Procesy v oblasti energetiky – potřeba pružně reagovat na změny požadavků Roman Portužák Praha 16.4.2013
Vývoj legislativy EU v oblasti energetiky (1) • 3 balíčky" předpisů (1996, 2003, 2009) - deregulují a liberalizují vnitřní energetický trh s elektřinou a plynem a stanovují společná pravidla. • Klimaticko - energetický balíček, který navazuje na politický závazek Evropské rady z března 2007, který odráží snahu ochraňovat naše životní prostředí. Hlavní cíle obsažené v tomto balíčku do roku 2020 jsou: – snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU do roku 2020 o 20-30% oproti roku 1990 – zvýšení energetické účinnosti v EU o 20% oproti projekcím do roku 2020 – zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v EU na 20% do roku 2020
• Tyto cíle bývají u širší veřejnosti známé pod označením cíle 20 – 20- 20 v roce 2020. Jako nástroje k naplnění těchto politických závazků slouží: – směrnice 2009/29/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS) – směrnice 2009/31/ES o zachytávání a ukládání CO2 do geologického podloží (CCS) – směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů 2
Vývoj legislativy EU v oblasti energetiky (2) • Třetí liberalizační balíček byl dohodnut během CZ PRES v roce 2009, kdy mnohé země nesplňovaly nařízení, která pro ně byla závazná již v rámci druhého balíčku • Akční plán, který stanovuje priority v oblasti energetiky na období 2011 2020 (sdělení) přijala Komise v listopadu 2010 pod názvem Energie 2020 pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energetiku. Rada ministrů pro energetiku jej přijala v únoru 2011. • V prosinci 2011 Komise předložila sdělení k Energy Roadmap do roku 2050, který „nahlíží“ na možné vývoje energetické politiky v dlouhodobějším horizontu (s cílem téměř energetiku EU dekarbonizovat). Rozpracovává 5 scénářů s různým podílem jaderné energetiky, technologie zachytávání a ukládání emisí CO2 do geologických formací (CCS) + (uhlí a plyn), OZE a různým důrazem na energetickou účinnost. Energetický sektor patří také mezi priority Strategie EU 2020. 3
Vývoj legislativy EU v oblasti energetiky (3) • Energetická politika je součást primárního práva: Smlouva o fungování EU. Článek 194 TFEU (Treaty on the Functioning of the EU). Je to článek v primární legislativě věnovaný výhradně energetické politice. Ukládá členským státům dosažení těchto cílů: – zajistit fungování trhu s energiemi – zajistit bezpečnost dodávek energií v Unii – podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie – podporovat propojení energetických sítí
• Ve smlouvě je obsažena nedotknutelnost rozhodování členských států v otázce jejich sestavení struktury energetických zdrojů. • Členským státům zůstává právo vymezit podmínky pro využívání vlastních energetických zdrojů. Rozhodování o struktuře energetického mixu je výhradně v pravomoci členských států ALE • politiky EU (cíle pro obnovitelné zdroje atd.) významně energetickou politiku v jednotlivých členských státech ovlivňují.
4
Vývoj legislativy EU v oblasti energetiky (4) • Je diskutována směrnice k energetické účinnosti, která byla předložena Komisí v červnu roku 2011. Podle předběžných propočtů Komise zjistila, že EU nesplní svůj „závazek“ zvýšit energetickou účinnost o 20 % do roku 2020 a z tohoto důvodu předložila zmíněnou směrnici. • Hlavní cíle směrnice o energetické účinnosti: – – – –
příprava návrhů programů na snížení spotřeby energie stanovit úřad či agenturu dohlížející na naplňování cíle snížení spotřeby energie snížení energetické náročnosti budov o 80 % veřejný sektor by měl být příkladem v dosahování úspor energie
• Její hlavní přínos: – úspory energie dostaly do oficiální agendy členských zemí a na rovnocennou úroveň s obnovitelnými zdroji energie
5
Evropská energetická politika
6
6
Ambice Bruselu „O co mi jde, je úplná pravomoc, a to včetně oblasti energetického mixu a rozhodování o tom, jak se má energie zpracovávat…. V roce 2014 možná bude doba na formální rozhodnutí o prohloubení primárních pravomocí.“ Günther Oettinger, komisař pro energetiku
„Všichni ti, co se nám snaží namluvit, že řešení leží na národní úrovni, se mýlí… právo volby energetického mixu [na národní úrovni] je problém a budeme o tom hodně diskutovat.“ Martin Schulz, předseda Evropského parlamentu 7
Výběr z evropské energetické legislativy (2008-2012) Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov; směrnice 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie; směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem; směrnice 2008/92/ES o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům; směrnice 2008/28/ES, kterou se mění směrnice 2005/32/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a směrnice 92/42/EHS a směrnice 96/57/ES a 2000/55/ES; Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES; Nařízení Komise (EU) č. 838/2010 o stanovení pokynů týkajících se vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav a společného regulačního přístupu k poplatkům za přenos; Nařízení Komise (EU, Euratom) č. 833/2010, kterým se provádí nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie; Nařízení č. 617/2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky;
8
Energetický mix členských zemí EU (2009) 100% 90% 80% 70% RES Nuclear Gas Oil Coal
60%
50% 40% 30% 20% 10% 0%
EE CZ EL DE RO FI UK HU AT IT FR LV CY MT 9
Výsledky dosavadních pravomocí EU Jednotný trh s energií stále v nedohlednu – Kapacita mezinárodních propojení (v plynu zejména sever-jih) – Odepření přístupu třetích stran do nové infrastruktury – V případě plynu není jednotný standard kvality
Ohrožena bezpečnost dodávek elektřiny – Nestabilní OZE – Obchodování nerespektující fyzikální realitu a úzká místa
Náklady na podporu OZE snižují konkurenceschopnost
10
Výrobní mix pro různé varianty OZE
11
Vliv OZE na rozvoj evropské PS
12
Priority evropské infrastruktury Southern gas corridor LNG terminals
Baltic interconnection plan Mediterranean energy ring
North south electricity & gas interconnections in central-south Europe North Sea offshore grid
13
13
Aspekty ovlivňující rozvoj PS ČR
– Podpora evropského energetického trhu s elektřinou – Integrace obnovitelných zdrojů – Německo, proměnlivost toků – PL - změna portfolia, instalace PST na hranice s DE 14
14
Vývoj instalovaného výkonu OZE v Německu
Zdroj: Ministerstvo pro životní prostředí SRN 15
Rozmístění OZE v DE
16
Kritická situace 3.12.2011 Přebytek výkonu 1000 MW
1500 MW
4000 MW
2000 MW 8500 MW
Poptávka 17
21.3.2011 vyšší výroba
18
3.3.2011 nižší výroba
19
Kde hledat důvody • Vysoká výroba VTE v Německu • Nárůst výkonu ve fotovoltaických elektrárnách • Odstavení jaderných elektráren na jihu a severu Německa • Nevyhovující alokační mechanismy a vymezení tržních oblastí (bidding zones) • Rozvoj výstavby sítí neodpovídá rychlým změnám výrobních zdrojů • Velká volatilita hlavních tranzitních směrů • ……. Není pouze jedna hlavní příčina 20
Kritické situace v únoru 2012
21
Nejvíce ohrožené oblasti ? ?
?
?
? 22
Možné šíření poruchy
!190% !155%
!180%
!115% !125%
!105% !130%
!150% 23
PST v Evropě / ENTSO-E
1700 MVA
24
Klimatická politika EU
1.
Oteplování je způsobeno zvýšeným obsahem CO2 v atmosféře.
1.
Oteplování je způsobeno přírodou (sluneční činnost, cykly Země,…)
2.
Růst CO2 v atmosféře způsobuje vyšší teploty (založeno na izotopech kyslíku získaných z vrtů v Antarktických ledovcích)
2.
Existuje zde 100-leté zpoždění mezi oteplením a zvýšením koncentrace CO2
Koncentrace CO2 koreluje s průměrnou světovou teplotou(
3.
CO2 korelace není kauzalita
4.
Lidé přispívají pouze 3.6 % CO2 do atmosféry, většina je způsobena přírodou (oceány 41.5 %, lesy 54.9 %)
3.
Source: IPCC Summary for Policymakers, 2001)
4.
(Zdroj: Svensmark and Friis-Christensen, Reply to Lockwood and Fröhlich – The persistent role of the Sun in climate forcing, Scientific Report 3/2007)
•••
(Zdroj: IPCC Summary for Policymakers, 2001)
•
Lidmi vyprodukované CO2 způsobuje globální oteplování
••
••
••
•••
5.
Koncentrace CO2 v atmosféře vytváří přikrývku zadržující teplo
•••
5.
Existuje více skleníkových plynů, které způsobují skleníkový efekt (vodní pára 60%, CO2 20 %, metan 7.2 %, freon 5.6 %) (Zdroj: Professor Tim Ball, Dept. of Climatology, University of Winnipeg), Svensmark and Friis-Christensen, Reply to Lockwood and Fröhlich: The persistent role of the Sun in climate forcing, Scientific Report 3/2007)
•••
Zdroj:
25
Jaká je realita? 1. Celkový efekt globálních emisí 2. Emise CO2 se podílí na celém efektu 16 % 3. Kjótský protokol pokrývá pouze 45 % světových emisí
100,00% 16,00% 7,20%
4. Emise EU představují 23.75 % emisí pokrytých Kjótským protokolem 1,71% 5. EU ETS pokrývá pouze 50 % celkových EU emisí
0,86%
6. CO2 redukční cíl EU je 20 %
•
Kolik to celkově dělá ze 100 %?
0.17 %
Zdroj:
26
Podíl EU na světových emisích Úplná realizace Road Map 2050 povede ke snížení světových emisí o 1.86 %. EU emissions without goal
EU emissions acc. to Roadmap 2050
world emissions
10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050
0
Zdroj:
27
EU na rozcestí
Existence EU ETS
• •
Cíle Evropské komise
•
Geopolitické otázky (Čína, Indie, USA) Otázky konkurenceschopnosti EU (tlak průmyslu)
•
Zelené hnutí, dodavatelé zelených technologií, banky, investoři Cílová cena € 25
Podstata problému Zdroj:
28
Aktuální stav energetiky ČR • Pozitiva – – – –
Rozvinutá infrastruktura Spolehlivé zásobování, rezervy Přiměřená soběstačnost Liberalizovaná energetika, funkční trh, integrace
• Negativa – – – – –
Zastaralá výrobní základna Orientace na docházející uhlí Infrastruktura orientovaná V-Z Zastarávající lidské zdroje a průmyslové know-how Vysoká energetická náročnost (zejména průmysl)
Zdroj: MPO
29
Aktualizace SEK - legislativa • Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění • Změny byly provedeny 10 novelizacemi – č. 359/2003 Sb., č. 694/2004 Sb., č. 180/2005 Sb., č. 177/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č. 574/2006 Sb. a č. 393/2007 Sb. – Úplné znění po novelizacích zákon 61/2008 Sb. – Poslední novela zákonem 299/2011 Sb. (PENB)
Zdroj: MPO
30
Aktualizace SEK - legislativa • Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění § 1 Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (dále jen „Společenství“) a stanoví b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie,
HLAVA II ENERGETICKÉ KONCEPCE § 3 Státní energetická koncepce (1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí. (2) Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a předkládá jej ke schválení vládě. (3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. 31
Aktualizace SEK - vývoj • Státní energetická koncepce schválená usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004 • Zákonný požadavek aktualizace – příprava aktualizace 2007
• Nezávislá Energetická komise – 2008 32
Aktualizace SEK - vývoj • Návrh aktualizace – proběhlo mezirezortní připomínkové řízení, vláda se ASEK nezabývala – 2009, 2010 • Připravena „jaderná“ varianta ASEK – 2011, nebyla předložena k projednání
• Usnesením vlády České republiky č. 803 ze dne 8. listopadu 2012 vláda – vzala na vědomí aktualizaci Státní energetické koncepce ČR, – schválila předložení aktualizace Koncepce do procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA),
33
Strategické cíle a vize energetiky ČR • Bezpečnost – Zabezpečenost dodávek energií , rezervy – Energetická odolnost (výpadky) • Konkurenceschopnost – Ceny energie pro konečnou spotřebu – Prosperita energetického sektoru (EVA) • Udržitelnost – Vliv na životní prostředí – Dlouhodobá stabilita sektoru – Čerpání omezených zdrojů (fosilní, půda, krajina) Zdroj: MPO
34
Státní energetická koncepce Indikativní ukazatele a cílové hodnoty k roku 2040, elektřina: Požadavek na vyvážený mix zdrojů s přednostním využíváním domácích primárních zdrojů a udržením dovozní závislosti na přijatelné úrovni. • • • •
Jaderné palivo: Obnovitelné a druhotné zdroje: Zemní plyn: Hnědé a černé uhlí:
50 – 60 % 18 – 25 % 5 – 15 % 15 – 25 %
Podíl roční výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů k hrubé spotřebě elektřiny v ČR minimálně 80 % (OZE, druhotné zdroje a odpady, hnědé a černé uhlí a jaderné palivo za podmínky zajištění dostatečných zásob). Zdroj: MPO
35
Státní energetická koncepce očekávaný vývoj do roku 2040
Zdroj: MPO
36
Státní energetická koncepce očekávaný vývoj do roku 2040
Zdroj: MPO
37
SEK – dovozní závislost
Zdroj: MPO
38
Strategické priority SEK • Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech.
Zdroj: MPO
39
Budovy
Infrastruktura
Doprava
Energetický management budov • • • • •
• • • • •
Materiály • • •
Vytápění a chlazení (trigenerace) Výměna vzduchu (větrání) Úsporné spotřebiče Osvětlení Měření, regulace a komunikace Konstrukční materiály Izolační materiály Spojovací materiály
Zásobování energiemi • • •
Mikrokogenerace Využití OZE Akumulace energií v budovách
Teplo a chlad
• •
Elektřina • •
•
Výroba, přenos a distribuce Infrastruktura pro provoz elektromobilů Ochrana KI měst
Elektromobily Elektřina v hromadné a dálkové dopravě Hybridní systémy
Akumulace elektřiny v dopravě
Veřejné osvětlení Další infrastruktura
•
• • •
•
Voda a odpady Zemní plyn Malé plynové jednotky pro netradiční plyny
Metody plánování rozvoje dopravní infrastruktury Dynamické modely řízení mobility
Čistá mobilita • •
•
Vysoce účinná KVET Nové materiály Způsoby distribuce Akumulace tepla Metody optimalizace spotřeby tepla a chladu
Dopravní systémy
•
Stacionární úložiště elektřiny Bilancování v rámci dopravních systémů Krátkodobé akumulační systémy
Informační a komunikační technologie (ICT)
Bezpečnost (Safety & Security)
Urbanistické plánování
Smart GRID Koncepce SMART GRIDS Komponenty
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY
FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY
VODNÍ ELEKTÁRNY
ŘÍDICÍ SYSTÉM
TRADIČNÍ ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE
KOGENERAČNÍ JEDNOTKY
41
Závěr • Po dekádě změn v SW (liberalizace, integrace) přichází dekáda transformace HW energetiky – Obnova výrobních zdrojů se změnou struktury – Obnova a rozvoj infrastruktury
• Vysoké náklady – Infrastruktura 150 až 200 mld. Kč – Obnova a transformace zdrojů (400 až 500 mld. Kč)
• Vysoká míra nejistot vnějšího vývoje – Jasná a stabilní státní politika (SEK a politika) – Dostatečná míra garancí vývoje (nástroje státu) – Aktivní působení v EU (vytváření aliancí, jasný postoj)
42
Děkuji Vám za pozornost
43
