Problematika věcných břemen a daňových odpisů při výstavbě telekomunikačních sítí Jan Zahradníček
[email protected]
Témata
Některé z mnoha problémů, na které naráží operátoři při budování optických sítí: 1. Výstavba sítí na pozemcích a stavbách v majetku obcí – jak postupovat, jak určit cenu za zřízení věcného břemene? 2. Sdílení síťové infrastruktury – jak se na povinnost sdílení infrastruktury dívá evropská a česká legislativa 3. Daňové odpisy optiky - je nutné odepisovat síťovou infrastrukturu 20 let?
Výstavba sítě na cizí nemovitosti Právní rámec:
ZoEK : podnikatel zajišťující VKS je oprávněn zřizovat a provozovat na cizím pozemku a/nebo cizí stavbě síťovou infrastrukturu (vedení, stožáry, související zařízení …). § 104 odst. 3 ZoEK: podnikatel zřídí k výkonu svých oprávnění primárně věcné břemeno
Výjimky:
Pro umístění a provoz anténních stožárů vč. antén a spojů lze na návrh podnikatele uzavřít i jiný typ smlouvy (nájem, výpůjčka) – vždy písemně V případě stavby lze vnitřní komunikační vedení umístit na základě souhlasu vlastníka nemovitosti – musí být písemný
Výstavba sítě na cizí nemovitosti
Závěr: Venkovní komunikační vedení - pouze na základě věcného břemene!
Právní úprava věcných břemen
Upravuje občanský zákoník - 89/2012 Sb. (NOZ) Věcná břemena – patří do množiny věcných práv k cizím věcem. Omezení vlastníka věci ve výkonu jeho vlastnického práva - povinnost něco dělat, dát, strpět nebo se nějakého jednání zdržet ZoEK – síť elektronických komunikací je inženýrskou sítí ve smyslu NOZ → specifický typ věcného břemene – služebnost inženýrské sítě Obsah věcného břemene inženýrské sítě: Právo na vlastní náklady zřídit, provozovat a udržovat vedení sítě Povinnost vlastníka to umožnit a zdržet se všeho, co by síť ohrožovalo, vč. povinnosti umožnit vstup na pozemek za účelem prohlídky a údržby sítě Obsahem není ze zákona povinnost poskytnout náhradu za věc. břemeno
Postup zřízení věcného břemene
Věcné břemeno je soukromoprávním vztahem → zřízení primárně na smluvním základě. Postup dle ZoEK: smlouva o smlouvě budoucí – na jejím základě dojde k výstavbě smlouva o zřízení věcného břemene – po zaměření, pouze ke skutečně dotčené části nemovitosti za jednorázovou náhradu – ze zákona Smlouva je jen titulem – ke vzniku dochází zápisem do katastru nemovitostí Pokud není uzavřena smlouva (nedojde k dohodě, vlastník není znám …), pak je věcné břemeno zřízeno na základě vyvlastnění – z. č. 184/2006 Sb. řízení zahájené pouze na návrh podnikatele oprávnění vzniká právní mocí rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu za vyvlastnění také náleží jednorázová náhrada
Pozemek/stavba v majetku obce
Obec je veřejnoprávní korporací (právnickou osobou), má vlastní majetek v právních vztazích vystupuje svým jménem a na vlastní odpovědnost rozhodování o majetku obce - samostatná působnost → o zřízení věcného břemene (o uzavření smlouvy) rozhoduje zastupitelstvo / rada Nejsou stanoveny závazné ceny nebo postup pro určování výše náhrady za zřízení věcného břemene – uplatní se obecné regulativy (zákon o obcích): majetek musí být využíván účelně a hospodárně v souladu se zájmy obce zájem obce - obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, chrání veřejný zájem … obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku - obec nesmí zmenšovat hodnotu svého majetku
Pozemek/stavba v majetku obce
Závěr: Zákon limituje spíš spodní hranici náhrady za zřízení věcného břemene
Postup obcí v praxi
Řada obcí přijímá svá vlastní pravidla pro zřizování věcných břemen k inženýrským sítím. Jako podklad pro určení ceny slouží: zákon o oceňování majetku - pro účastníky soukromoprávních vztahů není závazný - výše náhrady dle tohoto zákona je transparentní a spravedlivá - stanovení ceny znaleckým posudkem určení pevné částky – mohou diskriminovat osoby, které nejsou občany obce Tyto metodiky či směrnice obcí nejsou pro podnikatele závazné – jedná se o výkon samostatné působnosti obce Nezapomínat, že jedná o soukromoprávní závazkový vztah – podnikatel může předložit vlastní návrh smlouvy, resp. vlastní návrh ceny
Co když nedojde k dohodě …
Pokud nedojde k uzavření smlouvy, pak alternativní cesta postup pro získání věcného břemene je vyvlastňovací řízení (§ 104/4 ZoEK) Zákonné předpoklady: pouze pokud je prokázán veřejný zájem na zřízení VB smlouva není uzavřena do 90 dní ode dne předložení jejího návrhu obci Součástí návrhu smlouvy musí být: znalecký posudek, podle kterého byla navržena cena za věcné břemeno informace o konkrétním záměru (účelu vyvlastnění) s upozorněním, že pokud nedojde k uzavření smlouvy, je možné získat potřebná práva vyvlastněním
Vyvlastňovací řízení
Příslušný je úřad obce s rozšířenou působností. Výše náhrady se určí znaleckým posudkem - postup dle zákona o oceňování majetku, náklady hradí navrhovatel Proti rozhodnutí o vyvlastnění je přípustné odvolání – má odkladný účinek Obec může podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu – má také odkladný účinek Vyvlastňovací řízení může trvat řadu let! V praxi obtížně využitelné…
Sdílení infrastruktury
Síť na cizím pozemku lze vybudovat a provozovat pouze: na základě soukromoprávního vztahu – smlouva s majitelem pozemku o zřízení věcního břemene (není povinnost ji uzavřít) na základě veřejnoprávního (správního) rozhodnutí – komplikovaná a zdlouhavá procedura vyvlastnění, nadto musí být prokázán veřejný zájem Věcné břemeno nebude možné získat nebo to nebude ekonomické.
ZoEK nabízí způsob řešení - sdílení prostředků
Sdílení infrastruktury – evropská úprava
Rámcová směrnice pro sítě a služby elektronických komunikací - 2002/21/ES Bod 23 preambule sdílení může být výhodné a mělo by být podporováno na základě dobrovolných dohod pokud je přístup odpírán, může být vhodné povinné sdílení Článek 12 vnitrostátní regulační orgány podpoří sdílení zařízení umístěného na soukromém nebo veřejném majetku (vč. nemovitostí) pokud je odepřen přístup ke schůdným alternativám (z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z cílů územního plánování) → povinné sdílení (vč. fyzického společného umístění) nebo koordinace prací – pouze po veřejné konzultaci
Sdílení infrastruktury – vnitrostátní úprava
základ v § 84 ZoEK ČTÚ je oprávněn uložit podnikateli provozujícímu VKS povinnost: sdílet přiřazené prostředky (tj. síťovou infrastrukturu) nebo jiný majetek, nebo koordinovat práce Povinnost lze uložit pouze na základě předchozí žádosti jiného podnikatele; pouze podnikateli, který využívá cizí nemovitost. Pouze pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo splnění cílů územního plánování nelze přiřazené prostředky zřídit samostatně. Pouze po veřejné konzultaci dle § 130 ZoEK
Sdílení – vnitrostátní úprava II.
Veřejná konzultace Cílem je zjistit stanovisko dotčených subjektů Vyjádřit se může kdokoliv, jehož práva mohou být rozhodnutím dotčena Pro konzultaci je stanoveno diskusní místo s dálkovým přístupem, kde se rovněž předkládají připomínky a uveřejňuje výsledek konzultace Má nezávazný charakter, ale musí být v rozhodnutí zohledněna Při rozhodnutí musí ČTÚ zohlednit řadu skutečností (proveditelnost, ochranu investic vlastníka, zachování konkurenčního prostředí, práva duš. vlastnictví…) V rozhodnutí ČTÚ stanoví Konkrétní technickou specifikaci způsobu sdílení Pravidla pro rozdělení nákladů (pokud se na něm strany nedohodnou samy)
Daňové odpisy síťové infrastruktury
Síťová infrastruktura se odepisuje 20 let! Co s tím?
Daňové odpisy – právní rámec Proč se odpisuje 20 let?
Zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.): Je stanoveno šest odpisových skupin pro odpisování hmotného majetku Doba odpisování 20 let je stanovena pro skupinu 4 Síťová infrastruktura je ve skupině č. 4 …
Otázka a možné řešení: byl hmotný majetek, který tvoří síť, správně zatříděn?
Zatřídění do odpisových skupin
Třídění do odpisových skupin – příloha č. 1 k z. o daních z příjmu Odpisová skupina 4: Položka (4-13) - Vedení dálková trubní, telekomunikační a elektrická, pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy Položka (4-14) - Vedení místní trubní, elektrická a telekomunikační pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy Veškerá infrastruktura nemusí být nutně zatříděna ve skupině 4. Ta je pouze „sběrnou“ třídou, pokud hm. majetek není v jiné třídě !!!
Lze zatřídit část infrastruktury do jiné třídy?
Zatřídění do odpisových skupin II.
Odpisová skupina 3 – doba odpisu 10 let: Položka (3-7) - Věže a příhradové stožáry ze železa nebo oceli Odpisová skupina 2 – doba odpisu 5 let: Položka (2-18) - Monitory a projektory, hlavně pro zařízení pro automatizované zpracování dat Položka (2-20) - Antény a parabolické antény všech druhů, jejich díly Položka (2-31) - Optická vlákna a svazky optických vláken; optické kabely Odpisová skupina 1 – doba odpisu 3 roky: Položka (1-15) - Počítače a periferní zařízení
Správné zatřídění
Závěr: Správným zatříděním jednotlivých položek lze výrazně snížit dobu odpisu!
Další způsoby zvýšení odpisů
Doba odepisování je stanovena pro „standardní rychlost“ Vedle toho je ještě možné zvýšení odpisů - § 31/1 z. o daních z příjmu zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 % může použít poplatník, který je prvním odpisovatelem hmotného majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3 Jak mít jistotu správného postupu? Žádost o závazné posouzení správci daně dle daňového řádu Správce daně musí vydat rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků za okolností, které žadatel uvede v žádosti Rozhodnutí je pak závazné pro správce daně na 3 zdaňovací období
Děkuji za pozornost
Kontakt Jan Zahradníček e-mail:
[email protected] www.dobrepravo.cz Velíšek & Podpěra - advokátní kancelář s.r.o. Holečkova 105/6, 150 00 Praha 5 tel.: +420 273 131 311, fax: +420 273 131 312 www.akpv.cz
