PROGRAM A SBORNÍK ABSTRAKT

PROGRAM A SBORNÍK ABSTRAKT

Generální partner   Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze          

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN Hradec Králové  

Aktuální  informace:   www.orlakademie.cz     Místo  konání:   Nové  Adalbertinum   Velké  náměstí  32   500  03  Hradec  Králové   Česká  republika   www.noveadalbertinum.cz     Odborní  garanti:   prof.  MUDr.  Viktor  Chrobok,  CSc.,  Ph.D.   prof.  MUDr.  Jan  Klozar,  CSc.   doc.  MUDr.  Pavel  Komínek,  Ph.D.,  MBA   prof.  MUDr.  Jan  Plzák,  Ph.D.                   Vydavatel:   Sekce  mladých  otorinolaryngologů  České  společnosti  otorinolaryngologie   a  chirurgie  hlavy  a  krku  ČLS  JEP   Sokolská  31   120  26    Praha  2     Pořadatel:   MUDr.  Michal  Černý,  Ph.D.   Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku   Fakultní  nemocnice  Hradec  Králové   Sokolská  581   500  05    Hradec  Králové   [email protected]     Publikace  neprošla  jazykovou  korekturou.     ISBN  978-­‐80-­‐260-­‐6985-­‐0    

PÁTEK  3.  10.  2014       12.00 – 14.30    KARCINOM  OROFARYNGU  A  DUTINY  ÚSTNÍ     GARANT:  prof.  MUDr.  JAN  KLOZAR,  CSc.   Přednášející:  prof.  MUDr.  Jan  Klozar,  CSc.,  MUDr.  Michal  Zábrodský,  MUDr.  Milan  Vošmik,  Ph.D.   1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Úvod  (Klozar)   Karcinom  dutiny  ústní  a  orofaryngu:  Epidemiologie,  morfologie,  symptomatologie  (Klozar)   Chirurgické  aspekty  anatomie  dutiny  ústní  a  orofaryngu  (Zábrodský)   Volba  léčebné  modality  (Klozar)   Chirurgické  přístupy  k  léčbě  karcinomu  orofaryngu  (Zábrodský)   Nechirurgické  postupy  léčby  karcinomu  orofaryngu  (Vošmik)   Klinický  význam  HPV  etiologie  (Klozar)  

  14.30 – 16.00    PŘESTÁVKA,  PREZENTACE  A  POSTERŮ  A  DISKUSE     GARANT:  KLOZAR,  KOMÍNEK,  CHROBOK,  PLZÁK     16.00 – 18.30    PERIFERNÍ  OBRNY  LÍCNÍHO  NERVU     GARANT:  prof.  MUDr.  VIKTOR  CHROBOK,  CSc.,  Ph.D.   Přednášející:  prof.  MUDr.  Viktor  Chrobok,  CSc.,  Ph.D.,  MUDr.  Michal  Černý,  Ph.D.   1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Anatomie  lícního  nervu  (Černý)   CT  a  MR  zobrazení  spánkové  kosti  a  lícního  nervu  (Chrobok)   Vyšetření  funkce  lícního  nervu  (Černý)   Netraumatické  obrny  lícního  nervu  (Chrobok)   Traumatické  obrny  lícního  nervu  (Chrobok)   Chirurgie  lícního  nervu  (Chrobok)   Kazuistiky    (Chrobok,  Černý)  

  20.00     SPOLEČENSKÝ  VEČER  (TEREZIÁNSKÝ  DVŮR)        

 

    SOBOTA  4.  10.  2014   8.30 – 11.00     BENIGNÍ  LÉZE  HRTANU     GARANT:  doc.  MUDr.  PAVEL  KOMÍNEK,  Ph.D.,  MBA   Přednášející:  doc.  MUDr.  Pavel  Komínek,  Ph.D.,  MBA,  MUDr.  Karol  Zeleník,  Ph.D.,  MUDr.  Eva   Havlíková     1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Základy  anatomie  a  fyziologie  hrtanu  (Komínek,  Zeleník)     Základní  vyšetřovací  metody  (Komínek,  Zeleník,  Havlíková)     Přehled  benigních  lézí  a  jejich  řešení  (Zeleník,  Komínek)   Základy  mikrochirurgie  hrtanu,  ergonometrie  vyšetření  (Komínek,  Zeleník)     Operace  v  lokální  nebo  celkové  anestezii?    (Zeleník)     Papilomatóza  hrtanu  (Komínek)   Laryngokély  (Zeleník)   EER  a  onemocnění  hrtanu  (Zeleník)  

11.00 – 12.00    PŘESTÁVKA   12.00 – 14.30    RINOSINUSITIDY     GARANT:  prof.  MUDr.  JAN  PLZÁK,  Ph.D.   Přednášející:     prof.  MUDr.  Jan  Plzák,  Ph.D.,  MUDr.  Vít  Kratochvíl,  MUDr.  Jakub  Novosad,  Ph.D.   1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.    

Rinosinusitidy  -­‐  rozdělení  (Plzák)   Vyšetřovací  metody  v  rinologii  (Kratochvíl)     Akutní  rinosinusitidy  (Kratochvíl)   Chronické  rinosinusitidy  (Kratochvíl)   Úloha  alergologa  v  diagnostice  a    léčbě  alergické  rinosinusitidy  (Novosad)     Komplikace  rinosinusitid  (Plzák)   FESS  -­‐  koncepce,  indikace,  komplikace  (Plzák)  

SEZNAM  POSTERŮ       1. Balogová  Z.,  Plzák  J.,  Zábrodský  M.,  Lukeš  P.,  Betka  J.   Primoinzerce  hlasové  protézy  u  pacientů  po  totální  laryngektomii   2. Černý  M.,  Šatanková  J.,  Stránská  D.,  Hofmanová  J.,  Chrobok  V.     Skórovací  systém  FEES   3. Gregová  J.,  Doucek  Abboudová  H.,  Vincent  O.,  Mencl  K.     Netypická  příčina  středoušního  zánětu   4. Havrdová  H.,  Křemenáková  P.,  Minařík  R.   Vzácné   onemocnění   zvané   pyolaryngokéla   manifestující   se   jako   recidivující   hluboký   krční   absces   5. Kalivoda  I.,  Syrovátka  J.,  Zachař  R.,  Perková  H.,  Baník  M.     Laryngeální  leiomyosarkom   6. Knížek  Z.,  Vodička  J.   Význam  epistaxe  z  pohledu  lékaře  ORL  a  kardiologie  pilotní  studie   7. Křemenáková  P.,  Havrdová  H.,  Minařík  R.   Cerebritida  frontálního  laloku  jako  akutní  komplikace  pansinusitidy   8. Lukešová  E.,  Bouček  J.,  Lukeš  P.,  Saláková  M.,  Grega  M.,  Klozar  J.,  Tachezy  R.     Imunitní  profil  u  pacientů  s  HPV-­‐asociovanými  a  neasociovanými  karcinomy  hlavy  a  krku   9. Smatanová  K.,  Dršata  J.,  Černý  M.,  Chrobok  V.   Dlouhodobé  pooperační  výsledky  medializace  hlasivky  substrátem  Radiesse®  Voice   10. Staníková  L.,  Kučová  H.,  Walderová  R.,  Zeleník  K,  Komínek  P.     Využití  narrow  band  imaging  (NBI)  v  diagnostice  lézí  hrtanu   11. Šatanková  J.,  Černý  M.,  Chrobok  V.   Využití  NBI  metody  u  rekurentní  papilomatózy  hrtanu   12. Šteffl  M.,  Fík  Z.,  Chovanec  M.,  Plzák  J.     Možnosti  využití  podtlakové  terapie  v  ORL   13. Uhercová  D.,  Kraus  J.,  Haasová  T.   Rhinophyma  -­‐  patofyziologie,  diagnostika,  léčba    

  Primoinzerce  hlasové  protézy  u  pacientů  po  totální  laryngektomii   Balogová  Z.  1,2,  Plzák  J.  1,  Zábrodský  M.  1,  Lukeš  P.  1,  Betka  J.  1   1   Klinika   otorinolaryngologie   a  chirurgie   hlavy   a  krku   1.   LF   UK   a   FN   v   Motole,   katedra   IPVZ,   Praha   2   Oddělení  neurofyziologie  sluchu,  Ústav  experimentální  medicíny  AV  ČR,  Praha     Úvod   Ztráta   hlasu   a   omezení   komunikace   vážně   ovlivní   kvalitu   života   pacientů   po   totální   laryngektomii   (LET).   Možnost   hlasové   reedukace   laryngektomovaných   pacientů   umožňují   3   základní   náhradní   hlasové   mechanizmy:   jícnový   hlas   (ruktus),   elektrolarynx   a   tracheoezofageální  píštěl  se  zavedením  hlasové  protézy  (HP).  Hlasové  protézy  představují  v   současnosti   nejefektivnější   způsob   vytvoření   náhradního   hlasu   s   vysokou   úspěšností   reedukace   (více  než   80%),   lepší   kvalitou   řeči   a   snadným   zavádění   během   LET   a   tím   možnosti   časné  pooperační  rehabilitace  hlasu.       Cíl  a  metody   Cílem   této   retrospektivní   studie   bylo   zhodnocení   subjektivní   spokojenosti   pacientů   s  používáním   HP,   efektivity   reedukace   hlasu,   vliv   onkologické   léčby   na   funkci   HP   a   vznik   komplikací  v  souborů  pacientů  s  primoinzercí  HP  sledovaných  na  Klinice  ORL  a  chirurgie  hlavy   a  krku  1.  LF  UK  a  FN  v  Motole  od  roku  2008.       Výsledky   Od   roku   2008   byla   HP   zavedená   primárně   u   35   pacientů   převážně   s  diagnózou   dlaždicobuněčného  karcinomu  hrtanu.  10  pacientů  podstoupilo  předoperační  radioterapii  a   u   18   pacientů   byla   indikována   pooperační   onkologická   léčba.   Subjektivně   dobrou   kvalitu   života   a   spokojenost   s  používáním   HP   udávalo   27   pacientů,   u   5   byla   rehabilitace   hlasu   neúspěšná  a  k  tvorbě  hlasu  využívají  jiné  náhradní  mechanismy  a  u  3  pacientů  musela  být  HP   odstraněna   pro   riziko   extruze   nebo   nefunkčnost   pro   postiradiační   stenosu.   Časně   po   výkonu   došlo  k  uvolnění  a  dislokaci  HP  s  nutností  inzerce  ve  druhé  době  u  1  pacienta.       Diskuse   Primoinzerce   hlasové   protézy   během   totální   laryngektomie   poskytuje   nejlepší   podmínky   pro   úspěšnou   a   časnou   rehabilitaci   hlasových   a   dalších   fyziologických   funkcí   horních   i   dolních   cest   dýchacích.   Předoperační   ani   pooperační   RT   nemá   vliv   na   funkci   hlasové   protézy   ani   nezvyšuje  výskyt  chirurgických  komplikací  laryngektomovaných.       Korespondenční  adresa   MUDr.  Zuzana  Balogová   Klinika  ORL  a  chirurgie  hlavy  a  krku  1.  LF  UK  a  FN  v  Motole   V  Úvalu  84  

150  06  Praha  5   E-­‐mail:  [email protected]        

Skórovací  systém  FEES   Černý  M.,  Šatanková  J.,  Stránská  D.,  Hofmanová  J.,  Chrobok  V.   Klinika   otorinolaryngologie   a   chirurgie   hlavy   a   krku,   Fakultní   nemocnice   Hradec   Králové,   Lékařská  fakulta  v  Hradci  Králové,  Univerzita  Karlova  v  Praze     Úvod   Flexibilní   endoskopické   vyšetření   polykání   (FEES)   je   standardem   v  diagnostice   a   terapii   poruch  polykání.  Omezením  FEES  je  absence  skórovacího  systému  kvantifikujícího  závažnost   poruchy   polykání   a   umožňujícího   intra-­‐   a   interindividuální   porovnávání.   Pro   hodnocení   průniku   stravy   do   dýchacích   cest   při   FEES   se   používá   Penetračně-­‐aspirační   škála   (PAS)   dle   Rosenbeka   vytvořená   pro   hodnocení   videofluoroskopického   vyšetření   polykání.   Hlavním   kritériem   hodnocení   je   hloubka   průniku   sousta   do   dýchacích   cest,   schopnost   vypuzení   kašlem  je  druhotná,  přestože  je  z  hlediska  ochrany  dýchacích  cest  důležitější.  Navíc  PAS  škála   hodnotí   pouze   průnik   stravy   do   dýchacích   cest,   přesto   existuje   velké   množství   pacientů   s  dysfagií   a   vyplývající   malnutricí,   které   PAS   škála   nepostihuje.   Cílem   studie   bylo   vyvinout   skórovací  systém  FEES  postihující  nejen  penetraci  a  aspiraci  stravy,  ale  dysfagii  celkově.     Metodika   Transformací  původní  osmibodové  škály  PAS  byla  vytvořena  pětibodová  modifikovaná  škála   mPAS   (0   –   bez   průniku   do   dýchacích   cest,   1   –   penetrace   s  vypuzením,   2   –   penetrace   bez   vypuzení,  3  –  aspirace  s  vypuzením,  4  –  aspirace  bez  vypuzení).  Ke  každému  jejímu  stupni  byl   přiřazen   koeficient   závažnosti   (0.25,   0.5,   1,   2   a   4).   Posuzované   nálezy   FEES   protokolu   byly   klasifikovány  body  a  vypočten  součet  rizikových  faktorů  (RF)  v  částech  hodnocení  anatomie  a   fyziologie  (17  bodů),  polknutí  pyré  (6  bodů),  tekutiny  (6  bodů)  a  tuhé  stravy  (6  bodů),  celkem   0-­‐35   bodů.   Závažnost   dysfagie   určuje   průnik   sousta   do   dýchacích   cest   a   jejich   očistná   schopnost,  proto  byl  celkový  součet  RF  vyvážen  koeficientem  závažnosti  dysfagie  dle  mPAS  a   vypočítáno  výsledné  FEES-­‐score  (0-­‐140  bodů).     Výsledky   Do  studie  bylo  zařazeno  279  pacientů,  ve  skupině  Dysfagie  210  pacientů,  ve  skupině  Kontrola   69   pacientů.   Kompletní   FEES   ve   skupině   Dysfagie   absolvovalo   153   pacientů.   Rozdíl   hodnot   FEES-­‐score   mezi   oběma   skupinami   byl   statisticky   významný   (p<0.001).   Průměrné   hodnoty   celkových   RF   v  jednotlivých   stupních   0-­‐4   dle   mPAS   byly   3.13,   7.81,   8.85,   9.78   respektive   11.63,   síla   vztahu   mezi   mPAS   a   celkovými   RF   vyjádřená   Spearmanovým   koeficientem   pořadové  korelace  byla  ρ=0,6997.  Po  aplikaci  koeficientu  závažnosti  dysfagie  byly  průměrné   hodnoty   FEES-­‐score   0.78,   3.90,   8.85,   19.56,   respektive   46.54,   síla   korelace   vzrostla   na   ρ=0,9179.  

  Diskuse   Navržené   FEES-­‐score   může   kvantifikovat   výsledky   FEES   vyšetření   u   všech   pacientů   s  poruchou   polykání   v  orální   a   faryngeální   fázi   a   napomoci   srozumitelnějšímu   vyjádření   výsledků   vyšetření.   Nepopisuje   dobře   pacienty   s   extrémně   nízkým   součtem   RF   a   současně   vysokým   mPAS   a   obráceně.   Proto   pro   hodnocení   FEES   vyšetření   doporučujeme   používat   kombinaci   hodnot   mPAS   (0-­‐4)   a   FEES-­‐score   (0-­‐140).   Zpřesnění   FEES-­‐score   lze   provést   určením  individuální  váhy  jednotlivých  RF,  k  čemuž  je  potřeba  další  výzkum  na  větším  počtu   pacientů.       Práce  byla  podpořena  grantem  IGA  MZČR  NT  13725-­‐4/2012.     Reference:   1. LANGMORE,   S.   E.   Evaluation   of   oropharyngeal   dysphagia:   which   diagnostic   tool   is   superior?  Curr  Opin  Otolaryngol  Head  Neck  Surg,  2003,  11(6),  s.  485-­‐489.   2. ČERNÝ,   M.,   KOTULEK,   M.   a   CHROBOK,   V.   FEES   -­‐   Flexibilní   endoskopické   vyšetření   polykání.  Endoskopie,  2011,  20(2),  s.  70-­‐75.   3. ROSENBEK,   J.   C.,   ROBBINS,   J.   A.,   ROECKER,   E.   B.,   COYLE,   J.   L.   a   WOOD,   J.   L.   A   penetration-­‐aspiration  scale.  Dysphagia,  1996,  11(2),  s.  93-­‐98.     Korespondenční  adresa   MUDr.  Michal  Černý,  Ph.D.   Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku   Fakultní  nemocnice  Hradec  Králové   Sokolská  581   500  05  Hradec  Králové   E-­‐mail:  [email protected]        

Netypická  příčina  středoušního  zánětu  -­‐  kazuistika   Gregová  J.1,  Doucek  Abboudová  H.1,  Vincent  O.2,  Mencl  K.3   1   Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku,  Pardubická  krajská  nemocnice  a.s.   2   Radiodiagnostické  oddělení,  Pardubická  krajská  nemocnice  a.s.   3   Oddělení  klinické  mikrobiologie,  Pardubická  krajská  nemocnice  a.s.     Cíl   Autorky   prezentují   případ   pacientky   s   protrahovaným   chronickým   středoušním   zánětem   levého  ucha.  Peroperačně  bylo  nalezeno  cizí  těleso  ve  středouší  -­‐  otisková  hmota  používaná   při  výrobě  sluchadla.      

Kazuistika   U   devadesátitříleté   pacientky   s   dlouhodobým   výtokem   a   bolestmi   levého   ucha,   které   byly   opakovaně  přeléčené  antibiotiky  celkově  i  lokálně,  bylo  doplněno  HRCT  vyšetření  s  nálezem   patologického  obsahu  a  suspektní  destrukcí  mezisklípkových  sept  spánkové  kosti.  Následně   byla  pacientka  hospitalizována  k  intravenózní  antibiotické  terapii.  Pro  suspektní  nález  cizího   tělesa   při   mikrootoskopickém   vyšetření   a   dle   anamnestických   dat   byla   doplněna   magnetická   rezonance   hlavy   a   pacienta   byla   indikována   k   chirurgickému   výkonu.   Byla   provedena   antromastoidektomie   a   atikotympanotomie.   Peroperačně   extrahována   otisková   hmota   z   mezotympana.   V   pooperačním   období   byla   nemocná   již   bez   výtoku   z   levého   ucha,   otoskopicky  nález  byl  příznivý,  s  přetrvávající  perforací  bubínku  vlevo.     Diskuse   U  nemocných  s  chronickým  středoušním  zánětem  je  již  v  anamnéze  nutno  uvažovat  i  o  méně   obvyklé   příčině   zánětu   -­‐   cizí   těleso,   úraz,   iatrogenní   příčiny.   V   našem   případě   bylo   možné   uvažovat   o   cizím   tělese   především   na   základě   anamnézy,   netypickém   agens   způsobujícím   chronický   středoušní   zánět   (mykóza)   a   na   základě   otomikroskopie,   kdy   byla   patrna   část   otiskové   hmoty   sytě   zelenožlutavého   zbarvení.   Na   HRCT   pak   bylo   možné   po   pečlivém   přehlédnutí  rozsah  otiskové  hmoty  posoudit,  naopak  MR  v  tomto  případě  nebyla  přínosná.     Závěr     Při  protrahovaném  výtoku  z  ucha  nereagujícím  na  antibiotickou  léčbu  je  nutné  pomýšlet  i  na   méně  obvyklé  příčiny  středoušního  zánětu,  jakou  může  být  cizí  těleso.       Korespondenční  adresa   MUDr.  Jana  Gregová   Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku   Pardubická  krajská  nemocnice  a.s.   Kyjevská  44   532  03  Pardubice   E-­‐mail:  [email protected]        

Vzácné  onemocnění  zvané  pyolaryngokéla  manifestující  se  jako  recidivující  hluboký   krční  absces   Havrdová  H.,  Křemenáková  P.,  Minařík  R.   Oddělení  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku,  Krajská  nemocnice  Liberec  a.s.     Úvod   Laryngokéla   je   vzácná   vrozená   vývojová   vada   způsobená   výchlipkou   ventrikulus   laryngis   (Morgagni),   vyplněná   hlenem   či   vzduchem.   Častěji   se   vyskytuje   u   mužské   populace.   Podle   šíření   ji   můžeme   dělit   na   vnitřní,   vnější   či   kombinovanou.   Příčina   vzniku   není   zcela   jasná,  

predisponujícím   faktorem   může   být   zvýšení   intraglotického   tlaku   (foukači   skla,   chronický   kašel,  hráči  na  dechové  nástroje)  nebo  vzniká  sekundárně  při  obstrukci  ventrikulu  nádorem   či  granulační  tkání.     Kazuistika   Na   ORL   oddělení   přijata   65-­‐ti   letá   pacientka   pro   7   dní   zhoršující   se   chrapot   a   dysfagii,   bez   dušnosti,  bolest  na  levé  straně  krku.  V  objektivním  ORL  nálezu  prosáknutí  hypofaryngu  vlevo,   sklovitý  otok  arytenoidu  a  aryepiglotické  řasy  vlevo,  piriformní  reces  vlevo  nediferencovaný,   hlasivka  vlevo  nepřehledná,  dechová  štěrbina  dostatečná.  V  odebrané  laboratoři  leukocytóza   s  neutrofílií,  eosinofílie,  CRP  24,8  mmol/l,  jinak  bez  dalších  odchylek,  saturace  krve  96%.  Dle   sonografického  vyšetření  oválná,  septovaná  kolekce  tekutého  či  z  části  zahuštěného  obsahu,   vedlejší  nález  uzlů  s  cystickou  složkou  v  pravém  laloku  štítné  žlázy.  Pro  dokonalejší  ozřejmění   anatomických   struktur   zajištěno   SCT   krku,   kde   popisována   kolekce   charakteru   abscesu   parafaryngeálně  vlevo  s  expanzivním  chováním  a  dislokací  vzduchového  sloupce.  Vzhledem   k  popisované  skutečnosti  byla  indikována  chirurgická  zevní  revize  s  drenáží  prostoru  včetně   endoskopické   vyšetření   hypofaryngu,   hrtanu   a   jícnu.   Během   výkonu   otevřena   abscesová   dutina  směřující  až  ke  spodině  dutiny  ústní,  obsah  evakuován,  výsledek  kultivace  pozitivní  na   Haemophilus  influenzae,  citlivý  na  Amoxycilin.  Po  6-­‐ti  měsících  dochází  k  recidivě,  pacientka   přijata   na   ORL   oddělení   s   obdobnými   klinickými   projevy.   Opět   provedena   následná   revize   prostoru.   Poprvé   vysloveno   podezření   na   možnost   přítomnosti   pyolaryngokély,   která   byla   později   histologicky   prokázána.   Při   propuštění   pacientky   bylo   ambulantně   zajištěno   NMR   krku   k  definitivnímu   potvrzení   diagnózy.   S  odstupem   4   měsíců   provedena   resekce   zevní   laryngokély.   V  současné   době,   rok   po   provedeném   výkonu,   pacientka   je   bez   obtíží   souvisejících  s  původním  nálezem,  bez  známek  recidivy,  hlasových  a  polykacích  obtíží.     Diskuze   Laryngokéla   byla   poprvé   anatomicky   popsána   1867   Wirchovem.   Určit   výskyt   tohoto   onemocnění   je   velice   obtížné.   Pokud   dojde   k  infekci,   obsahuje   hnis   a   označujeme   ji   jako   pyolaryngokélu.  V  lékařské  literatuře  je  velmi  zřídka  zmiňována,  objevuje  se  v  8-­‐10  %  případů   prokázaných   laryngokél.   Pro   diagnostiku   je   NMR   nejvhodnější   metodou   díky   svému   vysokému  rozlišení  měkkých  tkání.  Rozdíl  tekutiny  a  solidní  masy  je  nejlépe  viditelný  na  T2   vážených  obrazech  na  kterých  má  tekutiny  vyšší  intenzitu  signálu  než  tumor.     Závěr   Laryngokéla  je  vzácné  cystické  onemocnění,  častěji  se  vyskytuje  v  dospělosti  a  u  mužů.  V  naší   kazuistice   se   jednalo   o   zevní   pyolaryngokélu   manifestovanou   jako   hluboký   krční   absces.   Koincidence  s  nádorovým  postižením  nebyla  prokázána.             Korespondenční  adresa   MUDr.  Hana  Havrdová   ORL  oddělení,  Krajská  nemocnice  Liberec,  a.s.   Husova  1  

460  63  Liberec   E-­‐mail:  [email protected]          

  Leiomyosarkom  hrtanu   Kalivoda  I.  1,  Syrovátka  J.  1,  Zachař  R.  1,  Baník  M.  2,  Perková  H.  3   1   ORL  oddělení  ,  Nemocnice  Nový  Jičín,  a.s.,     2   Laboratoř  patologie,  Laboratoře  Agel  a.s.,  Nový  Jičín     3   Radioterapie  a.s.,  Nový  Jičín     Cíl   Cílem  sdělení  je  seznámit  s  kazuistikou  pacienta  se  vzácným  leiomyosarkomem  hrtanu.       Materiál  a  metodika   Nejčastějším   zhoubným   nádorem   hrtanu   je   spinocelulární   karcinom.   Sarkomy   hrtanu   jsou   naproti   tomu   velmi   vzácné.   V  literatuře   bylo   do   této   doby   popsáno   pouze   několik   desítek   kazuistik   pacientů   s  leiomyosarkomem   hrtanu.   Tento   histologický   typ   se,   na   rozdíl   od   spinocelulárního   karcinomu,  nevyznačuje   pohlavní   predilekcí   a  ani   abúzus   alkoholu   či   nikotinu   není   považován   za   predisponující   faktor.   Na   rozdíl   od   karcinomu   metastazuje   leiomyosarkom  hematogenně,  do  plic  a  jater,  uzlinové,  krční  metastázy  jsou  vzácné.  Léčba  je   primárně   chirurgická,   z   důvodu   vysokého   rizika   rekurence   by   měla   být   co   nejvíce   radikální,   blokové  krční  disekce  nejsou  standardně  doporučovány.  Efekt  radioterapie  je  sporný.     Výsledky  (kazuistika)   72  letý  pacient  byl  hospitalizován  na  ORL  oddělení  v  Novém  Jičíně  pro  respirační  insuficienci,   provázenou   inspiračním   stridorem.   Po   zajištění   průchodnosti   dýchacích   cest   tracheostomií   byl   diagnostikován   obturující   tumor   hrtanu,   histologicky   leiomyosarkom.   Následná   totální   laryngektomie   s  definitivním   histologickým   vyšetřením   vzácnou   malignitu   potvrdila.   Pro   nepřítomnost  vzdálených  metastáz  nebyla  indikována  adjuvantní  onkologická  léčba.     Závěr   Leiomyosarkom   je   velmi  vzácný   tumor   hrtanu.   Před   jeho   léčbou   by   měly   být   vyšetřeny   predilekční  místa  jeho  metastázování  (játra,  plíce).  Léčba  je  chirurgická.  Z  důvodu  nedostatku   informací   a   raritního   výskytu   tohoto   nádoru   v  oblasti   hrtanu   nicméně   optimální   management  léčby  není  známý.     Korespondenční  adresa   MUDr.  Ivan  Kalivoda   Oddělení  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku     Nemocnice  Nový  Jičín  a.s.  

Purkyňova  2138/16   741  01  Nový  Jičín   E-­‐mail:  [email protected]          

Význam  epistaxe  z  pohledu  lékaře  ORL  a  kardiologie  -­‐  pilotní  studie   Knížek  Z.  1,  Vodička  J.    1,2   1   Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku,  Pardubická  krajská  nemocnice   2   Fakulta  zdravotnických  studií,  Univerzita  Pardubice     Úvod   S  epistaxí  se  ORL  lékař  setkává  ve  své  ambulantní  praxi  velice  často.  Při  odebírání  anamnézy   jsou  dotazy  směřovány  především  na  užívání  antikoagulační  a  antiagregační  terapie,  součástí   objektivního  vyšetření  je  pak  vyšetření  tlaku  krve  k  vyloučení  arteriální  hypertenze.  Zatímco   ORL   lékaři   přikládají   dekompenzovanému   tlaku   krve   výrazný   význam   pro   vznik   epistaxe,   kardiologové   často   údaj   o   epistaxi   cíleně   nezjišťují   a   krvácení   z  nosu   není   zmiňován   jako   základní   symptom.   Cílem   práce   bylo   získat   přehled   o   epistaxi   u   pacientů   ošetřených   pro   kardiologická  onemocnění.     Metody   Od  10.  4.  do  30.  4.  2014  jsme  nechali  anonymně  vyplnit  dotazník  u  celkem  45  pacientů,  kteří   byli   hospitalizováni   na   kardiologickém   lůžku   pro   dekompenzovanou   hypertenzi,   srdeční   selhávání  a  další  diagnózy.  Cílem  tohoto  dotazníku  bylo  ověřit  si  souvislost  četnosti  epistaxe   v  závislosti   na   přítomnosti   arteriální   hypertenze   v  osobní   anamnéze   či   užívání   antikoagulační   a  antiagregační  terapie.     Výsledky   Celkem  29%  pacientů  udalo  v  minulosti  epistaxi.  Recidivující  epistaxe  udalo  30%  dotázaných   hypertoniků   a   25%   osob   bez   hypertenze.   Osoby,   co   udaly   krvácení   z  nosu,   měly   diagnostikovánu   hypertenzi   v  77%,   hypertenze   u   osob   bez   udané   epistaxe   byla   u   72%   pacientů.   Stejné   procento   pacientů   s  i   bez   epistaxe   užívalo   warfarin.   Pouze   23%   osob   udávajících  epistaxi  vyhledalo  lékařské  ošetření.     Diskuse   Necelá   třetina   pacientů   léčících   se   s  kardiologickou   diagnózou   trpí   na   recidivující   epistaxe.   Lékařskou   pomoc   přitom   vyhledá   asi   čtvrtina   z   nich.   Rovněž   se   zvyšuje   procento   pacientů   přecházející  na  některý  z  nových  antikoagulačních  preparátů,  které  se  objevily  v  posledních   letech.      

Korespondenční  adresa   MUDr.  Zdeněk  Knížek   Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku   Pardubická  krajská  nemocnice,  a.s.   Kyjevská  44   532  03    Pardubice   E-­‐mail:  [email protected]          

Cerebritida  frontálního  laloku  jako  akutní  komplikace  pansinusitidy  –  kazuistika   Křemenáková  P.,  Havrdová  H.,  Minařík  R.   ORL  oddělení,  Krajská  nemocnice  Liberec,  a.s.     Úvod   Cerebritida   je   neohraničené   zánětlivé   ložisko   v  mozkovém   parenchymu   vyvolané   hnisavou   bakteriální   infekcí,   je   charakterizována   přítomností   zvýšené   koncentrace   polymorfonukleárních   leukocytů.   Progrese   při   neadekvátní   terapii   vede   k  nekróze   mozkové   tkáně,  jež  po  ohraničení  kapsulou  vytváří  mozkový  absces.  Mortalita  mozkového  abscesu  se   uvádí   okolo   5-­‐10%.   Nejčastějším   mechanizmem   vzniku   je   přestup   infekce   z  přilehlého   zánětlivého   ložiska   ve   vedlejších   nosních   dutinách   nebo   středouší.   V  případě   frontoethmoidální  či  sfenoidální  sinusitidy  je  nejčastějším  etiologickým  agens  Streptoccocus   species.     Kazuistika   Uvedené   kazuistické   sdělení   prezentuje   případ   pacienta   hospitalizovaného   na   našem   oddělení  pro  místní  a  současně  i  nitrolební  komplikaci  oboustranné  pansinusitidy.  Pacient  byl   se   čtyřdenní   anamnézou   purulentní   rýmy,   bolestmi   hlavy   a   febriliemi   ke  39st.   přijat   k  hospitalizaci  na  ORL  oddělení  KNL  a.s.  Zobrazovací  metody  CT  A  NMR  prokázaly  rozvíjející   se   jednostranný   orbitální   absces   a   obraz   stejnostranné   indukované   cerebritidy   frontálního   laloku   vlevo.   Do   2   hodin   od   přijetí   přistoupeno   k  provedení   operace   metodou   FESS   v  kombinaci   se   zevním   přístupem   do   frontální   dutiny   vlevo.   Zahájena   širokospektrá   antibiotická   terapie   a   kortikoterapie.   I   přes   zavedenou   terapii   došlo   ke  klinické   manifestaci   fokální   nitrolební   infekce   ve   formě   opakovaných   epiparoxyzmů.   Nadále   bylo   v  terapii   postupováno   konzervativně.   Postupně   došlo   ke   stabilizaci   stavu   pacienta,   do   20dní   dochází   i   k  regresi  orbitocelulitidy  a  cerebritidy  na  CT.     Závěr   Na   léčbě   tohoto   pacienta   se   účastnil   otorhinolaryngolog,   oftalmolog,   neurolog,   neurochirurg,   intenzivista   a   infektolog.   Kazuistikou   poukazujeme   na   nutnost  

multidisciplinárního   přístupu   k  pacientům   s  ORL   diagnózami,   které   mohou   vést   k  závažným   život  ohrožujícím  komplikacím.     Korespondenční  adresa   MUDr.  Pavla  Křemenáková   ORL  oddělení,  Krajská  nemocnice  Liberec,  a.s.   Husova  1   460  63  Liberec   E-­‐mail:  [email protected]        

Imunitní  profil  u  pacientů  s  HPV-­‐  asociovanými  a  neasociovanými  karcinomy  hlavy   a  krku   Lukešová  E.  1,  2,  Bouček  J.  1,  Saláková  M.  2,  Grega  M.  3,  Klozar  J.  1,  Tachezy  R.  2     1  Klinika  Otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku,  1.  LF  UK  a  FN  v  Motole   2  Oddělení  experimentální  virologie,  Ústav  hematologie  a  krevní  transfúze   3  Klinika  patologie  a  molekulární  medicíny,  2.  LF  UK     Úvod   Karcinomy  hlavy  a  krku  (HNSCC)  jsou  s  přibližně  550  000  každoročně  nově  diagnostikovanými   případy   celosvětově   významnou   příčinou   nemocnosti   a   úmrtnosti.   Mezi   hlavní   etiologické   faktory  patří  kouření  a  konzumace  alkoholu.  Přibližně  25%  nádorů  hlavy  a  krku  je  asociováno   s  infekcí   lidskými   papillomaviry   (HPV).   Velké   evropské   i   americké   epidemiologické   studie   popisují   v  posledních   40   letech   vzestupný   trend   v  incidenci   nádorů   orofaryngu,   a   to   zejména   u   mladších   jedinců,   zatímco   incidence   nádorů   v  jiných   lokalitách   horních   cest   dýchacích   a   polykacích   má   sestupnou   tendenci.   Tato   vzrůstající   incidence   je   vysvětlována   HPV   infekcí.   Z  klinického   hlediska   je   nejvýznamnější,   že   pacienti   s  HPV-­‐pozitivními   nádory   mají   lepší   prognózu   a   nižší   frekvenci   recidivy   onemocnění.   U   pacientů   s  HNSCC   byla   detekovaná   řada   jak  kvalitativních  tak  kvantitativních  abnormalit  v  imunitních  parametrech.  Nicméně,  existuje   jen   několik   málo   prací,   které   porovnávají   jak   virologické,   tak   imunologické   parametry   a   korelují  je  s  prognózou  pacienta.       Cíl  a  metody   Cílem   práce   bylo   určit   imunologický   profil   u   pacientů   s  HNSCC,   které   jsou   či   nejsou   asociovány  s  HPV.  Do  souboru  bylo  zařazeno  110  pacientů  s  HNSCC.  Na  základě  HPV  16  E6   mRNA  izolované  z  nádorové  tkáně  byli  pacienti  rozděleni  do  skupiny  HPV-­‐pozitivních  a  HPV-­‐ negativních.   Základní   lymfocytární   subpopulace   v  periferní   krvi   (PK)   (CD3   +,   CD4   +   CD25   +   FoxP3  (Treg),  CD4  +,  CD8  +,  CD19  a  CD3-­‐CD56  +CD16  +)  byly  detekovány  pomocí  průtokové   cytometrie.      

Výsledky   Pacienti   s  HPV-­‐pozitivními   HNSCC   byli   prognosticky   zvýhodněni.   Dále   bylo   přežívání   ovlivněno  vyšší  hladinou  Treg  a  nižším  poměrem  CD8+  /  Treg  v  PK.  Skupina  pacientů  s  HPV-­‐ pozitivními  nádory  a  vyšší  hladinu  Treg  vykazovala  signifikantně  lepší  přežívání  v  porovnání   se   skupinou   HPV-­‐negativních   pacientů   s  nižšími   hladinami   Treg.   U   pacientů   s  HPV-­‐   pozitivními   karcinomy   byly   detekovány   signifikantně   zvýšené   hladiny   NK   buněk,   B   buněk,   CD8+  T  lymfocytů  a  součet  CD4+  CD8+  T  lymfocytů.     Diskuze   Z  výsledků   vyplývá,   že   u   pacientů   s  HPV   asociovanými   HNSCC   je   imunitní   systém   modifikován.   Kombinace   virologických   a  imunologických   parametrů   by   mohla   zpřesnit   prognostickou   informaci   a   zároveň   úzce   profilovat   léčebný   postup   s  cílem   dosáhnou   maximálního  terapeutického  efektu  a  zlepšit  prognózu  pacientů  s  HNSCC.     Korespondenční  adresa   MUDr.  Eva  Lukešová   Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku  1.  LF  UK  a  FN  v  Motole   V  Úvalu  84   150  06  Praha  5   E-­‐mail:  [email protected]        

Dlouhodobé  pooperační  výsledky  medializace  hlasivky  substrátem  Radiesse®  Voice   Smatanová  K.,  Dršata  J.,  Černý  M.,  Chrobok  V.   Klinika   otorinolaryngologie   a  chirurgie   hlavy   a  krku,   Fakultní   nemocnice   Hradec   Králové,   Univerzita  Karlova  v  Praze,  Lékařská  fakulta  v  Hradci  Králové     Úvod   V  chirurgické  léčbě  insuficience  glotické  štěrbiny  se  dnes  volí  z  následujících  fonochirurgických   výkonů:  operace  na  kostře  hrtanu  (tyreoplastika  typ  I)  nebo  injekční  laryngoplastika  (IL).  IL  se   provádí   v  případě   insuficience   glotické   štěrbiny   do   3   mm,   substrát   se   injikuje   do   postižené   hlasivky.   Cílem   naší   studie   je   porovnání   kvality   hlasu   před   a   1   rok   po   IL   potencionálně   dlouhodobě  působícím  substrátem  Radiesse®  Voice.     Metodika   Šestnáct   pacientů   (8   mužů,   8   žen)   bylo   léčeno   IL   substrátem   Radiesse®   Voice   v   období   04/2012  –  06/2014  na  Klinice  ORL  a  chirurgie  hlavy  a  krku  Fakultní  nemocnice  Hradec  Králové.   Z  toho  6  pacientů  (4  muži,  2  ženy)  mělo  kontrolní  vyšetření  hlasu  rok  po  operaci  v  průměru  13   měsíců   po   injektáži.   Data   byla   zpracována   retrospektivně.   Vyhodnocovali   jsme   parametry   kvality  hlasu:  optické  (laryngoskopie,  stroboskopie),  akustické  (GRBAS,  hlasové  pole  Real  Voice   Lab),  aerodynamické  (maximální  fonační  čas  -­‐  MPT)  a  psychometrické  (VHI  –  30,  česká  verze).    

  Výsledky   Z  optických   parametrů   došlo   k  uzávěru   insuficience   a   zlepšení   kvality   kmitů   hlasivek   u   4   pacientů,  u  1  pacienta  insuficience  přetrvávala  a  u  druhého  insuficience  byla  patrna  s  dobrou   domykavostí  glotis.  Z  akustických  parametrů  došlo  ke  snížení  hodnot  GRBAS  (G  z  2.66  na  1.16,   R  z  0.75  na  0.66,  B  z  2.5  na  1.08,  A  z  1.33  na  0.83,  S  z  0.33  na  0).  Při  hodnocení  hlasového  pole   došlo  ke  zvýšení  intenzity  hlasu  v  průměru  z  87.27  dB  na  96.18  dB  a  k  zvětšení  rozsahu  hlasu   v  průměru  z  9.05  na  13.92  midi  (půltóny)  u  4  pacientů,  u  2  z  technických  příčin  se  hlasové  pole   neprovedlo.   MPT   se   prodloužilo   v  průměru   z  8.8   s  na   15.5   s,   všechny   hodnoty   VHI   –   30   se   snížily  (P  z  28.16  na  10.33,  F  z  25.66  na  15.5,  E  z  29.66  na13.66  bodů).       Závěr   V  naší   studii   jsme   pozorovali   zlepšení   akustických   parametrů,   dále   aerodynamických,   psychometrických   hodnot   a   u   většiny   pacientů   i   nálezů   optických   metod   v  průměru   13   měsíců   po   provedení   IL.   U   1   pacienta   šlo   o   širokou   insuficienci,   u   druhého   pacienta   o   dorzální   insuficienci,  což  mohla  být  příčina  méně  výrazného  výsledku  IL.       Podpořeno  grantem  Vnitřní  soutěže  LFHK  UK,  č.  84029   Podpořeno  grantem  MZ  ČR  NT  13725/4-­‐2012.       Korespondenční  adresa   MUDr.  Katarína  Smatanová   Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku   Fakultní  nemocnice  Hradec  Králové   Sokolská  581   500  05  Hradec  Králové   E-­‐mail:  [email protected]        

Využití  Narrow  Band  Imaging  (NBI)  v  diagnostice  lézí  hrtanu   Staníková  L.  1,  Kučová  H.  1,  Walderová  R.  1,  Zeleník  K.  1,2,  Komínek  P.  1,2   1   Otorinolaryngologická  klinika,  Fakultní  nemocnice  Ostrava   2   Katedra  kraniofaciálních  oborů,  Lékařská  fakulta,  Ostravská  univerzita,  Ostrava     Úvod   NBI   (narrow   band   imaging)   je   endoskopická   zobrazovací   metoda   využívající   rozdílných   vlnových   délek   světelného   spektra   k  zobrazení   patologické   vaskularizace.   Je   určena   k   diagnostice   slizničních   a   podslizničních   lézí,   které   nejsou   viditelné   prostým   okem   v  bílém   světle  a  přitom  charakteristické  pro  přednádorové  a  včasné  nádorové  změny.  

Cílem   studie   je   srovnání   HD   endoskopie   bílým   světlem   s  HD   endoskopií   s  NBI   u   pacientů   s  chronickou   laryngitidou,   dysplastickými   lézemi   nebo   časným   karcinomem   a   zhodnocení   významu  NBI  pro  předoperační  diagnostiku.       Metodika   V  období   6/2013–5/2014   bylo   pomocí   NBI   endoskopie   vyšetřeno   69   pacientů.   K  vyšetření   byli   pacienti   indikováni   pro   chronický   zánět   hrtanu,   pro   chrapot   trvající   déle   než   3   týdny,   makroskopickou   lézi   hrtanu,   histologicky   verifikovanou   dysplazii   či   karcinom   nebo   papilomatózu  hrtanu.  Pacienti  byly  vyšetřeni  endoskopicky  bílým  světlem  a  následně  i  v  NBI   modu.   Rozsah   a   charakter   léze   zobrazené   pomocí   obou   metod   byl   srovnán,   při   podezření   na   zhoubný  nádor  bylo  provedeno  i  histologické  vyšetření.     Výsledky   U  64/69  pacientů  byl  při  vyšetření  v  bílém  světle  detekován  patologický  nález  –  leukoplakie   (18/69),   exofytický   tumor   (29/69)   či   podezření   na   zhoubný   nádor   (28/69).   V   zobrazení   pomocí   NBI   modu   byl   zaznamenán   v  26/69   případů   větší   rozsah   léze   nebo   zobrazeny   léze   nové,   které   nebyly   viditelné   v  bílém   světle.   Patologická   vaskularizace   v  NBI   modu   byla   zjištěna   v  12/69   případech.   Histologické   vyšetření   bylo   provedeno   u   40/69   pacientů,   karcinom   in   situ   či   invazivní   karcinom   byl   verifikován   ve  14/40   vzorcích.   V  2/40   NBI   endoskopiích   byl   nález   hodnocen   jako   benigní,   nicméně   histologické   vyšetření   prokázalo   karcinom  in  situ  či  maligní  karcinom.     Závěr   Endoskopické   vyšetření   s   využitím   NBI   zlepšuje   detekci   a   diagnostiku   přednádorových   a   včasných  nádorových  lézí  hrtanu  a  přispívá  k  lepší  kontrole  lokálního  nálezu.     Podpořeno  MZ  ČR  –  RVO  –  FNOs/2012.       Korespondenční  adresa   MUDr.  Lucia  Staníková   Otorinolaryngologická  klinika,  Fakultní  nemocnice  Ostrava   17.  listopadu  1790   708  52  Ostrava-­‐Poruba     E-­‐mail:  [email protected]  

 

Využití  NBI  metody  u  rekurentní  papilomatózy  hrtanu   Šatanková  J.,  Černý  M.,  Chrobok  V.     Klinika   otorinolaryngologie   a  chirurgie   hlavy   a  krku,   Fakultní   nemocnice   Hradec   Králové,   Univerzita  Karlova  v  Praze,  Lékařská  fakulta  v  Hradci  Králové     Úvod   NBI   (Narrow   Band   Imaging)   je   optická   endoskopická   metoda   schopná   časného   zachycení   patologické   neovaskularizace.   Zobrazuje   povrch   sliznice   s  větším   kontrastem   mezi   epitelem   a  slizničními   cévami   ve   srovnání   s  bílým   světlem.   Použitím   speciálně   filtrovaného   světla   lze   zachytit   i  drobné   milimetrové   léze.   Využívá   se   především   v  diagnostice   epitelových   slizničních   nádorů.   Neméně   důležitý   je   její   význam   v  detekci   rozsahu   benigních   lézí,   a  to   především   recidivující   papilomatózy   hrtanu.   Jedná   se   o   onemocnění   způsobené   infekcí   lidskými  papilomaviry  (HPV)  typu  6  a  11,  které  je  potenciálně  agresivní  s  tendencí  recidivovat   a  šířit  se  distálně  do  respiračního  traktu.  Standardní  léčbou  je  chirurgické  snesení,  u  pacientů   s   obtížně   kontrolovatelným   onemocněním   je   indikována   adjuvantní   léčba   (cidofovir,   interferon,  kvadrivalentní  vakcína  proti  HPV  6,  11,  16  a  18).     Vlastní  kazuistika   Uvádíme   42letého   pacienta,   nekuřáka,   v  minulosti   po   opakovaném   odstranění   polypu   levé   hlasivky  (1996,  1998).  U  nás  byl  vyšetřen  v  září  2012  pro  dva  měsíce  trvající  škrábaní  a  pocit   cizího   tělesa   v  krku.   Vyšetřením   pomocí   flexibilního   endoskopu   v  bílém   světle   zjištěn   na   pravé  aryepiglotické  řase  morušovitý,  květákovitý  útvar  pendulující  do  nitra  hrtanu.  Pomocí   NBI  metody  byla  kromě  již  popsané  léze  nalezena  ještě  další  dvě  ohraničená  ložiska  na  levé   vestibulární   řase   a   tři   obdobná  ložiska   na  pravé   vestibulární   řase,  zasahující  až   do   ventrikulu,   které   v  bílém   světle   nebyly   vizualizovány.   Vzhledem   k  nálezu   bylo   indikováno   laserové   ošetření   všech   detekovaných   lézí.   Histologický   nález   odpovídal   papilomatóze   hrtanu.   V  současnosti  je  podezření  na  recidivu  papilomů  na  vestibulární  řase  vlevo  i  vpravo,  další  dvě   suspektní  ložiska  jsou  nad  přední  komisurou.  Pacient  je  indikován  k  re-­‐excizi  zbylých  ložisek.       Závěr   NBI   metoda   představuje   diagnostický   nástroj,   který   zvyšuje   možnost   záchytu   i   velmi   drobných  papilomatózních  lézí.  Pro  správnou  interpretaci  je  důležitá  zkušenost  vyšetřujícího,   protože   na   první   dojem   může   obraz   papilomů   v  NBI   budit   dojem   z  malignity.   Přesnost   diagnostiky  zvyšuje  zvětšovací  HDTV  NBI.     Práce  byla  vypracovaná  s  podporou  projektu  IGA  MZČR  NT  13725-­‐4/2012.     Reference   1. Kopřivová   H.,   Zeleník   K,   Komínek   P.:   Současné   možnosti   léčby   recidivující   papilomatózy  hrtanu.  Otorinolaryngologie  a  Foniatrie,  59,  2010,  4,  s.  235  –  240.    

2. Lukeš   P.,   Zábrodský   M.,   Lukešová   E.   a   kol.:   Narrow   Band   Imaging   (NBI)   –   endoskopická   metoda   pro   diagnostiku   karcinomů   hlavy   a   krku.   Otorinolaryngologie   a   Foniatrie,  62,  2013,  4,  s.  173  –  179.   3. Robin  E.A.,  Tjon  Pian  Gi,  MD,  Gyorgy  B.  Halmos,  MD  et  al.:  Narrow  Band  Imaging  is  a   New   Technique   in   Visualization   of   Recurrent   Respiratory   Papillomatosis.   Laryngoscope,  122,  2012,  8,  s.  1826  –  30.     Korespondenční  adresa   MUDr.  Jana  Šatanková   Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku   Fakultní  nemocnice  Hradec  Králové   Sokolská  581   500  05  Hradec  Králové   E-­‐mail:  [email protected]        

Možnosti  využití  podtlakové  terapie  v  ORL   Šteffl  M.  1,2,  Fík  Z.  1,3  Chovanec  M.  1,  Plzák  J.  1   1  Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku,  1.  lékařská  fakulta,  Univerzita  Karlova  v   Praze  a  Fakultní  nemocnice  v  Motole   2   Ústav  molekulární  genetiky  Akademie  věd  České  republiky  v.v.i.   3  Anatomický  ústav,  1.  lékařská  fakulta,  Univerzita  Karlova  v  Praze     Úvod   Podtlaková   terapie   (negative   pressure   wound   therapy,   NPWT)   je   metoda   užívaná   zejména   chirurgickými   obory   od   poloviny   90.   let   20.   století.   Indikací   k   jejímu   použití   jsou   nejčastěji   chronické  defekty  břišní  a  hrudní  stěny,  rozsáhlá  ztrátová  poranění,  diabetická  noha  atd.  V   otorinolaryngologii   je   tato   metoda   stále   využívána   v   mnohem   menší   míře,   i   když   by   pro   některé   pacienty   mohla   být   přínosem.   Jedná   se   často   o   pacienty   s   pomalu   se   hojícími   ranami,   které   nezřídka   vídáme   po   rozsáhlých   onkologických   výkonech.   Jedná   se   zejména   o   případy  recidiv  po  předchozí  nechirurgické  onkologické  léčbě,  ve  smyslu  chemoradioterapie.     Cíl  a  metody   Principem   této   metody   je   aplikace   subatmosferického   tlaku   na   ránu,   což   zapříčiní   její   kontrakci,   stimulaci   růstu   granulační   tkáně,   efektivní   čištění,   kontinuální   odsávání   sekretu,   zlepšenou  mikrocirkulaci  a  tím  současně  i  snížení  intersticiálního  edému.   Během   prvního   čtvrtletí   tohoto   roku   byla   na   Klinice   otorinolaryngologie   a   chirurgie   hlavy   a   krku  1.  LF  UK  a  FN  v  Motole  tato  metoda  použita  u  tří  pacientů  s  pomalu  hojící  se  ránou  v   oblasti   krku.   Ve   dvou   případech   se   jednalo   o   pacienty   po   rozsáhlém   onkochirurgickém   výkonu   a   ve   třetím   pak   o   špatně   kompenzovanou   diabetičku   I.   typu   s   rozsáhlou   nekrózou  

kůže   a   podkoží   a   počínající   nekrotizující   fasciitidou   na   krku.   U   všech   těchto   pacientů   bylo   přistoupeno  k  podtlakové  terapii  až  po  selhání  standardní  konzervativní  terapie.     Výsledky   U  všech  tří  pacientů  bylo  patrno  urychlení  přerůstání  granulační  tkáně  a  v  pozdějších  fázích   též  počínající  epidermizace  z  okrajů  rány.  U  dvou  jsme  se  následně  rozhodli  pro  překrytí  rány   dermoepidermálním   štěpem.   V   průběhu   léčby   nebyly   zaznamenány   žádné   závažnější   komplikace.     Diskuse   Podtlaková   terapie   je   přínosnou   neinvazivní   metodou   v   hojení   rozsáhlých   nehojících   se   defektů   i   v   oblasti   hlavy   a   krku.   Jedná   se   o   přístup   minimálně   zatěžující   pacienta,   který   nezřídka  umožní  vyhnutí  se  dalšímu  rozsáhlému  chirurgickému  zákroku.     Korespondenční  adresa   MUDr.  Martin  Šteffl   Klinika  otorinolaryngologie  a  chirurgie  hlavy  a  krku   1.  LF  UK  a  FN  v  Motole   V  Úvalu  84   156  00  Praha   E-­‐mail:  [email protected]        

Rhinophyma  -­‐  patofyziologie,  diagnostika,  léčba.  Kazuistika   Uhercová  D.,  Haasová  T.,  Kraus  J.   Oddělení   otorinolaryngologie,   Nemocnice   Rudolfa   a   Stefanie   Benešov   a.s.,   Nemocnice   Středočeského  kraje     Úvod   Rhinophyma   neboli   květákovité   zduření   nosu   je   termín,   pocházející   původně   z   řečtiny   (rhis   =nos,  phyma=růst,  bujení).  Můžeme  se  také  setkat  s  anglickým  názvem  potato  tumor  nebo   hammer   nose.   Jedná   se   o   poměrně   vzácné   onemocnění,   postihující   zejména   muže   starší   padesáti   let.   Vzniká   na   podkladě   již   mnohem   častějšího   onemocnění   kůže-­‐   tzv.   rosacey   neboli  růžovky,  jejíž  incidence  je  asi  1.65  případů/1000  obyvatel/rok.  V  pokročilé  fázi  rosacey   se   rozvíjí   chronický   zánět   kůže   a   kožních   žláz,   lokalizovaný   nejčastěji   do   centrální   části   obličeje,   na   konvexní   plochy.   Postihuje   tedy   zejména   nos,   obočí,   bradu.   Dlouhotrvajícím   dráždením   kůže   zánětem   dochází   k   teleangiektáziím   cév,   k   dilataci   vývodů   kožních   žláz   a   k   novotvorbě  hypocelulárního  vaziva.  Vzniká  tak  květákovitá,  bohatě  prokrvená  hypertrofická   tkáň,  tzv.  pfytozní  rosacea.  Etiologie  onemocnění  zůstavá  nejasná,  mezi  rizikové  faktory  patří   nadbytek   steroidních   hormonů,   stres,   častá   expozice   slunečnímu   záření,   větru,   střídání  

teplot,   abúzus   alkoholu,   přítomnost   kožního   parazita   Demodex   foliculorum   a   mnohé   další.   Rhinophyma  se  u  pacientů  s  rosaceou  vyvine  asi  u  8%  žen  a  až  u  21%  mužů.     Diagnostika   Onemocnění   můžeme   poměrně   snadno   diagnostikovat   na   základě   klinického   obrazu.   V   diferenciální  diagnostice  je  nutno  vyloučit  zejména  kožní  tumory.     Léčba   Léčba   je   možná   pomocí   farmak   aplikovaných   lokálně   či   celkově,   avšak   pouze   v   případě   časného  záchytu.  V  pokročilých  fázích  onemocnění  lze  využít  dermabrasi,  standardně  je  pak   užívána   chirurgická   léčba.   Je   možné   využití   technik   studených   i   teplých   –   např.   elektrokauteru,  harmonického  skalpelu,  laseru.     Kazuistika   Na   ORL   oddělení   Nemocnice   Rudolfa   a   Stefanie   Benešov   byla   hospitalizována   84letá   pacientka   s   rozsáhlou   infekcí   herpes   zoster   obličeje.   Současně   byl   zjištěn   objemný   deformující   kožní   útvar   nosu-­‐   rhinophyma,   výrazně   poškozující   vzhled   pacientky.   Po   přeléčení   akutní   herpetické   infekce   byla   pacientce   nabídnuta   terapie   rhinophymy.   V   takto   pokročilém   stadiu   onemocnění   bylo   jedinou   možnou   metodou   léčby   chirurgické   řešení.   Plánovaně   v   celkové   anestezii   byla   pomocí   harmonického   skalpelu   snesena   hypertrofická,   exofyticky   rostoucí   tkáň.   Operace   i   pooperační   průběh   byl   klidný,   5.   pooperační   den   byla   pacientka  propuštěna  v  dobrém  stavu  do  domácí  péče,  ambulantně  probíhaly  převazy  rány.   16.   pooperační   den   pacientka   náhle   poměrně   intenzivně   zakrvácela   z   ranné   plochy,   proto   byla  přijata  ke  krátkodobé  observaci.  Dále  již  probíhalo  hojení  bez  komplikací.  Bylo  docíleno   kosmeticky  velmi  uspokojivého  efektu.     Korespondenční  adresa   MUDr.  Daniela  Uhercová   Oddělení  otorinolaryngologie,  Nemocnice  Rudolfa  a  Stefanie  Benešov,  a.s.,  Nemocnice   středočeského  kraje   Máchova  400   256  30  Benešov   E-­‐mail:  [email protected]