PRIORITA 2. POSÍLENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Problémy a výzvy I. – POTŘEBA URYCHLIT GENERAČNÍ OBMĚNU A ZLEPŠIT KVALITU PRACOVNÍ SÍLY V SOULADU S ROSTOUCÍMI POŽADAVKY NA KVALITU PRODUKCE 2.1. Co je skutečným problémem, na který má politika v rámci jednotlivých priorit reagovat? V oblasti pracovních sil v zemědělství ČR dlouhodobě přetrvává nepříznivá věková struktura. -
Jedná se především o nedostatečné zastoupení mladých pracovníků a na druhé straně vysoký podíl osob v kategorii předcházející důchodovému věku. Významné rozdíly se projevují v porovnání s věkovou strukturou celkové zaměstnanosti v NH ČR 1 , i ve srovnání se zemědělskou zaměstnaností některých vyspělých zemí EU. Ze statistických dat je zřejmé, že situace se nijak zásadně nezlepšuje a je tak ohrožena úspěšnost generační obměny v resortu a udržení konkurenceschopnosti českého zemědělství v důsledku klesající kapacity sektoru přijímat nejnovější poznatky a inovace; - Vzdělanostní struktura doznává mírného zlepšení, ale přesto plně nedostačuje rostoucím nárokům na znalostní požadavky a potřebu dovedností na obsluhu moderních technologií.
Graf 1 Věková struktura pracovníků v zemědělství*) a v NH v % v roce 2006 a 2010 60
50 Zem 2010 NH 2010
Podíl (%)
40
Zem 2006 NH 2006
30
20
10
0 15-29
30-44
45-59
60+
Věková kategorie
Data jsou zveřejněna jen agregovaně za zemědělství, lesnictví a rybářství. Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil 2006, 2010, ČSÚ 2007, 2011, výpočty ÚZEI. *)
1
Podíl pracovníků v odvětví zemědělství ve věku do 44 let na celkovém počtu pracovníků činí v roce 2010 v NH 60 %, zatímco v zemědělství dosahuje tento podíl jen 45 % (viz Graf 1 v příloze).
1
2.2. Jaký je mechanizmus a příčiny vzniku tohoto problému? Nepříznivá věková struktura v resortu je způsobena působením většího počtu faktorů: - transformační proces způsobil odliv nevyužité, ale také kvalifikované pracovní síly a tvorba zdrojů pro rozvoj zemědělských podniků byla významně omezená. Zatímco dochází v poslední době (po vstupu) k modernizaci výroby, deficity v kvalifikovanosti pracovní síly přetrvávají; - jedním z nejvýznamnějších je stále nižší příjmová, resp. mzdová 2 úroveň, která důvodně neodpovídá obecné náročnosti zemědělské práce (fyzicky náročná práce, delší pracovní doba, sezónnost, podmínky a prostředí na pracovištích v živočišné i rostlinné výrobě aj.). V kombinaci se mzdovou disparitou je tak sektor málo atraktivní pro mladé a kvalifikované pracovníky. Nižší mzdy v zemědělství souvisí úzce s hospodářskými výsledky podniků (což potvrzují též aktuální výsledky šetření ÚZEI (FADN) v zemědělských podnicích). Následně nižší pružnost u vedoucích pracovníků a pracovní výkonnost manuálních pracovníků v často důchodovém věku ovlivňuje dosahované hospodářské výsledky podniků ‐ dá se tak hovořit o “začarovaném kruhu”. Přitom nároky na kvalifikaci a kvalitu pracovních sil v zemědělství narůstají zejména v souvislosti s technickým a technologickým rozvojem. Takové pracovníky však zemědělské podniky získávají jen s velkými obtížemi. - nedostatečná generační obměna v zemědělství a převládající „konzervativní“ chování starší zemědělské generace; Zejména tyto deficity (v lidském kapitálu) lze vidět za nedostatečným inovačním přístupem, který se mimo jiné projevuje ve stále nevhodném poměru mezi náklady a výnosy: - Průzkumy 3 zaměřené na výzkum míry diverzifikace evropského zemědělství a vzdělanostní struktury majitelů farem odhalily, že k větší diverzifikaci, schopnost přijmout a osvojit nové technologie a praktiky, ale zároveň k ekologicky šetrnějšímu obhospodařování půdy tendují majitelé farem mladší 40 let, kteří také ve většině případů disponují vyšším vzděláním (často s odbornou specializací) než věková struktura kategorie starší 40 let (Krutílek a Kychyňková 2006) 4 . 2.3. Jaký je rozsah a vývojový trend daného problému? Kvantifikace problému. Vývoj věkové struktury v zemědělství lze dokumentovat statistickými údaji (ČSÚ) – a to jak z obecných dat o zaměstnanosti v NH v odvětvovém členění, které umožňuje meziodvětvová srovnání (viz Tabulka 8 v příloze a Graf 1), tak z dat za samotné zemědělství na základě údajů ze strukturálních šetření (Tabulka 1). Z obou zdrojů vyplývá, že nedochází k výraznému zlepšování situace. V zemědělství 5 se projevuje výrazně nepříznivější věková struktura než v národním hospodářství celkem. Na jedné straně je zde podstatně nižší podíl pracovníků mladších 30 let, na straně druhé zhruba dvojnásobný podíl pracovníků starších 60 let. Z přiloženého grafu je též jasně patrno, že
2
V ČR je většina pracovníků v zemědělství (cca 75 %) odměňována mzdou. Krutílek a Kychyňková 2006. 4 Krutílek, O., Kuchyňková, P. (2006). Podpora poskytovaná v České republice pro mladé farmáře začínající s podnikatelskou činností v zemědělství – „Podpory mladým farmářům v ČR“, Centrum pro studium demokracie a kultury. 5 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS (2006, 2010), ČSÚ 2007, 2011. 3
2
věková struktura je v zemědělství značně nachýlena směrem ke starším věkovým kategoriím. Největší zastoupení zde mají pracovníci ve věku 45‐59 let, zatímco v NH je nejsilnější skupinou věková kategorie 30‐44 let. Srovnáme‐li situaci v roce 2010 s rokem 2006, zjišťujeme, že jak v zemědělství, tak v NH dochází ke zhoršování věkové struktury – ke snižování podílu mladých a nárůstu podílu nejstarších pracovníků. V zemědělství bylo oslabení v kategorii mladých pracovníků do 29 let podstatně méně výrazné než v NH, zároveň se zde však vůbec neprojevilo posílení kategorie 30‐44 let, k němuž došlo v NH. V zemědělství pak výrazně vzrostl podíl nejstarších pracovníků (60 a více let), a to o 3,7 p. b. V NH činil nárůst „pouze“ 1,1 p. b., je tak zřejmé, že v zemědělství šel tento trend nad míru způsobenou kontinuálně probíhajícím zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu. Data ze strukturálních šetření (viz Tabulka 1) potvrzují, že v posledních letech se podíl nejmladší věkové kategorie pracovníků (zde do 34 let) drží přibližně na stejné úrovni 6 ). Z obou statistických zdrojů tak vyplývá, že nedochází k viditelnému zlepšování situace v oblasti věkové struktury zaměstnanosti v zemědělství. Tabulka 1: Vývoj věkové struktury pracovníků v zemědělství 1995 2000 2003 do 34 let 28,7 21,9 21,0 35‐44 let 28,3 25 21,8 45‐64 let 41,2 51,6 53,9 65 a více let 1,8 1,5 3,3 podíl pracovníků do 35 let na celkovém 66,7 41,2 36,6 počtu starších 45 let Zdroj: Strukturální šetření AGC 1995, 2000, 2010 a FSS 2003, 2005, 2007
2005 19,7 19,6 53,5 7,2 32,4
2007 20,5 19,4 52,3 7,8 34,1
2010 20,1 21,6 52,4 5,9 34,5
‐ Údaje o vzdělanostní struktuře v zemědělství jsou naposledy dostupné ze Strukturálního šetření v zemědělství z roku 2003. Srovnání s předchozím obdobím umožňují výsledky Agrocenzů z let 1995 a 2000. Vývoj v sektoru do roku 2003 je prezentován v tabulce 2. Patrný je nárůst podílu pracovníků s úplným středním vzděláním zakončeným maturitou, vyššího a vysokoškolského vzdělání. Poměrně setrvalý podíl si v těchto letech ponechávali pracovníci se středním vzděláním bez maturity, naopak ubylo pracovníků se vzděláním základním. Tabulka 2. Vzdělanostní struktura pracovníků v zemědělství v letech 1995, 2000 a 2003 Nejvyšší ukončené vzdělání 1995 2000 2003 základní 25,3 17,7 18,6 střední bez maturity 54,1 56,7 54,2 úplné střední s maturitou 16,8 20,3 21,0 vyšší a vysokoškolské 3,8 5,3 6,2 Celkem 100 100 100 Zdroj: Agrocenzus 1995 a 2000, ČSÚ 1996 a 2001; Strukturální šetření v zemědělství ČR 2003, ČSÚ 2004
Novější data o vzdělanostní struktuře v sektoru nejsou dostupná. Na základě dlouhodobých trendů lze předpokládat pozvolné zlepšování vzdělanostní struktury zemědělců, samotný charakter zemědělské práce však do jisté míry determinuje, že vzdělanostní úroveň pracovníků v zemědělství zůstává nižší než v celém NH. Mezi zemědělci jsou ve srovnání se situací v NH výrazně vyšší podíly 6
Porovnání podílu nejstarší věkové kategorie by nebylo objektivní vzhledem k metodické změně – v roce 2010 již nebyla do šetření zahrnuta malá hospodářství do 5 ha, jež byla velmi často provozována osobami v důchodovém věku.
3
pracovníků vyučených a se základním vzděláním, naopak výrazně nižší podíly pracovníků se středním a vysokoškolským vzděláním. Strukturální šetření v zemědělství z roku 2007 a AGC 2010 zjišťovala data o zemědělském vzdělání vedoucích pracovníků podniků v zemědělském oboru. Podrobnější údaje jsou obsaženy v tabulce 3. Tabulka 3. Zemědělské vzdělání vedoucích pracovníků zemědělských podniků podle právní formy v letech 2007 a 2010 Podniky fyzických osob Podniky právnických osob 2007 2010 2007 2010 pouze praktické zkušenosti 53,8 47,4 12,6 17,4 Rekvalifikace 3,3 . 1,8 . učební obory 20,5 21,5 4,0 7,2 střední s maturitou 15,2 31,1 29,3 75,4 vyšší a vysokoškolské 7,2 52,3 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Strukturální výsledky za zemědělství v roce 2007, ČSÚ 2008; AGC 2010, ČSÚ 2011. Dosažené zemědělské vzdělání
Šetření v roce 2010 slučuje střední vzdělání s maturitou s vyšším a vysokoškolským vzděláním, proto ani tento zdroj neposkytuje možnost objektivního srovnání. Nicméně se ukazuje, že vzdělání vedoucích pracovníků zemědělských podniků se zcela jasně lišilo v závislosti na právní formě podniku. V podnicích právnických osob dominovalo střední a vyšší vzdělání v obou vybraných letech, jejich podíl se však mezi sledovanými roky snížil (o 6,2 p. b.). Pouze praktické zkušenosti byly hlavním typem zemědělského vzdělání v případě vedoucích podniků fyzických osob, nicméně z hlediska trendů je patrné, že i v podnicích s touto právní formou začíná být větší podíl vedoucích s vyšším zemědělským vzděláním. V roce 2007 bylo pouze 22 % vedoucích v podnicích fyzických osob se středním a vyšším zemědělským vzděláním, v roce 2010 jich již bylo 31 %. Samotné praktické zkušenosti tak pro vedení podniku nemusí do budoucna dostačovat. ‐ Z údajů o úrovni mezd v jednotlivých odvětvích 7 vyplývá, že disparita zemědělských mezd vůči NH ČR se zlepšující příjmovou situací v zemědělství po vstupu ČR do EU se snižuje každoročně o 0,81 % (což je však významně ovlivněno výchozím rokem 2003, pro zemědělství hospodářsky mimořádně nepříznivém) a dosahuje v roce 2010 hodnoty 76 %, ale přesto je pořád stále poměrně významná, přičemž v roce 2011 došlo opět k zaostávání zemědělství ve mzdách za NH. Srovnatelný údaj za rok 2011 činí 74,6 %, došlo tedy ke zhoršení situace v odměňování zemědělců vůči ostatním sektorům. Tabulka 4: Vývoj mzdové disparity v zemědělství 2000 2003 2005 2007 Poměr průměrné měsíční mzdy v odvětví 75,1 69,5 71,6 73,6 zemědělství k průměrné měsíční mzdě v NH (%) Zdroj: Zprávy o stavu českého zemědělství za roky 2000, 2003, 2005, 2007, 2010
2010
2011
76,0
74,6
-Obecně vývoj příjmové situace v zemědělství zaznamenal výrazné zlepšení, protože důchod z faktorů vyjádřený na jednoho přepočteného pracovníka se zvýšil v letech 2007‐2009 o více jak 80 % oproti průměrnému údaji za období 2001‐2003 (viz úvodní část ke konkurenceschopnosti
7
ČSÚ ‐ statistika zaměstnanosti a mezd
4
tabulka P 3). Příjmová situace pouze u podniků FO, které představují 20 % sebe‐zaměstnávané pracovní síly v zemědělství jako představitele hospodářství či neodměňovaných rodinných příslušníků, vykazuje pozitivní vývoj, neboť se zlepšila průměrná úroveň ČPH/AWU z hodnoty 335 tis. Kč v období 2004‐2006 na 377 tis. Kč v období let 2007‐2010 8 . 2.4. Jak závažný je tento problém? Nepříznivá věková struktura zaměstnanosti spolu s nízkou úrovní mezd v resortu představují dlouhodobý problém českého zemědělství, jenž narůstá se zvyšujícím se tlakem na urychlení generační obměny v důsledku silného zastoupení pracovníků vyšších věkových kategorií, jež odcházejí do důchodu. 2.5. Je tento problém efektivně řešitelný v rámci nástrojů PRV? Primárně je nutné poznamenat, že vymezený problém není plně zapříčiněn skutečnostmi, které jsou zcela řešitelné nástroji PRV. Tento program je může – za předpokladu vhodného cílení ‐ v dílčích oblastech redukovat (oslabit). Kvalita a dostupnost pracovní síly v určitém sektoru ekonomiky je výsledkem působení komplexu povětšinou dlouhodobých jevů jako je vzdělávací systém, stav v pracovním právu, demografický vývoj, apod. Nicméně problém lze částečně řešit prostřednictvím čl. 20 1. a) i, který umožňuje podporu zahájení činnosti mladých zemědělců. 2.6. Do jaké míry jsou uvedené problémy řešeny ve stávajícím PRV? Současný PRV stimuloval generační obměnu dvěma opatřeními zaměřenými na předčasný odchod zemědělců do důchodu a podporou mladých začínajících zemědělců. Analýzy střednědobého hodnocení (DHV, TIMA, 2010) prokazují, že o podporu byl velký zájem. Z hodnocení není zřejmé, zda došlo k růstu produkce v podpořených podnicích (hodnoceny byly jen „příjmy“, zřejmě včetně dotací). Mladí zemědělci vykazovali nadprůměrnou výši vzdělání – vyšší a vysokoškolské vzdělání jich mělo více než 40 %. V průběhu realizace programu se diskutovala problematika možného fiktivního zakládání podniků za účelem získání prostředků. Pokud se tyto informace potvrdí, je nutné adekvátně zpřísnit/pozměnit podmínky programu. Tabulka 5: Přehled o čerpání v opatření „Zahájení činnosti mladých zemědělců“
Opatření I.3.2
Zaregistrované projekty (ks) Částka za zaregistrované projekty (Kč) Schválené projekty (ks) Částka za schválené projekty (Kč) Podané žádosti o proplacení (ks) Částka za podané žádosti o proplacení (Kč) Proplacené projekty bez projektů, které mají pouze zálohu (ks) Proplaceno bez projektů, které mají pouze zálohu (Kč) Proplaceno včetně záloh (Kč)
3 330 3 640 131 231 1 289 1 409 656 803 1 065 1 159 857 225 1 010 1 045 333 733 1 182 332 871
8
Není možné porovnat s údajem před rokem 2003 vzhledem k odlišné metodice vážení dat za soubor podniků.
5
Zdroj: MZe 2012, aktuální stav k 31. 3. 2012
Tabulka 6: Struktura žadatelů u opatření I.3.2 podle pohlaví a věku1) na základě schválených žádostí o dotaci k 31.12.2011 věková kategorie
Muži
do 24 25 ‐ 29 30 ‐ 34 35 ‐ 39 40 a více Celkem
117 184 161 83 30 575
věková struktura žadatelů mužů 20,3% 32,0% 28,0% 14,4% 5,2% 100%
ženy
věková struktura žadatelů žen
Celkem
35 71 102 123 55 386
9,1% 18,4% 26,4% 31,9% 14,2% 100%
152 255 263 206 85 961
1) Věk je počítán jako rozdíl mezi datem narození žadatele a 31.12.2011 ‐ nikoliv dnem podání žádosti o dotaci, proto se někteří žadatelé zařadili do věkové skupiny starší 40 let a více. Z celkového počtu žadatelů 1028 se schválenou žádostí o dotaci k 31.12.2011 bylo 961 žadatelů, kteří měli uvedeno rodné číslo, ze kterého lze zjistit pohlaví a věk žadatele.
Graf 2: Věcné zaměření projektů v rámci opatření I.3.2
Zdroj: MZe 2012, zpracováno na základě oprávněných výdajů ze žádostí o dotaci.
V případě opatření „Předčasné ukončení zemědělské činnosti“ k 30. 3. 2012 požádalo o dotaci z opatření I.3.3 celkem 628 žadatelů, se 464 žadateli byla uzavřena Dohoda, 387 příjemcům již byla poskytnuta dotace v celkové částce cca 162 mil. Kč. Z rozpočtu opatření I.3.3 jsou zároveň financovány závazky převzaté z minulého programového období (Horizontální plán rozvoje venkova 2004‐2006 – HRDP), které k 30.3.2012 činily cca 212 mil. Kč.. 2.7. Je tento problém řešený také jinými politikami v ČR? ‐Vzhledem ke spjatosti mzdové úrovně s hospodářskými výsledky podniků je zřejmé, že podpory posilující příjmy zemědělců působí pozitivně na řešení tohoto problému – zejména přímé platby a platby LFA. Dostatečné příjmy podniků zároveň umožňují zlepšovat podmínky na pracovištích. Nicméně tento stimul působí pouze v omezené míře – zatímco důchod ze zemědělské činnosti 6
vzrostl od r. 2004 několikrát, disparita v mzdové úrovni v zemědělství oproti ostatním odvětvím se zmenšila přibližně o 2 p.b. případně stagnuje (viz Tabulka 4). Příznivě se též projevuje větší stabilita celkových příjmů podniků (příjmy ze samotné zemědělské činnosti velmi kolísají v závislosti na vývoji cen zemědělských komodit). Samozřejmě cílené podpory pro mladé mohou též stimulovat příliv takových pracovníků do resortu. ‐Podpora mladých zemědělců je dále realizována prostřednictvím podprogramu PGRLF nazvaného Mládí, který je doplňkovým podprogramem ostatních podprogramů, které spočívají v podpoře investičních a provozních (ty jen do roku 2011) úvěrů ve formě poskytnutí dotace úroků a garance. Mladému zemědělci 9 náleží zvýšení podpory o 1%. Toto navýšení je poskytováno nejdéle do konce roku, ve kterém žadatel – mladý zemědělec – dovrší věku 40 let. Od počátku programu zahájeného v roce 1994 bylo k 31. 12. 2010 v rámci podprogramu Mládí schváleno 5 101 žádostí. U tohoto opatření není možné vyjádřit rozsah podpory, protože ta je přiřazována k podprogramu, v rámci kterého je čerpána. ‐ Opatření ke zvyšování odborného vzdělávání a poradenství (předávání poznatků a inovací) je řešena separátně v pracovní skupině „Transfer znalostí“. Problematika lidských zdrojů a generační obměny v zemědělství bude také ovlivněna opatřeními po roce 2013 v rámci I. pilíře – přímých plateb. Potenciální účinky návrhu nařízení k přímým platbám (“platby pro mladé”) Článek 36 navrhované legislativy k přímým platbám (COM(2011) 625/3) stanovuje, že členský stát (ČS) je povinen zavést (přímou) platbu pro mladé resp. začínající farmáře, kteří začnou hospodařit jako fyzické osoby nebo převezmou vedení v podniku právnické osoby 10 a to po dobu 5 let od převzetí podniku 11 . Jedná se o opatření, které svým posláním doplňuje Článek 20, odst. 1, a) i. návrhu nařízení o podpoře venkova. Kalkulace potenciální výše této platby vychází z věkové struktury zemědělské populace, resp. osob na pozicích vedoucího farmy/podniku. Cílovou skupinou pro dané opatření jsou podniky, kde vedoucí subjektu je starší 40 let a předá subjekt osobě mladší než 40 let (fakticky budou předávat hospodářství při dovršení vyššího věku). Nárokovat platbu mohou také subjekty, které splnily uvedené podmínky již před rokem 2014, ale nejdéle v posledních 5 letech předcházející 2014 (v tomto případě budou moci nárokovat platbu po dobu 1‐5 let v závislosti na době předání). Tabulka 7. Věková struktura zemědělské populace nad 40 let
Věková kategorie
FO celkem
Vedoucí FO
PO celkem
Vedoucí PO
40 – 44 45 – 54 55 – 64 65+
5 258 10 824 10 864 5 299
2 074 5 049 5 391 2 755
9 059 25 560 22 383 2 500
97 358 336 63
9
fyzické osobě, která v roce podání žádosti nedosáhne věku 40 let nebo právnické osobě, kde fyzická osoba která plní funkci statutárního orgánu a zároveň se podílí na základním kapitálu z více než 50% a která nedosáhne v roce podání žádosti věku 40 let 10 V případě právnických osob se bude zřejmě týkat pozice ředitel/předseda/jednatel. EK si vymiňuje právo specifikovat podmínky v případě právnických osob. 11 EK argumentuje pro tuto platbu v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Unie a usnadnit nově vzniknuvším farmám jejich rozvoj a zároveň podpořit strukturální změny.
7
Celkem
32 245
15 269
59 502
853
Zdroj: Agrocenzus 2010, vlastní dopočty.
Podle údajů Agrocenzu z roku 2010 pracuje v zemědělství 15 269 osob starších 40 let, kteří zároveň vedou zemědělskou farmu a přibližně 853 pracovníků v uvedené věkové kategorii, kteří zastávají pozici ředitel/předseda/jednatel 12 v případě právnických osob. Tyto subjekty jsou potenciálními žadateli o platbu z opatření (za předpokladu, že mají nástupce ve věku do 40 let). Nicméně nelze fakticky předpokládat 100% účast v programu (z různých např. organizačně‐manažerských důvodů). 2.8. Hnací síly: Jedná se o faktory, které nejsou obvykle plně pod kontrolou zemědělce a tvůrce politiky (MZe), oba se musí obvykle trendům přizpůsobovat. Trendy v životním stylu - Návrat k alternativním způsobům života a zájmu o farmaření na venkově. Aktuálně se jeví v důsledku situace na trhu s potravinami zvýšený zájem (po mnoha létech upadání) o samozásobitelské zemědělské aktivity. - Posílení učňovského a středoškolského zemědělské vzdělávání s větším zacílením na potřeby zemědělské praxe - Změna situace na venkovském trhu práce – zhoršení situace na trhu práce může působit na větší zájem o zemědělské zaměstnání s vyšším podílem kvalifikovaných uchazečů. 2.10 Doporučení, která opatření k vybraným problémům využít: Vzhledem k tomu, že z dostupných analýz vyplývá, že mladší vedoucí farem mají větší schopnosti přijmout a osvojit si nové technologie a praktiky, a zároveň tíhnou k ekologicky šetrnějšímu obhospodařování půdy, a zároveň také ve většině případů disponují vyšším vzděláním (často s odbornou specializací), doporučujeme pokračovat v podpoře zahájení činnosti mladých zemědělců podle čl. 20 1. a) i. Předpokladem většího efektu podpory je nastavení takových podmínek, aby nedocházelo k obcházení cíle opatření a byly skutečně podporovány samostatné farmy, jejichž vedení převzal mladý zemědělec.
12
Jedná se o kvalifikovaný dopočet z celkového počtu pracovníků ve vedoucích pozicích právnických osob.
8
P Ř Í L O H A: Tabulka 8: Počty a podíly pracovníků podle věkových kategorií a pohlaví v zemědělství*) a v národním hospodářství, 2. čtvrtletí 2011 Zemědělství*)
Národní hospodářství
Věková kategorie celkem
muži
ženy
celkem
muži
ženy
počet 18 185
14 925
3 260
857 451
516 272
341 179
podíl 12,1%
13,6%
8,0%
17,5%
18,4%
16,2%
počet 50 940
35 839
15 102
2 074 794
1 198 060
876 734
podíl 33,9%
32,8%
37,0%
42,3%
42,8%
41,6%
počet 68 569
48 011
20 559
1 702 403
906 071
796 332
podíl 45,6%
43,9%
50,4%
34,7%
32,4%
37,8%
počet 12 548
10 653
1 895
273 722
180 224
93 497
podíl 8,4%
9,7%
4,6%
5,6%
6,4%
4,4%
počet 150 243
109 427
40 815
4 908 370
2 800 627
2 107 743
podíl 100%
100%
100%
100%
100%
100%
15‐29
30 – 44
45 – 59
60 a více
Celkem ČR
*)
Pramen slučuje data za zemědělství, lesnictví a rybářství. Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil, 2. čtvrtletí 2011, ČSÚ 2011.
9
