PROGRAM A SBORNÍK ABSTRAKT

Brno 2014

Bratislava 2015

PROGRAM A SBORNÍK ABSTRAKT

1. SPOLEČNÁ KONFERENCE ČGPS ČLS JEP a SGPS SLS Brněnské výstaviště, Hala E 5.–8. 6. 2014 SEMINÁŘ PORODNÍCH ASISTENTEK Brněnské výstaviště, Hala E 7. 6. 2014

GENERÁLNÍ PARTNER PREZIDENTI KONFERENCE

HLAVNÍ PARTNEŘI

MUDr. Vladimír Dvořák

prof. MUDr. Ján Danko, Ph.D.

VICEPREZIDENTI KONFERENCE VYSTAVOVATELÉ Al-bis ALERE s.r.o. Alpha medical a.s. Astellas Pharma s.r.o. AUDIOSCAN spol. s.r.o. Axonia, a.s. BIONIK Stapro Group s.r.o. Bioptická laboratoř s.r.o. BORCAD cz s.r.o. CompuGroup Medical Česká republika s.r.o. Cytopathos, spol. s.r.o. Dynasit CZ s.r.o Electric Medical Service s.r.o. GHC GENETICS s.r.o. Green Swan Pharmaceuticals, a.s. GUTTA Slovakia spol. s r.o. HARTMANN – RICO a.s.

HEATON CZ s.r.o. Chironax Frýdek-Místek s.r.o. Interchemia s.r.o./Genericon Kimberly-Clark s.r.o. Laparotech Instruments s.r.o. Linde Gas a.s. Maxdorf s.r.o. Medicom International s.r.o. MEDA Pharma s.r.o. MEDAC, spol. s.r.o. Medifine a.s. Medipos P&P, s.r.o. MEDIREX GROUP MEDKONSULT, s.r.o. MEDPLUS s.r.o. ČR MEDPLUS s.r.o. SR MERCK spol. s r.o. MeWAdia s.r.o.

OBSAH Partneři konference Výbory Vědecký sekretariát a sekretariáty konference Čestné členství a medaile Přehled programu Workshopy Odborný program Posterová sekce Galavečer Všeobecné informace Plánek konferenčních a výstavních prostor Sborník abstrakt – konference Sborník abstrakt – seminář porodních asistentek

MIDES med-tech s.r.o. MUCOS Pharma CZ spol. s.r.o. Neutramed s.r.o. Nimag, spol. s.r.o. Nimotech s.r.o. NORDIC Pharma, s.r.o. PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s. ORION DIAGNOSTICA QUINTESENCE s.r.o. RQL s.r.o. Sandoz s.r.o. S&D Pharma CZ, spol. s r.o. Servier s.r.o. S&T Plus s.r.o. SVUS Pharma a.s. TEVA Pharmaceuticals s.r.o. ZENTIVA Známylékař.cz

2 3 3 5 10 11 14 19 22 24 26 27 40

MUDr. Petr Velebil

doc. MUDr. Martin Redecha, Ph.D.

PŘEDSEDA VĚDECKÉ RADY KONFERENCE

doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.

3

Brno 2014

1. SPOLEČNÁ KONFERENCE ČGPS ČLS JEP a SGPS SLS

www.gynkonference.cz

PŘEDSEDOVÉ ORGANIZAČNÍHO VÝBORU • MUDr. Petr Velebil, CSc. • doc. MUDr. Martin Redecha, Ph.D.

ČESTNÉ ČLENSTVÍ V ČGPS ČLS JEP

ČLENOVÉ ORGANIZAČNÍHO VÝBORU • MUDr. Aleš Skřivánek, Ph.D. • prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA • prof. MUDr. Miroslav Borovský, Ph.D. • prof. MUDr. Miloš Mlynček, CSc. • Mgr. Jitka Sobotková • Štefánia Kamenická • Kamila Crhová VĚDECKÁ RADA KONFERENCE • MUDr. Jozef Adam, Ph.D. • MUDr. Tibor Bielik, Ph.D. • prof. MUDr. Miroslav Borovský, Ph.D. • prof. MUDr. David Cibula, CSc. • MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. • prof. MUDr. Ján Danko, Ph.D. • MUDr. Vladimír Dvořák • doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl • MUDr. Olga Hlaváčková • prof. MUDr. Karol Holomáň, Ph.D. • MUDr. Ivan Huvar, CSc. • MUDr. Ľudivít Janek st. • doc. MUDr. Miroslav Korbeľ, CSc. • prof. MUDr. Štefan Lukačin, CSc. • prof. MUDr. Alois Martan • doc. MUDr. Alena Měchurová, DrSc. • prof. MUDr. Miloš Mlynček, CSc. • MUDr. Jan Nový • doc. MUDr. Martin Procházka, Ph.D. • doc. MUDr. Martin Redecha, Ph.D. • doc. MUDr. Zdeněk Rokyta, CSc. • doc. MUDr. Igor Rusňák, CSc. • MUDr. Aleš Skřivánek • MUDr. Alexandra Stará • prof. MUDr. Ján Štencl, CSc. • MUDr. Jiří Štěpán, CSc. • prof. MUDr. Pavel Šuška, Ph.D. • MUDr. Zdeněk Tesař, CSc. • doc. MUDr. Vít Unzeitig, CSc. • prof. MUDr. Michal Valent, DrSc. • as. MUDr. Petr Velebil, CSc. • prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA • doc. MUDr. Pavol Žúbor, Ph.D. VĚDECKÝ SEKRETARIÁT KONFERENCE ÚSTAV PRO PÉČI O MATKU A DÍTĚ Podolské nábř. 157 147 10 Praha 4 – Podolí Kontaktní osoba: Mgr. Jitka Sobotková T: 296 511 200 F: 296 511 296 e-mail: [email protected] SEKRETARIÁT KONFERENCE Cestovná agentúra KAMI, s.r.o. Letná 70, 052 01 Spišská Nová Ves T: +421 53/ 44 12 372 M:+421 905/ 886 084, F: +421 53/ 42 97 108 e-mail: [email protected] www.cakami.sk G-AGENCY s.r.o. Horní nám. 285/8, 772 00 Olomouc M: +420 724 277 964 M: +420 720 998 678 fax:+420 585 234 499 e-mail: [email protected] www.g-agency.eu

4

Bratislava 2015

prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA

Profesor Ventruba se narodil 11. 9. 1954 v Brně. Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity dokončil v roce 1979. Brnu zůstal věrný po celou dobu své profesní kariéry. Od roku 1993 dosud je přednostou zdejší Porodnicko-gynekologické kliniky, nejprve I. Gyn.-por.kliniky, po jejich sloučení v roce 2001 se stal šéfem takto sloučené Porodnicko-gynekologické kliniky. Z jeho nepochybně impozantního curricula bych zdůraznil zejména následující: • je nejmladším doktorem lékařských věd v oboru gynekologie a porodnictví • je nejdéle sloužící přednosta kliniky v oboru gynekologie a porodnictví v ČR • má osobní podíl na světové prioritě – porození dítěte po transferu gamet do vejcovodu (GIFT) v roce 1982 a porodu prvního dítěte po IVF v Československu (1984) • jako první zástupce ČR v 60leté historii IFFS je členem Vědeckého výboru International Federation of Fertility Societies (2013–2019) Funkce: Přednosta kliniky Lékařský náměstek FN Brno pro PRM Kvalifikace: Lékařská fakulta MU v Brně I. atestace z gynekologie a porodnictví II. atestace z gynekologie a porodnictví Atestace z reprodukční medicíny Kandidátská disertace – LF MU „Současný přístup k mikrochirurgické léčbě v gynekologii” Habilitace i LF MU „Asistovaná reprodukce v diagnostice a léčbě neplodnosti” Vědecká hodnost doktora lékařských věd – LF UK „Klinické metody asistované reprodukce” Jmenování profesorem Disertace MBA Senior Executive – BIBS Průběh praxe: • odborná praxe Sekundární lékař I. Gynek. porod. kliniky Vedoucí lékař I. Gynek. porod. kliniky Přednosta I. Gynek. porod. kliniky LF MU Přednosta I. Gynek. porod. kliniky LF MU a FN Brno

od 1993–dosud od 2007–dosud 1973–1979 6. 5. 1983 18. 6. 1987 21. 6. 2007 15. 2. 1990 1. 3. 1993 28. 1. 1993 1. 6. 1998 9. 6. 2011

1981–1987 1988–1993 1993–2001 od 2001–dosud

5

Brno 2014



• pedagogická praxe Odb. as. I. Gynek. porod. kliniky LF MU Docent I. Gynek. porod. kliniky LF MU Přednosta I. Gynek. porod. kliniky LF MU

6. Člen mezinárodních pracovních skupin pro světový a evropský registr asistovaných reprodukčních technik IWG ART (1991–2006). Člen redakčního kolektivu World Collaborative Report In Vitro Fertilization and Assisted Procreations při světových kongresech IVF. 7. Člen vědeckého výboru International Federation of Fertility Societies (2013– 2019). 8. Předseda Sekce asistované reprodukce ČGPS (2008–2013), místopředseda (od 2013–dosud), vědecký sekretář (1990–1998). 9. Člen výboru Sekce gynekologické endoskopie ČGPS (1993–1998), člen revizní komise. 10. Koordinátor Národního registru asistované reprodukce (1993–2002). 11. Odpovědný řešitel grantů IGA MZ ČR I. kategorie mezinárodních multicentrických studií. 12. Člen redakční rady 4 odborných časopisů: (Gynekolog, Česká gynekologie, Slovenská gynekológia a porodníctvo, Praktická gynekologie).

• zahraniční stáže St. Marien Krankenhaus Siegen, SRN - všeobecná gynek. porod. problematika, operativa Universitäts-Frauen Klinik Düsseldorf, SRN - reprodukční medicína, gynek. mikrochirurgie Universitäts-Frauen Klinik Erlangen, SRN Hadassah Hospital, Jerusalem, Izrael - asistovaná reprodukce New York Medical Centre, New York, USA Hackensack Medical Centre, New Jersey, USA - reprodukční gynekologie

1984–1993 1993–1998 od 1993–dosud 6. 2.–1. 3. 1991 3.–14. 6.1992 27.–30. 10.1993 17.–21. 4.1994 14.–16. 10. 1996 29. 5. – 2. 6. 2006

Vědecký zájem: Asistovaná reprodukce, endoskopická operativa, reprodukční endokrinologie, perinatologie Mimopracovní zájmy: fotografování, výpočetní technika, rekreačně lyžování, plavání, vinařský klub, dříve letecké modelářství, závodně košíková, předseda Klubu absolventů Gymnásia tř. kpt. Jaroše, Brno Přehled vědecko-výzkumné a publikační činnosti: • 510 vědeckých prací – z toho více než 200 původních prací (více než 300 citací). • 530 přednášek na našich a mezinárodních sjezdech a konferencích. • 20 oponovaných výzkumných zpráv (u 4 grantů I. kategorie zodpovědný řešitel) – problematika asistované reprodukce v oblasti andrologické, imunologické, embryologické, kryokonzervace a výpočetní techniky. • Problematika nových metod diagnostiky a léčby neplodnosti: - mikrochirurgická léčba sterility – rozpracování metodiky a operační techniky v experimentu a posléze v klinické praxi. - teoretické a klinické problémy asistované reprodukce a rozvíjení in vitro fertilizace a embryotransferu (podíl na světové prioritě porození dítěte po transferu gamet do vejcovodu (GIFT) v roce 1982 a porodu prvního dítěte po IVF v Československu (1984)). - rozpracování a zavádění nových endoskopických operačních postupů, výpočetní techniky, založení klinického a Národního registru asistované reprodukce. - zavedení techniky intracytoplazmatické inseminace, využití GnRH analog a nových metod léčby mužské neplodnosti - řešení teoretických problémů ultrastruktury lidských oocytů, protilátek zona pellucida a morfologií buněk cumulus oophorus.

Bratislava 2015

Členství v odborných společnostech: • FIGO (The Federation Internationale de Gynecologie et d´Obstetrique) • IFFS (International Federation of Fertility Societies) • ESHRE (European Society of Human Reproduction and Embryology) • ASRM (The American Society for Reproductive Medicine) • ČGPS (Česká gynekologická a porodnická společnost) 13.1. Předseda a moderátor více než 90 národních a mezinárodních konferencí. 13.2. Vědecký sekretář a koordinátor více než 35 konferencí a sympózií. 13.3. Vyžádané přednášky na více než 90 konferencích. 13.4. Redakce a editor 23 sborníků v oblasti asistované reprodukce. 14. Oponentské posudky a expertízy – kandidátské, habilitační práce, profesorská řízení, grantové posudky IGA MZ ČR, soudně znalecké, recenze, expertízy pro MZ ČR a SÚKL. MUDr. Aleš Skřivánek, Ph.D.

Uznání vědeckou komunitou: 1. Člen Vědecké rady MZ ČR (1998–2008), hlavní odborník MZ ČR pro gynekologii a porodnictví (1998–2000), předseda komise pro koncepci oboru (1998–2008). 2. Předseda a člen oborové komise IGA MZ ČR 07 – gynekologie a porodnictví (1994–2007). 3.Předseda, člen odborné komise MZ ČR pro fertilizaci in vitro (1996–1998, od 2000–dosud). 4. Člen Komise pro obhajoby doktorských dizertačních prací v oboru gynekologie a porodnictví LF UK (od 2000–dosud), SR (červen 2005–dosud). 5. Předseda a člen Oborové rady doktorského studijního programu Gynekologie a porodnictví na LF MU v Brně (od 1998–dosud), LF UP v Olomouci a LF UK v Hradci Králové.

6

7

Brno 2014


ČESTNÁ MEDAILE V ČLS JEP prof. Georg Herbeck, dr. Med.

Narozen 30. 11. 1928 v Olomouci. Svá studia započal na Anglické cizojazyčné škole ve Zlíně, maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a poté absolvoval v roce 1955 Lékařskou fakultu Palackého Univerzity v Olomouci. Jak bylo v té době zvykem, absolvoval umístěnkové „kolečko“, které začalo v letech 1955–1956 nemocnici v Žilině (gynekologie, urologie, radiologie), následovala Nemocnice v Jeseníku (chirurgie) v roce 1956, až se mu podařilo vrátit do blízkosti rodné Olomouce na léta 1957–1965 do nemocnice ve Šternberku na oddělení gynekologie. Po přesunu do Rakouska působil 1965–1967 jako asistent na Univ. klinice v Grazu, poté se přestěhoval do Německa, kde v letech 1967–1969 vedl jako primář Gyn.-por. Klinik Bethesda Duisburg (120 lůžek). V roce 1969 odešel do soukromé sféry, kdy v Norimberku v letech 1969–1998 provozoval soukromou praxi s lůžkovou částí a zároveň vybudoval a vedl Cytologickou laboratoř s akreditací na výuku v oboru cytodiagnostiky (60 000 prep.).


Bratislava 2015

Publikační činnost, členství v organizacích, vědecké funkce Od r. 1968 v německém, anglickém a českém jazyce na téma cervikální patologie, cytologie, kolposkopie, virová onemocnění, speciálně HPV v genitální oblasti včetně terapie, prevence a diagnostika ZN mammy. Přednášková činnost na mezinárodních kongresech v USA, Jižní Americe a evropských zemích. Podstatný podíl cíleným administrativním působením v kompetentních institucích (včetně publikací) na snížení zákonné věkové hranice v gyn. prevenci ze 30 let na 20 let. Pracoval 14 let ve funkci pokladníka a jednatele v předsednictví Německé společnosti Cervikální patologie a kolposkopie. V této funkci realizoval za velkých osobních a administrativních obtíží (v době studené války) kontakty se členy české odborné společnosti (Kaňka, Linhartová, Laňe a j.) finančními podporami a zárukami (včetně zajištění pobytu a cestovních nákladů). Členství v řadě mezinárodních organizací, tj. International Study Group for Detection and Prevention of Cancer, International Academy of Cytology, Deutsche Gesellschaft für Gynäkologie und Geburtshilfe, Deutsche Gesellschaft für Zytologie, členem ediční rady „The Cervix and Lower Genital Tract“ (Milán), člen předsednictva Společnosti interdisciplinární onkologie prsu, předseda společnosti terapie laseru v gynekologii atd. ČR: Čestné členství Sdružení soukromých gynekologů ČR, České Gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP a České společnosti cervikální patologie a kolposkopie. Pokračování ve výukových a organizačních aktivitách v ČR ve formě přednášek a publikací a soustavných kurzech kolposkopie, cervikální patologie a cytologie a cytologické diagnostiky prsu. Dlouholetá aktivní spolupráce se Sdružením soukromých gynekologů ČR a realizace těchto kurzu za organizačniho vedení předsedy dr. Vladimíra Dvořáka v České republice a na zahraničních postgraduáních školeních v nejrůznějšich zemích světa. Organizační aktivita ve spolupráci se založením České společnosti cervikální patologie a kolposkopie a její akreditaci v IFCPC. MUDr. Vladimír Dvořák

1983 Vesaliova medaile Bavorské lékařské společnosti za kontinuální postgraduální vzdělávání lékařů 1991 Habilitace docentem Lékařské fakulty Palackého Univerzity v Olomouci 1995 Jmenování profesorem Lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze 1994–1998 3–4 roky intermitentně přednášky v Praze pro studující medicíny 5. ročníku na téma cervikální patologie a kompletní péče o nemoci prsu v rámci externí profesury 2012 ATLAS KOLPOSKOPIE: vyznamenání (se spoluautory: Dvořák, Ondruš, Mortakis cenou Předsednictva ČLS JEP) Vědecká kvalifikace, činnost, aprobace a funkce • Atestace 1. a 2. stupně v Praze. • Erudice v histologii, cytologii a kolposkopii vedle oparativní činnosti na Univ. gyn. klinice v Grazu (prof. Navratil, Burghardt, Bajardi, Reiffenstuhl). • Mezinárodní kvalifikace v cytologii MIAC (Membership Internat. Academy of Cytology). • Vedení gyn. kliniky Bethesda v Duisburgu a školení v cytodiagnostice z pověření „Institut für Krebsfrühdiagnostik Nordrhein-Westfalen“. • Postgraduální školení lékařů v oboru gynekologie a porodnictví z pověření Bavorské Lékařské Komory. • Výuka studentů medicíny v oboru gynekologie na III. LF UK v Praze (cervikální patologie, kompletni péče o nemoci prsu, organizace gynekologické prevence) Praha-Vinohrady. • Systematická výuka cytotechnických asistentů na vlastním cytologickém pracovišti i externích institucích včetně přípravy ke zkouškám a mezinárodní kvalifikaci CTIAC.

8

9

Brno 2014



Harmonogram konference

ČTVRTEK 5. 6. 2014

Čtvrtek 5. 6. 2014

Workshopy

13.00–16.00

Workshop 1 – Kolposkopie a cervikální patologie/OREA Hotel Voroněž 1/Kongresová hala A

13.00–16.00

Workshop 1

13.00–15.00

Workshop 2 – Mrtvý plod, ukončení těhotenství ve II. a III. trimestru porodnickoabesteziologický management/ Hotel Holiday INN/Salonek III

Kolposkopie a cervikální patologie

15.30–17.30

Workshop 3 – Paracervikální analgezie/anestezie, metoda pro každého gynekologa a porodníka/Hotel Holiday INN/Salonek I+II

Místo konání:

OREA Hotel Voroněž I, Křížkovského 47, Brno Kongresová hala A v přízemí

13.00–15.00

Workshop 4 – Prevence forenzních důsledků dystokie ramének/OREA Hotel Voroněž 1/ salonek Klubovna

Koordinátoři:

Vladimír Dvořák (Brno), Jiří Ondruš (Ostrava), Radovan Turyna (Praha)

13.00–15.00

Workshop 5 – Hodnocení KTG/OREA Hotel Voroněž 1/Modrý salonek

Radovan Turyna Současná kolposkopická nomenklatura s demonstrací typických nálezů Jiří Ondruš Nesnáze a ztráty informací v diagnostice cervikálních lézí Jiří Ondruš Cyto-histologické korelace HPV asociovaných lézí děložního hrdla Vladimír Dvořák Ošetření cervikálních lézí lege artis Jiří Ondruš Rozvaha při cytologickém nálezu atypií žlázového epitelu cervixu Radovan Turyna Adenoléze v kolposkopii Radovan Turyna Evropská kritéria kvality pro kolposkopii (EFC) Vladimír Dvořák Příčiny nesrovnalostí cytologie, kolposkopie a histologie

13.00–15.00

Workshop 2

Mrtvý plod, ukončení těhotenství ve II. a III. trimestru – porodnicko-anesteziologický management

Sobota 7. 6. 2014

Místo konání:

Hotel Holiday INN, Křížkovského 20, Brno, Salonek III

BVV, Hala E, přednáškový sál E3 v 1. patře SEMINÁŘ PORODNÍCH ASISTENTEK

Koordinátoři:

ntonín Pařízek, Kamil Švabík, Dominika Indrová, Karolína Adamcová, A Danuše Jandourková (Praha)

Pátek 6. 6. 2014 BVV, Hala E, přednáškový sál v 1. patře 9.00–11.30

Prevence a screening v ambulantní gynekologii

11.30–12.05

Satelitní symposium společnosti Merck Sharp & Dohme s.r.o.

12.10–13.00

Satelitní symposium společnosti Bayer s.r.o.

13.15–14.00

Satelitní symposium společnosti LADEEPHARMA CZECH s.r.o

11.30–14.00

PŘESTÁVKA NA OBĚD – Hotel Holiday INN (pro účastníky, kteří mají předem zakoupený oběd)

14.00–16.45

Prevence komplikací v gynekologické operativě

16.45–19.00

Prevence komplikací v průběhu porodu a šestinedělí

Sobota 7. 6. 2014 BVV, Hala E, přednáškový sál v 1. patře 9.30–11.30

Varia

11.45–12.55

Satelitní symposium společnosti Gedeon Richter Marketing ČR s.r.o.

11.30–14.00


13.30–16.30

Konzervativní a operační gynekologie

16.30–17.30

Sekce posterů

20.00–1.00

GALAVEČER / OREA Hotel Voroněž 1

9.00–12.00

Dopolední blok PORODNÍ ASISTENCE

12.00–14.00


14.00–17.10

Odpolední blok PORODNÍ ASISTENCE

Neděle 8. 6. 2014 BVV, Hala E Přednáškový sál v 1. patře 9.00–11.30

Prevence a screening v průběhu prenatální péče

11.30

Závěr konference

10

Bratislava 2015

Diagnostika mrtvého plodu a ukončení těhotenství ve II. a III. trimestru z indikace plodu nebo matky představuje pro těhotnou ženu závažný zdravotní problém. Výkony související s ukončením takto neúspěšných těhotenství ohrožují zdraví ženy somaticky i duševně. Úzkost a zármutek těhotné ženy nad ztrátou očekávaného potomka vyžaduje holistický přístup. Nedílnou součástí gynekologicko-porodnického postupu musí být dnes v ČR i koordinovaný anesteziologický management. Celý proces by měl být ukončen činností klinického psychologa.

Antonín Pařízek Úvod do problematiky

11

Brno 2014



Dominika Indrová, Kamil Švabík Indukce děložní činnosti u mrtvého plodu a pro ukončení těhotenství ve II. a III. trimestru Antonín Pařízek Anesteziologický management při potratu/porodu mrtvého plodu a při ukončení těhotenství ve II. a III. trimestru

Danuše Jandourková, Karolína Adamcová Role klinického psychologa

15.30–17.30

Workshop 3

Paracervikální analgezie/anestezie, metoda pro každého gynekologa a porodníka Místo konání:

Hotel Holiday INN, Křížkovského 20, Brno, Salonek I+II

Koordinátoři:

Antonín Pařízek (Praha), Kristýna Hlinecká, Patrik Šimjak, Andrej Černý (Praha)

Paracervikální analgezie/anestezie je v naší zemi neprávem opomíjená metoda pro rutinní činnost každého gynekologa a porodníka. Od její aplikace v porodnictví bylo sice upuštěno, ale měla by mít své pevné místo v běžné gynekologické praxi. Lze velmi dobře využít jak pro ambulantní zákroky, tak i pro výkony vyžadující hospitalizaci. S použitím této metody je možné provést většinu transcervikálních výkonů na děloze, včetně operační hysgteroskopie. V mnoha případech je paracervikální blokáda vhodnou alternativou celkové anestezie. Je poměrně snadné získat dovednosti pro podání této metody regionální analgezie/anestezie.

Antonín Pařízek Úvod do problematiky Andrej Černý Topografická anatomie malé pánve Antonín Pařízek Technika podání paracervikální analgezie Kristýna Hlinecká Rizika a komplikace anesteziologické Patrik Šimjak Rizika a komplikace gynekologické Antonín Pařízek Paracervikální blokáda – video

13.00–15.00

Workshop 4

Prevence forenzních důsledků dystokie ramének

Místo konání:

OREA Hotel Voroněž I, Křížkovského 47, Brno, Salonek Klubovna v 1. patře

Koordinátoři:

Jozef Záhumenský, Petr Křepelka (Praha)

Bratislava 2015

tace a komunikace s rodiči, účastníci kurzu budou obeznámeni na konkrétních případech s nejčastějšími chybami, kterých by se měli vyvarovat při výskytu této nečekané závažné komplikace Ladislav Krofta Přesnost prenatální diagnostiky fetální makrosomie Petr Křepelka Rizikové faktory a mechanizmus vzniku dystokie ramének za porodu Jozef Záhumenský Primárna, sekundárna a terciálna prevencia forenzných následkov dystokie ramének Peter Kováč Pôrodné poranenie novorodenca z pohladu súdneho lekára a právnika Praktická část: Testování rozsahu „bezpečného“ tahu za hlavičku plodu během vaginálního porodu na fantomu Trénink extrakce zadního raménka na fantomu

13.00–15.00

Workshop 5

Hodnocení KTG (prevence porodnických komplikací)

Místo konání:

OREA Hotel Voroněž I, Křížkovského 47, Brno, Modrý salonek v 1. Patře

Koordinátor:

Alena Měchurová (Praha)

Cílem workshopu je obeznámit porodníky a porodní asistentky se správným hodnocením kardiotokografických záznamů jak antepartálních, tak iintrapartálních, a maximálně tak eliminovat nejčastější důvod soudních řízení vedených proti porodníkům. Účastníci kurzu budou obeznámeni na konkrétních kazuistikách s nejčastějšími chybami, kterých by se měli vyvarovat při posuzování kardiotokografických záznamů. Odborná část:

Alena Měchurová Úvod Alena Měchurová Chyby a omyly v hodnocení karditokografických záznamů Alena Měchurová Forenzní dopad chybného hodnocení karditokografických záznamů

16.30 17.00 19.00

Jednání výboru ČGPS ČLS JEP OREA Hotel Voroněž 1 – salonek Klubovna v 1. patře Jednání výboru SGPS SLS JEP OREA Hotel Voroněž 1 – salonek Pavilon v 1 patře. Společné jednání vyborů ČGPS ČLS JEP a SGPS SLS OREA Hotel Voroněž 1 – Modrý salonek v 1. patře

Cílem workshopu je obeznámit porodníky a porodní asistentky s maximálně šetrným řešením této porodnické komplikace, která je druhým nejčastějším důvodem soudních řízení vedených proti porodníkům. Důležitou součástí obrany lékaře je i důkladná dokumen-

12

13

Brno 2014



ODBORNÝ PROGRAM

Význam fluorescenčnej analýzy moču pro skríning zhubných nádorov ovárií (8 min.) Martinický D., Zvarík M., Šikurová L., Hunáková L. Diskuse Neinvazivní testování jako součást prenatálního screeningu (8 min.) Loucký J., Myjavcová R., Zemánek M., Kovalčík M., Loucká E. Diskuse

11.30–14.00

PŘESTÁVKA – OBĚD

PÁTEK 6. 6. 2014 9.00

Zahájení konference Vladimír Dvořák, prezident 1. společné konference ČR Ján Danko, prezident 1. společné konference SR

9.00–11.30

Prevence a screening v ambulantní gynekologii

Koordinátoři:

Vladimír Dvořák (Brno), Aleš Skřivánek (Olomouc), Martin Redecha (Bratislava), Ľudovít Janek st. (Šamorín)

Stratégia včasnej diagnostiky cervikálneho karcinómu v SR a potreba jej zmeny (15 min.) Jendrušák J. Diskuse Novinky v organizaci a výstupech screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR (15 min.) Dvořák V., Dušek L. Diskuse Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla (8 min.) Májek O. Diskuse Miesto hysteroskopickej polypektómie v prevencii klinických stavov súvisiacich s endometriom (8 min.) Bielik T., Hudec B., Šváčová L. Diskuse Seznámení s novým doporučeným postupem k očkování proti HPV žen ošetřovaných pro cervikální prekancerózu (8 min.) Nový J., Dvořák V. Diskuse Screening protilátek a podávání IgG anti-D v těhotenství a po porodu (8 min.) Ľubušký M. Diskuse Screening vícečetných těhotenství (8 min.) Krofta L. Diskuse Screening kolorektálního karcinomu v gynekologických ambulancích v ČR (8 min.) Dušek L., Skřivánek A. Diskuse Postavenie USG v skríningu ovariálneho karcinómu (8 min.) Maľová A., Redechová S., Pálová E., Hederlingová J. Diskuse Screening a diagnostika gestačního diabetu: umožňují současná česká doporučení správnou diagnostiku všech pacientek? (8 min.) Anderlová K. Diskuse Čo má vedieť gynekolog o očkování v rámci skríningu a prevencie? (8 min.) Kotek M., Milly D. Diskuse

14

Bratislava 2015

11. 30–12.05 SATELITNÍ SYMPOSIUM společnosti Merck Sharp & Dohme s.r.o. PÁSOVÝ OPAR v ordinaci gynekologa Chairman:

MUDr. Vladimír Dvořák (Brno)

prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA (Praha) doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. (Ostrava)

12.15–13.00

SATELITNÍ SYMPOSIUM společnosti BAYER s.r.o.

Chairman:

MUDr. Aleš Skřivánek, Ph.D. (Olomouc)

The Pain Management and Insertion Techniques of IUS in Nullips (based on INTRA Data) (20 min.) prof. Dr. med. Kai J. Bühling (Hamburg, Německo) Intrauterinní systém a riziko PID (15 min.) doc. MUDr. Jozef Záhumenský (Bratislava, Slovensko) První zkušenosti se zaváděním Jaydess (10 min.) MUDr. Jiří Zvolský (Opava, Česká republika) (Anglicky mluvená prezentace bude simultánně tlumočena. Zařízení pro překlad si můžete zapůjčit ve foyer na registraci.)

13.15–14.00

SATELITNÍ SYMPOSIUM společnosti LADEEPHARMA CZECH s.r.o.

Chairman:

prof. MUDr. Miroslav Borovský, Ph.D. (Bratislava, Slovensko)

Úloha mikroflóry v životě ženy MUDr. Zuzana Petrovičová (Banská Bystrica, Slovensko) Vliv myoinositolu na kvalitu oocytů a metabolické faktory u žen s PCOS doc. MUDr. Taťána Rešlová, CSc. (Hradec Králové)

14.00–16.45

Prevence komplikací v gynekologické operativě

Koordinátoři:

Jaroslav Feyereisl (Praha), Zdeněk Novotný (Plzeň), Miloš Mlynček (Nitra), Jozef Adam (Prešov)

Prevention and management of haemorrhage (20 min.) Tim Mould (University College London Hospitals Gynaecological Cancer Centre, Londýn, Velká Británie) Diskuse

15

Brno 2014



Getting out of trouble and staying out of trouble dealing with complications in gynecologic surgery (20 min.) Tamussino Karl (Departments of Obstetrics and Gynecology, Medical University of Graz, Rakousko) Diskuse Totálna laparoskopická hysterektomia – „learning curve“ (10 min.) Dosedla E., Tóth G., Richnavský J. (Gynekologicko-pôrodnícka klinika LF UPJŠ, 1. súkromná nemocnica Košice-Šaca, a.s.) Diskuse Prevence a terapie komplikací v endoskopii (10 min.) Novotný Z., Smitková V, Králičková M., Kapoun M., Mára M. (Gynekologicko-porodnická klinika LF UK, FN Plzeň, VFN Praha) Diskuse

Prevence poporodního krvácení (17 min.) Gerychová R., Hruban L., Janků P., Ventruba P. Diskuse Hemorrhagický šok po porode sposobený patologickou inzerciou placenty (7 min.) Poch J., Horánska M., Kyselý M., Vagaská M. Časování porodu u monochoriálních dvojčat s komplikacemi (17 min.) Krofta L., Vojtěch J., Hašlík L., Haaková L., Hympánová L., Stefanovičová H., Straňák Z., Velebil P., Feyereisl J. Diskuse Kedy je možné ultrazvukom definitívně zhodnotiť zhojenie jazvy po cisárskom reze? (10 min.) Dosedla E., Calda P. Diskuse Vliv jizev na zevní rodidla – pohled plastického chirurga (10 min.) Tomášek D., Otčenášek M. Zazmluvnenie porodnika – prevencia alebo príčina nárastu počtu cisárskych rezov? (7 min.) Záhumenský J., Závodská M., Marcišová D., Ondačková L., Mareš P., Cupaník V. Diskuse

15.00–15.15

COFFEE BREAK

Endometrióza v jizvě po císařském řezu – retrospektivní popisná studie (10 min.) Křepelka P., Velebil P., Kučera E., Hejda V. (ÚPMD Praha) Diskuse Visualisace ureteru při adhesivních stavech zadního kompartmentu (15 min.) Chvátal R. (Gyn. por. odd. Nemocnice Znojmo) Diskuse Prevencia iatrogénnych lézií uropoetického traktu v gynekologickej operatíve (10 min.) Mlynček M., Lajtman E., Matejka M., Zajacová M. (Gyn. pôr. klinika FN Nitra a UKF v Nitre) Diskuse Operační léčbá sestupu pánevních orgánů s využitím síťových implantátů – analýza výsledků, doporučení pro praxi (10 min.) Huser M., Pastorčáková M., Belkov I., Ventruba P. (Gynekol.-porod. klinika LF MU a FN Brno) Diskuse

16.00–18.15

Prevence komplikací v průběhu porodu a šestinedělí

Koordinátoři:

Petr Velebil (Praha), Martin Procházka (Olomouc), Ján Danko (Martin), Štefan Lukačín (Košice)

Bratislava 2015

Intrapartální kardiotokografie (17 min.) Měchurová A. Diskuse Automatická analýza kardiotokografických parametrov (10 min.) K. Biringer, V. Chudáček, M. Hrtánková, J. Siváková, J. Danko Diskuse Oddálení předčasného porodu. Jsou novinky v tokolýze? (17 min.) Pařízek A. Diskuse Prevence peripartálních krvácivých a trombotických komplikací u rizikových a patologických těhotenství (17 min.) Procházka M. Diskuse

16

17

Brno 2014



SOBOTA 7. 6. 2014

13.30–16.30

Konzervativní a operační gynekologie

Koordinátoři:

Miroslav Borovský (Bratislava), Ivan Huvar (Brno), Ladislav Krofta (Praha), Tibor Bielik (Banská Bystrica)

9.00–11.30

Varia

Koordinátoři:

Alois Martan (Praha), Radovan Pilka (Olomouc), Igor Rusňák (Bratislava), Peter Kaščák (Trenčín)

MRI generovaný prostorový model pánevního dna (15+5 min.) Krofta L. (Praha) Komplikace v průběhu a po onkologických operacích a jejich řešení (15+5 min.) Zikán M. (Praha) Analýza operačných výkonov pre myomatózu uteru v Slovenskej republike (15+5 min.) Redecha M. (Bratislava) Analýza operácií u žien vo výkone trestu (15+5 min.) Kaščák P, Hlaváčik M., Gajdošík R., Schwandner A. (Trenčín) Periferní biomarkery u endometriózy – současnost a perspektiva (12 min.) Kučera E. (Praha) Tkáňové trauma a pooperační stres u pacientek s chirurgicky léčenými časnými stádii karcinomu endometria (12 min.) Pilka, R., Marek, R., Melichar, B., Kudela, M., Solichová, D., Adam, T. (Olomouc) Domáci porod – state of the art (12 min.) Dosedla E. (Košice) Prvotní zkušenosti gynekologického pracoviště s péčí o znásilněné pacientky ve spolupráci s Policií ČR (12 min.) Hanáček J. (Praha) Forceps (12 min.) Šipoš A. (Trnava) Diskuse na konci druhého bloku. 11.30–13.30


11.45–12.55 SATELITNÍ SYMPOSIUM společnosti GEDEON RICHTER MARKETING ČR s.r.o. Chairman:

MUDr. Aleš Skřivánek, Ph.D.

MUDr. Karel Pohl (Kralupy nad Vltavou), Aleš Prokopenko (Praha) Postupy léčby přípravkem Esmya, indikační schéma (20 min.) doc. MUDr. Jozef Višňovský, CSc., mim. prof. (Martin, Slovensko) Môže liečba Esmyou modifikovať (ovplyvniť) stratégiu liečby u žien so symptomatickými myómami? Klinické skúsenosti (20 min.) prof. Dr. Dr. h. c. H.- R. Tinneberg (Giessen, Německo) Esmya can help to preserve the uterus (30 min.)

Bratislava 2015

Jizva po císařském řezu – její ultrazvukové hodnocení a operační řešení (15 min.) Hanáček J., Drahoňovský J., Krofta L., Sabol R., Feyereisl J. (ÚPMD Praha) Diskuse Hluboká infiltrující endometrióza – diagnostika a chirurgická léčba (15 min.) Fanta M., Fischerová D., Koliba P. Gyn.-por. klinika 1. LF UK a VFN Praha Diskuse Laparoskopická ureterolýza a segmentální resekce rektosigmatu při řešení hluboké infiltrující endometriózy – videoprezentace (15 min.) Drahoňovský J., Hanáček J., Sabol R., Feyereisl J., Havlůj L., Gürlich R. (ÚPMD Praha) Diskuse Dlhodobé sledovanie pacientok po zavedení sieťkového implantátu pre POP pri striktných indikačných kritérach (15 min.) Papcun P., Križko M. ml., Redecha M., Gábor M., Ferianec V., Hollý I. (II. gyn.-por. klinika UNB a LFUK BA, Bratislava) Diskuse Colpohysterectomia vaginalis – zabudnutá operácia? (15 min.) Lukačín Š., Richnavský J., Dosedla E., Tomašu O. (gyn.-por. klinika LF UPJŚ, 1. súkromná nemocnica, Košice-Šaca Diskuse Fractional Surgical Technique with CO2 Laser for Restoration of Vaginal Mucosa (15 min.) Zerbinati N., Salvatore G. (Dermatology Dpt, Urogynecology Dpt., Insubria University, Varese, Italy) Diskuse Význam stanovenia HE4 v kombinácii s Ca 125 v predikcii biologickej povahy adnexálnej patologie – retrospektívna štúdia (10 min.) Kaščák P., Hlaváčik M., Schwandner A., Kruková D (Gyn.-por. klinika FN Trenčín) Diskuse Laparoskopická lymfadenektómia (15 min.) Počarovský P., Lachký O., Bučko M. (Onkologický ústav Sv.Alžbety, Bratislava) Diskuse Chirurgie bránice – nedílná součást cytoredukčních výkonů při pokročilém karcinomu ovaria (10 min.) Kalist V., Havelka P., Mlčoch M., Adamík Z. (KNTB Zlín) Diskuse

(Anglicky mluvená prezentace bude simultánně tlumočena. Zařízení pro překlad si můžete zapůjčit ve foyer na registraci.)

18

19

Brno 2014

1. SPOLEČNÁ KONFERENCE ČGPS ČLS JEP a SGPS SLS 16.30–17.30

Sekce e-posterů

Koordinátoři:

Pavel Ventruba (Brno), Miroslav Korbeľ (Bratislava)

E-postery naleznete ve foyer Přednáškového sálu v 1. patře.


Bratislava 2015

Z celkem 48 přijatých prací, uvedených ve sborníku, bylo 11 vybráno k ústní prezentaci (3+2 min.) 3. Vývoj metod klinické embryologie v asistované reprodukci: co by měl vědět gynekolog Žáková J., Ventruba P., Crha I., Hudeček R., Huser M., Lousová E. (Brno) 10. První zkušenosti s novými možnostmi predikce předčasného porodu Koucký M., Pařízek A. (Praha) 14. Detekcia metylácie promótorovej oblasti génov MAL a CADM1 pomocou pyrosekvenácie Meršaková S., Višňovský J., Holubeková V., Ňachajová M., Kúdela E., Danko J., Lasabová Z. (Martin) 18. Zmeny hladiny volnej cirkulujucej fetalnej DNA v prvom trimestri tehotnosti asociovane s PIRC Švecová I., Mendelová A., Janušicová V., Dókuš K., Biskupská Boďová K., Lasabová Z., Danko J. (Martin, Vrútky) 32. Analýza frekvencie výskytu otočenia pupočníkovej šnúry u plodu; dopad na perinatálne výsledky u tehotných počas pôrodu v termíne Višňovský J., Dókuš K., Kudela E., Ňachajová M., Danko J. (Martin) 35. Od rutinnej epiziotómii k reštriktívnej – je rutinná epiziotómia prevenciou závažnejších poranení? Ondačková L., Marcišová D., Cupaník V., Mareš P., Záhumenský J. (Bratislava) 40. Vliv naléhání druhého dvojčete na perinatální výsledky při vaginálním vedení porodu bichoriálních dvojčat po 33. týdnu gravidity Ťápalová V., Hruban L., Ventruba P., Janků P., Vlašínová I. (Brno) 42. HELLP syndrome complicated by liver rupture – kazuistika Horváthová K., Součková M., Pilka R., Malý T., Procházka M., Lattová V., Frančáková J. (Vyškov, Olomouc) 46. 25 let kryokonzervace spermatu na GPK LF MU a FN Brno: využití v programu asistované reprodukce, dárcovství, u zdravých mužů a onkologických pacientů. Ventruba P., Žáková J., Crha I., Huser M., Hudeček R., Lousová E., Sochorová K., Mekiňová L. (Brno) 47. Výskyt GDM při použití stávajících a nových diagnostických kritérií vycházejících ze studie HAPO Anderlová K., Krejčí V., Pařízek A., Klusáčková P., Benáková H., Moravcová M., Krejčí H. (Praha) 48. Predikcia fetálnej diabetickej kardiomyopatie pomocou vyšetrenia prietoku krvi v ductus venosus u tehotných s diabetes mellitus 1. typu Dókuš K., Dókušová S., Kúdela E., Višňovský J., Šparcová A., Danko J. (Martin)

20

21

Brno 2014


SEMINÁŘ PORODNÍCH ASISTENTEK Koordinátoři: Místo konání:

Alena Měchurová (Praha), Vít Unzeitig (Ostrava), Martina Bašková (Martin), Adriana Repková, Bratislava Hala E, Přednáškový sál E3 v 1. patře

9.00–12.00

Dopolední blok PORODNÍ ASISTENCE

Starostlivosť o ženu s perinatálnou stratou v praxi (10 min.) Urbanová E.1, Fekečová Z.2, Maskálová E.1, Bašková M.1 (Ústav pôrodnej asistencie JLFUK v Martine1, Gynekologicko-pôrodnícka klinika UNM v Martine 2) Diskuse Metódy prirodzeného plánovania rodičovstva (15 min.) Mazúchová L., Kullová A. (Ústav pôrodnej asistencie JLFUK v Martine) Diskuse Výživa žien po gestačnom diabetes mellitus (10 min.) Maskálová E.1, Urbanová E.1, Bašková M. 1, Balážová M.2 (1 Ústav pôrodnej asistencie JLF UK v Martine, 2 Katedra biológie a ekológie, Pedagogická fakulta, KU v Ružomberku) Diskuse Program INKA, aneb tlumení porodní bolesti „na míru“ (15 min.) Toplaková V., Meeganová K., Pařízek A. (Gyn.por.klinika, VFN Praha a I.LF UK) Diskuse Česká společnost porodních asistentek (ČSPA), představení programu nové společnosti (10 min.) Lukešová L., Pařízková P. (Gynekologicko-porodnická klinika VFN a I.LF UK, Praha) Diskuse Výživa v prenatálnom období (10 min.) Hrabčáková J. (Katedra pôrodnej asistencie SZU v Bratislave) Diskuse Príprava pôrodných asistentiek na poskytovanie starostlivosti v prenatálnom období (10 min.) Repková A. (Katedra pôrodnej asistencie SZU v Bratislave) Diskuse 10.20–10.40

COFFEE BREAK

Prenatální diagnostika vrozených vývojových vad a jejich řešení (20 min.) Chánová M. (ÚPMD, Praha) Diskuse Role porodní asistentky v urogynekologii (30 min.) Biľová L., Krofta L. (ÚPMD, Praha) Diskuse Postpartální hemoragie (30 min.) Biľová L. (ÚPMD, Praha) Diskuse

12.00–14.00


www.gynkonference.cz 14.00–17.10

Odpolední blok PORODNÍ ASISTENCE

Je rodička po jednom cisárskom reze primipara alebo sekundipara? (15 min.) Marcišová D., Ondačková L., Záhumenský J., Cupaní V. (Gynekologicko-pôrodnícka nemocnica Koch, Bratislava) Diskuse Porod po předchozím císařském řezu (15 min.) Štancelová E. (Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno) Diskuse Prevence komplikací za porodu (15 min.) Kameníková M. (Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno) Diskuse Edukační péče o ženy s gestačním a pregestačním diabetem – zkušenosti z diabetologické ambulanci pro těhotné GPK Apolinářská (15 min.) Rýdlová P., Špergrová M., Moravcová M., Krejčí H., Anderlová K. (Gynekologicko-porodnická klinika VFN a I.LF UK, Praha) Diskuse Porodní asistentka a její role v inicializaci kojení (15 min.) Lemonová S., Kameníková M. (Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno) Diskuse Cervikální dysplazie v graviditě (15 min.) Dofková K. (Centrum ambulantní gynekologie a primární péče Brno) Diskuse Specifika přístupu sestry v ambulanci gynekologie dětí a dospívajících k mladistvým těhotným (10 min.) Marušáková R., Lasztuwková E. (Gynekologicko-porodnická klinika FN Ostrava) Diskuse 15.40–16.00

COFFEE BREAK

Edukační práce sestry u adolescentntních pacientek užívajících antikoncepci (10 min.) Lasztuwková E., Marušáková R. (Gynekologicko-porodnická klinika FN Ostrava) Diskuse Ukončení těhotenství z důvodu pozitivního prenatálního screeningu – kazuistika (10 min.) Sikorová L., Metzová S. (Gynekologicko-porodnická klinika FN Ostrava) Diskuse Listerióza v těhotenství – kazuistika (10 min.) Omachtová M. (Gynekologicko-porodnická klinika FN Ostrava) Diskuse Porod včera a dnes (15 min.) Bothová M. (Ostravská univerzita v Ostravě) Diskuse Etické aspekty interrupce (15 min.) Bothová M. (Ostravská univerzita v Ostravě) Diskuse Předčasný porod – stanovení FN (10 min.) Brücknerová M. (VFN, Praha) Závěr semináře 18.00

22

Bratislava 2015

Jednání redakční rady České gynekologie OREA Hotel Voroněž 2 – Salonek Janáček

23

Brno 2014


GALAVEČER 20.00–1.00

Místo konání:

GALAVEČER

Kongresová hala OREA Hotelu Voroněž I a přilehlé prostory v prvním patře

Program: Předání Čestného členství ČGPS ČLS JEP prof. MUDr. Pavlu Ventrubovi, DrSc., MBA Předání Čestné medaile ČLS JEP prof. Dr. Med. Georgu Herbeckovi Předání Pamätné medaile univerzitného profesora Antona Ponťucha Vyhlášení a předání cen soutěže o nejlepší postery konference Křest knihy prof. MUDr. Radovana Pilky, Ph.D. Robotická chirurgie v gynekologii Bude křtít: doc. MUDr. Jaroslav Feyereisel, CSc. Účinkují v přízemí:

Hamleti ve složení Aleš Háma, Dalibor Gondík, Jakub Wahrenberg a Hardy Marzuki Miro Žbirka s doprovodem

Účinkují v 1. patře:

kapela MY

Občerstvení je zajištěno formou rautu. Vstup možný pouze na základě předem zakoupené vstupenky.


NEDĚLE 8. 6. 2014 9.00–11.30

Prevence a screening v průběhu prenatální péče

Koordinátoři: Místo konání:

Vít Unzeitig (Ostrava), Marian Kacerovský (Hradec Králové), Miroslav Korbeľ (Bratislava), Ivan Hollý (Bratislava) Hala E, Přednáškový sál v 1. patře

Prevence a skríning předčasného porodu ( 20+10 min.) Kacerovský M. (Hradec Králové) Role neinvazivní prenatální diagnostiky ve skríningu chromozomálních aberací (15+10 min.) Dankovčík R. (Košice) Skríning preeklampsie (15+10 min.) Janků P. (Brno) Skríning IUGR (15+10 min.) Matura D. (Ostrava). Prevence mateřské a perinatální morbidity i mortality u obézních těhotných (15+10 min.) Musilová I. (Hradec Králové), Korbeľ M. (Bratislava) Výsledky těhotenství žen s neodhaleným GDM podle kritérií nově doporučených WHO (10+10 min.) Krejčí (Praha)

24

Bratislava 2015

Závěr konference

25

Brno 2014


Bratislava 2015

VŠEOBECNÉ INFORMACE Místo konání konference Veletrhy Brno, Výstaviště 1, 647 00 Brno – Hala E, www.bvv.cz Datum konání workshopů: 5. 6. 2014 Místo konání workshopů OREA Hotel Voroněž I, Holiday Inn Datum konání 1. společné konference: 5.–8. 6. 2014 Místo konání konference BVV, Hala E: Přednáškový sál – 1. patro Expozice firem BVV, Hala E: přízemí Datum konání semináře porodních asistentek: 7. 6. 2014 Místo konání semináře: BVV, Hala E: Přednáškový sál E3 – 1. patro Vstup do přednáškových sálů bude umožněn pouze osobám označeným jmenovkou. Děkujeme za vypnutí mobilních telefonů v prostorách konání konference. Registrace účastníků a firem ve foyer Haly E Čtvrtek Pátek Sobota Neděle

5. 6. 2014 6. 6. 2014 7. 6. 2014 8. 6. 2016

17.00–21.00 hod. 7.30–18.30 hod. 8.00–17.30 hod. 8.30–11.30 hod.

Prosíme účastníky, aby se registrovali dle příslušných skupin.

předoperační léčba symptomů onemocnění děložními myomy Zkrácená informace o přípravku: Esmya 5 mg tablety. Složení: jedna tableta obsahuje ulipristali acetas 5 mg. Indikace: ulipristal-acetát je indikován k předoperační léčbě středně závažných až závažných symptomů onemocnění děložními myomy (fibroidy) u dospělých žen v reprodukčním věku. Dávkování: léčba sestává z podávání jedné 5 mg tablety perorálně jedenkrát denně po dobu maximálně 3 měsíců. Tento 3měsíční léčebný cyklus lze jednou opakovat. Opakovaná léčba by měla začít nejdříve během druhého menstruačního krvácení po dokončení prvního léčebného cyklu. Léčba by měla být vždy zahájena v průběhu prvního týdne menstruace. Způsob podání: tablety je možné užít společně s jídlem nebo bez jídla. Kontraindikace: hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku, těhotenství a kojení, genitální krvácení neznámého původu nebo z jiného důvodu, než jsou děložní myomy, rakovina dělohy, děložního hrdla, vaječníků nebo prsů. Upozornění: ulipristal-acetát by měl být předepsán pouze po pečlivém stanovení diagnózy. Před zahájením léčby je třeba vyloučit těhotenství. Ulipristal-acetát má steroidní strukturu a působí jako selektivní modulátor progesteronového receptoru s převážně inhibičními účinky na progesteronový receptor. V důsledku toho mohou hormonální antikoncepce a progestageny snížit účinek ulipristalacetátu kompetitivním působením na progesteronový receptor. Nedoporučuje se proto současné podávání léčivých přípravků s obsahem progestagenu. Ulipristal-acetát má specifické farmakodynamické účinky na endometrium. Může dojít k zesílení endometria. Pokud bude zvětšená tloušťka endometria přetrvávat i za 3 měsíce po ukončení léčby a návratu menstruace, může být nutné vyšetření v souladu s obvyklou klinickou praxí k vyloučení základní příčiny. U pacientek léčených ulipristal-acetátem mohou být nalezeny histologické změny endometria. Tyto změny jsou po ukončení léčby reverzibilní. Pacientky by měly být informovány, že při léčbě ulipristal-acetátem obvykle dochází během prvních 10 dní k významně nižší ztrátě krve při menstruaci nebo k amenorrhoee. Interakce: současné užívání ulipristal-acetátu a silných induktorů CYP3A4 (např. rifampicin, rifabutin, karbamazepin, oxkarbazepin, fenytoin, fosfenytoin, fenobarbital, primidon, třezalka tečkovaná, efavirenz, nevirapin, dlouhodobé užívání ritonaviru) se nedoporučuje. Ulipristal-acetát může zasahovat do působení hormonálních antikoncepčních přípravků. Proto se nedoporučuje současné podávání léčivých přípravků s obsahem progestagenu. Ulipristal-acetát a substráty P-gp (např. dabigatran-etexilát, digoxin, fexofenadin) se doporučuje podávat s minimálním rozestupem 1,5 hodiny. Fertilita, těhotenství a kojení: Je pravděpodobné, že ulipristal-acetát bude nežádoucím způsobem interagovat s tabletami obsahujícími pouze progestagen, tělískem uvolňujícím progestagen nebo s kombinovanými perorálními antikoncepčními tabletami. Proto se současné užívání nedoporučuje. I když většina žen užívajících léčebné dávky ulipristal-acetátu nemá ovulaci, doporučuje se používat v průběhu léčby nehormonální antikoncepční metodu. Podávání ulipristal-acetátu je během těhotenství a kojení kontraindikováno. Nežádoucí účinky: Nejčastěji byla při klinických zkouškách zjištěna amenorrhoea (80,8 %), což bylo u pacientek považováno za žádoucí výsledek. Velmi časté: amenorrhoea, zesílení endometria. Časté: bolest hlavy, závratě, bolest břicha, nauzea, akné, nadměrné pocení, bolest svalové a kosterní soustavy, děložní krvácení, návaly horka, pánevní bolest, ovariální cysty, citlivost/bolestivost prsů, edém, únava, zvýšená hladina cholesterolu v krvi. Doba použitelnosti: 3 roky. Zvláštní opatření pro uchovávání: uchovávejte blistry v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Gedeon Richter Plc., Gyömrői út 19-21., 1103 Budapešť, Maďarsko. Registrační číslo/čísla: EU/1/12/750/001, EU/1/12/750/002. Datum revize textu: 18.12.2013. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Dříve než přípravek předepíšete, seznamte se, prosím, se Souhrnem informací o přípravku. Tato zkrácená informace je platná ke dni tisku.

• výbor ČGPS ČLS JEP a SGPS SLS, přednášející, hosté • lékaři z ČR • lékaři ze SR • porodní asistentky • registrace firem • registrace na místě, prodej obědů a galavečerů, zapůjčení simultánních zařízení Při registraci obdrží každý účastník jmenovku, certifikát, porodní asistentky potvrzení, odborný program a aktuální informace. Vstup do přednáškových sálů bude umožněn pouze osobám s platnou jmenovkou.

lékař jednodenní vstup lékař porodní asistentka organizační výbor, vystavovatel přednášející, host

27

Očkujte vakcínou SILGARD!

Brno 2014

• rozsáhlá ochrana proti onemocněním způsobeným HPV1


• 96,9% ochrana proti rakovině děložního čípku související s HPV typy 16 a 18 proti předrakovinným lézím na děložním čípku stupně 3 (CIN3)1,* • bezpečnost a účinnost vakcíny je prověřena v dlouhodobých klinických studiích1 • registrovaná pro dívky a ženy od 9 do 45 let, pro chlapce od 9 do 26 let1 • nabízí možnost rozložit 3 dávky do jednoho roku1 • možná kombinace s ostatními očkováními1 • používá se ve 128 zemích světa2 • celosvětově bylo aplikováno 209 milionů dávek2

Workhopy Workshop 1, 4 a 5 se uskuteční v OREA hotelu Voroněž 1. Workshop 2 a 3 v hotelu Holiday Inn. Registrace na Workshopy proběhne v rámci hotelů 45 minut před začátkem každého z nich. Jednací jazyk Čeština, slovenština, angličtina. V rámci satelitních symposií bude u anglicky mluvených prezentací zajištěn překlad do češtiny. Přijímače pro simultánní překlad budou k dispozici k zapůjčení proti vratné záloze na registraci ve foyer Haly E v přízemí, a to v pátek 6. 6. 2014 a v sobotu 7. 6. 2014. Audiovizuální technika Dataprojekce z PC. Nahrávání prezentací Nahrávání prezentací bude probíhat v Přednáškovém sále Haly E v 1. patře každý den od 8.00 po celou dobu konání odborného programu. V průběhu Semináře porodních asistentek v Přednáškovém sále E3 v 1. patře dne 7. 6. 2014 taktéž od 8.00 hod. Na místě budou dva technici, kteří s Vámi prezentaci zkontrolují a nahrají ji do lokálního počítače.

* Jedná se o účinnost u dívek a žen, které nepřišly do kontaktu s HPV 16 a 18.

E-postery E-postery budou promítány na 4 kioscích v prostorách foyer Přednáškového sálu v prvním patře. Posterová sekce proběhne v sobotu 4. 6. od 16.30–17.30 hod.

Ochraňte své pacienty, zvolte vakcínu SILGARD.

Výstava V prostorách Haly E v přízemí bude probíhat expozice zdravotnické techniky, farmaceutických preparátů a odborné literatury. reference: 1. SPC přípravku SIlgArD. 2. Data on file, MSD Praha.

Zkrácená informace o léčivém přípravku Silgard®, injekční SuSpenZe v předplněné injekční Stříkačce. VAkCínA ProTI lIDSkéMu PAPIloMAVIru [TyPy 6, 11, 16, 18] (rEkoMbInAnTní, ADSorboVAná). kvalitativní a kvantitativní Složení: 1 DáVkA (0,5 Ml) obSAhujE PřIblIžně: PAPIlloMAVIrI huMAnI TyPuS 6 ProTEInuM l1 - 20 MIkrogrAMů; PAPIlloMAVIrI huMAnI TyPuS 11 ProTEInuM l1 - 40 MIkrogrAMů; PAPIlloMAVIrI huMAnI TyPuS 16 ProTEInuM l1 - 40 MIkrogrAMů; PAPIlloMAVIrI huMAnI TyPuS 18 ProTEInuM l1 - 20 MIkrogrAMů. léková forma: InjEkČní SuSPEnzE V PřEDPlněné InjEkČní STříkAČCE. indikace: SIlgArD jE VAkCínA k PoužITí oD Věku 9 lET k PrEVEnCI: - PrEMAlIgníCh gEnITálníCh lézí (CErVIkálníCh, VulVálníCh A VAgInálníCh) A CErVIkálního kArCInoMu V PříČInné SouVISloSTI S jISTýMI onkogEnníMI TyPy lIDSkého PAPIloMAVIru (hPV); - brADAVIC zEVního gEnITálu (ConDyloMA ACuMInATA) V PříČInné SouVISloSTI SE SPECIfICkýMI TyPy hPV. TATo InDIkACE jE zAložEnA nA PrůkAzu úČInnoSTI VAkCíny SIlgArD u žEn VE Věku 16 Až 45 lET A u Mužů VE Věku 16 Až 26 lET A nA PrůkAzu IMunogEnICITy VAkCíny SIlgArD u DěTí VE Věku 9 Až 15 lET A DoSPíVAjíCíCh. PoužITí PříPrAVku SIlgArD MuSí býT V SoulADu S ofICIálníMI DoPoruČEníMI. dávkování a ZpůSob podání: záklADní VAkCInAČní řADA SESTáVá zE 3 SAMoSTATnýCh 0,5Ml DáVEk PoDAnýCh PoDlE náSlEDujíCího SChéMATu: 0, 2, 6 MěSíCů. PokuD jE nEzbyTné AlTErnATIVní oČkoVACí SChéMA, Druhá DáVkA MuSí býT PoDánA nEjMéně jEDEn MěSíC Po PrVní DáVCE A TřETí DáVkA MuSí býT PoDánA nEjMéně 3 MěSíCE Po Druhé DáVCE. VšEChny TřI DáVky MuSí býT PoDány běhEM obDobí jEDnoho roku. PoTřEbA PoDání DáVky PřEoČkoVání nEbylA STAnoVEnA. DoPoruČujE SE, Aby jEDInCůM, jIMž jE PoDánA PrVní DáVkA PříPrAVku SIlgArD, byly PoDány VšEChny TřI DáVky VAkCInAČní řADy PříPrAVkEM SIlgArD. VAkCínu jE nuTno APlIkoVAT InTrAMuSkulární InjEkCí. DěTSká PoPulACE: bEzPEČnoST A úČInnoST PříPrAVku SIlgArD u DěTí MlADšíCh 9 lET nEbylA STAnoVEnA. k DISPozICI nEjSou žáDné úDAjE. kontraindikace: hyPErSEnzITIVITA nA léČIVé láTky nEbo nA kTEroukolI PoMoCnou láTku. jEDInCI, u nIChž SE Po PoDání DáVky PříPrAVku SIlgArD objEVí PříznAky hyPErSEnzITIVITy, nESMí DAlší DáVku PříPrAVku SIlgArD DoSTAT. PoDáVání PříPrAVku SIlgArD MuSí býT oDložEno u jEDInCů TrPíCíCh záVAžnýM AkuTníM horEČnATýM onEMoCněníM. PříToMnoST lEhké InfEkCE, jAko jE lEhká InfEkCE horníCh CEST DýChACíCh nEbo horEČkA nízkého STuPně, VšAk nEjSou konTrAInDIkACí Pro IMunIzACI. Zvláštní upoZornění a opatření pro použití: PřI rozhoDoVání o VAkCInACI jEDnoTlIVCE SE MuSí VzíT V PoTAz rIzIko, žE jIž byl VySTAVEn PůSobEní hPV, A PoTEnCIální PřínoS, kTErý MůžE z VAkCInACE MíT. STEjně jAko u VšECh InjEkČníCh VAkCín MuSí býT Pro PříPAD VzáCnýCh AnAfylAkTICkýCh rEAkCí Po APlIkACI VAkCíny SnADno k DISPozICI oDPoVíDAjíCí léČEbná oPATřEní. Po kAžDé VAkCInACI, někDy I PřED ní, MůžE V DůSlEDku PSyChogEnní rEAkCE nA VPICh jEhly DojíT k SynkoPě (MDlobáM), někDy S PáDEM, zEjMénA u DoSPíVAjíCíCh jEDInCů. PřI Probírání SE z MDlob SE Mohou objEVIT někTEré nEurologICké ProjEVy, jAko jSou PřEChoDné PoruChy VIDění, PArESTézIE, TonICko-klonICké Pohyby konČETIn. oČkoVAní by ProTo MělI býT PřIblIžně 15 MInuT Po PoDání VAkCíny SlEDoVánI. jE PoTřEbA zAVéST oPATřEní ProTI úrAzůM V DůSlEDku MDlob. STEjně jAko u jInýCh VAkCín SE nEMuSí PříPrAVkEM SIlgArD zAjISTIT oChrAnA VšEM oČkoVAnýM. nEProkázAlo SE, žE by Měl PříPrAVEk SIlgArD TErAPEuTICký EfEkT. bEzPEČnoST A IMunogEnITA VAkCíny byly hoDnoCEny u jEDInCů VE Věku oD 7 Do 12 lET S ProkázAnou InfEkCí VIrEM lIDSké IMunoDEfICIEnCE (hIV). jEDInCI SE SnížEnou IMunITní rEAkCí, Ať jIž V DůSlEDku buď SIlné IMunoSuPrESIVní léČby, gEnETICké PoruChy nEbo jInýCh PříČIn, nEMuSí nA VAkCínu zArEAgoVAT. TuTo VAkCínu jE nuTno PoDáVAT oPATrně jEDInCůM S TroMboCyToPEnIí nEbo S jAkoukolI PoruChou koAgulACE, ProTožE Po InTrAMuSkulárníM PoDání TAkoVýM jEDInCůM MůžE DojíT kE krVáCEní. DélkA oChrAny nEní V SouČASnoSTI znáMA. TrVAlá úČInnoST oChrAny bylA PozoroVánA Po Dobu 4,5 roku Po DokonČEní 3DáVkoVé SérIE. nEjSou k DISPozICI žáDné úDAjE o bEzPEČnoSTI, IMunogEnICITě AnI úČInnoSTI, kTEré by PoDPoroVAly zAMěnITElnoST PříPrAVku SIlgArD S jInýMI VAkCínAMI ProTI hPV. interakce: jEDInCI, kTEří DoSTAlI IMunoglobulIn nEbo krEVní DErIVáTy běhEM 6 MěSíCů PřED PrVní DáVkou VAkCíny, bylI VE VšECh klInICkýCh STuDIíCh VyřAzEnI. Použití sPolu s dalšími vakcínami: PřI PoDání PříPrAVku SIlgArD VE STEjnou Dobu (AlE PřI PoDání VAkCín Do různýCh InjEkČníCh MíST) S VAkCínou ProTI hEPATITIDě TyPu b (rEkoMbInAnTní) nEDošlo k záSAhu Do IMunITní oDPoVěDI nA hPV TyPy. PříPrAVEk SIlgArD lzE PoDáVAT SouČASně S koMbInoVAnou PoSIloVACí (booSTEr) VAkCínou obSAhujíCí DIfTérII (D) A TETAnuS (T) buď S PErTuSí [ACElulární koMPonEnTA] (AP) A/nEbo S PolIoMyElITIS [InAkTIVoVAná] (IPV) (VAkCíny DTAP, DT-IPV, DTAP-IPV) bEz VýznAMné InTErfErEnCE S ProTIláTkoVou oDPoVěDí nA kTEroukolI zE SložEk kTErékolI z VAkCín. SouČASné PoDáVání PříPrAVku SIlgArD S jInýMI VAkCínAMI, nEž jSou VAkCíny uVEDEné VýšE, nEbylo STuDoVáno. nEzDá SE, žE by PoužITí horMonální AnTIkonCEPCE oVlIVnIlo IMunITní oDPoVěď nA PříPrAVEk SIlgArD. těhotenStví a kojení: úDAjE o PoDáVání PříPrAVku SIlgArD V Průběhu TěhoTEnSTVí nEProkázAly žáDný bEzPEČnoSTní SIgnál. TyTo úDAjE VšAk nEjSou DoSTATEČné Pro DoPoruČEní PoužíVání PříPrAVku SIlgArD V Průběhu TěhoTEnSTVí. oČkoVání jE nuTno oDložIT nA Dobu Po ukonČEní TěhoTEnSTVí. PříPrAVEk SIlgArD lzE PoDáVAT běhEM kojEní. nežádoucí účinky: VElMI ČASTé (≥ 1/10): bolESTI hlAVy, V MíSTě InjEkCE: EryTéM, bolEST, oTok. ČASTé (≥ 1/100, < 1/10): PyrExIE, nAuzEA, bolESTI V konČETInáCh, V MíSTě InjEkCE: hEMAToM, SVěDění. oSTATní nEžáDouCí úČInky byly hlášEny V nIžšíCh frEkVEnCíCh (jAko Méně ČASTé (≥ 1/1 000, < 1/100); VzáCné (≥ 1/10 000, < 1/1 000); VElMI VzáCné (< 1/10 000), PříPADně bylA jEjICh ČETnoST kVAlIfIkoVánA jAko „nEní znáMo“, jElIkož byly hlášEny DobroVolně z PoPulACE nEjISTé VElIkoSTI A nEbylo VžDy Možné oDhADnouT jEjICh ČETnoST AnI STAnoVIT PříČInnou SouVISloST S ExPozICí VAkCíně). šlo o TyTo nEžáDouCí úČInky: CElulITIDA V MíSTě APlIkACE InjEkCE, IDIoPATICká TroMboCyToPEnICká PurPurA, lyMfADEnoPATIE. hyPErSEnzITIVní rEAkCE VČETně AnAfylAkTICkýCh/AnAfylAkToIDníCh rEAkCí, ToČEní hlAVy, SynDroM guIllAIn-bArrého, SynkoPA někDy DoProVázEná TonICko-klonICkýMI Pohyby, zVrACEní, ArTrAlgIE, MyAlgIE, ASTEnIE, zIMnICE, únAVA, CElkoVý PoCIT nEMoCI, bronChoSPASMuS A koPřIVkA. uchovávání: uChoVáVEjTE V ChlADnIČCE (2-8 °C). ChrAňTE PřED MrAzEM. uChoVáVEjTE lAhVIČku VE Vnější krAbIČCE, Aby byl PříPrAVEk Chráněn PřED SVěTlEM. balení: 0,5 Ml SuSPEnzE V PřEDPlněné InjEkČní STříkAČCE SE DVěMA jEhlAMI V bAlEní Po 1 kuSE. nA Trhu nEMuSí býT VšEChny VElIkoSTI bAlEní. držitel roZhodnutí o regiStraci: MErCk ShArP & DohME lTD., hErTforD roAD, hoDDESDon, hErTforDShIrE En11 9bu, VElká brITánIE. regiStrační číSlo(a): Eu/1/06/358/007. datum poSlední reviZe textu: 18. 11. 2012.

přípravek je vázán na lékařský předpis. dříve než přípravek předepíšete, seznamte se, prosím, s úplným souhrnem údajů o přípravku. Stejně jako u jinÝch vakcín Se nemuSí přípravkem Silgard ZajiStit ochrana všem očkovanÝm. pro kohortu dívek od dovršeného 13. do dovršeného 14. roku částečně hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, maximální doplatek na jednu dávku vakcíny Silgard činí 302,60 kč. pro ostatní pacientky a pacienty není hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Copyright © (2014) Merck & Co., Inc. Všechna práva vyhrazena. Merck Sharp & Dohme s.r.o., Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6 - Česká republika Tel.: 233 010 111, fax: 233 010 133, www.msd.cz

Bratislava 2015

Coffee break Pro účastníky odborného programu bude zajištěno občerstvení ve formě kávy, čajů a minerálních vod, a to v rámci expozice firem v zadní části výstavní haly. Obědy Účastníci, kteří mají oběd předplacen, obdrží stravenku při registraci. Obědy se budou podávat v pátek 6. 6. 2014 od 11.00 do 15.00 hod. a v sobotu 7. 6. 2014 od 11.00 do15.00 hod. v hotelu Holiday INN, a to na základě předložené stravenky. Menu si bude možné zakoupit také na místě při registraci každý den do 10.00 hod. V opačném případě si každý účastník zajistí stravování ve vlastní režii. Galavečer sobota 7. 6. 2014 Uskuteční se v Kongresové hale OREA Hotelu Voroněž I a přilehlých prostorách v prvním patře. Vstup bude možný pouze na základě předložené vstupenky, která platí pro jednu osobu. Ubytování Je zajištěno dle přihlášek účastníků v hotelu Holiday Inn, hotelu International Brno, OREA hotelu Voroněži I, OREA hotelu Voroněži II, hotelu Austerlitz, hotelu Sharingham, hotelu Garni a v hotelu Omega. Parkování Informace ohledně parkování získají účastníci v hotelu, ve kterém mají rezervované ubytování. Jednou z možností je také parkování před areálem BVV u Haly E, které není zpoplatněno, nebo uvnitř za poplatek 180,– Kč/auto/den. Parkovací karty bude možné zakoupit na registraci. K dispozici je také parkovací dům přímo naproti Haly E.

Prosíme všechny o trpělivost vzhledem k velkému počtu účastníků.

29 03-2016-VACC-1109831-0000

Brno 2014


Bratislava 2015

31

Brno 2014


Bratislava 2015

SBORNÍK ABSTRAKT – 1. SPOLEČNÁ KONFERENCE BLOK: PREVENCE A SCREENING V AMBULANTNÍ GYNEKOLOGII 1. Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR Májek O., Dušková J., Dušek L., Dvořák V.

Nevzala jsem si pilulku

2 roky, 3 měsíce a 4 dny a po celou dobu jsem více než z 99 % chráněna1 Nová možnost antikoncepce až na 3 roky bez nutnosti pravidelného užívání 1

• vysoká účinnost, která trvá až 3 roky (PI=0,33) 1 • rozměrově menší IUS než Mirena® 1,2 • úzká zaváděcí trubička, která usnadňuje zavádění 2 • hodnocená v klinických studiích u nullipar i u žen, které již rodily 1 • bez estrogenu a s nízkou dávkou LNG je dobře snášena 1 Literatura. 1. SPC přípravku Jaydess®. 2. Nelson AL, Gemzell-Danielsson K, Borgatta L, Hauck B, Lynen R, Rosen K. User satisfaction, ease of placement, and discomfort during placement of two low-dose levonorgestrel contraceptive intrauterine systems (LNG-IUSs) in a multicenter, randomized, phase III study. Poster presented at: American Society for Reproductive Medicine 2012; October 20-24, 2012; San Diego, CA. Zkrácený souhrn údajů o přípravku Jaydess® 13,5 mg intrauterinní inzert. Kvalitativní a kvantitativní složení: intrauterinní inzert (IUS) obsahuje 13,5 mg levonorgestrelum. Terapeutické indikace: Kontracepce po dobu až 3 let. Dávkování a způsob podávání: Přípravek Jaydess je zaváděn do děložní dutiny a je účinný až po dobu tří let. Jaydess může být od ostatních intrauterinních systémů odlišen, protože obsahuje stříbrný kroužek, který je viditelný na ultrazvuku. T-tělo přípravku Jaydess obsahuje síran barnatý, který umožňuje jeho zobrazení při RTG vyšetření. Kontraindikace: Těhotenství, současné nebo rekurentní infekce v oblasti pánve, současná cervicitida nebo vaginitida, poporodní endometritida nebo infikovaný potrat během posledních 3 měsíců, cervikální intraepiteliální neoplazie, zhoubné bujení dělohy nebo děložního hrdla, tumory citlivé na progestagen, abnormální děložní krvácení neznámé etiologie, vrozené nebo získané anomálie dělohy včetně myomů, akutní onemocnění jater nebo jaterní tumor, hypersenzitivita na léčivou látku nebo pomocné látky. Zvláštní upozornění: Před zavedením musí být žena informována o přínosu a riziku přípravku Jaydess, a to i o riziku ektopického těhotenství. Přibližně u poloviny těhotenství, která nastanou během užívání Jaydess, se dá očekávat, že budou mimoděložní. Vzhledem k omezeným klinickým zkušenostem není Jaydess kontracepcí první volby u nulipar. Interakce: Metabolismus levonorgestrelu může být zvýšen současným užíváním léků, které indukují jaterní mikrosomální enzymy, konkrétně enzymy cytochromu P450 – např. fenytoin, barbituráty, primidon, karbamazepin, rifampicin, rifabutin, nevirapin, efavirenz, bosentan, oxakarbazepin, topiramat, felbamat, griseofulvin a přípravky obsahující třezalku tečkovanou. Fertilita, těhotenství a kojení: Použití Jaydess neovlivňuje současnou ani budoucí fertilitu. Po vyjmutí IUS se ženská fertilita vrací k normálu. U těhotných žen je zavádění přípravku Jaydess kontraindikováno. Jaydess lze zavést během kojení 6 týdnů po porodu. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Jaydess nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: změny menstruačního krvácení – amenorea, nepravidelné krvácení, prodloužené krvácení, špinění, bolest hlavy, bolest břicha, akné, ovariální cysty, vulvovaginitida aj. Podmínky uchovávání: Žádné zvláštní podmínky uchovávání. Druh obalu a obsah balení: Přípravek je jednotlivě balen v tepelně formovaných blistrech s oddělitelnou fólií. Velikost balení: 1×1. Držitel rozhodnutí o registraci: Bayer Pharma AG, Berlín, Německo. Registrační číslo: 17/049/13-C. Datum revize textu: 24. 5. 2013. Přípravek je vázán na lékařský předpis a není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Úplnou informaci o přípravku naleznete v Souhrnu údajů o přípravku nebo získáte na adrese: Bayer s. r. o., Siemensova 2717/4, Praha 5, 155 00. L.CZ.WH.12.2013.0191

V ČR je v souladu s doporučením Rady EU nabízen program screeningu karcinomu děložního hrdla. Tento program je dle výsledků zahraničních klinických studií účinný při snižování incidence i mortality tohoto závažného nádorového onemocnění v cílové populaci. Pro zajištění kvality organizovaných screeningových programů sestavila v roce 2008 Evropská komise ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) dokument European Guidelines, který se vedle doporučených postupů screeningu zabývá i jeho monitoringem a vyhodnocením. Pro monitoring programu v ČR je k dispozici několik nezávislých datových zdrojů. Předpokladem hodnocení zátěže populace zhoubnými nádory je kvalitní onkologický registr. Národní onkologický registr ČR sbírá podrobné údaje o diagnostikovaných onemocněních již od roku 1977. Protože výkony související se screeningem KRK jsou v ČR hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jsou údaje vhodné k hodnocení screeningových testů dostupné v datových skladech plátců zdravotní péče, pro analýzu jsou pak agregovaná data poskytována Národním referenčním centrem. Pro monitoring specifických indikátorů kvality v jednotlivých doporučených laboratořích pro cervikální screening (centrech) byl založen Registr screeningu karcinomu děložního hrdla (spravovaný Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity), do kterého podrobné údaje o screeningových cervikálních cytologiích vkládají samotná centra. Vedle dlouhodobých indikátorů dopadu screeningu (populační incidence karcinomu děložního hrdla) se jako nejvýznamnější populační časný indikátor kvality sleduje pokrytí cílové populace screeningovým vyšetřením. Jako základní indikátor je u center v ČR využíván roční počet žen podstupujících screeningové cytologické vyšetření. V ČR bylo v roce 2012 vyšetřeno ve 40 centrech 2 126 452 žen. Zatímco největší centrum vyšetřilo téměř 700 tisíc žen, pět center nesplnilo minimální definovaný limit 15 tisíc vyšetřených žen ročně. European guidelines stanoví další indikátory kvality screeningových vyšetření, které lze do budoucna uvažovat pro monitoring screeningu v ČR: zastoupení výsledků screeningových testů, podíl indikovaných a skutečně provedených opakovaných cytologií a histologií, prediktivní hodnotu cytologických výsledků, specificitu testu a detekční míru. Například podíl cytologických výsledků ASC-US, který je uvažován jako významný indikátor kvality práce screeningové laboratoře, byl v roce 2012 vykázán v průměru u 1,5 % žen (rozsah mezi jednotlivými centry 0,0–5,0 %). Registr screeningu prozatím cíleně nesbírá informace o léčbě intraepiteliálních neoplazií a nelze tedy monitorovat doporučené indikátory kvality související s léčbou a její úspěšností. Dále chybí legislativně-technický rámec pro evaluaci screeningového procesu prostřednictvím individuálního propojení různých datových zdrojů (populační, onkologický a screeningový registr). Z tohoto důvodu nelze hodnotit indikátory týkající se zátěže u žen nenavštěvující screening, míru intervalových karcinomů a provádět univerzální epidemiologické studie dlouhodobého dopadu programu na cílovou populaci. Populační screeningový program zahrnující adresné zvaní byl zahájen na začátku roku 2014. Nedílnou součástí zvacího procesu bude i monitoring míry účasti pozvaných osob.

2. Novinky v organizaci a výsledcích screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR Dvořák V., Dušek L., Májek O.

V lednu 2008 byla oficiálně ustavena síť akreditovaných cytologických laboratoří pro cervikální screening, čímž byla zahájena nová etapa organizovaného programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR. Program probíhá pod dohledem Komise pro screening karcinomu děložního hrdla MZ ČR. Klíčovou součástí screeningového procesu jsou cytologické laboratoře doporučené pro cervikální screening, které provádějí vyšetření stěrů z děložního hrdla. Tyto laboratoře provozují své vlastní databáze, do nichž zaznamenávají výsledky cytologických a histologických vyšetření a dále demografické údaje, rizikové faktory (včetně HPV

33

Brno 2014



vakcinace) a údaje o kvalitě dodaných vzorků. Záznamy o vyšetřeních jsou ze všech doporučených laboratoří pravidelně exportovány do Registru screeningu karcinomu děložního hrdla. Zásadní organizační změna nastala v r. 2014, kdy zdravotní pojišťovny ČR zahájily projekt adresného zvaní žen dosud se programu neúčastnících. Příspěvek shrnuje stav a výkonnost screeningu před zahájením adresného zvaní a popíše metodiku organizace adresného zvaní. V roce 2010 bylo v ČR diagnostikováno 994 onemocnění karcinomem děložního hrdla, 342 žen na toto onemocnění zemřelo. Věkově standardizovaná incidence v čase znatelně klesá (o 13,6 % mezi roky 2000 a 2010). Ještě výrazněji než incidence v recentním období klesá věkově standardizovaná mortalita (o 26,7 % mezi roky 2000 a 2010). Dle údajů screeningového registru podstoupilo v roce 2012 screening 2 126 452 žen. Více než 95 % vyšetření má negativní výsledek (bez neoplastických změn nebo malignity), mezi abnormálními výsledky převažují tzv. ASC-US a LSIL. V roce 2012 bylo zaznamenáno přes tři tisíce následných histopatologických nálezů CIN 3. Dlouhodobé údaje Národního referenčního centra potvrzují setrvalý nárůst pokrytí cervikálním screeningem v posledním desetiletí, v roce 2012 dosáhlo jednoleté pokrytí populace žen ve věku 25–59 let 55 %. Tento výsledek je stejný jako v Registru, což potvrzuje jeho validitu a relevanci pro populační analýzy. Pokrytí se v jednotlivých krajích ČR pohybuje mezi 51 % (Praha) a 60 % (Pardubický kraj). Stále méně se v praxi uplatňují destrukční výkony na děložním hrdle. Naopak lze v posledních letech pozorovat setrvalý nárůst využívání laparoskopických technik v gynekologické operativě.

stratégie s preukázanou účinnosťou pre včasnú detekciu zhubných nádorov ovárií, hoci viaceré skríningové štúdie boli ukončené alebo prebiehajú. Materiál a metódy: v našej štúdii sme skúmali možný potenciál fluorescenčnej analýzy moču pre skríning zhubných nádorov ovárií. Boli v nej použité vzorky moču odobraté ráno nalačno od 32 zdravých dobrovoľníčok, 39 pacientok s benígnymi ovariálnymi nádormi a 36 pacientok s malígnymi ovariálnymi nádormi 1 deň pred operáciou, 28 dní po operácii a 6 mesiacov po operácii. Všetky z nich boli analyzované na pH, proteíny, glukózu, bilirubín, nitráty, hemoglobín, ketóny, acetón a urobilinogén. Vo vzorkách bola testovaná aj prítomnosť erytrocytov, leukocytov, valcov, epitélií a kryštálov. Žiadna zo vzoriek nevykazovala abnormálne laboratórne nálezy. Vzorky moču boli centrifugované pri 3000 otáčkach/minútu počas 10 minút pri izbovej teplote (22 ± 1 ºC) a nezriedené supernatanty boli použité na spektrálnu analýzu. Detailné fluorescenčné údaje vzoriek moču boli získané na LS45 (PerkinElmer) luminiscenčnom spektrometri s použitím softvéru FL WinLab. Merania boli vykonávané pri izbovej teplote (22 ± 1 ºC) v ultra mikro kremíkovej kyvete. Synchrónne fluorescenčné spektrá (synchronous fluorescence spectra, SFS) boli odoberané simultánnym snímaním excitačného a emisného monochromátora v rozsahu excitačných vlnových dĺžok 250–550 nm, s konštantným rozdielom vlnových dĺžok Δλ=70 nm medzi nimi a v širokom rozmedzí riedení moču (1:1–1:1024). Koncentračné matrice reprezentujú vzťahy medzi intenzitou fluorescencie, excitačnou vlnovou dĺžkou a riedením moču (frakčný objem). Boli vytvorené súborom SFS vzoriek moču zriedených podľa geometrickej progresie. Os x predstavuje excitačnú vlnovú dĺžku a os y riedenie moču. Vrstevnice spájajú oblasti rovnakej intenzity fluorescencie a každá vrstevnica predstavuje 5 % z celej fluorescenčnej škály. Výsledky Analýza synchrónnych spektier koncentračných matríc (concentration matrices synchronous spectra, CMSS) nám umožnila odlíšiť pacientky so zhubnými nádormi od zdravých žien s vysokou senzitivitou (94,44 %), špecificitou (96,88 %), pozitívnou prediktívnou hodnotou (positive predictive value, PPV) (97,14 %) a negatívnou prediktívnou hodnotou (negative predictive value, NPV) (93,94 %). Závery Analýza CMSS moču preukázala vysokú senzitivitu, špecificitu, PPV a NPV. Avšak, ak by naše PPV a NPV mali odrážať skutočnú prevalenciu ochorenia v reálnom živote, boli by 2,94 %, resp. 99,99 % pri odhadovanej prevalencii ovariálnych nádorov 0,1 %. V porovnaní s multimodálnou skríningovou stratégiou s jej senzitivitou 89,4 % a špecificitou 99,8 % sme dosiahli vyššiu senzitivitu a mierne nižšiu špecificitu, pričom posledne menovaná bola pravdepodobne zapríčinená nižším počtom pacientok. Efektívna skríningová stratégia pre zhubné nádory ovárií musí spĺňať prísne požiadavky. V dôsledku nízkej prevalencie zhubných nádorov ovárií vo všeobecnej populácii bolo odhadnuté, že na dosiahnutie PPV 10 % (10 chirurgických intervencií na každý prípad diagnostikovaného malígneho ochorenia) by boli potrebné špecificita 99,6 % a senzitivita viac ako 75 % pre včasné štádium ochorenia. Nakoľko naše výsledky nespĺňajú po žadovanú špecificitu 99,6 % a PPV 10 %, nepovažujeme fluorescenčnú analýzu moču za dostatočnú pre skríningové účely.

3. Čo má vedieť gynekológ o očkovaní v rámci skríningu a prevencie? Kotek M., Milly D. NZZ Milly s.r.o. Ružinovská 10, 841 04 Bratislava

Praktický gynekológ je lekár prvého kontaktu, preto sa stretáva s problematikou očkovania vo svojej praxi. Očkovanie za posledných 10 rokov zaznamenalo prudký rozvoj, čoho dôkazom sú zmenené očkovacie kalendáre a zaraďovanie nových očkovacích látok do imunizačných schém a neustáte sa rozširujúca ponuka doplnkového očkovania. Na druhej strane na oboch republikách silnie antivakcinačné hnutie, ktoré je zamerané najmä proti povinnosti očkovať a za pravdivé zverejňovanie vedľajších účinkov očkovania. Preto by mal mať gynekológ vedomosti v tejto oblasti, aby vedel posúdiť medicínske aspekty očkovania. Infekčné ochorenia ohrozujú zdravie jedinca a pokiaľ je žena tehotná tak aj zdravie plodu či matky, nakoľko je náchylnejšia ochorieť oproti netehotnej. Očkovacie látky sa delia na živé a neživé. Po aplikácii živých očkovacích látok môže dôjsť k prechodnému imitovaniu ochorenia a nesmú sa podávať tehotným ženám. Neživé očkovacie látky sú ľubovoľne kombinovateľné a po ich aplikácii nemôže príjsť k rozvoju ochorenia. Gynekológ by sa mal orientovať v minimálne 4 očkovaniach: ovčie kiahne, HPV, chrípka a čierny kašeľ. Keďže očkovanie zvládne každá sestra či lekár, je treba si povedať niečo o vedľajších účinkoch očkovania a ich menežovaní. Vedľajšie účinky očkovania sú delené do 6 skupín podľa ich potvrdeného výskytu. Z portfolia očkovacích látok sa dá očakávať lokálna bolestivosť pri HPV vakcínach. Iné očkovania v možnej gescii gynekológa sú s minimom vedľajších účinkov. Ovčie kianne sú spôsobené vírusom VZV. Ak žena ochorie počas gravidity, je šanca, že plod bude postihnutý, podľa ochorenia v istom gestačnom týždni. Očkuje sa netehotná žena dvoma dávkami živej očkovacej látky s rozostupom 6 týždňov – 6 mesiacov s tým, že 3 mesiace po podaní očkovacej látky by nemala otehotnieť. HPV – očkuje sa 3 dávkami s rozostupmi podľa schválených schém v SPC. Ak žena otehotnie, schéma sa preruší a po pôrode dokončí Chrípka – každý človek je v riziku ochorenia na chrípku, tehotné ženy sú považované za rizikovú skupinu. Očkuje sa v mesiacoch október a november, u tehotných po prvom trimestri. V roku 2009 v SR zomrelo 9 tehotných na vírus chrípky H1N1. Čierny kašeľ je na vzostupe na oboch stranách rieky Moravy. Najvyššia vekovo špecifická chorobnosť je u detí v prvom roku života. Dojča je chránené až 2 týždne po druhej dávke hexavakcíny. Do toho obdobia dieťa môže využiť pasívnu ochranu materských protilátok, pokiaľ žena počas gravidity prekonala čierny kašeľ, alebo bola očkovaná v 28-38 týždni. V prednáške predstavíme náš vlastný súbor zaočkovaných tehotných žien spolu s najdôležitejšími datami z očkovania tehotných vo svete.

3. Význam fluorescenčnej analýzy moču pre skríning zhubných nádorov ovárií Martinický D., Zvarík M., Šikurová L., Hunáková L. Oddelenie gynekologickej onkológie, Národný onkologický ústav, Klenová 1, 833 10 Bratislava

Zhubné nádory ovárií sú najletálnejšou gynekologickou malignitou. Približne tri štvrtiny prípadov sa prezentujú v pokročilých štádiách (štádium III a IV), v ktorých je 5-ročné celkové prežívanie (overall survival, OS) 18–34 % v kontraste so 66–89 % vo včasných štádiách (štádium I a II). Diagnóza vo včasných štádiách by mohla viesť k zníženej mortalite prostredníctvom včasnej kuratívnej terapie. V súčasnosti neexistujú žiadne skríningové

34

Bratislava 2015

4. Neinvazivní testování jako součást prenatálního screeningu Loucký J., Myjavcová R., Zemánek M., Kovalčík M., Loucká E. IMALAB s.r.o.

Screening Downova syndromu a některých dalších chromozomálních aberací je v současné době prováděn pomocí informací získaných stanovením biochemických parametrů nebo měřením ultrazvukových markerů. U těhotenství s Downovým syndromem nalézáme u těchto biochemických a ultrazvukových parametrů odlišné hodnoty. Tato vyšetření mají charakter tzv. surogátních markerů, které souvisejí s fenotypem screenovaného onemocnění. Zdrojem informací v tomto případě tedy není přímo genetická výbava vyšetřovaného plodu. Koncem roku 2011 byl poprvé uveden do klinické praxe test, který dokázal analyzovat DNA plodu v krvi matky. Za poslední dva roky došlo k výraznému rozvoji tohoto typu testování, a to jak z pohledu nabídky testů od různých firem, tak z pohledu spektra vyšetřovaných onemocnění nebo vad. Prostředkem pro analýzu DNA plodu v krvi matky je po technologicko-vědecké stránce buď metoda masivního paralelního sekvenování, nebo cíleného sekvenování. Vyšetření je zpravidla realizováno během několika dnů a výsledky mají ve většině případů charakter vyjádření rizika. V jednom případě je výsledek vyjadřován v podobě negativní/pozitivní. Tento typ testování přináší těhotným ženám nesporné výhody, ke kterým patří zejména včasnost provedení (od 10. týdne těhotenství) a rychlá doba doručení výsledku (do 7 pracovních dnů). Vzhledem k vysoké senzitivitě a nízké falešné pozitivitě může být tento test vhodnou alternativou invazivní diagnostiky pro ženy, které z ní mají obavu, ev. pro ženy po IVF, při výskytu chromozomálních vad v rodině nebo např. při hraničních výsledcích běžného screeningu. V současné době nemůžeme neinvazivní testování považovat za diagnostickou metodu. Jedná se stále o metodu screeningovou, byť s výrazně lepšími parametry, než je tomu u stávajícího typu. Odborné publikace také upozorňují na skutečnost, že existuje malé procento vzorků, u nichž tento typ testování neposkytne žádný výsledek. Právě v této skupině vzorků ovšem mohou být přítomny plody s hledaným

35

Brno 2014



onemocněním, což reálně výsledné parametry těchto testů o něco zhoršuje. Velmi podstatnou součástí tohoto typu testování je také stanovení tzv. fetální frakce, tedy zastoupení množství genetické informace plodu v krvi matky. U vzorků s nižším obsahem fetální frakce (méně než 4 %) může dojít ke stanovení falešně negativního výsledku. Jako velmi výhodné se jeví využití neinvazivního testování při provádění tzv. sekundárního screeningu u pozitivních výsledků běžného screeningu. Je zřejmé, že neinvazivní prenatální testování v současné době plně nenahrazuje invazivní diagnostické metody, ale může výrazně snížit počet těchto invazivních zákroků. Pozitivní výsledek DNA testu by měl vždy být potvrzen odběrem choriových klků, nebo odběrem plodové vody. Tyto testy v současné době odhalí pouze některá genetická onemocnění a není možno s jejich pomocí analyzovat např. mozaicismus, částečné trizomie nebo translokace.

sme zistili, ako sa vyvíjali naše zručnosti s týmto typom operácie. Sledovali sme dĺžku operačného času, moment dosiahnutia niveau operačného času ako aj hmotnosti operovaných materníc. Okrem toho sme kriticky zhodnotili používané laparoskopické inštrumentárium. Výsledky: Priemerný operačný čas bol 80 minút, pričom sa operačný čas skracoval so stupňujúcou sa skúsenosťou operatérov. V priebehu štúdie sa operačný čas znížil štatisticky významne z 135 na 60 minút, pričom priemerný čas (80 minút) dosiahol prvý skúsený operatér už po 10 prípadoch a druhý skúsený operatér po 12 prípadoch. Operačný čas sa už ďalej neskracoval preto, lebo zároveň došlo k zvyšovaniu veľkosti operovaných materníc. Priemerná hmotnosť operovaných materníc bola 180 gramov (80–600 gramov). Závažné komplikácie a konverzie na laparotomiu boli distribuované rovnomerne v priebehu celej štúdie. Záver: Laparoskopická hysterektómia je vhodná pri drvivej väčšine prípadov, ktoré sú v prítomnosti riešené abdominálne.

Bratislava 2015

3. Endometrióza v jizvě po císařském řezu – retrospektivní popisná studie Křepelka P., Velebil P., Kučera E., Hejda V. Ústav pro péči o matku a dítě, Podolské nábřeží 157, 14710,Praha 4

BLOK: PREVENCE KOMPLIKACÍ V GYNEKOLOGICKÉ OPERATIVĚ 1. Prevencia iatrogénnych lézií uropoetického traktu v gynekologickej operatíve

Vysoký podíl porodů vedených císařským řezem generuje specifickou pooperační morbiditu. Z dlouhodobých komplikací je specifickým jevem endometrióza v laparotomické jizvě, která vzniká pravděpodobně přímou inokulací břišní stěny v průběhu chirurgické intervence, při níž je porušena integrita děložní dutiny. Přinášíme retrospektivní přehled 18 případů symptomatické, histologicky verifikované endometriózy v jizvě po předchozím císařském řezu. Analyzovány byly specifické proměnné reflektující klinický průběh před indikovanou exstirpací ložiska endometriózy. Vyhodnoceno bylo rozložení uvedených ložisek ve vztahu k laparotomické jizvě a ve vztahu k topografii břišní stěny. Na základě analýzy lokalizace ložisek navrhujeme novou klasifikaci endometriózy v pooperační jizvě břišní stěny.

Mlynček M., Lajtman E., Matejka M., Zajacová M. Gynekologicko porodnická klinika FN Nitra a UKF v Nitre

Cieľ práce: Demonštrovať teoreticky a prakticky preventívne kroky pri gynekologických operáciách s cieľom minimalizovať iatrogénne lézie uropoetického traktu. Metodika: Analýza databázy Medline za obdobie 1979–2013 s kľúčovými slovami ureteral injury, bladder injury, gynecologic surgery a demonštrácia vlastného praktického postupu na videu zo štyroch operácií odstraňovania maligného ovariálneho tumoru. Výsledky: Kritické oblasti iatrogénnych lézií sú ureterovezikálna junkcia, skríženie močovodu s uterinnými cievami a báza ligamentum infundibulopelvicum. Samostatnú kapitolu predstavujú poranenia obličky pri supramezenterickej lymfadenektómii. Frekvencia poranení močového mechúra a močovodu podľa bohatých literárnych údajov varíruje od 0 do 8 %. Najväčšia frekvencia je pri radikálnych laparoskopických operáciách. Riziko lézií stúpa najmä v neprehľadnom adhezívnom teréne, pri opakovaných operačných intervenciách a pri operáciách morbídne obéznych pacientok. Je objektívne dokázané, že väčšina poranení sa diagnostikuje až v pooperačnom období, čo má obvykle forénzne následky pre operatéra a pracovisko. Dokonalá znalosť anatomických pomerov, operačná skúsenosť a neustála kontrola každého kroku pri operácii sú základnými postulátmi prevencie týchto vážnych komplikácií. Na základe vlastných skúseností doporučujeme pri odstraňovaní ovariálnych nádorov postupovať od rohu maternice smerom kraniálnym. Po zaklemovaní hrany maternice a tuby spolu s ligamentum ovarii proprium oddelíme adnexá od rohu maternice. V mobilizácii adnex potom postupujeme kraniálne smerom ku ligamentum infundibulopelvicum. Ligujeme ovarické cievy zásadne až po jednoznačnej vizualizácii močovodu. Tento postup prezentujeme na videu zo 4 operácií ovariálnych nádorov. Záver: Forénzne následky takmer každého prípadu poranenia uropoetického traktu v gynekologickej operatíve sú alarmom pre používanie preventívnych opatrení s cieľom minimalizovať riziká týchto lézií. Náš jednoduchý návod zabraňuje poškodeniu močovodov pri odstraňovaní ovariálnych tumorov.

2. Totálna laparoskopická hysterektomia – „learning curve“

Dosedla E., Tóth G., Richnavský J. Gynekologicko-pôrodnícka klinika LF UPJŠ, 1. súkromná nemocnica Košice-Šaca, a.s V roku 1991 založilo v Belgicku osem gynekologických laparoskopistov zo šiestich centier register laparoskopických hysterektómií, aby študovali prvé skúsenosti s laparoskopickou hysterektómiou (register BELCOHYST). Materiál a metodika: Prvú totálnu laparoskopickú sme na našej klinike vykonali v roku 2009, pričom za obdobie 5 rokov sme vykonali 90 TLH. Naše 5 ročné skúsenosti sme štatisticky vyhodnotili, aby

36

4. Operační léčba sestupu pánevních orgánů s využitím síťových implantátů – analýza výsledků, doporučení pro praxi Huser M, Pastorčáková M, Belkov I, Ventruba P. Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno

Operační léčba sestupu pánevních orgánů (pelvic organ prolapse, POP) doznala v posledních pěti letech výrazné proměny díky dostupnosti a širokému rozšíření síťových implantátů (SI). Cílem této práce je kritická analýza výsledku těchto operačních postupu a stanovení doporučení pro jejich užití v rekonstrukční pánevní chirurgii. Metody: Byla provedena analýza dosud publikovaných výsledků a zkušeností s využitím SI v operační léčbě POP. Výsledky byly analyzovány zvlášť pro každý oddíl (kompartment) pánevního dna. Byly hodnoceny zejména operační komplikace a úspěšnost léčby na základě objektivních měřitelných parametrů a také subjektivního hodnocení pacienta. Výsledky: Pro specifické stavy a také jednotlivé oddíly pánevního dna jsou formulovány vhodné indikace a podmínky pro bezpečné využití SI v rekonstrukční chirurgii POP. Na základě objektivních dat autoři také definují situace, kdy použití implantátu nepřináší benefit, a tudíž není doporučeno. Závěr: Síťové implantáty dnes mají své pevné místo v chirurgické léčbě POP. Ve srovnání s klasickými operačními postupy mají ve správné indikaci a při správné operační technice významně nižší riziko recidivy při srovnatelné míře operačních komplikací.

5. Visualisace ureteru při adhesivních stavech zadního kompartmentu Chvátal R. Nemocnice Znojmo

Videoklipy z různých laparoskopických operací s komppletní, nebo částečnou obliterací zadního kompartmentu demonstrují nejčastější příčiny lezí ureteru a didakticky ukazují cesty preparace-visualisace i ve zdánlivě nepřehledném terénu. Všímáme si i retroperitoneálních scirhotisujících stavů, endometriosy, s možností odhalení klinicky němých striktur ureteru, které mohou ohrozit ipsilaternální ledvinu.Presentace je určena široké, operující, gynekologické veřejnosti. Cílem je zamezit komplikacím a v případě, že nastanou, ukázat, jak je řešit. Zvláště pro menší pracoviště, bez stálé přítomnosti urologa, je presentace návodem, jak se pohybovat v anatomicky obtížném terénu.

37

Brno 2014


BLOK: PREVENCE KOMPLIKACÍ V PRŮBĚHU PORODU A ŠESTINEDĚLÍ 1. Automatická analýza kardiotokografických parametrov (predbežné výsledky)

Biringer K., Chudáček V., Hrtánková M., Siváková J., Danko J. Gynekologicko-pôrodnícka klinika, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave 2 Katedra kybernetiky, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze Kardiotokografia (KTG) je v strednej Európe v súčasnosti jediná rutinne používaná metóda poskytujúca priebežnú informáciu o aktuálnom stave plodu pri pôrode. K popisu KTG krivky sa už od roku 1986 používa odporúčanie FIGO, ktoré obsahuje päť parametrov (bazálnu frekvenciu, počet/prítomnosť akcelerácií a decelerácií, dlhodobú variabilitu, typ decelerácií). Nepresné určenie väčšiny týchto parametrov v klinickej praxi je dôvodom pre vysokú mieru variability subjektívneho hodnotenia KTG záznamov s následným nárastom počtu cisárskych rezov. Zlepšenie validity KTG by bolo možné vykonať niekoľkými spôsobmi: úprava a spresnenie odporúčaní hodnotenia KTG záznamu, opakovaná edukácia zdravotníckeho personálu, automatická analýza KTG záznamu. V našej práci sa zaoberáme práve automatickou analýzou KTG záznamov. Materiál a metódy: V prospektívnej štúdii bolo doposiaľ monitorovaných 111 pôrodov pomocou externej KTG prístrojom Philips Avalon FM20 a systémom OB TraceVue (Philips Medical Systems, Holandsko). Ex-post bola vykonaná automatická extrakcia parametrov FIGO pre detailné hodnotenie objektívnych parametrov popisujúcich bazálnu frekvenciu, decelerácie (šírka, plocha, prekmity), dlhodobú (LTV) i krátkodobú variabilitu (STV) a tzv. stress ratio (podiel času stráveného počas decelerácií ku celkovému času záznamu). V sledovanej skupine pacientok išlo o 102 termínových tehotností a 9 gravidít v 28+2 až 35+6.t.t. Osobitne sme hodnotili parametre KTG v prípade patologickej gravidity (rastová reštrikcia plodu (n=7), preeklampsia (n=8), hypertenzia v gravidite (n=7)). Výsledky: Automaticky analyzované parametre KTG neboli až na stress ratio (SR) pri plodoch pred termínom pôrodu (p<0,04) štatisticky signifikantné. Napriek tomu možno sledovať trend vo vzostupe LTV u plodov pred termínom pôrodu alebo pri preeklampsii, v poklese STV pri preeklampsii, či vo vzostupe SR pri predtermínových plodoch. Záver: Predbežné výsledky našej pilotnej štúdie nie sú síce signifikantné i vzhľadom na heterogenitu a veľkosť sledovaných skupín, avšak poukazujú na použiteľnosť automatického získavania KTG parametrov FIGO i pre klinickú prax a na potenciál novo počítaného stress ratio parametra, ktorý poskytuje informáciu o vyčerpaní energetických zásob plodu. Jeho časová charakteristika môže indikovať zhoršujúci sa stav plodu a iniciovať včasný a adekvátny zásah v prípade, že ostatné parametre KTG nie sú patologické. Kľúčové slová: kardiotokografia, variabilita, stres ratio. Poďakovanie: Táto práca bola podporená projektom APVV 0315/11.

2. Hemoragický šok po pôrode spôsobený patologickou inzerciou placenty. Poch,J., Horánska, M., Kyselý, M., Vagaská,M. FNsP J. A. Reimana, Prešov

Adherencia placenty k decidua basalis uteru umožňuje hladké odlúčenie placenty. Pri inzercii placentárnych klkov do hlbších vrstiev uteru dochádza k patologickému stavu. Podľa hĺbky prerastania kĺkov rozlišujeme: placenta acreta, increta a percreta. Výskyt je raritný (1: 2500–7000). Morbidita pri patologickej inzercii placenty je vysoká, niekedy aj s letálnym koncom – krvácanie, ruptúra uteru, infekcie. Konzervatívna terapia je v 25 % fatálna. Včasne indikovaná hysterektómia je život zachraňujúci výkon.

3. Kedy je možné ultrazvukom definitívne zhodnotiť zhojenie jazvy po cisárskom reze? Dosedla E., Calda P. Gynekologicko-pôrodnícka klinika LF UPJŠ, 1.súkromná nemocnica Košice-Šaca, a.s.

Stúpajúca frekvencia cisárskych rezov v industrializovaných krajinách nás čoraz intenzívnejšie vedie k sledovaniu hojenia uterotomickej rany po cisárskom reze, keďže abnormálne zhojená jazva po cisárskom reze sa dáva do súvislosti s komplikáciami v konsekutívnej tehotnosti (abnormálna placentácia, ektopická tehotnosť v jazve po cisárskom reze, ruptúra maternice), ako aj mimo tehotnosti (dysmenorrhoe, pelvic pain). Cieľ: Cieľom štúdie

38


Bratislava 2015

bolo porovnať ultrazvukové merania jaziev po cisárskom reze (SC) 6 týždňov a 6 mesiacov po SC. Vychádzali sme z hypotézy, že abnormálne ultrazvukové nálezy na uterotomickej rane 6 týždňov po SC sa nezmenia ani po 6 mesiacoch od pôrodu. Materiál a metodika: Prospektívnej longitudinálnej štúdie sa zúčastnilo 43 prvorodičiek, ktoré rodili cisárskym rezom. Transvaginálnym ultrazvukom sme sledovali hrúbku myometria proximálne a distálne od jazvy po SC, ako aj hrúbku jazvy po SC. Na matematické vyjadrenie závažnosti defektu jazvy po SC sme stanovili koeficient rizika dehiscencie (DRC). Výsledky: Priemerná hrúbka jazvy po SC bola 6 týždňov po SC 6,33 ± 2,77 mm a 6 mesiacov po SC 6,42 mm ± 2,33 mm. Medzná hodnota (5 percentil) pre hrúbku jazvy po SC bol 3,0 mm, a pre DRC 0,25. DRC menej ako 0,25 sme na základe teórie normality hodnotili ako závažný defekt jazvy po SC, pričom bol diagnostikovaný po 6 týždňoch po SC u 4/43 (9,3%) pacientkiek, a po 6 mesiacoch od SC u 3/43 (8,9 %) pacientiek (p < 0,94). Lineárna regresná analýza dokázala signifikantnú koreláciu medzi DRC stanoveným 6 týždňov, resp. 6 mesiacov po SC (ρ=0,97). Záver: Z výsledkov štúdie vyplýva, že hrúbka jazvy po SC a DRC sú relevantnými markermi úspešného hojenia uterotomickej rany na konci šestonedelia, i keď proces hojenia ešte neskončil. Hodnotenie kvality hojenia jazvy po SC je možné už po 6 týždňoch po SC. Pacientky s abnormálnym hojením jazvy po SC by mali byť dispenzarizované za účelom sledovania potenciálnych komplikácií.

4. Vliv jizev na zevní rodidla – pohled plastického chirurga Tomášek D., Otčenášek M. Centrum estetické plastické chirurgie DaTOM

Autoři poukazují na nový fenomén v gynekologii, a to je jizva na zevních rodidlech. Problematika donedávna považována za tabu, která byla často přehlížena. Jizvení rodidel má i veliký význam psychosociální a ovlivňuje chod celé zvláště mladé rodiny po početí. Nemalý význam mají poúrazové stavy a stavy po operacích vulvy jak nutných, tak estetických, které jsou stále častější. Dále apelují na potřebu vzniku tzv. perineálních poraden při velikých gynekologicko-porodnických pracovištích, kde se léčí nejen poporodní komplikace ve smyslu urologickém a proktologickém, ale právě i plasticko-chirurgickém, čili řešení jizev. Z této problematiky se tak stává multidisciplinární záležitost. V přednášce popisují možnosti léčby, jednotlivé postupy, konservativní léčbu a výsledky uvádí na příkladech.

5. Zazmluvnenie pôrodníka – prevencia alebo príčina nárastu počtu cisárskych rezov? Záhumenský J., Závodská M., Marcišová D., Ondačková L., Mareš P., Cupaník V. GPN s. r. o. Gynekologicko-pôrodnícka nemocnica, Bratislava

Úvod: Epidemický nárast počtu cisárskych rezov v poslednom období nie je možné vysvetliť iba čisto medicínskymi indikáciami, začínajú sa hromadiť dôkazy o iatrogénnych dôvodoch. Presun pôrodov do privátnych zdravotníckych zariadení je jednou z príčin dramatického nárastu počtu cisárskych rezov v Brazílii. [1] Zazmluvnenie lekára v Írsku zvyšuje percento cisárskych rezov z 22,5 % na 34,4 %. Zvýšenie je zapríčinené hlavne nárastom plánovaných cisárskych rezov. [2] Tento rozdiel nie je možné vysvetliť iba rozdielom v charakteristikách oboch súborov (vek, vzdelanie, parita), percento zvyšujú aj cisárske rezy bez jasnej indikácie z popudu matky, ale aj lekára. Autori práce analyzujú súbor rodičiek, ktoré rodili v ich privátnom zdravotníckom zariadení, súbor rozdelili na rodičky, ktoré mali zazmluvneného pôrodníka a ostatné rodičky. Materiál a metodika Študovaný súbor tvoria rodičky , ktoré porodili v časovom intervale od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013. Ide o selektovanú populáciu, pretože za nadštandardné služby pri pôrode v našom zariadení sa platí paušálny poplatok. K nemu je možné si priplatiť aj účasť vybraného pôrodníka pri pôrode. Indikácia primárnych cisárskych rezov musí byť vždy schválená vedením pôrodnice. Výsledky: V uvedenom období porodilo 580 rodičiek, z toho 197 malo zmluvu s pôrodníkom o účasti pri pôrode, z toho v 11 prípadoch (5,6 %) sa pôrodník nemohol pôrodu zúčastniť, takže sme analyzovali 186 prípadov zazmluvnených pôrodov a 383 ostatných. Nezistili sme podstatný rozdiel vo veku, parite a cisárskeho rezu v anamnéze. Zistili sme štatisticky nevýznamný rozdiel vo frekvencii cisárskych rezov. V skupine zazmluvnených rodičiek bola prevalencia cisárskych rezov 21,5 % a v skupine bez zmluvy 27,2 %, pričom výskyt plánovaných operácii bol takmer rovnaký 9,7 % oproti 10,2 %. Rozdiel bol hlavne pri akútnych cisárskych rezoch 11,3 % oproti 17,2 %. Najčastejšia indikácia bol nepostupujúci pôrod s frekvenciou 8,6 % vs. 7,8 %. Rozdiel bol hlavne v indikácii patologického CTG 2,6 % oproti 5,5 %. Indukcia pôrodu bola častejšia v skupine zazmluvnených pôrodov 23,1 % oproti 18,3 %. Vyšší výskyt bol z dôvodu vyššieho počtu programova ných pôrodov v skupine zazmluvnených pôrodov, 9 prípadov oproti 1 v druhej skupine. Všetky programované pôrody skončili spontánnym pôrodom. V skupine zazmluvnených rodičiek sme

39

Brno 2014



zaznamenali aj nižší výskyt cisárskych rezov u indukovaných pôrodov (18,6 % vs. 37,14 %). Nebol zistený signifikantný rozdiel výskytu novorodencov s Apgarovej skóre menej ako 7 v 5 minúte, 3,2 % oproti 3,9 %. Perinatálne úmrtie sa nevyskytlo ani v jednej skupine. Záver: V selektovanej populácii pri kontrole indikácii k primárnym cisárskym rezom výber pôrodníka môže viesť k zníženiu frekvencie cisárskych rezov. Literatura: 1. Raifman S, Cunha AJ, Castro MC. Factors associated with high rates of caesarean section in Brazil between 1991 and 2006. Acta Paediatr 2014, s. 2. Murphy DJ, Fahey T. A retrospective cohort study of mode of delivery among public and private patients in an integrated maternity hospital setting. BMJ Open 2013, 3, 11, s. e3865.

BLOK: KONZERVATIVNÍ A OPERAČNÍ GYNEKLOGIE

BLOK: VARIA 1. Prvotní zkušenosti gynekologického pracoviště s péči o znásilněné pacientky ve spolupráci s Policií ČR Hanáček J., Feyreisl J.

Násilí a sexuální znásilnění se vyskytuje napříč všemi společnostmi a sociálními vrstavmi. Ženy se stávají častěji oběťmi násilných činů a muži násilníky. Během svého života se 6–59 % žen stane obětí násilí nebo sexuální zněužívání ze srany svého manžela nebo přítele. V České republice bylo v roce 2012 na policii ČR nahlášeno 404 případů znásilnění a z toho v Praze 94. Pouze 5–10 % žen znásilnění nahlásí. Průběh vyšetření: pacientku přivezenou policií vyšetřujeme vždy za přítomnosti sestry, odebíráme anamnézu, provádíme základní gynekologické vyšetření a popis poranění. Odebíráme biologický materiál. Provádíme ošetření poranění a nabízíme postkoitální kontracepci a prevenci sexuálně přenosných infekcí. Souhrn případů: Spolupráce byla zahájena 1.3.2013. Od té doby bylo vyšetřeno 40 žen ve věku 18–64 let ( průměr 30 let). Virgo byly 2 pacientky (12 a 22 let). Pod vlivem alkoholu bylo 38 % žen, pod vlivem drog 18 % žen. Prostituci uvedlo za své zaměstnání 10 % žen. Na psychiatrii bylo léčeno 21% žen. Manželem nebo partnerem bylo znásilněno 13 % žen a oběť znala osobně útočníka ve 40 %. Trauma na genitáliích bylo popsáno pouze ve 13 % a trauma jinde na těle ve 40 %. Uživatelek contracepce bylo pouze 23 %. Postkoitální contracepci přijalo 40 % žen a 60 % přijalo ATB profylaxy Závěr: I v naší populaci je poměrně vysoké procento žen, které jsou během svého života vystaveny násilí nebo byly znásilněny. Jen malá část těchto žen trestný čin oznámí. Stále přetrvávají některé mýty o znásilnění i mezi odborníky. Péči o znásilněné je proto lépe centralizovat pro kvalitnější vyšetření a získání relevantního biologického materiálu.

2. Domáci pôrod – state of the art

Dosedla E. Gynekologicko-pôrodnícka klinika LF UPJŠ, 1. súkromná nemocnica Košice-Šaca, So zvyšovaním informatizácie spoločnosti je domáci pôrod v súčasnosti veľmi diskutovanou témou. V prítomnosti pociťuje laická verejnosť v súvislosti s tehotenstvom a pôrodom strach o zdravie dieťaťa, ale najmä strach z bolesti. Obavy o život a zdravie rodičky ustúpili do úzadia, pričom v minulých storočiach prevládali. Výborné výsledky v novorodeneckej mortalite i morbidite nutkajú mnoho laikov i pôrodných asistentiek k nebezpečnému polypragmatizmu. Bezpečnosť tehotenstva a pôrodu považujú za samozrejmý a prirodzený jav, pričom pôrodnícku starostlivosť považujú za zbytočnosť, ba niekedy až za nebezpečnú. Tomuto nesprávnemu spiatočníckemu trendu môže zabrániť len adekvátna a čo najpodrobnejšia informovanosť žien. Cieľom tejto súhrnnej práce je prezentovať aktuálne informácie medicíny založenej na dôkazoch týkajúce sa domácich pôrodov. Ostatná analýza 14 miliónov pôrodov v Spojených štátoch amerických dokázala, že pôrod vedený pôrodnou asistentkou v domácom prostredí je rizikovejší. Hodnotené boli len jednopočetné termínové tehotnosti (37+0-41+6). Pri pôrodoch doma bola novorodenecká úmrtnosť (do 28 dní po pôrode) 4krát vyššia, a včasná novorodenecká úmrtnosť (do 7 dní) 7krát vyššia ako u pôrodov vedených v nemocničnom zariadení. Prácou chceme osloviť odbornú verejnosť, aby mala aktuálne informácie o domácich pôrodoch v diskusii s pacientkami. Udržanie výborných výsledkov v perinatológii je možné v naších podmienkach len zabezpečením odbornej, empatickej a veľmi intímnej zdravotnej starostlivosti v nemocničných zariadeniach.

40

Bratislava 2015

1. Laparoskopická lymfadenektómia

Počarovský P., Lachký O., Bučko M. Onkologický ústav sv. Alžbety, s.r.o.; Heydukova 10; Bratislava Lymfadenektómia je základnou súčasťou stagingových operačných výkonov. Postihnutie lymfatických uzlín je významným samostatným prognostickým faktorom. Vo včasných štádiách malígnych ochorení je zdiagnostikovanie okultného metastatického postihnutia lymfatických uzlín zásadným faktorom pre rozhodnutie o adjuvantnej liečbe. Systematická lymfadenektómia má okrem diagnostického aj terapeutický rozmer. Regionálne lymfatické uzliny pre cervikálny karcinóm sú panvové lymfatické uzliny v rozsahu: parametriales, iliaci interni, interiliaci, iliaci externi, iliaci communes, obturatorii, presacrales, pre karcinómu endometria sú to panvové a paraaortálne lymfatické uzliny v rozsahu: parametriales, iliaci interni, interiliaci, iliaci externi, iliaci communes, obturatorii, presacrales, horné a dolné paraaortálne, interaortokaválne a parakaválne a pre ovariálny karcinóm sú panvové a paraaortálne uzliny v rozsahu ako pre endometriálny karcinóm. Laparoskopická lymfadenektómia je bezpečná metóda so všetkými pozitívami laparoskopickej operačnej techniky, minimálna morbidita, minimálne krvné straty, rýchla rekonvalescencia, skrátenie hospitalizácie, podrobná inšpekcia dutiny brušnej, solídna detekcia lymfatického systému, jeho stavu a prípadného metastatického postihnutia, znížený výskyt pooperačných adhézií.

2. Hluboká infiltrující endometrióza – diagnostika a chirurgická léčba Fanta M., Fischerová D., Koliba P. Gynekologicko-porodnická klinika 1.LF UK a VFN

Hluboká infiltrující endometrióza patří mezi nejkomplikovanější benigní gynekologická onemocnění s možnými závažnými zdravotními následky a dopady na kvalitu života. Ze zobrazovacích metod se v současnosti diagnostika opírá o expertní ultrazvukové vyšetření. Chirurgická léčba by měla být centralizována do center zabývajících se pokročilou laparoskopií a zároveň zajišťuje adekvátní předoperační diagnostiku. Sdělení je zaměřeno na naše zkušenosti a postupy, které využíváme v předoperační diagnostice a chirurgické léčbě hluboké endometriózy v různých lokalizacích (rektovaginální septum, rektum, pochva, uretery, močový měchýř), follow-up pacientek po operačních zákrocích. Podpořeno Univerzitou Karlovou –projekt UNCE č. 204024.

3. Dlhodobé sledovanie pacientok po zavedení sieťkového implantátu pre POP pri striktných indikačných kritériách Papcun P., Križko M. ml., Redecha M., Gábor M. , Ferianec V., Hollý I. II. gyn.-pôr. klinika UNB a LFUK BA, Bratislava, Slovenko

Transvaginálna implantácia polypropylénovej sieťky je jedna z metód používaných pri operačnej liečbe prolapsu panvových orgánov (POP). Výsleky operačnej liečby závisia aj od použitých indikačných kritérií. Cieľom našej štúdie bolo zhodnotiť výsledky operačnej liečby (POP) pomocou implantátu, pri dodržaní striktných indikačných kritérií. Patients AND METHODS: 47 ženám vo veku 61,7 ± 8,3 rokov s prolapsom orgánov malej panvy (POP-Q≥2) and a históriou operačnej liečby v oblasti malej panvy sme zaviedli sieťkový implantát. Pacientky boli sledované do 7 rokov od operácie (1–7 rokov). VÝSLEDKY: Štyridsať šesť zo 47 pacientok (97,8%) malo úspešne zavedený sieťkový implantát (10 predný, 22 zadný, 14 kombinovaný). Peroperatívne komplikácie sme zaznamenali u 3 zo 47 pacientok (6,4%). Uspokojivý anatomický výsledok operačnej liečby (POP-Q≤1) sme dosiahli u 93,5% pacientok v období 6 mesiacov od operácie. Pooperačné komplikácie sa vyskytli u 16 zo 46 pacientok (34, 8%). Signifikantne nižšie riziko komplikácií sme zaznamenali v skupine pacientok nad 65 rokov, v porovnaní s mladšími pacientkami (p=0.005). ZÁVER: Toto je prvá štúdia, do ktorej boli zaradené výlučne pacientky s anamnézou predošlého operačného výkonu v oblasti malej panvy, pri ktorej bol dosiahnutá vysoká úspešnosť operačnej liečby, pri nízkom percente komplikácií. Naše výsledky podporujú dodržiavanie striktných indikačných kritérií pri zavedení sieťkového implantátu.

41

Brno 2014

1. SPOLEČNÁ KONFERENCE ČGPS ČLS JEP a SGPS SLS 4. Colpohystectomia vaginalis – zabudnutá operácia? Lukačín Š., Richnavský J., Dosedla E., Tomašu O. 3. gyn.-pôr.klin.LF UPJŠ ,1. súkromná nemocnica, Košice - Šaca

Chirurgické riešenie totálneho prolapsu uteru má v dnešnej dobe viacero možných postupov. V prevážnej vňačšine po vylúčení možnej prítomnosti malígneho procesu sa vykonáva hysterectomia. Podľa okolnosti sa pripájajú aj plstiky pošvových stien a prípsdne aj salpingectomie eventuálne aj adnexotomie. Dnes je metodou voľby vlastný prístup k výkonu: vaginálny alebo laparoskopicky v kombinácii s vaginálnym. O voľbe u zodpovedného gynekológa rohoduje princíp voľby šitý na mieru pacientky. V prípade že sa jedná o ženy staršie až stareny, u ktorých je takmer pravidelný polymorbidita, staršie generácie gynekológov používali s úspechom odstránenie pošvy, uteru spolu s adnexámi vaginálnou cestou. Základným predpokladom k ponuke takého výkonu je ukončená vita sexualis,ktorú pacientka musí jednoznačne potvrdiť podpisom (súhlas s výkonom). Výkon sa dá urobiť v regionálnej analgézii. Náročnosť je rozdielna od prípadu k prípadu. Od operatéra vyžaduje jednoznačnú istotu pohybu nástrojov vo vrstvách tkanív. Pre dobrý efekt operácie je dôležitou fázou operácie uzáver panvového dna. Musí rešpektovať anatomické vrstvy. Operácia sa dnes už vykonáva veľmi málo, nie sú o nej ani literárne správy. Naše skúsenosti potvrdzujú jej opodstatnenosť v indikovaných prípadoch.

5. Význam stanovenia HE4 v kombinácii s Ca 125 v predikcii biologickej povahy adnexálnej patológie – retrospektívna štúdia Kaščák P., Hlaváčik M., Schwandner A., Kruková D. Gynekologicko-pôrodnícka klinika, FN Trenčín, Slovenská republika

Cieľom retrospektívnej štúdie bolo vyhodnotiť význam stanovenia onkomarkeru HE4 spolu s markerom Ca 125 v predikcii biologickej povahy adnexálneho tumoru na Gynekologicko-pôrodníckej klinike FN Trenčín v období rokov 2012–2013. Výsledky sme porovnali s publikovanými údajmi. Metodika a výsledky: V časovom období 2 rokov sme vyšetrili onkomarkery Ca 125 a HE4 u 139 žien s adnexálnym tumorom. Pacientky boli vyšetrené klinicky, transabdominálnym a transvaginálnym ultrazvukovým vyšetrením a v rámci diferenciálnej diagnostiky im boli vyšetrené uvedené onkomarkery. Podľa výsledkov boli fakultatívne doplnené vyšetrenia (najčastejšie CT, kolonoskopia, gastroskopia a mamografia). Následne bol stanovený ďalší manažment – konzervatívny postup, resp. operačná intervencia. Za pozitívne hodnoty boli považované hladiny nad stanovenú referenčnú hodnotu (Ca 125 > 35 kIU/l, HE4 pred menopauzou > 70 pmol/l a po menopauze > 140 pmol/l). Z uvedeného súboru malo pozitívne oba markery 50 žien, 29 žien malo pozitívny len marker Ca 125, iba 4 ženy mali izolovane pozitívny marker HE4 a 56 žien malo oba markery negatívne. 42 žien nebolo operovaných, najviac (26) v skupine oboch negatívnych markerov. 97 žien absolvoval o operačnú liečbu. Pozitívna prediktívna hodnota malignity pri oboch elevovaných markeroch bola až 93 %. Zo 40 žien, ktoré boli operované a mali zvýšené oba markery, bol benígny nález len u 3. 26 žien malo ovariálny karcinóm, 2 ženy borderline tumor a až 12 žien malo metastatické postihnutie ovárií. V skupine 29 žien s izolovaným vzostupom Ca 125 bolo operovaných 20 pacientok. Až 9 žien malo benígny nález, 5 ovariálny karcinóm, 2 ženy borderline tumor a 4x sa jednalo o metastázy do ovárií. Všetky 4 ženy s izolovaným vzostupom HE4 boli operované, ale až 3x sa jednalo o benígny nález. Zo skupiny 56 žien s negatívnymi hladinami oboch markerov bolo operovaných 30 pacientok. Ovariálna malignita bola zistená v 3 prípadoch, borderline tumor 5x a benígny nález bol v 17 prípadoch. Aj v tejto skupine malo až 5 žien metastatické postihnutie ovárií. Negatívna prediktívna hodnota u operovaných žien tejto skupiny bola len 57 %. Diskusia: Štandardným onkomarkerom pri predoperačnom manažmente žien s adnexálnou patológiou je vyšetrenie hladiny Ca 125. V uvedenom súbore sme potvrdili zvýšenie pozitívnej prediktívnej hodnoty pri kombinácii elevácie markerov Ca 125 a HE4 v očakávaní malignity pri adnexálnej patológii. Naše výsledky sú v zhode s literárnymi údajmi. Prekvapivý bol vysoký podiel metastatických postihnutí ovárií v súbore. Izolované zvýšenie Ca 125 významne znižuje predikciu malignity, často svedčí o postihnutí endometriózou. Samostatné zvýšenie HE4 je zriedkavé. V našom súbore sa vyskytlo len 4x (2,9 % pacientok) a až v 75 % sa jednalo o benígny nález. Až 13 žien (43 %) v skupine 30 operovaných s oboma negatívnymi markermi malo malígny nález, čo je prekvapivé. Uvedená nízka negatívna prediktívna hodnota je určite ovplyvnená veľkosťou súboru, ale i selekciou pacientok, ktoré boli na operáciu indikované aj podľa ďalších kritérií (najmä ultrazvukový nález). Záver: Pri stanovení adekvátneho manažmentu pacientky s adnexálnou patológiou je vhodné k obvyklému vyšetreniu onkomarkera Ca 125 odobrať i marker HE4 a stanoviť tzv. ROMA index (risk ovarian malignancy algorithm). Aj keď sa tým významne zvýši predikcia biologickej povahy nádoru, stratégia liečby vyžaduje komplexné zhodnotenie klinického stavu, laboratórnych parametrov, ultrazvukového vyšetrenia a prípadných ďalších doplňujúcich vyšetrení.

42


Bratislava 2015

6. Chirurgie bránice – nedílná součást cytoredukčních výkonů při pokročilém karcinomu ovaria Kalist V., Havelka P.,Mlčoch M., Adamík Z. KNTB a.s. Zlín

Úvod Pokročilý karcinom ovaria je letální onemocnění. Až 75% žen s diagnostikovaným onemocněním je v pokročilém stádiu IIIC-IV, kdy nádor postihuje celou dutinu břišní. Od průkopnické práce Griffithse v roce 1975, již mnoho práci potvrdilo význam nádorového residua na konci operace u žen s pokročilým karcinomem ovaria. Jednoznačným cílem chirurga je dosažení kompletní, respektive optimální cytoredukce. Za optimální cytoreduktivní výkon považujeme v současné době operaci, u které na jejím konci nezůstane žádné makroskopické nádorové ložisko. Bránice je jedno z nejčastěji postižených míst u pokročilého karcinomu ovaria. Einenkel uvádí výskyt metastáz na bránici až u 91 % žen s pokročilým karcinomem ovaria. Častěji je postižení pravé bránice, nicméně Eisenhauer uvádí, že v případě pozitivity pravé bránice, je současné postižení vlevo téměř v 80 % případů. Chceme-li operovat optimálně, to jest bez nádorového residua, musíme do operačního algoritmu u pokročilého karcinomu ovaria zahrnout i výkony na bránici. Ty vyžadují především dobrý přístup s provedením laparotomie až k procesus xiphoideus. K usnadnění přístupu je ideální k operačnímu stolu fixovaný rozvěrač např. Omnitract nebo Thomson, který umožní elevaci žeberního oblouku. V neposlední řadě je nezbytná dobrá znalost anatomie jater a bránice. Klíčová při operaci bránice je mobilizace jater, tedy jejich oddělení od bránice v rozsahu area nuda-pars affixa, která dovolí dostatečnou vizualizaci celé bránice. Mobilizace spočívá v disekci ligamentum teres a falciforme hepatis a dále předního a zadního listu lig. coronarium a triangulare hepatis. Samotný typ výkonu na bránici závisí od rozsahu postižení. Od destrukce – koagulace malých ložisek použitím elektrochirurgie k peritonectomii (stripping), tedy odstranění peritonea od svaloviny bránice, až k samotné resekci bránice v případě její infiltrace. Nejčastější pooperační komplikací výkonu je pleurální výpotek, který se objevuje v 0–60% a pneumotorax s incidenci 0–30%. Závěr: Dosažení optimální cytoredukce je klíčové pro prognózu pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem a chirurgie bránice zvyšuje pravděpodobnost jejího dosažení. Koreluje také s lepším přežíváním pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem a má akceptovatelnou morbiditu. O prognóze pacientky do značné míry rozhoduje chirurg provádějící primární operační výkon.

7. Fractional Surgical Technique with CO2 Laser for restoration of vaginal mucosa.

Zerbinati N., Salvatore G. Dermatology Department, Insubria University, Varese, Itálie. Urogynecology Department, Insubria University, Varese, Itálie The objective of this study was to provide evidence that the use of CO2 laser in combination with a new optical fraxional scanner locally in the vagina mucous, would have effects of greater impact, in the three layers of the vagina (epithelium, lamina propia, and muscularis), including effects on sexual function, rather than only effects on the epithelium, as achieved with estrogens. This new surgical fraxional technique of restoration of columnar rugae has never been described. MATERIALS AND METHOD: This pilot study has evaluated the effects of monthly application of intravaginal fractional CO2 laser for three sessions on the vaginal mucous, in association with an intensive training program of physical exercises of the pelvic floor, to improve not only vagina histology, but also sexual disorders (dyspareunia, dryness, burning, local irritation) and orgasm, in 10 medically healthy women , with moderate symptoms of vaginal atrophy. The setting parameters were able to induce a multiple deep injury and a moderate coagulation of the collagen protein enaught to restore vaginal columnar rugae Patients with stress urinary incontinence, as well as patients with damage of the rectovaginal fascia and/or fascia of Halban, were excluded from this protocol. The equipment used was a CO2 laser of the Italian Company DEKA, which designed a vaginal scanner able to fractionize the CO2 laser and able to be inserted in the vagina. The vaginal dot resurfacing was extending to vaginal external mucosa in order to reduce the connective Histological, immuno-histochemical and citovitality studies were done to evaluate the quantity and quality production of collagen after the internal mucosa laser exposure. Results: Recreations of vaginal columnar rugae and vaginal longitudinal ridges were accomplished without complications in every subject. Resolution of symptoms and signs of aquired sensation of wide/smooth vagina was reported by all women. Sexual problems that these women reported before the treatment were clearly solved after it. The neocollagenesis was underlined by an increase of collagen type III and absolutely absence of fibrotic reaction. Conclusions: Vaginal Internal and External Resurfacing can be considered an effective and safe treatment in the care of vaginal mucosa aging.

43

Brno 2014



8. Jizva po císařském řezu – její ultrazvukové hodnocení a operační řešení – videoprezentace

GDM podle nových kritérií, ne však podle dosud platných, a proto nebyly léčeny a sledovány. Metodika: Provedli jsme retrospektivní analýzu výsledků těhotenství u 224 žen s negativním screeningem GDM podle dosud platných českých kritérií (75 g OGTT: 0 min. ˂5,6 mmol/l, 60 min. ˂8,9 mmol/l, 120 min. ˂7,7 mmol/l), ale splňující IADPSG/WHO kritéria (0 min. ≥ 5,1 mmol/l, 60 min. ≥ 10,0 mmol/l nebo 120 min. ≥ 8,5 mmol/l). Vzhledem k částečnému překryvu diagnostických kritérií se jednalo o ženy, které měly glykémii nalačno 5,1–5,5 mmol/l a normální hodnoty glykémie po zátěži glukózou. Výsledky těhotenství jsme porovnali se skupinou zdravých žen (224) s fyziologickými výsledky OGTT podle starých i nových kritérií. Statistická analýza dat byla provedena pomocí programu SPSS. Výsledky: Skupiny se nelišily v počtu porodů v termínu (38.–40. týden), v počtu císařských řezů, pohlaví novorozených dětí, v počtu dětí s porodní hmotností nad 4 000 g, v počtu eutrofických a hypertrofických plodů a v Apgar skóre. Ve skupině žen s GDM podle IADPSG však bylo více porodů před ukončeným 36. týdnem (15 vs. 2, p=0,00), více dětí s porodní hmotností pod 2 500 g (22 vs. 9, p=0,02), více hypotrofických (9 vs. 2, p=0,04) a nezralých plodů (17 vs. 4, p=0,00). Ve skupině žen s GDM bylo celkově méně případů novorozenecké žloutenky (132 vs 171, p=0,00), zato však více případů žloutenky vyžadujících fototerapii (28 vs. 15, p=0,04). Nepříznivým zjištěním bylo také méně plně kojených dětí ve skupině žen s GDM (173 vs. 202, p=0,00). Závěr: V diskuzích o přijetí nových kritérií pro diagnostiku GDM se mimo jiné vede spor o přísněji nastavenou cut-off hodnotu glykémie nalačno (5,1 mmol/l) oproti původním kritériím (5,6 mmol/l). Z výsledků naší retrospektivní studie vyplývá, že ženy s byť jen mírně vyšší glykémií nalačno, než je nově doporučovaná cut-off hodnota mají větší riziko předčasného porodu a porodu dětí s nízkou porodní hmotností, hypotrofií a nezralostí. Tyto komplikace mohou být důsledkem insuficience placenty a nesou s sebou vyšší riziko obezity a metabolického syndromu v dospělosti. Podporováno: IGA NT/13544-4

Hanáček J., Drahoňovský J., Krofta L., Sabol R., Feyereisl J. Ústav pro péči o matku a dítě, Podolské nábřeží 157, 147 10, Praha 4

Císařský řez (cs) je celosvětově jednou z nejčastěji prováděných operací. Od roku 1970 dochází k trvalému nárůstu v počtu císařských řezů a tím i stoupá počet žen s jizvou na děloze. V ČR v roce 2012 bylo okolo 25 % porodů ukončeno císařským řezem. Mezi komplikace přítomnosti jizvy na děloze patří riziko ruptury děložní v následné graviditě, poruchy placentace, poruchy nidace, snížená fertilita a v poslední době zmíňované nepravidelnosti cyklu a možný nárůst adenomyózy. Jizvu na děloze nejčastěji sledujeme na UZV, dále je možné použít hysteroskopii a laparoskopii a hysterosalpingografii. Niche je sonografická známka definovaná jako trojúhelníkovitá anechogenní oblast v místě předpokládané incize. Na přítomnost defektu stěny děložní mohou mít vliv operační technika uzávěru stěny děložní , zánět, retroverze dělohy… Metodika: Prospektivní kohortová studie. Analyzujeme anamnestická data pacientky, typ císařského řezu, techniku sutury hysterotomie, vaginálním nálezu při s.c., kojení, antikoncepci a eventuálních obtíže jako je krvácení a bolesti. Hodnotíme ultrazvukově jizvy u primipar 6 týdnů a 6 měsíců a 1 rok po císřaském řezu. Všímáme si postavení dělohy a velikosti, hodnotíme typ jizvy a její vztah k zevní a vnitřní brance a fundu děložnímu a přítomnost volné tekutiny v děloze. Videprezentace laparoskopického řešení defektu dolního děložního segmentu u pacientky po extrauterinní graviditě v jizvě děložní po sc. Výsledky: Hodnotíme 158 žen 6 týdnů po sc. Průměrný věk 31,4, SD± 4,15 , BMI 23,3, SD± 4,5, týden gravidity 40,17, SD±1,26. Nejčastější indikace k sc byly dystokie 44,7 % a hypoxie 21,3 %. Vaginální nálezy byly hrdlo 34,4 %, branka 53 % a plně dilatováno 12,6 %. Sutura hysterotomie byla uzavřena v jedné vrstvě ve 41,4 % a ve dvou vrstvách v 58,6 %. Postavení dělohy v retroverzi bylo 6 týdnů po sc v 43.8 % a za 6 m po sc ve 35.4 %. Defekt stěny byl prokázán 78,5 %. Většinou se z toho jednalo o inklusní cysty a fisury mimo kontakt s dutinou děložní ( 73,8 %). Volná tekutina v dutině děložní se vyskytovala ve 21.1 %. Jizva se nacházela průměrně od zevní branky 30,2, SD± 6,6 mm, od vnitřní branky 10,13, SD± 2,5 mm, od vrcholu dutiny děložní 38,5, SD±7,5 mm a od fundu 50.3,SD±8.3mm. Myometrium nad jizvou je výšky 12,16, SD±2.8 mm a pod jizvou 11,2, SD±2,6 mm. V období od 6 týdne do 6 měsíce došlo ke změně postavení dělohy z retroverze na anteverzi u 8.4 %. Obtíže žen po s.c. jako krvácení a bolesti byly zcela minimální a to ve 2,6 % respektive 3,8 %. Závěr: Defekt dolního děložního segmentu po císařském řezu nacházíme až v 78 %. Komplikace spojené s tímto defektem se projeví přibližně u 4 % žen. Prezentujeme možnost laparoskopického řešení komplikací spojených s defektem stěny děložní po císařském řezu.

Bratislava 2015

BLOK: PREVENCE A SCREENING V PRŮBĚHU PRENATÁLNÍ PÉČE 1. Výsledky těhotenství žen s neodhaleným GDM podle kritérií nově doporučených WHO Krejčí H., Klusáčková P., Benáková H., Krejčí V., Pařízek A., Anderlová K. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Apolinářská 18, Praha 2, 128 00

Zatímco stávající kritéria pro diagnózu GDM historicky vzešla z diagnostiky poruch glukózové tolerance ve všeobecné populaci, nová kritéria doporučená IADPSG (International Association of Diabetes and Pregnancy Study Groups) a následně WHO vychází z uznávané studie HAPO (Hyperglycemia and Adverse Pregnancy Outcomes), která na velkém vzorku těhotných žen srovnávala výsledky mateřské glykémie s těhotenskými a perinatálními komplikacemi. Cílem naší retrospektivní studie bylo vyhodnotit výsledky porodů žen, které měly

44

45

Brno 2014


Bratislava 2015

SBORNÍK ABSTRAKT – SEMINÁŘ PORODNÍCH ASISTENTEK 1. Metódy prirodzeného plánovania rodičovstva

Mazúchová L., Kullová A. Ústav pôrodnej asistencie, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave V súvislosti s vývojom medicínskych a ošetrovateľských intervencií sa do popredia dostáva význam podpory zdravia a zdravého životného štýlu. Problematika prirodzeného plánovania rodičovstva sa zakladá na podpore zdravia ženy a spadá okrem iného aj do oblasti prevencie a psychológie zdravia. Metódy prirodzeného plánovanie rodičovstva nie sú iba metódy na kontrolu počatia, ale predstavujú aj zdravší životný štýl založený na úcte k životu a k plodnosti. V praxi sa oveľa častejšie uplatňujú, odporúčajú rôzne druhy a prostriedky hormonálnej antikoncepcie ako metódy prirodzeného plánovanie rodičovstva a pritom tieto metódy spolupracujú s prirodzeným reprodukčným systémom, s ženskými prirodzenými funkciami a nie proti nim a jediné plne rešpektujú hodnotu zdravia. Pomáhajú žene na základe pozorovania biologických znakov (teplota, hlien) poznať a porozumieť fázam plodnosti a neplodnosti, ktoré sa dejú v cykle ženy. Poznanie ako funguje jej telo má veľa výhod nielen pri plánovaní rodičovstva. Výhodou je, že prirodzené metódy môžu včas upozorniť aj na prípadný zdravotný problém, nemajú žiadne vedľajšie negatívne zdravotné účinky, neblokujú plodnosť žiadnym vonkajším umelým zásahom, sú všeobecne morálne prijateľné, finančne nenáročné. Jedným zo zjavných prínosov týchto metód je, že poskytujú jedinečnú možnosť angažovania párov a príležitosť pre účastníkov dozvedieť sa viac o reprodukčnom zdraví a tiež, že používatelia prirodzených metód sú zároveň aktívnymi účastníkmi v starostlivosti o svoje gynekologické zdravie a reprodukčné schopnosti. Tieto ekologické metódy by mali byť odporúčané lekármi aj pôrodnými asistentkami ako jeden z prvých a najlepších spôsobov regulácie počatia, pretože ich prioritou by malo byť hlavne telesné, duševné a reprodukčné zdravie žien. Pre prax pôrodných asistentiek je dôležité mať najmä dostatok vedomostí o prirodzených metódach plánovania rodičovstva, aby mohli správne edukovať klientky v primárnej zdravotnej starostlivosti.

2. Je rodička po jednom cisárskom reze primipara alebo sekundipara? Marcišová D., Ondačková L., Záhumenský J., Cupaník V. Gynekologicko-pôrodnícka nemocnica Koch, Bratislava

Epidemický nárast počtu cisárskych rezov v poslednom období prináša so sebou výrazný vzostup bezprostrednej materskej morbidity, ale aj závažných neskorých komplikácii. V súčasnosti sú známe aj jednoznačné dôkazy o tom, že primárny cisársky rez zvyšuje riziká niektorej včasnej aj neskorej novorodenckej morbidity. Preto je našou snahou znižovať počty žien, ktoré rodia primárnym cisárskym rezom a poskytnúť im a ich deťom šancu na prirodzený pôrod a samotný stav po cisárskom reze nepovažujeme za primárnu indikáciu k iteratívnej operácii. Materiál a metodika: Autori vo svojej práci retrospektívne analyzujú súbor žien, ktoré porodili v časovom období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 a ktoré nemali indikáciu k primárnemu cisárskemu rezu, takže absolvovali aspoň pokus o prirodzený pôrod. Tento súbor rozdelili na prvorodičky, druhorodičky s anamnézou vaginálneho pôrodu a druhorodičky s anamnézou cisárskeho rezu. U jednotlivých skupín porovnali priebeh pôrodu a výskyt pôrodníckych komplikácii. Výsledky: Za uvedené obdobie prebehlo 580 pôrodov, z toho 146 (25,2 %) cisárskych rezov, z čoho primárne cisárskych rezov bolo 59 (40,4 %), u 521 žien prebehol pokus o vaginálny pôrod, z toho bolo 342 (65,6 %) primipar - skupina A, 150 (28,8 %) sekundipár , z čoho 109 (72,7 %) žien malo anamnézu vaginálneho pôrodu skupina B a 41 (27,3 %) žien malo anamnézu jedného cisárskeho rezu – skupina C. Zvyšok súboru tvorili multipary (terci a viac), ktoré sme do analýzy nezahrnuli. V skupine A skončil pôrod akútnym cisárskym rezom v 19,0 %, v skupine B 7,3 % a v skupine C 34,1 %. Percento pôrodných poranení sme počítali iba z vaginálnych pôrodov v jednltivých skupinách, epiziotómii v skupine A bolo 57,4 %, v skupine B 39,6 % a skupine C 51,8 %, bez poranenia bolo v skupine A 5,4 % žien, v skupine B 12,9 % a skupine C 14,8 %. Poranení 3. a 4. stupňa sa v celom súbore vyskytli iba 8 prípadov, z toho 7 v skupine A a 1 v skupine C. Priemerné trvanie prvej doby pôrodnej v skupine A bolo 7 hodín, v skupine B 4 hodiny 32 minút a v skupine C 6 hodín 30 minút. Predĺžená I. doba pôrodná (10 hodín a viac) bola v skupine A 16,2 % prípadov, v skupine B 4,9 % prípadov a v skupine C 18,5 %. Apgarovej skóre pod 7 bolo v 4,7 % v skupine

47

Brno 2014



A, 0,9 % v skupine B a 4,9 % skupine C. Nezaznamenali sme žiadny prípad perinatálneho a materského úmrtia a popôrodnej hysterektómie. Mali sme jeden prípad dehiscencie jazvy uteru zistený pri cisárskom reze pre známky akútnej hypoxie v skupine C. Záver: Vaginálny pôrod po cisárskom reze je v podmienkach našej nemocnice bezpečný pre matku aj pre plod. Pôrodné charakteristiky žien druhorodičiek po cisárskom reze sú podobné viac prvorodičkám s jediným rozdielom výrazne vyššieho výskytu žien bez pôrodného poranenia v skupine žien po cisárskom reze.

přesnější informace o vývoji glykémie během dne, zachytit nepoznané hypoglykémie a hyperglykémie, rozpoznat rozsah, frekvenci a příčiny výkyvů glykémie během dne. Všechny ženy s diabetem jsou 1x měsíčně odesílány k laboratornímu vyšetření. Při každé osobní návštěvě sledujeme u žen hmotnostní přírůstek, krevní tlak, a případné další komplikace. V naší ambulanci léčíme i další interní komplikace v těhotenství, nejčastěji gestační hypertenzi. Před porodem pacientky seznamujeme s opatřeními k porodu (především u žen léčených inzulínem). Po porodu každé pacientce s GDM doporučujeme omezit příjem volných sacharidů po dobu šestinedělí a obdrží od nás žádanku na kontrolní OGTT ze šest měsíců po porodu. Ženy s pregestačním diabetem pak sledujeme po celé šestinedělí, než je předáme zpět do péče jejich ošetřujícím diabetologům.

Bratislava 2015

3. Výživa žien po gestačnom diabetes mellitus Maskálová, E., Urbanová, E., Bašková, M., Balážová, M. Ústav pôrodnej asistencie JLF UK v Martine

Výskyt gestačného diabetes mellitus (GDM) v tehotenstve sa považuje za jeden z rizikových faktorov diabetes mellitus (DM) 2. typu. V súčasnosti sa výživa pokladá za jeden z hlavných modifikovateľných rizikových faktorov DM 2.typu. Cieľom štúdie bolo identifikovať a analyzovať stravovacie návyky ako jeden z kľúčových aspektov prevencie DM 2. typu u respondentiek po gestačnom diabetes mellitus v porovnaní s kontrolnou skupinou. Výskumnú vzorku tvorilo 71 zámerne vybraných respondentiek (n = 71) po gestačnom diabetes mellitus. Kontrolný súbor tvorilo 77 respondentiek v reprodukčnom období. Pre zber empirických dát sa použil štruktúrovaný dotazník vypracovaný Ústavom preventívneho lekárstva Masarykovej univerzity v Brne pod názvom „ Informujúci a motivujúci preventívní vyšetření“ autora doc. MUDr. Jindřicha Fialu, CSc. Dotazník okrem posúdenia výživových zvyklostí obsahoval aj zhodnotenie pohybovej aktivity, konzumácie alkoholu, fajčenia, posúdenia psychosociálnej záťaže, rodinnej anamnézy a vybrané telesno-zdravotné parametre. V stravovacích návykoch sme zistili signifikantné rozdiely v príjme ovocia medzi respondentkami po GDM a kontrolnou skupinou v prospech žien po GDM. Ďalej sme zistili signifikantný rozdiel v príjme vlákniny v oboch sledovaných skupinách. Vo všeobecnosti môžeme konštatovať, že respondentky v oboch sledovaných súboroch nedosahovali v jednotlivých potravinových skupinách odporúčaný príjem porcií na deň. Kľúčové slová: gestačný diabetes mellitus, rizikové faktory, stravovacie návyky.

4. Edukační péče o ženy s gestačním a pregestačním diabetem – zkušenosti z diabetologické ambulance pro těhotné GPK Apolinářská Rýdlová P., Špergrová M., Moravcová M., Krejčí H., Anderlová K. GPK VFN a 1. LF UK, Apolinářská 18, Praha 2

Edukační péče o ženy s gestačním a pregestačním diabetem – zkušenosti z diabetologické ambulance pro těhotné ženy v porodnici „U Apolináře“. Rýdlová P., Špergrová M., Moravcová M, Krejčí H., Anderlová K. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Apolinářská 18, Praha 2, 128 51. V naší diabetologické ambulanci pro těhotné ženy se ročně staráme o přibližně 500–600 žen s gestačním diabetem (GDM) a 25–30 žen s pregestačním diabetem (DM 1. a 2. typu, MODY). Těhotné ženy s GDM by měly být do naší ambulance odeslány obvodními gynekology ihned po zjištění diabetu. Ženy s pregestačním diabetem přijímáme do péče již prekoncepčně, abychom je mohli co nejlépe připravit na těhotenství, a tak co nejvíce snížit riziko komplikací pro matku a plod. Základem léčby diabetu v těhotenství je diabetická dieta s omezením sacharidů upravená pro potřeby v těhotenství, přiměřená fyzická aktivita a pravidelně prováděný selfmonitoring. Pro úspěch režimových opatření je nezbytná pečlivá edukace nově diagnostikovaných gestačních diabetiček i opakované reedukace pregestačních diabetiček. Vhodné jsou individuální i skupinové edukace. V rámci edukace ženám vysvětlujeme o jaké onemocnění se jedná, popisujeme rizika nedostatečně kompenzovaného diabetu pro matku i dítě, zdůrazňujeme riziko rozvoje diabetu 2. typu v pozdějším věku a vysvětlujeme potřebu dalšího sledování i po porodu. V další části pak těhotné ženy podrobně seznamujeme s diabetickou dietou v těhotenství, vysvětlujeme nutnost počítání sacharidů v potravinách, rozložení potravy do 6 porcí s 2–4 hodinovými intervaly, upozorňujeme na nevhodné potraviny a doporučujeme i různé recepty pro zpestření stravy. Nedílnou součástí edukace je vysvětlení nutnosti provádění pravidelného selfmonitoringu a zaučení práce s glukometrem. Během edukace si ženy pod naším dozorem vyzkouší měření glykémie na glukometru. Ženy s GDM provádí samostatně pravidelný selfmonitoring obvykle 1x týdně formou malého glykemického profilu (glykémie ráno nalačno, 1 hodinu po snídani, 1 hodinu po obědě a 1 hodinu po večeři). Naměřené hodnoty pak s námi jednou za týden telefonicky či mailově konzultují. Ženy s pregestačním diabetem provádí denně 7 bodový selfmonitoring (glykémie před a 1 hodinu po každém hlavním jídle a před spaním). U žen s pregestačním diabetem stále ve větším míře využíváme kontinuální monitoraci glykémie (CGM). CGM umožňuje získat

48

5. Porod včera a dnes

Bothová M. Ostravská univerzita v Ostravě V dnešní době ženy mají daleko více možnosti, co se týče vybírání porodnice, vedení porodu a ošetření novorozence. V dávnověku žena rodila v osamění bez jakékoliv zevní pomoci. Byla tak vydána velkému nebezpečí, zvláště při složitějších situacích, které nebyla schopna sama řešit. Pomalu tak vzniklo nové povolání určené pouze ženám, jehož název se odvozoval od slovesa babiti – roditi, až se ustálil na termínu porodní báby či babičky. Pro muže to bylo povolání nedůstojné. Od ženy, která se chce stát porodní pomocnicí, vyžaduje řecký lékař Soranus, „otec porodnictví“, řadu vlastností. Musí být pracovitá a vytrvalá a také mravná, aby jí bylo možno důvěřovat, obdařená zdravými smysly a silnou konstitucí. Musí mít dlouhé a jemné prsty a krátce ostříhané nehty. Nesmí být ziskuchtivá. První institucí u nás, která se zabývala péči o těhotné ženy, byl na počátku 17. století „Vlašský špitál“ na Menším městě pražském, který svoji léčebnou a sociální funkci plnil téměř dvě stě let. V roce 1784 byly vybudovány také porodnice v Brně a Olomouci. Většina lidských kultur používá nebo dříve používala takové polohy při porodu, jako je poloha vkleče, v dřepu, vsedě nebo vestoje. Reliéf z chrámu Esneh v Egyptě ukazuje Kleopatru v poloze vkleče, obklopenou pěti ženským pomocnicemi, z nich jedna pomáhá při porodu dítěte. Poloha vleže je subjektem velké kontroverze. Tato poloha je široce používaná v západních kulturách pouze posledních 200 let. Vynález porodnických kleští znamenal záchranu pro mnoho rodiček a dětí. Datum vynálezu se uvádí někdy na přelomu 16. a 17. století. Hrdiny příběhu jsou členové rodiny Chamberlenů, kteří s vidinou zisku a výlučného postavení po několik generací uchovávali tajemství konstrukce nástroje v tajnosti. Vše bylo odhaleno až v roce 1818, v té době se již ovšem porodnické kleště užívaly v celé Evropě. Světu je dal v roce 1723 Jean Palfyn z Flander. Jeho model nebyl tak dokonalý, jako byly nástroje Chamberlenů, byly to vlastně dvě lžíce bez zámku, ale rychle doznaly mnohých zlepšení a staly se běžnou pomůckou porodníků. Císařský řez je popisován již ve starověku. Byl ovšem prováděn výlučně na mrtvých ženách. První císařský řez na živé ženě byl popsán roku 1610, provedl jej chirurg. Ještě v minulém století očekávaly těhotné ženy porod se strachem a úzkostí. Měly obavu z porodní bolesti a obávaly se, že se dítě narodí s vrozenou vadou. Zásluhou mnoha objevů se situace zcela změnila. Byly objeveny zásady správné životosprávy, účinné metody k tišení bolesti, složité přístroje k záchraně nedonošených dětí.

6. Etické aspekty interrupce Bothová M. Ostravská univerzita v Ostravě

Abstrakt přednášky Bothová M. Etické aspekty interrupce: Etika je věda, která zkoumá mravně relativní jednání, projevuje se v ní hodnotící aspekt, který říká, o co má člověk v životě usilovat a jak se má chovat k jiným lidem. Mravně relativní jednání v sobě zahrnuje odpovědnost a oprávněnost v bezprostřední vazbě na svobodu volby. Svobodná volba nám umožňuje dobrovolně spojit svůj život s okolním světem. Zdravotnický systém je specifickou sférou, kde jsou morální fenomény velmi citlivě vnímány jednotlivými klienty/pacienty i společností. Zdravotnictví je zrcadlem společnosti a v jistém smyslu slova lakmusovým papírkem společenských nálad. Profesně je nutné pěstovat tzv. emoční neutralitu, což znamená, že navzdory svým pocitům hněvu, lítosti a nespravedlnosti musí zdravotník zachovávat pokud možno „chladnou hlavu“ a opakovaně svým vstřícným chováním dokazovat svou obětavost a ochotu pomoci. Toto je mimořádně náročné, protože i zdravotník je jen člověk. Až do roku 1956 byla interrupce u nás nelegální. Lékařům, kteří ženám tento zákrok provedli, hrozilo odebrání lékařské licence a dokonce i vězení. Teprve v roce 1957 začal umělé přerušení těhotenství upravovat nový zákon č. 68/1957 Sb., který tyto zákroky „zlegalizoval“. Ani nový zákon však nedovoloval podstoupit tento zákrok všem ženám. Počet umělých potratů byl regulován takzvanou „interrupční komisí“, která posuzovala

49

Brno 2014



oprávněnost každé jednotlivé žádosti. Interrupční komise byly zrušeny až v roce 1987, kdy vstoupil v platnost nový zákon č. 66/1986 Sb., od té doby záleželo již pouze na rozhodnutí ženy a doporučení lékaře, zda zákrok podstoupí. Interrupce v České republice je legální až do 12. týdne těhotenství, s lékařským doporučením až do 24. týdne těhotenství, v případě závažných problémů s plodem kdykoliv. Strategie „pro life“, tedy pro život, se důsledně opírá o přesvědčení, že interrupce je vždy nemravným činem a je odsouzeníhodná. Život je životem od počátku, a proto je třeba jej také od počátku chránit. Zastánci strategie pro life usilují o lepší ekonomické podmínky matek. Dále se zasazují o legislativně snadnou adopci, kterou považují za vhodnou alternativu k interrupcím. Strategie „pro choice“, tedy „pro volbu“, se opírá o přesvědčení, že o počtu a době narození svých dětí rozhodují výhradně rodiče. Nikdo nemá právo zasahovat do volby ženy ano do jejich představ o tom, od kterého okamžiku je život člověka životem lidským – Když dojde k oplodnění? Když se plod poprvé pohne? Když se dítě poprvé nadechne? Lze shluk buněk považovat za lidský život? Zastánci strategie pro choice podporují dostupnou antikoncepci a požadují volný přístup k interrupcím. Není pochyb o tom, že interrupce představují „nutné zlo“. Každý člověk má právo na svůj názor v této věci. Zdravotníci, hlavně ti, kteří se pohybují v oblasti gynekologie a porodnictví, by však měli znát i argumenty protistrany, tedy té, které je opačného názoru, než oni sami. Je někdy problematické zachovat si neutrální názor a emočně citlivý přístup.

10. Role porodní asistentky v urogynekologii

Bratislava 2015

Bilová L., Krofta L. Ústav pro péči o matku a dítě, Praha Podolí

Role porodní asistentky v urogynekologii. Abstrakt: Ve svém sdělení chci poukázat na možnost účasti porodní asistentky v urogynekologii a návaznost její práce na rehabilitaci. Urogynekologie se zabývá problémy s inkontinencí moči a poklesem pohlavních orgánů u žen. Rozdílné stavy vyžadují odlišné přístupy v diagnostice a léčbě, které jsou popsané v první části prezentace. Ve druhé části referuji o činnosti specializované urogynekologické ambulance v ÚPMD Praha – Podolí, která se zabývá zkoumáním vlivu porodu na pánevní dno a kde sbírání dat z porodu, ultrazvukové vyšetření, vaginální vyšetření se zhodnocením POP–Q a určení oxford skóre provádí proškolené porodní asistentky. Ultrazvuková data jsou nasnímána a uložená v podobě volumů, které jsou následně analyzovány lékaři. Součástí práce porodních asistentek v této studii je i zpracování dotazníkového šetření. Další součástí poporodní péče je spolupráce porodní asistentky s fyzioterepeutem.

11. Porodní asistentka a její role v inicializaci kojení 7. Program INKA

Toplaková V.,Meeganová K., Pařízek A. Gyn. por. klinika, VFN Praha a I. LF UK Program INKA Predikce intenzity porodních bolestí, stejně jako průběhu porodu, je obzvláště u prvorodiček téměř nemožná. Některé ženy tolerují bolest dobře, jiné naopak vyžaduji její účinné tlumení. Někdy pomohou zcela jednoduché postupy, jako přítomnost partnera, relaxační techniky, masáže, chůze, jindy je třeba pomoc porodní asistentky, lékaře porodníka nebo anesteziologa. Výběr postupu nebo metody by měl záviset vždy na aktuální situaci a na individuálním rozhodnutí rodičky. Z těchto důvodů vznikl v roce 2013 v České republice Program INKA. Název se odvozuje z počátečních písmen hlavních principů programu: I (informovaná těhotná), N (nabídka služeb), K( kvalita služeb), A ( analýza systému poskytované péče). Smyslem tohoto programu je rozšířit informovanost pro nejširší okruh těhotných o současných možnostech tlumení porodních bolestí. Informace musí objektivně a srozumitelně popisovat výhody a nevýhody dané analgetické metody a nesmí žadnou z metod zvýhodňovat ani potlačovat. Na personál v porodnických zařízení je kladen důraz, aby v rámci možností, bylo ke každé rodičce přistupováno individuálně. I ženám z původně negativním postojem k analgezii, by měla být kdykoli nabídnuta možnost účinné analgezie v případech, že se porod nevyvíjí podle jejich představ. Obsahem této přednášky je shrnutí celého spektra metod porodnické analgezie a bližší seznámení s Programem INKA.

8. Prenatální diagnostika vrozených vývojových vad (VVV) a jejich řešení Chánová M. Ústav pro péči o matku a dítě, Praha Podolí

Prenatální diagnostika vrozených vývojových vad (VVV) a jejich řešení. Abstrakt: V první části své práce bych ráda seznámila porodní asistentky se současnou prenatální diagnostikou. Jsou zde metody invazivní a neinvazivní prenatální diagnostiky, její postupy a indikace a také záchyt nejčastějších chromozomálních i morfologických VVV v ÚPMD a jejich následné řešení. Ve druhé části bych se zmínila o našem pracovišti jako o celorepublikovém Centru pro léčbu bráničních herniích a o nově vzniklém Centru fetální medicíny.

9. Porod po předchozím císařském řezu Štancelová E. FN Brno, gynekologicko-porodnická klinika

V ČR i ve světě jsou každým rokem statisticky zjišťovány vzrůstající počty sc. Vzniká tak skupina žen, která má v anamnéze operační ukončení porodu. Snahou porodníků je hledat pro tyto rodičky bezpečnější a optimální způsob vedení následujícího porodu. Velké procento žen má osobní motivaci porodu přirozeným způsobem. V prezentaci budou sděleny informace o vedení porodu po předchozím sc a podmínky, za kterých lze porod vést přirozenou cestou. V každodenní praxi na porodním sále ve FN Brno se s těmito rodičkami setkáváme.

50

Lemonová S., Kameníková M. FN Brno, gynekologicko-porodnická klinika

Kojení je součástí Národního programu podpory zdraví a součástí preventivních programů pro 21. století. Kojení přináší řadu nenahraditelných výhod dítěti, matce, rodině i společnosti. Jedná se o výhody zdravotní, výživové, imunologické, vývojové, psychologické, sociální a ekonomické.Kojení dokáže významně snížit pravděpodobnost onemocnění rakovinou, patří mezi hlavní nástroj prevence rakoviny prsu. Výbor pro práva dítěte kritizuje klesající počty kojených dětí. Je třeba zaměřit pozornost na to, jak je důležitá pomoc matkám začít a pokračovat v kojení. Inicializace kojení je ovlivněna způsobem porodu. Klíčovou roli sehrává porodní asistentka se svými znalostmi, schopností a ochotou ženě po porodu pomoci, a to jak prakticky, tak podáním správných informací. Prezentace se bude zabývat výčtem zásad, které jsou v kompetenci porodní asistentky a které by měly být součástí optimální péče o ženu poskytované v prvních dnech po porodu.

12. Cervikální dysplazie v graviditě

Dofková K. Centrum ambulantní gynekologie a primární péče Brno Těhotenství je zcela nepochybně jedno z nejdůležitějších období v životě ženy. Je to doba, kdy žena prožívá ambivalentní pocity – radost z očekávání i obavy spojené s vývojem dítěte a se zdravím jí samotné. Jakákoliv informace o zjištěných abnormalitách je pro těhotnou velmi stresující. Změny na čípku děložním odhalí přibližně 5 % cytologických stěrů. Ačkoliv je cervikální karcinom v graviditě vzácný, představuje nejčastější malignitu diagnostikovanou v těhotenství. Algoritmus péče o těhotné ženy se suspektním cytologickým výsledkem odpovídá jednotlivým nálezům. V přednášce uvádím kazuistiky těhotných s diagnózou cervikální dysplazie.

13. Starostlivosť o ženu s perinatálnou stratou v praxi

Urbanová E., Fekečová Z., Maskálová E., Bašková M. Ústav pôrodnej asistencie JLFUK v Martine1, Gynekologicko-pôrodnícka klinika UNM v Martine 2 Termín perinatálna strata (perinatal loss, pregnancy loss) označuje vnútromaternicové odumretie plodu, spontánny potrat, interrupciu z dôvodu fetálnych anomálií a z vážnych zdravotných dôvodov matky, pôrod mŕtveho dieťaťa a úmrtie dieťaťa do 28. dňa po pôrode. Pričom očakávaná odpoveď matky / rodičov na danú stratu je hlboký smútok a žiaľ. Starostlivosť o ženu s perinatálnou stratou sa v súčasnosti má vykonávať podľa nových, moderných trendov, kde sa kladie dôraz na realizáciu špecifických intervencií a uváženú terapeutickú komunikáciu. Cieľom prezentovanej prípadovej štúdie bolo zistiť, do akej miery sa zhoduje ošetrovateľská starostlivosť u konkrétnej ženy s perinatálnou stratou s odporučenými ošetrovateľskými intervenciami – pomoc pri akceptácii straty, zabezpečenie súkromia a intimity, podpora samostatných rozhodnutí a sociálna opora, používanie prvkov terapeutickej komunikácie, pomoc pri verbalizácii emócií a praktizovaní rituálov, pomoc pri vytváraní spomienok a poradenstvo pre pozostalých. Metodika: Prípadová štúdia (case study) predstavuje

51

Brno 2014


Bratislava 2015

32–ročnú treťorodičku, ktorá porodila mŕtve dieťa v 39. týždni tehotenstva. Na zistenie ďalších informácií bol použitý retrospektívny rozhovor a analýza zdravotnej dokumentácie. Získané údaje sa konfrontovali s odporúčanými ošetrovateľskými intervenciami. Záver: Analýzou sa zistilo, že väčšia časť odporúčaných intervencií bola v praxi uskutočnená a respondentka vyjadrila spokojnosť s ich realizáciou. Nedostatky u zdravotníckeho personálu sa objavili hlavne v oblasti psychosociálnej podpory, podpory smútenia a verbalizácie emócií, či v pomoci pri vytváraní spomienok.

14. Pospartální hemoragie

Bilová, L. Ústav pro péči o matku a dítě, Praha Podolí

Moderní a přitom dostupná

Abstrakt: Postpartální hemoragie jsou jednou z nejzávažnějších porodnických komplikací. Ve svém sdělení se zabývám problematikou patologií třetí doby porodní a klasifikací primárního porodního krvácení. Popisuji příčiny vzniku, které možno předvídat již v graviditě, či v průběhu samotného porodu. Dále se zabývám fyziologií a patologií třetí doby porodní. Poukazuji na poruchy odlučování a vypuzovaní placenty, klasifikaci, prevenci, diagnostiku a léčbu poporodního krvácení. V rámci dobré a rychlé diferenciální diagnostiky by měla každá porodní asistentka znát algoritmus 4T – Tonus, Tkáň, Trauma, Trombín.

15. Prevence komplikací za porodu Kameníková M. FN Brno, gynekologicko-porodnická klinika

Snahou týmu porodních asistentek a porodníků je předcházet komplikacím, které se někdy u porodu vyskytují. Prezentace se bude zabývat výčtem opatření a zásad, které musí personál porodních sálů dodržovat a znát. Důvodem je prevence možných komplikací, kterých si musíme být při práci na porodním sále vědomi.

antikoncepce ověřená mnoha uživatelkami ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU: LINDYNETTE20 OBALENÉ TABLETY. Složení: Ethinylestradiolum 20 µg, gestodenum 75 µg. Indikace: Prevence otěhotnění. Dávkování: Tablety se musí užívat v pořadí uvedeném na blistru každý den přibližně ve stejnou denní dobu. Začíná se prvním dnem menstruačního cyklu (tj. prvním dnem menstruačního krvácení). Užívá se jedna tableta denně po 21 po sobě jdoucích dnů, dále je pak 7denní přestávka v užívání. Následující den po přestávce se začínají užívat tablety z nového blistru. Krvácení z hormonálního spádu obvykle začíná 2. - 3. den po užití poslední tablety a nemusí skončit do zahájení užívání z nového blistru. Kontraindikace: Přecitlivělost na složky přípravku, současné nebo v minulosti zjištěné trombózy či tromboembolie nebo rizikové faktory zvyšující riziko tromboembolie (trombofilie, trombogenní valvulopatie a poruchy srdeční frekvence, diabetes s cévními změnami, nezvládnutelná hypertenze), pankreatitida spojená s hypertriglyceridemií, bolest hlavy s fokálními neurologickými symptomy, diagnostikovaný nebo suspektní estrogen-dependentní nádor, závažná jaterní onemocnění, vaginální krvácení neznámé etiologie, těhotenství. Interakce: Látky, které mohou snižovat hladinu ethinylestradiolu v séru: všechny látky snižující dobu průchodu gastrointestinálním traktem, a tím i absorpci (např. laxativa), látky indukující jaterní mikrosomální enzymy (např. rifampicin, rifabutin, barbituráty, primidon, fenylbutazon, fenytoin, dexametazon, griseofulvin, topiramát, modafinil, třezalka tečkovaná), některá antibiotika (např. ampicilin a ostatní peniciliny, tetracykliny). Těhotenství a kojení: Použití Lindynette20 je v těhotenství a v době kojení kontraindikováno. Nežádoucí účinky: Mezi velmi časté NÚ patří: bolest hlavy včetně migrény, krvácení z průniku/špinění, zadržování tekutin/edém. Upozornění: Užívání COC je spojeno se zvýšeným rizikem příhod tromboembolické nemoci a arteriální tromboembolie. Doba použitelnosti: 3 roky. Uchovávání: do 25 °C chráněné před světlem a vlhkostí. Balení: 1x21 a 3x21 obalených tablet. Držitel rozhodnutí o registraci: Gedeon Richter Plc. Gyömrői út 19-21. 1103 Budapešť, Maďarsko. Registrační číslo: 17/184/03-C. Datum poslední revize textu: 22. 1. 2014. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek není hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Tato zkrácená informace přípravku je platná ke dni vydání materiálu. Než přípravek předepíšete, přečtěte si pozorně úplnou informaci o přípravku. Úplný souhrn údajů o přípravku je možné získat na adrese: Gedeon Richter Marketing ČR, s.r.o., Na Strži 65, Praha 4, 140 00, tel. recepce: +420 261 141 200, www.richtergedeon.cz, [email protected]; Lékařský informační servis: 261 141 215.

53

Brno 2014


SBORNÍK ABSTRAKT – BLOK POSTERŮ 1. Sonografické posúdenie dolného segmentu maternice žien s predchádzajúcim cisárskym rezom Uharček P., Brešťanský A., Máňová A., Zajacová M. Gynekologické centrum Nitra s.r.o., SR

Cieľom tejto štúdie bolo zistiť význam transabdominálneho sonografického vyšetrenia hrúbky dolného segmentu (DS) maternice u pacientok s donoseným tehotenstvom, s jedným predchádzajúcim cisárskym rezom a posúdiť užitočnosť merania hrúbky DS v predikcii rizika maternicovej ruptúry počas eventuálneho vaginálneho pôrodu. Metódy: Štúdia prebehla od januára 2008 do decembra 2011 na Gynekologicko-pôrodníckej klinike FN Nitra, Slovensko. Do štúdie bolo zahrnutých 336 žien s anamnézou jedného cisárskeho rezu, ktoré absolvovali ultrazvukové merania hrúbky dolného segmentu (rozdelné do skupín C1, C2 a C3). Transabdominálne vyšetrenie bolo vykonané v období do 2 týždňov pred pôrodom. Ultrazvukové meranie bolo korelované s vizuálnym nálezom na dolnom segmente maternice počas iteratívneho cisárskeho rezu. Analýza ROC krivky (Receiver operating curve) bola použitá pre stanovenie frekvencie detekcie a rizika pre každú skutočnú hodnotu hrúbky DS v porovnaní s tenkou jazvou. Výsledky: Frekvencia detekcie podľa odhadov ROC kriviek pre detekciu priesvitného dolného segmentu (C3) bola 94,5 % pri falošnej pozitivite (FPR) vo výške 15 %. Zodpovedajúca hraničná hodnota (cut – off) bola 2,5 mm. Univariačná logistická regresná analýza ukázala, že plná hrúbka DS < 2,5 mm bol jediným faktorom, ktorý je v korelácii s nálezom priesvitnou jazvy v oblasti segmentu (C3) (8,8 % vs. 0 % , P = 0,02). Záver: Plná hrúbka DS < 2,5 mm je spojená s vyšším rizikom ruptúry maternice.

2. Obezita. Každodenní realita v gynekologické praxi Pešková I. Stodská nemocnice a.s., ČR

Úvod: Se zvyšujícím se nárůstem procent obézní populace v ČR se gynekolog v ambulantní praxi setkává každý den s problémy, které s sebou obezita přináší. Ať už jsou to problémy diagnostické, či komorbidity s obezitou spojené. Pro pacientku se vždy jedná o velice citlivé téma a většina z nich, ač přichází s problémem, který je pro nás jasně s obezitou spojený, redukci hmotnosti odmítá a žádá po lékaři jiné řešení svých problémů. Na upozornění, že by se po redukci hmotnosti problém mohl upravit, většina z nich reaguje velmi citlivě a z ambulance odchází rozhořčena, že jí lékař odmítá pomoci. Jedná se o stále častější problém a na léčbu obezity a komplikací s ní spojených se ročně vynakládá asi 7 % prostředků využitých ve zdravotnictví. Definice: Obezita je celosvětově nejrozšířenější metabolické onemocnění definované jako multifaktoriální onemocnění projevující se zvýšením tělesné hmotnosti podmíněné zvýšením množství tukové tkáně. Proto je třeba i léčbu obezity pojímat komplexně a nahlížet na ni jako na psychosomatické onemocnění. Obezita u bělošské populace je definována indexem tělesné hmotnosti (body mass index =BMI), který je u obézních pacientek vyšší než 30. U pacientek s nadváhou v rozmezí 25–30. Orientačním ukazatelem je i obvod pasu, který je u obézních pacientek středoevropské rasy vyšší než 80 cm. Prevalence: dle WHO je ČR na 1. místě výskytu s 30,7 % žen s nadváhou a s 18,3 % žen s obezitou v Evropě. Celkem má BMI nad 25 49 % všech žen. Je pozorován výrazný přesun od nadváhy směrem k obezitě a přesun k mladším věkovým kategoriím. Počet obézních žen se od začátku 90. let zdvojnásobil. S klesajícím věkem vzniku obezity stoupají rizika morbidity i mortality. Rizika se uplatňují ve všech orgánových systémech včetně reprodukčního. Ženy, které rodily, mají 2,5krát vyšší riziko obezity než nulipary, nejčastěji se jedná o ženy s velkým hmotnostním přírůstkem v graviditě. Byl rovněž prokázán vznik obezity u plodů těchto matek. Příčiny: nadměrná chuť k jídlu ústící v nadměrný příjem potravy, deprese, nedostatek pohybu, nedostatek spánku, mateřské přibírání váhy, podzimní přibírání váhy, hypofunkce štítné žlázy, nadbytek estrogenů, dědičnost.


Bratislava 2015

nosných kloubů, kolorektální karcinom, úzkost, deprese, chronický systémový zánět o nízké intenzitě, prokoagulační stav a další. Gynekologická rizika nadváhy a obezity: poruchy menstruačního cyklu, amenorrhoea, infertilita, sestup dělohy, záněty rodidel, močová inkontinence, karcinom děložního hrdla prsu, vaječníku, endometria) až 20 % nádorů je spojeno s obezitou), PCO, hyrsutismus. Na počátku gynekologických rizik stojí endokrinologické důsledky obezity, tj. hyperestrinismus, který nastává v důsledku nadměrné konverze androgenů v estrogeny v tukové tkáni, a hyperandrogenismus, který usnadňuje ukládání viscerálního tuku u žen. Dále jsou to luteální insuficience, hyperinzulinemie, inzulinová rezistence a hyperkortisolismus. Vliv nadváhy a obezity na fertilitu: obezita vede k anovulaci s následnou amenorrheou, sterilitou a infertilitou. Obézní ženy mají daleko menší procento otěhotnění při IVF a horší výsledky těhotenství. Rovněž riziko spontánního potratu do 20. týdne progresivně roste s rostoucím BMI (studie Adelaide). Obézní pacientka mají vyšší procento nezralých oocytů, horší odpověď na medikaci a nižší procento úspěšné implantace embrya. Po úpravě hmotnosti (je-li vyloučena jiná příčina neplodosti) dochází k úpravě cyklu v 85 % a zvyšuje se pravděpodobnost otěhotnění o 10–15 %. Riziko extrauterinní gravidity je u obézních žen 2x vyšší než u žen s normální hodnotou BMI. Riziko výskytu gestační hypertenze a preeklampsie je dokonce 5x vyšší. Dále se rovněž výrazně zvyšuje riziko vzniku gestačníno diabetu (2x), předčasného porodu, porodu mrtvého plodu, protrahovaného porodu, ukončení porodu per sectionem Caesaream (až o 50 %!), selhání indukce porodu (2x), dystokie ramének a rovněž výrazně narůstá riziko perinatálního úmrtí a vzniku tromboembolické nemoci. Ženy s vyšší hodnotou BMI mají rovněž signifikantně vyšší riziko postpartálního krvácení a potřeby medikamentozního vedení porodu (infuze s oxytocinem). U obézních žen se rovněž výrazně zvyšuje riziko horší poporodní adaptace novorozence a riziko nižší hodnoty Apgar skore v 5. minutě po porodu. Vědecké studie rovněž prokazují vyšší sklon k obezitě a NIDDM dětí obézních matek. Rovněž je zvýšeno riziko poporodních komplikací ve smyslu zhoršeného hojení rány. Obézní matka obtížněji zahajuje laktaci a kojí kratší dobu, vzhledem k matkám s normální hmotností. Riziko ovšem přináším obézní pacientka i pro gynekologa, zejména ve smyslu obtíže proveditelného gynekologického a ultrazvukového vyšetření, proto se vždy u ultrazvukového vyšetření obézní matky doporučuje uvést zároveň její BMI. Je zejména zhoršena vizualizace srdce a intrakraniální fetální anatomie. U těhotné a rodící ženy je to poté především velmi obtížná monitorace plodu pomocí CTG. Je výrazně zhoršena již samotná detekce a lokalizace gravidity. Co může udělat gynekolog? Důkladně informovat pacientku o problematice obezity vzhledem ke komorbiditám a zejména těm vztahujícím se k ženskému pohlavnímu ústrojí. Doporučit redukci hmotnosti zejména u žen s PCOS, nepravidelným menstruačním cyklem, amenorrheou , sterilitou (redukce hmotnosti o 5–10 % indukuje ovulaci u obezity i PCOS). Informovat těhotné změny o zvýšeném riziku rozvoje gestačního diabetu, gestační hypertenze a preeklampsie v graviditě, informovat o rizicích mateřské obezity pro plod. Gynekolog by měl být pacientce nápomocen v redukci hmotnosti a edukaci možností, jak ke změně váhy dospět (dieta, fyzická aktivita, farmakoterapie, psychoterapie, bariatrická chirurgická léčba). Pacientku pozitivně motivovat a podporovat v redukci hmotnosti a tím zároveň ke snížení morbidity a potencionálně i mortality. Kazuistika obtížné diagnostiky u obézní pacientky: Pacientka 58 let, odeslána OG pro 3 měsíce přetrvávající menorrhagie. Při vstupním USG: Vag. sono. děloha v AVF vel. 83x44 mm, v dutině jasný stín IUD, myometruim homogenní, ovaria nezobrazuji, výrazné pánevní varixy. Okolí děl. bpn. Vag.: čípek cylindrický, hrdlo uzavřeno, dále nevyšetřitelné pro obezitu OA: hypertenze, hyperlipidemi, st.p. slabém iktu 2006 GA:menzes 28/7, 2x spont. porod, 1x UPT, mnoho let nevyšetřena gynekologem Výška: 156 cm, hmotnost 130 kg, BMI: 53!!! Provedena hysteroskopie, kde potvrzeno IUD in situ, při pokusu o extrakci dochází k perforaci dutiny děložní s masívní krvácením, výkon konvertován v laparotomii, při které diagnostikován subserozní myom váhy 4,5 kg a rozměrů 32x20x20 cm, který u pacientky vzhledem k nevhodným akustickým podmínkám nebyl dříve diagnostikovaný. Provedena abdominální hysterektomie s oboustrannou adnexektomií. Dle histologie potvrzen subserozní myom s rozsáhlými regresivními změnami. Další pooperační průběh bez komplikací.

Obecná rizika nadváhy a obezity: hypertenze, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, diabetes mellitus II. typu, dna, astma bronchiale, cholecystopatie, syndrom spánkové apnoe, artrózy

54

55

Brno 2014



3. Vývoj metod klinické embryologie v asistované reprodukci: co by měl vědět gynekolog

3 hodiny po porodu, kdy pacientka při vertikalizaci kolabuje, v krevním obraze pokles Hb na 89g/l, podány dvě erymasy, další průběh fyziologický a pacientka propuštěna 4. poporodní den do domácí péče. Na Por-Gyn. kliniku se vrací 7. den po porodu s masívním krvácením. V ultrazvukovém obraze dominuje rozšíření hrdla dělohy na 16mm hypoechogenním obsahem, proto realizována instrumentální revize dutiny děložní v CA. Po operaci pacientka hypotenzní, s bradykardií, z pochvy odchází větší koagula. V krevním obraze Hb 80g/l, Ery 2,91, Htk 0,25, prodloužen APTT 44,6, ostatní laboratorní hodnoty v normě. Krevní ztráta substituována celkem 2x čerstvá mražená plazma, 4x erymasa, děložní krvácení stavěno uterotoniky. Pro intermitentní krvácení indikováno angio – CT se selektivní embolizaci aa. uterinae. Po embolizaci a krevní substituci elevace Hb na 113 g/l, Htk 0,34, APTT prodloužen na 39,7, další koagulační parametry v normě, stav pacientky klinicky zlepšen, krvácení mírnější. Provedeno komplexní hematologické vyšetření a dále pátráno po možných vrozených či získaných defektech koagulace. Vzhledem ke krvácivým projevům v osobní anamnéze a vyšetření faktorů srážení – f VIII, IX, XI, XII, aktivity vWF, stanovení ristocetin-kofaktorové aktivity a kolagen-vazebné kapacity vysloveno podezření na Willebrandovu chorobu, aplikace i.v derivátu krevní plazmy FANHDI 1000j s obsahem f VIII, vWf. Po podání krvácení již bez koagul, spíše jasná krev, anémie se neprohlubuje. Po týdenní substituci FANDHI i.v, antifibrinolytické léčbě přípravkem PAMBA, postupná úprava koagulačních parametrů i klinického stavu pacientky. Při propuštění bez krvácení, sl abě špiní, děloha kontrahována, pacientka propuštěna do domácího ošetření, pokračuje v ambulantním sledování na hemato-onkologické klinice. ZÁVĚR: Prognóza von Willebrandovy choroby je již dnes za předpokladu důsledné diagnostiky, prevence i léčby poměrně dobrá. Důležitý je také mezioborový přístup ke stanovení a léčení vWCH za spolupráce gynekologa s hematologem. Příčina krvácivých nemocí může být jasná již z kvalitního rozboru rodinné i osobní anamnézy. Proto bysme na význam a výtěžnost anamnézy neměli zapomínat ani v éře moderních laboratorních či zobrazovacích metod.

Žáková J., Ventruba P., Crha I., Hudeček R., Huser M., Lousová E. Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno, ČR

První dítě „ze zkumavky“ v ČSSR a v bývalé východní Evropě se na klinice v Brně na Obilním trhu narodilo 4. 11. 1982. Úspěchy brněnského kolektivu (Dvořák, Trávník, Pilka, Tesařík, Ventruba) byly dále systematicky na pracovišti rozvíjeny. Za 30 let prošla asistovaná reprodukce významným vývojem, který probíhal v navzájem se doplňující oblasti medicínské, laboratorní a technické. Kromě gynekologických pokroků se udály velké změny i v embryologické laboratoři. Velkými změnami prošly nejen používané metody, ale také přístroje, nástroje, materiál a kultivační média. Můžeme říci, že celých 30 let existuje v České republice obor klinická embryologie. Avšak oficiálně byl zřízen až „Nařízením vlády č. 31/2010 Sb. ze dne 11. ledna 2010 o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí“. Klinická embryologie se zabývá diagnostickými a léčebnými výkony s oocyty, spermiemi a embryi in vitro. Embryologové úzce spolupracují s gynekology při léčbě poruch plodnosti, proto přinášíme stručný přehled vývoje metod klinické embryologie. Zavádění jednotlivých metod do praxe na pracovišti CAR 01– GPK LF MU a FN Brno: 1982 až 1990 – oplozování oocytů přidáním spermií do zkumavky s oocyty, kultivace in vitro maximálně 48 až 50 hodin, transfer embryí do dělohy, používání čerstvého spermatu dárce 1991 – kryokonzervace spermatu 1992 – kryokonzervace embryí 1994 – zavedení prodloužené kultivace embryí nad 48 hodin (až do 120 hodin in vitro) – provádění mikromanipulačních technik – asistovaný hatching (na embryích) 1995 – založení spermabanky a zahájení programu dárcovství spermií – poprvé provedena mikromanipulační technika oplozování – intracytoplazmatická injekce spermií do oocytu (ICSI) – první porod po ICSI – zahájení kryokonzervace spermatu mužů před onkologickou léčbou (ochrana fertility) 1997 – zahájen program dárcovství oocytů a embryí – zavedení metody získání spermií z varlete (TESE) a nadvarlete (MESA) 2001 – klinické provádění preimplantační genetické diagnostiky (PGD) – první dosažené těhotenství po PGD 2005 – kryokonzervace ovariální tkáně u žen před onkologickou léčbou (ochrana fertility) 2006 – metodika na zisk spermií z moče u mužů s retrográdní ejakulací 2007 – znovuzavedení metody rychlého zmražení – vitrifikace 2009 – zobrazení spermie pomocí mikroskopie atomárních sil (AFM) 2010 – zavedení metody PICSI (ICSI s předem selektovanou zralou spermií) – kryokonzervace oocytů 2011 – kontinuální monitorování vývoje embryí (pomocí systému PrimoVision) Závěr: Naše centrum asistované reprodukce ve spolupráci s dalšími ústavy LF MU v Brně stálo od prvních průkopnických kroků po celé další roky v čele aktivního vývoje a rozvoje nejnovějších laboratorních metod společně s pokroky v diagnostických a terapeutických postupech. Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705).

4. VON WILLEBRANDOVA CHOROBA (Jak nám může důkladná anamnéza ulehčit dg) Hostinská E., Horváthová K., Pilka R., Procházka M. Porodnicko-gynekologická klinika, FN Olomouc, ČR

Von Wilebrandova choroba (vWCH) je nejčastější vrozená krvácivá choroba, jejiž příčinou je snížená koncentrace, funkční nebo strukturální defekt von Willebrandova faktoru (vWf). Klinické projevy jsou různorodé. Dominuje krvácení do sliznic, menometrorrhagie, časté jsou i epistaxy a poúrazové krvácení. V těhotenství u 1/3 žen vede vWCH ke krvácení nebo k potratu. Pro potvrzení vWCH jsou důležité tři kritéria – dědičnost, snížená hladina VWf a krvácivé projevy, jak to bylo i v případě naší pacientky. KAZUISTIKA 26letá primipara v grav. hebd. 39+6 přijata na Por-gyn. kliniku se spontánním odtokem plodové vody, I. doba porodní bez pozoruhodností, II. porodní doba ukončena pro hrozící alteraci ozev plodu porodem per forcipem Simpsoni, vybaven živý plod mužského pohlaví 3830 g a 52 cm, 3. a 4. porodní doba bez patologií. V osobní anamnéze uvedeny kolapsové stavy, dispenzarizace v nefrologické ambulanci od 5 let s hematurií, jinak zdráva, z operací 1x LSK pro děložní krvácení, v gynekologické anamnéze 1 spontánní abort. Oba rodiče léčení s hypertenzí. Komplikace nastupují

56

Bratislava 2015

5. Screening nepravidelných antierytrocytárních protilátek u žen v I. trimestru těhotenství Studničková M., Holusková I., Ľubušký M., Procházka M. 1. Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc, ČR 2. Transfúzní oddělení FN Olomouc, ČR

Cíl studie: Zjistit incidenci nepravidelných antierytrocytárních protilátek u žen v I. trimestru těhotenství v olomouckém regionu. Metodika: Retrospektivně prospektivní klinická studie. Na transfuzním oddělení FN Olomouc bylo letech 2000–2013 vyšetřeno celkem 50 637 těhotných žen. V prvním trimestru těhotenství byl u všech žen proveden screening nepravidelných tepelných antierytrocytárních protilátek a dále pak i identifikace protilátkových nálezů. Pravidelné antierytrocytární protilátky (anti-A, anti-B) nebyly při screeningu vyšetřovány. Výsledky: U 5,1 % žen (2 579/50 637) byl screening nepravidelných tepelných antierytrocytárních protilátek pozitivní a bylo následně nutné provést identifikaci protilátky. U 2,4 % žen (1 200/50 637) byla protilátka identifikována a u 1,6% žen (789/50637) se jednalo z hlediska možného rozvoje hemolytické nemoci plodu a novorozence (HDFN, Hemolytic Disease of the Fetus and Newborn) o specifickou klinicky významnou aloprotilátku, kterou bylo tudíž nutné i kvantifikovat. Uvedený výpočet incidence jednotlivých typů protilátek nezohledňuje možnost současného výskytu více typů specifických aloprotilátek u jedné těhotné ženy. Závěr: U všech těhotných žen v I. trimestru těhotenství (do konce 14. týdne) by měl být proveden screening nepravidelných tepelných antierytrocytárních protilátek. V případě pozitivního screeningu by měla být provedena indentifikace protilátky, a pokud se jedná o specifickou klinicky významnou aloprotilátku, tak by následně měla být provedena i její kvantifikace. Zpráva pro ošetřujícího lékaře by měla obsahovat informaci o klinické významnosti diagnostikované aloprotilátky z hlediska rizika rozvoje HDFN. Po dosažení kritického titru by měla být HDFN sledována již jinou než imunohematologickou metodou.

6. Spontánní antepartální RhD aloimunizace

Studničková M., Holusková I., Ľubušký M., Procházka M. 1. Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc, ČR 2. Transfúzní oddělení FN Olomouc, ČR Cíl studie: Zjistit incidenci spontánní antepartální RhD aloimunizace u RhD negativních těhotných žen s RhD pozitivním plodem. Metodika: Celkem bylo v pilotní studii vyšetřeno 411 RhD negativních žen s RhD pozitivním plodem a bez přítomnosti aloprotilátek anti-D na začátku těhotenství. Krevní skupina RhD byla u těhotných žen stanovena v I. trimestru těhotenství, RhD statut plodu byl určen po porodu. Screening nepravidelných

57

Brno 2014



antierytrocytárních protilátek byl všem ženám proveden v I. trimestru těhotenství, ve 30.–32. týdnu těhotenství, bezprostředně před porodem ve 39.–42. týdnu těhotenství a následně za 6 měsíců po porodu. Screening protilátek byl proveden v nepřímém antiglobulinovém (LISS/NAT) a enzymovém (papain) testu s jejich následnou identifikací pomocí panelu typových erytrocytů metodou sloupcové aglutinace Dia-Med. Po porodu byl u všech RhD negativních žen stanoven objem fetomaternální hemoragie a byla provedena prevence RhD aloimunizace podáním potřebné dávky IgG anti-D, antepartálně nebyl IgG anti-D žádné ženě podán. Výsledky: Při kontrolním screeningu nepravidelných antierytrocytárních protilátek ve 30.–32. týdnu těhotenství nebyly aloprotilátky anti-D diagnostikovány u žádné ženy (0/411), bezprostředně před porodem ve 39.–42. týdnu těhotenství byly diagnostikovány aloprotilátky anti-D u 2 % žen (8/411) a opakovaně i za 6 měsíců po porodu (8/210). U 201 žen nebylo vyšetření za 6 měsíců po porodu provedeno, nelze u nich tudíž spolehlivě vyloučit spontánní antepartální RhD aloimunizaci. Při nepřítomnosti aloprotilátek anti-D před porodem byl všem ženám po porodu podán IgG anti-D v dávce minimálně 125 μg intramuskulárně.

placentu do krevního oběhu plodu a je-li na povrchu fetálních erytrocytů přítomen komplementární antigen, mohou vést k rozvoji závažné formy hemolytické nemoci plodu a novorozence. Naopak, pokud lze přítomnost antigenu u plodu vyloučit, není plod ani novorozenec mateřskými aloprotilátkami vůbec ohrožen. Z hlediska klinického významu pro riziko rozvoje hemolytické nemoci plodu a novorozence patří mezi nejvýznamnější antierytrocytární aloprotilátky proti antigenům „D“, „c“ a „K“. V olomouckém regionu v posledních třinácti letech byla incidence K (Kell, KEL1) aloimunizace u těhotných žen 1,2‰. Předpokládáme-li v České republice podobné výsledky tak se jedná při 100 000 porodech asi o 120 K (Kell, KEL1) aloimunizovaných těhotných žen ročně. Avšak je-li pravděpodobnost nepřítomnosti K (Kell, KEL1) antigenu u plodu 94,9 % tak můžeme předpokládat, že asi 114 plodů není vůbec ohroženo hemolytickou nemocí.

Závěr: U RhD negativních žen s RhD pozitivním plodem byla incidence spontánní antepartální RhD aloimunizace ve III. trimestru těhotenství minimálně 2 %. Většině případů lze teoreticky zabránit preventivním podáním IgG anti-D v dávce 250 μg intramuskulárně všem RhD negativním ženám ve 28. týdnu těhotenství.

Blašková M., Koudová M., Vlčková Z., Bittóová M., Indráková V. GHC GENETICS,s.r.o. - NZZ, Praha, ČR

7. Klinický význam vyšetření RDH genotypu plodu z periferní krve těhotné ženy Doležalová T., Ľubušký M. Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc, ČR

Management těhotenství s diagnostikovanou aloimunizací těhotné ženy erytrocytárním antigenem „D“ (přítomny aloprotilátky „anti-D“). V rámci komplexního prenatální vyšetření v I. trimestru těhotenství (do konce 14. gestačního týdne) by mělo být všem ženám provedeno laboratorní vyšetření z periferní krve na přítomnost klinicky významných nepravidelných tepelných antierytrocytárních aloprotilátek – „Screening erytrocytární aloimunizace těhotných žen“. Cílem screeningu je diagnostikovat skupinu těhotných žen (cca 1,5 %, cca 1 500 těhotných žen ročně v České republice), které jsou aloimunizovány některým z klinicky významných erytrocytárních antigenů. Klinicky významné mateřské aloprotilátky mohou pronikat přes placentu do krevního oběhu plodu a je-li na povrchu fetálních erytrocytů přítomen komplementární antigen, mohou vést k rozvoji závažné formy hemolytické nemoci plodu a novorozence. Naopak, pokud lze přítomnost antigenu u plodu vyloučit, není plod ani novorozenec mateřskými aloprotilátkami vůbec ohrožen. Z hlediska klinického významu pro riziko rozvoje hemolytické nemoci plodu a novorozence patří mezi nejvýznamnější antierytrocytární aloprotilátky proti antigenům „D“, „c“ a „K“. V olomouckém regionu v posledních devíti letech byla incidence RhD aloimunizace u těhotných žen 5 ‰. Předpokládáme-li v České republice podobné výsledky, tak se jedná při 100 000 porodech asi o 500 RhD aloimunizovaných těhotných žen ročně. Avšak je-li pravděpodobnost nepřítomnosti RhD antigenu u plodu 40,5 % tak můžeme předpokládat, že asi 203 plodů není vůbec ohroženo hemolytickou nemocí. Provádění prevence RhD aloimunizace u RhD negativních žen. Na začátku těhotenství je rovněž možné u RhD negativních žen stanovit RHD genotyp plodu z volné fetální DNA cirkulující v mateřské periferní krvi. Tento postup představuje další možnost jak zvýšit efektivitu provádění prevence RhD aloimunizace, protože je-li plod RHD negativní, není nutné RhD negativním ženám podávat IgG anti-D ve 28. týdnu těhotenství, ani provádět prevenci RhD aloimunizace v případě jiných potenciálně senzibilizujících událostí v průběhu těhotenství. Po porodu navíc již není nutné u RhD negativních žen vyšetřovat RhD status (fenotyp) novorozence a v případě, že je novorozenec RHD negativní, tak není potřeba provádět ani screening množství FMH.

Bratislava 2015

9. Trombofilní mutace a rizikové faktory u dívek české populace užívajících hormonální antikoncepci

Venózní tromboembolizmus (VTE) patří mezi multifaktoriální onemocnění, které je výsledkem vzájemné interakce genotypu a zevního prostředí. Vrozené trombofilní stavy mohou být způsobeny vzácným deficitem vrozených inhibitorů koagulace (jako je např. deficit proteinu C a S) nebo v populaci často se vyskytujícími dvěma trombofilními mutacemi - Leiden genu F5 a G20210A genu F2, které vedou k větší generaci trombinu. Uvedené trombofilní mutace patří mezi mírné rizikové faktory VTE, ale jejich rizikovost významně stoupá v kombinaci s dalšími získanými rizikovými faktory pro VTE, z nichž nejčastějším je u žen do 45 let věku právě užívání hormonální antikoncepce (OC). Metodika: Celkem bylo testováno 500 dívek české populace ve věku 12–26 let (průměrný věk 18 let). DNA byla izolována ze stěru sliznice ústní soupravou Flocked Swabs nebo z žilní krve pomocí přístroje pro automatickou izolaci DNA MagCore HF16. Testované mutace Leiden (G1691A) genu F5 a G20210A genu F2 byly detekovány metodou High resolution melting na přístroji LightScanner HRM analysis a metodou alelické diskriminace za použití komerční assay TaqMan® SNP Genotyping Assay na přístroji ABI 7300 Real-Time PCR Systém. Statisticky byly vyhodnoceny frekvence jednotlivých alel a genotypů, které byly korelovány s anamnestickými údaji z osobní a rodinné anamnézy. Výsledky: Frekvence výskytu jednotlivých alel a genotypů obou testovaných mutací korelovala s daty české populace. Mutace Leiden genu F5 byla prokázána v 7 % (v homozygotním stavu u 2 dívek) ), mutace G20210A F2 byla prokázána ve 2 % (v homozygotním stavu nebyla prokázána). Celkem byly obě tyto mutace nalezeny v 9 % (1 dívka byla kombinovaný heterozygot pro obě mutace), ale pouze 35 % z těchto geneticky rizikových dívek by na základě osobní či rodinné anamnézy splňovalo doporučená indikační klinická kritéria ke genetickému vyšetření trombofilních mutací. Z anamnestických dat byla u těchto dívek současně zjištěna přítomnost dalších získaných rizikových faktorů pro VTE: užívání OC (54 %), nadváha (8,7 %), obezita I. stupně (1,6 %), kouření (20 %). Závěr: Přínosem projektu je zjištění, že 65 % dívek s vrozenou trombofilní mutací není dle doporučených klinických kritérií na základě osbní a rodinné anamnézy indikováno ke genetickému vyšetření. Přitom více než polovina těchto dívek užívá OC, 11 % má již nadváhu nebo obezitu a 20 % kouří, takže jsou významně rizikové pro rozvoj VTE. Genetickým vyšetřením před zahájením užívání OC u mladých dívek a následně výběrem vhodné OC, eliminací zevních rizik a dodržováním preventivních opatření předpokládáme významné snížení rizika vzniku VTE a jejích komplikací v budoucnosti.

10. První zkušenosti s novými možnostmi predikce předčasného porodu 8. Klinický význam vyšetření Kell genotypu plodu z periferní krve těhotné ženy

Koucký M., Pařízek A. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha, ČR

Management těhotenství s diagnostikovanou aloimunizací těhotné ženy erytrocytárními antigeny „K“, event. „k“ (přítomny aloprotilátky „anti-K“ event. „anti-k“). V rámci komplexního prenatální vyšetření v I. trimestru těhotenství (do konce 14. gestačního týdne) by mělo být všem ženám provedeno laboratorní vyšetření z periferní krve na přítomnost klinicky významných nepravidelných tepelných antierytrocytárních aloprotilátek – „Screening erytrocytární aloimunizace těhotných žen“. Cílem screeningu je diagnostikovat skupinu těhotných žen (cca 1,5 %, cca 1 500 těhotných žen ročně v České republice), které jsou aloimunizovány některým z klinicky významných erytrocytárních antigenů. Klinicky významné mateřské aloprotilátky mohou pronikat přes

Ultrazvukové měření děložního hrdla – cervikometrie – představuje dobře zavedenou metodu stran predikce předčasného porodu. Nicméně sensitivita a pozitivní predikční hodnota tohoto vyšetření zůstává relativně neuspokojivá. V neselektované a nízkorizové populaci je délka děložního hrdla mezi 20-30.týdnem relativně stabilní, kdy je medián hodnot v 22. týdnu 35 mm a v 28. týdnu 33,7 mm (10.–90. percentil představují hodnoty 25 mm and 45 mm ) Proto je snaha hledat do kombinace s tímto vyšetřením nové metody, které by mohly pomoci riziko předčasného porodu více upřesnit. Poslední výzkumy ukazují, že pro kontrolu těhotenství imunitním systémem matky jsou klíčové T regulační lymfocyty (CD4+CD25+CD127, dále Treg lymfocyty) Četné recentní práce prokazují, že různé patologie těhotenství (důkazy jsou zatím u preeklampsie, předčasného porodu a spontánního potratu) mohou být sp ojeny s nízkými počty Treg lymfocytů. Cílem naší další práce bylo

Durdová V., Ľubušký M. Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc, ČR

58

59

Brno 2014



vyhodnotit vztah koncentrace Treg lymfocytů a inkompetence děložního hrdla k předčasnému porodu. Do studie jsme zařadili (po předchozí konzultaci se statistikem a power analýze) 60 žen s jednočetným těhotenstvím ve 24–32.týdnem těhotenstvím s pravidelnými kontrakcemi nebo zkrácením hrdla pod 25 mm. Odběr krve na stanovení krevního obrazu – koncentraci Treg lymfocytů proběhl u žen jednorázově po zařazení do studie krátce po stanovení délky děložního hrdla – cervikometrii. Ve studii jsme zkoumali následující výstupy: porod do 48 hodin od vyšetření, před 34. týdnem a před 37. týdnem těhotenství. Použili jsme standardní statistické analýzy. Pro hodnocení rizika předčasného porodu jsme využili stanovení odds ratio (OR) – odhad šancí. Cut off hodnoty představovaly mediány – pro celou kohortu byl medián hladiny Treg lymfocytů 0,031 x 109 /L, pro hodnoty cervikometrie byl medián délky děložního hrdla 17,5 mm. Ve skupině žen se současně sníženými hodnotami pod oba uvedené mediány jsme zjistili pětatřicetinásobné riziko předčasného porodu do 48 hodin (OR = 35,21, CI 13,3; 214, p < 0,001), podobné výsledky jsme zjistili stran rizika prematurity před 34. týdnem (OR = 29,57, CI 15,1;179 p < 0,001) a před 37. týdnem ( OR = 42,10, CI 4 3; 282, p<0.001) . Závěrem lze říci, že ultrazvuková cervikometrie představuje neinvazivní vyšetření, které s sebou nese relativně neuspokojivou predikci předčasného porodu. Poměrně vysoké procento žen s inkompetencí děložního hrdla nakonec předčasně neporodí. Cílem současného výzkumu je najít do kombinace takové vyšetření, které by mohlo riziko předčasného porodu upřesnit a pomoci tak adekvátnímu časování podání kortikoidů, ale i podání tokolýzy či dalším opatřením. Mezi slibné parametry patří využití stanovení koncentrace Treg lymfocytů. Naše klinika v současnosti pokračuje ve výzkumu a po zpracování většího souboru bude možné vyhodnotit event. klinický přínos.

12. Role vybraných proteinů v biologickém chování karcinomu prsu.

11. Génové polymorfizmy pri defektoch panvového dna a močovej inkontinencii u žien (predbežné výsledky) Lukáč P., Biringer K., Siváková J., Hrtánková M., Lasabová Z., Danko J. Gynekologicko-pôrodnícka klinika JLF UK a UNM, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, SR Ústav molekulovej biológie JLF UK a UNM, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, SR

Úvod: Prolaps panvových orgánov (POP) a močová inkontinencia (IM) u žien postihujú približne 20 % žien vo veku okolo 45 r. a až 50 % vo veku 60 r. a často vyžadujú chirurgickú intervenciu. Tieto ochorenia navyše predstavujú nielen individuálnu zdravotnú, ale aj sociálnu a ekonomickú záťaž. Odhalením prípadných súvislostí medzi uvedenými poruchami a genetickými faktormi by bolo možné cielene vyhľadávať rizikové pacientky a týmto patologickým stavom prípadne predchádzať, alebo aspoň ich včas zachytiť. Táto prospektívna štúdia je zameraná na vytvorenie klinického súboru pacientok s POP a stresovou močovou inkontinenciou (SUI) s určením génov spojených s týmito ochoreniami. V etiopatológii IM a POP má kľúčovú úlohu metabolizmus kolagénových a elastínových vlákien a aktivita metaloproteináz (napr. MMP1), preto sme sa tiež zamerali na polymorfizmy pre kolagén typu 1A1 (gén COL1A1) a gén LAMC1 kódujúci laminí n. Materiál a metódy: Na detekciu možných genetických porúch v génoch COL1A1, MMP1 a LAMC1 sme použili DNA extrahovanú z periférnej krvi pacientok. Priamou sekvenáciou DNA boli analyzované najčastejšie miesta s výskytom genetických zmien, ktoré môžu súvisieť s daným ochorením. Výsledky: Celkovo bolo analyzovaných 19 pacientok s POP a SUI. Zmena v géne COL1A1 (rs1800012) bola preukázaná u deviatich žien (47,4 %), pričom sa u všetkých nachádzala v heterozygotnej forme. V promótorovej oblasti génu MMP1 (rs1799750) došlo k delécii u dvanástich pacientok (63,2 %); z toho šesť v heterozygotnej a šesť v homozygotnej forme. V géne LAMC1 (rs10911193, rs10752887) bola detegovaná zmena u siedmich žien (36,8 %) v heterozygotnej forme. Záver: Naše výsledky poukazujú na možné súvislosti medzi genetickou predispozíciou pre vznik POP a SUI. Preto výber relevantných genetických faktorov a ich následná analýza pomocou metód molekulovej biológie môžu prispieť k objasneniu patomechanizmov POP a SUI. Tieto nové poznatky môžu ovplyvniť i aktuálne diagnostické a terapeutické postupy. Kľúčové slová: prolaps, močová inkontinencia, polymorfizmus, COL1A1, MMP1, LAMC1 Poďakovanie: Táto práca bola podporená projektom VEGA 1/0283/12 financovaným Ministerstvom školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky.

60

Bratislava 2015

Gojiš O., Zmrhal J., Kučera E. Gynekologicko-porodnická klinika FN Královské Vinohrady, Praha, ČR 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, ČR

Předchozí imunohstopatologické studie ca prsu naznačují možnost dvou „subtypů” karcinomu prsu: ER+ a Her2+. V první studii byl chrakterizován imunohistochemický profil SRC3, Pax2, ER, PgR, Her2, CK5/6, Ki67, EGFR u 30 metastatických cerebrálních ložisek karcinomu prsu. SRC-3 byl pozitivní v 66,6 %, Pax2 v 73,3 %. Vztah mezi imunohistochemickým nálezem, věkem pacientky, gradem nádoru, histologickým typem a metastatickým postižením lymfatických uzlin byl statisticky nevýznamný. Při hodnocení přítomnosti sledovaných znaků v primárním tumoru a sekundárním metastatickém ložisku se proteinová exprese lišila v 93 %. U SRC-3 byl stejný imunohistochemický nález v 71 % a u Pax2 v 50 % vzorků. Při porovnávání primárního nádoru a metastatického ložiska byl největší nárůst pozorován u EGFR (50 %) a největší ztráta proteinové exprese u ER, v 57 %. Ve studii CEBPδ byla potvrzena role tohoto proteinu jako tumorsupresoru v metastazování karcinomu prsu. Ve zvýšeném riziku tvorby metastáz se uplatňuje metylace CpG. Naše analýza ukazuje „down-regulaci” tohoto genu v 50 % případů metastatických ložisek karcinomu prsu. Při metylaci CpG CEBPδ v primárním ložisku nádoru je vyšší riziko relapsu onemocnění či metastatického rozsevu nádoru. Velké procento metylace bylo prokázáno v sekundárních ložiscích v CNS, nicméně v některých metastatických ložiscích v CNS metylace CpG prokázána nebyla. Možným vysvětlením je skutečnost, že 13 % metastatických ložisek CNS nádorů bylo HER2 pozitivních a z předchozích studií je známo, že HER2 pozitivní nádory prsu často metastazují do jater a do CNS. Metylace CEBPδ je dále spojena s metastatickým procesem do lymfatických uzlin, jater a kůže. V CEBP studii, kde byly zahrnuty pacientky s ER+ nádorem, kterým byla aplikována adjuvantní hormonální terapie, se ukázalo, že CEBPδ metylace koreluje se zvýšeným rizikem relapsu onemocnění a metatatickým procesem. Podjednotka vápníkového kanálu α2d-3 (CACNA2D3), tumorsupresor, způsobuje inhibici buněčného růstu a snížení buněčné adheze. Metylace CACNA2D3 je v karcinomu prsu spojena s vyšším rizikem metastáz, stejně jako u karcinomu žaludku či plic. CACNA2D3 metylace byla zjištěna u ER+ i ER- nádorů prsu. První skupina: metadoposita v CNS, kde byla prokázána metylace CpG9, druhá skupina: ER+ ca, adjuvantně léčeny tamoxifenem. U této skupiny byla metylace CACNA2D3 spojena s vyšším rizikem metastatického procesu do plic a jater, ale s nižším rizikem metastazování do spádových lymfatických uzlin. Tento fakt vede k domněnce, že právě metylace CACNA2D3 CpG je spojena s vyšší agresivitou nádorového procesu. Závěr: CEBPδ se jeví jako perspektivní onkologický znak, který může přispět k predikci rizika relapsu onemocnění či metastatického procesu. Alterace podjednotky vápníkového kanálu 2d-3 (CACNA2D3) je zřejmě spojena s vyšší agresivitou nádorového procesu.

13. Management těhotenství s rizikem rozvoje závažné formy hemolytické nemoci plodu a novorozence Lubušký M., Procházka M. Gynekologicko-porodnická klinika FN Olomouc, ČR

14. Detekcia metylácie promótorovej oblasti génov MAL a CADM1 pomocou pyrosekvenácie

Meršaková S., Višňovský J., Holubeková V., Ňachajová M., Kúdela E., Danko J., Lasabová Z. Gynekologicko-pôrodnícka klinika JLF UK a UNM, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, SR Ústav molekulovej biológie JLF UK a UNM, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, SR Rakovina krčka maternice je druhé najčastejšie onkologické ochorenie postihujúce ženskú populáciu. Etiologický faktor pre vznik ochorenia je infekcia ľudským papilomavírusom (HPV). Okrem infekcie HPV majú vplyv aj epigenetické zmeny ako napríklad DNA metylácia, ktorá spôsobuje aktivovanie alebo vyradenie určitých génov (nastáva premena normálnej bunky na bunku nádorovú), pričom dochádza k hypermetylácií cytozínov v promótoroch a vypnutiu pôvodne aktívnych génov. V tejto štúdií sme sa zamerali na zavedenie pyrosekvenácie na detekciu metylácie DNA. Nami vybrané gény CADM1 a MAL patria k tumor-supresorovým

61

Brno 2014



génom a hypermetylácia ich promótorovej oblasti predstavuje perspektívny spôsob detekcie rakoviny krčka maternice. Materiál a metódy: DNA sme izolovali z cytologického steru krčka maternice pacientiek s rôznym typom dysplázie [L-SIL (14), ASCU-US (15), H-SIL (1)] a 4 kontrolné vzorky od zdravých žien. Spracované vzorky sme ďalej analyzovali pomocou bisulfidovej konverzie a následného pyrosekvenovania (Pyromark Q96, Qiagen) pre zistenie kvantifikácie rozsahu metylácie jednotlivých CpG dinukleotidov. Pre gén MAL bol použitý jeden primer dĺžky 261bp, nachádzajúci sa za prvým exónom, pre gén CADM1 boli použité dva rôzne primery v oblasti prvého intrónu (C1-173bp a C2-176bp). Ako kontrolné vzorky metódy sme použili kompletne metylovanú a nemetylovanú DNA. Metylačný stupeň (MetS) z každej vzorky sme vyjadrili ako priemernú hodnotu [súčet všetkých metylovaných CpG ostrovčekov (%) / celkový počet CpG ostrovčekov (MAL n=4; CADM1 n=3)]. Výsledky: Celkovo bolo analyzovaných 30 klinických vzoriek (rôzny stupeň dysplázie) a 4 kontrolné vzorky od zdravých žien. Analýzou promótorovej oblasti CADM1 boli získané hodnoty pre MetS [kompletne metylovaná DNA (94,83 a 88), kompletne nemetylovaná DNA (0 a 0), kontrolné vzorky od zdravých pacientiek (6,825 a 0,825), LSIL (2,107 a 2,778), ASC-US (7,313 a 3,626), HSIL (0 a 0)] a pre promótorovú oblasť MAL boli získané hodnoty MetS [kompletne metylovaná DNA (53,25), kompletne nemetylovaná DNA (0,875), kontrolné vzorky od zdravých pacientiek (2,925), LSIL (1,517), ASC-US (2,833), HSIL (4)]. Záver: Zaviedli sme metódu pyrosekvenácie na kvantifikáciu metylácie promótorových oblastí CADM1,MAL a detegovali sme metylácie v pacientských vzorkách a tiež aj určitú bazálnu metyláciu u zdravých žien. Na zadefinovanie nových CpG ostrovčekov v tejto promótorovej oblasti plánujeme zaviesť bisulfidovú dideoxysekvenáciu a na presnejšiu kvantifikáciu metylačných rozdielov analýzu vzoriek v triplikátoch až pentaplikátoch, rozšírenie súboru o väčšie množstvo vzoriek HSIL a definovať koreláciu MetS testovaných CpG ostrovčekov medzi skupinami L-SIL a H-SIL, prípadne zistiť možnú koreláciu s HR-HPV pozitívnymi pacientkami. Kľúčové slová: metylácia, rakovina krčka maternice, pyrosekvenovanie, MAL, CADM1

plodovej vody po dvoch cisárskych rezoch (SC) z dôvodu polohy plodu koncom panvovým. Závažné ochorenia pacientka neprekonala. Priebeh gravidity bol fyziologický. Pacientka pri prijatí cítila dobre pohyby plodu, nekrvácala, udávala bolesti v podbrušku. Podaná bola antibiotická a tokolytická terapia. I napriek nej došlo k k spontánnemu abortu plodu ženského pohlavia (470 g/20 cm). Z dôvodu retencie placenty bola vykonaná manuálna lýza, ktorou bolo vybavených 1/3–2/3 placenty. Bezprostredne po výkone pacientka začala profúzne krvácať, uterus bol hypotonický. Pre rozvoj hemoragického šoku s odhadovanou krvnou stratou 2000 ml sme začali s kardio-pulmo-cerebrálnou resuscitáciou. Pacientke sme bezprostredne podali ERY masy o objeme 1270 ml, 2 jednotky čerstvo zmrazenej plazmy o objeme 480 ml a volumexpandery. Pre suspektnú placentu percret a a ruptúru uteru v jazve po predchádzajúcich SC sme indikovali simplexnú abdominálnu hysterektómiu. Vizualizovali sme ruptúru uteru v jazve po predchádzajúcich operáciách, roztrhnuté obidve uterinné artérie. Časti placenty adherovali pevne na hrany uteru v dolnom segmente, prítomná bola aj ruptúra krčka maternice. Odhadovaná peroperačná krvná strata bola cca 500 ml. V pooperačnom období sme aplikovali nízkomolekulový heparín, antibiotiká, hemostyptiká, analgetiká, prokinetiká, infúznu terapiu a 710 ml ERY masy. Histologický nález potvrdil placentu increta komplikovanú ruptúrou uteru.

15. Sonoelastography in the assessment of uterine disorders. Rozpravka P., Richnavský J., Dosedla J., Nemocnica Košice-Šaca a.s., I. súkromna nemocnica, Košice, SR III. gynekologicko-porodnicka klinika, RS-Trade sro,RoyalGYN, SR

Sono-elastography is an imaging technique added to sonography, measuring tissue strain. The aim of this article is to systematically define specific sono-elastographic characteristics of the myometrium, fibroids,adenomyosis and uterine polyps, evaluate the feasibility of sonoelastography in patients suspected of gynecological pathology and to compare it with histology-diagnoses. METHODS: We performed a prospective observational study from using a Volusone S6 and Phyllips Mindray D 8 machine. Women included underwent routine transvaginal ultrasound and additional real-time sonographic elastography. The acquirements of elastographic images were standardized. We analyzed elastographic characteristics of myometrium, fibroids adenomyosis and uterine polyps. These B-Mode ultrasound and sonoelastographic-based diagnoses were compared with histology. RESULTS: The uterus is well identified using elastography fromsurrounding organs. The myometrium was unifo rm in color in 77% of the cases, with a main color of purple or dark blue. Fibroids have different elastographic characteristics with different color patterns. In general fibroids were darker. Adenomyosis were brighter then myometrium. The perfect agreement between B- mode and elastography based diagnosis of fibroids and Adenomyozis. Histological findings it was appropriate. Sonoelastography give edditional information for uterine polyps inconcordance with histology. CONCLUSION: Sonoelastography identify clear discriminating characteristics of the uterus, fibroids and adenomyosis and the elastographic based diagnosis are in agreement. Agreement between the elastography image of adenomyosis and uterine polyps histology was optimal.

16. Placenta increta komplikovaná ruptúrou uteru

Siváková J., Kúdela E., Šumichrastová P., Ňachajová M., Biringer K., Višňovský J., Žúbor P., Danko J. Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, SR Za normálnych okolností placenta adheruje k vrstve decidua basalis, čo umožňuje jej hladké odlúčenie po pôrode. Ak infiltrujú placentárne klky hlbšie vrstvy maternice, dochádza k vzniku patologického stavu. Podľa hĺbky prerastania klkov môže ísť o placenta accreta, increta, percreta v anglosaskej literatúre označované ako morbidly adherent placenta (MAP). Placenta increta je zriedkavou komplikáciou gravidity. Asociovaná je so signifikantnou postpartálnou hemorágiou často vyžadujúcou urgentnú hysterektómiu. Kazuistika: Autori prezentujú kazuistiku 30-ročnej pacientky v 23. týždni tehotenstva so spontánnym odtokom

62

Bratislava 2015

Záver: V práci popisujeme raritný prípad pacientky s placentou increta, ruptúrou uteru v mieste operačnej rany po predchádzajúcich SC s nutnou resuscitáciou pre rozvíjajúci sa hemoragický šok s následnou simplexnou hysterektómiou. Tento prípad poukazuje na potenciálne fatálne následky placenta increta. Invázia trofoblastu do myometria v mieste predchádzajúceho cisárskeho rezu môže spôsobiť ruptúru maternice kedykoľvek počas gravidity aj pred nástupom pôrodnej činnosti. Poďakovanie: Práca bola podporená projektom „Centrum excelentnosti pre perinatologický výskum (CEPV I)“, ITMS: 26220120016, ktorý je spolufinancovaný zo zdrojov EÚ, projektom „Dobudovanie Centra excelentnosti pre perinatologický výskum (CEPV II)“, ITMS: 26220120036, ktorý je spolufinancovaný zo zdrojov EÚ, projektom APVV-0315-11. Kľúčové slová: gravidita, patológie placenty, hemoragický šok.

17. Koncentrácie umbilikálneho erytropoetínu u fajčiarok pri spontánnom nekomplikovanom pôrode Šumichrastová P., Škorňová I., Kúdela E., Siváková J., Hrtánková M., Švecová I., Biringer K., Žúbor P., Danko J. Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, SR

Fajčenie počas tehotenstva zapríčiňuje závažné metabolické, biochemické zmeny a adaptívne odpovede u plodov a tehotných žien, ktorých výsledkom je zvýšená incidencia maternálnych a fetálnych komplikácií. Hlavným cieľom našej štúdie bolo skúmanie efektu maternálneho fajčenia cigariet na výsledné koncentrácie EPO v umbilikálnej plazme a porovnať ich s hodnotami u rodičiek, ktoré nikdy nefajčili. Metodika: Do našej štúdie bolo zaradených 174 novorodencov. Rodičky týchto novorodencov boli rozdelené na fajčiarky a nefajčiarky, z ktorých 67 boli aktívnymi fajčiarkami počas celého obdobia tehotenstva a 107 nikdy nefajčiacich žien. Táto prospektívna štúdia bola realizovaná v období od februára 2012 do novembra 2013 na Gynekologickopôrodníckej klinike JLF UK a UNM v Martine v Slovenskej republike. Pacientky podpísali písomný informovaný súhlas a vyplnili dotazník, ktorý okrem anamnézy obsahoval aj údaje o ich fajčiarskych návykoch. Hodnoty koncentrácií EPO sme merali v umbilikálnej plazme u 174 novorodencov, ktorí boli narodení v termíne spontánnym vaginálnym pôrodom. Výsledky: Obi dve skupiny rodičiek mali podobnú priemernú hodnotu počtu gravidít, parít a dĺžky gestácie. Hodnoty Apgar skóre v 1. minúte u novorodencov fajčiacich rodičiek boli priemerne nižšie ako u novorodencov nefajčiarok. Novorodenci fajčiarok mali v priemere o 221 gramov menšiu pôrodnú hmotnosť v porovnaní s hmotnosťou detí nefajčiacich matiek. Deti narodené fajčiacim matkám mali v priemere signifikantne vyššie hodnoty EPO v umbilikálnej plazme na rozdiel od detí nefajčiarok (deti nefajčiacich matiek 19 ± 8 mIU/ml; deti fajčiacich matiek 61 ± 33 mI U/ml; p<0,01). Výsledkom našej štúdie bola signifikantne pozitívna korelácia medzi počtom cigariet vyfajčených denne v gravidite a EPO v umbilikálnej plazme (p0,001). Hodnoty COHb boli štatisticky významne vyššie u fajčiarok (nefajčiace rodičky: 0,8 ± 0,4 %; fajčiace rodičky: 3,6 ± 1,1 %; p<0,001). Preukázali sme tiež signifikantne pozitívnu koreláciu medzi k oncentráciami EPO a COHb v pupočníku (p<0,001). Záver: Fajčenie počas tehotenstva je spojené so zvýšenými koncentráciami EPO v umbilikálnej plazme. Výsledky nášho výskumu sú v súlade s hypotézou, že nikotínová závislosť u tehotných žien môže zapríčiniť fetálnu hypoxiu a potenciálny výskyt fetálnych komplikácií. Kľúčové slová: cigarety, maternálne fajčenie, tehotenstvo, škodlivé účinky, erytropoetín, karboxyhemoglobín, pupečník.

63

Brno 2014



Práca bola podporená projektom „Centrum excelentnosti pre perinatologický výskum (CEPV I)“, ITMS: 26220120016, ktorý je spolufinancovaný zo zdrojov EÚ, projektom „Dobudovanie Centra excelentnosti pre perinatologický výskum (CEPV II)“, ITMS: 26220120036, ktorý je spolufinancovaný zo zdrojov EÚ, grantom UK/116/2013, projektom APVV-0315-11 a VEGA MŠ1/0243/12.

20. Môže patologický diastolický prietok v a.umbilicalis u pacientok v termíne predpovedať výsledky tehotenstva?

18. Zmeny hladiny volnej cirkulujucej fetalnej DNA v prvom trimestri tehotnosti asociovane s PIRC

Švecová I., Mendelová A., Janušicová V., Dókuš K., Biskupská Boďová K., Lasabová Z., Danko J. Gynekologicko-pôrodnícka klinika JLFUK a UNM, Martin, SR Ústav Molekulovej Biológie JLF UK, Vrútky, SR Ochorenia asociované s placentárnou insuficienciou (placental insufficiency related complications – PIRC), tzn. preeklampsia a intrauterinná rastová retardácia, sú jednými z vedúcich príčin maternálnej a perinatálnej morbidity a mortality. Voľná cirkulujúca fetálna DNA (cffDNA) pochádza z apoptoticky deštruovaných trofoblastových buniek a jej detekcia otvorila nové možnosti pre neinvazívne prenatálne testovanie. Cieľ: Cieľom tejto štúdie bolo vyhodnotiť hladiny cffDNA u tehotných v prvom trimestri tehotnosti pred nástupom klinických symptómov PIRC a porovnať ich s fyziologickými tehotnosťami v zodpovedajúcom gestačnom týždni (t.t.). Materiál a metódy: Šesť patologických tehotností s plodmi mužského pohlavia s PIRC od 8. do 12. t.t. bolo vybraných z kohorty prospektívnej prierezovej kontrolou podloženej longitudinálnej štúdie (270 pacientok). Všetky tieto vzorky boli porovnané so vzorkami fyziologických tehotností v zodpovedajúcom gestačnom týždni (17). Tehotným bolo po podpísaní informovaného súhlasu odobratých 10 ml venóznej krvi do EDTA skúmavky, vzorky boli spracovné max. do 6 hodín po odbere a uskladnené pri teplote -80 °C. Fetálna DNA bola izolovaná s dodržaním SAFE protokolu pomocou QIAamp DSP VirusKit-u (Qiagen, Hilden, Germany). Na detekciu cffDNA bola použitá SRY sekvencia; beta-globínová HB Bsekvencia bola použitá ako housekeeping gén. Real time PCR analýza bola vykonaná na AB 7500 Fast Real-Time PCR systéme s použitímTaq Man Gene expression MasterMix-u (AppliedBiosystems). Vzhľadom na normálnu distribúciu plazmatických hladín cffDNA bol na stanovenie signifikancie rozdielov mediánov cffDNA medzi sledovanou a kontrolnou skupinou použitý Mann-Whitney U test. Na všetky dátové analýzy bol použitý štatistický software MedCalc (version 12.4.0.0). Výsledky: Medián plazmatickej hladiny cff DNA bol signifikantne zvýšený v skupine prvotrimestrálnych vzoriek s následným rozvojom PIRC (medián 64.5845 genómových ekvivalentov (GE)/ml; interkvartilový rozsah od 47 5268 do 111 8144 GE/ml; p = 0.0096) v porovnaní s kontrolnou skupinou. Záver: Použitím metódy absolútnej kvantifikácie sme zaznamenali signifikantný vzostup plazmatickej hladiny cffDNA u PIRC skupiny v prvom trimestri tehotnosti (p = 0.0096) ešte pred nástupom klinických symptómov. Práca bola podporená projektom „Dobudovanie Centra excelentnosti pre perinatologický výskum (CEPV II)“, ITMS: 26220120036, ktorý je spolufinancovaný zo zdrojov EÚ, grantom MZ SR 2007/60-MFN-03 a grantom doktoranda Univerzity Komenského OPV-26110230031/08/D/2010.

19. Význam oxytocínového záťažového testu a jeho postavenie v súčasnom pôrodníctve Poláčková M., Holomáň K. II. gynekologicko-pôrodnícka klinika, UNB Ružinov, Ružinovská 6, Bratislava, SR

Na zhodnotenie základným životných prejavov plodu bolo v posledných štyroch dekádach vyvinuté veľké množstvo testov. Kardiotokografia (CTG), monitorovacia metóda, ktorá súčasne sníma srdcovú činnosť plodu a maternice sa však stala zlatým štandardom, ktorý je celosvetovo používaným, najlacnejším a najlepšie osvedčeným spôsobom k detekcii stavu plodu in utero. Okrem kardiotokografického non stress testu (NST) sa v prípadoch, kedy je podozrenie na antepartálne ohrozenie plodu, používajú i záťažové testy. V našich podmienkach je najrozšírenejším oxytocínový záťažový test (OZT). V nasledujúcom texte by sme radi uviedli výhody i nevýhody oxytocínového záťažového testu ako tiež niektoré z výsledkov štúdie prebiehajúcej v danej súvislosti na našom pracovisku. Cieľom práce je zdôvodniť význam tohto testu ako i jeho postavenie v súčasnom pôrodníctve. Taktiež by sme radi ponúkli kompletné odborné zhodnotenie danej problematiky.

64

Bratislava 2015

Brešťanský A., Uharček P., RavingerJ., Zajacová M., Turkota L., FN Nitra, SR

Cieľom tejto štúdie bolo hodnotiť výsledky tehotenstva v prípadoch patologického diastolického prietoku v a. umbilicalis po 37.t.t. Porovnávali sme vysoko rizikové tehotenstvá a tehotenstvá bez rizikových faktorov s patologickým diastolickým prietokom. Metódy: Štúdia prebehla od januára 2011 do decembra 2013 na Gynekologicko-pôrodníckej klinike FN Nitra, Slovensko. Do štúdie bolo zahrnutých 2147 tehotných žien v treťom trimestri, ktoré absolvovali vyšetrenie a. umbilicalis Dopplerom. Dvadsať tehotných žien s patologickým diastolickým prietokom bolo analyzovaných v súvislosti s SGA (small for gestational age) a PIH (Pregnancy induced hypertension). Výsledky: Vyšetrenie najpresnejšie predikovalo pôrodnú váhu pod 10. precentil (75 %), jeden plod (5 %) s Downovým syndrómom a SGA, jedna rodička so SUA (single umbilical artery), SGA a preeklampsia (5 %). Zvyšných päť pacientok s patologickou diastolickou krivkou bolo bez komplikácii. Ani jeden plod nevyžadoval mimoriadnu starostlivosť. Záver: Nález absencie diastolického prietoku v a.umbilicalis alebo PI nad 95. percentil indikuje ukončenie tehotenstva iba v kontexte s klinickým stavom pacientky.

21. Familiární výskyt holoprosencefalie – poruchy diferenciace mozkových hemisfér Vlašínová I., Grochová I., Gerychová R. Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno, ČR

Holoprosencefalie je heterogenní skupina onemocnění vyskytující se s četností 1:16000 narozených dětí. Je způsobena částečným, nebo úplným neoddělením embryonálního prosencefalonu do dvou hemisfér. Může být asosciována s postižením středové části obličeje (rozštěpy rtu ve střední části, ageneze premaxilární části obličeje, kyklopie…). Bývá způsobena vystavením matky teratogenům v prvních týdnech gravidity, chromozomálními aberacemi (trisomie 13, 18 chromozomu, deleční syndromy), nebo je její příčina multifaktoriální. Hereditární holoprosencefalie jsou popisovány jako autozomálně dominantní onemocnění s různorodou penetrací, nebo autozomálně recesivní či X vázané syndromy. Děti ve většině případů umírají in utero. Kazuistika 37letá běloška, II-gravida I-para. I. gravidita ukončena indukovaným abortem pro hypoplasii levého srdce (jiný partner). Ve II. graviditě na I. trimestrálním UZ vyšetření nalezena absence falx cerebri ve frontální části, stav diagnostikován jako semilobární holoprosencefalie. Rodiče se rozhodli pokračovat v graviditě. V 15. tg provedena amniocentéza s nálezem normálního karyotypu 46, XY, vyšetření CGH array Bluegenome na mikrodeleční syndromy negativní. UZ nález u plodu nezměněn. V 16. tg se rodiče rozhodli ukončit graviditu. Plod nebyl na přání rodičů pitván, zevní morfologie bez nálezu patologie. Provedeno genetické vyšetření obou partnerů- zjištěn normální karyotyp. Oba partneři posláni na CT vyšetření mozku, u pacientky zjištěno částečné splývání parietálních laloků ve střední čáře nad tělem postranních komor –lobární forma holoprosencefalie. Pacientka byla bez výrazných neurologických obtíží s normálním sociálním životem. Dle genetické konzultace se u probandky jedná s největší pravděpodobností o autosomálně dominantní onemocnění s různou expresivitou s rizikem opakování 50 % pro další graviditu. Závěr: Práce poukazuje na možnost familiárního výskytu holoprosencefalie s různou variabilní expresí vady.

22. Imunofluorescenčná detekcia mikroorganizmov v steroch z krčka maternice Beráková K., Gomolčák P. Cytopathos spol. s r.o., Bratislava, SR

Chlamydia trachomatis je intracelulárny patogén schopný infikovať mukózne povrchy urogenitálneho systému, rekta, nosohltanu alebo očných spojoviek. Ochorenia spôsobené Chlamydia trachomatis patria medzi najrozšírenejšie pohlavne prenosné ochorenia. Často združené infekcie s inými mikroorg. Mycoplasma hominis a Ureaplasma urealyticum. U žien spôsobujú cervicitídy, uretritídy, salpingitídy, bartolinitídy, endometritídy, perihepatitídy a proktitídy. Nebezpečné sú akútne infekcie s asymptomatickým priebehom, ktoré často prechádzajú do chronicity. Autori prezentujú skúsenosti z diagnostiky uvedených mikroorganizmov zo zostatkového materiálu odobratého sterom z cervixu maternice spracovaného metódou LBC.

65

Brno 2014



23. Ambulantní hysteroskopická sterilizace v ambulantní praxi – informace o metodě a následný follow up

26. Biomarkery v skríningu dysplastických zmien krčka maternice

Kovář P. Gynprenatal s.r.o., Havířov, ČR

Autor referátu shrnuje své víc jak roční zkušenosti s ambulantní hysteroskopickou sterilizací v souvislosti s jejím zavedením do praxe ambulantního pracoviště. Upozorňuje na možná úskalí z pohledu medicínského, ekonomického i právního (zákon č. 373/2011 Sb.) a některé další aspekty z toho plynoucí. Závěr: ačkoliv zavedení ambulantní hysteroskopické sterilizace do ambulantní praxe je v některých bodech komplikovanější, je realizace této metody za předpokladu správného poučení pacientky zcela reálná. Autor zařadil danou metodu do spektra výkonů nabízených Pracovištěm ambulantní hysteroskopie Gynprenatal s.r.o. Havířov.

24. Klostrídiová sepsa po cisárskom reze – kazuistika Vagaská M., Kyselý M., Vaško ml. J., Pálenčíková E., Pružínská A. Gyn.-pôr.odd. I, FNSP Prešov, SR

Prednáška je obsahovo zameraná na objasnenie problematiky puerperálnej sepsy ako jeden zo závažných stavov „post partum“. Poukazuje na diagnostiku, klinický obraz a následný manažment v terapii postpartálnej infekcie a septického šoku. Definuje pojmy sepsa, septický šok a multiorgánové zlyhanie. Vlastná kazuistika opisuje prípad ťažkej klostrídiovej sepsy spojenej s gangrénou maternice po cisárskom reze a možnosťami jej terapie. Najčastejším etiologickým agens spôsobujúcim plynovú sneť je Clostridium perfringens. Autori tejto prednášky podrobne opisujú klinický obraz plynovej sneti maternice, jej diagnostiku spolu s početnou fotodokumentáciou. Pozornosť je venovaná postupom v chirurgickej terapii puerperálnej klostrídiovej sepsy. Význam tejto prednášky spočíva v možnostiach interdisciplinárnej spolupráce pri diagnostike, manažmente a terapii ťažkých septických stavov post partum. Záver: V súčasnosti je publikovaných menej ako 10 prác popisujúcich klostrídiovú sepsu v pôrodníctve a menej ako 5 popisujúcich tento stav postpartum. V zahraničnej literatúre sa môžeme stretnúť s popisom klostrídiovej sepsy hlavne v spojitosti so septickým potratom. Puerperálna sepsa spôsobená Clostridium perfringens po cisárskom reze patrí medzi veľmi zriedkavé a závažné stavy s vysokou morbiditou a mortalitou aj napriek intenzívnej liečbe. V tom spočíva význam tejto prednášky, ktorá sa tak môže stať zaujímavou pre kolegov, ktorý sa s podobným prípadom ešte nestretli. Kľúčové slová: Klostrídiová sepsa, Gangréna maternice, Plynová sneť, Puerperána sepsa, Septický šok, Diagnostika, Manažment, Liečba.

25. 3D MR-based brachyterapie v léčbě lokálně pokročilého karcinomu děložního čípku – klinické výsledky. Doležel M., Vaňásek J., Odrážka K., Kroulík T., Kudelka K., Tichý M., Košťál M., Vocásek Z. KOC Pardubická krajská nemocnice a.s. α Multiscan s.r.o., Pardubice, ČR

Recentně 2 prospektivní studie prokázaly signifikantně lepší přežití u pacientek s karcinomem děložního čípku, u kterých je při plánování brachyterapie využito magnetické rezonance (MR). Na našem pracovišti jsme vyvinuli techniku umožňující využívat data z MR pomocí MR-preplanningu a následné fúze CT a MR obrazů. Metodika: Pomocí MR-based brachyterapie bylo léčeno 39 pacientek s lokálně pokročilým karcinomem děložního čípku stadia IIB-IVA (19 technikou MR-based preplanning, 20 s MR aproximací). Všechny pacientky byly sledovány v průběhu léčby i po jejím ukončení. Při každé vizitě byla hodnocena kontrola nemoci i toxicita léčby. Pozdní gastrointestinální (GI) i genitourinární (GU) symptomy byly klasifikovány pomocí Fox Chase (FC) modification of the Radiation Therapy Oncology Group (RTOG) and Late Effects Normal Tissue Task Force (LENT) toxicity criteria. Výsledky: V průběhu procedury na MR nebyla pozorována žádná komplikace. Kumulativní incidence genitourinární a gastrointestinální toxicity druhého a vyššího stupně při mediánu sledování 33 měsíců byla 10 % a 10 % pro MR aproximaci a 0 % resp. 10,6 % pro MR-based preplanning. Lokální kontroly a DFS bylo dosaženo při MR-based preplanningu u 86 % resp. 74 % pacientek, při MR aproximaci u 84 % resp. 62 % nemocných. Závěr: 3D MR-based brachyterapie s CT a MR fůzí obrazů přináší u pacientek s lokálně pokročilým onemocněním slibné výsledky kontroly nemoci při minimální toxicitě.

66

Bratislava 2015

Kúdela E., Farkašová A., Siváková J., Šumichrastová P., Ňachajová M., Višňovský J., Danko J. Gynekologicko-pôrodnícka klinika JLF UK a UNM, Ústav patologickej anatómie JLF UK a UNM Zlatým štandardom skríniningu rakoviny krčka maternice je cytologický ster v kombinácii s HPV DNA diagnostikou. Fakt, že väčšina infekcií je tranzientná a že imunitný systém je účinný v eliminácii vírusu ešte pred integráciou HPV do DNA hostiteľskej bunky, však núti zamyslieť sa nad metódami, ktoré by naozaj identifikovali malígny potenciál jednotlivých HPV infekcií. Medzi dnes najviac skloňované adjuvantné metódy patri E6/E7 mRNA diagnostika, p16 proteín, metylačné markery a v neposlednom rade telomerázová aktivita. Materiál a metodika: Naša práca je prehľadová štúdia základných biomarkerov rakoviny krčka maternice. Pre vyhľadávanie randomizovaných štúdií, metaanalýz a prehľadových článkov boli použité databázy Pubmed, Medscape, Embase. Jednotlivé biomarkery sme porovnali s amplifikačnými testami chromozomálnych oblastí 3q26 a 5p15 hodnotených pomocou metodiky FISH. Výsledky Senzitivita samotnej cytológie je v rozmedzí 30–87 % a špecificita medzi 86–100 %, čo znamená, že klasický test nedosahuje naraz adekvátnu senzititvitu a špecificitu. Tzv. liquid-based cytológia nie je o nič lepšia ako konvenčný PAP test v zmysle relatívnej senzitivity a pozitívnej prediktívnej hodnoty (PPV) pre detekciu prekurzorov rakoviny krčka maternice. HPV DNA testy na druhej strane disponujú vysokou senzitivitou , avšak výrazne nižšou špecificitou. Skutočnosť že E6,E7 mRNA test má ako vyššiu špecificitu v porovnaní s HPV DNA viedla k schváleniu americkou FDA pre testovanie žien starších ako 21 rokov s cytológiou ASC-US. Amplifikácia regiónu 3q26 vykázala v našej štúdii najvyššiu kombinovanú senzitivitu (90,0 %) a špecificitu (64,71 %) v porovnaní s konvenčnými testami pre záchyt CIN2+ lézií. Záver: Vhodný skríning, prístupnosť vakcín a ich zabudovanie do národných očkovacích programov, správny manažment a kombinácia diagnostických parametrov, tzv. „cost effectiveness“ a selekcia pacientok, u ktorých je potreba chirurgického zákroku bez tzv. „overtreatmentu“ sú základným kameňom spoľahlivého preventívneho a liečebného programu.

27. Zánětlivé procesy na prsech – pohled gynekologa Bendová M., Večeřová L. 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ruská 87, Praha, ČR

Autorky se v práci zabývají zánětlivými procesy v oblasti prsu a axily. Jsou definovány základní příznaky zánětlivých procesů na prsech v souvislosti s patofyziologií a anatomickou strukturou prsu. Provedena je analýza epidemiologická a výčet predisponujících faktorů vedoucích k manifestaci zánětu. Zmíněna jsou nejčastěji se vyskytující etiologická agens a predispozice terénu k projevu zánětu. Jsou uvedeny nejčastější formy a projevy zánětlivých procesů na prsu a v axile a diagnostický algoritmus zahrnující jak mikrobiologické, další laboratorní a zobrazovací metody detekce jak původce, tak i rozsahu zánětu. Metody preventivní i časné diagnostiky jsou zaměřeny na rizikové skupiny populace inklinující ke vzniku zánětu, tj. puerperium, na osoby s autoimunním onemocněním a pozornost je ve sdělení věnována i zánětům specifickým, byť v ČR je tato problematika spíše minoritní. Rozděleny jsou zánětlivé procesy ve spojitosti s laktací a mimo ni, jsou definovány a uvedeny příklady forem zánětů – nodulární, diseminovaná, sklerozující, abscedující, flegmonózní, granulomatózní, fistulující aj. Zvláštní pozornost je věnována zánětlivým změnám na prsu i v axile, které jsou projevem maligního procesu – M. Paget, inflamatorní, erysipeloidní karcinom, IV. stadium karcinomu. Poslední kapitola se zabývá terapeutickým procesem, který navazuje na diagnostiku, a jsou uvedeny příklady z vlastní databáze, která jednotlivé nozologické jednotky charakterizuje, a v ukázkách je dokumentována léčebná strategie.

28. Hodnotenie anteroposteriórneho rozmeru fetálnych nadobličiek a predčasný pôrod Gábor M., Ferianec V., Križko M., Papcun P., Redecha M., Holomáň K. II. gynekologicko-pôrodnícka klinika LFUK a UNB, Univerzitná nemocnica Bratislava, SR

Ultrazvukové vyšetrenie predstavuje v súčasnosti štandardný diagnostický postup v diagnostike a manažmente partus praematurus (PP). Svojou jednoduchosťou, dostupnosťou a neinvazívnym charakterom je nezastupiteľnou modalitou v každodennej klinickej praxi. V rámci diagnostiky a predikcie predčasného pôrodu sú využívané najmä klasické postupy cervikometrické, umožňujúce detailný popis morfológie krčka maternice a priľahlých štruktúr. Z novších postupov sa v súčasnosti aplikujú aj popis vezikulizácie krčka maternice („funneling”), posudzovanie tzv. CGA (cervical glandullar area) a prítomnosti amniálneho kalu v dolnom pólu vaku blán („amnial sludge”). Novým ultrazvukovým markerom predikcie PP je hodnotenie nadobličiek plodu. Koncepcia

67

Brno 2014



verifikácie rozmerov fetálnych nadobličiek u matiek s diagnózou PP imminens vychádza z popísaných známych biochemických pochodov iniciácie a signalizácie mechanizmu PP. V recentných štúdiách bola dokázaná veľmi dobrá prediktívna hodnota tohto markera v predpovedaní vývoja PP dokonca aj v porovnaní s klasickou cervikometriou. Rutinné požívanie tejto metodiky však zatiaľ naráža na problematiku zabezpečenia pracovísk 3D ultrazvukovým prístrojom a softvérom. V štúdiách Turana et al. (2012) bola však naznačená aj možnosť predikcie pomocou 2D rozmerov fetálnych nadobličiek. Takýmto markerom sa javí byť ich antero posteriórny rozmer. V práci predstavujeme štúdiu aktuálne realizovanú na II. gynekologicko-pôrodníckej klinike LFUK a UNB v Bratislave a jej predbežné prvé hodnotenie. Do tejto štúdie sú zaraďované pacientky s diagnózou hroziaci PP hospitalizované na oddelení patologickej gravidity a štandardné diagnostické postupy predikcie PP sú dopĺňané o meranie rozmerov nadobličiek plodu v 2D. Naše prvé výsledky naznačujú dobrú možnosť využívania markerov merania fetálnych nadobličiek v každodennej praxi ako ďalšiu metódu zvyšujúcu prediktivitu súboru testov predpovedajúcich predčasné porodenie plodu a rovnako možnosti rýchlejšieho, promptného rozhodovania o manažmente gravidnej pacientky s diagnózou „hroziaci PP”.

30. Hraničné rozšírenie mozgových komor u plodov v termíne druhotrimestrového skríningu

29. Hraničné rozšírenie zadnej jamy lebečnej plodu v druhotrimestrovom ultrazvukovom skríningu (postupy na spresnenie diagnózy a perspektíva vývoja plodov) Ditte M., Feldmár P., Cupanik V. Gynekologicko-pôrodnícka nemocnica s.r.o., Partizánska 27, Bratislava, SR

Napriek zlepšujúcej sa rozlišovacej schopnosti ultrazvukových prístrojov, spresnením diagnostiky pomocou MRI a dlhoročnými skúsenosťami nám nadmerné hromadenie tekutiny v zadnej jame lebečnej (fosa posterior) robí diagnostické problémy. Môže ísť o Dandy Walekrovu malformáciu, cystu Blakovho vačku, megacysternu magnu a arachnoidálnu cystu zadnej jamy. V dostupnej literatúre nie je jednoznačne uvedené, ako merať fossa posterior. Doteraz nebol tento znak systematicky sledovaný v našej populácii, preto sme sa rozhodli spracovať výsledky druhotrimestrového skríningu z nášho pracoviska za 4 roky. Zvolili sme si jednoduché meranie pri priečnom reze. Merali sme najväčší predo-zadný priemer od tuber vermis k vnútornej kontúre zadného ohraničenia, pri symetrickom zobrazení oboch hemisfér cerebella. Od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013 sme vykonali 3 360 vyšetrení, u 3 404 plodov (44 x geminy). Porovnali sme výsledky s pub likovanými v literatúre. Pokúsili sme sa dostupnými metódami stanoviť neurologický vývoj plodov s rozšírením zadnej jamy a prognózu ich vývoja. Stav pri narodení nám slúžil ako test správnosti nášho rozhodnutia. Priemerný vek matiek bol 34,3, priemerná parita 1,39. V sledovanom súbore bola priemerná hodnota predo-zadného priemeru zadnej jamy mozgovej 6,073 mm (SD = 1,64377, medián 6,05, rozptyl 9,5 mm, 95 percentíl = 8,4 mm) zaznamenali sme výskyt 4 plodov s hraničným rozšírením viac ako 10 a menej ako 12 mm. Všetky 4 plody, mali pridružené minor markery, 2x vnútrosrdcový hyperechogénny fokus, jeden krát cystu choriového plexu, a jeden krát cystu v cavum abdominis. Tri z nich mali normálny genóm, u jedného si matka genetickú prenatálnu diagnostiku neželala. MRI nám potvrdilo 3 x megacysternu magnu resp. cystu Blakovho vačku (Blak´s pouch cyst) a jeden krát nález v priebehu čakania na MRI regredoval na normálne hodnoty. Tehotnosti sme nechali pokračovať. Všetky 4 deti boli po pôrode hodnotené pediatrom ako normálne. Hraničnou hodnotou je priemer 10 mm. Do 12 mm sa megacysterna magna označuje za hranične rozšírenú, vyskytuje sa viac u plodov mužského pohlavia. Popísané sú aj prípady izolovaného rozšírenia zadnej jamy lebečnej a trizómie 21. Znepokojujúce sú literárne odkazy na odlišný vývoj mozgu jedincov s Aspergilovým sy., autizmom a schizofréniu, rozmanitosť odlišností však neumožňuje identifikovať jednotlivé znaky. Náš algoritmus vyšetrení zahŕňa ultrazvukovú konzultáciu druhým vyšetrujúcim lekárom, podrobné vyšetrenie hlavičky vo všetkých rovinách pomocou 2D a 3D vyšetrenia, sérologické vyšetrenie na najčastejšie zoonózy a vírusové ochorenia, MRI, prenatálne genetické poradenstvo a po súhlase tehotnej s vyšetrením následná amniocentéza. Samozrejmé je kontinuálne ultrazvukové sledovanie vývoja plodu.

68

Bratislava 2015

Ditte M., Feldmár P., Cupanik V. Gynekologicko-pôrodnícka nemocnica s.r.o., Partizánska 27, Bratislava, SR

Hraničné rozšírenie postranných mozgových komôr definoval Pilu v roku 1999 ako rozšírenie zadných rohov postranných mozgových komôr v intervale 10–15 mm. Meranie sa vykonáva podľa Heisermana. Najnovšia meta-analýza ultrazvukových znakov sprevádzajúcich trizómiu 21 poukázala na význam rozšírenia postranných komôr. Výsledky dlhodobého sledovania detí s hraničným rozšírením postranných komôr poukázali na odlišný psychomotorický vývoj detí po narodení. Doteraz nebol tento znak systematicky sledovaný v našej populácii a preto sme sa rozhodli spracovať výsledky druhotrimestrového skríningu z nášho pracoviska za 4 roky, a to od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013. Šírku komôr sme merali podľa uvedeného odporúčania, pričom sme porovnávali aj symetriu oboch zadných rohov postranných komôr . V priebehu štyroch rokov sme vykonali 3 360 vyšetrení, u 3 404 plodov (44 x geminy). Priemerná hodnota šírk y komôr bola 6,36 mm s rozptylom 4,4–14,7 mm (SD = 1,619) median 6,2; 95 percentila = 8,7. Plody s ventrikulomegaliou väčšou ako 12 mm (n = 8) mali aj iné malformácie. Tehotnosti boli ukončené do 20. týždňa. Predmetom nášho sledovania bolo 19 plodov s hraničným rozšírením viac ako 10 mm a menej ako 12 mm (0,67 %), bez iných porúch vývoja. Priemerný vek matiek bol 34,3 roka, priemerná parita 1,29. Všetky plody mali normálny genóm. Dva plody mali asymetriu komôr. O štrnástich plodoch z 19 máme spätné informácie po pôrode. 12 malo priaznivý vývoj počas intrauterinného vývoja, a aj bezprostredne po narodení (81,3 %). Dva plody mali ťažkosti po narodení, jeden mal krytý defekt kanála miechy, a jedno dieťa sťaženú adaptáciu s neurolgickými odchýlkami. V literatúre sa objavujú pokusy dávať nález hraničného rozšírenia postranných komôr do spojitosti s vývinom psychiatrickej poruchy v neskoršom veku ako schizofrénia, afektívne poruchy, autizmus a pod. Rozmanitosť odchylností mozgu u psychiatrických pacientov nedovolila stanoviť znaky predznamenávajúce psychickú odchýlku. Pri kontrolovaných prospektívnych štúdiách sa ukázalo, že výchova v rodine po narodení má väčší význam pre vývoj dieťaťa, ako morfologický nález. Doteraz sme mali malé skúsenosti so starostlivosťou o plody s hraničným rozšírením komôr. Vo väčšine prípadov sa nález nemenil alebo zlepšil. Pri normálnom genóme a normálnom MRI náleze sme považovali nález za normálny. Vzhľadom na literárne údaje a naše skúsenosti, pri hraničnom rozšírení komôr odporúčame: Dvojstupňový skríning skúsenými sonografistami so zameraním na vývoj CNS, MRI plodu v II. trimestri, genetické vyšetrenie plodu a sérologické vyšetrenie zoonóz u matky. Pravidelné ultrazvukové sledovanie plodu je nevyhnutnosťou. Aj pri negatívnych výsledk och treba upozorniť rodičov, že je potrebné sledovať psychomotorický vývoj dieťaťa dlhodobo po narodení.

31. LAST terminológia v praxi: úloha p16INK4A v cervikálnej patológii – retrospektívna analýza 30 prípadov.

Kolníková G., Redecha M. ml., Marinova P., Jáni P., Rampalová J., Mečiarová I., Ondriaš F. Alpha Medical Patológia s.r.o. Bratislava, SR Americká spoločnosť pre kolposkopiu a cervikálnu patológiu v spolupráci s Americkou spoločnosťou patológov vytvorili tzv. štandardizovaný projekt pre HPV asociované dlaždicovobunkové lézie dolného anogenitálneho traktu (tzv. LAST – low anogenital tract project). Cieľom bolo vytvoriť taký histopatologický nomenklatúrny systém, ktorý odzrkadľuje súčasné poznatky o infekcii HPV, optimálne využíva dostupné biomarkery a umožňuje jasnú komunikáciu medzi rôznymi lekárskymi odbormi. Terminológia odporúča dvojstupňovú klasifikáciu pre neinvazívne skvamocelulárne lézie (nízkeho, respektíve vysokého stupňa – low grade, resp. high grade) namiesto trojstupňovej. Kľúčovým biomarkerom v diagnostike anogenitálnych skvamóznych lézíí sa stala imunohistochemická analýza pomocou p16INK4A. Pacienti a metodika Z databázy Alpha Medical Patológia s.r.o. sme náhodne vygenerovali 30 pacientok s diagnózou cervikálnej intraepitelovej neoplázie (CIN 2 – knips, konizát, hysterektómia) a preklasifikovali sme na základe imunohistochemického farbenia s p16INK4A a terminológie „LAST“. Priemerný vek pacientok bol 39,7 rokov, najmladšia pacientka mala 25 rokov, najstaršia 64 rokov. Výsledky: Z 30 pacientok štyri prípady (13 %) bysme na základe imunohistochemickej analýzy s p16INK4A spätne hodnotili skôr ako CIN 1 (low grade dysplastické zmeny), pričom pri diagnostike nápomocné môžu byť aj ďalšie imunohistochemické vyšetrenia (ako napr. proliferačný marker Ki67). Dôležité je zohladniť aj ďalšie faktory (napr. vek pacientky).

69

Brno 2014



32. Analýza frekvencie výskytu otočenia pupočníkovej šnúry u plodu; dopad na perinatálne výsledky u tehotných počas pôrodu v termíne

a nízkej pôrodnej hmotnosti plodu bolo zvýšené len nesignifikantne. U adolescentných matiek bolo nižšie percento pôrodov ukončených operačne (21,2 % vs 30,9 %). Adolescentné matky mali zároveň nižšie riziko rozvoja tehotenských komplikácií, ako je preeklampsia alebo gestačný diabetes mellitus.

Višňovský J., Dókuš K., Kudela E., Ňachajová M., Danko J. Gynekologicko-pôrodnícka klinika JLF UK a UNM, Martin, SR

Obtočenie pupočnej šnúry okolo plodu, jeho jednotlivých častí, zvyčajne okolo krku plodu, je častou komplikáciou u tehotných v termíne pôrodu, pričom môže byť spojené s peripartálnymi komplikáciami a nežiaducimi perinatálnymi výsledky. Možnosť sonografickej detekcie tejto pupočníkovej komplikácie primáša so sebou nielen celý rad odborných medicínskych problémov, ale aj závažnú alteráciu a psychické problémy pre matky, ktoré sú po stanovení diagnózy otočeného pupočníka vystavené značným psychickým stresom, a to od stanovenia diagnózy až do konca tehotenstva a narodenia zdravého dieťaťa. CIEĽ ŠTÚDIE: Prospektívna klinická štúdia zameraná na hodnotenie validity ultrazvukovej detekcie obtočenia pupočnej šnúry antenatálne, ako aj dopad tejto komplikácie na perinatálnu morbiditu a mortalitu. MATERIÁLY A METÓDY: Štúdia bola realizovaná na Gynekologicko-pôrodníckej klinike Jesseniovej lekárskej fakulty a Univerzitnej nemocnice Martin v Martine. Štúdia prebiehala v období medzi januárom 2011 a decembrom 2013. Do štúdie boli zaradené tehotné ženy, u ktorých bolo sonograficky vyšetrované a následne potvrdené resp. vylúčené obtočenie pupočníka okolo krku plodu medzi 38. a 41. týždni tehotenstva v období pred nástupom pôrodnej činnosti. Detekcia obtočenia pupočnej šnúry bola vykonaná pomocou ultrazvukového vyšetrenia, ktoré bolo vykonané v období 14–21 dni pred očakávaným termínom pôrodu skúseným ultrasonografistom. Výsledok ultrazvukového vyšetrenia nebol známy tehotným ženám a ani ich pôrodníkom. VÝSLEDKY: Za sledované obdobie bolo na Gynekologicko-pôrodníckej klinike JLF UK a UNM Martin celkovo 4 132 pôrodov, z toho 1 472 (35,6 %) ukončených cisárskym rezom a 58 forcepsom (1,4 %). Počet pôrodov po 37. t. t. bol 3 539 (85,6 %). Ultrazvukové vyšetrenie pupočnej šnúry bolo vykonané celkovo u 923 tehotných (26,1 %), pričom výskyt otočeného pupočníka bol diagnostikovaný u 121 tehotných (13,1 %). Analýza získaných dát ukázala, že nebol zistený žiadny významný rozdiel vo výskyte obtočeného pupočníka u všetkých pacientok, ktoré porodili po 37. t. t. (387–10,9 %) a u pacientok v sledovanej skupine. Falošne negatívne výsledky boli získané u 32 tehotných a falošne pozitívne výsledky v 24 tehotných v sledovanej skupine, takže presnosť ultrazvukového vyšetrenia bolo: senzitivita 75,2 %, špecificita 96,9 % a prediktívna hodnota 93,9 %. Neboli zistené žiadne významné štatistické rozdiely medzi frekvenciou vaginálnych pôrodov a cisárskym rezom a stav plodu hodnotená podľa Apgar bodovacieho systému, v závislosti od otočenia pupočníka. V prezentovanom súbore sa nevyskytlo ani jedno perinatálne úmrtie. ZÁVER: Prítomnosť obtočenej pupočnej šnúry predstavuje relatívne častú patológiu jedenej zo súčastí plodového vajca mohli a často býva spájaná so zvýšenou indicenciou intrauterinných fetálnych komplikácií. Na základe prezentovaných výsledkov obtočenie pupočníka nie je spojené so zvýšenou mierou operačného ukončenia tehotnosti vaginálne alebo cisárskym rezom a autori nezistili žiadny rozdiel v perinatálnej morbidite a mortalite v skupine pacientok s potvrdenou diagnózou otočeného pupočníka, v porovnaní skupiny bez obtočenia pupočnej šnúry. Dôležitou skutočnosťou pri rozhodovaní sa o informovaní matky je pozitívny resp. negatívny psychologický efekt na matku počas tehotenstva a pôrodu.

33. Analýza perinatologických výstupov u adolescentiek.

Biskupská Boďová K., Kapustová I., Švecová I., Danko J. Gynekologicko-pôrodnícka klinika, Jesseniova lekárska fakulta a Univerzitná nemocnica Martin, SR Vek matky, parita a socioekonomický status sú dôležité faktory, ktoré ovplyvňujú pôrodný výsledok tehotnosti. Adolescentná tehotnosť je riziková tehotnosť s komplikáciami vyplývajúcimi kombinácie fyziologických, anatomických a sociálno-ekonomických faktorov. Cieľom práce bolo vyhodnotenie perinatologických a neonatálnych výstupov pôrodov adolescentných matiek v terciárnom centre. Materiál a metodika: Do retrospektívnej analýzy sme zaradili 6 863 žien, ktoré porodili na Gynekologicko-pôrodníckej klinike JLFUK a UNM od 1. januára 2008 do 31. decembra 2012. Súbor bol rozdelený do sledovaných skupín podľa veku (sledovaný súbor 19 rokov a kontrolný súbor 20–29 rokov). Na porovnanie jednotlivých skupín sme použili parametrický Studentov t-test alebo neparametrický Mann-Whitneyov test (p ≤ 0,05), (MedCalc® 10.2.0, Mariakerke, Belgium). Výsledky: Počas 5 rokov na našej klinike porodilo 211 adolescentných tehotných (3,1 %). Pri porovnaní perinatologických a neonatologických výstupov jednotlivých skupín sme nepotvrdili signifikatnejšie horšie perinatologické výstupy (Apgar skóre v 1. a 5. minúte). Deti adolescentných matiek sa rodili signifikantne nižšom gestačnom týždni, mali signifikatne nižšiu pôrodnú hmotnosť a dĺžku, ale riziko predčasného pôrodu

70

Bratislava 2015

Záver: Podľa naších výsledkov adolescentná tehotnosť nepredstavuje v našich podmienkach významný rizikový faktor horších perinatologických ako i neonatálnych výsledkov.

34. Výhody a nevýhody neinvazivního prenatálního testování (NIPT) Myjavcová R., Loucký J., Zemánek M., Loucká E., Kovalčík M. Imalab s.r.o, Zlín, ČR Prediko, s.r.o., Zlín, ČR

Neinvazivní prenatální testování (NIPT) je novou moderní technikou využívající masivní paralelní sekvenování volné fetální DNA (cffDNA) z krve matky pro přesnou detekci nejčastějších chromozomálních vad plodu. Tento nový způsob testování chromozomálních vad plodu byl zaveden do praxe v roce 2011. Stávající způsob screeningu chromozomálních aberací je v současné době prováděn s pomocí informací získaných stanovením biochemických parametrů a měřením ultrazvukových markerů. Zavedením NIPT do praxe došlo k výraznému zlepšení parametrů screeningu pro těhotné ženy. Tento typ testování přináší těhotným ženám velmi přesné informace v brzkém stádiu těhotenství, ale bohužel ho v současné době stále nemůžeme považovat za diagnostickou metodu, jako je tomu u analýzy materiálu získaného při odběru choriových klků (CVS) nebo při amniocentéze (AMC). NIPT však přináší těhotným ženám nesporné výhody jako včasnou informovanost, vysokou přesnost bez obavy z invazivního zákroku a jednoduchost provedení. Jednotlivé neinvazivní testy se od sebe liší několika parametry jako je rychlost získání výsledku, způsob vyjádření výsledku, přesností, spektrem vyšetřovaných onemocnění a možností použití. I přesto, že NIPT přináší oproti konvenčnímu screeningu mnohonásobně vyšší efektivitu, stále je považováno za screeningovou metodu a prozatím tento typ testování plně nenahrazuje invazivní diagnostické metody.

35. Od rutinnej epiziotómii k reštriktívnej – je rutinná epiziotómia prevenciou závažnejších poranení? Ondačková L., Marcišová D., Cupaník V., Mareš P., Záhumenský J. GPN s. r. o. Gynekologicko-pôrodnícka nemocnica, Bratislava, SR

Episiotomia je arteficiálne poranenie II. stupňa pri pôrode, ktoré sa vykonáva často „preventívne“ na zábranu vzniku poranenia hrádze III. a IV. stupňa. V literatúre sa uvádza viacero dôvodov v neprospech rutinnej epiziotómie: väčší stupeň poranenia najmä zadného kompartmentu, vrátane väčšieho rizika poranenia sfinktera, bolestivosť v oblasti hrádze aj po zhojení poranenia, rýchlejšie hojenie ruptúry oproti epiziotómii, , zhoršenie sexuálnych funkcií po epiziotómii a v neposlednom rade aj psychologický dopad na niektoré ženy. Výsledky metaanalýzy Cochrane Database hovoria v prospech reštriktívnej epiziotómie, ktorá má viac pozitívnych aspektov ako rutínna epiziotómia. ACOG a RCOG rovnako odporúčajú reštriktívny prístup k epiziotómii. Materiál a metodika: Autori vo svojej práci retrospektívne analyzujú súbor rodičiek, ktoré porodili na ich oddelení v časovom období od júla 2011 do decembra 2013, ktoré sme rozdelili do piatich etáp (I. júl–december 2011, II. január–jún 2012, III. júl–december 2012, IV január–jún 2013, V júl–december 2013). Toto obdobie bolo charakterizované snahou o zníženie počtu epiziotomii bez jednoznačnej indikácie, ktorú si stanovili na: tieseň plodu alebo matky a potreba urýchlenia záveru II. doby pôrodnej (eventuálne aj extrakčnou operáciou), zástavu II. doby pôrodnej pre tuhé nepoddajné perineum. Výsledky Za uvedené obobie prebehlo 1 324 pôrodov, z toho 403 cisárskych rezov a 921 vaginálne. Vývoj pôrodných poranení za uvedené obdobie bolo: V I. etape prebehlo 121 vaginálnych pôrodov, z toho bolo vykonaných 72 % episiotomii. Zvyšné pôrody mali poranenia: 21 % ruptúr perinea I. stupňa, 2 % ruptúr perinea II. stupňa a 5 % vaginálnych pôrodov bolo bez poranenia. Z celkového počtu episiotómii boli 3 % združené s inkompletnou ruptúrou perinea III. stupňa. V II. etape prebehlo 178 vaginálnych pôrodov, z toho bolo vykonaných 69 % episiotomii. Zvyšné vaginálne pôrody mali poranenia: 24 % ruptúr perinea I. stupňa, 2 % ruptúr perineia II. stupňa a 5 % bolo bez poranenia. Z celkového počtu episiotómii boli 2 % združené s inkompletnou ruptúrou perinea III. stupňa. V III. etape prebehlo 188 vaginálnych pôrodov, z toho bolo vykonaných 64 % episiotomii. Zvyšné pôrody: 30 % ruptúr perinea I. stupňa, 3 % ruptúr perinea II. stupňa a 3 % boli bez poranenia. Z celkového počtu episiotómii bolo 1% združené s inkompletnou ruptúrou perinea

71

Brno 2014



III. stupňa. V IV. etape prebehlo 167 vaginálnych pôrodov, z toho bolo vykonaných 59% episiotomii. Ostatné pôrody: 21 % ruptúr perinea I. stupňa, 3 % ruptúr perinea II. stupňa, 1 % inkompletná ruptúra perinea III. stupňa, 2,4% ruptúr vagíny a 14% bolo bez poranenia. Z celkového počtu episiotómii boli 2 % združené s inkompletnou ruptúrou perinea III. stupňa. V V. etape prebehlo 267 vaginálnych pôrodov, z toho bolo vykonaných 47 % episiotomii. Zvyšné pôrody: 25 % ruptúr perinea I. stupňa, 12 % ruptúr perinea II. stupňa, 3,4 % ruptúr vagíny a 12,5 % bolo bez poranenia. Z celkového počtu episiotómii bolo 5,6 % združených s inkompletnou ruptúrou perinea III. stupňa.

súdne lekárstvo, anestéziológia a chirurgia. Výsledky: Za obdobie svojej existencie od roku 2008 inštitút vykonal 810 znaleckých úkonov, z toho 49 dokončených znaleckých posudkov v odvetví gynekológia pôrodníctvo. Z týchto posudkov sa 1 týkal podozrenia na zneužívanie maloletej, 1 prípad vraždy novorodenca matkou, 1 prípad včasného potratu po autonehode a 1 posudok sa týkal fyzického napadnutia tehotnej ženy. Zvyšných 45 posudkov bolo vyžiadaných v súvislosti s poskytovaním zdravotníckych služieb, 30 sa týkalo pôrodníctva a 15 gynekológie. V 29 prípadoch si posudok vyžiadal vyšetrovateľ polície SR, v 13 prípadoch bol posudok vypracovaný na žiadosť súdu, z toho v 2 prípadoch v trestnej veci a v 11 v občiansko-právnom konaní, 2 posudky si vyžiadal právny zástupca a v 1 prípade samotná klientka. Najčastejšie (10 prípadov) sa jednalo o prípady peripartálnej hypoxie rôzneho stupňa, z toho v 6 prípadoch znalci zistili závažné odborné pochybenia, v 4 prípadoch bol postu p zdravotníkov lege artis a jeden prípad sa nedá posúdiť pre chýbanie rozhodujúceho CTG záznamu. Autori analyzovali aj 8 prípadov materských úmrtí, v ktorých skonštatovali subštandardnú starostlivosť v 4 prípadoch. Z gynekologických prípadov sa najčastejšie jednalo o podozrenie na oneskorenú diagnostiku zhubného ochorenia v 7 prípadoch, z ktorých v 3 boli zistené pochybenia, a 4 prípady úmrtia v súvislosti s gynekologickými operáciami, z ktorých 2 boli v súvislosti s nesprávne poskytovanou liečbou. Na záver autori uvádzajú najčastejšie zistené nedostatky v poskytovaní zdravotníckej starostlivosti a vedení zdravotníckej dokumentácie a niektoré konkrétne prípady závažných pochybení.

Záver: Napriek plynulému poklesu počtu episitómií autori nezaznamenali nárast počtu závažnejších poranení hrádze v uvedenom období.

36. Celiakie jako příčina idiopatické neplodnosti

Pánková S., Mekinová L., Sochorová K., Crha I. Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno, ČR Celiakie neboli gluten senzitivní enteropatie, celiakální sprue je dědičné, doživotní, autoimunitní onemocnění tenkého střeva dětí i dospělých, které je podmíněno nesnášenlivostí lepku. Lepek (gluten) je směs bílkovin obsažena ve velkém množství obilí. Prevalence onemocnění je celosvětově 0,5–2 %, v České republice se udává výskyt 1:200–1:250. Cíl: Upozornění na možnou souvislost celiakie a poruch fertility. Metodika: Byla provedena analýza dosud publikovaných výsledků a zkušeností. V našem centru asistované reprodukce CAR 01 Brno jsme v roce 2013 vyšetřili cca 6 124 pacientek, z toho 15 pacientek s osobní anamnézou nesnášenlivosti lepku. Péče o tyto klientky byla vedena ve spolupráci s Interní gastroenterologickou klinikou IGEK FN Brno, Oddělením lékařské genetiky FN Brno, Perinatologickým centrem FN Brno. Výsledky: Při onemocnění celiakií byla prokázaná porucha souhry celé imunity, jejímž důsledkem je snížená schopnost otěhotnění, zvýšení rizika potratu nebo předčasného porodu. U mužů bylo zjištěno snížení počtu spermií i jejich funkčnost. Neplodnost – 1. příznak subklinické celiakie. Kauzální terapií je bezlepková dieta. U pacientek s idiopatickou příčinou neplodnosti je doporučeno dodržovat dietní opatření 4–6 týdnů. Současný výzkum je zaměřen na enzymatickou terapii, byl izolován enzym z klíčícího obilného zrna, který štěpí lepek, je nutné vyrobit tablety, které by tento enzym obsahovaly. Diskuse: Příznaky celiakie lze rozdělit na střevní (záněty GIT, malabsorpce) a mimo střevní ( anémie, únava, osteoporóza, neurologické, dermatologické, gynekologické). V rámci gynekologie se setkáváme nejčastěji s poruchami menstruačního cyklu a poruchami reprodukce. V průběhu 90tých let minulého století se nahromadily četné údaje o vztahu celiakie a poruch fertility. Autoři Collins et al, Melloni et al ve svých pracích zjistili u žen s nejasnou příčinu neplodnosti výskyt celiakie ve 4 % – 10x víc oproti běžné populaci. Kolho et al., Cooke et al. popisují zpoždění menarche, dřívější nástup menopauzy, zvýšený výskyt amenorey. Závěr: V souvislosti s idiopatickou neplodností je vhodné pomýšlet i na možné onemocnění celiakií. Při trvalém dodržování dietního režimu potíže související s tímto onemocněním mizí.

37. Forenzné aspekty v gynekológii a pôrodníctve a ich význam v prevencii pochybení. Záhumenský J., Moravanský N., Kováč P., Boháčiková A., Lengyel T., Rekeň V. Forensic.sk Inštitút forenzných medicínskych expertíz s.r.o., SR

Forensic.sk je v súčasnej dobe najväčšou znaleckou organizáciou v odbore Zdravotníctvo a farmácia na Slovensku. Poskytuje znalecké služby pre potreby polície SR, súdov, advokátov ale aj zdravotníckych zariadení a zdravotníkov. Organizácia združuje znalcov z väčšiny hlavných medicínskych odvetví vrátane farmácie, ale aj konzultantov z odvetvia psychológia, antropológia a zraňujúca balistika. Autori vo svojom príspevku analyzujú vlastné znalecké posudky, na ktorých sa podieľal team znalcov z odvetvia gynekológia a pôrodníctvo. Ich snahou je prezentovať najčastejšie zistené pochybenia pre poučenie do budúcnosti. Materiál a metodika: V znaleckej organizácii forensic.sk pracujú traja znalci v odvetví gynekológia a pôrodníctvo. Každý znalecký posudok, ktorý vypracuje príslušný poverený znalec, prechádza kritickým zhodnotením ostatných kolegov. Podľa povahy a medziodborového záberu prípadu sa na posudku podieľajú znalci aj z iných odvetví, najčastejšie pediatria,

72

Bratislava 2015

38. Incidence specifických klinicky významných antierytrocytárních aloprotilátek u žen v I. trimestru těhotenství Studničková M., Holusková I., Ľubušký M., Procházka M. Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc, ČR Transfuzní oddělení FN Olomouc, ČR

Cíl studie: Zjistit incidenci specifických klinicky významných antierytrocytárních aloprotilátek u žen v I. trimestru těhotenství v olomouckém regionu. V případě přítomnosti komplementárního antigenu na povrchu erytrocytů u plodu mohou klinicky významné mateřské aloprotilátky způsobit závažnou formu hemolytické nemoci plodu a novorozence. Metodika: Retrospektivně prospektivní klinická studie. Na Transfuzním oddělení FN Olomouc bylo letech 2000–2013 vyšetřeno celkem 50 637 těhotných žen. V prvním trimestru těhotenství byl u všech žen proveden screening nepravidelných tepelných antierytrocytárních protilátek a dále pak i identifikace protilátkových nálezů. Výsledky: Klinicky významné antierytrocytární aloprotilátky byly diagnostikovány u 1,6 % těhotných žen (789/50 637). Nejčastější příčinou mateřské aloimunizace byl antigen E s incidencí 5,9‰ (300/50 637), dále antigeny D 4,0 ‰ (205/50 637), M 1,6 ‰ (79/50 637), K 1,2 ‰ (62/50 637), C 1,2 ‰ (61/50 637), c 0,7 ‰ (34/50 637), S 0,4 ‰ (22/50 637), Jka 0,2 ‰ (10/50 637), PP1pk (Tja) 0,1 ‰ (4/50 637) a antigen Fya 0,1 ‰ (3/50 637). Závěr: I při provádění prevence RhD aloimunizace podáváním anti-D imunoglobulinu RhD negativním ženám v těhotenství a po porodu RhD pozitivního dítěte představuje RhD antigen stále druhou nejčastější příčinu klinicky významné erytrocytární aloimunizace matky. Zbývající klinicky významné aloimunizace jsou způsobeny non D antigeny systému Rh, antigeny systému KELL a vzácně se vyskytujícími antigeny v krevních systémech MNS a Kidd.

39. Očkovanie tehotných proti pertusis v gynekologickej ambulancii Kotek M., Milly D. NZZ Milly s.r.o, SR

Čierny kašeľ je aj 3 roky po zavedení povinného očkovania 13 ročných adolescentov nevyriešený problém v SR. Každoročne je hlásených viacej ako 800 prípadov, pričom najohrozenejšia časť populácie sú deti v prvom roku života. V tejto skupine je aj najväčšia vekovo špecifická chorobnosť. Existuje niekoľko intervencií, ktoré môžu prispieť k ochrane populácie v prvom roku života. • Zavedenie pravidelného povinného očkovania ďalších kohort • Zaočkovanie okolia novorodenca – „cocoon“ stratégia • Očkovanie tehotných v treťom trimestri Krajiny s vysokou vekovou špecifickou chorobnosťou v prvom roku života zaviedli očkovanie tehotných medzi povinné, alebo odporúčané očkovania – (USA, UK). Cieľ: očkovať tehotné v 27.–38. gestačnom týždni a zdielať prvé skúsenosti Súbor a metodika: V Sloveskej republike je 8 povinných návštev tehotných, kde na každej je presne definovaný minimálny rozsah činnosti. Na 3. Návšteve v 20 týždni je povinný morfologický ultrazvuk. Na 4. návšteve v 24. týždni informujeme o problematike čirneho kašľa. Na 5. návšteve v 28. týždni očkujeme, ak si to žena rozmyslí, alebo nie je úplne zdravá očkujeme na 6. návšteve v 30. týždni, alebo na 7. návšteve v 32. týždni. Výsledky: od septembra 2013 (do dnes 18. 3. 2014) sme zaočkovali 21 tehotných. Hlavných

73

Brno 2014



dôvodom na očkovanie bolo ich nepreočkovanie v 30 roku života proti záškrtu a tetanu. Len niekoľko sa očkovalo primárne pre ochranu dieťaťa v prvom roku života. Zaznamenali sme 2 lokálne reakcie po očkovaní, čo bolo v súlade s očakavaným podľa SPC. Závery: Očkovanie tehotných je efektívna stratégia znižovania chorobnosti batoliat a dojčiat na pertussis. Súčasne je vysoko senzitívna a vyžaduje si pozitívny kolegiálny a medziodborový prístup.

42. HELLP syndrome complicated by liver rupture – kazuistika

40. Vliv naléhání druhého dvojčete na perinatální výsledky při vaginálním vedení porodu bichoriálních dvojčat po 33. týdnu gravidity

Popis případu HELLP (hemolysis, elevated liver enzymes, low plateled count) syndromu komplikovaného rupturou jater v 36. týdnu těhotenství. Typ práce: Kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Fakultní nemocnice Olomouc, Porodnicko-gynekologická klinika. Vlastní pozorování: Prezentujeme případ 31leté pacientky, která přišla ve 36. týdnu těhotenství s bolestmi v epigastriu trvajícími asi 14 dní. Posledních 10 hodin se obtíže zvýraznily. Při příjmu byla pacientka bledá s opakovaně neměřitelným krevním tlakem a s otoky dolních končetin. Akutně byl proveden císařský řez, při němž byla diagnostikována ruptura jater a discize bránice. Díky kvalitní mezioborové spolupráci se podařilo zachránit jak pacientku, tak i její dítě. Závěr: Jednou z nejzávažnějších komplikací HELLP syndromu je ruptura jater. Vyskytuje se v 3,8 % případů [11]. Řešení této komplikace spočívá v akutní chirurgické intervenci. Jedná se o suturu jater hlubokými matracovými stehy, přiložením hemostatických materiálů, komprimace jater Mikuliczovou tamponádou či podvazem jaterní tepny. Možné je užití omentoplastiky. Při nutnosti resekce části jater pro nekrotická ložiska se s výhodou používá argon koagulační laser. Klíčová slova: HELLP syndrom, ruptura jater, ruptura bránice

Ťápalová V., Hruban L., Ventruba P., Janků P., Vlašínová I. Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno, ČR

Cíl: Zhodnocení vlivu polohy podélné hlavičkou a polohy podélné koncem pánevním druhého dvojčete na perinatální výsledky u vaginálně vedených porodů bichoriálních biamniálních dvojčat po ukončeném 33. týdnu gravidity. Soubor a metodika: Na GPK FN bylo v letech 2007–2013 odvedeno 42 451 porodů, z toho 1 323 dvojčetných gravidit. Retrospektivní analýza souboru vaginálně vedených porodů bichoriálních biamniálních dvojčat po ukončeném 33. týdnu gravidity (n = 479). Porovnána byla skupina porodů s polohou druhého dvojčete podélnou hlavičkou (A = 388) se skupinou porodů s polohou druhého dvojčete podélnou koncem pánevním (B = 91). Sledováno bylo procento vaginálně dokončených porodů. Byly porovnány perinatální výsledky (pH a. umbilicalis < 7,00, BE, Apgar score v 5. minutě < 5) a časná novorozenecká mortalita a morbidita (porodní traumatismus, subdurální hematom, intrakraniální krvácení, intubace > 24 hod., úmrtí za porodu, úmrtí do 28 dnů, hospitalizace na NJIP > 24 hod., sepse, křeče během 24 hod. po porodu). Byla provedena statistická analýza. Výsledky: Vaginálně dokončeno bylo ve skupině A 79,1 % porodů (307) a ve skupině B 84,6 % porodů (77). Akutní císařský řez na druhé dvojče byl ve skupině A proveden u 4,1 % pacientek (16) a ve skupině B byl proveden u 4,3 % pacientek (4). Mezi skupinami A a B nebyl nalezen signifikantní rozdíl v perinatálních výsledcích a v četnosti novorozenecké mortality a morbidity. Ve skupině A byl zaznamenán 1 případ úmrtí 2. dvojčete 1. den po vaginálním porodu pro abrupci placenty, ve skupině B byl zaznamenán 1 případ úmrtí 1. dvojčete 7. den po vaginálním porodu na komplikace závažné srdeční vady. Závěr: Poloha druhého dvojčete podélná koncem pánevním u bichoriálních biamniálních dvojčat neovlivňuje negativně perinatální výsledky při vaginálním vedení porodu.

41. Postavenie USG v skríningu ovariálneho karcinómu. Maľová A., Redechová S., Pálová E., Hederlingová J. I. gyn.-pôr. klinika LF UK a UNB, Bratislava, SR

Cieľ práce: Upozorniť na možnosti ultrasonografickej diagnostiky ovariálneho karcinómu v podmienkach gynekologickej ambulancie. Materiál a metóda: V dostupných databázach vyhľadané publikácie o ultrazvukovej diagnostike ovariálneho karcinómu v období 2007–2013. Výsledky: Z preštudovaných publikovaných prác nás najviac zaujala prehľadne dokumentovaná práca W. Veldhiusa a R. Smithuisa zameraná na ultrazvukovú diferenciálnu diagnostiku ovariálnych procesov s definovanou charakteristikou benígnych a malígnych tumorov. Prezentujeme našu predstavu o jej možnej aplikácii v slovenských (a snáď aj českých?) podmienkach. Záver: Pri abnormálnom ultrazvukovom náleze zachytenom vrámci primárneho vyšetrenia by bola pacientka odoslaná na ultrazvukové pracovisko zamerané aj na onkogynekologickú diagnostiku. A to by vyselektovalo pacientky indikované na riešenie v špecializovaných onkologických zariadeniach.

Bratislava 2015

Horváthová K., Součková M., Pilka R., Malý T., Procházka M., Lattová V., Frančáková J. Gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice Vyškov, ČR Gynekologicko-porodnická klinika, FN Olomouc, ČR I. chirurgická klinika, FN Olomouc, ČR Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Olomouc, ČR

43. Maligní tumory v těhotenství

Strašilová P., Pilka R., Procházka M. Porodnicko-gynekologická klinika FN, Olomouc, ČR Maligní tumory v těhotenství jsou vzácné, ale závažné. Incidence všech malignit v těhotenství se pohybuje kolem 1:1000 gravidit a jejich výskyt roste. Tento trend souvisí i se stále se zvyšujícím věkem rodiček. Mezi nejčastější tumory patří karcinom prsu, děložního hrdla, ovaria, kolorektální karcinom, lymfomy, leukemie a melanomy. Podle jiných zdrojů je však na prvním místě karcinom děložního čípku, následuje karcinom prsu a ovaria. Těhotenství je specifické jak diagnostikou, tak taktikou léčby. Při rozhodování o strategii je nutné vzít v úvahu nejen typ tumoru, diferenciaci a jeho stadium, ale i zralost plodu a postoj těhotné k vedení diagnostiky a terapie. Přináší s sebou spoustu etických a psychologických problémů. Rozhodování je obtížné – kde je nutná okamžitá terapie, kde je možné vyčkat zralosti plodu a léčbu odložit? Neexistují podložené poznatky o tom, že těhotenství ovlivňuje chování tumoru a jeho prognózu. Těhotenství nezhoršuje vývoj nádorů, snad s výjimkou maligního melanomu. Ukončení těhotenství nezlepšuje prognózu maligního onemocnění, pouze umožňuje aplikaci léčebných postupů, které jsou abortivní nebo teratogenní (aktinoterapie, chemoterapie). Soubor případů: Na naší klinice jsme zaznamenali za posledních 20 let 23 těhotných s maligním onemocněním – karcinom prsu (8x), karcinom děložního čípku (6x), chronická leukemie (3x), ovarium (2x), akutní leukemie (2x), lymfom (1x), kolorektální karcinom (1x) a maligní melanom (1x). Závěr: Maligní onemocnění v těhotenství je závažným problémem. Cílem je zlepšit prognózu matky, pokusit se léčit maligní onemocnění matky, ochránit plod a novorozence před škodlivými následky terapie a pokusit se zachovat reprodukční systém matky pro budoucí těhotenství. Je nezbytná mezioborová spolupráce, a proto je vhodné tyto pacientky léčit v nemocnicích, kde je možná spolupráce mezi perinatologickým a onkogynekologickým centrem.

44. Chronický vulvovaginální dyskomfort – možnosti diagnostiky a léčby v ambulantní praxi. Kestřánek J., Jílek P., Buchta V., Leško D., Špaček J. Fakultní nemocnice Hradec Králové, ČR, Katedra biologických a lékařských věd, FaF UK v Hradci Králové, Ústav LFUK a FN v Hradci Králové

Termín „personalizovaná medicína“ se v současné době používá téměř na každém kroku, stále častěji jsme však konfrontování s naprostým opakem. V gynekologii je „zářným“ příkladem problematika vulvovaginálního dyskomfortu. Zdánlivě se jedná o banalitu, avšak hodnoceno zorným úhlem kvality života může jít, zejména u rekurentních obtíží o frustrující hendikep. Jelikož se jedná o jeden z nejčastějších důvodů návštěvy

74

75

Brno 2014



gynekologické ambulance vůbec, nelze považovat tuto problematiku za marginální. Zejména u opakujících se obtíží velmi často graduje neadekvátní přístup, který se odvíjí od nulové, nebo minimální snahy o diagnostiku. Máme-li co předepsat, tak nás přestává zajímat příčina, jde tedy v podstatě o zásadní odklon od personalizované medicíny. Vedle klasických vyšetřovacích metod se rozvíjejí i nové diagnostické možnosti, ale v zásadě mezi gynekology převládá určitá diagnostická apatie a často se jedná o preskripci bez vyšetření a léčbu naslepo. Všeobecně absentuje mikroskopie, téměř nikdo ji neprovádí. Vzhledem k neodkladnosti léčebného zásahu u akutních problémů je výhodné přesunout maximum dovedností přímo k pacientce, těžiště diagnostiky přenést z laboratoře přímo na ambulanci a neodvolávat se na závěry většinou zavádějícího kultivačního vyšetření.

1. Kryokonzervace spermatu u partnerů IVF pacientek a zdravých mužů V IVF programu využíváme kryokonzervaci spermatu pro případ nedosažitelnosti partnera nebo selhání vybavení spermatu v den odběru oocytů, pro program dárcovství oocytů aj. Zájem o uchování spermatu do rezervy narůstá u mladých zdravých mužů (aktivní sportovci, muži rizikových profesí, zahraniční mise). Na Centru asistované reprodukce GPK LF MU a FN Brno v letech 1991–2013 bylo zamraženo sperma celkem 782 mužů pro použití v léčebných cyklech IVF. Z toho u 540 mužů k oplozování oocytů partnerky a 242 mužů pro oplozování darovaných oocytů. Pro vlastní použití v budoucnu si nechalo zamrazit sperma 51 mladých zdravých mužů.

45. Specializační vzdělávání v gynekologii a porodnictví: 2013–2014

Ventruba P., Feyereisl J., Kučera E., Martan A., Novotný Z., Pilka R., Rob L., Špaček J. Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a Fakulní nemocnice Brno, ČR Specializační oborová rada gynekologie a porodnictví MZ ČR Úvod: Od 1. ledna 2012 došlo k převedení specializačního vzdělávání lékařů, tím i organizace kmenových a předatestačních kurzů a atestačních zkoušek (AZ) z IPVZ na lékařské fakulty (LF) a řídí se vyhláškou č. 188/2009 Sb. Specializační oborová rada (SOR) gynekologie a porodnictví úzce spolupracuje s Katedrou IPVZ a Akreditační komisí MZ ČR. Metodika: V roce 2012 došlo k pozitivním změnám a úpravám. Je to zejména konání AZ jen na dvou LF v příslušném jarním, nebo podzimním termínu, tím zefektivnění i zkvalitnění průběhu AZ. Je zachována možnost vyššího využití podzimních termínů AZ (kolem 60 % uchazečů). Oficiálně bylo přesunuto provedení atestační operace a ultrazvukového vyšetření do průběhu stáží na EBCOG pracovišti, tak byly vyjmuty praktické výkony vázané na pacienta z průběhu atestační zkoušky a jsou povinným předpokladem k podání přihlášky k AZ. Výsledky: V roce 2013 pořádaly LF kmenové kurzy Novinky z gynekologie a porodnictví pouze na podzim, a to na LF UK v Plzni a Hradci Králové (12, resp. 18 účastníků). Ve stejném roce se na IPVZ konaly kmenové kurzy v obou termínech. Od roku 2014 se kmenové kurzy konají na LF již v obou termínech, v březnu 2014 na 1. LF UK Praha a v září 2014 na LF UP v Olomouci. Katedra gynekologie a porodnictví IPVZ pořádala v roce 2013 kmenové kurzy v jarním i podzimním termínu a vypsala i jarní termín 2014. V gynekologii a porodnictví proběhlo v roce 2013 na dvou LF celkem 64 atestačních zkoušek a uspělo 60 uchazečů, tj. 94 % (proti 56 AZ na 7 LF v roce 2012). Na jaře 2013 se konal předatestační kurz a atestační zkoušky na 1. LF UK Praha, z 23 přihlášených uspělo 22 lékařů. V podzimním termínu 2013 se AZ konaly na LF UP v Olomouci, kdy 41 kolegů absolvovalo předatestační kurz a 38 uchazečů uspělo u AZ. Jarní termíny využilo výrazně méně uchazečů (36 %) než podzimní (64 %). V roce 2014 se předatestační kurz a AZ koná v jarním termínu (duben) na LF UK v Hradci Králové a v podzimním termínu (říjen) na 3. LF UK v Praze. Závěr: Spolupráce SOR gynekologie a porodnictví s Katedrou IPVZ a Akreditační komisí MZ ČR zachovává kontinuitu specializačního vzdělávání a dále pokračuje nezbytný proces kultivace vzdělávacího programu (logbook, pobyty na školicích pracovištích, požadované teoretické i praktické znalosti, atestační operace, průběh atestační zkoušky aj.).

46. 25 let kryokonzervace spermatu na GPK LF MU a FN Brno: využití v programu asistované reprodukce, dárcovství, u zdravých mužů a onkologických pacientů. Ventruba P., Žáková J., Crha I., Huser M., Hudeček R., Lousová E., Sochorová K., Mekiňová L. Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a Fakulní nemocnice Brno, ČR

Kryokonzervace je nezbytnou rutinní součástí programu asistované reprodukce. Využívá se pro uchování a budoucí použití lidských zárodečných buněk, embryí nebo tkání. Zaváděné techniky vedly k rozvoji programu dárcovství spermií a vzniku programu ochrany fertility u onkologicky nemocných mužů. Metody mrazení (pomalé mrazení, vitrifikace), zmrazovací protokoly i kryokonzervační roztoky prošly na našem pracovišti významným vývojem. Historie mražení spermatu začala po 2. světové válce zjištěním, že se azoospermie a těžká oligospermie nedaří vyléčit. Vznikla myšlenka skladování zamrazeného spermatu a vzniku spermabank. Bezpečnost použití zmrazeného spermatu byla prokázána experimentálně i ve veterinární praxi a později narozením zdravých dětí po inseminaci spermatem dárce. Na našem pracovišti mrazíme sperma od roku 1990. Od roku 2008 je nutno dodržovat podmínky zákona 296/2008 Sb. O zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka.

76

Bratislava 2015

2. Kryokonzervace spermatu dárců a spermabanka Program dárcovství spermií a budování vlastní spermabanky jsme zahájili v roce 1995 a jsme největší spermabankou ve státním zdravotnickém zařízení v ČR. Požadavky na dárce jsou: věk 18–35 let, středoškolské vzdělání s maturitou, dobrý zdravotní stav s nezatíženou rodinnou anamnézou, negativní genetické, mikrobiologické a serologické vyšetření, minimální parametry kvality, podepsaný informovaný souhlas a seznámení s anonymitou dárcovství v ČR. Z 362 zdravých kandidátů se stalo dárcem jen 99 mužů (27,3 %). Nabízíme dárce všech krevních skupin a různých fenotypů. Sperma je využíváno pro léčbu metodami IUI, IVF a ICSI. Díky zachování anonymity dárců a příjemců trvá zájem o darování i využití dárcovského spermatu. Naši spermabanku využívají i klienti dalších pracovišť v ČR. 3. Kryokonzervace spermatu u onkologických pacientů Kryokonzervaci spermatu před zahájením onkologické (chirurgické, chemické nebo radiologické) léčby provádíme od roku 1995. V letech 1995–2013 využilo kryokonzervaci spermatu 1 111 onkologických pacientů, u nichž bylo provedeno 1195 odběrů. Nejčastějšími diagnózami byl tumor varlete (47,4 %), lymfom Hodgkin (17,8 %) a leukémie (10,6 %). Bylo zamrazeno 5 335 kryotub spermatu. Při léčbě neplodnosti je sperma rozmrazeno a používáno pro metody IUI nebo IVF/ICSI. Interval mezi onkologickou léčbou a léčbou neplodnosti byl 7 až 70 měsíců. Závěr: Kryokonzervace spermatu a jeho skladování je užitečná a hojně využívaná metoda pro muže zdravé, s poruchami plodnosti i pro onkologické pacienty. Kryokonzervace zaručí, že sperma bude k dispozici vždy, když bude potřeba. Omezuje stres mužů při získání spermatu „na povel“. Měla by být více nabízena zdravým mužům jako pojistka do budoucna, avšak vždy by měla být doporučena pacientovi před terapií vedoucí k destrukci spermatogeneze. Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705)

47. Výskyt GDM při použití stávajících a nových diagnostických kritérií vycházejících ze studie HAPO Anderlová K., Krejčí V., Pařízek A., Klusáčková P., Benáková H., Moravcová M., Krejčí H. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN Praha, ČR

V roce 2010 byl mezinárodní asociací IADPSG (International Association of Diabetes and Pregnancy Study Groups) zveřejněn doporučený postup pro diagnostiku GDM vycházející ze studie HAPO (Hypeglycemia and Adverse Pregnancy Outcomes), která se zabývala asociací mezi výší glykémie při OGTT a rizikem těhotenských a perinatálních komplikací. GDM byl v HAPO studii diagnostikován u 17,8 % (rozmezí 9,3–25,5 %) těhotných žen. V současné době se také v ČR diskutuje přijetí těchto doporučení. Screening GDM je u nás nejednotný a nejsou známa aktuální data diagnostikovaných žen. Cílem studie bylo porovnat incidenci GDM při použití stávajících a nově doporučených kritérií. Metodika: Analyzovali jsme výsledky OGTT za 5leté období 2008–2012, provedených v Centrální laboratoři VFN v Praze u 2 565 těhotných žen. Porovnali jsme výskyt GDM diagnostikovaný na základě stávajících kritérií dle cut off hodnot v 0. a 120. min. (5,6 a 7,7 mmol/l), v 0., 60. a 120 min. (5,6, 8,9 a 7,7 mmol/l) se záchytem GDM dle IADPSG kritérií (5,1, 10,0 a 8,5 mmol/l). Statistická analýza dat byla provedena pomocí programu SPSS. Výsledky: Ve sledovaném souboru bylo podle současných kritérií při hodnocení glykémie v 0. a 120. min OGTT diagnostikováno 362 žen s GDM, tj. 14,11 % . Při hodnocení glykémie také v 60. min. vzrostl záchyt GDM na 571, tj. 22,26 % (p<0,00). Při použití IADPSG kritérii byl GDM zjištěn u 818 žen, tj. 31,89 % (p=0,038). Skupiny žen diagnostikovaných dle starých a nových kritérií se překrývají pouze částečně: 503 žen, tj. 19,61% (resp. 394 žen, tj. 15,36 % při hodnocení glykémie i v 60. min.) mělo GDM dle IAPDSG, ale nikoli dle stávajících

77

1. SPOLEČNÁ KONFERENCE ČGPS ČLS JEP a SGPS SLS kritérií. Naopak 47 žen, tj. 1,83% (resp. 147 žen, tj. 5,73 % při hodnocení glykémie i v 60. min.) mělo GDM dle stávajících kritérií, ale nikoli dle IAPDSG. Závěr: Výskyt GDM v české populaci žen je mnohem vyšší než byl dosud v literatuře udáván. Je diagnostikován dvojím způsobem (fakultativní stanovení glykémie v 60. min OGTT) a jeho screening je dle přístupu pracoviště prováděn u všech nebo jen u rizikových žen. Ze srovnání skupin žen diagnostikovaných dle českých a nově doporučených IADPSG kritérií vyplývá, část žen sledujeme zbytečně, zatímco u velké skupiny žen se zvýšeným rizikem těhotenských a perinatálních komplikací není GDM vůbec diagnostikován. Podporováno: IGA NT/13544-4.

Spolehlivá a dlouhodobá antikoncepce, na kterou není nutno denně myslet1,…

48. Predikcia fetálnej diabetickej kardiomyopatie pomocou vyšetrenia prietoku krvi v ductus venosus u tehotných s diabetes mellitus 1. typu (Prediction of fetal diabetic cardiomyopathy with doppler assessement of ductus venosus circulation in diabetes mellitus type 1) Dókuš K., Dókušová S., Kúdela E., Višňovský J., Šparcová A., Danko J. Gynekologicko-pôrodnícka klinika, Jesseniova lekárska fakulta, Univerzita Komenského, Martin, SR Národný endokrinologický a diabetologický ústav NEDÚ n.o., Ľubochňa, SR Klinika detí a dorastu, Jesseniova lekárska fakulta, Univerzita Komenského, Martin, SR

78

…a která navíc léčebně řeší

idiopatickou 1 menoragii ,… Reference: 1. Souhrn údajů o přípravku Mirena® Zkrácený souhrn údajů o přípravku Mirena® Farmakoterapeutická skupina (ATC): Nitroděložní systém s progestinem. Složení: levonorgestrelum 52 mg v 1 intrauterinním inzertu. Indikace: Kontracepce. Idiopatická menoragie. Ochrana endometria před hyperplazií během hormonální substituční léčby estrogeny. Dávkování a způsob podávání: Mirena zavedená do děložní dutiny je účinná po dobu 5 let. Kontraindikace: Těhotenství nebo předpokládané těhotenství, progestagen-dependentní nádory, např. nádory prsu, současné nebo rekurentní infekce v oblasti pánve, cervicitida, záněty v oblasti genitálu, poporodní endometritida, infikovaný potrat během posledních 3 měsíců, stavy vedoucí ke zvýšené náchylnosti k infekcím, cervikální dysplazie, zhoubné bujení dělohy nebo děložního hrdla, diagnosticky neobjasněné abnormální děložní krvácení, vrozené nebo získané anomálie dělohy včetně fibroidů, pokud deformují děložní dutinu, akutní onemocnění jater nebo tumory jater, přecitlivělost na některou složku přípravku. Zvláštní upozornění: Přínos zisku a rizika z podávání přípravku je třeba individuálně zvážit s ohledem na přítomnost některých stavů nebo rizikových faktorů. Dostupné údaje ukazují, že Mirena nezvyšuje riziko rakoviny prsu u premenopauzálních žen do 50 let věku. Před zavedením je třeba pacientku informovat o účinnosti Mireny i o riziku a nežádoucích účincích spojených s její aplikací. Tělo Mireny ve tvaru T obsahuje síran barnatý, který tak činí tělísko viditelné při rentgenovém vyšetření. Interakce: Metabolismus progestagenů může být zvýšen současným užíváním látek, o kterých je známo, že indukují enzymy metabolizující léky, zvláště enzymy cytochromu P450 – např. antikonvulzíva

…a chrání

endometrium 1 během HRT . (fenobarbital, fenytoin, karbamazepin), rifampicin, rifabutin, nevirapin, efavirenz. Fertilita, těhotenství a kojení: Použití Mireny v těhotenství nebo při podezření na těhotenství je kontraindikováno. Mirenu lze zavést během kojení 6 týdnů po porodu. Po vyjmutí Mireny se plodnost vrací k normě. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Nebyly provedeny studie hodnotící vliv na schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: expulze tělíska, benigní ovariální cysty, krvácení, špinění, bolest břicha, pánevní bolest, oligomenorea, amenorea, nervozita, deprese, bolest hlavy, nevolnost, bolest zad, vulvovaginitida, bolest prsou a jiné. Podmínky uchovávání: Žádné zvláštní podmínky uchovávání. Druh obalu a obsah balení: Systém spolu s doplňky je zataven ve sterilním blistru PE/APET nebo PE/PETG, který je uložen v krabičce. Držitel rozhodnutí o registraci: Bayer OY, Pansiontie 47, 20210 Turku, Finsko. Registrační číslo: 17/372/97-C. Datum poslední revize textu: 30. 10. 2013. Přípravek je vázán na lékařský předpis a není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Úplnou informaci o přípravku naleznete v Souhrnu údajů o přípravku nebo získáte na adrese: Bayer, s. r. o., Siemensova 2717/4, Praha 5,155 00.

L.CZ.WH.11.2013.0182

Nedostatočná kompenzácia diabetes mellitus 1. typu (DM-1) u tehotnej v druhej polovici tehotnosti býva príčinou vzniku diabetickej fetopatie s hypertrofiou myokardu plodu, tzv. diabetickej kardiomyopatie (KMP). Tá môže viesť k zlyhaniu srdca plodu. Cieľom pilotnej štúdie bolo overiť prínos dopplerovského vyšetrenia prietoku krvi v ductus venosus (DV) u plodu v 3. trimestri tehotnosti z pohľadu možnosti predikcie fetálnej kardiomyopatie ako rizikového faktora neskorých fetálnych strát v tehotnostiach komplikovaných diabetes mellitus 1. typu. Materiál a metodika: Do prospektívnej prierezovej štúdie bolo zaradených celkovo 60 tehotných žien s jednoplodovou tehotnosťou. Sledovaný súbor tvorilo 19 tehotných s DM-1 a 41 zdravých žien predstavovalo kontrolný súbor. Sonografické vyšetrenie bolo realizované v rozmedzí 32. až 41. týždňa, pričom štandardne zahrňovalo posúdenie biometrie plodu a umbilikálnej a fetálnej cirkulácie, vrátane prietoku v DV. Získané merania boli štatisticky spracované a prínos vyšetrenia prietoku v DV hodnotený pomocou ROC analýzy. Na analýzu bol použitý štatistický program MedCalc v. 12 (MedCalc Software, Belgicko). Výsledky: V sledovanom súbore bolo postnatálne verifikovaných celkovo 7 (36,8 %) prípadov diabetickej KMP u novorodencov. U týchto plodov boli prenatálne namerané signifikantne vyššie hodnoty pulzatilného indexu (PI) v DV (DV-PIV) v porovnaní s plodmi diabetičiek, u ktorých detí bola KMP po pôrode vylúčená [DV-PIV 0,74+- 0,16 vs. 0,58 +-0,15, p=0,0427], resp. aj oproti kontrolám [DV-PIV 0,74+-0,16 vs. 0,49+-0,10, p<0,0001]. Posúdenie DV cirkulácie plodu v 3. trimestri na základe stanovenia DV-PIV umožňuje predikovať diabetickú KMP [AUC 0,849 95 % CI 0,724 – 0,933, p<0,0001], pričom za hraničné je potrebné považovať hodnoty DV-PIV > 0,72. Zhrnutie: Vyšetrenie fetálnej cirkulácie v DV po 32. týždni tehotnosti umožňuje odhaliť prítomnosť fetálnej diabetickej KMP ako významného rizikového faktora neskorých fetálnych strát v graviditách žien s DM 1. typu. Identifikácia diabetickej KMP tak prináša možnosť optimalizácie manažmentu a času ukončenia gravidity u tejto skupiny rizikových tehotných.

BRNO 2014 BRATISLAVA 2015

II. spoločná konferencia SGPS SLS a ČGPS ČLS JEP

12. — 14. 6. 2015 INCHEBA Expo, Bratislava www.sgps-kongres.sk

PROGRAM A SBORNÍK ABSTRAKT

Recommend Documents