Problematika užívání alkoholu u žáků 2. stupně na vybraných základních školách v Mikulově a v Brně

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY A VÝCHOVY KE ZDRAVÍ

Problematika užívání alkoholu u žáků 2. stupně na vybraných základních školách v Mikulově a v Brně Diplomová práce Brno 2016

Vypracovala: Bc. Pavlína Kosíková Vedoucí diplomové práce: Mgr. Radim Slaný

KOSÍKOVÁ, P. Problematika užívání alkoholu u žáků 2. stupně na vybraných základních školách v Mikulově a v Brně. Brno, 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. 87 s. Vedoucí práce Mgr. Radim Slaný.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 29. 3. 2016

Podpis:

Poděkování Velice děkuji vedoucímu práce Mgr. Radimu Slanému za pomoc a cenné rady a připomínky v průběhu vypracování své diplomové práce.

1.

ÚVOD ........................................................................................................................ 1

2.

ALKOHOL ............................................................................................................... 2 2.1.Charakteristika alkoholu ...................................................................................... 2 2.2.Historie užívání alkoholu ..................................................................................... 2 2.3.Vznik a složení alkoholu...................................................................................... 3 2.4.Vznik metylalkoholu............................................................................................ 4

3.

ZÁVISLOST............................................................................................................. 5 3.1.Syndrom závislosti na alkoholu ........................................................................... 5 3.2.Teorie a modely závislosti ................................................................................... 8 3.3.Druhy závislosti ................................................................................................. 10 3.4.Akutní intoxikace ............................................................................................... 11 3.5.Kocovina ............................................................................................................ 12

4.

ÚČINKY ALKOHOLU NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA ............................................ 14 4.1.Užívání alkoholu a jeho vliv na lidské tělo........................................................ 14 4.2.Krátkodobé nežádoucí účinky............................................................................ 14 4.3.Dlouhodobé nežádoucí účinky........................................................................... 15 4.3.1.Vliv na nervovou soustavu ......................................................................... 15 4.3.2.Vliv na trávicí soustavu .............................................................................. 16 4.3.3.Vliv na reprodukční systém ........................................................................ 17 4.3.4.Další onemocnění ....................................................................................... 18 4.4.Poruchy duševního zdraví .................................................................................. 19 4.5.Odvykací stav..................................................................................................... 20 4.6.Výhody abstinence ............................................................................................. 21

5.

LÉČBA ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU ........................................................... 22 5.1.Formy léčby ....................................................................................................... 22 5.2.Farmakologická léčba ........................................................................................ 22

5.3.Psychoterapeutická léčba ................................................................................... 23 5.4.Léčba akutní intoxikace ..................................................................................... 24 6.

UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU U DĚTÍ A MLADISTVÝCH...................................... 25 6.1.Činitelé zvyšující riziko užívání alkoholu ......................................................... 25 6.2.Situace v České republice .................................................................................. 26 6.3.Situace v Evropě a ve světě................................................................................ 27 6.4.Protidrogová politika ......................................................................................... 28

7.

PREVENCE UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU................................................................. 30 7.1.Charakteristika prevence a její účinnost ............................................................ 30 7.2.Zařazení tématu užívání alkoholu v RVP ZV .................................................... 31 7.3.Preventivní programy......................................................................................... 32 7.3.1.Programy pro I. stupeň ZŠ.......................................................................... 32 7.3.2.Programy pro II. stupeň ZŠ ........................................................................ 33 7.4.Metodické příručky ............................................................................................ 34

8.

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 35 8.1.Cíle praktické části............................................................................................. 35 8.2.Výzkumné otázky .............................................................................................. 35 8.3.Metodika výzkumného šetření ........................................................................... 36 8.4.Popis základních škol......................................................................................... 37 8.5.Celkový počet respondentů ................................................................................ 37 8.6.Srovnání výsledků Brno x Mikulov ................................................................... 38 8.7.Interpretace výsledků ......................................................................................... 78

9.

ZÁVĚR.................................................................................................................... 82

10. LITERATURA ....................................................................................................... 84

1. ÚVOD Diplomová práce se věnuje problematice užívání alkoholu u dětí a mladistvých. Konzumace této látky je jedním z nejzávažnějších problémů z hlediska sociálněpatologických jevů, týkajících se žáků základních škol. Je třeba poukázat zejména na to, že časné užívání alkoholických nápojů u dětí výrazně zvyšuje riziko vzniku psychických i somatických onemocnění a že je tedy třeba dbát zvýšené pozornosti prevenci. Teoretická část práce je zaměřena na charakteristiku alkoholu, jeho vznik, složení a historii užívání. Dále se věnuje problematice závislosti, jejími teoriemi, projevy i vývojovými fázemi. Velkou kapitolu tvoří účinky konzumace alkoholu na lidské zdraví, ať už z hlediska krátkodobého nebo dlouhodobého užívání. Na negativní dopady pro organismus navazuje léčba závislosti a její formy. Jednou z nejdůležitějších kapitol, zejména z hlediska užívání alkoholu u žáků základních škol, je prevence, její formy, programy a metodické příručky zabývající se problematikou sociálněpatologických jevů. Metodická část práce je zaměřena na prevalenci užívání alkoholu u žáků II. stupně vybraných základních škol v Mikulově a v Brně. Cílem práce je především zjistit, zda se výsledné hodnoty prevalence užívání liší mezi těmito dvěma městy, popřípadě jak. Výzkumné šetření je zaměřeno také na užívání alkoholu jejich vrstevníků a nejbližšího sociálního okolí, které může negativně ovlivňovat postoj žáků k jeho konzumaci. Důležitým cílem je také získávání alkoholických nápojů u mladistvých, kteří by k nim podle zákona neměli mít přístup. Výzkumná sonda je dále zaměřena na znalosti žáků v oblasti fyzických, psychických i sociálních dopadů vyvolaných krátkodobým i dlouhodobým užíváním alkoholu. V neposlední řadě mě zajímala jejich znalost v oblasti prevence tohoto rizikového chování.

1

2. ALKOHOL 2.1. Charakteristika alkoholu Mlčoch ([online], 2003 – 2016) uvádí, že slovo alkohol pochází z arabského alkahal, což v překladu znamená jemná substance. Jedná se o drogu s velice rozpornými účinky. Na jedné straně může alkohol v člověku vyvolávat pocity lásky, na straně druhé se však může velice rychle změnit v agresivitu až zuřivost. Alkohol je typický také tím, že odstraňuje zábrany, čímž může vyvolat různé problémy. Alkohol je droga celospolečenská a lidé ho často pijí ve skupině. Je užíván ritualizovaně, tedy ve formě přípitků na různých oslavách. Konzumace alkoholu má ve světě dlouhou tradici a jeho užívání ve společnosti je zcela běžné (Vágnerová, 2004). Podle Jenče (1998) má alkohol mnoho vlastností. Je to zejména výborné dezinfekční činidlo, které spolu s přírodními léčivými látkami podporuje jejich vstřebávání organismem, a tedy i jejich léčivý účinek. Dále je alkohol velmi dobré rozpouštědlo a konzervační činidlo, přičemž konzervační účinky se projevují již při jeho 10% roztoku. Alkohol má pro člověka mnoho využití, a to jak v potravinářském, tak v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. V potravinářství se využívá především na výrobu

alkoholických

nápojů,

v konzervárenství a

také

jako

surovina

pro

biotechnologickou výrobu. V kosmetice se využívá pro výrobu ústních vod, kolínských vod nebo jako přísada do přípravků vlasové kosmetiky. Ve farmace utickém průmyslu má své využití jako rozpouštědlo při výrobě farmak, léčebných tinktur a dalších preparátů (Jenč, 1998).

2.2. Historie užívání alkoholu V průběhu historie nebylo užívání alkoholu zcela běžné, ale provádělo se pouze v určitých situacích a ve spojení s rituálními obřady. Takové rituály souvisely zejména se sběrem úrody, setbou nebo deštěm. Při těchto rituálech se lidé snažili naklonit si božstvo a odpoutat se tak od každodennosti určitým povznesením do duchovní sféry.

2

Právě takové povznesení se uplatňovalo pomocí konzumace alkoholu, tance a dalších praktik. V jiných situacích se alkohol neužíval vůbec (Řehan, 1994). Dle Řehana (1994) se užívání alkoholu postupně stávalo součástí běžného života. Již v době Starého Řecka a Říma byl alkohol dobře přijat. Denně se mezi lidmi pilo víno, i když se stále ustavovaly normy a zákony, které se snažily konzumaci alkoholu usměrňovat. Například muži mladší 30 let a všechny ženy nesměli alkohol pít vůbec. Dle Holcnerové ([online], 2011) považovali ve Starém Řeck u a Římě víno za lahodnější a vhodnější než pivo a nazývaly ho také nápojem bohů. Navíc měli v těchto oblastech mnohem lepší podmínky pro pěstování vinné révy, než pro pěstování obilí. První alkoholické nápoje vznikaly zkvašením medu a lesních plodů. Z období 5 – 6 tisíc let př. n. l. pochází zmínky o pěstování vinné révy v Mezopotámii, ze stejné oblasti také pochází důkazy o přípravě vína, a to kolem roku 3500 př. n. l. Odtud se pěstování vinné révy rozšířilo po celém středomoří. Pivo bylo připravováno až kolem roku 2800 př. n. l. starověkými Sumery, Babyloňany a Asyřany a bylo získáváno především z ječmene a pšenice. Chmel se začal do piva přidávat až kolem 13. století (Holcnerová [online], 2011).

2.3. Vznik a složení alkoholu Dle Kaliny a kol. (2015) se chemicky jedná o etylalkohol, neboli ethanol (C2H5OH), který vzniká kvašením sacharidů. Může se jednat buď o jednoduché sacharidy, které jsou obsažené v ovoci, nebo o složené sacharidy (tzv. polysacharidy), které jsou obsažené v obilných zrnech nebo v bramborách. Podle Mečíře (1990) je alkohol čirá, bezbarvá tekutina, která má charakteristický zápach a palčivou chuť s bodem varu 77°C. Jeho účinky jsou dány působením ethanolu a acetaldehydu, které mají vliv na všechny orgánové soustavy, zejména však na centrální nervovou soustavu a játra. Alkohol patří mezi přírodní látky, které vznikají zejména působením mikroorganismů. Výchozími látkami jsou cukry, a to především glukóza a sacharóza. Nejvýznamnějšími mikroorganismy, které se podílí na přeměně cukru na alkohol, jsou 3

kvasinky. Ty prostřednictvím kvasného procesu získávají potřebnou výživu a energii a za nedostatku kyslíku umožňují vznik ethanolu (Jenč, 1998).

2.4. Vznik metylalkoholu Metylalkohol neboli methanol, je zdraví škodlivá toxická látka, která se průmyslově vyrábí a využívá zejména jako rozpouštědlo, palivo nebo přísada do nemrznoucích směsí. Vzniká také při nedokonalých chemických procesech, jako je právě domácí výroba lihovin. Tato látka je silným nervovým jedem, který se v organismu postupně mění na formaldehyd a kyselinu mravenčí. Kyselina mravenčí pak způsobuje při otravě methanolem poškození oční sítnice, které může vést až k oslepnutí (Nadace ADICTA [online], 2014). Počáteční příznaky otravy metylalkoholem jsou velmi nespecifické. Řadí se k nim opilost, zánět a bolesti žaludku. Varovné signály se zvyšují až po 30 hodinách po konzumaci, kdy dochází k poruchám zraku až slepotě, křečím, bezvědomí a smrti. Při současném užití alkoholu se doba varovných signálů prodlužuje. Slepota může nastat již po požití 15 ml metylalkoholu, smrt člověka pak po požití 240 ml této látky (Nadace ADICTA [online], 2014).

4

3. ZÁVISLOST 3.1. Syndrom závislosti na alkoholu Stejně tak jako je tato látka lidem známá již od starověku, jsou také známé problémy s jejím nadužíváním. Jedná se totiž o látku, která u člověka způsobuje závislost (Kalina a kol., 2015). Dle Jilčíka a kol. (1999) je pojem alkoholismus chápán jako pravidelná nebo nadměrná konzumace alkoholu, která je spojená s nebezpečím návykového chování a má negativní dopad na jedince, jeho rodinu i celou společnost. Mlčoch ([online], 2003 – 2016) pak popsal závislost na alkoholu jako skupinu jevů fyziologických, behaviorálních a kognitivních, v nichž příjem alkoholu má u jedince přednost před ostatním jednáním. Vznik závislosti na alkoholu je problematicky definovatelný, protože neexistuje jednoznačný předěl mezi kontrolovanou a nekontrolovanou konzumací této látky. Existuje však úzký vztah mezi konzumací alkoholu a nežádoucími účinky, z nichž některé mohou být způsobeny okamžitou intoxikací, zatímco jiné se projevují až po dlouhodobější konzumaci alkoholu (Jenč, 1998). Z medicínského hlediska se dle Janíka a Duška (1990) rozlišují 3 typy užívání alkoholu – úzus, abúzus a misúzus. Úzus představuje konzumaci alkoholu pouze při společenských událostech. Jedná se tedy o užívání alkoholu v takových dávkách, které nemají příliš velký vliv na psychickou činnost a nedochází ke vzniku závislosti. U abúzu se již jedná o nadměrné užívání, popřípadě užívání v nevhodnou dobu nebo nevhodného množství. Většinou jde o časté pití alkoholu v menších dávkách. Ani v tomto případě se závislost na alkoholu nemusí vytvářet. Třetím pojmem je misúzus, který označuje zneužívání alkoholu v nadměrném množství a pravidelně. Dochází tedy ke vzniku závislosti. Závislost na alkoholu, stejně tak jako na jiných drogách, se projevuje několika charakteristickými znaky, které ve své knize popsal Nešpor (2011). Mezi tyto znaky se řadí:

5

1) Silná touha nebo pocit puzení užívat látku (bažení, craving) – jedná se o nutkavou touhu pociťovat psychoaktivní látky, s níž měl člověk již dříve zkušenost. 2) Zhoršené sebeovládání – problémy v sebeovládání při užívání látky, a to pokud jde o začátek, ukončení či množství dané látky. Tento znak velmi souvisí s bažením, ale rozdíl je v tom, že bažení je subjektivní příznak, zatímco zhoršené sebeovládání se týká chování. 3) Tělesný odvykací stav – z hlediska užívání alkoholu se při vysazení látky jedná zejména o bolesti hlavy, pocení, zvýšený krevní tlak nebo zrychlený tep. Dále to může být nevolnost až zvracení, přechodné halucinace, pocit slabosti, nespavost nebo psychomotorický neklid. 4) Růst tolerance – tento znak se projevuje tím, že člověk potřebuje vyšší dávky k dosažení stejného účinku. Důvodem vzniku vyšší tolerance může být nižší rekce centrálního nervového systému nebo rychlejší odbourávání dané látky. 5) Zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů – člověk začne zanedbávat vlastní zájmy kvůli tomu, že větší množství času věnuje sháněním a užíváním látky, popřípadě zotavováním se z jejího účinku. 6) Pokračování užívání i přes zřetelný důkaz škodlivých následků – jedná se o člověka, který byl informován o škodlivosti dané látky na jeho organismus a nadále látku užívá.

Z hlediska dlouhodobého vztahu k užívání alkoholu rozlišili Nešpor a Csémy (2003) jednotlivé konzumenty na 4 typy – abstinenta, konzumenta, pijáka a alkoholika. Abstinent je člověk, který neužívá žádné alkoholické nápoje a zcela odmítá alkohol. Konzumace alkoholu je však součástí běžného života lidí, a tak se často stává, že tito lidé nejsou pochopeni společností. Dalším typem je konzument, který užívá alkohol vždy jen v souladu se společenskými zvyklostmi a pije pro chuť a osvěžení, většinou při posezení s přáteli nebo na oslavách. Tento typ zahrnuje většinu lidí ve společnosti. Následujícím typem je piják, tedy člověk, který aktivně vyhledává příčiny k požívání 6

alkoholu. Charakteristickým znakem pijáka je, že pije pro samotné účinky alkoholu, tedy pro pocit euforie, uvolnění a lepší náladu. Vrcholným uživatelem je alkoholik. Tento člověk je již na alkoholu plně závislý a pije, aby zahnal abstinenční příznaky. Závislost na alkoholu může být, stejně jako na nikotinu, psychická nebo fyzická. Pro psychickou závislost je typická nepřekonatelná touha po alkoholu spojená se ztrátou kontroly nad pitím. Lidé upřednostňují užívání alkoholu před jinými povinnostmi a zájmy. Fyzická závislost se projevuje abstinenčními příznaky po vysazení látky (Csémy, Sovinová, 2003). Závislosti na alkoholu se vyvíjí postupně a každé vývojové stádium je něčím charakteristické. Janík a Dušek (1990) rozlišili tato stádia na základě rozdělení alkohologa Jellineka. Jedná se o: 1) Počáteční stádium – v této fázi je užívání alkoholu pouze společenská událost. Člověk pije pro chuť, pro pocit úlevy nebo euforie. Postupně dochází k častějšímu pití a vytváří se psychická závislost na alkoholu. Heller a Pecinovská (2011) doplňují, že v tomto stádiu jedinec pije především kvůli tomu, že neumí vyřešit určitý problém, např. v zaměstnání nebo v partnerském vztahu. Pokud se mu podaří s tímto problémem vyrovnat, pravděpodobně přestane pít alkohol. Hrozí zde však riziko, že konzumací alkoholu bude řešit i budoucí problémy. 2) Varovné (prodromální) stádium – zvyšuje se tolerance k pití alkoholu a je plně rozvinuta psychická závislost. Vzniká pocit potřeby alkoholu a výrazně se tak projevuje vazba na něj. Heller a Pecinovská (2011) uvádějí, že jedinec v této fázi pije mnohem rychleji než jeho okolí a především tajně, aby dosáhl požadované hladiny alkoholu. Člověk se za své pití začíná stydět a je velmi citlivý na komunikaci o pití alkoholu, a proto své pití před ostatními skrývá. Na konci tohoto stádia se začínají objevovat tzv. okénka, neboli palimpsesty, při kterých si jedinec nepamatuje dobu opilosti, a které značí přechod do třetí fáze. 3) Rozhodné (kruciální) stádium – v této fázi dochází ke ztrátě kontroly nad pitím a člověk neustále racionalizuje a obhajuje se. Kromě psychické závislosti je již vytvořena také závislost fyzická. Charakteristickým rysem je zvyšující se 7

tolerance na začátku této fáze, na konci však dochází k jejímu snižování. Po vysazení alkoholu se dostavují abstinenční příznaky a člověk již potřebuje se zvládnutím závislosti odbornou pomoc. Heller a Pecinovská (2011) popisují, že tělesná závislost vzniklá v této fázi je způsobena změnou reakcí organismu na určitou dávku alkoholu, který se stal součástí metabolických dějů v těle člověka. Alkohol se stává pro člověka jedinou důležitou věcí v jeho životě. 4) Konečné (terminální) stádium – jedná se o neustálou konzumaci alkoholu, přičemž alkohol je pro člověka drogou. Tolerance na alkohol je velmi snížena a k opilosti stačí jedinci pouze malé dávky alkoholu. Podle Hellera a Pecinovské (2011) jsou pro toto stádium charakteristické tzv. ranní doušky, kterými jedinec řeší nepříjemné stavy při střízlivění. Začíná se objevovat poškození orgánů i celých orgánových soustav a dochází ke změně osobnosti.

3.2. Teorie a modely závislosti Teorií a modelů závislosti je hned několik a podléhají různým změnám. Společným východiskem bývá klasifikace závislosti, která je uvedená v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch. K tomu, aby jedinec splňoval kritéria závislosti, musí vykazovat určitý vzorec chování při užívání a současně vykazovat některý z následujících příznaků: tolerance, odvykací stav, intenzivnější nebo delší užívání, než jedinec původně zamýšlel, neúspěšná touha přestat s užíváním dané látky, velké množství času strávené sháněním látky nebo zotavování se z jejího účinku nebo pokračování v užívání i přes zjevné psychické či fyzické problémy, které daná látka na těle člověka způsobuje (Millerová, 2011). Millerová (2011) rozděluje teorii závislosti na 4 části, a to část morální, psychologickou, sociokulturní a medicínskou. Díky tomuto rozdělení se dají propojit teoretické modely závislosti s diagnózou závislosti. V jednotlivých modelech se jedná vždy o pohled na problémové pití, jeho příčiny a formy léčení. Současně je také kladen důraz na různé složky závislosti, které zahrnují kulturní faktory, environmentální faktory, interpersonální a intrapersonální faktory.

8

Z hlediska různých aspektů výše zmíněných faktorů Millerová (2011) rozděluje 6 modelů závislosti. Prvním modelem je model morální. Dle tohoto typu je alkoholismus vnímán jako morální slabost a alkoholik je označován jako zvrhlík. Žádný lék se v této situaci nebere v úvahu a namísto léčby je do popředí dáván trest. Dalším typem je dle Millerové (2011) psychologický model. Psychologické teorie existují celkem 3 a částečně se od sebe liší. Sdílí však stejno u perspektivu, kterou je neefektivní léčba způsobená stálostí příčinných faktorů. Tyto teorie jsou: 

Psychodynamická teorie, která je zaměřena na osobní patologii uživatelů alkoholu, kdy cílem léčby je rozkrývání nevědomých konfliktů. Léčba se však nepovažuje za efektivní, protože tyto konflikty se jeví jako neměnné. Příkladem konfliktu může být rodičovské odmítnutí.



Teorie osobnostních rysů, která je zaměřena právě na změnu osobnostních rysů alkoholika, např. na řešení úzkosti. Léčba také nebývá příliš efektivní, a to kvůli stálosti těchto rysů.



Teorie behaviorálního učení se soustřeďuje na faktory upevňování, jelikož alkohol u daných jedinců funguje jako prvek posilování chování, přičemž změnou posilovacích faktorů může být např. změna prostředí. Tato teor ie se z hlediska léčby jeví jako nejvýhodnější, jelikož jednotlivé posilující faktory se mohou snadno změnit.

Po morálním a psychologickém modelu následuje také model sociokulturní. Tento typ je zaměřen na sociální síly a kontexty, které podporují u člověka problémové pití. Je nutno vždy řešit kulturní postoje, strukturu rodiny a krizová období jedince, a to vždy vzhledem k jejich možnému dopadu na problémové pití. Do tohoto modelu se může řadit také působení vrstevnických skupin a sociálních politik. Neméně významný je medicínský model, který se zabývá konkrétními fyziologickými poruchami, jako jsou např. endokrinní dysfunkce. Pro tento model je typické, že alkoholismus je plně brán jako nemoc. Klíčovými prvky jsou ztráta kontroly nad pitím a vznik onemocnění, které může končit až smrtí (Millerová, 2011).

9

Velkými změnami v průběhu let prošel model minimalizace rizik. V první fázi, která byla v 60. letech, byl tento model zaměřen na zdravotní problémy související s užíváním alkoholu a nikotinu. Další fáze probíhala v 90. letech a soustředila se zejména na prevenci HIV a AIDS u injekčních uživatelů drog. Třetí fáze je stále aktuální a je zaměřena na legální i nelegální drogy z hlediska veřejného zdraví, a také na minimalizaci rizik a abstinenci (Millerová, 2011). Jedním z důležitých modelů, který je dodnes aktuální, je bio-psycho-sociální model. Jedná se o komplexní přístup, který zahrnuje vzájemnou interakci biologických, psychologických i sociálních faktorů (Millerová, 2011). Kachlík (2011) popisuje tento model jako 4 vzájemně provázané faktory, mezi které se řadí spouštěč vyvolávající drogový experiment, droga, osobnost a prostředí.

3.3. Druhy závislosti Rozvoj závislosti se rozlišuje na několik druhů, které rozdělili Kalina a kol. (2015) podle Jellinekovy typologie z roku 1940. Jedná se o: 

Typ alfa neboli problémové pití, kdy jedinec pije zejména kvůli potlačení napětí, úzkosti nebo depresivních pocitů, přičemž často pije o samotě. Mlčoch ([online], 2003 – 2016) doplňuje, že se tento typ závislosti projevuje nedisciplinovaným pitím, ale člověk má nad pitím stále kontrolu. Tento stav může trvat i desítky let a může také přejít v typ gama.



Typ beta, který značí časté pití ve společnosti, jehož následkem je somatické poškození. Toto poškození se dle Mlčocha ([online], 2003 – 2016) týká zejména zánětem močových cest a žaludku, cirhózy jater nebo poškození mozku.



Typ gama, někdy označován také jako „anglosaský typ“, kdy jedinec preferuje pití piva a destilátů. Postupně dochází ke zvyšování tolerance na alkohol a k výrazné progresi konzumace, která způsobuje tělesné i psychické poškození. Mlčoch ([online], 2003 – 2016) dále doplňuje tento typ o typickou ztrátu kontroly nad pitím. Gama se dále rozděluje na dva 10

typy. Prvním typem je normální společenské pití, kd y si člověk vybírá z alkoholických nápojů. Druhým typem je pak tzv. prodromální fáze, která se projevuje třesem těla při abstinenci, a objevují se také typická okénka. 

Typ delta bývá označován také jako tzv. „románský typ“, protože je preferováno pití vína. Typickým znakem je denní konzumace alkoholu a trvalé udržování tzv. „hladinky“. Charakteristická je také somatická závislost a výrazné somatické poškození. Mlčoch ([online], 2003 – 2016) dále uvádí, že člověk při tomto typu není schopen sám abstinovat a má mnohem větší abstinenční příznaky, než v předchozím druhu alkoholismu.



Typ epsilon, u kterého se jedná o dipsomanii, neboli tzv. „kvartální pijáctví“ charakteristické svými delšími obdobími abstinence. Tento typ není však příliš častý. Podle Mlčocha ([online], 2003 – 2016) typ epsilon souvisí s jinou nemocí, jako je např. schizofrenie nebo epilepsie. Tento druh je typický chorobným nutkáním k několikadennímu pití, a to až do stavu otravy.

3.4. Akutní intoxikace Akutní intoxikace je přechodný stav, který vzniká po užití alkoholu nebo jiné psychoaktivní látky, což následně vede k poruchám vnímání, poznání, vědomí, emotivity a chování, a také dalších tělesných a duševních funkcí a reakcí. U dětí a dospívajících se akutní intoxikace vyskytuje poměrně často, je likož k nim dochází i po poměrně malých dávkách alkoholu (Nešpor, Csémy, 2003). Podle Mezinárodní klasifikace nemocí je intoxikace alkoholem definována jako porucha chování, která se projevuje alespoň jedním z těchto znaků – hádavost, agrese, zhoršená pozornost, narušení osobních činností apod. Současně musí být přítomen i jeden z následujících znaků – špatná rovnováha, setřelá řeč, porucha vědomí, zarudlý obličej nebo zarudlé spojivky. Těžká intoxikace vážně ohrožuje život člověka, jelikož může dojít k vdechnutí zvratků

v bezvědomí a k zástavě dechového centra

v prodloužené míše (Nešpor [online], 2007). 11

Dle Kaliny a kol. (2015) se akutní intoxikace alkoholem ve většině případů jeví jako prostá opilost. Při zvýšené konzumaci alkoholu dochází ke změnám v centrální nervové soustavě, kde způsobuje její útlum. Se zvyšující se dávkou alkoholu v krvi člověka dochází postupně ke změně klinického obrazu. Mlčoch ([online], 2003 – 2016) rozděluje jednotlivá stádia akutní intoxikace na 3 následující stádia: 

Excitační stádium, pro které je typická zvýšená duševní a tělesná

aktivita velmi krátce po požití alkoholu. Člověk se cítí sebejistý, silný a velice spokojený. Dochází u něj ke ztrátě smyslu pro odpovědnost a také ke ztrátě kritičnosti. V tomto stádiu je narušena koordinace pohybů a prodlužuje se reakční čas člověka. Kalina a kol. (2015) toto stádium označují jako lehkou opilost s alkoholemií do 1,5 ‰. 

Narkotické stádium, při němž dochází k vasodilatačním účinkům, tedy

překrvení a zčervenání kůže, a to zejména na obličeji. Člověk má velmi pomalé reakce a jeho chůze je vrávoravá. Velice často má rozdvojené vidění a závratě, zejména v poloze vleže a při zavřených očích. V tomto stádiu roste objem močení a může dojít ke zvracení. Typické je také to, že dochází k výraznému útlumu, lhostejnosti až pasivitě, která je doprovázena ztrátou smyslu pro realitu. Kalina a kol. (2015) popisují narkotické stádium jako těžkou opilost s alkoholemií více než 2 ‰. 

Komatózní stádium, při kterém se jedinec dostává do bezvědomí

s úplným motorickým ochabnutím. Jeho dýchání je velmi hluboké a zpomalené. Riziko nastává zejména v situaci, kdy člověk začne zvracet, kdy hrozí vdechnutí žaludečního obsahu a tím zástava dechu. Kalina a kol. (2015) označují toto stádium jako tzv. asfyktické, tedy těžkou intoxikaci s alkoholemií nad 3 ‰.

3.5. Kocovina Při zvýšené konzumaci alkoholu se během střízlivění objevují nepříjemné následky, které označujeme pojmem kocovina. Kocovina vzniká složitou chemickou reakcí organismu při odbourávání alkoholu v těle, přičemž se spotřebovává velké množství vody, vitamínů a minerálů. Na jejím vzniku se podílí zejména acetaldehyd, 12

což je látka toxická pro buňky, která poškozuje zejména játra (Mlčoch [online], 2003 – 2016). K typickým příznakům kocoviny se dle Nešpora ([online], 2007) řadí bolesti hlavy, průjem, nechutenství, třes, únava a nevolnost. Při kocovině navíc dochází k narušení běžných denních činností a povinností. Největší podíl kocovin mají lidé, kteří nejsou na alkoholu závislí a ani ho nadměrně neužívají. Při kocovině se u člověka objevuje také špatná nálada, která souvisí s biochemickými poměry v mozku. Dále je zhoršena nervosvalová výkonnost a kocovina po těžké intoxikaci je provázena velkým zatížením srdce. Typická je také hypoglykémie

doprovázená

pocením,

nechutenstvím,

třesem,

zmateností, nervozitou nebo pocitem chladu (Nešpor [online], 2007).

13

podrážděností,

4. ÚČINKY ALKOHOLU NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA 4.1. Užívání alkoholu a jeho vliv na lidské tělo Alkohol způsobuje okolo 250 různých chorob a onemocnění. Je to intoxikující látka, která bývá příčinou mnoha úmyslných i nechtěných zranění a úmrtí, ať už se jedná o fyzická napadení, nehody nebo pády. Současně také při konzumaci alkoholu roste riziko pohlavně přenosných chorob, jelikož tato látka zvyšuje pravděpodobnost sexuálního chování (Zaostřeno, [online], 2016). Účinek alkoholu na tělo člověka je závislý zejména na dávce této látky, ale také na mnoha jiných faktorech, jako je vliv prostředí nebo genetické dispozice. Ihned po požití alkoholu se tento stav jeví jako prostá opilost. Při nižších dávkách působí alkohol stimulačně, při vyšších dávkách pak tlumivě. Zpočátku dochází ke zlepšení nálady, k pocitu vyššího sebevědomí a energie, v pozdější fázi se však objevuje ztráta zábran a kritičnosti. Postupně se dostavuje také únava, útlum a spánek (Kalina a kol., 2015). U dětí a dospívajících se závislost na návykových látkách vytváří mnohem rychleji, než u dospělých. Zatímco u dospělých se závislost na určité látce vyvíjí roky až desítky let, u dětí se může jednat o pouhé měsíce. Existuje také mnohem vyšší riziko těžkých otrav a úrazů spojených s užíváním látky. U dětí a dospívajících bývá také patrné zaostávání v oblasti vzdělávání, sebekontroly nebo sociálních dovedností. Problémy se u nich objevují v různých oblastech jejich života, ať už v rodině, ve škole nebo např. v trestné činnosti (Nešpor, 2011).

4.2. Krátkodobé nežádoucí účinky Dle Kaliny a kol. (2015) je bezprostředně po požití alkoholu typická porucha rovnováhy, svalového napětí, zpomalení reakčního času, nevolnost a zvracení. Vzhledem ke snížené sebekritičnosti při užívání této látky může docházet také k riskantnímu chování s následnými úrazy. Při těžkých intoxikacích dochází k poruše vědomí až smrti. Bylo zjištěno, že nárazové pití alkoholu zvyšuje riziko srdečních chorob, jako je arytmie, arterioskleróza nebo kalcifikace tepen, a náhlé úmrtí u lidí, u kterých nebyly 14

žádné známky onemocnění srdce. U mladých lidí je zvýšené riziko vzniku mozkové a ischemické cévní příhody (www.alkoholpodkontrolou.cz [online], 2015). Při konzumaci alkoholu může vzniknout tzv. „patická opilost“. Tato opilost vzniká po vypití malého množství alkoholu, které by v běžném případě intoxikaci nezpůsobilo, např. při oslabení organismu. Takové oslabení může vzniknout z hladovění, horka či infekce. V tomto stavu pak dochází k poruše vědomí doprovázené bludy a halucinacemi, které mohou trvat několik minut, ale také několik hodin. Stav končí terminálním spánkem, přičemž jedinec si nepamatuje, co se stalo (Kalina a kol., 2015).

4.3. Dlouhodobé nežádoucí účinky 4.3.1. Vliv na nervovou soustavu Vážně ohrožena je při dlouhodobém užívání alkoholu nervová soustava, protože se zvyšuje riziko poškození periferního, motorického i vegetativního nervstva. K tomuto poškození dochází v důsledku degenerace nervové tkáně a porušení vedení nervového vzruchu. Postupně se zvyšuje práh bolesti, výskyt křečí, objevují se poruchy paměti i koordinace (Heller, Pecinovská, 2011). U dlouholetých pijáků může dojít k zániku až 20 % nervových buněk (neuronů) ve frontální, tedy čelní oblasti mozku. Tento proces je z malé části vratný. Mozek se totiž při abstinenci může částečně zvětšit, ale neurony, které odumřely, již nikdy nevzniknou znovu. Při dlouhodobém užívání alkoholu dochází také k poškození periferních nervových buněk, jejichž zánik se projevuje především brněním a mravenčením končetin, popřípadě až jejich bolestí. V neurologii se tento jev nazývá jako tzv. „neuropatická bolest“, která se může vyskytovat také u cukrovky a dalších metabolických poruch (Mlčoch [online], 2003 – 2016). Při velmi důsledné alkoholové abstinenci je částečně možná náprava poškozených nervových buněk. Mozek je totiž schopen využít do té doby nepoužívané neurony, a ty tak mohou přebrat funkci odumřelých nervových buněk. Tato náhrada však nikdy není stoprocentní (Mlčoch [online], 2003 – 2016). 15

4.3.2. Vliv na trávicí soustavu Nejrizikověji postižitelným orgánem při nadměrném a dlouhodobém užívání alkoholu jsou játra. Játra jsou pro život nepostradatelná a jsou jakousi chemickou továrnou organismu. Při rozsáhlém poškození jater v důsledku pití se jejich funkčnost postupně snižuje a může dojít až k jejich selhání s úmrtím člověka. Řešením selhání jater je jejich transplantace, která však velmi často není možná v důsledku celkové devastace organismu (Mlčoch [online], 2003 – 2016). Dlouhodobé užívání alkoholu vede k cirhóze neboli tvrdnutí jater. Při tomto onemocnění dochází k proměně zdravé jaterní tkáně na nepotřebnou vazivovou hmotu a k poškození vnitřní struktury jater, které nejsou schopny plně vykonávat svoji funkci. Při cirhóze se hladké jaterní lalůčky mění na různě velké regenerační uzlíky (moduly), mezi nimiž krev nedokáže volně a lehce protékat a začne se shromažďovat v portální žíle. Játra tak postupně zpomalují svoji činnost a obtížněji zpracovávají živiny a odstraňují škodliviny. Průběh tohoto onemocnění trvá i několik let, během nichž se projevují pouze nepatrné příznaky, které často člověk připisuje únavě či stresu. Těžké příznaky se pak objevují zhruba do 5 let od začátku nemoci (Cirhóza jater [online], 2009). Dle Kaliny a kol. (2015) způsobuje dlouhodobé užívání alkoholu poruchy trávení a průjmy. Může dojít k poškození slinivky břišní a také ke vzniku diabetu. Život ohrožující jsou zejména avitaminózy, zejména pokud se jedná o vitamin B1 , B12 a kyselinu listovou. Web www.alkoholpodkontrolou.cz ([online], 2015) tento jev doplňuje o nedostatečnou výživu. Pro rozklad alkoholu tělo potřebuje vitamin B1 neboli thiamin a čím více člověk přijme alkoholu, tím více thiaminu spotřebuje. Vzhledem k vitaminu C a kyselině listové se alkohol chová tak, jako by byl v nadbytku. Dochází tedy k uvolňování zásob, které se z těla dostávají ledvinami ven, což způsobuje snížení aktivace imunity, zvýšené riziko srdečních onemocnění a rakoviny tlustého střeva. Dle Peška a Rysové (2011) bylo zjištěno, že riziko vzniku rakoviny tlustého střeva stoupá především v době, kdy člověk kombinuje pití piva a konzumování uzenin. Tento jev je způsobený vznikem karcinogenních sloučenin dusíku, kvůli kterým se vytváří nádorové onemocnění. 16

Alkohol je látka, která obsahuje velké množství jednoduchého cukru, který se velmi snadno přeměňuje a ukládá do tukové tkáně. Z energetického hlediska představuje 1 gram čistého alkoholu celkem 29 kiloJoulů, tedy 239 kalorií. Alkohol tedy obsahuje tzv. prázdné kalorie, které tělu nepřináší žádnou nutriční hodnotu. Konzumace alkoholu navíc přispívá k nárůstu hmotnosti (www.alkoholpodkontrolou.cz [online], 2015). Alkohol metabolizuje především v játrech, které plní funkci oxidace alkoholu a podílí se na jeho vylučování z těla pomocí ledvin. Pokud jsou však játra vytížená odbouráváním alkoholu a jiných toxických látek, nestíhají plnit své další funkce, především zásobování krve glukózou. Následkem toho pociťuje člověk větší hlad, i když má jeho tělo dostatečné množství cukru. Alkohol také blokuje tvorbu jaterních enzymů, a tudíž je zpomalen proces spalování tuků (www.alkoholpodkontrolou.cz [online], 2015).

4.3.3. Vliv na reprodukční systém Významný vliv má alkohol na produkci testosteronu u mužů, co ž může vést k impotenci. U žen je nebezpečný především v době těhotenství, protože vede k závažnému poškození plodu, které se nazývá fetální alkoholový syndrom (Kalina a kol., 2015). Konzumace alkoholu během těhotenství vážně ohrožuje zdraví plodu. Alkoho l v krvi plodu dosahuje mnohem větší koncentrace, než hladina alkoholu v krvi matky, protože plod ještě nemá schopnost odbourávat alkohol. Dítě se pak rodí se specifickými tělesnými

i psychickými

následky,

které

mohou ovlivnit

celý

jeho

život

(www.alkoholpodkontrolou.cz [online], 2015). Fetální alkoholový syndrom (FAS) se vyznačuje přítomností tří skupin příznaků. Jedná se o poruchy růstu, a to zejména nižší porodní hmotnost a nerovnoměrné rozložení tukové tkáně. Další skupinou příznaků jsou deformity v obličeji. Typický je tvar očí, které mají krátké štěrbiny a překrývají vnitřní koutek oka horním víčkem. Dále krátký nos s plochým kořenem, nízko položené uši a neplastické boltce, tenké rty s vysokým patrem a také předčasné ukončení růstu mozku a často i celé hlavy. Třetí 17

skupinou příznaků je postižení centrální nervové soustavy, které se projevuje v intelektu mírnou až střední mentální retardací. Dochází také k vytvoření abnormálně malé hlavy a sníženému svalovému napětí až ochablosti. FAS se projevuje také v chování dítěte, které má do 1 roku zvýšenou dráždivost (www.alkoholpodkontrolou.cz [online], 2015). Web www.alkoholpodkontrolou.cz ([online], 2015) uvádí také další poruchy způsobené užíváním alkoholu v těhotenství, a to:  FAE (Fetal Alcohol Syndrome) – u dítěte jsou přítomny pouze poruchy chování a intelektu  ARBD (Alcohol- Related Birth Defects) – odchylky v době porodu, kdy se jedná o srdeční defekty, zrakové a sluchové problémy nebo anomálie ve vývoji kloubů  ARND (Alcohol-Related Neurodevelopmental Disorders) – dochází ke snížené míře pozornosti, k poruchám chování nebo k obsedantně-kompulzivní poruše

4.3.4. Další onemocnění Mezi další rizika spojená s nadměrným užíváním alkoholu se dle Mlčocha ([online], 2003 – 2016) řadí selhání ledvin, které je způsobeno současným poškozením jater, ať už se jedná o jaterní cirhózu nebo jejich rakovinu. U žen se při nadužívání alkoholu mnohem zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu a u mužů pak může vzniknout tzv. gynekomastie, tedy zvětšení prsních žláz v důsledku hormonální nerovnováhy. Typický pro dlouhodobé uživatele alkoholu je vysoký krevní tlak, srdeční choroby, cévní mozkové příhody a poruchy srážení krve. Bylo prokázáno, že zvýšený příjem alkoholu je významným rizikovým faktorem pro vznik nádorů. Alkohol patří mezi nejvýznamnější karcinogenní faktory a velmi zvyšuje riziko vzniku nádorů již při nízké konzumaci. Největší vliv má tato látka na vznik nádorů v dutině ústní, hltanu, hrtanu, jícnu a v játrech, přičemž velký význam na vznik těchto onemocnění má také současné kouření (Čupka, 2011).

18

4.4. Poruchy duševního zdraví Dle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí jsou psychotické poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek definovány jako „Různé psychotické fenomény, které se vyskytnou v průběhu užívání nebo jako následek abúzu psychoaktivní látky, ale nejsou důsledkem samotné akutní intoxikace nebo součástí odvykacího stavu“. Do těchto psychotických poruch se řadí např. alkoholová halucinóza, alkoholická žárlivost, alkoholická paranoia a trvalý psychotický stav navozený alkoholem nebo jinou psychoaktivní látkou (Nešpor, Csémy, 2003). Alkohol může způsobit velké kolísání nálad, nespavost, poruchy paměti nebo děsivé sny. Často se v souvislosti s pitím alkoholu objevují pocity viny a mohou se objevit také halucinace, hlasy nebo pocity pronásledování. Alkohol může u člověka vyvolat agresi nebo deprese, obzvlášť pokud se jedná o osobu trpící nějakou duševní poruchou (Pešek, Rysová, 2011). Jednou z nejčastějších psychických poruch způsobených užíváním alkoholu je delirium tre mens. Jedná se o alkoholovou psychózu, která vzniká zejména u pijáků lihovin. Častěji vzniká v noci a pravděpodobnější výskyt této psychózy je u člověka, který má z nějakého důvodu horečku. Tento stav je doprovázen halucinacemi, kdy má daný člověk např. pocit, že po něm lezou malá zvířata či hmyz, nebo místo tapety vidí pavučinu s pavouky, které od sebe odhání. Ze somatických příznaků se projevuje v tomto stavu zejména zrychlený tep a třes celého těla. Delirium tremens vzniká náhle a může trvat 2 až 5 dní, přičemž charakteristické je, že strach střídá euforii. Tento člověk je dezorientován časem i místem a nebezpečí tohoto stavu spočívá především v tom, že postižený nepřijímá jídlo ani žádné tekutiny. Zakončení deliria je stejně jako jeho začátek náhlé, přičemž člověk má většinou výpadek paměti na dobu tohoto stavu (Mlčoch [online], 2003 – 2016). Dalším typem psychózy je tzv. Korsakova psychóza, která až ve čtvrtině případů navazuje na delirium tremens. Typickým znakem tohoto stavu je, že si člověk není schopen zapamatovat, co před chvílí vnímal a je dezorientován časem, místem i situací. Člověk si nepamatuje nové vjemy, a tudíž si je vymýšlí a těmto smyšlenkám také věří, čímž překrývá realitu. Tato psychóza se řadí mezi tzv. alkoholické demence (Mlčoch [online], 2003 – 2016). 19

Alkoholické halucinace mohou být dalším důsledkem užívání alkoholu a jsou velmi podobné právě deliriu tremens. Oproti deliriu se však liší v tom, že si jedinec částečně pamatuje, co bylo obsahem jeho halucinací (Mlčoch [online], 2003 – 2016). Další porucha je také podobná deliriu tremens. Jedná se o halucinatorní psychózu, při které je typické jasné vědomí člověka a mírnější průběh halucinací, které bývají především sluchové. Obsah halucinací bývá většinou protichůdný. Člověk např. slyší hádku dvou lidí, přičemž jeden z nich ho chválí a ten druhý mu vyhrožuje (Mlčoch [online], 2003 – 2016). Paranoidní psychóza je další psychickou poruchou a vyznačuje se mnoha povahovými projevy, jako je sklon k agresi, zlostnost, chybění smyslu pro humor, pocity nadměrné důležitosti vlastní osoby a sklon k obviňování. Paranoidní psychóza se však vyznačuje také somatickými projevy, zejména nedoslýchavostí (Pavlovský [online], 2005). U závislosti na alkoholu se postupně mění celá osobnost člověka. Nejprve se objevují malé změny v myšlení, následně v chování a prožívání. Postupně se mění celá osobnost. Většinou se jedná o způsob vyrovnávání se s realitou, ať už se jedná o problémy ve vztazích nebo např. v zaměstnání. Tyto změny se nazývají jako tzv. „alkoholické obrany“ a vznikají proto, že člověk se snaží vysvětlit svůj způsob užívání alkoholu a může tak zamaskovat rozvíjející se závislost (www.alkoholpodkontrolou.cz [online], 2015).

4.5. Odvykací stav Odvykací stav se objevuje po dlouhodobém a intenzivním užívání alkoholu. Může se rozvinout během pouhých několika hodin až dní po vysazení, popř. redukci dávek této látky. Příznaky odvykacího stavu dosahují svého maxima již druhý den po vysazení alkoholu a postupně začínají odeznívat. Mezi tyto příznaky se řadí psychomotorický neklid, třes, pocení, nevolnost, zvracení, vysoký krevní tlak, slabost nebo poruchy spánku. Při vážnějším průběhu se objevují halucinace, iluze a křeče. Nejtěžší formou odvykacího stavu je delirium tremens, které často končí smrtí (Kalina a kol., 2015). 20

4.6. Výhody abstinence Abstinence nebo alespoň umírněné pití alkoholu se podepisuje jak na fyzické m, tak na duševním zdraví člověka. Z hlediska fyzického zdraví se jedná o lepší fungování jater, více životní energie, lepší fyzickou i sexuální kondic i, stabilnější krevní tlak a lepší propojení nervových buněk. V duševním zdraví se abstinence projevuje lepší pamětí, sebeovládáním i sebedůvěrou. Abstinent má také mnohem přesnější a realističtější myšlení. Při abstinenci se také mění vztahy k druhým lidem, protože odpadají hádky kvůli pití a člověk opět získává lepší postavení a větší autoritu v rodině i ve společnosti. (Pešek, Rysová, 2011).

21

5. LÉČBA ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU Léčba závislosti na alkoholu probíhá dvěma způsoby – dobrovolně, tedy z vlastního rozhodnutí pacienta nebo na základě soudního příkazu, tzv. detence. Při léčbě se využívá terapie, poradenství v protialkoholních léčebnách nebo

na

psychiatrických klinikách. Celkem tato léčba trvá asi 3 měsíce a po léčení je nutná velice přísná abstinence do konce života. Pokud vyléčený alkoholik opět začne pít, existuje u něj velmi vysoká pravděpodobnost, že alkoholu opět propadne (Mlčoch [online], 2003 – 2016).

5.1. Formy léčby První formou léčby závislosti na alkoholu je ambulantní léčba. Ta je poskytována ve specializovaných, tzv. AT ordinacích, které jsou určeny pro všechny osoby, a to bez rozdílu pohlaví či věku. Kromě individuálních terapií nabízí většinou ordinace také práci ve skupinách nebo s rodinami (Nešpor, 2006). Psychiatrické léčebny poskytují pro alkoholiky tzv. ústavní léčbu. Jedná se o komplexní program spojující terapeutické a výchovně vzdělávací přístupy, které trvají většinou 3 až 6 měsíců. Základem tohoto programu je léčba a režim. Režim jedince je tvořen několika aktivitami, které mohou být rozlišeny na psychoterapeutické, volnočasové a pracovní (Kalina a kol., 2003).

5.2. Farmakologická léčba Léčba závislosti na alkoholu má několik stádií. Nejdříve lékaři řeší abstinenční příznaky nebo příznaky deliria tremens. Poté se snaží vytvořit podmínky pro dlouhodobou

abstinenci.

K udržení

abstinence

se

využívá

jednak

zmíněná

psychoterapie, dále však také farmakologická léčba (Láznička [online], 2011). Léčba abstinenčních příznaků se provádí nejčastěji pomocí benzodiazepinu a clometiazolu. Dále se používají neuroleptika a karbamazepin, ale pouze jako doplňková léčba. Důležitá je také úprava homeostázy, dostatečná hydratace a léčba somatických komplikací, jako jsou epileptické záchvaty, arytmie a další. Pro podporu abstinence se 22

pacientovi podává apomorfin, který vyvolává silné zvracení. Navíc má schopnost vytvořit u člověka reflex, díky kterému začne zvracet ihned po požití alkoholu. Další metodou je senzitizace, při které se používají látky, které v kombinaci s alkoholem vyvolávají nepříjemné pocity a fungují jako tzv. psychologická bariéra (Láznička [online], 2011). Jednou z nejběžnějších látek užívaných na mírnění bažení je Campral. Ten působí na GABA receptory a obnovuje tak homeostázu porušenou při abstinenci. Velmi užívanou látkou je také Naltrexon, který blokuje účinky opioidů. Tento lék je vhodný pro nemocné, kteří porušili abstinenci a chtějí v ní pokračovat, popř. pro lidi, kteří potřebují kontrolovat konzumaci alkoholu (Láznička [online], 2011).

5.3. Psychoterapeutická léčba Léčbě by podle Nešpora a Csémyho (2003) mělo předcházet důkladné vyšetření a individualizovaný léčebný plán. Rozhodující význam v léčbě má zejména rodinná terapie, u které je cílem dosáhnout přijatelné dohody o vzájemném soužití a prosazení přiměřených pravidel společného života. Při léčbě dospívajících je ze strany rodičů důležitá především láska a pochopení, zároveň je významná také cílevědomost, dostatečný důraz a aktivní spolupráce. Nešpor a Csémy (2003) také dále uvádějí důležitost sociálních dovedností a zvládání obtížných situací v léčbě závislosti. Vliv na jedince má také vzdělávání a životní styl spolu se sítí sociálních vztahů. Léčba dospívajících je mimo jiné zaměřena na vytváření dovedností, které se týkají kvalitního a přitom zábavného trávení času a také na ochraně jeho sebevědomí. Význam v léčbě závislosti má také časná intervence. Pokud se vzniklý problém podaří zachytit co nejdříve, výrazně stoupá naděje na příznivý výsledek. U dětí a dospívajících má význam především působení pedagogicko-psychologické poradny a vyšetření dětského nebo dorosteneckého lékaře. Důležitou složkou jsou také různé typy anonymního poradenství, ať už se jedná o linky důvěry nebo o centra krizové intervence (Nešpor a Csémy, 2003). 23

5.4. Léčba akutní intoxikace Zatím v České republice neexistuje lék, který by snižoval hladinu alkoholu v krvi. Nejdůležitější je, aby člověk dále nepokračoval v pití alkoholu a nevystavoval se nebezpečným situacím, např. v dopravě. V Číně se doporučuje polévka z černého bobu nebo fazolu hyacintového, která by měla hladinu alkoholu snižovat, protože obsahuje potřebné vitaminy a minerály. U těžkých intoxikací, kdy jedinec upadá do bezvědomí a tento stav je doprovázen dalšími komplikacemi, jako je úraz hlavy, je vždy potřeba volat lékaře a zajistit vitální funkce (Nešpor [online], 2007).

24

6. UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU U DĚTÍ A MLADISTVÝCH

6.1. Činitelé zvyšující riziko užívání alkoholu Bylo zjištěno, že první zkušenosti s pitím alkoholu děti získávají ve věku 11 až 13 let. Většinou jim rodiče dovolují ochutnávat malé množství alkoholu na různých oslavách nebo dalších rodinných sešlostech. Brzké pití může u dětí vyvolat různé problémy v budoucnu (Pešek, Rysová, 2011). Vágnerová (2004) uvádí, že na vzniku závislosti se podílejí psychické, fyzické i sociální vlastnosti člověka. Významným faktorem zvyšujícím riziko vzniku závislosti jsou genetické dispozice, které ovlivňují jedince z 25 – 50 %. Z hlediska těchto dispozic se může jednat o pouhé napodobování rodičovského chování, kterému je jedinec vystaven. Důležitým faktorem je také biologický základ, respektive schopnost organismu zpracovávat alkohol. Lidské tělo reaguje na pozitivní zpětnou vazbu, která se vytváří po konzumaci alkoholického nápoje a způsobuje např. zvýšení sebevědomí. Na takovém účinku se podílí některé mediátorové systémy, zejména pak GaBa systém, dopaminový a serotoninergní systém. Vedle biologických faktorů jsou významné také psychické faktory. Ty mohou být vyvolány buď sociálním tlakem, nebo individuálními potřebami člověka, mezi které se řadí např. únik před něčím negativním, jako je řešení problémů. Poslední skupinu tvoří faktory sociální, které zahrnují působení rodiny, vrstevníků i celé společnosti.

Autoři Nešpor a Csémy (2003) rozlišují činitele týkající se zvyšování rizika užívání alkoholu u dětí z hlediska sociálního prostředí. Jsou to:  Činitelé týkající se přímo dětí – duševní poruchy a poruchy chování u dítěte, matka, která pila v těhotenství, setkání s alkoholem v mladším věku, poškození mozku při porodu či úraz hlavy, dlouhodobé bolestivé onemocnění, nedostatečné strategie zvládání stresu, nedostatečné dovednosti v mezilidských vztazích, nízké sebevědomí, pozitivní očekávání od užívání alkoholu, nižší inteligence dítěte nebo např. raná zkušenost se sexem. 25

 Činitelé týkající se rodiny – nejasně stanovená pravidla chování, nedostatek času rodičů na dítě, velmi malá péče nebo přehnaná přísnost, nedostatečně vytvořené citové vazby, schvalování alkoholu rodinou, přílišné podceňování dítěte, rodina nepřátelská vůči společnosti, sexuální zneužití dítěte v rodině nebo také časté stěhování.  Činitelé týkající se školy – žádná spolupráce a komunikace školy s rodiči, snadno dostupný alkohol ve škole, zdůrazňování pouze žákových nedostatků, odcizená atmosféra, žádné mimoškolní aktivity.  Činitelé týkající se vrstevníků – rebelie a problém s autoritami u kamarádů, protispolečenské chování, pozitivní přístup k alkoholu, ponižování ostatních.

6.2. Situace v České republice Alkohol je látka rozšířená po celém světě. V České republice se pohybuje jeho spotřeba okolo 10 litrů čistého alkoholu na obyvatele, přičemž ve spotřebě piva dlouhodobě zaujímáme přední místo ve světě. Bylo zjištěno, že asi čtvrtina mužů a desetina žen v ČR nadměrně konzumuje alkohol, přičemž syndrom závislosti byl diagnostikován u více než 300 tisíc lidí (Kalina a kol., 2015). V roce 2014 vydala Světová zdravotnická organizace zprávu o užívání alkoholu a dopadu alkoholu na lidské zdraví. Bylo zjištěno, že každý člověk starší 15 let průměrně spotřebuje 6,2 litru čistého alkoholu ročně. Alkohol však pije zhruba 38,3 % světové populace, a tudíž spadá spotřeba alkoholu jednoho člověka na 17 litrů čistého alkoholu. V České republice je aktuální stav 13 litrů čistého alkoholu na osobu za rok, přičemž u mužů se udává spotřeba 18,6 litrů a u žen 7,8 litrů alkoholu za rok (Šťastná [online], 2014).

26

6.3. Situace v Evropě a ve světě Největší celoevropskou studií zaměřenou

na

zjištění rozsahu

užívání

návykových látek u dospívajících je mezinárodní projekt ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Realizace projektu probíhá každé 4 roky již od roku 1995 a cílovou skupinou jsou studenti ve věku 16 let. Poslední výsledky tohoto výzkumu pochází z roku 2011 (Zaostřeno na drogy [online], 2011). Poslední výsledky ESPAD potvrdily, že alkohol pilo v životě více než 98 % dotázaných a pravidelnými konzumenty alkoholu bylo přibližně 60 % respondentů, přičemž vyšší prevalence užívání alkoholu byla u chlapců. Pravidelnou konzumaci piva uvedlo 26 % dotázaných, dalších 9 % pravidelně konzumuje víno, 15 % destiláty a 10 % tzv. alkopops, tedy limonády s obsahem alkoholu, které jsou populární zejména v západoevropských zemích (Zaostřeno na drogy [online], 2011). Důležitou výzkumnou otázkou ESPAD bylo také získávání alkoholu u mladistvých. Celkem 61 % studentů zakoupilo alkohol alespoň jednou v obchodě, čímž je myšlen supermarket, menší obchod nebo benzinová stanice. Téměř 14 % respondentů zakoupilo alkohol v obchodě opakovaně, respektive více než pětkrát. Přes 77 % studentů konzumuje alkohol v restauraci, v hospodě, v baru nebo na diskotéce, přičemž 18 % z nich uvedlo tento způsob získávání alkoholu za opakovaný (Zaostřeno na drogy [online], 2011). Z výzkumů HBSC (The Health Behavior in School-aged Children) a ESPAD bylo zjištěno, že ve věku 15 let se pravidelně napije alkoholu asi 1/3 chlapců a 1/5 děvčat. Nejčastěji konzumovaným alkoholickým nápojem je pivo, následuje víno a poté destiláty (Pešek, Rysová, 2011). Pokud sečteme všechny negativní dopady na celospolečenské úrovni, je alkohol příčinou každého osmého úmrtí u osob ve věku 15 až 64 let v rámci Evropské unie. Výrazně horší rizika platí zejména pro východní část Evropy (Zaostřeno [online], 2016).

27

6.4. Protidrogová politika Za tvorbu a naplňování protidrogové politiky nese odpovědnost vláda ČR. Tato politika spojuje témata užívání alkoholu, tabáku, nelegálních drog a hazardního hraní. Od roku 2014 probíhala příprava nového zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Návrh nového zákona se týká změn v oblastech, které souvisí s alkoholem a tabákem. Mezi navrhovanými opatřeními je např. úplný zákaz kouření včetně použití elektronických cigaret ve stravovacích zařízeních a ve veřejnosti přístupných vnitřních prostorech. Z hlediska alkoholové oblasti se jedná především o návrh České obchodní inspekce na uzavření provozovny na 2 dny v případě zjištění porušení zákazu prodeje nebo podávání alkoholu osobě mladší 18 let (Výroční zpráva o stavu ve věcech drog pro Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: Česká republika, [online], 2015). Návrh zákona zavádí také povinnost pro prodejce alkoholu, a to prodávat ve stravovací provozovně alespoň jeden nealkoholický nápoj levněji než alkoholický. Dále upravuje podmínky vyšetření přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek, např. u osob mladších 18 let, u kterých je podezření z požití alkoholu (Výroční zpráva o stavu ve věcech drog pro Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: Česká republika [online], 2015). Jednou z hlavních oblastí české protidrogové politiky jsou tzv. Harm reduction programy, neboli snižování rizik spojených s užíváním drog. Základem služeb v této oblasti jsou nízkoprahová kontaktní centra a terénní programy. Dostupnost harm reduction služeb v ČR je relativně dobrá. Na Moravě působí téměř v každém okrese kontaktní centrum nebo terénní program. V Čechách je toto rozmístění nerovnoměrné (Výroční zpráva o stavu ve věcech drog pro Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: Česká republika [online], 2015). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje systém preventivních aktivit mezi dětmi a mládeží na národní úrovni. Na úrovni kraje působí krajští školní koordinátoři prevence a na úrovni obcí působí metodici prevence pedagogickopsychologických poraden. Nejdůležitějším dokumentem je Národní strategie primární prevence rizikového chování na období 2013 – 2018. Akční plán pro oblast alkoholu 28

zahrnuje zejména snížení spotřeby alkoholu, omezení škod působených jeho užíváním a také změna vysoce tolerantního postoje populace ČR k užívání alkoholu (Výroční zpráva o stavu ve věcech drog pro Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: Česká republika, [online], 2015).

29

7. PREVENCE UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU 7.1. Charakteristika prevence a její účinnost Cílem prevence je snížit rizika, která mohou být způsobena užíváním návykových látek. Jedná se především o prevenci vzniku závislosti, intoxikac í, úrazů a dalších zdravotních komplikací. Účinná prevence má ovlivnit chování ve smyslu podpory zdraví (Nešpor, Csémy, 1996). V průběhu historie se používaly nejrůznější strategie pro prevenci rizikového chování, ať už se jednalo o zastrašování nebo neosobní věcné informování. V dnešní době je u normální populace dospívajících nutnou součástí preventivního programu účast předem připravených vrstevníků – tzv. peer programy. Tyto programy se nejčastěji využívají v prevenci škod způsobených užíváním návykových látek u dětí. Byly vytvořeny v rámci projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Nešpor, Csémy, 1996). Podle Nevoralové ([online], 2014) je cílem prevence zamezení nebo snížení výskytu a šíření rizikového chování. Prevence se rozlišuje na primární, sekundární a terciární. Primární prevence je zaměřena na předcházení vzniku rizikového chování u jedinců, u kterých se ještě nevyskytlo. V sekundární prevenci se jedná zejména o předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání tohoto chování u jedinců, kteří jsou rizikovým chováním nějakým způsobem ohroženi. Terciární prevence se zabývá předcházení trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození, které vzniká v důsledku užívání návykových látek. Nevoralová ([online], 2014) také rozlišuje primární prevenci na nespecifickou a specifickou. Nespecifická primární prevence zahrnuje všechny aktivity, které nemají přímou souvislost s rizikovým chováním a které pomáhají snižovat riziko vzniku rizikového chování díky lepšímu využití volného času. Tento typ primární prevence zahrnuje veškeré sportovní, zájmové a volnočasové aktivity. Specifická primární prevence je na druhé straně zaměřena na konkrétní formu rizikového chování. Specifická prevence se dále člení do tří úrovní, a to dle intenzity programu, užitých prostředků a zapojení cílové skupiny.

30

Další formy primární prevence (Nevoralová, [online], 2014):  Všeobecná primární prevence, která se soustřeďuje na běžnou populaci dětí a mládeže a zohledňuje pouze věkové složení jedinců. Jedná se o programy pro větší počet osob, jako je třída nebo menší sociální sk upina. V praxi se touto prevencí zabývá školní metodik prevence.  Selektivní primární prevence je zaměřena na jedince, u kterých jsou přítomny rizikové faktory pro vznik různých forem rizikového chování. Jedná se např. o děti alkoholiků, děti se zhoršeným prospěchem nebo studenty s neukončenou školou. Tato forma prevence pracuje vždy s menšími skupinami, popř. přímo s jednotlivci.  Indikovaná primární prevence se zabývá jedinci, kteří jsou extrémně vystaveni rizikovým faktorům nebo u kterých se již projevy rizikového chování vyskytly. Cílem je tedy zejména snížení frekvence a objemu užívaných drog a zmírnění následků jejich užívání.

7.2. Zařazení tématu užívání alkoholu v RVP ZV Téma užívání alkoholu je v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) zařazeno do vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Obecně tato vzdělávací oblast přináší podněty pro pozitivní ovlivňování zdraví, které se učí žáci využívat a aplikovat ve svém životě. Cílem této oblasti je zejména pozitivní vztah žáků k sobě samým a pochopení hodnoty zdraví. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je rozdělena na dva vzdělávací obory, jimiž jsou Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. Právě obor Výchova ke zdraví se snaží zvyšovat u žáků vědomosti a dovednosti týkající se rizikového chování. Jedním z tematických celků tohoto oboru jsou Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, které zahrnují autodestruktivní závislosti. Do těchto závislostí se řadí psychická onemocnění, násilí mířené proti sobě samému, násilné chování, těžké životní situace a jejich zvládání, trestná činnost a dopink ve sportu. Nejdůležitějším tématem tohoto celku v rámci diplomové práce je rizikové chování zahrnující užívání alkoholu (Jeřábek a Tupý, 2013). 31

7.3. Preventivní programy 7.3.1. Programy pro I. stupeň ZŠ



Metodika drogové prevence FILIA pro MŠ a I. stupeň ZŠ Program drogové prevence FILIA je zaměřen na vzdělávání pedagogů

mateřských škol a prvních stupňů základních škol. Tato metodika se zabývá různými tématy, mezi než se řadí přírodní látky a jejich účinky na tělo, léky a vitamíny, správná manipulace s domácími přípravky na čištění a další. Důležitými tématy jsou zejména tabák, alkohol, káva a drogy. Tento program obsahuje metodickou příručku, ve které se nachází výchovné cíle spolu se všemi potřebnými pomůckami a návody, které umožňují pedagogům efektivně pracovat s dětmi (Nováková, 2001). 

Učíme se s policií Tento projekt se zabývá primární prevencí sociálně-patologických jevů a

byl vypracován východočeskou policií ČR. Je určen pro žáky 1. – 9. ročníků, ale nejvíce je zaměřen na 5. a 6. třídu. Nejdříve tento program probíhal pouze v pardubickém kraji, ale postupně se začal využívat po celé republice. Učíme se s policií je tvořen ucelenými přednáškami, při kterých jsou využity praco vní listy, kvízy, hry nebo videoprojekce. Program zahrnuje témata jako doprava, šikana, drogy nebo normativní systém společnosti (Výchova ke zdraví [online], 2009).

32

7.3.2. Programy pro II. stupeň ZŠ



Unplugged: Program primární prevence pro žáky 6. tříd základních

škol Tento program vytváří osnovy pro školní drogovou prevenci a vychází zejména z komplexního vlivu sociálního prostředí na jedince. Cílovou skupinou jsou děti ve věku 12 až 14 let, jelikož v tomto období děti začínají s drogami experimentovat, a to především s tabákem, alkoholem a konopím. Program se skládá z 12 hodin, které jsou koncipované jako běžné vyučovací hodiny (Jurystová [online], 2011).



Jak se nestát závislákem Program Jak se nestát závislákem je zaměřen na prevenci sociálně-

patologických jevů u žáků II. stupně ZŠ. Jedná se o interaktivní program, který klade důraz na rozvoj vědomostí, dovedností i celé osobnosti. Věnuje se tématům, jako např. experimenty, alkohol, kouření a drogy. Dále také zahrnuje témata poruch příjmu potravy, virtuální reality, vlivu reklamy, asertivity a rozhodování. Program je koncipován jako soutěž, která probíhá ve dvou lekcích. Jak se nestát závislákem bylo vytvořeno Zdravotním ústavem v Brně a je realizováno od roku 2005 (Výchova ke zdraví [online], 2009).



Řekni drogám NE! Řekni drogám NE! je projekt, který vznikl ve spolupráci s VZP ČR a je

zaměřen na prevenci vzniku závislosti u dětí a mladistvých. Je určen zejména rizikovým skupinám, které jsou více ohroženi zneužíváním drog, tedy na mladé lidi ve věku 10 – 19 let. Jednotlivé pořady jsou rozlišeny pro základní a střední školy a jsou akreditovány MŠMT (Výchova ke zdraví [online], 2009).

33

7.4. Metodické příručky 

Rozhodni se…příručka pro život be z drog Tato příručka se zabývá prevencí drogových závislostí a zdravého životního stylu a nabízí náměty pro výuku zaměřenou na zneužívání návykových látek. Může být použita samostatně nebo jako doplňující cvičebnice. Příručka pomáhá ujasnit si postoje a způsoby jednání ve vztahu k alkoholu i ostatním návykovým látkám (Výchova ke zdraví [online], 2009).



Prevence užívání tabáku, alkoholu a jiných drog u dospívajících Tato příručka je určená především starším dětem, dospívajícím

teenagerům, rodičům, pedagogům a všem dalším, kteří se podílí na primární prevenci sociálně-patologických jevů. V první části této publikace jsou uvedeny teoretické základy týkající se rizikového chování. Ve druhé části jsou uvedené metody, které jsou vhodné pro nácvik psychosociálních dovedností týkajících se prevence užívání návykových látek (Pešek a Nečesaná, 2009).



Metodika prevence ve školním prostředí

Metodika vytvořená Prim. MUDr. Karlem Nešporem, CSc., která se zabývá předcházení zneužívání návykových látek, a to včetně alkoholu a tabáku. Program zahrnuje nácvik sociálních dovedností, zvládání stresu, relaxace i řešení problémů. Jedná se o program, který navazuje ve dvou ročnících. V prvním ročníku je minimální časová dotace 10 hodin, ve druhém ročníku pak 5 hodin (Výchova ke zdraví [online], 2009).

34

8. PRAKTICKÁ ČÁST 8.1. Cíle praktické části Cílem praktické části práce je zejména zjistit, jaká je prevalence užívání alkoholu u žáků na 2. stupni vybraných základních škol a jak se výsledné hodnoty liší mezi Mikulovem, jakožto malým městem a Brnem, které je velkoměsto. Dalším cílem je také zjistit, zda má na žáky vliv užívání alkoholu v jejich okolí, tedy zda mají vliv rodiče a jejich kamarádi. Důležitým cílem výzkumného šetření je také zjištění, kde žáci získávají alkoholové nápoje. V neposlední řadě bylo také důležité zjistit, zda žáci znají fyzické, psychické a sociální dopady vyvolané užíváním alkoholu a jaké jsou jejich znalosti v oblasti prevence.

8.2. Výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1: „Je prevalence užívání alkoholu vyšší u chlapců než u děvčat?“ Výzkum ESPAD uvedl, že prevalence užívání alkoholu u mladistvých je vyšší u chlapců než u děvčat. Cílem práce je zjistit, zda je prevalence užívání vyšší u chlapců ve dvou věkových kategoriích, tedy v 7. a 9. třídách. Výzkumná otázka č. 2: „Je prevalence užívání alkoholu vyšší u žáků 9. tříd než u žáků 7. tříd? Csémy a Sovinová (2013) ve výsledcích z výzkumu Státního zdravotního ústavu uvádí, že první zkušenosti s touto psychoaktivní látkou získávají žáci ve věku 11 až 13 let. Bylo prokázáno, že s rostoucím věkem stoupá také prevalence užívání. Cílem je tedy zjistit, zda je opravdu vyšší prevalence užívání alkoholu u žáků 9. tříd, než u žáků 7. tříd. Výzkumná otázka č. 3: „Je četnost výskytu opilosti u žáků 7. a 9. tříd základních škol vyšší než 50%?“ ESPAD dále uvedl, že indikátorem problémového pití je častý výskyt opilosti. Z odpovědí respondentů bylo zjištěno, že alespoň jednou v životě bylo opilých 64,7 % studentů a celkem 4,6 % studentů bylo opilých vícekrát během posledního měsíce. Varující jsou zejména výsledky 10% podílů studentů, kteří 35

uvedli, že při poslední konzumaci alkoholu byli opilí tak moc, že si nemohli vzpomenout, co se stalo a co dělali. Cílem výzkumného šetření je tedy zjistit, zda žáci byli někdy ve svém životě opilí, popř. zda byli ve stavu opilosti již vícekrát. Výzkumná otázka č. 4: „Zná alespoň 50 % žáků základních škol zdravotní rizika, která jsou způsobená užíváním alkoholu?“ Csémy a Sovinová (2013) uvádějí, že nadměrné pití alkoholu je silným předpokladem pro vznik rizik, jako jsou úrazy, dopravní nehody nebo násilné chování. Při dlouhodobém užívání alkoholu pak hrozí vznik nádorového onemocnění, poškození nervového systému a zejména poškození jater. Cílem práce je zjistit, zda jsou žáci informovaní v oblasti rizik spojených s konzumací alkoholu. Výzkumná otázka č. 5: „Ví alespoň 2/3 žáků, na koho se mohou obrátit, pokud někdo z jejich blízkých má problém s pitím alkoholu?“ Holcnerová ve svém výukovém textu Epidemiologie: Alkohol uvádí, že 2 – 3 % české populace konzumuje alkohol s takovými problémy, které vyžadují odbornou pomoc a dalších 11 – 20 % obyvatel alkohol konzumuje ohrožujícím způsobem. Pouze malé procento z nich však vyhledá odbornou pomoc. Zpoždění vyhledání odborné pomoci má přitom negativní důsledky na zdraví uživatele. Cílem je tedy zjistit, zda žáci vybraných základních škol ví, na koho se mohou obrátit nebo koho vyhledat v případě problémového užívání alkoholu u nich samých nebo u jejich blízkých.

8.3. Metodika výzkumného šetření Pro zjišťování prevalence užívání alkoholu u žáků vybraných základních škol v Mikulově a v Brně byla použita metoda dotazníků. Tato forma sběru dat je pro žáky vhodnou variantou, protože nezabere mnoho času a tudíž nezasahuje příliš do výuky. Dotazníky byly tvořeny celkem 17 otázkami, z nichž 10 otázek bylo uzavřených a 7 otázek otevřených. Uzavřené otázky byly zaměřeny zejména na prevalenci užívání alkoholu, získávání alkoholických nápojů a vlivu užívání alkoholu u blízkého sociálního 36

okolí žáků. Otevřené otázky pak byly zaměřeny na informovanost žáků v oblasti zdravotních rizik a v oblasti prevence užívání alkoholu.

8.4. Popis základních škol První výzkumné šetření jsem prováděla na základní škole v Mikulově, která se nachází na ulici Hraničářů. Na této škole jsem také absolvovala pedagogickou praxi, a tak jsem neměla nejmenší problém s vyplněním dotazníků. Žáci mě velmi dobře znají, a tudíž mi všichni ochotně dotazníky vyplnili. Dotazníky byly vyplněny v prosinci, kdy bylo přítomno v 7. třídě celkem 17 chlapců a 8 děvčat. V 9. třídě bylo přítomno celkem 15 chlapců a 15 dívek. Druhé výzkumné šetření jsem prováděla na základní škole v Brně, na ulici Bosonožská. Tuto školu jsem vybrala z důvodu, že je to fakultní škola Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a protože jako jediná z tázaných škol v Brně mi umožnila toto šetření provést. Výzkumná sonda i na této škole proběhla v prosinci, kdy bylo v 7. třídě v daný den přítomno celkem 22 chlapců a 10 dívek. V 9. třídě pak bylo přítomno celkem 19 chlapců a 10 děvčat.

8.5. Celkový počet respondentů Tab. č. 1: Celkový počet žáků Základní

7. třída -

7. třída –

9. třída –

9. třída -

škola

chlapci

dívky

chlapci

dívky

Mikulov

17

8

15

15

55

Brno

22

10

19

10

61

Celkem

39

18

34

25

116

37

Celkem

Grafické znázornění tab. č. 1:

8.6. Srovnání výsledků Brno x Mikulov Tab. č. 2: „Zkoušel/a si někdy pít alkohol?“ SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ BRNO x MIKULOV – ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď

Mikulov

Brno

Ano, jednou Ano, vícekrát Ne, nikdy Nevím Ano, jednou Ano, vícekrát Ne, nikdy Nevím Ano, jednou Ano, vícekrát Ne, nikdy Nevím

7 9 1 0 0 7 1 0 7 16 2 0

6 10 5 1 1 8 1 0 7 18 6 1

38

Celkem všichni 13 19 6 1 1 15 2 0 14 34 8 1

Procentuální vyjádření 33,3 % 48,7 % 15,4 % 2,6 % 5,6 % 83,3 % 11,1 % 0% 24,6 % 59,6 % 14,0 % 1,8 %

SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ BRNO x MIKULOV – ŽÁCI 9. TŘÍD Y Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď

Mikulov

Brno


1 14 0 0 3 11 1 0 4 25 1 0

5 9 5 0 3 6 1 0 8 15 6 0

Počet žáků 6 23 5 0 6 17 2 0 12 40 7 0

Procentuální vyjádření 17,6 % 67,7 % 14,7 % 0% 24,0 % 68,0 % 8,0 % 0% 20,3 % 67,8 % 11,9 % 0%

CELKEM ŽÁCI Z BRNA I MIKULOVA – 7. I 9. TŘÍDA Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď Ano, jednou Ano, vícekrát Ne, nikdy Nevím Ano, jednou Ano, vícekrát Ne, nikdy Nevím Ano, jednou Ano, vícekrát Ne, nikdy Nevím

Celkem 7. třída 13 19 6 1 1 15 2 0 14 34 8 1

Celkem 9. třída 6 23 5 0 6 17 2 0 12 40 7 0

39

Celkem všichni žáci 19 42 11 1 7 32 4 0 26 74 15 1

Procentuální vyjádření 26,0 % 57,5 % 15,1 % 1,4 % 16,3 % 74,4 % 9,3 % 0% 22,4 % 63,8 % 12,9 % 0,9 %


Komentář k tab. č. 2: Z tabulky jasně vyplývá, že žáci 7. i 9. tříd již zkoušeli vícekrát pít alkohol. V 7. třídách se neobjevovaly příliš velké rozdíly mezi žáky z Mikulova a Brna. Mezi žáky z Mikulova zkoušelo už 9 chlapců a 7 dívek vícekrát pít alkohol. V Brně vícekrát pilo 10 chlapců a 8 děvčat. Celkem tedy 59,6 % dotazovaných žáků 7. tříd zkoušelo vícekrát pít alkohol a pouhých 14 % se nikdy žádného alkoholického nápoje nenapilo. V 9. třídách se celkové procento žáků, kteří vícekrát pili alkohol, ještě zvýšilo. Dohromady 67,8 % těchto žáků z obou dotazovaných škol již vícekrát pilo alkoholické nápoje. V Mikulově to bylo 14 chlapců a 11 děvčat a Brně 9 chlapců a 6 dívek. Z těchto 40

výsledků vyplývá, že žáci na základní škole v Mikulově mají větší zkušenosti s pitím alkoholu, než žáci z Brna. Z celkového součtu odpovědí vyplynulo, že 63,8 % žáků všech tříd již vícekrát pilo alkohol, 22,4 % žáků se napilo alkoholického nápoje jen jednou, dalších 12,9 % žáků se nikdy nenapilo a 0,9 % žáků si není jisto.

Tab. č. 3: „Už si se někdy opil/a?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď

Mikulov

Brno


4 1 11 1 1 0 7 0 5 1 18 1

2 2 14 4 3 0 6 1 5 2 20 5

41

Celkem všichni 6 3 25 5 4 0 13 1 10 3 38 6

Procentuální vyjádření 15,4 % 7,7 % 64,1 % 12,8 % 22,2 % 0% 72,2 % 5,6 % 17,5 % 5,3 % 66,7 % 10,5 %

ŽÁCI 9. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď

Mikulov

Brno


5 10 1 0 0 7 8 0 5 17 9 0

2 2 13 2 1 0 8 1 3 2 21 3

Celkem všichni 7 12 14 2 1 7 16 1 8 19 30 3

Procentuální vyjádření 20,6 % 35,3 % 41,2 % 5,9 % 4,0 % 28,0 % 64,0 % 4,0 % 12,6 % 32,2 % 50,1 % 5,1 %

CELKEM ŽÁCI Z BRNA I MIKULOVA – 7. I 9. TŘÍDA

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


6 3 25 5 4 0 13 1 10 3 38 6

7 12 14 2 1 7 16 1 8 19 30 3

42




Komentář k tab. č. 3: Na otázku, zda už se žáci někdy opili, mi celkem 66,7 % žáků 7. tříd odpovědělo, že ještě nikdy. Pouze 4 chlapci a 1 dívka z Mikulova a 2 chlapci a 3 děvčata z Brna se už někdy v minulosti nacházeli v podnapilém stavu. U žáků 9. tříd byly výsledky velice rozdílné. Žáci z Mikulova mají dle odpovědí mnohem více zkušeností s opilostí, jelikož 10 chlapců a 7 dívek se už vícekrát opilo. Mezi žáky z Brna se vícekrát opili pouze 2 chlapci. Z celkových výsledků vzešlo, že 58,6 žáků všech dotazovaných tříd se ještě nikdy neopilo a 18,1 % žáků se nacházelo v podnapilém stavu již vícekrát.

43

Tab. č. 4: „Jak často se napiješ nějakého alkoholického nápoje?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

7 1 1

Celkem všichni 13 2 2

Procentuální vyjádření 33,3 % 5,1 % 5,1 %

10

13

23

58,5 %

2 0 0

1 0 0

3 0 0

16,7 % 0% 0%

6

9

15

83,3 %

7 1 1

8 1 1

15 2 2

28,3 % 3,5 % 3,5 %

16

21

37

64,7 %

Odpověď

Mikulov

Brno

Nikdy jsem se nenapil/a Jednou týdně Několikrát za měsíc Jen výjimečně (např. oslavy) Nikdy jsem se nenapil/a Jednou týdně Několikrát za měsíc Jen výjimečně (např. oslavy) Nikdy jsem se nenapil/a Jednou týdně Několikrát za měsíc Jen výjimečně (např. oslavy)

1 2 6

5 1 1

Celkem všichni 6 3 7

Procentuální vyjádření 17,6 % 8,8 % 20,6 %

6

12

18

53,0 %

1 0 5

1 1 0

2 1 5

8,0 % 4,0 % 20,0 %

9

8

17

68,0 %

2 2 11

6 2 1

8 4 12

13,6 % 6,8 % 20,3 %

15

20

35

59,3 %

Odpověď

Mikulov

Brno


5 1 1

ŽÁCI 9. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

44


Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Procentuální vyjádření

6 3 7

Celkem všichni žáci 19 5 9

23

18

41

55,3 %

3 0 0

2 1 5

5 1 5

11,6 % 2,3 % 11,6 %

15

17

32

74,5 %

16 2 2

8 4 12

24 6 14

20,5 % 5,1 % 12,0 %

38

35

73

62,4 %

Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


13 2 2


45

25,7 % 6,8 % 12,2 %

Komentář k tab. č. 4: Z tabulek vyplývá, že většina žáků všech tříd se napije jen výjimečně, např. na rodinných oslavách nebo na oslavách svých kamarádů. V 7. třídách takto odpovědělo celkem 16 žáků z Mikulova a 21 žáků z Brna. Jeden chlapec z Mikulova a jeden z Brna odpověděli, že pijí alkoholické nápoje jednou za týden a stejně tak další dva chlapci odpověděli, že pijí alkohol několikrát za měsíc. V 9. třídách mají opět žáci z Mikulova bohatší zkušenosti s pitím alkoholu. Celkem 11 žáků z Mikulova odpovědělo, že pijí několikrát za měsíc, zatímco u žáků z Brna takto odpověděl pouze 1 chlapec. Na otázku, jak často se žáci napijí nějakého alkoholického nápoje, mi 62,4 % všech dotazovaných odpovědělo, že pijí jen výjimečně, např. na oslavách. Dalších 20,5 % odpovědělo, že nikdy nepije. Celkem 12 % všech žáků pije alkohol několikrát za měsíc a 5,1 % se napije jedenkrát týdně.

46

Tab. č. 5: „Alkohol piješ zejména:“ ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď

Mikulov

Brno

Doma V barech Jinde Nepiju Doma V barech Jinde Nepiju Doma V barech Jinde Nepiju

5 0 8 7 4 0 2 2 9 0 10 9

8 0 5 9 5 0 5 2 13 0 10 11

Odpověď

Mikulov

Brno


1 2 12 1 7 1 7 3 8 3 19 4

7 0 4 8 3 0 4 3 10 0 8 11

Celkem všichni 13 0 13 16 9 0 7 4 21 0 20 20

Procentuální vyjádření 31 % 0% 31 % 38 % 45 % 0% 35 % 20 % 34,4 % 0% 32,8 % 32,8 %

Celkem všichni 8 2 16 9 10 1 11 6 18 3 27 15


ŽÁCI 9. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

47


Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


13 0 13 16 9 0 7 4 22 0 20 20

8 2 16 9 10 1 11 6 18 3 27 15

Grafické vyjádření tab. č. 5:

48



Komentář k tab. č. 5: Na otázku, kde žáci pijí alkohol, opět odpověděli většinou velmi podobně. Celkem 9 žáků 7. tříd z Mikulova a 13 žáků z Brna pijí alkohol doma. Několik žáků k této otázce připsalo poznámku, že pouze ochutnávají různé druhy alkoholu od rodičů. Dalších 10 žáků z Mikulova a stejný počet žáků z Brna odpovědělo, že alkohol získávají jinde, tedy pravděpodobně od kamarádů, se kterými se potkávají venku. V 9. třídách celkem 8 žáků z Mikulova a 10 z Brna získávají alkohol doma od rodičů. Dalších 19 žáků z Mikulova a 8 žáků z Brna pijí na jiných místech, přičemž i někteří tito žáci připsali poznámku, že pijí venku s kamarády. Z těchto výsledků bylo velmi zarážející, že 3 žáci z Mikulova pijí v barech. Ostatní žáci nikdy v barech alkohol nepijí. Z celkových výsledků vyplývá, že 37,6 % žáků pije jinde, tedy pravděpodobně venku s kamarády, dalších 32 % ochutnává alkohol od rodičů, 28 % žáků nepije vůbec a 2,4 % jich pije v barech.

49

Tab. č. 6: „Pijí alkohol tví kamarádi?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

15 1

Celkem všichni 23 1

Procentuální vyjádření 59,0 % 2,6 %

1

2

3

7,6 %

8 4 0

4 8 0

12 12 0

30,8 % 66,7 % 0%

1

0

1

5,5 %

3 12 0

2 23 1

5 35 1

27,8 % 61,4 % 1,8 %

2

2

4

7,0 %

11

6

17

29,8 %

Odpověď

Mikulov

Brno

Ano, někteří Ano, všichni Nikdo z mých kamarádů Nevím Ano, někteří Ano, všichni Nikdo z mých kamarádů Nevím Ano, někteří Ano, všichni Nikdo z mých kamarádů Nevím

10 5

12 1

Celkem všichni 22 6

Procentuální vyjádření 64,8 % 17,6 %

0

0

0

0%

0 13 2

6 6 0

6 19 2

17,6 % 76,0 % 8,0 %

0

1

1

4,0 %

0 23 7

3 18 1

3 41 8

12,0 % 69,5 % 13,5 %

0

1

1

1,7 %

0

9

9

15,3 %

Odpověď

Mikulov

Brno


8 0

ŽÁCI 9. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

50


Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem


22 6

Celkem všichni žáci 45 7

3

0

3

4,1 %

12 12 0

6 19 2

18 31 2

24,7 % 72,1 % 4,7 %

1

1

2

4,7 %

5 35 1

3 41 8

8 76 9

18,5 % 65,5 % 7,8 %

4

1

5

4,3 %

17

9

26

22,4 %

Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


23 1


51

61,6 % 9,6 %

Komentář k tab. č. 6: Většina dotazovaných žáků na otázku, zda jejich kamarádi pijí alkohol, odpověděla, že pijí někteří. V 7. třídách takto odpovědělo celkem 12 žáků z Mikulova a 23 žáků z Brna. Pouze 2 žáci z Mikulova a stejný počet žáků z Brna odpovědělo, že nikdo z jejich kamarádů alkohol nepije. V 9. třídách byly výsledky velmi podobné. 23 žáků z Mikulova a 18 žáků z Brna odpovědělo, že pijí někteří jejich kamarádi. Dalších 7 žáků z Mikulova odpovědělo, že alkohol pijí všichni jejich kamarádi, zatímco žáci z Brna takto odpověděli jen dvakrát. Pouze jediný žák z Brna odpověděl, že nikdo z jeho kamarádů alkohol nepije. Z celkových výsledků lze vyčíst, že 65,5 % žáků má nějaké kamarády, kteří pijí alkoholické nápoje. Dalších 22,4 % si touto odpo vědí není jisto. Celkem 7,8 % žáků si myslí, že pijí alkohol všichni jejich kamarádi a pouze 4,3 % žáků odpovědělo, že nikdo z jejich kamarádů alkohol nepije.

52

Tab. č. 7: „Pokud piješ alkohol, kde ho získáváš?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď Prodají mi ho v obchodě Doma od rodičů Od kamarádů Jinak Prodají mi ho v obchodě Doma od rodičů Od kamarádů Jinak Prodají mi ho v obchodě Doma od rodičů Od kamarádů Jinak

Mikulov

Brno

Celkem všichni


0

0

0

0%

6 3 8

9 2 11

15 5 19

38,5 % 12,8 % 48,7 %

0

0

0

0%

4 2 2

8 1 1

12 3 3

66,6 % 16,7 % 16,7 %

0

0

0

0%

10 5 10

17 3 12

27 8 22

47,4 % 14,0 % 38,6 %

Mikulov

Brno

Celkem všichni


5

1

6

16,2 %

0 12 1

9 4 5

9 16 6

24,4 % 43,2 % 16,2 %

1

0

1

3,8 %

7 6 2

6 0 4

13 6 6

50,0 % 23,1 % 23,1 %

6

1

7

11,1 %

7 18 3

15 4 9

22 22 12

34,9 % 34,9 % 19,1 %

ŽÁCI 9. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem


53


Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem


Celkem 7. třída

Celkem 9. třída

Celkem všichni žáci


0

6

6

7,9 %

15 5 19

9 16 6

24 21 25

31,6 % 27,6 % 32,9 %

0

1

1

2,3 %

12 3 3

13 6 6

25 9 9

56,7 % 20,5 % 20,5 %

0

7

7

5,8 %

27 8 22

22 22 12

49 30 34

40,8 % 25,0 % 28,4 %


54

Komentář k tab. č. 7: Na otázku, kde žáci 7. třídy získávají alkohol, mi 10 žáků z Mikulova a 17 žáků z Brna odpovědělo, že alkohol získávají doma od rodičů. Někteří žáci mi k této odpovědi napsali, že jen ochutnávají např. pivo nebo víno. Dalších 5 žáků z Mikulova a 3 žáci z Brna odpověděli, že získávají alkohol od svých kamarádů. Celkem 22 žáků z obou škol odpovědělo, že alkohol získávají jinak, přičemž většina z nich připsala poznámku, že alkohol nepijí. V 9. třídách se objevovaly i jiné odpovědi. Celkem 6 žáků z Mikulova a 1 z Brna získávají alkoholické nápoje v obchodě. Dalších 7 žáků z Mikulova odpovědělo, že alkohol získávají doma a 18 žáků ho dostává od kamarádů. Z odpovědí od žáků z Brna vyplynulo, že 15 z nich alkoholické nápoje získává doma od rodičů, 4 žáci ho dostávají od kamarádů a 9 žáků jinak. Na tuto otázku celkem 40,8 % žáků odpovědělo, že alkohol získávají doma od rodičů, dalších 28,4 % žáků získává alkohol jinak, nebo nechtěli na tuto otázku odpovědět. Celkem 25 % žáků získává alkohol od svých kamarádů a 5,8 % žákům prodají alkoholické nápoje v obchodě.

55

Tab. č. 8: „Pijí před tebou členové tvé rodiny?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

5

Celkem všichni 13

Procentuální vyjádření 33,3 %

9

15

24

61,6 %

0 0 1

2 0 3

2 0 4

5,1 % 0% 22,2 %

7

6

13

72,2 %

0 0 9

0 1 8

0 1 17

0% 5,6 % 29,8 %

16

21

37

64,9 %

0 0

2 1

2 1

3,5 % 1,8 %

Odpověď

Mikulov

Brno

Ano, často Ano, ale jen výjimečně Ne, nikdy Nevím Ano, často Ano, ale jen výjimečně Ne, nikdy Nevím Ano, často Ano, ale jen výjimečně Ne, nikdy Nevím

1

3

Celkem všichni 4


12

14

26

76,5 %

1 1 5

2 0 3

3 1 8

8,8 % 2,9 % 32,0 %

10

7

17

68,0 %

0 0 6

0 0 6

0 0 12

0% 0% 20,3 %

22

21

43

72,9 %

1 1

2 0

3 1

5,1 % 1,7 %

Odpověď

Mikulov

Brno


8

ŽÁCI 9. TŘÍDY

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

56


Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem


4

Celkem všichni žáci 17

24

26

50

68,5 %

2 0 4

3 1 8

5 1 12

6,8 % 1,4 % 27,9 %

13

17

30

69,8 %

0 1 17

0 0 12

0 1 29

0% 2,3 % 25,0 %

37

43

80

69,0 %

2 1

3 1

5 2

4,3 % 1,7 %

Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


13


57

23,3 %

Komentář k tabulce č. 8: Většina žáků 7. i 9. tříd odpověděla na otázku, zda před nimi pijí alkohol jejich rodiče, že pouze výjimečně. Celkem takto odpovědělo 16 žáků 7. tříd a 22 žáků 9. tříd z Mikulova. Na základní škole v Brně stejnou odpověď zaškrtlo 21 žáků 7. tříd a stejný počet žáků 9. tříd. Celkem tedy 69 % žáků odpovědělo, že jejich rodiče před nimi pijí alkohol pouze výjimečně a 25 % rodičů pije před svými dětmi často. Dalších 4,3 % rodičů nepije před dětmi nikdy a 1,7 % žáků si touto odpovědí není jisto.

Tab. č. 9: „Utrpěl/a jsi někdy nějaký úraz v důsledku pití alkoholu?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď

Mikulov

Brno

Ano Ne Nevím Ano Ne Nevím Ano Ne Nevím

3 14 0 0 8 0 3 22 0

0 21 1 1 9 0 1 30 1 58

Celkem všichni 3 35 1 1 17 0 4 52 1

Procentuální vyjádření 7,7 % 89,7 % 2,6 % 5,6 % 94,4 % 0% 7,0 % 91,2 % 1,8 %

ŽÁCI 9. TŘÍDY

Žáci Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď

Mikulov

Brno


3 11 1 1 13 1 4 24 2

0 19 0 0 10 0 0 29 0

Celkem všichni 3 30 1 1 23 1 4 53 2

Procentuální vyjádření 8,8 % 88,2 % 3,0 % 4,0 % 92,0 % 4,0 % 6,8 % 89,8 % 3,4 %


Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


3 35 1 1 17 0 4 52 1

3 10 1 1 23 1 4 33 2

59

Celkem všichni žáci 6 45 2 2 40 1 8 85 3

Procentuální vyjádření 11,3 % 84,9 % 3,8 % 4,7 % 93,0 % 2,3 % 8,3 % 88,5 % 3,2 %


Komentář k tab. č. 9: Negativní výsledky vyplynuly z odpovědí na otázku, zda žáci již utrpěli úraz v důsledku pití alkoholu. Celkem 22 žáků 7. tříd z Mikulova a 30 žáků z Brna nikdy žádný úraz v důsledku pití neutrpělo. Další 3 žáci z Mikulova a 1 z Brna už takový úraz utrpěli. V 9. třídách byly příznivé výsledky zejména u žáků z Brna, z nichž ani jeden nikdy neutrpěl žádný úraz v důsledku pití alkoholu. U žáků z Mikulova takto odpovědělo celkem 24 žáků, ale další 4 již tento úraz utrpěli.

60

Z celkových výsledků lze vyčíst, že 88,5 % žáků nikdy neutrpělo úraz v důsledku pití alkoholu. Dalších 8,3 % žáků již úraz utrpělo a 3,2 % žáků si není jisto svou odpovědí.

Tab. č. 10: „Víš, co znamená pojem alkoholismus? Pokud ano, co?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci Chlapci

Dívky

Celkem

Odpověď Ne, nikdy jsem o něm neslyšela Ano, vím Ne, nikdy jsem o něm neslyšela Ano, vím Ne, nikdy jsem o něm neslyšela Ano, vím

Mikulov

Brno

Celkem všichni


12

10

22

56,4 %

5

12

17

43,6 %

3

2

5

27,8 %

5

8

13

72,2 %

15

12

27

47,4 %

10

20

30

52,6 %

Mikulov

Brno

Celkem všichni


3

6

9

26,5 %

12

13

25

73,5 %

5

5

10

40,0 %

10

5

15

60,0 %

8

11

19

32,2 %

22

18

40

67,8 %

ŽÁCI 9. TŘÍDY

Žáci Chlapci

Dívky

Celkem


61


Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem


Celkem 7. třída

Celkem 9. třída

Celkem všichni žáci


22

9

31

42,5 %

17

25

42

57,5 %

5

10

15

34,9 %

13

15

28

65,1 %

27

19

46

39,7 %

30

40

70

60,3 %


62

Komentář k tab. č. 10: Z tabulek lze vyčíst, že 15 žáků 7. tříd z Mikulova nemá ponětí o tom, co je to alkoholismus. Dalších 10 z nich odpovědělo, že alkoholismus je závislost na alkoholu. Na brněnské základní škole nevědělo nic o tomto pojmu 12 žáků a dalších 20 také odpovědělo, že se jedná o závislost. V 9. třídách nevědělo nic o alkoholismu 8 žáků z Mikulova a 11 z Brna. Dalších 22 žáků z Mikulova a 18 žáků z Brna vědělo, že se jedná o závislost na alkoholu. Celkem tedy 60,3 % všech dotazovaných žáků ví, že pojem alkoholismus znamená závislost na alkoholu a 39,7 % žáků tento pojem nikdy neslyšelo.

Tab. č. 11: „Znáš nějaká zdravotní rizika, která jsou způsobena dlouhodobým užíváním alkoholu?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci Chlapci Dívky Celkem

Odpověď

Mikulov

Brno

Ne, neznám Ano, znám Ne, neznám Ano, znám Ne, neznám Ano, znám

10 7 3 5 13 12

9 13 4 6 13 19

Odpověď

Mikulov

Brno


4 11 3 12 7 23

4 15 3 7 7 22

Celkem všichni 19 20 7 11 26 31

Procentuální vyjádření 48,7 % 51,3 % 38,9 % 61,1 % 45,6 % 54,4 %



ŽÁCI 9. TŘÍDY


63



Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


19 20 7 11 26 31

8 26 6 19 14 45


64

Celkem všichni žáci 27 46 13 30 40 76


Komentář k tab. č. 11: Žádná zdravotní rizika způsobená dlouhodobým užíváním alkoholu nezná celkem 13 žáků 7. tříd z Mikulova a stejný počet žáků z Brna. Dalších 12 žáků mikulovské základní školy nějaká rizika zná. Mezi odpovědmi se objevovala nemoc ledvin, odumření mozkových buněk, slinivkový záchvat, deprese, smrt, zvracení, opilost a braní drog. Celkem 19 žáků brněnské školy také vědělo, co může způsobit dlouhodobé užívání alkoholu. Mezi jejich odpovědmi se často objevovalo onemocnění jater, dále otrava, slepota, ztráta mozkových buněk, třes rukou, onemocnění ledvin, celkově poškozené zdraví a jeden žák správně pojmenoval cirhózu jater. V 9. třídách v Mikulově nevědělo žádná rizika celkem 7 žáků a v Brně také 7 žáků. Celkem 23 žáků na mikulovské škole nějaká rizika znalo, přičemž nejvíce žáků napsalo onemocnění jater. Mezi dalšími odpovědmi byla ztráta paměti, agrese, týrání a ubližování druhým, onecnění ledvin, otrava a mrtvice. Na brněnské základní škole znalo rizika 22 žáků a mezi jejich odpovědmi byla závislost, onemocnění jater, onemocnění ledvin, deprese, selhání orgánů, zapomětlivost. Agrese, poškození nervové soustavy a mozkových buněk. Z tabulky tedy vyplývá, že 65,5 % všech dotazovaných žáků nějaká rizika dlouhodobho užívání alkoholu zná a 34,5 % žáků žádná tato rizika nezná.

Tab. č. 12: „Znáš nějaká rizika, která hrozí opilému člověku?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY


Odpověď

Mikulov

Brno


6 11 3 5 9 16

4 18 1 9 5 27

65



ŽÁCI 9. TŘÍD


Odpověď

Mikulov

Brno


2 13 0 15 2 28

2 17 3 7 5 24





Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


10 29 4 14 14 43

4 30 3 22 7 52


66



Komentář k tab. č. 12: Na otázku, zda žáci znají nějaká rizika, která hrozí opilému člověku mi celkem 14 žáků 7. tříd nedokázalo odpovědět. Z tohoto počtu bylo 9 žáků z Mikulova a 5 žáků z Brna. Dalších 16 žáků z Mikulova napsalo, že mezi taková rizika může patřit úraz, např. může opilého člověka srazit auto, nebo srazí on někoho, pokud bude řídit. Dále napsali smrt a podchlazení v zimních měsících. Celkem 27 žáků z Brna mezi tato rizika zařadilo úraz, nehodu, otravu alkoholem, agresi, ztrátu přátel a špatnou chůzi. V 9. třídách v Mikulově pouze 2 chlapci nevěděli odpověď na tuto otázku. Dalších 28 žáků nějaká rizika hrozící opilému člověku napsalo. Mezi odpovědmi byla otrava,

agresivita,

motání

hlavy,

autonehoda,

úmrtí,

nevolnost a

zvracení,

sebepoškozování a smrt. Dva žáci navíc odpověděli, že by opilého člověka mohla policie odvézt na záchytnou stanici. Na brněnské základní škole nevědělo odpověď na tuto otázku 5 žáků. Dalších 24 žáků mezi rizika zařadilo mdloby, nehodu, smrt, úraz, dezorientaci, ztrátu paměti, bolesti hlavy a otravu alkoholem. Z celkových odpovědí vyplynulo, že 81,9 % žáků nějaká rizika hrozící opilému člověku zná, zatímco 18,9 % žáků nedkázalo odpovědět.

67

Tab. č. 13: „Znáš nějaké příznaky závislosti na alkoholu?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY


Odpověď

Mikulov

Brno


15 2 2 6 17 8

14 8 3 7 17 15

Odpověď

Mikulov

Brno


7 8 6 9 13 17

7 12 6 4 13 16





ŽÁCI 9. TŘÍDY




Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


29 10 5 13 34 23

14 20 12 13 26 33

68




Komentář k tab. č. 13: Většina žáků 7. tříd nedokázala odpovědět na otázku, zda znají příznaky závislosti na alkoholu. Pouze 7 žáků z mikulovské základní školy mezi příznaky zařadilo každodenní pití alkoholu, deprese, agresi a také to, že závislý člověk nevydrží bez alkoholu. Na základní škole v Brně nevědělo odpověď celkem 17 žáků. Dalších 15 žáků odpovědělo, že me příznaky závislosti na alkoholu patří každodenní pití, nevhodné chování, agrese, zčervenání nosu, dezorientace, nervozita a ztráta peněz. V 9. třídách v Mikulově celkem 13 žáků nedokázalo na tuto otázku odpovědět. Dalších 17 mezi příznaky závislosti zařadilo špatnou řeč a chůzi, mrzutost, každodenní pití, agresivitu, neustálou opilost, nervozitu, abstinenční příznaky a také to, že tito lidé 69

svou závislost popírají. V Brně nedokázalo odpovědět 13 žáků. Dalších 16 napsalo, že mezi příznaky zvislosti patří neustálá opilost, agrese, zápach člověka, bolesti hlavy, abstinenční příznaky, společenské problémy, zhoršené vnímání a rovnováha a také stres. Celkově si s touto otázkou nevědělo rady 51,7 % žáků. Dalších 48,3 % žáků napsalo nějaké příznaky závislosti na alkoholu.

Tab. č. 14: „Probírali jste rizika alkoholu v nějaké vyučovací hodině? Pokud ano, v jaké?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY

Žáci Chlapci

Dívky

Celkem

5

Celkem všichni 18


4

17

21

53,8 %

5

5

10

55,6 %

3

5

8

44,4 %

18

10

28

49,1 %

7

22

29

50,9 %

Odpověď

Mikulov

Brno

Ne, neprobírali Ano, probírali jsme to Ne, neprobírali Ano, probírali jsme to Ne, neprobírali Ano, probírali jsme to

6

4

Celkem všichni 10


9

15

24

70,6 %

8

3

11

44,0 %

7

7

14

56,0 %

14

7

21

35,6 %

16

22

38

64,4 %

Odpověď

Mikulov

Brno


13

ŽÁCI 9. TŘÍDY

Žáci Chlapci

Dívky

Celkem

70

CELKEM ŽÁCI Z MIKULOVA I BRNA – 7. I 9. TŘÍDA

Žáci

Chlapci

Dívky

Celkem


10

Celkem všichni žáci 28

21

24

45

61,6 %

10

11

21

48,8 %

8

14

22

51,2 %

28

21

49

42,2 %

29

38

67

57,8 %

Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


18


71

38,4 %

Komentář k tab. č. 14: Z tabulek lze vyčíst, že celkem 18 žáků 7. tříd z Mikulova si nepamatuje nebo neví, zda probírali rizika užívání alkoholu v některé vyučovací hodině. Dalších 7 žáků si toto téma pamatuje, přičemž 5 z nich napsalo, že rizika užívání alkoholu probírali v rodinné výchově a 2 žáci tvrdí, že to probírali v hodině přírodopisu. Na brněnské základní škole si toto téma nepamatuje 10 žáků. Dalších 22 žáků tvrdí, že rizika užívání alkoholu probírali ve výchově ke zdraví. V 9. třídách si toto téma nepamatuje celkem 14 žáků z Mikulova. Dalších 16 si probírané téma vybavuje, přičemž 7 z nich tvrdí, že rizika užívání probírali v občanské výchově, dalších 7 si toto téma vybavuje z výchovy ke zdraví a 2 žáci si ho vybavují z hodin přírodopisu. Na brněnské základní škole si toto téma nepamatuje 7 žáků. Dalších 22 si vybavuje, že rizika užívání probírali ve výchově ke zdraví a v občanské výchově. Celkem si tedy 57,8 % žáků dokáže vybavit téma užívání alkoholu z některé vyučovací hodiny a 42,2 % si toto téma nepamatuje nebo ho neprobírali.

Tab. č. 15: „Věděl/a bys, jak poznáš, že má někdo problém s alkoholem?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY


Odpověď

Mikulov

Brno

Ne, nevěděl Ano, věděl Ne, nevěděl Ano, věděl Ne, nevěděl Ano, věděl

13 4 5 3 18 7

12 10 4 6 16 16

72



ŽÁCI 9. TŘÍDY


Odpověď

Mikulov

Brno


11 4 9 6 20 10

11 8 8 2 19 10





Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


25 14 9 9 34 23

22 12 17 8 39 20


73



Komentář k tab. č. 15: Tato otázka patřila k těm složitějším, protože většina žáků si s ní nevěděla rady. V 7. třídách nedokázalo odpovědět na otázku, zda by poznali, že má někdo problém s alkoholem, celkem 18 žáků. Dalších 7 žáků tvrdí, že takového člověka poznají dle určitých příznaků, jako je nervozita, třes, nevnímavost, deprese a neustálá opilost. Na brněnské základní škole nedokázalo odpovědět 16 žáků. Dalších 16 mezi příznaky problému s alkoholem zařadilo častou opilost, deprese, špatnou chůzi a mluvu, neustálé vysedávání v barech a třes rukou. Mezi žáky 9. tříd z Mikulova nedokázalo na tuto otázku odpovědět 20 žáků. Pouze 10 žáků napsalo, že by problém s pitím alkoholu poznalo podle každodenního pití, abstinenčních příznaků, stresu, agrese a neustá lého vysedávání v podnicích, kde se alkohol prodává. Celkem 19 žáků z Brna také nedokázalo odpovědět, ale 10 dalších žáků napsalo, že mezi příznaky problému s alkoholem patří abstinenční příznaky, deprese, nervozita a každodenní pití. Z celkových výsledků vyplývá, že 62,9 % žáků neví, jak poznají člověka, který má problém s alkoholem. Dalších 37,1 % žáků si myslí, že by takového člověka poznali.

74

Tab. č. 16: „Víš, na koho se obrátit, pokud má někdo z tvých známých problém s pitím alkoholu?“ ŽÁCI 7. TŘÍDY


Odpověď

Mikulov

Brno

Ne, nevím Ano, vím Ne, nevím Ano, vím Ne, nevím Ano, vím

12 5 3 5 15 10

12 10 3 7 15 17

Odpověď

Mikulov

Brno


8 7 5 10 13 17

11 8 6 4 17 12





ŽÁCI 9. TŘÍDY


CELKEM ŽÁCI Z BRNA A MIKULOVA – 7. I 9. TŘÍDA


Odpověď

Celkem 7. třída

Celkem 9. třída


24 15 6 12 30 27

19 15 11 14 30 29

75




Komentář k tab. č. 16: Poslední otázka také nebyla pro žáky příliš jednoduchá. Na otázku, zda žáci ví, na koho se obrátit v případě problému s alkoholem některého jejich známého, nedokázalo celkem 15 žáků 7. tříd v Mikulově odpovědět. Dalších 10 z nich napsalo, že by se obrátili na rodiče, kamarády, výchovného poradce nebo psychologa. Jediný žák napsal, že by se obrátil na linku bezpečí. Mezi žáky z brněnské školy neodpovědělo na tuto otázku 15 z nich. Dalších 17 žáků zmínilo psychologa, učitele, policii a záchrannou službu, lékaře, rodiče a linku bezpečí. Žáci 9. tříd měli také problémy s touto otázkou. Na mikulovské základní škole nedokázalo odpovědět 13 žáků. Celkem 17 dalších by se obrátilo např. na výchovného 76

poradce, rodiče, kamarády, učitele, odborníka, policii, lékaře, psychologa a také na protialkoholní léčebnu. Z brněnské školy nevědělo odpověď celkem 17 žáků. Dalších 12 by se obrátilo na psychologa, ředitele, rodiče, lékaře, kamarády a protialkoholní léčebnu. Celkem z těchto odpovědí vyplynulo, že 51,7 % všech dotazovaných by nevědělo, na koho se obrátit v případě, že by jejich blízký měl problém s alkoholem. Dalších 48,3 % žáků napsalo, že by věděli, na koho se v takovém případě obrátit.

77

8.7. Interpretace výsledků Výzkumná otázka č. 1: „Je prevalence užívání alkoholu vyšší u chlapců než u děvčat?“ Z výsledků vyplynulo, že žáci 7. i 9. tříd již vícekrát zkoušeli pít alkohol. Pouze 14 % žáků 7. tříd a 11,9 % žáků 9. tříd se nikdy alkoholického nápoje nenapilo. Výzkum ESPAD uvedl, že prevalence užívání alkoholu u mladistvých je vyšší u chlapců než u děvčat. Výsledky z vybraných základních škol potvrzují tento výzkum, protože celkem 52,4 % chlapců již pilo jednou nebo vícekrát alkohol. Důležité je zmínit, že žáci z Mikulova mají mnohem větší zkušenosti s konzumací alkoholu, než žáci z Brna. Výzkumná otázka č. 2: „Je prevalence užívání alkoholu vyšší u žáků 9. tříd než u žáků 7. tříd? Csémy a Sovinová (2013) ve svých výsledcích z výzkumů Státního zdravotního ústavu uvedli, že s rostoucím věkem stoupá také prevalence užívání alkoholu. I tyto výsledky se dle mého výzkumné ho šetření potvrdily. Žáci 9. tříd mají celkem o 8,7 % více zkušeností s alkoholem a také uvedli, že alkohol pili již vícekrát ve svém životě. Výzkumná otázka č. 3: „Je četnost výskytu opilosti u žáků 7. a 9. tříd základních škol vyšší než 50%?“ ESPAD uvedl, že indikátorem problémového pití je častý výskyt opilosti. Z odpovědí respondentů bylo zjištěno, že alespoň jednou v životě bylo opilých 64,7 % studentů a celkem 4,6 % studentů bylo opilých vícekrát během posledního měsíce. Z výsledků mého šetření vyplynulo, že 58,6 % žáků na vybraných základních školách v Mikulově a v Brně nemají s opilostí žádnou zkušenost. Tato výzkumná otázka byla vyvrácena. Alarmující jsou však rozdíly mezi 9. třídami. Žáci z Mikulova mají mnohem bohatší zkušenosti s podnapilým stavem, jelikož 17 z nich odpovědělo, že byli opilí již vícekrát. Žáci z Brna takové zkušenosti nemají a ve stavu opilosti se nacházeli pouze 2 z nich. Výzkumná otázka č. 4: „Zná alespoň 50 % žáků základních škol zdravotní rizika, která jsou způsobená užíváním alkoholu?“ Csémy a Sovinová (2013) uvádějí, že nadměrné pití alkoholu je silným předpokladem pro vznik rizik, jako jsou úrazy, 78

dopravní nehody nebo násilné chování. Při dlouhodobém užívání alkoholu pak hrozí vznik nádorového onemocnění, poškození nervového systému a zejména poškození jater. Z dlouhodobých rizik, která sebou přináší nadměrná konzumace alkoholu, není informováno celkem 26 žáků 7. tříd a 14 žáků 9. tříd. Zbylí žáci odpovídali, že dlouhodobé užívání způsobuje onemocnění jater a ledvin, odumření mozkových buněk, deprese, agresivitu nebo např. ztrátu paměti. S těmito odpověďmi také souvisela další otázka, která se týkala rizik, které ohrožují člověka přímo v době opilosti. Celkem 14 žáků 7. tříd a 7 žáků 9. tříd na tuto otázku nedokázalo odpovědět. Zbylí žáci odpověděli, že opilému člověku hrozí úraz, nehoda, podchlazení, otrava, dezorientace nebo bolesti hlavy. Tato výzkumná otázka se také potvrdila, jelikož celkem 81,9 % žáků bylo schopno na ni odpovědět. Výzkumná otázka č. 5: „Ví alespoň 2/3 žáků, na koho se mohou obrátit, pokud někdo z jejich blízkých má problém s pitím alkoholu?“ Holcnerová ve svém výukovém textu Epidemiologie: Alkohol uvádí, že 2 – 3 % české populace konzumuje alkohol s takovými problémy, které vyžadují odbornou pomoc a dalších 11 – 20 % obyvatel alkohol konzumuje ohrožujícím způsobem. Pouze malé procento z nich však vyhledá odbornou pomoc. Zpoždění vyhledání odborné pomoci má přitom negativní důsledky na zdraví uživatele. Více než 1/2 žáků, celkem 51,7 % neví, na koho se v případě problému s alkohole m obrátit. Zbylých 48,3 % žáků napsalo, že by využilo pomoc výchovného poradce, rodičů, kamarádů, učitele, lékaře nebo linky bezpečí. Tato výzkumná otázka byla tedy vyvrácena. Z dalších výsledků na otázku, zda žáci utrpěli v důsledku užívání alkoholu nějaký úraz, nevyplynuly rozdíly mezi 7. a 9. třídami. Celkem 4 žáci 7. třídy, z nichž 3 pochází z Mikulova a 1 z Brna, nějaký úraz utrpěli. Stejný počet žáků takto odpověděl také v 9. třídách, avšak všichni žáci chodí na mikulovskou základní školu. Jedna z otázek se týkala četnosti pití u dotazovaných žáků. Z výsledků vyplynulo, že většina žáků 7. tříd pije pouze výjimečně, zejména na rodinných oslavách. Velké rozdíly byly opět mezi žáky 9. tříd. Celkem 11 žáků z Mikulova uvedlo, že pije alkoholické nápoje několikrát do měsíce, zatímco na brněnské základní škole takto odpověděl pouze jediný žák. 79

Následující dvě otázky spolu velmi souvisely. Jednalo se v nich o to, kde žáci užívají alkohol a zda ho pijí také jejich kamarádi. Většina žáků 7. tříd uvedla, že alkohol pouze ochutnávají od rodičů, popřípadě pijí s kamarády. Žáci 9. tříd také velmi často uváděli, že pijí doma. Dále také pijí s kamarády a 3 žáci z Mikulova dokonce odpověděli, že alkoholické nápoje pijí v barech. Většina všech dotazovaných žáků také uvedla, že někteří jejich kamarádi pijí alkohol. Z výsledků dále vyplynulo, že většina žáků, která již ve svém životě pila alkohol, ho nejčastěji získává doma od rodičů nebo od starších kamarádů. Zarážející jsou opět výsledky z mikulovské základní školy, kde až 6 žáků odpovědělo, že alkoholické nápoje jim prodají v obchodě. Na děti a mladistvé velmi působí model chování jejich nejbližšího sociálního okolí, zejména jejich rodičů. Z tohoto důvodu byla do dotazníku zařazena také otázka týkající se užívání alkoholu u rodičů před jejich dětmi. Celkem 69 % všech žáků odpovědělo, že rodiče před nimi pijí pouze výjimečně, tedy pravděpodobně na různých oslavách. Dalších 25 % žáků uvedlo, že jejich rodiče užívají alkohol často a zbylá procenta žáků tvrdí, že rodiče před nimi nikdy alkohol nepijí. Důležitou otázkou výzkumného šetření bylo, zda žáci dokážou vysvětlit pojem alkoholismus. Celkem 60,3 % všech žáků vysvětlila alkoholismus jako závislost na alkoholu nebo každodenní pití. Dalších 39,7 % žáků však není o tomto pojmu informovaná a neví, co znamená. Většina si také nevěděla rady v oblasti příznaků závislosti. V 7. třídách dokázalo odpovědět jen 7 žáků z Mikulova a 15 z Brna. Mezi jejich odpověďmi bylo každodenní pití, deprese, agresivita, zčervenání nosu a nervozita. V 9. třídách nedokázalo odpovědět celkem 13 žáků z Mikulova a stejný počet žáků z Brna. Ostatní žáci napsali, že mezi příznaky závislosti na alkoholismus se řadí agresivita nebo abstinenční příznaky.

80

Negativní výsledky vzešly z otázky na probírání tématu rizikového chování se zaměřením na alkohol ve škole. Téměř polovina všech žáků tvrdí, že téma alkoholu ve škole nikdy neprobírali, nebo si to nepamatují. Ostatní žáci uvedli, že toto téma probírali v rodinné výchově, výchově ke zdraví nebo v přírodopisu. Jednou z nejsložitějších otázek bylo, zda jsou žáci schopni poznat člověka, který má problém s užíváním alkoholu. Celkem 62,9 % z nich totiž nedokázalo vůbec odpovědět. Dalších 37,1 % žáků by takového člověka poznali podle abstinenčních příznaků, stresu, agresivitě, třesu těla a nervozitě.

81

9. ZÁVĚR Diplomová práce byla zaměřena na problematiku týkající se užívání alkoholu u žáků 2. stupně vybraných základních škol v Mikulově a v Brně. Teoretická část práce se věnuje obecným informacím, které se týkají pojmu alkohol, jeho charakteristikou, složením a historií užíváním. Dalším důležitým pojmem, kterým se tato práce zabývá je závislost. Vysvětluje charakteristiku závislosti, její teorie a modely a také její jednotlivé druhy. Velká a velmi důležitá kapitola této práce je zaměřena na zdravotní rizika spojená s užíváním alkoholu, tedy jak působení alkoholu ovlivňuje tělo ihned po konzumaci a také z hlediska dlouhodobého užívání. V souvislosti s riziky práce informuje také o možné léčbě závislosti na alkoholu. Poslední dvě kapitoly jsou zaměřeny především na děti a mladistvé. V těchto kapitolách se jedná o prevalenci užívání alkoholických nápojů u dětí a mladistvých v České republice, v Evropě i ve světě. Důležitá z hlediska užívání alkoholu u žáků základních škol je prevence. Z tohoto důvodu jsou v práci vypsány již vytvořené preventivní programy a metodické příručky, ze kterých mohou čerpat informace pedagogové, rodiče a všichni ostatní lidé, kteří mají na děti vliv. Metodická část práce byla zaměřena na prevalenci užívání alkoholu u žáků 7. a 9. tříd základních škol. Cílem bylo srovnání prevalence u žáků rozdílného věku, dále srovnání prevalence užívání u chlapců a dívek a také srovnání užívání alkoholu u žáků z malého města a velkoměsta. V rámci těchto výsledků bylo zjištěno, že žáci 9. tříd mají mnohem větší zkušenosti v oblasti konzumace alkoholu než žáci 7. tříd, a to zejména pokud se jedná o opakované pití. Dále z výsledků vyplynulo, že chlapci z obou základních škol pijí alkohol častěji, než jejich spolužačky. Zajímavé byly výsledky ve srovnání základní školy v Mikulově, jakožto malého města a základní školy v Brně, tedy ve velkoměstě. Mnohem bohatší zkušenosti s konzumací alkoholických nápojů mají žáci na mikulovské základní škole, a to zejména z hlediska žáků. 9. tříd. Celkem 67,8 % z nich totiž užívalo alkohol opakovaně, 11 žáků pije pravidelně několikrát do měsíce a 17 žáků z Mikulova již prožilo stav opilosti. Důležitými cíli bylo také zjistit, zda žáci znají rizika ohrožující zdraví člověka v podnapilém stavu a také při dlouhodobém užívání alkoholu. Rizika ohrožující opilého člověka dokázalo vyjmenovat celkem 81,9 % žáků. Informovanost v oblasti dlouhodobého užívání alkoholu potvrdilo celkem 65,5 % žáků. 82

Výsledky diplomové práce potvrdily, že žáci mají bohaté zkušenosti s pitím alkoholu již ve školním věku. Vyšší prevalence užívání byla potvrzena u žáků základní školy v Mikulově, a to jak u žáků 7. tříd, tak také u žáků 9. tříd. Jednotlivé výsledky mohou sloužit jako podklad pro pedagogy na zařazení určitých témat v oblasti prevence užívání alkoholu, zejména z hlediska rizik ohrožujících jedince při jeho konzumaci.

83

10. LITERATURA 

CSÉMY, L., SOVINOVÁ, H. Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. Praha : Státní zdravotní ústav, 2003, ISBN-80-7071-230-9.



ČUPKA, J. Doporučené postupy: primární prevence onkologických onemocnění. 1. vyd. Praha : Ambit Media, 2013. ISBN 978-80-905474-1-4.



HELLER, J., PECINOVSKÁ, O. a kol. Závislost známá neznámá. Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-277-8.



JANÍK, A., DUŠEK, K. Drogy a společnost. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1990. ISBN 80-201-0087-3.



JENČ, F. Alkohol jako lék. Vyd. 1. Praha: Herbainfo, 1998. ISBN 80-7207151-3.



JEŘÁBEK, J., TUPÝ, J., Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2013. ISBN 8087000-02-1.



JILČÍK, T., PLŠKOVÁ, A., ZAPLETAL, L. Sociologie II: Úvod do problematiky sociálně patologických jevů. Institut mezioborových studií Brno, 1999.



KACHLÍK, P. Mapování drogové scény, aktivit a úrovně protidrogové prevence na Masarykově univerzitě: škola a zdraví pro 21. století, 2011. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s MSD, 2011. ISBN 97880-210-5724-1.



KALINA, K. a kol. Drogy a drogové závislosti 1 mezioborový přístup. 1. vyd. Úřad vlády České republiky: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2003. ISBN 80-86734-05-6.



KALINA, K. a kol. Drogy a drogové závislosti 2 mezioborový přístup. 1. vyd. Úřad vlády České republiky: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2003. ISBN 80-86734-05-6.



KALINA, K. a kol. Klinická adiktologie. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2015. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4331-8.



MEČÍŘ, J. Zneužívání alkoholu a nealkoholových drog u mládeže. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1990.

84



MILLEROVÁ, G., A. Adiktologické poradenství. 1. české vyd. Praha: Galén, c2011. ISBN 978-80-7262-765-3.



NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Vyd. 4., aktualiz. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-807367-908-8.



NEŠPOR, K. Zůstat střízlivý. Praha: Host – vydavatelství, 2006. ISBN 807294-206-9.



NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Alkohol drogy a vaše děti : Jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat a jak je zvládat. 5. revidované vyd. Praha : [s.n.], 2003. 84 s. ISBN neuvedeno



NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Léčba a prevence závislostí: příručka pro praxi. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 1996. ISBN 80-85121-52-2.



NOVÁKOVÁ, D. Metodika drogové prevence pro MŠ a 1. stupeň ZŠ. Edice Filia, sv. 6. Institut Filia, Praha, 2001.



PEŠEK, R., NEČESANÁ, K. Prevence užívání tabáku, alkoholu a jiných drog u dospívajících: vybrané klíčové dokumenty, výsledky aktuálních výzkumů, příčiny a vývoj užívání drog, motivace ke změně a léčba : moderní metody pro nácvik psychosociálních dovedností zvyšujících sebedůvěru. Písek: Arkáda - sociálně psychologické centrum, 2009. ISBN 978-80-2545971-3.



PEŠEK, R., RYSOVÁ, Z. Pijani, kuřáci a jak s nimi asertivně jednat. V Písku: Arkáda - sociálně psychologické centrum, c2011. ISBN 978-80-2601217-7.



ŘEHAN, V. Závislost na alkoholu a jiných drogách – psychologický přístup. Olomouc: vydavatelství University Palackého v Olomouci, 1994.



VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3.

Inte rnetové zdroje: 

Alkohol pod kontrolou [online]. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2015 [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://www.alkoholpodkontrolou.cz/ 85



Cirhóza jater [online]. http://www.cirhozajater.cz/



Holcnerová, P. Výukový text: Alkohol – epidemiologie. Adiktologie.cz [online]. © 2011 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http:// www.adiktologie.cz/cz/articles/download/.../alkohol-epidemiologie-pdf



Holcnerová, P. Výukový text: Alkohol – historie. Adiktologie.cz [online]. © 2011 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http:// www.adiktologie.cz/cz/articles/download/.../alkohol- uvod-historie-pdf



Jurystová, L. Unplugged: Program primární prevence pro žáky 6. tříd základních škol. In: Klinika adiktologie: 1. lékařská fakulta [online]. Univerzita Karlova v Praze, 2011 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/70/2591/Unplugged-Programprimarni-prevence-pro-zaky-6-trid- zakladnich-skol



Láznička, L. Farmakoterapeutické možnosti léčby závislosti na alkoholu. Aktuální farmakoterapie[online]. 2011, 7(6), 262-264 [cit. 201603-10]. Dostupné z: http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2011/06/05.pdf



Mlčoch, Z. Alkoholik.cz [online]. Olomouc, 2016 [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/



Nevoralová, M. Prevence rizikového chování. In: Klinika adiktologie: 1. lékařská fakulta [online]. Univerzita Karlova v Praze, 2014 [cit. 2016-0221]. Dostupné z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/70/4538/Prevence-rizikovehochovani



Nadace ADICTA [online]. Praha, 2014 [cit. http://www.adicta.cz/cz/uvod/



Nešpor, K. Intoxikace alkoholem a kocovina. In: Smích, relaxace, střízlivost [online]. Psychiatrická léčebna Bohnice, 2007 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.drnespor.eu/addictcz.html



Pavlovský, P. Paranoidní syndrom [online]. In: . Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha, 2005 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2005_6_320_322.pdf



Šťastná, Lenka. Zpráva Světové zdravotnické organizace o užívání alkoholu. In: Klinika adiktologie: 1. lékařská fakulta [online]. Univerzita Karlova v Praze, 2014 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z:

2009

86

[cit.

2016-03-10].

2016-03-09].

Dostupné

Dostupné

z:

z:

http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/78/4858/Zprava-Svetovezdravotnicke-organizace-o-uzivani-alkoholu 

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog pro Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: Česká republika [online]. Praha: Úřad vlády ČR, 2002- [cit. 2016-02-24]. ISBN 978-80-7440-134-3.



Zaostřeno [online]. Úřad vlády České republiky, 2015, (1) [cit. 2016-0228]. ISSN 2336-8241. Dostupné z: http://www.drogyinfo.cz/data/obj_files/29004/702/Zaostreno_1601_v2.pdf



Zaostřeno na drogy: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) [online]. Úřad vlády České republiky, 2012, 10(1) [cit. 2016-0228]. ISSN 1214-1089. Dostupné z: http://www.drogyinfo.cz/data/obj_files/4568/551/Zaostreno%202012_01_ESPAD_web.pdf



Výchova ke zdraví [online]. Pardubice, 2009 [cit. 2016-02-20].

87

RESUMÉ Diplomová práce se věnuje problematice užívání alkoholu u žáků 2. stupně základních škol. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku pojmů alkohol a závislost a také na rizika ohrožující zdraví při konzumaci alkoholu. Důležitou částí teorie je prevence rizikového chování a výčet preventivních programů. Metodická část práce je zaměřena na prevalenci užívání alkoholu u žáků 7. a 9. tříd na vybraných základních školách v Mikulově a v Brně. Výsledky této práce umožňují srovnat prevalenci užívání mezi žáky rozdílného věku, dále srovnání prevalence mezi chlapci a dívkami a v neposlední řadě také srovnání výsledků mezi malým městem a velkoměstem.

SUMMARY This thesis deals with the issue of alcohol use among pupils of secondary school. The theoretical part is focused on the concept of alcohol and alcohol addiction as well as the health risks caused by the alcohol use. An important part of the theory is the prevention of risky behavior and the list of prevention programs. The methodological part is focused on the prevalence of alcohol use among pupils of 7th and 9th grades at selected primary schools in Mikulov and Brno. The results of this study make it possible to compare the prevalence of drug use among pupils of different ages, as well as comparing prevalence between boys and girls. Important results bring comparing between the small town and a city.

KLÍČOVÁ SLOVA Alkohol, závislost, prevence, rizikové chování

KEY WORDS Alcohol, addiction, prevention, risk behavior 88

PŘÍLOHA – DOTAZNÍK Milí žáci, prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který je určen pro výzkum, jež vedu v rámci zpracování diplomové práce na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Získané údaje budou použity pouze ke zpracování této práce, a to na téma Problematika užívání alkoholu u žáků 2. stupně na vybraných základních školách v Mikulově a v Brně. Tento dotazník je anonymní, proto se nemusíte bát, že by se někdo dozvěděl informace, které mi poskytnete. Na otázky prosím odpovídejte pravdivě a za vyplnění dotazníku předem moc děkuji. Bc. Pavlína Kosíková, PdF MU, Brno 1. Jsi chlapec nebo dívka?  chlapec  dívka 2. Do které třídy chodíš?  do 7. třídy  do 9. třídy 3. Zkoušel/a jsi někdy pít alkohol?  ano, jednou  ano, vícekrát  ne, nikdy  nevím 4. Už jsi se někdy opil/a?  ano, jednou  ano, vícekrát  ne, nikdy  nevím 5. Jak často se napiješ nějakého alkoholického nápoje?  nikdy jsem se nenapil/a  jednou týdně  několikrát za měsíc  jen výjimečně (např. oslavy) 6. Alkohol piješ zejména:  doma  v barech

 jinde  nepiju 7. Pijí alkohol tví kamarádi?  ano, někteří  ano, všichni  nikdo z mých kamarádů  nevím

8. Pokud piješ alkohol, kde ho získáváš?  prodají mi ho v obchodě  doma od rodičů  od kamarádů  jinak (vypiš): …………………………………………………………………………… 9. Pijí před tebou členové tvé rodiny (rodiče, sourozenci)?  ano, často  ano, ale jen výjimečně (např. oslavy)  ne, nikdy  nevím 10. Utrpěl/a jsi někdy nějaký úraz v důsledku pití alkoholu?  ano  ne  nevím 11. Víš, co znamená pojem alkoholismus? Pokud ano, co?  ne, nikdy jsem o něm neslyšel/a  ano, vím (vypiš):………………………………………………………

12. Znáš nějaká zdravotní rizika, která jsou způsobena dlouhodobým užíváním alkoholu? Vypiš: …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 13. Znáš nějaká rizika, která hrozí opilému člověku? Vypiš: …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 14. Znáš nějaké příznaky závislosti na alkoholu? Vypiš:

…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 15. Probírali jste rizika alkoholu v nějaké vyučovací hodině? Pokud ano, v jaké?  Ne, neprobírali  Ano, probírali jsme to v………………………………………………… 16. Věděl/a bys, jak poznáš, že má někdo problém s pitím alkoholu? …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………….. 17. Víš, na koho se obrátit, pokud má někdo z tvých známých problém s pitím alkoholu?  Ne, nevím  Ano, vím, např.: …………………………………………………………………………… …………………………………………………….

Problematika užívání alkoholu u žáků 2. stupně na vybraných základních školách v Mikulově a v Brně

Recommend Documents