Mas aryk ov a univ erz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
PROBLEMATIKA ZALOŽENÍ OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI NA PŘÍKLADU SLUŇÁKOVA The issues in setting up „O.P.S.“ type non-governmental non-profit organization Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing.Stanislav Kutáček
Autor: Mgr. Markéta Krátká
Olomouc, červen 2008 Jméno a příjmení autora: Mgr. Markéta Krátká
Název bakalářské práce:
Problematika založení obecně prospěšné společnosti na příkladu Sluňákova
Název práce v angličtině:
The issues in setting up „O.P.S.“ type non-governmental nonprofit organization
Katedra:
veřejné ekonomie
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Stanislav Kutáček Rok obhajoby:
2008
Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou založení obecně prospěšné společnosti. V teoretické části je vymezena problémová oblast - obecná definice a postavení obecně prospěšné společnosti v českém právním řádu, současná situace a srovnání s právními formami obvyklými v EU. V případové studii jsou vysvětleny důvody a popsán a zhodnocen průběh převodu oddělení ekologické výchovy Odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouce na obecně prospěšnou společnost.
Annotation The thesis is focused on the issue in setting up a public benefit company – one type of nongovernmental organization in the Czech Republic. In the initial part a general framework has been drafted – definition of the type of the organization and its position in the Czech law system, current situation and comparison with similar types of organizations in the European Union. The main intention of the second part is to explain the reasons for transformation,and describe and evaluate the process of the transformation of the Olomouc City Hall Department into the Public benefit company.
Klíčová slova neziskový sektor, založení neziskové organizace, obecně prospěšná společnost, Sluňákov
Keywords non-profit sector, setting up the non-profit organization, public benefit company, Sluňákov
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Problematika založení obecně prospěšné společnosti na příkladu Sluňákova vypracovala samostatně pod vedením Ing. Stanislava Kutáčka, a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Olomouc dne 26. června 2008 vlastnoruční podpis autora
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 5 1. TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................................................... 6 1.1 NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE A JEJICH KATEGORIZACE ....................................................................... 8 1.1.1 Neziskové organizace v České Republice.............................................................................................. 8 1.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA ČINNOSTI OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH SPOLEČNOSTÍ ................................................................. 8 1.2.1 Činnost obecně prospěšných společností .............................................................................................. 9 1.2. Založení a vznik obecně prospěšných společností .................................................................................. 9 1.2.3 Zrušení, likvidace a zánik obecně prospěšné společnosti ................................................................... 10 1.2.4 Orgány řízení obecně prospěšné společnosti ...................................................................................... 10 1.3 VÝVOJ OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH SPOLEČNOSTÍ V ČR OD PŘIJETÍ ZÁKONA O OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH SPOLEČNOSTECH ............................................................................................................................................... 12 1.3.1. Dosavadní vývoj obecně prospěšných společností ............................................................................. 12 1.3.2 Úpravy právnických osob podle návrhu nového občanského zákoníku .............................................. 14 1.3.3 Současnost obecně prospěšných společností v ČR.............................................................................. 15 1.4 VZTAH K PRÁVNÍM FORMÁM NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V EU .................................................................. 17 1.4.1 Německo.............................................................................................................................................. 18 1.4.2 Francie................................................................................................................................................ 19 1.4.3 Anglie .................................................................................................................................................. 20 1.4.4 Slovensko ............................................................................................................................................ 20 1.4.5 Země střední a východní Evropy ......................................................................................................... 20 1.5 SHRNUTÍ ...................................................................................................................................................... 22 2.PŘÍPADOVÁ STUDIE .................................................................................................................................... 23 2.1 STRUČNÉ PŘEDSTAVENÍ ORGANIZACE ......................................................................................................... 23 2.2 DŮVODY PRO ZMĚNU PRÁVNÍ FORMY ORGANIZACE ..................................................................................... 24 2.2.1 Výchozí situace - historie do roku 2006 .............................................................................................. 24 2.2. Změny v činnosti organizace................................................................................................................. 25 2.3 VÝBĚR PRÁVNÍ FORMY ................................................................................................................................ 26 2.3.1 Možnosti obcí při zakládání samostatných právnických osob ............................................................ 26 2.3.2 Požadavky na právní formu ................................................................................................................ 27 2.3.3 Srovnání možných právních forem...................................................................................................... 28 2.4 PŘÍPRAVY NA ZMĚNU PRÁVNÍ FORMY .......................................................................................................... 29 2.4.1 Administrativní příprava na převod právní formy .............................................................................. 29 2.4.2 Příprava zaměstnanců na převod právní formy .................................................................................. 31 2.5 ZALOŽENÍ A VZNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI ................................................................................ 33 2.5.1Vznik orgánů obecně prospěšné společnosti ........................................................................................ 33 2.5.2 Činnost a změny v činnosti.................................................................................................................. 34 2.5.3 Pracovně-právní dopady transformace .............................................................................................. 35 2.5.4 Změny v organizačním schématu ........................................................................................................ 36 2.5.5 Administrativní změny......................................................................................................................... 38 2.5.6 Majetkoprávní dopady transformace .................................................................................................. 39 2.5.7 Financování OPS ................................................................................................................................ 39 2.6 SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ BUDOUCÍ VÝVOJ ....................................................................................... 40 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 41 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: .............................................................................................................. 43 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ................................................................................................................ 45 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 45 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 45
ÚVOD Význam neziskového sektoru v České republice neustále roste. V současné době neziskové organizace reprezentují především občanská sdružení, nadace a nadační fondy a obecně prospěšné společnosti. Obecně prospěšná společnost (dále OPS) byla v našem právním řádu zakotvena v roce 1995, a od prvopočátku je její existence a právní úprava diskutována. OPS jakožto zcela nový typ nestátní neziskové organizace měla mimo jiné nabídnout alternativu pro příspěvkové a bývalé rozpočtové organizace v souvislosti s jejich uvažovanou transformací. Podle výzkumu, je však pouze 14 % OPS zakládáno státní správou.1 V prosinci 2007 existovalo podle zprávy Českého statistického úřadu v ČR 1478 OPS.2 Důvodem jejich relativně nízkého počtu je s vysokou pravděpodobností fakt, že veškeré aktivity, které ze zákona může vykonávat obecně prospěšná společnost, je možné zajišťovat i prostřednictvím občanských sdružení. Jedním z příkladů, kdy je OPS založena obcí je Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. (dále jen OPS Sluňákov). OPS Sluňákov byla založena 1.1. 2007, jedná se tedy o organizaci „mladou“. Vznikla vyčleněním oddělení ekologické výchovy Odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouc (dále MmOl). Přestože je tato právní forma a její úskalí často diskutována, byla v tomto případě zvolena jako nejpřijatelnější. Cílem této práce je zhodnotit rozvoj obecně prospěšných společností od přijetí příslušného zákona v roce 1995. Práce obsahuje nejprve část teoretickou, zaměřenou na obecnou definici a postavení obecně prospěšné společnosti v českém právním řádu. Při zpracování teoretické části práce jsem využila veřejně dostupné statistické údaje a studie. Podstatným zdrojem informací o českém neziskovém sektoru, respektive o OPS jsou studie Centra pro výzkum neziskového sektoru (dále CVNS). CVNS v roce 2003 realizovalo výzkumný projekt Ekonomika obecně prospěšných společností. Základním výstupem projektu je závěrečná zpráva s názvem Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 20033 a bylo publikováno několik dalších příspěvků4, z kterých vycházím v této části své práce. Tato závěrečná zpráva podává ucelený pohled na strukturu a hospodaření OPS.
1
více v kapitole 2.3.3
2
Aktualizovaná statistika počtu NNO v letech 1990-2007 dostupná z http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovysektor-v-cr/statistika/ 3 ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I. Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. Brno: CVNS, 2005. 4 dostupných z www.e- cvns.cz
5
Prací zajímavou z hlediska budoucnosti OPS je diplomová práce Ivy Basovníkové5, která se zabývala nadačními ústavy, které by v budoucnu mohly nahradit stávající právní formu OPS. Další částí bakalářské práce je případová studie, která se zabývá OPS Sluňákov. V případové studii se snažím popsat důvody a průběh převodu oddělení ekologické výchovy Odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouce na obecně prospěšnou společnost. Mým cílem je vysvětlit z jakého důvodu bylo v tomto případě přistoupeno k užití této právní formy. Dále pak popisuji proces převodu na OPS a analyzuji problémy spojené s převodem oddělení magistrátu na právní formu OPS. Vzhledem k tomu, že OPS Sluňákov má za s sebou první rok svého fungování, pokusím se shrnout i zkušenosti z počátku fungování OPS. Pro zpracování případové studie jsem vycházela z veřejně dostupných i interní materiálů (zápisy z jednání, zápisy z porad, akční plány apod.) zkoumané organizace. Důležitým zdrojem informací byly rozhovory se zaměstnanci OPS a se zástupci MmOl odpovědnými za převod právní formy.
5
BASOVNÍKOVÁ, I. Nadační ústavy – budoucnost nebo minulost organizací sdružujících majetek i poskytujících služby? Brno. 2006
6
1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Nestátní neziskové organizace a jejich kategorizace OPS je neziskovou organizací. V této kapitole se pokusím stručně shrnout pojetí neziskového sektoru a jeho vymezení v rámci České Republiky. Nejpoužívanější definicí neziskového sektoru je tzv. strukturálně-operacionální definice Salamona a Anheiery6, podle níž se skládá z organizací, které jsou charakterizovány pěti společnými rysy. Tyto organizace jsou: • Organizované, tedy vyznačující se jistou institucionalizací své struktury. Fungují např. na základě jasně formulované zakládací smlouvy či zřizovací listiny, není to ale podmínkou, jejich institucionální existence může být demonstrována i například stanovenou organizační strukturou, naplní činnosti, pravidly, pravidelným setkáváním apod. • Soukromé, tedy institucionálně oddělené od vlády. Nejsou součástí státního aparátu, ani jinak kontrolovány veřejnou správou. Mohou být financovány ze státních prostředků i ovlivňovat formování státní správy i její politiky, ale organizačně a právně zůstávají na státu nezávislé. • Nerozdělující zisk, tedy veškeré případné zisky musí být zpětně vloženy do činnosti organizace. • Samosprávné, autonomní, tj. schopné řídit svou vlastní činnost, mají svá interní pravidla řízení a nejsou ovládány zvenčí. • Dobrovolné, což znamená „s účastí dobrovolníků“, tedy přítomnost nějakého dobrovolného prvku. Jednotlivé organizace se samozřejmě liší v intenzitě a formě tohoto dobrovolného prvku. Podle oblasti, v níž organizace působí, lze dle Mezinárodní klasifikace neziskových organizací organizace řadit do 12 hlavních skupin: kultura a rekreace, vzdělávání a výzkum, sociální služby, životní prostředí, rozvoj a bydlení, právo, prosazování zájmů a politika, zprostředkování dobročinnosti a podpora dobrovolnictví, mezinárodní činnosti, náboženství, hospodářská a profesní sdružení, odbory a činnosti jinde neuvedené.7 Podle míry veřejného prospěchu, tedy nakolik je daná nezisková organizace zřízena za účelem dosahování pouze soukromého prospěchu svých členů a nakolik má sloužit širšímu poslání, lze rozlišovat organizace vzájemně prospěšné (zejména spolky a sdružení; členy takových organizací spojují různé koníčky, sociální postavení, věk, národnost, náboženské
6 7
SALOMON, L. M., ANHEIER, H. K. Defining the Nonprofit Sector: A Cross-National Analysis. CVNS. Klasifikace ICNPO [online]. [cit. 2008-05-29]
7
vyznání apod.) a organizace veřejně prospěšné.8 Jejich cílem je poskytování veřejně pospěšných služeb třetím osobám, jsou tedy otevřeny všem zájemcům z řad široké veřejnosti.
1.1.1 Neziskové organizace v České Republice Základním právním předpisem v českém právním řádu, který obecně upravuje postavení neziskových organizaci jako právnických osob je zákon č. 40/1964, Sb. občansky zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Další úprava většiny typů neziskových organizaci je obsažena v samostatných zákonech. V právním systému vymezuje nejvíce pojem neziskové organizace zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu, který definuje organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla založena za účelem podnikání a uvádí jejich výčet.9 V užším pojetí jsou v ČR rozhodující právní formy neziskových organizací občanská sdružení, nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti, církve a církevní společnosti
1.2
Právní úprava činnosti obecně prospěšných společností
Fungování OPS je vymezeno zákonem č.248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. OPS se zapisují do rejstříku obecně prospěšných společností, který je veden10 soudy určenými dle obchodního zákoníku k vedení obchodního rejstříku. OPS je definována jako právnická osoba, jejíž hlavním posláním je poskytovat veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek.11 Zákon přesně neurčuje, které služby jsou obecně prospěšné. Tuto otázku posuzuje soudce při zápisu OPS do rejstříku. Vychází přitom z výše uvedené definice, která nelze být brána absolutně. Protože například v případě organizace zaměřené na vzdělávání dětí jsou některé činnosti zaměřené na konkrétní cílovou skupinu. OPS není jedinou formou neziskové organizace, která může být založena za účelem poskytování obecně prospěšné činnosti. Obecně prospěšnou činnost může poskytovat například také občanské sdružení, v jehož stanovách se zakladatelé zavážou k poskytování této činnosti. Podstatný rozdíl je ale v závazku k poskytování této činnosti – u OPS se předpokládá soustavně vykonávaná činnost, protože v případě, že OPS neposkytuje obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině po dobu delší než šest měsíců, hrozí jí zrušení soudem.12 Zároveň výsledky její ekonomické aktivity nemohou být využívány vymezenou
8
REKTOŘÍK J. a kol: Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízeni. § 18, odstavec 7 zákona č. 586/1992 Sb. 10 § 5 zákona č. 248/1995 Sb. 11 § 2 zákona č. 248/1995 Sb. 12 § 8 zákona č. 248/1995 Sb. 9
8
členskou základnou, jako je tomu u občanských sdružení. Od příspěvkových organizací se OPS liší tím, že je soukromým právním subjektem, není podřízena svým zakladatelům. Na rozdíl od nadace poskytuje konkrétní výkon a nepřerozděluje získaný majetek.
1.2.1 Činnost obecně prospěšných společností Činnost OPS je založena na principu neziskovosti, tzn. že její hospodářský výsledek nesmí být využit ve prospěch zakladatelů, členů jejich orgánů nebo zaměstnanců a musí byt použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla společnost založena. V tomto je patrný rozdíl oproti fungování občanského sdružení, kde výsledek neziskové aktivity může být využíván vymezenou členskou základnou. OPS může vyvíjet podnikatelskou činnost jako tzv. doplňkovou činnost, a to za předpokladu, že touto doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití majetku, lepšího využití zařízení, případně kvalifikace zaměstnanců a nebude-li tím ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb. Nesmí se však účastnit na podnikání jiných osob. Může jít o činnost vykonávanou na základě živnostenského oprávnění nebo jinou výdělečnou činnost (nejčastěji pronájem nemovitosti). Výnosy z jednotlivých druhů činnosti vede OPS ve svém účetnictví odděleně. Činnost OPS je transparentní, neboť je povinna každoročně zveřejňovat výroční zprávu o činnosti a hospodaření. Její přesný obsah je definován v zákoně. Zároveň je povinna v zákonem stanovených případech nechat si ověřit roční účetní uzávěrku schválenou auditorem. Jedním z důvodů může být, že je příjemcem dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne jeden milion Kč.
1.2. 2 Založení a vznik obecně prospěšných společností OPS se zakládá písemnou zakládací smlouvou (v případě více zakladatelů) nebo zakládací listinou (jediný zakladatel) a vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností. Jednou z podstatných náležitostí zakladatelské smlouvy je určení druhu obecně prospěšných služeb, které má OPS poskytovat a podmínky, za kterých je bude poskytovat. Zakládací listina je významným dokumentem, jemuž by měl každý zakladatel OPS věnovat maximální pozornost. V zakládací listině může vymezit rozhodovací pravomoci správní rady, pozici a rozhodovací pravomoci ředitele v rámci běžného řízení OPS, určit organizační strukturu nebo alespoň její rámec. Jako svůj vnitřní předpis vydává OPS statut, který konkretizuje otázky vnitřního života OPS a může být též vnitřním předpisem zaměstnavatele ve smyslu zákoníku práce. 9
Založit OPS může jedna i více fyzických nebo právnických osob nebo jejich kombinace. Z toho vyplývá, že zakladatelem OPS může být i obec, neboť ta je právnickou osobou. O založení OPS v tomto případě rozhoduje a zakládací smlouvu nebo zakládací listinu schvaluje zastupitelstvo obce, funkci zakladatele pak plní rada obce. Zákon stanovuje lhůtu 90 dnů od podání návrhu na zápis do rejstříku. Tím umožňuje, aby měli zakladatelé časový prostor k naplnění ostatních náležitostí, kterými je zápis podmíněn. Jde mimo jiné o doklady potvrzující splnění podmínek daných zákonem, např. výpisu z trestního rejstříku členů správní a dozorčí rady, pořízení listin opravňujících k výkonu určitých činností a jiné13. Je tedy zřejmé, že samotné založení OPS je formálně poměrně složité a příprava podkladů může být časově a někdy i finančně náročná. Při zakládání OPS není jednoznačně povinný vklad zakladatelů, což bylo upřesněno až novelou zákona z roku 200214. Vznikem OPS se osamostatňuje od svých zakladatelů. Zanikají vlastnická práva zakladatelů k majetku vloženého do OPS.
1.2.3 Zrušení, likvidace a zánik obecně prospěšné společnosti Zákon o OPS rozlišuje mezi zrušením a zánikem OPS. Po svém zrušení existuje OPS dále, až do svého výmazu z rejstříku OPS. Teprve výmazem z rejstříku dochází ke skončení právní subjektivity a tedy i z právního hlediska ke skončení její existence.
1.2.4 Orgány řízení obecně prospěšné společnosti Orgány OPS jsou vždy správní rada nezávislá na zakladatelích, nepovinně ředitel a v zákonem stanovených případech dozorčí rada. Správní rada Statutárním orgánem OPS je správní rada, jmenovaná zpravidla zakladatelem. Konkrétně do působnosti správní rady jako statutárního orgánu patří15: a) vydat ve lhůtě šesti měsíců ode dne vzniku obecně prospěšné společnosti statut, kterým se podrobněji upraví vnitřní organizace obecně prospěšné společnosti. Údaje ve statutu musí být v souladu s údaji v zakládací listině, b) schvalování změn zakládací listiny v souladu s § 4 odst. 3 a 4 zákona o OPS c) rozhodovat o zrušení obecně prospěšné společnosti a určit obecně prospěšnou společnost, které nabídne likvidační zůstatek, d) dbát na zachovávání účelu, pro který byla obecně prospěšná společnost založena,
13
více na příkladu založení OPS Sluňákov v kapitole 2.4.1 novela zákona o OPS č. 208/2002 Sb. 15 § 13 zákona č. 248/1995 Sb. 14
10
e) schvalovat rozpočet obecně prospěšné společnosti a jeho změny a jmenovitě náklady na vlastní činnost (správu) obecně prospěšné společnosti, f) schvalovat roční účetní závěrku a výroční zprávu obecně prospěšné společnosti, g) rozhodovat o předmětu a rozsahu doplňkových činností obecně prospěšné společnosti nad rámec vymezený v zakládací listině h) udělovat souhlas ke zcizení či zastavení nemovitého majetku obecně prospěšné společnosti nebo s jeho pronájmem na dobu delší jednoho roku, pokud statut nestanoví dobu kratší, i) jmenovat a odvolávat ředitele obecně prospěšné společnosti, dohlížet na jeho činnost a stanovit mu mzdu, pokud podle zakládací listiny je funkce ředitele zřízena, j) rozhodovat o dalších otázkách, které do působnosti správní rady svěřuje zakládací listina. Ředitel Výkonným orgánem OPS je její ředitel, jmenovaný a odvolávaný správní radou. Ředitel vykonává svou funkci v pracovním poměru k OPS. Dozorčí rada Kontrolní funkce plní dozorčí rada OPS, zřizovaná obligatorně, pokud byl do majetku OPS vložen majetek státu nebo obce, pokud OPS užívá nemovitý majetek státu nebo obce anebo pokud OPS naplňuje zákonné podmínky pro povinné vedení podvojného účetnictví. Dozorčí rada16 a) přezkoumává roční účetní závěrku a výroční zprávu obecně prospěšné společnosti, b) nejméně jedenkrát ročně podává zprávu správní radě o výsledcích své kontrolní činnosti, c) dohlíží na to, že obecně prospěšná společnost vyvíjí činnost v souladu se zákony a zakládací listinou obecně prospěšné společnosti. Dozorčí rada je oprávněna a) podávat správní radě návrh na odvolání ředitele, b) nahlížet do účetních knih a jiných dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje, c) svolat mimořádné jednání správní rady, jestliže to vyžadují zájmy OPS. Dozorčí rada je povinna upozornit správní radu na porušení zákonů, ustanovení zakládací listiny nebo statutu, na nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v činnosti obecně prospěšné společnosti.
16
§ 16 zákona č. 248/1995 Sb.
11
1.3 Vývoj obecně prospěšných společností v ČR od přijetí zákona o obecně prospěšných společnostech 1.3.1. Dosavadní vývoj obecně prospěšných společností V roce 1990 byla zákonem17 upravena činnost občanských sdružení, a tím byl otevřen prostor ke sdružování občanů. Vzhledem ke zpožděnému vývoji jiných právních forem neziskových organizací se stala občanská sdružení i základní formou pro poskytování veřejně prospěšných služeb. OPS, jakožto zcela nová právní forma určená k poskytování obecně prospěšných služeb, byla zavedena do našeho právního řádu v roce 1995. V platnost vstoupil zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 248/1995 Sb. se hlavními cíli, které zákon řeší, mělo na mysli vyplnění existujícího právního vakua; otevření neziskového sektoru soukromé iniciativě; umožnění státu a obci, aby některé služby pro občany mohly smluvně zadat neziskovým, právnickým osobám; určení postavení neziskových právnických osob v daňovém systému a jejich vztah k úlevám a vyřešení forem veřejné i profesionální kontroly.18 Jeden z hlavních impulsů k právnímu zakotvení OPS byly dle Deverové a Pajase19 úvahy o potřebě přeměny rozpočtových a příspěvkových organizací na nezávislé a finančně více samostatné organizace. Transformace rozpočtových a příspěvkových organizací se podle tohoto předpisu neukázala jako schůdná. Zejména zpočátku nebyla tato právní forma příliš využívána, a to hlavně kvůli poměrně přísným podmínkám na organizační strukturu a fungování.20 Ani v pozdějších letech nebyla tato právní forma využívána tak často, jak předkladatelé zákona předpokládali. Počet OPS od schválení zákona do roku 2007 je uveden v Tabulce 1. Důležitým momentem bylo i přijetí nového nadačního zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, který zpřísnil podmínky pro fungování nadací a vymezil obligatorní výši nadačního jmění. Stávajícím nadacím umožnil přeregistraci na nadace nebo nadační fondy, pokud splňovaly nově určované podmínky nebo v opačném případě přeměnu na OPS, popřípadě na základě rozhodnuti statutárního orgánu vstup do likvidace. Řada nadací zanikla, část z nich využila možnost přeměny na OPS. Dne 1. 8. 2002 vstoupila v platnost novela zákona č. 248/1995 o OPS. Novela není příliš rozsáhlá a osahuje spíše drobné úpravy. Mezi výraznější změny patří konstatování, že při zakládání OPS není jednoznačně povinný vklad zakladatelů. Dále novela řeší otázku, které 17
zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Dvořák, T. Obecně prospěšná společnost 19 PAJAC, P., DEVEROVÁ, L. Právní základy fungování neziskového sektoru v ČR. In: Gouli, Frič neziskový sektor v ČR. 20 Dvořák, T. Obecně prospěšná společnost. 18
12
OPS jsou povinny prokázat splnění zvláštních podmínek, jež se vyžadují při poskytování určitých služeb. Byly také upraveny podmínky pro fungování správní rady. Některé opakované a logické návrhy neziskových organizací na zlepšení legislativy OPS se však do novely nepromítly. Předmětem kritiky často bývá povinnost převádět veškerý hospodářský výsledek po zdanění do rezervního fondu, novela nezohlednila ani požadavek na demonstrativní výčet typů obecně prospěšných služeb, které by měly být poskytovány obecně prospěšnými společnostmi. Zásadním, avšak nezohledněným požadavkem bylo umožnit kontrolovatelné poskytování dotací z více veřejných rozpočtů. Stávající úprava totiž zakazuje žádat na jeden projekt dotaci od více než jedné instituce veřejné správy. Nedostatkem novely je i to, že se do zákona nedostalo ustanovení, které by jednoznačně deklarovalo, že zdrojem OPS jsou mj. platby za poskytované služby. Tím by se jednoznačně zamezilo dohadům a diskusím o tom, zda OPS mohou poskytovat služby za úhradu, či nikoliv. Stávající požadavek poskytování obecně prospěšných služeb všem za stejných podmínek je také nelogický, neboť odpovídá více tržnímu pojetí poskytování služeb a neumožňuje sociální diferenciaci podle potřeb specifických okruhů osob.21 Tabulka 1: Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 - 2007
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Občanská sdružení 3 879 9 366 15 393 21 694 24 978 26 814 27 807 30 297 36 046 38 072 42 302 47 101 49 108 50 997 53 306 54 963 58 347 61 802
Nadace
Nadační fondy
1551 2768 3800 4253 4392 5238 55 272 282 299 330 350 362 368 380 390
71 695 735 784 825 859 898 925 992 1048
Pramen: Aktualizovaná statistika počtu NNO v http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/statistika/
21
ŠKARABELOVÁ, S.: Když se řekne nezisková organizace
13
letech
Obecně prospěšné společnosti
1 52 129 560 557 701 762 884 1038 1158 1317 1486
1990-2007
dostupná
z
1.3.2 Úpravy právnických osob podle návrhu nového občanského zákoníku Již několik let se připravuje nový občanský zákoník, jeho věcný záměr byl schválen dne 18. dubna 2001, ale vzhledem k jeho rozsahu a řadě diskuzím o jeho podobě je jeho přijetí stále odkládáno. Pro neziskové organizace je klíčové nové pojetí právnických osob. Nový občanský zákoník vychází z tradičního rozdělení na nadace – právnické osoby utvářené ke správě účelově vymezeného majetku a určeného jmění, a korporace – právnické osoby utvářené na bázi členské základny. Pro každou skupiny se zakotví obecný právní režim, použitelný pro všechny právnické osoby tohoto typu, nestanoví-li zákon jinak. Pro obecnou úpravu právnických osob nadačního typu bude zvolena nadace, pro korporace to bude spolek.22 S formou OPS se v novém občanském zákoníku nepočítá. Uvažuje se o nahrazení novou právní formou – nadačními ústavy. Do nich by se měly možnost současné OPS transformovat. Navrhovaná novela občanského zákoníku tedy předpokládá zrušení zvláštní právní úpravy OPS. Zpracovatelé zákona vycházejí z toho, že pojetí OPS je od samého počátku chybné, neboť se nejedná o společnosti, ale o „ústav“ – tedy právnickou osobu nadačního typu v jejím širokém pojetí. 23 Zákon tedy bude rozlišovat tři typy nadačních subjektů, ke stávajícím nadacím a nadačním fondů přibudou nadační ústavy. Obecná úprava právnických osob typu ústavů zatím v našem právu chybí. Ústav je definován svým účelem, tj. poskytováním služeb. Dle § 360 návrhu občanského zákoníku je ústav právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Pro ústavy je tedy typická kombinace věcného základu s osobním prvkem za účelem trvalé nebo dlouhodobé služby nějakému prospěšnému účelu. Od korporace se ústav liší tím, že jejich osobní prvek zajišťuje řízení a fungování ústavu a není nutně spojen s členstvím (takže rozhodování v něm podléhá principu hierarchie, nikoli demokracie). Od nadace se ústav liší tím, že věcný substrát není nezcizitelný, takže jmění ústavu může být případně i zkonzumováno. Definiční význam pro ústav má zejména jeho účel spočívající v poskytování služeb, takže z tohoto hlediska jsou pro ústav významní ti, kdo služby ústavu užívají.24 Nepředpokládá se, že současně fungující OPS budou rušeny nebo transformovány nebo že jim bude jinak odpírána zákonná opora. Dle § 2722 navrhovaného občanského 22
dle Návrhu občanského zákoníku – verze 12-07[citováno 20. února 2008]. DEVEROVÁ, L. Časopis Grantis: Nový občanský zákoník [citováno 20. února 2008]. 24 Návrh občanského zákoníku – verze 12-07[citováno 20. února 2008]. 23
14
zákoníku se práva a povinnosti stávajících OPS budou i nadále řídí dosavadními právními předpisy. OPS bude mít právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona. Nové OPS již nebude možné zakládat.
1.3.3 Současnost obecně prospěšných společností v ČR V této kapitole se pokusím o stručnou charakteristiku současných OPS, s přihlédnutím k zařazení organizace případové studie. Údaje jsou ve většině případů převzaty se závěrečné zprávy „Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003“25, v jiném případě je uveden jiný zdroj. Založení a vznik OPS OPS byly pro účely výzkumu rozdělení do pěti kategorií podle právní formy zakladatele – fyzické osoby, soukromé obchodní společnosti, neziskové organizace, veřejná správa a smíšené. Přehled výsledků zobrazuje Tabulka 2. Více než 50 % organizací bylo založeno fyzickou osobou, veřejná správa byla zakladatelem 14 % organizací. Zajímavý je fakt, že přeměnou z nadace vzniklo 125 OPS, což je téměř polovina všech OPS vzniklých do 31.12.1998. V případě dalších 45 OPS byla uváděna jako zakladatel nadace nebo nadační fond. Je patrný dopad nového nadačního zákona z roku 1997, který vymezil obligatorní výši nadačního jmění a v případě nesplnění podmínky umožnil jejich přeměnu na OPS.26 Tabulka 2: Počet obecně prospěšných společností podle zakladatelů
Fyzické osoby Soukromé obchodní společnosti Neziskové organizace Veřejná správa Smíšené Celkem
Počet
%
481 68 109 127 119 904
53,21 7,52 12,06 14,05 13,16 100
Pramen: Ekonomika obecně prospěšných společností v roce 2003
Srovnání OPS podle činnosti Nejvíce OPS působí v oblasti Kultura a umění (17,7 %), Ostatní vzdělávání a výzkum (16,81 %), Sociální péče (15,15 %) a Registrované školy (13,38 %). Je tedy zřejmé, že působí v oblastech, ve kterých se to předpokládalo. Jak uvádí Rektořík27 OPS by měly 25
26 27
ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I. Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. Zákon č. 227/1997 sb. REKTOŘÍK J. a kol: Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízeni.
15
fungovat především v oblastech sociálních (penziony pro důchodce, sociální ústavy), kulturních (kina, muzea, galerie), ve zdravotnictví (léčebny pro dlouhodobě nemocné) a ve školství. Doplňkovou činnost uvádělo celkem 28,54 % organizací, přičemž 8,52 % uvádělo 4 a více doplňkových činností. Nejpočetnější doplňkovou činností je obchodní činnost a zprostředkování obchodu a služeb. Doplňková činnost je často shodná s hlavní činností organizace. Lidské zdroje v OPS Podle údajů ČSÚ neměly tři pětiny OPS žádného zaměstnance, jen tři OPS měly více než sto zaměstnanců. Podstatná je i účast dobrovolníků na činnosti OPS, ale v rámci výzkumu nebyl počet dobrovolníku sledován, protože jejich sledování je problematické a nepodařilo se získat věrohodné údaje. Majetek OPS28 Nejvíce ze sledovaných OPS mělo majetek mezi jedním a pěti miliony Kč a jenom přibližně každá osmá OPS vlastnila majetek vyšší než pět milionů Kč. Největší majetek měly OPS registrované v síti škol a vykonávající činnost v oblasti „Zdraví“. O struktuře majetku přibližně platí, že čím větší má subjekt celkový majetek, tím větší je podíl nemovitostí a movitých věcí, čím menší je majetek, tím narůstá podíl peněžních prostředků. Majetek OPS tvořily movité věci, peněžní prostředky a výjimečně také nemovitosti a zásoby. V majetku OPS se téměř vůbec nevyskytují investice do nehmotného a finančního majetku. To znamená, že OPS využívají svůj majetek pouze k provozním účelům, nesnaží se jej lépe investovat s cílem získat dodatečné finanční výnosy. Je to dáno především tím, že OPS nedisponují volnými prostředky. Příjmy a výdaje OPS Nejvíce sledovaných OPS mělo roční příjmy mezi 2 a 5 milióny Kč. Nejvýznamnějším příjmem jsou příjmy z prodeje vlastních výrobků a služeb. Pro velikost příjmů platí, že čím menší je subjekt, tím větší podíl příjmů získává z darů, a čím větší je subjekt, tím větší podíl příjmů získává z dotací od státu a územní samosprávy. Dotaci ze státního rozpočtu získalo celkem 227 obecně prospěšných společností, přičemž objemově byly nejúspěšnější obecně prospěšné společnosti registrované v síti škol a vykonávající činnost v oblasti „Sociální péče“. Zajímavý je fakt, že OPS založené veřejnou správou získávají více než tři čtvrtiny svých příjmů z vlastních výkonů. Tyto OPS také získávají nejvíce příjmů z dotací z územní 28
ROSENMAYER: Majetek OPS - CVNS
16
samosprávy. Naopak příjmy ze státního rozpočtu jsou velice nízké (3 %). Příčinu je třeba hledat v tom, že OPS zakládá spíše územní samospráva nežli státní správa. Strukturu příjmů ovlivňuje činnost, kterou OPS vykonávají. Zatímco v případě obecně prospěšných společností působících v oblastech „Zdraví“ a „Životní prostředí“ činil podíl příjmů získaných z prodeje vlastních výrobků a služeb více než čtyři pětiny všech příjmů, v případě oblastí „Sociální péče“ a „Ostatní činnosti“ (ovlivněno hospodařením jediného subjektu, který získal většinu příjmů z darů) byl podíl vlastních výkonů pouze třetinový.V některých oblastech tvoří významnou část příjmů dotace od veřejné správy. Územní samospráva významně dotuje subjekty vykonávající činnost v oblastech Kultura a umění, Sport a volný čas a částečně i Sociální péče. Více zachycuje Obrázek 1.
Obrázek 1: Struktura příjmů OPS podle oblastí činnosti 100%
80%
60%
40%
20%
0% Kultura a umění
Sport a volný Registrované Ostatní čas školy vzdělávání a výzkum
Dary
Nadační příspěvky
Dotace od státu
Zdraví
Sociální péče
Dotace územní samosprávy
Životní prostředí
Rozvoj
Vlastní činnost
Ostatní činnosti
Celkem
Ostatní příjmy
Pramen: Ekonomika obecně prospěšných společností v roce 2003
Pro výdaje OPS platí, že čím je organizace větší, tím více vydá na mzdy a zákonné pojištění, čím je organizace menší, tím více vydá za spotřebované nákupy a služby.
1.4 Vztah k právním formám neziskových organizací v EU Systém práva se v jednotlivých zemích Evropské unie poměrně dost liší. Je to dáno především různou historií a tradicemi, z kterých v té dané zemi právo vychází. Ve většině zemí lze právnické osoby rozdělit na dvě základní skupiny - na korporace (charakteristické svou členskou základnou) a nadace (účelová sdružení majetku)29. Ve velké řadě případů se tyto formy překrývají a u mnoha právnických osob je přítomný jak prvek
29
Viz kapitola 2.3.2
17
majetkový, tak členská základna. Pro hledání podobného typu neziskové organizace v jiných právních systémech je podstatné si tímto způsobem vymezit právní formu OPS. Obecně prospěšná společnost je patří spíše do skupiny nadací – tvoří je soubor majetku, ale je přítomný i korporativní prvek, který ale nemá tolik podstatný. Důležitá je především úloha tohoto typu organizace – obecně prospěšná společnost je založena za účelem poskytování obecně prospěšných služeb. Podle Denverové a Pajace30 je zvláštní úprava obecně prospěšných společnosti z hlediska mezinárodního srovnání unikátní. Z pohledu USA jde vlastně o tzv. operující nadace bez nadačního jmění nebo o neziskové korporace bez členství. Iva Basovníková31 ve své práci hledala v evropských právních systémech ekvivalent pro možnou budoucí právní formu OPS - nadační ústav. Uvádí, že právnická osoba typu ústav se v některých zemích vyskytuje či vyskytovala v minulosti. Často se jedná o veřejnoprávní instituci podobnou současným českým příspěvkovým organizacím (která je vlastně v podstatě také ústavem, pouze se tak nejmenuje). Jako příklad uvádí německé Anstalten nebo francouzské EPIC a EPA. V těchto případech se jedna se sice o ústavy skutečně spravující určitý majetek a poskytující veřejně prospěšné služby, to vše ale pod kontrolu státu. Úlohu soukromoprávních neziskových organizaci typu nadační ustav, sehrává zpravidla jiný typ organizace, často je to nadace nebo některý z typů korporaci. V této kapitole uvedu stručný přehled neziskového sektoru v některých evropských zemích, a pokusím se najít právní formu podobnou našim OPS.
1.4.1 Německo V německém občanském zákoníku není rozlišováno mezi právnickými osobami založenými za účelem dosahování zisku a těmi, které dosahují obecně prospěšných cílů. Tentýž typ právnické osoby může mít ziskové i neziskové poslání. V německém obchodním zákoníku je zakotvena charakteristika obecné prospěšnosti . Statut obecné prospěšnosti může získat organizace, která má za cíl veřejné blaho v materiálních, duchovních nebo morálních oblastech, a nebo realizuje charitativní a dobrovolné aktivity podporující osoby v nouzi nebo neschopné se o sebe postarat, a nebo realizuje aktivity ve
30
PAJAC, P., DEVEROVÁ, L. Právní základy fungování neziskového sektoru v ČR. In: Gouli, Frič neziskový sektor v ČR. 31 BASOVNÍKOVÁ, I. Nadační ústavy – budoucnost nebo minulost organizací sdružujících majetek i poskytujících služby? Brno. 2006
18
vztahu k církvi, zahrnující budování, údržbu a správu církví a jejich majetku, náboženské služby a vzdělávání duchovních.32 V současné době lze v Německu mezi neziskové organizace (podle definice) řadit spolky, nadace a v poslední době také společnosti s ručením omezeným (mohou se stát součástí neziskového sektoru pokud splní podmínky obecné prospěšnosti). Často zmiňovanou právní formou v souvislosti s OPS, respektive s navrhovanými nadačními ústavy jsou německé Anstalten des offentlichen Rechts neboli ústavy veřejného práva. Jak uvádí Rosenmayer33, naše OPS nejvíce odpovídá tzv. německým Anstalt, které ovšem mají veřejnoprávní charakter a blíží se tedy spíše našim příspěvkovým organizacím. Německý občanský zákoník řadí Anstalten mezi právnické osoby veřejného práva, plní veřejnou úlohu přidělenou zákonem. Nemají žádné členy, pouze uživatele. V tomto jsou tedy podobné českým OPS, na rozdíl od nich jsou ale závislé na veřejné správě a podléhají její kontrole.
34
Také navrhovatelé nového občanského zákoníku uvádějí Něměcko a Anstalten
jako příklad právnické osoby podobné budoucím ústavům. Dle návrhu občanského zákoníku totiž budou moci být ústavy soukromoprávní ale i veřejnoprávní (např. školy, muzea, nemocnice, vědecké nebo výzkumné ústavy).35
1.4.2 Francie Ve Francii je neziskový sektor reprezentován dvěma hlavními typy neziskových organizací – nadacemi a asociacemi. Podle současného práva mohou vznikat tři typy nadací: nadace s uznanou veřejnou prospěšností, firemní nadace, nesamostatné nadace zastřešené jinou institucí. Zřízení nadace s uznanou veřejnou prospěšností je komplikovaný proces vyžadující schválení nejvyšších předsedou vlády a ministrem vnitra. Ve Francii najdeme i podobný typ právnické osoby veřejného práva jako německé Anstalten, tzv. etablissemnets publics. Disponují určitým stupněm správní a finanční autonomie, ale každý veřejný ústav je napojen na nějaký úřad na úrovni státu či nižšího územně samosprávního celku, který jej kontroluje. Poskytují veřejné služby v různých oblastech jako zdraví, vzdělávání, kultura nebo i ekonomika. Rozlišuji se veřejné ústavy správní (etablissement public administratif - EPA) a veřejné ústavy průmyslového či obchodního charakteru (etablissement public a caractere industrie ou commercial - EPIC).36 32
ANHEIER, H. K., SEIBEL, W.:Defining the Nonprofit Sector: Germany . ROSENMAYER. OPS v právním systému. 34 BASOVNÍKOVÁ, I. Nadační ústavy – budoucnost nebo minulost organizací sdružujících majetek i poskytujících služby? Brno. 2006 35 Návrh občanského zákoníku – verze 12-07[citováno 20. května 2008]. 36 BASOVNÍKOVÁ, I. Nadační ústavy – budoucnost nebo minulost organizací sdružujících majetek i poskytujících služby? Brno. 2006 33
19
1.4.3 Anglie Neziskový sektor ve Velké Británii má bohatou tradici. Právní situace je komplikovaná, protože existují tři právní systémy. Je zde ale vymezen status "charitativní". Tento status je dostupný pouze neziskovým organizacím, které na základně zákona uznávají veřejně prospěšné cíle nebo účely a které toto mají zaneseno ve svých zakládacích dokumentech.
1.4.4 Slovensko Slovensko mělo první fázi legislativní úpravy neziskových organizací společnou s Českou Republikou, proto je i současná právní úprava neziskového sektoru dost podobná. Slovenska legislativa rozlišuje tyto formy nevládních organizací: občanská sdružení, nadace, neziskové organizace poskytující všeobecně prospěšné služby (veřejnoprospěšné organizace), neinvestiční fondy, organizace s mezinárodním prvkem. Neziskové organizace poskytující všeobecně prospěšné služby jsou definovány v zákoně č. 213/1997 Zb., o neziskových organizáciách poskytujúcích všeobecne prospešné služby. Tato organizace je definována jako právnická osoba, jejíž předmět činnosti je poskytování prospěšných služeb na území SR. Jde zejména o činnosti jako poskytování zdravotnické péče, humanitární péče, rozvoj a ochrana duchovních a kulturních hodnot,tvorba a ochrana životního prostředí atd. Slovenské neziskové organizace v podstatě představují ekvivalent českých OPS. V současné době probíhá na Slovensku také rekodifikace veřejného práva. Na rozdíl od české republiky nová právní úprava zachovává organizaci určenou pro poskytování veřejně prospěšných služeb a pouze přejmenovává neziskovou organizaci na veřejně prospěšnou organizaci.
1.4.5 Země střední a východní Evropy Jak uvádí studie International Centre for Not-for-Profit Law (ICNL)37, existuji tak jako v jiných evropských zemích i ve střední a východní Evropě dva základní typy neziskových organizaci: sdruženi a nadace. Jejich základní pojetí se víceméně shoduje ve všech zemích s pojetím českým. Přibližně polovina zemi tohoto regionu má ještě jednu nebo i více dalších forem neziskových organizací. V některých zemích se objevuje specifický typ organizace, který je principiálně určen pro poskytování služeb a grantů, přičemž fungují na nečlenském principu. Příjmy tyto organizace získávají buďto z vlastní činnosti nebo vyhledáváním grantů. Autoři studie jako 37
RUTZEN, D., DURHAM, M. Overview of NGO framework legislation in Central and East Europe.
20
příklad uvádějí Albánská Centra a také naše OPS. Principiálně podobné organizace bychom nalezli Maďarsku, Lotyšsku, Litvě a Slovensku (blíže popsáno v předchozí kapitole). V některých zemích již byly přijaty zákony o veřejné prospěšnosti. Jako příklad je možné uvést Maďarsko, kde může na základě zákona a veřejné prospěšnosti statut veřejně pospěšné organizace získat organizace na základě rozhodnutí soudu. Organizace, která chce získat tento statut musí popsat typ veřejně prospěšných aktivit, kterým se bude věnovat. Zavazuje se, že zisk bude rozdělovat pro činnost definovanou v zakládací listině. Zvláštním typem je statut prominentní neziskové organizace, která se mimojité zavazuje k naplňování veřejné služby, kterou jinak ze zákona naplňuje veřejná správa. Přehled neziskových organizací v zemích střední a východní Evropy zpracovala Iva Basovníková podle výše zmiňované studie a je uveden v Tabulce 3. Tabulka 3: Základní typy neziskových organizací v zemích střední a východní Evropy Země
Sdružení
Albánie Bosna a Hercegovina Bulharsko Chorvatsko
Sdružení
Nadace
Obecně prospěšná společnost Centrum
Sdružení
Nadace
Centrum
Sdružení
Nadace Nadace Fond
Česká Republika
Sdružení
Estonsko
neziskové sdružení
Maďarsko
Společnost
Lotyšsko
Veřejné organizace
Litva
Sdružení
Makedonie
Polsko Rumunsko
Občanské sdružení, Sdružení cizinců Sdružení, jednoduché sdružení Sdružení
Nadace (trvalá)
Fond (dočasný)
Nadace
Otevřená nadace
Obecně prospěšná společnost
Fond
Nadace Otevřená nadace
Nadace
Otevřená nadace Dobročinný ústav a Sponzorský fond
Jiné
Příspěvková organizace, Účelová zařízení církví Neziskové společnství
Veřejně prospěšná společnost Nezisková organizace Veřejná instituce
Nadace
Nadace Nadace
Pramen: BASOVNÍKOVÁ, I. Nadační ústavy – budoucnost nebo minulost organizací sdružujících majetek i poskytujících služby? Brno. 2006
21
1.5 Shrnutí Obecně prospěšná společnost je typem neziskové právní osoby, která je definována jako soukromý, samosprávný a na svém zakladateli nezávislý subjekt. Hlavním posláním je poskytování služby všem za stejných, předem zveřejněných podmínek. OPS podléhá veřejné kontrole, přičemž při jejím vzniku zanikají vlastnická práva zakladatelů k vloženému majetku a její likvidační zůstatek zůstává v neziskové sféře. Právní úprava OPS je zakotvena v zákoně č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Stávající právní úprava je problematická a je často označována za chybnou. V diskuzích o novém občanském zákoníku se již s touto právní formou nepočítá. Měla by být nahrazena novou právní formou - nadačním ústavem, do níž se budou moci stávající OPS transformovat.
22
2.PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Stručné představení organizace Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. existuje jako obecně prospěšná společnost sice od konce roku 2006, avšak ve své činnosti navazuje na dlouholetou činnost stejnojmenného občanského sdružení a také oddělení ekologické výchovy na MmOl. Sluňákov je jedním ze středisek ekologické výchovy, jejichž posláním je zprostředkovat porozumění přírodě, posílit ohleduplnost a odpovědnost člověka k přírodě, životnímu prostředí, vůči sobě i druhým. Základním úkolem středisek ekologické výchovy (dále SEV) je realizace programů ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty (dále EVVO), včetně podpory programů připravovaných a realizovaných dalšími subjekty. Hlavními cílovými skupinami jsou zejména školní mládež, pedagogové různých stupňů a výchovní pracovníci, posluchači pedagogických fakult, podnikatelé a obecná veřejnost. Tradičními metodami práce je pořádání vzdělávacích kurzů, seminářů, workshopů, výstav, přednášek, besed a jiných veřejných prezentací, ale také provozování ekoporadny, informačního střediska a knihovny apod. Podpora cizích programů spočívá zpravidla v poskytování metodik, proškolování pracovníků nebo poskytování vhodných a k těmto účelům vybavených prostor. Tato obecná charakteristika plně dopadá také na činnost SEV Sluňákov, jak vyplývá ze statutu organizace. Sluňákov - Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. poskytuje tyto služby: -
výchovně-vzdělávací činnost s environmentálním zaměřením,
-
vzdělávací programy pro školy, studenty, učitele a širší veřejnost, včetně zajištění stravovacích a ubytovacích služeb,
-
organizace volno-časových aktivit pro veřejnost,
-
poskytování poradenské činnosti pro veřejnost,
-
provozování turisticko-informačního centra.
Vedle základních činností, za jejichž účelem byla společnost založena, jsou dále předmětem činnosti i doplňkové činnosti, které společnost vykonává zásadně za úplatu a za účelem dosažení účinnějšího využití majetku a zároveň jejich výkonem nesmí být ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb.38 Jsou to: -
prodej publikací a odborných materiálů,
-
nájmy nebytových prostor pro pořádání tematických konferencí a přednášek,
-
půjčování metodických, sportovních pomůcek a materiálů, technického vybavení,
-
ubytovací a stravovací služby pro veřejnost.
38
dle § 17 zákona o OPS
23
2.2 Důvody pro změnu právní formy organizace V následujících odstavcích popíšu historii Sluňákova, výchozí stav a důvody pro převod právní formy.
2.2.1 Výchozí situace - historie do roku 2006 Po roce 1989 byl umožněn vznik nového Odboru životního prostředí (dále OŽP) na Úřadě města Olomouc (dále ÚmO). Od počátku se jeho pracovníci (nejprve 3 lidé) snažili vstoupit se svým snažením do veřejného prostoru, považovali za důležitou také aktivní formu vzdělávání dětí a osvětu dospělých. Úspěšná činnost s veřejností v oblasti EVVO vedla nejdříve k rozšiřování činnosti, a v roce 1992 byla schválena Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. Následně v roce 1993 došlo k vyčlenění samostatného oddělení ekologické výchovy v rámci OŽP, a tak vzniklo Středisko ekologické výchovy Sluňákov ÚmO. Statutární město Olomouc poskytovalo SEV potřebné zázemí a finanční prostředky pro profesionální činnost, zejména pro možnost kontinuálního poskytování vzdělávacích programů v oblasti ochrany přírody pro všechny typy škol. V roce 1992 vznikla při ÚmO Nadace Sluňákov. Členy nadace se stali především studenti Univerzity Palackého v Olomouci, kterým se aktivity v ekologické výchově jevily jako smysluplné. Dobrovolná pomoc mnoha lidí mimo radnici dopomohla značně rozšířit okruh občanů, kteří přišli s aktivitami ochrany přírody do kontaktu. V roce 1998 byla Nadace Sluňákov zrušena, protože majetek nadace nedosahoval výše potřebné dle zákonných norem pro činnost. Veškerý rozsah aktivit přešel na občanské sdružení "Sluňákov – sdružení pro ekologickou výchovu". V období 1998 až 2006 pod obecně používaným názvem Sluňákov fungovaly dvě organizace: Středisko ekologické výchovy “Sluňákov” Magistrátu města Olomouce - oddělení ekologické výchovy OŽP MmOl, jakožto organizační jednotka MmOl. Připravovalo programy ekologické výchovy a environmentální osvěty pro děti i dospělé, poskytovalo informace občanům o životním prostředí Olomoucka a Sluňákov - sdružení pro ekologickou výchovu - nevládní nezisková organizace, sdružující dobrovolné pracovníky a příznivce sluňákovských idejí, právní subjekt, založený jako účelové sdružení finančních prostředků a majetku na podporu aktivit a projektů v oblasti ekologické výchovy a výstavby areálu Sluňákova v Horce nad Moravou. Od roku 1991 byl vedením města podporován záměr postupné realizace vzdělávacího biocentra v katastru obce Horka nad Moravou na hranicích Chráněné krajinné oblasti (dále CHKO) Litovelské Pomoraví - Projekt Sluňákov. V roce byla 2005 zahájena stavba 24
nízkoenergetického domu. SMO přispělo velkým finančním vkladem na dostavbu nového domu jako jeho investor, vybavilo i dům veškerými interiéry. Budova po úplném dokončení v lednu 2007 začala sloužit jako turisticko informační centrum (dále TIC) a umožňovat také pobytové programy EVVO pro školy i veřejnost. Právě dostavba budovy, a tím i rozšíření a velké změny ve stávající činnosti byly důvodem, proč se vedení města zamýšlelo nad budoucí podobou provozování ekologického vzdělávání.
2.2. Změny v činnosti organizace Hlavním důvodem pro úvahy o změnu právní formy Sluňákova byly očekávané změny a rozšíření stávající činnosti organizace. Založení OPS přímo navazuje na rozvoj projektu areálu ekologických aktivit Sluňákov jako významného výukového biocentra v obci Horka nad Moravou na pozemcích města Olomouce. Pro hledání důvodů pro změnu právní formy je podstatná historie tohoto projektu. V roce 1992 vznikla první idea projektu, byly vybrány vhodné pozemky a záměr projektu byl schválen Radou Města Olomouce (dále RMO). Po povodních v roce 1998 byly odkoupeny a vyměněny pozemky, a pro toto území zpracována nová studie a schválena nová koncepce RMO. V následujících letech byl vybudován rybník, tůně, provedena výsadba zeleně a úprava území postupovala podle zpracované studie. V roce 2003 byl vybrán architektonický projekt budovy sloužící jako informační centrum a SEV. SMO také zajistilo další rozpracování projektu a jeho finanční krytí (stavební povolení a prováděcí projekt). V roce 2004 obdrželo město Olomouc příslib podpory pro stavbu budovy od Státního fondu životního prostředí. Díky snaze o podporu z EU byla zpracována studie proveditelnosti, analýza poptávky a analýza přínosů a nákladů projektu. Žádost o podporu z EU byla neúspěšná, ale zbytek financí pro výstavbu budovy se rozhodlo financovat SMO ze svého rozpočtu. V roce 2005 byla započata stavba budovy a s ní se objevily i úvahy o budoucím fungování Sluňákova. S ohledem na stále se zvyšující zájem veřejnosti o ekologickou výchovu, rozšiřující se spektrum činností a počet občanů aktivně zapojených do projektu se objevily obavy, že nebude možné zajistit daný rozsah činnosti výlučně v rámci kapacit MmOl. Bylo zřejmé, že stavba budovy a přilehlé biocentrum umožní mimořádné rozšíření spektra a struktury ekologicko výchovné činnosti, ke které dojde po zprovoznění budovy v Horce nad Moravou. MmOl proto začal hledat nejvhodnější podobu fungování Sluňákova, jejímž výsledkem bylo založení OPS.
25
Dle usnesení RMO39 bylo hlavním cílem založení OPS zjednodušení řídících procesů, zajištění maximální hospodárnosti vynakládaných veřejných prostředků při současném zachování kontroly města nad rozsahem a kvalitou poskytovaných služeb veřejnosti. V důvodové zprávě k usnesení RMO se přímo uvádí, že provoz organizace již nebude možné ekonomicky nadále zajišťovat v rámci organizační struktury odboru MmOl. Samostatný právní subjekt neziskového charakteru by měl zjednodušit přístup nové organizace i k jiným externím zdrojům finančních prostředků mimo samotné město. Jedná se zejména o finanční zdroje EU, kde se v rámci dalšího programovacího období očekává celá řada příležitostí čerpání z jednotlivých fondů a rovněž se tak otevírá možnost rozvoje doplňkové činnosti, která by rovněž měla umožnit zlepšení financování aktivit bez současného dopadu na rozpočet města.
2.3 Výběr právní formy Výchozími materiály pro návrh na založení OPS byly externí studie a analýzy, které byly vypracovány na základě zadání MmOl, a byly financovány z rozpočtu odboru životního prostředí MmOl. Jako podklad pro výběr adekvátní právní formy sloužily tyto studie: 1) Právní studie variant budoucího provozu Střediska ekologické výchovy v Horce nad Moravou, ze dne 30.9.2005, vypracovanou Katedrou správního práva a správní vědy Právnické fakulty UP v Olomouci. 2) Ekonomická studie provozu střediska ekologické výchovy v Horce nad Moravou z října 2005, vypracovaná firmou BM asistent s.r.o. Olomouc. 3) Doplňující podrobný daňový rozbor jednotlivých variant podle výše uvedených studií vypracovaný firmou Daňové poradenství Tomáš Paclík, a.s.
2.3.1 Možnosti obcí při zakládání samostatných právnických osob Organizační struktury mohou podle českého práva nabývat celé řady různých právních forem. Podstatnou podmínkou SMO bylo zachovat si klíčový vliv na další existenci a rozvoj střediska. Tento požadavek představoval významné omezení škály možných právních forem organizace SEV Sluňákov, a to vzhledem k zákonnému omezení zapojení územních samosprávných celků (obcí i krajů) do dalších organizačních struktur. Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů40 totiž „územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností 39 40
usnesení RMO ze 101. schůze konané dne 27. 6. 2006 zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
26
a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, c) zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, d) zakládat obecně prospěšné společnosti, e) zřizovat školské právnické osoby.“ Společně s jinými osobami (veřejnoprávními i soukromoprávními) se pak územní samosprávný celek může „stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.“41
2.3.2 Požadavky na právní formu Pro zhodnocení a porovnání právních forem připadajících v úvahu v případě Sluňákova bylo nutné zvolit hlediska, která se pro budoucí výběr jeví jako relevantní. Hledisek bylo stanoveno několik, v některých případech i do jisté míry protichůdných. Byla stanovena tato kritéria: a) Právní subjektivita – Z právního hlediska jde o základní otázku, zda určitá organizační jednotka může samostatně právně jednat, byť v mezích určitých pokynů a limitů, nebo nikoliv. V druhém případě je plně závislá na subjektu, jehož je součástí, a který současně administrativně zatěžuje, často i v záležitostech běžného provozu. Specifický význam má tento aspekt pro způsobilost subjektu být příjemcem finančních prostředků z některých (veřejných i soukromých) zdrojů. b) Možnost účasti SMO – Jako zcela zásadní byl požadavek zachování možnosti přinejmenším strategického vlivu SMO na další rozvoj a základní otázky provozu střediska. c) Charakter vztahu SMO – SEV Sluňákov - Toto kritérium bezprostředně souvisí s otázkou právní subjektivity SEV Sluňákov (viz výše), vyjadřuje charakter vlivu SMO na chod SEV a míru tohoto vlivu při řešení jak strategických, tak i provozních otázek střediska. d) Možnost účasti třetích osob – Bylo žádoucí, aby se kromě SMO na zajištění dalšího fungování a rozvoje střediska mohly podílet i další subjekty, v prvé řadě Olomoucký kraj (Sluňákov svou činností překračuje hranice statutárního města a tento trend bude zcela zřejmě posilován). e)Ekonomickoprávní hlediska – Jedná se zejména takové ekonomicko-právní aspekty, jako je závaznost mzdových tarifů, financovatelnost provozu a dalšího rozvoje střediska z prostředků SMO, kraje a z dalších zdrojů, včetně výnosů z vlastní činnosti. 41
§ 23 zákona č. 250/2000 Sb.
27
f) Kredit neziskové a nezávislé odborné instituce - Jde o kritérium, snažící se vystihnout celkový charakter střediska, jakým může v jednotlivých variantách právní formy působit navenek. Z hlediska důvěryhodnosti řady aktivit SEV je velmi významnou otázkou vnímání tohoto střediska veřejností jako neziskové a nezávislé odborné instituce, realizující do značné míry svébytný program, nikoliv jen jako jakési výkonné složky veřejné (např. komunální) moci a jejích představitelů. Nejde přitom jen o obecnou veřejnost a adresáty aktivit střediska, ale též o potenciální finanční přispěvatele.
2.3.3 Srovnání možných právních forem Srovnání právních forem, které přicházely v úvahu je uvedeno v Tabulce 4. Po srovnání byla autory právní studie doporučena jako nejvhodnější OPS, protože právní forma obecně prospěšné společnosti zajišťuje významnou kontrolu SMO nad činností SEV, tak i jeho operativní samostatnost, umožňuje účast dalších subjektů, zachovává možnost vícezdrojového financování a zajišťuje transparentnost a důvěryhodnost střediska jako neziskové organizace. Stanovená kritéria naplňuje takto: Právní subjektivita – OPS je plně samostatnou právnickou osobou, navenek jedná svým jménem a pod svou vlastní majetkovou odpovědností. Možnost účasti SMO – je zachována možným členstvím zástupců SMO ve správní radě a dozorčí radě OPS. Charakter vztahu SMO – SEV Sluňákov – zástupci SMO ve správní radě OPS mohou uplatňovat zájmy města ve všech zásadních oblastech, zástupci v dozorčí radě pak mohou zajistit plnou kontrolu nad hospodařením OPS. Možnost účasti třetích osob – OPS může být založena (zakládací smlouvou) i více subjekty, a to jak veřejnoprávními, tak i soukromoprávními. Ekonomicko-právní hlediska – odměňování zaměstnanců OPS včetně jejího ředitel je plně v rozhodovací pravomoci OPS, rozhodující slovo přitom má správní rada. Platná právní úprava umožňuje vícezdrojové financování OPS, a to jak vkladem zakladatele(ů), dotacemi, granty, dary i příjmy z vlastní činnosti. Kredit neziskové a nezávislé odborné instituce – OPS je typickým představitelem tzv. neziskového sektoru; platná právní úprava poměrně přísnou úpravou řady klíčových institutů (funkce správní a dozorčí rady, zákaz odměňování členů těchto rad z hospodářského výsledku OPS, veřejná výroční zpráva, atd.) zajišťuje transparentnost a důvěryhodnost této právní formy, a to jak ze strany veřejného tak i soukromého sektoru.
28
Tabulka 4: Srovnání možných právních forem Sluňákova
Kriteria
Organizační složka
Příspěvková organizace
Obchodní společnost
Nadace (nadační fond)
Obecně prospěšná společnost
Právní subjektivita
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
Kontrola SMO
Vliv SMO SEV Sluňákov Účast třetích osob Kredit SEV (nezávislost, odbornost)
plně zachována plně zachována
velmi úzká vazba nelze
velmi úzká vazba nelze
nezávislost nezávislost není zachována není zachována
zachována
zachována
zachována
prostřednictvím
prostřednictvím
prostřednictvím
účastí zástupců účastí zástupců účastí zástupců v orgánech v orgánech v orgánech nepřímá vazba nepřímá vazba
prostřednictvím zástupců
je možné založení více subjekty nenaplňují představu odborných neziskových organizací
je možné založení více subjekty
zachování kontroly hospodaření je možné založení více subjekty
ANO - typický ANO představitel transparentnost neziskového a sektoru důvěryhodnost
Ekonomickoprávní charakteristika
mzdové tarify
ANO
granty potenciální vyloučení ANO
dary (osvoboz. od daně)
NE
NE
financovatelnost
granty ano
vícezdrojové financování
vícezdrojové financování
vícezdrojové financování
NE
NE
NE
NE
ANO
ANO
Pramen: Zpracováno dle Právní studie variant budoucího provozu SEV Horce nad Moravou
2.4 Přípravy na změnu právní formy 2.4.1 Administrativní příprava na převod právní formy Příprava dokumentů pro založení OPS probíhala v období květen až srpen 2006. Zakladatel OPS musí soudu podat návrh na zápis do rejstříku OPS, v případě Sluňákova u Krajského soudu v Ostravě. Návrh na zápis musejí zakladatelé podepsat a podpisy nechat ověřit. V tomto případě byl pro snadnější administrativní jednání zplnomocněn notář, kterému byla udělena plná moc (s ověřenými podpisy zástupců SMO). Notář taktéž zpracoval ve formě notářského zápisu zakládací listinu. Vzhledem k tomu, že zakládací listina umožňuje vymezit rozhodovací pravomoci správní rady, pozici a rozhodovací pravomoci ředitele v rámci běžného řízení OPS, určit organizační strukturu
29
nebo alespoň její rámec, je velmi důležitým dokumentem. Proto se na její podobě podíleli zástupci Sluňákova, SMO a její podobu průběžně konzultovali s právníky. Pro sestavení zakládací listiny a návrh na zápis OPS do rejstříku bylo také nutné připravit a doložit další podklady prokazující splnění podmínek stanovených zákonem a ujasnit si některé skutečnosti. V následujících odstavcích popíšu nejdůležitější kroky při administrativní přípravě na zápis do rejstříku OPS. •
Vzhledem k tomu, že zakladatelem OPS je právnická osoba, bylo třeba doložit její právní existenci a doložit identifikační číslo.
•
Zásadním rozhodnutím byla spoluúčast jiných osob při zakládání OPS. Prvotní úvahy se týkaly účasti regionu (Olomouckého kraje) na společnosti. Otázkou bylo, zda se kraj nebo jiný územní samosprávný celek bude účastnit přímo založení OPS či nikoliv. Vzhledem k neúspěšným jednáním a obavám z větší organizační náročnosti bylo od těchto úvah ustoupeno. SMO jako jediný zakladatel si může zachovat potřebný kontrolní podíl v orgánech společnosti podle vlastního uvážení a zároveň může využít účasti odborné nebo i laické veřejnosti na projektu. V budoucnu bude možné jednat o nepřímé účasti - formou spolufinancování, a popřípadě i zastoupení v kontrolním orgánu.
•
V zakládací listině bylo třeba upřesnit kompetence orgánů OPS a jejich složení.42 Pro zápis do rejstříku jsou nezbytná jména, rodná čísla a trvalé pobyty členů správní rady a dozorčí rady, a aktuální výpisy z trestního rejstříku.V praxi dodání těchto údajů, vzhledem k vytíženosti členů SR a DR, trvalo téměř čtrnáct dní. Pro zápis od rejstříku byly doloženy i ověřené podpisové vzory všech členů SR a DR a zápis z prvního zasedání SR a DR s výsledky volby předsedy a místopředsedy
•
Další náležitostí je doložení sídla OPS, ke kterému je nutné předložit doklad o existenci sídla, tj. souhlas majitele objektu, v němž OPS bude sídlit, s umístěním sídla OPS, nebo smlouvu o budoucí smlouvě nájemní a doložit výpis z katastru nemovitostí objektu, v němž bude sídlo. OPS Sluňákov má sídlo v nízkoenergetické budově v Horce nad Moravou. Majitelem budovy SMO, které uzavřelo s OPS smlouvu o bezúplatné výpůjčce nemovitosti.
•
Je-li do OPS vkládán zakladateli vklad, musí být přiloženo tzv. prohlášení správce vkladu o převzetí vkladu zakladatelů. Správcem vkladu byl určen vedoucí oddělení ekologické výchovy SMO, který potvrdil, že obdržel vklady zakladatele ve sjednané
42
více v kapitole 2.5.1
30
výši a že tyto vklady převede na OPS v určité lhůtě ode dne jejího vzniku. Pro věci movité, které byly do OPS vloženy, bylo nutné zpracovat odborný odhad ceny věcí. •
V zakládací listině bylo třeba vymezit druh poskytovaných služeb a stanovení podmínek jejich poskytování. Jsou zde vymezené i služby poskytované za úplatu v rámci doplňkové činnosti OPS. Pro ty služby, jež jsou poskytovány za úplatu, bylo třeba doložit živnostenské oprávnění. Sluňákov získal živnostenská oprávnění pro pronájem a půjčování věcí movitých, pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti, ubytovací služby, zprostředkování obchodu a služeb a specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím
2.4.2 Příprava zaměstnanců na převod právní formy Podstatnou součástí příprav na změny organizace byly příprava zaměstnanců na změny v chodu a činnosti organizace. Bylo zřejmé, že dojde k podstatnému rozšíření činnosti a tím i změně kompetencí stávajících zaměstnanců. S rozšířením činností bylo spojeno i vytvoření nových pracovních pozic a změna organizačního schématu organizace. Proto byla věnována pozornost společnému plánování budoucího provozu a rozložení kompetencí. V průběhu příprav se zaměstnanci scházeli na pravidelných poradách a byly informování o všech probíhajících změnách. Na jaře 2006 se uskutečnilo výjezdní zasedání organizace spojené s plánováním, kterého se zúčastnili současní i budoucí zaměstnanci OPS. V průběhu plánování byly stanoveny úkoly nezbytné pro přípravu převodu organizace na OPS. Velká pozornost byla věnována kritickým faktorům a rizikům, byly prodiskutovány různé varianty personálního obsazení a rozvržení kompetencí zaměstnanců. SWOT analýza vypracována zaměstnanci na tomto výjezdu je uvedena v Tabulce 5. Během příprav na založení OPS a změny v činnosti zaměstnanci navštívili organizace podobného charakteru. Pracovníci zodpovědní za změnu právní formy postup a možné problémy konzultovali s pracovníky na odpovídajících pozicích. V záři 2006 se uskutečnila další vícedenní porada, na které byly projednávány už konkrétní problémy při zakládání OPS. Na toto jednání byly přizváni zástupci pobytových SEV s podobnou náplní činnosti. Zaměstnanci s nimi konzultovali především náplň činnosti a rozdělení kompetencí zaměstnanců. Bylo vypracováno několik variant rozvržení kompetencí pro budoucí fungování OPS Sluňákov. Zároveň byl sestaven akční plán a seznam úkolu pro následující období.
31
Tabulka 5:SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
- zkušenosti - kvalitní programy EVVO -
-
- nezkušenost s pobytovými programy připravena zásoba denních výukových - menší plat za více práce - vyhoření. programů EVVO - pracovní atmosféra - z důsledku nadměrné sítě škol – dobrá spolupráce se ZŠ, MŠ činnosti a nedostatečné koordinace a evaluace činnost ze tří segmentů: školy, veřejnost, další činností. vzdělávání. kvalitní akce pro veřejnost a ostatní cílové - nedostatečná koordinace, nedůslednost vedení - nejasné kompetence a odpovědnost, rozdělené skupiny (některé celostátní) pracoviště kontakty a dobrá spolupráce s řadou organizací nedostatečné zkušenosti se získáváním peněz (UP Olomouc, PAU, ARPOK, HD, ČSOP, (hlavní zdroj dosud MmOl, stabilní zázemí) AOPK, CHKO, …). člen sítě středisek ekologické výchovy Pavučina - kvalita ubytování a tím mi snížený zájem o komerční ubytování a pronájmy (sociální veřejnost a cílové skupiny o nás ví, znají nás zařízení na chodbách, vícelůžkové pokoje). přátelský kolektiv není vytvořen strategický plán organizace na nadšení víceleté období včetně akčních plánů. mimoškolní činnost. - náročnost údržby biocentra venkovní učebna. - příliš široké spektrum činnosti (různorodá) úzká spolupráce s místní základní školou - nedostatečná pozornost rozvoje, motivace a vlastní práce s dobrovolníky stabilizace týmu.
PŘÍLEŽITOSTI -
RIZIKA
kvalitní projekt, netradiční, ojedinělý v ČR, nová a unikátní budova vytvoření kvalitních programů EVVO pro školy i veřejnost Specializované ekokroužky, projekty pro školy a veřejnost. Turistický ruch (CHKO, mezinárodní cyklotrasa,dopravní dostupnost) Rozvoj 15 ha biocentra: odpočinek, hra, zábava, poučení, umění. spolupráce s Archeologickým centrem v Olomouci, s Loveckou chatou úspory energie. 100000 město s univerzitou a mnoha SŠ větší zapojení dobrovolníků, vznik kvalitního dobrovolnického centra OPRLZ, EU, kvalitní projekty,projektový pracovník dobré podmínky pro propagaci (EDO, veřejnost, vazba na Magistrát). alternativní náplň EVVO (ne outdoor, ne řemesla, ne školení tradice, Ekologické dny Olomouc existence knihovny,videopůjčovny, půjčovny kol,metodických materiálů zkvalitňování ekologického poradenství. komerční využití jako zdroj peněz. rozšíření týmu o nové lidi, nové nápady, energie.
Pramen: interní materiály organizace
32
-
větší finanční nejistota ve formě o.p.s, malá podpora města a kraje růst konkurence nezájem cílových skupin, malá poptávka služeb EVVO, zejména ze strany škol odmítnutí místní obecní komunitou. politické tlaky problémy s funkčností nízkoenergetického dobu nedostatek personálu, zhoršení vztahů v důsledku pracovního přetížení, fluktuace přijetí nekvalifikovaných a „nezapálených“ pracovníků. vandalismus. nezkušenost s pobytovými programy a nezkušenost se získáváním peněz příliš široké spektrum činnosti komáři, prostředí mokřadu, neatraktivní zimní období ubytování na nižší úrovni – sociální zařízení na chodbě, vícelůžkové pokoje. zajištění kvalitního vlastního dalšího vzdělávání. Specializace : státní správa, úspory energie, zdraví, podnikatelský sektor, …
2.5 Založení a vznik obecně prospěšné společnosti Dne 27.6.2006 schválila RMO projekt OPS Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., který ve svém důsledku navazoval na dlouhodobý záměr Magistrátu města Olomouce systematicky podporovat ekologickou výchovu v celém regionu již od 90. let, kdy byla jeho podpora schválena radou města. Přímo navazoval na rozvoj projektu areálu ekologických aktivit Sluňákov jako významného výukového biocentra v obci Horka nad Moravou na pozemcích města Olomouce. Následně RMO na svém jednání dne 28.8.2006 souhlasila s návrhem zakládací listiny obecně prospěšné společnosti Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. a jejího statutu.43 Uložila odboru OŽP MmOl předložit schválené znění zakládací listiny a statutu ke schválení zastupitelstvu dne 18.9.2006. Také byly schváleny organizační změny v rámci OŽP. Dne 18.9. 2006 na svém 25. zasedání schválilo zastupitelstvo SMO svým usnesením zakládací listinu OPS Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., podle § 4 zákona č. 248/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Od založení OPS je třeba ve lhůtě devadesáti dní podat návrh na zápis OPS do rejstříku OPS. Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. byla zapsána do rejstříku OPS a vznikla ke dni 27.11.2006.
2.5.1Vznik orgánů obecně prospěšné společnosti Před vznikem SR a DR bylo třeba jasně vymezit působnost příslušných orgánů, protože zákon u některých obsahuje pouze demonstrativní výčet. Bylo tedy na straně SMO, aby si stanovilo kompetence jednotlivých orgánů, a to i s ohledem na kontrolní vztahy. První zasedání Správní a Dozorčí rady Sluňákova – centra ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. se konalo dne 1. listopadu 2006. Pro potřeby zápisu OPS do rejstříku obecně prospěšných společností členové SR a DR podepsali listinu s výsledkem volby předsedy SR a DR a místopředsedy SR. Správní rada Vzhledem k časové vytíženosti členů správní rady, a tím i její schopnosti reagovat na vzniklé situace, bylo snahou nastavit kompetence SR tak, aby těchto povinností nebylo příliš mnoho. Protože SR se bude zřejmě scházet pouze několikrát ročně, bylo potřeba na ni přenést výhradně taková rozhodnutí, které mají strategický charakter. Pokud by měla příliš
43
viz Příloha A
33
operačních úkolů, znamenalo by to určitou těžkopádnost v rámci provozu, který musí být operativní. Bylo
uvažováno
rozšíření
„standardních“
kompetencí
uvedených
v zákoně.
Kompetence SR byly rozšířeny o rozhodování o vytvoření, změně a doplnění statutu společnosti, rozsahu plných mocí ředitele společnosti, o obsahové náplni projektů společnosti a skutečnosti, že konkrétní projekt bude vykonáván za úplatu, o ceníku služeb a o dispozicích s majetkem společnosti v hodnotě nad 50 000 Kč. Pro první funkční období všechny členy SR jmenuje zakladatel. Při diskuzích o složení SR vedení Sluňákova trvalo na tom, aby ve SR byli nejen zástupci SMO, ale také operativní lidé se zkušenostmi s fungováním neziskové organizace, popřípadě s povědomím o činnosti a fungování SEV. Přílišná rigidita vztahů mezi městem a OPS by mohla vést k těžkopádnosti a kolizím při rozhodování. Výsledkem jednání bylo ustanovení uvedené v zakládací listině, že „ při jmenování členů správní rady do dalšího funkčního období má právo určit jednoho z jejích členů ředitel obecně prospěšné společnosti z řad odborné veřejnosti Ostatní členy jmenuje zakladatel tak, aby alespoň jeden z nich nebyl pracovněprávním či funkčním vztahu k zakladateli.“ SR je šesti členná a jejími členy jsou vedoucí OŽP MmOl, ředitel Technických služeb MmOl, tři členové RMO a primář novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Dozorčí rada Dozorčí radu bylo třeba zřídit obligatorně, neboť jde o subjekt, který užívá majetek obce.44 Její působnost je taxativně vymezená v zákoně o OPS.45 Rozsah kontrolních činností tak nebylo možné dále rozšiřovat či zužovat, její činnost je konkretizována ve statutu OPS. Dozorčí rada je tříčlenná s tříletým funkčním obdobím.
2.5.2 Činnost a změny v činnosti Hlavní činností OPS Sluňákov je výchovně-vzdělávací činností, tj. zajišťování týdenních, víkendových a denních programů pro školy, studenty, učitele a širší veřejnost a to včetně zajištění stravovacích a ubytovacích služeb. Právě rozšíření činnosti na pobytové akce je zásadní změnou v činnosti organizace, která je daná možností ubytování a stravování v nové budově. Dále by součástí hlavní činnosti mělo být pořádání letních dětských táborů a jiných volno-časových aktivit dětí. V této oblasti navazuje OPS Sluňákov na předchozí mimoškolní činnost dětských oddílů a pravidelně pořádaný letní tábor. Širší činnost v této oblasti by byla 44 45
§ 15 zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech viz kapitola 2.2.4 Organy řízení OPS
34
žádoucí, v současné době však není možno ji zajistit z personálních důvodů. Vzhledem k požadavkům zakladatele byla tato činnost rozšířena o několik pobytových akcí v nízkoenergetickém domě Sluňákova v průběhu letních prázdnin a je zajišťována s pomocí dobrovolníků a externích pracovníků. OPS funguje i jako ekologická poradna a turisticko-informační centrum o CHKO Litovelské Pomoraví. Ekologickou poradnu v minulosti MmOl prostřednictvím Sluňákova provozoval také, ale díky nynější poloze střediska a množství klientů je její rozsah v současné době širší. Novou činností je provozování TIC, které je vzhledem k poloze budovy žádoucí. Bohužel vzhledem k nedostatku personálu a prostředků pro jeho provoz není prozatím provozováno v plánovaném rozsahu. Při plánování výstavby budovy byl přislíben příspěvek od CHKO Litovelské Pomoraví a v současnosti se o jeho možném přidělení vyjednává. OPS Sluňákov provozuje i vedlejší (doplňkovou) činnost. Její provádění nesmí narušit primární cíle organizace ani být prováděno na jejich úkor. Na druhé straně je vhodné s ohledem na zvýšení ekonomické samostatnosti OPS využít odpovídajícím způsobem volné kapacity organizace v mezích stanovených zakladatelem. Zejména se jedná o provoz bufetu, ubytovací a stravovací služby pro veřejnost, prodej publikací a odborných materiálů a nájmy nebytových prostor pro pořádání tematických konferencí a přednášek. Tyto akce jsou provozovány především v zimním období, období letních prázdnin a o víkendech, kdy zájem o výchovné pobyty není tak vysoký. Zároveň je díky vhodnému členění budovy možné využívat některé prostory pro pronájem i v případě současně probíhajících vzdělávacích akcí, v případě že nedochází k narušovaní jejich průběhu. Při komerčním pronajímání prostor je zvažován i obsah a pořadatel akcí tak, aby nebyl v rozporu s posláním OPS Sluňákov.
2.5.3 Pracovně-právní dopady transformace Při převodu zaměstnanců obecně prospěšné společnosti na nově založený subjekt bylo nutné vzít v úvahu § 338 zákoníku práce46. Zde je výslovně uvedeno, že „dochází-li k převodu zaměstnavatele nebo části zaměstnavatele nebo k převodu úkolů nebo činnosti zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele.“ Z tohoto ustanovení lze dovodit, že dosavadní zaměstnanci by měli přejít na nově vzniklý subjekt v zásadě za stejných podmínek, které mají v původní organizaci. Samozřejmě pokud získá organizace vlastní činností dostatek zdrojů na pokrytí mzdových prostředků např. 46
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
35
z nadnárodních fondů, je v pravomoci statutárního orgánu tyto mzdové podmínky zlepšit (a to zejména prostřednictvím nenárokové složky mzdy). Založením OPS došlo 1.1.2007 ke změně organizační struktury MmOl. K tomuto datu byla čtyři stávajících funkční místa (včetně zaměstnanců) oddělení SEV převedena z OŽP MmOl v souladu s výše uvedeným ustanovením § 338 Zákoníku práce na nově vzniklou OPS při zachování veškerých práv a povinností vyplývajících ze stávajících pracovněprávních vztahů. V září 2007 byly na základě získaných dotací pro Projekt Přírodě OK z Operačního programu rozvoje lidských zdrojů získány finance na čtyři pracovní místa. Tito zaměstnanci zůstaly vzhledem k tomu, že příjemcem dotace je SMO, zaměstnanci SMO. Fakticky svou činnost vykonávají na Sluňákově. Díky této dotaci se podařilo rozšířit počet programových pracovníku. Vzhledem ke stávajícímu rozsahu činnosti je i přes to jejich počet nedostačující. V roce 2008 bylo vytvořeno další pracovní místo v rámci projektu Přírodě OK, které umožňuje zvládat lépe rozsáhlou administrativu. Vzhledem k potřebě údržby a provozu nové budovy byla nově vytvořena další pracovní místa. Postupně byli přijati provozní zaměstnanci – správce budovy, provozní pracovník, uklízečka a kuchařky. K 1.5.2008 činnost vykonávalo celkem patnáct pracovníků, z toho deset pracovníku v pracovně-právním poměru k OPS Sluňákov. Externě je zajišťována výpomoc v kuchyni, při úklidu a výpomoc na TIC. Tito pracovníci jsou placeni na základě dohod o provedení práce. Vzhledem k ukončení čerpání dotací z EU (pro projet Přírodě OK) k 31.8.2008, je plánováno podání dalších žádostí o čerpání financí z evropských fondů. Je tedy možné, že se počet pracovníků bude měnit, snahou vedení je, aby se pracovní tým rozšiřoval, a bylo možné zvládnout celý rozsah činností organizace.
2.5.4 Změny v organizačním schématu Pro srovnání změn v organizační struktuře je uveden Obrázek 2 – Organizační struktura Slňákova k 1.1. 2006 a Obrázek 3 – Organizační struktura Sluňákova k 1.5.2008. Oddělení ekologické výchovy fungovalo pod OŽP MmOl, vedoucí oddělení byl tedy zodpovědný vedení odboru. Občanské sdružení Sluňákov zaměstnávalo tři pracovníky, kteří byli financování z financí čerpaných z grantů. Fakticky svou činnost vykonávali ve spolupráci se zaměstnanci MmOl. OPS Sluňákov zaměstnává nyní deset zaměstnanců, dalších pět zaměstnanců zaměstnává SMO v rámci čerpání dotace pro projekt Přírodě OK (tato pracovní místa jsou v obrázku vyznačena šedou barvou). Tito zaměstnanci formálně spadají pod vedení OŽP MmOl,
36
prakticky fungují na stejném pracovišti jako zaměstnanci OPS, tak jak je vyznačeno v organizační struktuře. V současné době vedení organizace zvažuje změny v organizační struktuře, neboť vzhledem k počtu zaměstnanců by bylo žádoucí, aby vzniklo více organizačních jednotek. Obrázek 2: Organizační struktura Sluňákova k 1.1.2006
Pramen: interní materiály organizace
Obrázek 3: Organizační struktura Sluňákova k 1.5.2008
Pramen: interní materiály organizace
37
2.5.5 Administrativní změny Převodem Sluňákova na OPS vznikla potřeba zajišťovat některé nově vzniklé činnosti, které byly dříve zajišťovány na pracovištích MmOl. OPS byla zatížena především rozsáhlou administrativou a nutností vést (a financovat) vlastní účetnictví. Účetnictví bylo první rok fungování OPS zajišťováno externí účetní. Vzhledem ke složité struktuře činností se tato forma neosvědčila. V roce 2008 byla zaměstnána účetní, která byla přijata na plný úvazek. Účetní uzávěrka musí být schválená auditorem, což představuje pro OPS další výdaje na financování externího auditora. Zákon o OPS v § 20 a 2147 upravuje povinnost OPS vydávat každoročně výroční zprávu o činnosti a hospodaření OPS. Společnost sestavuje a zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti a hospodaření v době stanovené správní radou, ale nejpozději šest měsíců od skončení sledovaného období, kterým je kalendářní rok. První zprávu společnost musí zveřejnit nejpozději 18 měsíců po vzniku společnosti. Důležitou součástí fungování OPS Sluňákov je projektový manažer. Tento pracovník je potřebný, uvolňuje čas pro kvalitnější práci ostatních a je přínosem pro externí vnosy finančních prostředků. Kvalifikovaný pracovník (se znalostí jazyků, právních předpisů, ekonomiky a přehledem o zdrojích) je velkým přínosem pro ekonomiku celého provozu a pro snížení finančních nákladů zřizovatelů zařízení. S přibývajícím množstvím úspěšných projektů přibývá i administrativa, je tedy třeba rozšiřovat i počet pracovníků, kteří ji zajišťují. Další změnou byla potřeba vytvořit interní směrnice, jejich výčet uvádím v následujícím seznamu: •
Stanovy o.p.s
•
Organizační řád (příloha organizační struktura organizace)
•
Kompetenční listy zaměstnanců
•
Směrnice k pracovní době (a její evidence)
•
Podpisový a kompetenční řád a podpisové vzory
•
Směrnice dobrovolnického centra
•
Provozní řád ubytovací - pro pobyty dětí a dospělých
•
Provozní řád kuchyně (jídelny)
•
Interní směrnice k BOZP
•
Výpůjční řády – knihovna, kola, auto, dataprojektor
•
Účetní směrnice - vnitřní mzdový předpis, náhrada cestovních výloh, kurzy, vedení účetnictví, drobný dlouhodobý majetek
47
zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech
38
2.5.6 Majetkoprávní dopady transformace V okamžiku vzniku OPS je takto vzniklý subjekt způsobilý k právům a povinnostem stejně jako k právním úkonům, vzniká mu tedy i právo držet, užívat a nakládat s majetkem. Při zakládání OPS proto bylo nezbytné, aby zakladatel (SMO) určil do jaké míry se majetek, který organizace bude užívat ke své činnosti převede do vlastnictví tohoto subjektu, popřípadě jakým způsobem se nastaví majetkoprávní vztahy mezi vlastníkem majetku a organizací. V případě Sluňákova bylo nutné zvážit následující kriteria: •
požadovanou míru kontroly SMO nad majetkem, který bude OPS využívat
OPS má ve vztahu k vlastnickému právu plnou právní subjektivitu. SMO sice prostřednictvím příslušných orgánů společnosti je schopno ovlivňovat chod společnosti, nicméně snahou SMO bylo ponechat si vlastnictví klíčové složky majetku (zejména majetek nemovitý). •
podmínky dotačních titulů, které se vztahují ke stavbě budovy SEV
Bylo třeba vzít v úvahu dotační titul na výstavbu nemovitosti, který poskytlo Ministerstvo Životního prostředí. Převod vlastnického práva k majetku na který byla dotace poskytnuta bývá obvykle blokován. Za těchto okolností by byla možnost úplného převodu nemovitého majetku neproveditelná. Majetek byl rozdělen na dvě skupiny – nemovitý a movitý. OPS Sluňákov realizuje svou činnost v nízkoenergetické budově v Horce nad Moravou. Majitelem budovy a 15ha biocentra je nadále SMO. Město je vůči OPS Sluňákov v pozici vypůjčitele, Sluňákov nehradí nájem z užívání, nicméně hradí veškeré energie, provoz a údržbu biocentra. SMO vložilo do společnosti nepeněžní vklad ve formě movitého majetku určeného v příloze zakládací listiny a oceněného znaleckým posudkem v celkové hodnotě 259.590,-Kč, tento vklad zakladatelé složili k rukám správce vkladu, správce předal složené prostředky společnosti. Majetek nemovitý tedy zůstal ve vlastnictví SMO a majetek movitý se stal součástí majetku OPS. Tento kompromis zajišťuje kontrolu SMO nad nejvýznamnějšími majetkovými složkami a zároveň umožňuje OPS nakládat volně s majetkem, který potřebuje ke své každodenní činnosti
2.5.7 Financování OPS Ze samotné podstaty činnosti OPS vyplývá, že tato obecně prospěšná činnost poskytovaná veřejnosti bude pravděpodobně ztrátová. Svoje služby poskytuje převážně školám a školským zařízením za úplatu, která musí být úměrná možnostem jejich konečných uživatelů, jimiž jsou především studenti a žáci škol, příp. další veřejnost. Město při založení společnosti přislíbilo každoročně dofinancovávat ztrátový provoz společnosti. Výše příspěvku není závazná, a je proto nutné krýt další náklady financování z externích zdrojů (granty, dary atd.).
39
Klíčovou otázkou bylo sestavení rozpočtu pro první rok fungování OPS. Podkladem pro zpracování rozpočtu pro rok 2007 se stala ekonomická studie, založená na ekonomických údajích ze srovnatelných pobytových SEV (Rychta Krásensko a Chaloupky u Třebíče). Řada údajů v tomto období však doznala změn vzhledem k zdražování. Předpokládané náklady provozu byly průřezově vykalkulovány v základní a maximální variantě podle rozsahu poskytovaných činností. Podle jejího závěru by provoz v závislosti na využití střediska byl ztrátový v rozsahu 1,2 – 1,8 mil. Kč ročně. Dnes je ovšem zřejmé, že některé náklady nebyly zohledněny v reálné výši a ztráta bude vyšší než se předpokládalo. V roce 2007 měla společnost 1/3 příjmů hrazených z příspěvku zakladatele – SMO, 1/3 příjmů z vlastních příjmů a 1/3 příjmů ve formě dotací a grantů. Od prosince 2007 je společnost plátcem DPH.
2.6 Současný stav a očekávaný budoucí vývoj V současnosti má OPS Sluňákov za s sebou více jak rok fungování. Po opuštění jistého prostředí MmOl, kde byla většina činností podporována v rámci rozpočtu OŽP se stal nevládní organizací. Projekt se ukázal jako životaschopný, zájem škol i veřejnosti o činnost organizace předčil očekávání a nabízené programy jsou obsazené s velkým časovým předstihem. Činnost a projekty Sluňákova v roce 2007 získaly celou řadu ocenění. Rozsah činností však ukázal, že je třeba hledat nové způsoby, jak zvládnout veškeré aktivity. Kromě dosavadní činnosti je třeba zajišťovat i chod TIC a zvládnout větší rozsah ekovýchovné činnosti. Jako problematické se ukázalo zařazení doplňkové komerční činnosti, která vyžaduje zcela jiný přístup k uživatelům. Usilovná snaha o finanční zajištění svým způsobem komplikuje i podobu a kvalitu nabídky pro školy a veřejnost. Je tedy třeba v tomto ohledu hledat přiměřený kompromis. Přestože je organizace úspěšná při shánění financí z externích zdrojů, jejím cílem je především stabilizovat činnost smluvně stanovenou přímou podporou některé organizace, instituce nebo firmy. Nově vzniklá organizace klade i vyšší nároky na její řízení a plánování. Z tohoto důvodu je žádoucí mít vypracovaný strategický plán. Jeho příprava a plánování je jedním z důležitých úkolu pro nejbližší období. Po zahájení a stabilizaci provozu nové budovy by se organizace chtěla zaměřit i na rozvoj biocentra a jeho propojení s okolními iniciativami. Vlastní vzdělávací biocentrum by mělo vzniknout na základě zpracování podrobné studie, která by vhodně navrhla pro celý areál komunikační síť s mobiliářem pro rekreační, sportovní a outdoorové aktivity, ale zejména s interaktivními vzdělávacími instalacemi, které návštěvníkům přiblíží vzácnou přírodu regionu a důležitost vody v krajině.
40
ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá problematikou založení obecně prospěšné společnosti. OPS je nezisková právnická osoba, jejíž hlavním posláním je poskytovat veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Fungování OPS je vymezeno zákonem č.248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Teoretická část práce je zaměřená na obecnou charakteristiku a postavení OPS v českém právním řádu, popisuje současnou situaci OPS a srovnává OPS s právními formami obvyklými v EU. Stěžejní je případová studie, která sleduje důvody a proces vzniku Sluňákova – centra ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s, který vznikl transformací organizační složky Statutárního města Olomouc, které je také jeho jediným zakladatel. S ohledem na vybudování nového areálu, dostavbu budovy a rozšiřující se spektrum činností začalo být zřejmé, že činnost organizace zajišťovaná prostřednictvím OŽP MmOl a současně občanským sdružením Sluňákov nebude v okamžiku uvedení celého komplexu, včetně budovy, do provozu nadále udržitelná, a bude nezbytné přejít na samostatný právní subjekt. Jako nejvhodnější právní forma pro nově vzniklý subjekt byla vybrána obecně prospěšná společnost, která by měla zajistit na jedné straně zjednodušení řídících procesů v rámci stanovené činnosti, zajištění maximální hospodárnosti vynakládaných prostředků a na druhé straně kontrolu města nad takto vzniklým subjektem. Vznik OPS byl administrativně poměrně náročný, což bylo ještě posíleno faktem, že zakladatelem OPS bylo SMO. O založení OPS v tomto případě rozhoduje a zakládací smlouvu nebo zakládací listinu schvaluje zastupitelstvo obce, funkci zakladatele pak plní rada obce. Veškerá rozhodnutí a kroky, které bylo nutné před vlastním založením organizace učinit, musely proběhnout dle interních předpisů SMO a být schváleny Radou města Olomouce a Zastupitelstvem města Olomouce. Tento fakt celý proces prodloužil a vyžádal si řadu příprav a jednání. Po svém vzniku je OPS samostatný právní subjekt, což umožňuje do určité míry autonomní operativní řízení jejich činností a aktivit. Na druhé straně je zachován silný vliv zakladatele na zásadní rozhodnutí prostřednictvím zástupců SMO ve správní radě. Relativní samostatnost OPS v sobě ovšem obsahuje i ekonomický prvek v podobě motivace nově vzniklého subjektu získávat externí zdroje nezávislých na zakladateli a dostatečně efektivním hospodaření při jejich vynakládání. Zároveň však znamená finanční nejistotu a nutnost zajišťovat financování z externích zdrojů i pro běžnou činnost organizace. Jednu třetinu příjmů Sluňákova v roce 2007 tvořil příspěvek SMO na jeho činnost, třetinu tvořily příjmy z vlastní činnosti a třetina financí byla zajištěna z úspěšně podaných grantů. Tento fakt
41
ukazuje, že organizace je schopná financovat svou činnost z externích zdrojů. Na druhou stranu to zatěžuje pracovníky rozsáhlou administrativou a neumožňuje věnovat se naplno hlavní činnosti organizace. Cílem práce bylo charakterizovat OPS a její postavení a na příkladu OPS Sluňákov vysvětlit, z jakého důvodu bylo v tomto případě přistoupeno k užití této právní formy, popsat proces a problémy spojené s převodem oddělení MmOl na právní formu OPS. Tohoto cíle bylo dosaženo a práce podává zajímavý pohled na problematiku založení neziskové organizace organizační jednotkou státní správy. Přestože je právní forma OPS často kritizována a v budoucnu se uvažuje o tom, že již nebude součástí naší legislativy, bylo její užití výsledkem dlouhých úvah a v tomto případě bylo vybráno jako nejlepší. V práci jsou přehledně zpracovány důvody, proč bylo k tomuto kroku přistoupeno. Nyní je otázkou budoucí fungování a provoz organizace. Podle návrhu novely občanského zákoníku se již s právní formou OPS nepočítá. Uvažuje se o nahrazení novou právní formou – nadačními ústavy. Do nich by se měly možnost současné OPS transformovat. Nepředpokládá se, že současně fungující OPS budou rušeny nebo transformovány nebo že jim bude jinak odpírána zákonná opora, budou se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. V současnosti není pravděpodobné, že by OPS Sluňákov byla nahrazena novou právní formou, protože přechod do současného stavu byl administrativně i finančně náročný. Nyní se fungování organizace (řízení, vedení účetnictví, administrativa) přizpůsobuje, a další změny by pro organizaci a její činnost byly velkou zátěží. Nejdůležitější otázkou je nyní udržet a rozvíjet nadále úspěšnou činnost v oblasti EVVO, a to především zajištěním stabilního finančního zázemí. Přes úspěchy při získávání grantů by bylo vhodné stabilizovat činnost smluvně stanovenou přímou podporou některé organizace, instituce nebo firmy. Tato forma podpory by umožnila kapacitu a čas věnovanou získávání a administraci grantů uvolnit pro vytváření nových programů EVVO. Vhodné by bylo i dosáhnout změny zatím vlažného postoje krajského úřadu, protože předpokládaný provoz SEV značnou měrou naplňuje schválené záměry a cíle krajské koncepce EVVO.
42
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: •
BASOVNÍKOVÁ, I. Nadační ústavy – budoucnost nebo minulost organizací sdružujících majetek i poskytujících služby? Brno. 2006
•
DVOŘÁK, T. Obecně prospěšná společnost. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-86395-92-8
•
PAJAS, P. DEVEROVA, L. Pravni zaklady fungovani neziskoveho sektoru v ČR. In Gouli, R., Frič, P. Neziskovy sektor v Česke republice. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2001. ISBN 80-86432-04-1
•
REKTOŘÍK, J. A KOL. „Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení“ Praha, Ekopress, 2004. ISBN 8086119416.
•
ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I. Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005, 32 s. ISBN 80-239-5047-9
•
ROSENMAYER, T. Výzkumný projekt: Ekonomika obecně prospěšných společností. Veřejná správa, 2005, roč. XVI, č. 39, s. I-IV
•
ROSENMAYER, T. Majetek OPS. Grantis, 2005, roč. XIII, č. 9, s. 6-8
•
ROSENMAYER, T. OPS v pravnim systemu. Grantis, 2005, roč. XIII, č. 10, s. 4-6
•
RUTZEN, D., DURHAM, M. Overview of NGO framework legislation in Central and East Europe. International Centre for Not-for-Profit Law, 2002.
•
SALOMON, L. M., ANHEIER, H. K. Defining the Nonprofit Sector: A CrossNational Analysis. Manchester: Manchester University Press, 1997.
•
ŠKARABELOVÁ, S. Když se řekne neziskova organizace. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita Brno, 2002. ISBN 80-210-3031-3
Internetové zdroje •
ANHEIER, H K. SEIBEL, W.: Definingthe Nonprofit Sector: Germany. Working Papers of the Johns Hopkins Comparative Nonprofit Sector Project, no. 6. Baltimore: The Johns Hopkins Institute for Policy Studies. 1993. [online] .[cit. 2008-05-20]. Dostupné z
.
•
Slovenske neziskove servisne centrum. Legislativny zamer Zakonnika neziskoveho prava [online] .[cit. 2008-05-20]. Dostupne z .
43
•
Slovenske neziskove servisne centrum. Neziskove organizacie poskytujíce všeobecne prospešne služby (n.o.) po novele zakona č. 35/2002 Z.z.. [online] 2002.[cit. 2008-0520]. Dostupné z .
•
CVNS. Klasifikace ICNPO [online]. [cit. 2006-01-29]. Dostupné z .
•
Návrhu občanského zákoníku – verze 12-07 [online] [citováno 20. února 2008]. Dostupný z .
•
DEVEROVÁ, L. Časopis Grantis: Nový občanský zákoník [citováno 20. února 2008]. Dostupný z: < http://neziskovky.cz/cz/fakta/casopis-grantis/aktuality/1189.html >
Zákony Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, Zákon č.213/1997 Zb., o neziskových organizáciách poskytujúcích všeobecne prospešné služby Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
44
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulka 1: Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 - 2007 ........13 Tabulka 2: Počet obecně prospěšných společností podle zakladatelů .................................15 Obrázek 1: Struktura příjmů OPS podle oblastí činnosti ....................................................17 Tabulka 3: Základní typy neziskových organizací v zemích střední a východní Evropy .21 Tabulka 4: Srovnání možných právních forem Sluňákova..................................................29 Tabulka 5: SWOT analýza ......................................................................................................32 Obrázek 2: Organizační struktura Sluňákova k 1.1.2006 ....................................................37 Obrázek 3: Organizační struktura Sluňákova k 1.5.2008 ....................................................37
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CVNS
Centrum pro výzkum neziskového sektoru
DR
Dozorčí rada
EVVO
Ekologická výchova, vzdělávání a osvěta
CHKO
Chráněná krajinná oblast
MmOl
Magistrát města Olomouce
OPS
Obecně prospěšná společnost
OŽP
Odbor životního prostředí
RMO
Rada města Olomouc
SMO
Statutární město Olomouc
SEV
Středisko ekologické výchovy
SR
Správní rada
TIC
Turisticko- informační centrum
ÚmO
Úřad města Olomouce
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Statut OPS Sluňákov
45
Příloha A: Statut OPS Sluňákov STATUT OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. Čl. I Úvodní ustanovení Dne 28.8.2006 schválilo zastupitelstvo Statutárního města Olomouce usnesením č.j. zakládací listinu obecně prospěšné společnosti Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce podle § 4 zákona č. 248/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Založení této společnosti je výsledkem dlouhodobého záměru města Olomouce systematicky podporovat ekologickou výchovu v celém regionu již od 90. let, kdy byl tento záměr schválen Radou města Olomouce. Přímo navazuje na rozvoj projektu areálu ekologických aktivit Sluňákov jako významného výukového biocentra v obci Horka nad Moravou na pozemcích města Olomouce. S ohledem na stále se zvyšující zájem veřejnosti o ekologickou výchovu a rozšiřující se spektrum činností a počet občanů aktivně zapojených do projektu je zřejmé, že není možné zajistit daný rozsah činnosti výlučně v rámci kapacit magistrátu města a z tohoto důvodu bylo přistoupeno k realizaci uvedeného projektu prostřednictvím samostatného právního subjektu ve formě obecně prospěšné společnosti. Společnost je nevýdělečnou organizací se zaměřením na realizaci programů ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty, a to včetně podpory programů prováděných jinými subjekty a vyvíjí svoji činnost v níže uvedeném rozsahu výlučně v tuzemsku. Cílem založení obecně prospěšné společnosti „Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce“ je zjednodušení řídících procesů obecně prospěšných činností, zajištění maximální hospodárnosti vynakládaných veřejných prostředků při současném zachování kontroly města nad rozsahem a kvalitou poskytovaných služeb veřejnosti.
Čl. II Předmět činnosti Společnost zajišťuje zejména následující obecně prospěšné služby: - výchovně-vzdělávací činnost s environmentálním zaměřením - vzdělávací programy pro školy, studenty, učitele a širší veřejnost, včetně zajištění stravovacích a ubytovacích služeb - organizace volno-časových aktivit pro veřejnost - poskytování poradenské činnosti pro veřejnost - provozování turisticko-informačního centra Vedle základních činností, uvedených v předchozím odstavci tohoto článku, za jejichž účelem byla společnost založena, jsou dále předmětem činnosti společnosti i doplňkové činnosti, které společnost vykonává zásadně za úplatu. Těmito doplňkovými činnostmi se rozumí zejména: -
prodej publikací a odborných materiálů nájmy nebytových prostor pro pořádání tematických konferencí a přednášek půjčování metodických, sportovních pomůcek a materiálů, technického vybavení ubytovací a stravovací služby pro veřejnost
46
Doplňkové činnosti uvedené v předchozím odstavci společnost vykonává výhradně za účelem dosažení účinnějšího využití majetku a zároveň jejich výkonem nesmí být ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb uvedených v odst. 1 tohoto článku. Zároveň případný zisk z výkonu těchto doplňkových činností smí být použit pouze pro zkvalitnění a rozšíření obecně prospěšných služeb společnosti.
Čl. III Podmínky poskytování služeb Služby společnosti jsou poskytovány fyzickým a právnickým osobám v tuzemsku. Služby společnosti jsou poskytovány v rámci jednotlivých programů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty společnosti. Obsahovou náplň takových služeb a úplatu za ni stanoví a vyhlašuje pro každý program správní rada společnosti na návrh ředitele. Ostatní podmínky takové služby vč. termínů programů jsou stanoveny ředitelem a současně jsou zveřejněny v sídle společnosti a prostřednictvím sítě Internet. S těmito podmínkami musí být seznámen každý zájemce o služby společnosti. Podmínky poskytování jednotlivých služeb musí být stanoveny s ohledem na volnou kapacitu organizace a charakter jednotlivých programů tak, aby pro všechny, jimž bude konkrétní služba poskytnuta, byly stejné. Případná doplňková činnost nesmí být poskytována na úkor náplně obecně prospěšné činnosti vymezené touto listinou. Rozhodnutí o poskytnutí konkrétní služby společností v souladu s jejím obsahem schváleným správní radou vydává ředitel společnosti.
Čl. IV Orgány společnosti Orgány společnosti jsou: 1) správní rada, 2) dozorčí rada, 3) ředitel.
Čl. V Správní rada Správní rada je statutárním orgánem společnosti. Správní rada má 5 členů a v jejím čele stojí předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda. Členy správní rady jmenuje zakladatel. Při jmenování členů správní rady do dalšího funkčního období má právo navrhnout jednoho z jejích členů ředitel obecně prospěšné společnosti z řad odborné veřejnosti. Pokud tak písemně neučinil v přiměřené lhůtě stanovené mu k tomuto účelu zakladatelem, zakladatel rozhoduje bez přihlédnutí k návrhu ředitele o.p.s. Funkční období člena správní rady je tříleté. Žádný člen správní rady nesmí být ve funkci déle než dvě po sobě následující období a po šesti letech nepřetržitého členství ve správní radě může být jmenován pouze po uplynutí dalšího roku.
47
Členství ve správní radě zaniká: uplynutím funkčního období písemnou rezignací adresovanou zakladateli společnosti, smrtí, odvoláním. O odvolání člena správní rady rozhoduje zakladatel. Správní rada volí z řad svých členů předsedu a místopředsedu na dobu nepřesahující tři roky. Předseda (a v jeho nepřítomnosti místopředseda) správní rady svolává a řídí zasedání správní rady. Každý člen správní rady má jeden hlas a platí, že výkon funkce člena správní rady je osobní. Správní rada rozhoduje s výjimkami uvedenými v následujících ustanoveních tohoto statutu prostou většinou hlasů přítomných členů při nutné minimální účasti alespoň tří členů na zasedání. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy správní rady. Zasedání správní rady se koná alespoň čtyřikrát ročně. Zasedání svolává předseda správní rady. Na zasedání správní rady společnosti musí být všichni její členové pozváni dopisem obsahujícím všechny dále uvedené údaje a tento dopis jim musí být odeslán do jejich bydliště minimálně 15 kalendářních dnů před dnem konání zasedání. Čas, místo, začátek zasedání a pořad jednání musí být v pozvánce vždy obsaženy. Požádá-li o to většina členů správní rady, je předseda správní rady povinen za podmínek a způsobem uvedeným v tomto odstavci svolat zasedání správní rady s tím, že toto se musí konat do 15 kalendářních dnů ode dne doručení řádné žádosti o její svolání. Je-li z jednání předsedy správní rady zjevné, že zmaří svoji povinnost uvedenou v tomto odstavci, může zasedání správní rady svolat z podnětu žadatelů způsobem v tomto odstavci uvedeném dozorčí rada. V pozvánce na takové zasedání správní rady musí být uveden důvod jejího svolání. Jednání zasedání správní rady řídí předseda, případně místopředseda, v případě jejich nepřítomnosti usnášeníschopné plénum správní rady může prostou většinou přítomných hlasů rozhodnout o jiném předsedajícím. Hlasování správní rady je zásadně veřejné, pokud správní rada nerozhodne svým usnesením jinak. Pokud není správní rada v důsledku rezignace svých členů usnášeníschopná, musí zakladatel na uvolněná místa členů správní rady nejpozději do nejbližšího zasedání správní rady jmenovat nové členy. O každém zasedání správní rady je veden protokol. Protokol vyhotovuje pracovník pověřený ředitelem společnosti a je podepisován předsedou správní rady a jedním z dalších členů správní rady.
Čl. VI Působnost správní rady Správní rada rozhoduje o věcech svěřených jí do působnosti zákonem a dále o: změně a doplnění statutu společnosti, rozsahu plných mocí ředitele společnosti,
48
obsahové náplni projektů společnosti a o skutečnosti, že konkrétní projekt smí být vykonáván za úplatu a o ceníku služeb, dispozicích s majetkem společnosti v pořizovací ceně nad 50 000 Kč.
K rozhodnutí dle zákona o obecně prospěšných společnostech rada rozhoduje prostou většinou přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy správní rady. Správní rada společnosti v souvislosti s poskytováním služeb společností zejména: na návrh ředitele vydává písemná pravidla pro poskytování služeb společnosti v podobě jejich obsahové náplně a ceníku, dozírá na dodržení účelu a hospodárnosti všech vynakládaných prostředků. Správní rada může své pravomoci přenést na základě plné moci na ředitele společnosti s výjimkou těch, které zákon svěřuje výlučně správní radě. Správní rada může schválit organizační řád společnosti, jakožto případně i další interní dokumenty, které upravují vnitřní vztahy ve společnosti. Tyto dokumenty nesmějí být v rozporu se zákonem, tímto statutem ani se zakládací smlouvou.
Čl. VII Dozorčí rada Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Dozorčí radu tvoří 3 členové. Členy dozorčí rady jmenuje zakladatel. Členové dozorčí rady nesmějí být členy jiného orgánu společnosti a ani nesmějí být vůči společnosti v pracovním poměru. Pro svolávání, jednání a rozhodování dozorčí rady se analogicky použijí ustanovení o jednání a svolávání správní rady. Funkční období člena dozorčí rady společnosti je tříleté.
Členství v dozorčí radě zaniká: uplynutím funkčního období, písemnou rezignací adresovanou správní radě společnosti, úmrtím, odvoláním. Dozorčí rada zejména: kontroluje správnost účetnictví vedeného společností, přezkoumává roční účetní uzávěrku a výroční zprávu společnosti, dohlíží na to, zda společnost vyvíjí činnost v souladu s právními předpisy, zakládací smlouvou a tímto statutem, upozorňuje správní radu na zjištěné nedostatky a podává návrhy na jejich odstranění, nejméně jedenkrát ročně podává správní radě zprávu o výsledcích své kontrolní činnosti. Dozorčí rada je dále oprávněna:
49
nahlížet do účetních knih a jiných dokladů společnosti a kontrolovat v nich obsažené údaje, svolávat mimořádná zasedání správní rady, pokud tak vyžadují zájmy společnosti.
Členové dozorčí rady jsou oprávněni účastnit se všech zasedání správní rady a pokud si to přejí, mohou se vyjádřit k jakémukoliv bodu jednání, avšak nemají právo hlasovat. Dozorčí rada informuje správní radu bez zbytečného odkladu o každém zjištění týkající se porušení zákona, ustanovení zakládací smlouvy, statutu společnosti nebo jakýchkoli nehospodárných postupů a jiných nedostatků v činnosti společnosti.
Čl. VIII Ředitel společnosti Ředitel společnosti zajišťuje běžný chod společnosti. Ředitele společnosti jmenuje a odvolává správní rada. Podmínky výkonu této funkce, a to včetně odměňování stanoví správní rada v rozhodnutí o jmenování do funkce ředitele. Ředitel je vždy v pracovním poměru ke společnosti a nesmí být členem jiných orgánů společnosti. Ředitel jedná jménem společnosti v rozsahu plných mocí, které mu udělí správní rada. Ředitel je oprávněn se účastnit s hlasem poradním jednání všech orgánů společnosti. Ředitel společnosti je povinen každoročně navrhnout správní radě auditora k ověření účetní závěrky v zájmu transparentnosti a zajištění důvěry zakladatele a veřejnosti v efektivnost a hospodárnost vynakládaných veřejných prostředků. Ředitel je dále odpovědný za zajištění zákonného postupu v souvislosti s platnou právní úpravou o zadávání veřejných zakázek při vynakládání veřejných prostředků. Ředitel společnosti dále může navrhnout správní radě, aby požádala jinou fyzickou či právnickou osobu o vypracování odborného posudku či dozorčí zprávy na jakýkoliv odborný problém, který se objeví v činnosti společnosti.
Čl. IX Dobrovolnické centrum Správní rada zřizuje jako iniciační orgán společnosti Dobrovolnické centrum. Členem Dobrovolnického centra se stává ten, kdo vyplní přihlášku, finančně přispěje na činnost společnosti a je mu přiděleno členské číslo. Minimální výši příspěvku pro členství v Dobrovolnickém centru stanovuje každoročně správní rada společnosti. Společnost na žádost vystaví každému členu Dobrovolnického centra potvrzení o členství. Společnost vede evidenci Dobrovolnického centra. Členové Dobrovolnického centra mají právo: zvolit si ze svého středu většinou hlasů předsedu, který se podílí na organizaci a řízení jeho činnosti, podávat společnosti návrhy na zlepšení činnosti společnosti; takový návrh musí podat nejméně 10 členů Dobrovolnického centra společně,
50
účastnit se vybraných akcí společnosti po konzultaci s pověřeným pracovníkem, na informace o činnosti společnosti, společnost bude členům na jejich žádost zasílat výroční zprávu, popř. jiné informace na základě jejich žádosti na jejich e-mailovou adresu anebo adresu jejich trvalého bydliště.
K volbě předsedy je nutná účast alespoň nadpoloviční většiny všech členů centra. Pověřený pracovník společnosti odpovídá za agendu Dobrovolnického centra. Ředitel společnosti podává správní radě jednou ročně informaci o Dobrovolnickém centru. Členem Dobrovolnického centra nemůže být osoba v pracovněprávním nebo funkčním vztahu ke společnosti.
Čl. X Vklady zakladatelů, získávání finančních a jiných prostředků a hospodaření s nimi Zakladatel vkládá do společnosti nepeněžní vklad ve formě movitého majetku určeného v příloze č. 1 zakládací listiny a oceněného znaleckým posudkem ze dne ……… v celkové hodnotě ……….. Kč.
Tento vklad zakladatelé složili k rukám správce vkladu, pana Mgr. Michala Bartoše,…………………………… Správce předal složené prostředky společnosti. Majetek a finanční prostředky nutné provozování činností určených v čl. II statutu společnost získává zejména formou:
výnosů z akcí a činností uvedených v čl. II odst. 1 a 2 tohoto statutu, darů, veřejných sbírek, dotací, příspěvků, vkladů zakladatelů.
S prostředky získanými podle předchozího odstavce společnost hospodaří a nakládá účelně k zabezpečení obecně prospěšných činností stanovených zakládací listinou v souladu s předpisy o účetnictví.
Čl. XI Výroční zpráva Společnost sestavuje a zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti a hospodaření v době stanovené správní radou, ale nejpozději šest měsíců od skončení sledovaného období, kterým je kalendářní rok. První zprávu zveřejní společnost nejpozději 18 měsíců po vzniku společnosti.
Čl . XII Zastupování společnosti navenek Společnost navenek zastupuje a jejím jménem jednají předseda a místopředseda správní rady společně, případně předseda (místopředseda) s dalším členem správní rady společně. Ředitel jedná jménem společnosti v rozsahu plných mocí, které mu udělí správní rada. V případě, že si to vyžádají provozní okolnosti nebo zájem společnosti, je ředitel společnosti
51
na základě takové plné moci oprávněn v plném rozsahu dále zplnomocnit další osobu (zástupce), pokud to výslovně správní rada v plné moci nevyloučí. Podepisování jménem společnosti se děje tak, že k napsanému nebo vytištěnému úplnému názvu společnosti připojí člen správní rady, ředitel společnosti či osoba jím pověřená svůj podpis. Kromě zmocnění dle předchozích odstavců tohoto článku jednají jménem společnosti, zavazují ji a podepisují jejím jménem i osoby, které jsou vůči společnosti v pracovním poměru, pokud je to v jejich pracovním zařazení obvyklé.
Čl. XIII Zrušení a zánik společnosti V případě zrušení společnosti s likvidací bude likvidační zůstatek společnosti převeden na obecně prospěšnou činnost jiné neziskové organizaci se stejným nebo obdobným zaměřením činnosti jako Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s..
Čl. XIV Závěrečná ustanovení Veškeré záležitosti, které nejsou upraveny tímto statutem, se řídí příslušnými ustanoveními zakládací smlouvy a ustanoveními zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a dalšími právními předpisy České republiky. Změny a doplňky tohoto statutu jsou možné výhradně formou písemného dodatku k tomuto statutu. Tento statut je vyhotoven ve čtyřech stejnopisech v jazyce českém. Níže podepsaní členové správní rady prohlašují, že jim je obsah tohoto statutu znám, že tento společně projednali a že o něm dosáhli úplné shody. Na důkaz toho připojují ke statutu své vlastnoruční podpisy.
52
