Produkce plůdku ročka parmy obecné v intenzivních podmínkách přes zimní období

FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD

EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Název pilotního projektu:

Produkce plůdku ročka parmy obecné v intenzivních podmínkách přes zimní období

Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/10.00320 1




Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Rybářství Mariánské Lázně s.r.o. Adresa:

U Mlékárny 717/8, 353 01 Mariánské Lázně

IČ:

28034431

Registrační číslo pp:

CZ.1.25/3.4.00/10.00320

Název pilotního projektu:

Produkce plůdku ročka parmy obecné v intenzivních podmínkách přes zimní období

Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Zdeněk Mašek

Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa:

Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany

IČ:

60076658

Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 1. 6. 2012 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.

Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa:

Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany

IČ:

60076658

Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 1. 6. 2012 Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: Ing. Viktor William Švinger Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.

2




Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat:

1. Příjemce dotace:

Ing. Zdeněk Mašek

2. Partnera projektu (vědecký subjekt):

prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.

3. Zpracovatele technické zprávy:

prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.

3




Obsah: 1. CÍL.....................................................................................................................................5 1.1. Co je cílem pilotního projektu......................................................................................5 1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie.............................................................5 1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování.....................................................5 2. ÚVOD................................................................................................................................6 3. MATERIÁL A METODIKA..............................................................................................9 3.1. VODŇANY (ČÁST 1).................................................................................................9 3.2. VODŇANY (ČÁST 2)...............................................................................................10 3.3. TISOVÁ (ČÁST 1) ....................................................................................................11 3.4. TISOVÁ (ČÁST 2) ....................................................................................................12 3.5. Vzorce pro výpočet produkčních charakteristik..........................................................14 3.6. Statistické vyhodnocení .............................................................................................14 4. VÝSLEDKY A ZÁVĚRY ................................................................................................15 4.1. VODŇANY (ČÁST 1)...............................................................................................15 4.2 VODŇANY (ČÁST 2)................................................................................................16 4.3. TISOVÁ (ČÁST 1) ....................................................................................................19 4.4. TISOVÁ (ČÁST 2) ....................................................................................................20 5. ZÁVĚR ............................................................................................................................23 6. PŘÍLOHY ........................................................................................................................25

4




1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu V rámci pilotního projektu bude testována technologie produkce plůdku ročka parmy obecné v intenzivních podmínkách přes zimní období. Nezbytnou součástí projektu bude provedení umělého výtěru generačních ryb s využitím technologie testované v předchozím pilotním projektu v roce 2010. Ta zahrnuje zejména držení generačních ryb s vyváženým a fyziologicky správným krmením, přípravu generačních ryb na výtěr a provedení výtěrů u generačních ryb s využitím manipulace s prostředím (světlo, teplo, proudění vody) a hormonální stimulace. Dále přípravná fáze zahrnuje provedení inkubace jiker a embryo a následný odchov násadového materiálu ryb do podzimního období. Cílem vlastního testování bude odchov ročka přes zimní období v kontrolovaných podmínkách prostředí v porovnání s odchovem klasickou metodou v rybnících.

1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie Inovativnost projektu spočívá ve využití a otestování nové technologie získávání dostatečného množství a nadprůměrné velikosti plůdku parmy v produkčním podniku českého rybářství. V konečném důsledku dojde ke zvýšení produkce násadového životaschopnějšího materiálu a také ke větší stabilitě a možnosti lepšího odhadu budoucí produkce.

1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Zavedením umělého odchovu parmy obecné přes zimní období dojde ke zvýšení rentability produkce s ohledem na vyšší cenu plůdku parmy vzhledem k její větší velikosti a dostupnosti v jarním období a dále z dlouhodobého hlediska dojde ke zvýšení početnosti tohoto druhu ve volných vodách ČR.

5




2. Úvod Ačkoli parma obecná nepatří mezi hospodářsky využívané druhy ryb pro její jen průměrnou kvalitu svaloviny s vysokým obsahem mezisvalových kůstek a jedovatost gonád, které pak zvláště v době tření obsahují vysokou koncentraci toxinu cyprinidinu, z pohledu sportovních rybářů parma obecná představuje druh velice atraktivní a často vyhledávaný pro svou sílu a bojovnost při zdolávání na rybářský prut (Baruš a kol., 1995; Lusk, 1996; Bănărescu a kol., 2003). V současnosti je však každoročně produkováno stále nedostatečné množství kvalitního násadového materiálu parmy obecné, který by bylo možné vysazovat do volných vod s cílem chránit a posílit původní populace parmy obecné (Policar a kol., 2007). Parma obecná dále platí za druh s významným bioindikačním významem a to nejen z pohledu posouzení zatížení povrchových vod některými polutanty (zvláště pak mědí – Svobodová a Hejtmánek, 1985 či polychlorovanými bifenyly – Hugla a Thomé, 1999). Díky své těsné vazbě na určité geomorfologické vlastnosti říčního dna a kvalitu vody představuje klíčový druh z hlediska posouzení celkového ekologického stavu vodního toku (Lusk, 1996). Zhoršením kvality vody, vlivem eutrofizace a kontaminace toků toxickými polutanty, kanalizace a fragmentace toků či budování příčných bariér na tocích (vodních elektráren, údolních nádrží, jezů) na území celé Evropy (včetně ČR) během druhé poloviny 20. století došlo k poklesu diverzity rybích společenstev (Gatz a Harig, 1993). Během tohoto období rapidně klesla početnost i tzv. klíčových druhů ryb, mezi něž patří parma obecná (Barbus barbus L.) a podoustev říční (Vimba vimba L.) (Lelek, 1987; Philippart, 1987; Lusk, 1995, 1996; Mann, 1996; Peňáz a kol., 2002, 2003). Výše uvedené faktory měly přímý devastační účinek buď přímo na přežívání ryb, nebo na stav lokalit přirozeného výskytu těchto druhů ryb. Došlo k omezení migrace ryb, dostupnosti potravních zdrojů, trdlišť, úkrytů, zimovišť pro tyto rybí druhy v toku apod. Na mnoha tocích ČR došlo k narušení či zničení tzn. parmového pásma volných vod. Pod údolními nádržemi velmi často došlo k přeměnění parmového na pstruhové či lipanové rybí pásmo vlivem nastolených nižších teplot vody na těchto lokalitách (Lusk, 1996), což je způsobené především vypouštěnou spodní vodou z údolních nádrží. K restaurování původních populací a celkovému navýšení početnosti parmy obecné je nutné realizovat opatření, které jsou zaměřená na nápravu životního prostředí vodních toků (zlepšování kvality vody, zprůchodňování toků, obnova diverzity vodních ekosystémů), na nastolení udržitelného rybářského managementu, na produkci a vysazování kvalitního násadového materiálu tohoto druhu (Lusk, 1996; Peňáz a kol., 2002, 2003; Pivnička a kol., 6




2005). Právě vysazování uměle vyprodukovaných násad parmy obecné představuje jeden z nejvýznamnějších faktorů vedoucích k posílení jejích populací na území ČR (Lusk, 1996) i v rámci celé Evropy (Philippart a kol., 1984). Postupný rozvoj nových postupů a technologií technické akvakultury v průběhu uplynulých třiceti let, jenž zahrnuje především zavádění nejrůznějších typů recirkulačních systémů do chovu ryb v ČSSR (dnes ČR), umožnil také zavedení odchovu larev parmy obecné v podmínkách intenzivního chovu ryb (Fiala a Spurný, 2001). Larvální perioda u parmy obecné trvá v závislosti na teplotě vody do 18. až 21. dne od počátku příjmu exogenní potravy. Intenzivní odchov juvenilních stádií parmy obecné popisují ve svých pracích Labatzki a Fuhrmann (1992), Fiala (2001) či Policar a kol. (2006, 2007). Vedle odchovu v kontrolovaných podmínkách, je možné pro odchov parmy obecné v rámci larvální a juvenilní periody využít také menších rybníků. Odchov je většinou ukončen na konci 1. vegetačního období. Ryby jsou pak z rybníků vysazovány buď přímo do volných vod, nebo do kontrolovaných podmínek chovu RAS s cílem dále tyto ryby odchovat až do remontní velikosti (Policar a kol., 2009). Bănărescu, P.M., Bogutskaya, N.G., Movchan, Y.V., Smirnov, A.I., 2003. Barbus barbus (Linnaeus, 1758). s. 43-98. In: Bănărescu, P.M., Bogutskaya, N.G. (ed.): The Freshwater Fishes of Europe, vol. 5/II, Cyprinidae 2, Part II: Barbus. AULA-Verlag, Wiesbaden, Německo, 454 s. Baruš, V., Černý, K., Gajdůšek, J., Hensel, K., Holčík, J., Kálal, L., Krupauer, V., Kux, Z., Libosvárský, J., Lom, J., Lusk, S., Moravec, F., Oliva, O., Peňáz, M., Pivnička, K.,Prokeš, M., Ráb, P., Špinar, Z., Švátora, M., Vostradovský, J., 1995. Mihulovci (Petromyzontes) a Ryby (Osteichthyes) (2), Fauna ČR a SR, ACADEMIA, Praha, 693 s. Fiala, J., 2001. Možnosti intenzivního odchovu plůdku vybraných reofilních druhů ryb. Doktorská disertační práce, MZLU v Brně, Agronomická fakulta, Brno, 133 s. Fiala, J., Spurný, P., 2001. Intensive rearing of the common barbel (Barbus barbus L.) larva using dry starter feeds and natural diet under controlled conditions. Czech Journal of Animal Science, 7, 320 - 326. Gatz, J.A., Harig, L.A., 1993. Decline in the Index of Biotic Integrity of Delaware Run, Ohio, over 50 Years. Ohio Journal of Science, 93, 95-100. Hugla, J.L., Thomé, J.P., 1999. Effects of polychlorinated biphenyls on liver ultrastructure, hepatic monooxygenases, and reproductive success in the barbel. Ecotoxicology and Environmental Safety, 42 (3), 265-273. Labatzki, P., Fuhrmann, B., 1992. Satzfischaufzucht der Flußbarbe (Barbus barbus L.). Fortschritte der Fischereiwissenschaft, 10, 69-73. Lelek, A., 1987. Threatened fishes of Europe. The freshwater fishes of Europe, Volume 9, AULA-Verlag, Wiesbaden, Německo, 343 s. Lusk, S., 1995. The status of Chondrostoma nasus in waters of the Czech Republic. Folia Zoologica, 44 (Supplementum 1), 1-8. Lusk, S., 1996. Development and status of populations of Barbus in the waters of the Czech Republic. Folia Zoologica, 45 (Supplementum 1), 39-46. Mann, R.H.K., 1996. Environmental requirements of European non-salmonid fish in rivers. Hydrobiologia, 323, 223-235. Peňáz, M., Baruš, V., Prokeš, M., Svobodová, Z., 2002. Změny některých atributů populace parmy obecné v řece Jihlavě během posledních 25 let a jejich příčiny. In: Spurný P. (ed.): V. Česká ichtyologická konference, MZLU, Brno 2002, s. 5-10. Peňáz, M., Pivnička, K., Baruš, V., Prokeš, M., 2003. Temporal changes in the abundance of barbel, Barbus barbus in the Jihlava River, Czech Republic. Folia Zoologica, 52, 441-448. Philippart, J.C., Medard, Ch., Poncin, P., 1984. Réussite de la reproduction artificielle de barbeaux Barbus

7




barbus (L.) élevés en captivité. Perspectives pour la mise en place ďun programme de restauration de populations dans le bassins de la Meuse. Cahiers d'Ethologie Applique, 4 (4), 271-277. Pivnička, K., Švátora, M., Křížek, J., Humpl, M., Sýkora, P., 2005. Fish assemblages in the Berounka River and its tributaries (Úhlava and Mže) in 1975-2004, environmental parameters, fishery statistics, and electroshocker data. Acta Universitatis Carolinae – Environmentalica, 19, 33-90. Policar ,T., Drozd, B., Kouřil, J., Kozák, P., Hamáčková, J., Alavi, S.M.H, Vavrečka, A., 2009. Současný stav, umělá reprodukce a odchov násadového materiálu parmy obecné (Barbus barbus L.). VÚRH JU, Edice metodiky (Technologická řada), 95: 38s. Policar, T., Kozák, P., Hamáčková, J., Lepičová, A., Musil J., Kouřil, J., 2007. Effects of short-time Artemia spp. feeding in larvae and different rearing environments in juveniles of common barbel (Barbus barbus) on their growth and survival under intensive controlled conditions. Aquatic Living Resources, 20, 175-183. Policar, T., Kozák, P., Hamáčková, J., Vorlíčková, P., Kouřil, J., 2006. Intensywny wychów brzany (Barbus barbus) w warunkach kontrolowanych od poczatku odzywiania egzogennego do uzyskania dojrzalosci plciowej. In: Zakes, Z., Demska-Zakes, K., Wolnicki, J. (ed.): Rozrod, podchow, profilaktyka ryb karpiowatych i innych gatunkow, Niedzica k. Czorsztyna, Polsko, s. 127-133. Svobodová, Z., Hejtmánek, M., 1985. Total mercury content in the components of running water, reservoir and pond ecosystems in Czechoslovakia. Symposium Hungarica Biologica, 29, 171-178.

8




3. Materiál a metodika Celkem byly provedeny 2 experimenty níže označené jako VODŇANY a TISOVÁ. Oba experimenty byly rozděleny na dvě části. V prvních částech pokusů byl v první řadě sledován vliv teploty na vývoj produkčních charakteristik pro posouzení efektivity teplotního zásahu. V druhých částech pokusů byl sledován vliv velikostního roztřídění ryb v kombinaci se zvýšenou teplotou na vývoj produkčních charakteristik. Velikostní třídění ryb je velmi často prováděnou metodou optimalizace produkce v intenzivních podmínkách. Velikostní roztřídění ryb vede především k optimalizaci a zvýšení efektivity krmení, organizace práce v intenzivních odchovných zařízeních, celkovému „zpřehlednění a zpreciznění“ informací o momentálních obsádkách a časové úspoře.

3.1. VODŇANY (ČÁST 1) Tato experimentální část byla zaměřena na zjištění vlivu tří různých teplot na produkční charakteristiky plůdku parmy obecné (Barbus barbus) v podzimním a zimním období při využití intenzivních podmínek odchovu a experimentálního prostředí. Mezi nejdůležitější produkční charakteristiky v praxi slouží určení a hodnocení koeficientu konverze krmiva (FCR – Food Conversion Ratio), specifické rychlosti růstu (SGR – Specific Growth Rate) a koeficientu kondice (CF – Condition Factor). K pokusu byl použit půlroční plůdek parmy obecné pocházející z extenzivního rybničního chovu. Na začátku pokusu (13. 10. 2011) byly ryby rovnoměrně rozděleny do 6 nádrží o objemu 600 l na recirkulačním experimentálním zařízení Fakulty rybářství a ochrany vod, 389 01 Vodňany, Suchomelka 863 (GPS: 49°9'15.779"N, 14°10'7.633"E). Teplota vody při nasazení byla 13 °C, obsah kyslíku 11 mg/l. Průměrná kusová hmotnost nasazených ryb ve všech nádržích byla 2,5±1,5 g. Počáteční hustota obsádky byla upravena na 4 kg.m‒3 ve všech nádržích. Pokus probíhal za přirozené fotoperiody platné pro danou zeměpisnou šířku a roční období. V průběhu celého experimentu byla denně měřena a zaznamenávána teplota vody (°C), obsah kyslíku (mg.l‒1) (Handy Beta, OxyGuard International A/S, DK 13184488 Birkeroed, Dánsko), hodnota pH, mortalita (ks, g) a spotřebované množství krmiva (g). V průběhu cca 14 dní byly ryby postupně navykány na suché peletované krmivo (TroCo Crumble HE, velikost pelet 0,5‒0,8 mm; 0,8‒1,2 mm a 1,2‒1,5 mm, Coppens International bv, 5700 AM Helmond, Nizozemí) a převedeny na požadované testované teplotní rozhraní: průtok 9




(přirozeně se vyvíjející teplota vody dle teploty vody v řece Blanice napájející experimentální zařízení), 18 °C a 23 °C. Pro každou teplotu byla zřízena dvě opakování. Pro krmení byla použita pásová krmítka (FIAP GmbH, 92289 Ursensollen, SRN) s hodinovým strojkem. Denní krmná dávka byla upravována dle aktuální hmotnosti obsádek a ochoty ryb přijímat krmivo. Po každém kontrolním měření činila dle doporučení výrobce 2–3% z celkové hmotnosti rybí obsádky. Tato dávka byla ale vždy upravena podle aktuální potřeby ryb. Parmy začaly ochotně přijímat suché krmivo 7.‒10. den po nasazení. Kontrolní měření a vážení byla prováděna podle možností jednou za měsíc individuálním změřením a zvážením 75 náhodně vybraných jedinců z každé nádrže. K vážení ryb byly použity laboratorní předvážky KERN 572-32 (Kern & Sohn GmbH, 72336 Balingen-Frommern, SRN) s přesností 0,001g propojené s počítačem Hewlett Packard ProBook 6555b (Hewlett-Packard Development Company, L.P., USA). Před každým měřením a vážením byly ryby anestetizovány hřebíčkovým olejem v koncentraci 0,03ml.l‒1. V intervalu 2 – 3 dny bylo prováděno mechanické očištění a odkalení dna nádrží. Každá nádrž byla zvlášť vybavena síťkou na odstraňování odumřelých jedinců, síťkou na přelovení, kýblem a rýžákem na čištění. Jednou týdně byla provedena u všech ryb preventivní koupel v přípravku Wofasteril (Kesla AG, 06803 Bitterfeld-Wolfen, SRN) (kyselina peroxioctová) v koncentraci 0,5 ml/l po dobu 15 minut. Tento pokus skončil dne 23. 1. 2012.

3.2. VODŇANY (ČÁST 2) Tato experimentální část byla zaměřena na vliv velikostního roztřídění ryb na vývoj produkčních charakteristik při různých teplotách. Cílem bylo zjistit, jestli provedené velikostní roztřídění má vliv na vývoj FCR, SGR a CF při různé odchovné teplotě. Dne 24. 1. 2012 byly ryby z první části roztříděny do dvou velikostních skupin, které byly odchovávány při 3 různých teplotách ve faktoriálním designu 2×3. Počáteční kusová hmotnost ryb ve velikostních skupinách byla 15,3±5 g (velké) a 7,0±2,5 g (malé) u teploty 18 °C a 23 °C. Ryby na přirozené teplotě nerostly. Proto musely být u přirozené teploty velikostní skupiny ryb zvoleny v jiném hmotnostním rozmezí. Z fyziologického hlediska není možné ryby, které byly celou dobu odchovávány při vysoké teplotě převést na teplotu na průtoku. Velké ryby měly na průtoku počáteční kusovou hmotnost 4,5±2,0 g a malé ryby 1,95±0,4g. Třídění ryb bylo provedeno pomocí ruční třídičky ryb s nastavitelnou velikostí roštu (AGK Kronawitter GmbH, D-94522 Wallersdorf, SRN). 10




Počáteční hustota obsádky byla upravena na 4 kg.m‒3 ve všech nádržích. Pokus probíhal za přirozené fotoperiody platné pro danou zeměpisnou šířku a roční období. V průběhu celého experimentu byla denně měřena a zaznamenávána teplota vody (°C), obsah kyslíku (mg.l‒1) (Handy Beta, OxyGuard International A/S, DK 13184488 Birkeroed, Dánsko), hodnota pH, mortalita (ks, g) a spotřebované množství krmiva (g). Pro krmení byla použita pásová krmítka (FIAP GmbH, 92289 Ursensollen, SRN) s hodinovým strojkem. U velkých velikostních skupin bylo ke krmení použito krmivo Aller Master 2 mm (Aller Aqua A/S, DK-6070 Christiansfeld, Dánsko), určené pro intenzivní odchov kaprovitých ryb. U malých velikostních skupin tvořilo toto krmivo na začátku pokusu ¼ z celkové krmné dávky. Další ¾ krmné dávky byly tvořeny krmivem TroCo Crumble HE 1,2-1,5 mm (Coppens International bv, 5700 AM Helmond, Nizozemí). Denní krmná dávka byla upravována dle aktuální hmotnosti obsádek a ochoty ryb přijímat krmivo. Po každém kontrolním měření činila dle doporučení výrobce 2 – 3 % z celkové hmotnosti rybí obsádky. Tato dávka byla ale vždy upravena podle aktuální potřeby ryb. Kontrolní měření a vážení byla prováděna podle možností jednou za měsíc individuálním změřením a zvážením 75 náhodně vybraných jedinců z každé nádrže. K vážení ryb byly použity laboratorní předvážky KERN 572-32 (Kern & Sohn GmbH, 72336 Balingen-Frommern, SRN) s přesností 0,001g propojené s počítačem Hewlett Packard ProBook 6555b (Hewlett-Packard Development Company, L.P., USA). Před každým měřením a vážením byly ryby anestetizovány hřebíčkovým olejem v koncentraci 0,03ml.l‒1. V intervalu 2 – 3 dny bylo prováděno mechanické očištění a odkalení dna nádrží. Každá nádrž byla zvlášť vybavena síťkou na odstraňování odumřelých jedinců, síťkou na přelovení, kýblem a rýžákem na čištění. Jednou týdně byla provedena u všech ryb preventivní koupel v přípravku Wofasteril (Kesla AG, 06803 Bitterfeld-Wolfen, SRN) (kyselina peroxioctová) v koncentraci 0,5 ml/l po dobu 15 minut. Tento pokus skončil dne 2. 4. 2012.

3.3. TISOVÁ (ČÁST 1) Tato část byla zaměřena na zjištění vlivu tří různých teplot na produkční charakteristiky plůdku parmy obecné v podzimním a zimním období při využití intenzivního odchovu v praktických podmínkách rybí líhně Tisová Rybářství Mariánské Lázně s. r. o. (GPS: 50°9'N,

11




12°36'"E). K pokusu byl použit půlroční plůdek parmy obecné pocházející z intenzivního chovu rybí líhně Tisová Rybářství Mariánské Lázně s. r. o. Na začátku pokusu (20. 9. 2011) byly ryby rovnoměrně rozděleny do 6 nádrží (průtočných žlabů) o objemu 500 l. Teplota vody při nasazení byla 14,4 °C, obsah kyslíku 9,3 mg/l. Průměrná kusová hmotnost nasazených ryb ve všech nádržích byla 0,42±0,12 g. Počáteční hustota obsádky byla upravena na 4 kg.m‒3 ve všech nádržích. Pokus probíhal za přirozené fotoperiody platné pro danou zeměpisnou šířku a roční období. V průběhu celého experimentu byla denně měřena a zaznamenávána teplota vody (°C), obsah kyslíku (mg.l‒1) (Handy Beta, OxyGuard International A/S, DK 13184488 Birkeroed, Dánsko), hodnota pH, mortalita (ks, g) a spotřebované množství krmiva (g). Nasazený plůdek byl již plně navyknut na suché krmivo (TroCo Crumble HE, velikost pelet 0,5‒0,8 mm, Coppens International bv, 5700 AM Helmond, Nizozemí). Postupné převedení na dvě vyšší odchovné teploty (16,5 °C a 19,5 °C) trvalo cca 5 dní. Pro každou teplotu byla zřízena dvě opakování. Pro krmení byla použita pásová krmítka (FIAP GmbH, 92289 Ursensollen, SRN) s hodinovým strojkem. Denní krmná dávka byla upravována dle aktuální hmotnosti obsádek a ochoty ryb přijímat krmivo. Po každém kontrolním měření činila dle doporučení výrobce 2 – 3 % z celkové hmotnosti rybí obsádky. Tato dávka byla ale vždy upravena podle aktuální potřeby ryb. Kontrolní měření a vážení byla prováděna podle možností jednou za měsíc individuálním změřením a zvážením 100 náhodně vybraných jedinců z každé nádrže. K vážení ryb byly použity laboratorní předvážky KERN 572-32 (Kern & Sohn GmbH, 72336 Balingen-Frommern, SRN) s přesností 0,001g propojené s počítačem Hewlett Packard ProBook 6555b (Hewlett-Packard Development Company, L.P., USA). Před každým měřením a vážením byly ryby anestetizovány hřebíčkovým olejem v koncentraci 0,03ml.l‒1. V intervalu 2 – 3 dny bylo prováděno mechanické očištění a odkalení dna nádrží. Každá nádrž byla zvlášť vybavena síťkou na odstraňování odumřelých jedinců, síťkou na přelovování, kýblem a rýžákem na čištění. Tento pokus skončil dne 25. 1. 2012.

3.4. TISOVÁ (ČÁST 2) Tato experimentální část byla zaměřena na vliv velikostního roztřídění ryb na vývoj produkčních charakteristik při různých teplotách. Cílem bylo zjistit, jestli provedené velikostní roztřídění má vliv na vývoj FCR, SGR a CF při různé odchovné teplotě. 12




Dne 26. 1. 2012 byly ryby z první části roztříděny do tří velikostních skupin, které byly odchovávány při 2 různých teplotách ve faktoriálním designu 3×2. Počáteční kusová hmotnost ryb ve velikostních skupinách byla 1,9±0,3 g (malé), 3,1±0,5 g (střední) a 4,6±0,8 g (velké) při teplotách 16,5 °C a 19,5 °C. Třídění ryb bylo provedeno pomocí ruční třídičky ryb s nastavitelnou velikostí roštu (AGK Kronawitter GmbH, D-94522 Wallersdorf, SRN). Počáteční hustota obsádky byla upravena na 4 kg.m‒3 ve všech nádržích. Pokus probíhal za přirozené fotoperiody platné pro danou zeměpisnou šířku a roční období. V průběhu celého experimentu byla denně měřena a zaznamenávána teplota vody (°C), obsah kyslíku (mg.l‒1) (Handy Beta, OxyGuard International A/S, DK 13184488 Birkeroed, Dánsko), hodnota pH, mortalita (ks, g) a spotřebované množství krmiva (g). Pro krmení bylo použito krmivo TroCo Crumble HE o velikosti pelet 0,5‒0,8 mm; 0,8‒ 1,2 mm a 1,2‒1,5 mm (Coppens International bv, 5700 AM Helmond, Nizozemí). Pro krmení byla použita pásová krmítka (FIAP GmbH, 92289 Ursensollen, SRN) s hodinovým strojkem. Denní krmná dávka byla upravována dle aktuální hmotnosti obsádek a ochoty ryb přijímat krmivo. Po každém kontrolním měření činila dle doporučení výrobce 2 – 3 % z celkové hmotnosti rybí obsádky. Tato dávka byla ale vždy upravena podle aktuální potřeby ryb. Kontrolní měření a vážení byla prováděna podle možností jednou za měsíc individuálním změřením a zvážením 75 náhodně vybraných jedinců z každé nádrže. K vážení ryb byly použity laboratorní předvážky KERN 572-32 (Kern & Sohn GmbH, 72336 Balingen-Frommern, SRN) s přesností 0,001g propojené s počítačem Hewlett Packard ProBook 6555b (Hewlett-Packard Development Company, L.P., USA). Před každým měřením a vážením byly ryby anestetizovány hřebíčkovým olejem v koncentraci 0,03ml.l‒1. V intervalu 2 – 3 dny bylo prováděno mechanické očištění a odkalení dna nádrží. Každá nádrž byla zvlášť vybavena síťkou na odstraňování odumřelých jedinců, síťkou na přelovování, kýblem a rýžákem na čištění. Tento pokus skončil dne 3. 4. 2012.

13




3.5. Vzorce pro výpočet produkčních charakteristik

FCR = a/b × 100 (a = hmotnost spotřebovaného krmiva; b = přírůstek za sledované období)

SGR = [ln(a) ‒ ln(b)]/d × 100 (%.den‒1) (a = hmotnost obsádky na konci sledovaného období + hmotnost uhynulých ryb ve sledovaném období; b = hmotnost obsádky na začátku sledovaného období; d = délka sledovaného období ve dnech)

CF = a/c3 × 100 (a = kusová hmotnost; c = celková délka těla - longitudo totalis)

3.6. Statistické vyhodnocení Statistické vyhodnocení dat bylo provedeno v programu Statistica 9.0 CZ (StatSoft Inc., 2300 East 14th Street, Tulsa, OK 74104, USA). Vyhodnocení vlivu teplot a roztřídění na vývoj hmotnosti, délky a produkčních charakteristik (SGR, FCR a CF) bylo provedeno pomocí hierarchické a multifaktoriální analýzy variance (hierarchical ANOVA, two-way ANOVA) následované Tukeyho HSD (pro shodné N v případě shodného počtu pozorování, pro nestejné N v případě odlišného poštu pozorování) testem mnohonásobného porovnávání. Předpoklady použití ANOVy byly provedeny ověřením normality (Kolmogorov-Smirnovův test) a homoskedasticity (Cochran-Bartlettův test a Levenův test) dat. Nebyly-li předpoklady použití ANOVy splněny, byla provedena logaritmická transformace dat. Pro zjištění závislosti CF na délce a hmotnosti a SGR na FCR byla využita lineární a nelineární regresní analýza a 3D regresní analýza. Všechny testy byly provedeny na hladině významnosti α = 0,05 pokud není uvedeno jinak. Data jsou zobrazena ve tvaru mean±SEM (průměr±SEM – Standard Error of Mean - standardní chyba průměru).

14




4. Výsledky a závěry 4.1. VODŇANY (ČÁST 1) Vliv zvýšené teploty na přírůstek hmotnosti se projevil již v prvním kontrolním období (viz. Graf 2). Signifikantně vyšší průměrná kusová hmotnost plůdku byla ale prokázána v nádrži 2 (23°C) a nádržích 3, 4 (18°C) oproti nádrži 6 (průtok) (P<0,05). Avšak tento rozdíl nebyl signifikantní v porovnání s nádrží 5 (průtok). Průměrná kusová hmotnost plůdku v jednotlivých nádržích 2, 3, 4, 5 a 6 dosáhla hodnot 3,37±0,25g; 4,03±025g; 3.68±0.25g; 3,14±0,25g a 2,34±0,25g. Nádrž 1 není uvedena. Kvůli technické závadě a úniku teplé vody do nádrže došlo ke 100 % úhynu celé obsádky. V druhém kontrolním období byla nejvyšší průměrná kusová hmotnost dosažena při odchovné teplotě 23 °C (nádrž 2) a 18 °C (nádrž 3 a 4) (viz. Graf 3). Signifikantní rozdíl mezi 23 °C a 18 °C nebyl zjištěn (P>0,05). Signifikantně vyšší průměrná kusová hmotnost byla dosažena u obou vysokých teplot v porovnání s chladnou vodou na průtoku (nádrž 5 a 6) (P<0,05). Průměrné kusové hmotnosti v nádržích 2, 3, 4, 5 a 6 činily 5,93±0,37g; 4,82±0,37g; 5,96±0,37g; 2,75±0,37g a 2,74±0,37g. V třetím kontrolním období při ukončení pokusu byla nejvyšší průměrná hmotnost dosažena v nádrži 2 (23 °C), která se signifikantně lišila od nádrží 3 a 4 (18°C) a nádrží 5 a 6 (průtok) (viz. Graf 4) (P<0,05). Signifikantní rozdíly v dosažené průměrné kusové hmotnosti se signifikantně lišily mezi všemi odchovnými teplotami (P<0,05). Průměrné kusové hmotnosti v nádržích 2, 3, 4, 5 a 6 činily 11,06±0,55g; 8,75±0,55g; 8,76±0,55g; 3,74±0,55g a 3,58±0,55 g. Rozdíly v hodnotách CF byly signifikantně průkazné mezi všemi odchovnými teplotami (P<0,05) (viz. Graf 7) (P<0,05). Nejnižší CF byl zaznamenán u parem držených při teplotě 23°C v nádrži 1, zatímco nejvyšší hodnoty CF byly dosaženy u ryb držených na studené průtočné teplotě. CF u ryb držených při teplotě 18 °C dosáhl středních hodnot v porovnání s CF ryb držených při teplotě 23 °C a studené průtočné vodě. Hodnoty CF v nádržích 2, 3, 4, 5 a 6 činily 0.85±0.01; 0.91±0.01; 0.91±0.01; 1.01±0.01 a 1.05±0.01. Lineární regresní analýza odhalila signifikantní negativní závislost CF na délce těla (R2 = 0,32; P<<0,05) (viz. Graf 6). Oproti tomu závislost CF na hmotnosti byla spíše logaritmická a velmi slabá i přes svou vysokou statistickou průkaznost (R = ‒0,37; P<<0,05) (viz. Graf 7). Model závislosti CF na délce a hmotnosti byl vygenerován pomocí 3D regresní analýzy (viz. Graf 8).

15




SGR byla signifikantně vyšší u ryb odchovávaných při teplotě 23 °C a 18 °C než u ryb odchovávaných na přirozené průtočné teplotě (P<0,05) (viz Graf 9). I když byla SGR vyšší u teploty 23 °C než 18 °C, statisticky průkazný rozdíl mezi těmito odchovnými teplotami nebyl nalezen. To bylo způsobeno především tím, že vliv vyšší teploty na rychlost růstu začínal být markantní až ke konci pokusu a jeho statistická signifikance se projevila až při větším počtu pozorování, jako např. u průměrné kusové hmotnosti (viz. Graf 4). SGR dosáhla při odchovných teplotách 23 °C, 18°C a přirozené průtočné teplotě hodnot 1,11±0,15 %.d‒1; 1.03±0.11 %.d‒1 a 0,16±0,11 %.d‒1. Z Grafu 9 je rovněž patrné, že vyšší hodnoty SGR korespondovaly s nižšími hodnotami FCR. Těsnou negativní závislost SGR na FCR potvrdila i nelineární regresní analýza (R = ‒0,71; P<0,05) (viz Graf 10). FCR byl signifikantně rozdílný mezi všemi třemi odchovnými teplotami (P<0,05) (viz Graf 9). Nejnižšího FCR bylo dosaženo při teplotě 23 °C. FCR při teplotě 18 °C byl v průměru o 0,5 vyšší než při teplotě 23 °C. Nevyšší hodnoty FCR byly zaznamenány u přirozené studené teploty vody na průtoku, což bylo způsobeno především velmi nízkým nebo nulovým příjmem krmiva. FCR činil v první části pokusu ve Vodňanech při odchovných teplotách 23 °C, 18 °C a přirozené teplotě průtočné vody 2,21±2,29; 2,72±1,62 a 8.33±1.62. Mortalita parem na jednotlivých odchovných teplotách dosáhla 100% a 39,7% hmotnosti obsádky v nádrži 1 a 2 při teplotě 23 °C. Při teplotě 18°C uhynulo 0% a 1,3% hmotnosti obsádky v nádrži 3 a 4. Na přirozené průtočné teplotě uhynulo 2,3% a 0% hmotnosti obsádky v nádrži 5 a 6 (viz Tabulka 1). Vysoká mortalita při odchovné teplotě 23°C byla způsobena technickou závadou, která způsobila únik horké vody do nádrže. Žádný vliv odchovné teploty na mortalitu odchovávaných parem v tomto období nebyl zjištěn.

4.2 VODŇANY (ČÁST 2) Po velikostním roztřídění ryb a jejich nasazení dne 24. 1. 2012 (viz. Graf 11) se u jednotlivých velikostních skupin vliv teploty na dosaženou průměrnou kusovou hmotnost signifikantně projevil až v druhém kontrolním období dne 16. 3. 2012 (viz. Graf 15). Teplota 23 °C se zde projevila jako hlavní faktor stimulující zvyšování průměrné kusové hmotnosti (tedy růst) a to jak u menších tak větších ryb oproti teplotě 18 °C a přirozené průtočné teplotě (P<0,05). V druhém kontrolním období větší velikostní skupina při 23 °C, 18 °C a průtočné přirozené teplotě dosáhla průměrné kusové hmotnosti 19,65±0,47g; 17,55±0,47g a 4,43±0,47g. Menší velikostní skupina dosáhla při 23 °C, 18 °C a průtočné přirozené teplotě průměrné kusové 16




hmotnosti 10,13±0,47g; 7,55±0,47g a 2,04±0,47g. Vývoj průměrné kusové hmotnosti zůstal v třetím kontrolním období na konci pokusu nezměněn. Teplota 23 °C byla signifikantním faktorem stimulujícím růst oproti teplotě 18 °C a přirozené průtočné teplotě (P<0,05) (viz. Graf 17). Na konci pokusu větší velikostní skupina při 23 °C, 18 °C a průtočné přirozené teplotě dosáhla průměrné kusové hmotnosti 26,59±0,73g; 21,49±0,73g a 4,74±0,73g. Menší velikostní skupina dosáhla při 23 °C, 18 °C a průtočné přirozené teplotě průměrné kusové hmotnosti 11,87±0,73g; 8,88±0,73g a 2,08±0,73g. CF po velikostním roztřídění ryb a jejich nasazení dne 24. 1. 2012 byl shodný u velikostních skupin vytříděných z teplot 23 °C a 18 °C (viz. Graf 12). U ryb vytříděných z chladné přirozené průtočné teploty byl signifikantně vyšší (P<0,05). Obecně ve všech pokusech tohoto projektu platilo, že nižší CF doprovází parmy s vysokou intenzitou růstu, což je dáno intenzivním prodlužováním délky těla. Parmy na chladné přirozené průtočné vodě téměř nerostly. Proto jejich CF byl v porovnání s rychle rostoucími jedinci na vyšších teplotách až nečekaně vysoký. Signifikantní vliv teploty na vývoj CF byl patrný již v prvním kontrolním období (viz Graf 14), kdy byl nejnižší CF zaznamenán u parem všech velikostních skupin na odchovné teplotě 23 °C (větší 0,82±0,01; menší 0,84±0,01). Nejvyšší CF vykazovaly parmy držené na přirozené průtočné vodě (větší 0, 95±0,01; menší 0,97±0,01). Hodnoty CF u parem na odchovné teplotě 18°C ležely mezi těmito dvěma teplotními rozmezími (větší 0,87±0,01; menší 0,87±0,01). Ke změně vývoje CF v závislosti na velikosti došlo při posledním kontrolním měření dne 2. 4. 2012 (viz Graf 18). V průběhu druhé části pokusu byl CF u větších velikostních skupin všech teplot shodný nebo spíše menší než u menší velikostní skupiny (viz Graf 14, 16). Začátkem dubna se však CF u větších velikostních skupin znatelně zvýšil (viz Graf 18). Při teplotě 18 °C byl dokonce u větší velikostní skupiny signifikantně vyšší (P<0,05) (viz Graf 18). Změna ve vývoji CF v závislosti na hmotnosti a délce je rovněž patrná na Grafu 19d a změně zakřivení 3D Grafu 20d oproti Grafu 20a,b,c. Při ukončení druhé části pokusu dosáhly hodnoty CF při teplotě 23 °C 0,86±0,01 (větší); 0,84±0,01 (menší), při teplotě 18 °C 0,87±0,01 (větší); 0,85±0,01 (menší) a při přirozené průtočné teplotě 1,01±0,01 (větší); 1,00±0,01 (menší). Tyto změny patrně naznačují začátek pohlavního dospívání u některých velkých a rychle rostoucích jedinců. Rannější pohlavní dospívání může u ryb nastat v důsledku dobrého kondičního stavu a rychlého růstu v určitém časovém okně „rozhodovacího“ období, kdy se daný jedinec „rozhodne“, zda-li pohlavně dospěje již tento rok anebo proces dospívání „odloží“ na rok další. Toto citlivé časové okno by se mohlo u parmy obecné nacházet někdy v období února až března. Otázkou však zůstává: 1) jak by se CF dál vyvíjel v dalších měsících, protože byl pokus 17




ukončen, 2) co je možnou příčinou pohlavního dospívání – rychlost růstu, dosažená hmotnost na konci podzimního, zimního či začátku jarního období, kondiční stav, pohlaví či zvýšená teplota, 3)

ryby

po

ukončení

pokusu

bohužel

nebyly

vypitvány

kvůli

zjištění

rozdílů

v gonadosomatickém indexu, proto tato teorie zůstává nepotvrzenou. Nicméně by se výzkum intenzivní akvakultury parmy obecné v budoucnu měl těmito otázkami vážně zabývat, jelikož předčasné pohlavní dospívání s sebou může nést řadu problémů, jako je zvýšená mortalita, snížení FCR a redukce SGR. Do jaké míry změněné teplotní podmínky v zimním období mohou proces pohlavního dospívání u parmy obecné ovlivnit, není známo. Na základě námi zjištěných dat lze ale určitý vliv předpokládat. Zvyšující se odchovná teplota od přirozené chladné průtočné teploty až po teplotu 23 °C byla hlavním a signifikantním faktorem ovlivňujícím SGR (P<0,05) (viz Graf 21). Bez ohledu na velikostní skupinu dosáhly hodnoty SGR při 23°C, 18°C a přirozené průtočné vodě hodnot 0.92±0.09%.d‒1, 0.51±0.09%.d‒1 a ‒0.08±0.09%.d‒1. Signifikantní vliv velikostního roztřídění na SGR se nepodařilo prokázat, i když menší velikostní skupiny na přirozené průtočné teplotě a teplotě 18 °C vykazovaly nepatrně vyšší hodnoty SGR (viz Graf 22). V závislosti na velikostní skupině dosáhly hodnoty SGR 0,39±0,07%.d‒1 u větší velikostní skupiny a 0,51±0,07 %.d‒1 u menší velikostní skupiny. Hodnoty SGR v závislosti na obou faktorech (velikostní skupině a odchovné teplotě) vypadaly takto: 23°C (větší 0,93±0,13%.d‒1; menší 0,91±0,13%.d‒1), 18°C (větší 0,41±0,13 %.d‒1; menší 0,62±0,13 %.d‒1), přirozená průtočná teplota (větší ‒ 0,16±0,13%.d‒1; menší ‒0,005±0,13%.d‒1). Na základě nelineární regresní analýzy byla SGR velmi těsně negativně závislá na FCR (viz Graf 23) (R = ‒0,84; P<<0,05). Hodnota FCR byla kvůli nulovému příjmu krmiva u skupin parem chovaných při studené přirozené teplotě počítána pouze pro skupiny ryb chované při teplotě 23 °C a 18°C. Prvotní statistická analýza odhalila závislost FCR jak na odchovné teplotě, tak na velikostní skupině (viz Graf 23c,d). Vyšší hodnoty FCR byly pozorovány u větších velikostních skupin a ryb odchovávaných při teplotě 18 °C. Detailní rozbor dat pomocí dvoucestné analýzy rozptylu odhalil, že větší velikostní skupiny mají nižší konverzi krmiva (vyšší FCR) při teplotě 18 °C, zatímco u menších velikostních skupin se FCR v závislosti na teplotě 23°C a 18°C nemění. Tato analýza silně napovídá, že teplota 23°C představuje ideální odchovnou teplotu pro danou velikost a věkovou třídu chovaných parem v porovnání s teplotou 18°C a chladnou průtočnou přirozenou teplotou. Oproti tomu případný negativní vliv velikostního roztřídění na FCR může být na základě těchto dat zcela vyvrácen. Hodnota FCR byla u větších a menších velikostních

18




skupin při teplotě 23°C 2,44±0,43 a 2,31±0,43. Při teplotě 18 °C dosáhla hodnota FCR u větších a menších velikostních skupin 4,18±0,43 a 2,40±0,43. Mortalita parem na jednotlivých odchovných teplotách dosáhla 0,2% a 2,5% hmotnosti obsádky v nádrži 1 a 2 u velkých a malých velikostních skupin při teplotě 23 °C. Při teplotě 18°C uhynulo 0,2% a 0,2% hmotnosti obsádky v nádrži 3 a 4 u velkých a malých velikostních skupin. Na přirozené průtočné teplotě uhynulo 54,5% a 34,6% hmotnosti obsádky v nádrži 5 a 6 u velkých a malých velikostních skupin (viz Tabulka 2). Hlavními symptomy uhynulých ryb byla anemie a nekróza žaber, dušnost, ztráta únikového reflexu a nekróza ploutví. Na základě parazitologického vyšetření nebylo prokázáno jakékoliv parazitární onemocnění. Zvýšená mortalita kaprovitých ryb v jarním období nastává především u jedinců ve špatném kondičním stavu s nízkou či spotřebovanou zásobou zásobních látek (tuků). Ti jsou nuceni získávat energii štěpením proteinů, což vede k celkovému oslabení organizmu a onemocnění zvanému nekróza žaber kaprovitých ryb. Toto karenční onemocnění, které může být doprovázeno sekundárním zaplísněním či bakteriálním onemocněním, s největší pravděpodobností stálo za zvýšenou mortalitou u parem držených na přirozené průtočné teplotě. Odchov parem přes zimní období v intenzivních podmínkách při studené teplotě patrně vedl k narušení přirozené látkové výměny z důvodu nízkého nebo nulového příjmu krmiva již na podzim a projevil se vysokou mortalitou v předjarním a jarním období a to především u větší velikostní skupiny, kde onemocnění vyvolalo hromadný úhyn u více jak ½ obsádky.

4.3. TISOVÁ (ČÁST 1) Vliv odchovné teploty na dosaženou průměrnou kusovou hmotnost se projevil již v prvním kontrolním období ke dni 18. 10. 2011. Plůdek parmy odchovávaný při teplotě 16,5 °C dosáhl signifikantně vyšší průměrné kusové hmotnosti než plůdek odchovávaný při teplotě 19,5 °C (P<0,05). Detailní rozbor zjistil, že signifikantně nižší průměrná kusová hmotnost byla při teplotě 19,5 °C pouze u nádrže 5. Signifikantní rozdíly v dosažené průměrné kusové hmotnosti prvního kontrolního období mezi odchovnými teplotami a jednotlivými nádržemi jsou zobrazeny na Grafu 26 a 27. Průměrná kusová hmotnost v tomto období činila při teplotě 16,5°C a 19,5°C 0,67±0,01g a 0,59±0,01g. Trend dosažení lepších růstových výsledků při teplotě 16,5°C byl signifikantní i v druhém kontrolním období (viz Graf 28, Graf 29) (P<0,05). Průměrná kusová hmotnost v tomto období činila při teplotě 16,5°C a 19,5°C 1,19±0,03g a 1,02±0,03g. Ve třetím 19




kontrolním období byla průměrná kusová hmotnost stále vyšší při teplotě 16,5°C, nicméně rozdíl již nebyl statisticky průkazný (P>0,05) (viz Graf 30, Graf 31). Průměrná kusová hmotnost v tomto období činila při teplotě 16,5°C a 19,5°C 1,34±0,04g a 1,16±0,04g.

Ve čtvrtém

kontrolním období při ukončení této části pokusu byla průměrná kusová hmotnost signifikantně vyšší u plůdku parem chovaného při teplotě 19,5°C (P<0,05) (viz Graf 32, Graf 33, Graf 34). Průměrná kusová hmotnost v tomto období činila při teplotě 16,5°C a 19,5°C 1,59±0,07g a 1,85±0,07g. Signifikantně došlo při ukončení pokusu i ke snížení CF u parem při odchovné teplotě 19,5 °C, což je u parem, jak již výše zmíněno, prvotní známkou zvýšeného růstu (P<0,05) (viz Graf 32, Graf 35). Průměrná hodnota CF parem u odchovných teplot 16,5°C a 19,5°C při ukončení pokusu (pro malou velikost plůdku byla délka měřena pouze při ukončení pokusu) byla 0,81±0,003 a 0,77±0,003. Avšak hodnota CF byla jen velmi málo závislá na hmotnosti a délce (viz Graf 36). SGR byla nepatrně vyšší u ryb chovaných při teplotě 16,5°C. Teplota 19,5°C nepatrně snižovala hodnoty SGR a zvyšovala hodnoty FCR (viz Graf 38, Graf 39, Graf 40). Nicméně pro zjištění statistické průkaznosti by bylo třeba obdržet více pozorovaných dat. To bylo způsobeno především horšími růstovými výsledky u parem chovaných při teplotě 19,5°C v předchozích kontrolních obdobích. Teplota 19,5°C se ukázala jako vhodnější pro plůdek parmy od dosažení průměrné kusové hmotnosti 1,16-1,85g při ukončení pokusu. Naopak plůdku, který se nacházel pod touto hmotnostní hranicí, více vyhovovala teplota 16,5°C. Nelineární regresní analýza odhalila těsnou negativní závislost SGR na FCR (R= ‒0,76; P<<0,05) exponenciálního charakteru (viz Graf 37). SGR u teplot 16,5°C a 19,5°C dosáhla hodnot 1,23±0,16%.d‒1 a 1,10±0,16%.d‒1. FCR u teplot 16,5°C a 19,5°C dosáhl hodnot 1,24±0,17 a 1,58±0,17. Mortalita byla nepatrně vyšší u plůdku chovaného při teplotě 19,5°C (viz Tabulka 3). Mortalita po ukončení první části pokusu dosáhla při teplotě 16,5°C výše 0,25%; 0,19% a 0,38% celkové hmotnosti obsádky v nádržích 1, 2 a 3. Při teplotě 19,5°C činila mortalita 1,45%; 0,8% a 1,2% celkové hmotnosti obsádky v nádržích 4, 5 a 6.

4.4. TISOVÁ (ČÁST 2) Vliv roztřídění parem do velikostních skupin na vývoj průměrné kusové hmotnosti je vygenerován v Grafu 41. Charakter přírůstků se v průběhu celého pokusu neměnil. Nebylo nijak patrné, že by menší či střední velikostní skupiny svou dosaženou průměrnou hmotností doháněli 20




větší velikostní skupinu. Bylo tomu spíše naopak. Efekt teploty se projevil již v prvním kontrolním období a ryby držené při teplotě 19,5°C vykazovaly signifikantně vyšší průměrnou kusovou hmotnost stabilně po celou dobu druhé části pokusu (P<0,05) (viz Graf 42). U střední velikostní skupiny se efekt vyšší teploty projevil již v prvním kontrolním období, zatímco velká a malá velikostní skupina začala na zvýšenou teplotu reagovat až v posledním kontrolním období (viz Graf 43). Nicméně signifikantní efekt teploty byl v malé velikostní skupině prokázán pouze v dosažení větší průměrné délky těla u ryb držených při teplotě 19,5°C (viz Graf 46). Při ukončení pokusu byla průměrná kusová hmotnost u malé, střední a velké velikostní skupiny při teplotě 16,5 °C 5,50±0,27g, 8,39±0,27g a 13,22±0,27g a při teplotě 19,5°C 6,44±0,27g, 9,82±0,27 a 15,21±0,27g. Po velikostním roztřídění parem jejich nasazení do nádrží na počátku druhé části pokusu dne 26. 1. 2012 je jasně patrný efekt velikostní skupiny na CF (viz Graf 47). Ryby ve větší velikostní skupině jsou na tom průkazně kondičně lépe, než ryby v menší velikostní skupině (P<0,05) (viz Graf 47). Hodnoty CF byly při nasazení u velké, střední a malé velikostní skupiny 0,80±0,003; 0,79±0,003 a 0,77±0,003. Velmi důležité je zjištění, že se parmy v malé velikostní skupině začaly kondičně vyrovnávat parmám ve větších velikostních skupinách, což silně svědčí o vysoce příznivém efektu velikostního třídění v intenzivním odchovu násad parmy obecné. Nicméně parmy v největší velikostní skupině měly v průběhu druhé části stabilně nejvyšší hodnoty CF. Na konci pokusu dne 3. 4. 2012 byly u všech velikostních skupin hodnoty CF vyšší než na počátku (viz Graf 47). U velké, střední a malé velikostní skupiny dosáhly hodnoty CF hodnot 0,92±0,004; 0,91±0,004 a 0,89±0,004. V závislosti na odchovné teplotě byl CF signifikantně nižší u ryb držených při teplotě 19,5°C (0.912±0.003) než u ryb na teplotě 16°C (0.899±0.003) (P<0,05), což svědčí o vyšším stimulačním efektu teploty 19,5°C na růst (viz Graf 48). Vyšší teplota však signifikantně snižovala CF pouze u velké velikostní skupiny (P<0,05) (viz Graf 49). CF byl však vždy nižší u všech velikostních skupin při teplotě 19,5°C, i když rozdíly nebyly signifikantní a na konci pokusu dosáhl při teplotě 16,5°C u velkých, středních a malých velikostních skupin hodnot 0,936±0,005; 0.911±0.005 a 0,888±0,005. Při teplotě 19,5°C byl CF u velkých, středních a malých velikostních skupin 0,900±0,005; 0,909±0,005 a 0,887±0,005. Jako v předchozích pokusech ve Vodňanech nebyla regresní analýzou odhalena žádná závislost CF na hmotnosti a délce (viz Graf 50a,b,c,d). To bylo patrně způsobeno velmi nízkou velikostní variabilitou použitých parem v porovnání s parmami použitými v pokusech ve Vodňanech.

21




Na základě množství dat, které jsme měli k dispozici pro analýzu vlivu velikostního roztřídění na SGR nelze říci, že by velikostní roztřídění nějak ovlivnilo tuto produkční charakteristiku u ročních násad parmy obecné (P>0,05) (viz Graf 52). SGR byla u velké, střední a malé velikostní skupiny 1,59±0,21%.d‒1; 1,55±0,21%.d‒1 a 1.58±0.21%.d‒1. Parmy držené při teplotě 19,5°C dosáhly vyšších hodnot SGR než parmy držené při teplotě 16,5°C. Efekt vlivu teploty na SGR však nebyl statisticky signifikantní díky malému počtu pozorování (P>0,05) (viz Graf 53). Při teplotě 19,5°C a 16,5°C dosáhla SGR hodnoty 1.64±0,17%.d‒1 a 1.51±0.17%.d‒1. Teplota 19,5°C u všech velikostních skupin zvyšovala hodnoty SGR (viz Graf 54) oproti teplotě 16,5°C. Rozdíly však nebyly díky malému počtu pozorování, které bylo k dispozici ke statistické analýze, signifikantní (P>0,05). Při teplotě 19,5 °C byla SGR u velkých, středních a malých skupin 1,68±0,29%.d‒1; 1,61±0,29%.d‒1 a 1,63±0,29%.d‒1 zatímco při teplotě 16,5°C 1,51±0,29%.d‒1; 1,49±0,29%.d‒1 a 1,54±0,29%.d‒1. Na základě množství dat, které jsme měli k dispozici pro analýzu vlivu velikostního roztřídění na FCR nelze říci, že by velikostní roztřídění nějak ovlivnilo konverzi krmiva u ročních násad parmy obecné (P>0,05) (viz Graf 52). FCR byl u velké, střední a malé velikostní skupiny 0,97±0,04; 1,02±0,04 a 0,99±0,04. Parmy držené při teplotě 19,5°C vykazovaly i přes malé množství pozorování signifikantně vyšší hodnoty FCR než parmy držené při teplotě 16,5°C (P<0,05) (viz Graf 53). Při teplotě 19,5°C a 16,5°C vykazoval FCR hodnoty 1,05±0,03 a 0,93±0,03. Teplota 19,5°C u všech velikostních skupin zvyšovala hodnoty FCR (viz Graf 54) oproti teplotě 16,5°C. Rozdíly však nebyly díky malému počtu pozorování, které bylo k dispozici ke statistické analýze, signifikantní (P>0,05). Při teplotě 19,5 °C vykazoval FCR u velkých, středních a malých skupin hodnoty 1,00±0,05; 1,08±0,05 a 1,07±0,05 zatímco při teplotě 16,5°C 0,94±0,05; 0,96±0,05 a 0,90±0,05. Tyto nesrovnalosti byly patrně způsobeny mírným překrmováním ryb držených při vyšší teplotě. Mortalita po ukončení druhé části pokusu dosáhla při teplotě 16,5°C výše 0,7%; 0,3% a 0,2% celkové hmotnosti obsádky u velké, střední a malé velikostní skupiny. Při teplotě 19,5°C činila mortalita 0,2%; 1,1% a 1,6% celkové hmotnosti obsádky u velké, střední a malé velikostní skupiny. Tyto výsledky jasně naznačují, že mezi jednotlivými skupinami a teplotami nebyly žádné signifikantní rozdíly v mortalitě.

22




5. Závěr Na základě námi obdržených výsledků lze technologii odchovu plůdku a násad parmy obecné v intenzivních podmínkách přes zimní období při zvýšené odchovné teplotě doporučit pro její využití v rybářské praxi. Zvýšená teplota se ukázala jako hlavní stimulační faktor růstu. Pro plůdek do průměrné kusové hmotnosti 1,16g se nejlépe osvědčila teplota 16,5 °C. Pro odchov násad s kusovou hmotností >1,16g byla nejvhodnější teplota 19,5°C, i když nepatrně zvyšovala FCR. Pro odchov násad s kusovou hmotností >3,5g bylo nejlepších výsledků dosaženo při odchovné teplotě 23°C. Tato teplota efektivně snižovala hodnoty FCR za současného zvyšování SGR. Odchovná teplota 18°C se ukázala u odchovu takovýchto větších násad jako méně vhodná. Rybářská praxe si musí být vědoma, že stimulační efekt zvýšené teploty na růst se projevuje snížením hodnot CF. Naopak v jarním období může pravděpodobně dojít v důsledku intenzivního růstu a dobrého kondičního stavu rychleji rostoucích jedinců při vysoké teplotě k předčasnému pohlavnímu dospívání, což se projeví zvýšením CF. Jakými mechanizmy a do jaké míry v závislosti na pohlaví změněné teplotní podmínky v zimním období ovlivňují reprodukční cyklus parmy obecné nelze však na základě našich výsledků blíže specifikovat. Velikostní roztřídění parem v průběhu odchovu se ukázalo jako nepostradatelné pro zvýšení efektivity intenzivní akvakultury tohoto reofilního druhu. Velikostní roztřídění prokazatelně zlepšilo kondiční stav (CF) u menších velikostních tříd, zpřehlednilo vývoj produkčních charakteristik v jednotlivých velikostních skupinách i v závislosti na odchovné teplotě a umožnilo zpreciznění určení denní krmné dávky. Avšak jeho vliv na hodnoty FCR a SGR se nijak neprojevil. Nutno podotknout, že tomu bylo u vytříděných velikostních skupin. Z hlediska designu pokusu by bylo nutné zřídit ještě jednu směsnou skupinu, kde by byly malé velikostní skupiny drženy společně s velkými za účelem zjištění, jestli se hodnoty CF, FCR a SGR zlepší u vytříděných malých skupin v porovnání s těmi malými skupinami drženými ve směsné nevytříděné obsádce. To by si však vyžádalo mnohem větší nároky na experimentální prostory a individuální označení všech ryb v experimentálních obsádkách, což by zcela jistě přesáhlo rámec tohoto projektu. Vliv zvýšené odchovné teploty se blahodárně projevil v jarním období, kdy násada parmy chovaná na studené přirozené teplotě přes celé zimní období zaznamenala neakceptovatelné ztráty přesahující 30-50% hmotnosti obsádky. Nepatrně zvýšená mortalita byla zaznamenána u plůdku o kusové hmotnosti <1,16g chovaném při teplotě 19,5°C. Tento rozdíl činil cirka 1% 23




hmotnosti obsádky oproti odchovné teplotě 16,5°C. V žádném jiném případě se vliv teploty či velikostního roztřídění na mortalitu plůdku či násad parmy obecné neprojevil. Závěrem lze říci, že za normálních podmínek, dobrém kondičním a zdravotním stavu ryb je nutné při odchovu plůdku a násad parmy obecné přes zimní období počítat s mortalitou 0,02-1,5% hmotnosti obsádky.

Ve Vodňanech dne 1. 6. 2012

doc. Ing. Pavel Kozák, Ph.D. řešitel projektu

24




6. Přílohy GRAFY VODŇANY (ČÁST 1)

Graf 1: Průměrná kusová hmotnost plůdku (g) parem při nasazení. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 2: Průměrná kusová hmotnost plůdku (g) parem při první kontrole v závislosti na teplotě. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

25




Graf 3: Průměrná kusová hmotnost plůdku (g) parem při druhé kontrole v závislosti na teplotě. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 4: Průměrná kusová hmotnost plůdku (g) parem při ukončení pokusu v závislosti na teplotě. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

26




Graf 5: Závislost CF na hmotnosti u plůdku parem při ukončení pokusu ve Vodňanech.

Graf 6: Závislost CF na délce těla (longitudo totalis) u plůdku parem při ukončení pokusu ve Vodňanech.

27




Graf 7: Vliv teploty na CF na konci první části pokusu ve Vodňanech

Graf 8: 3D graf závislosti CF na délce těla (longitudo totalis) a hmotnosti u plůdku parem při ukončení pokusu ve Vodňanech.

28




Graf 9: Graf vývoje SGR a FCR v závislosti na odchovné teplotě u plůdku parem ve Vodňanech. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 10: Závislost SGR na FCR při odkrmu plůdku ve Vodňanech v první části pokusu.

29




Tabulka 1: Mortalita parem při jednotlivých odchovných teplotách v první části pokusu v hmotnostních % obsádky (vysoká mortalita u teploty 23 °C byla způsobena technickou závadou, kdy do nádrží unikla horká voda z ohřevu)

VODŇANY (ČÁST2)

Graf 11: Hmotnosti jednotlivých velikostních skupin při zahájení 2. části pokusu ve Vodňanech. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

30




Graf 12: CF jednotlivých velikostních skupin při zahájení 2. části pokusu ve Vodňanech. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 13: Průměrná kusová hmotnost plůdku (g) parem při první kontrole v závislosti na teplotě. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

31




Graf 14: CF jednotlivých velikostních skupin v závislosti na teplotě při první kontrole. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 15: Průměrná kusová hmotnost plůdku (g) parem při druhé kontrole v závislosti na teplotě. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

32




Graf 16: CF jednotlivých velikostních skupin v závislosti na teplotě při druhé kontrole. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 17: Průměrná kusová hmotnost plůdku (g) parem při ukončení druhé části pokusu ve Vodňanech v závislosti na teplotě. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

33




Graf 18: CF jednotlivých velikostních skupin v závislosti na teplotě při ukončení druhé části pokusu ve Vodňanech. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

34




Graf 19a,b,c,d: Závislost CF a hmotnosti na na délce těla v průběhu druhé části pokusu.

Graf 20a,b,c,d: 3D grafy vývoje závislosti CF na délce a hmotnosti v průběhu druhé části pokusu ve Vodňanech.

35




Graf 21: Závislost SGR na teplotě v druhé části pokusu ve Vodňanech. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 22: Vliv roztříděných velikostních skupin na SGR v druhé části pokusu ve Vodňanech. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

36




Graf 23: Závislost SGR na FCR v průběhu druhé části pokusu ve Vodňanech.

Graf 24a,b,c,d: Vliv velikostního roztřídění a teploty na FCR. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly na indikační hladině významnosti (P<0,1), která se v biostatistice dá považovat za dostatečnou v případě malého počtu pozorování. Velikost: P=0,059; Teplota: P=0,067; Velikost×Teplota: P=0.094

37




Tabulka 2: Mortalita parem při jednotlivých odchovných teplotách v první části pokusu v hmotnostních % obsádky.

TISOVÁ (ČÁST 1)

Graf 25: Počáteční průměrné kusové hmotnosti na počátku první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

38




Graf 26: Vliv teploty na průměrnou kusovou hmotnost při první kontrole v první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 27: Vývoj průměrných kusových hmotností při první kontrole podle teplot a jednotlivých nádrží v první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

39




Graf 28: Vliv teploty na průměrnou kusovou hmotnost při druhé kontrole v první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 29: Vývoj průměrných kusových hmotností při druhé kontrole podle teplot a jednotlivých nádrží v první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

40




Graf 30: Vliv teploty na průměrnou kusovou hmotnost při třetí kontrole v první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 31: Vývoj průměrných kusových hmotností při třetí kontrole podle teplot a jednotlivých nádrží v první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

41




Graf 32: Vliv teploty na průměrnou kusovou délku (cm), hmotnost (g) a CF při ukončení první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 33: Vliv teploty na průměrnou kusovou délku při ukončení první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

42




Graf 34: Vliv teploty na průměrnou kusovou hmotnost při ukončení první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 35: Vliv teploty na CF při ukončení první části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

43




Graf 36: Závislost CF a hmotnosti na délce v první části pokusu v Tisové.

Graf 37: Závislost SGR na FCR v první části pokusu v Tisové.

44




Graf 38: Vliv teploty na SGR a FCR v první části pokusu v Tisové.

Graf 39: Vliv teploty na SGR v jednotlivých nádržích.

45




Graf 40: Vliv teploty na FCR v jednotlivých nádržích.


46




TISOVÁ (ČÁST 2)

Graf 41: Vývoj průměrné kusové hmotnosti velikostních skupin parem v druhé části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 42: Vývoj průměrné kusové hmotnosti v závislosti na teplotě v druhé části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

47




Graf 43: Vliv teploty a velikostního roztřídění na vývoj průměrné kusové hmotnosti v druhé části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 44: Vývoj průměrné kusové délky velikostních skupin parem v druhé části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

48




Graf 45: Vývoj průměrné kusové délky v závislosti na teplotě v druhé části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 46: Vliv teploty a velikostního roztřídění na vývoj průměrné kusové délky v druhé části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

49




Graf 47: Vývoj CF velikostních skupin parem v druhé části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 48: Vývoj CF v závislosti na teplotě v druhé části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

50




Graf 49: Vliv teploty a velikostního roztřídění na vývoj CF v druhé části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 50a,b,c,d: Závislost CF a hmotnosti na na délce těla v průběhu druhé části pokusu v Tisové.

51




Graf 51: Závislost SGR na FCR v druhé části pokusu v Tisové.

Graf 52: Vliv velikostního roztřídění na hodnoty SGR a FCR.

52




Graf 53: Vliv teploty na hodnoty SGR a FCR v druhé části pokusu v Tisové. Rozdílné indexy indikují signifikantní rozdíly (P<0,05).

Graf 54: Vliv teploty na hodnoty SGR a FCR v jednotlivých velikostních skupinách.

53





GRAFY MĚŘENÍ O2 ATEPLOTY VODŇANY

Graf 55: Graf vývoje teploty a obsahu kyslíku v nádrži 1 a 2.

54






55




TISOVÁ

Graf 57: Graf vývoje teploty a obsahu kyslíku ve žlabech 1, 2 a 3.

Graf 57: Graf vývoje teploty a obsahu kyslíku ve žlabech 5, 6 a 7.

56




FOTODOKUMENTACE

Obrázek 1: Větší velikostní skupina násady parem na jaře roku 2012 v Tisové.

Obrázek 2: Kontrolní převažování.

57




Obrázek 3: Kontrolní měření.

Obrázek 4: Násada parmy po anestezii hřebíčkovém oleji při kontrolním vážení a měření.

58




Obrázek 5: Žlaby při intenzivním odchovu násad parmy v Tisové.

Obrázek 6: Velká velikostní skupina násady parmy obecné na jaře roku 2012 ve Vodňanech.

59




Obrázek 7: Organizace prací při kontrolním měření a vážení.

Obrázek 8: Třídění velikostních skupin násad parmy obecné při zakládání druhých částí pokusů.

60




Obrázek 9: Chování násady parmy obecné v průběhu krmení při teplotě 23 °C ve Vodňanech.

Obrázek 10: Chování násady parmy obecné v průběhu krmení při teplotě 18°C ve Vodňanech.

61




Obrázek 11: Chování parem v průběhu krmení při zimní teplotě vody (1°C) ve Vodňanech.

62

Produkce plůdku ročka parmy obecné v intenzivních podmínkách přes zimní období

Recommend Documents