PROBLEMATIKA VZNIKU ÿeck ALFAB TY II: DVÃ OPOMINUT TEORIE *

PROBLEMATIKA VZNIKU ÿECK… ALFAB…TY II

7

Listy filologickÈ CXXXIV, 2011, 1ñ2, pp. 7ñ23

PROBLEMATIKA VZNIKU ÿECK… ALFAB…TY II: DVÃ OPOMINUT… TEORIE * F I L I P H O R ¡ » E K (Praha)

⁄vod Tento p¯ÌspÏvek doplÚuje p¯edchozÌ Ël·nek z minulÈho ËÌsla List˘ filologick˝ch (133, 2010),1 kter˝ se zab˝val srovn·nÌm z·padosemitskÈho typu abecedy a ¯eckÈ alfabÈty a ot·zkami datace vzniku alfabÈty (oddÌl 1. ÑHl·skov· pÌsma a jejich systematikaì a oddÌl 2. Ñ ,Kdy?ë aneb rozhranÌ epigrafickÈ a kulturnÏ zaloûenÈ interpretace data vzniku alfabÈtyì). Jeho pokraËov·nÌ je v navazujÌcÌch oddÌlech 3 a 4 zamÏ¯eno na dvÏ teorie, jimû se v b·d·nÌ o vzniku alfabÈty podle mÈho soudu dosud nedostalo pat¯iËnÈho ohlasu; spÌöe neû o p¯edloûenÌ nov˝ch tezÌ jde tedy v tomto p¯ÌspÏvku spÌöe o shrnutÌ a zhodnocenÌ zmÌnÏn˝ch p¯Ìstup˘. Poslouûit m· pr·vÏ tÌm: Segertovu hypotÈzu podanou v mnoûstvÌ jeho publikacÌ p¯edstavuje ucelenÏ a na malÈ ploöe, a p¯itom relativnÏ detailnÏ. Woodardovu teorii sice obsahuje jedin· monografie, avöak provedenÌ jejÌ argumentace je natolik komplikovanÈ, ûe by kratöÌ reprodukce postr·dala smysl a slouûila by vlastnÏ jako pouhÈ upozornÏnÌ. JednotlivÈ oddÌly textu jsou v n·vaznosti na prvnÌ dÌl Ël·nku opÏt pojmenov·ny podle tradiËnÌch ot·zek zkoum·nÌ ¯eckÈ abecedy (ÑOd kohoì a Ñ ,Jakë a ,kdeë ì).

*

Tento v˝stup vznikl v r·mci projektu SpecifickÈho vysokoökolskÈho v˝zkumu 2010 Ë. 260201. 1 Srov. HOR¡»EK 2010.

01-horacek.pm6

7

10.5.2011, 17:44

8

FILIP HOR¡»EK

3. ÑOd kohoì aneb nep¯ijat· a neodmÌtnut· Ñaramejsk· teorieì S. Segerta Na z·kladÏ archeologick˝ch a liter·rnÌch dat se vöeobecnÏ a jednoznaËnÏ soudÌ, ûe ÿekovÈ p¯evzali sv˘j abeced·¯ od FoinÌËan˘. Klasick˝ filolog a autor gramatik foinÌËtiny, aramejötiny a ugaritötiny Stanislav Segert2 se vöak ¯adu let snaûil prosazovat teorii, ûe pÌsmo se do ÿecka dostalo prost¯ednictvÌm Aramejc˘.3 Tuto teorii sice nesdÌlÌm, ale stojÌ za pozornost nejen pro sv· neot¯el· ¯eöenÌ, n˝brû zejmÈna proto, ûe obraz vzniku alfabÈty, kter˝ pod·v·, nebyl ani jasnÏ p¯ijat, ani odmÌtnut. NÏkte¯Ì badatelÈ sice Segertovu tezi zast·vali4 a jinÌ ji ñ ËastÏji ñ odmÌtali (nÏkdy pouhou pasivnÌ registracÌ), 5 obojÌ se vöak dÏlo, nakolik je mi zn·mo, bez bliûöÌho a detailnÌho posouzenÌ.6 CÌlem tohoto oddÌlu je p¯edstavit Segertovu argumentaci tak, aby bylo moûnÈ znovu otev¯Ìt diskuzi nad jeho tezÌ, kterou pociùuji jako nedokonËenou a nedovedenou do konce. Stanislav Segert rozvinul svÈ argumenty v nÏkolika smÏrech (argumenty zde shrnuji na z·kladÏ jeho pracÌ uveden˝ch v bibliografii): 1) Dob¯e doloûenÈ kontakty ÿek˘ pr·vÏ s FoinÌËany (liter·rnÏ dosvÏdËenÈ zvl·ötÏ v Odysseii) ho vedli k ˙vaze, ûe sta¯Ì ÿekovÈ mezi

2

Svou mezioborovost z˙roËil autor nap¯. v SEGERT 1962 Ëi v SEGERT 1953: 485, 494ñ497 (srovn·nÌ metrick˝ch princip˘ hebrejsk˝ch a ¯ecko-¯Ìmsk˝ch). 3 Srov. SEGERT 1963: 38ñ57; SEGERT 1978: 111ñ114; SEGERT 1958a: 572ñ578; SEGERT 1958b; SEGERT 1958c a SEGERT 1962. Pr·ce SEGERT 1977 mi bohuûel nebyla dostupn·. 4 BUCHNER 1982: 277ñ306 (na s. 296 p¯ipouötÌ podle Segerta moûnost vzniku alfabÈty v 9. stol. z aramejskÈ inspirace; na s. 293 identifikuje zmiÚovanÈ semitskÈ inskripce v PithÈk˙ssai z 8. stol. jako aramejskÈ, nikoli foinÌckÈ, dÌky koncovce -n); BURZACHECHI 1976: 90nn. (vyslovuje se rovnÏû pro 9. stol. v z·vislosti na Segertovi ñ cituji podle BUCHNERA 1982: 296); MAREK 1993: 36ñ38 (matres lectionis v 9. stol. na inskripci z Tell el-Fecherje svÏdËÌ o tom, ûe i ¯eck· abeceda mohla b˝t vytvo¯ena v 9. stol.); BURKERT 1992: 28 (ve sv˝ch ÑorientalizujÌcÌchì intencÌch souhlasÌ, ûe pod pojmem FoinÌËanÈ mohli b˝t zahrnuti i Aramejci); opatrnÏ radÌ Segertovu teorii nezavrhovat GIBSON 1982: 3; srov. dokonce jiû p¯ed Segertem CARPENTER 1933: 15. 5 Nap¯. JEFFERY ñ JOHNSTON 19902: 425; BARTONÃK 2009: 117; srov. WILLI 2005: 162, pozn. 2; MCCARTER 1975: 125, pozn. 1 (zast¯enÏji s. 26, pozn. 71); WACHTER 1996: 542; NAVEH 1973: 8, pozn. 32; odmÌtavÏji NAVEH 1982: 183; vyhranÏnÏ NAVEH 1987: 110. 6 Pr·ce KNAUF 1987: 45ñ48 mi bohuûel nebyla k dispozici.

01-horacek.pm6

8

10.5.2011, 17:44


9

Aramejci a FoinÌËany nerozliöovali a oznaËovali je jednÌm a t˝mû slovem.7 2) UûitÌm typologickÈ epigrafickÈ metody (pomocÌ nÌû b·d·nÌ jiû d¯Ìve dospÏlo k ¯adÏ nejr˘znÏjöÌch a Ëasto si navz·jem odporujÌcÌch v˝sledk˘; viz oddÌl 2a p¯edchozÌho Ël·nku)8 dospÏl k n·zoru, ûe ¯eckÈ litery jsou nejpodobnÏjöÌ aramejsk˝m a ukazujÌ k dobÏ vzniku alfabÈty jiû v 9. stoletÌ p¯. n. l.9 3) J·dro Segertovy argumentace vöak spoËÌv· v tzv. matres lectionis (blÌûe viz v p¯edch·zejÌcÌm Ël·nku na konci oddÌlu 1a),10 kterÈ se mezi semitsk˝mi pÌsmy zaËaly v rozhodujÌcÌ mÌ¯e prosazovat pr·vÏ v aramejötinÏ (od 9. stoletÌ p¯. n. l.). Segert si povöiml z jeho pohledu klÌËovÈ skuteËnosti, ûe foinÌck· ortografie vyn·lez matres relativnÏ d˘slednÏ neuûÌv·. FoinÌËanÈ jsou tak aû druh˝m kandid·tem na d·rce pÌsma ÿek˘m, neboù aramejskÈ uûitÌ matres11 n·padnÏ koresponduje s ¯eck˝m uûitÌm t˝chû znak˘ pro vok·ly: grafÈm pro

í

co reprezentuje v roli mater v aramejötinÏ koncovÈ -a- (pozdÏji i -a--)

v ¯eËtinÏ reprezentuje vok·l a / a-

j

koncovÈ -a- / koncovÈ -eî / e-

i/î

w

u- / o-

u (a v odliönÈ grafickÈ podobÏ w)

h

e (tÈû h / ei)

V tabulce chybÌ ¯eckÈ /o/ a /o-/, neboù zde shodu nelze konstatovat. AramejskÈ ë (k jeho fonetice viz oddÌl 1)12 reprezentovalo fonÈm v indoevropsk˝ch jazycÌch neexistujÌcÌ, a tak byl jeho grafÈm buÔ neobsazen, nebo byl k ¯eckÈmu /o/ p¯i¯azen kv˘li mnemotechnickÈmu akrofonickÈmu sl˘vku ëajin (v hebrejskÈm znÏnÌ, foinÌcky pravdÏpodobnÏ ëe-n) s v˝-

7 SEGERT 1958a: 574 a zejmÈna 577, pozn. 2. Srov. takÈ fakt, ûe vedle FoinÌËan˘ uv·dÌ jako vyn·lezce pÌsmen i ÑSy¯anyì historik Eforos (4. stol. p¯. n. l.) u KL…MENTA ALEXANDRIJSK…HO, Stromata, I,75,1. 8 Srov. HOR¡»EK 2010: 253ñ261. 9 SEGERT 1963: 40ñ42, 50; SEGERT 1958a: 574; SEGERT 1962: 3, 5. 10 Srov. HOR¡»EK 2010: 244. 11 DetailnÏ SEGERT 1975: ß 2.4 (v dobÏ vyd·nÌ gramatiky v roce 1975 jeötÏ nebyla nalezena inskripce z Tell el-Fecherje z 9. stol. p¯. n. l. objeven· roku 1979); SEGERT 1963b: 46ñ47. 12 Srov. HOR¡»EK 2010: 248, pozn. 41.

01-horacek.pm6

9

10.5.2011, 17:44

10

FILIP HOR¡»EK

znamem Ñokoì (¯ec. slovo ofthalmos Ëi omma odpovÌd· semitskÈmu mnemotechnickÈmu heslu jak graficky n·slovÌm, tak v˝znamem).13 Pr·vÏ uûitÌ konsonant˘ uveden˝ch v tabulce pro grafickÈ vyj·d¯enÌ vok·l˘ v aramejötinÏ mohlo b˝t p˘vodnÏ motivov·no foneticky: p¯i vyslovenÌ danÈho vok·lu vystupuje slabÏ i jeho zvukovÏ p¯Ìbuzn˝ konsonant, tedy -u- (w), -î(j), -e-(h) a -a- (í), podle Segerta vöak byly matres spÌöe inspirov·ny pravopisn˝mi zvyklostmi akkadötiny Ëi jinÈho slabiËnÈho systÈmu (nap¯.: /kî/ se psalo jako ki-i).14 Proti Segertovu prosazov·nÌ Aramejc˘ je na mÌstÏ p¯ipomenout, ûe aû krajnÌ ortografick· ˙spornost v uûÌv·nÌ matres ve foinÌËtinÏ neplatÌ zcela, a zvl·ötÏ chybÌ v oblasti (cizÌch) propriÌ. U nich nast·v· nestandardnÌ situace, neboù jejich znÏnÌ je t¯eba v grafice naznaËit p¯esnÏji neû u mnohem sn·ze odhadnutelnÈho znÏnÌ apelativ. 15 Na dedikacÌch a vlastnick˝ch podpisech na r˘zn˝ch p¯edmÏtech, jeû podle popsanÈ Williho teorie (i podle jÌm uv·dÏn˝ch doklad˘)16 hr·ly roli p¯i p¯evzetÌ pÌsma, jsou ovöem propria hlavnÌ. TakÈ proto se ÿekovÈ, jak se proti SegertovÏ n·zoru domnÌv·m, mohli s matres setkat s velkou pravdÏpodobnostÌ pr·vÏ u FoinÌËan˘, nikoli Aramejc˘, zvl·ötÏ v souvislosti s jejich cestami na z·pad. Na druhou stranu by Segertovu teorii vhodnÏ podporovaly historickÈ okolnosti. NejstaröÌ ¯eckÈ osidlov·nÌ Ëi aspoÚ kratöÌ pobyty na okraji Levanty se odehr·valy v dobÏ, kdy ˙zemÌ ovl·dali luwijötÌ anebo aramejötÌ vnitrozemötÌ kr·lovÈ, nikoli FoinÌËanÈ (pozdÏji vl·du p¯evzali Assy¯anÈ, BabylÛÚanÈ a PeröanÈ).17 P¯ihlÈdnout je t¯eba i k faktu, ûe jiû na aramejskÈ inskripci z Tell el-Fecherje z 9. stoletÌ p¯. n. l. jsou matres uûity.18 S·m Segert kladl vznik ¯eckÈ alfabÈty do 9. stoletÌ p¯. n. l. Ëi o nÏco pozdÏji.19 13 Nap¯. WILLI 2008: 413; WACHTER 2006: 38, pozn. 6; srov. jinak SEGERT 1975: ß 2.4.2.3. BRIXHE 2007: 283 upozorÚuje, ûe rodil˝ mluvËÌ francouzötiny doslova v˘bec neslyöÌ jemu zcela cizÌ anglickÈ n·slovnÈ /h/, takûe nap¯. Ñharmì a Ñarmì se mu st·vajÌ homofony; srov. podobnÏ COOK ñ WOODHEAD 1959: 177. 14 SEGERT 1975: ß 2.4.2.1ñ2, etymologicky podmÌnÏny jsou j pro -e-- a w pro -Ù(ß 2.4.4.1); srov. SEGERT 1962: 1ñ2. 15 Nap¯. KRAHMALKOV 2001: 16, 19; SEGERT 1976: ß 21.622 (srov. 21.632); SWIGGERS 1991: 120, 122, 124ñ127 analyzuje d˘vody pro tento Ñtvrd˝ì foinÌck˝ pravopis; WILLI 2005: 167; GIBSON 1982: 2. K maximalizaci matres v mandejötinÏ (a modernÌ hebrejötinÏ) viz SEGERT 1958b: 246. 16 Srov. HOR¡»EK 2010: 273. 17 RIIS 1982: 255. 18 Viz v˝öe pozn. 11. 19 SEGERT 1962: 6ñ7; SEGERT 1958a: 573; SEGERT 1963b: 54.

01-horacek.pm6

10

10.5.2011, 17:44


11

VÏnujeme-li pohled ¯eck˝m n·zv˘m pÌsmen (alfa, bÈta atd.), povöimneme si podobnosti s aramejsk˝m znakem statu emfatiku (ÑËlenemì), kter˝ m· tvar silnÏ p¯ÌzvuËnÈho koncovÈho -/a-/, graficky reprezentovanÈho jako -í (¯eckÈ alfa). To by sice mohlo poukazovat k aramejskÈmu prost¯edÌ (mÏl-li mnemotechnick˝ abecednÌ Merkspruch kaûdou poloûku zakonËenou Ëlenem), ale s·m Segert s touto hypotÈzou nesouhlasil20 (navÌc podle ¯eckÈ, byù o mnoho pozdÏjöÌ akcentuace je akcent u n·zv˘ pÌsmen nikoli na koncovÈm -a, n˝brû jde o properispÛmena, nebo paroxytona).21 TakÈ ¯eck˝ n·zev rhÛ ukazuje mimo aramejötinu, kde znÏlo akrofonickÈ mnemotechnickÈ sl˘vko re-íö s /e-/.22 KoncovÈ -a v n·zvech ¯eck˝ch pÌsmen je tedy buÔ mnemotechnickÈ, tj. dodanÈ proto, aby mÏl Merkspruch rytmus a soudrûnost,23 nebo je -a fonotaktickÈ, tj. dodanÈ kv˘li kombinatorice fonÈm˘ v ¯eËtinÏ (¯eckÈ slovo nesmÌ konËit na konsonant s v˝jimkou n, r a s). 24 U Segerta ne-aramejskÈ n·zvy pÌsmen vedly k nep¯ijatelnÈmu p¯edpokladu dvojÌho p¯evzetÌ abecedy: nejprve se podle nÏj p¯evzala abeceda, v druhÈm, pozdÏjöÌm kroku se teprve p¯evzal Merkspruch. Vzhledem k tomu, ûe abecednÌ po¯adÌ, podoby pÌsmen a Merkspruch je nutnÈ p¯edat najednou, p¯edstavuje tato myölenka znaËnou slabinu Segertovy teorie.25 Do ¯eËtiny nemusely b˝t danÈ znaky pro konsonanty p¯evedeny na vok·ly p¯Ìm˝m Ñgenetick˝mì vlivem dan˝m aramejsk˝mi matres. 26 Mohla to b˝t pr·vÏ fonetick· p¯Ìbuznost j s i a w s u, co zp˘sobilo ¯eckou volbu.27 V p¯ÌpadÏ vztahu í-a a h-e ölo oproti tomu o p¯i¯azenÌ alespoÚ spoluurËenÈ mnemotechnick˝m sl˘vkem, totiû íalp u a a snad he u ¯eckÈho e vyslovovanÈho v nÏkter˝ch relevantnÌch dialektech ñ tj. v krÈtskÈ variantÏ ÑostrovnÌ dÛrötinyì Ëi ve v˝chodnÌ iÛnötinÏ ñ jiû bez /h/. Do û·dnÈho z tÏchto dvou vzorc˘ nezapad· pouze dvojice ë-o, o nÌû byla ¯eË v˝öe. 20

SEGERT 1958a: 574; SEGERT 1962: 6. V p¯ÌpadÏ jednoslabiËn˝ch n·zv˘ pÌsmen jde o perispÛmena; ohlednÏ akcentuace jako takovÈ viz PROBERT 2006; hlavnÌ pracÌ o n·zvech pÌsmen je dnes WILLI 2008: zejmÈna 412ñ415. 22 ÑHlavaì, tak dodnes, viz hebrejsk˝ abecednÌ Merkspruch, aËkoli hebrejsky je Ñhlavaì rÙíö. 23 Nap¯. R÷LLIG 1998: 370. 24 SEGERT 1958a: 574; SEGERT 1963b: 52; blÌûe k ¯eËtinÏ nap¯. SMYTH ñ MESSING 19562: ß 133. 25 PodrobnÏji viz HOR¡»EK 2010: 246, pozn. 27. 26 SEGERT 1962: 3; srov. SEGERT 1963b: 48; viz takÈ SASS 1991: 21. 27 Srov. SEGERT 1976: ß 21.633.1. 21

01-horacek.pm6

11

10.5.2011, 17:44

12

FILIP HOR¡»EK

Z·vÏr: Segertova teorie si zasluhuje prozkoum·nÌ, protoûe nebyla ani odmÌtnuta, ani p¯ijata. Z·roveÚ ji lze hodnotit tak, ûe podobnost s aramejsk˝mi matres m˘ûe b˝t d·na nikoli Ñgenetickyì, tj. p¯evzetÌm abeced·¯e od Aramejc˘, n˝brû spÌöe kombinacÌ d˘vod˘ fonetick˝ch a Ñv˝ukov˝chì ñ tzn. ûe abeceda byla p¯ed·na s kanonick˝mi n·zvy pÌsmen (Merkspruch), kterÈ mohly podmÌnit p¯i¯azenÌ semitsk˝ch a ¯eck˝ch prvk˘ (snad dokonce vËetnÏ p·ru ë-o).

4. ÑJakì a Ñkdeì aneb Ñkypersk· teorieì R. Woodarda Druh˝ oddÌl, kter˝ chce upozornit na nedostateËnÏ recipovanÈho autora, naËrtne teorii R. Woodarda, kterou publikoval jiû v roce 1997 (Greek Writing from Knossos to Homer: A Linguistic Interpretation of the Origin of the Greek Alphabet and the Continuity of Ancient Greek Literacy, New York ñ Oxford, Oxford University Press 1997). Pokud je mi zn·mo, ani WoodardovÏ komplexnÌ teorii vzniku alfabÈty se nedostalo ani p¯ijetÌ, ani odmÌtnutÌ. NÏkte¯Ì auto¯i ho sice citujÌ nebo na nÏho odkazujÌ v bibliografiÌch, ale ve sv˝ch v˝kladech se s jeho pracÌ nijak nevyrovn·vajÌ.28 M˘ûe se st·t, ûe myölenka, kter· se poslÈze prosadÌ do uËebnic, byla zpoË·tku odmÌt·na Ëi prostÏ ignorov·na.29 Jakkoli netvrdÌm, ûe Woodardova teorie vzniku alfabÈty je spr·vn·, pro svÈ systematickÈ zpracov·nÌ m· pevnÈ mÌsto v dÏjin·ch zkoum·nÌ alfabÈtickÈ problematiky, a zaslouûÌ si proto recepci.30

28

V bibliografii Ëi pozn·mce je Woodard uveden, ale v textu k jeho pr·ci nenÌ p¯ihlÌûeno: viz BRIXHE 2007; VOUTIRAS 2007; BARTONÃK 2009; WILLI 2005: 168, pozn. 25; srov. WILLI 2008: 415, pozn. 62; v˘bec neuveden: viz MAVROJANNIS 2007 a POWELL 2010; WACHTER 2006: 40, pozn. 13 pouze poznamen·v·, ûe nÏkte¯Ì auto¯i si p¯izp˘sobujÌ data pro svÈ teorie. 29 To byl mj. p¯Ìpad J. P. Lewise, kter˝ jiû v polovinÏ 60. let radik·lnÏ zpochybÚoval domnÏl˝ rabÌnsk˝ Ñkoncilì v Javne, kter˝ mÏl ˙dajnÏ stanovit k·non hebrejsk˝ch PÌsem. Dnes si jiû nikdo nedovolÌ h·jit historickou realitu tÈto Ñsynodyì. S·m Lewis vzpomÌn· po t¯iceti letech na tehdejöÌ p¯ezÌr·nÌ svÈ myölenky ze strany odbornÌk˘ v LEWIS 2002; srov. tÈû AUNE 1991. 30 Jedin˝, kdo se k teorii ñ s nehodnotÌcÌm odstupem ñ vyslovil, byl recenzent M. Weiss, jehoû recenze skvÏle vystihuje celou komplikovanou a obsaûnou Woodardovu argumentaci, viz WEISS 1999; recenze J. IRIGOINA 2000, je ËistÏ ÑregistraËnÌì a o obsahu knihy vypovÌd· sotva vÌc neû jejÌ n·zev.

01-horacek.pm6

12

10.5.2011, 17:44


13

Jak jiû n·zev monografie napovÌd·, Woodard se hloubÏji zab˝v· srovn·nÌm pravopisu line·rnÌho pÌsma B31 a slabiËnÈho pÌsma kyperskÈho (d·le jen SPK). V öestÈ kapitole, kde zaËÌn· hovo¯it o ¯eckÈ hl·skovÈ abecedÏ, vyuûije sv˘j v˝tÏûek z anal˝zy sylab·¯˘ pro sv˘j obraz vzniku alfabÈty. J·dro jeho teorie tkvÌ v tom, ûe je to pr·vÏ kypersk˝ zp˘sob reprezentace konsonantick˝ch skupin, jenû vysvÏtluje jinak zcela nemotivovanÈ zavedenÌ jedinÈho grafÈmu pro /k/ + /s/ do alfabÈty. Vych·zÌ z toho, ûe /ks/ se mohlo ps·t, a v archaickÈ dobÏ rovnÏû bÏûnÏ psalo, takÈ jako k+s (i k h+s, k+M [san]). UveÔme jen hlavnÌ smÏr argumentace: skupiny t¯Ì konsonant˘ jsou v SPK ps·ny jako p¯ekr˝vajÌcÌ se spojenÌ dvou skupin sloûen˝ch ze dvou konsonant˘. Tento princip vöak m· svÈ meze v p¯ÌpadÏ kombinace exploziva + frikativa + exploziva. Protoûe explozivy majÌ vÏtöÌ tzv. Ñortografickou sÌluì (u Woodarda totÈû co opaËnÏ ¯azen· hierarchie sonority)32 neû vöechny ostatnÌ hierarchickÈ stupnÏ konsonant˘, majÌ mÌt tzv. progresivnÌ pravopis; frikativy, protoûe majÌ menöÌ Ñpravopisnou sÌluì neû explozivy, by se ortograficky realizovaly naopak pomocÌ tzv. regresivnÌho psanÌ (nap¯. eksta by se psalo e-ka-se-ta, kde regresivnÌ a progresivnÌ princip pravopisu slabik kolidujÌ; slovo je navÌc nesrozumitelnÈ). Kypersk˝ pÌsa¯ p¯iöel s tÌm, ûe tuto neobratnost v SPK odstranÌ zavedenÌm novÈho znaku pro /ksV/. Z hlediska alfabÈty komplikuje zavedenÌ znaku pro /k/+/s/ systÈm, a p¯itom nijak nezvyöuje p¯esnost reprezentace fonÈm˘. SkuteËnost, ûe kyperötÌ pÌsa¯i mÏli symboly pro /ksV/, je pro Woodarda d˘kazem, ûe alfabÈtu v tomto ohledu formovalo myölenÌ pisatel˘ SPK. Jin˝mi slovy, jejich grafemick˝ invent·¯ byl n·pomocen a jako myölenkov· forma diktoval ksÌ jakoûto n·padn˝ grafÈm alfabÈty. KyperötÌ pÌsa¯i p¯i tvorbÏ alfabÈty usilovali p¯edevöÌm o reprezentaci vok·l˘, avöak znaky vyöet¯enÈ z abeced·¯e po vytvo¯enÌ znak˘ pro vok·ly uplatnili pro ty, kterÈ sami znali ze svÈho invent·¯e SPK. Oproti syllabogramu pro psV, kter˝ neznali, tak uplatnili semitsk˝ znak Ë. 15 (v abeced·¯i semitskÈ s a ¯eckÈ ksÌ) pro ks, kterÈ znali ze svÈ sady SPK jako syllabogram pro /ksV/. V SPK tak m· znak pro /ks/ raison d’être, v alfabÈtÏ nikoli. Logiku, kter· vysvÏtluje existenci ¯eckÈho ksÌ, je, dle Woodarda, t¯eba hledat pr·vÏ na Kypru.

31 32

01-horacek.pm6

Viz nap¯. BARTONÃK 1987: kap. IV. Tento princip se objevuje ve WoodardovÏ v˝kladu (1997) na s. 58nn.

13

10.5.2011, 17:44

14

FILIP HOR¡»EK

Logika transformace foinÌckÈho abecedaria na ¯eËtinu odpovÌd· logice SPK jeötÏ v dalöÌm bodÏ: pro adapt·tory bylo d˘leûitÏjöÌ, aby jejich nov˝ v˝tvor obsahoval znaky pro /ks/ a pro /zd/ (Ëi /s/+/d/), neû aby nov˝ systÈm reprezentoval /ph/ a /kh/ (jeû majÌ v ¯eËtinÏ fonemickou hodnotu), jak jsme toho skuteËnÏ svÏdky v alfabÈtÏ krÈtskÈ (srov. oddÌl 1b i s abecednÌ tabulkou).33 Oba prvky (tj. absence ph a k h i pozdÏjöÌ Ñmimo-zelen·ì p¯Ìtomnost ks) se shodujÌ s ortografick˝mi regulemi SPK. (PodobnÏ zpracov·v· autor mÈnÏ jasn˝ p¯Ìpad ¯eckÈ alfabÈtickÈ zÈty.)34 Woodard je pak nucen (v kapitole 7) vytvo¯it p¯ÌbÏh s pozoruhodn˝mi peripetiemi, jÌmû opodstatÚuje 1) absenci ran˝ch doklad˘ alfabÈty na Kypru (alfabÈtickÈ inskripce se zde nach·zejÌ aû od 6. stoletÌ p¯. n. l.).35 Autor stojÌ tÈû p¯ed nutnostÌ vysvÏtlit 2) absenci ksÌ v ÑzelenÏ podtrûenÈmì KirchhoffovÏ prvotnÌm alfabÈtickÈm typu. Ad 1) AË kyperötÌ pÌsa¯i alfabÈtu vymysleli, podle Woodarda ji nepouûÌvali, n˝brû p¯edali d·l. AlfabÈta se dle autora na Kypru neujala pro jeho obecnÏ kulturnÌ konzervativnost. Aû do hellÈnismu vl·dli ostrovu mÌstnÌ kr·lovÈ (anaktes), dlouho se poh¯bÌvalo zp˘sobem obvykl˝m v dobÏ bronzovÈ a p¯edevöÌm mÌstnÌ SPK od doby bronzovÈ nevyölo z uûÌv·nÌ, a navÌc nebylo na rozdÌl od line·rnÌho pÌsma B, jeû bylo v rukou mykÈnsk˝ch pÌsa¯˘, omezeno na jedinou spoleËenskou skupinu. KyperskÈ prost¯edÌ nejen ve WoodardovÏ optice p¯edstavuje prodlouûenÌ doby bronzovÈ, obohacenÈ z·roveÚ o soun·leûitost s orient·lnÌm svÏtem, leûÌcÌm nejen na dohled na levantskÈm b¯ehu (z LibanÛnu je Kypr vidÏt), ale i v sousedstvÌ foinÌck˝ch komunit na ostrovÏ. NejstaröÌ ÑzelenÈì alfabÈty sice jeötÏ nemÏly na Kypru zavedenÈ ksÌ, lze vöak vzÌt do ˙vahy moûn˝ archaick˝ doklad ksÌ ze ÑzelenÈì ThÈry a tÈû tzv. W¸rzburskou tabulku a tabulky Fajj˙mskÈ s ksÌ na ÑsvÈmì mÌstÏ (tj. jako Ë. 15, graficky i umÌstÏnÌm v abecedÏ odpovÌdajÌcÌ semitskÈmu s, Ñs·mechì, srov. tabulku v oddÌlu1b).36 ThÈrsk˝ doklad a tabulky by pro Woodarda p¯edstavovaly znaËnou oporu, s·m od nich vöak zachov·v· kritick˝

33

Viz HOR¡»EK 2010: 245nn. WOODARD 1997, passim; poprvÈ Woodard sklene argument vcelku na s. 155 aû 159, viz tÈû zejmÈna s. 207. OhlednÏ Kirchhoffov˝ch barev viz HOR¡»EK 2010: 250, pozn. 46. 35 PALAIMA 1991: 462ñ468; LÉVÊQUE 1991: 737. 36 Viz HOR¡»EK 2010: 249. 34

01-horacek.pm6

14

10.5.2011, 17:44


15

odstup.37 (V ˙vahu lze vzÌt nap¯. i pravopis francouzsk˝ Ëi anglick˝, kter˝ je rovnÏû podmÌnÏn spÌöe kulturnÏ a historicky neû utilit·rnÏ.) Ad 2) Woodard d·le dovede zvr·tit ve sv˘j prospÏch zd·nlivÏ nep¯Ìzniv˝ fakt, ûe nejstaröÌ ÑzelenÈì alfabÈty nemÏly grafÈm pro /ks/. Pro sv˘j sykavkov˝ fonÈm (aù jiû znÏl jakkoli) vybrali semitsk˝ znak pro /s./, takûe v abeced·¯i z˘stala pozice Ë. 15 (tj. semitskÈ s, s·mech, viz tabulku v oddÌlu 1b) k dispozici. Woodard konstruuje zvl·ötnÌ experiment·lnÌ obdobÌ, bÏhem nÏhoû pr˝ kyperötÌ pÌsa¯i poslali do obÏhu nÏkolik typ˘ abeced, aby tak vytvo¯il pozadÌ pro vznik pozdÏjöÌch archaick˝ch lok·lnÌch alfabÈt obsahujÌcÌch jiû znaky pro /kh/, /ps/ a /ks/ (jeû mÏly Ë·steËnÏ promiskuitnÌ povahu ñ nap¯. v ÑËerven˝chì alfabÈt·ch je znak psÌ z tradiËnÌ standardizovanÈ alfabÈty uûit pro /k h/ apod.).38 PrvnÌ, nejmÈnÏ dokonal· a nejpodobnÏjöÌ foinÌckÈ abecedÏ je Ñzelen·ì alfabÈta (viz p¯edch·zejÌcÌ Ël·nek, oddÌl 1b), ostatnÌ jsou sice inovovanÈ, ale rovnÏû poch·zejÌ z kyperskÈ pÌsa¯skÈ ökoly. Kypr s·m û·dnou alfabÈtu z kulturnÌch d˘vod˘ nep¯ijal. Woodardovo vidÏnÌ je v z·sadÏ nesluËitelnÈ s druhou komplexnÌ teoriÌ geneze alfabÈt podanou R. Wachterem, o nÌû jsme se jiû zmÌnili.39 Kypr je podle Woodarda hlavnÌm kandid·tem na mÌsto vzniku alfabÈty, a to nejen geografick˝m a archeologick˝m (srov. v oddÌle 2b v˝klad o smÏ¯ov·nÌ FoinÌËan˘ na z·pad a jejich usÌdlenÌ na Kypru),40 n˝brû i lingvistick˝m. Protoûe vöak Woodard˘v scÈn·¯ konstruovan˝ kv˘li nep¯Ìtomnosti ksÌ v nejstaröÌch Ñzelen˝chì alfabÈt·ch nenÌ nijak vynutiteln˝, z˘st·v· pozice Kypru s jeho alfabÈtick˝mi doklady aû od 6. stoletÌ p¯. n. l. nad·le paradoxnÌ se z¯etelem na jeho geografickou polohu.41 37

Znak pro ks se na KrÈtÏ vyskytl v Praisu v z·pise eteokrÈtötiny z let 530ñ525, na ThÈ¯e ve slovÏ Zeus (moûn· dokonce ÑXeusì, WOODARD 1997: 193, pozn. 64 a 157), je tedy moûnÈ, ûe i KrÈùanÈ znali pÌsmena, kter· nepouûÌvali, srov. JEFFERY ñ JOHNSTON 19902: 32; POWELL 1987: 7; LURIA 1967: 148. Jinak se v tÈto oblasti /ks/ psalo zprvu pomocÌ k + san, stejnÏ jako /ps/ pomocÌ p + san. Co se t˝Ëe datace a pravosti tabulek, srov. WOODARD 1997: 156ñ157; ROBB 1994: 280, pozn. 2 s v˝zvou k opatrnosti p¯i dataci a posuzov·nÌ pravosti a s odhadem do 8. stol. p¯. n. l; WACHTER 1989: 40, pozn. 30; ohlednÏ moûn˝ch modernÌch podvrh˘ hebrejsk˝ch peËetÌtek srov. MILLARD 1991: 109. 38 Srov. JEFFERY ñ JOHNSTON 19902: 37ñ38; WOODARD 1997: 215. 39 PodrobnÏji viz HOR¡»EK 2010: 258, pozn. 90. 40 Srov. HOR¡»EK 2010: 261n. 41 R. Wachter v û·dnÈm ze sv˝ch dÏl (nap¯. WACHTER 2006) nezohlednil nesystÈmovost ksÌ, jeû byla pro Woodarda tolik z·sadnÌ. R. Wachter m· dÌky tomu volnÏjöÌ ruce k vytvo¯enÌ mÈnÏ n·padnÈho scÈn·¯e pro v˝voj alfabÈty.

01-horacek.pm6

15

10.5.2011, 17:44

16

FILIP HOR¡»EK

OhlednÏ data klade Woodard jako terminus post quem rok 850 p¯. Kr. (nebo i d¯Ìve).42 SpÌöe neû argumentace o vzniku alfabÈty na Kypru je nejslaböÌm Ël·nkem Woodardova obrazu dalöÌ v˝voj ¯eck˝ch lok·lnÌch alfabÈt, kde musÌ, tak jako kdokoli jin˝, kdo rekonstruoval genezi ¯eck˝ch alfabÈtick˝ch typ˘, poËÌtat s ne zcela pravdÏpodobn˝mi hypotÈzami, jak ostatnÏ s·m uzn·v·.43 Jeho teorie vöak na d˘kladnÏjöÌ recepci odbornÌk˘ teprve Ëek·. Svou tezÌ vnesl Woodard nov˝ a zajÌmav˝ pohled na tradiËnÌ ot·zku, Ñkde vznikla alfabÈtaì.44 MÌsto a obsazenÌ pomyslnÈ scÈnky, kterou lze vykreslit pro chvÌli vytvo¯enÌ alfabÈty,45 se v jednotliv˝ch vypracov·nÌch problÈmu liöÌ: a) intelektu·l, Ñegejsk˝ P·niniì, v kruhu fonologicky velmi pouËen˝ch profesion·lnÌch pÌsa¯˘ uskuteËnil transformaËnÌ proces abeced na Kypru (Woodard); b) bÏûn˝ ¯eck˝ n·vötÏvnÌk posv·tnÈho okrsku pod·vajÌcÌ svÈ z·svÏtnÈ dary boh˘m, po foinÌckÈm vzoru tentokr·t uû i mÛdnÏ popsanÈ, na Rhodu (Willi, viz oddÌl 2b); c) plavec Ëi obchodnÌk (aË pÌsmo neslouûilo praktick˝m pot¯eb·m) u ËÌöe vÌna s foinÌck˝mi p¯·teli bÏhem jedinÈho veËera vytv·¯ejÌ na nespecifikovatelnÈm mÌstÏ, snad na Euboji, normativnÌ abeced·¯ (Wachter; pro Euboji tÈû nap¯. Marek, viz oddÌl 2b); d) proces trv· dlouho a musÌ se kv˘li nÏmu do ökoly, kde alfabÈta takÈ na nespecifikovanÈm mÌstÏ vznikla (Rˆllig);46 e) alfabÈta vznik· na KrÈtÏ z aramejskÈ inspirace (Segert); f) mezi kandid·ty je i Korinthos, KythÈra, ThÈr· Ëi syrsk· Ñstaniceì Al-Mîna-í.47

42 Viz WOODARD 1997: 218ñ219, kde urËuje terminus post quem pro alfabÈtu na rok 850 Ëi o nÏco d¯Ìve; srov. PALAIMA 1991: nap¯. 451, 457, 464. 43 Srov. WOODARD 1997: 208. 44 Viz p¯edevöÌm WILLI 2005: 168, pozn. 24ñ25; JEFFERY ñ JOHNSTON 19902: 6ñ11 (byù na s. 7 odmÌt· Kypr jako zdroj p¯Ìliö jistÏ s poukazem na to, ûe Kyp¯anÈ mÏli vlastnÌ slabiËnÈ pÌsmo). 45 Srov. BARTONÃK 2009: 130. 46 R÷LLIG 1998: 370ñ371. 47 WOODARD 1997: 233ñ235; srov. JEFFERY ñ JOHNSTON 19902: 426; BARTONÃK 2009: 131.

01-horacek.pm6

16

10.5.2011, 17:44


17

Bibliografie AUNE 1991: AUNE, DAVID E., On the Origins of the ëCouncil of Javnehí Myth, in: Journal of Biblical Literature 110, 3, s. 491ñ493. BARTONÃK 2009: BARTONÃK, ANTONÕN, Dialekty klasickÈ ¯eËtiny, Brno, Masarykova univerzita. BARTONÃK 1987: BARTONÃK, ANTONÕN, Prehistorie a protohistorie ¯eck˝ch dialekt˘, Brno, Univerzita J. E. PurkynÏ. BAURAIN ñ BONNET ñ KRINGS 1991: BAURAIN, CLAUDE ñ BONNET, CORINNE ñ KRINGS, V…RONIQUE (Èdd.), Phoinikeia grammata: Lire et Ècrire en MÈditerranÈe. Actes du colloque de Liège, 15 ñ 18 novembre 1989, Namur, SociÈtÈ des …tudes Classiques. BRIXHE 2007: BRIXHE, CLAUDE, History of the Alphabet: Some Guidelines for Avoiding Oversimplification, in: CHRISTIDIS 2007, s. 277ñ287; 371ñ373. BUCHNER 1982: BUCHNER, GIORGIO, Die Beziehungen zwischen der eubˆischen Kolonie Pithekoussai auf der Insel Ischia und dem nordwestsemitischen Mittelmeerraum in der zweiten H‰lfte des 8. Jhs. v. Chr., in: NIEMEYER 1982, s. 277ñ306. BURKERT 1992: BURKERT, WALTER, The Orientalizing Revolution: Near Eastern Influence on Greek Culture in the Early Archaic Age, Cambridge (Mass.) ñ London, Harvard University Press. BURZACHECHI 1976: BURZACHECHI, MARIO, Líadozione dellíalfabeto nel mondo greco, in: La Parola del Passato 31, s. 82ñ102. CARPENTER 1933: CARPENTER, RHYS, The Antiquity of the Greek Alphabet, in: American Journal of Archaeology 37, 1, s. 8ñ29. CHRISTIDIS 2007: CHRISTIDIS, APOSTOLOS-PHOIBOS (ed.), A History of Ancient Greek: From the Beginnings to Late Antiquity, Cambridge, Cambridge University Press. COOK ñ WOODHEAD 1959: COOK, ROBERT M. ñ WOODHEAD, ARTHUR G., The Diffusion of the Greek Alphabet, in: American Journal of Archaeology 63, 2, s. 175ñ178. DIMOUDIS ñ KYRIATSOULIS 1998: DIMOUDIS, NIKOLAOS ñ KYRIATSOULIS, APOSTOLOS (Hrsg.), Die Geschichte der hellenischen Sprache und Schrift. Vom 2. zum 1. Jahrtausend v.Chr.: Bruch oder Kontinuit‰t?, Altenburg, Verlag f¸r Kultur und Wissenschaft.

01-horacek.pm6

17

10.5.2011, 17:44

18

FILIP HOR¡»EK

ERNST ñ KITTLER 2006: ERNST, WOLFGANG ñ KITTLER, FRIEDRICH (Hrsg.), Die Geburt des Vokalalphabets aus dem Geist der Poesie: Schrift, Zahl und Ton in Medienverbund, M¸nchen, Fink. GIBSON 1982: GIBSON, JOHN C. L., Textbook of Syrian Semitic Inscriptions. Volume III. Phoenician Inscriptions, Including Inscriptions in the Mixed Dialect of Arslan Tash, Oxford, Clarendon Press. HOR¡»EK 2010: HOR¡»EK, FILIP, Problematika vzniku ¯eckÈ alfabÈty I: povaha vyn·lezu a datace, in: Listy filologickÈ 133, s. 239ñ293. IRIGOIN 2000: IRIGOIN, JEAN, Compte rendu: ìWoodard, R. D., Greek Writing from Knossos to Homer. A Linguistic Interpretation of the Origin of the Greek Alphabet and the Continuity of Ancient Greek Literacy (New York ñ Oxford, Oxford University Press 1997)î, in: International Journal of Classical Tradition 6, 4, s. 585. JEFFERY ñ JOHNSTON 19902: JEFFERY, LILLIAN H. ñ JOHNSTON, ALAN W., The Local Scripts of Archaic Greece. A Study of the Origin of the Greek Alphabet and its Developement from the Eighth to the Fifth Centuries B.C., Oxford, Clarendon Press (19611). KNAUF 1987: KNAUF, ERNST A., Haben Aram‰er den Griechen das Alphabet vermittelt?, in: Welt des Orients 18, s. 45ñ48. LÉVÊQUE 1991: LÉVÊQUE, PIERRE, Lire et Ècrire en MÈditerrannÈe, in: BAURAIN ñ BONNET ñ KRINGS 1991, s. 729ñ741. LEWIS 2002: LEWIS, JACK P., Jamnia Revisited, in: The Canon Debate, (eds.) MARTIN L. MCDONALD ñ JAMES A. SANDERS, Peabody (Mass.), Hendrickson, s. 146ñ162. LURIA 1967: LURIA, SALOMO, Zur Fr¸hgeschichte des griechischen Alphabets, II: Zur Entstehung des griechischen Alphabets, in: Kadmos 6, s. 135ñ150. MAREK 1993: MAREK, CHRISTIAN, Euboia und die Entstehung der Alphabetschrift bei den Griechen, in: Klio 75, s. 27ñ44. MAVROJANNIS 2007: MAVROJANNIS, THEODOROS, Herodotus on the Introduction of the Phoenician Alphabet to the Greeks, the Gephyraeans and the Proto-Geometric Building at Toumba in Lefkandi, in: Klio 89, 2, s. 291ñ319. MCCARTER 1975: MCCARTER, P. KYLE JR., The Antiquity of the Greek Alphabet and the Early Phoenician Scripts, Missoula, Scholars Press. MILLARD 1991: MILLARD, ALAN R., The Uses of Early Alphabets, in: BAURAIN ñ BONNET ñ KRINGS 1991, s. 101ñ114. NAVEH 1987: NAVEH, JOSEF, Proto-Canaanite, Archaic Greek, and the Script of the Aramaic Text on the Tell Fakheryah Statue, in: Ancient

01-horacek.pm6

18

10.5.2011, 17:44


19

Israelite Religion: Essays in Honor of Frank Moore Cross, (eds.) PATRICK D. MILLER, JR. ñ PAUL D. HANSON ñ SEAN D. MCBRIDE, Philadelphia, Fortress Press, s. 101ñ114. NAVEH 1982: NAVEH, JOSEF, Early History of the Alphabet: An Introduction to West Semitic Epigraphy and Palaeography, Jerusalem, Magnes Press. NAVEH 1973: NAVEH, JOSEF, Some Semitic Epigraphical Considerations on the Antiquity of the Greek Alphabet, in: American Journal of Archaeology 77, s. 1ñ8. NIEMEYER 1982: NIEMEYER, HANS-GEORG (Hrsg.), Phˆnizier im Westen: Die Beitr‰ge des Internationalen Symposium ¸ber ,Die phˆnizische Expansion im westlichen Mittelmeerraumë in Kˆln vom 24. bis 27. April 1979, Mainz, Philipp von Zabern Verlag. PALAIMA 1991: PALAIMA, THOMAS G., The Advent of the Greek Alphabet on Cyprus: A Competition of Scripts, in: BAURAIN ñ BONNET ñ KRINGS 1991, s. 449ñ471. POWELL 2010: POWELL, BARRY B., Alphabet and Writing, in: MICHAEL GAGARIN ñ ELAINE FANTHAM (eds.), The Oxford Encyclopedia of Greek and Roman Antiquity, Oxford, Oxford University Press, s. 76ñ80. POWELL 2006: POWELL, BARRY B., Das Alphabet in Theorien, Geschichte, Text, M¸ndlichkeit, Buchst‰blichkeit und andere Paradigmata in der Forschung zur griechischen Kultur, in: ERNST ñ KITTLER 2006, s. 15ñ30. POWELL 1987: POWELL, BARRY B., The Origin of the Puzzling Supplementals F C Y, in: Transactions of the American Philological Association 117, s. 1ñ20. PROBERT 2006: PROBERT, PHILOMEN, Ancient Greek Accentuation. Synchronic Patterns, Frequency Effects, and Prehistory, Oxford, Oxford University Press. RIIS 1982: RIIS, POUL JØRGEN, Griechen in Phˆnizien, in: NIEMEYER 1982, s. 237ñ260. ROBB 1994: ROBB, KEVIN, Literacy and Paideia in Ancient Greece, Oxford, Oxford University Press. R÷LLIG 1998: R÷LLIG, WOLFGANG, Das Alphabet und sein Weg zu den Griechen, in: DIMOUDIS ñ KYRIATSOULIS 1998, s. 359ñ386. SASS 1991: SASS, BENJAMIN, Studia Alphabetica. On the Origin and Early History of the Northwest Semitic, South Semitic, and Greek Alphabets, Freiburg, Universit‰tsverlag ñ Gˆttingen, Vandenhoeck & Ruprecht.

01-horacek.pm6

19

10.5.2011, 17:44

20

FILIP HOR¡»EK

SEGERT 19972: SEGERT, STANISLAV, A Basic Grammar of the Ugaritic Language with Selected Texts and Glossary, Berkeley ñ Los Angeles ñ London, University of California Press (19841). SEGERT 1978: SEGERT, STANISLAV, Vowel Lettres in Early Aramaic, in: Journal of Near Eastern Studies 37, s. 111ñ114. SEGERT 1977: SEGERT, STANISLAV, The Origin of the Greek Alphabet, Los Angeles, University of California Press. SEGERT 1976: SEGERT, STANISLAV, A Grammar of Phoenician and Punic, M¸nchen, Beck. SEGERT 1975: SEGERT, STANISLAV, Altaram‰ische Grammatik mit Bibliographie, Chrestomathie und Glossar, Leipzig, VEB Verlag. SEGERT 1963a: SEGERT, STANISLAV, Klasick· filologie a orientalistika (⁄vahy a podnÏty ke spolupr·ci), in: Listy filologickÈ 86, s. 1ñ18. SEGERT 1963b: SEGERT, STANISLAV, Altaram‰ische Schrift und Anf‰nge des griechischen Alphabets, in: Klio 41, s. 38ñ57. SEGERT 1962: SEGERT, STANISLAV, P¯edlohy a poË·tky ¯eckÈ abecedy (prof. dr. F. NovotnÈmu k 80. narozenin·m), in: Listy filologickÈ 85, s. 1ñ9. SEGERT 1961: SEGERT, STANISLAV, Die Sprache der moabitischen Kˆnigsinschrift, in: Archiv orient·lnÌ 29, s. 197ñ267. SEGERT 1958a: SEGERT, STANISLAV, Aram‰ische Studien IV: Die Rolle der Aram‰er bei der Vermittlung des westsemitischen Alphabets an die Griechen, in: Archiv orient·lnÌ 26, s. 572ñ578. SEGERT 1958b: SEGERT, STANISLAV, Charakter des westsemitischen Alphabets (Eine Entgegnung an Ignace J. Gelb), in: Archiv orient·lnÌ 26, s. 243ñ247. SEGERT 1958c: SEGERT, STANISLAV, Noch zum Charakter der westsemitischen Schrift, in: Archiv orient·lnÌ 26, s. 657ñ659. SEGERT 1953: SEGERT, STANISLAV, Vorarbeiten zur hebr‰ischen Metrik IñII, in: Archiv orient·lnÌ 21, s. 481ñ542. SMYTH ñ MESSING 19562: SMYTH, HERBERT W. ñ MESSING, GORDON M., Greek Grammar, Harvard, Harvard University Press (19181). SWIGGERS 1991: SWIGGERS, PIERRE, Linguistic Considerations on Phoenician Orthography, in: BAURAIN ñ BONNET ñ KRINGS 1991, s. 115ñ132. VOUTIRAS 2007: VOUTIRAS, EMMANUEL, The Introduction of the Alphabet, in: CHRISTIDIS 2007, s. 266ñ276; 369ñ371. WACHTER 2006: WACHTER, RUDOLF, Ein schwarzes Loch der Geschichte: Die Erfindung des griechischen Alphabets, in: ERNST ñ KITTLER 2006, s. 33ñ46.

01-horacek.pm6

20

10.5.2011, 17:44


21

WACHTER 1996: WACHTER, RUDOLF, Alphabet, II., in: Der neue Pauly, I, (Hrsg.) HUBERT CANCIK ñ HELMUT SCHNEIDER, Stuttgart ñ Weimar, Metzler, s. 537ñ547. WACHTER 1989: WACHTER, RUDOLF, Zur Vorgeschichte des griechischen Alphabets, in: Kadmos 28, s. 19ñ78. WEISS 1999: WEISS, MICHAEL, Review: ìWoodard, R. D., Greek Writing from Knossos to Homer. A Linguistic Interpretation of the Origin of the Greek Alphabet and the Continuity of Ancient Greek Literacy (New York ñ Oxford, Oxford University Press 1997)î, in: American Journal of Philology 120, 1, s. 163ñ167. WILLI 2008: WILLI, ANDREAS, Cows, Houses, Hooks: The Graeco-Semitic Letter Names as a Chapter in the History of the Alphabet, in: Classical Quarterly 58, 2, s. 401ñ423. WILLI 2005: WILLI, ANDREAS, K°dmoq §n≠uhke: Zur Vermittlung der Alphabetschrift nach Griechenland, in: Museum Helveticum 62, s. 162ñ171. WOODARD 2006: WOODARD, ROGER D., Alphabet, in: Encyclopedia of Ancient Greece, (ed.) NIGEL WILSON, New York ñ London, Routledge, s. 37ñ39. WOODARD 1997: WOODARD, ROGER D., Greek Writing from Knossos to Homer. A Linguistic Interpretation of the Origin of the Greek Alphabet and the Continuity of Ancient Greek Literacy, New York ñ Oxford, Oxford University Press.

01-horacek.pm6

21

10.5.2011, 17:44

22

FILIP HOR¡»EK

Summary PROBLEMS CONNECTED WITH CREATION OF THE GREEK ALPHABET II: TWO NEGLECTED THEORIES As companion piece to earlier article Problems Connected with Creation of the Greek Alphabet I: Nature of the Invention and Its Date (published in Listy filologickÈ 133, 2010), the present exposition reviews and evaluates two neglected theories of the origin of the alphabet. Having been neither accepted nor refuted sufficiently over the last decade(s), both of them deserve finally to get a fuller tratment than heretofore, of which I make an admittedly moderate attempt, especially in the first case. At least, the present exposition is supposed to serve as a reminder of both theories, giving a bibliography to the first one of them (the other one was expounded in a single book). The late Stanislav Segert argued for genesis of the alphabet through Aramaic influence for several decades, as opposed to the usual acceptance of Phoenician origin of the alphabet. Use of the so-called matres lectionis (Semitic consonantal graphemes indicating vowels under certain conditions) in Aramaic inscriptions appears as corresponding with the Greek signs for vocals. However, this is by itself not compelling. The correpondences of the Semitic matresí (glottal stop) and h with the Greek a and e, respectively, may be given by use of alphabetic mnemonics (íalp ñ alpha, he- ñ (h)e-ta), and the analogies of the Semitic j to the Greek i and w to u may be given on fonetic basis. (The alphabetical correspondence of the utterly different sounds of the Semitic ë with Greek o is even less clear.) Not even Segertís argumentation that Phoenicians made no systematic use of the matres has a compelling force, since matres were actually employed in Phoenician, especially in the propria, which was the dominant area of alphabetís very first use. Even though introduced in 1997 already, Roger D. Woodardís rather experimental theory received, to my knowledge, no fuller discussion up to now. Woodard envisages the origin of the Greek alphabet in the Cypriot syllabic script (CS). Conflicting orthographic rules of the CS led to creation of /ksV/ graphemes. According to Woodard, since the Greek alphabetís x-sign is absolutely unmotivated, it must have originated from CS scribes used to represent such consonantal cluster. Also, both kh and

01-horacek.pm6

22

10.5.2011, 17:44


23

ph were not distinguished from k and p, respectively, in syllabic scripts including the CS as well as in the oldest alphabets of Crete, Thera, and Melos, despite the fact that in Greek they bear phonemic value. These traits witness to the Cypriot origin of the Greek alphabet, but others seem to speak directly against it. Woodard is able to dispose even of these: the oldest alphabetic type lacks x and in Cyprus itself alphabetic inscriptions appear only in the sixth century B.C. By the evidence Woodard is pressed to allow for an experimental period during which Cypriot scribes would be inventing several alphabetic types one by one and emitting them westward, the first of which would be lacking x, not to find its way to the petrified Cretan alphabetic type yet for centuries. The explanation of the Greek alphabetic inscriptions in Cyprus by Cypriot overall cultural archaism (including, e.g., political or religious dimension) is not fully convincing, either. At any rate, Woodardís daring and detailed Cypriot enterprise deserves a close analysis on the part of philologistsí community.

Keywords: Greek alphabet; Aramaean script; Cypriot syllabary; letter x F I L I P H O R ¡ » E K , Fakulta humanitnÌch studiÌ Univerzity Karlovy, U K¯Ìûe 8, 158 00 Praha 5, [email protected].

01-horacek.pm6

23

10.5.2011, 17:44

PROBLEMATIKA VZNIKU ÿeck ALFAB TY II: DVÃ OPOMINUT TEORIE *

Recommend Documents