Vliv geologických a půdních podmínek na kvalitu hroznů a vína

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta v Lednici

Diplomová práce na téma

Vliv geologických a půdních podmínek na kvalitu hroznů a vína

Zpracoval: Bc. Ladislav Skalický

Vedoucí Diplomové práce: doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Lednice 2010

Mendelova univerzita v Brně Ústav vinohradnictví a vinařství

Zahradnická fakulta 2009/2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Autor práce:

Bc. Ladislav Skalický

Studijní program:

Zahradnické inženýrství

Obor:

Zahradnictví

Název tématu:

Vliv geologických a půdních podmínek na kvalitu hroznů a vína

Rozsah práce:

50 stran

Zásady pro vypracování: 1. Shromážděte literární údaje týkající se vlivu geologických a půdních podmínek na kvalitu hroznů a vína. 2. Ve vybraných viničních tratích proveďte podrobnou geologickou a půdní analýzu. 3. Analyticky a senzoricky vyhodnoťte odrůdy typické pro tyto viniční tratě. 4. Doporučte metodiku analýzy terroir pro vinice v České republice

Seznam odborné literatury:

1.

FANET, J. -- BRUTTON, F. Great wine terroirs. Berkeley: University of California Press, 2004. 239 s. ISBN 0-520-23858-3.

2.

CARBONNEAU, A. La vigne : physiologie, terroir, culture. Paris: Dunod, 2007. 441 s. ISBN 978-2-10049998-4.

3.

VAUDOUR, E. Les terroirs viticoles : définitions, caractérisation et protection. Paris: Dunod, 2003. 293 s. La vigne. ISBN 2-10-006454-1.

PAVLOUŠEK, P. Manifestation of "terroir" in the wines from moravian winegrowing regions. In 4. Proceedings of XXVIII th World Congress of Vine and Wine, 4-9 July, Wien, Austria. 2004, s. P.30.1.-P.30.6. PAVLOUŠEK, P. -- PROCHÁZKA, P. Possibilities of application of the concept of "terroirs" under 5. conditions of the czech republic. In Proceedings of XXX. World Congress of Vine and Wine, Budapest, 2007. Budapest: OIV Paris, 2007, s. 1--5. 6.

FREGONI, M. -- SCHUSTER, D. -- PAOLETTI, A. Terroir, zonazione, viticoltura : trattato internazionale. Rivoli Veronese: Phytoline, 2003. 648 s.

2

7.

FANET, J. a kol. Terroirs viticoles 2006 : VIe Congres international, 3-5 juillet 2006 Bordeaux, 6-7 juillet Montpellier. Bordeaux: ENITA, 2006. 446 s. ISBN 2-9527012-1-0.

8.

LEEUWEN, C. V. a kol. Terroirs viticoles 2006 : VIe Congres international, 3-5 juillet 2006 Bordeaux, 6-7 juillet Montpellier. Bordeaux: ENITA, 2006. 428 s. ISBN 2-9527012-0-2.

9.

PAVLOUŠEK, P. Význam terroir v českém a moravském vinohradnictví. Vinařský obzor : odborný časopis pro vinohradnictví a vinařství. 2004. č. 4, s. 167--168. ISSN 1212-7884.

3

Poděkování Tímto bych rád poděkoval Všem, kteří mi byli nápomocni při zpracování této bakalářské práce. Zejména vedoucímu práce panu doc. Ing. Pavlu Pavlouškovi, Ph.D. za citlivé vedení a poskytnutí odborných domácích i zahraničních materiálů. Děkuji rodině a přátelům za trpělivost a podmínky, kterými mi usnadnily zpracování tohoto tématu.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma Vliv geologických a půdních podmínek na kvalitu hroznů a vína vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V ……………, dne………… Podpis diplomanta…………………

4

1. 2. 3.

Úvod .............................................................................................................. 6 Cíle práce ...................................................................................................... 7 Vývoj konceptu Terroir ................................................................................ 8 3.1 Současné definice Terroir ............................................................................ 9 3.2 Jednotlivé faktory v rámci terroir ................................................................. 11 4. Členění vinařských oblastí ČR................................................................... 12 5. Geologické podmínky ................................................................................ 13 5.1 Historie (geologie vinařských oblastí v rámci ČR) ..................................... 13 5.2 Geologický profil České Republiky ............................................................ 14 6. Pedologické podmínky ............................................................................... 16 6.1 Fyzikální vlastnosti půd (stručný popis) .................................................... 18 6.1.1 Mocnost (hloubka) půd......................................................................... 18 6.1.2 Pórovitost a drenáž (odvodnění) .......................................................... 18 6.1.3 Měrné teplo půdy (záhřevnost)............................................................. 18 6.1.4 Barva půdy ........................................................................................... 19 6.1.5 Struktura půdy...................................................................................... 19 6.1.5.1 Popis vybraných půd a jejich význam pro pěstování révy ............. 20 6.2 Chemické vlastnosti půd............................................................................ 21 6.2.1 Jednotlivé prvky a jejich vliv ................................................................ 24 7. Materiály a metodika ................................................................................... 26 7.1 Charakteristika zkoumaných vzorků ......................................................... 26 7.2 Obecná charakteristika HPLC metody ...................................................... 27 7.2.1 Separace (dělení) ................................................................................ 28 7.2.2 Detektory v kapalinové chromatografii ................................................ 29 7.3 Metodika stanovení fenolických látek ........................................................ 29 8. Výsledky....................................................................................................... 31 8.1 Geologie a pedologie vybraných lokalit ..................................................... 31 8.1.1 Popice – vinařství Sonberk................................................................... 32 8.1.1.1 Geologie – Popice (vinařství Sonberk).......................................... 33 8.1.1.2 Pedologie – Popice (vinařství Sonberk) ....................................... 34 8.1.2 Žarošice, Archlebov – vinařství Spielberg ........................................... 36 8.1.2.1 Geologie – Žarošice, Archlebov (vinařství Spielberg) ................... 37 8.1.2.2 Pedologie – Žarošice, Archlebov (vinařství Spielberg).................. 39 8.1.3 Podmolí – vinice Šobes........................................................................ 42 8.1.3.1 Geologie – Podmolí (vinice Šobes)............................................... 42 8.1.3.2 Pedologie – Podmolí (vinice Šobes) ............................................. 43 8.2 Vyhodnocení obsahů fenolitických látek ve víně........................................ 44 8.2.1 Vliv ročníku na obsah fenolitických látek ............................................. 45 8.2.2 Vliv lokality na obsahy fenolitických látek ............................................ 48 8.2.3 Vliv tratí na obsahy fenolitických látek.................................................. 51 8.2.4 Analýza hlavních komponent ............................................................... 55 9. Diskuze......................................................................................................... 57 10. Závěr............................................................................................................. 60 11. Abstrakt........................................................................................................ 61 12. Abecední seznam citací .............................................................................. 62

5

1. Úvod Geologické a půdní podmínky jsou jedněmi z mnoha faktorů ovlivňující kvalitu hroznů a vína. Spolu s klimatem a topografii krajiny je lze zařadit do rámců mikro, mezo i makro terroir. Konkrétní definice a význam terroir, který jednotně zastřešuje všechny tyto vlivy a podmínky daných oblastí je předmětem neustálých sporů a bouřlivých diskuzí. Původně francouzský termín byl v době svého vzniku používán pro označení charakteristických rysů přiřazených vínu, kávě nebo čaji, geografii místa, na kterém byly tyto rostliny pěstovány. V oblasti vinohradnictví je terroir možné definovat jako část nebo celou vinici ze stejných regionů, se specifickým přízviskem a sdílením stejného typu půdy, klimatických podmínek, odrůdy révy vinné a výroby vína, která přispívá k jedinečné osobitosti vína. Volným překladem může být ´smysl místa´, který je zachycen v určitých rysech a souboru podmínek, kterými dané místo, spolu s lidmi, působí na kvalitu výsledného produktu. Toto je jedna z mnoha definic, které spolu s rozsahem a působením terroir podněcují neustálé spory napříč celým vinařským světem. Provázanost dvou hlavních témat této práce, geologických a půdních vlivů, je nesporná. Působení matečné horniny na tvorbu půdy a jejích vlastností však nejde odtrhnout od topografie (tvaru a orientace pozemku, nadmořské výšky a charakteru terénu) daného místa. Dále zde dochází k ovlivnění chemizmu a fyzikálních vlastností půdy (množství přijatelných prvků pro rostlinu, propustnost, pórovitost a schopnost půdy zadržovat vláhu, …) geologickým podložím, topografií a v neposlední řadě klimatem konkrétní oblasti. Samotné geologické podloží přímo ovlivňuje kořeny révy vinné, které často prorůstají do několika metrových hloubek. Při podrobném průzkumu domácích i světových vinařských lokalit, jejich geologických a půdních podmínek, vidíme enormní různorodost. Ve světě je to například břidlicové podloží v Porto a Mosela; křída, vápenec, jíl nebo pískovec s různým obsahem uhličitanu vápenatého v Champagne, Chinon, Burgunsku, a dalších; jíl na části vinic v Pomerol a Sauterne a písek v Nebbiolo d´Alba. U domácích vinařských oblastí můžeme například určit pískovce, slínovce (jíl, vápenec) a spraše v okolí Mělníka a Roudnice; vápenité jíly a polymiktní (velmi různorodé) pískovce a slepence na Velkopavlovicku; polohy písčitých vápenců v okolí Pálavy a pestré jíly s polohami štěrků mezi Bzencem a Mutěnicemi. Tato rozmanitost geologických materiálů tvořících podloží vyjmenovaných oblastí, nám zároveň částečně předurčuje i odlišnost jejich půdních podmínek.

6

2. Cíle práce Cílem této práce je vytvoření základního souhrnu domácích a zahraničních zdrojů o vlivech působících na kvalitu hroznů a vína v rámci konceptu terroir. Pomocí shromážděných údajů demonstrovat způsoby a intenzitu ovlivnění révy a hroznů jednotlivými komponenty, které patří do tohoto konceptu. Vyzdvihnout geologické a půdní vlivy a nastínit historické souvislosti, nejnovější vývoj zkoumání a interakci jednotlivých vědních disciplín při jejich určení. U několika konkrétních moravských vinic zdokumentovat jejich geologické podloží a půdní podmínky a následně provést rozbor vín vyrobených z hroznů na nich sklizených. Pomocí shromáždění výše zmíněné dokumentace a rozborů se pokusit potvrdit nebo vyvrátit vliv geologických a půdních podmínek na kvalitu hroznů a vína. Výsledná práce by měla pomoci k pochopení jednotlivých možných způsobů ovlivnění a jejich komplexní provázanosti v problematice terroir.

7

3. Vývoj konceptu Terroir

-------------------------------- 1)

Jedny z prvních dochovaných záznamů o poznání, že opravdu kvalitní vína nelze získat na libovolných lokalitách, jsou datovány do starověkého Řecka. Pěstitelé v této době začínají pečlivě vybírat oblasti s největším potenciálem pro pěstování révy vinné. Nejlepší příklad můžeme získat v Římské oblasti u tehdy nejvíce vyzdvihovaného vína Felernum. Místo jeho pěstování, Monte Massico v Campanii, bylo rozčleněno do třech samostatných částí: vrchol kopce (oblast Caucinian), horní strany svahů (oblast Faustian) a spodní část svahů (oblast Felernian). Právě z poslední jmenované, byly sklízeny hrozny pro výrobu vína Felernum. Tento individuální přístup a rozdělení sklizených plodů podle oblastí jejich pěstování nám dokazuje pečlivé sledování rostlin, hroznů a výsledného produktu z jednotlivých lokalit. V pozdějších dobách středověku dochází k oživení pěstování révy a hlavně sledování daných lokalit, duchovními řády Benediktinů a Cisterciáků. Doklady o jejich působení pocházejí z vinařských oblastí Mosel a Rhingau (Burgundsko, Francie). Vzhledem k vlastnictví velkých ploch půdy, mohly duchovní pozorovat klimatické, topografické a půdní vlivy na jednotlivých, menších a rozdílných částech vinic. Legendy hovoří i o takzvaném „ochutnávání půdy“ mnichy. Po dlouholetých zkušenostech a zaznamenávání jednotlivých údajů přistoupily k ustanovení hranic nejvhodnějších oblastí pro pěstování révy. Několik z těchto velice vhodných pěstebních lokalit existuje do dnešní doby pod jednotným názvem Grand Cru Burgunska. V roce 1678 navštěvuje zámek Haut Brion a jeho okolí významný anglický filozof John Locke. Při degustaci vín z jednotlivých vinic si všímá, že i přes stejné způsoby pěstování, ošetřování i výroby vína jsou mezi nimi výrazné rozdíly. Přitom byly jednotlivé vinice odděleny pouze příkopy. První pokusy o rozčlenění hranic jednotlivých pěstebních oblastí podle kritéria kvality výsledných vín jsou roku 1700 v Tokaji, 1716 v Toskánsku a 1756 markýzem de Pombal v Douro Valley. Většina těchto raných pokusů rozčlenění vinic, podložených pozorováním, praxí a citem vinařů má překvapivé trvání do dnešní doby. O 100 let později (1855) dochází v Bordeaux (Francie), dvořany nebo výrobci vína, ke stanovení dodnes platných pravidel třídění vinařských oblastí. Třídění bylo založeno zřejmě převážně na tržních hodnotách jednotlivých výrobků. Ale skutečný prvotní základ těchto pravidel byl zformován Lawtonem (1815) a hlavně roku 1845 Wilhelmem Franckem. Posledně jmenovány dal základ pro stanovení premier cru v oblasti Bordeaux. Členění je tvořeno čtyřmi zámky, v jejichž okolí byla pěstována výlučně réva (Latour, Lafite, Margaux a Haut Brion).

1

) BOHMRICH, ROGER. TERROIR: COMPETING PERSPECTIVES ON THE ROLES OF SOIL, CLIMATE. [s.l.], 1995. 14 s. Referát.

8

Dvacátá léta minulého století jsou pro koncept terroir významná založením ustanovujících pravidel a organizace známé pod názvem Appellation d´Orgine Conrolee (AOC). Tyto pravidla rozčleňují vinice v návaznosti na historické zkušenosti doplněné určením způsobu ošetření rostlin, odrůdou révy, hustotou výsadby, výnosem a množstvím alkoholu v konečném produktu. Roku 1930 pustoší vinice révokaz a následujících několik desítek tet dochází k jejich obnově. -------------------------------- 2) Zmenšující se trhy, nadprodukce, celosvětové snížení spotřeby vína na hlavu a v neposlední řadě současná „ekonomická krize“ limitují výrobce vína na celém světě. Nejen tyto důvody přivádí vinaře k pokusům s novými způsoby pěstování, ošetřování a zkoumání podmínek jejich vinic a tím k odlišení vlastních výrobků od konkurence. Vývoj trhu je nutí v neposlední řadě k dokazování jedinečnosti svých pěstitelských a tím i jedinečnosti vyrobeného vína. ----------------------- 3) O vlivu, významu a hlavně o definici konceptu terroir bylo v posledních letech napsáno mnoho podobných i navzájem si velmi odporujících prací. V diskuzích dochází k utřídění a sjednocení si jednotlivých pěstitelských a vědeckých názorů na tento koncept. Pro následující stručný přehled jsem použil práce třech autorů: Roger C. Bohmriche, MW; Dr. Jamie Goodea a Kevina McLeana (viz. citace 4,5 a 6).

3.1 Současné definice Terroir

------------------------------ 4). 5). 6)

Roger C. Bohmrich, MW; Dr. Jamie Goode i Kevin McLean se shodují na tom, že koncept terroir, jako soubor podmínek dané lokality, je něčím co ovlivňuje vegetativní i generativní fáze růstu révy. Jejich názory se však liší v otázce vlivu terroir na chuť konečného výrobku. Kevin McLean doplňuje, že čím více je do pěstování a výroby vína zapojen člověk, tím více je vliv a možnost nalezení specifických znaků místa ve víně menší. Naproti tomu Jamie Goode se nejvíce z těchto tří zaměřuje na měřitelné hodnoty vzešlé z výzkumu a považuje vyzdvihování terroir spíše za filozofii a marketingový tah. Uznává vliv terroir na růst a vývoj révy i jistou rozpoznatelnost znaků terroir ve víně. Je však velkým odpůrcem tvrzení, že minerální chutě ve víně jsou předurčeny geologickým a půdním podložím vinice. Roger C. Bohmrich ve svých pracích uvádí, že terroir je komplexem klimatických, topografických, půdních a geologických podmínek, které jsou ve všech svých dopadech zodpovědné za konečnou chuť vína. Autor jde však ve své práci, zveřejněné v měsíčníku Wine Business Monthly (15. leden, 2006) mnohem dál a podrobně uvádí všechny úrovně terroir, 2

) BOHMRICH, ROGER. TERROIR: COMPETING PERSPECTIVES ON THE ROLES OF SOIL, CLIMATE. [s.l.], 1995. 14 s. Referát. 3 ) D. MOUTON, GERDA. TERROIR: THE FOOTPRINT OF GREAT WINES. [s. l.], 2006. 147 s. Diplomová práce. 4 ) C. BOHMRICH, Roger. The Next Chapter in the Terroir Debate. Wine Business Monthly [online]. 2006 [cit. 2008-04-11]. Dostupný z WWW: . 5 ) GOODE, Jamie. Wineanorak.com [online]. 2003 - 2010 [cit. 2010-03-08]. Terroir: muddy thinking about the soil?; Mechanisms of terroir; Terroir revisited: towards a working definition. Dostupné z WWW: . 6 ) MCLEAN, Kevin. Fast Forward Weekly [online]. 2009 [cit. 2010-03-08]. The taste of dirt. Dostupné z WWW: .

9

které podle jeho názorů ovlivňují konečný výrobek. Konkrétně v kapitole nazvané „Degustace jako potvrzení druhu „ uvádí graf (obrázek č. 1), na němž ilustruje základní hierarchické rozčlenění terroir. V tomto schématu nám představuje jednotlivé zeměpisné celky, které jsou při degustaci vín definovatelné: Makro-terroir (země původu, region), Mezo-terroir (oblast, obec) a Mikro-terroir (místo, trať, skupina míst). Obtížnost jejich identifikace se exponenciálně zvyšuje od okrajů směrem ke středu kruhu. Jako důkaz přítomnosti charakteristických rysů ve vínech, nám může posloužit rozeznatelnost jednotlivých oblastí pouze pomocí degustace. Bohužel stále chybějí přesvědčivé vědecké důkazy o způsobu „přenosu chutí“ z půdy do hroznů a tím i do vína. Tím pádem nevíme, zda je schopnost degustátorů, určit stát, obec i konkrétní viniční trať, důkazem vlivu přírodních podmínek a tím i terroir na chuť vína, nebo pouze důkazem jejich podrobných znalostí. Hierarchické rozčlenění terroir ) ----------------------------------------------------------------------------------

7

obrázek č. 1



stát (Country)



region (Region) ---੦ společné vlastnosti spojené s regionálními druhy révy dle klimatu a přírodních podmínek



oblast (District) ---੦ oblastní charakteristické rysy se společnými vlastnostmy podle mezoklimatických faktorů



lokalita (Locality)

---੦

specifické vlastnosti dané lokality



stanoviště (Site) vinicí

---੦

unikátní kombinace specifických rysů spojených s danou

---੦

nedostatečné/různorodé označení

7

) C. BOHMRICH, Roger. The Next Chapter in the Terroir Debate. Wine Business Monthly [online]. 2006 [cit. 2008-04-11]. Dostupný z WWW: .

10

3.2 Jednotlivé faktory v rámci terroir

-------------------------- 8)

Makro, Mezo a Mikro terroir v sobě však podle R. C. Bohmricha zahrnují velké množství dalších faktorů. Díky jejich jedinečnosti a specifickým účinkům se tyto dílčí jednotky navzájem překrývají a ovlivňují. Rozdělení jednotek podle intenzity vlivu, je kvůli nedostatečným vědomostem v této oblasti, čistě spekulativní. Následující kruhový diagram (obrázek č. 2) znázorňuje jednotlivé faktory ovlivnění a přiřazuje jim jeden ze tří znaků vzhledem k vlivu na terroir: (+) --- příznivý vliv, (-) --- negativní vliv, (0) --- neutrální vliv Faktory ovlivňující terroir ) ----------------------------------------------------------------------------------

9

obrázek č. 2

(překlad je tvořen od vrchni hodnoty │0│– po směru hodinových ručiče)

--- hnojení (N,K) --- nadměrná aplikace chemikálii --- mladá réva (pod 5 let) --- nerovnoměrný kryt --- extrémní zralost ovoce --- nadměrrné vínosy (nad 10 tun/hektar) --- vodní stres --- nadměrné zrání v sudech --- agresivní čiření --- obrácená osmoza --- výběr kvasnic --- nizká teplota kvašení (červená ≤ 25 °C, bílá ≤ 14 °C) --- stálý tlak --- vinná termofixace --- parní destilace --- macerace --- okysličování --- mléčná fermentace --- přidávání cukrů --- delestage (specifická vinná operace) --- rozšířená macerace (u červených vín) --- kontrola oxidací a redukcí --- limitovaná nutnost ošetření --- přirozené usazování --- jemné lisování --- vnější kvasnice + ML bakterie --- nizký/vysoký výnos --- stará réva (nad 25 let) --- průměrná zralost ovoce --- rovnoměrný kryt

--- přírodní hnojiva --- pozitivní selekce výnosu (hmoty) --- zelené práce (střih, probírka výhonů a plodů) --- klony --- podnože --- měrná hmotnost

8

) C. BOHMRICH, Roger. The Next Chapter in the Terroir Debate. Wine Business Monthly [online]. 2006 [cit. 2008-04-11]. Dostupný z WWW: . 9 ) C. BOHMRICH, Roger. The Next Chapter in the Terroir Debate. Wine Business Monthly [online]. 2006 [cit. 2008-04-11]. Dostupný z WWW: .

11

4. Členění vinařských oblastí ČR

--------------------------------

10

)

Už s počátky vinařství si pěstitelé uvědomují význam a vliv stanovištních podmínek na kvalitu výsledného produktu a snaží se jednotlivé vinařské oblasti rozdělit podle těchto kriterii. První dělení vinařských oblasti bylo však převážně pro potřeby zdanění půdy, výběru daní nebo podle majetkových poměrů (mandát Karla IV, dělení podle panství a klášterů - 1398, tzv. lánové rejstříky - 1669 – 1679, …) Až v pozdějších letech proběhly počáteční pokusy o uzákonění jednotlivých oblasti pěstování právě podle vhodnosti stanoviště a kvality vyrobeného vína. U nás je první takovéto členění datováno rokem 1784, kdy Řehoř Volný rozdělil moravská vína podle geografického původu. 1. třída: vína ze Sedlce, Mikulova, Dolních Dunajovic, Popic a Velkých Pavlovic 2. třída: Vína z Velkých Bílovic, Němčiček, Věstonic, Pouzdřan, Rakvic, Zaječí a Přítluk 3. třída: vína z Velkých Němčic, Nosislavi, Židlochovic, Křepčic, Dolních Bojanovic a Prušánek

V 19 století se jednotlivé vinařské oblasti, okresy a obce členily převážně pro administrativní účely (podrobný přehled viz citace 18 – strana 78). Současné členění je řešeno zákonem č. 321/2004 Sb. a dělí území České republiky na dvě vinařské oblasti, oblast česká a moravská (viz obrázek č. 3). Vinařské oblasti dle zákona č. 321/2004 Sb. 11 ) ---------------------------------------------------------------------------------

10

obrázek č. 3

) Vinařský atlas území České republiky = Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik / Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007 . -- 226 s. 11 ) Vinařský atlas území České republiky = Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik / Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007 . -- 226 s.

12

5. Geologické podmínky

--------------------------------

12

). 13).

14

)

Geologie jako nauka o Zemi, jejím složení, stavbě a historickém vývoji zkoumající pochody probíhající uvnitř planety má přímý vliv na celou lidskou společnost. Litosférická deska planety je zcela nezbytná pro život ve všech jeho formách. Živé organizmy jsou neustále konfrontovány geofyzikálními procesy (zemětřesení, vulkanické pochody, radioaktivita, eroze, …), elektrickým, tíhovým a magnetickým polem, jednotlivými minerály (azbest, rtuť, …) a geochemickými podmínkami, které probíhají v litosféře. Zcela přímé působení geologického podloží na révu, je pouze v oblasti mechanických překážek pro kořeny. Nepřímých vlivů je však mnohem více a jsou důležitější a patrnější ve vegetativních i generativních fázích vývoje révy. Vedlejší působení geologického podloží na révu je zprostředkováno přes půdu. Za jedny z těchto vlivů mohou být považovány stavba a složení skalního podloží a jejich vliv na tvar a charakter vinice. Dále topografické rozčlenění terénu (minima, maxima, …) a tím i ovlivnění světelných a větrných vlastnosti daného místa. Matečné horniny jsou zdrojem minerálů, které jsou následně z půdy přijímány kořeny rostlin. V neposlední řadě jsou zde i hydrogeologické podmínky ovlivňující vodní režim, přenos a bilanci tepla v půdě a mikrobiologický režim půd. Jak již bylo výše popsáno, možná i díky těmto vlivům jsou schopni zkušení vinaři rozeznat z jaké země, regiónu, oblasti nebo dokonce i části konkrétní vinice je víno vyrobeno.

5.1 Historie (geologie vinařských oblastí v rámci ČR)

----------------

15

)

Již v minulosti byl i přes chabé vědomosti o vlivu geologických, půdních, topografických a klimatických podmínek na pěstování révy, plně respektován vliv daného, léty prověřeného místa. Jeden z důkazů o uvědomění si některých z těchto vlivu je na našem území datován rokem 1886. Dokument z tohoto roku popisující vinice lovosického panství, zároveň podrobně charakterizuje klimatické podmínky území. „158 – 288 m n. m, průměrná roční teplota + 9,1 °C, průměrná teplota zimních měsíců -1,4 °C, letních + 19,7 °C průměrné roční srážky 458 mm, 117 dešťových dnů ročně“. Stručná kapitola o geologických a půdních podmínkách je popisuje takto: „Hlavní vinice leží na jižním svahu Lovoše. Dolní díl vinice (tratě Nad Lisem, Horská a Srdce) leží na kvádrovém pískovci až k mezníku 311 ku 38 a malý horní díl na opuce, ornice povstalá zvětráváním hornin a ze splavenin čedičových jest lehce k zpracování“. Pokračování popisu se vztahuje k českým vinařským regionům. --- krajina litoměřická --- spodek opuka a čedič, svršek zvětralá opuka, hlína a zvětralý čedič 12

) SCHUSTER, D. Terroir – Site and soil – an introduction. In FREGONI, Mario, SCHUSTER, Danny, PAOLETTI, Andrea. Terroir, Zonazione, Viticoltura : Trattato internazionale. [s.l.] : [s.n.], 2003. s. 51-54. 13 ) CRIPPS, Ann . Geology and Wine. €U(RO)CK [online]. 2001 [cit. 2008-04-17]. 14 15

)

D. MOUTON, GERDA. TERROIR: THE FOOTPRINT OF GREAT WINES. [s. l.], 2006. 147 s. Diplomová práce.

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s.

13

--- krajina mělnická --- spodek opuka, svršek zvětralá opuka, také hlína a písek --- krajina pražská --- opuka a také břidlice --- porůznu ležící vinice --- ponejvíce opuka s pískovcovitými naplaveninami V roce 1902 Dr. L. Roessler (výzkumná stanice chemicko-fyziologická pro pěstování ovoce a révy v Klosterneuburgu u Vídně) publikoval seznam chemických rozborů vín z celého území Rakouska – Uherska. V šestém díle této publikace je jako příloha uvedeno 15 map viničních tratí na Moravě a v Čechách, včetně mapy souhrnné. Ve specializovaných Rakouských mapách (1:75 000) jsou označeny viniční tratě, oblasti napadení révokazem a vůbec poprvé označena geologická situace vinařských oblastí.

5.2 Geologický profil České Republiky Česká republika je jednou z geologicky nejlépe prozkoumaných a zdokumentovaných zemí světa. Podle dochovaných údajů byly už v historicky nejstarších obdobích osídlující národy na našem území schopny využívat nerostné bohatství. Například těžba zlata Kelty v Čechách již před naším letopočtem, evropsky významná těžba stříbra ve středověku (Jáchymov, Kutná Hora, Jihlava, Příbram) a v novověku rozmach těžby uhlí (Ostrava, Kladensko, …) a uranových rud (Jáchymov, Dolní Rožínka, …). Díky tomu docházelo k rozpoznávání a shromažďování poznatků o geologické stavbě země. ------------------------ 16) Dlouhý geologický vývoj, střídání a různá intenzita pochodů v jednotlivých dílčích obdobích zapříčinily obrovskou komplexnost a různorodost geologické stavby České Republiky. Jedny z posledních měření datují nejstarší horniny ČR na 2,1 miliardy let. Geologické procesy na většině území vrcholily zhruba před 340 miliony lety, hercynskou orogenezí (orogeneze = horotvorný proces vedoucí ke vzniku pásem pohoří). Pouze jihovýchodní okraj republiky byl ovlivněn Alpínskou orogenezí (před 90 až 10 miliony lety). -------------------------------- 17) Všechny tyto procesy a děje vyústily v rozdělení České Republiky na dvě základní geologické soustavy – Český masív a Karpatská soustava. Tyto základní jednotky jsou dále členěny do několika podskupin. --- Český masív  Moldanubická (moldanobikum)  Středočeská (bohemikum)  Západosudetská nebo lužická (lugikum)  Sasko-durynská (saxothuringikum)  Moravskoslezská (moravosilesikum) 16

) Ústavu geotechniky VUT Brno [online]. 2002 [cit. 2010-03-10]. REGIONÁLNÍ GEOLOGIE ČESKÉ REPUBLIKY. Dostupné z WWW: . 17 ) Geologická stavba - Geografie České republiky [online]. 2007- [cit. 2008-04-17]. Dostupný z WWW: .

14

--- Karpatská soustava (z této soustavy zasahují na území ČR pouze vnější Západní Karpaty)  Flyšové pásmo  Karpatská předhlubeň  Vídeňská pánev -------------------------------- 18) Schematická geologická mapa ČR ) ---------------------------------------------------------------------------------

19

18

obrázek č. 4

) Geologická stavba - Geografie České republiky [online]. 2007- [cit. 2008-04-17]. Dostupný z WWW: . 19 ) Herber - kvalitně [online]. 2006 [cit. 2010-03-25]. GEOLOGIE.JPG. Dostupné z WWW: .

15

6. Pedologické podmínky Vznik půd je zapříčiněn mechanickým, fyzikálním, chemickým a/nebo biologickým narušením matečné horniny nebo štěrkového podloží z ní odvozeného. Půdotvorné procesy určují a přetvářejí základní obsahy prvků a minerálů, chemické, fyzikální a mechanické vlastnosti půd v povrchových vrstvách. Konečné dotvoření půdy je tvořeno klimatem, faunou, florou a časem. Všechny tyto pochody, vlivy a faktory, jejich vzájemné působení a interakce, zapříčiňují vysokou variabilitu půd. V neposlední řadě, se mnoho mateřských materiálu mění ve svislém i vodorovném směru. To místy výrazně ovlivňuje vývoj odlišných druhů půd. -------------------------------- 20) Při studiu půd v laboratorních podmínkách (v izolaci), vzhledem k specifickému klimatu dané vinice a půdnímu ekosystému révy je velice obtížné určit vliv půdy na kvalitu révy a hroznů. V současné době je k tomuto problému navíc ještě přičíst nepopiratelný vliv lidského činitele. Dnešní technologie, možnosti, přetváření a obohacování půdy snadno dokážou zcela zničit charakteristické rysy a vlastnosti půd. -------------------------------- 21) I přes všechny výše zmíněné překážky v určení půdního vlivu je v současnosti drtivá většina vinařů z celého světa přesvědčena o jejich nezbytnosti. Moderní světová i domácí vinařství využívají všech dostupných postupů a technik rozboru půd před samotným založením nové vinice i v případě, že již existují jejich starší verze. V celkovém pohledu je dokázáno, že lze révu pěstovat na jakékoliv půdě. Přesto stále platí, že pro každou z odrůd existují specifické, optimální půdní podmínky. -------------------------------- 22) Půdní vlastnosti ovlivňují růst révy skrze: chemické složení půd, půdní život, teplotu, strukturu, mocnost a vodní jímavost půdy (viz kapitoly 6.1, 6.2). Jímavost půdy lze ještě rozdělit na vodní objemovou jímavost, odvodnění a jímavost živin. Všeobecným názorem vinařského světa je, že nejdůležitější vlastností půdy vzhledem k pěstování révy je množství vlhkosti, které půda dokáže pojmout. --- 23) Přes výčet jednotlivých chemických i fyzikálních vlastností půd, které jsou schopny ovlivnit růst a plodnost révy, stále existují mnohé rozpory v přístupu k nim. Jeden z nejvýraznějších lze prezentovat na příkladu Francouzských a Amerických vinařů. Francouzští vinaři preferují a vyzdvihují význam složení (chemizmu) půd, zatímco Američtí přikládají větší váhu fyzikálním vlastnostem. --- 41). Všeobecně lze nejen tento rozpor zařadit do neustálé bitvy mezi vinaři tzv. Nového a Starého světa. Příčina rozepří je souborem několika faktorů, sahajících hluboko do minulosti. Vinařství Starého světa se zaštiťují staletími podrobného zkoumání půdy a jejího vlivu. Právě tyto zkušenosti vinařům Nového světa chybějí a jejich nadměrné 20

) SWINCHATT, Jonathan . Soil or geology? And what’s the difference?. In VIth International Terroir Congress 2006. [s.l.] : [s.n.], 2006. s. 128-132. 21 ) SEGUIN, G. \’Terroirs\' and pedology of wine growing. In Experientia 42 (1986), Birkh~user Verlag, CH~010 Basel/Switzerland. [s.l.] : [s.n.], 1986. s. 861-873. 22 ) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s. 23 ) D. MOUTON, GERDA. TERROIR: THE FOOTPRINT OF GREAT WINES. [s. l.], 2006. 147 s. Diplomová práce.

16

vyzdvihování nebo naopak podcenění je hlavní příčinou všech sporů. Modernizace pěstování a technologií výroby sice přinesli jisté zlepšení kvality vín, na druhou stranu ale často díky tomu dochází k homogenizaci chutí a k vynulování jakýchkoliv charakteristických rozpoznávacích rysů. Díky modernizaci vinařství došlo i k částečnému úpadku zájmu o kvalitu a zkoumaní půd. Dalším z důvodů, dnes již neplatícího, nezájmu o pedologii vinic je i velikost pozemků a způsob zavlažování v Novém světě (USA, Austrálie, …). --- Rozlohy vinic Nového světa dosahují i několika hektarů, na rozdíl od zlomků hektarů, kterých dosahují evropské vinice. Z obrovských ploch nelze ručně sklízet hrozny podle půdního profilu, na kterém réva roste. Sklizeň je smíchána a zpracována bez ohledu na charakteristické půdní rysy jednotlivých lokalit. --- Stejně tak rozsáhlé a počítačem řízené zavlažovací systémy, které dodávají vyměřené, jednotné množství vody ke všem rostlinám bez rozdělení podle množství přijímané vody půdou. Tím dochází k vynulování specifických půdních vlastností a současně ke snížení vlivu klimatu a půdních podmínek. Právě klimatické i půdní extrémy jednotlivých malých viničních tratí Evropy jsou tím, co jednotlivá vína odlišuje. -------------------------------- 24) Naštěstí, rostoucí trhy, konkurenční tlak, snaha o zvýšení kvality a odlišení vín nutí vinaře Starého i Nového světa k hledání a průzkumu lokalit zahrnujících v sobě nejvhodnější klima, geologii i půdy pro pěstování révy, čili dokonalá terroir. -------------------------------- 25) V následujících kapitolách budou stručně popsány jednotlivé a chemické vlastnosti půd a jejich vliv na pěstování révy vinné. Půdní mapa oblasti Morava (Výseč z půdní mapy ČR – Tomášek 2000) 26 ) ---------------------------------------------------------------------------------

24

fyzikální

obrázek č. 5

) RICHARD , Dr Smart. New world responses to old world terroir. The Institute of Masters of Wine [online]. 2002 [cit. 2008-05-08]. 25 ) D. MOUTON, GERDA. TERROIR: THE FOOTPRINT OF GREAT WINES. [s. l.], 2006. 147 s. Diplomová práce. 26 ) Vinařský atlas území České republiky = Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik / Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007 . -- 226 s.

17

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25. 1 - černozemě; 2 - černozemě s černicemi; 3 - smonice; 4 - šedozemě; 5 - hnědozemě; 6 - illimerozované půdy s illimerizovanými půdami oglejenými; 7 - pseudogleje s hnědými půdami oglejenými; 8 - rendziny; 9 - pararendziny; 10 – arenosoly s hnědými půdami a podzoly; 11 - pelosoly; 12 - hnědé půdy eutrofní; 13 - hnědé půdy se surovými půdami; 14 - hnědé půdy s podzoly na terasových uloženinách; 15 - hnědé půdy kyselé; 16 - hnědé půdy silně kyselé; 17 - rezivé půdy s podzoly; 18 – podzoly; 19 - nivní půdy; 20 – černice; 21 – gleje; 22 - rašeliništní půdy; 23 - zasolené půdy; 24 - alpínské půdní formy; 25 - antropogenní půdy

6.1 Fyzikální vlastnosti půd (stručný popis)

---------------------

27

)

Jako fyzikální vlastnosti půd se klasifikují hloubka (mocnost), pórovitost a drenáž (odvodnění), barva, struktura a měrné teplo.

6.1.1 Mocnost (hloubka) půd 

Klasifikace --- do 15 cm – velmi mělké --- 15 – 30 cm – mělké --- 30 – 100 cm – středně hluboké --- 100 – 200 cm – hluboké --- nad 200 cm – velmi hluboké

Mocnost půd má rozhodující vliv na velikost a kvalitu kořenového systému révy. Čím je hloubka půdy větší (a půda kypřejší), tím je větší využitelný objem k čerpání živin.

6.1.2 Pórovitost a drenáž (odvodnění) Nejlepší vlastnosti ohledně tohoto bodu mají pro révu půdy pórovité (nasáklivé) a současně i lehce pro vodu propustné. To znamená, že vhodné jsou půdy štěrkovité (říční terasy, …) a naopak nevhodné jsou těžké, jílovité půdy. Při porovnání aktuálního podílu vody v půdě můžeme rozlišovat suché, čerstvě vlhké, mírně vlhké, mokré a zbahněné půdy. V České Republice jsou to půdy se štěrkovitým náplavovým podložím, jaké se vyskytují v údolích řek Labe, Moravy a Dyje.

6.1.3 Měrné teplo půdy (záhřevnost) Základní dělení půd v tomto bodě je na teplé (štěrk, písek, hlína) a studené (jíl). Nejvýraznější vliv mají teplé půdy v období dozrávání hroznů. To lze sledovat na kamenitých půdách, které přes den kumulují přijímané teplo a následně jej v noci vyzařují, což velice příznivě ovlivňuje mikroklima dané vinice. 27

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s.

18

Prokazatelný je i vyšší podíl přijatého tepla tmavými, suchými půdami a naopak nižší podíl u půd lehkých a mokrých. Všechny tyto vztahy a jejich vliv na růst révy a dozrávání hroznů jsou dokázány mnoha studiemi z celého světa. Například Kalifornský pokus dokazuje, že čím je ornice chladnější oproti spodní vrstvě půdy, tím mají hrozny více pigmentu a následně i výsledná vína (obzvláště červená) mají jiskrnější barvu (Johnson 1987). Obecně lze říct, že je zde jisté pravidlo výhodnějších teplých půd v chladnějších klimatech a studených v relativně teplých.

6.1.4 Barva půdy Barva půdy má přímý vliv na množství absorbovaného slunečního tepla. Různé typy tmavých půdy velice příznivě ovlivňují dozrávání mikroklima révových keřů a tím i dozrávání, odolnost a vitalitu keřů. Někteří francouzští vinaři obohacují příliš světlé půdy svých vinic tmavými jíly. Nevhodné jíly však mohou při dlouhodobé aplikaci nepříznivě ovlivnit ostatní příznivé vlastnosti půd. Vhodnějším způsobem, úspěšně vyzkoušeným u jiných plodin, je posyp vinice tmavými minerály. Používané minerály mohou být buď neutrální povahy (grafit), nebo dlouhodobě obohacující půdu stopovými prvky (amfibolit, turmalín).

6.1.5 Struktura půdy Jedním z nejdůležitějších fyzikálních faktorů ovlivňujících celkovou vitalitu a vývoj révového keře je struktura půdy. Primárně určuje režim přínosu živin a režim půdní vlhkosti. To ovlivňuje velikost úrody a zároveň i množství cukru v bobulích. Určujícím prvkem struktury půdy je velikost částic, tedy podíl štěrku, písku a jílů. Následující členění je odstupňováno podílem skeletu (horninové drtě) v průměru větších než 2mm. -------------------------------- 28) 

Zrnitostní kategorie (částice s průměrem nad 2 mm) -



Kategorie podle obsahu jílů (částice do 0,01 mm) -

28 29

1 – 10 % skeletu – půdy slabě štěrkovité 10 – 30 % skeletu – půdy středně štěrkovité 30 – 75 % skeletu – půdy silně štěrkovité nebo kamenité nad 75% skeletu – půdy skeletovité Písčité Hlinitopísčité Písčitohlinité Hlinité Jílovitohlinité Jílovité Jíly

------------------

29

)

1 – 10 % jílu 10 – 20 % 20 – 30 % 30 – 45 % 45 – 60 % 60 – 75 % nad 75 %

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s ) ŠANDA, Martin, SNĚHOTA, Michal. Hydropedologie - přednáška 4 [online]. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ,

2006 [cit. 2008-05-09]. Dostupný z WWW: .

19

Zrnitost půd v ČR ) -------------------------------------------------------------------------------------

30

obrázek č. 6

-- písčité

-- hlinitopísčité

-- písčitohlinité

-- hlinité (+ prach)

-- hlinité

-- zahliněné a zajílené písky

-- jílovitohlinité

-- jílovité až jíly

-- štěrkovité až kamenité

6.1.5.1 Popis vybraných půd a jejich význam pro pěstování révy -------------------------------- 31)  Kamenité půdy --- Výhody kamenitých půd pro pěstování révy jsou v jejich propustnosti, záhřevnosti a větší odolnosti proti erozi. Relativní nevýhodou může být nižší uvolňování živin v závislosti na pomalém zvětrávání a nižší sklizně. Výsledná vína však mohou být jakostnější. Nižší rychlost uvolňování živin zapříčiňuje přísun přiměřeného množství rostlinám a zároveň zabraňuje jejich nadměrnému odplavování. Často se tedy setkáváme na těchto půdách s kvalitními výnosy.

 Štěrkovité půdy --- Štěrkovité půdy jsou v mnoha aspektech velice podobné kamenitým. Na rozdíl od nich mají nižší záhřevnost, ale obsahují více živin a tím zajišťují vysokou úrodnost a bujnější růst révy. Výhodnou kombinací je směs hrubě a jemně zrnitých půd.

 Písčité půdy --- Na těchto půdách dochází u révy, na rozdíl od jiných hospodářských plodin, k poměrně velkým výnosům. Důležitými vlastnostmi těchto půd je jejich dobrá propustnost pro vodu, příznivé prostředí pro růst kořenů, vysoká tepelná vodivost a snadné obdělávání. Nevýhodou je naopak intenzivnější hnojení. 30 31

) TOMÁŠEK, M. Atlas půd České Republiky. [s.l.] : [s.n.], 1995. 36 s. ) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s.

20

 Jílovité půdy --- Tyto půdy sice obsahují největší množství živin, ale zároveň velice nepříznivé fyzikální vlastnosti. Jsou těžké a uléhavé, rostliny jsou bujné, ale kvalita výsledných vín je střední až nízká. Osazují se tedy nejčastěji stolními odrůdami. Stejný popis odpovídá i antropogenním půdám (výsypky). Následující tabulka zobrazuje ztráty tepla v teplotní bilanci půdy. Vliv obsahu skeletu v jednotlivých půdách a ztráty tepla tím ovlivněné. Hodnoty jednotlivých teplotních ztrát ukazují na zvýraznění vlivu půdního skeletu při zvýšeném podílu jílovitých částí půdy. Ztráty tepla v teplotní bilanci půdy ) ---------------------------------------------------------------------------------

32

tabulka č. 1

Půda

Obsah skeletu %

Ztráty tepla za vegetační období v J. CM2

písčitá

0 do 25 26 - 50

-8 100 -7 500 -7000

hlinitopísčitá

0 do 25 26 - 50

-10 000 -9 100 -8 200

písčitohlinitá

0 do 25 26 - 50

-112 300 -11 100 -9 800

hlinitá

0 do 25 26 - 50

-14 700 -12 900 -111 100

jílovitohlinitá

0 do 25 26 - 50

-15 900 -12 800 -11 800

jílovitá

0 do 25 26 - 50

-17 000 -14 000 -12 600

6.2 Chemické vlastnosti půd Živiny přijímané nejen z půdy, ale i ze vzduchu jsou základním stavebním prvkem révy. Ovlivnění růstu, vitality, odolnosti rostlin a velikosti sklizně je nesporné. Avšak samotný vliv chemizmu půdy na výsledný produkt je stále sporné a do dnešní doby není z tohoto pohledu vliv jednotlivých prvků dostatečně popsán. -------------------------------- 32). 33) Primárním prvkem přijímaným révou z atmosféry je oxid uhličitý (CO2). Výzkumy odhadují, že spotřeba oxidu uhličitého na 1 ha vinice z atmosféry je 10 až 14 tun ročně. V přepočtu to znamená přibližně 11 kg CO2 za hodinu. Z nepříznivě působících nečistot jsou v ovzduší nejvíce obsaženy oxid siřičitý, kouř a smog. V ojedinělých případech je zaznamenána taková intenzita 32 33

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s. ) WHITE, Robert, et al The Soil Component of Terroir. In VIth International Terroir Congress 2006. School of Resource

Management, Faculty of Land and Food Resources, The University of Melbourne, 2006. s. 10.

21

znečištění, že škodlivé uhličitany (vznikající při nedokonalém spalování pevných paliv v domácnostech a kotelnách) a zplodiny z kouře tepelných elektráren dokážou silně znehodnotit vinný mošt. Výsledné víno má v tomto případě podobné spektrum polycyklických uhlovodíků jako dešťová voda. Také saze ulpělé na hroznech mohou přenést do vína nežádoucí kouřovou příchuť. ---------- 34) Biogenní prvky nezbytné pro růst révy jsou přijímány kořeny z půdy ve formě slabých vodných roztoků. Zásobení půdy jednotlivými prvky a jejich dostupnost pro rostlinu je mimo jiné závislá na koncentraci a rovnováze minerálních prvků v půdě, pH, hloubce půdy vhodné k zakořenění, dodávce vody způsobech pěstování a hnojení. -------------------------------- 34). 35) Nejdůležitějšími prvky jsou dusík, vápník, fosfor, draslík, vápník a některé stopové prvky (železo, zinek, bor, mangan, měď, molybden, …). Snadný přechod těchto prvků do roztoku přijímaných kořeny zajišťuje vyvážená aktivita vodíkových iontů. Ta určuje kyselost nebo naopak zásaditost prostředí, označována jako pH. Neutrálním prostředím je myšlena lokalita s pH 7, kyselím s pH 6 – 1 a zásaditým s pH 8 – 14. Následující obrázek názorně ukazuje vliv pH na přijatelnost jednotlivých prvků. -------------------------------- 34) Vliv pH na přijatelnost jednotlivých prvků ) -------------------------------------------------------------------------------------

36

obrázek č. 7

Dalším z velmi důležitých faktorů hodnocení půdy je obsah humusu v ní obsažený. Obsah humusu (organické hmoty) má velmi důležitý vliv 34 35

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s. ) FONTANA, Marisa . Wine production: the adopted agronomic methodologies to obtain a high quality production. [s.l.] :

[s.n.], 2007. 54 s. 36 ) Effect of soil pH on nutrient availability .

[online].

22

2005

[cit.

2008-05-09].

Dostupný

z

WWW:

na úrodnost pudy a její funkci v ekosystému. Dále ovlivňuje teplotní bilanci a koncentraci stopových prvků v půdě, sám osobě však není pro pěstování révy nezbytný. Někteří z pěstitelů zastávají názor, že čím obsahuje méně humusu, tím je výsledný produkt lepší. Koncentrace humusu jsou obvykle nejvyšší v určitých horizontech, které jsou velice příznivé pro rozvoj půdních bakterií a koncentraci stopových prvků. Jedním z parametrů definujících fungování humusu v půdě je jeho kvalitativní složení. To je určeno poměrem huminových kyselin (HF) a fulvokyselin (FK) nebo poměrem uhlíku k celkovému množství dusíku v půdě (C:N). U posledně jmenovaného poměrů (C:N) je hodnota < 10 považována za indikátor kvalitního humusu. Se zvyšující se hodnotou je humus méně kvalitní. Spolehlivějším ukazatelem kvality humusu je však poměr huminových kyselin a fulvokyselin. Kvalita humusu se zvyšuje v závislosti na množství huminových kyselin, čím jich je více, tím je humus kvalitnější. Následující tabulky ukazují různé způsoby hodnocení humusu. --------- 37). 38)

Poměr HF:FK v nejčastějších zemědělských půdách ) ---------------------------------------------------------------------------------

39

tabulka č. 2

Půdní typ

HF:FK

Půdní typ

HF:FK

černozem lužní půda hnědá půda eutrofní

2,6 - 4,9 1,6 - 2,0 0,5 - 1,1

hnědozem ilimerizovaná půda oglejená půda

0,5 - 0,8 0,4 - 0,8 0,4 - 0,7

Hodnocení obsahu humusu v % ) ---------------------------------------------------------------------------------

39

Obsah humusu v % < 0,5 0,5 - 1,0 1,0 - 2,0 2,0 - 3,0 3,0 - 5,0 > 5,0

37 38

tabulka č. 3

Zásoba humusu extrémně nízká velmi nízká nízká střední dobrá velni dobrá

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s. ) Ministerstvo životního prostředí ČR [online]. 2004 [cit. 2008-05-09]. Dostupný z WWW:
pub.nsf/$pid/MZPKHFDQGU6Z/$FILE/Microsoft%20Word%20-%20obsah_humusu.pdf>. 39 ) Ministerstvo životního prostředí ČR [online]. 2004 [cit. 2008-05-09]. Dostupný z WWW: .

23

6.2.1 Jednotlivé prvky a jejich vliv

-------------------------

40

)

Dusík --- velice podstatné ovlivnění úrody. Nutný pro tvorbu zelené hmoty a listů. Nedostatek dusíku zapříčiní slabý růst, krátké přírůstky, bledě zelené až nažloutlé listy, a opadávání soukvětí. Při nadbytku může způsobit patrné prodloužení vegetace. V případě přehnojení dusíkem bez současného a dostatečného doplnění draslíku a fosforu může způsobit nižší sklizeň a zhoršení vyrobeného vína. Draslík --- podpora asimilace CO2, tvorby cukru, vázání kyselin a příjmu boru. Nadbytek zapříčiňuje blokaci vápníku a hořčíku. Rostliny na dobře zásobených půdách draslíkem jsou tmavě zelené a mají zkrácená internodia. Draslík navíc urychluje zrání hroznů a zlepšuje extraktivnost vína. Doporučená roční dávka na 1ha vinice je 50 – 90kg. Vápník --- zásobování kořenového systému, stavba buněk a zvýšení odolnosti révy proti chorobám. Vápník příznivě ovlivňuje půdu a neutralizuje kyselost prostředí. Naopak nadbytek zapříčiňuje zpomalení příjmu železa, čímž dochází ke vzniku chloróz. Doporučená roční dávka na 1ha vinice je přibližně 50 – 60 kg. Hořčík --- přímé ovlivnění metabolismu révy. Nedostatek zapříčiňuje žloutnutí listů a naopak nedostatek potlačí příjem draslíku. Doporučená roční dávka na 1ha vinice je 10 – 15kg. Železo --- nezbytné pro fotosyntézu a tvorbu barviv u červených odrůd. V případě nedostatku dochází u révy ke žloutnutí listů, které je velice dobře identifikovatelné podle charakteristického postupu od mladých listů ke starším. Chloróza se může projevit i na půdách zásobených vápníkem a zároveň s přebytkem fosforu. U výsledného produktu se mohou vyskytnout kovové pachuti nebo kovový („černý“) zákal. Fosfor --- podpora tvorby bílkovin, zkrácení vegetační doby (vyrovnává působení dusíku). Při dostatečném zásobení mí velice příznivý vliv na zvýšení výnosů, zvýšení odolnosti keřů proti chorobám i na kvalitu vína. Naopak nedostatek zapříčiňuje slabý růst. Nadbytečné množství působí jako antagonista hořčíku a dalších stopových prvků. Doporučená roční dávka na 1 ha vinice je 6 – 1kg. Bor --- velice důležitý pro fotosyntézu. V případě nedostatku dochází k projevu chlorotických změn na listech. Vhodným, pomalu se uvolňujícím zdrojem boru je mletý turmalín, u něhož dochází k postupnému dávkování v dostatečném množství. Zinek a mangan --- nepostradatelné stopové prvky. Nedostatek těchto prvků vede k tvorbě malých, žlutých listů. Dostatečné zásobení zinkem zvyšuje syntézu disacharidů a manganem aktivitu oxidačních enzymů.

40

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s.

24

Neméně důležitou součástí výživy révy jsou stopové prvky. Za nejdůležitější se považují stroncium, kobalt, měď a několik dalších, kterými jsou půdy běžně zásobeny. Stopové prvky bývají koncentrovány v humusových horizontech. Tato koncentrovanost vzniká díky vazbě stopových prvků na organické látky z pravých i koloidních roztoků. Tímto dochází v humusových horizontech ke zvýšeným obsahům boru, beryllia, kobaltu, mědi, niklu i škodlivých prvků (rtuť, olovo, kadmium, …). -------------------------------- 41) Ke vzniku půdy dochází v průběhu miliónů let. Na našem území je potvrzen vznik 1cm půdy za období přibližně 100 let. Samotný proces je však samozřejmě ovlivňován klimatem, morfologií místa, daným stanovištěm, stávajícím porostem, způsobem obdělávání lokality a na geologickém podloží jako prvotním materiálu pro vznik půdy. Jak již bylo výše nastíněno, geologické mapy zobrazují geologické jednotky na mnoha km 2. To však u půd neplatí a díky tomu můžeme nalézt jejich různé typy i na několika čtverečních metrech. ----------------------------- 41)

41

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s.

25

7. Materiály a metodika Následující podkapitoly obsahují výčet vybraných vzorků, popis odrůdy a popis postupů a technologií využitých při jejich analýze. K pokusu byla vybrána vína vyrobená z odrůdy Ryzlink rýnský, pěstované na viničních tratích: Sonberk (vinařská obec Popice), Horní maliny a Pleštice (vinařská obec Archlebov) a Šobes (vinařská obec Podmolí). Celkově bylo analyzováno 21 polyfenolických látek v 16 vínech různých jakostních stupňů i ročníků výroby. Základní vstupní údaje a označení vybraných vzorků jsou soustředěny v tabulce číslo 4.

7.1 Charakteristika zkoumaných vzorků

----------------

42

). 43)

Ryzlink rýnský: Zapsán do Státní odrůdové knihy v roce 1941 







Původ: Německo (doloženo již rokem 1435), poslední genetické studie ukazují na nahodilého křížence odrůdy Heunisch a semenáče Tramínu Odrůdové znaky: Listy středně velké s tvarem čepele pětiúhelníkovým nebo kruhovým, pětilaločnatý se středně hlubokými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně puchýřovitá. Hrozen je malý, až středně velký, hustý s krátkou stopkou. Bobule je malá, kulatá, žlutozelené barvy. Na vrcholu bobule je černá tečka po blizně. Rašení oček je pozdní, růst bujný se vzpřímenými až polovzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná polovinou října. Víno: Nejlepších výsledků a jakostních stupňů vyrobeného vína lze dosáhnout při zpracování bobulí sklizených koncem října až začátkem listopadu. Aromatické látky v bobuli se vytvářejí především díky střídání nízkých nočních teplot se slunečnými dny. Barva výsledných vín je zelenožlutá, s přibývající zralostí se zlatavými odstíny. Pěstební podmínky: Mrazuodolnost velmi dobrá, odolnost proti houbovým chorobám dobrá. Na plně vyzrálých bobulích se objevuje plíseň šedá --- polohy s výskytem častých podzimních mlh. Doporučené jsou jižní polohy, nejlépe svažité. Záhřevné, méně zvětralé prvohorní půdy s vyšším obsahem skeletu nebo půdy břidličnaté.

Výčet a označení analyzovaných vzorků Označení

Výrobce

Ročník

RR1 RR2 RR3 RR4

Sonberk Popice Sonberk Popice Sonberk Popice Sonberk Popice

2005 2006 2007 2008

-----------------------

Jakostní stupeň Výběr z hroznů Pozdní sběr Výběr z hroznů Pozdní sběr

42

Vinařská obec Popice Popice Popice Popice

tabulka č. 4

Viniční trať

Poznámka

Sonberk Sonberk Sonberk Sonberk

Polosladké Suché -------------------------------

) Www.znovin.cz [online]. 2005 [cit. 2010-05-09]. Ryzlink rýnský. Dostupné z WWW: . 43 ) KRAUS, V., et al. Www.wineofczechrepublic.cz [online]. 2005 [cit. 2010-05-09]. Odrůra - Ryzlink rýnský. Dostupné z WWW: .

26

2008

Jakostní stupeň Pozdní sběr

Vinařská Viniční trať obec Archlebov Horní Malíny

Spielberg Archlebov

2008

Pozdní sběr

Archlebov

RR7 RR8 RR9 RR10

Spielberg Spielberg Spielberg Spielberg

Archlebov Archlebov Archlebov Archlebov

2008 2005 2006 2006

Pozdní sběr Pozdní sběr Výběr z hroznů Výběr z hroznů

Archlebov Archlebov Archlebov Archlebov

RR11

Spielberg Archlebov

2007

Pozdní sběr

Archlebov

RR12 RR13

Spielberg Archlebov Spielberg Archlebov

2007 2007

Výběr z hroznů Pozdní sběr

Archlebov Archlebov

RR30 RR31 RR32

Znovín Znojmo Znovín Znojmo Znovín Znojmo

2006 2007 2008

Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr

Podmolí Podmolí Podmolí

Označení

Výrobce

Ročník

RR5

Spielberg Archlebov

RR6

7.2 Obecná charakteristika HPLC metody

Poznámka

suché Suché- vlastní Pleštice kvasinky Pleštice ---------------Pleštice Suché Pleštice suché Pleštice polosladké Suché-vlastní Pleštice kvasinky Horní Malíny polosladké Pleštice suché Šobes Šobes Šobes

Polosladké Polosuché polosladké

-------------------- 44)

(vysokúčinná kapalinová chromatografie --- High Performance Liquid Chromatography)

V HPLC metodě, na rozdíl od plynové chromatografie, rozhodují o separaci složek vzorku (dělené látky - analytu) nejen jejich interakce (vzájemné působení) se stacionární (nepohyblivou) fází, ale i použití mobilní (pohyblivé) fáze. Touto mobilní fází je zde kapalina. Během separace se analyt dělí mezi mobilní a stacionární fázi. Čas, který analyt stráví v jedné nebo druhé fázi je závislí na jeho afinitě (schopnosti se slučovat) ke každé z nich. V rámci HPLC metody jsou možné různé formy separace – adsorpce, rozdělení na základě různé rozpustnosti látek, iontová výměna, efekt molekulových sít nebo specifické interakce v afinitní chromatografii. Podle uspořádání stacionární fáze lze chromatografii rozdělit na kolonovou, tenkovrstvou nebo papírovou. Díky možnosti práce při laboratorních teplotách bez nutnosti převodu vzorku na plyn, je kapalinová chromatografie vhodná i pro separaci teplotně nestálých a netěkavých sloučenin.

44

) COUFAL, Pavel . Web.natur.cuni.cz .

[online].

2004

27

[cit.

2010-05-09].

HPLC.

Dostupné

z

WWW:

Schéma kapalinového chromatografu (HPLC) 45 ) -------------------------------------------------------------------------------------

obrázek č. 8

-------------------------------- 45)

7.2.1 Separace (dělení)

Separace probíhá v separační koloně, která obsahuje stacionární fázi (sorbent) a mobilní fázi (eluent). Rozdílné analyty (dělené látky) mají rozdílnou afinitu (schopnost se slučovat) ke stacionární fázi. Odlišné analyty podléhají rozdílné distribuci (rozdělení) mezi mobilní a stacionární fází. Analyty jsou odlišně zadržovány a odlišně zpožďovány (retardovány). Při samotném postupu kolonou se jednotlivé složky vzorku dělí (dospějí do detektoru v různých retenčních časech) a dále se zóny analys rozšiřují.  Retenční čas --- celkový čas, který příslušný analyt stráví v separační koloně  Retenční objem --- objem mobilní fáze, který musí projít kolonou, aby se příslušný analyt dostal od počátku až do konce separační kolony Schéma separace daného vzorku 45 ) -------------------------------------------------------------------------------------

45

) COUFAL, Pavel . Web.natur.cuni.cz .

[online].

2004

28

[cit.

2010-05-09].

HPLC.

obrázek č. 9

Dostupné

z

WWW:

Kinetika separace analytů

--------------------------------

46

)

Zóny dělených látek (analytů) se během postupu kolonou rozšiřují. Těmto zónám analytů v chromatografu odpovídá pík (eluční, vymývací křivka), která charakterizuje koncentrační profil analytu v zóně. Plocha každého píku se následně přepočítává na jednotku objemu konkrétní stanovované látky. Znázornění různých tvarů píku v závislosti na koncentraci dané látky 46 ) ----------------------------------------------------------------------------------- obrázek č. 10

7.2.2 Detektory v kapalinové chromatografii

---------- 46)

Funkce detektorů je změření absorbance eluátu vycházejícího z kolony. Jedny z nejpřesnějších měří absorpční spektrum v určených oblastech vlnových délek pomocí diodového pole (Diode Array detektor – DA) nebo CCD prvků. Zároveň dochází k ukládání naměřených dat do paměti přístroje. Detekční limit je 10-10 g/ml. Citlivost přístroje je však ovlivněna zvolenou vlnovou délkou a velikostí molárního absorpčního koeficientu látky. V případě detektoru v použité HPLC metoděby měla být zajištěna selektivnost pro analýzy a malá citlivost na mobilní fáze.

7.3 Metodika stanovení fenolických látek Měření byla prováděna ve fyziologické laboratoři ústavu Vinohradnictví a vinařství v Lednici na Moravě. Ke stanovení vybraných látek z 16 vzorků vín byla použita již zmiňovaná HPLC metoda. Samotné měření probíhalo na koloně typu Altech Altima C 18 (SHIMADZU LC 10 AD) s vysokým binárním gradientem. Pro zpřesnění dat byla použita předkolona. 

46

Předkolona --- rozměry 3 x 7,7 mm. Umístění mezi dávkovací zařízení a analytickou kolonou. Způsobuje malé rozšíření pásů a chrání kolonu před nerozpustnými materiály a nečistotami.

) COUFAL, Pavel . Web.natur.cuni.cz .

[online].

2004

29

[cit.

2010-05-09].

HPLC.

Dostupné

z

WWW:



Analytická kolona  rozměry: 3 x 150 mm  objemový průtok eluentu: 0,6 ml/min  velikost částic: 3 µm  teplota analýzy (kolonového prostoru): 60°C  velikost nástřiku: 20 µm (vzorek byl zředěn v poměru 1:1 s 40 mmol HClO4)  doba analýzy jednoho vzorku: 40 minut



Detektor PD-M10A (Diode Array detektor): snímání spektra 190 až 600 nanometrů



Mobilní fáze: z důvodu rozdílných analytů a jejich vlastností byly použity dvě mobilní fáze.  Mobilní fáze A --- HClO4 (15mmol)  Mobilní fáze B --- HClO4 (15 mmol + 10% metanol a 50% acetonitril)



Gradientový program

Každý z 16 zkoumaných vzorků byl na základě standardů analyzován na obsah 21 konkrétních fenolických látek. Získaná data byla zpracována do souhrnné tabulky a následně statisticky vyhodnocena programem UNISTAT verze 5.1 for Excel. Statistické údaje byly zkonzultovány, převedeny do grafické podoby a přehledně seřazeny (viz kapitola 8)

30

8. Výsledky Pro potřeby této práce byly vybrány 3 lokality reprezentující různé topografické, geologické a hlavně půdní podmínky a také i různé způsoby pěstování a ošetřování révy. Jako porovnatelný vzorek byla zvolena vína různých ročníků z odrůdy Ryzlink rýnský s odlišným jakostním stupněm, která se vyrábějí ve všech vybraných vinařstvích.

8.1 Geologie a pedologie vybraných lokalit Vymezené vinařské oblasti, které jsou zmiňovány v této kapitole, jsou dnes již velmi dobře geologicky profilované (Stevenson, 1993 – český překlad). Konkrétní obsahy a koncentrace prvků v jednotlivých oblastech jsou zpracovány RNDr. Marií Adámkovou na podkladu map geochemické reaktivity hornin (vydává Český geologický ústav Praha). Koncentrace biochemicky důležitých prvků, které mohou ovlivnit pěstování a produkci révy, jsou aplikovány k jejich průměrným obsahům v zemské kůře. Hodnoty vyšší než trojnásobek koncentrace v zemské kůře jsou uvedeny jako zvýšené a hodnoty nižší než 1/3 koncentrace v zemské kůře jako nízké (deficitní) -------------------------------- 47) Geologické jednotky a stavba oblasti Morava, schéma (orig. Suk) 48 ) -------------------------------------------------------------------------------

obrázek č. 11

-- aluviální náplavy

-- vápence karpatských bradel

-- spraše a váté písky, terasové štěrkopísky

-- krystalické břidlice

-- jílovité břidlice, droby a vápence

-- granitoidy

-- jílovité břidlice a pískovce karpatských příkrovů

-- čela karpatských příkrovů

-- jílovité břidlice, pískovce, arkozy a droby

-- státní hranice

-- písky a jíly karpatské předhlubně a wienské pánve -- hranice vinařských podoblastí Moravy 47 48

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s. ) Vinařský atlas území České republiky = Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik / Pavel Linhart, Miloš Suk,

Vratislav Válek 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007 . -- 226 s.

31

Naproti tomu, relativně velká a jednotná geologická pole na sobě nesou v rámci Moravské vinařské krajiny velice různorodé a pestré typy půd. Díky mnohaletému obdělávání dochází k promíchávání jednotlivých půdních horizontů a tím ke vzniku netypických půd složených z několika rozdílných materiálů. Přesto zde nejsou převládající tzv. půdy „zemědělsky zkulturněné“, ale nejčastěji se vyskytují jílovité, jílovitohlinité, hlinité a písčité s mnoha úlomky nezvětralých hornin. Souhrnně lze tyto půdy většinou přiřadit k černozemnímu typu. -------------------------------- 49) Zemědělsky obdělávané půdy mají svrchní vrstvu tvořenou ornicí, vzniklou ze dvou až tří horizontů lesních půd hnědozemního typu. Díky této směsi půd mají ornice a často i podložní horizont (podorničí) značně pozměněné fyzikální, chemické, biochemické (ztráta humusu, nedostatek dusíku, …) a mikrobiální vlastnosti. Jedná se tedy o antropogenně změněné půdy druhotné. Lidské zásahy změnily půdy natolik, že jejich vlastnosti jsou nejčastěji mírně kyselá až neutrální reakce, zvýšené obsahy živin (CaO, K2O, P2O5) a snížený obsah humusu (1 – 2 %). V rámci sorpčního komplexu dochází k jeho nasycení kationty vápníku a hořčíku, probíhá velmi dobře humifikace a mikrobiální procesy (půdy s vyšší půdní vlhkostí). -------------------------------- 49) V následujících podkapitolách je podrobně popsána geologie a pedologie vybraných lokalit za použití domácí literatury a díky vstřícnosti oslovených vinařství, i interních průzkumů podloží a půdních rozborů.

8.1.1 Popice – vinařství Sonberk Vinice Sonberk se nachází v katastru vinařské obce Popice (1 km jihovýchodně) v mikulovské vinařské podoblasti. Trať vinice Sonberk (Slunečná, Slunečná hora) se rozprostírá na jižním svahu vrchu Žebrák (292 m. n. m.) mezi Slunečnou a Kravím vrchem v nadmořských výškách 240 až 270 metrů. Vinařství obhospodařuje 40 ha vinic, z toho 18 ha bylo nově osázeno v roce 2004. Vyráběna jsou pouze bílá vína z vlastních hroznů z odrůd Ryzlink rýnský, Sauvignon, Tramín, Rulandské šedé, Chardonnay, Pálava a Muškát moravský. -------------------------------- 50). 51) Dokumenty dokládají osázení oblasti révou již ve 13 století. Vynikající Popická vína si podle dochovaných materiálů z roku 1520 právem získala věhlas po celém království. Díky tomu 2. srpna 1522 posílá Ludvík Jagellonský (český král a markrabě moravský) brněnské městské radě komorníka s dopisem. V této listině je žádá aby mu pro sebe a svou manželku poslali na Pražský hrad „šest drajlinkuov vína dobrého a lahodného ku pití“. V berním rejstříku je trať Slunečná uváděna až do 19. století. V roce 1902 vytváří německý autor Roesler v rámci

49 50

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s. ) Vinařství SONBERK [online]. 2006 [cit. 2010-03-24]. Vinařství SONBERK. Dostupné z WWW:
web.php?page=historie>. 51 ) Prof. dr. SUK, Miloš. Posouzení trati Slunečná u Popic. 16. 2. 2003, s. 2.

32

svého díla první mapu ukazující význam skalního podkladu pro pěstování révy vinné (viz obrázek 12). -------------------------------- 52). 53). 54) Geologická stavba území s vyznačenými polohami vinic --- Popitz (část 77) 52 ) ------------------------------------------------------------------------------obrázek č. 12

(Höhere Bundeslehranstalt und Bundesamt für Wein- und Obstbau Klosterneuburg)

8.1.1.1 Geologie – Popice (vinařství Sonberk) Skalní podklad mikulovské oblasti tvoří čelo podslezko – žďánického příkrovu vnějších Karpat. Tento příkrov byl v období Terciéru (třetihory, 65,5 - 2,588 mil. let) přesunut přes mladší sedimenty karpatské předhlubně. Součástí příkrovu jsou takzvaná bradla (příkrovové trosky), která tvoří na jižní Moravě Pavlovské kopce. Bradla jsou tvořena útesovými jurskými (200 – 145 mil. let) vápenci s lokalitami písčitých vápenců a tmavých slínů (klentnické vrstvy). Bradla obklopují různé jílovité sedimenty křídového stáří (jíly, jílovce, vápnité jílovce, pískovce…). Širší okolí bradel se vyznačuje výskytem vápnitých jílů, slínů (hornina řady jíl – vápenec) a pískovců ždánicko – hustopečského souvrství. Západně od obcí Perná a Horní Věstonice jsou rozšířeny terciérní písky a jíly karpatské prohlubně. -------------------------------- 55) Obsah prvků --- Spraše (východní okolí Mikulova směrem ke Klentnici) obsahují dostatek živin, mají zvýšený obsah boru a nízký obsah fosforu, mědi a niklu. Horniny bradel obsahují velké množství vápníku a nízké obsahy draslíku, fosforu, mědi, zinku, kobaltu, chromu a výjimečně hořčíku. Ždánicko - hustopečské souvrství obsahuje dostatečné množství živin, zvýšené obsahy boru a v pískovcích nízký obsah mědi, niklu a olova. Západně a severozápadně od Mikulova se miocenní sedimenty karpatské prohlubně vyznačují vyšším obsahem boru a nedostatkem fosforu. -------------------------------- 55) Profesor Miloš Suk z Masarykovy univerzity ve svém posudku trati Slunečná (viz citace 56), vypracovaném na žádost vinařství Sonberk uvádí následující 52

) Vinařský atlas území České republiky = Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik / Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007 . -- 226 s. 53 ) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s 54 ) Vinařství SONBERK [online]. 2006 [cit. 2010-03-24]. Vinařství SONBERK. Dostupné z WWW: . 55 ) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s

33

geologický popis. Trať leží při západním okraji podslezko – žďánické jednotky vnějších Západních Karpat nedaleko jejího násunu na karpatskou předhlubeň. Skalní podloží tvoří střídající se polohy vápnitých jílů, slínů a pískovců s ojedinělými polohami křemito – vápnitých jílovců. Křemito – vápnité jíly jsou díky své vyšší odolnosti k zvětrávání i příčinou sklonu vrchů Žebrák i Slunečná. Konkrétně trať slunečná se mírně sklání k jiho – jihozápadu. Stáří popisovaného souvrství je přibližně 40 milionu let (svrchní eocén, třetihory). Souhrnně považuje profesor Suk geologické podmínky pro pěstování révy za velmi dobré. ----- 56) Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 – Popice 57 ) -------------------------------------------------------------------------------

obrázek č. 13

(vyznačené lokality trati Slunečná a Žebrák) -- říční sedimenty (písek, štěrk)

-- nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk)

-- splachové sedimenty (hlína, písek, štěrk)

-- svahové sedimenty (hlína, písek)

-- naváté písky

-- naváté sedimenty (spraš, sprašová hlína)

-- sladkovodní karbonáty

-- mořské sedimenty (písek, štěrk

-- mořské a brakické sedimenty (vápnitý jíl)

-- jílovec, slínovec

-- pískovec, slepenec

-- jílovec, pískovec

-- pískovec, slepenec

-- slín

-- jílovec, silicit, vápenec

-- pískovec, jílovec

-- jílovec, diatomit

-- jílovec

8.1.1.2 Pedologie – Popice (vinařství Sonberk)

---------------

58

)

Odběr půdních vzorků byl proveden na objednávku vinařství Sonberk firmou Auriga Tano s.r.o. a následný rozbor byl zadán Ústavu půdoznalství a mikrobiologie na Medelově univerzitě v Brně. Pro realizaci objednávky byla provedena rekognoskace terénu, terénní pedologický průzkum spojený s výkopem půdních sond jejich makroskopickým zhodnocením, odběrem 56

) Prof. dr. SUK, Miloš. Posouzení trati Slunečná u Popic. 16. 2. 2003, s. 2. Rozbor a posudky zapůjčeny vinařstvím Sonberk; www.sonberk.cz 57 ) BOKR, Pavel. Www.geology.cz [online]. 2000 [cit. 2010-04-21]. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 - Česká geologická služba:. Dostupné z WWW: . 58 ) V., Dr. Ing. Hybler. Rozbor půdních vlastností na části zemědělského pozemku tratě Slunečná u Popic. Brno, 2003. 6 s.. Mendelova univerzita v Brně. --- Rozbor a posudky zapůjčeny vinařstvím Sonberk; www.sonberk.cz

34

porušených a neporušených půdních vzorků, zpracování půdních vzorků v laboratoři, zhodnocení výsledků laboratorních rozborů, včetně terénního šetření a zpracování odborného posudku. Výsledné zprávy a mnoho doplňujících materiálů bylo získáno osobně díky velké vstřícnosti vedení vinařství Sonberk. Pro půdní rozbor byly vykopány 4 sondy ve 2 různých částech svahu Slunečná u Popic. Jedná se o jihozápadní svah bez půdního krytu (orná půda). V rámci této práce jsou u obou sond uvedeny pouze základní důležité údaje z celkového zpracovaní odebraných vzorků. Některé z dalších zpracovaných dat jsou uvedeny v textu k jednotlivým sondám.  První dvojice sond byla provedena v horní části svahu v nadmořské výšce 260 m. n. m. a typologicky reprezentuje černozem. Půdotvorným substrátem jsou zde spraše a třetihorní slínovce. Zrnitostně se jedná o půdní profil jílovitohlinitý. Pórovitost v orniční vrstvě odpovídá ulehlým, v podorniční až ulehlým půdám. Průměrná obsah humusu v hloubkách 15 – 40 cm je přibližně 2,1%. Celkově byla tato půda z hlediska fyzikálních vlastností hodnocena jako nepoškozená. Sonda č. 1 – horní, mírnější část svahu 59 ) ---------------------------------------------------------------------------------

tabulka č. 5

Mocnost (cm)

Barva

Půdní druh

Struktura

Skeletovitost (%)

Vlhkost

0 -30/37

tmavě šedá

JH

drobtovitá až drobně polyedrická

0

vlahá

JH

drobtovitá

0

vlahá

JH

nevýrazná

0

vlahá až čerstvě vlhká

tmavě šedá místy se žlutými skvrnami světle hnědá až okrová

30/37 - 50 50 - 120 59

) ---------------------------------------------------------------------------------

Hloubka

Pórovitost

(cm)

Retenční vodní kapacita (% obj.)

Bod vadnutí

Využitelná vodní kapacita (mm)

10 - 30

57

39

20

24

40 - 50

50

37

21

19

60 - 100

47

42

21

23

  

Jiné znaky oživení: 2 - 3 chodby žížal /dm2, prokořenění v celém profilu, do hloubky řídnoucí

tabulka č. 6 * Klasifikace půdního druhu dle Nováka: P - písčitá HP - hlinitopísčitá PH - písčitohlinitá H - hlinitá JH - jílovitohlinitá JV - jílovitá J - jíl

Retenční vodní kapacita --- maximální množství vody, které je půda schopna trvaleji zadržet vlastními silami po nadměrném zavlažení Bod vadnutí --- vlhkost, při které je již sací tlak půdy tak vysoký, že kořínky rostlin začínají trvale trpět nedostatkem vláhy Využitelná vodní kapacita --- množství vody v půdě, které mohou rostliny svými kořeny získat a využít pro své potřeby

59

) V., Dr. Ing. Hybler. Rozbor půdních vlastností na části zemědělského pozemku tratě Slunečná u Popic. Brno, 2003. 6 s.. Mendelova univerzita v Brně. --- Rozbor a posudky zapůjčeny vinařstvím Sonberk; www.sonberk.cz

35

 Druhá dvojice sond byla provedena v nižních polohách svahu v nadmořské výšce 240 m. n. m. a také byla určena jako černozem. Ale oproti prvnímu místu odběru je zde nižší mocnost vrchní humusové vrstvy, zapříčiněná vlivem eroze a dlouhodobým hospodařením na prudkém svahu. Zrnitostně je zde půdní druh určen jako půda hlinitá patřící mezi středně těžké půdy. Pórovitost ornice procentuálně odpovídá půdám ulehlým, v podorničí velmi ulehlým. Průměrný obsah humusu v hloubkách kolem 15 cm je přibližně 1%. Tato spodní část svahu je podle zjištěných hodnot zvláště v podorničí pro růst rostlin méně vhodná. Sonda č. 2 – spodní, prudká část svahu 60 ) --------------------------------------------------------------------------------Mocnost (cm)

Barva

Půdní druh

Struktura

Skeletovitost (%)

0 -30/40

tmavě hnědá až okrová

H

drobtovitá až drobně polyedrická

0

vlahá

30/40 120

okrová

H

slabě polyedrická

0

vlahá až čerstvě vlahá

tabulka č. 7

Vlhkost

Jiné znaky oživení: 2 až 3 chodby žížal/dm2; prokořenění v celém profilu je do hloubky řídnoucí oživení: do 1 chodby žížal/dm2

60

) ---------------------------------------------------------------------------------

Hloubka

Pórovitost

(cm)

Retenční vodní kapacita (% obj.)

Bod vadnutí

Využitelná vodní kapacita (mm)

10 - 30

53

38

16

26

40 - 100

41

40

16

26

tabulka č. 8

* Klasifikace půdního druhu dle Nováka: P - písčitá HP - hlinitopísčitá PH - písčitohlinitá H - hlinitá JH - jílovitohlinitá JV - jílovitá J - jíl

8.1.2 Žarošice, Archlebov – vinařství Spielberg Vinařství Spielberg sídlí na okraji obce Archlebov a jeho vinice spadají do podoblasti slovácké. Vinice leží na kopcích patřících pod Chřibskou pahorkatinu. Vrcholky jednotlivých kopců pokrývá Ždánický les, který se rozkládá od severo – severovýchodu na jiho – jihozápad. Archlebov (německy Archlebau) leží v nadmořské výšce 227 m a nachází se 10 km severozápadně od Kyjova v okrese Hodonín, kraj Jihomoravský. Vinařství obhospodařuje 65 ha vinic různého stáří, od mladých, čerstvě založených až po 40 let staré, produkující hutná, extraktivní vína. Vína jsou vyráběna z ekologicky pěstovaných hroznů pomocí systému řízeného kvašení a u bílých vín navíc s použitím vlastním kvasinek. -------------------------------- 61). 62). 63) 60

) V., Dr. Ing. Hybler. Rozbor půdních vlastností na části zemědělského pozemku tratě Slunečná u Popic. Brno, 2003. 6 s.. Mendelova univerzita v Brně. --- Rozbor a posudky zapůjčeny vinařstvím Sonberk; www.sonberk.cz 61 ) Archlebov In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 29.8.2006, 28.3.2010 [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . 62 ) Spielberg [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Spielberg. Dostupné z WWW: . 63 ) Materiály osobně získané od p. JUDr. Jaroslava Javornického, [cit. 2010-04-20]. Jednatel společnosti SPIELBERG CZ

36

První dochované písemné zmínky o obci Archlebov jsou datovány rokem 1349. V této době dochází k zápisu do desk zemských o převodu poloviny obce z majetku Bohuše ze Ždanic do vlastnictví jeho syna Víta, arcidiákonu olomouckému. Ten však přenechává již roku 1351 tyto majetky se vším příslušenstvím, mezi které se řadilo i právo vinohradní, Alšíkovi z Fullsteina i jeho dědicům. Žarošice jsou poprvé písemně zmiňovány v roce 1322, kdy je koupila královna Eliška Rejčka a darovala je klášteru cisterciánek ve Starém Brně. Hlavní průjezdná silnice obce je dodnes lemována vinnými sklepy. 4. prosince 1805 se u Žarošic (v místě nezívaném „Spálený mlýn“) setkává Napoleon s rakouským císařem Františkem u příležitosti smluvení příměří a následného ústupu rakouských vojsk. V této době se francouzští vojáci setkávají s místním vínem. Zápisy v kronikách uvádějí hektolitry zabaveného a vypitého vína Francouzy. Později si Napoleon nechává zaslat do Paříže několikrát archlebský Ryzlink, jako připomínky svého vítězství. Obce Žarošice i Archlebov jsou zakresleny i v Roeslerově mapě skalních podloží vinařských oblastí (viz obrázek 14). -------------------------------- 64) Geologická stavba území s vyznačenými polohami vinic --- Zaroschitz, Archlebau (část 64) 65 ) ------------------------------------------------------------------------------obrázek č. 14

(Höhere Bundeslehranstalt und Bundesamt für Wein- und Obstbau Klosterneuburg)

8.1.2.1 Geologie – Žarošice, Archlebov (vinařství Spielberg) V knize Geologie a víno profesor Miloš Suk (viz citace 37) označuje území zahrnující vinice vinařství Spielberg z geologického hlediska, jako oblast hustopečskou. Ta se celá nachází na podslezko – ždánickém příkrovu, který je zde tvořen ždánicko – hustopečským souvrstvím. V podloží se zde střídají vápnité jíly, slíny a polymiktní (různorodé) pískovce s polohami slepenců, které obsahují exotické valouny různého složení. Datovány jsou spodním

64

) Www.obecarchlebov.cz [online]. 2007 [cit. 2010-04-20]. Z historie Archlebova - Obec Archlebov:. Dostupné z WWW: . 65 ) Vinařský atlas území České republiky = Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik / Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007 . -- 226 s.

37

oligocénem (třetihory). Pouze v oblasti Nikolčice – Velké Němčice jsou oblasti křemitovápnitých jílů a jílovců svrchního eocénu (zlínské souvrství). -------- 66) Obsah prvků --- Jedná se většinou o sedimenty bohaté na vápník s nižším obsahem fosforu, s nedostatkem mědi a niklu a zvýšeným obsahem boru. Vysoké obsahy arsenu jsou obsaženy v jílech s uhelnou příměsí (např. oblast mezi Čejkovicemi a Čejčí). Okolí Klobouk, Krumvíře a Následovic leží na spraších s nedostatkem fosforu, nízkým obsahem mědi a niklu a vyšším obsahem boru. Celkově lze říct, že oblast ždánické jednotky s vápnitými sedimenty je typická dostatečným obsahem všech živin i stopových prvků. -------------------------- 66) Pro potřeby této práce byly provedeny rozbory vín z Ryzlinku rýnského, který je vysázen na viničních tratích vinařství Spielberg s označením Horní maliny, Pleštice horní a Pleštice dolní. Trať Horní maliny, je umístěna na svahovitém pozemku s jižní až jihozápadní expozicí. Ze severu jsou vinice ohraničené porosty Ždánického lesa. Geologické podloží je tvořeno karbonáty. Tratě horních a dolních Pleštic leží na táhlém kopci s jižním sklonem. Vinice jsou chráněny Ždánickým lesem a Malínským kopcem. --------------------------------- 67) Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 – Žarošice, Archlebov 68 ) -------------------------------------------------------------------------------

obrázek č. 15

(vyznačená lokalita trati Maliny)

66 67

-- říční sedimenty (písek, štěrk)

-- nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk)

-- splachové sedimenty (hlína, písek, štěrk)

-- svahové sedimenty (hlína, písek)

-- naváté sedimenty (spraš, sprašová hlína)

-- slepenec

) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s ) Spielberg [online]. 2008 [cit. 2010-04-20].

Spielberg. Dostupné z WWW: . 68 ) BOKR, Pavel. Www.geology.cz [online]. 2000 [cit. 2010-04-21]. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 - Česká geologická služba:. Dostupné z WWW: .

38

-- pískovec, slepenec

-- jílovec, pískovec

-- pískovec, jílovec

8.1.2.2 Pedologie – Žarošice, Archlebov (vinařství Spielberg) Analýza půdních vzorků byla provedena v zemědělské laboratoři firmy AGRA GROUP, a.s. a výsledky analýzy půdy zpracovaly vedoucí laboratoře Petra Bláhová a Ing. Pavel Pluhař. Kompletní výsledky analýz a mnoho doplňujících materiálů o geologii a pedologii vybraných tratí byly získány osobně díky velké vstřícnosti jednatele společnosti Spielberg JUDr. Jaroslava Javornického. V následujících tabulkách č. 9 – 13 jsou zobrazeny výsledky analýz přijatelných živin, sorpčního komplexu, obsahu humusu a aktivního Pro oblast viniční trati Horní maliny byly odebrány vzorky na 3 vždy po dvou. Oblast viniční trati Pleštice byla rozdělena na část horní opět vždy po dvou vzorcích.

obsahu vápna. honech a dolní,



Viniční trať Horní maliny --------------------------------- 69). 70) Trať je umístěna na svahovitém pozemku s jižní až jihozápadní expozicí. Půdy jsou lehké, hlinito - písčité a záhřevné. V obecném hodnocení, které dokládají následující tabulky číslo 9, 10 a 11, lze u všech sond posoudit několik faktorů: --- půdní reakce: silně alkalická --- obsah fosforu: nízký až vyhovující --- obsah draslíku: vyhovující až dobrý --- obsah hořčíku: vysoký --- obsah vápníku: velmi vysoký Výsledky půdního rozboru – viniční trať Maliny, Archlebov 70 ) ---------------------------------------------------------------------------------

tabulka č. 9

název honu: Horní maliny 1 Analýza na obsah přijatelných živin vzorek číslo 4a

horizont (cm) 0 - 30

8,0

druh půdy S

4b

30 - 60

8,1

S

pH

fosfor draslík hořčík (mg/kg) (mg/kg) (mg/kg) 34 261 396 23

221

477

vápník (mg/kg) 11070 13580

Analýza sorpčního komplexu, humus a aktivní vápno vzorek číslo 4a 4b

horizont vápník (cm) (%) 0 - 30 82,11 30 - 60

83,31

hořčík (%) 14,85

draslík (%) 3,04

14,59

2,1

69

H+ (%) 0 0

humus (%) 1,74

akt. vápno (% CaCO3) 15,2 14,4

) Spielberg [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Spielberg. Dostupné z WWW: . 70 ) BLAHOVÁ, Patra. Výsledky analýzy půdy. Staré město, 2008. 14 s. AGRA GROUP, a.s. zemědělská laboratoř. --materiály osobně získané od jednatele společnosti Spielberg JUDr. Jaroslava Javornického

39

71

) -------------------------------------------------------------------------------

tabulka č. 10

název honu: Horní maliny 2 Analýza na obsah přijatelných živin vzorek číslo 5a

horizont (cm) 0 - 30

7,95

druh půdy S

5b

30 - 60

8,0

S

pH

fosfor draslík hořčík (mg/kg) (mg/kg) (mg/kg) 48 314 391 32

200

394

vápník (mg/kg) 8150 7670

Analýza sorpčního komplexu, humus a aktivní vápno vzorek číslo 5a

horizont (cm) 0 - 30

vápník (%) 77,05

hořčík (%) 18,37

draslík (%) 4,59

5b

30 - 60

83,51

14,24

2,25

H+ (%) 0

humus (%) 1,66

0

akt. vápno (% CaCO3) 6 8,8

71

) -------------------------------------------------------------------------------

tabulka č. 11

název honu: Horní maliny 3 Analýza na obsah přijatelných živin vzorek číslo 5a

horizont (cm) 0 - 30

7,95

druh půdy S

5b

30 - 60

8,1

S

pH

fosfor draslík hořčík (mg/kg) (mg/kg) (mg/kg) 78 400 413 56

342

465

vápník (mg/kg) 8010 9500

Analýza sorpčního komplexu, humus a aktivní vápno vzorek číslo 5a

horizont (cm) 0 - 30

vápník (%) 81,94

hořčík (%) 13,89

draslík (%) 4,18

5b

30 - 60

93,33

13,57

3,1

H+ (%) 0

humus (%) 1,36

akt. vápno (% CaCO3)

0



Viniční trať Pleštice --------------------------------- 71). 72) Viniční trať Pleštice se rozkládá na táhlém kopci s jižním sklonem a celodenním osluněním. Půdy jsou stejně jako u trati maliny lehké, hlinito - písčité a záhřevné. V obecném hodnocení, které dokládají následující tabulky číslo 12 a 13, lze u všech sond posoudit několik faktorů: --- půdní reakce: silně alkalická --- obsah fosforu: nízký až vyhovující --- obsah draslíku: dobrý --- obsah hořčíku: vysoký až velmi vysoký --- obsah vápníku: velmi vysoký

71

) BLAHOVÁ, Patra. Výsledky analýzy půdy. Staré město, 2008. 14 s. AGRA GROUP, a.s. zemědělská laboratoř. --materiály osobně získané od jednatele společnosti Spielberg JUDr. Jaroslava Javornického 72 ) Spielberg [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Spielberg. Dostupné z WWW: .

40

Výsledky půdního rozboru – viniční trať Pleštice, Archlebov 73 ) -------------------------------------------------------------------------------

tabulka č. 12

název honu: Pleštice horní Analýza na obsah přijatelných živin vzorek číslo 7a

horizont (cm) 0 - 30

8,20

druh půdy S

7b

30 - 60

8,2

S

pH

fosfor draslík hořčík (mg/kg) (mg/kg) (mg/kg) 45 283 563 32

223

589

vápník (mg/kg) 19170 20830

Analýza sorpčního komplexu, humus a aktivní vápno vzorek číslo 7a

horizont (cm) 0 - 30

vápník (%) 84,74

hořčík (%) 13,2

draslík (%) 2,06

7b

30 - 60

84,58

13,8

1,62

H+ (%) 0

humus (%) 1,55

akt. vápno (% CaCO3)

0

73

) -------------------------------------------------------------------------------

tabulka č. 13

název honu: Pleštice dolní Analýza na obsah přijatelných živin vzorek číslo 8a

horizont (cm) 0 - 30

8b

30 - 60

8,0

druh půdy S

8

S

pH

fosfor draslík hořčík (mg/kg) (mg/kg) (mg/kg) 83 425 374 88

347

369

vápník (mg/kg) 7670 7670

Analýza sorpčního komplexu, humus a aktivní vápno vzorek číslo 8a

horizont (cm) 0 - 30

vápník (%) 82,01

hořčík (%) 13,3

draslík (%) 4,7

8b

30 - 60

82,98

13,17

3,85

H+ (%) 0

humus (%) 2,05

akt. vápno (% CaCO3)

0

Jak je vidět z uvedených tabulek a hodnot u obou viničních tratí, je zde zjištěn vysoký obsah aktivního vápna, které ve spojení s vysokým pH zapříčiní snížení příjmu mikroprvků s výjimkou molybdenu. Na druhém místě byl zjištěn příliš velký obsah hořčíku v půdě, který potlačuje příjem draslíku. U všech blokovaných prvků je vzhledem k ekonomické stránce doporučena foliární aplikace. Naopak největší deficit vykazuje fosfor, při jehož doplnění je doporučena hloubková aplikace do půdy. Nízký je i zjištěný obsah humusu. Optimální hodnoty pro tento druh půdy by se měly pohybovat v rozmezí 2,5 – 3 %. Navýšeni obsahu humusu pravidelnou aplikací organické složky do půdy je velice zdlouhavé, zároveň se však jedná o jedinou přijatelnou cestu. --------------------------------- 73)

73

) BLAHOVÁ, Patra. Výsledky analýzy půdy. Staré město, 2008. 14 s. AGRA GROUP, a.s. zemědělská laboratoř. --materiály osobně získané od jednatele společnosti Spielberg JUDr. Jaroslava Javornického

41

8.1.3 Podmolí – vinice Šobes Vinici Šobes ležící na skalním ostrohu v nadmořské výšce 305 m. n. m obtéká meandr řeky Dyje. Tato oblast rozkládající se na 16 ha patří mezi nejznámější a nejstarší Moravské viniční tratě. Území je zasazeno v lokalitě Devět mlýnů uprostřed Národního parku Podyjí, v katastru vinařské obce Podmolí, v znojemské vinařské podoblasti. -------------------------------- 74) Mnoho pramenů přičítá založení viniční trati Šobes Římanům. Právě těžkým obchodním povozům římských osadníků jsou přisuzovány i vyježděné koleje ve skalách nad vinicí. První dochované písemné záznamy hovořící o znojemském vinařství byly objeveny v klášterní kronice a v listinách českých panovníků. V jedné z listin z 25. Dubna 1326 z Bacharachu (Německo) povoluje český král Jan Lucemburský městu Znojmu obchodování se solí a vínem. Tím získává Znojmo a tedy i vinařství pod něj spadající stejná obchodní práva jako Brno, což vede k rozvoji celé oblasti, přílivu financí i k získání dalších královských privilegií. -------------------------------- 75) 8.1.3.1 Geologie – Podmolí (vinice Šobes) Znojemská oblast je od západu zahrnuta pod krystalinikum Českého masívu (tzv. dyjský masív a krystalické břidlice pláště dyjského masivu – Krhovice a Miroslav). Devonské (416 až 359,2 mil. let) karbonátové sedimenty jsou zastoupeny pouze ostrůvkovitě, převážně u obcí Únanov a Přímětice. Stejně tak i spodnokarbonské a permské slepence (jižní okraj boskovické brázdy). Granitoidům (hornina žulové struktury) Dyjského masivu od západu k východu klesá intenzita metamorfózy a stoupá bazicita. V oblasti karpatské předhlubně se plošinově vyskytují i sprašové překryvy. -------------------------------- 76). 77) Obsah prvků --- Granitoidy této oblasti mají nízké obsahy vápníku, fosforu a většinou i hořčíku. Ze stopových prvků jsou zde nízké obsahy olova, niklu, vanadu a mědi. Světlé odrůdy žul mají málo zinku. Svory (slída + křemen) moravika mají nedostatečné obsahy vápníku a fosforu a zvýšenou koncentraci boru a fluoru. Jíly a štěrky vzniklé v Miocénu mají málo vápníku, hořčíku, fosforu, mědi, niklu, zinku a olova. -------------------------------- 76)

74

) FOLTA, Pavel. Šobes. Turistika.cz [online]. 28. 12. 2005, [cit. 2010-03-24]. Dostupný z WWW: . 75 ) Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005 [cit. 2010-03-24]. Vinařská podoblast Znojemská. Dostupné z WWW: . 76 ) SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s. 77 ) Lesní vegetace Národního parku Podyjí : Die Waldvegetation des Nationalparks Podyjí/Thayatal / Milan Chytrý, Jiří Vicherek 1.vyd. Academia, 1995 Praha . -- 166 s. : il. + + 2 mapy

42

Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 – Šobes (Podmolí) 78 ) -------------------------------------------------------------------------------

obrázek č. 16

(vyznačena lokalita vinice Šobes) -- říční sedimenty (písek, štěrk)

-- nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk)

-- splachové sedimenty (hlína, písek, štěrk)

-- svahové sedimenty (hlína, písek)

-- naváté sedimenty (spraš, sprašová hlína)

-- granit (žula)

-- granodiorit

-- aplit, pegmatit

-- granodioritový a dioritovy porfyr

-- mořské sedimenty (písek, štěrk

-- mořské sedimenty (vápnitý jíl, písek)

-- mořské sedimenty (vápnitý jíl)

-- sladkovodní sedimenty (štěrk, písek)

8.1.3.2 Pedologie – Podmolí (vinice Šobes) -------------------- 79) Vinice Šobes leží v Národním parku Podyjí, který je vzhledem k svému přírodnímu bohatství velice dobře pedologicky prozkoumán. Samotná vinice je řazena do zemědělského půdního fondu NP Podyjí, který zabírá přibližně 16% celkové výměry parku. Půdu vinice tvoří pestrá skupina půdních typů, které jsou navíc, navzájem promíchány neustálím hospodařením. Stejně jako na většinovém území se v případě zemědělské půdy nejvíce vyskytují kambizemě (hnědé půdy) na kyselých a neutrálních vyvřelinách i přeměněných horninách. Jedná se o středně hluboké, středně těžké až lehké půdy často pod trvalým zatravněním. Obsah živin je nízký až střední a hrozí zde možnost lokálních zamokření. Půdu na vinici tvoří druhý nejrozšířenější půdní typ této oblasti, hnědozemě na spraších a sprašových hlínách. Tyto půdy mají dobrou až vysokou zásobu živin. Vzhledem ke geologickému podloží vinice jsou půdy velice kyselé, díky čemuž se v pěstovaných vínech ukládá větší množství fosforečnanů. Teplé klima,

78

) BOKR, Pavel. Www.geology.cz [online]. 2000 [cit. 2010-04-21]. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 - Česká geologická služba:. Dostupné z WWW: . 79 ) ŠKORPÍK, Martin. Národní park Podyjí: [online]. 2007 [cit. 2010-05-09]. Půdní poměry, Národní park Podyjí:. Dostupné z WWW: .

43

specifická poloha vinice na skalním ostruhu obtékaném řekou Dyje, poměrně drsné půdní podmínky (dnes zmírněné zavlažovacím systémem) a výběr odrůd vhodných k pozdním sběrům, výběrům z bobulí nebo k výrobě ledových vín, tvoří nejznámější terroir České republiky. -------------------------------- 80). 81)

8.2 Vyhodnocení obsahů fenolitických látek ve víně Naměřená data u jednotlivých vzorků mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

80

Σ polyfenoly -Folin Σ Flavanoly (katechiny) Kyselina gallová Kyselina vanillová Kyselina syringová Kyselina salicylová Kyselina kávová Kyselina kumarová Kyselina koutarová Catechin Epicatechin Trans-resveratrol Trans-piceid (vázaný) Cis-resveratrol Cis-piceid Trans-piceatannol Trans-astringin(vázaný) Rutin Quercetin-3-ß-D-Glukoside Quercitrin Quercetin

RR1 342 5,8 0,65 1,39 0,05 0,31 2,70 2,81 2,05 1,86 0,33 0,29 0,20 0,12 0,28 0,05 0,01 0,00 0,00 0,01 0,15

---------------------------------------------------------------------------------------RR2 204 1,8 0,42 0,40 0,22 0,56 2,06 0,98 1,86 1,53 0,26 0,07 0,07 0,04 0,10 0,00 0,00 0,00 0,02 0,00 0,05

RR3 282 3,5 0,35 0,71 0,32 0,69 2,59 1,35 2,23 1,34 0,41 0,18 0,13 0,14 0,23 0,01 0,00 0,00 0,01 0,00 0,02

RR4 239 2,8 0,30 0,39 0,33 0,36 2,10 1,14 1,87 1,89 0,38 0,14 0,11 0,16 0,26 0,01 0,00 0,00 0,01 0,00 0,04

RR5 250 3,7 0,42 0,79 0,36 0,23 2,09 1,52 3,50 2,00 0,29 0,21 0,22 0,14 0,40 0,01 0,00 0,12 0,06 0,01 0,01

RR6 248 2,7 0,59 0,71 0,27 0,20 2,79 2,97 3,61 1,54 0,33 0,15 0,13 0,28 0,43 0,00 0,01 0,02 0,01 0,01 0,00

RR7 284 3,4 0,68 1,71 0,21 0,16 1,98 2,29 4,25 2,13 0,33 0,19 0,18 0,19 0,45 0,00 0,00 0,04 0,02 0,01 0,01

RR8 320 9,1 7,02 0,33 0,23 0,35 5,91 2,45 2,80 2,52 0,63 0,21 0,01 0,37 0,05 0,02 0,01 0,00 0,02 0,01 0,00

tabulka č. 14

RR9 RR10 RR11 RR12 RR13 RR30 RR31 RR32 306 327 330 245 247 343 284 286 8,4 12,6 11,4 2,8 4,7 19,2 13,8 17,3 2,45 3,52 0,85 1,88 1,40 2,26 1,39 1,17 0,46 1,03 0,36 0,23 0,69 0,54 1,13 1,09 0,29 0,19 0,26 0,32 0,31 0,17 0,18 0,29 0,47 0,42 0,18 0,23 0,21 0,52 0,24 0,14 3,74 4,21 3,76 1,51 1,95 3,24 2,55 2,46 1,71 1,51 1,81 2,02 1,25 2,66 1,70 1,74 4,22 3,08 6,55 3,03 3,45 4,54 2,94 3,31 2,37 3,13 3,62 1,70 2,14 4,84 4,17 5,10 0,64 0,83 0,73 0,27 0,29 2,29 1,66 2,29 0,18 0,15 0,35 0,04 0,13 0,66 0,37 0,43 0,13 0,12 0,16 0,06 0,12 0,09 0,05 0,17 0,07 0,04 0,16 0,06 0,05 0,25 0,16 0,22 0,16 0,12 0,24 0,14 0,17 0,13 0,06 0,27 0,01 0,01 0,05 0,00 0,00 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,00 0,01 0,00 0,01 0,01 0,01 0,00 0,00 0,00 0,17 0,02 0,04 0,00 0,03 0,01 0,03 0,09 0,83 0,15 0,17 0,09 0,15 0,02 0,10 0,01 0,05 0,01 0,03 0,02 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

) ŠKORPÍK, Martin. Národní park Podyjí: [online]. 2007 [cit. 2010-05-09]. Půdní poměry, Národní park Podyjí:. Dostupné z WWW: .

81

) Oficiální stránky Obce Podmolí - Obec Podmolí: [online]. 2004 [cit. 2010-05-09]. Z tisku - Kvalitu vína ze šobeské vinice ocenila i britská královna Alžběta II.:. Dostupné z WWW: .

44

8.2.1 Vliv ročníku na obsah fenolitických látek (souhrnné charakteristiky) Quercetin-3-ß-DGlukoside

Quercetin Quercetin

Quercitrin

Quercetin-3-ß-DGlukoside

tabulka č. 16

Rutin

Trans-astringin (vázaný)

Transpiceatannol

Cis-piceid

Cis-resveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Transresveratrol

Epicatechin

Catechin

Kyselina koutarová

Kyselina kumarová

Kyselina kávová

Kyselina salicylová

Kyselina syringová

Quercitrin

Rutin

Trans-astringin (vázaný)

Cis-piceid

Cis-resveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Epicatechin

Kyselina vanillová

------------------------------------------------------------------------------------------------------Kyselina vanillová

Kyselina gallová

(katechiny)

Σ Flavanoly

Folin

Σ polyfenoly -

Catechin

0,0000 0,0123 0,0013 0,1073

Kyselina koutarová

0,0015

Kyselina kumarová

Transpiceatannol

Trans-resveratrol

Kyselina kávová

0,0209

Kyselina salicylová

2,3335 4,5086 0,7503 0,1308 0,0252 2,2751 0,2510 0,5300 0,4651 0,2144 0,0562 0,1365 0,1762 0,1603

Kyselina syringová

15,5563

(katechiny)

0,0000 0,0087 0,0106 0,0775

Σ Flavanoly

0,0109

Folin

0,0369

295,0000

10,5000 2,1642 0,6075 0,2174 0,4929 3,3096 1,7129 3,4239 2,9672 1,0070 0,2643 0,1034 0,0980 0,1285 0,0087

0,0080

0,0103 0,0615 0,0379 0,0117

62,5300

7,3075

0,0046

0,0206 0,0756 0,0398 0,0234

Quercetin

Quercitrin

tabulka č. 17

Rutin

Trans-astringin (vázaný)

Transpiceatannol

Cis-piceid

Cis-resveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Transresveratrol

Epicatechin

Catechin

Kyselina koutarová

Kyselina kumarová

Kyselina kávová

Kyselina salicylová

Kyselina syringová

Kyselina vanillová

Kyselina gallová

(katechiny)

Σ Flavanoly

Folin

Σ polyfenoly -

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Quercetin-3-ßD-Glukoside

1,2865 0,2875 0,0509 0,0613 0,9256 0,7034 1,2197 1,4081 0,8888 0,2674 0,0248 0,1008 0,0266 0,0054

Dílčí výběr (ROK = 2007)

Průměr Směrodatná odchylka

tabulka č. 15

7,4500 3,8345 0,8638 0,1394 0,3279 4,3038 2,6312 2,4228 2,1928 0,4822 0,2481 0,1084 0,2458 0,1632

Dílčí výběr (ROK = 2006)

Průměr Směrodatná odchylka

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

331,0000

Σ polyfenoly Průměr Směrodatná odchylka

Kyselina gallová

Dílčí výběr (ROK = 2005)

277,6000

7,2400 1,1751 0,6224 0,2791 0,3088 2,4733 1,6250 3,6440 2,5958 0,6723 0,2158 0,1029 0,1131 0,1677 0,0140

0,0068

0,0391 0,2317 0,0187 0,0053

34,6598

5,0123 0,5885 0,3498 0,0603 0,2159 0,8471 0,3202 1,6851 1,2360 0,5825 0,1452 0,0469 0,0529 0,0707 0,0196

0,0044

0,0737 0,3360 0,0200 0,0098

45

Průměr Směrodatná odchylka

Quercetin

Quercitrin

Quercetin-3-ß-DGlukoside

tabulka č. 18

Rutin

Trans-astringin( vázaný)

Transpiceatannol

Cis-piceid

Cis-resveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Transresveratrol

Epicatechin

Catechin

Kyselina koutarová

Kyselina kumarová

Kyselina kávová

Kyselina salicylová

Kyselina syringová

------------------------------------------------------------------------------------------------------Kyselina vanillová

Kyselina gallová

(katechiny)

Σ Flavanoly

Folin

Σ polyfenoly -

Dílčí výběr (ROK = 2008)

261,4000

5,9800 0,6317 0,9387 0,2934 0,2173 2,2839 1,9333 3,3079 2,5315 0,7252

0,2230 0,1624 0,1985 0,3627 0,0085

0,0045

0,0430 0,0500 0,0076 0,0117

21,9499

6,3417 0,3347 0,4992 0,0570 0,0875 0,3359 0,7135 0,8776 1,4523 0,8766

0,1188 0,0441 0,0539 0,0924 0,0074

0,0009

0,0459 0,0603 0,0055 0,0183

Aritmetický průměr --- statistická veličina, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot. Tabulky zobrazují průměrné naměřené hodnoty jednotlivých látek z daných ročníků vín. Celkově nejvyšších průměrných hodnot dosahuje ročník 2005 (356,559 mg/l). Naopak nejnižších dosahuje ročník 2008 společně s ročníkem 2007 (281, 315 až 299,151 mg/l). Směrodatná odchylka --- určuje míru odlišnosti typických případů v souboru zkoumaných čísel. V případě, že je směrodatná odchylka malá, jsou si prvky souboru navzájem velmi podobné a naopak.

46

Následující tabulky mnohonásobného porovnávání (minimální průkazná diference) byly vytvořeny pro významné obsahové látky ve víně s ohledem na jednotlivé ročníky.



Kyselina syringová --- Fenolická kyselina obsažena v hroznech a ve víně.

Minimální průkazná diference (Kyselina syringová) Skupina Příp. 2005 2 2006 4 2007 5 2008 5

Průměr 0,1394 0,2174 0,2791 0,2934

--------

tabulka č. 19

2005 2006 2007 2008 * * * *

* označuje významně odlišné páry.

V případě kyseliny syringové se dle tabulky od sebe významně liší roky 2005 – 2007 a 2005 – 2008.



Kyselina salicylová --- Fenolická kyselina obsažena v hroznech a ve víně.

Minimální průkazná diference (Kyselina salycilová)

--------

tabulka č. 20

Skupina Příp. Průměr 2008 2007 2005 2006 2008 5 0,2173 * 2007 5 0,3088 2005 2 0,3279 2006 4 0,4929 * * označuje významně odlišné páry.

V případě kyseliny salicylové se dle tabulky od sebe významně liší pouze roky 2006 – 2008.



Kyselina kávová --- Fenolická kyselina obsažena v hroznech a ve víně. Minimální průkazná diference (Kyselina kávová) ----------tabulka č. 21 Skupina Příp. Průměr 2008 2007 2006 2005 2008 5 2,2839 * 2007 5 2,4733 * 2006 4 3,3096 2005 2 4,3038 * * * označuje významně odlišné páry.

V případě kyseliny kávové se dle tabulky od sebe významně liší opět roky 2005 – 2007 a 2005 – 2008.



Cis - piceid --- Fenolická kyselina obsažena v hroznech a ve víně. Minimální průkazná diference (Cis-peceid) ------------------tabulka č. 22 Skupina Příp. Průměr 2006 2005 2007 2008 2006 4 0,1285 * 2005 2 0,1632 * 2007 5 0,1677 * 2008 5 0,3627 * * * * označuje významně odlišné páry.

V případě Cis - piceidu se dle tabulky od sebe významně liší nejvíce jednotlivých ročníku: 2005 – 2008, 2006 – 2008 a 2007 – 2008. V celkovém hodnocení lze za nejvíce odlišný ročník označit rok 2008, lišící se průkazně u všech sledovaných látek od některého z ostatních ročníků.

47

8.2.2 Vliv lokality na obsahy fenolitických látek (souhrnné charakteristiky) Quercetin

Quercitrin

Quercetin-3ß-DGlukoside

Rutin

Transastringin (vázaný)

Transpiceatannol

Cis-piceid

Cisresveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Transresveratrol

Epicatechin

Catechin

Kyselina koutarová

Kyselina kumarová

Kyselina kávová

6,5333

2,0900 0,7014 0,2722 0,2714 3,1038 1,9474 3,8336 2,3498 0,4840 0,1788 0,1257 0,1524 0,2419 0,0133 0,0069 0,0427 0,1347 0,0248 0,0022

37,2272

3,8794

2,1103 0,4574 0,0560 0,1123 1,4231 0,5438 1,1355 0,6659 0,2231 0,0846 0,0622 0,1141 0,1490 0,0149 0,0041 0,0612 0,2632 0,0306 0,0023

Quercetin

Quercitrin

Quercetin-3ß-DGlukoside

tabulka č. 24 Rutin

Transastringin (vázaný)

Transpiceatannol

Cis-piceid

Cisresveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Transresveratrol

Epicatechin

Catechin

Kyselina koutarová

Kyselina kumarová

Kyselina kávová

Kyselina salicylová

Kyselina syringová

Kyselina vanillová

Kyselina gallová

(katechiny)

Σ Flavanoly

-Folin

Σ polyfenoly

-----------------------------------------------------------------------------------------------

304,3333

16,7667 1,6079 0,9199 0,2139 0,2965 2,7520 2,0342 3,5966 4,7037 2,0815 0,4871 0,1038 0,2068 0,1510 0,0115 0,0085

0,0224 0,1381 0,0206 0,0000

33,5012

2,7392

0,0209 0,0449 0,0061 0,0000

Quercetin

Quercitrin

tabulka č. 25 Rutin

Transastringin (vázaný)

Transpiceatannol

Cis-piceid

Cisresveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Transresveratrol

Epicatechin

Catechin

Kyselina koutarová

Kyselina kumarová

Kyselina kávová

Kyselina syringová

Kyselina vanillová

Kyselina gallová

(katechiny)

Σ Flavanoly

-Folin

Σ polyfenoly

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Quercetin-3ß-DGlukoside

0,5745 0,3263 0,0650 0,1982 0,4229 0,5433 0,8370 0,4776 0,3643 0,1516 0,0598 0,0455 0,1045 0,0084 0,0027

Dílčí výběr (Lokalita = Popice)

Průměr Směrodatná odchylka

tabulka č. 23

284,1111

Dílčí výběr (Lokalita = Podmolí)

Průměr Směrodatná odchylka

Kyselina salicylová

Kyselina syringová

Kyselina vanillová

Kyselina gallová

(katechiny)

Σ Flavanoly

--------------------------------------------------------------------------------------------

Kyselina salicylová

Průměr Směrodatná odchylka

-Folin

Σ polyfenoly

Dílčí výběr (Lokalita = Archlebov)

266,7500

3,4750 0,4316 0,7226 0,2299 0,4814 2,3604 1,5692 2,0022 1,6579 0,3449 0,1691 0,1285 0,1124 0,2155 0,0170

0,0058

0,0000 0,0112 0,0050 0,0668

59,4496

1,6998 0,1515 0,4712 0,1307 0,1783 0,3291 0,8403 0,1779 0,2658 0,0641 0,0916 0,0560 0,0531 0,0804 0,0233

0,0042

0,0000 0,0101 0,0048 0,0587

Tabulky zobrazují průměrné naměřené hodnoty jednotlivých látek z vín pěstovaných na daných lokalitách. Celkově nejvyšších obsahů fenolických látek bylo naměřeno u vzorků z lokality Podmolí (340,456 mg/l). Naopak nejnižších obsahů dosahuje lokalita Popice (280,756 mg/l).

48

Následující tabulky mnohonásobného porovnávání (minimální průkazná diference) byly vytvořeny pro významné obsahové látky ve víně s ohledem na jednotlivé lokality.



Σ Flavanoly (katechiny) --- kondenzované taniny (třísloviny). Obsaženy v pevných částech hroznů (slupka, semena, třapina).

Minimální průkazná diference (Flavanoly - katechiny) Skupina

Příp.

Průměr

Popice

4

3,4750

Archlebov

9

6,5333

Podmolí

3

16,7667

Popice

Archlebov

-----

tabulka č. 26

Podmolí * *

*

*

* označuje významně odlišné páry.

V případě Σ Flavanolů (katechininů) se dle tabulky od sebe významně liší lokality Podmolí – Popice a Podmolí – Archlebov.



Kyselina salicylová --- Fenolická kyselina obsažena v hroznech a ve víně.

Minimální průkazná diference (Kyselina salycilová) Skupina

Příp.

Průměr

Archlebov

9

0,2714

Podmolí

3

0,2965

Popice

4

0,4814

Archlebov

--------

Podmolí

tabulka č. 27

Popice *

*

* označuje významně odlišné páry.

V případě kyseliny salicylové se dle tabulky od sebe významně liší lokality Popice – Archlebov.



Kyselina koutarová --- Fenolická kyselina obsažena v hroznech a ve víně.

Minimální průkazná diference (Kyselina koutarová) Skupina

Příp.

Průměr

Popice

Popice

4

2,0022

Podmolí

3

3,5966

*

Archlebov

9

3,8336

*

-------

Podmolí

Archlebov

*

*

tabulka č. 28

* označuje významně odlišné páry.

V případě kyseliny koutarové se dle tabulky od sebe významně liší lokality Popice – Podmolí a Popice - Archlebov.



Catechin --- taniny (třísloviny). Obsaženy v pevných částech hroznů (slupka, semena, třapina).

Minimální průkazná diference (Catechin) Skupina

Příp.

Průměr

--------------------Popice

Archlebov

Podmolí

Popice

4

1,6579

*

Archlebov

9

2,3498

*

Podmolí

3

4,7037

*

tabulka č. 29

*

* označuje významně odlišné páry

V případě Catechinu se dle tabulky od sebe významně liší lokality Podmolí – Popice a Podmolí – Archlebov.

49



Epicatechin --- taniny (třísloviny). Obsaženy v pevných částech hroznů (slupka, semena, třapina). Minimální průkazná diference (Epicatechin) ----------------tabulka č. 30 Skupina

Příp.

Průměr

Popice

4

0,3449

Archlebov

9

0,4840

Podmolí

3

2,0815

Popice

Archlebov

Podmolí * *

*

*

* označuje významně odlišné páry

V případě Epicatechinu se dle tabulky od sebe významně liší lokality Podmolí – Popice a Podmolí – Archlebov.



Trans - resveratrol --- ochranná látka nejvíce se vyskytující se ve slupkách bobulí. Fungicidní účinky, obsah ovlivněn technologií výroby.

Minimální průkazná diference (Trans - resveratrol) Skupina

Příp.

Průměr

Popice

4

0,1691

Archlebov

9

0,1788

Podmolí

3

0,4871

Popice

--------

Archlebov

tabulka č. 31

Podmolí * *

*

*

* označuje významně odlišné páry

V případě Trans - resveratrolu se dle tabulky od sebe významně liší lokality Podmolí – Popice a Podmolí - Archlebov.



Quercetin --- Flavanoid s největšími antioxidačními účinky. Bohaté využití ve farmacii.

Minimální průkazná diference (Quercetin) Skupina

Příp.

Průměr

--------------------

Podmolí

Archlebov

Popice

Podmolí

3

0,0000

*

Archlebov

9

0,0022

*

Popice

4

0,0668

*

tabulka č. 32

*

* označuje významně odlišné páry

V případě kyseliny salicylové se dle tabulky od sebe významně liší lokality Popice – Podmolí a Popice - Archlebov. V celkovém hodnocení lze za nejvíce odlišnou lokalitu označit Podmolí, lišící se průkazně od ostatních lokalit u nejvíce sledovaných látek (Σ Flavanoly – katechiny, catechin, epicatechin a resveratrol).

50

8.2.3 Vliv tratí na obsahy fenolitických látek (souhrnné charakteristiky)

Quercetin

Quercitrin

Quercetin-3-ßD-Glukoside

Rutin

Trans-astringin (vázaný)

Transpiceatannol

Cis-piceid

Cis-resveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Transresveratrol

Epicatechin

Catechin

Kyselina koutarová

Kyselina kumarová

Kyselina kávová

16,7667 1,6079 0,9199 0,2139 0,2965 2,7520 2,0342 3,5966 4,7037 2,0815 0,4871 0,1038 0,2068 0,1510 0,0115

0,0085

0,0224 0,1381 0,0206 0,0000

33,5012

2,7392

0,0027

0,0209 0,0449 0,0061 0,0000

Quercetin

Quercitrin

tabulka č. 34

Rutin

Trans-astringin (vázaný)

Transpiceatannol

Cis-piceid

Cis-resveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Transresveratrol

Epicatechin

Catechin

Kyselina koutarová

Kyselina kumarová

Kyselina kávová

Kyselina salicylová

Kyselina syringová

Kyselina vanillová

Kyselina gallová

(katechiny)

Σ Flavanoly

Folin

Σ polyfenoly -

----------------------------------------------------------------------------------------------

Quercetin-3-ßD-Glukoside

0,5745 0,3263 0,0650 0,1982 0,4229 0,5433 0,8370 0,4776 0,3643 0,1516 0,0598 0,0455 0,1045 0,0084

247,5000

3,2500 1,1501 0,5084 0,3438 0,2280 1,7995 1,7685 3,2676 1,8472 0,2807 0,1255 0,1379 0,1025 0,2729 0,0056

0,0077

0,1449 0,4415 0,0306 0,0042

3,5355

0,6364 1,0364 0,3959 0,0297 0,0025 0,4089 0,3543 0,3316 0,2114 0,0125 0,1261 0,1148 0,0599 0,1839 0,0034

0,0062

0,0354 0,5449 0,0320 0,0031

Quercetin

Quercitrin

Quercetin-3-ßD-Glukoside

tabulka č. 35

Rutin

Trans-astringin (vázaný)

Transpiceatannol

Cis-piceid

Cis-resveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Transresveratrol

Epicatechin

Catechin

Kyselina koutarová

Kyselina kumarová

Kyselina kávová

---------------------------------------------------------------------------------------------------Kyselina syringová

Kyselina vanillová

Kyselina gallová

(katechiny)

Σ Flavanoly

Folin

Σ polyfenoly -

Dílčí výběr (Trať = Pleštice)

Průměr Směrodatná odchylka

tabulka č. 33

304,3333

Dílčí výběr (Trať = Horní maliny)

Průměr Směrodatná odchylka

Kyselina salicylová

Kyselina syringová

Kyselina vanillová

Kyselina gallová

(katechiny)

Σ Flavanoly

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kyselina salicylová

Průměr Směrodatná odchylka

Folin

Σ polyfenoly -

Dílčí výběr (Trať = Šobes)

294,5714

7,4714 2,3585 0,7566 0,2518 0,2839 3,4765 1,9984 3,9953 2,4934 0,5421 0,1941 0,1222 0,1666 0,2331 0,0155

0,0066

0,0135 0,0471 0,0231 0,0017

35,6551

3,9216 2,3195 0,4867 0,0429 0,1266 1,3940 0,5997 1,2504 0,6896 0,2205 0,0754 0,0539 0,1252 0,1534 0,0163

0,0039

0,0176 0,0508 0,0326 0,0020

51

Průměr Směrodatná odchylka

Quercetin

Quercitrin

Quercetin-3-ß-DGlukoside

tabulka č. 36

Rutin

Trans-astringin (vázaný)

Transpiceatannol

Cis-piceid

Cis-resveratrol

Trans-piceid (vázaný)

Transresveratrol

Epicatechin

Catechin

Kyselina koutarová

Kyselina kumarová

Kyselina kávová

Kyselina salicylová

--------------------------------------------------------------------------------------------------Kyselina syringová

Kyselina vanillová

Kyselina gallová

(katechiny)

Σ Flavanoly

Folin

Σ polyfenoly -

Dílčí výběr (Trať = Sonberk)

266,7500

3,4750 0,4316 0,7226 0,2299 0,4814 2,3604 1,5692 2,0022 1,6579 0,3449 0,1691 0,1285 0,1124 0,2155 0,0170

0,0058

0,0000 0,0112 0,0050 0,0668

59,4496

1,6998 0,1515 0,4712 0,1307 0,1783 0,3291 0,8403 0,1779 0,2658 0,0641 0,0916 0,0560 0,0531 0,0804 0,0233

0,0042

0,0000 0,0101 0,0048 0,0587

Tabulky zobrazují průměrné naměřené hodnoty jednotlivých látek z vín pěstovaných na daných tratích. Celkově nejvyšších obsahů fenolických látek bylo naměřeno u vzorků z trati Šobes (340,456 mg/l). Naopak nejnižších obsahů dosahují trati Horní maliny a Sonberk (263,217 až 280,756 mg/l).

52

Následující tabulky mnohonásobného porovnávání (minimální průkazná diference) byly vytvořeny pro významné obsahové látky ve víně s ohledem na jednotlivé trati.



Σ Flavanoly (katechiny) --- kondenzované taniny (třísloviny). Obsaženy v pevných částech hroznů (slupka, semena, třapina). Minimální průkazná diference (Flavanoly - katechiny) ----tabulka č. 37 Skupina

Příp.

Průměr

Horní Maliny

Sonberk

Pleštice

Šobes

Horní Maliny

2

3,2500

*

Sonberk

4

3,4750

*

Pleštice

7

7,4714

Šobes

3

16,7667

* *

*

*

* označuje významně odlišné páry

V případě Flavanolů (katechinů) se dle tabulky od sebe významně liší trať Šobes od všech ostatních zkoumaných tratí.



Kyselina salicylová --- Fenolická kyselina obsažena v hroznech a ve víně. Minimální průkazná diference (Kyselina salycilová) -------tabulka č. 38 Skupina

Příp.

Průměr

Horní Maliny

2

0,2280

Pleštice

7

0,2839

Šobes

3

0,2965

Sonberk

4

0,4814

Horní Maliny

Pleštice

Šobes

Sonberk

* označuje významně odlišné páry.

V případě kyseliny salicylové se dle tabulky od sebe významně neliší žádné ze sledovaných tratí.



Kyselina koutarová --- Fenolická kyselina obsažena v hroznech a ve víně. Minimální průkazná diference (Kyselina koutarová) ------tabulka č. 39 Skupina

Příp.

Průměr

Sonberk

Sonberk

4

2,0022

Horní Maliny

2

3,2676

Šobes

3

3,5966

*

Pleštice

7

3,9953

*

Horní Maliny

Šobes

Pleštice

*

*

* označuje významně odlišné páry.

V případě kyseliny koutarové se dle tabulky od sebe významně liší trati Sonberk – Šobes a Sonberk – Pleštice.



Catechin --- taniny (třísloviny). Obsaženy v pevných částech hroznů (slupka, semena, třapina). Minimální průkazná diference (Catechin) --------------------tabulka č. 40 Skupina

Příp.

Průměr

Sonberk

Sonberk

4

1,6579

Horní Maliny

2

1,8472

Pleštice

7

2,4934

*

Šobes

3

4,7037

*

Horní Maliny

Pleštice

Šobes

*

* * *

*

*

* označuje významně odlišné páry.

V případě Catechinu se dle tabulky od sebe významně liší trať Šobes od všech ostatních a trať Pleštice od trati Sonberk.

53



Epicatechin --- taniny (třísloviny). Obsaženy v pevných částech hroznů (slupka, semena, třapina).

Minimální průkazná diference (Epicatechin)

-----------------

Horní Maliny

Sonberk

Pleštice

tabulka č. 41

Skupina

Příp.

Průměr

Šobes

Horní Maliny

2

0,2807

*

Sonberk

4

0,3449

*

Pleštice

7

0,5421

Šobes

3

2,0815

* *

*

*

* označuje významně odlišné páry.

V případě Epicatechinu se dle tabulky od sebe významně liší trať Šobes od všech ostatních tratí.



Trans - resveratrol --- ochranná látka nejvíce se vyskytující se ve slupkách bobulí. Fungicidní účinky, obsah ovlivněn technologií výroby. Minimální průkazná diference (Trans - resveratrol) -------tabulka č. 42 Skupina

Příp.

Průměr

Horní Maliny

Sonberk

Pleštice

Šobes

Horní Maliny

2

0,1255

*

Sonberk

4

0,1691

*

Pleštice

7

0,1941

Šobes

3

0,4871

* *

*

*

* označuje významně odlišné páry.

V případě Trans - resveratrolu se dle tabulky od sebe významně liší opět trať Šobes od všech ostatních tratí.



Rutin --- Flavanoid s vysokými antioxidačními účinky.

Minimální průkazná diference (Rutin)

-------------------------Sonberk

Skupina

Příp.

Průměr

Sonberk

4

0,0000

*

Pleštice

7

0,0135

*

Šobes

3

0,0224

*

Horní Maliny

2

0,1449

*

Pleštice

Šobes

tabulka č. 43

*

Horní Maliny

*

* označuje významně odlišné páry.

V případě Rutinu se dle tabulky od sebe významně liší trať Horní maliny od všech ostatních tratí.



Quercetin – 3 – β – D - Glukoside --- Flavanoid s největšími antioxidačními účinky. Bohaté využití ve farmacii.

Minimální průkazná diference (Rutin)

-------------------------Sonberk

Skupina

Příp.

Průměr

Sonberk

4

0,0112

*

Pleštice

7

0,0471

*

Šobes

3

0,1381

Horní Maliny

2

0,4415

*

Pleštice

Šobes

tabulka č. 44

Horní Maliny

*

* označuje významně odlišné páry.

V případě Quercetin – 3 – β – D - Glukoside se dle tabulky od sebe významně liší trať Horní maliny od všech ostatních tratí.

54



Quercetin --- Flavanoid s největšími antioxidačními účinky. Bohaté využití ve farmacii.

Minimální průkazná diference (Quercetin) Skupina

Příp.

Průměr

Šobes

-------------------Pleštice

Horní Maliny

tabulka č. 45 Sonberk

Šobes

3

0,0000

*

Pleštice

7

0,0017

*

Horní Maliny

2

0,0042

Sonberk

4

0,0668

* *

*

*

* označuje významně odlišné páry.

V případě Quercetinu se dle tabulky od sebe významně liší trať Sonberk od všech ostatních tratí. V celkovém hodnocení lze za nejvíce odlišnou trať označit Šobes, lišící se průkazně od ostatních tratí u nejvíce sledovaných látek (Σ Flavanoly – katechiny, kyselina koutarová, catechin, epicatechin a resveratrol).

8.2.4 Analýza hlavních komponent Označení a pořadí jednotlivých komponent

------------------

tabulka č. 46

vzorek

ročník

ROK

lokalita

pořadí na komponenty

Trat

RR1 RR2 RR3 RR4 RR5 RR6 RR7 RR8 RR9 RR10 RR11 RR12 RR13 RR30 RR31 RR32

2005 2006 2007 2008 2008 2008 2008 2008 2005 2006 2007 2007 2007 2006 2007 2008

2005 2006 2007 2008 2008 2008

Popice Popice Popice Popice Archlebov Archlebov Archlebov Archlebov Archlebov Archlebov Archlebov Archlebov Archlebov Podmolí Podmolí Podmolí

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Sonberk Sonberk Sonberk Sonberk Horní Malíny Pleštice Pleštice Pleštice Pleštice Pleštice Pleštice Horní Malíny Pleštice Šobes Šobes Šobes

2008

2005 2006 2006 2007 2007 2007 2006 2007 2008

Analyzováno bylo 16 vzorku z lokalit Popice (trať Sonberk) Archlebov (tratě Horní maliny a Pleštice) a Podmolí (trať Šobes). Vzorky se pohybují v rozmezí ročníku 2005 až 2008 včetně. Pro porovnání vstupních naměřených dat byla použita metoda analýzy hlavních komponent. Jedná se o redukci původního počtu popisovaných proměnných (vzorky RR1 – RR13, RR 30 – RR32) novými (umělými) veličinami, tzv. komponenty. Ty shrnují informace o původních proměnných za cenu minimální ztráty informací. Komponenty jsou vzájemně nezávislé. ------------------------ 82)

82

)DOC. DR. ING. HORÁK, Jiří. 6.5.2 Analýza hlavních komponent [online]. 2002 [cit. 2010-05-13]. Prostorová analýza dat. Dostupné z WWW: .

55

Graf analýzy jednotlivých komponent

--------------------------------

4

graf č. 1

1

3

7

Komponenta 2

2 11

6

5

16

1

0

4

3 13

-1

14

15

9 2

10

-2

8

-3 12 -4

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

Komponenta 1

Komponenta 1 Z grafu jasně vystupují jako nejlepší komponenty 14, 15 a 16. Těmito čísly jsou označena vína vyrobená z hroznů pěstovaných na trati Šobes u Podmolí z ročníků 2006, 2007 a 2008. Trať Šobes celkově vyniká takřka ve všech sledovaných látkách, což potvrzují i kapitoly 8.2.1, 8.2.2 a 8.2.3.

56

9. Diskuze Tato práce je zaměřena na stručný popis geologických a pedologických podmínek daných lokalit a případné nalezení vztahu mezi těmito podmínkami s naměřenými hodnotami polyfenolických látek. Na vybraném vzorku 16 vín od 3 výrobců (SPIELBERG CZ, spol. s r.o., Znovín Znojmo, a.s. a Sonberk) pěstovaných na čtyřech vinařských tratí patřících na území 3 vinařských obcí (Archlebov, Podmolí a Popice) je demonstrován různorodý geologický i pedologický základ vinic. Zároveň se jedná i o různorodý přístup k pěstování, zpracování a výrobě vína. Vybraná odrůda Ryzlink rýnský jak uvádí J. Farkaš (viz citace 83), patří k nejlepším vínům vůbec. Jedná se o odrůdu severních vinařských oblastí, kde dosahuje vyváženějšího poměru cukernatosti k obsahu kyselin, než v oblastech jižních. Chemické složení Ryzlinku je ovlivněno do značné míry vegetačním obdobím a zpracováním moštu. Z tohoto důvodu byly vybrány různé ročníky vín, z různých lokalit, různého jakostního stupně, vyrobené různými metodami. Statistická data z takto různorodých vzorků různého stáří mají větší vypovídací hodnotu s ohledem na vliv geologických a půdních podmínek. Samotný rozbor vín na obsah celkových polyfenolických látek (CP) je v posledních několika letech mezi vinaři velmi žádaný. Tento fakt potvrzují jak domácí, tak zahraniční práce (viz citace 84 a 85). U první z citovaných prací se jedná o tuzemský výzkum zaměřující se na zdravotní výhody či nevýhody konzumace vína. Druhá z citovaných prací je zaměřena na využití analýzy polyfenolických látek pro identifikaci jednotlivých odrůd a jakostních tříd vín z různých oblastí. Je zde vyzdvižen význam polyfenolů jako stabilního a díky moderním statistickým metodám vyhodnocování dat i velice přesného prostředku identifikace vín. -------------------------------- 83). 84). 85)



Vliv ročníku Kolektiv autorů z Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze provedl mimo jiné rozbor 76 vzorků Ryzlinku rýnského získaných z obchodních řetězců ročníků 1994, 1998 – 2002 (viz citace 84). Jako statisticky významně rozdílný oproti všem ostatním byl vyhodnocen ročník 1994 (386,5 mg/l CP). V našem případě se v celkovém obsahu CP významně statisticky odlišuje ročník 2005 s průměrnou hodnotou 356,559 mg/l. Zahraniční práce analyzuje 38 bílých jihoafrických vín (Chardonnay, Sauvignon Blanc a Chenin Blanc) různých jakostních tříd z ročníku 1988 až 2003. Tento výzkum je zaměřen na jednotlivé polyfenolické látky u kterých konstatuje v případě bílých vin očekávané nižší celkové objemy ve srovnání s víny červenými. Další naměřená data se spíše vztahují na vliv lokality a odrůdy. Jiná z prací (Prof. Lachman a kol, 2004 – viz citace 88) zkoumá obsahy CP ve hroznech 8 odrůd bílých vín z Karlštejnské oblasti 83 84

) Doc. Ing. FARKAŠ, Ján, CSc. Technologie a biochemie vína. Praha : Nakladatelství technické literatury, 1980. 870 s. ) FAITOVÁ, Kateřina, et al. Obsah celkových polyfenolických látek ve vybraných vzorcích vín z ČR. Vinařský obzor. 2004,

97, 9, s. 420 - 422. 85 ) DE VILLIERS, André, et al. Classification of South African red and white wines according to grape variety based on the non-coloured phenolic content [online]. 2005 [cit. 2010-05-13]. Dostupné z WWW: .

57

(vinice Na Plešivci). Vybrány byly například odrůdy Aurelius, Kerner, Sylvánské zelené, veltlínské zelené a další z ročníků 2001 a 2002, napadené z 50 – 65% Botrytis cinerea (2001) a z 35 – 50% (ročník 2002). Z výsledků vyplívají poměrně vysoké obsahy CP v moštu. Průměrná hodnota u bílých vín z obou ročníků dosahovala 213 mg/l CP. Což je poměrně nízké číslo v porovnání s naším výsledkem, který v ročnících 2005 – 2008 dosahuje hodnoty 314,789 mg/l CP. Nejvyšších a srovnatelných výsledků dosahuje pouze odrůda Muscat Ottonel s hodnotou 267 mg/l CP. Tato hodnota je srovnatelná s námi analyzovaným ročníkem 2008 a hodnotou 281,315 mg/l CP. Když se v námi zmiňovaných ročnících zaměříme na jednotlivé statisticky významně odlišné látky, je tím nejvýraznějším rok 2008, který se významně liší u všech zmiňovaných látek (kyselina syringová, kyselina salicylová, kyselina kávová a Cis – piceid). U konkrétních látek lze vyzdvihnout v poslední době hojně zmiňovaný resveratrol (díky jeho léčivým účinkům). Stejný kolektiv českých autorů (viz citace 89) se zaměřil na analýzu 12 lahví Tramínu, ročník 2000, jakostní třídy pozdní sběr z žernosecké vinařské oblasti. Celkový obsah zjištěných CP byl průměrně 270,4 mg/l. Tedy podobný jako v námi analyzovaném roce 2008 (281,315 mg/l). Konkrétní naměřená průměrná hodnota resveratrolu (Faitová a kol., 2004) je 0,063 mg/l. Tento výsledek je podstatně nižší než jakákoliv hodnota námi naměřená u Ryzlinku rýnského, ročníků 2005 – 2008 (0,098 – 0,2458 mg/l). V závěru práce Faitové, Lachmana a kol. je zmíněn i podstatný rozdíl mezi jednotlivými láhvemi, přestože byl výrobcem deklarován jednotný ročník i jakostní třída. Kolísání mezi jednotlivými láhvemi Tramínu (u CP o 1,9%) je možné přisoudit mnoho příčin: odlišné podmínky při transportu a skladování, rozdílné teploty a světlostní podmínky v různých úrovních skladu. Tím dochází k degradaci antokyanů (větší vystavení láhve světlu) a tím i v konečném důsledku k významným změnám v celkovém obsahu polyfenolických látek. Stejně tak práce Prof. Lachmana a kol. (viz citace 88) uvádí velice nízké hodnoty resveratrolu ve všech jimi analyzovaných odrůdách a ročnicích (2001 – 2002) oproti našim. Z toho ročník 2001 obsahoval hodnoty v řádech setin mg/l resveratrolu v bobulích. Hodnoty CP a tedy i resveratrolu nejsou tedy ovlivněny pouze lokalitou, dobou sklizně a způsobem zpracování hroznů a moštu, ale podstatně i následným nakládáním s jednotlivými láhvemi vína. -------------------------------- 86). 87). 88). 89)



Vliv lokality a trati V případě oblastí, již zmiňovaná práce (citace 86) ukazuje rozpětí obsahu CP 171,7 – 465,0 mg/l v moravském regionu (znojemská, mikulovská a mutěnická 86

) FAITOVÁ, Kateřina, et al. Obsah celkových polyfenolických látek ve vybraných vzorcích vín z ČR. Vinařský obzor. 2004, 97, 9, s. 420 - 422. 87 ) DE VILLIERS, André, et al. Classification of South African red and white wines according to grape variety based on the non-coloured phenolic content [online]. 2005 [cit. 2010-05-13]. Dostupné z WWW: . 88 ) PROF. ING. LACHMAN, J. Content of polyphenolic antioxidants and trans-resveratrol in grapes of different varieties of grapevine (Vitis vinifera L.) [online]. Praha : ., 2004. 4 s. Oborová práce. Faculty of Agronomy, Czech University of Agriculture in Prague, Prague, Czech Republic. Dostupné z WWW: . 89 ) FAITOVÁ, Kateřina. P20 KOLÍSÁNÍ OBSAHU CELKOVÝCH POLYFENOLICKÝCH LÁTEK A RESVERATROLU V LAHVÍCH TRAMÍNU STEJNÉ ŠARŽE [online]. Praha :, 2003. 4 s. Oborová práce. KATEDRA CHEMIE, AGRONOMICKÁ FAKULTA, ČZU PRAHA. Dostupné z WWW: .

58

oblast). Do tohoto intervalu lze zařadit i námi zjištěné obsahy 280,7563 – 340,4559 CP ve vínech z lokalit Archlebov, Podmolí a Popice. Největší průměrný obsah CP byl kolektivem autorů zjištěn v českém regionu v oblasti roudnické (386,5 mg/l). V citované práci se uvádí významné statistické ovlivnění obsahu CP u Ryzlinku rýnského vlivem oblasti pěstování, ročníkem i jakostní třídou vína. U námi naměřených dat vyniká lokalita Podmolí (340,456 mg/l) s třemi vzorky vín jakostní třídy pozdní sběr, ročníky 2006 – 2007. Práce profesora Lachmana a kol. (viz citace 90) uvádí, jak již bylo v případě vlivu ročníku zmíněno, hodnoty naměřené v bílých vínech z Karlštejnské oblasti (vinice Na Plešivci). Hodnoty CP v moštu z vín této oblasti dosahují 213 mg/l. Takto nízké číslo není srovnatelná s žádnou z námi publikovaných hodnot. Nejnižšího výsledku z námi analyzovaných lokalit dosahují Popice s hodnotou 280,7563 mg/l CP. Z tratí je pak nejnižší hodnota zjištěna v oblasti Horních malin (Archlebov), 263,2171 mg/l CP. U zahraniční práce (viz citace 91) je kladen větší důraz na jednotlivé látky a jejich obsahy v porovnání s průměry v jednotlivých vinařských zemích. V případě procatechinu a epicatechinu u vín odrůdy Chardoney a Savignon Blanc byly naměřeny srovnatelné hodnoty s mnoha jinými zahraničními výzkumy. V porovnání s francouzskými víny byly hodnoty podobné, ale vzhledem ke kanadským vínům vyšší. U vína Chenin Blanc byly tyto dvě látky ve statisticky významně menší míře než je celosvětový průměr. U námi naměřených dat je catechin i epicatechin ve statisticky větší míře než u ostatních sledovaných lokalit i tratí obsažen u vín z lokality Podmolí, trať Šobes (průměrně 4,704 a 2,082 mg/l). Obsahy trans – resveratrolu a Piceidu jsou v práci kolektivu zahraničních autorů hodnoceny jako srovnatelné se světovým průměrem. Vzorek Ryzlinku rýnského z moravských oblastí vykazuje statisticky významný rozdíl u trans resveratrolu opět u lokality Podmolí, trať Šobes (0,4871 mg/l). Tato lokalita ako jediná ze sledovaných leží celá na žulovém podkladu a sprašových a sprašových hlínách, což může být jedna z příčin statisticky významných výsledků u ní zjištěných. Hodnota resveratrolu ve vínech lokality Podmolí (trať Šobes) je i podstatně vyšší než hodnoty naměřené v moštu Prof. Lachmanem a kol. z Karlštejnské oblasti, vinice Na Plešivci (viz citace 91), kde byly zjištěny obsahy v řádu setin mg/l. Nejnižší námi naměřená hodnota resveratrolu byla zjištěna u lokality Popice (0,1691 mg/l) a u trati Horní maliny (Popice – 0,1255 mg/l), která leží na karbonátech (vápencích) a lehkých, hlinito písčitých půdách. Tyto podmínky trati Horní maliny (Popice) mohou naopak mít příznivý vliv na statisticky významné množství Quercetinu (antioxidant), jehož hodnoty (0,0668mg/l) jsou podstatně vyšší než u všech ostatních lokalit a tratí. -------------------------------- 90). 91). 92) 90

) FAITOVÁ, Kateřina, et al. Obsah celkových polyfenolických látek ve vybraných vzorcích vín z ČR. Vinařský obzor. 2004, 97, 9, s. 420 - 422. 91 ) PROF. ING. LACHMAN, J. Content of polyphenolic antioxidants and trans-resveratrol in grapes of different varieties of grapevine (Vitis vinifera L.) [online]. Praha : ., 2004. 4 s. Oborová práce. Faculty of Agronomy, Czech University of Agriculture in Prague, Prague, Czech Republic. Dostupné z WWW: . 92 ) DE VILLIERS, André, et al. Classification of South African red and white wines according to grape variety based on the non-coloured phenolic content [online]. 2005 [cit. 2010-05-13]. Dostupné z WWW: .

59

10.

Závěr

Tato práce byla zadaná v rámci Ústavu vinohradnictví a vinařství na Mendelově univerzitě v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě. Rozsáhlé téma geologických a pedologických vlivů na kvalitu hroznů a révy je obtížné uchopit na několika stránkách kterékoliv z prací, což dokazuje obrovský počet dílčích výzkumů na toto téma. Kvalitu hroznů a vína, stejně tak jako celkovou vitalitu révového keře ovlivňuje mnoho různorodých faktorů zmíněných v úvodních kapitolách této práce. Obsáhlost těchto vlivů vyžaduje vzájemnou korporaci odborníků z mnoha vědních oborů a následné přesné interpretování a vzájemné nezávislé potvrzení nebo vyvrácení dosažených výsledků. Dílčí přínos této práce spočívá v detailním popisu vybraných lokalit moravské vinařské oblasti, konkrétně Archlebov, Popice a Podmolí. Tyto tři lokality představují reprezentativní vzorek různorodých geologických a pedologických podmínek a zároveň i špičková vinařství s celosvětovým věhlasem. Jednotnost analyzované odrůdy Ryzlinku rýnského, pěstovaného na 4 jednotlivých tratích zaručuje možnost srovnání získaných dat a určení možného vlivu jejich geologických a pedologických podmínek. Různorodost vzorků v použitých ročnících a jakostních třídách napomáhá k sjednocení získaných dat a eliminuje jejich ovlivnění způsobem zpracování moštu a skladováním. Použití HPLC metody pro analýzu obsahu polyfenolických látek ve vzorcích a jejich následné statistické vyhodnocení napomáhá k větší přesnosti a průkaznosti dosažených dat. Statistická data se jednotlivě zaměřující na vliv ročníku, lokality a trati. Mnohonásobné porovnání dat pro jednotlivé polyfenolitické látky zobrazuje statisticky významně odlišitelné páry. Průměrné hodnoty souhrnných charakteristik jsou velice dobře porovnatelné s výsledky podobných analýz z ČR i celého světa což může významně napomoci při identifikaci jednotlivých odrůd. Geologické a pedologické profily jednotlivých oblastí a jejich přiřazení k získaným hodnotám polyfenolů ve víně, je možné využít k identifikaci vztahů a vlivu mezi těmito faktory. Pro jasnější představu o možnosti vlivu geologického a pedologického podloží na obsah polyfenolů ve víně je potřebné získání většího množství rozborů a dat. V našem případě u ročníku se jeví jako statisticky významně odlišný rok 2008 s nejnižším celkovým obsahem polyfenolických látek. Naopak nejvyšší výsledky byly zjištěny u ročníku 2005. Obě tyto hodnoty je možno srovnat s několika tuzemskými pracemi, v kterých bylo dosaženo podobných výsledků v různých letech. Rozpory v jednotlivých ročnicích mohou být způsobeny odlišnou vegetační dobou, která obzvláště u Ryzlinku rýnského podstatně ovlivňuje obsah polyfenolů. V případě lokality a trati je nejzajímavějším výsledkem jednoznačná odlišnost obce Podmolí (trať Šobes) od všech ostatních lokalit i tratí. Statisticky významná data jsme na této lokalitě zjistily například v případě resveratrolu. Tento výsledek může být způsoben velice odlišným geologickým i pedologickým podložím dané vinice. Hodnotná data jsou zjištěny i v lokalitě Popice (trať Sonberk), kde byly vyhodnoceny jako statisticky významně odlišné hodnoty Quercetinu.

60

11.

Abstrakt

Cílem této je stručný popis geologických a pedologických podmínek daných lokalit a následná analýza vzorků vín na těchto lokalitách vypěstovaných. Práce obsahuje jednoduchý výčet součástí zahrnovaných pod původně francouzský výraz terroir. Primární zaměření je směřováno na geologické a pedologické podmínky, které jsou v jednotlivých kapitolách stručně popsány a následně demonstrovány na vybraných lokalitách (Archlebov, Podmolí, Popice). V rámci těchto obcí byly získány vzorky vín odrůdy Ryzlink rýnský od výrobců Spielberg, Sonberk a Znovín Znojmo. Konkrétně vína vyrobená z hroznů rostoucích na vinařských tratích Horní maliny a Pleštice (Archlebov), Šobes (Podmolí) a Sonberk (Popice). V těchto vzorcích byl pomocí vysokoučinné kapalinové chromatografie (HPLC) zjištěn obsah 21 různých polyfenolických látek. Získaná data byla statisticky zpracována pomocí programu Unistat verze 5.1 for Excel. Nejprůkaznější výsledky byly získány ze vzorků vín z trati Šobes, vinařská obec Podmolí. U jednotlivých látek lze vyzdvihnout jako statisticky významně hodnoceny resveratrol (Podmolí, trať Šobes) a Quercetin (Popice, trať Sonberk).

The goal of this thesis to briefly describe geological and pedological conditions of given localities and further analysis of wines grown there. The thesis contains simple summary originally called terroir in French. Primarily it focuses on geological and pedological conditons that are briefly described in each chapter and demonstrated by use of locality examples (Archlebov, Podmoli, Popice). In those areas we gathered wine samples of Riesling variety from wine makers Spielberg, Sonberk and Znovin Znojmo. More precisely the grapes were grown in wineyards Horni maliny and Plestice (Archlebov), Sobes (Podmoli) and Sonberk (Popice). By use of High Performance Liquid Chromatography (HPLC) on these samples we found 21 different polyphenolic substances and gathered data were subjected to statistical analysis by Unistat for Excel v. 5.1. The clearest results were extraced from wine samples of wineyard Sobes (Podmoli). Several substances were shown as statistically very important. Namely Resveratrol (Podmoli, wineyard Sobes) and Quercetin (Popice, wineyard Sonberk).

61

12.

Abecední seznam citací

--- Tištěné zdroje --- BLAHOVÁ, Patra. Výsledky analýzy půdy. Staré město, 2008. 14 s. AGRA GROUP, a.s. zemědělská laboratoř. --- materiály osobně získané od jednatele společnosti Spielberg JUDr. Jaroslava Javornického --- BOHMRICH, ROGER. TERROIR: COMPETING PERSPECTIVES ON THE ROLES OF SOIL, CLIMATE. [s.l.], 1995. 14 s. Referát. --- CRIPPS, Ann . Geology and Wine. €U(RO)CK [online]. 2001 [cit. 2008-04-17]. --- D. MOUTON, GERDA. TERROIR: THE FOOTPRINT OF GREAT WINES. [s. l.], 2006. 147 s. Diplomová práce. --- Dr. Ing. Hybler. V. Rozbor půdních vlastností na části zemědělského pozemku tratě Slunečná u Popic. Brno, 2003. 6 s.. Mendelova univerzita v Brně. --- Rozbor a posudky zapůjčeny vinařstvím Sonberk; www.sonberk.cz --- FAITOVÁ, Kateřina, et al. Obsah celkových polyfenolických látek ve vybraných vzorcích vín z ČR. Vinařský obzor. 2004, 97, 9, s. 420 - 422. --- FONTANA, Marisa . Wine production: the adopted agronomic methodologies to obtain a high quality production. [s.l.] : [s.n.], 2007. 54 s. --- Lesní vegetace Národního parku Podyjí : Die Waldvegetation des Nationalparks Podyjí/Thayatal / Milan Chytrý, Jiří Vicherek 1.vyd. Academia, 1995 Praha . -- 166 s. : il. + + 2 mapy --- Materiály osobně získané od p. JUDr. Jaroslava Javornického, [cit. 2010-04-20]. Jednatel společnosti SPIELBERG CZ --- Prof. dr. SUK, Miloš. Posouzení trati Slunečná u Popic. 16. 2. 2003, s. 2. Rozbor a posudky zapůjčeny vinařstvím Sonberk; www.sonberk.cz --- RICHARD , Dr Smart. New world responses to old world terroir. The Institute of Masters of Wine [online]. 2002 [cit. 2008-05-08]. --- SEGUIN, G. \’Terroirs\' and pedology of wine growing. In Experientia 42 (1986), Birkh~user Verlag, CH~010 Basel/Switzerland. [s.l.] : [s.n.], 1986. s. 861-873. --- SCHUSTER, D. Terroir – Site and soil – an introduction. In FREGONI, Mario, SCHUSTER, Danny, PAOLETTI, Andrea. Terroir, Zonazione, Viticoltura : Trattato internazionale. [s.l.] : [s.n.], 2003. s. 51-54. --- SUK, Miloš, STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. [s.l.] : [s.n.], 1995. 68 s. --- SWINCHATT, Jonathan . Soil or geology? And what’s the difference?. In VIth International Terroir Congress 2006. [s.l.] : [s.n.], 2006. s. 128-132. --- TOMÁŠEK, M. Atlas půd České Republiky. [s.l.] : [s.n.], 1995. 36 s --- Vinařský atlas území České republiky = Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik / Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007 . -- 226 s. --- WHITE, Robert, et al The Soil Component of Terroir. In VIth International Terroir Congress 2006. School of Resource Management, Faculty of Land and Food Resources, The University of Melbourne, 2006. s. 10.

62

--- Elektronické zdroje --- Archlebov In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 29.8.2006, 28.3.2010 [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . --- BOKR, Pavel. Www.geology.cz [online]. 2000 [cit. 2010-04-21]. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 - Česká geologická služba:. Dostupné z WWW: . --- BOKR, Pavel. Www.geology.cz [online]. 2000 [cit. 2010-04-21]. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 - Česká geologická služba:. Dostupné z WWW: . --- BOKR, Pavel. Www.geology.cz [online]. 2000 [cit. 2010-04-21]. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 - Česká geologická služba:. Dostupné z WWW: . --- C. BOHMRICH, Roger. The Next Chapter in the Terroir Debate. Wine Business Monthly [online]. 2006 [cit. 2008-04-11]. Dostupný z WWW: . --- COUFAL, Pavel . Web.natur.cuni.cz [online]. 2004 [cit. 2010-05-09]. HPLC. Dostupné z WWW: . --- DE VILLIERS, André, et al. Classification of South African red and white wines according to grape variety based on the non-coloured phenolic content [online]. 2005 [cit. 2010-0513]. Dostupné z WWW: . --- DOC. DR. ING. HORÁK, Jiří. 6.5.2 Analýza hlavních komponent [online]. 2002 [cit. 2010-05-13]. Prostorová analýza dat. Dostupné z WWW: . --- Doc. Ing. FARKAŠ, Ján, CSc. Technologie a biochemie vína. Praha : Nakladatelství technické literatury, 1980. 870 s. --- Effect of soil pH on nutrient availability [online]. 2005 [cit. 2008-05-09]. Dostupný z WWW: . --- FAITOVÁ, Kateřina. P20 KOLÍSÁNÍ OBSAHU CELKOVÝCH POLYFENOLICKÝCH LÁTEK A RESVERATROLU V LAHVÍCH TRAMÍNU STEJNÉ ŠARŽE [online]. Praha :, 2003. 4 s. Oborová práce. KATEDRA CHEMIE, AGRONOMICKÁ FAKULTA, ČZU PRAHA. Dostupné z WWW: . --- FOLTA, Pavel. Šobes. Turistika.cz [online]. 28. 12. 2005, [cit. 2010-03-24]. Dostupný z WWW: . --- Geologická stavba - Geografie České republiky [online]. 2007- [cit. 2008-04-17]. Dostupný z WWW: . --- GOODE, Jamie. Wineanorak.com [online]. 2003 - 2010 [cit. 2010-03-08]. Terroir: muddy thinking about the soil?; Mechanisms of terroir; Terroir revisited: towards a working definition. Dostupné z WWW: . --- Herber - kvalitně [online]. 2006 [cit. 2010-03-25]. GEOLOGIE.JPG. Dostupné z WWW: . --- KRAUS, V., et al. Www.wineofczechrepublic.cz [online]. 2005 [cit. 2010-05-09]. Odrůra Ryzlink rýnský. Dostupné z WWW: . --- MCLEAN, Kevin. Fast Forward Weekly [online]. 2009 [cit. 2010-03-08]. The taste of dirt. Dostupné z WWW: .

63

--- Ministerstvo životního prostředí ČR [online]. 2004 [cit. 2008-05-09]. Dostupný z WWW: . --- Oficiální stránky Obce Podmolí - Obec Podmolí: [online]. 2004 [cit. 2010-05-09]. Z tisku - Kvalitu vína ze šobeské vinice ocenila i britská královna Alžběta II.:. Dostupné z WWW: . --- PROF. ING. LACHMAN, J. Content of polyphenolic antioxidants and trans-resveratrol in grapes of different varieties of grapevine (Vitis vinifera L.) [online]. Praha : ., 2004. 4 s. Oborová práce. Faculty of Agronomy, Czech University of Agriculture in Prague, Prague, Czech Republic. Dostupné z WWW: . --- Spielberg [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. .

Spielberg.

Dostupné

z

WWW:

--- Spielberg [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Spielberg. .

Dostupné

z

WWW:

--- ŠANDA, Martin, SNĚHOTA, Michal. Hydropedologie - přednáška 4 [online]. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ, 2006 [cit. 2008-05-09]. Dostupný z WWW: . --- ŠKORPÍK, Martin. Národní park Podyjí: [online]. 2007 [cit. 2010-05-09]. Půdní poměry, Národní park Podyjí:. Dostupné z WWW: . --- Ústavu geotechniky VUT Brno [online]. 2002 [cit. 2010-03-10]. REGIONÁLNÍ GEOLOGIE ČESKÉ REPUBLIKY. Dostupné z WWW: . --- Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005 [cit. 2010-03-24]. Vinařská podoblast Znojemská. Dostupné z WWW: . --- Vinařství SONBERK [online]. 2006 [cit. 2010-03-24]. Vinařství SONBERK. Dostupné z WWW: . --- Www.obecarchlebov.cz [online]. 2007 [cit. 2010-04-20]. Z historie Archlebova - Obec Archlebov:. Dostupné z WWW: . --- Www.znovin.cz [online]. 2005 [cit. 2010-05-09]. Ryzlink rýnský. Dostupné z WWW: .

64