Program a sborník abstrakt

XIX. celostátní foniatrické dny Evy Sedláčkové 6. česko-slovenský foniatrický kongres

Program a sborník abstrakt

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a. s. Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice Sekce pro foniatrii a pedaudiologii České společnosti pro otorinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku ČLS JEP

25. – 27. září 2008 Jablonné nad Orlicí, hotel Filipinum

Pořadatelé sborníku: MUDr. Pokorný Karel, Ph.D., prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc. Ph.D. Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Program a sborník abstrakt

Upozornění: Publikace neprošla jazykovou úpravou ani autorskými korekturami. Pracoviště autorů jsou uvedena na základě podkladů dodaných autory. Všechna práva vyhrazena. Tato publikace ani žádná její část nesmí být reprodukována, uchovávána v rešeršním systému nebo přednášena jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, elektronického, fotografického či jiného záznamu) bez písemného souhlasu jednotlivých autorů.

© Text, obrázky a tabulky: jednotliví autoři 2008 © Tobiáš, 2008 ISBN 978 - 80 - 7311 - 106 - 9

Záštitu převzali prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. rektor Univerzity Pardubice ing. Josef Šimurda ředitel Pardubické krajské nemocnice, a. s.

Čestný prezident kongresu prof. MUDr. Arnošt Pellant, DrSc.

Předseda organizačního výboru prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc.

Vědecký výbor MUDr. Michal Černý MUDr. Jan Mejzlík, Ph.D. MUDr. Karel Pokorný, Ph.D. MUDr. Jaroslav Praisler MUDr. Jan Vodička

Organizační výbor MUDr. Iva Bártová Ing. Věra Breberová Mgr. Tereza Horáková MUDr. Hana Jelínková Mgr. Hana Kostelecká Eva Marková, DiS. MUDr. Roman Michálek Miroslava Slanináková Mgr. Jana Škvrňáková

3

OBSAH Obsah .......................................................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................... 6 Odborný program ........................................................................................................ 7 Sborník abstrakt ........................................................................................................ 13 16. duben: Světový den hlasu .................................................................................... 14 Švec J. G., Behlau M.

Inovace v laryngoskopické diagnostice poruch hlasu: co očekávat? ........................... 15 Švec J.G., Šram F., Qiu Q., Schutte H.K.

Simultaneous Structural And Functional Imaging Of Vocal Folds - The New Generation Videokymography ................................................................................... 16 Qiu Q., Švec J. G., Schutte H. K.

High-speed calibrated imaging of human vocal fold vibration in 3D ......................... 18 Qiu Q., George N. A., de Mul F. F. M., Schutte H. K. Diagnostika poruch hlasu na základě mluvního hlasového pole ................................. 19 Frič M., Kadlecová K. Moderní aspekty v diagnostice a léčbě poruch hlasu.................................................. 21 Florianová P. Využití vysokorychlostní kamery při sledování poruchy hlasu .................................. 23 Vohlídková M., Pešta J., Slípka J., Nový P.

Stroboskop µ Pulsar – prvé skúsenosti....................................................................... 24 Lorenc B.

Efekt reedukační hlasové terapie u pacientů po operačních výkonech na hlasivkách . 25 Staněk P.

Jizevnatá zúžení zadní komisury ............................................................................... 26 Matulová M., Šteffl M., Trnka A., Trubák I. Definice pojmů, fyziologie polykání, rozdělení dysfagií, epidemiologie .................... 28 Bártová I., Černý M.

Identifikace poruch polykání sestrou: základní screening poruch polykání sestrou .... 30 Mandysová P., Škvrňáková J.

Základné klinické vyšetrenie pacienta s dysfágiou a VFSS ........................................ 32 Bunová B.

Flexibilní endoskopické vyšetření polykání (FEES) a sensory testing (ST), transnazální ezofagoskopie (TNE) ................................................................................................ 34 Černý M., Bártová I.

Diagnostika a léčba refluxní laryngitidy na ORL klinice FN v Ostravě Porubě .......... 36 Zeleník K., Komínek P., Havlíková E., Walderová R. Liečba porúch prehĺtania ........................................................................................... 38 Tedla M., Mokoš M., Lorenc B.

Terapie poruch polykání klinickým logopedem ......................................................... 39 Kostelecká H.

Videofluoroskopické vyšetření polykacího aktu – možnosti diagnostiky ................... 40 Čapek V., Lebedová Z.

Využití videofluoroskopie při diagnostice a terapii poruch polykání u pacientky s ALS – kazuistika ............................................................................................................... 41 Konůpková Z., Bachurová H., Škodová E., Puchmajer P.

Obrna hrtana a dysfágia ............................................................................................. 42 Šúchová L., Šimko Š.

4

Pěvecký formant........................................................................................................ 44 Havlík, R., Švec, J.G., Lejska, M.

Zobrazení hlasotvorného aparátu moderními zobrazovacími metodami ..................... 46 Lejska M., Krupa P., Havlík R.

Problémy matematického modelování pěveckého formantu ...................................... 47 Radolf V. Postoj učitelů k hlasu z hlediska potřeb profese ......................................................... 49 Frostová J.

O fascinácii vysokého hlasu ...................................................................................... 51 Sopko J.

Hlasová hygiena – obsah pojmu I., II. ....................................................................... 52 Bártková E., Weberová P., Lejska M., Havlík R. Videotrénink – lahůdka v oblasti terapie poruch řeči ................................................. 53 Hánová Z. Onemocnění hlasivek zpěváků a herců v závislosti na uměleckém žánru, který

provozují ................................................................................................................... 54 Vydrová J., Dubová J. Změna hlasu při poklesu hormonální hladiny estrogenů po radikální onkologické léčbě. Kazuistika ....................................................................................................... 55 Dubová J., Vydrová J. Větná srozumitelnost v různých typech šumu ............................................................ 56 Vokřál J., Dlouhá O. První výsledky vyšetření větné srozumitelnosti v šumu u nedoslýchavých pacientů .. 58 Dlouhá O., Vokřál J. Naše jednoroční zkušenosti s celoplošným screeningem sluchu................................. 60 Praisler J., Chrobok V., Boháčová E., Suchánková I., Slaviková M., Němec Vl., Bočkayová E., Sabová V., Sodomková M., Stauberová I. Výsledky záchytu poruch sluchu u rizikových novorozenců – soubor 1500 dětí ........ 61 Krejčí H., Dlouhá O., Hrbková M., Bendová O., Veldová Z., Černý L., Puchmajer P. Ušní a audiometrické nálezy u dětí prelinguálního věku, vyšetřených pro suspekci

na sluchovou poruchu ................................................................................................ 63 Dršata J., Švecová P., Bednářová M.

Výsledky rehabilitace (sluchové percepce) za 1 – 3 roky po implantaci v závislosti na velikosti zbytků sluchu operovaného ucha ............................................................ 64 Myška P.

Aktuální stav kompenzace sluchových vad u dětí ...................................................... 66 Černý L.

Sledování ototoxicity indukované cisplatinou ............................................................ 67 Talach T.

Jmenný rejstřík .......................................................................................................... 68 Sponzorující firmy .................................................................................................... 69 Poznámky ................................................................................................................. 70

5

ÚVOD Je pro nás velikým potěšením a ctí organizovat každoroční setkání foniatrů XIX. celostání foniatrické dny Evy Sedláčkové a 6. česko-slovenský foniatrický kongres. Letošní kongres je zaměřen na Diagnostiku a léčbu poruch hlasu a Diagnostiku a léčbu poruch polykání. Témata nebyla zvolena náhodou – setkání je věnováno ku příležitosti 65. narozenin prof. MUDr. Arnošta Pellanta, DrSc., který se dlouhodobě věnuje problematice chirurgické léčby poruch hlasu a má velký podíl na zavedení tyroplastik do spektra fonochirurgických výkonů v České republice. Druhé téma dysfagické obtíže zpracovává relativně rozsáhlou oblast medicíny. Dnes jsou systematicky vytvářeny nové diagnostické a terapeutické metody, jak je patrno z publikovaných prací ve světové literatuře poslední doby. Problematika poruch polykání se dostává též do zájmu některých českých a slovenských pracovišť, která nyní připravují monografii Poruchy polykání v rámci edice Medicína hlavy a krku, nakladatelství Tobiáš. Zajímavou paletu přednášek doplňují Varia. Předpokládáme, že všechna témata budou pro účastníky kongresu velmi přínosná. V příjemném prostředí Orlických hor bychom Vám též rádi poskytli prostor na upevnění starých a navázání nových pracovních i přátelských vztahů. Dovolte nám jménem vědeckého a organizačního výboru popřát Vám všem úspěšná odborná i společenská setkání v rámci kongresu. Za organizátory

6

Viktor Chrobok

ODBORNÝ PROGRAM

Čtvrtek 18.30-19.30

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ

16. duben: Světový den hlasu

5 min

J.G. Švec 1, M. Behlau 2 1 Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra experimentální fyziky, Oddělení biofyziky, Olomouc 2 Centro de Estudos da Voz (CEV), São Paulo, Brazílie

Česká foniatrická škola

15 min

Historie fonochirurgie

10 min

F. Šram Medical Healthcom, s.r.o., Foniatrické oddělení, Praha A. Pellant Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Prof. MUDr. Arnošt Pellant, DrSc. 65-ti letý

10 min

V. Chrobok Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Pátek 8.30-9.30

HLAS

předsedají: Doc. MUDr. O. Dlouhá, CSc.

Inovace v laryngoskopické diagnostice poruch hlasu: co očekávat?

20 min

J.G. Švec 1, F. Šram 2, Q. Qiu 3, H.K. Schutte 3 1 Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra experimentální fyziky, Oddělení biofyziky, Olomouc 2 Medical Healthcom, s.r.o., Foniatrické oddělení, Praha 3 Cymo B.V., Groningen, Netherlands

Simultaneous Structural And Functional Imaging Of Vocal Folds - The New Generation Videokymography 15 min Q. Qiu 1,2,3, J. G. Švec 3, H. K. Schutte 1,2,3 1 Groningen Voice Research Lab, Department of Biomedical Engineering, Artificial Organs, University of Groningen, Groningen, Netherlands 2 Cymo B.V. Groningen, Netherlands 3 Laboratory of Biophysics, Department of Experimental Physics, Faculty of Science, Palacky University Olomouc

7

High-speed calibrated imaging of human vocal fold vibration in 3D 1,2

1

1

15 min

1,2

Q. Qiu , N. A. George , F.s F. M. de Mul , and H. K. Schutte 1 Groningen Voice Research Lab, Department of Biomedical Engineering, Artificial Organs, University of Groningen, Groningen, Netherlands 2 Cymo B.V. Groningen, Netherlands

9.30 – 10.00 přestávka

Pátek 10.00-11.30

FONOCHIRURGIE - PANEL

předsedají: Prof. MUDr. V. Chrobok, CSc.

účastníci panelu: M. Frič, R. Havlík, P. Komínek, B. Lorenc, J. Slípka, J. Švec, M. Zábrodský

11.30 – 12.45 Oběd

Pátek 12.45-14.00

předsedají: MUDr. I. Jedlička

Diagnostika poruch hlasu na základě mluvního hlasového pole

8 min

Moderní aspekty v diagnostice a léčbě poruch hlasu

8 min

Využití vysokorychlostní kamery při sledování poruchy hlasu

8 min

Stroboskop µ Pulsar – prvé skúsenosti

8 min

M. Frič, K. Kadlecová Výzkumné centrum hudební akustiky (MARC), Akademie múzických umění v Praze P. Florianová Soukromá klinika LOGO s.r.o., Foniatrické oddělení M. Vohlídková, J. Pešta, J. Slípka, P. Nový ORL klinika LF UK Plzeň 1 FAV Plzeň

1

B. Lorenc ORL ambulance,Bratislava

Efekt reedukační hlasové terapie u pacientů po operačních výkonech na hlasivkách

8 min

P. Staněk Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku - foniatrická ambulance, FN u sv. Anny, Brno

Jizevnatá zúžení zadní komisury M. Matulová, M. Šteffl, A. Trnka, I. Trubák ORL oddělení FN Brno – Bohunice

8

8 min

14.00 – 14.30 přestávka

Pátek 14.30-16.30

POLYKÁNÍ - PANEL

předsedají: as. MUDr. M. Tedla

účastníci panelu: I. Bártová, B. Bunová, M. Černý, H. Kostelecká, P. Mandysová, K. Zeleník

Definice pojmů, fyziologie polykání, rozdělení dysfágií, epidemiologie

10 min

I. Bártová 1,M. Černý 1,2 1 Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. 2 Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Identifikace poruch polykání sestrou: základní screening poruch polykání sestrou

7 min

P. Mandysová, J. Škvrňáková Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Základné klinické vyšetrenie pacienta s dysfágiou a VFSS

15 min

B. Bunová Ambulancia klinickej logopédie, Skalica

Flexibilní endoskopické vyšetření polykání (FEES) a sensory testing (ST), transnazální ezofagoskopie (TNE)

12 min

M. Černý 1,2, I. Bártová 1 1 Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. 2 Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Diagnostika a léčba refluxní laryngitidy na ORL klinice FN v Ostravě Porubě 7 min K. Zeleník, P. Komínek, E. Havlíková, R. Walderová ORL klinika FN Ostrava Poruba

Liečba porúch prehĺtania

15 min

Terapie poruch polykání klinickým logopedem

10 min

M. Tedla, M. Mokoš, B. Lorenc I. ORL klinika, LF UK, Bratislava Foniatrické odd. FNsP Bratislava ORL ambulancia Prosanus a.s.- preventívne centrum, Bratislava H. Kostelecká Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s.

9

16.30 – 17.00 přestávka

Pátek 17.00-17.30

POLYKÁNÍ

předsedají: as. MUDr. L. Černý

Videofluoroskopické vyšetření polykacího aktu – možnosti diagnostiky 1

8 min

2

V. Čapek , Z. Lebedová 1 Radiologická klinika 1. LF a VFN 2 Neurologická klinika 1. LF a VFN

Využití videofluoroskopie při diagnostice a terapii poruch polykání u pacientky s ALS – kazuistika 8 min Z. Konůpková 1, H. Bachurová 2, E. Škodová 1, P. Puchmajer 1 1 Foniatrická klinika VFN a 1.LF UK 2 Neurologická klinika VFN a 1.LF UK

Obrna hrtana a dysfágia

8 min

L. Šúchová, Š. Šimko Foniatrické oddelenie FN Bratislava

17.30 – 18.00 plenární schůze

SPOLEČENSKÝ VEČER

Pátek 19.00-24.00

účinkují: hudební skupina „Polypi“

Sobota 8.15-9.45

HLAS

předsedají: as. MUDr. J. Dršata, Ph.D.

Pěvecký formant

8 min

R. Havlík 1, J.G. Švec 2, M. Lejska 1 1 AUDIO-Fon centr. Brno 2 Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra experimentální fyziky, Oddělení biofyziky, Olomouc

Zobrazení hlasotvorného aparátu moderními zobrazovacími metodami 1

2

8 min

1

M. Lejska , P. Krupa , R. Havlík , 1 AUDIO-Fon centr. Brno 2 Klinika zobrazovacích metod, FN u sv. Anny, Brno

Problémy matematického modelování pěveckého formantu V. Radolf Ústav termomechaniky AV ČR, Praha

10

8 min

Postoj učitelů k hlasu z hlediska potřeb profese

8 min

J. Frostová AUDIO-Fon centr. Brno

O fascinácii vysokého hlasu

10 min

J. Sopko Basel, Švýcarsko

Hlasová hygiena (I. část) – obsah pojmu

5 min

Hlasová hygiena (II. část)

5 min

Videotrénink – lahůdka v oblasti terapie poruch řeči

5 min

E. Bártková, P. Weberová, M. Lejska, R. Havlík AUDIO-Fon centr. Brno P. Weberová, E. Bártková, M. Lejska, R. Havlík AUDIO-Fon centr. Brno Z. Hánová ORL klinika FNKV a 3.LF UK, Praha

Onemocnění hlasivek zpěváků a herců v závislosti na uměleckém žánru, který provozují 5 min Vydrová J., Dubová J. Medico s.r.o., ORL ambulance

Změna hlasu při poklesu hormonální hladiny estrogenů po radikální onkologické 5 min léčbě. Kazuistika Dubová J., Vydrová J. Medico s.r.o., ORL ambulance

9.45 – 10.15 přestávka

Sobota 10.15-12.00

SLUCH

předsedají: Doc. MUDr. M. Lejska, CSc.

Větná srozumitelnost v různých typech šumu

8 min

První výsledky vyšetření větné srozumitelnosti v šumu u nedoslýchavých pacientů

8 min

Naše jednoroční zkušenosti s celoplošným screeningem sluchu

8 min

J. Vokřál, O. Dlouhá Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

O. Dlouhá, J. Vokřál Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

J. Praisler 1, V. Chrobok 1, E. Boháčová 1, I. Suchánková 1, M. Slaviková 1, Vl. Němec 2, E. Bočkayová 2, V. Sabová 2, M. Sodomková, 2, I. Stauberová 2 1 Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. 2 Dětské oddělení Pardubické krajské nemocnice, a.s.

11

Výsledky záchytu poruch sluchu u rizikových novorozenců – soubor 1500 dětí

8 min

Ušní a audiometrické nálezy u dětí prelinguálního věku, vyšetřených pro suspekci na sluchovou poruchu

8 min

H. Krejčí, O. Dlouhá, M. Hrbková, O. Bendová, Z. Veldová, L. Černý, P. Puchmajer Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK, Praha

J. Dršata 1, P. Švecová 2, M. Bednářová 3 1 Klinika ušní nosní krční, Fakultní nemocnice Hradec Králové 2 ORL oddělení, Svitavská nemocnice, a.s. 3 Dětská klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové

Výsledky rehabilitace (sluchové percepce) za 1 – 3 roky po implantaci v závislosti na velikosti zbytků sluchu operovaného ucha

8 min

Aktuální stav kompenzace sluchových vad u dětí

8 min

Sledování ototoxicity indukované cisplatinou

8 min

P. Myška Dětská ORL klinika, Praha

L. Černý Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

T. Talach Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, FN u sv. Anny, Brno

Akce má charakter postgraduálního vzdělávání a je garantována ČLS JEP ve spolupráci s ČLK (ohodnocena kredity) jako akce kontinuálního vzdělávání – účastníci obdrží certifikát o účasti.

12

SBORNÍK ABSTRAKT

13

16. DUBEN: SVĚTOVÝ DEN HLASU Švec J. G. 1, Behlau M. 2 1

Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra experimentální fyziky, Oddělení biofyziky, tř. Svobody 26, 771 46, Olomouc ([email protected]) 2 Centro de Estudos da Voz (CEV), São Paulo, Brazílie Ačkoliv je hlas každodenně běžně používán, většina lidí si uvědomuje jeho důležitost až když s ním nastanou problémy. Zvýšení veřejného povědomí o důležitosti hlasu a zvýšení ostražitosti vůči hlasovým poruchám je cílem Světového dne hlasu, který je každoročně slaven od roku 2003. Tato oslava byla inicializována roku 1999 v Brazílii a rychle se rozšířila po celém světě. Společnosti a zařízení zabývající se hlasem a poskytující hlasovou péči tento den organizují různé veřejné akce, například rozhovory ve veřejných médiích, dny otevřených dveří, preventivní prohlídky, laryngologická vyšetření, veřejná vystoupení a podobně. Hlas může a měl by sloužit jako indikátor nemoci hrtanu. V případě chraptivosti, která trvá déle než tři týdny, by lidé měli navštívit specialistu – laryngologa či foniatra, který je schopen zjistit její příčinu. Zvýšená pozornost vůči hlasovým problémů m umožňuje detekci rakoviny hlasivek či jiných patologií hrtanu v ranném stádiu, kdy je léčbu možné provést s minimálním dopadem pro organismus. Světový den hlasu poskytuje příležitost sdělit tyto informace a zlepšit veřejnou informovanost o důležitosti lidského hlasu. Tento den také poskytuje příležitost pro oslavu a propagaci interdisciplinarity a spojení mezi uměním, medicínou a vědou, neboť péči o hlas prospívá kombinace vědomostí a zkušeností za všech těchto domén. Stručná historie a základní informace o Světovém dni hlasu budou podány v tomto sdělení. Podpořeno projektem GAČR 101/08/1155.

14

INOVACE V LARYNGOSKOPICKÉ DIAGNOSTICE PORUCH HLASU: CO OČEKÁVAT? Švec J.G. 1, Šram F. 2, Qiu Q. 3, Schutte H.K. 3 1

Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra experimentální fyziky, Oddělení biofyziky, tř. Svobody 26, 771 46, Olomouc ([email protected]) 2 Medical Healthcom, s.r.o., Foniatrické oddělení, Praha 3 Cymo B.V., Osloweg 95, 9723BK, Groningen, Netherlands Nepřímá laryngoskopie je základní ambulantní metodou vyšetření hrtanu, která je pro diagnostiku poruch hlasu kombinována s možností vizualizace kmitů hlasivek. V posledních letech dochází k zřetelným inovacím laryngoskopických metod, které výrazně posouvají možnosti diagnostiky poruch hlasu. Zlepšují se technologie produktů (videokamery, vysokofrekvenční kamery, endoskopy, možnost digitálního záznamu), objevují se nové přístupy v zobrazení kmitání hlasivek (kymografie, úpravy přehrávání záznamů, fonovibrografie), vylepšuje se obrazová analýza (automatická extrakce hran hlasivek, počítačová detekce patologie hrtanu), jsou vypracovávány nové vyšetřovací protokoly a diagnostické parametry a zlepšuje se prozumění mechanismů kmitání hlasivek. V současnosti jsou pro diagnostiku kmitů hlasivek dostupné tři základní metody – 1) stroboskopická videolaryngoskopie, 2) vysokofrekvenční videolaryngoskopie a 3) videokymografie. Každá z těchto metod má své výhody a nevýhody. Stroboskopie poskytuje nejpodrobnější a neostřejší barevné snímky struktur hrtanu jak při dýchání tak při fonaci, ale neumožňuje zaznamenat kmity u chraptivých hlasů. Vysokofrekvenční videolaryngoskopie umožňuje zaznamenat a objektivně analyzovat kmity hlasivek ve všech případech, včetně chraptivých hlasů, ale neposkytuje tak kvalitní strukturní snímky hrtanu jako videostroboskopie a tak ostré kymografické snímky jako videokymografie. Videokymografie přináší nejkvalitnější vysokofrekvenční kymografické záznamy kmitání hlasivek za zlomek ceny vysokofrekvenčních kamer, ale na rozdíl od vysokofrekvenčních kamer pouze v jednom vybraném řádku. Tyto a další výhody a nevýhody determinují možnosti použití těchto metod pro vyšetření pacientů. Prezentace shrnuje pokroky v jednotlivých zobrazovacích metodách a nastiňuje moderní trendy vývoje diagnostiky poruch hlasu. Podpořeno projektem GAČR 101/08/1155. 15

SIMULTANEOUS STRUCTURAL AND FUNCTIONAL IMAGING OF VOCAL FOLDS - THE NEW GENERATION VIDEOKYMOGRAPHY Qiu Q. 1,2,3, Švec J. G. 3, Schutte H. K. 1,2,3 1

Groningen Voice Research Lab, Department of Biomedical Engineering, Artificial Organs, University of Groningen, A.Deusinglaan 1, 9713 AV, Groningen, Netherlands 2 Cymo B.V. Groningen, Netherlands Tel: +31 50 313 1965 Email: [email protected] 3 Laboratory of Biophysics, Department of Experimental Physics, Faculty of Science, Palacky University Olomouc, tr. Svobody 26, 771 46 Olomouc The vocal fold vibration determines the voice quality in human voice generation. Therefore, understanding of the vibration characteristics of vocal folds is quite important especially the disordered vibration. We presents a new imaging system, which is based on the idea of the first generation videokymography. The new generation videokymographic camera can simultaneously record the structural image of vocal folds, which contains more spatial information, and the functional image, which emphasizes the temporal resolution. In this camera, to get the vocal-fold vibratory functional image, a high speed linear CCD is used to capture image from a selected line, which is usually perpendicular to the glottal axis of vocal folds. Another color area CCD sensor is used to obtain the structural image during the capturing of the functional imaging. Two kinds of images are simultaneously digitized and transferred into a host computer, in which database and documentation system are included. The clinical application of this camera show the high-sensitivity CCD dramatically increases the quality of both functional and structural images. The capillary blood vessels on the vocal folds can be clearly discerned, and these can be used as trajectories to analyze the propagation of the mucosal wave. Further, the high quality functional images provide a high signal-to-noise ratio, as well as continuous vibratory information of a fixed point (referred by the blood vessel) on vocal folds, which could be used as source data for further analysis, for instance, nonlinear dynamic analysis.

16

The new videkymography will be a new tool to clarify the relation between the structural and functional images, which will help in better understanding the voice processes.

17

HIGH-SPEED CALIBRATED IMAGING OF HUMAN VOCAL FOLD VIBRATION IN 3D Qiu Q. 1,2, George N. A. 1, de Mul F. F. M. 1, Schutte H. K. 1,2 1

Groningen Voice Research Lab, Department of Biomedical Engineering, Artificial Organs, University of Groningen, A.Deusinglaan 1, 9713 AV, Groningen, Netherlands 2 Cymo B.V. Groningen, Netherlands Tel: +31 50 313 1965 Email: [email protected] Human vocal fold vibration is a complex three-dimensional movement and its fundamental frequency of closing and opening spreads over a wide range. We have designed and developed a laser line-triangulation endoscope compatible with any standard high speed camera for a complete three-dimensional profiling of human vocal fold vibration dynamics. With this novel device we are able to measure absolute values of vertical and horizontal vibration amplitudes, length and width of vocal folds, as well as the opening and closing velocities from a single in vivo measurement. We have studied, for the first time, the generation and propagation of mucosal waves by locating the position of its maximum vertical position and the propagation velocity. Precise knowledge about the absolute dimensions of human vocal folds and their vibration parameters has significant importance in clinical diagnosis and treatment as well as in fundamental research in voice. The new device can be used to investigate different kind of pathological conditions including periodic or aperiodic vibrations. Consequently the new device have significant importance in investigating vocal fold paralysis and in phonosurgical applications.

18

DIAGNOSTIKA PORUCH HLASU NA ZÁKLADĚ MLUVNÍHO HLASOVÉHO POLE Frič M., Kadlecová K. Výzkumné centrum hudební akustiky (MARC), Akademie múzických umění v Praze, Malostranské nám. 13, 118 00, Praha 1 Vyšetření hlasového pole patří mezi základní diagnostické jednotky ve foniatrii. Jeho cílem je popsat dynamický rozsah hlasu vzhledem k tónovému v jejich maximálních možných rozsazích. Standardně prováděné vyšetření hlasového pole vyžaduje specifické a relativně drahé programové vybavení. Komerčně dostupné programy umožňují analýzu v reálném čase, povětšinou bez možnosti nahrávky hlasu. Protože programy vyžadují pro správný odhad výšky hlasu relativně dlouhé fonace, jsou naprogramovány hlavně na analýzu celkového hlasového pole, které popisuje více zpěvní hlasové pole než mluvní. Charakteristiky mluvního hlasu bývají opomenuty nebo skryté v celkovém hlasovém poli. Foniatričtí pacienti se povětšinou stěžují na problémy s mluvním než se zpěvním hlasem. Charakter celkového hlasového pole je výrazně ovlivněn zpěvními dovednostmi pacienta, proto i jeho interpretace musí zohledňovat tuto skutečnost. Vzhledem k uvedenému považujeme za vhodné zabývat se popisem a analýzou vlastností mluvního hlasu osobitně. Ve Výzkumném centru hudební akustiky (MARC HAMU) v Praze byl vyvinutý program ParVRP, který analyzuje hlasové pole na základě nahrávky hlasu (v post - procesingu) a tím umožňuje popis hlasového pole pro různé hlasové úkony (také mluvního hlasu). S cílem komplexního popisu vlastností a pro hodnocení celkových fyziologických možností hlasu subjektu byla na MARC HAMU vyvinuta metodika „Záznam mluvního a zpěvního hlasu pro psychoakustické analýzy“. Metodika byla použita pro dokumentaci a porovnání hlasových vlastností 20 hlasových profesionálů (herců a zpěváků) a 20 studentů herectví. Porovnáním dynamických vlastností mluvních hlasů při gradaci hlasitosti se zjistila výrazná závislost průběhu křivky „maximální hlasitosti“ se stupněm dyšnosti mluvního hlasu subjektu. Křivky maximálních hlasitostí subjektů s jednotným typem dyšnosti hlasu vytvářejí celistvý systém pro celý rozsah výšek základních poloh hlasu člověka (tedy zahrnující jak muže tak ženy).

19

Jednotlivé systémy pro málo dyšné hlasy jsou jednoznačně odlišitelné od systémů pro více dyšné hlasy. Systém více-dyšných hlasů ukazuje ztrátu hlasového výkonu ve srovnání s hlasy méně dyšnými. Uvedené modely křivek se začaly prověřovat pro „patologické hlasy“ pacientů s různými poruchami hlasu v COMHEALTH, s.r.o. Pilotní výsledky ukazují shodu s modely získanými na hlasových profesionálech i na pacientech.

20

MODERNÍ ASPEKTY V DIAGNOSTICE A LÉČBĚ PORUCH HLASU Florianová P. Soukromá klinika LOGO s.r.o., Foniatrické oddělení Úkoly foniatra: 1. Prevence poruch hlasu 2. Včasná diagnostika poruch hlasu 3. Adekvátní terapie 4. Dispenzarizace hlasových poruch Faktory, které ovlivňují hlas: 1. Dědičnost 2. Fylogenetický a ontogenetický vývoj hlasu 3. Vnější a vnitřní faktory 4. Vlivy okolí 5. Hormonální vlivy Subjektivní vyšetřovací metody: • k optickým metodám patří stroboskopie, laryngovideostroboskopie Stroboskopické vyšetření je nezbytné při hodnocení fyziologie tvorby hlasu, přináší informaci o tom, zda hlas ať již mluvní nebo zpěvní je tvořen správnou technikou. Na přístroji (laryngovideostroboskop) mů žeme vyšetřit i hlasové pole, zátěžový test. • k metodám elektrofyziologickým patří elektroglotografie. Objektivní metody vyšetření: Zvuková analýza hlasu 3 základní charakteristiky vyšetření hlasu: • Jiter • Maximální fonační čas • DSI (index závažnosti dystonie)

21

Tab. Dle DSI Trvale perzistující afonie Konstantní dysfonie Středně těžká dystonie Občasná dystonie Lehká dystonie Normální hlas

22

- 4,3 a níže - 4,2 až - 2,3 - 2,2 až - 0,4 - 0,3 až 0,7 0,8 až 1,7 1,8 až více

VYUŽITÍ VYSOKORYCHLOSTNÍ KAMERY PŘI SLEDOVÁNÍ PORUCHY HLASU Vohlídková M., Pešta J., Slípka J., Nový P. 1 ORL klinika LF UK Plzeň 1 FAV Plzeň Od ledna letošního roku používáme na naší klinice k vyšetřování hlasivek vysokorychlostní kameru. Pacienti, kteří jsou k nám odesláni s poruchou hlasu, jsou standardně vyšetřeni vysokorychlostní kamerou. Současně vyšetřujeme jejich hlasové pole a multidimenzionální analýzu hlasového vzorku prodlouženého vokálu a. Tato vyšetření opakujeme při dalších návštěvách. V práci porovnáváme výsledky použitých metod u pacientů s jednostrannou obrnou zvratného nervu a u pacientů po chordektomii. V závěru se pokoušíme porovnat význam jednotlivých použitých metod.

23

STROBOSKOP µ PULSAR – PRVÉ SKÚSENOSTI Lorenc B. ORL ambulance, Bratislava Úvod V dnešnej dobe, keď sa ľudská práca vo vyspelých krajinách sveta presúva do oblasti komunikácie, rastie počet hlasových porúch. Zdokonaľuje sa samozrejme aj diagnostika a pribúdajú nové poznatky o hlasových poruchách a možnosti ich liečby. Kvalitná diagnostika je podmienená prístrojovým vybavením, ktoré žiaľ nie je lacnou záležitosťou zvlášť v našich krajinách. Metódy Cieľom prezentácie je predstaviť prenosný stroboskop µ - Pulsar od firmy Storz ako cenovo dostupný diagnostický prístroj vhodný pre ambulantnú prax. Na našej ambulancii je µ - Pulsar spojený s rigidným endoskopom, endokamerou a s laptopom, čo vytvára relatívne lacnú alternatívu endoskopickej „miniveže“. Výsledky V období od januára 2008 do júla 2008 sme vyšetrili približne 150 pacientov s rôznymi hlasovými poruchami. U väčšiny pacientov sme vykonali aj videonahrávku pomocou opísaného zariadenia v spojení s endokamerou. Prezentácia je obohatená ukážkami videolaryngostroboskopie vykonanej počas uvedeného obdobia. Záver Stroboskop µ Pulsar od firmy Storz je veľmi praktickým mobilným zariadením, ktoré sa dá vhodne kombinovať s ostatnými jednotkami endoskopickej zostavy. Jeho efektivita a relatívne priaznivá cena ho predurčujú k tomu, aby si získal významné miesto v rámci prístrojového vybavenia modernej foniatrickej ambulancie. Kľúčové slová: Stroboskop µ Pulsar, hlasové poruchy, videolaryngostroboskopia

24

EFEKT REEDUKAČNÍ HLASOVÉ TERAPIE U PACIENTŮ PO OPERAČNÍCH VÝKONECH NA HLASIVKÁCH Staněk P. Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku - foniatrická ambulance, FN u sv. Anny, Brno V období od srpna 2005 do září 2007 bylo na našem pracovišti provedeno více jak 90 mikrolaryngoskopických výkonů a u 50 pacientů (35žen/15mužů) odstraněny benigní strukturální změny z hlasivek. Jednalo se u hlasové uzlíky (15), polypy (14), edémy (10), cysty (6), papilomy (3) a dysplasie (2). Všichni pacienti byly dokumentováni endoskopicky a provedena předoperační i pooperační laryngostroboskopická kontrola. V chirurgické části jsme postupovali dle pravidel současné fonochirurgie, včetně časné pooperační péče. V pooperační části léčby po zhojení slizniční tkáně jsme se u pacientů zaměřili na reedukační hlasová cvičení z důvodů snížení rizika případné recidivy. Efekt léčby byl hodnocen endoskopickým vyšetřením a na základě dotazníku VHI (Voice Handicap Index). Zde pacienti udávali subjektivní změny po operaci a reedukaci formou odpovědi na 30 cílených otázek, týkajících se hlasových změn v běžném osobním i pracovním životě a s možností srovnání stavu před výkonem a po následné reedukační terapii. Nutno zmínit poznatek o odlišné motivaci některých skupin pacientů, zvláště hlasových profesionálů – pedagogů, pacientů v rizikových provozech a v neposlední řadě i důchodců. Z hlediska operatéra je důležité rozhodnutí kdy již operovat a kdy se vyplatí ještě se zákrokem strategicky posečkat. Prakticky ve všech případech se potvrdil nejen efekt operačního výkonu, ale i stabilizace hlasového projevu po následné reedukační terapii. Z technických důvodů nebyla provedena objektivní analýza, ale současný vstupní soubor nám slouží jako výchozí pro další měření a upřesnění strategie pooperačního postupu léčby.

25

JIZEVNATÁ ZÚŽENÍ ZADNÍ KOMISURY Matulová M., Šteffl M., Trnka A., Trubák I. ORL oddělení FN Brno – Bohunice Úvod: Laryngotracheální zúžení jsou závažná onemocnění hrtanu a průdušnice omezující v různé míře průchodnost dýchacích cest. Ačkoli vznik zúžení je důsledkem řady patofyziologických změn a má svůj časový průběh, manifestace onemocnění je zpravidla provázena různě vyjádřeným stupně m dechové tísně, nezřídka se pacient dostaví k lékaři s vyjádřenou sufokací vyžadující urgentní zákrok k zajištění dýchacích cest. Incidence onemocnění je udávána mezi 4-6 % se stoupající tendencí v posledních 10 letech, což souvisí se stoupajícím počtem nemocných s polytraumaty a rozvojem intenzivní medicíny a přežitím pacientů s v minulých letech infaustní prognosou. Etiopatogeneticky je vznik stenosy spojován s traumatisací sliznice průdušnice při dlouhodobé inkubaci. Možnosti léčby: v literatuře je publikováno velké množství různorodých terapeutických postupů s různým stupně m úspěšnosti nejen v závislosti na typu zvoleného léčebného postupu, ale zejména v závislosti na tíži postižení. U stupně III a IV je terapie často neúspěšná, problematická, pro časté recidivy jizvení. Materiál a metodika: Byl hodnocen soubor 16 nemocných léčených na ORL oddělení FN Brno Bohunice, 9 mužů a 7 žen s mediánem věku 40,5 roku. Diagnosa byla stanovena na základě anamnestických údajů (trauma, intubace v anamnese, inspirační dušnost, zpravidla pouze mírná dysfonie), laryngoskopického nálezu s obrazem omezené abdukce nebo úplné fixace pohybu arytenoidního skloubení, endoskopického vyšetření flexibilní optikou s posouzením stavu dolních dýchacích cest, funkčního vyšetření plic. Klíčovou roli v diagnostice hraje provedení direktní laryngoskopie, kdy lze posoudit rozsah fixace krikoarytenoidního skloubení, palpačně ji ověřit nebo vyloučit a posoudit délku stenosy. Doplňující jsou vyšetření radiologická – RTG či CT hrtanu, elektromyografie hrtanových svalů, laboratorní vyšetření (ASTRUP) a celkové interní vyšetření (vyloučení jiných příčin dušnosti, vyšetření před celkovou anestezií).

26

Obtížné je hodnocení výsledků – kriteriem úspěšnosti může být hledisko přítomnosti tracheostomie, změny v laryngoskopickém nálezu, vývoj PEF nebo subjektivní hodnocení stavu nemocným Prezentované jsou naše zkušenosti s léčbou onemocnění v závislosti na tíži postižení. Problematika je dokumentována na kazuistickém sdělení. Závěr: Zásadní význam při vzniku onemocnění má prevence – šetrná intubace vhodnou orotracheální intubační rourkou vhodné velikosti, měření tlaku v balonku, včasná tracheostomie, omezení pohybu tuby při manipulaci s nemocným, prevence mikroapsirace žaludečního obsahu, sledování rizikových nemocných a to zejména s ohledem na obtížnost léčby těchto stavů.

27

DEFINICE POJMŮ, FYZIOLOGIE POLYKÁNÍ, ROZDĚLENÍ DYSFAGIÍ, EPIDEMIOLOGIE Bártová I. 1, Černý M. 1,2 1 2

Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Polykání je fyziologický transport potravy z dutiny ústní do žaludku. Je to volně-reflexní děj, při kterém dochází ke složité neuromuskulární koordinaci. Centrum polykacího reflexu se nachází v prodloužené míše. Na inervaci jednotlivých fází se aferentně podílejí hlavové nervy V, IX a X, eferentní motorickou inervaci orofaciální oblasti zajišťují nervy V/3, IX, X a XII. Polykací akt má tři fáze: orální, faryngeální a ezofageální. Dysfagie je porucha polykání, která může mít kvalitativní nebo kvantitativní charakter. Afagie je úplná nemožnost polykání (nemocný nepolkne ani sliny). Odynofagie znamená bolesti v průběhu polykání. Bolus je označení obecně používané pro polykané sousto. Dalšími termíny užívanými v souvislosti s poruchou polykání je malnutrice, kachexie, aspirace, tichá aspirace, dysartrie, dehydratace. Příčin poruch polykání je mnoho a jejich klasifikace není jednotná. Poruchy polykání lze rozdělit z pohledu ORL lékaře na onemocnění v ORL oblasti, neurologická onemocnění a onemocnění z dalších příčin. Vzácnými příčinami onemocnění ORL oblasti jsou příčiny vrozené - atrézie jícnu, jícnové prstence, tracheoezofageální píštěl, rozštěpové vady. Získané poruchy jsou nejčastěji zánětlivé etiologie, ve většině případů dočasné povahy. Dalšími příčinami jsou tumory dutiny ústní, hltanu, hrtanu a jícnu a jejich léčba – chirurgická, chemo- a/nebo aktinoterapie. Vzácnou a typicky se projevující příčinou je získaný divertikl hypofaryngoezofageální (Zenkerův). Nejčastěji se setkáváme s neurologickým postižením při cévní mozkové příhodě (ischémie, krvácení), v menší míře s dalšími neurodegenerativními onemocněními. Dále může k poškození dojít při chirurgických výkonech v oblasti baze lební, krční páteře, u pacientů dlouhodobě ventilovaných, s tracheostomií nebo u pacientů s dlouhodobě omezeným perorálním příjmem. Pro výraznou rozmanitost příčin poruch polykání nelze stanovit přesnou incidenci poruch polykání v populaci. Vzhledem k prodlužování délky života

28

dochází ke zvýšené prevalenci zejména neurodegenerativních poruch v populaci starších lidí. Z údajů světové literatury až 40% pacientů po cévní mozkové příhodě trpí poruchou polykání. Studie z USA (U.S. Census Bureau, Population projections program. Department of Commerce, Population Division. Washington D.C. 2000) uvádí, že v roce 2010 bude intervenci pro poruchu polykání v USA vyžadovat 16,5 mil. lidí. Ke správné diagnostice a léčbě poruch polykání je nutná mezioborová spolupráce. V zahraničí existují tzv. swallowing centres, kde koordinátorem diagnosticko-léčebného procesu je logoped spolupracující s dalšími odborníky (ORL, neurolog, pediatr, plicní lékař, gastroenterolog, radiodiagnostik). Vizí budoucnosti by mohlo být v oblasti diagnostiky a léčby poruch polykání vytvoření týmu odborníků komplexně řešících problematiku poruch polykání a ustanovení jednotných diagnosticko-terapeutických postupů - guidelines.

29

IDENTIFIKACE PORUCH POLYKÁNÍ SESTROU: ZÁKLADNÍ SCREENING PORUCH POLYKÁNÍ SESTROU Mandysová P., Škvrňáková J. Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice Ošetřovatelští profesionálové (sestry) jsou povinni poskytovat péči metodou ošetřovatelského procesu. Při hodnocení a následné diagnostice ošetřovatelských diagnóz posuzuje sestra 13 specifických oblastí chování a projevů člověka, tzv. diagnostické domény (Marečková, 2006). Jedna z těchto diagnostických domén je výživa. Sestra hodnotí stav výživy, hydrataci, schopnost přijímání potravy včetně polykání. Na většině standardních pracovišť je posouzení stavu výživy u pacienta hodnoceno pomocí BMI, dietního omezení a změny konzistence přijímané stravy. Pokud je zjištěna porucha polykání, je tato informace předána lékaři k dalšímu posouzení a následnému řešení. V našem sdělení chceme věnovat pozornost některým screeningovým metodám použitelným při diagnostice poruch polykání, které mohou být využity sestrami. Zahraniční ošetřovatelská literatura uvádí screeningové metody pro pacienty po cévní mozkové příhodě (CMP), které mají za cíl upozornit na možnost dysfagie lékaře, popř. logopedy. Obtížnost, časová náročnost a spolehlivost těchto metod se liší. Některé z nich se zaměřují na tzv. „water swallow test“ (schopnost polykání vody) a pozorování změn (Lees et al., 2006), které tento test může vyvolávat, jiné metody vychází ze základního fyzikálního vyšetření (např. slabost svalů účastnících se polykání) (Massey a Jedlicka, 2002). Otázkou však je, do jaké míry jsou tyto metody spolehlivé a zda jejich implementace je možná v českém prostředí. Metoda FEES (Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing) se jeví jako slibná metoda pro identifikaci poruch polykání (Perry, 2001), ale je v kompetenci lékařů. Jinou metodou je GUSS (The Gugging Swallowing Screen) (Trapl et al., 2007), která je zajímavá tím, že hodnocení polykání nezačíná testováním polykání vody, ale zkouškou polykání zahuštěné tekutiny, což je pro pacienta bezpečnější (Trapl et al., 2007). Metoda však byla vytvořena logopedem a týmem lékařů a pro hodnocení sestrou může být poněkud komplikovaná, protože vyhodnocení některých faktorů je nutno provádět opakovaně a v určitých případech s mírnými obměnami; dále je nutno správně pracovat se skórovací stupnicí, dle které je nutno rozhodnout, zda 30

ve vyhodnocování faktorů pokračovat nebo zda test ukončit a jaká doporučení (týkající se stravy, dalšího vyšetření, atd.) implementovat. Cílem ošetřovatelského výzkumu je ověření výše uvedených metod pro diagnostiku poruch polykání a snaha o vytvoření modifikované metody, která bude uživatelsky přijatelná ale zároveň dostatečně citlivá pro diagnostiku poruch polykání sestrou. LEES, L. et al. Nurse-led dysphagia screening in acute stroke patients. Nursing Standard, 2006, roč. 21, č. 6, s. 35-42. MASSEY, R.; JEDLICKA, D. The Massey bedside swallowing screen. Journal of Neuroscience Nursing, 2002, roč. 34, č. 5, s. 252-3, 257-60. MAREČKOVÁ, J. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada Publishing 2006, 264 s. PERRY, L. Dysphagia: the management and detection of a disabling problem. British Journal of Nursing, 2001, roč. 10, č. 13, s. 837-44. TRAPL, M. et al. Dysphagia bedside screening for acute-stroke patients. The Gugging Swallowing Screen. Stroke, 2007, roč. 38, s. 2948-52.

31

ZÁKLADNÉ KLINICKÉ VYŠETRENIE PACIENTA S DYSFÁGIOU A VFSS Bunová B. Ambulancia klinickej logopédie, Koreszkova 7, 909 01 Skalica, tel. 034 / 66465667, 0346969382, email: [email protected] Klinicko-logopedická diagnostika porúch prehltávania pozostáva zo základného vyšetrenia a v prípade podozrenia na aspiráciu pacienta, aj zo špeciálneho vyšetrenia orgánov, zúčastňujúcich sa na prehltávaní. Základné vyšetrenie pozostáva z odobratia anamnézy od rodinných príslušníkov pacienta a zdravotného personálu, hlavne však od pacienta. Ďalej vyšetrujeme u pacienta : jeho kognitívné schopnosti, stupeň vedomia, respiráciu, fonáciu a detailné vyšetrenie orgánov, zúčastňujúcich sa na prehltávaní, tak v pokoji ako aj počas prehltávania sústa. Nemenej dôležité je vyšetrenie tonusu a senzitivity spomínaných orgánov. Veľmi dôležité je zaznamenanie si polohy tela, hlavne hlavy pri samotnom prehltnutí rôznych konzistencií. Ak je test vody pozitívny, t.j. u pacienta sa objavia aspoň dva prediktory aspirácie, doporučíme špeciálne vyšetrenie priebehu prehltávania. Jedným z nich je videofluoroskopické vyšetrenie (ďalej VFSS). Na Slovensku sa uskutočňuje zatiaľ len na rtg. pracovisku v NsP Skalica. VFSS je radiografické vyšetrenie prehltávania, pri ktorom sa análogovo alebo digitálne zaznamenáva videoobraz dynamického priebehu prehltávania. Uskutočňuje ho klinický logopéd v spolupráci s roentgenológom. Je to nielen diagnostická ale aj terapeutická metóda, pretože v priebehu vyšetrovania hltacieho aktu sa pacientovi podáva kontrastná látka všetkých troch konzistencií (tekutej, polotuhej a tuhej, zmiešanej s kontrastnými látkami, ktoré nepoškodzujú, v prípade aspirácie, pľúca) v kontrolovanom množstve, čím sa zisťuje, ktorá konzistencia a v akom množstve bude pre pacienta bezpečná - t.j. neprenikne do dýchacích ciest. VFSS je dôležitá zvlášť u neurogénnej dysfágie, pretože pri nej vidíme tichú aspiráciu - t.j. aspiráciu bez kašľa. Následne po VFSS vyšetrení nasleduje videoanalýza VFSS, ktorú vyhodnocujeme kvalitatívne alebo aj kvantitatívne.

32

Výsledkom VFSS je návrh terapeutických postupov, ktoré zlepšia činnosť jednotlivých parametrov orálnej a faryngeálnej fázy prehĺtania, čím sa zvýši jeho bezpečnosť a efektivita. Zároveň sa odporučia dietetické opatrenia a spôsob výživy pacienta.

33

FLEXIBILNÍ ENDOSKOPICKÉ VYŠETŘENÍ POLYKÁNÍ (FEES) A SENSORY TESTING (ST), TRANSNAZÁLNÍ EZOFAGOSKOPIE (TNE)

Černý M. 1,2, Bártová I. 1 1 2

Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Flexibilní endoskopické vyšetření polykání (FEES = Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing) je alternativní metodou k rentgenologické technice vyšetření polykání – videofluoroskopii, kterou v některých případech zcela nahrazuje. Metoda FEES spočívá v zavedení tenkého flexibilního fibro- nebo videoskopu přes nosní dutinu do nosohltanu na úroveň měkkého patra a pozorování koordinace pohybu hltanu a hrtanu, pasáže sousta hltanem do jícnu, správné funkce uzávěru glotis a případné aspirace či refluxu bolusu. Celé endoskopické vyšetření je zaznamenáváno do počítače k následnému vyhodnocení. Pacient postupně na výzvu polyká tekutinu (čaj), řídkou stravu (přesnídávka, kaše) a tužší sousta (např. dětské piškoty), potraviny jsou barveny potravinářskými barvivy. V endoskopickém obraze pak lze hodnotit průběh polykacího aktu, jeho délku, koordinaci, váznutí sousta, vstup do hrtanu (peneterace) či pod hlasivky (aspirace), návrat stravy z jícnu zpět do hypofaryngu (regurgitace) atd. U vyšetření bývá přítomen logoped, který podle aktuálního nálezu polohuje pacienta tak, aby docházelo k co nejsnadnější pasáži bolusu do jícnu, nebo aby se minimalizovala případná aspirace. Jeho přítomnost je také nezbytná pro následnou správnou rehabilitaci poruchy polykání. V případě, kdy před vyšetřením a nebo v průběhu vyšetření FEES ještě před polknutím bolusu existuje podezření na poruchu uzávěrového mechanismu glotis a aspiraci, je vhodné FEES vyšetření rozšířit na FEESST (Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing with Sensory Testing). Vyšetření reaktivity hrtanu (Sensory Testing, ST) spočívá ve vybavení laryngeálního addukčního reflexu (LAR). Provádí se aplikací krátkého vzduchového pulsu o různé intenzitě na oblast arytenoidního hrbolu a sleduje se uzávěr hlasivek.

34

Není-li LAR výbavný, nemá být vlastní FEES vyšetření prováděno, aby nedošlo k aspiraci. Pokud není FEES vyšetřením prokázána příčina dysfagie, lze vyšetření ihned doplnit o transnasální ezofagoskopii (TNE). TNE je moderní screeningovou metodou vyšetření jícnu s možností odběru biopsie, zhodnocení pohyblivosti jícnu, refluxní ezofagitidy. Vyšetření je obdobné jako standardní gastroenterology prováděná flexibilní ezofagoskopie, díky průměru endoskopu do 5 mm však umožňuje zavedení přes nosní dutinu pouze v lokální anestézii nosní dutiny a hltanu a nevyžaduje užití intravenózní neuroleptanalgezie. TNE lze tedy provádět ambulantně, není nutnost „dospání“ pacienta po vyšetření, pacient neztrácí celý pracovní den a míra dyskomfortu a riziko komplikací při vyšetření je nižší. Komplex metod FEES(ST) a TNE umožňuje podrobnou diagnostiku polykacích obtíží, z velké části nahrazuje rentgenologické metody vyšetření polykání, rigidní či flexibilní transorálně prováděnou ezofagoskopii. FEES nezatěžuje pacienta radiací, umožňuje časté opakované vyšetření, vizuální kontrolu pasáže bolusu hltanem, optickou verifikaci penetrace hrtanu a aspirace potravy. Pro spolehlivé výsledky vyžaduje moderní a kvalitní přístrojové vybavení, znalost fyziologie polykacího aktu, dobré zvládnutí endoskopické techniky vyšetření a správné interpretace nálezu.

35

DIAGNOSTIKA A LÉČBA REFLUXNÍ LARYNGITIDY NA ORL KLINICE FN V OSTRAVĚ PORUBĚ Zeleník K., Komínek P., Havlíková E., Walderová R. ORL klinika FN Ostrava Poruba Úvod: Refluxní (zadní) laryngitida byla poprvé popsaná Delahuntym v roce 1972, který dal do souvislosti nález pachydermie, zarudnutí a otoku arytenoidních hrbolů a zadní komisury s refluxem kyselého žaludečního obsahu. Kromě dysfonie může chronické dráždění sliznice hrtanu způsobit snížení její senzitivity, což vede k aspiracím a dysfagickým problémů m pacienta. Diagnostika refluxní laryngitidy není snadná, v ČR většinou pozůstává jenom z anamnézy a přímého vyšetření hrtanu. Pacientovy obtíže a nálezy v hrtanu jsou však značně nespecifické a jejich interpretace je obtížná. K hodnocení hrtanových nálezů lze použít tzv. Reflux findings score, které podrobně popisuje 8 různých nálezů (pseudosulcus, obliterace Morganského ventrikulu, zarudnutí, otok hlasivek, otok hrtanu, hypertrofie zadní komisury, granulóm/granulace, hustý hlen) a připisuje jim určitou číselnou hodnotu. Pokud je celkový součet větší než 7, je pravděpodobnost toho, že nález je způsoben extraezofageálním refluxem 95%. Toto skóre nálezy v hrtanu standardizuje a umožňuje sledovat efekt léčby. Pokud na reflux usuzujeme, můžeme k jeho prokázání použít diagnosticko – terapeutický test (nasazení inhibitoru protonové pumpy 2x denně po dobu 3-6 měsíců). Přesnější diagnostiku umožňuje ambulantní 24-hodinová 2-kanálová pH-metrie, pomocí které lze určit přesný počet extraezofageálních refluxních epizod. Výhodou této metody je její jednoduchost, výborná compliance a senzitivita přes 80%. Metodika: pH-metrické vyšetření provádíme od února 2008. Nejčastější indikaci k vyšetření je dysfonie trvající déle než 3 měsíce i přes intenzivní foniatrickou péči a/nebo známky refluxní laryngitidy při laryngoskopickém vyšetření. Vyšetření provádíme přístrojem Digitrapper pH 400 firmy Medtronic. Proximální senzor je umístněn za vizuální kontroly 1 cm kaudálně od hltanového vstupu do jícnu, distální senzor 15 cm pod ním. Výsledky: Dosavadní pozorování ukazují, že ambulantní 24-hodinová 2-kanálová pH-metrie zpřesňuje diagnostiku refluxní laryngitidy a pacienty je velmi dobře tolerována. U pacientů s výraznějšími obtížemi a větším nálezem v hrtanu jsme obecně zaznamenali vyšší počet refluxních epizod.

36

Závěr: Ambulantní 24-hodinová 2-kanálová pH-metrie je zlatým standardem v diagnostice refluxní laryngitidy. Umožňuje přesně určit počet extraezofageálních refluxních epizod a tedy i cíleně léčit. Zvláště výhodné je její použití u nejasných stavů a u pacientů nereagujících dostatečně na medikamentózní léčbu.

37

LIEČBA PORÚCH PREHĹTANIA Tedla M., Mokoš M., Lorenc B. I. ORL klinika, LF UK, Bratislava Foniatrické odd. FNsP Bratislava ORL ambulancia Prosanus a.s.- preventívne centrum, Bratislava Liečba dysfágie je do veľkej miery spojená s diagnostikou porúch prehĺtania. Časť liečebných stratégií sa tvorí pri diagnostickej videoendoskopii či videofluoroskopii. Základom liečby je nastavenie správnej diéty. Pokiaľ je to možné, preferujeme enterálnu výživu pred parenterálnou, čo sa enterálnej výživy týka, našim cieľom je dosiahnuť plnú perorálnu stravu. Počas liečby či rehabilitácie je plná perorálna strava často nemožná, pacienti aj ak sú schopní prijať časť stravy cez ústa, majú dostatočný kalorický príjem zabezpečený inou cestou (nazogastrická sonda (NGS), perkutánna endoskopická gastrostómia (PEG), parenterálne). Diéta je závislá od typu poškodenia, u pacientov v liečbe onkologického ochorenia hlavy a krku vo všeobecnosti je najľahšie prehĺtanou stravou kašovitá potrava jednej konzistencie, napríklad puding či jogurt bez kúskov ovocia. V prevažnej väčšine prípadov je pri dysfágii indikovaná nechirurgická terapia. Rehabilitáciou hltacieho aktu spoločne s modifikovaním polohy a postoja je možné docieliť stav, pri ktorom sa hltací akt tréningom dostane do stavu keď je prehĺtanie automatické, bezpečné a dostatočné. Rehabilitácia môže byť priama, teda s použitím potravy, alebo nepriama, bez použitia sústa potravy. Len v niektorých prípadoch nechirurgická liečba zlyhá a je potrebné pristúpiť k „záchrannej“ chirurgickej liečbe spočívajúcej v oddelení dýchacích a hltacích orgánov. Chirurgická liečba, ako je spomínané, vo väčšine prípadov nasleduje po zlyhanej nechirurgickej liečbe. Existujú však aj primárne indikácie chirurgickej liečby poruchy prehĺtania, napríklad v liečbe Zenkerovho divertikla, či medializačné techniky pri nedostatočnosti hlasivkového uzáveru. Protetická liečba má v diagnosticko- terapeutickom postupe svoje miesto najmä pri plánovaní chirurgických výkonov, kde sa predpokladá strata tkanív zubov, sánky, čeľuste, podnebia prípadne jazyka.

38

TERAPIE PORUCH POLYKÁNÍ KLINICKÝM LOGOPEDEM Kostelecká H. Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. Logopedická terapie je zaměřena na poruchy polykání lokalizované v orální, orálně-transportní a faryngeální fázi polykacího aktu. Terapeutický plán vychází z podrobných znalostí klientovy anamnézy, včetně základního onemocnění a komplexní diagnostiky poruchy polykání (klinické vyšetření, aparativní diagnostika). Terapie je zaměřená funkčně, ovlivňuje zjištěný patomechanismus poruchy polykání, a to technikami reedukačními (motorická cvičení a stimulační techniky), kompenzačními (mění fyziologii polykacího aktu – posturální techniky a polykací manévry) či adaptačními (externí pomoc - užití pomůcek, nutriční opatření, vedení při příjmu potravy). Cílem terapie je dle možností a stavu klienta výstavba fyziologického polykacího aktu či zefektivnění a usnadnění orálního příjmu potravy, minimalizace rizika aspirace a zabezpečení kvalitní nutrice a hydratace.

39

VIDEOFLUOROSKOPICKÉ VYŠETŘENÍ POLYKACÍHO AKTU – MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY

Čapek V. 1, Lebedová Z. 2 1 2

Radiologická klinika 1. LF a VFN Neurologická klinika 1. LF a VFN

Přednáška si klade za cíl seznámit posluchače se základy videofluoroskopického vyšetření polykacího aktu, tedy se základními principy techniky užité při vyšetření, s vlastnostmi užité kontrastní látky, s indikacemi k vyšetření a se základním ziskem z metody vyšetření. Součástí přednášky je ukázka fysiologického polykacího aktu s popisem všech důležitých anatomických struktur a jeho normálního průběhu, stejně tak jako jeho základní patologie. Videofluoroskopické vyšetření umožňuje detailní dynamické zobrazení průběhu polykacího aktu především ve fázi orální a faryngální. Odpovídá na otázku, proč má pacient poruchu polykání, a je základem pro správné zacílení terapie logopedické či chirurgické. Z vyšetření lze dále odvodit trvání jednotlivých fází polykacího aktu a místo a čas spouštění polykacího reflexu.

40

VYUŽITÍ VIDEOFLUOROSKOPIE PŘI DIAGNOSTICE A TERAPII PORUCH POLYKÁNÍ U PACIENTKY S ALS – KAZUISTIKA Konůpková Z. 1, Bachurová H. 2, Škodová E. 1, Puchmajer P. 1 1 2

Foniatrická klinika VFN a 1.LF UK Neurologická klinika VFN a 1.LF UK

Hlavním předpokladem využití maxima z terapeutických technik poruch polykání u pacientů s ALS je nesporně včasná a přesná diagnostika, která umožní fixování kompenzačních technik od počátku manifestace příznak ů dysfagie. Videofluroskopie poskytuje informace o celém polykacím aktu, umožňuje jej podrobně popsat a porozumět individuální patogenezi poruch polykání. Kazuistika: Pacientka s ALS byla přijata do péče Foniatrické kliniky VFN a 1.LF UK pro smíšenou dysartrii. Z počátku obtíže při polykání negovala. Pravidelné kontroly umožnily detekovat počínající dysfagii včas a podrobná klinická diagnostika doplněná nezbytným videofluoroskopickým vyšetřením přesně zacílila individuální terapeutický plán. Přednesená kazuistika popíše, s využitím videozáznamů, průběh diagnostiky i terapeutický plán.

41

OBRNA HRTANA A DYSFÁGIA Šúchová L., Šimko Š. Foniatrické oddelenie FN Bratislava Antolská 11 SR. Úvod a cieľ prezentácie Správna funkcia hrtana podmieňuje komplexnú súhru činností v oblasti dýchania, reči a prehĺtania. Príčiny obrny hrtana môžu byť lokálne, na podklade poškodenia príslušného nervu alebo svalu a celkové, ktoré predstavujú systémové neurologické ochorenia ako M. Parkinson, náhla cievna mozgová príhoda, amytrofická laterálna skleróza, skleróza multiplex a iné. Cieľom našej prezentácie bolo komplexné vyhodnotenie príčin obŕn hrtana a zhodnotenie výsledkov liečby našich pacientov od začiatku roku 2006 do konca roku 2007. Pacienti a metóda Sledovali a hodnotili sme 133 pacientov s jednostrannou alebo obojstrannou obrnou hrtana. Z celkového počtu vyšetrovaných bolo 67 mužov a 66 žien, veku v rozmedzí 19-75 rokov. Jednostrannú obrnu malo 108 (81,2%) pacientov (vpravo 53, vľavo 55), obojstrannú 25 (18,8%). Z celkového počtu 133 pacientov malo 9 vyšetrovaných okrem obrny hrtana aj dysfágiu (6,9%).Hodnotili sme kvalitu hlasu na začiatku liečby s ohľadom na stupe ň dysfónie podľa škály UEP a GRBAS, ďalej sme porovnávali príčiny vzniku obrny, spôsoby a výsledky liečby. Výsledky Kvalita hlasu pred liečbou podľa UEP dosiahla najčastejšie stupeň 3 (38,3%), podľa škály GRBAS najčastejšie G 1 (42,8%), R 1 (73,7%), B 2 (51,1%), A 2 (53,4%), S 1 (61,7%).Najčastejšou príčinou obrny hrtana bolo poškodenie počas operácie štítnej žľazy 98 pacientov (73,7%), z tohto počtu bolo 6(6,1%) reoperovaných a u 8 pacientov sa jednalo o malignú strumu (8,2%). 5 vyšetrovaných s jednostrannou obrnou hrtana (3,8%) bolo po operácii krčnej chrbtice. Rehabilitáciu hlasu absolvovalo 124 pacientov (93,2%), bez rehabilitácie bolo 9 pacientov. Po 10 mesiacoch od vzniku obrny bolo zhojených 68 (51,1%) obŕn, nezhojených 65. Najčastejšia dĺžka hojenia bola 3 mesiace, maximálne 10, minimálne 1 mesiac.

42

U pacientov s pretrvávajúcou obrnou hrtana najčastejším operačným výkonom bola laterofixácia hlasivky s arytenoidektómiou (4 – 6,2%), trvalými kanylonosičmi sa stali dvaja pacienti (3,1%), operačnú liečbu odmietlo 17 pacientov (26,2%), u 32 pacientov (49,2%) s pretrvávajúcou obrnou sme dosiahli dobrú kvalitu hlasu len pomocou rehabilitácie, z 9 pacientov s poruchou prehĺtania len jeden (11,1%) absolvoval aj rehabilitáciu prehĺtania. Závery • Obrny hrtana naďalej predstavujú významný diagnostický a liečebný problém v odbore foniatria. • Najčastejšou príčinou zostáva naďalej poškodenie pri operácii štítnej žľazy. • Pribúda poškodení po operácii krčnej chrbtice endoskopickou cestou. • Rehabilitácia hlasu zostáva naďalej metódou voľby pri liečení obrny hrtana. • Okrem rehabilitácie hlasu je nevyhnutné z foniatrického hľadiska zabezpečiť aj rehabilitáciu prehĺtania (ak má pacient dysfágiu). • Malý počet pacientov s nevyliečenou obrnou hrtana súhlasí s operačnou liečbou (nedostatočná informovanosť, málo erudovaných fonochirurgov). • Zdravotný stav pri obrne hrtana sa výrazne premieta aj do sociálnej oblasti (kvalita života, narušená komunikácia, profesionálne problémy).

43

PĚVECKÝ FORMANT Havlík, R. 1, Švec, J.G. 2, Lejska, M. 1 AUDIO-Fon centr. s.r.o., Obilní trh 4, 602 00 Brno, ČR ([email protected]) 2 Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra experimentální fyziky, Oddělení biofyziky, tř. Svobody 26, 771 46, Olomouc, ČR ([email protected]) 1

Při zpěvu bel canto je třeba dosáhnout vysoké nosnosti a znělosti hlasu. Je rovněž nezbytné, aby jej bylo zřetelně slyšet na pozadí doprovodných nástrojů. Hlasová výchova operních pěvců směřuje k dosažení akustických kvalit, které splní uvedené požadavky. U mužských hlasů je jejím cílem vytvořit specifickou rezonanci, nazývanou pěvecký formant. Z fyzikálního hlediska je barva hlasu určena nejen množstvím harmonických tónů, ale též jejich vzájemným poměrem a akustickou energií v nich uloženou. Harmonické tóny vznikají kmitáním hlasivek a rezonují ve vokálním traktu (vzduchem naplněných prostorách uložených nad hlasivkami). Jejich spektrum závisí na jeho velikosti a tvaru. Vokální trakt je z anatomického hlediska trubice tvořená hrtanem, hltanem a dutinou ústní. Dno této trubice tvoří hlasivky, nad nimiž je umístěna laterálně směřující výchlipka zvaná sinus Morgagni. Hrtan je zespodu vsazen do hltanu, přičemž prominuje nad jeho dolní úroveň ohraničenou esofageálním vchodem. Tím vytváří po každé straně piriformní siny. Hrtan díky svému závěsnému aparátu může do jisté míry měnit svou vertikální pozici a tím současně měnit geometrii uvedených struktur. Snížení polohy hrtanu vede nejen k prodloužení rezonanční trubice, ale i k rozšíření morganských sinů. Tvar dutiny ústní je ovlivňován mírou otevření úst, pozicí jazyka a rtů. Modelové studie zpěvního hlasu předpokládají, že pěvecký formant vzniká jako důsledek několika základních tvarových změn rezonančních prostor vokálního traktu: - oblast hltanu má být výrazně širší než oblast laryngeálního vchodu - pozice hrtanu má být snížena tak, aby prostor hrtanové dutiny byl dostatečně dlouhý - sinus Morgagni a prostor mezi ventrikulárními řasami mají mít adekvátní šíři - mělo by dojít k dostatečnému otevření piriformních sinů - předěl mezi ústní a hltanovou dutinou má být zúžen 44

Akustickým důsledkem výše uvedených tvarových změn je sblížení a propojení tří původně izolovaných rezonancí vokálního traktu a vytvoření tzv. pěveckého formantového shluku (angl. singer’s formant cluster) z třetího, čtvrtého a pátého formantu ve frekvenční oblasti kolem 3000 Hz. Propojením formantů dojde k navýšení akustické energie v tomto pásmu až o 20dB. Schopnost vytvořit pěvecký formant je dána na jedné straně anatomickou dispozicí, na straně druhé pak školením, při němž je hledána optimální pozice jednotlivých struktur rezonančních prostor. Tvarové změny, ke kterým dochází, a jejich vztah k poloze a velikosti akustických změn, jsou předmětem probíhajících studií. Podpořeno projektem GAČR 101/08/1155.

45

ZOBRAZENÍ HLASOTVORNÉHO APARÁTU MODERNÍMI ZOBRAZOVACÍMI METODAMI Lejska M. 1, Krupa P. 2, Havlík R. 1 1 2

AUDIO-Fon centr. Brno Klinika zobrazovacích metod, FN u sv. Anny Brno

Hlasotvorný aparát je z hlediska histologického tvořen měkkými vazivovými a svalovými tkáněmi, které jsou umístěny v chrupavčitém skeletu hrtanu. Další, tedy rezonanční část hlasotvorného aparátu, je naopak tvořena výhradně dutinami, které ač mají podklad kostěný, jsou vyplněny měkkými orgány – jazyk, měkké patro, patrové oblouky. Zobrazení celého hlasotvorného aparátu bylo a také zůstává úkolem nesnadným. Před objevením rtg zobrazení byl jakékoliv skutečný obraz nitra hrtanu člověka vždy jen v rukou malířů. Až možnosti zobrazení rtg umožnily lékařům nahlédnout do nitra lidského těla. Především však do těch míst, kde se vyskytují rentgenkontrastní tkáně - kosti. Tkáně měkké byť v těle nejčastější i tak zůstávaly nezobrazitelnými. Je třeba přiznat, že v historii medicíny jsou popsány pokusy o zobrazení dýchacího traktu včetně nitra hrtanu pomocí aplikace kontrastních tinktur. Takové zobrazení bylo jednak přesné, protože nedokázalo odstranit fenomén překrývání se vrstev a také současně i nebezpečné, protože zatěžovalo vyšetřovaného zbytečným rentgenovým zářením. V současnosti se v oblasti zobrazovacích metod rozvíjejí moderní a nové možnosti: komputerová tomografie a nukleární magnetická rezonance. V rámci výzkumného úkolu grantu GAČR 101/08/1155 bylo provedeno zobrazení hlasotvorného aparátu u pěvců bel canto. Pro tato zobrazení byla zvolena metoda NMR, která nejenže nezatěžuje vyšetřovaného žádným zářením, ale dává přesnou možnost odlišit v obraze jednotlivé vnitřní části měkkých tkání. Metoda milimetrových řezů pak umožňuje zpětnou trojrozměrnou interpretaci výsledků zobrazení. V práci budou předvedeny ukázky moderního způsobu zobrazení hlasotvorného aparátu. Podpořeno grantem GAČR 101/08/1155

46

PROBLÉMY MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ PĚVECKÉHO FORMANTU Radolf V. Ústav termomechaniky AV ČR, Dolejškova 5, 18200 Praha 8, e-mail: [email protected] Tento příspěvek spadá svým obsahem do oblasti akustiky v biomechanice. Ve spolupráci s foniatrickými pracovišti v ČR byly již dříve vytvořeny prostorové a následně zjednodušené geometrické modely akustických vokálních dutin člověka při fonaci samohlásek. Na těchto modelech byly zjišťovány dynamické charakteristiky pomocí různých matematických modelů. Jedním z cílů projektu, v rámci kterého tato práce vznikla, je i výzkum výrazného rezonančního vrcholu v oblasti okolo 3 kHz ve spektru hlasu operních zpěváků, tzv. pěveckého formantu. Ten podle dosavadních výzkumů vzniká zřejmě shlukem třetího, čtvrtého a pátého formantu. Naše jednodimenzionální (myšleno z hlediska předpokládaného šíření zvukových vln, nikoliv z hlediska geometrického uspořádání) matematické modely byly navrženy s cílem obecně nalézt takovou konfiguraci akustických dutin, při které dojde k vybuzení předem definovaných akustických rezonancí. Jedná se o tzv. ladění formantů. Pomocí těchto modelů byla tedy modelována i úloha nalézt geometrii vokálního traktu vhodnou pro vznik pěveckého formantu.

Obr. 1. Geometrie modelu vokálního traktu před a po modifikaci

Obr.

2. Přenosová charakteristika modelu vokálního traktu před a po modifikaci

47

Poděkování Příspěvek vznikl díky podpoře grantové agentury ČR v rámci projektu 101/08/1155 “Počítačové a fyzikální modelování vibroakustických vlastností vokálního traktu člověka s ohledem na optimalizaci hlasové kvality”.

48

POSTOJ UČITELŮ K HLASU Z HLEDISKA POTŘEB PROFESE Frostová J. AUDIO-Fon centr., Obilní Trh 4, 602 00 Brno Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Poříčí 31, 603 00 Brno V příspěvku autorka referuje o dílčím šetření, které se uskutečnilo v rámci výzkumného záměru „Škola a zdraví pro 21. století“ MSM 0021622421 pod vedením Doc. Evžena Řehulky, CSc. Pomocí dotazníku vlastní konstrukce byl u skupiny 141 respondentů – učitelů kombinovaného studia zjišťován jejich postoj k hlasu v kontextu pedagogické profese. Záměrně byla zvolena forma volných odpovědí. Cílem bylo získání informací o reálném stavu úrovně percepce vlastního hlasového projevu jako např. vnímání hlasových obtíží, vnímání změn svého hlasového projevu během pedagogické praxe, dále zjištění subjektivních představ o možných příčinách percipovaných změn apod. Protože se jednalo o studenty kombinovaného studia, kteří pracují s dětmi na I. stupni základní školy a součástí výuky je zpěv, byl dotazník zaměřen nejen na hlas mluvní, ale i na hlas zpěvní. Dále nás zajímal rozsah i zdroje vědomostí o hlasové hygieně. Stupeň zodpovědnosti v postoji k hlasivkám – svému pracovnímu nástroji – naznačovaly způsoby řešení hlasových potíží. Výsledky šetření naznačily problémy s mluvním i zpěvním hlasem, které v současné době učitelé pociťují. Ukázalo se však zároveň, že vědomosti učitelů 1. st. ZŠ v oblasti hygieny hlasu jsou minimální až nedostačující. Učitelé by měli být všeobecně informováni o příznacích možných hlasových obtíží, aby zavčas podstoupili odborné lékařské vyšetření a doceňovali zásady péče o hlas. Učitelé velmi málo využívají možnosti odborné lékařské péče. Analýza uváděných subjektivních hodnotících soudů vztahujících se k parametrů m hlasu signalizuje funkční potíže s hlasem. Výsledky rovněž naznačily poměrně výraznou tendenci k bagatelizaci problémů s hlasem a nízkou úroveň základní autodiagnózy hlasových potíží. V rámci prevence vzniku závažných hlasových poruch a onemocnění hlasu je třeba klást důraz na subjektivní percepci vlastního hlasu. Neakceptace

49

a podceňování zpočátku mírných nebo občasných příznaků hlasové dysfunkce může vést k prohlubování onemocnění funkčního i organického rázu.

50

O FASCINÁCII VYSOKÉHO HLASU Sopko J. Basel, Švýcarsko Prof.MUDr.Arnošt Pellant, DrSc. pracoval počas celej svojej lekárskej činnosti na zlepšení patologických hlasových stavov. Jeho vedecký prínos a jeho chirurgické umenie – ars medici – majú pevné miesto v domácej i medzinárodnej otorhinolaryngologii. Túto prednášku venujem môjmu ctenému kolegovi pri príležitosti jeho životného jubilea. Medicína a hudba sú dva odbory, ktoré od samého začiatku spolu súvisia, historicky, myšlienkovo i prakticky. Už hippokratovi žiaci ovládali umenie používať hudbu jak diagnosticky, tak aj terapeuticky. A vociferatio – systematicky prevádzané hlasové školenie patrilo v antickom svete ku všeobecnej vzdelanosti. Na príklade zvukových a video záznamov sa pokúsim poukázať na krásu, ale aj krehkosť vysokého hlasu. V dejinách hudby bol vysoký hlas vždy najviac ocenený. A to nie len soprán, alebo koloratúrsoprán u žien (Edita Gruberová spieva Áriu Kráľovny noci z Mozartovej Čarovnej flauty), ale aj vysoký hlas u mužov. Za často triumfálnymi hlasovými úspechmi kastrátov sa skrývajú hrozné ľudské tragédie. Historický – jediný zvukový záznam pravého a posledného kastráta - Alessandra Moreschiho – ktorý odznie v prednáške je jedinečnou hlasovou historickou raritou. Na porovnanie prirodzeného a umelého computerizovaného hlasu bude uvedená ukážka z laboratória Geralda Bennetta a Xaviera Rodeta zo sedemdesiatych rokov. Táto technika, ktorá dnes patrí ku štandardnému vybaveniu každého hlasovo – computerizovaného štúdia, bola použitá aj vo filme Farinelli, z ktorého predvediem krátku ukážku. Jak hlas kastrátov – voce blanca (prázdny hlas), tak aj computerizovane syntetický hlas postrádajú ľudské teplo a farbu. Hlas counter tenora nedosahuje ani výšku hlasu kastrátov a už vôbec nie jeho dychovú dlžku a potenciál. Stroboskopický nález pri tejto hlasovej technike je charakteristický – hlasivky silno domykajú v Pars cartilaginea kým Pars membranacea zostáva otvorená.

51

HLASOVÁ HYGIENA – OBSAH POJMU I., II. Bártková E., Weberová P., Lejska M., Havlík R. AUDIO-Fon centr. Brno S rozvojem dalších nových a moderních vyšetřovacích metod je nám umožněno stále lépe a dokonaleji poznávat fyziologii i patofyziologii tvorby lidského hlasu. Dokážeme popisovat kmity vazů hlasových, jejich rozsah i typ. Dokážeme se podívat přímo do hrtanu, a to nejenom při klidovém stavu, ale i přímo za fonace. Víme a také zaznamenáváme různé odchylky organické a funkční, které mají přímý vliv na charakter a kvalitu hlasu. Léčebné působení na postižení hlas obsahuje jak prvky konzervativní, tak i operační. Vždy, nemocný hlas, také léčíme klidem a následnou hlasovou reedukací. Velmi významnou součástí v léčbě i prevenci hlasových poruch jsou pravidla, která ukazují jak hlas a celý hlasotvorný aparát chránit, jak předcházet či se vyhýbat možným, škodlivinám a jak hlas udržovat v optimální kvalitativní i kvantitativní úrovni. Soubor podobných pravidel je obecně nazýván pojmem „Hlasová hygiena“. Jak doporučení, která vycházejí z těchto pravidel, tak i samotný pojem „hlasová hygiena“ užíváme v oblasti péči o kvalitu hlasu velmi často. Jsme přesvědčeni, že doporučení obsažená v hlasové hygieně umožňují předcházet, oddalovat a minimalizovat hlasové poruchy. Vlastní přesný obsah pojmu „hlasová hygiena“ však není ustálen. Neexistují žádné doporučené „standardy“ hlasové hygieny. Obsah tohoto pojmu se může lišit a často i liší pracoviště od pracoviště, lékař od lékaře, podle tradica či zkušenosti terapeuta. Obsahuje vlastní hlasová hygiena jen péči o hlas a hlasotvorný aparát nebo i péči o celkovou fyzickou pohodu organismu ? Můžeme mluvit o hlasové hygieně z hlediska fyzického stavu nebo také podle psychického rozpoložení mluvčího ? Jak se promítají do hlasové hygieny vnější podmínky, které mohou ovlivňovat hlasovou zátěž ? Lze mluvit o hlasové hygieně jen u hlasových profesionálů nebo u každého člověka ? Na tyto a další podobné otázky se snažíme nalézt odpovědi. Na základě vlastních zkušeností a odborných poznatků z nám dostupné literatury jsme se snažili provést inventarizaci obsahu pojmu „hlasová hygiena“. Podporováno Grantem GAČR 101/08/1155. 52

VIDEOTRÉNINK – LAHŮDKA V OBLASTI TERAPIE PORUCH ŘEČI Hánová Z. ORL klinika FNKV a 3.LF UK, Praha, [email protected] Kazuistikou ilustruji alternativní postup v terapii vývojové dysfázie. Na příběhu tříletého chlapce a jeho matky si ukážeme užitečnost systematické práce s nonverbální komunikací, s posílením pragmatické roviny řeči. Prostřednictvím rozborů videonahrávek interakcí umožňuji matce postupně si odpovědět na otázky typu: Jak učit syna mluvit? Jak ho netrápit a přitom nezanedbat? Na co syn má a na co ne? Co dělat, když se tak hrozně vzteká, když mu okolí nerozumí? Po 5 nahrávkách a rozborech během 3 měsíců si matka našla řešení, šitá na míru jí i synovi. Pomohlo jí vidět, co by člověk jinak přehlédl. Lépe se cítí ve vztahu k dítěti, získala sebejistotu v roli matky – učitelky řeči. Lépe využívá svou energii. Chlapec říká hojně celá nová slova, spontánně opakuje slyšené. Ovlivněním vzorců nonverbální komunikace vytváříme příznivý základ pro rozvoj mluvené řeči. Videotréninkem posílíme komunikační kompetenci matky i dítěte. Rozpojuje se bludný kruh, který pravidelně vzniká v rodině s dítětem s poruchou řeči. Akceptováním toho, co přináší tato určitá matka a toto určité dítě otvíráme mocný potenciál změny. Žádný zkušený odborník sám nedokáže dobře vystihnout a ještě zajistit změnu v interakci rodič - dítě, jako to dokážeme při interaktivních rozborech s rodiči. Videotrénink vnáší do práce s dětmi s poruchami řeči obohacení, rozšíření terapeutických možností a efektivní nástroj pomoci.

53

ONEMOCNĚNÍ HLASIVEK ZPĚVÁKŮ A HERCŮ V ZÁVISLOSTI NA UMĚLECKÉM ŽÁNRU, KTERÝ PROVOZUJÍ Vydrová J., Dubová J. Medico s.r.o., ORL ambulance Práce referuje o prospektivní studii nejčastějších příčin onemocnění hlasivek a hlasu u hlasových profesionálů, zpěváků a herců. Studie zahrnuje vyšetření 40 zpěváků nebo herců, kteří byli vyšetření v loňském roce na našem pracovišti a podrobně diferencuje příčiny jejich poruchy. Onemocnění hlasivek a hlasu herců se liší v závislosti na žánru, který provozují. Jiné poruchy hlasu sužují zpěváky klasické hudby a opery a jiné herce a zpěváky populární hudby.

54

ZMĚNA HLASU PŘI POKLESU HORMONÁLNÍ HLADINY ESTROGENŮ PO RADIKÁLNÍ ONKOLOGICKÉ LÉČBĚ. KAZUISTIKA Dubová J., Vydrová J. Medico s.r.o., ORL ambulance Na našem pracovišti byla vyšetřena žena, sboristka Českého filharmonického sboru. Jako hlavní problém udávala změnu hlasového rozsahu. Jedná se o profesionální zpěvačku, která ví přesně jaký má hlasový rozsah. Původní hlasový rozsah měla mezi e a f2, odpovídající altu, nynější v rozsahu od G do g1, odpovídající barytonu, tedy mužskému hlasu. Anamnesticky jsme zjistili, že prodělala radikální onkologickou terapii karcinomu prsu, radioterapii ovarií, a dlouhodobě užívala antiestrogenní léčbu Tamoxifen tbl. Při laryngostroboskopickém vyšetření nebyl shledán patologický nález v oblasti hrtanu. Při vyšetření hlasového pole odpovídal její hlasový rozsah rozsahu barytonu. Jedinou patologií, která byla při vyšetření pacientky shledána a pravděpodobně mohla být příčinou změny hlasového rozsahu, je velmi nízká hladina estrogenů po radikální onkologické léčbě.

55

VĚTNÁ SROZUMITELNOST V RŮZNÝCH TYPECH ŠUMU Vokřál J., Dlouhá O. Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Testování rozumění řeči může být provedeno prezentováním testovacího materiálu ve formě vět. Příspěvek demonstruje výsledky vlivu různých šumů na větnou srozumitelnost u osob s normálním sluchem. Provedení testu a jeho výsledky závisí na použitém větném materiálu, typu konkurenčního signálu, způsobu hodnocení, poslechu ve volném poli nebo do sluchátek apod. Námi použitý testovaný materiál v českém jazyce zahrnuje 10 dekád vět, věty mají délku od 4 do 10 slov. Materiál byl namluven profesionálním řečníkem a nahrán digitálně za studiových podmínek. Délka vět byla 1,6 s až 3,5 s. Pauza mezi větami je 6,5 s. Průměrná intenzita všech dekád vět byla normalizována na stejnou úroveň podle normy EN ISO 8253-3:1998. Za konkurenční signály byly vybrány tyto signály: a) řečový šum – definován technickou normou EN 60645-2:1993 – paragraf 13.1, b) hovorový šum složený z nezávislých promluv 8 mluvčích (v anglickém jazyce používán termín "babble noise", šum vytvořen na foniatrické klinice), c) "cocktail party" šum – převzata nahrávka z CD nosiče z České slovní audiometrie vytvořeného MUDr. Hložkem (Olomouc, 1994). Všechny konkurenční rušivé signály byly nastaveny na stejnou průměrnou hladinu zvuku jako je průměrná hladina zvuku všech vět. Poslech materiálu byl proveden v audiometrické komoře ve volném poli z reproduktorů 1 metr před posluchači v azimutu 0 stupňů. U 16 osob s normálním sluchem (tónový audiogram 0,5 KHz - 6 kHz lepší než 20 dB HL), bylo provedeno hodnocení větné srozumitelnosti se všemi 3 typy šumů, časový odstup mezi jednotlivými testy 2 týdny. Věty prezentovány na hladině 60 dB SPL, úroveň rušivého signálu byla u různých vět prezentována na hladinách zvuku: u řečového šumu 70-75-80 dB SPL, u dalších dvou šumů, které maskovaly více již při nižších úrovních, na hladinách 65-68-70-72-75 dB SPL. Hodnocení srozumitelnosti vět: bezchybné zopakování věty – 1 bod (10 %), 1 záměna nebo chyba ve větě 1/2 bodu (5 %), při větší odchylce – 0 bodů. Řečový šum se vyznačuje nízkým stupně m maskování. Druhé dva konkurenční signály maskují při nižších intenzitách, přičemž „babble noise“ je 56

v zahraničí studován pro svou významnou interferenci s řečovým signálem v časové i spektrální oblasti. „Cocktail party“ šum však není jednoznačně technicky definovatelný (náhodně nahraný hluk při společenské události). Tab. 1: Větná srozumitelnost v přítomnosti konkurenčního signálu – věty prezentovány na 60 dB SPL (prů měrná hodnota ± směrodatná odchylka [%]) Hladina akustického tlaku šumového signálu Typ šumu

65 dB

68 dB

70 dB

a) řečový šum

100 %

92±7 %

b) hovorový šum

93±8 %

64±15 % 38±15 % 20±16 %

2±4 %

0%

c) cocktail party šum

93±5 %

55±12 %

1±3 %

0%

22±7 %

72 dB

75 dB

80 dB

56±21 % 24±21 %

6±8 %

Poděkování: Příspěvek vznikl za podpory grantu IGA MZ ČR 9105-3/2006.

57

PRVNÍ VÝSLEDKY VYŠETŘENÍ VĚTNÉ SROZUMITELNOSTI V ŠUMU U NEDOSLÝCHAVÝCH PACIENTŮ Dlouhá O., Vokřál J. Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Poslech řeči za přítomnosti soutěžících signálů je předmětem studií po mnoho let. Metoda, soubor: Při konstrukci testů české větné srozumitelnosti oproti šumu jsme vycházeli z fonetické vyváženosti vět. Používáme soubor 100 vět (4-10ti slovných) rozdělených do dekád k využití hodnocení úspěšnosti v %. Materiál je nahrán a zpracován profesionálně ve studiu. Průměrná intenzita všech dekád je normalizována na stejnou úroveň. Za konkurenční signál byl vybrán tzv. hovorový šum (babble noise) složený z nezávislých promluv 8 mluvčích (byl vytvořen na foniatrické klinice). Babble noise je významný svou maximální interferencí s řečovým signálem v časové i spektrální oblasti. Poslech materiálu byl realizován v audiometrické komoře ve volném poli ze 2 reproduktorů 1 metr před posluchači v azimutu 45 stupňů. Věty byly prezentované na hladině 65 dB SPL; úroveň rušivého signálu (babble šumu) byla prezentována na hladinách 65 a 70 dB SPL kontrolní skupině a skupině nedoslýchavých bez a se sluchadlem. Hodnocení: správně zopakovaná celá věta 10%, zopakovaná alespoň polovina věty 5%, méně než polovina věty 0 %. Výsledky: U 18 osob s normálním sluchem (dle audiologické normy, věk 18-25 let) je porozumění větám oproti šumu 100% při stejné hladině 65 dB SPL; při zesílení šumu na 70 dB SPL je výsledek 97,9% (+/-2,5). U pacientů s nedoslýchavostí je přirozeně situace komplikovanější; zaznamenali jsme ale velice pozitivní reakce, tzn. ocenění možnosti vyzkoušet si sluchadlo za ztížených podmínek. Při dělení nedoslýchavých (73 celkem) podle SRT jsou u lehké a středně těžké poruchy při prezentaci řečového signálu oproti šumu na úrovni 65 dB SPL výsledky 90,3% úspěšnosti u lehké a 72,1% u středně těžké při použití sluchadla. U těžkého stupně nedoslýchavosti jsou výsledky horší – při stejné úrovni 65 dB SPL řeč-šum je výsledek 68,3%; většina pacientů ale již nedokáže řeč diferencovat oproti pozadí zesíleného šumu o 5 dB.

58

Graf: Porovnání větné srozumitelnosti v babble šumu; kontrola x pacienti se sluchadlem

Poděkování: Příspěvek vznikl za podpory grantu IGA MZ ČR 9105-3/2006.

59

NAŠE JEDNOROČNÍ ZKUŠENOSTI S CELOPLOŠNÝM SCREENINGEM SLUCHU Praisler J. 1, Chrobok V. 1, Boháčová E. 1, Suchánková I. 1, Slaviková M. 1, Němec Vl. 2, Bočkayová E. 2, Sabová V. 2, Sodomková M. 2, Stauberová I. 2 1 2

Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. Dětské oddělení Pardubické krajské nemocnice, a.s.

Od 1.8.2007 se v Pardubické krajské nemocnici, a. s. provádí celoplošný screening sluchu. Vyšetřením procházejí všechny děti narozené v porodnici krajské nemocnice. Druhý den po porodu provede vyšetření otoakustických emisí (OAE) novorozenecká sestra přístrojem OAE echocheckscreen, který je umístěn přímo na novorozeneckém oddělení. Pokud jsou OAE oboustranně výbavné, zapíše se tento pozitivní výsledek do dokumentace dítěte. Pokud nejsou emise oboustranně výbavné, vyšetření se opakuje následující den. V případě nevýbavných emisí se vyšetření znova ještě jednou opakuje. Toto vyšetření ale již provádí audiologická sestra, která na vyzvání přijde na novorozenecké oddělení s přístrojem z ORL kliniky OAE echo-screen. Pokud nejsou OAE oboustranně výbavné, je dítě pozváno do 6 týdnů věku na ambulantní vyšetření OAE na ORL kliniku. Při propuštění z porodnice rodiče obdrží kartičku, kde jsou uvedeny všechny potřebné údaje týkající se tohoto vyšetření a současně se pak touto kartičkou prokáží na ORL ambulanci. V případě oboustranně výbavných OAE se zasílá zpráva dětskému obvodnímu lékaři s tímto pozitivním výsledkem. V případě jen jednostranně výbavných OAE je dítě pozváno na kontrolu na ORL kliniku za 1 rok. Pokud jsou emise oboustranně nevýbavné a je splněna podmínka vzdušného středouší při tympanometrickém vyšetření, pak se dítě objednává na vyšetření sluchu kmenovými potenciály (BERA) ve 3 měsících věku dítěte. BERA vyšetření probíhá v premedikaci, kterou zajišťuje dětské oddělení v denním stacionáři. Pokud zjistíme sluchovou vadu, odesíláme dítě na Dětskou ORL kliniku v Praze Motole na vyšetření SSEP. Podle výsledku tohoto vyšetření je určen další postup v péči o dítě - rozhoduje se o přidělení sluchadla nebo vhodnosti kochleárního implantátu.

60

VÝSLEDKY ZÁCHYTU PORUCH SLUCHU U RIZIKOVÝCH NOVOROZENCŮ – SOUBOR 1500 DĚTÍ Krejčí H., Dlouhá O., Hrbková M., Bendová O., Veldová Z., Černý L., Puchmajer P. Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK, Praha Program preventivního vyšetření sluchu u rizikových novorozenců zajišťujeme na foniatrické klinice od roku 1993 ve spolupráci s Perinatologickým centrem Všeobecné fakultní nemocnice. Jedná se především o záchyt sluchové vady u nedonošených dětí, u novorozenců s nízkou porodní hmotností (NNPH), pomocí objektivní audiometrie. Pokrok v medicíně v posledních 30 letech umožňuje zvýšení přežívání i extrémně nezralých novorozenců (s hmotností pod 1000 g) – nabízí se tedy úvaha, zda se nezvyšuje riziko dlouhodobého neurosenzorického poškození. Incidence trvalých poruch sluchu u dětí, které byly v péči NICU (neonatal intensive care unit), je uváděna v rozmezí 2 – 5 % nebo počtem 20 – 40 sluchově postižených na 1000 dětí. U nedonošených dětí se převážně jedná o kombinace rizik v rámci postižení několika systémů : RDS (respiratory distress syndrome), BPD (bronchopulmonaly dysplasia), postižení kardiovaskulárního systému (např. vrozené vady), intrakraniální krvácení (intraventrikulární hemoragie – IVH a periventrikulární – PVH). Uvádí se, že IVH se objevuje u 25 % dětí s porodní hmotností menší než 1500 g. Z hlediska etiopatogeneze trvalého postižení sluchu je významná oblast léčby septických stavů u rizikových dětí ototoxickými antibiotiky - příčina je však spíše v asfyxii a hypoxii a vlastní sepsi než v toxickém působení ATB. Screening trvalých poruch sluchu (TPS) jsme realizovali pomocí vyšetření tranzientních evokovaných otoakustických emisí (TEOAE); vyšetření kmenových sluchových evokovaných potenciálů (BERA) jsme prováděli následně k potvrzení či vyloučení postižení sluchu. Vyšetřili jsme 1500 dětí, porodní hmotnost pod 1500 g měla většina dětí ze souboru. Nejvíce dětí se narodilo mezi 26. – 32. týdnem gravidity. Ve sdělení bude prezentován přehled souboru a výsledky záchytu TPS. U dětí, u kterých bylo zachyceno závažné sluchové postižení, však nebylo možné přesně stanovit specifické riziko, které nedoslýchavost způsobilo. Spíše se bude jednat o komplex komplikací daný gestačním stářím a nízkou porodní hmotností. Realizovaný program screeningu

61

poruch sluchu u nedonošených dětí přispívá k včasnosti záchytu a k zajištění návazné edukační péče nejen v oblasti řeči a sluchu, ale i komplexně vzhledem ke kombinovaným postižením. Na Foniatrické klinice 1. LF UK a VFN na tento program navazuje program sledování řečového vývoje – zatímní zkušenosti indikují sledovat vysoce rizikové děti do školního věku.

62

UŠNÍ A AUDIOMETRICKÉ NÁLEZY U DĚTÍ PRELINGUÁLNÍHO VĚKU, VYŠETŘENÝCH PRO SUSPEKCI NA SLUCHOVOU PORUCHU Dršata J. 1, Švecová P. 2, Bednářová M. 3 1

Klinika ušní nosní krční, Fakultní nemocnice Hradec Králové ORL oddělení, Svitavská nemocnice, a.s. 3 Dětská klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové 2

Trvalá porucha sluchu (TPS) postihuje až 3% dětí z novorozeneckých JIP. V souboru 1039 dětí, vyšetřených ve FNHK od r. 2002 do května 2008 v rámci screeningu sluchu rizikových novorozenců , pocházelo z Oddělení novorozenců DK FNHK 85% dětí, dalších 14% z Poradny rizikových novorozenců DK FNHK. Převažující základní pediatrickou diagnózou byla prematurita (P07*; n = 387 tj. 77%), dále hypotrofie (P05*; n = 33 tj. 6%), s nejčastější vedlejší diagnózou respiratory-distress-syndrome (RDS), anémií z nezralosti a novorozeneckou žloutenkou. Vrozená vývojová vada byla zjištěna u 13 dětí (3%), systémová infekce u 5 dětí (1%). Při porovnání ko-morbidity u OAE-pozitivních dětí a nemocných s TPS nebyl prokázán rozdíl v gestačním věku (33 resp. 35 týdnů), porodní váze (1878 g versus 2711 g), porodní délce (43 cm versus 48 cm) ani skóre Apgarové (7-8-9 versus 7-9-9). Byl však zjištěn rozdíl v zastoupení postižení neurologického (28% versus 69,6%), očního (2,61% versus 8,7%) a RDS (34% versus 47,83%). Rozdíl ve výskytu patologického nálezu CNS při zobrazovacím vyšetření (UZ, CT) byl malý pouze (28% versus 30%), naopak genetický syndrom mělo 2,61% OAE-pozitivních dětí oproti 45,5% dětí s TPS. U těchto dětí s genetickým postižením byla diagnostikována TPS až v 62,5% (n = 5). Zvýšené procento TPS bylo shledáno dále u postižení očního (5,26%), neurologického (4,3%) a RDS (2,64%). Nález postižení CNS se v našem souboru neukazuje jako rizikový pro TPS (2,20%), rovněž u obou dětí s neuroinfekcí byly OAE pozitivní. Výsledky tak naznačují, že orgán sluchu je poměrně rezistentní na perinatální poškození. Zdaleka největší pravděpodobnost trvalé sluchové poruchy představuje nález genetického syndromu.

63

VÝSLEDKY REHABILITACE (SLUCHOVÉ PERCEPCE) ZA 1 – 3 ROKY PO IMPLANTACI V ZÁVISLOSTI NA VELIKOSTI ZBYTKŮ SLUCHU OPEROVANÉHO UCHA Myška P. Dětská ORL klinika, Praha Zaměřili jsme se v našem sdělení na hodnocení stupně sluchové percepce u dětí s kochleární implantací na horším nebo lepším uchu za jeden, dva a tři roky po implantaci. Stupeň sluchové percepce jsme hodnotili pomocí Nottinghamské stupnice. Sluchovou percepci jsme hodnotili u skupiny 110 dětí, kterým byl sluch vyšetřen metodou ERA-SSEP. Děti jsme rozdělili podle velikosti ztrát na implantovaném uchu do dvou skupin. V první skupině byly děti, u nichž byla provedena kochleární implantace na horším uchu podle velikosti sluchových ztrát. Ve druhé skupině byly děti, kde bylo pro kochleární implantaci zvoleno lepší ucho. Shodou okolností byly obě skupiny stejně početné – 55 uživatelů kochleárního implantátu. Nejprve jsme sledovali prů měrný stupeň Nottinghamské stupnice za jeden, dva a tři roky po implantaci. Výsledky obou skupin byly překvapivě totožné. U skupiny, kde byla implantace na horším uchu byly za jeden, dva a tři roky po implantaci stupně 4,7 – 5,2 – 5,4 podle Nottinghamské stupnice. U skupiny s implantací na lepším uchu byly dosaženy stupně 4,6 – 5,2 – 5,4. Chtěli jsme porovnat obě skupiny v závislosti na stejných zbytcích sluchu, proto jsme porovnali v obou skupinách děti se středně velkými zbytky sluchu. Sledovali jsme, kolik dětí dosáhlo 7. stupně Nottinghamské stupnice za jeden, dva a tři roky po implantaci. V podskupině, kde bylo implantováno horší ucho byly výsledky 0 – 2 – 2 děti a v podskupině s implantovaným lepším uchem byly výsledky 3 – 5 – 6 dětí. Protože obě podskupiny byly různě početné, provedli jsme přepočet k velikosti těchto podskupin a výsledek byl opět praktický stejný – 7. stupně Nottinghamské stupnice dosáhla třetina dětí z podskupiny s implantací na horším uchu a třetina dětí s implantací na lepším uchu.

64

Z našich výsledků vyplývá, že velikost zbytků sluchu na implantovaném uchu (u skupiny 110 dětí) nemá tak velký vliv na rozvoj sluchové percepce, jak bychom předpokládali.

65

AKTUÁLNÍ STAV KOMPENZACE SLUCHOVÝCH VAD U DĚTÍ Černý L.

Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Cíl: Sledování trendů v současném stavu časnosti diagnostiky, výběru sluchadel, edukace řeči a způsobů vzdělávání – z jednoho z centrálních pracovišť se spádovou oblastí Prahy, středních Čech a omezeně i ostatních krajů ČR. Přehled umožňuje srovnání s údaji publikovanými v předchozích letech. Metodika: Retrospektivní studie – zpracování údajů dokumentace pacientů v dětském věku, kteří jsou v dispenzární péči Foniatrické kliniky. Do souboru jsou zahrnuty pouze děti, které vyžadují kompenzaci vady sluchadly. Nejsou zahrnuty děti používající kochleární implantáty či naopak děti s lehkou převodní vadou sluchu, řešitelnou sanací středouší a nasofaryngu. Výsledky: V souboru jsou zahrnuty údaje 210 aktuálně dispenzarizovaných dětských pacientů vybavených sluchadly. Jsou zpracovány počty dle typu a stupně sluchové vady, věk v době stanovení diagnózy vady sluchu, věk v době předpisu prvních sluchadel, zastoupení kvalitativních tříd sluchadel (analogová, vícekanálová, automatická, s ABF apod.). Dále je zjištěna míra vybavenosti dalšími kompenzačními pomůckami, intenzita edukační péče a způsob školního zařazení. Závěr: Příspěvek poskytuje obraz o aktuálním stavu péče (časnosti diagnostiky, vybavenosti kompenzačními pomůckami a způsobech edukace) v závislosti na době diagnostiky a regionu. Výsledky jsou získány na reprezentativního vzorku dětské populace s trvalou sluchovou vadou a poskytují srovnání s údaji publikovanými v minulých letech.

66

SLEDOVÁNÍ OTOTOXICITY INDUKOVANÉ CISPLATINOU Talach T. Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, FN u sv. Anny, Brno Ototoxicita je nežádoucím účinkem řady léčiv. Dříve šlo zejména o komplikace použití aminoglykosidů, dnes je nejčastější u onkologické léčby. Hlavním ototoxickým chemoterapeutikem je cisplatina (CDDP). Indikacemi jsou testikulární karcinomy, karcinom vaječníku, děložního čípku, močového měchýře, spinocelulární karcinomy hlavy a krku a karcinom plic. CDDP je pro vysokou účinnost hojně používána. Po jejím podání dochází v hlemýždi k biochemickým změnám na podkladě oxidativního stresu, následované od 4. až 6. dne apoptosou vnějších vláskových buněk. Toto morfologické poškození je vždy z počátku patrné v bazálním závitu hlemýždě a se stoupající kumulativní dávkou CDDP pak v jeho střední a nejpozději v apikální části. Klinický obraz ototoxicity vyvolané CDDP zahrnuje percepční nedoslýchavost jednostrannou či oboustrannou a tinnitus, s různou mírou reverzibility těchto změn. Známými prognostickými faktory závažnosti ototoxicity je věk, celková kumulativní dávka a stav sluchu před aplikací CDDP. Ototoxicita je vysoce závislá na individuální senzitivitě; často více než na celkové podané dávce. Byla provedena prospektivní studie sledující projevy ototoxicity indukované terapeutickými dávkami CDDP u 37 dospělých pacientů. Byly zkoumány následující závislosti a vztahy: interindividuální variabilita projevů ototoxicity, ověření senzitivity jednotlivých audiologických vyšetřovacích metod (tónová audiometrie, TEOAE, DPOAE, typizace tinnitu), jejich vztah vůči konečnému ototoxickému efektu a ověření jejich prediktivního významu v klinickém sledování. Tato práce by měla alespoň částečně přispět k zavedení vhodného audiologického monitorování pacientů léčených CDDP, které u nás zatím není standardní součástí jejich onkologické terapie na všech pracovištích.

67

JMENNÝ REJSTŘÍK B

Bachurová, 41 Bártková, 52 Bártová, 28, 34 Bednářová, 63 Behlau, 14 Bendová, 61 Bočkayová, 60 Boháčová, 60 Bunová, 32

Č Čapek,

40 Černý L., 61, 66 Černý M., 28, 34 D

de Mul. viz Mul Dlouhá, 56, 58, 61 Dršata, 63 Dubová, 54, 55 F

Florianová, 21 Frič, 19 Frostová, 49 G

George, 18 H

Hánová, 53 Havlík, 44, 46, 52 Havlíková, 36 Hrbková, 61

K

Kadlecová, 19 Komínek, 36 Konůpková, 41 Kostelecká, 39 Krejčí, 61 Krupa, 46 L

Lebedová, 40 Lejska, 44, 46, 52 Lorenc, 24, 38 M

Mandysová, 30 Matulová, 26 Mokoš, 38 Mul, 18 Myška, 64 N

Němec, 60 Nový, 23 P

Pešta, 23 Praisler, 60 Puchmajer, 41, 61 Q

Qiu, 15, 16, 18

Chrobok, 60

68

Š

Šimko, 42 Škodová, 41 Škvrňáková, 30 Šram, 15 Šteffl, 26 Šúchová, 42 Švec, 14, 15, 16, 44 Švecová, 63 T

Talach, 67 Tedla, 38 Trnka, 26 Trubák, 26 V

Veldová, 61 Vohlídková, 23 Vokřál, 56, 58 Vydrová, 54, 55 W

Walderová, 36 Weberová, 52

R Z

Radolf, 47

Zeleník, 36 S

Ch

Slaviková, 60 Slípka, 23 Sodomková, 60 Sopko, 51 Staněk, 25 Stauberová, 60 Suchánková, 60

Sabová, 60 Schutte, 15, 16, 18

SPONZORUJÍCÍ FIRMY

Asociace dovozců a výrobců sluchadel Audiocentrum Tv Audiofon Interton Simens Widex Line

GlaxoSmithKline Hansaton Impex Slovakia Hospimed Chironax Frýdek Místek Medical Service Radix CZ Simply You Soukromá klinika LOGO

69

POZNÁMKY

70