Profesní vzdělávací programy

Profesní vzdělávací programy Vážení, dovolujeme si Vás oslovit se speciální nabídkou našich profesních vzdělávacích programů. Zároveň Vás chceme požádat o souhlas se zasláním obchodních sdělení tohoto typu, které jsou rozesílány vždy před zahájením příslušného vzdělávacího cyklu, tzn. zhruba tři e-maily ročně. Centrum právních studií při Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. letos otevře již devátý ročník profesních vzdělávacích programů. Studium bude zahájeno 1. 4. 2010. Program MBA nabízíme v modifikacích zaměřených na obchodní, nebo veřejné právo. Dalšími profesními vzdělávacími programy jsou program BBA a program Rozhodce – specialista na rozhodčí řízení. Garanty těchto programů jsou prof. JUDr. František Zoulík, CSc. (profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze) a doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý, CSc. (docent Katedry práva Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity). Výuka probíhá zásadně formou komunikačních prostředků na dálku (tzv. elearningová forma) a je rozložena do dvou semestrů. Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou a obhajobou disertační práce. V podrobnostech odkazuji na přiloženou anotaci Všeobecných studijních podmínek, přehled modulů a studijní harmonogram. Na závěr studia je vydáno osvědčení o absolvování a diplom a studentovi je udělen profesní titul „MBA“ nebo „BBA“ psaný za jménem, resp. profesní titul „LL.A.“ (Law Litigation Arbiter). Cena profesních programů MBA a Rozhodce je 48.000,- Kč za semestr (celkem tedy 96.000,- Kč), cena programu BBA pak 48.000,- Kč za celé studium (ceny jsou uvedeny bez DPH. Bližší informace získáte na webu www.ustavprava.cz, nebo na emailu: [email protected].

doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý, CSc. předseda správní rady Ústav práva a právní vědy, o.p.s.

Ústav práva a právní vědy © 2010

Profesní vzdělávací programy ORGANIZACE STUDIJNÍHO CYKLU 2010/2011/I

I. semestr zahájení semestru

:

01. 04. 2010

termín pro odevzdání seminárních prací

:

15. 06. 2010


:

31. 08. 2010

zahájení semestru

:

01. 10. 2010


:

15. 12. 2010


:

28. 02. 2011

termín pro volbu tématu disertační práce

:

15. 12. 2010

termín pro odevzdání disertační práce

:

28. 02. 2011

termín závěrečných zkoušek

:

07. 03. – 15. 04. 2011

(moduly 1-3)

(moduly 4-6) (konec I. semestru)

II. semestr

(moduly 1-3)

(moduly 4-5) (konec II. semestru)


Profesní vzdělávací programy Moduly profesního vzdělávacího programu MBA - Commercial Law

I. semestr 1. Korporátní právo Mgr. Ondrej Hamuľák

2. Obchodně závazkové právní vztahy doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý, CSc.

3. Právo kapitálového trhu a cenných papírů JUDr. Ing. Bc. Martin Kohout

4. Management, manažerské a vůdcovské dovednosti Mgr. Bc. Alice Strnadová, MBA

5. Úvod do ekonomických teorií Ing. Jaroslav Charvát, MBA, LL.M.

6. Rozhodčí řízení JUDr. David Sedláček

II. semestr 1. Úpadkové právo doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý, CSc.

2. Hospodářské trestné činy Mgr. Ondrej Hamuľák

3. Právo nekalé soutěže JUDr. David Sedláček

4. Rozvoj a řízení lidských zdrojů Mgr. Bc. Alice Strnadová, MBA

5. Principy ekonomické teorie Ing. Jaroslav Charvát, MBA, LL.M.

6. Disertační práce Ústav práva a právní vědy © 2010

Profesní vzdělávací programy Moduly profesního vzdělávacího programu MBA - Public Law

I. semestr 1. Základy správního práva Mgr. Ondrej Hamuľák

2. Organizace veřejné správy JUDr. David Sedláček

3. Správní řízení Mgr. Ivan Pavelka

4. Správní trestání doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý, CSc.

5. Trestněprávní ochrana pořádku ve věcech veřejných JUDr. Ing. Bc. Martin Kohout

6. Management, manažerské a vůdcovské dovednosti Mgr. Bc. Alice Strnadová, MBA

II. semestr 1. Právo územně samosprávných celků doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý, CSc.

2. Správní soudnictví JUDr. Ing. Bc. Martin Kohout

3. Právo ES/EU Mgr. Ondrej Hamuľák

4. Rozvoj a řízení lidských zdrojů Mgr. Bc. Alice Strnadová, MBA

5. Právo na informace JUDr. David Sedláček


Profesní vzdělávací programy Moduly profesního vzdělávacího programu BBA

I. semestr 1. Teorie práva

Mgr. Ondrej Hamuľák

2. Management

Mgr. Bc. Alice Strnadová, MBA

3. Teorie dělby moci

doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý, CSc.

4. Ústavní pořádek ČR JUDr. David Sedláček

II. semestr 1. Základy soukromého práva doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý, CSc.

2. Státověda

Mgr. Ondrej Hamuľák

3. Základy správního práva JUDr. David Sedláček

4. Disertační práce


Profesní vzdělávací programy Moduly profesního vzdělávacího programu Rozhodce

I. semestr 1. Podmínky řízení

prof. JUDr. František Zoulík, CSc.

2. Rozhodčí smlouva

doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý, CSc.

3. Subjekty a účastníci rozhodčího řízení JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.

4. Rozhodce

JUDr. Josef Šípek, LL.A.

5. Stálý rozhodčí soud JUDr. Ing. Martin Kohout

6. Pravidla řízení

JUDr. David Sedláček

II. semestr 1. Rozhodnutí v rozhodčím řízení prof. JUDr. František Zoulík, CSc.

2. Rozhodčí nález

JUDr. Ing. Martin Kohout

3. Zrušení rozhodčího nálezu soudem JUDr. David Sedláček

4. Právní moc a vykonatelnost rozhodčího nálezu JUDr. Josef Šípek, LL.A.

5. Mezinárodně právní aspekty arbitráží doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý, CSc.


Profesní vzdělávací programy ANOTACE VŠEOBECNÝCH STUDIJNÍCH PODMÍNEK I. Struktura profesních vzdělávacích programů a) Vzdělávací program je zpravidla členěn do dvou semestrů. Program prvního semestru je zpravidla členěn do šesti modulů (zpravidla čtyři právní moduly, jeden manažerský a jeden ekonomický modul). Program druhého semestru je zpravidla členěn do šesti modulů (zpravidla tři právní moduly, jeden manažerský a jeden ekonomický modul, šestým modulem je disertační práce). b) K žádosti studenta může Ústav studentovi umožnit studovat v individuálním studijním plánu. Individuální studijní plán schvaluje ředitel Ústavu. II. Základní formy kontroly studia a) Kontrola studia je prováděna průběžně (během semestru) a závěrečně (na konci vzdělávacího cyklu). b) Průběžnou formou kontroly studia je písemná seminární práce a opravná seminární práce, kterou student vypracuje v rámci každého absolvovaného modulu. c) Závěrečnou formou kontroly studia je disertační práce, obhajoba disertační práce, závěrečná zkouška a opravná závěrečná zkouška. III. Hodnocení průběžné kontroly studia a) Hodnocení průběžné kontroly studia je uskutečňováno v této klasifikační stupnici: „A“, tzn. výborně (1) „B“, tzn. výborně minus (1-) „C“, tzn. velmi dobře „D“, tzn. velmi dobře minus (2-) „E“, tzn. dobře (3) „F“, tzn. nevyhověl (4). b) K hodnocení průběžné kontroly studia podle předchozího odstavce se zpravidla připojuje slovní hodnocení. IV. Hodnocení závěrečné kontroly studia a) Závěrečná kontrola studia je v případě disertační práce uskutečňována v této klasifikační stupnici: doporučuji k obhajobě nedoporučuji k obhajobě. b) Závěrečná kontrola studia je v případě obhajoby disertační práce uskutečňována v této klasifikační stupnici: obhájil neobhájil c) Závěrečná kontrola studia je v případě závěrečné zkoušky a opravné závěrečné zkoušky uskutečňována v klasifikační stupnici jako v případě hodnocení průběžné kontroly studia. V. Seminární práce a) Seminární prací kontroluje příslušný lektor úroveň znalostí studenta v rozsahu příslušného modulu během semestru. b) Termíny pro odevzdávání seminárních prací jsou Ústavem zveřejňovány nejpozději ke dni zahájení daného semestru na webu Ústavu. c) Seminární práci student doručuje příslušnému lektorovi ke klasifikaci v elektronické podobě ([email protected]). d) Poté, co je studentovi v elektronické podobě zaslána seminární práce, která byla klasifikována stupněm výborně (A) až dobře (E), vytiskne student tuto seminární práci, včetně klasifikační doložky a doručí seminární práci v tištěné podobě do sídla Ústavu. Vytištěná seminární práce musí být studentem vlastnoručně podepsaná.


Profesní vzdělávací programy e) Student, jehož seminární práce je klasifikována stupněm „nevyhověl“ (F), je povinen předložit příslušnému lektorovi opravenou či doplněnou seminární práci k nové klasifikaci. V.I Formální úprava seminární práce a) Seminární práce se předkládá v odborném českém nebo slovenském jazyce. b) Seminární práce musí být vypracována v rozsahu minimálně 8 stran plynulého textu, přičemž by neměla překročit počet 12 stran. c) Do rozsahu textu seminární práce se nezapočítává poznámkový aparát, seznam literatury, obrazové a jiné přílohy a titulní strana. d) Titulní strana obsahuje titul, jméno a příjmení studenta a lektora, název vzdělávacího programu, označení studijního cyklu, název předmětu, název seminární práce a datum jejího vyhotovení. Práce musí být opatřena obsahem, který následuje po titulní straně. e) V celém textu seminární práce je možné použít pouze jeden typ písma, a to buď standardní patkové Times New Roman (maximální velikost 12pt v základním textu) nebo bezpatkové Arial (maximální velikost 12pt v základním textu), kolmé a bez grafické úpravy; vybrané pasáže v textu mohou být zvýrazněny tučně, podtržením nebo kurzívou. f) Nadpisy kapitol mohou být zvýrazněny tučně, podtržením a/nebo velikostí (maximální velikost 14pt v základním textu), nadpisy stejné úrovně by měly mít stejnou grafickou úpravu. g) Všechny okraje stran jsou maximálně 3 cm (minimálně 2 cm), text se zarovnává do bloku. Odstavce ani kapitoly se zleva neodsazují. h) Řádkování v textu seminární práce je maximálně 1,5 řádku. Mezi jednotlivými kapitolami a subkapitolami se vynechá 1 řádek. Pokud je v textu obsažen výčet s odrážkami, měl by být vynechán řádek mezi výčtem a následujícím textem. Stránka by neměla končit osamoceným řádkem, řádek předložkou. i) Text seminární práce se člení do číslovaných kapitol, a subkapitol, které na sebe logicky navazují a zároveň dělí práci do souvislých a vzájemně provázaných dílčích celků. Číslování se provádí jako víceúrovňové (tj. 1, 2, 2.1, 2.2, 2.2.1, 2.2.2, 3, 3.1 atd.), tečky se píší za všemi čísly s výjimkou poslední úrovně. j) Pokud jsou součástí seminární práce (v textu a/nebo v příloze) tabulky, obrázky, diagramy či grafy, pak se tyto průběžně číslují (např. Tabulka 10, Graf 13) tak, aby byl odkaz v textu, který se k nim vztahuje srozumitelný a určitý. k) Strany seminární práce se číslují bez přerušení arabskými číslicemi, a to v zápatí vpravo nebo uprostřed. Číslování se počítá od titulní strany, avšak uvádí se až od první strany samotného textu seminární práce dále a pokračuje i v přílohách. l) Za účelem standardizování grafické úpravy seminárních prací je studentům k dispozici Šablona seminární práce, která je ke stažení ve Studentské sekci na webu Ústavu. m) Výtisk seminární práce je po klasifikaci přijímán Ústavem k archivaci buď spojen kancelářským spojovačem v levém horním rohu, nebo svázán v kroužkové či obdobné vazbě. n) Seminární práce, která nebude zjevně odpovídat požadované úpravě, může být studentovi vrácena bez klasifikace k odstranění formálních nedostatků. o) Veškeré náklady spojené s vypracováním a zhotovením potřebného počtu výtisků seminární práce nese student. V.II Struktura, obsah a zpracování seminární práce a) V rozsahu příslušného modulu si student zvolí buď téma, které je uvedeno v sylabu každého modulu, nebo si zvolí téma individuální. b) Pokud si student zvolí individuální téma, pak jej elektronicky ([email protected]) zašle k odsouhlasení příslušnému lektorovi. Seminární práci na individuální téma je student oprávněn zpracovat poté, co mu lektor oznámí, že s individuálně zvoleným tématem souhlasí. c) V seminární práci student prokazuje schopnost hlubšího zpracování zvolené problematiky, která přesahuje rámec obsahu látky a studijní literatury předmětu. d) Téma seminární práce, resp. problém, který student hodlá řešit, je třeba zvolit odpovídajícím způsobem vzhledem k stanovenému rozsahu seminární práce. e) Téma by mělo být poměrně specifické, aby je student na vymezeném prostoru zpracoval v dostatečné hloubce.


Profesní vzdělávací programy f) g) h)

i)

j) k) l)

m)

n)

Téma seminární práce by zároveň mělo být orientované problémově tak, aby se práce neomezovala na pouhý popis, tj. práce by měla vycházet z precizní formulace problému, resp. otázky, na niž se snaží odpovědět. Seminární práce je odborným textem. Student se seminární prací obrací na odborníky, aby odborným způsobem tlumočil závěry, k nimž dospěl vlastním studiem. Pokud je studentem zvolené téma uvedené v sylabu příslušného modulu příliš obecné, student se zaměří pouze na dílčí problém vztahující se k tomuto tématu, což buď vyargumentuje v úvodu seminární práce, případně zohlední v názvu seminární práce (např. původní téma „Založení akciové společnosti“, specifikované téma „Založení akciové společnosti se zaměřením na založení s veřejnou nabídkou akcií“). Seminární práce je rozdělena na čtyři základní kapitoly (struktura seminární práce): Úvod Teoreticko-metodologická část Analytická část Závěr. Teoreticko-metodologická a analytická část seminární práce se dále člení do příslušných subkapitol. Úvod seminární práce obsahuje zejména zdůvodnění volby tématu a formulaci problému, který student bude řešit, stanovení cíle práce a otázky, které si student v souvislosti se zvoleným tématem klade, představení struktury práce. Teoreticko-metodologická část obsahuje zejména teoretické poznatky, vztahující se k danému problému – základní pojmy, současný stav problematiky a přehled existující literatury vztahující se ke zvolenému tématu, charakteristiku metod a postupů, které jsou pro řešení problému v seminární práci použity. V seminární práci s převažující teoreticko-metodologickou částí jsou vyšší nároky kladeny na šíři zpracování pramenů, srovnání získaných poznatků o alternativních přístupech a jejich vyhodnocení v literatuře (judikatuře) i z hlediska samotného studenta. Analytická část práce zahrnuje zejména charakteristiku a prezentaci použitých údajů (poznatků, judikatury) a jejich analýzu, charakteristiku souvislostí analýzy, vyhodnocení (interpretaci) této analýzy. V seminární práci s převažující analytickou částí jsou vyšší nároky kladeny na prokázání schopnosti aplikace základních teoretických a metodologických poznatků na zkoumaný problém, včetně judikatury. Závěr seminární práce obsahuje shrnutí, které prezentuje nejvýznamnější poznatky a odpovědi na otázky formulované v úvodu seminární práce, jakož i doporučení a návrhy pro řešení daného problému (úvahy de lege ferenda), vlastní stanoviska a jejich zdůvodnění.

V.III Hodnocení seminární práce a) Seminární práce se klasifikuje (hodnotí) jako průběžná kontrola studia. b) Na závěr každé seminární práce je pro účely hodnocení lektora umístěn formulář „Klasifikační doložka“, který v elektronické podobě vyplňuje příslušný lektor. c) Klasifikační doložka obsahuje položky, které lektor klasifikuje a slovně hodnotí zvlášť a položku „Celková klasifikace seminární práce“, která obsahuje celkovou klasifikaci bez slovního hodnocení. d) Lektor zvlášť slovně hodnotí: Formulaci cílů a metodiku zpracování seminární práce. Logickou strukturu a členění seminární práce. Rozsah a úroveň použitých zdrojů a práce s nimi, bibliografické citace (ČSN ISO 690) a poznámkový aparát. Jazykovou, stylistickou úroveň a formální úpravu seminární práce. Formulaci vlastních závěrů (práce s judikaturou, úvahy de lege ferenda). Odbornou kvalitu zpracování tématu seminární práce. e) Pokud je jakákoliv samostatně hodnocená položka klasifikována stupněm „nevyhověl“ (F), pak lektor takto klasifikuje celou seminární práci v položce „Celková klasifikace seminární práce“.


Profesní vzdělávací programy VI. Disertační práce a) Disertační prací se prověřují vědomosti studenta a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem v psaném projevu s následnou ústní obhajobou závěrů, k nimž student v disertační práci dospěl. b) V rozsahu právních modulů, které byly obsahem vzdělávacího programu, si student volí individuální téma disertační práce a zašle jej elektronicky ke schválení tajemníkovi Ústavu, spolu se stručnou anotací. c) Tajemník Ústavu bezodkladně vyrozumí studenta o schválení nebo neschválení tématu disertační práce. Pokud téma nebylo schváleno, zašle tajemník Ústavu studentovi zároveň alespoň tři alternativní návrhy témat disertační práce, která by měla zpravidla zohledňovat původní neschválené téma. Z těchto témat si pak student vybírá téma disertační práce, které již nemusí být schvalováno. Tím není dotčeno právo studenta, v případě neschválení tématu disertační práce, navrhnout ke schválení zcela nové téma disertační práce. d) Termíny pro volbu témat disertačních prací, jejich odevzdání, odevzdání formuláře „Zadání disertační práce“, jakož i další podrobnosti jsou průběžně zveřejňovány na webu Ústavu. e) Po schválení tématu disertační práce vyplní student formulář „Zadání disertační práce“, který je ke stažení ve Studentské sekci na webu Ústavu. f) Jednou z položek formuláře „Zadání disertační práce“ je fakultativní žádost o přidělení konzultanta. Přidělení konzultanta disertační práce je zpoplatněno částkou 4.000,- Kč (k této částce bude připočteno DPH v zákonné výši). Konzultant je povinen poskytnout studentovi nezbytné e-mailové konzultace, rady a doporučení, zejména pokud jde o strukturu práce, formulaci hypotéz, literaturu a jiné prameny. g) Student je povinen odevzdat disertační práci elektronicky a zároveň v tištěné podobě, a to jednou v pevné knihařské vazbě. Tento výtisk se studentovi nevrací a je archivován Ústavem. h) Pokud si student zvolil konzultanta disertační práce, hodnotí konzultant disertační práci vyplněním formuláře „Posudek konzultanta disertační práce“. Pro hodnocení konzultanta disertační práce platí ustanovení o hodnocení seminární práce. Posudek se odevzdává spolu s disertační prací. i) Závěrečnou kontrolu disertační práce provádí oponent disertační práce, a to vyplněním formuláře „Posudek oponenta disertační práce“. Pro hodnocení oponenta disertační práce platí obdobně ustanovení o hodnocení seminární práce. Posudek se zasílá studentovi elektronicky zpravidla minimálně týden před obhajobou disertační práce. Oponenta jmenuje ředitel Ústavu. j) Student, jehož disertační práce nebyla doporučena k obhajobě anebo ji student neobhájil, je povinen předložit opravenou či doplněnou disertační práci k nové klasifikaci v individuálně určeném termínu. k) Disertační práce musí být vypracována v rozsahu minimálně 30-40 stran plynulého textu, přičemž by neměla překročit počet 50 stran. Pro formální a obsahovou úpravu, jakož i další náležitosti disertační práce jinak platí obdobně ustanovení o formální úpravě, struktuře, obsahu a zpracování seminární práce. VII. Společná ustanovení pro seminární a disertační práci a) Před odevzdáním seminární či disertační práce (v tomto článku společně dále jen „práce“) je student povinen provést korekturu textu, a to korekturu odbornou (terminologie, jména autorů, citovaných zdrojů apod.), korekturu technickou (řazení stránek, úplnost příloh, čitelnost textu, řazení kapitol apod.) a korekturu jazykovou (překlepy, gramatika, stylizace apod.). b) Student může v textu práce použít své již dříve v rámci jednotlivých modulů zpracované seminární práce, které je nezbytné citovat stejně jako jiné prameny použité při zpracování práce. c) Je nepřípustné předložit jako práci text, který již byl obhájen, a to i jako obdobná práce na vysoké škole či jiné vzdělávací instituci v rámci profesního vzdělávání. d) Každý citát či parafráze z použitých pramenů musí být v textu doprovázeny bibliografickou citací. Bibliografická citace slouží zejména jako vazba mezi místem, na kterém se v textu cituje, a bibliografickým záznamem v seznamu použité literatury, jakož i k poskytnutí údajů potřebných k tomu, aby byl čtenář práce schopen citovaný dokument nalézt a ověřit si uvedené teze, případně zasadit citovaný či parafrázovaný text do širšího kontextu. Bibliografické citace též slouží k zachování informační etiky a k zamezení plagiátorství.


Profesní vzdělávací programy e) Závaznou podobu bibliografických citací upravují ČSN ISO 7144 „Dokumentace – Formální úprava disertací a podobných dokumentů“, ČSN ISO 690 „Dokumentace – Bibliografické citace – Obsah, forma a struktura“ a ČSN ISO 690-2 „Informace a dokumentace - bibliografické citace: část 2: elektronické dokumenty nebo jejich části“. f) V pracích se doporučuje používat tzv. citování pomocí průběžných poznámek a k těmto citacím využít poznámkový aparát práce. g) Pro zpracování bibliografických citací (seznamu literatury) se doporučuje k využití dokument Bratková, E.: „Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2“, který je dostupný z http://www.evskp.cz/SD/4c.pdf. Dále se doporučuje generátor bibliografických citací, který je dostupný z http://www.citace.com/. VIII. Závěrečná zkouška a) Závěrečnou zkouškou se komplexně prověřují vědomosti studenta a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané v rozsahu celého studia. b) K závěrečné zkoušce může přistoupit pouze student, který má úspěšně splněny veškeré studijní povinnosti (seminární práce) a jeho disertační práce byla doporučena k obhajobě. c) Závěrečná zkouška je jednodenní v rozsahu nejvýše tří hodin. d) Závěrečná zkouška sestává z: Obhajoby disertační práce. Ústního přezkoušení v celkovém rozsahu studia vzdělávacího programu. e) Závěrečná zkouška probíhá před tříčlennou zkušební komisí. VIII.I Obhajoba disertační práce a) Smyslem a účelem obhajoby disertační práce je umožnit studentovi ústně prezentovat svoji disertační práci, objasnit její cíle a závěry a obhájit je před zkušební komisí. b) Student může přistoupit k obhajobě disertační práce pouze tehdy, pokud tato byla doporučena k obhajobě. VIII.II Ústní závěrečná zkouška a) Závěrečnou zkouškou se prověřují vědomosti a znalosti studenta a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem. b) Studentovi jsou během ústního přezkoušení položeny tři otázky s možností položit doplňující otázku v případě, kdy to bude nezbytné pro rozhodnutí zkušební komise, zda student vyhověl či nevyhověl. IX. Diplom a titul Studentovi, který absolvoval závěrečnou zkoušku s klasifikací vyhověl a obhájil disertační práci, je udělován příslušný profesní titul, vydán diplom, jakož i další doklady o průběhu studia.


Profesní vzdělávací programy

Recommend Documents