Problematika přistoupení ČR k evropské měnové unii

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Problematika přistoupení ČR k evropské měnové unii Diplomová práce

Autor:

Bc. Roman Švagr Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Michaela Fleischmannová

Březen, 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 30.3.2009

Roman Švagr

Poděkování Za ochotu, pomoc a dobrou spolupráci při vypracování mé diplomové práce chci tímto poděkovat Ing. Michaele Fleischmannové, její rady a názory mi byly cenným přínosem.

Anotace práce Diplomová práce se věnuje problematice zavádění jednotné evropské měny euro v České republice a poukazuje na oblasti, ve kterých musí česká ekonomika přijmout opatření potřebná pro splnění konvergenčních kritérií. Zároveň práce objasňuje činnosti, které musí při přechodu na novou měnu vykonat jednotlivé ekonomické subjekty. První kapitola práce pojednává o historii evropské integrace, vzniku měnové unie a zmiňuje současné fungování evropského systému centrálních bank. Druhá kapitola shrnuje jednotlivé fáze vstupu České republiky do Evropské unie a popisuje plán pro přijetí společné měny. Třetí kapitola je věnována charakteristice jednotlivých konvergenčních kritérií, v podstatné části této kapitoly jsem provedl analýzu jejich současného plnění a vypracoval předpověď možného vývoje včetně uvedení nezbytných kroků pro splnění. Ve čtvrté kapitole jsou objasněny úkoly centrální banky, která hraje důležitou roli v rámci procesu přijetí eura. V závěrečné části práce jsem provedl rozbor činností, které budou muset vykonat jednotlivé ekonomické subjekty v rámci příprav pro přijetí společné měny, součástí této kapitoly je shrnutí poznatků ze zemí, které euro přijaly v nedávné době, a přehled doporučení, kterými se můžou jednotlivé subjekty řídit.

Anotation The dissertation focuses on the adoption of the Euro in the Czech Republic and refers to areas where the Czech economy must implement measures in order to meet the entry requirements of the Euro. The paper will explain the behaviour of economic institutions when adopting the Euro. The first chapter deals with European integration, the foundation of the monetary union and its functions. The next chapter details the phases of the Czech Republic’s entrance to the European Union and outlines the scheme for the introduction of the Euro. The third chapter is devoted to the characteristics of the entry requirements. There is analysis in this chapter which includes a longitudinal study of fulfilment criteria, specifying the necessary responsibilities and a prediction of future development. The functions of the central bank, in particular the important role it plays in the process of introducing the Euro, are mentioned in the fourth chapter. Finally I have included an analysis of the compulsory activities of economic institutions, a summary of the circumstances of recent Euro-adopting countries and recommendations for the Czech economic institutions.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................... 6 1 Historie evropské měnové unie ............................................................... 8 1.1 Historický vývoj v Evropě .................................................................. 8 1.2 Měnová integrace EU ........................................................................ 12 1.3 Evropský systém centrálních bank .................................................... 16 1.4 Evropská centrální banka .................................................................. 17 2 Integrace ČR do EU v hospodářské a měnové oblasti ........................ 19 2.1 Proces integrace do EU ..................................................................... 20 2.2 Přistoupení ČR k eurozóně - dokumenty .......................................... 24 3 Konvergenční kritéria a jejich plnění .................................................. 27 3.1 Kritéria konvergence ......................................................................... 28 3.1.1 Kritérium cenové stability ........................................................................... 29 3.1.2 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.................................................. 33 3.1.3 Kritérium udržitelnosti veřejných financí ................................................... 35 3.1.3.1 Kritérium veřejného deficitu ................................................................... 36 3.1.3.2 Kritérium veřejného dluhu ...................................................................... 39 3.1.4 Kritérium stability kurzu měny.................................................................... 40

3.2 Vývoj konvergenčního procesu v ČR ............................................... 43 4 Úkoly ČNB v souvislosti se zavedením eura ........................................ 52 4.1 Přehled změn ve fungování ČNB ...................................................... 55 4.2 Seznam hlavních činností .................................................................. 56 4.3 Platební styk ...................................................................................... 58 4.3.1 4.3.2 4.3.3

Bezhotovostní platební styk ........................................................................ 58 Hotovostní platební styk .............................................................................. 59 Metodika zaokrouhlování a zarovnávání..................................................... 60

4.4 Komunikace s veřejností ................................................................... 61 5 Dopady zavedení eura na ekonomické subjekty v ČR ....................... 62 5.1 Obyvatelstvo – ochrana spotřebitele ................................................. 63 5.2 Podnikatelská sféra ............................................................................ 67 5.3 Orgány veřejné správy ....................................................................... 71 5.4 Banky a ostatní subjekty finančního sektoru..................................... 72 ZÁVĚR ........................................................................................................... 76 Seznam použité literatury............................................................................. 79 Seznam zkratek ............................................................................................. 81

ÚVOD Počátky evropské integrace se datují již na začátku dvacátého století, kdy byly zaznamenány prvotní úvahy o evropské pospolitosti. Důvodem k zahájení integračního procesu byla potřeba zajistit mír v Evropě po světových válkách, upevnit narušené vztahy mezi jednotlivými národy a zaručit obyvatelům evropských zemí důstojné životní podmínky. V průběhu dalších desetiletí byly představovány základní kontury pro vznik evropského společenství národů a vznikala základní pravidla pro fungování nově vznikajícího systému.

Hlavními myšlenkami bylo zřízení celní unie, provádění společné zahraniční politiky, s ohledem na zaměření Evropy na oblast zemědělství byla součástí návrhů také společná zemědělská politika. Pro vznik konkrétního evropského společenství bylo nutno sjednotit právní systém budoucích členských států.

Zásadním konceptem, který vykazoval jednotnost zemí v prohlubování integračního procesu, byl vznik jednotného vnitřního trhu. V následujícím období došlo v Evropě k několika událostem nadnárodního významu, zejména se jednalo o politické převraty v letech 1989-90 v zemích střední a východní Evropy, což ve svém konečném důsledku vedlo k urychlení příprav a vznik institutu Evropské unie. Smlouva o Evropské unii, která byla podepsána v únoru 1992 v Maastrichtu, znamenala významný krok ve spolupráci členských zemí EU ve všech oblastech společenského života svých obyvatel, především pak v oblasti provádění měnové politiky.

Doposud poslední fází evropského integračního procesu je vznik hospodářské a měnové unie, jejímž členem je v současnosti 27 zemí Evropské unie, přičemž jednotnou měnu euro prozatím zavedlo do současné doby 16 členských států. Na ostatní země, mezi které patří i Česká republika, se vztahuje dočasná výjimka ze zavedení měny euro. Podpisem Smlouvy o Evropské unii se však Česká republika mimo jiné zavázala přijmout jednotnou evropskou měnu euro, jakmile budou splněna všechna požadovaná maastrichtská konvergenční kritéria.

6

Hlavním cílem této práce je přiblížit a charakterizovat jednotlivé kroky v integraci České republiky do evropské měnové unie a poukázat na dopady zavedení eura na ekonomické subjekty v ČR, zejména v oblasti příprav a vlastního přechodu na novou měnu. Práce má za cíl porovnat ekonomickou situaci ČR vzhledem k ekonomické úrovni zemí eurozóny a na základě očekávaných přínosů a rizik plynoucích z jednotné evropské měny nastínit možnou strategii zavedení eura v naší zemi.

Společná měna euro je výraznou změnou v ekonomické, politické i sociální oblasti každé členské země. Významným aspektem při zavádění eura je připravenost ekonomických subjektů na tuto změnu a pochopení významu společné měny, kdy na jedné straně stojí výhody spojené se zavedením, na straně druhé existují možné částečné nevýhody či problémy při přechodu na novou měnu. Pro realizaci výhod spojených se zavedením eura je nutný vysoký stupeň ekonomické konvergence, provázanosti a sladěnosti české ekonomiky s eurozónou.

7

1 Historie evropské měnové unie

1.1 Historický vývoj v Evropě Prvotní myšlenky na zahájení evropské integrace se objevily v poválečném období 20.století a v průběhu dalších desetiletí začal integrační proces, který byl oficiálně započat uzavřením zakládajících smluv.1 Tzv. Římské smlouvy (Smlouva o EHS, Smlouva o Euratom) z března 1957 konstatovaly potřebu sladění hospodářských politik evropských zemí. Evropské hospodářské společenství2 tehdy nemělo dostatečné nástroje k přijímání rozhodnutí o těchto záležitostech, důvodem byla zejména skutečnost, že Rada EU musela hlasovat jednomyslně a to při složitosti probíhajících jednání prakticky znamenalo nemožnost dosáhnout ve většině sporných otázek kompromisu.

Hlavní zásady Evropského měnového systému byly zpracovány těsně po vzniku Evropského hospodářského společenství. Důvodem vytvoření zásad byla zejména potřeba obnovení fungování systémů mezinárodních plateb po válce. Zásluhu na jejich vzniku měl především francouzský ekonomický poradce a politik Jean Monnet, který se ve spolupráci s dalšími odborníky přičinil o vytvoření návrhu budoucího fungování EHS. Prostředkem k realizaci zásad mělo být nejdříve vytvoření Evropského rezervního fondu, následně se v plánu počítalo se zavedením jednotné evropské měny a se založením evropské měnové instituce.3

Návrh na vytvoření rezervního fondu byl v listopadu 1959 přijat tzv. Akčním výborem pro Spojené státy evropské a zároveň bylo potvrzeno směřování k zavedení společné měny a měnové politiky, čímž Evropské hospodářské společenství získalo důležitý nástroj k posílení vlivu na mezinárodní měnový systém. Posléze byly předmětem jednání otázky liberalizace pohybu kapitálu, měnové politiky a pomoci při problémech s platební bilancí.

1

Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS), Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) 2 Belgické království, Spolková republika Německo, Francouzská republika, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království 3 Zdroj: http://europa.eu/abc/history/foundingfathers/monnet/index_cs.htm

8

Příčinou zavedení důslednější měnové spolupráce v rámci EHS byly problémy v rámci brettonwoodského systému, které se objevily již v průběhu 50. let. Tyto problémy gradovaly počátkem 60. let, kdy oslabil americký dolar v rámci krize na trhu zlata, další měnou, která zaznamenala problémy byla německá marka následovaná nizozemským guldenem v r. 1961.

Tyto skutečnosti vedly k myšlence, že v rámci rostoucí integrace obchodu je zapotřebí rostoucí spolupráce hospodářské a měnové politiky zemí EHS, což by mělo přinést nastolení rovnováhy mezi členskými státy a zároveň to znamenalo fakt, že přínosy budou při ideálním fungování měnové unie vyšší než náklady.

Přes stagnaci při budování a rozšiřování EHS v 60. letech předložila Evropská komise návrh na zavedení pevných devizových kurzů mezi měnami členských zemí a vytvoření evropské rezervní měny v roce 1962, a na další návrh Evropské komise byl v roce 1964 založen Výbor guvernérů centrálních bank.

Podstatným krokem, vedoucím k integraci v Evropě, bylo sloučení orgánů Evropského hospodářského společenství a Euratom v roce 1967 a vznik Evropského společenství (ES). Dalším posunem v integračním procesu bylo zrušení cel uvnitř ES (tzv. celní unie) a zavedení celních tarifů na průmyslové zboží pro subjekty z třetích zemí od 1.7.1968, na zemědělské výrobky pak od 1.1.1970.

Při konání vrcholného summitu představitelů ES v roce 1969 byly schváleny další kroky prohlubující integraci v rámci Evropského společenství4. Nejdůležitějším výstupem tohoto setkání bylo schválení cíle vytvořit měnovou unii, o rok později již plány obsahovaly myšlenku zavedení společné měny.

Doba na přelomu 60. a 70. let se vyznačovala konfrontací různých názorů na zavedení jednotné měny. Hlavními aktéry při vyjednávání byli především Francouzi a Němci. Francouzi zastávali názor, podle kterého nebylo potřeba klást důraz na sladěnost ekonomik členských států a pro účely zavedení společné měny navrhovali fixaci devizových kurzů

4

Hlavními představiteli nového směru byli tehdejší francouzský prezident Georges Pompidou a německý kancléř Willy Brandt.

9

jednotlivých měn, přičemž by se jednotlivé ekonomiky následně musely přizpůsobit, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi členskými státy.5

Podle názoru Německa mělo mít přednost dosažení sladěnosti mezi jednotlivými ekonomikami prostřednictvím konvergenčního procesu před zafixováním devizových kurzů jednotlivých měn. Stanovení pevných devizových kurzů by podle Němců znamenalo enormní tlak na některé členské státy ES, protože předpokládali, že předčasné spojení se zeměmi, které vykazují vyšší inflaci, by znamenalo oslabení jejich schopnosti zabránit takovéto inflaci. Zároveň upozorňovali na fakt, že pro dosažení efektivního fungování měnové unie bude třeba zajistit úpravu hlasování v Radě EU z jednomyslného na většinové a případně předat některé pravomoci Evropskému parlamentu.6

V důsledku střetu různých názorů na budoucí fungování měnové unie a za účelem nalezení řešení sporných otázek, byla založena pracovní skupina, jejímž předsedou byl zvolen premiér Lucemburska Pierre Werner. V rámci této pracovní skupiny byly definovány priority hospodářské měnové unie, kterých se mělo dosáhnout již v roce 1980. Mezi priority patřilo zavedení neodvolatelné směnitelnosti a zafixování devizových kurzů jednotlivých měn, dále pak umožnění volného pohybu kapitálu a nahrazení měn členských zemí společnou měnou. Uvedené cíle, zejména udržení devizových kurzů měn členských zemí s užším rozpětím, se však nepodařilo naplnit, neboť jejich realizace byla dotčena krizí mezinárodního měnového systému, která zapříčinila rozpad brettonwoodského systému a navrácení členských zemí k systému plovoucích kurzů.

Vzhledem k neúspěšnosti předchozích pokusů rozhodla Rada EU v roce 1972 o povinnosti členských států, aby jejich měna kolísala pouze v rozmezí +/-2,25 % od své parity vůči americkému dolaru.7 I přes uvolnění pevného kurzu amerického dolaru v březnu 1973 a přes následné kolísání měn zúčastněných států v zásadě docházelo k dodržování dohody mezi členskými i nečlenskými státy a postupně se formovaly základní postupy pro vzájemnou spolupráci v rámci Evropského společenství. 5

O tomto přístupu se také hovořilo jako o „teorii lokomotivy“: nejprve jednotná měna jako předmět vývoje konvergence (spolu s Francií, ho podporovala Belgie a Evropská komise). 6 Tento přístup, podporovaný vedle Německa také Nizozemím, byl označován jako „korunovační teorie“: nejprve hospodářská konvergence, potom jednotná měna 7 Na rozdíl od rozmezí 4,5 %, které přijaly ostatní členské státy Mezinárodního měnového fondu. Toto uspořádání je známé pod názvem "had v tunelu“ jako charakteristika užšího rozpětí, které se pohybovalo uvnitř rozpětí širšího.

10

V procesu vytváření hospodářské a měnové unie byly hlavním bodem diskuzí úvahy o podobě optimální měnové oblasti. Vyspělost ekonomik jednotlivých států byla chápána především jako výsledek makroekonomické politiky každé země a pro konvergenční účely se předpokládalo optimálně jednat zejména na politické úrovni, kde by vláda každé členské země měla provádět politiku vedoucí ke stabilitě. Převažoval názor, že dokud budou znatelné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v oblasti makroekonomické politiky trvat, zejména co se týká vývoje inflace, nebude možné společnou měnu zavést.

Tyto úvahy podněcovaly k vypracování návrhu, který měl v procesu budování měnové unie zabezpečit vytvoření paralelní měny. Ta měla existovat souběžně s měnami zemí Evropského společenství a měla fungovat pro oficiální účely, případně jako rezervní měna. Představou politiků bylo také využití paralelní měny jako prostředku pro zúčtování a pro soukromé účely na devizových a kapitálových trzích.

V plánu byla zmíněna společná vize, kdy se ekonomiky členských zemí adaptují na používání paralelní měny a pro její neopomenutelný význam bude v budoucnu nahrazena měnou jednotnou. S realizací této vize vyslovila souhlas Evropská komise, která následně přijala opatření pro dokončení procesu vzniku měnové unie a po vytvoření Evropského měnového systému (EMS) v roce 1979 vznikla nová Evropská měnová jednotka (ECU),8 která bezprostředně začala plnit funkce společné měny.

Měna

Podíl národní měny v 1 ECU Počet jednotek národní měny (%) v 1 ECU

Belgický a lucemburský frank

9,5

0,828

Britská libra

13,6

1,15

Dánská koruna

3

0,286

Francouzský frank

19,8

3,8

Irská libra

1,1

109

Italská lira

9,5

0,217

Německá marka

33

0,00759

Nizozemský gulden

10,5

0,0885

Tabulka č. 1 – Složení ECU v době vzniku (13.3.1979) Zdroj: www.zavedenieura.cz 8

European Currency Unit – evropská zúčtovací jednotka, používala se při transakcích mezi centrálními bankami členský zemí EMS. Podíl národní měny v měnovém koši byl stanoven podle podílu jednotlivých států na celkové produkci, na vzájemném obchodu a účasti na mechanismu úvěrové pomoci. Od 1.1.1999 bylo v kurzu 1:1 nahrazeno společnou měnou euro.

11

1.2 Měnová integrace EU Pro zajištění hladkého fungování Evropského měnového systému bylo nutné určit střední kurzy měn členských států vůči Evropské měnové jednotce ECU a k sobě navzájem, další podmínkou byl vznik kurzového mechanismu ERM.9 Od této doby začala probíhat kvalitnější spolupráce v oblasti měnové politiky zemí ES, nejpodstatnější úlohou bylo určení přísnějších pravidel realizace měnové politiky souběžně s udržováním společných devizových rezerv a poskytováním vzájemně příznivých podmínek v úvěrové oblasti.

„Normální rozpětí mechanismu směnných kurzů bylo stanoveno na +/- 2,25% od středních parit.10 Následkem měnové krize EMS bylo dne 2.srpna 1993 přijato společné rozhodnutí ministrů financí a guvernérů centrálních bank členských zemí EU rozšířit kurzové rozpětí na +/- 15%.Výjimkou byly německá marka a holandský gulden, které na základě bilaterální dohody Německa a Nizozemí zachovávaly původní rozpětí. Střední parity měn však zůstaly nezměněné. Zkušenosti od této doby ukazují, že širší rozpětí kurzů pomohlo dosáhnout podstatného stupně kurzové stability v ERM. Přestože na základě tlaků na ERM v prvých měsících roku 1995 byly dne 5.3.1995 dvoustranné střední kurzy španělské pesety a portugalského escuda oproti ostatním měnám v ERM sníženy o 7%, resp. 3,5%, zůstaly obě měny uvnitř systému bez vzniku krizové situace.“ (zdroj: ČNB – Integrace ČR do EU – měnová a hospodářská politika)

Evropský měnový systém docílil stabilizace kurzů měn členských států a mohl se považovat za základní kámen evropské měnové unie. Důležitým mezníkem v ekonomické integraci Evropy se stala Smlouva o Evropské unii,11 v níž byly zmíněny úlohy, které měly vést k prohlubování integrace zemí starého kontinentu a která stanovila podmínky pro vznik Hospodářské a měnové unie (HMU), v jejímž rámci měly členské státy možnost disponovat jednotnou měnou, jakmile budou splňovat kritéria konvergence. Zavedení společné měny bylo považováno za poslední ze všech etap při vytváření jednotného trhu v členských zemích EU.

9

Exchange Rate Mechanism – ERM znamenal, že ke změnám parit mohlo dojít pouze vzájemnou dohodou mezi Evropskou komisí a státy, účastnící se ERM 10 Respektive +/- 6% pro španělskou pesetu a portugalské escudo 11 Tzv. Maastrichtská smlouva ze dne 7.2.1992, účinná od 1.11.1993 změnila název Evropského společenství na Evropskou unii. Členskými státy v té době byly Belgie, Dánsko, Spolková republika Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Velká Británie.

12

Obrázek č. 1 – Stádia budování HMU Zdroj: Evropská centrální banka

První etapa Hospodářské a měnové unie se datovala od 1.7.1990 do 31.12.1993 a v jejím průběhu došlo k užší koordinaci centrálních bank jednotlivých zemí. Členské země se v této etapě zavázaly přijmout nařízení, které měly za cíl zajistit harmonizaci právních předpisů za účelem budoucího vzniku Evropské centrální banky (ECB) a její měnové politiky.

Zároveň bylo přistoupeno k dokončení liberalizace pohybu kapitálu, a to konkrétně zrušením jakýchkoliv restrikcí v této oblasti včetně přetvoření podmínek pro provádění plateb mezi členskými státy navzájem nebo mezi členskými státy a třetími zeměmi.

Nejdůležitějším záměrem první etapy bylo podpořit konvergenční proces mezi jednotlivými státy Evropské unie, především v oblasti vývoje inflace a úrokových sazeb, zajistit kurzovou stabilitu a dovršit vznik společného evropského trhu.

13

Druhá etapa se datovala od 1.1.1994 do 31.12.1998 a vyznačovala se zavedením přísnějších pravidel pro řízení měnové politiky. Za účelem podpory jednotné měnové politiky byl v roce 1994 založen Evropský měnový institut (EMI), jehož cílem bylo navrhnout a připravit plán pro zavedení jednotné měny a koordinovat kroky ve fiskální oblasti za účelem dosažení nominální konvergence členských zemí až do data vzniku Evropské centrální banky (ECB) ke dni 1.6.1998.

Jedním z důležitých kritérií pro vstup konkrétní země do měnové unie bylo dodržení zásady vyvarovat se nadměrného deficitu veřejných rozpočtů, což bylo podnětem ke schválení Paktu stability a růstu12 v roce 1997.

V uvedeném období došlo ke stanovení názvu společné měny – euro, a zároveň byl schválen celkový plán, který počítal se zavedením eura ve dvou etapách. První etapou mělo být zavedení nové měny v bezhotovostním režimu, následující etapa zahrnovala uvedení eura do hotovostního oběhu v podobě bankovek a mincí. Tento proces nakonec podstoupily členské státy, které splnily tzv. maastrichtská kritéria a jejichž vstupu do měnové unie rozhodla Evropská rada v květnu 1998.

Tato fáze hospodářské a měnové unie se vyznačovala především realizací přípravných prací na zahájení třetí etapy - vlastního přechodu na novou měnu. Změny se dotkly rovněž oblasti veřejného sektoru, kterému bylo tímto zakázáno přijímat úvěry poskytnuté centrálními bankami a využívat zvýhodněného přístupu k finančním institucím. V třetí etapě, která začala 1.1.1999, došlo k již zmiňovanému zavedení nové měny v bezhotovostním režimu v těch členských zemích EU, které splnily podmínky pro vstup do poslední etapy HMU, tj. maastrichtská kritéria. K tomuto datu byly neodvolatelně fixovány kurzy národních měn vůči euru na základě stanovených přepočítacích koeficientů. Evropská měnová jednotka ECU byla nahrazena eurem v poměru 1:1 a řízení jednotné měnové politiky Eurosystému13 se od doby svého vzniku ujala Evropská centrální banka.

12

Pakt stability a růstu měl zajistit, aby členské státy dodržovaly rozpočtovou disciplínu i po zavedení jednotné měny. V Paktu jsou zmíněny podmínky kontroly rozpočtové disciplíny, koordinace hospodářských politik, snižovaní nadměrných deficitů apod. 13 Eurosystém existuje od 1.ledna 1999 a zahrnuje ECB a národní centrální banky států EU, které zavedly euro.

14

Zároveň došlo k nahrazení původního kurzového mechanismu ERM novým mechanismem ERM II, což pro členské státy EU, které doposud euro nepřijaly, znamenalo udržování kurzu vlastní měny v pásmu +/- 15%. Dodržování tohoto fluktuačního pásma je pro členské státy, které se připravují na přijetí společné měny, povinné alespoň po dobu dvou let před vstupem do oblasti společné měny, což prakticky znamená předchozí dvouletou účast v ERM II a splnění této podmínky patří mezi konvergenční kritéria.

Od okamžiku zavedení jednotné měny v bezhotovostní formě začal bankovní sektor realizovat své měnové operace a úkony na mezinárodním trhu v měně euro, v nové měně se tímto začaly vést i komerční účty bankovních subjektů. Z důvodu potřeby zúčtování transakcí měnové politiky byl vytvořen nový platební systém TARGET,14 který pomohl vyřešit potřeby řízení společné měnové politiky.

V rámci této fáze bylo v řadě zemí zahájeno přeceňování zboží a služeb na euro a ceníky začaly postupně obsahovat údaje jak v národní měně, tak i v euru. Následně došlo k 1.1.2002 k zavedení eurobankovek a euromincí do hotovostního oběhu. Bankovky a mince v původní měně bylo možné bezplatně vyměnit za euro v centrální bance dané země nebo tamních komerčních bankách.

Od 1.1.2002 byly všechny nové obchody uzavírány pouze v nové měně euro a v nové měně se začaly realizovat všechny platební transakce. Taktéž všechny platební prostředky, jako šeky, platební karty, transfery, byly konvertovány na novou měnu euro.

Členské země, které od tohoto data přijaly euro, zvolily variantu duálního oběhu původní měny a eura po dobu dvou měsíců od zavedení společné měny, od 1.3.2002 pak byly bankovky a mince v původní měně staženy z oběhu a pozbyly status zákonného platidla,15 následně byla jejich výměna možná již jen v centrální bance členského státu.

Tímto byla dovršena poslední fáze hospodářské a měnové unie, která zahrnovala přechod celého finančního systému na jednotnou měnu a prostřednictvím ECB začala být prováděna společná měnová politika zúčastněných zemí.

14 15

Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer Německá marka přestala mít status zákonného platidla již od 1.ledna 2002

15

1.3 Evropský systém centrálních bank

Institut Evropského systému centrálních bank (ESCB) vznikl v poslední etapě hospodářské a měnové unie a jeho nejdůležitějším úkolem je především zabezpečení cenové stability v zemích eurozóny prostřednictvím koordinace měnových politik jednotlivých zemí. ESCB rovněž plní funkci dohledu nad fungováním platebních systémů a zabezpečuje kontrolu při provádění devizových operací.

ESCB tvoří Evropská centrální banka a centrální banky všech členských států Evropské unie. Vrcholným orgánem je generální rada, jako rozhodovací orgán působí rada guvernérů.

Prvořadým cílem evropského systému centrálních bank podle Smlouvy o EU „je udržovat cenovou stabilitu. Aniž by byl dotčen tento cíl, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ES se záměrem přispět k dosažení cílů ES podle smlouvy, tj. zejména podporovat harmonický a vyvážený rozvoj hospodářských činností v ES, trvalý a neinflační hospodářský růst respektující životní prostředí, vysoký stupeň konvergence ekonomické výkonnosti, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, a to vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik a činností uvedených ve smlouvě o EU.

Základními úkoly ESCB jsou definování a provádění měnové politiky ES, provádění devizových operací v souladu s ustanoveními smlouvy, držení a správa oficiálních devizových rezerv členských států, podporování plynulého fungování platebních systémů a podílení se na programech kompetentních úřadů zaměřených na stabilitu finančního systému.“ (zdroj: Evropská centrální banka).

Z výše uvedeného vyplývá, že zásadní rozhodovací pravomoc v měnové politice má Evropská centrální banka, přičemž centrální banky členských zemí mají povinnost jednat v souladu s nařízeními ECB. Přesto je jednotlivým centrálním bankám ponechána pravomoc řídit vlastní měnovou politiku dle národních právních předpisů.

16

1.4 Evropská centrální banka

Úkolem Evropské centrální banky je provádění měnové politiky v jednotné měně euro a udržování cenové stability zemí eurozóny za součinnosti centrálních bank jednotlivých zemí. Ve své činnosti nahradila fungování dočasně založeného Evropského měnového institutu k 1.7.1998. Dnem jejího vzniku převzala ECB část devizových rezerv národních centrálních bank, odpovídajících jejich podílu na upsaném kapitálu ECB,16 a má tak neomezené právo pro jejich správu a využití.

Evropská centrální banka, jakož i centrální banky členských zemí EU, musí být nezávislé na orgánech i institucích Evropské unie, zrovna tak na vládách členských států, především ve věcech plnění jejich hlavních úkolů.

Sídlem Evropské centrální banky je Frankfurt nad Mohanem v Německu. Evropská centrální banka má právní subjektivitu, přičemž jejími vrcholnými orgány jsou rada guvernérů, generální rada a výkonná rada. Rada guvernérů se skládá z členů výkonné rady a guvernérů národních centrálních bank eurozóny a její zásadní funkcí je určování měnové politiky Evropské unie. V souladu s tímto vykonává řadu dílčích činností, jakými jsou určování střednědobých měnových cílů prostřednictvím stanovení klíčových úrokových sazeb, další funkcí je povinnost vytváření rezerv. Dalším orgánem ECB je výkonná rada, která připravuje zasedání rady guvernérů a jedná na základě jejího rozhodnutí, čímž vykonává vlastní měnovou politiku.

16

Základní kapitál evropské centrální banky při zahájení činnosti v roce 1998 činil 5 miliard ECU. Se vstupem deseti nových členských států do EU 1. května 2004 byl zvýšen základní kapitál ECB z 5 miliard EUR na cca 5,56 mld. a současně byl rozšířen klíč pro upisování základního kapitálu. Podle článku 29 statutu ESCB a ECB jsou váhy podílů národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu ECB stanoveny rovným dílem podle podílu příslušného členského státu na celkovém počtu obyvatel a na hrubém domácím produktu EU. Národní centrální banky Eurosystému jsou povinny splatit svůj podíl na upsaném kapitálu v plné výši. Třináct národních centrálních bank zemí, které nebyly k 1.květnu.2004 členy eurozóny,16 bylo povinno splatit 7% svého podílu na upsaném kapitálu. V případě České národní banky se jednalo o cca 5,7 mil.EUR (zdroj: ČNB – Evropská centrální banka a Evropský systém centrálních bank).

17

Generální rada se na rozdíl od rady guvernérů skládá z prezidenta, viceprezidenta a guvernérů národních centrálních bank všech členských států EU, nikoli tedy jen států eurozóny. Jejím hlavním posláním je vydávání rozhodnutí, doporučení a názorů, kterými se následně řídí ostatní vrcholné orgány ECB. Členem generální rady je od 1.5.2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a stala se součástí ESCB, také guvernér České národní banky. Od tohoto data se guvernér ČNB pravidelně účastní jednání generální rady ECB. Po vstupu České republiky do evropské měnové unie bude guvernér ČNB rovněž členem Rady guvernérů a bude se spolupodílet na určování měnové politiky Evropské unie. Kromě strategického cíle udržování cenové stability je ECB odpovědná za vydávání eurobankovek a euromincí, participuje na sjednocení bankovního dohledu v zemích EU a pro svou činnost navrhuje a přijímá jednotlivé právní normy. V rámci konvergenčního procesu a přijetí nových zemí do Evropské měnové unie hraje ECB roli poradní a pomáhá přistupujícím zemím najít konstruktivní a odpovědný způsob, jak docílit bezproblémové přijetí eura.17

17

Zdroj: PADOA-SCHIOPPA, Tommaso. The euro and its central bank: getting united after the union.

18

2 Integrace ČR do EU v hospodářské a měnové oblasti

Na zasedání vrcholných orgánů Evropské unie v Kodani v prosinci 2002 bylo schváleno přijetí deseti kandidátských zemí, včetně České republiky, do Evropské unie k datu 1.5.2004 (viz. obrázek č.2). Česká republika se tímto právním aktem, spolu s ostatními přistoupivšími zeměmi, rovněž zavázala k přijetí jednotné evropské měny euro. Stanovení termínu, ke kterému naše země společnou měnu euro přijme, je plně v kompetenci vlády České republiky. Členství v eurozóně je však podmíněno zejména splněním ekonomických a právních podmínek, vyplývajících ze Smlouvy o Evropské unii, nazývajících se též konvergenční kritéria.

Členské státy: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Spojené království a Švédsko.

Nové členské státy: Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Litva a Slovinsko.

Obrázek č. 2 – Země EU k 1.5.2004 Zdroj: www.europa.eu

Cílem integrace České republiky do evropských struktur je přiblížení, potažmo vyrovnání výkonnosti naší ekonomiky v porovnání s vyspělými západoevropskými státy. V procesu integrace je nutné dodržovat základní principy fungování Evropské unie, zejména v oblasti zajištění volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu.

19

Proces zavedení eura lze posuzovat z mnoha různých hledisek. Na straně jedné lze mluvit o výhodách plynoucích ze zavedení jednotné měny, ať už jde o vyšší ekonomickou stabilitu naší země, občané mohou vidět přínos ve snazším cestování do zemí EU. Na straně druhé nejvíce obav plyne z přijetí společné měnové politiky řízené Evropskou centrální bankou související se ztrátou možnosti suverénního provádění měnové politiky prostřednictvím České národní banky. Vstupu do hospodářské a měnové unie předcházelo několik etap, ve kterých se Česká republika postupně zařadila mezi státy, které sdílejí společná pravidla pro uskutečňování zahraničního obchodu a které koordinují vznik jednotného vnitřního trhu bez bariér zabraňujících volnému pohybu. Za účelem bezproblémového přijetí eura v ČR byly vládou a Českou národní bankou vypracovány dokumenty, které řeší všechny technické, organizační a právní náležitosti při přechodu na jednotnou měnu. Jedná se o Národní plán zavedení eura v České republice a Strategie přistoupení ČR k eurozóně, ve kterých jsou zmíněny zejména principy právní jistoty a instrukce vedoucí k úspoře nákladů spojených se zavedením eura.

2.1 Proces integrace do EU

Na počátku integračního procesu, po přijetí Evropské dohody v únoru 1995, byla Česká republika nucena realizovat veřejné reformy za účelem splnění základních kritérií pro vstup do Evropské unie, tzv. kodaňských kritérií. Hlavním cílem bylo zajištění fungujícího tržního hospodářství a minimalizace dopadů tržních procesů probíhajících v rámci Evropské unie do české ekonomiky. Podmínek pro splnění hlavních kritérií pro přijetí do Evropské unie bylo několik, jednalo se zejména o zajištění rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou prostřednictvím fungování konkurence na trhu a uvolnění cenové hladiny nebo stanovení pevných pravidel pro postavení finančního sektoru včetně úpravy zásad pro založení nových podnikatelských subjektů. Další podmínkou byla revize právního systému, který měl zabezpečit jednoduchost při obhajobě vlastnických práv.

20

Úkolem veřejné správy bylo nejen zabezpečení udržitelnosti veřejných financí a rozpočtů, ale i provedení strukturálních reforem, které by zajišťovaly růst konkurenceschopnosti české ekonomiky. Potřeba zesílení tlaku na realizaci těchto aktivit byla ovlivněna právě stanovením termínu vstupu do Evropské unie v roce 2004. Česká republika v této záležitosti představila Národní program přípravy na členství v EU, ve kterém byla představen souhrn úkolů provázejících přípravu naší země k přijetí do Evropské unie, potažmo reflektoval účast ČR v hospodářské a měnové unii. Součástí programu byla analýza úrovně deficitu veřejných financí a veřejného dluhu společně se zpracováním makroekonomické předpovědi vývoje české ekonomiky ve střednědobém horizontu. Vláda ČR následně v listopadu 1999 vyhodnotila v dokumentu Společné zhodnocení priorit hospodářské politiky ČR plnění dosavadních kritérií a v roce 2001 představila nový dokument Předvstupní hospodářský program, ve kterém byly shrnuty činnosti směřující k další ekonomické transformaci a k zahájení příprav na vstup do Evropské unie. Tento dokument provázel dění v české ekonomice až do doby, kdy byla Česká republika přijata jako nová členská země EU. Vyvrcholením výše uvedených příprav byl právě vstup ČR do Evropské unie. Tímto okamžikem česká ekonomika přistoupila k zahájení plnění konvergenčních kritérií, 18 které v konečné fázi mají dovést Českou republiku ke vstupu do hospodářské a měnové unie. Dokumentem, provázejícím plnění plánu vývoje veřejných financí v naší zemi, je vládou ČR stanovený Konvergenční program, jehož každoroční aktualizaci provádí Ministerstvo financí ČR. Připravenost na vstup do eurozóny v oblasti plnění konvergenčních kritérií a v oblasti úprav národní legislativy rovněž pravidelně hodnotí Evropská komise v rámci Konvergenčních zpráv. Po vstupu do EU museli představitelé ČR začít řešit několik dalších otázek souvisejících s budoucím vstupem do eurozóny. První otázkou byla přiměřenost rozhodování v oblasti kurzové politiky, která se okamžikem vstupu do EU stala věcí společného zájmu a Česká republika se zavázala řídit kurzovou politiku tak, aby neohrozila hladké fungování jednotného evropského trhu. Cílem tedy mělo být udržování kurzu naší měny bez velkého kolísání vůči euru. 18

Podrobněji uvedeno v kapitole 3 – Konvergenční kritéria a jejich plnění

21

Další otázkou byl rozdílný přístup ČR a ostatních nových členských zemí EU k načasování budoucího zavedení eura. Celkem sedm z deseti členských zemí,19 které vstoupily do EU v roce 2004, přijalo strategii zavedení společné měny v co nejkratší lhůtě a proto se v průběhu roku 2005 zapojily do kurzového mechanismu ERM II.20 Bývalé sovětské země Lotyšsko, Litva a Estonsko byly nuceny z důvodu neplnění konvergenčních kritérií termín vstupu do eurozóny oproti původním plánům posunout, účastní se pouze členství v ERM II a prozatím oficiálně nestanovily nový termín. Slovinsko přijalo euro v roce 2007, Malta a Kypr v roce 2008, Slovensko zavedlo společnou měnu od počátku roku 2009. Na následující mapě Evropy lze spatřit příslušnost jednotlivých zemí k eurozóně a ERM II.

Obrázek č. 3 – Členství jednotlivých států v EU a Eurozóně Zdroj: www.zavedenieura.cz 19

Lotyšsko, Litva, Estonsko, Malta, Kypr, Slovensko a Slovinsko Kurzový mechanismus ERM II je mechanismus fixování zúčastněných měn na euro v rámci tzv. fluktuačního pásma. Měna účastnící se ERM II má stanovenu centrální paritu oproti euru a šíři fluktuačního pásma pro pohyb devizového kurzu. V případě kurzových tlaků je setrvání kurzu v rámci fluktuačního pásma bráněno jak národní centrální bankou, tak evropskou centrální bankou. Kurzové konvergenční kritérium je oproti tomu jedním z kritérií pro přijetí jednotné měny euro. Plnění kritéria vyžaduje zapojení do ERM II a zachování kurzové stability. Jinými slovy, měna se pro splnění kurzového konvergenčního kritéria musí v rámci ERM II pohybovat v užším intervalu, než je standardní fluktuační pásmo +/- 15%. Zachování kurzové stability tak s ERM II úzce souvisí, nicméně oba pojmy nelze zaměňovat, neboť země se může účastnit v ERM II a přitom neplnit nebo dokonce ani nemířit na plnění kurzového konvergenčního kritéria. 20

22

Česká republika, Polsko a Maďarsko upřednostnily variantu účasti v kurzovém mechanismu ERM II pouze po dobu nezbytnou pro splnění kritéria stability kurzu měny. Tato doba dle Smlouvy o EU činí dva roky a termín vstupu do ERM II bude odvozen od stanovení předpokládaného termínu přijetí eura na základě rozhodnutí vlády ČR a ČNB a na schopnosti české ekonomiky plnit dlouhodobě konvergenční kritéria. Rozhodnutí o vstupu do ERM II bude podmíněno připraveností plnit předpoklady pro účast v tomto systému, což znamená dodržovat fluktuační rozpětí +/- 15%. V období členství v kurzovém mechanismu bude přistoupeno k zahájení technických příprav na přijetí jednotné měny, což bude obsahovat zpracování změn v legislativě, realizaci komunikační kampaně apod. Následně požádá Česká republika o zpracování nezávislé konvergenční zprávy Evropskou komisi a Evropskou centrální banku. Tato zpráva bude obsahovat vyhodnocení reálné konvergence a sladěnosti české ekonomiky s ekonomikami zemí eurozóny a také míru slučitelnosti české legislativy s legislativou Evropské unie. V případě pozitivního výsledku vycházejícího z podrobného prozkoumání konvergenční zprávy doporučí Evropská komise Radě EU zrušení výjimky pro zavedení eura v České republice a zároveň bude přibližně půl roku před vstupem do eurozóny určen přepočítací koeficient, který stanoví pevný kurz české koruny vůči euru. Posledním právním aktem, který bude předcházet přijetí společné měny a tedy vstupu České republiky do eurozóny, bude zásadní rozhodnutí Rady EU (jednající na základě návrhu Evropské komise), které následně stanoví přesné datum pro přijetí společné měny euro.

23

2.2 Přistoupení ČR k eurozóně - dokumenty Za účelem posouzení vývoje konvergenčního procesu byla vládou České republiky pověřena Česká národní banka vyhotovením doprovodného dokumentu, který měl obsahovat popis činností a úkolů nezbytných pro přijetí nové měny. Na základě tohoto požadavku vyhotovila centrální banka materiál s názvem Strategie přistoupení České republiky k eurozóně a v roce 2002 ho předložila vládě k posouzení a k přijetí opatření vedoucích k takovému řízení měnové a rozpočtové politiky, které povede k přijetí společné měny. V tomto dokumentu, který byl vládou schválen v roce 2003, byla zmíněna myšlenka, dle které bude mít vstup České republiky do eurozóny pozitivní vliv na vývoj reálné konvergence české ekonomiky vůči ekonomikám Evropské unie. Zároveň materiál doporučoval prohloubení veřejných reforem v České republice za účelem provedení změn ve fungování veřejného sektoru a v systému veřejných financí a také z důvodu zajištění pružného reagování na rychlý vývoj českého hospodářství. Součástí Strategie bylo ustanovení, které definovalo režim vstupu do kurzového mechanismu ERM II a délku pobytu v něm. Jednoznačným výstupem bylo potvrzení setrvat v systému směnných kurzů po minimálně možnou dobu, tj. dle Smlouvy o Evropské unii a stanovených konvergenčních kritérií realizovat pobyt v tomto systému pouze v období dvou let. Předpokladem vstupu do ERM II mělo být dosažení potřebných kroků v přípravě a provádění reforem veřejných financí, což mělo zabezpečit zvýšení flexibility české ekonomiky a umožnit plnění konvergenčního kritéria stability kurzu měny.21 Analytická část Strategie přistoupení ČR k eurozóně se zabývala otázkami, které popisovaly proces přijetí jednotné měny a zvažovaly pozitiva i rizika zavedení eura. Forma naplňování obsahu tohoto materiálu byla ovlivněna zejména rychlostí, s jakou se česká ekonomika přibližovala k ekonomikám zemí eurozóny, a proto zde byl uveden i termín přistoupení ČR k eurozóně, který byl stanoven na období let 2009-2010.

21

Splnění kurzového konvergenčního kritéria vyžaduje minimálně dvouletou účast v mechanismu ERM II bez devalvace centrální parity.

24

Reálnost tohoto termínu však předpokládala splnění všech konvergenčních kritérií, což měly ovlivňovat skutečnosti jako průběžné provádění strukturální reforem v naší zemi a taktéž konsolidace veřejných financí a s tím související postupující sladěnost naší ekonomiky se zeměmi, které euro již přijaly. Jelikož bylo pro zavedení společné měny v ČR nutné zabezpečit vysoký stupeň ekonomické konvergence a sladěnosti naší ekonomiky se zeměmi eurozóny, nebylo možné dodržet původně stanovený termín přijetí eura. Vzhledem k dynamickému vývoji na mezinárodních trzích i na trhu tuzemském a z důvodu nedostatečné schopnosti přizpůsobit se vnějším ekonomickými šokům, nebyly splněny všechny náležitosti vstupu do měnové unie, což bylo podnětem k aktualizaci dokumentu Strategie představiteli vlády České republiky a Českou národní bankou v roce 2007. Ještě před schválením aktualizované Strategie pro přistoupení ČR k eurozóně byl veřejnosti představen vládou schválený dokument Národní plán zavedení eura v ČR. Tento materiál obsahuje popis jednotlivých kroků, které bude třeba vykonat pro hladké a zdárné přijetí společné měny zejména v oblasti technických a organizačních příprav. Materiál zahrnuje konkrétní činnosti a charakteristiku procesu změn, které budou muset být pro realizaci dílčích činností provedeny, obsahuje rovněž doporučení a rozpis jednotlivých úkolů pro instituce veřejného sektoru – orgány státní správy a územní samosprávy, které tímto budou lépe směřovat k bezproblémovému přechodu na euro.22 Oblastí, ve které bude muset být v rámci příprav pro zavedení eura dle materiálu uskutečněno největší množství změn, byla zmíněna legislativa, zejména pak stanovení zásad pro duální označování cen a duální oběh české měny a eura, úpravy informačních systémů a zajištění informační kampaně. Včasné schválení Národního plánu mělo za cíl zajistit dokonalou přípravu tržních subjektů, redukovat počet možných problémů a zajistit maximální úsporu nákladů soukromého i veřejného sektoru s ohledem na ochranu spotřebitele. V rámci dokumentu byly shrnuty postupy, které mají pomoci veřejnosti připravit se na přijetí společné evropské měny v dostatečném časovém předstihu.

22

Zdroj: Národní plán zavedení eura v ČR – společný dokument ČNB a Ministerstva financí, schválený vládou ČR dne 11.4.2007

25

V průběhu vytváření a schvalování Národního plánu zavedení eura v ČR nebylo rozhodnuto o termínu zavedení eura v České republice. Termín, ke kterému vstoupí naše země do eurozóny, stanoví svým rozhodnutím vláda ČR. V současné době platí pro Českou republiku režim tzv. přechodné výjimky pro zavedení eura,23 což znamená, že dosud nebyly splněny potřebné předpoklady pro zavedení společné měny a euro tak není využíváno jako vlastní měna. Česká republika se zavázala přijmout společnou měnu na základě dokumentu Akt o přistoupení ČR k Evropské unii a ani existence přechodné výjimky pro zavedení eura tímto nezbavuje naši zemi závazku změnit národní měnu za měnu společnou, což doslova znamená usilovat o zavedení eura v nejbližším možném termínu. Předpokladem vstupu do eurozóny je stabilní plnění konvergenčních kritérií a provedení změn v národní legislativě, jmenovitě pak schválení nového zákona o další působnosti centrální banky. Protože proces zavádění jednotné měny je procesem komplexním, schválila vláda České republiky v rámci zajištění kvalitní institucionální přípravy status národního koordinátora, který zajišťuje řízení Národní koordinační skupiny pro zavedení eura.. Hlavním dokumentem, kterým se řídí vláda České republiky v otázce zavedení eura, je materiál Analýza stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který každoročně připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s ČNB a jehož hlavním obsahem je právě analýza sladěnosti české ekonomiky vůči ekonomikám států, které euro používají jako vlastní měnu. Dalším zásadním materiálem je Konvergenční program ČR, který popisuje konvergenční proces ekonomiky naší země v oblasti veřejných financí za účelem plnění zmiňovaných maastrichtských kritérií v udržitelném rámci. Všeobecně se dá předpokládat, že právě plnění konvergenčního kritéria veřejného deficitu a veřejného dluhu, bude v rámci přístupového procesu nejsložitější splnit.

23

Vedle států s přechodnou výjimkou ještě existují členské státy, které si dohodly trvalou výjimku – Velká Británie a Dánsko. Tento režim však země nově vstupující do EU nemohly využít.

26

3 Konvergenční kritéria a jejich plnění Zásadní podmínkou pro začlenění České republiky do hospodářské a měnové unie a přijetí eura jako národní měny znamená dlouhodobě plnit konvergenční kritéria (maastrichtská kritéria), která jsou zmíněna ve Smlouvě o Evropské unii, a dále je specifikuje Protokol o konvergenčních kritériích. Důvodem zavedení kritérií v rámci procesu konvergence je potřeba zajištění vyváženého hospodářského rozvoje v rámci Evropské unie. Hospodářský rozvoj se podaří zabezpečit pouze v případě, kdy členské země budou provádět přiměřenou makroekonomickou politiku a společnou měnovou politiku a bude panovat rovnováha na finančních trzích. Přijetím společné měny prakticky zaniká měnová politika řízená v naší zemi Českou národní bankou a od data zavedení eura tuto činnost vykonává Evropská centrální banka jako hlavní orgán řídící společnou měnovou politiku zemí eurozóny. Měnovou politiku tímto plně nahradí fiskální politika.24 Zavedení eura přispěje ke zvýšení důvěryhodnosti a stability české ekonomiky a v konečném důsledku pak k jejímu vyššímu růstu a i k růstu životní úrovně občanů České republiky. Vzhledem ke stále větší provázanosti ekonomiky České republiky s ekonomikou eurozóny je zavedení eura opodstatněné a je logickým vyústěním integračního procesu v Evropě. Konvergenční kritéria (viz. obrázek č. 4) lze rozdělit na rozpočtová a měnová. Zatímco rozpočtová kritéria stanoví maximální výši schodku státního rozpočtu a veřejného dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), měnová kritéria se týkají velikosti inflace, výše úrokových sazeb a stability měnového kurzu. Nezbytnou podmínkou pro přijetí České republiky do evropské měnové unie není pouze splnění konvergenčních kritérií, česká ekonomika musí v zásadě dbát o jejich dlouhodobou udržitelnost.

24

Zdroj: HOSLI, Madeleine. The euro: a concise introduction to European monetary integration.

27

3.1 Kritéria konvergence Kritéria konvergence Postup konvergence členských zemí EU směřujících k eurozóně je vyhodnocován na základě konvergenčních, tzv. maastrichtských kriterií, jejichž splnění je základní podmínkou pro vstup dané země do oblasti jednotné měny euro. 1.

2.

3.

4.

5.

Kriterium cenové stability znamená, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míry inflace těch - nanejvýše tří - členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen (HICP) na srovnatelném základě, který bere v úvahu rozdílnosti v národních definicích. Kriterium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu těch - nanejvýše tří - členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů, nebo srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k rozdílným definicím v jednotlivých členských státech. Kriterium veřejného deficitu znamená, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %, kromě případů, kdy: o buď poměr podstatně klesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, o anebo překročení nad referenční hodnotu bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstává blízko k referenční hodnotě. Veřejný deficit znamená deficit, vztahující se k ústřední vládě včetně regionálních a místních úřadů a fondů sociálního zabezpečení, s výjimkou komerčních operací, definovaných v Evropském systému makroekonomických účtů. Kriterium hrubého veřejného dluhu znamená, že poměr veřejného vládního dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %, kromě případů, kdy se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě. Veřejný dluh znamená hrubý úhrn dluhů v nominálních hodnotách na konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými odvětvími státního sektoru (viz bod 3). Kriterium stability kurzu měny a účasti v ERM II znamená, že členský stát dodržoval normální rozpětí, která jsou stanovena mechanizmem směnných kurzů Evropského měnového systému, bez značného napětí během alespoň dvou posledních let před šetřením. Zejména v tomto období nedevalvoval bilaterální směnný kurz své měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského státu (po zavedení eura vůči euru) z vlastní iniciativy. Kritéria pro vstup do kurzového mechanizmu ERM II (Příslušná dohoda, stanovující konkrétní podmínky účasti v kurzovém mechanizmu bude podepsána prezidentem ECB a guvernérem ČNB. Před tímto krokem bude ministry financí zemí eurozóny a zemí účastnících se systému ERM II rozhodnuto o centrální paritě české koruny k euru a o standardním fluktuačním rozpětí pro povinné intervence zúčastněných centrálních bank. V této souvislosti Rada ECOFIN ve zprávě pro zasedání Evropské rady v Nice (prosinec 2000) jasně deklarovala, že nepokládá za žádoucí, aby členské země před vstupem do ERM II používaly jiná kurzová uspořádání, než zavěšení na euro nebo řízený floating s eurem jako referenční měnou, protože účast v ERM II vyžaduje definici centrální parity vůči euru..Z tohoto hlediska současný kurzový režim v ČR, tj. řízený floating s eurem jako referenční měnou, daným podmínkám vyhovuje).

6.

Konvergence v legislativní oblasti obsahuje podmínku nezávislosti centrálních bank včetně zákazu financování veřejných institucí ze zdrojů centrálních bank a zákaz zvýhodněného přístupu ke zdrojům úvěrových institucí (čl. 101, 102, 108 a 109 Smlouvy o založení ES).

Obrázek č.4 – Maastrichtská konvergenční kritéria Zdroj: www.cnb.cz

28

Nad rámec výše uvedených kritérií konvergence bude další podmínkou pro přijetí společné měny uvedení právních předpisů České republiky do souladu s legislativou Evropské unie. Nejpodstatnějším zákonem, který bude muset být vypracován a následně schválen, bude zákon týkající se České národní banky a rovněž se bude potřeba věnovat zavedení termínu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Důležité je poukázat na skutečnost, že nutnost splnění konvergenčních kritérií a jejich striktní vyžadování bude českou ekonomiku v rámci procesu zapojení se do hospodářské a měnové unie provázet. Toto se dá potvrdit při konstatování faktu, že v roce 2006 nebyla do eurozóny přijata Litva, která pouze těsně nesplnila kritérium cenové stability a zároveň její makroekonomická situace nenaznačovala příznivý vývoj inflace. Žádost o její vstup byla tedy zamítnuta, a tímto se potvrdila významnost výše uvedených kritérií. Na základě smlouvy o Evropské unii se naše země zavázala provést nezbytné kroky pro zabezpečení co nejvčasnějšího přistoupení k měnové unii. Podmínkou vstupu do eurozóny je připravenost České republiky na zavedení společné měny a stanovení termínu přijetí přísluší vládě ČR, která právě připravenost odpovědně hodnotí. V současné době ze skutečnosti, že naše země kritéria konvergence neplní, neplyne od autorit EU žádná sankce, pouze z neplnění kritéria udržitelnosti veřejných financí vyplynulo zařazení ČR do tzv. procedury při nadměrném schodku, ve kterém se naše země nacházela od roku 2004 do června 2008.25

3.1.1 Kritérium cenové stability

V rámci tohoto kritéria musí Česká republika zajistit rovnoměrný vývoj cenové hladiny a zejména průměrná míra inflace se jeden rok před rozhodnutím o vstupu do eurozóny musí pohybovat maximálně v pásmu +/- 1,5 procenta oproti průměru tří členských zemí měnové unie, jejichž výsledky v oblasti vývoje inflace zaznamenaly růst, ale v porovnání s ostatními zeměmi se jednalo o růst nejnižší.

25

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_vyh_maastricht_kriterii.html

29

Průměrná míra inflace se vypočítává na základě porovnání harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)26 za posledních 12 měsíců se skutečností předchozího roku, tzn. s předchozím průměrem za 12 měsíců. 7,0 Predikce

6,5

HICP v ČR

6,0

Maastrichtské kritérium

5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 5

9

1/05

5

9

1/06

5

9

1/07

5

9

1/08

5

9

1/09

5

9

Graf č. 1 – Porovnání HICP v ČR a průměrného kritéria cenové stability Zdroj: Ministerstvo financí ČR - Makroekonomická predikce

Provádění měnové politiky v České republice je plně v kompetenci České národní banky, která ji zabezpečuje prostřednictvím režimu cílování inflace. Pro období od ledna 2006 byl stanoven inflační cíl pro meziroční růst indexu spotřebitelských cen ve výši 3 % s maximální odchylkou jednoho procentního bodu na obě strany. V březnu roku 2007 stanovila Česká národní banka nový cíl výše inflace s platností od roku 2010 ve výši 2 % s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry. Zároveň ČNB oznámila možnou alternativu, která se bude odvíjet od předpokládaného snižování míry inflace v následujících letech a bude případně znamenat možnost dostat se na úroveň nového, nižšího inflačního cíle. Oznámení by mělo být uskutečněno s dostatečným předstihem tak, aby se k datu platnosti nového cíle míra inflace nacházela v jeho blízkosti.

26

Harmonised indices of consumer prices

30

Důvodem ke stanovení inflačního cíle ve výši 2 % je odložení termínu přijetí eura za horizont roku 2010, ten byl původně zmíněn v dokumentu vlády Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. Jako další důvod nižšího inflačního očekávání lze uvést dosavadní vývoj české ekonomiky a její dlouhodobý výhled na základě využití režimu cílování inflace. Zajištění míry inflace v naší zemi na plánované úrovni umožní do budoucna vyrovnat se s ostatním členským státům eurozóny, což bude mít za následek zabezpečení plnění konvergenčního kritéria cenové stability. Na nepředpokládaný vývoj inflace však v následujících letech může mít vliv existence asymetrických výkyvů v ekonomice, ať už se jedná o celosvětovou krizi na finančních trzích, nebo také připravované úpravy nepřímých daní, které mohou přinést velmi pozdní reakci měnové politiky.27

Graf č. 2 – Prognóza inflace na horizontu měnové politiky Zdroj: www.cnb.cz

Na vějířovém grafu lze zaznamenat nejistotu budoucího vývoje indexu spotřebitelských cen. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30 % pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %.

27

Zdroj: Konvergenční program České republiky – listopad 2008

31

Česká republika za rok 2008 kritérium cenové stability nesplnila, přičemž na hodnotu inflace, potřebnou právě ke splnění tohoto kritéria, měly zásadní vliv provedené změny v platbách nepřímých daní na základě uskutečněné reformy veřejných financí, zejména zvýšení daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %. Zároveň se přepracovaly některé zákony z důvodu potřeby jejich sladění s právním řádem Evropské unie28 a vyšší míru inflace lze odůvodnit také krajním zvyšováním světových cen potravin, ropy a energií v první polovině roku 2008. Od druhé poloviny roku 2008 měla na vývoj inflace vliv probíhající finanční krize, která způsobila postupný meziroční pokles inflace, ta v prosinci 2008 oproti předchozímu měsíci klesla o 0,8 % na hodnotu 3,6 %, klesající trend pokračoval i v lednu 2009, kdy meziroční inflace dosáhla hodnoty 2,2 %, což je o 1,4 % méně než v prosinci předchozího roku. Lze tedy konstatovat, že začátkem roku 2009 došlo k prudkému snížení meziroční inflace, které trvalo několik měsíců, během nichž došlo k podstatnému snížení světových cen již zmíněných energií a ropy, taktéž cen v potravinářském průmyslu a cen léků, což se odrazilo ve vývoji cen na tuzemském trhu. V uvedené tabulce je možno pozorovat předpověď dalšího vývoje inflace v ČR.

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací Hodnota konvergenčního kritéria Česká republika

2005 1,0 2,5 1,6

2006 1,4 2,9 2,1

2007 1,3 2,8 3,0

2008 2,6 4,1 6,4

2009 2,4 3,9 2,9

2010 1,7 3,2 3,0

2011 1,7 3,2 2,5

Tabulka č. 2 – Harmonizovaný index spotřebitelských cen Zdroj: ČNB (prognóza vychází z Konvergenčního programu MF ČR)

Zajištění plnění kritéria cenové stability se dá předpokládat při neopakování častých kolísání v roce 2009, čímž by mělo dojít k citelnému snížení míry inflace. Je však nutné podotknout, že skutečností, která bude při plnění tohoto kritéria hrát významnou roli, je oblast spotřebitelských cen, které by mohly být ovlivněny schválením různých administrativních opatření.

28

Například zavedení ekologické daně, zvýšení spotřební daně na cigarety

32

3.1.2 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

V rámci tohoto kritéria musí Česká republika zajistit dlouhodobou výši nominální úrokové sazby tak, aby se jeden rok před rozhodnutím o vstupu do eurozóny pohybovala maximálně v pásmu +/- 2 procenta oproti průměru nominální úrokové sazby tří členských zemí měnové unie, jejichž výsledky v oblasti vývoje inflace zaznamenaly růst, ale v porovnání s ostatními zeměmi se jednalo o růst nejnižší. Při posouzení tohoto kritéria se tedy ČR bude měřit se stejnými státy, jako při výpočtu kritéria cenové stability. Výše dlouhodobé nominální úrokové sazby se odvozuje od dlouhodobých státních dluhopisů, a určuje se jako aritmetický průměr za posledních 12 měsíců, za které jsou k dispozici údaje o harmonizovaných dlouhodobých úrokových sazbách, které byly sestaveny pro vyhodnocení konvergence. Diference mezi úrokovými sazbami v České republice a průměrnou úrokovou sazbou členských zemí eurozóny je spíše nulová, v některých letech jsou dokonce úrokové sazby v naší zemi nižší (viz. tabulka č. 3). Při pozvolném přibližování naší ekonomiky k ekonomikám ostatních zemí měnové unie se dá mluvit také o postupném sbližování nominálních úrokových sazeb. Tento fakt se, s ohledem na dřívější problémy některých ekonomik se značnou rychlostí konvergenčního procesu, může jevit jako podstatná výhoda. S ohledem na budoucí vývoj lze v současné době očekávat, že průběh konvergenčního procesu nebude mít na výši nominálních úrokových sazeb dramatický vliv a rozdíly mezi nimi se nebudou zásadně lišit. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti Česká republika plní s rezervou a rovněž výhled nenaznačuje problémy v této oblasti.29 Pokles úrovně kritéria v letech 2010 a 2011 je ovlivněn technickým předpokladem stability reálných úrokových sazeb, a tedy i sentimentu finančních trhů. Nelze vyloučit, že vzhledem k dosavadnímu a očekávanému vývoji v této oblasti bude skutečná úroveň tohoto kritéria vyšší. (zdroj: Ministerstvo financí ČR – Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií)

29

Vzhledem k tomu, že pro sledovaný časový horizont není k dispozici prognóza dlouhodobých úrokových sazeb zemí, které by podle prognózy inflace měly tvořit základnu pro výpočet kritéria, vychází projekce hodnoty kritéria na roky 2009-2011 z technického předpokladu, že se dlouhodobé úrokové sazby budou pohybovat společně s vývojem inflace, tj. nebude docházet ke změně reálných úrokových sazeb. Budoucí hodnotu kritéria je tak třeba vnímat pouze jako orientační.

33

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací Hodnota konvergenčního kritéria Česká republika

2005 3,4 5,4 3,5

2006 4,2 6,2 3,8

2007 4,4 6,4 4,3

2008 4,6 6,6 4,5

2009 3,9 5,9 3,8

2010 3,2 5,2 3,7

2011 3,2 5,2 3,5

Tabulka č. 3 – 10leté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu (průměr za 12 měsíců, v %) – historie a předpověď budoucího vývoje Zdroj: Eurostat – Konvergenční programy

V současné době plní Česká republika toto kritérium bez větších obtíží, rovněž předpověď vývoje úrokových sazeb z vládních dluhopisů je velmi příznivá, bude se odvíjet především od pozitivního vývoje veřejných financí. Jistou překážkou při naplňování kritéria dlouhodobých úrokových sazeb by mohla být eventuální nedůvěra na finančních trzích, jejímž přímým důsledkem by mohlo být navýšení rizikové prémie dlouhodobých úrokových sazeb. Vlivem finanční krize snížila Česká národní banka v posledním čtvrtletí roku 2008 úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 1,25 %.30 Uvolňování měnové politiky pokračuje i v roce 2009, kdy bankovní rada ČNB schválila snížení úrokových sazeb na 1,75 %. Důvodem pro snižování úrokových sazeb je především perspektiva nižší očekávané inflace a pomalejšího ekonomického růstu, což odpovídá tendenci snižování klíčových úrokových sazeb ve většině světových ekonomik. Cílem těchto opatření ČNB je potřeba zajistit větší aktivitu všech ekonomických subjektů, zejména zajištěním přílivu peněz prostřednictvím poskytování úvěrů. V průběhu celosvětové finanční krize se dá předpokládat, že mezi ekonomickými subjekty bude dominovat zájem spíše o koupi státních dluhopisů před investicemi do akcií. Výnos do doby splatnosti 10letých vládních dluhopisů dosáhl za rok 2008 hodnoty 4,5 % a právě panující důvěra ve státní dluhopisy a klesající klíčová úroková sazba by mohly vést k poklesu výnosů ze státních dluhopisů a tím k lepšímu dosažení konvergenčního kritéria dlouhodobých úrokových sazeb.

30

První změna proběhla v listopadu 2008 – snížení sazby z 3,50 % na 2,75 %, druhá změna byla v prosinci, a to snížení sazby o 0,50 % na 2,25 %.

34

3.1.3 Kritérium udržitelnosti veřejných financí

Kritérium udržitelnosti veřejných financí se ve své podstatě dělí na dvě části. Prvním posuzovaným kritériem je kritérium veřejného dluhu, který vypovídá o

dlouhodobé

udržitelnosti veřejných financí. Druhou částí tohoto kritéria je kritérium plnění vládního deficitu, které se zaměřuje na krátkodobý až střednědobý stav veřejných financí.

Kritérium udržitelnosti veřejných financí je splněno pouze tehdy, jsou-li dlouhodobě a udržitelně plněny obě složky, tj. kritérium vládního deficitu i vládního dluhu. Významnou skutečností v rámci kritéria udržitelnosti veřejných financí, je povinnost dodržovat jejich plnění i po termínu přijetí společné měny euro. Podpisem dokumentu Pakt stability a růstu se naše země zavázala směřovat ve střednědobém horizontu k dosažení podílu deficitu vládního sektoru na hrubém domácím produktu (HDP) ve výši maximálně 1 %, tohoto cíle by mělo být dosaženo v roce 2012. Pro vývoj veřejných financí v naší ekonomice, za účelem splnění této evropské fiskální normy, bude důležité dlouhodobě působit prostřednictvím vzniku a následného dodržování konkrétních opatření, která povedou ke stabilnímu vývoji veřejných financí. Výsledky plnění kritéria v předchozích dvou letech naznačují postupné zlepšování stavu veřejných financí, když před touto dobou byl vznik větších deficitů vládního sektoru ovlivněn zejména prostřednictvím strukturálních faktorů, směřování k pozitivnímu vývoji se zohledněním aktuální fáze hospodářského cyklu nastalo právě až v letech 2007 a 2008, kdy se ekonomický cyklus nacházel na svém vrcholu. Veřejné finance by měly v ekonomice plnit stabilizační funkci, která by právě měla zajistit dlouhodobou udržitelnost. Jednou z podmínek pro zajištění této funkce je odstranění negativních strukturálních vlivů, což přispěje k zachování akceschopnosti fiskální politiky. Mezi nejvýznamnější faktory v této oblasti, které mohou ovlivnit stabilizační funkci veřejných financí, lze zařadit hlavně zabezpečení změn v penzijním systému schválením příslušné reformy a rovněž změny v systému zdravotní péče.

35

3.1.3.1 Kritérium veřejného deficitu V rámci plnění tohoto kritéria musí Česká republika zajistit dodržení poměru plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí vůči hrubému domácímu produktu maximálně ve výši 3 %, což bude znamenat, že tímto nepřekročí tzv. referenční hodnotu, na kterou odkazují konvergenční kritéria. Jelikož evropské autority vyžadují striktní plnění maastrichtských kritérií, může být v tomto směru zavádějící polehčující okolnost, kdy by poměr schodku vůči HDP mohl pouze nepřetržitě klesat až k úrovni, která se blíží referenční hodnotě, anebo by překročení poměru 3 % bylo pouze ve výjimečném případě a jen v krátkém období.

Historicky se Česká republika účastnila procedury při nadměrném schodku, konkrétně v letech 2004 až 2008. Před začátkem této procedury byl naší zemi vytyčen radou ECOFIN cíl, kterým byl schodek veřejných finanční maximálně na úrovni 3 % HDP, což znamenalo směřovat veřejné finance důvěryhodným a udržitelným způsobem do konce roku 2008 s ohledem na splnění tohoto záměru. Protože se podařilo tento cíl splnit, zejména vlivem pozitivního výsledku veřejných rozpočtů v roce 2007, byl pro Českou republiku režim v červnu 2008 ukončen.

Reformy, které byly vládou České republiky schváleny a také výhled provedení reforem průběžně připravovaných, by mělo mít za důsledek plnění kritéria vládního deficitu ve střednědobém horizontu. Vláda by měla zajistit udržení vládního deficitu pod úrovní 3 % HDP uplatňováním vhodné fiskální strategie zejména na straně výdajů..

Na hospodářský výsledek naší země mělo pozitivní dopad přijetí několika opatření v roce 2007, jejichž cílem bylo zajistit snižování veřejného deficitu směrem ke střednědobému rozpočtovému cíl a udržení stability veřejných financí. Tyto opatření se týkaly především zabezpečení úspor v oblasti sociálních výdajů, na straně daňových příjmů se jednalo o dopad neutrální.

Na možné neplnění kritéria veřejného deficitu bude mít dopad přijatý ekonomický balíček v reakci na finanční krizi z druhé poloviny roku 2008, v jehož rámci bylo schváleno snížení sazby na odvod do systému sociálního zabezpečení a v jeho důsledku snížení příjmů státního rozpočtu. 36

Snížením státních výdajů, zejména v oblasti sociální oblasti, se umožní větší zaměření fiskální politiky na principy, vedoucí ke zvýšení aktivity ekonomických subjektů našeho hospodářství, potažmo se projeví v silnějším ekonomickém růstu. V současnosti se však na straně výdajů hospodaření zhoršuje, především pak vlivem mimořádného zvýšení důchodů reagujícího na zvýšení inflace na začátku roku 2008. Na výdaje státního rozpočtu může mít rovněž vliv postupné rozpouštění prostředků z rezervních fondů za účelem rozhýbání ekonomiky, další prohloubení deficitu veřejných financí se bude odvíjet od formy přijatých opatření.

Naopak na příjmy státního rozpočtu bude mít současné zpomalení ekonomického růstu negativní vliv. Jedná se zejména o přijatá opatření vedoucí ke zvýšení ekonomické aktivity, jako jsou například připravované úpravy nepřímých daní či již zmíněné snížení sazby na odvod do sociálního systému. Za rok 2008 činil deficit veřejných financí téměř 50 mld. Kč, což představuje 1,2 % HDP. V roce 2009 se deficit s největší pravděpodobností ještě zvýší, nejzásadnější příčinou bude nepříznivý vývoj současného ekonomického prostředí a zapojení prostředků z rezervních fondů. Podíl výdajů státního rozpočtu tak převáží nad příjmy z titulu přijatých racionálních opatření za účelem zajištění stabilizace veřejných financí. Dá se předpokládat výrazné zpomalení ekonomického růstu, zvyšování vládního salda bude probíhat v souvislosti s nejistotou vývoje celosvětového hospodářství. Na růstu deficitu se bude především podílet očekávaný pokles daňových příjmů a příjmů ze sociálního pojištění. V dalších letech se dá předpokládat postupné snižování vládního deficitu.31 V době, kdy dochází k prudkému poklesu výkonu naší ekonomiky, měla by vláda přijít s konkrétními opatřeními, které ve svém důsledku přinesou úsporu na straně rozpočtových příjmů. Východiskem ze současné krize může být rovněž možnost provést dodatečné snížení výdajových položek, kterým vláda zajistí dosažení schváleného deficitu státního rozpočtu. Vládní rozhodnutí by ve svém důsledku měla přinést efekt v podobě snížení deficitu veřejných financí ve střednědobém horizontu a v souvislosti s tím následné plnění konvergenčního kritéria veřejného deficitu.

31

Zdroj: Konvergenční program České republiky – listopad 2008

37

Deficit vládního sektoru pro Českou republiku, který zmiňuje Pakt stability a růstu, je určen ve výši 1 % hrubého domácího produktu ve střednědobém horizontu, avšak při současném vývoji v době finanční krize a nestabilitě ekonomik EU i ve světe, se snížení deficitu na potřebnou hodnotu může posunout až za horizont roku 2013. V tabulce č. 4 je možné pozorovat historický vývoj vládního salda a rovněž předpokládaný výhled až do roku 2011.

2002 2003 2004

2005

2006

2007 Předb.

2009

2010

2011

Predikce Výhled

Výhled

Výhled

Saldovládníhosektoru

mld. Kč -166,8 -170,0 -82,7

-106,6

-85,5

Dluhvládníhosektoru

mld. Kč 702,3 775,0 855,1

888,6

951,5 1020,7 1093,3 1166,1 1249,9 1321,7

103,9

107,1

předch.r.=100 118,7 1)

Úrokové deriváty

2)

107,3

-43,8 107,1

-112,9 -113,3 -104,8 106,7

107,2

105,7

%HDP 28,5

30,1

30,4

29,8

29,6

28,9

29,4

30,4

31,3

31,2

0,0

-0,5

-0,5

-0,2

-0,4

-0,7

-1,8

-1,8

-1,8

-1,8

-106,7

-85,9

-34,9

-45,6

mld. Kč

Saldovládníhosektoruvčetně úrokovýchderivátů

110,3 110,3

-34,2

2008

mld. Kč -166,8 -170,6 -83,3

-114,8 -115,1 -106,6

%HDP -6,8

-6,6

-3,0

-3,6

-2,7

-1,0

-1,2

-3,0

-2,9

-2,5

Úroky

%HDP

1,2

1,1

1,2

1,2

1,1

1,1

1,2

1,1

1,3

1,3

Primární saldo

%HDP -5,5

-5,5

-1,8

-2,4

-1,6

0,2

0,0

-1,8

-1,6

-1,2

Pozn.: Vládní dluh je definován následujícími finančními instrumenty: oběživo a depozita, emitované cenné papíry jiné než účasti s vyloučením finančních derivátů a úvěry (půjčky). Vládní dluh je vyjádřen v nominální hodnotě, která je považována za ekvivalent jmenovité hodnoty (face value). Vládní dluh je konsolidován, tzn. závazky odpovídající finančním aktivům jiných subjektů v subsektoru, resp. sektoru vládních institucí jsou vyloučeny 1) Jedná se o zajišťovací instrumenty proti úrokovému riziku. 2) Deficit vládního sektoru, který je relevantní pro ověřování plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.

Tabulka č. 4 – Veřejný deficit a veřejný dluh Zdroj: Ministerstvo financí ČR – Makroekonomická predikce

Pro rok 2009 se deficit veřejných financí odhaduje ve výši 114,8 mld. Kč, což odpovídá 3,0 % HDP, v dalších letech se dá očekávat ještě větší rozdíl v důsledku pomalejšího tempa ekonomického růstu ČR. Důsledkem opatření přijatých vládou za účelem nastartování větší ekonomické aktivity bude pokles příjmů z daní a rovněž pokles příjmů na sociálním pojištění.

V méně optimistickém výhledu se může stát, že Česká republika přestane plnit toto konvergenční kritérium. V době nedávné konjunktury naší ekonomiky šlo o splnitelný cíl, avšak v době probíhajících protikrizových opatření je podstatné uvažovat o debatě i na politické úrovni orgánů EU a možném zjednodušení pravidel pro přijetí země do eurozóny.

38

3.1.3.2 Kritérium veřejného dluhu

V rámci plnění tohoto kritéria musí Česká republika zajistit dodržení poměru veřejného zadlužení vůči hrubému domácímu produktu maximálně ve výši 60 %, což bude znamenat, že tímto nepřekročí tzv. referenční hodnotu, na kterou odkazují konvergenční kritéria. Pro účely posouzení kritéria veřejného dluhu se tímto pojmem rozumí hrubý úhrn dluhů mezi jednotlivými odvětvími státního sektoru. I u tohoto kritéria existuje výjimka z neplnění, a to v případě, kdy se poměr veřejného dluhu k HDP dostatečně snižuje a blíží se postupně rozhodující hodnotě maastrichtského kritéria. Česká republika v současné době kritérium veřejného dluhu s přehledem plní a vykazuje v něm stabilní úroveň, což je důsledkem rychlého ekonomického růstu a snižování deficitu veřejných financí v posledních letech. Veřejný dluh dosáhl za období roku 2008 výše 1093,3 mld. Kč, což představuje 29,4 % HDP, k zachování jeho průměrné hodnoty na nízké úrovni přispělo zejména zvyšování vkladů a množství oběživa.

1400

36 Predikce

Dluh vládního sektoru v mld. Kč

1300

33

Dluh vládního sektoru v % HDP (pravá osa)

1200

30

1100 27 1000 24

900 800

21

700

18

600

15

500

12

400 9 300 6

200

3

100 0

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Graf č. 3 – Dluh vládního sektoru Zdroj: Ministerstvo financí ČR – Makroekonomická predikce

39

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

V roce 2009 i dalších letech lze očekávat podpoření ekonomické aktivity právě prostřednictvím rozpuštění těchto finančních aktiv do ekonomiky za účelem financování výdajů státního rozpočtu, což se naopak projeví zvýšením veřejného dluhu. Přesto se očekávaná výše veřejného dluhu pro rok 2009 pohybuje na hodnotě 1166 mld. Kč, tj. 30,4 % HDP. Hodnota podílu vládního dluhu k HDP proti výhledu by naopak mohla klesat rychleji v případě uskutečnění některých předpokládaných privatizačních projektů a využití privatizačních příjmů pro financování vládních výdajů.

3.1.4 Kritérium stability kurzu měny

Za účelem splnění kritéria stability kurzu měny musí Česká republika dodržet pohyb kurzu CZK/EUR v rámci daného fluktuačního rozpětí, které je stanoveno mechanismem směnných kurzů ERM II v pásmu +/- 15 %. Zároveň musí pobyt v kurzovém mechanismu ERM II činit alespoň dva roky před vstupem do měnové unie a v tomto období nesmí naše země z vlastní iniciativy devalvovat střední kurz koruny.

V rámci hodnocení kritéria stability kurzu měny se posuzuje míra odchýlení kurzu koruny vůči euru od centrálních parity v rámci ERM II, vhodným ukazatelem pro jeho vyhodnocení je krátkodobý úrokový diferenciál vůči eurozóně a jejich vývoj, rovněž se posuzuje role devizových intervencí.

V současné době se Česká republika kurzového mechanismu ERM II neúčastní, prozatím tedy nemá stanovenu centrální paritu kurzu CZK/EUR a z tohoto důvodu není možné kritérium stability kurzu měny oficiálně posoudit. Přesto lze konstatovat, že kurz koruny zaznamenává dlouhodobý trend k posilování, jak je možno pozorovat v tabulce č. 5.

Rok CZK/EUR

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

36,882 35,610 34,083 30,812 31,844 31,904 29,784 28,343 27,762 24,751

Tabulka č. 5 – Vývoj kurzu CZK vůči EUR Zdroj: Český statistický úřad

40

Do poloviny roku 2008 se měnový kurz pohyboval v rámci stanoveného pásma +/- 15 % i přes různé krátkodobé výkyvy při posilování koruny vůči euru. Jak lze spatřovat v situaci z roku 2008, odchylky od průměrného kurzu mohou být za situace turbulencí na finančních trzích velmi silné a za určitých okolností může kurz koruny k euru dosáhnout posílení o více než 15 % i v podstatně kratším období a v reakci na finanční krizi se může dokonce odehrát varianta, kdy měnový kurz CZK/EUR bude kolísat oběma směry.

Dokument Strategie přistoupení ČR k eurozóně a jeho pozdější aktualizace doporučují účast v kurzovém mechanismu ERM II pouze po minimální nutnou dobu. Pro splnění kritéria stability kurzu měny bude zapotřebí dostatečné sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny.

Důležitou podmínkou pro načasování pobytu v mechanismu směnných kurzů bude vytvořit předpoklady pro to, aby po uplynutí dvou let od vstupu do ERM II bylo při vyhodnocení kritéria stability kurzu měny umožněno ihned přijmout společnou měnu a následně využívat výhod plynoucích z jejího zavedení.32 Průměrná cenová hladina v České republice se z dlouhodobého hlediska vyrovnává průměrné cenové hladině zemí eurozóny, od čehož se také odvíjí průběžné posilování kurzu české koruny vůči euru. Mohutné posilování kurzu CZK/EUR bylo zaznamenáno především v 1. polovině roku 2008, když ve druhém čtvrtletí roku kurz vůči euru dosáhl 13,9 %,33 což lze vypozorovat z grafu č. 4. Jedním z důvodů, který vedl k prudkému posílení české koruny, mohly být nákupy naší měny, která v té době hrála ve světě roli tzv. bezpečného přístavu. Tento stav však neodpovídal dlouhodobému vývoji v plnění kritéria stability kurzu měny, přesto lze v tomto ohledu poukázat na reakci naší ekonomiky na růst světových cen energií a potravin do cenové hladiny v ČR, která celosvětový jev zdražování snadněji absorbovala při zachování či mírném navýšení současných cen. Negativním důsledkem tohoto stavu byla nebezpečná oscilace kolem hypotetického pásma stanoveného pro směnné kurzy v ERM II.

32 33

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_vyh_maastricht_kriterii.html Ke dni 21.července 2008 byl zaznamenán historický rekord směnného kurzu ve výši 22,97 CZK/EUR.

41

Opačným směrem než v první polovině roku 2008, se směnný kurz české koruny vůči euru začal vydávat na konci roku 2008, když v prosinci dosáhl průměrné hodnoty 26,11 CZK/EUR, což představuje meziroční zhodnocení již jen 0,7 %. Pokles směnného kurzu bude dočasně pokračovat rovněž v roce 2009. V následujícím období se dá předpokládat obnovení dlouhodobého trendu a k posílení kurzu CZK/EUR. 14

149 Predikce

CZK / EUR(ECU)

16

142

CZK / USD Nom.efektivní směnný kurz (pravá osa)

18

135

20

128

22

121

24

114

26

107

28

100

30

93

32

86

34

79

36

72

38

65

40 I/91

58 I/92

I/93

I/94

I/95

I/96

I/97

I/98

I/99

I/00

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

I/11

Graf č. 4 – Historický a předpokládaný vývoj směnných kurzů CZK/EUR a CZK/USD Zdroj: Ministerstvo financí ČR – Makroekonomická predikce

Důležitým faktorem jak pro vstup České republiky do ERM II, tak především pro její následný pobyt v tomto systému, bude přiměřené nastavení centrální parity CZK/EUR a budoucí efektivní provádění měnové politiky za účelem splnění kritéria stability kurzu měny, tj. fluktuace kurzu +/- 15 % od centrální parity. Tento fakt může vývoj kurzu naší měny podstatně ovlivnit a současný vstup do ERM II by tak plnění kritéria mohl velmi ztížit, zejména s ohledem na probíhající finanční krizi, která je příčinou značných fluktuací směnných kurzů. V dnešní nejisté době se dá očekávat, že vláda stanoví termín přijetí eura v roce 2009 s mírnými obtížemi. Důvodem je zmíněná krize na finančních trzích, která vedla vlády zemí EU k uvolnění rozpočtových pravidel. Z tohoto důvodu je tedy více než pravděpodobné, že Česká republika vstoupí do kurzového mechanismu ERM II nejdříve v roce 2010. 42

3.2 Vývoj konvergenčního procesu v ČR Měřítkem sladěnosti české ekonomiky s ekonomikami zemí eurozóny je dosažený stupeň reálné ekonomické konvergence. Obecně lze konstatovat, že s přechodem na vyšší stupeň konvergence se česká ekonomika v dlouhodobém měřítku více přibližuje úrovni členských zemí měnové unie a zvyšuje se v podstatě životní úroveň obyvatelstva. Míru sladěnosti ekonomik lze posuzovat s využitím ukazatelů dlouhodobého vývoje, pro její vyhodnocení lze aplikovat porovnání střednědobého vývoje hospodářství ČR a zemí evropské měnové unie.

Lze předpokládat, že česká ekonomika se postupem času bude přibližovat svou úrovní ekonomikám vyspělejších zemí. V průběhu nejbližších několika let se v zásadě budou eliminovat rozdíly ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele, a to zejména při zajištění dostatečného přílivu kapitálu a investic do naší ekonomiky. Průměrné tempo růstu českého hospodářství bude tím větší, čím nižší bude naše startovací pozice, což při pokračování procesu reálné konvergence bude znamenat rychlejší ekonomický růst oproti ekonomikám členských států, které jednotnou měnu zavedly.34

Přibližování ekonomické úrovně i cenové hladiny vůči zemím eurozóny vykazuje v posledních letech dlouhodobě rostoucí trend a lze konstatovat, že životní úroveň obyvatelstva ČR se již dostala na úroveň nejméně vyspělých zemí měnové unie. Významným ukazatelem pro porovnání vyspělosti jednotlivých členských zemí Evropské unie je hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele. Při použití tohoto ukazatele lze pozorovat, že česká ekonomika vyprodukuje v průměru 75 % HDP na obyvatele oproti průměru zemí eurozóny, přičemž v tomto ukazateli již předstihla Portugalsko a produkuje prakticky totožný HDP na obyvatele jako Slovinsko.

Z následujícího grafu č. 5 lze vyvodit vyšší tempo růstu hrubého domácího produktu v České republice oproti průměru zemí eurozóny. Tento fakt signalizuje neustálé přibližování vyspělosti naší země k ostatním členským zemím a rovněž výhled naznačuje další zvyšování ekonomického růstu našeho hospodářství.

34

Zdroj: KADEŘÁBKOVÁ, Božena. Úvod do makroekonomie, s.205

43

7 Predikce 6

EA12 USA Česko

5

4

3

2

1

0

-1

-2 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf č. 5 – Růst HDP v ČR, EA-12 a USA Zdroj: Ministerstvo financí ČR - Makroekonomická predikce

Při porovnání cenové hladiny je třeba zmínit vývoj cen v předchozích letech. Přiblížení české ekonomiky v této oblasti mělo, stejně tak jako v ukazateli HDP na jednoho obyvatele, v posledních letech dlouhodobě rostoucí trend, což bylo ovlivněno obzvláště dlouhodobým posilováním kurzu koruny vůči euru, a tento trend vrcholil v období konjunktury hospodářského cyklu české ekonomiky v roce 2008.

V polovině roku 2008 dosáhla cenová hladina České republiky přibližně 66 % průměru eurozóny, skokové zvýšení oproti minulým letům bylo důsledkem vnímání naší země jako ideální oblasti pro investice v období začátku celosvětové finanční krize. Od druhé poloviny roku 2008 došlo k prudkému snížení meziroční inflace, během této doby se podstatně snížily světové ceny energií a ropy, rovněž ceny potravin a léků, což se posléze odrazilo ve vývoji cen na tuzemském trhu a dalším důsledkem bylo oslabení kurzu naší měny vůči euru.

Po překonání největších překážek vzniklých v souvislosti s finanční krizí se dá opětovně předpokládat další posilování naší měny vůči euru, což bude v zásadě znamenat vyšší inflaci v české ekonomice. Reálně však lze uvažovat, že v letech 2009-10 bude vládou ČR oznámen termín pro přijetí společné měny, což by mělo vést k zajištění finanční stability

44

našeho hospodářství. Následně bude vládou rozhodnuto o termínu vstupu do kurzového mechanismu ERM II, což přinese částečné utlumení dlouhodobého růstu koruny vůči euru.

Lze očekávat, že globální finanční krizí vyvolané pozastavení ekonomického růstu v zemích eurozóny a průběžné posilování kurzu koruny35 ovlivní výkon české ekonomiky a taktéž její export. Česká republika je s eurozónou důkladně provázána, což vypovídá o velmi silné otevřenosti naší ekonomiky.

Pozitivní směřování reálné konvergence lze pozorovat právě v případě vysoké aktivity české ekonomiky na straně exportu. V posledních letech se prohloubily obchodní aktivity tuzemských exportérů v zahraničí a vývoj vývozu tak koresponduje s podobnými výsledky podnikatelských subjektů zemí eurozóny. Tento trend odpovídá vývoji v celé Evropské unii, kdy jsou ke spolupráci smluvně zavazovány přednostně zejména společnosti se sídlem v eurozóně a podíl vývozu do členských zemí tak dlouhodobě u všech států EU navzájem roste. V současné době jsou členské státy eurozóny cílovým teritoriem pro zhruba 66 % objemu vývozu z České republiky. Tento velmi pozitivní výsledek je důsledkem vzniku tzv. schengenského prostoru, v jehož rámci se plně projevují výhody plynoucí z vývozu pro české exportéry, podporu vývozu v tomto případě představuje zejména zrušení hraničního prostoru a uvolnění pravidel pro obchodování ve smyslu využití výhod z jednotného vnitřního trhu. K pozitivnímu posunu došlo rovněž v oblasti platebního styku, v rámci vypořádání obchodů byl zřízen jednotný evropský platební prostor SEPA, který umožnil zjednodušení při vypořádání proběhnuvších obchodů mezi podnikatelskými subjekty v rámci Evropské unie a ostatních zainteresovaných zemí. Jistou překážkou, která může dočasně znevýhodňovat firmy vyvážející do zahraničí, je vysoký kurz koruny vůči euru a nutnost obchodovat za nižší ceny za účelem zachování větší konkurenceschopnosti na trhu. Tento jev se projevil zejména koncem roku 2008 a bude pokračovat nejméně v prvním čtvrtletí roku 2009. Valná většina vývozců z tohoto důvodu apeluje na zástupce politické scény, aby v co nejkratší době byl zveřejněn termín přijetí společné měny, což by mělo mít za následek seriózní a přehlednější výchozí podmínky našich exportérů při nabídce výrobků a služeb zahraničním příjemcům. 35

V první polovině roku 2009 se však očekává dočasný pokles kurzu CZK/EUR vlivem finanční krize

45

Nejvyšší podíl na produkci našeho hospodářství a v souvislosti s tím i na následném vývozu má strojírenský průmysl, zejména pak průmysl automobilový, což je dáno historickou orientací naší země. Právě vyšší podíl strojírenského průmyslu oproti ostatním odvětvím má za následek tvrdší dopad finanční krize na produkci naší ekonomiky hlavně v této oblasti, což potažmo způsobuje pozastavení ekonomického růstu v ČR. V tomto ohledu však lze konstatovat, že současné provádění vlastní měnové politiky je spíše výhodou, neboť problémy tohoto odvětví může vyřešit daleko pružněji než měnová politika společná. Vlastní měnová politika v tomto případě může daleko přesněji řídit konkrétní kroky k zabezpečení nastartování opětovného růstu v této oblasti. Společná měnová politika v tomto případě nereaguje na celosvětový vývoj dle podílu automobilového průmyslu na průmyslu každé země, ale přináší jedno totožné rozhodnutí dotýkající se všech členských zemí stejně. V době probíhající finanční krize, která zasáhla právě automobilový průmysl, vláda připravuje opatření, která by měla pomoci rozhýbat fungování tohoto odvětví. Jedním z připravovaných plánů je možnost odečíst daň z přidané hodnoty při koupi automobilu pro účely podnikání. Tento krok by měl zabezpečit nastartování výroby nových vozů, což přispěje k větší zaměstnanosti. Následně od tohoto poznatku lze odvodit fakt, kdy obyvatelstvo zvýší svou spotřebu na základě přiznaných mezd a postupně tak nastartuje další ekonomické aktivity v naší zemi. Vzhledem ke skutečnosti, že je česká ekonomika zaměřená především na strojírenský průmysl, lze v tomto směru mluvit o závislosti naší země na dovozu ropy. Tento fakt působil českým výrobním společnostem problémy zejména do první poloviny roku 2008, kdy se ceny ropy vyšplhaly na dosud historicky nejvyšší hodnotu. Pro firmy to znamenalo, při jejich značné energetické náročnosti, nutnost promítnout ceny ropy a ostatních energií do cen svých výrobků, což v zásadě znamenalo snížení konkurenceschopnosti při jejich exportu. Po vývoji finančních trhů v dalším období roku 2008 se tento záporný vliv přestal objevovat, celosvětové ceny ropy zaznamenaly strmý pád, což přispělo opětovně k vyšší poptávce ze zahraničí po produktech našich výrobců. Důsledkem by pak měla být vyšší vývozní aktivita českých společností, než která v průběhu finanční krize panuje na přelomu let 2008 a 2009.

46

Smyslem přijatých vládních opatření je nastartování ekonomické aktivity podnikatelských subjektů i domácností a v souvislosti s tím zajištění ekonomickému růstu a přibližování české ekonomiky úrovni ekonomik zemí eurozóny. Pro podporu zaměstnanosti bylo schváleno snížení sazby na odvod do systému sociálního pojištění, naopak byly zamítnuty návrhy na zvýšení počtu měsíců pro přidělení podpory v nezaměstnanosti. V posledních letech dochází na trhu práce ke snížení dlouhodobé nezaměstnanosti, přímý vliv na její další vývoj bude nejpravděpodobněji mít probíhající finanční krize a současné ochlazení ekonomiky, což bude mít za následek nižší ekonomickou aktivitu obyvatelstva a růst nezaměstnanosti. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti i dalších hlavních makroekonomických veličin lze vyčíst z přiložené tabulky č. 6.

ukazatel v % HDP nezaměstnanost inflace schodek VF

2008 1,0 7,0 3,7 -2,0

EU-27 2009 -0,8 8,7 1,2 4,4

2010 1,5 9,5 1,9 -4,8

2008 4,2 5,0 6,3 -1,2

ČR 2009 1,7 5,7 2,6 -2,5

2010 2,3 6,6 2,3 -2,3

Tabulka č. 6 – Odhad klíčových makroekonomických veličin Zdroj: Evropská komise

Za účelem pozastavení některých negativní jevů v zaměstnanosti české ekonomiky vláda schválila v roce 2008 novou reformu. Ta měla motivovat obyvatelstvo k hledání a především k udržení zaměstnání. Motivačním faktorem mělo být zejména plošné snížení daně z příjmu fyzických osob na 15 %, dalším bodem reformy bylo opatření vedoucí k zastavení nekoordinovaného růstu minimální mzdy vůči průměrné mzdě. Jistý vliv na růst nezaměstnanosti může mít současné nastavení výše dávek sociálního zabezpečení, což v motivaci domácností při hledání zaměstnání hraje významnou roli, zejména u rodin s nízkými příjmy. Výše příjmu v těchto případech mnohdy odpovídá výši pobíraných sociálních dávek a tento fakt uvedené rodiny nemotivuje k hledání nového zaměstnání. Určitým východiskem by v tomto případě mohlo být omezení výplaty sociálních dávek.

47

Určitým faktorem, který ovlivňuje zaměstnanost v České republice, je nízká ochota českého obyvatelstva stěhovat se za prací do jiného města, v častých případech se jedná o historicky danou českou mentalitu. To má za následek regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. Firmy z regionů, které nabízejí velké množství nových míst, jsou právě omezeny počtem uchazečů o zaměstnání, na druhé straně existují regiony, kde se zaměstnaností nejsou vůbec problémy. V tomto směru lze zmínit fakt, že i při možnosti hledat si zaměstnání v některých zemích Evropské unie, využívá práce v zahraničí velmi malé procento českých občanů. Rozhodnutí o krocích, které budou podniknuty za účelem zvýšení zaměstnanosti, je úkolem vlády ČR, která schválením příslušných ustanovení zákonů bude směřovat vývoj našeho hospodářství k dalšímu ekonomickému růstu a sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Propojení naší ekonomiky se zeměmi eurozóny představuje zvýšení hospodářského přiblížení a umožňuje plnění konvergenčních kritérií. Propojení naší ekonomiky s členskými státy evropské měnové unie v oblasti obchodních a vlastnických vztahů znamená značný příliv přímých investic do České republiky. Tento jev se ukazoval zejména v posledních letech, kdy naše země byla považována za ideální teritorium k přesunu investic. Účelem těchto investic byl výhled rychlého ekonomického růstu ČR a velmi vysoká návratnost vloženého kapitálu. Příliv přímých investic do hospodářství v ČR znamenal přesun vlastnických práv největších tuzemských společností do zahraničí. Jednalo se zejména o mobilní operátory, bankovní sektor a velké průmyslové společnosti. Tyto firmy začaly těžit ze zkušeností jejich mateřských společností, což mělo za následek jejich bleskový rozvoj, například v oblasti kvalifikace pracovních sil, informačních technologií, a tyto změny přinesly a přináší pro firmy lepší hospodářské výsledky. Velmi silný růst zaznamenaly v posledních letech právě instituce finančního sektoru, čímž se naplno projevila důležitost přílivu přímých investic. Pozice tuzemského bankovního sektoru se v současnosti pohybuje při využití ukazatele finančního zprostředkování v České republice na zhruba třetinové úrovni36 oproti průměru bankovního sektoru eurozóny.

36

Zdroj: Česká národní banka – Euro a eurozóna

48

Využití společné měny euro za účelem provádění finančních transakcí se dlouhodobě zvyšuje, vypořádání bezhotovostního platebního styku se zahraničím se uskutečňuje u většiny podnikatelských subjektů výhradně prostřednictvím eura, což je důsledkem otevřenosti naší ekonomiky vůči zemím eurozóny. Jednou ze základních činností bankovního sektoru z hlediska tvorby zisku je poskytování úvěrů. Jde o operace, kterými komerční banky vracejí na finanční trhy zdroje, jež z něj předtím odčerpaly (tzv. rozdělovací a transformační funkce). V porovnání se zeměmi eurozóny vykazuje Česká republika dlouhodobě rychlejší tempo v poskytování úvěrů, přesto v podílu úvěrů k hrubému domácímu produktu nedosahuje průměru členských států měnové unie. S poskytováním úvěrů je však spojeno jisté riziko – riziko nesplacení poskytovaných úvěrů. V období zhoršených podmínek na finančních trzích, jejichž příčinou je nižší zaměstnanost i menší aktivita podnikatelských subjektů, může kreditní riziko navýšené dynamickým zadlužováním domácností i firem, představovat v současné situaci ještě větší hrozbu pro banky, než v dlouhodobém horizontu. Českým komerčním bankám se v rámci ozdravujících procesů podařilo restrukturalizovat úvěry, u kterých byl předpoklad jejich nesplácení, zároveň se jim průběžně daří financovat klientské úvěry z primární vkladů obyvatelstva. Situace v USA ze začátku roku 2008 poukázala na možná negativa, která přináší uvolnění pravidel pro poskytování úvěrů. Ve snaze poskytnout maximální množství úvěrů se banky neřídily obezřetnou úvěrovou politikou a proces prověřování bonity klienta, žádajícího o úvěr, mnohdy podceňovaly. Tímto se při budoucích problémech se splácením klientských úvěrů dlužníky zvýšila nestabilita finančního sektoru a posléze došlo ke zhroucení celého finančního systému a u většiny bank tento fakt znamenal jisté ekonomické problémy, Výše uvedená situace zapříčinila vznik globální krize na finančních trzích, problémy byly zaznamenány pouze v podobě zvýšeného kolísání kurzu naší měny vůči měnám ostatních zemí. Právě rentabilita tuzemských komerčních bank, která je výsledkem příchodu zahraničního kapitálu, a jejich vysoká likvidita podporuje udržovat český finanční sektor na stabilní úrovni, pozastavení ekonomického růstu ve světě však nemá na český bankovní sektor zásadnější vliv.

49

V reakci na tento vývoj přijal management komerčních bank taková rozhodnutí, která vedly k obezřetnějšímu prověřování bonity klienty a jeho ekonomické situace při žádosti o úvěr. Tato skutečnost povede k nižšímu meziročnímu nárůstu objemu poskytnutých úvěrů oproti předcházejícím rokům. Česká národní banka za účelem zvýšení objemu nově poskytnutých úvěrů a pro potřebu nastartování ekonomického růstu snížila svou základní úrokovou sazbu, nicméně banky na toto snížení reagovaly jen výjimečně a nadále uplatňují důsledné prověřování klienta. Úkolem zabezpečit analýzu rizik a případných dopadů světové finanční krize na Českou republiku s cílem navrhnout opatření a nástroje, které zmírní možné dopady krize, byla pověřena Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ta funguje jako poradní orgán pro finanční a hospodářské otázky a participuje na udržení a zvyšování výkonnosti české ekonomicky. NERV stanovila priority, které by měly zmírnit dopad krize na občany, zejména udržení vyšší zaměstnanosti. Součástí záchranného balíčku bylo například udělení možnosti český firmám rychleji odepsat počítač nebo automobil, rovněž vláda poskytne vyšší garance za provozní a exportní úvěry.37 Je evidentní, že samostatná měnová politika má v této konkrétní situaci pro českou ekonomiku své přínosy i náklady, nicméně je pravděpodobné, že celkově je vlastní měna v dnešní době spíše výhodou. Na jedné straně nám dlouhodobě posilující koruna pomáhá udržovat inflaci na stabilní úrovni a zajišťuje úrokové sazby na nižší hladině. Na straně druhé nese silný kurz naší měny a jeho kolísání částečné problémy. Čím více je však ekonomika ČR provázaná s ekonomikou eurozóny, tím je zavedení eura logičtější. Právě vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a její velká obchodní provázanost se zeměmi eurozóny je znakem postupujícího konvergenčního procesu. Posun v reálné konvergenci může zásadně ovlivnit dostatečné čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. V tomto směru bude nezbytné zajistit maximální využití kapacity pro podání patřičných žádostí o finančních prostředky ze strukturálních fondů a zabezpečení jejich následného čerpání. V současné době není čerpání finančních prostředků na dostatečné úrovni, i když od roku 2007 bylo podáno velké kvantum žádostí. Ty se však v současné době nacházejí v procesu schvalování, po přidělení dotace žádajícím subjektům se následně vyčerpají, přičemž nárůst bude zaznamenán již v druhé polovině roku 2009.

37

Zdroj: www.vlada.cz – Národní ekonomická rada vlády

50

Programové prohlášení vlády ČR k problematice čerpání prostředků z fondů EU ukládá následující úkoly: "Vláda ČR zajistí včasné a kvalitní dokončení operačních programů pro využívání prostředků fondů Evropské unie v období 2007-2013 s tím, že systém bude založen na principu průběžného financování omezování administrativní a byrokratické zátěže a na principu průhlednosti a předem jasně stanovených pravidel. Vláda připraví návrhy na zjednodušení i větší transparentnost systému rozdělování evropských fondů a implementační dokumenty jednotlivých operačních programů, založené na výše uvedených principech. Vláda vytvoří přehledný a jednotný systém informování veřejnosti a představitelů veřejné správy o možnostech čerpání evropských fondů."38(zdroj: Vláda ČR – Programové prohlášení vlády) Ekonomický růst bude čerpáním finančních prostředků z mnoha nabízených operačních programů podpořen ve veřejném sektoru i v sektoru soukromém. Široké spektrum programů mohou koneční příjemci dotací využít ve všech oblastech společenského života a ke srovnávání životní úrovně v jednotlivých regionech České republiky. Při zajištění dostatečného množství finančních prostředků plynoucích ze strukturálních fondů Evropské unie se dá předpokládat rychlejší průběh ekonomické konvergence a přibližování se ekonomikám členských zemí eurozóny. V současné době není termín zavedení jednotné měny znám, rozhodnutí o přijetí má ve své kompetenci vláda České republiky, dle prohlášení jejího předsedy bude termín oznámen v listopadu 2009. Současné hodnoty ekonomických ukazatelů však vykazují prudké zhoršení, což znamená, že prozatím nelze stanovit ani termínu vstupu do ERM II. Vstup do ERM II by byl za současné situace na finančních trzích, spojené se značným kolísáním kurzu naší měny, velkým nebezpečím a mohl by znamenat neplnění kritéria stability kurzu. Vzhledem k předpokládanému hospodářskému vývoji v Evropské unii, potažmo v České republice, je jako potenciální termín pro přijetí eura reálné stanovit rok 2014, a rok 2012 pro vstup do kurzového mechanismu ERM II. Během nadcházejících pěti let se ekonomika eurozóny dostane z recese a nastartuje se k pozitivnímu vývoji. Česká ekonomika bude mít dostatek času pro zabezpečení úkolů, které povedou ke splnění konvergenčních kritérií a pro zabezpečení technických příprav k zavedení eura.

38

Zdroj: http://www.mmr.cz/index.php?show=001021691

51

4 Úkoly ČNB v souvislosti se zavedením eura Vstup naší země do hospodářské a měnové unie znamená komplexní proces, který se dotkne všech oblastí hospodářství České republiky. Vzhledem k tomu, že není stanoven termín pro přijetí společné měny, disponuje naše země dostatečnou časovou rezervou pro zajištění důkladné technické přípravy na zavedení nové měny, v rámci které bude třeba stanovit konkrétní úkoly a postupy.

Za účelem zabezpečení důkladné přípravy ve všech oblastech české ekonomiky byla v roce 2005 na základě usnesení vlády ČR ustavena Národní koordinační skupina pro zavedení eura (NKS), jejímž cílem je koordinovat institucionální, legislativní a technické úkoly spojené s přípravou na zavedení eura v ČR.39

Obrázek č. 5 – Institucionální struktura pro zavedení eura v ČR Zdroj: www.zavedenieura.cz 39

Usnesení vlády ČR č. 1510 z 23.11.2005

52

V rámci národní koordinační skupiny plní svou funkci šest pracovních skupin, každá z nich má na starosti konkrétní oblast. NKS je v této souvislosti chápána jako hlavní orgán, který zajišťuje řízení technických příprav na zavedení eura. Členy jednotlivých pracovních skupiny jsou zejména zástupci vlády a další významní činitelé státních institucí.

Nejdůležitějším aktérem při přechodu na společnou měnu je Ministerstvo financí České republiky, jehož hlavním partnerem je Česká národní banka. Důvodem je skutečnost, že většina úkolů, které budou doprovázet zajištění technických příprav, spadá do oblasti působnosti naší centrální banky.

Budoucí přechod na společnou měnu a zajištění procesu s tím spojeného upravují dva základní dokumenty, které NKS v rámci své činnosti zpracovala a z nichž vyplývají hlavní zásady přechodu České republiky na společnou měnu. Prvním dokumentem je Scénář přechodu ČR na euro,40 na jehož základě byla vládou ČR schválena strategie jednorázového zavedení eura (tzv. scénář Big Bang), a druhým dokumentem je Národní plán zavedení eura,41 který obsahuje souhrn základních principů při přechodu na euro s vymezením hlavních úkolů pro jednotlivé sektory české ekonomiky.

Obrázek č. 6 – Harmonogram zavedení eura v ČR Zdroj: Ministerstvo financí ČR

40 41

Schváleno Usnesením vlády ČR č. 1200 z 25.října 2006 Schváleno Usnesením vlády ČR č. 353 z 11.dubna 2007

53

Mezi základní principy při přechodu na společnou měnu patří jednorázové zavedení eura formou tzv. velkého třesku („big bang“) prostřednictvím uvedení eura do oběhu v podobě bankovek a mincí, a zároveň současné provádění bezhotovostního platebního styku v nové měně. Dle zkušeností zemí, které se pro tento scénář rozhodly a euro již zavedly, se jedná o rychlou a nejméně nákladnou variantu.

Další důležitou zásadou, která byla schválena, bude paralelní oběh české koruny a eura v režimu tzv. duální cirkulace po dobu 14 dnů, následně bude muset být umožněno vyměnit bankovky a mince v české měně v komerčních bankách a centrální bance minimálně po dobu půl roku od zavedení jednotné měny. Pro účelnou propagaci jednotné měny bude nezbytné realizovat komunikační kampaň, která bude probíhat v době jednoho roku před přijetím eura a následně i bezprostředně po jeho zavedení. Protože není v současné době cílový termín zavedení eura stanoven, je v nejbližší době nutné realizovat pouze úkoly jako je například příprava legislativy, vyjasnění principů zaokrouhlování ve specifických případech, dopracování strategie duálního označování cen apod., tedy úkoly, na které nemá časové hledisko vliv. Jakmile bude znám termín přijetí eura, bude přikročeno k uskutečnění hlavních úkolů spojených se samotným přechodem. Vhodným vodítkem pro načasování startu klíčových činností může být rozhodnutí o vstupu České republiky do kurzového mechanismu ERM II, čímž se v důsledku vládního rozhodnutí o pobytu v ERM II jen po nezbytnou dobu nepřímo potvrdí vstup do eurozóny právě za další dva roky. Tato skutečnost by měla mít pozitivní vliv na přípravu všech ekonomických subjektů v České republice a subjekty by následně měly provést všechny nezbytné kroky a připravit se na zavedení eura. Během výše uvedené doby, po kterou bude znám termín zaveden eura, bude třeba zajistit konkrétní činnosti a opatření, které jednotlivé subjekty dostatečně připraví na budoucí společnou měnu i na vlastní přechod a podle nichž budou domácnosti, firmy a veřejný sektor lépe plánovat kroky vedoucí k hladkému přechodu a efektivněji alokovat náklady vynaložené na konverzi české měny na euro. Důležitým partnerem při sestavování akčních plánů na zavedení jednotné měny je právě centrální banka.

54

4.1 Přehled změn ve fungování ČNB

Mezi základní ekonomické úkoly, do kterých je Česká národní banka společně s ministerstvem financí a vládou ČR intenzivně zapojena, patří zejména vyhodnocování průběhu plnění konvergenčních kritérií v České republice. Dalším základním úkolem je v případě pozitivního vývoje při plnění těchto kritérií zajistit vstup ČR do kurzového mechanismu ERM II a navrhnout stanovení centrální parity kurzu CZK/EUR. V případě plnění kritérií konvergence je ČNB povinna požádat o vypracování mimořádné konvergenční zprávy Evropskou komisi a Evropskou centrální banku,42 což následně povede při schválení žádosti k určení termínu zavedení eura společně s určením výše přepočítacího koeficientu. Česká národní banka se průběžně připravuje na plné zapojení do činnosti všech orgánů v rámci Eurosystému.43 Nejdůležitější fází procesu příprav je oblast řízení měnové politiky, která dnem zavedení eura v České republice přejde plně do kompetence Evropské centrální banky. Technické přípravy v této oblasti budou vycházet právě z přípravy naší centrální banky na zapojení do Eurosystému, kroky pro zavedení jednotné měny bude důležité navrhnout s dostatečným časovým předstihem. Konečné úpravy se budou uskutečňovat již v praktickém provozu, který bude probíhat přibližně půl roku před vstupem do eurozóny. S ohledem na výše uvedenou skutečnost bude třeba zajistit podporu informačních systémů a technologií. Dolaďování informačních systémů proběhne zejména se zřetelem na budoucí účast představitelů ČR na jednáních institucí Eurosystému a na účast guvernéra ČNB na pravidelném zasedání Rady guvernérů ECB, což bude generovat značný nárůst administrativy.

42

Žádost o zpracování mimořádné konvergenční zprávy o vývoji v ČR je podána k Evropské komisi a ECB pouze v případě, že nebude období vstupu ČR do eurozóny spadat do období vypracování pravidelných zpráv, které probíhá v dvouletých cyklech 43 Eurosystém se skládá z ECB a národní centrálních bank zemí, které zavedly euro. V rámci Eurosystému vykonává ECB řídící roli, zatímco v rámci celého ESCB roli koordinační. Eurosystém a ESCB budou souběžně fungovat, dokud se všechny členské státy EU nestanou členy eurozóny.

55

4.2 Seznam hlavních činností Budoucí fungování centrální banky v Eurosystému bude podmíněno vypracováním nového zákona o ČNB. Při přípravě nového zákona se bude brát zřetel na vyřazení některých dosavadních činností a jejich převedení na Evropskou centrální banku včetně konkrétních pravomocí. Zásadní změnou v novém zákoně o ČNB bude přenesení rozhodovací pravomoci v oblasti měnové politiky na Radu guvernérů ECB. V současné je již připravena novelizace znění zákona, jeho účinnost však bude stejná jako termín zavedení eura.Vznik nového zákona o ČNB je součástí maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Nový zákon o ČNB se dotkne také oblasti emise bankovek a ražby mincí v eurech a zajišťování jejich oběhu, jelikož tato činnost bude bez výjimky v kompetenci ECB. Naší centrální bance tak bude nově příslušet pouze role zprostředkovatele, když bude zajišťovat realizaci dodávek bankovek od výrobců a po kontrole jejich kvality je právoplatně bude uvádět do peněžního oběhu. Krátkodobým nástrojem pro přechod na novou měnu bude tzv. Obecný zákon o zavedení eura, který by měl upravovat základní právní aspekty a principy zavedení eura. Tento zákon bude v procesu zavedení eura plnit pouze funkci přechodnou, na rozdíl od zmiňovaného zákona o ČNB. Součástí obecného zákona budou specifická pravidla, která budou upravovat pouze vlastní přechod na euro. Mezi tyto úpravy budou patřit pravidla pro přepočet cen, zůstatků na všech typech bankovních účtů a také postupy pro výměnu oběživa. Přepracováním ostatní legislativy je pověřena Národní koordinační skupina a v její působnosti konkrétně pracovní skupina pro legislativu. Jejím hlavním úkolem bude provést analýzu současných právních předpisů, a v případě potřeby úprav v souvislosti s přijetím eura navrhnout jejich novelizaci. Již nyní lze konstatovat, že nejvíce úprav bude vyžadovat legislativa v oblasti platebního styku, v oblasti devizové a novelizaci bude vyžadovat také oblast dohledu nad finančním trhem. Z uvedeného vyplývá potřeba dostatečného časového prostoru pro zajištění revize současné legislativy, což bude klást důraz na koordinovanou činnost politických výborů za účelem bezproblémového schválení připravované novelizace uvedených zákonů.

56

V souladu s účinností nově schválených zákonů bude ke dni zavedení eura v rámci výkaznictví ČNB nucena předávat statistická data do ECB. Veškeré statistiky budou od data přijetí společné měny vedeny v měně euro a ČNB bude povinna nově reportovat data na základě standardů zemí eurozóny a v termínech, které jsou již v současné době vyžadovány od členských zemí eurozóny.

Povinností ČNB bude zároveň převedení stávajících statistických databází na měnu euro, novou právní úpravou se bude řídit sestavování platební bilance České republiky a čtvrtletní vykazování finančních účty. Změny se dotknou rovněž oblasti správy devizových rezerv. Změnu ve vykazování jednotek v nové měně budou vyžadovat časové řady, které obsahují data uvedená v korunách.

Pro zajištění důkladné technické přípravy jednotlivých kroků bude nutné brát v úvahu vysoké nároky na přizpůsobení informačních systémů. Příprava informačních systémů a jejich přizpůsobení na novou měnu musí začít dostatečnou dobu před vlastním zavedením, v termínu přechodu proběhne konverze údajů uvedených v korunách na euro a bude třeba zajistit úpravu měnových symbolů v době přechodu.

Součástí kroků v oblasti informačních technologií bude vyhodnocení připravenosti informačních systémů a pokud bude třeba provést jakékoli úpravy, bude nutné na základě vytvořeného plánu vybrat konkrétní společnost, která v dostatečné míře provede realizaci vyžadovaných změn a před spuštěním informačního systému tento řádně otestuje. Při plánování změn v informačních technologií je důležité zahájit přípravu ve vhodnou dobu s ohledem na všeobecnou životnost informačních systémů kolem 3-5 let. Dříve přijaté úpravy by nemusely brát v úvahu až posléze schválenou legislativu, naopak načasování změn blíže k termínu přijetí eura se může zdát rizikovým z důvodu složitosti informačních technologií.

Z výše uvedeného lze vyvodit fakt, že část přípravných prací bude zahájena až okamžikem, kdy česká vláda oznámí termín zavedení eura. Při svém rozhodnutí by měla zohlednit zmíněnou životnost informačních systémů. Převážnou většinu potřebných úprav je však možné realizovat již nyní, zároveň při těchto změnách bude možné využít získané zkušenosti v oblasti IT z členských zemí eurozóny, které euro v poslední době zavedly.

57

V rámci finančního sektoru bude nutné zajistit s dostatečnou časovou rezervou úpravu systémů pro uvádění hodnot zároveň v korunách a eurech u zůstatků bankovních účtů, v cenících a výpisech z účtů. Povinností duálního označování cen a peněžních částek budou taktéž dotčeny informační systémy využívané pro provádění operací na volném trhu, pro oblast peněžního oběhu a vedení účetnictví.

Účetnictví ekonomických subjektů se bude muset přizpůsobit metodice eurozóny, účetní výkazy budou od data přijetí jednotné měny harmonizovány dle pravidel Evropské centrální banky. Pro oblast účetnictví to bude znamenat rovněž provedení systematických změn, které budou vyžadovat úpravu informačních systémů.

4.3 Platební styk 4.3.1 Bezhotovostní platební styk

V současné době poskytuje Česká národní banka vedení účtů mezibankovního platebního styku komerčním bankám v systému CERTIS. Od data zavedení eura bude povinnost vést tyto účty buď dočasně v systému CERTIS,44 nebo již v evropském systému TARGET, v jehož rámci v současné době vypořádávají finanční operace centrální banky zemí, které jsou členy měnové unie. Jde především o platby mezi centrální bankou a komerčními bankami a systém rovněž slouží k vypořádání obchodů s cennými papíry. Podstatným krokem v procesu příprav na zavedení eura bude bezproblémový přechod všech platebních systémů na novou měnu a vstup do evropského systému TARGET. Protože se nebude jednat o jednoduchou záležitost, lze uvažovat o včasném přijetí konkrétních činností, které povedou k přechodu na nový systém ještě v době, kdy jako národní měna bude ještě koruna. Za účelem hladkého vypořádání plateb mezi oběma systémy v době přechodu na systém evropský bude nezbytné zajistit jejich vzájemné propojení.

44

Rada guvernérů ECB rozhodla, že po vstupu do TARGET mohou jednotlivé centrální banky vést mimo tento systém účty bank pro vypořádání mezibankovních plateb maximálně 4 roky

58

4.3.2 Hotovostní platební styk

Jednou z nejnáročnější oblastí, kterou bude Česká národní banka zastřešovat a v níž bude muset dokonale provést technické přípravy, je vlastní zajištění uvedení nové měny do oběhu. Přechod na společnou měnu bude zároveň znamenat stažení dosavadní národní měny z oběhu. „Podle odhadů sekce peněžní a platebního styku bude pro výměnu hotovostí nutno zajistit 230 – 250 mil. kusů bankovek a cca 1 mld. mincí. Současně bude třeba stáhnout z oběhu zhruba 300 mil. kusů bankovek a 800 mil. ks mincí, což bude představovat vysoké nároky nejenom na výrobu či jinou formu zajištění bankovek a mincí, ale i na zvládnutí logistické podpory a zajištění odpovídajících bezpečnostních pravidel.“ (zdroj: Ministerstvo financí Národní plán zavedení eura) Na základě dohody představitelů naší centrální banky a ECB bude počáteční zásoba bankovek vypůjčena o konkrétní centrálních bank účastnících se Eurosystému. Vzhledem k tomu, že euro jako národní měna funguje již v 16 zemích Evropy, mohou se finanční instituce, soukromé osoby i podnikatelé předzásobit před termínem přijetí eura také nákupem nové měny ve formě bankovek i mincí v bankách zemí eurozóny. Dle zkušeností zemí, které euro zavedly v předchozích letech, bude veřejnost předzásobena tzv. eurobalíčků, které budou obsahovat sadu mincí v měně euro. Centrální banka zahájí předzásobení komerčních bank v období 3 měsíců před stanoveným termínem přijetí eura bankovkami a mincemi v nové měny formou zápůjčky (tzv. frontloading), komerční banky následně budou mít úlohu zprostředkovat novou měnu podnikatelům v období jednoho měsíce před datem přijetí eura (tzv. subfrontloading). Po přechodu české ekonomiky na novou měnu budou bankovky i mince v euru dány k dispozici veřejnosti. Následně bude po dobu 14 dnů souběžně se zaváděním nové měny do oběhu přikročeno ke stahování české koruny z oběhu, což bude činností poboček centrální banky, které zajistí personální obsazení a dostatek míst pro úschovu a následné zničení stažených bankovek a mincí.

59

4.3.3 Metodika zaokrouhlování a zarovnávání

Za účelem zjednodušení přepočítávání peněžních částek z českých korun na eura byl vládou ČR přijat dokument s názvem Základní pravidla přepočtu. Vznik tohoto dokumentu potvrdil důležitost metody přepočítávání a zaokrouhlování, v rámci dokumentu jsou obsažena pravidla přepočtu peněžních částek pomocí různých příkladů s využitím přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem. Jsou zde uvedeny rovněž příklady následného zaokrouhlování již přepočítaných částek. V rámci přechodu na jednotnou měnu bude potřeba zohlednit povinnost duálního označování cen. Právě na splnění této povinnosti bude nezbytné využít stanovená pravidla pro přepočet cen a peněžních částek, neboť v tomto období45 budou ceny uváděny současně v korunovém vyjádření i v euru. Důvodem pro zajištění tohoto opatření je zajistit uplatnění princip nepoškození občana a umožnit veřejnosti počáteční jednoduché vnímání nové měny.

Zajistit ochranu subjektů soukromého sektoru bude nutné při přepočtu částek z korun na eura a především při jejich následném zaokrouhlení. Z uvedeného vyplývá, že zarovnávání peněžních částek směrem dolů povede ke snížení příjmů veřejných rozpočtů například při platbách daně z příjmu, cel apod., v případě, kdy se peněžní částky budou zaokrouhlovat směrem nahoru, se budou naopak výdaje státního rozpočtu zvyšovat, například při výplatě mezd zaměstnanců veřejného sektoru, důchodů atd.

Dalším důležitým pojmem, který se bude bezprostředně veřejnosti dotýkat, je metoda zarovnávání. Tento způsob se bude využívat zejména v případech, kdy není bezprostředně možné zajistit technické úpravy, a v daném okamžiku nelze využít zmíněnou metodu zaokrouhlování. Příkladem může být uskutečnění platby přes prodejní automat, který přijímá pouze určitou hodnotu mincí či bankovek, další variantou je provedení platby v případě, kdy je zažitým jevem provádění plateb na celé částky bez uvádění desetinných míst, například nákup kolků, platba pokut atd.46

45

Dle doporučení Evropské komise je délka tohoto období 6 měsíců před zavedením eura a jeden rok po jeho zavedení. 46 Zdroj: Ministerstvo financí ČR – Zpráva o plnění národního plánu v ČR

60

4.4 Komunikace s veřejností Česká národní banka bude mít ve své kompetenci naplánování a zejména realizaci komunikační kampaně zaměřenou na oblast zavedení nové měny euro. Cílem v této oblasti bude zejména poskytovat aktuální a komplexní informace v celém průběhu procesu zavádění jednotné měny, informovat podrobně veřejnost o dopadech vstupu České republiky do měnové unie. Dalším významným účelem kampaně bude detailně seznámit veřejnost s konkrétními parametry nových bankovek a mincí během doby výměny za novou měnu. Z pozice centrální banky se bude rovněž očekávat podpora důvěryhodnosti celého procesu.47 Aktivity realizované centrální bankou budou součástí strategické komunikační kampaně zastřešované Národní koordinační skupinou a v rámci její působnosti skupinou pro komunikaci. Komunikační kampaň již v současné době průběžně doprovázejí konkrétní realizované aktivity za účelem zasvěcení veřejnosti do problematiky zavedení jednotné měny, jako je pořádání konferencí a seminářů, zveřejňování článků na téma euro a zařazování rozhovorů s politiky a ekonomy v různých médiích. Jednou z aktuálních forem komunikace směrem k veřejnosti je umístění Národního plánu zavedení eura v České republice na internetové stránky.48 Pracovní skupina pro komunikaci rovněž zprovoznila speciální webovou stránku věnovanou zavedení eura v ČR s názvem domény www.zavedenieura.cz. Cílem kampaně bude včasné informování všech ekonomických subjektů v dostatečném rozsahu o všech náležitostech, které budou pro tyto subjekty ze zavedení eura plynout. Dalším smyslem hlavní informační kampaně bude předejít skutečnosti, kdy koneční příjemci (obyvatelstvo, podniky, obchodníci, státní správa, místní samospráva) informací budou muset informace spojené se zavedením eura složitě vyhledávat. Za účelem zjišťování názoru veřejnosti budou průběžně uskutečňovány průzkumy veřejného mínění, na základě jejich výsledků proběhne případná aktualizace komunikační strategie tak, aby reagovala na současné potřeby různých cílových skupin. 47

Zdroj: Národní plán zavedení eura v České republice Internetové stránky ČNB dostupné na www.cnb.cz a internetové stránky Ministerstva financí České republiky dostupné na www.mfcr.cz 48

61

5 Dopady zavedení eura na ekonomické subjekty v ČR

Zásadním dokumentem, který ovlivní přípravy České republiky v procesu zavádění jednotné měny euro, je vládou schválený dokument Národní plán zavedení eura v ČR. Na základě tohoto dokumentu vznikla Národní koordinační skupina a v současnosti již v její působnosti fungují pracovní skupiny monitorující hlavní oblasti, kterých se přijímané změny dotknou. Nejpodstatnějším úkolem bude dostat všechny právní předpisy a vzniklá doporučení k široké veřejnosti, podnikům, orgánům státní správy i místní samosprávy takovým způsobem, ze kterého bude patrno, jakou roli má každý subjekt v procesu zavádění eura. V polovině roku 2008 byl proveden průzkum veřejného mínění49 v členských státech EU, které doposud nepřijaly společnou měnu euro, ale plánují vstoupit do eurozóny v příštích letech. Podle průzkumu si pouze 39 % obyvatel naší země správně myslí, že členské státy Evropské unie se nemohou samy rozhodnout, zda přijmout euro či nikoliv. Dalším důležitým výstupem je skutečnost, že 72 % respondentů se nejvíce obává zneužití přijetí eura ke zvyšování cen a pouze polovina dotazovaných obyvatel se cítí být o zavedení eura dobře informována. Tyto údaje jsou jasným signálem, že přípravy na zavedení společné měny nejsou zdaleka u konce a po termínu stanovení eura bude hrát veledůležitou roli komunikační kampaň. Zavedení eura bude mít bezprostřední dopad na všechny ekonomické subjekty v České republice. Podstatnou roli bude hrát příprava dílčích kroků pro hladký přechod na novou měnu, stanovení kompetencí a odpovědností za jejich průběžné plnění. V této kapitole jsou zmíněny skutečnosti, které v době před přijetím i po zavedení společné měny zasáhnou jednotlivé ekonomické subjekty, zároveň jsou zde zaznamenány zkušenosti zemí, které euro jako svou měnu zavedly v posledních letech.

49

Průzkum probíhal od 5. do 9.května 2008, výsledky dostupné na: http://ec.europa.eu/economy_finance/pdf/2008/euro_related/fleb237_analytical_en.pdf.

62

5.1 Obyvatelstvo – ochrana spotřebitele Přechod na jednotnou měnu bude pro soukromé osoby znamenat, že při cestě do zemí eurozóny nebude nutné měnit peníze, což uspoří nejen čas při hledání směnárny s nejvýhodnějším kurzem, ale také poplatky za výměnu peněz. Při nákupech v zahraničí se každý bude snadněji orientovat v cenách, euro bude umožňovat porovnání ceny konkrétního zboží v tuzemsku a v zahraničí. Snazší porovnatelnost cen zvýší konkurenční tlak, což spotřebitelům přinese dlouhodobé výhody ve formě nižších cen, vyšší kvality a pestřejší nabídky zboží a služeb. Zároveň společná měna zabezpečí snížení transakčních nákladů a stát pozbude nejistotu ve vývoji kurzu své měny.50 Za účelem zjistit názor veřejnosti k tématu přijetí eura proběhl výzkum, v jehož průběhu měli čeští občané vybírat vždy tři největší výhody a nevýhody zavedení eura. U výhod uvedlo 85 % dotázaných zjednodušení cestování bez nutnosti výměny peněz, 78 % snadnější porovnatelnost cen v jednotlivých zemích a 56 % odstranění poplatků při výměně měn. U nevýhod uvedlo 91 % dotázaných zvyšování cen zboží a služeb, 72 % dotázaných uvedlo politování, že ČR přijde o svou národní měnu, a 61 % nepoctivé zaokrouhlování.51

Obrázek č. 7 – Co si Češi myslí o zavedení eura jako společné měny Zdroj: http://www.gfk.cz/cz/default.aspx 50

Zdroj: SINGER, Miroslav – Euro, statistika a deflace, s. 31 Průzkum provedla agentura Gfk v rámci výzkumu online dotazováním reprezentativního vzorku 500 uživatelů internetu ve věku 17-79 let. 51

63

Možnost spotřebitelů realizovat výhody plynoucí ze zavedení eura v České republice bude mít začátek k 1.lednu roku, kdy euro nahradí česko korunu jak v hotovostním, tak i bezhotovostním platebním styku. Konkrétní rok, kdy euro nahradí naši současnou národní měnu, uvede vláda ve svém prohlášení pravděpodobně v roce 2009. Přibližně půl roku před dnem zavedení jednotné měny euro bude rovněž oznámen oficiální přepočítací koeficient ve tvaru 1 € = xx,xxxx Kč. Zavedení jednotné měny euro bude pro všechny spotřebitele znamenat nutnost zvyknout si na novou měnu. České bankovky a mince budou nahrazeny bankovkami a mincemi v evropské měně. Před zavedením eura bude dostatek času na výměnu českých korun, k čemuž se bude moci využít několik možných způsobů. Základní, a pro všechny strany nejjednodušší variantou, bude vklad finančních prostředků na bankovní účet, kde se ke dni zavedení eura ihned převede celková uložená částka v českých korunách na eura. Následně si občané budou moci kdykoli vybrat hotovost z bankomatu či přímo na přepážce své banky v nové měně. Další možností, jak konvertovat české koruny na euro, je využít období duální cirkulace, které začne dnem zavedení eura a bude trvat dva kalendářní týdny. V průběhu duální cirkulace budou muset všichni obchodníci přijímat platby za své zboží a služby souběžně v českých korunách a eurech, ale budou mít povinnost zpět vydávat pouze v eurech. Nadále bude existovat možnost vyměnit si finanční prostředky, které budou mít občané doma v hotovosti, u jakékoli komerční banky a v pobočkách České národní banky. Ceny za zboží a služby, včetně účtenek, výpisů z bankovních účtů a mzdových listů, budou pro snazší přivyknutí si na částky v nové měně uváděny jak v českých korunách, tak i v eurech. Nejdiskutovanějším tématem při zavádění eura je z pohledu spotřebitelů jednorázové zvýšení cen (obrázek č. 7), respektive pocit občanů, že byli při zavedení eura poškozeni. Zkušenosti z 12 států, které zavedly euro v roce 2002, ukazují, že ceny byly vnímány tak, že se nadměrně zvýšily, což se ve skutečnosti plně nepotvrdilo. Zavedení eura z ekonomického pohledu nepředstavovalo důvod ke zvýšení cen a podíl zavedení eura na celkové inflaci eurozóny v té době představoval pouze 0,09 – 0,28 % na celkové inflaci 2,5 % (blíže viz. následující tabulka č. 7).

64

Belgie Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemí Portugalsko Rakousko Řecko Španělsko Eurozóna – EA 12

2000 2,7 2,9 1,8 5,3 2,6 3,8 1,4 2,3 2,8 2,0 2,9 3,5 2,8

2001 2,4 2,7 1,8 4,0 2,3 2,4 1,9 5,1 4,4 2,3 3,7 2,8 3,0

2002 1,6 2,0 1,9 4,7 2,6 2,1 1,4 3,9 3,7 1,7 3,9 3,6 2,8

2003 1,5 1,3 2,2 4,0 2,8 2,5 1,0 2,2 3,3 1,3 3,4 3,1 2,4

2004 1,9 0,1 2,3 2,3 2,3 3,2 1,8 1,4 2,5 2,0 3,0 3,1 2,2

2005 2,5 0,8 1,9 2,2 2,2 3,8 1,9 1,5 2,1 2,1 3,5 3,4 2,3

Tabulka č. 7 – Porovnání míry inflace v zemích eurozóny Zdroj: Eurostat

Dlouhodobě trvající zdražování v důsledku přechodu z jedné měny na druhou se při zdravém ekonomickém pohledu může v tržní ekonomice jevit jako nesmyslné. Přičinění jednotlivých obchodníků a výrobců na výši ceny je daleko menší, poněvadž zdražení zaznamenané při přechodu z koruny na euro bude v krátké době zcela vyloučeno silami nabídky a poptávky.

Jelikož je zavedení společné měny vnímáno jako nástroj, který vede ke zvyšování cenové hladiny, bude třeba zavést preventivní opatření, která umožní porovnání ceny v korunách a eurech. Těmito opatřeními by měly být povinnost duálního označování cen, průběžná kontrola cen a zavedení tzv. etického kodexu.52

Tyto prvky bude třeba zapracovat do legislativního rámce České republiky tak, aby odpovídaly charakteristice tuzemské podnikatelské sféry a podmínkám české ekonomiky. Účelem by mělo být zajištění rovného a etického chování obchodníků a podnikatelů a rovněž poskytování přehledných informací veřejnosti a konečným spotřebitelům o vztahu konkrétního prodejce k problematice zavedení eura.

52

Jedná se o jakési vzorové čestné prohlášení, v němž se podnikatel zavazuje, že nevyužije zavedení eura k neopodstatněnému zvýšení cen a že usnadní svým zákazníkům přechod na euro. Takovýto podnikatel je umístěn do veřejného seznamu signatářů jmenovaného kodexu a ve své prodejně může umístit na viditelné místo logo stvrzující svůj závazek.

65

Dalším opatřením bude uvádění podnikatelských subjektů, které využijí zavedení eura k neopodstatněnému nadměrnému zvýšení cen, na tzv. černou listinu, což je veřejně dostupný seznam, který obsahuje obchodní název nebo jméno podnikatele a sídlo jeho podniku. Možnosti zařadit uvedené subjekty na tento seznam využilo Slovensko, poslední přistupující země do měnové unie. Zásadním aspektem při konstrukci tzv. černé listiny by měla být součinnost všech ekonomických subjektů v České republice. Občané budou moci v tomto směru využít bezplatnou telefonní linku, na kterou budou adresovat svá podezření o nadměrném zvýšení ceny nebo podezření na špatné přepočtení ceny.

Příčinou důsledné pozornosti, která je věnovaná opatřením majícím zamezit zneužití procesu zavádění eura k neodůvodněnému zvyšování cen, jsou zkušenosti zemí, které tento proces již absolvovaly. Kromě zákonných opatření se vlády dohodly s největšími dovozci, výrobci a distributory, že nebudou měnit ceny přibližně u šesti tisíc položek zboží a služeb v období mezi říjnem kalendářního roku před přijetím eura a březnem roku, kdy již euro fungovalo jako měna.

Nejnovější zkušenost na Slovensku potvrzuje správnost rozhodnutí zřídit monitorovací centra, která sledují ceny osmdesáti základních potravin a služeb. Dalších téměř 200 položek sleduje každých čtrnáct dní slovenský statistický úřad, který případné hříšníky uvádí na černou listinu. Lze konstatovat, že prozatím se alespoň větší obchodníci snaží ceny nezvyšovat a velké obchodní řetězce dokonce začaly obesílat své dodavatele se žádostí, aby stejné ceny držely alespoň po dobu prvního čtvrtletí roku 2009.

Vhodným řešením pro uvedení nové měny do oběhu, se zdá být uskutečněná propagační kampaň na Slovensku, kdy v polovině listopadu 2008 byly do poštovních schránek všech slovenských domácností odeslány dva miliony tzv. eurobalíčků. Tyto zásilky obsahovaly přepočítací kalkulačku, informační brožuru o nové měně a leták se zmínkou o datumu zavedení eura.

V prosinci 2008 dala slovenská centrální banka k dispozici prostřednictvím komerčních bank a pošt tzv. startovací balíčky, s jejichž pomocí si lidé měli uvědomit sílu společné měny. Jednalo se o sady mincí v nové měně euro odpovídající hodnotě 500 slovenských korun.

66

Ze zkušeností zemí, které jako poslední v řadě vstoupily do eurozóny, lze vyvodit závěr, že přechod na euro by měl zrovna tak v České republice proběhnout bez větší komplikací, neměla by se projevit výrazná odlišnost v jednání obyvatel České republiky oproti občanům již přistoupivších zemí a přechod na euro a vnímání eura jako nové měny by v konečném důsledku měl znamenat jen další krok v integraci České republiky do evropských struktur.

5.2 Podnikatelská sféra

Firmy, které obchodují se zahraničními subjekty, při svém finančním plánování a rozhodování musí v současné době zvažovat především dopady změn měnového kurzu do její bilance. Proti tomuto riziku se firmy v současné době zajišťují u komerčních bank, avšak náklady na toto zajištění jsou pro firmy vysoké, což po termínu zavedení eura bude znamenat snížení nákladů v této oblasti. Další výhodu spjatou se zavedením eura bude pro podnikatelské subjekty představovat úspora za vedení několika účtů v různých měnách, po zavedení eura se bude moci využívat pouze jednoho devizového účtu v cizí měně, což zároveň bude generovat vysoké úspory na transakčních nákladech s ohledem na skutečnost, že podíl českého zahraničního obchodu se zeměmi eurozóny dosahuje téměř 75 % podílu celkového zahraničního obchodu. Přestože v České republice vykazují úrokové sazby dlouhodobě klesající trend, komerční banky nabízejí podnikatelům, kteří vyvážejí své produkty na zahraniční trhy, úrokové sazby vyšší oproti zemím eurozóny. Nízké úrokové sazby přitom významně ovlivňují ekonomický růst a přispívají k přibližování české ekonomiky ekonomikám zemí eurozóny. Z následujícího grafu č. 6 lze spatřit snižování dlouhodobých úrokových sazeb u 10-letých vládních dluhopisů, což je měřítkem pro splnění konvergenčního kritéria dlouhodobých úrokových sazeb.

67

Graf č. 6 – Konvergence dlouhodobých úrokových měr Zdroj: www.zavedenieura.cz

Všechny podnikatelské subjekty se budou muset na zavedení eura dobře připravit a s dostatečným časovým předstihem zajistit naplánování konkrétních kroků k přechodu na novou měnu. Cílem těchto příprav by mělo být zabezpečení účelného vynaložení finančních prostředků a zajištění úspory na straně nákladů. Při zajišťování technických příprav se bude přístup firem zásadně odlišovat vzhledem k jejich velikosti, oboru podnikání a přístupu vedení firem k zodpovědnému chování při zavádění eura. Přechod na novou měnu bude v počátečním stadiu přechodu na novou měnu znamenat vynaložení větších nákladů zejména v oblasti informačních technologií, příprav marketingových kampaní a také v oblasti vykazování účetních dat. K provedení těchto významných úprav bude nutné zajistit dostatek lidských zdrojů a vyčlenit na ně část finančních prostředků, které by za normálních okolností mohly využít pro realizaci svých investičních záměrů.

68

V rámci procesu zavádění nové měny bude nezbytné, aby si každá firma určila osobu odpovědnou za provedení technických příprav. Tato pověřená osoba by se měla podrobně seznámit se všemi aspekty zavádění eura a ve spolupráci s managementem firmy by měla vytipovat činnosti, které se v souvislosti s eurem vykonají. V připravovaném plánu firmy pro zavedení eura bude nutné posoudit, zda si vlastní přechod vyžádá úpravu dokumentů potřebných pro podnikatelskou činnost či jak se tato změna projeví v již sjednaných smlouvách.53 Od okamžiku zavedení eura budou mít firmy povinnost převést všechny peněžní částky z českých korun na euro podle oficiálního přepočítacího koeficientu. Obchodníci a poskytovatelé služeb budou mít povinnost duálního označování cen (na cenovkách, paragonech atd.), čili povinnost uvádět peněžní částky v českých korunách i v eurech. Přechod na novou měnu by obchodník neměl zneužít k neodůvodněnému zvýšení ceny. Při rozhodování o změně ceny zboží či služby by měl obchodník naopak zvažovat spíše možnost získání konkurenční výhody před ostatními podnikateli. Oznámení o úpravě cen ve prospěch svých zákazníků bude určitě spolehlivým prvkem v reklamních materiálech, což otevírá podnikatelům nové možnosti ke zlepšení marketingové politiky a v této souvislosti se firmě bude nabízet více obchodních příležitostí. Nemalé investice bude rovněž vyžadovat pořízení nových účetních programů a dalších nezbytných prvků informačních systémů. Firmy by měly zvážit modernizaci stávajících informačních systémů a také se přesvědčit, zda program, zakoupený v době cca tři roky před zavedením nové měny, bude schopen pracovat i s částkami uvedenými v eurech. Firmy budou do okamžiku zavedení eura vést účetnictví povinně v korunách. Každá účetní jednotka bude vykazovat účetní závěrku za poslední rok před zavedením eura v korunách i v eurech, účetní data za minulá období bude postačovat vyjádřit pouze v korunách. V rámci hotovostního platebního styku bude firma muset zvážit množství peněz v nové měně pro vlastní předzásobení. Komerční banky poskytnou eurobankovky a euromince pro podnikatelskou sféru jeden měsíc před zavedením eura, doprovázet toto předzásobení bude předem uzavřená objednávka specifikující požadovaný objem a strukturu hotovosti. 53

Jedním z hlavních principů zavedení eura v České republice je princip právní jistoty, který znamená, že všechny uzavřené smlouvy (hypoteční, pojistné, nájemní a další), které obsahují údaje v českých korunách, zůstanou po zavedení eura nadále v platnosti, pouze se podle přesných pravidel přepočtou korunové částky na částka v euro. Již existující smlouvy proto nebude třeba měnit, u nově uzavíraných smluv bude žádoucí zvážit úpravu jejich formální stránky.

69

Zkušenosti ze zemí, které již euro zavedly, naznačují, že v maloobchodní síti a prodejnách jsou požadavky na hotovost v prvních dnech po zavedení eura třikrát až pětkrát větší oproti normálnímu stavu, což bude znamenat navýšení množství zpracovávané hotovosti v těchto obchodech. Zavedením eura do hotovostního oběhu budou dotčeni právě zaměstnanci firem, kteří přicházejí do přímého styku s hotovostí. Dá se předpokládat, že budou vystaveni větší pracovní zátěži, neboť je čeká náročné období duálního oběhu, které bude trvat dva kalendářní týdny. Jejich příprava bude vyžadovat proškolení ve znalosti ochranných prvků eurobankovek, rovněž bude vhodné informovat je o zkušenostech, které měli zaměstnanci na podobných pracovních pozicích v jiných zemích, které euro zavedly v předcházejících letech. Ze zkušeností na Slovensku vyplývá, že někteří obchodníci v období duální cirkulace, i za cenu ztráty tržeb, ponechaly své obchody uzavřené, neboť se obávali nedostatku hotovosti, především mincí v měně euro na vracení a tím faktu, že si občané z jejich prodejny udělají směnárnu. Za tímto účelem byla schválena vyhláška, dle které mohl obchodník odmítnout bankovku, která bude čtyřikrát převyšovat hodnotu nakoupeného zboží. Částečné problémy s předzásobením eury potvrzují i údaje slovenského ministerstva hospodářství, podle jehož odhadů si desetina obchodníků pro mince na druhou stranu vůbec nepřišla. Celkově však podnikatelé a obchodníci zvládli přípravu dobře, proběhlo včasné, kvalitní a dostatečné předzásobení hotovostí v euru, stejně tak proběhla kvalitní komunikace vůči klientům a zákazníkům. Čeští exportéry již delší dobu volají po stanovení termínu zavedení eura, protože kvůli průběžně posilující koruně jim klesají zisky z vývozu svého zboží. Pevný kurz po přijetí eura nebude připouštět možnost kolísání, což bude mít za následek vyšší inflaci, a následně vyšší mzdy, což může způsobit ztrátu cenové konkurenceschopnosti firem obchodujících se zahraničními subjekty. Lze tedy konstatovat, že přijetí eura nebude mít zásadní vliv na hodnotu obchodů realizovaných se zahraničními firmami. Taktéž lze zmínit fakt, že některé další země se už na vstup do eurozóny připravují nebo mají alespoň časový plán pro zavedení eura, což může ovlivnit nové investice v České republice a další fungování podnikatelských subjektů. Po uklidnění situace v ekonomickém prostředí Evropské unie, vyvolané světovou finanční krizí, je tedy oprávněné mluvit o potřebě sdělení termínu přijetí eura nejpozději do roku 2010.

70

5.3 Orgány veřejné správy

Přechod na jednotnou měnu euro bude pro orgány veřejné správy a samosprávy znamenat potřebu upravit řadu právních předpisů. Nezbytné bude poskytnout kvalitní pomoc soukromému sektoru a zajistit též bezproblémový chod vlastní činnosti. Zástupci krajských a obecních úřadů budou muset být připraveni podávat informace o možných dopadech, které zavedení eura přinese v každodenním životě občanů. Na počátku by příprava zástupců všech úřadů měla znamenat seznámení se s dostupnými materiály, které se zabývají zkušenostmi ze zavedením eura v jiných státech Evropské unie. Největší důraz bude podstatné klást, vzhledem ke společné historii, na zaznamenání zkušeností s přípravami na přijetí eura na Slovensku, které přijalo euro k 1.1 2009. Úkolem veřejné správy bude studium metodických materiálů a doporučení, které se věnují problematice zavedení eura a vyhodnocování potřebných změn ve svém resortu, které bude nutno v souvislosti se zavedením eura provést. Veřejné finance zahrnují státní rozpočet, státní fondy a rozpočty územních samospráv. Státní rozpočet ČR na kalendářní rok v současnosti stanovuje výši celkových příjmů, celkových výdajů a výsledné saldo v korunách, ode dne zavedení eura budou peněžní jednotky vyjadřovány v eurech. Přijetí eura bude znamenat, že příprava státního rozpočtu na rok, kdy bude euro zavedeno, bude prováděna v korunách a rovněž v eurech. Přechod na euro se dotkne bez výjimek všech účetních jednotek. Tyto budou mít povinnost vykázat účetní závěrku v roce před zavedením eura v korunách a eurech podle již existujícího přepočítacího koeficientu. Výsledná daňová povinnost účetní jednotky (odvod nebo vratka daně) se následně rovněž přepočítá na novou měnu. S ohledem na zavedení společné měny budou úpravu vyžadovat sazby soudních a správních poplatků, zrovna tak v oblasti místních poplatků územní samosprávy bude muset být přikročen k jistým změnám.54

54

V rámci přechodu na euro bude nutné upravit nejen sazby stanovené pevnou částkou, ale i základ procentních poplatků, je-li cena předmětu poplatku vyjádřena peněžní částkou v korunách.

71

Finančně náročnou operací bude příprava na zavedení eura v oblasti informačních systémů. Vzhledem k jejich rostoucí roli bude nutné, aby příprava v této oblasti byla provedena kvalitně a aby byl ponechán dostatečný časový prostor pro jejich testování. Součástí testování by měla být revize existujících informačních systémů, v jejímž rámci je potřeba brát v úvahu dobu cca tří let před zavedením eura, vzhledem k rychlejšímu morálnímu opotřebení informačních systémů a jejich následné funkčnosti při změně peněžních jednotek. Úkoly v této oblasti by měly zahrnovat stanovení plánu konverze a úprav finančních informačních systémů. Důležitým aspektem pro hladký průběh přechodu na novou měnu bude převedení informačních systémů dva roky před zavedením eura, vlastní testování by mělo začít probíhat minimálně jeden rok předcházející zavedení eura. Během této fáze proběhne doladění a odstranění nedostatků zjištěných během testovacího provozu, následně budou spuštěny informační systémy, které již budou připraveny na podmínky eura jako zákonného platidla. Po oznámení konkrétního data zavedení společné měny v ČR začne samotná příprava veřejné správy i samosprávy. Pro zajištění a kontrolu probíhajících úkolů bude vhodné řídit se analýzou vypracovanou národní skupinou pro veřejné finance, která bude zabezpečovat veškerou odbornou pomoc a součinnost pro zajištění bezproblémového přechodu euro.

5.4 Banky a ostatní subjekty finančního sektoru

Klíčovým aspektem při přechodu na jednotnou evropskou měnu bude její uvedení do ekonomiky jako oběživa v podobě bankovek a mincí. Tento úkol bude základní činností České národní banky, která tři měsíce před stanoveným termínem přechodu na euro poskytne komerčním bankám oběživo v měně euro formou tzv. frontloadingu. Banky následně v rámci druhotného předzásobení poskytnou jeden měsíc před termínem přechodu na euro bankovky a mince nefinančnímu sektoru.

72

Souběžně se zavedením eura do oběhu bude přikročeno ke stažení českých korun jako dosavadního oběživa. Toto opatření se bude týkat podnikatelských subjektů, které budou mít v době duální cirkulace povinnost přijímat platby v korunách českých i eurech, ale vracet zpátky jen v eurech. Českou měnu podnikatelé následně odvedou na účty v komerčních bankách, které zajistí jejich další přesun do centrální banky k jejich konečnému znehodnocení. V následujícím grafu lze spatřit skutečnost, kdy přibližně za týden po zavedení nové měny bylo staženo již 80 % národního oběživa v ekonomikách Malty a Kypru. Bezplatná výměna oběživa probíhala v komerčních bankách na Maltě do 31.března 2008 a na Kypru do 30.června 2008. Pro výměnu v centrální bance stanovily obě země lhůtu deseti let od skončení duálního oběhu. Přechod na euro byl podle centrálních bank obou zemí zakončen úspěšně a odezva veřejnosti byla pozitivní.

Graf č. 7 – Hotovostní platby v obchodech na Maltě a Kypru v eurech a národních měnách Zdroj: ECB

Naopak stahování dosavadní národní měny z oběhu bylo na Slovensku pomalejší než v zemích, které zaváděly euro naposledy. Třináct dní po zavedení eura jím v obchodech platilo 87 % Slováků, na Kypru to bylo 92 % lidí, ve Slovinsku a na Maltě dokonce 95 % lidí.

73

Co se týká ostatních činností bank, v souvislosti se zavedením eura do hotovostního platebního styku budou muset, jako provozovatelé téměř 3000 bankomatů, v relativně krátkém časovém období zajistit změnu software a technického vybavení a změnit nastavení komunikace s autorizačními zúčtovacími centry tak, aby úpravou bankomatů na měnu euro nebyl narušen hotovostní peněžní oběh. V období duálního označování cen se při provozu bankomatů bude využívat nastavení obrazovek a tisku stvrzenek v české měně i měně euro. Obdobně bude nutno upravit ostatní peněžní automaty a jiné zařízení přijímající bankovky i mince, úpravy bude nutné provést na strojích pro ověřování pravosti a zpracování bankovek a mincí národní měny. Stejně tak jako u bankomatů, i platební terminály pro bezhotovostní placení za zboží a služeb budou vyžadovat adaptaci na zavedení eura, zejména se bude jednat o úpravu software a o stanovení pravidel pro zúčtování platebních transakcí po datu zavedení nové měny. Při jejich nastavení na měnu euro bude vhodné využít zkušeností a doporučení mezinárodních karetních společností.55 V rámci úprav spojených s produkty komerčních bank bude nutné připravit realizaci převod všech typů bankovních účtů vedených v korunách na eura podle přepočítacího koeficientu. Při konverzi účtů na eura bude muset být celý proces koordinován tak, aby byla zachována původní čísla účtů klientů. Pravidla pro přepočet zůstatků na účtech bank budou stejná jako obecná pravidla pro zaokrouhlování peněžních částek – viz. následující tabulka. Zůstatek v EUR po přepočtu daným kursem Kurs: Zůstatek v CZK 10,00 120,00 1 456,85 57 000,00 465 305,28 5 000 000,00 180 000 000,00 500 000 000,00

24,3187

24,3189

24,567

0,41 4,93 59,91 343,88 133,64 603,10 711,44 309,56

0,41 4,93 59,91 343,86 133,48 601,40 650,57 140,47

0,41 4,88 59,30 2 320,19 18 940,26 203 525,05 7 326 901,94 20 352 505,39

2 19 205 7 401 20 560

2 19 205 7 401 20 560

Tabulka č. 8 – Pravidla pro zaokrouhlování peněžních částek Zdroj: Příprava finančního sektoru na zavedení eura – Pracovní skupina NKS pro finanční sektor 55

Zejména společnosti VISA, MasterCard

74

Při úpravách systémů bude nutné zohlednit povinnost dvojího označování cen finančních produktů a uvádění hodnot v české koruně i v euru po celou dobu duálního označování cen. Otázka duálního označování peněžních částek bude řešena úpravami zejména ve výpisech z účtů, v sazebnících bankovních služeb a v obchodních podmínkách banky. Klient získává informaci o zůstatku na svém účtu standardně na výpisu z účtu. Banky budou mít povinnost uvádět konečné zůstatky účtů na výpisech v obou měnách, v sazebnících budou duálně uváděny všechny položky. Jako ideální se jeví zobrazení dvojích cen na výpisu minimálně půl roku před zavedením eura, tedy v době, kdy již bude znám přepočítací koeficient. K bezproblémové realizaci přechodu na novou měnu bude zapotřebí zahájit komunikaci bank vůči svým klientů prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří budou muset být připraveni zvládnout nejrůznější dotazy klientů. Ideálním řešením by mohlo být zřízení pracoviště helpdesku, nicméně proškolení by měli absolvovat všichni zaměstnanci, kteří běžně přicházejí do styku s klienty. Jednou z další neopomenutelných oblastí, ve kterých bude nutné naplánovat změny, jsou informační systémy bank. Pro otestování a implementaci všech změn v informačních technologiích bude žádoucí ustavit v jednotlivých institucích projektové týmy, které budou mít odpovědnost za přechod na novou měnu. Každý projektový tým by měl mít na starosti jednu konkrétní oblast, v případě bankovního sektoru se bude jednat o projekty zaměřující se na oblast vedení účtů, oblast platebního styku, zahraniční platby atd. Změny zasáhnou i všechny systémy pro obchodování s cennými papíry, když v důsledku zavedení eura bude třeba přepočítat nominální hodnoty všech cenných papírů znějících na českou korunu. Vzhledem k jiným dispozicím se odlišně budou přepočítávat dluhopisy oproti akciím. Pro hladkou realizaci příprav na zavedení eura a úspěšnou realizaci celého procesu přechodu na jednotnou měnu, je třeba znát v dostatečném časovém předstihu zejména pravidla využití přepočítacího koeficientu, metodiku zaokrouhlování a principy pro duální označování cen. Každá finanční instituce by za tímto účelem měla přijmout vlastní plán přechodu na euro a jeho sestavení koordinovat ve spolupráci také s ostatními subjekty působícími ve finančním sektoru.

75

ZÁVĚR Zavedení eura bude mít bezprostřední dopad na všechny ekonomické subjekty v České republice, přičemž zásadní roli bude mít příprava jednotlivých kroků vedoucích k hladkému přechodu na novou měnu. Realizace výhod spojených se zavedením eura bude záviset na schopnosti české ekonomiky fungovat bez nezávislé měnové politiky a možnosti kurzového přizpůsobení vůči nejvýznamnějším obchodním partnerům. V současné době není termín zavedení jednotné měny znám, jeho stanovení vládou České republiky je očekáváno v průběhu roku 2009. Lze však předpokládat, že stanovení termínu přijetí eura v době probíhající finanční krize a hospodářské recese zásadně ovlivní vývoj světové ekonomiky v tomto roce a aktuálně zhoršující se ekonomické ukazatele ekonomiky naší země. Průběh zpracování mé diplomové práce a vytvoření konkrétních analýz ovlivnil zejména negativní vývoj makroekonomických ukazatelů. Na nastalé změny jsem musel několikrát pružně reagovat a práci doplnit o nové aktuální předpovědi, přesto se v následujících letech dá očekávat návrat k trendovému vývoji naší ekonomiky vůči vyspělým zemím Evropské unie. Výše uvedené by mělo vést k přesnějšímu stanovení konkrétních úkolů a činností vedoucích k přijetí eura jako naší nové měny. Tento návrat k ekonomické rovnováze se dá očekávat již v druhé polovině roku 2009 a proces slaďování české ekonomiky vůči ekonomikám zemí eurozóny by měl po fázi ochlazení hospodářství naší země v budoucnu nadále pokračovat. Právě průběžné změny v předpovědích makroekonomických veličin jsou v současné době největší překážkou, která brání zodpovědnému určení vývoje české ekonomiky, potažmo stanovení termínu přijetí eura. Rychlost zhoršování ekonomických ukazatelů vede k tomu, že prozatím není vhodné stanovit ani termín vstupu do kurzového mechanismu ERM II. Vstup do mechanismu směnných kurzů je za současné globální krize finančních trhů poměrně rizikový, což je spojeno zejména se značnou fluktuací kurzu naší měny a v souvislosti s tímto s následným neplněním kritéria stability kurzu měny.

76

Vzhledem k předpokládanému hospodářskému vývoji v České republice, v zemích Evropské unie i ve světě, je reálné stanovit termín přijetí jednotné měny v roce 2014, v době minimálně dva roky před tímto termínem se bude naše měna účastnit pobytu v kurzovém mechanismu ERM II. Celosvětová ekonomika by se měla v roce 2010 dostat z recese a nastartovat tak opět hospodářský růst. Tento vývoj bude zaznamenávat i ekonomika naší země, což by mělo s ohledem na výše uvedený termín znamenat dostatek času pro zajištění konkrétních úkolů, které povedou ke splnění konvergenčních kritérií a následně k vlastnímu završení procesu konvergence. Rozhodnutí o termínu přijetí eura by se tedy mělo odvíjet od vyhodnocení, zda ztráta vlastní měnové politiky již nebude představovat velké riziko nestability naší ekonomiky, které by převážilo pozitiva jako omezení kurzového rizika a snížení transakčních nákladů podporujících rozvoj zahraničního obchodu a příliv zahraničních investic. Přijetí eura bychom měli realizovat v době, kdy bude česká ekonomika dostatečně sladěna s ekonomikami zemí eurozóny. Při celosvětovém ochlazení vývoje hospodářství se potvrzuje, že vlastní měnová politika přináší pro naši zemi své výhody i nevýhody. Dlouhodobě zaznamenaný růst české koruny pomáhá tlumit zvyšování cenové hladiny a zajišťuje stabilní výši úrokových sazeb, nevýhodou může být právě kolísání kurzu naší měny, čímž jsou dotčeny především domácí podnikatelské subjekty obchodující se zahraničím. Pokud se však na přínosy a rizika ze zavedení jednotné měny podíváme podrobněji, lze konstatovat, že většina vnímaných nevýhod je důsledkem hlavně nedostatečné připravenosti naší země a tuzemských ekonomických subjektů na vstup do Evropské měnové unie. Významnou devizou České republiky v procesu zavádění jednotné měny jsou předchozí zkušenosti ze zemí, které vstoupily do Eurozóny v posledních letech. Tyto země se v procesu technických příprav řídily obzvláště postupy, které uplatnily země, jež euro přijaly již v roce 2002 a ve spolupráci se zástupci těchto zemí byly stanoveny pravidla pro zavedení společné měny. Vzhledem k tomu, že poslední zemí, která euro zavedla, je Slovenská republika, stát s velmi příbuznou kulturou a historií, jakékoliv jejich poznatky a postupy jsou pro naši zemi velmi důležitým vodítkem, zejména s ohledem na skutečnost, že na Slovensku byl přechod na jednotnou měnu takřka bezproblémový a prakticky všechny ekonomické subjekty byly na zavedení eura dokonale připraveny.

77

Fáze technických příprav bude znamenat vynaložení nemalého úsilí a finančních prostředků na zabezpečení všech podstatných kroků. Největší důraz by měl být kladen na dokonalou přípravu informačních systémů a informačních technologií společně se zajištěním kvalitního proškolení personálu, který bude tyto systémy obsluhovat. Pro vlastní přechod na euro bude nezbytně nutné zajistit adresnou informační kampaň, která bude v posledním roce před vstupem do eurozóny doprovázet veškeré dění v České republice s cílem motivovat všechny ekonomické subjekty k využívání výhod plynoucích ze zavedení nové měny. Závěrem lze dodat, že zavedení společné měny euro přispěje ke zvýšení důvěryhodnosti a stability české ekonomiky a v konečném důsledku pak k jejímu vyššímu růstu a taktéž k růstu životní úrovně občanů České republiky. Vzhledem ke stále větší provázanosti ekonomiky České republiky s ekonomikou zemí eurozóny, je zavedení eura opodstatněné a je logickým vyústěním integračního procesu v Evropě.

78

Seznam použité literatury

1. Česká národní banka. Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů v souvislosti se zavedením eura v ČR. Praha: ČNB, 13.ledna 2005. K dispozici též elektronicky na http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro/. 2. Česká spořitelna : Měsíčník EU aktualit. Vydává EU Office, Česká spořitelna. Roč. 2008, č. 56. Praha : Česká spořitelna. 12x ročně. K dispozici také elektronicky na www.edotace.cz. 3. Česká spořitelna : Měsíčník EU aktualit. Vydává EU Office, Česká spořitelna. Roč. 2009, č. 65. Praha : Česká spořitelna. 12x ročně. K dispozici také elektronicky na www.edotace.cz. 4. HAVEL, Jiří. Euro ani po příštích volbách nebude. In Hospodářské noviny.: Praha : Economia, 30.ledna 2009, s. 10. 5. HOSLI, Madeleine. The euro: a concise introduction to European monetary integration. Boulder : Lynne Rienner Publisher, 2005. 126 s. ISBN 1-58826-376-2. 6. HRSTKOVÁ, Julie. Sto let koruny?. In Ekonom. Praha : Economia, 3.ledna 2008, roč. 52, č. 1, s. 26-29. 7. CHUCHVALCOVÁ, Jana; MACHALA, Karel. Dekáda integrace do evropských struktur. In. Bankovnictví. Praha : Economia, 24.ledna 2002, č. 1/2002, s. 18-19. 8. KADEŘÁBKOVÁ, Božena. Úvod do makroekonomie. I.vyd. Praha : C.H.Beck, 2003. 368 s. ISBN 80-7179-788-X. 9. LAVIČKA, Václav. Deset let eura: klady převažují. In Hospodářské noviny. Praha : Economia, 31.prosince 2008, s. 21. 10. MACHALA, Karel. Euro a jeho institucionální nejistoty. In Bankovnictví. Praha : Economia, 20.února 2003, č. 2/2003, s. 8-16. 11. MACHALA, Karel. Fokus přijetí eura na Kypru a Maltě v roce 2008. In Bankovnictví. Praha : Economia, 22.srpna 2008, č. 8/2008, s. 8-11. 12. Ministerstvo financí České republiky. Konvergenční program České republiky. Praha : MFČR, květen 2004. 13. Ministerstvo financí České republiky, Česká národní banka. Národní plán zavedení eura v České republice.. Praha : MFČR, 11.dubna 2007. K dispozici též elektronicky na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_plan_zavedeni_eura_31844.html.

79

14. Ministerstvo financí České republiky, Česká národní banka. Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. Praha : MFČR, 30.září 2003. K dispozici též elektronicky na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_strategie_pristoupeni.html. 15. PEČINKOVÁ, Ivana. Blahobyt po Česku. In Ekonom. Praha : Economia, 6.března 2008, roč. 52, č. 10, s. 46-51. 16. PADOA-SCHIOPPA, Tommaso. The euro and its central bank: getting united after the union. Cambridge : Massachusetts Institute of Technology, 2004. 260 s. ISBN 0-262-16222-9. 17. SINGER, Miroslav. Euro, statistika a deflace. I.vyd. Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2003. ISBN 80-86547-25-6. 18. SOUKUP, Pavel; VYMĚTAL, Petr. Základy teorie a praxe hospodářské politiky. I.vyd. Praha : Bankovní Institut Vysoká Škola, 2007. ISBN 978-80-7265-125-2. 19. ZÁRUBA, Igor. Loučení s láskou. In Ekonom. Praha : Economia, 8.ledna 2009, roč. 53, č. 1, s. 46-51. 20. www.czso.cz 21. www.epp.eurostat.ec.europa.eu 22. www.europa.eu 23. www.euroskop.cz 24. www.gfk.cz 25. www.zavedenieura.cz

80

Seznam zkratek CPI

Index spotřebitelských cen

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ECB

Evropská centrální banka

ECU

Evropská měnová jednotka

EHS

Evropské hospodářské společenství

EMS

Evropský měnový systém

EMI

Evropský měnový institut

EMU

Evropská měnová unie

ERM

Kurzový mechanismus

ES

Evropské společenství

ESCB

Evropský systém centrálních bank

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

HICP

Harmonizovaný index spotřebitelských cen

HMU

Hospodářská a měnová unie

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

NERV

Národní ekonomická rada vlády

NKS

Národní koordinační skupina pro zavedení eura

SEPA

Jednotný evropský platební prostor

USA

Spojené státy americké

81