Profil římskokatolické mládeže v České republice

09. 06. 2016 06:25

1/17

Profil římskokatolické mládeže v České republice

Profil římskokatolické mládeže v České republice Úvod a cíl práce Křesťanství je nejpočetnější náboženskou skupinou světa. Katolictví či katolicismus zaujímá v křesťanství největší podíl. K výběru našeho tématu nás vedla skutečnost, že v Evropě, tedy i v České republice, je velké množství věřících lidí hlásících se právě k římskokatolické církvi. V České republice na rozdíl od ostatních evropských států značně převládá počet nevěřících obyvatel. Ateismus je v České republice hojně rozšířen a to nejen z důvodu dlouhodobé nadvlády socialismu v zemi, ale také samotným pragmatismem, který je součástí české mentality. I přes tuto skutečnost si víra k českému národu našla cestu v různých formách náboženství. Tou nejpočetnější náboženskou skupinou v České republice je římskokatolická církev. Již od minulosti je kladen největší důraz na ústní tradici a vedle písemných pramenů je způsob předávání si tradic a zvyků z generace na generaci ten nejdůležitější a nejúčinnější. Pod tíhou dnešní doby, která je ovlivněna modernitou, globalizaci atd jsou dnešní mladí vystaveni mnoha vnějším faktorům a snáze tak mohou podlehnout, např. mediální manipulaci. Práce je zaměřena na mladou generaci římských katolíků, kteří žijí nejen v této hektické době, ale také jsou oproti ateistické společnosti ve výrazné menšině. Mladí lidé jsou důležitou součástí společnosti, neboť přichází s novou energií, názory a jsou hnacím motorem současné doby. Práce se věnuje mladé generaci katolíků, jejím postojům, vyznaní, praktikám a celkovým názorům na otázku víry. Cílem práce je formulovat profil katolické mládeže v České republice. Hlavní výzkumná otázka se ptá, jak vypadá profil současné římskokatolické mládeže v České republice. Výzkumnou otázku dále podpírají výzkumné podotázky: 1) Jak se mladí lidé dostávají k římskokatolické víře? 2) Jak se projevuje římskokatolické vyznání v rodinném a osobním životě mladých lidí? 3) Jakým způsobem mladí lidé praktikují svoji víru? 4) Jaký má podle římskokatolické mládeže význam víra ve společnosti v České republice? Každá podotázka představuje určité téma, ke kterému náleží detailněji formulované otázky k hlubšímu porozumění a pochopení daného výzkumného tématu. Práce se zabývá také vnitřními i vnějšími náboženskými projevy. Z vnitřních můžeme uvést modlitbu, svátosti, četbu posvátných textů a bohoslužbu. Z vnějších náboženských projevů je důležité zmínit slavení svátků, scházení se s ostatními věřícími, určité tradiční oblečení či jídlo.

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. zs2015:profil_rimskokatolicke_mladeze_v_cr http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=zs2015:profil_rimskokatolicke_mladeze_v_cr 2016 10:23

Metodologie práce V této práci byla využita kombinace kvalitativního a kvantitativního metodologického přístupu. Techniku kvantitativního přístupu zahrnuje studium dokumentů a jejich obsahová analýza. Pro hlubší pochopení tématu a formulaci výzkumných otázek byly využity tištěné i elektronické zdroje, které se věnují právě zvolenému tématu práce. Výhodou této techniky je její finanční nenáročnost a dostupnost svědectví a informací od jinak nedostupných zdrojů. Druhou využitou metodou výzkumu byla metoda interview. Interview byla polostandardizovaná, tzn. že předem byl připravená rámec otevřených otázek a v průběhu rozhovoru byl rozšiřován o doplňující dotazy a probíhala tzv. „face to face“. Do výhod interview určitě lze zařadit flexibilitu, kontrolu prostředí, návratnost. Naopak k nevýhodám patří cena a časová náročnost.1) Pro naši seminární práci je důležité definovat pojem mládež. Vymezení mládeže není jednoznačné, můžeme se setkat s různými vymezeními spodní i horní věkové hranice. Chronologický věk není jediným ukazatelem této skupiny lidí, můžeme jej charakterizovat i typickými vlastnostmi této generace (např. sebedůvěra, nový pohled na svět). Podle některých sociologů je mládež označením pro skupinu osob ve věku 15-25 let, jejíž členové již neplní role dětí, avšak společnost jim ještě nepřiznává role dospělých. Někdy je za horní hranici mládí uváděn věk 32 let, naopak spodní hranici může tvořit stáří 11-12 let.2) Pro účely našeho výzkumu bude termín mládež označovat lidi ve věku 15 - 30 let. Cílová skupina respondentů bude dále vymezena podmínkou římskokatolického vyznání víry. Jelikož se téma soustředí na oblast České republiky, je další podmínkou, aby respondent žil na našem území. Ve výzkumu jsme oslovily 4 osoby (respondenty). Označení Pohlaví Věk 1. R1

žena

2. R2

žena

3. R3

žena

4. R4

muž

19 let 23 let 30 let 21 let

Rodinný stav

Počet dětí

Socioekonomický status

Místo rozhovoru

Délka rozhovoru

svobodná

0

studentka

kavárna

30 minut

svobodná

0

studentka

domácnost respondentky

40 minut

vdaná

1

studentka

ve škole

25 minut

svobodný

0

student

domácnost respondenta

30 minut

Tab. č.1: Přehled respondentů a jejich stručná charakteristika. Zdroj: Autorky, vlastní zpracování.

Literární rešerše Pro správné pochopení daného tématu a vytvoření výzkumné otázky a jejich podotázek byly vybrány 2 hlavní literární zdroje, které se tématem římskokatolického náboženství zabývají - Kompendium Katechismus katolické církve a Úvod do katolictví. Daným tématem seminární práce se také zabývá projekt Aufbruch a studie s názvem Monitoring mínění mladých lidí v církvi. http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 09. 06. 2016 06:25

09. 06. 2016 06:25

3/17


První kniha s názvem Kompendium Katechismu katolické církve, dává základ pro pochopení celé problematiky. Tato příručka či shrnutí vykládá katolickou nauku – co církev vyznává a slaví, čím žije a jak se modlí ve svém každodenním životě. Už 11. října 1992 předal papež Jan Pavel II. věřícím celého světa Katechismus katolické církve. Tento katechismus byl představen jako orientační text, který má sloužit jako návod. Po pěti letech 15. srpna byl vydán oficiální Katechismus katolické církve v latinské verzi – „editio typica Catechismus Catholicae Ecclesiae“. V roce 2003 ustanovil Jan Pavel II. zvláštní komisi, která měla za úkol sestavit Kompendium Katechismu katolické církve. Jejím předsedou byl kardinál Josepf Ratzinger. Po 2 letech nepřetržité práce byl návrh tohoto kompendia rozeslán kardinálům a předsedům všech biskupských konferencí. Z větší části byl hodnocen kladně, avšak komise uvedený návrh i přesto zlepšila. Kompendium má tři základní charakteristiky a to je těsná závislost na Katechismu katolické církve, forma dialogu a užití obrazů v katechezi. Kompendium nemá za úkol nahradit Katechismus katolické církve, naopak na něj neustále odkazuje. Kompendium se snaží vzbudit zájem a zanícení pro Katechismus. Kompendium je rozděleno do 4 částí, které odpovídají základním zákonům života v Kristu. První část „Vyznání víry“ vysvětluje souhrn víry, kterou vyznává katolická církev. Druhá část „Slavení křesťanského tajemství“ objasňuje svátostný život. Dále kniha obsahuje třetí část „Život v Kristu“ a čtvrtou část „Křesťanská modlitba“. Dialogická forma byla převzata z klasického katechetického literárního druhu. Skládá se z otázek a odpovědí a slouží k lepšímu osvojení a zapamatování obsahu. Kniha obsahuje několik obrázků, které zvýrazňují členění Kompendia. Druhou knihou je dílo amerického profesora teologie Lawrence Cunninghama Úvod do katolictví. Lawrence Cunnigham je vyučujícím na univerzitě Notre Dame v Indianě. Dlouhodobě se zabývá křesťanskou spiritualitou, vztahem teologie a kultury a systematickou teologií. Kniha Úvod do katolictví se zabývá římským katolictvím. Je zde vysvětleno, jak se katolictví vyvíjelo, odkud vzešlo. Kniha však není čistě historiografická. Autor se zde zabývá také základními teologickými dogmaty. Zmíněny jsou také lidové zbožnosti a obecné zvyklosti v katolické církvi. Kniha se dělí na tematické kapitoly, kterých je celkem 11: Mnohoznačnost pojmu katolictví, Římské katolictví, Co znamená být katolíkem, Katolictví v prostoru a čase, Katolická bohoslužba, Pravidlo víry, Katolická spiritualita, Misijní charakter katolictví, Katolická reforma či katolické reformy, Mravní život a Soudobá katolická církev. Ke každé kapitole je připojen i seznam doplňující a rozšiřující literatury. Kapitoly jsou doplněny vysvětlivkami a poznámkami autora. Ve svém díle autor srozumitelnou formou předkládá čtenáři základy katolictví. Jedná se o odbornou literaturu, kniha je psána odborným jazykem, avšak čtivě. Lawrence Cunningham čtenáři nevnucuje svůj postoj, naopak ke každému stanovisku nabízí dva (odlišné) typy pohledu. Popisuje vývoj katolictví od jeho vzniku až do moderní doby. Okrajově se dotýká i citlivých témat jakými jsou antikoncepce či celibát. Kniha poskytuje ucelený přehled o římském katolictví. Situací a postavením církve v postkomunistických společnostech ve střední a východní Evropě se zabýval v roce 2000 projekt „Aufbruch“ pod záštitou vídeňským Pastorales Forum. Studii s názvem Katoličtí křesťané laici v ČR zpracoval Jaromír Matěna. Studie porovnává život katolíků v socialistickém Československu a následně deset let poté. Je rozdělena do deseti kapitol, každá se věnuje určité skupině. Osmá kapitola nese název Mládež a zaměřuje se na aktivity právě této věkové skupiny a porovnává veřejný i neveřejný život před a po revoluci. V roce 2013 vydal sekretariát Sekce pro mládež ČBK studii s názvem Monitoring mínění mladých lidí v církvi. Autorem studie je P. ThDr. Jan Balík, PhD, který je v současné době ředitelem Sekce pro mládež ČBK. Studie reaguje na odkaz zanechaný papežem Benediktem XVI. české katolické církvi v roce 2009, kde přikládá důraz právě na oblast výchovy mladých generací. Kniha je shrnutím celostátních konferencí o mládeži konaných od roku 1995. Jsou konané za účelem poznávání a diskuze s mladými i o nich. Mladým lidem je potřeba naslouchat a dávat jim prostor pro vyjádření svých názorů. Kniha shrnuje závěry konferencí, které se zaměřovaly na různou problematiku v oblasti života mladých lidí. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


Teoretická východiska Původ katolictví Termín katolický je odvozen z řeckých slov kath a holú, které označují něco celkového, obecného. V Novém zákoně se termín katolický nevyskytuje, setkáváme se s ním až na počátku křesťanských dějin. Prvním křesťanem, který slovo katolický použil, byl Ignác, který se stal hlavou církve v Antiochii. Ve druhém století se setkáváme s pojmem katolicita ve významu katolické čili celistvé církve. Od čtvrtého století katolická církev znamená ,,pravá církev„ a stojí v protikladu k heretickým skupinám. Ve středověku došlo k narušení jednoty křesťanstva, které se považovalo za velikou či katolickou církev. Východní a západní církev se od sebe oddělily. Stalo se tak zvykem označovat (i když nepřesně) východní křesťanství jako pravoslavné (ortodoxní) a západní křesťanství jako katolické. V 16. století dochází na Západě k dalšímu dělení křesťanstva. Toto štěpení je známé jako protestanstská reformace. Díky ní vzniká další odnož křesťanství - protestanství. Později se začalo hovořit o katolické církvi jako o římskokatolické církvi, protože jednota katolictví závisí na římském biskupovi, který je též známý jako papež. Slovo katolický má tak za sebou dlouhý vývoj. Výrazy katolický, protestantský a pravoslavný (ortodoxní) se ve společnosti ustálily jako označení pro tři hlavní proudy či podskupiny křesťanství.3) Definice katolictví Katolictví můžeme definovat několika základními charakteristikami: - Katolictví samo o sobě prohlašuje, že má apoštolský charakter – vychází totiž z přesvědčení, že má poselství evangelia Ježíše Krista, jak bylo předáno prvními apoštoly - Katolictví se považuje za plně svátostnou – věří, že má znamení a pomocí něj se milost Ježíše Krista dostává ke každému pokolení díky jeho svátostnému životu - Katolická církev je jen jedna – všichni biskupové a nástupci apoštolů musejí být ve vzájemné jednotě, přičemž ústřední role je římský biskup - Katolická církev je svatá (avšak jednotlivý členové či instituce upadají do hříchu a jsou nedokonalý) – člověk může nalézt naplnění Kristova učení a prostředky k posvěcení tak, že bude stále více poznávat Ježíše, který je cesta - Katolická církev nebude nikdy zničena, potlačena či odloučena od Ježíšova učení - Katolictví je misijní náboženství - poselství je určeno pro všechny bez ohledu na sociální vrstvu, rasu, kulturu apod. - Katolická morálka vychází z pochopení biblického učení a významu života Ježíše Krista 4) Římské katolictví a papežství Katolictví dává podobu město Řím – a to především římský biskup neboli papež. Jak bylo zmíněno http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 09. 06. 2016 06:25

09. 06. 2016 06:25

5/17


výše, jednota katolictví spolu s římským biskupem je základním pilířem katolictví. Byly bychom ovšem na omylu, kdybychom si mysleli, že se vznikem křesťanství vzniklo i papežství podobné tomu, jak ho známe v dnešní době. Papežství má za sebou dlouhý historický vývoj, kde si musel vydobýt svou nynější ústřední roli a autoritu. Teprve v polovině druhého století se v Římě začíná formovat monarchistický episkopát (jediný autoritativní hlas). Na konci druhého století je zde už jediný biskup, který má autoritu dohlížet na celou římskou církev. Podle starobylé tradice a historických důkazů, Petr a Pavel zemřeli v Římě a byli tam také pochováni. Autorita římského biskupa stála taky na jeho tvrzení, že je strážcem jejich hrobu. Nejtěžší bylo období čtvrtého století za vlády císaře Decia. Na konci tohoto století byla církev již vlastníkem několika nemovitostí a sčítala kolem 50 000 věřících, 46 kněží a 7 jáhnů. Historicky důležitý je toleranční edikt, který zajišťoval svobodu vyznání jednak křesťanům tak i všem obyvatelům římské říše. Tento edikt vydal císař Konstantin se svým východořímským spoluvládcem Liciniem v Miláně. V historii se střídalo několik papežů, např. v roce 1276 byli zvoleni a zemřeli čtyři papežové. Úřad římského biskupa – neboli papežství je jedním z nejstarších úřadů na světě, který dosud funguje. V posledním tisíciletí je jmenování papeže svěřeno kardinálům. 5)

Rodinný a osobní život římských katolíků V socialistickém Československu se oficiálně pro mládež v církvi nekonalo nic. Jedinou možností projevu byla účast na mši. Prostor pro aktivity se objevoval v neveřejném církevním životě, kdy většinou spontánně vznikaly neformální společenství a skupiny mladých lidí. Skupiny zajišťovaly i letní pobyty v tzv. chaloupkách, ke mladí využívali příležitosti stát se animátory a vést si svou vlastní chaloupku plnou dětí. Mladí se též angažovali ve skrytě působících skautských oddílech. V současné době církev nabízí bohatou škálu spolků a společenství pro mládež. Tato sRpení vznikají i na půdě akademických obcí ve vysokoškolských městech. 6) Role mladých lidí v církvi je zdůrazňována, neboť mladí lidé jsou zdrojem inspirace a svou energií přinášejí nové poznatky do církevního života, který reaguje na aktuální moderní dobu. Jak uvádí Balík ve své knize, je potřeba využít potenciálu mladých lidí a definuje základní zdroje, které pomáhají pochopit kulturu nastupujících generací. Důležité je mladým lidem naslouchat, ať už v jakékoli formě projevu (písemné, ústní, umělecké). Důraz je kladen na duchovní činnost a zpovědní službu, neboť tento způsob umožňuje vcítit se do role mladých lidi a pomoci tak jejich pochopení. 7) Citelné odcizení mladých lidí od bohoslužeb se projevuje v oblastech, kde dříve bývalo tradiční účastnit se alespoň nedělních bohoslužeb. Mladí rozdílně vnímají typ bohoslužeb a od toho se odvíjí i jejich účast. Podle kněžích, jsou pro mladé lidi přístupnější spíše volně formulované modlitby než když poslouchají předem připravenou řeč. Důležitá je možnost reakce a diskuze o vybraných přednášených textech. 8) Rodinný a osobní život katolíků by se měl řídit Biblí. Bible však nenařizuje, je to soubor doporučení a rad, které by tak měl katolík vnímat. Jedním z atributů je život v čistotě, ke kterému se věřící člověk může zavázat. V České republice existuje Společenství čistých srdcí, které sdružuje věřící, kteří se rozhodli dojít k ideálu čistého skrze dodržování především 6. a 9. přikázání. Společenství vnímá sexualitu nikoli jako konzumní záležitost, ale jako dar od Boha a jedná s ní jako se vzácností. Pokud členové společenství uzavřou svátost manželství, automaticky přecházejí do jiného společenství pro manžele. Čisté srdce není otázkou pouze sexuality, ale celkovým rozvojem a dodržováním katolického vyzvání. 9) Pastorace mládeže Aktivní pastorace mládeže by měla probíhat jit od raného věku dětí a to jak v rámci rodiny, tak v rámci farnosti a církevní společnosti. Vzdělávací systém se v této oblasti však musí stále zdokonalovat. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


Neměl by být zaměřen pouze na věřící mládež, ale i na nevěřící. 10) Nižší věková hranice pro aktivní pastoraci mládeže byla posunuta již na věk 10 let a zároveň i druhým směrem na 25-30 let. V tomto věku lidé opouštějí vysoké školy a hledají nová zaměstnání. Nelze též opominout působení médií a sociálních sítí. Tato komunikace nemůže nahradit osobní kontakt, nicméně je zapotřebí, aby se i skrze tyto moderní technologie dalo šířit evangelium. Tato cesta může být pro nastupující generaci velice zajímavá. Pastorace musí být organizována a stabilní, neboť v mladých lidech musí budit důvěru. 11) Světové dny mládeže V roce 1984 byli poprvé pozvání do Říma mladí lidé na popud papeže Jana Pavla II. Toto setkání se opakovalo následující rok 1985, který byl OSN vyhlášen jako Rok mládeže. Od této doby se mládež setkává každý rok na Květnou neděli a jednou za dva až tři roky se setkání koná na mezinárodní úrovni. Každé setkání se nese v duchu určitého motta, příští Světové dny mládeže se budou konat v roce 2016 v Krakově a jejich motto zní Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Mládež z České republiky se pravidelně setkání účastní v hojném počtu.12)

Obrázek č.1: Světové dny mládeže v roce 2016 v Krakově - upoutávka. Zdroj: 13). Kurzy Alfa Římskokatolická církev pořádá pro mladé lidi promluvy na témata související s křesťanskou vírou. Tyto promluvy jsou nazvány Kurzy Alfa pro mládež (pořádány jsou i kurzy Alfa pro dospělé). Podle vyjádření pořadatele kurzů Alfa jsou kurzy pro mládež určeny primárně lidem ve věku 15-25 let, nicméně žádný oficiální věkový limit zde neexistuje. Účastníci kurzu společnými silami prozkoumávají křesťanskou víru a hledají odpovědi na otázky. 14) V rámci empirického výzkumu byly kurzy navštíveny.

http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 09. 06. 2016 06:25

09. 06. 2016 06:25

7/17


Obrázek č.2: Propagační materiál kurzů Alfa pro mládež s tematickým přehledem. Zdroj: 15).

Praktikování římskokatolické víry Věřící katolíci jsou všichni pokřtěni, jsou členy katolické církve, drží se stejných morálních zásad, vyznávají stejné pravidlo víry, hlásí se ke společnému liturgickému životu a jsou vybízeni k plnění stejných evangelijních příkazů. Většina obyčejných katolíků spojuje svůj život s tím, co se odehrává v rámci typické farnosti nebo místního katolického společenství.16) Mezi liturgické úkony (slavnostní projevy) katolické církve patří dvě širší kategorie: svátosti církve a oficiální veřejné modlitby církve. Katolická církev ustanovila sedm svátostí: svátost křtu, svátost biřmování, svátost eucharistie, svátost pokání a smíření, pomazání nemocných, svátost manželství a svátost kněžství.17) Svátost křtu Z Nového zákona vyplývá, že obřad křtu byl ústředním projevem křesťanské víry. Ve Starém zákoně nacházíme různé předobrazy křtu jako je to, že je voda pramen života a smrti, dále Noemovu archu, průchod Rudým mořem, díky jemuž byl Izrael osvobozen z egyptského otroctví a přechod přes Jordán, díky kterému Izrael dosáhl zaslíbené země. Tyto předobrazy naplnil Ježíš Kristus, který se na počátku svého veřejného života dává pokřtít Janem Křtitelem v Jordánu. Křtít znamená „ponořit“ do vody. Pokřtěný je tzv. ponořen do Kristovy smrti a s ním povstává jako „nové stvoření“. Dále jsou se křtem spojeny termíny jako osvícení, koupel znovuzrození, syn světla. Církev uděluje křest ode dne letnic tomu, kdo věří v Ježíše. Křtí se už děti, jelikož se rodí s dědičným hříchem. Podstatou tohoto obřadu je ponoření křtěnce do vody nebo lití vody na jeho hlavu, zatímco se pronáší vzývání jména Otce i Syna i Ducha Svatého. Křest může přijmout každý člověk, který není pokřtěný. Křtít můžou biskupové a kněží. 18). Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


Katolíci tedy věří, že křtem se smývá hřích, že se člověk znovu narodí jako syn nebo dcera boha. Tento rituál znamená smrt a očištění ale také oživení a obnovu.19) Svátost biřmování Svátost biřmování, neboli latinsky confirmatio „potvrzení“ je spojena se svátostí křtem. V dnešní době je biřmování bráno jako potvrzení toho, co bylo uskutečněno křtem. Nejčastěji biřmuje biskup nebo kněz. Tento obřad se skládá z vládání rukou a pomazání posvěceným olejem neboli křižmem. U tohoto úkonu říká křtící „Přijmi pečeť daru Ducha svatého“. V praxi si biřmovaný volí i své biřmovací jméno a kmotra. Kmotr by měl být stejný jako u křtu. Biřmování i křest může jeden člověk přijmou pouze jednou za život.20) Svátost eucharistie Eucharistie je vyvrcholení svátostí křtu a biřmování. Všechny tyto tři svátosti se nazývají „iniciační svátosti“. Eucharistie neboli svaté přijímání je ohniskem života katolické církve. Při svatém přijímání se podává věřícím chleba víno. V tomto smyslu je svaté přijímání součástí mši neboli eucharistická liturgie. Tato liturgie se skládá z dvou bohoslužeb – bohoslužba slova, kdy se čte z Písma svatého, modlitby a vše končí společným vyznáním víry, a bohoslužba oběti, kdy jsou k oltáři přineseny oběti chleba a vína, kněz přednáší modlitbu a ke konci se společně odříkává Otčenáš. Chleba a víno nejsou jenom symboly, ale představují Kristovo tělo a krev.21) Svátost pokání a smíření Svátost pokání či smíření je rituální akt, kdy se člověk usmiřuje s Bohem a křesťanským společenstvím po prodělání nějakého osobního hříchu. V současné době probíhá pokání jiným způsobem než v minulosti. Dnes je normou individuální zpovědi knězi, nejsou výjimkou ani veřejné obřady pokání a smíření.22) Svátost pomazání nemocných Dnes se tato svátost zaměřuje na účinek modlitby na duševní a tělesné uzdravení, ale také klade důraz na podporu vážně nemocných. Pomazání se uskutečňuje během bohoslužby všem, kteří cítí potřebu nebo modlitbou kdy kněz může dojít i domů k nemocnému. Poslední pomazání ochraňuje konec naší pozemské existence.23) Svátost manželství Katolická církev pohlíží na manželství jako na jeden z hlavních stavebních kamenů katolického společenství. Je to místo, kde se člověk učí víře, kde se vychovává ve víře a kde se víra také udržuje. V katolických textech se můžeme setkat s pojmem „ecclesia domestica“ neboli „domácí církev“. Dále katolická církev považuje nevěru, rodinné konflikty nebo zanedbání rodiny za zhoubné pro celou společnost. Katolická církev považuje za nezrušitelné každé svátostné manželství dvou pokřtěných osob.24) Svátost kněžství Během průběhu staletí se biskupský, kněžský a jáhenský úřad měnil. Například celibát kněží se stal normou západní církve až ve druhém tisíciletí. Kněžské semináře pro vzdělání začaly vznikat až v 16. století. V současnosti jáhni konají pohřební obřady, mohou sloužit jako svědkové při uzavírání manželství, je-li kněz nepřítomen mohou křtít a bývají pověřeni kázáním. Udělit svátost stavu mohou http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 09. 06. 2016 06:25

09. 06. 2016 06:25

9/17


pouze biskupové. V závěru život katolického biskupa a kněze je složitý a plný úkolů. Např. jsou svobodní, působí jako mluvčí katolické církve, jsou úředníky, správci apod.25) Svátost a svátostiny Katolictví rozlišuje dva termíny a to svátost a svátostiny. Sedm svátostí byly vysvětleny výše. Naopak svátostiny jsou podněty, které mohou působit na větší zbožnost člověka. Ukazují, v co člověk věří. Jsou to např. křižování se, nošení medailonku s náboženským motivem, používání svěcené vody, zavěšování krucifixu apod. Některé svátostiny pochází z dávných dob. Např. znamenat se symbolem kříže je až z 2. století. Postupem času vznikaly a stále vznikají nové svátostiny, které jsou přizpůsobené dané kultuře, kde se objevují. Některé naopak zanikají, zdárným úkazem je třeba zapalování svíček při bouřce. Kromě oficiální liturgické bohoslužby existují i jiné další zbožné praktiky. Katolíci mají např. tradici poutí – scházejí se, aby se modlili, modlí se doma, modlí se před spaním, modlí se i před jídlem. Dále si katolíci zdobí své obydlí různými zbožnými obrázky.26) Svátky Nejhlavnější sváteční okruh představují Velikonoce, které mají za cíl připomenutí věřícím Zmrtvýchvstání Páně. Je to pohyblivý svátek a nemá v kalendáři specifické datum, ale řídí se podle astronomických pravidel. Velikonoce mají přípravné období, které trvá od Popelační středy do Bílé soboty. Po Velikonoční neděli a pondělí následuje 7 týdnů do Slavnosti Seslání Ducha svatého. Druhý sváteční okruh představuje svátky vánoční, které připomínají narození Ježíše Krista. Opět má tento okruh přípravné období – advent. Svátky končí až 6. Ledna, kdy se slaví Křest Páně. Mezi těmito svátečními okruhy v průběhu roku jsou svátky křesťanských světců. 27) Liturgie hodin Součástí oficiální liturgie je denní modlitba církve neboli liturgie hodin. V podstatě to jsou modlitby v určitých intervalech. Jsou nejvíce součástí např. církevních řádů, ale stávají se součástí života i mnohých řadových katolíků. V klášterech může liturgie hodin probíhat následovně:28) - Vigilie – brzy ráno před svítáním - Laudy – za svítání či krátce po něm - Prima – první hodina dne - Tercie – kolem deváté hodiny - Sexta – kolem poledne - Nona – kolem třetí hodiny odpoledne - Nešpory – časně večer - Kompletář – před spánkem Hlavní společné modlitby Existuje široká škála modliteb. Mezi nejhlavnější patří: Otče náš, Znamení kříže, Sláva otci, Zdrávas Maria, Anděle Boží, Věčné odpočinutí, Anděl Páně, Zdrávas Královno, Pod ochranu tvou, Růženec atd. Např.: Znamení kříže – Ve jménu Otce, i Syna i Ducha svatého. Amen.29) Desatero božích přikázání Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


Já jsem Pán, tvůj Bůh: 1. Nebudeš mít jiné bohy mimo mne. 2. Nevezmeš jména Božího nadarmo. 3. Pomni, abys den sváteční světil. 4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi. 5. Nezabiješ. 6. Nesesmilníš. 7. Nepokradeš. 8. Nepromluvíš křivého svědectví. 9. Nepožádáš manželky bližního svého. 10. Nepožádáš statku bližního svého.30) Křížová cesta Je to zpodobení utrpení Krista na poslední jeho cestě z domu Pilátova až na horu Kalvárii (Golgota). Vede pod širým nebem do kopce a má obvykle čtrnáct zastavení, jež jsou vyznačena výjevy z poslední cesty a Umučení Páně. Na kopci na nejvyšším místě se nalézá kříž či bazilika s Božím hrobem. Bývá často vyobrazena v kostele. Na Velký pátek se na křížové cestě vykonávají pobožnosti.31)

Význam víry ve společnosti v České republice Náboženství má ve společnosti klíčovou úlohu. Émile Durkheim, významný francouzský sociolog, byl přesvědčen, že náboženství je klíčovým jevem pro pochopení základních otázek sociologie. Náboženství podle něj prostupuje celým životem společnosti, což v důsledku znamená, že vše, co je sociální, je také náboženské. Můžeme se samozřejmě setkat i s jinými koncepty, avšak napříč filosofickými i sociologickými názory hraje vždy náboženství ve společností méně či více významnou funkci.32) Podle údajů z posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 34,5% obyvatel České republiky uvedlo, že se nehlásí k žádné náboženské víře. 44,7% obyvatel na otázku náboženské víry odmítlo odpovědět. Pouhých 14% respondentů uvedlo, že jsou věřící a hlásí se k církvi či náboženské společnosti (z toho 10,4% se hlásí k Římskokatolické církvi). 6,8% respondentů uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi či náboženské společnosti.33) Jak si můžeme všimnout podle vysokého procentuálního počtu respondentů, kteří na otázku náboženství neodpověděli, je otázka víry ve společnosti v České republice citlivým tématem. Česká společnost je z vysoké míry sekularizovaná (zesvětštěná). Odklon obyvatel České republiky od náboženství je způsoben především čtyřmi hlavními příčinami: povrchní rekatolizací, která vedla k racionalistickému pojetí náboženství, antikatolickým zaměřením českého národního obrození, odmítáním klerikalismu a hodnotovým pragmatismem většiny české společnosti.34) Abychom pochopili současné odnáboženštění české společnosti, je zapotřebí udělat krátký náhled do historie. Násilná rekatolizace po prohraném povstání českých a moravských stavů (1618-1620) byla interpretována jakou součást politického podrobení českého národa. Katolíků u nás byla přibližně sedmina, protestanti tvořili jasnou většinu. Národní obrození stálo za vznikem moderního českého národa. Jeho antikatolický charakter vedl k postupné nedůvěře k náboženským institucím. Ve vytváření postoje k náboženství hrála také úlohu akceptace nacionálně-liberálních myšlenek společenského uspořádání, které se začaly v 1. polovině 19. století šířit v evropských zemích. Od 2. poloviny 19. století česká společnosti prošla velkými ekonomickými, sociálními i politickými změnami. V jejich důsledku došlo výraznému poklesu vlivu a role náboženských institucí. Vzrostl antiklerikalismus, důraz na individualizaci a privatizaci náboženství. Ve 20. století tyto tendence pokračovaly. Po 1. světové válce vznikají nové státy založené na jiném politickém i národnostním http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 09. 06. 2016 06:25

09. 06. 2016 06:25

11/17


principu než zaniklé velmoci. Za antikatolické tendence doprovázející vznik Československa je považován zejména katolický charakter bývalé monarchie i chladný až nepřátelský postoj dohodových států ke katolické církvi. Důležitou roli hraje také protikatolické smýšlení prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka. Dalším významným bodem byla druhá světová válka. Po druhé světové válce dochází k náboženské obnově a stabilizaci náboženské situace u nás. Odsun Němců a nové zabydlování pohraničí s sebou však přineslo obyvatele směřující k levici, sympatizující s komunistickou stranou. Nastolení komunistického režimu v roce 1948 znamenalo vystoupení proti církvím, které tvořily překážku k definitivnímu ovládnutí společnosti. V roce 1949 vatikánská Nejvyšší posvátná kongregace vydává komunistický dekret, který jednoznačně odmítá komunismus jako světový názor, jež se neslučuje s křesťanstvím. Na druhé straně komunistický režim přijímá legislativní opatření, která církev i další náboženské skupiny podrobují striktnímu státnímu dozoru. Zřízena byla centrální instituce ,,Státní úřad pro věci církevní“, který měl dohlížet na všechny stránky církevního života. Náboženské společnosti přišly o svoji autonomii. V 2. polovině 60. let se ideologický i mocenský tlak zmírnil. V období normalizace (1970-1989) bylo náboženství znovu chápáno jako jedna z hlavních překážek v dosažení konečného vítězství komunismu. Sametová revoluce v roce 1989 přinesla řadu zásadních politických, společenských i ekonomických změn. V prvních letech existence demokratického státu si náboženství získává prestiž. Na počátku 90. let má církev ve společnosti pozitivní obraz a získává vysokou důvěru (v roce 1990 důvěřovalo církvím 50% občanů). V následujících letech však důvěra v církve začala klesat a po roce 1993 vzrostla nedůvěra k nim nad 50% a nad touto hranicí zůstala až do konce 90.let.35) V současné době je v České republice platný zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů. Na základě tohoto zákona je v České republice registrováno 32 církví a náboženských společností. Mezi církve a náboženské společnosti s nejvyšším počtem členů (údaje z roku 2011) patří Církev římskokatolická (přes 1 milion věřících), dále Českobratrská církev evangelická (přes 50 tisíc věřících) a Církev Československá husitská (necelých 40 tisíc věřících). Naopak mezi registrované církve a náboženské společnosti v České republice s nejmenším počtem členů patří Novoapoštolská církev v České republice (96 členů), Náboženská společnost českých unitářů (155 členů) a Církev živého Boha (371 členů). Ústředním orgánem státní správy pro věci církví a náboženských společností je Ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury jedná na základě znění zákonů č. 3/2002 Sb. /viz výše/ a č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů.36)



Obrázek č.3: Počet věřících v České republice u jednotlivých náboženských společností a církví v roce 2011. Zdroj: Autorky, vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.

Vlastní práce Na základě teoretických východisek byly provedeny čtyři polostandardizované rozhovory, které se zaměřily na čtyři tematické oblasti. Tyto oblasti vycházely z výše uvedených výzkumných podotázek. První tematický okruh otázek byl zaměřen na počátek římskokatolického vyznání respondentů. Dále byly dotazy směřovány na svátosti a členství v různých společenství. Druhá oblast se věnovala rodinnému a osobnímu životu katolíků, jak vnímají celkové poslání křesťanství i osobnost Ježíše Krista. Odpovědi byly získány i na dotazy ohledně partnerství a názorů na osobní život. Třetím tématem bylo samotné praktikování víry v osobním životě, dodržování svátků a aktivit s nimi spojenými. V poslední části se otázky týkaly významu víry v České republice. Respondenti se též vyjadřovali ke vztahu k jiným církvím a důležitosti víry právě pro mladého člověka. 1. Jak se mladí lidé dostávají k římskokatolické víře Naši respondenti se dostali ke křesťanské (římskokatolické) víře již v útlém dětství. Velký vliv na jejich přijetí víry měla rodina. Tři respondenti pocházejí z rodiny, v nichž je otec i matka věřící, u jedné respondentky byla věřící pouze matka. V dětství byli seznámeni s katolickou vírou, u níž později dobrovolně nadále ze svého rozhodnutí zůstali. Všichni respondenti absolvovali svátost křtu do několika málo měsíců od narození. Svátost křtu patří mezi jednu ze sedmi svátostí katolické církve, pravděpodobně nejrozšířenější. Podstatou tohoto obřadu je ponoření křtěnce do vody nebo lití vody na jeho hlavu, zatímco se pronáší vzývání jména Otce i Syna i Ducha Svatého. Křest může přijmout každý člověk, který není pokřtěný. Křtít můžou biskupové a kněží. V současnosti jsou všichni respondenti členy farnosti. Jedna respondentka je také členkou menší křesťanské komunity – Poutník Litoměřické diecéze. http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 09. 06. 2016 06:25

09. 06. 2016 06:25

13/17


2. Jak se projevuje římskokatolické vyznání v rodinném a osobním životě mladých lidí Každý respondent vyjádřil svůj názor na poslání křesťanství po svém, nicméně všichni došli k názoru, že křesťanství má pomáhat a šířit dobré vlastnosti a hodnoty. Zároveň pomáhá nalézt smysl života. Významnou roli v životě věřících hraje osobnost Ježíše. Pro respondenty je vůdcem, vykupitelem, spasitelem ale i učitelem. Je to též někdo, ke komu se modlí. Římskokatolické vyznání prostupuje celým životem respondentů. Pociťují, že nikdy nejsou sami a mají možnost se stále na někoho obrátit. R2 uvedla, že přátelé z ní cítili pozitivní energii a vnitřní rovnováhu, aniž by o její víře věděli. Tento pocit přikládá právě víře. Jelikož k víře byli respondenti přivedeni hlavně rodinou, zastává v jejich životě důležitou roli. O své víře s rodinou diskutují a sami chtějí své děti v budoucnosti k víře přivést. R3 již potomka má, s vírou ho seznamuje, nicméně syn podle jejích slov snahu spíše sabotuje. R2 uvedla, že dětem dá samozřejmě možnost volby své vlastní cesty a do ničeho je nutit nebude. Jednou ze sedmi svátostí katolíků je i svátost manželství, tudíž respondentům byla položena otázka, zda je pro ně akceptovatelné soužití v nesezdaném svazku. Pro R1 a R2 je společné soužití bez uzavření sňatku akceptovatelné. R1 již v manželství žije 10 let, nicméně u jiných párů ji tento způsob soužití nevadí, pokud spolu pár nemá děti. V tomto případě by pár měl žít v manželském svazku. Pro R4 je soužití bez uzavření manželství neakceptovatelné. R4 rovněž jako jediný uvedl, že jeho budoucí partnerka by měla vyznávat stejnou víru jako on a považuje to za důležité. Pro R1 a R2 není partnerovo vyznání stěžejní záležitostí. R2se zmínila, že jeden čas měla vztah s hinduistou a „ fungovalo to krásně, jde o komunikaci a toleranci.“ R3 uvedla, že v manželství již žije s ateistou a otázku víry nepovažovala za důležitou. Nicméně svou odpověď uzavřela slovy: „ Chtěla jsem to jinak, ale prostě to tak dopadlo“. Další vlastnosti, které respondenti u svých budoucích partnerů požadují jsou věrnost, inteligence, tolerance a pozornost. Pro respondenta R4 je důležité, aby se budoucí partnerka stále usmívala. Vedle rodiny jsou pro respondenty velice důležití přátelé. Z rozhovoru vyplynulo, že všichni dotazovaní mají mnoho přátel. Z doplňujících otázek bylo zjištěno, že někteří z nich jsou ve stejném věku jako respondenti a vyznávají stejnou víru. O otázkách víry společně debatují (až na R1), občas „i jen tak v hospodě u piva.“ Mezi jejich přáteli však nejsou pouze katolíci či ateisti, ale též protestanti, evangelíci či Svědkové Jehovovy. 3. Jakým způsobem mladí lidé praktikují svoji víru Praktikování římskokatolické víry probíhá i formou slavení křesťanských svátků. Respondenti se shodli, že slaví ty nejdůležitější křesťanské svátky Velikonoce a Vánoce. Důraz je pak kladen na období adventu, u kterého se všechny respondentky ženy shodly, že toto období využívají k přípravám na Vánoce, ale zároveň je to pro ně doba zklidnění a rozjímání. R1 se dále více rozpovídala o Popeleční středě, která zahajuje postní období před Velikonocemi. „Ten půst se snažím dodržovat, ale nejsem tak striktní a pečlivá, jak bych asi měla být. Na Popeleční středu chodíme do kostela na mši, kde dostáváme požehnání a popelem je nám ním udělán křížek na čelo. Je to něco, co ve mně vyvolává zamyšlení a ten popel mi jakoby říká, že bych neměla konat žádné hříchy, protože i moje tělo se promění v takový popel. Je to zvláštní chvíle.“ Celkově svátek Velikonoc prožívají a slaví všichni respondenti. O těchto svátcích nedodržují nějaký speciální oděv, oděv má každý podle uvážení, ale všichni respondenti se oblékají slavnostněji než běžný den. Co se týče jídla, všichni respondenti na Vánoce konzumují kapra a bramborový salát a 3 dotazovaní drží půst. Pokud jde o činnosti spadající do praktikování víry, tak všichni respondenti uvedli, že se účastní bohoslužeb, četli Bibli, znamenají se křížem, snaží se dodržovat Desatero přikázání. Ačkoli jsou všichni respondenti studenti a jeden i aktivním sportovcem a předem upozorňovali, že nemají dostatek času, tak pravidelně dodržují modlitbu. Modlí se každý den, většinou se snaží ráno, protože ranní modlitba je naladí na hezký den, popřípadě večer, kdy naopak mohou Bohu poděkovat. Mezi respondenty jsou oblíbené i poutě, kterých se aktivně účastní 2 respondenti. R2 je členem Litoměřické diecéze, která každoročně poutě pořádá. „Občas je to náročný, protože ta trasa je dopředu naplánovaná a musíme to ujít. Takže to chce dobrý boty. Ale je to super, navštěvujeme okolní diecéze a diskutujeme společně na téma té Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


poutě. Mám moc ráda tu atmosféru.“ Farnosti pro své členy připravují různé vzdělávací aktivity, kterých se respondentky ženy rády, ale nikoli pravidelně, účastní. Většinou se jedná o debaty s pozvaným hostem. Aktivita též bývá spojena s kulturním programem. Čtvrtý respondent na vzdělávací programy nemá čas. V minulosti navštěvoval Arcibiskupské gymnázium v Praze, tudíž takovýchto organizovaných aktivit se teď nějakou dobu nechce zúčastňovat. Jako jediný ze čtyř dotazovaných chodí pravidelně ke zpovědi. „Já vím, že by bylo dobrý chodit jednou za měsíc, to chodí třeba moje máma, ale to mně většinou nevychází. Snažím se chodit co dva měsíce, takže to můžu označit za pravidelnou zpověď.“ Ostatní respondentky se snaží vyzpovídat alespoň jednou za rok. Všechny se shodly, že nejlepší období ke zpovědi jsou Velikonoce. Všichni dotazovaní prošli svátostí křtu během prvních pár měsíců svého života. Kompletním iniciačním rituálem, který se skládá právě se svátosti křtu, biřmování a eucharistie, si prošli R1 a R4. Eucharistie je jakýmsi prvotním setkáním s Bohem. Oba respondenti zažili první svaté přijímání v dětství. Jediná R3 vstoupila do svátosti manželství. Ačkoli její manžel není věřící, měli katolickou svatbu. „Před sňatkem jsme společně navštěvovali takové kurzy, které se věnovaly přípravě na manželství. Právě že můj muž v Boha nevěří, tak do toho se mnou šel a myslím, že pochopil o čem ten můj vztah s Bohem je. Navíc na těch kurzech byla příjemná atmosféra a na ostatních párech bylo vidět, že mají úplně ty stejné obavy, jako máme my. A to byli třeba věřící oba. Těch setkání bylo asi šest a myslím, že nás to docela sblížilo a zároveň i uklidnilo.“ 4. Význam víry ve společnosti v České republice podle římskokatolické mládeže Naš respondenti se shodují, že víra je pro společnost důležitá, i když se nemusí přímo jednat o víru v Boha. R1: ,,Víra je důležitá pro každého, nemusí věřit v Boha, ale stačí v sám sebe nebo svůj cíl. Bez toho se člověk ztrácí v hektickém světě.“ Objevil se také názor, že náboženství je bráno z velké části jako tradice. Může dodávat morální podporu, pocit řádu a jistoty, přijetí společenstvím a jiné. Česká společnost je z vysoké míry sekularizovaná (zesvětštěná). Kořeny katolictví však sahají hluboko do historie. Můžeme tedy říci, že katolické náboženství zcela jistě na území České republiky svoji tradici má. Naši respondenti se také shodují, že víra je pro mladého člověka důležitá. Díky víře si podle respondentek mladý člověk může uvědomit hodnotu života, rodiny, lásky, skutků. Ne každý člověk však tuto důležitost spatřuje. Pokud se mladý člověk sprostí víry, těžko se k ní pak v budoucnu vrátí. Navíc to v mládí značně určuje životní hodnoty, na kterých pak staví celý život. Kromě Církve římskokatolické jsou v České republice registrovány další církve a náboženské společnosti. Mezi církve a náboženské společnosti s nejvyšším počtem členů patří Církev římskokatolická, dále Českobratrská církev evangelická a Církev Československá husitská. Naopak mezi registrované církve a náboženské společnosti v České republice s nejmenším počtem členů patří Novoapoštolská církev v České republice, Náboženská společnost českých unitářů a Církev živého Boha. Zeptaly jsme se proto našich respondentů, jaké vztahy mají k příslušníkům jiných církví a k nevěřícím. Respondenti chovají k členům ostatním církví pozitivní či neutrální postoj – nevadí jim, nesoudí je. K nevěřícím lidem zaujímají všichni respondenti kladný postoj. Každý z lidí má podle nich právo na to rozhodnout se, zda chce či nechce být věřící. Také bylo zdůrazněno, že nezáleží pouze na tom, zda je člověk věřící či nevěřící, ale především na povaze a osobnosti každého jedince.

Závěr Odpověď na výzkumnou otázku, která se ptala, jak vypadá současný profil římskokatolické mládeže, byla získána na základě provedených rozhovorů se čtyřmi mladými katolíky. Prvotní myšlenka pro http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 09. 06. 2016 06:25

09. 06. 2016 06:25

15/17


výzkum byla ovlivněna konfrontací moderní doby a systematického dodržování tradic, které jsou s náboženstvím spojeny. Katolickou mládeží byla označena věková skupina lidí od 15 do 30 let. Do věkové hranice spadali tři ženy a jeden muž oslovení pro tento výzkum. V současné době mají mladí lidé rozšířené možnosti náboženských i nenáboženských aktivit, než jak tomu bylo v době socialistického Československa. Ačkoli dnešní doba nabízí mnoho příležitostí zapojit se do různých aktivit, z výsledků rozhovorů našich respondentů vyplynulo, že jsou pouze členy farnosti, a až na jednu respondentku nejsou členy žádného jiného spolku. O jejich existenci však vědí a jejich aktivity monitorují. Svou víru, která je provází od narození, berou jako základní pilíř svého života, který jim udává směr, a na jejím základě a poznání si uvědomují hodnotu a smysl života. V hektickém způsobu života jim udává řád a zakládají si na dodržování a slavení svátků. Důležitost spatřují v pocitu opory a vnitřního klidu. Víra též přináší a formuje nová přátelství. Nicméně ve víře cítí mladí lidé i určité omezení, která jsou zřejmá především v otázce osobního života. Je na každém člověku, jakým způsobem víru uchopí, což lze z výzkumu vypozorovat například v přístupu k pravidelné zpovědi. Obecně vyprofilovat katolickou mládež na základě provedeného výzkumu nelze, neboť byl proveden na malém vzorku respondentů. Navzdory moderní době však víra má ve společnosti hluboce zapuštěné kořeny a i pro mladé lidi neztrácí na významu.

Použité zdroje BALÍK, Jan. Monitoring mladých lidí v církvi. Praha: sekretariát Sekce pro mládež ČBK, 2013. ISBN 978-80-260-4773-5. BALÍK, Jan. Světové dny mládeže v datech a číslech [online]. 2011 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/svetove-dny-mladeze-v-datech-a-cislech/ Co je Společenství čistých srdcí? Společenství čistých srdcí [online]. [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.spolcs.cz/view.php?nazevclanku=co-je-spolecenstvi-cistych-srdci CUNNINGHAM, Lawrence. Úvod do katolictví. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2013. 358 s. Diagramma; 4. ISBN 978-80-7207-885-1. KATOLICKÁ CÍRKEV. Kompendium katechismu Katolické církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. 209 s. ISBN 80-7195-094-7 Kurzy Alfa. Farnost sv. Terezie - Kobylisy [online]. 2015 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://terezicka.cz/kurzy-alfa/ MAJEROVÁ, Věra, MAJER Emrich. Empirický výzkum v sociologii venkova a zemědělství část 2. 2. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2007. ISBN 978-80-213-1698-0. MATĚNA, Jaromír. Katoličtí křesťané laici v ČR: studie pro projekt Aufbruch. 2000. MATĚNA, Jaromír. Mladí v Katolické církvi v ČR: Jak na tom jsou, jak smýšlejí a co dělají. Církev dnes [online]. 2000 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.christnet.cz/clanky/1383/mladi_v_katolicke_cirkvi_v_cR.url Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry. Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. 26.3.2011. Česká republika, 2011 [cit. 2015-10-08]. Dostupné z: Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=statistiky&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_nu ll_&katalog=30719 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. 281 s. ISBN 978-80-247-2907-7. Registrované církve a náboženské společnosti - počty věřících. Ministerstvo kultury [online]. 2011 [cit. 2015-10-08]. Dostupné z:http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=382 RICHTER, Klemens. Liturgie a život. Vydání druhé. Praha: Vyšehrad, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7021-575-5. Římskokatolická farnost Rakovník [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://rkfrakovnik.webnode.cz/ VÁCLAVÍK, David. Náboženství a moderní česká společnost. Praha: Grada, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-2468-3. MAJEROVÁ, Věra a Emrich MAJER. Empirický výzkum v sociologii venkova a zemědělství část 2. 2. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2007. ISBN 978-80-213-1698-0. 2) SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. 281 s. ISBN 978-80-247-2907-7. 3) , 4) , 5) , 16) , 17) , 19) , 20) , 21) , 22) , 23) , 24) , 25) , 26) , 28) CUNNINGHAM, Lawrence. Úvod do katolictví. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2013. 358 s. Diagramma; 4. ISBN 978-80-7207-885-1. 6) , 10) MATĚNA, Jaromír. Mladí v Katolické církvi v ČR: Jak na tom jsou, jak smýšlejí a co dělají. Církev dnes [online]. 2000 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.christnet.cz/clanky/1383/mladi_v_katolicke_cirkvi_v_cR.url 7) MATĚNA, Jaromír. Katoličtí křesťané laici v ČR: studie pro projekt Aufbruch. 2000. 8) RICHTER, Klemens. Liturgie a život. Vydání druhé. Praha: Vyšehrad, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7021-575-5. 9) Co je Společenství čistých srdcí? Společenství čistých srdcí [online]. [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.spolcs.cz/view.php?nazevclanku=co-je-spolecenstvi-cistych-srdci 11) BALÍK, Jan. Monitoring mladých lidí v církvi. Praha: sekretariát Sekce pro mládež ČBK, 2013. ISBN 978-80-260-4773-5. 12) BALÍK, Jan. Světové dny mládeže v datech a číslech [online]. 2011 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/svetove-dny-mladeze-v-datech-a-cislech/ 13) http://mladez.ado.cz/www/images/articles/full/article-506.png 14) Kurzy Alfa. Farnost sv. Terezie - Kobylisy [online]. 2015 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://terezicka.cz/kurzy-alfa/ 15) http://www.farnost-pardubice.cz/_d/Alfa-Pce-2015.jpg 18) , 29) , 30) KATOLICKÁ CÍRKEV. Kompendium katechismu Katolické církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. 209 s. ISBN 80-7195-094-7 27) Církevní svátky [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://svatky.centrum.cz/clanek/cirkevni-svatky/50/ 31) Římskokatolická farnost Rakovník [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://rkfrakovnik.webnode.cz/ 32) , 34) , 35) VÁCLAVÍK, David. Náboženství a moderní česká společnost. Praha: Grada, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-2468-3. 33) Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry. Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. 26.3.2011. Česká republika, 1)

http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 09. 06. 2016 06:25

09. 06. 2016 06:25

17/17


2011 [cit. 2015-10-08]. Dostupné z: https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=statistiky&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_nu ll_&katalog=30719 36) Registrované církve a náboženské společnosti - počty věřících. Ministerstvo kultury [online]. 2011 [cit. 2015-10-08]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=382

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=zs2015:profil_rimskokatolicke_mladeze_v_cr Last update: 06. 06. 2016 10:23


Profil římskokatolické mládeže v České republice

Recommend Documents