Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky
Polský jazyk a literatura
Jana Mrkývková
Problematika překladu hovorových a slangových výrazů v knize Więźniowie, kokaina i... Tomasze Morawského Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
2012
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………….. Jana Mrkývková
Zde bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce Mgr. Romanu Madeckému, Ph.D. za cenné rady a připomínky. Dále pak své rodině a přátelům za přínosné konzultace nad překládaným materiálem.
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................... 6 1. Teorie překladu .................................................................................................... 6 1. 1. Překlad ......................................................................................................... 6 1. 2. Vznik překladu ............................................................................................. 7 1. 3. K ĉemu nám překlad slouņí ......................................................................... 9 1. 4. Doslovný, přesný a volný překlad ............................................................... 9 1. 4. 1. Adekvátnost a „faleńní kamarádi“ ..................................................... 10 1. 5. Umělecký styl ............................................................................................ 11 1. 6. Nová polská slovní zásoba ......................................................................... 12 1. 6. 1. Názvy věcí ......................................................................................... 12 1. 6. 2. Názvy osob ........................................................................................ 13 1. 7. Překlad beletrie .......................................................................................... 13 1. 8. Překládání vlastních jmen .......................................................................... 14 1. 9. Typy překladu ............................................................................................ 15 1. 9. 1. Typy překladu podle dokonalosti provedení ..................................... 15 1. 10. Překladatelské podstaty............................................................................ 16 1. 11. Na co si dávat pozor................................................................................. 17 1. 11. 1. Souslednost ĉasu .............................................................................. 17 1. 11. 2. Slovosled .......................................................................................... 17 1. 11. 3. Pasivum ............................................................................................ 17 1. 11. 4. Dativ................................................................................................. 17 1. 11. 5. Zájmeno „svůj“ ................................................................................ 18 1. 11. 6. Konkrétnost versus abstraktnost výrazu .......................................... 18 1. 11. 7. Nutné ĉi nepotřebné ĉleny fatické funkce........................................ 18 1. 11. 8. Zobecňování..................................................................................... 18 2. Kniha Więźniowie ............................................................................................. 20 2. 1. Autor knihy ................................................................................................ 20 2. 2. O knize ....................................................................................................... 22 2. 2. 1. Téma a zpracování ............................................................................. 22
4
2. 2. 2. Jazyk .................................................................................................. 23 2. 2. 3. Cílová skupina ................................................................................... 24 3. Problematika překladu konkrétního textu .......................................................... 24 3. 1. Nespisovný jazyk ....................................................................................... 24 3. 1. 1. Sociolekt tedy sociální dialekt ........................................................... 25 3. 1. 5. Hovorový jazyk.................................................................................. 27 3. 2. Ale jaja ....................................................................................................... 48 3. 3. Niby ........................................................................................................... 51 3. 4. Přirovnání................................................................................................... 52 3. 5. Frazém (idiom), frazeologismus ................................................................ 59 3. 6. Název knihy ............................................................................................... 67 3. 6. 1. Obecná problematika ......................................................................... 67 3. 6. 2. Překlad titulu Więżniowie, Ekwador, Kokaina i... ............................ 69 ZÁVĚR .................................................................................................................. 69 POUŅITÁ LITERATURA A JINÉ PRAMENY................................................... 72 1. Kniņní zdroje.................................................................................................. 72 2. Elektronické zdroje ........................................................................................ 73 RESUMÉ ............................................................................................................... 76 PŘÍLOHY .............................................................................................................. 78 Příloha 1 ............................................................................................................. 78 Přepis rozhovoru s Tomaszem Morawským .................................................. 78 Příloha 2 ............................................................................................................. 80 Ukázka překladu ............................................................................................ 80
5
ÚVOD Záměrem této práce je přiblíņit problematiku překladu hovorových, popř. vězeňských ĉi vulgárních výrazů na základě vlastního překladu knihy Tomasze Morawského Więźniowie. Překlad těchto výrazů se nedá uchopit zcela jednoznaĉně. Pokud je to moņné, a kontext to dovolí, je ideální uņít téņ hovorový výraz. Avńak ne vņdy nám to např. kontext dovoluje. Pokud vńak nemůņeme uņít ĉistě ekvivalentní výraz, neboť se ĉasto stává, ņe v druhém jazyce, tedy v nańem případě v ĉeńtině, zkrátka daný výraz neexistuje, musíme se uchýlit k překladu volnému. Ĉastým problémem v překládaném textu je přirovnání, kde můņeme váhat mezi překladem významovým nebo pokusem najít jiné přirovnání v ĉeńtině, které vńak např. není tak zaņité, zvláńtě nejedná-li se o ustálenou konstrukci. Kniha Więźniowie Tomasze Morawského, jejíņ překlad je hlavním zdrojem problematiky prezentované v této práci, je zasazena do vězeňského prostředí, resp. do prostředí ekvádorských věznic, kde jsou vězněni Poláci, a nejen oni, za pańování drog, ať uņ ve svém vlastním těle, nebo v podobě různých balíĉků. Obsah knihy je sloņen z příběhů vězňů, ale také z výpovědí honorárního konzula Polské republiky v Quitu, tedy autora knihy. Autor se snaņí upozornit na závaņnost tamějńí situace, přiblíņit ji okolnímu světu a urĉitým způsobem také varovat moņné „zájemce“, kteří by uvaņovali o pańování drog. Zde se mísí jazyk spisovný (výpověď konzula) s jazykem hovorovým (příběhy vězňů), ĉasto s pouņitím vulgarizmů, případně výrazů z drogového ĉi vězeňského slangu. Tato práce je rozdělena do dvou ĉástí. V první z nich se zaměřím na obecnou charakteristiku překladu, charakteristiku jazyka a překladové oblasti. V druhé ĉásti, která jiņ bude mít praktický charakter, se budu věnovat problémům spjatým se samotným překladem výńe zmíněné knihy. Vńe se pokusím znázornit na konkrétních příkladech. V příloze je k nahlédnutí ukázka souvislé ĉásti textu, aby si ĉtenář mohl udělat obraz o zmiňovaných problémech v kontextu.
1. Teorie překladu 1. 1. Překlad1 Překládání v dneńním světě má nevyĉíslitelný význam. Překlad je nástrojem chápání myńlení druhých, v tomto případě lidí pocházejících z jiného jazykového 1
Srovnej: SAVICKÁ, Stanislava. Některé problémy odborného a publicistického překladu. Praha: UVTEI, 1977.
6
prostředí, ale předevńím nástrojem komunikace. Neboť bez překladu ĉasto dochází k jazykové bariéře, a tudíņ nemoņnosti pochopení dané problematiky ĉi nemoņnosti vyuņití daných informací. Překlad nám tedy přináńí moņnost ĉerpat z větńího mnoņství pramenů, jeņ by nám bez něj byly odepřeny. Překladem textu vlastně převádíme obsah, myńlenku autora do jiného, avńak ekvivalentního systému jiného jazyka. Kaņdý překladatel se musí řídit dvěma důleņitými pravidly: První pravidlo říká, ņe překlad musí být natolik přesný, aby nebyly ĉtenáři odepřeny ņádné autorovy myńlenky za pomoci adekvátních jazykových prostředků. Originální text nesmí být při překladu niĉím ochuzen ani obohacen. Překladatel můņe upřesnit, popř. vysvětlit autora, ale pouze v případě, ņe na tento skutek překladatel v textu upozorní. Autor překladu se nesmí ņádným způsobem snaņit vylepńit originální text, byť by se domníval, ņe by poté text byl atraktivnějńí popř. kvalitnějńí.2 Překladem v podstatě vzniká nové originální dílo, které vńak nese úplnou myńlenku autora původního textu. Kaņdý překladatel tak do díla vkládá sám sebe.3 Druhým pravidlem je nutnost zachovávat jazykové normy jazyka, do kterého je text překládán. Text v závěru musí znít přirozeně bez známky jazykové normy jazyka originálu.
1. 2. Vznik překladu4 Proces vnímání cizojazyĉného díla můņeme rozdělit na tři ĉleny – roli autora, roli překladatele a roli koncového odběratele, tedy ĉtenáře. Autor má volné pole působnosti, předává svoji vlastní skuteĉnost za pomoci urĉitého stylu, formulací a výběru slov. Má jakousi představu reality knihy, kterou přenáńí na papír. Role překladatele je dvojitá. Nejprve musí knihu přeĉíst, poté se mu vytvoří urĉitý obraz skuteĉnosti, který předává ve formě překladu. Posledním ĉlánkem tohoto řetězce je ĉtenář, který kníņku přeĉte a na základě této ĉetby si vytvoří svůj obraz skuteĉnosti původního díla. Tento proces znázorňuje toto schéma: autor skuteĉnost
překladatel výběr
formulace
ĉtenář
cizojazyĉný text
ĉtení
překlad
text v jazyce
ĉtení
překladatelově
2
Viz Co nezaroste travou aneb několik úvah o překladatelské pýńe. KRIJTOVÁ, Olga. Pozvání k překladatelské praxi: Kapitoly o překládání beletrie. Praha: Karolinum, 2000, s. 6 - 10. 3 Taktéņ viz Co nezaroste travou... 4
Celá kapitola zaloņena na: LEVÝ, Jiří. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983, s. 42-81.
7
konkretizace
5
Musíme proto dbát na kulturní a zvykové rozdílnosti prostředí, ve kterém ņije autor a ve kterém ņije překladatel, neboť překladatel má snahu přiblíņit ĉtenáři text tak, aby byl dobře pochopitelný i přes výńe zmíněné rozdílnosti, avńak musí stále dbát na pomyslnou hranici originálu, tedy na pravidlo neobohacování případně nevysvětlování autora původního textu. Před překladatelem tedy jsou tři kroky překladu. Prvním krokem je samotné pochopení předlohy, proto je nutné ĉasto originální text přeĉíst i několikrát, aby nám neunikaly detaily a souvislosti. Poté je třeba seznámit se s reáliemi, tedy blíņe se seznámit s popisovaným prostředím, kulturními zvyklostmi, historií a postavami. Nejpodstatnějńí je toto seznamování, pokud překládáme faktografické texty. Nyní je na řadě fantazie, tedy schopnost představit si skuteĉnost, kterou autor v knize popisuje. Pokud vńak tento prvek selņe, dochází k ochuzení a ĉasto deformaci textu. Druhým krokem je zaujetí interpretaĉního stanoviska, tedy co nám autor knihou chtěl říct, proĉ ji napsal, s jakým záměrem. Tento krok je velice důleņitý, neboť pokud ĉteme nějaký text, ĉasto si vytvoříme k němu nějakou asociaci, např. u popisu hrdiny díla se nám tak můņe stát, ņe si jen spojíme s konkrétní osobou, které potom, třeba i nevědomky, v překladu přisuzujeme urĉité vlastnosti, klady ĉi zápory, které se vńak v původním textu vůbec nevystupují. „Cílem překladatele by mělo být, aby své subjektivní zásahy co nejvíce potlaĉil, aby se co nejvíce přiblíņil k objektivní platnosti překládaného díla.“6 Třetím krokem je přestylizování předlohy. Dáváme tedy pracovnímu textu podobu textu uměleckého, tvoříme z něj dílo. Musíme dbát na sémantiku výrazů, neboť si ĉtenář pod jedním výrazem, který je třeba i formálně totoņný s výrazem v originálním textu, vybaví jinou skuteĉnost, neņ měl autor na mysli. Např. Ameriĉané a Rusové poĉítají poschodí od země, kdeņto Ĉeńi a jiní poĉítají poschodí aņ od prvního, které se nedotýká země, tedy aņ po přízemí. Proto pokud v ruské literatuře bydlí hrdina ve druhém patře, bude to pro nás znamenat patro první a takovýchto detailů by si překladatel měl být vědom.7 Ĉasto se stává, ņe v cílovém jazyce neexistuje ekvivalent, např. angliĉtina má ńest slovesných ĉasů, kdeņto ĉeńtina pouze tři. Pro tuto problematiku vyuņíváme dokonavosti a nedokonavost příp. jiného naznaĉení souslednosti ĉasu. Avńak je vhodné, pokud na jiných místech máme větńí moņnost ekvivalentů, bohatost výrazů, vybírat, vyuņít této bohatosti nańeho jazyka.
5
Levý, s. 42.
6
LEVÝ, Jiří. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983, s. 60. Srovnej: tamtéņ, s. 68-69.
7
8
Důleņité je se vyvarovat působení stylistiky jazyka originálu do překládaného textu. Nejĉastěji tento problém vzniká při blízkosti jazyka originálu s cílovým jazykem, kde nemusím být na první pohled zřejmé, ņe věta „není ĉesky“. Tedy, ņe tuto větu ĉtenář pochopí, ale bude mu zřejmé, ņe daný text je pouze překladem, neboť věta nebude spadat do ĉeské stylistiky. Ĉasto se setkáváme s idiomem „Toto není můj ńálek ĉaje“ tedy z anglického cup of tea, i kdyņ v ĉeńtině toto úsloví nemáme, tedy uņíváme idiom obdobný „Toto není můj ńálek kávy“.
1. 3. K čemu nám překlad slouţí Překlad a tlumoĉení je pro nás velice důleņitý, potírá totiņ hranice nejen jazykové, ale i sociální. Díky překladům můņeme chápat jiné národy, fungování jejich spoleĉnosti i např. rozvíjet svoji vědu a techniku o nové poznatky, které by nám ĉasto byly skryty za jazykovou bariéru. V dneńním technickém světě je tendence uņívání angliĉtiny jako univerzálního komunikaĉního prostředku, proto větńina nově vzniklých přístrojů, postupů a vynálezů má svůj anglický výraz. Např. v prostředí výpoĉetní techniky se jiņ více dává přednost anglickému výrazu před výrazem ĉeským, pokud tedy tento ekvivalent vůbec existuje. Uņ od pradávna se lidé snaņili najít spoleĉný jazyk, kterým by se vńichni dorozumívali, avńak vzhledem k rodovým, národnostním, etnickým rozrůzněnostem nebylo moņné tento plán dokonĉit. Nejnovějńím poĉinem v této sféře bylo vytvoření jazyku esperanto, který se vńak neuchytil. Proto stále zůstává důleņitou rolí role tlumoĉníka a překladatele, která tyto jazykové rozdíly potírá.
1. 4. Doslovný, přesný a volný překlad Důleņitou podstatou překladu je ekvivalentnost, tedy jak moc se koncový text lińí od původního. Jednou z moņností překladu je překlad doslovný avńak ten můņeme uplatnit snad jen při překládání samotných výrazů bez jakéhokoliv kontextu, neboť tento typ překladu absolutně ztrácí vztah s textem. Poté cílový text je buď nepochopitelný, nebo v lepńím případě velice komický. Avńak musíme rozlińovat mezi překladem doslovným a přesným, neboť to není jedno a to samé. Přesný překlad je naopak nejlepńí moņná varianta překladu, kdy v cílovém jazyce nacházíme přesné ekvivalenty k výrazům textu jazyka původního. Musíme vńak dbát nejen o ekvivalenci slovní, ale také větné skladby. Je nutné si proto dávat pozor na stavbu vět, která je ve větńině jazyků odlińná a vyvarovat se přenáńení syntaktického systému do přeloņeného textu. Poté je hned na první pohled jasné, ņe text je překládaný a ne původní. Důleņité tedy je nalézat nejen vhodná slova, ale také je vhodně zasadit v nańem případě do ĉeských vět, ne pouze do polských vět psaných ĉesky. Snahou kaņdého překladatele je přeloņit
9
text tak, aby nakonec vypadal jako text původní tedy ne pouze jako výsledek překladu cizojazyĉného textu. Posledním typem překladu je překlad volný. Ten je úzce spjat s překladem přesným, neboť ať chceme nebo ne, ne vņdy se nám podaří v cílovém jazyce najít adekvátní výraz. Proto vyuņíváme volného překladu, který nám naopak umoņňuje lépe ĉtenáři vysvětlit danou problematiku, kterou by pouze z jednoho výrazu nebylo moņné pochopit. Stává se to například u některých idiomů nebo frazeologismů, kdy je nemůņeme přeloņit doslova, neboť by nedávaly smysl, ani nenajdeme adekvátní prostředek, ekvivalent v jazyce cílovém. Proto tedy musíme problematiku opsat, avńak s mírou.
1. 4. 1. Adekvátnost a „falešní kamarádi“ Blízkost polńtiny a ĉeńtiny v sobě nese řadu nebezpeĉných výrazů, které můņeme oznaĉit za tzv. faleńné přátele.8 Jedná se o výrazy, které jsou formálně téměř shodné, avńak ne významově, někdy se dokonce lińí natolik, ņe v jednom jazyce mají opaĉný význam neņ v jazyce druhém. Je třeba dobře znát význam těchto slov, neboť nás ĉasto mohou faleńně vést k jinému významu. Proto je nutné si dávat pozor na slova jako je ĉerstvý chleba (právě upeĉený, měkký) v porovnání s czerstwym chlebem (starý, tvrdý) nebo bezcenny (mající velkou hodnotu) a bezcenný (bez hodnoty) itp. Některá slova jsou formálně shodná a mají dokonce i stejný význam, ĉasto vńak mají jinou míru zabarvení. To je dalńím nebezpeĉným aspektem, který můņe významně změnit charakter textu. Nutné je tedy obĉas zvolit jiný výraz neņ ten, který je uņit v původním textu a významově se do cílového textu hodí, abychom zachovali charakter. Jako příklad bychom tu mohli uvést polské slovo poeta, pocházející z latinského poeta, ae, m., které je v polńtině běņně pouņíváno. Avńak pokud bychom v textu slovo poeta přeloņili týmņ slovem, dopustili bychom se změny zabarvení. Neboli z polského neutrálního výrazu bychom utvořili ĉeský spíńe kniņní výraz. Proto pro překlad výrazu poeta musíme uņít výraz básník. Jiným příkladem by mohl být výraz lektura, pocházející z francouzského lecture a znamenající v polńtině ĉetbu, ĉtení. V ĉeńtině tento výraz také existuje, avńak řadí se mezi výrazy zastaralé hovorové. Proto vhodným ekvivalentem by byl výraz ĉetba.
8
Ńíře na: LOTKO, Edvard. Čeština a polština v překladatelské a tlumočnické praxi. Ostrava: Profil, 1986, s. 82-98.
10
1. 5. Umělecký styl9 Jedná se v psané formě o literaturu krásnou, která se vyznaĉuje svojí promyńleností a propracovaností. Tento styl literatury plní jak funkci sdělnou, tak i estetickou, avńak musíme jej chápat v ńirokém měřítku, nikoli jen v měřítku jazykovém, to znamená také v měřítku estetickém, historickém, sdělovacím atd. Umělecký styl dělíme stejně, jak tomu bylo jiņ v antice na lyriku, epiku a drama. Jeho podstatou je subjektivita a emocionalita, snaņí se ĉtenáře přivést k proņitku při vtělování se do postav a do prostředí. Tento styl podněcuje představivost, ĉtenář si obsah díla konkretizuje, boří meze fantazie. Charakteristická je hra s jazykem, s metaforami, uņívání poetických výrazů, archaizmů, ale i neologismů10, uņívání různorodých přirovnání. Urĉitá slova se např. vyskytují pouze v tomto stylu, jako je luna, bard, chrabrý apod. Aĉ je styl umělecký pokládán za útvar jazyka spisovného, autoři se v tomto směru neomezují a vyuņívají vńech moņností a rovin jazyka, osamostatněných větných ĉlenů, elips, slangů, nespisovného jazyka, dialektů. Tato rozrůzněnost můņe být vyuņita pro oddělení postavy od vypravěĉe nebo pro zvýńení ĉi sníņení dynamiky děje, k vymezení geografického ĉi kulturního prostředí ĉi k vyjádření přísluńnosti k nějaké skupině. Funkci umělecké literatury rozdělujeme na funkci sdělnou a funkci estetickou. Dílo spadající do první z nich je „zobrazením skuteĉnosti ze subjektivního pohledu autora a subjektivně interpretovaný ĉtenářem.“11 Kdeņto dílo nesoucí funkci estetickou se zaměřuje na podnícení ĉtenářovy představivosti, zapojení emocí, citů.12 V rámci uměleckého stylu se musíme zmínit jeńtě o samotné funkci jazyka, která je spojena s Jakobsonem, který předpokládal, ņe existuje mnoho různých typů funkce jazyka, z nichņ některá bude dominantní a zbylé postoupí do pozadí. „Jakobson v duchu ruského formalismu vyńel nejprve z rozlińení vńedního a poetického jazyka a odlińil komunikaĉní funkci praktického a emocionálního jazyka a funkci poetickou. Později se opřel o Bühlerův interaktivní organonový model jazyka (jazyk se chápe jako nástroj, s jehoņ pomocí někdo někomu něco sděluje).“13 V knize Tomasze Morawského se setkáváme s uņitím hovorových, vulgárních i slangových výrazů, které působí vzhledem k prostředí děje přirozeně, 9
Celá kapitola zaloņena na: Styl umělecký. MINÁŘOVÁ, Eva. Kapitoly ze stylistiky češtiny. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 1988, s. 40-43. 10 Srovnej: ĈECHOVÁ, Marie. Současná česká stylistika. Vyd. 1. Praha: ISV, 2003, s. 261. ISBN 80-86642-00-3. 11 Tamtéņ, s. 258. 12 Srovnej: tamtéņ, s. 285. 13 Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002, s. 144. ISBN 80-7106-484-X.
11
nenásilně. Ĉasté uņívání přirovnání, frazeologismů a krátkých vět, coņ vede k obohacení a větńí dynamice textu. V následujícím úryvku textu se vyskytují téměř vńechny výńe zmíněné stylistické a jazykové prvky. Pro překlad uņíváme taktéņ hovorové, slangové a vulgární výrazy, aby text neztratil ráz. Ukázka překladu tohoto textu viz Příloha 1. „Czasami palę jointa z moim kolesiem z celi, ale nie za często, bo widzę, jak on się wykańcza. Wali wszystko co popadnie. Kokę, crack, heroinę, „base‟. A szkoda, bo i fajny, i inteligentny. Mógłby być moim kumplem. A konsul przy każdej okazji opieprza, że jak zaczniemy ćpać, to nas wyniosą nogami do przodu. Ale co on tam o życiu wie... Jakby tu siedział, to pewnie by sam cpał. Łatwo dawać kazania, jak się w tym syfie nie siedzi.”14
1. 6. Nová polská slovní zásoba15 Slovní zásoba se do jazyka dostává postupně, tedy jednotlivá slova pochází z různých historických období. Největńí rozvoj slovní zásoby zaznamenala polńtina po druhé světové válce. Důvodem pro vznik nové slovní zásoby byly nevystaĉující výrazy pro popis „nových“ věcí a také vůle vyjádřit vztah ĉlověka k různým objektům. S novou vrstvou jazyka jsou také ĉasto spjaté výpůjĉky. Nová slovní zásoba se téměř výluĉně vyskytuje jako podstatná jména, přídavná jména, slovesa a příslovce. Zbylé slovní druhy byly ustáleny a jiņ se příliń nemění, pouze výjimeĉně. Podstatná jména jsou nejĉastěji sloņena z názvů předmětů (zmywarka), osob (desydent, dwuzawodowiec), abstraktů (taoizm, maoizm, białkochłonność) a z ĉásti i názvů míst (ostrzalnia, pulpiarnia). Mezi abstraktní názvy myslíme názvy vlastností lidí (lawiranctwo, lekozależność), předmětů (korozyjność, nadgniłość), jevů (objawowość), ĉinností. Ty dále dělíme na názvy pracovních ĉinností (elektrostymulacja, fluorkowanie) a názvy hospodářských, spoleĉenských, politických a kulturních procesů (indeksacja, robotyzacja, finlandyzacja, judaizacja itp.).
1. 6. 1. Názvy věcí a) názvy technických zařízení, strojů a ĉástí mechanizmů wyładowarka, chłodziarkozamrażarka, ultrasonokardiograf b) názvy druhů dopravních prostředků 14
MORAWSKI, Tomasz. Więźniowie: Ekwador, kokaina i.. Poznań: Zysk i S-ka, 2008, s. 45. ISBN 978-837-5062-700. 15 Celá kapitola zaloņen na: SMÓŁKOWA, Teresa. Nowe słownictwo polskie. Współczesny język polski. Wyd. 3. Jerzy Bartmiński. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2010, s. 397-404. ISBN 978-83-227-3178-9.
12
mlekowóz, naddźwiękowiec, jednokadłubowiec c) názvy substancí a materiálů feomon, modelina, popiołobeton, lenteks d) názvy předmětů spjatých s kaņdodenním ņivotem – bydlení koniakówka, frytkownica, kasetowiec e) názvy obleĉení, bot bermudy, sukniospodnie f) názvy potravin corn-flake, gofr, pizza g) názvy budov dacza, pudełkowiec, deskowiec
1. 6. 2. Názvy osob a) názvy osob týkající se povolání Tyto názvy oznaĉují odborníky ve vědecko-technické oblasti, ve sportu, ve zdravotnictví, v různých odvětvích průmyslu itp. endoskopista, informatyk, muzykoterapeut, kabareciarz b) názvy osob netýkající se povolání Naopak do této skupiny řadíme spíńe politické a spoleĉenské názory. konsumentarysta, enkawudzista, korowiec
1. 7. Překlad beletrie U tohoto typu překladu je nutné vyjádřit myńlenku autora a jeho umělecký záměr. Jazykové prostředky vyuņité v tomto typu překladu jsou velice důleņité, neboť ĉtenáře vtahují do prostředí. Proto uņití výrazových prostředků z kriminálního prostředí u textu z prostředí např. milostného není zrovna na místě. V kaņdé generaci, roce, dni, prostředí bude koncový překlad jiný, jak bylo jiņ zmíněno výńe, překladatel do díla vkládá sám sebe, tedy i on se sám utváří a způsob, jakým dílo přeloņil před dvaceti lety, se bude lińit od překladu téhoņ díla v dneńní době, byť originál se nijak nezměnil.
13
1. 8. Překládání vlastních jmen Jedním z překladatelských dilemat je překládání vlastních jmen. I v námi překládané knize se vyskytlo několik situací, kdy bylo potřeba tento problém řeńit. Důleņité vńak je zachovat styl, tedy nepouņívat na jednom místě jeden druh překladu a na druhém druhý. V dneńní době není ustáleno ņádné dogma, jak by se problematika překládání vlastních jmen měla řeńit. Nabízí se nám proto tři moņnosti řeńení, z nichņ ani u jedné nemůņeme říct, ņe se dá obecně pouņít ve vńech textech. První moņností je zachovat původní jméno tak jak je v originále tedy bez převodu do ĉeńtiny. Zaĉlenění do textu dosahujeme pak skloňováním ĉi přechylováním. Výhodou tohoto řeńení je moņnost si později danou osobu vyhledat a také nás uvádí do jazykového a kulturního prostředí (např. Jacek – pojí se s polńtinou, Polskem, kdeņto při uņití jména Hyacint, tedy ĉeského ekvivalentu jména Jacek, ztrácíme sepjetí s reáliemi a prostředím). Proto je dobré tento typ uņít předevńím u faktografických a publicistických textů. Druhou moņností je nalezení adekvátního nebo alespoň blízkého ekvivalentu, jak bylo naznaĉeno v příkladu výńe. Tedy polský Piotr by byl ĉeský Petr nebo Wojciech by byl Vojtěch. V polńtině se např. objevují překlady jmen významných nebo známých osob, coņ v ĉeńtině není obvyklé. Např. Michelangelo v polském prostředí vystupuje pod jménem Michał Anioł nebo známá komiksová postava Spidermana zase pod jménem Człowiek pająk. Tento typ převodu vlastních jmen je uņíván např. v literatuře pro děti a mládeņ nebo také v románech, kde není kladen důraz na prostředí. Nutno říci, ņe pokud se v knize vyskytují jména přeloņená, přibliņuje se tím text blíņe ĉtenáři, avńak jak jiņ bylo řeĉeno, ztrácí své zasazení do jazyka a prostředí. Dalńí moņností je v podstatě kompromis předchozích dvou. V tomto případě se jedná o gramatický ĉi fonetický přepis původních jmen. To nese s sebou znaĉné výhody i nevýhody. Výhodou je přizpůsobení jména okolnímu textu. Ĉtenář bude tedy vědět, jak má jméno správně ĉíst, a proto toto slovo pro něj v textu nebude ruńivým elementem. Nevýhodou můņe být, ņe tento typ převodu jmen není příliń v ĉeńtině rozńířený a můņe v urĉitých případech vypadat spíńe komicky, nebo naopak být ruńivým.16 Mohli bychom tedy podle výńe vyjmenovaných moņností přeloņit fragment věty Tobie pomógł Józio,...17 jako:
16
Ńíře na toto téma: LOTKO, Edvard. Čeština a polština v překladatelské a tlumočnické praxi. Ostrava: Profil, 1986, s. 98-101. 17 Morawski, s. 36.
14
a) Tobě pomohl Józio,… b) Tobě pomohl Jožka,… nebo Tobě pomohl Pepa,… c) Tobě pomohl Južo,… Není jednoduché rozhodnout, který z nabízených typů je pro náń překlad nejvhodnějńí, avńak zřejmě nejvhodnějńí bude první varianta, neboť zachycuje národnost, která je v nańem překládaném textu důleņitá.
1. 9. Typy překladu Můņeme zmínit tři typy překladů18: a) vnitrojazykový překlad, ve kterém vykládáme pojmy v jednom a témņe jazyce, b) mezijazykový překlad, tedy překlad jako takový, z jednoho jazyka do druhého, c) mezisémiotický překlad, ve kterém mluvíme o výkladu znaků jednoho sémiotického systému znaky jiného sémiotického systému, tedy např. popis obrazu slovy nebo zápis hudby notami itp. Snahou překladatele není převést jazykový systém jednoho jazyka do jazykového systému druhého jazyka, důleņitým aspektem je jádro díla, styl a komu je dílo urĉeno. Mohli bychom říci, ņe překlad je pouze střet dvou jazyků, avńak nesmíme zapomínat na roli překladatele, který je souĉástí překladu. Není moņné se odosobnit, tedy jako důleņitý ĉlen překladu nemůņeme na překlad nepůsobit.
1. 9. 1. Typy překladu podle dokonalosti provedení Potřebné je si u překladu stanovit, k ĉemu bude daný překlad slouņit. Je zde myńleno, zda bude text jiņ finální ĉi naopak pouze pracovní. Finálním překladem je myńlen ten překlad, který bude slouņit ńirńímu mnoņství ĉtenářů. Patří sem například oficiální texty, u kterých je nutné dbát na vhodný výběr slovní zásoby, a to předevńím odborných, přesných termínů. Texty tohoto typu bývají ĉasto publikovány ĉi jinak zveřejňovány. Druhým typem překladů, z pohledu formy, je překlad pracovní, tedy ne do důsledku dopracovaný text, který vńak slouņí k rychlé orientaci konkrétního uņivatele. Tento text je moņné za pomoci autora překladu dopracovat aņ do formy finálního překladu. Pracovní překlad můņe být proveden jak písemně, tak ústně.
18
Více na toto téma: JAKOBSON, Roman. On linguistic aspect of translation [online]. [1959] [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.stanford.edu/~eckert/PDF/jakobson.pdf
15
Takto například vypadají verńe urĉené redaktorům překladů Rudolfa Mertlíka, poté co dokonĉil překlad Lessingova Láokonta. „Po zlepńení svého konta dorazil jsem Láokónta, na nějņ bude státi fronta, ne vńak tuze veliká; uĉený je, zajímavý, Lessinga vńak neĉtou davy, skoro nic jim neříká.
Přesto ať mi v denním shonu za hlaholu trub a zvonů pońlou za něj z Odeonu /uznají-li práci onu/ alespoň půl milionu, neboť v hrozných dluzích tonu.“
19
1. 10. Překladatelské podstaty Nutností pro vznik kvalitního a přesného překladu je znalost prostředí, kterém se originální text odvíjí, jde tedy o zjińtění fakt, místopisných názvů, zvyklostí atd. Dalńí nezbytností je pochopení jazyka textu originálu a jeho správné zařazení do systému cílového jazyka s uņitím vńech potřebných obratů, přirovnání, zaņitých výrazů a jazyka popř. slangu. Druhou velkou kapitolou je ekvivalence přeloņeného slova, tedy je nutné zvolit vhodný překlad slova, a nikoli se spoléhat např. na frekvenci překladu daného slova. Např.: „Před poĉetím dejte niť do ucha.“ – návod na ńicí stroj přeloņený z italńtiny
19
Co nezaroste travou aneb několik úvah o překladatelské pýńe. KRIJTOVÁ, Olga. Pozvání k překladatelské praxi: Kapitoly o překládání beletrie. Praha: Karolinum, 2000, s. 7.
16
„Na nic se neptej manņelky svého souseda.“, kde je chybně přeloņen výrok z Bible, a tedy „Nepoņádáń ņeny bliņního svého.“20
1. 11. Na co si dávat pozor21 Ĉastou problematikou překladu jsou překladatelské chyby, ke kterým dochází kvůli nesprávnému pochopení kontextu, z důvodu podobnosti výrazů v obou jazycích, které vńak mají jiný význam nebo z důvodu vnáńení gramatické struktury jazyka původního textu do jazyka textu cílového. V následujících pasáņích přiblíņíme několik z nich.
1. 11. 1. Souslednost času Pokud překládáme text z jazyka, kde se důsledně dbá na ĉasovou souslednost, nesmíme zapomínat, ņe v ĉeńtině je tato souslednost ĉasto jiná. Např.: „Řekl, ņe se cítil dobře.“ tedy v angliĉtině „He said, that he felt good.“ musíme přeloņit do ĉeńtiny jako „Řekl, ņe se cítí dobře.“22
1. 11. 2. Slovosled Slovosled je velice zrádná věc, lehce se přebírá do překladu. Některé jazyky mají stavbu slovosledu pevnou mezi ně, ovńem ĉeńtina nepatří. Jediné pravidlo ĉeského slovosledu, které si myslím, ņe je v dneńní době ĉasto zapomínáno, je kladení důleņitého slova na poslední pozici ve větě. Dá se tedy poté jednoduńe zjistit, jaký je pravý záměr, význam věty.
1. 11. 3. Pasivum Ĉasto se stává, ņe v cizím jazyce, např. v němĉině, je běņné uņívat pasivní tvary hojněji neņ v ĉeńtině a také ve výrazech, které jsou v nańem jazyce ryze v aktivu. Např.: „Byl jsem řeĉen“ oproti ĉeskému „Řekl jsem“ nebo „V posteli nebylo spáno“ namísto „v posteli nikdo nespal“23
1. 11. 4. Dativ Ĉastým problémem je přílińné uņívání přivlastňovacích zájmen na místo dativu, neboť nás k tomu ĉasto svádí jazyk originálu, např. angliĉtina. 20
Tamtéņ, s. 16. Celá podkapitola zaloņena na: Cruces translatorum aneb o louskání oříńků. KRIJTOVÁ, Olga. Pozvání k překladatelské praxi: Kapitoly o překládání beletrie. Praha: Karolinum, 2000, s. 19-27. 22 Srovnej: tamtéņ, s. 19. 23 KRIJTOVÁ, Olga. Pozvání k překladatelské praxi: Kapitoly o překládání beletrie. Praha: Karolinum, 2000, s. 20. 21
17
„Její auto pońkrábali vandalové,“ správně „Auto jí pońkrábali vandalové.“
1. 11. 5. Zájmeno „svůj“ Neméně závaņným problémem jsou přivlastňovací zájmena, tedy předevńím zájmeno svůj, které je ĉasto chybně nahrazováno zájmeny tvůj, můj, váń atp. „Byls tam s tvým otcem?“ namísto „Byls tam se svým otcem?“ „Sbal si tvých pět ńvestek…“ tedy „Sbal si svých pět ńvestek…“
1. 11. 6. Konkrétnost versus abstraktnost výrazu Abychom nenaruńili smysl textu, musíme důrazně dbát na to, zda se v textu objevuje frazeologismus ĉi pouhá výpověď, tedy jestli máme danou ĉást textu chápat mimojazykově nebo konkrétně. Viz kapitolu Nespisovný jazyk. „Rząd Ekwadoru umyłby ręce, bo to przecież osoba prywatna.“24 Toto úsloví nesmíme chápat jako, ņe si vláda Ekvádoru bude ruce fyzicky umývat, ale naopak zde je vyjádřen mimo jazykový smysl, tedy vyjádření nezájmu o danou věc, ņe rozhodnutí nezůstává na původní osobě.
1. 11. 7. Nutné či nepotřebné členy fatické funkce Úĉelem fatické funkce řeĉi není přenesení informace, slouņí pouze k otevření komunikaĉního kanálu, tedy navázání kontaktu.25 Tyto jednotky jsou důleņité, avńak musíme dbát na jejich míru, abychom na jednu stranu neutlumili tuto funkci, a na stranu druhou, aby nebyly nadbyteĉné a nepůsobily ruńivě.
1. 11. 8. Zobecňování Jedním z překladatelských problémů je zobecňování. Avńak nedá se říct, ņe pouze ve ńpatném slova smyslu. K zobecňování můņe docházet např. v případě, ņe překladatel nevěnuje dostateĉné úsilí hledání potřebného ekvivalentu a smíří se s výrazem nadřazeným. To poté vede k zobecňování textu tedy o jeho ochuzení. Zobecňování vńak můņe mít i svou pozitivní stránku ve formě přiblíņení reálií ĉtenáři. Ĉasto se potýkáme např. s místními lokacemi v cizojazyĉném textu, které
24
MORAWSKI, Tomasz. Więźniowie: Ekwador, kokaina i.. Poznań: Zysk i S-ka, 2008, s. 37. ISBN 978-837-5062-700. 25 Srovnej: CVEJNOVÁ, Jitka. Bohemistyka / red. Mieczysław Balowski. Hradec Králové, 2006. K pojmu jazyková funkce v popisech referenĉních úrovní ĉeńtiny, 3. ISBN 1642-9893. Dostupné z: http://www.bohemistyka.pl/artykuly/2006/ART_Cvejnova.pdf
18
by nemusely být ĉtenáři známé, proto je obĉas vhodnějńí tento výraz zobecnit, dalo by se říct vysvětlit. Např. d„ hôtel at Spa je přeloņeno jako světové lázně.26
26
Ńířeji: LEVÝ, Jiří. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983, s. 141.
19
2. Kniha Więźniowie 2. 1. Autor knihy Tomasz Morawski se narodil v roce 1950 v Niebieszczanech nedaleko Sanoku na jihovýchodě Polska. Jeho prarodiĉe pronásledovali nejdříve Němci, poté komunisté, proto se rozhodli utéct do Krakova, aby se ztratili v davu. Tam se také setkali Morawského rodiĉe. Kdyņ přińlo období hladu, rozhodli se vrátit do Niebieszczad, kde se v roce 1950 Tomasz Morawski narodi. Jak říká, měl ńťastné dětství mezi slepicemi a husami. Ņili tedy z ĉásti na vesnici a z ĉásti v Krakově. V sedmi letech odjel do Krakova, kde vystudoval základní ńkolu a gymnázium. Poté chtěl jít na studia polonistiky, od ĉehoņ ho rodiĉe zrazovali. Takņe nakonec úspěńně ukonĉil naftovrtnou fakultu na Hornicko-hutnické akademii, kde poté dokonce zaĉal uĉit. V roce 1976 dostal příleņitost od svého přítele, Fina, ze studií, jet s ním do Ekvádoru, do Quita, kde jeho přítel pracoval na finské ambasádě. Rozhodl se vyuņít této příleņitosti a vydat se do vzdálených krajin. V té době vydělával 12 PLN. Jeho matka ńílela, ale on se snaņil vńe zařídit. Po cestě na lodi pomáhal kapitánovi - překládal a zvládl se nauĉit i ńpanělsky. Od dětství mluvil plynně francouzsky a rusky. Měsíc se zdrņeli v Caracas, kvůli stávce. Tam se také dozvěděl, ņe ho vyhodili z fakulty/z práce. Po dvou měsících na lodi dorazili do Quita. Jako turista se vydal na projíņďku po Amazonce, kde zaĉal výklad průvodců překládat ze ńpanělńtiny do třech jazyků. Nakonec mu sami průvodci na břehu nabídli, aby také prováděl, prý sice nezná Amazonku, ale oni ano, jen to neumějí ukázat. Bál se, ņe bude prozrazeno, ņe aĉ dělá průvodce po Amazonce, tak o ní nic neví, proto se obrnil tím, ņe na řece se musí mlĉet, abychom mohli spatřit krokodýly, proto vńichni byli potichu, kdyņ se pak kajmani neobjevili, tak jen prohlásil, ņe nyní tu nejsou.27 Rodiĉe mu v Quitu nańli vzdáleného příbuzného, který seznámil se smetánkou města. Bydlení získal u Ņidovky ze Sanoku, která bydlela v New Yorku, ale v Quitu vlastnila dům. Znala jeho rodiĉe, proto byl nájem takový, jaký si Morawski mohl dovolit s tím, ņe se bude o dům starat.
27
Srovnej ROGOZIŃSKA, Monika. Konsul od kokainy. Rzeczpospolita [online]. 2009[cit. 201203-28]. Dostupné z: http://www.rp.pl/artykul/407930.html?p=1
20
Byl chudý, ale přátelil se s kaņdým. U něj na podlaze sedávali velvyslanci, diplomaté, umělci, spisovatelé, indiánńtí hudebníci, krásné Skandinávky a vńichni popíjeli tzv. punĉ dne, tedy kdo, co přinesl. Jak říká, spojoval různé světy.28 Kromě dělání průvodce po Amazonce, byl také poslanec, prodával nástroje na těņbu ropy a nakonec si zaloņil vlastní firmu. Dodnes je dņungle jeho druhým domovem. V osmdesátých letech 20. století, kdyņ chtěl navńtívit Polsko, tak se musel vzdát polského obĉanství, neboť mu neprodlouņili pas a dát ekvádorské vízum obĉanovi Ekvádoru nebylo moņné. Proto své děti, které měl se svojí dnes jiņ bývalou manņelkou, z poloviny Ńpanělkou a z poloviny Ameriĉankou, křtil ve své rodné vsi v Polsku uņ jako Ekvádorec. Později se mu podařilo opět získat polské obĉanství. Po několika letech se jeho manņelství rozpadlo a jeho ņena s dcerou, dnes studující medicínu v Anglii a touņící po tom, ņe bude pomáhat v Africe, se odstěhovali do Kuala Lumpur. Jeho syn si zamiloval Polsko a chce studovat v Krakově29. Děti bratra Morawského, ņijícího také v Ekvádoru, dnes bydlí v Polsku. V roce 1993 byla v Quitu ruńena polská ambasáda. Morawski byl poņádán, jestli by nepomohl vězňovi, Polákovi, sedícímu ve vězení. Prý nikoho nemá a nevypadá jako zloĉinec. Udělal pouze chybu. Morawski se do tohoto vězení vydal, bylo to jeho první setkání s takovým ĉlověkem ve vězení v Quitu. Měl strach, ale poté, co mu vězeň, Darek, student 4. roĉníku Varńavské univerzity, povyprávěl svůj příběh, tak pochopil, ņe opravdu není zloĉinec. Seděl za to, ņe potřeboval zaopatřit rodinu a bylo mu nabídnuto, aby přepravil balíĉek do Jiņní Ameriky. Jenņe tento balíĉek obsahoval drogy. O dva roky později se Tomasz Morawski stal Honorárním Konzulem Polské republiky v Quitu, sám financuje chod kanceláře a organizaci pomoci Polákům. Kaņdý den se zabývá propagací Polska, ale předevńím péĉí o Polské obĉany sedící v ekvádorských věznicích. Shání pomoc, podporu, aby bylo moņné tyto vězně převést do Polska, do lepńích podmínek. A také jim zajińťuje jakési „pohodlí“ v příńerných podmínkách tamějńích vězení, naslouchá jim.30
28
Srovnej tamtéņ. Informace z roku 2009 30 Srovnej Tomasz Morawski. In: Biblioteka Główna Akademii Górniczo-Hutniczej im. Stanisława Staszica w Krakowie[online]. © 2007-2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.bg.agh.edu.pl/STUDIOWALI/Pozostali/index.php?p=Morawski 29
21
V roce 2008 byl za svou pomoc a organizaci převozu Poláků do Polska zvolen ekvádorskými novináři Konzulem roku.
2. 2. O knize31 2. 2. 1. Téma32 a zpracování Příběhy vězňů, které jsou popisovány v knize, jsou vyprávěny samotnými vězni. Vyprávějí o ņivotě, jaký měli před odjezdem do Ekvádoru, jak ņili ņalostný ņivot bez perspektivy, ĉasto byli svým okolím nepřijímáni. Jsou sociálně slabí anebo neńťastní. Touņí po lepńím ņivotě. Tato vize je ĉasto spojená s touhou mít peníze, změnit souĉasný stav ņití, ale i zaņít nějaké dobrodruņství. Lidé, o kterých tato kniha vypráví, jsou předevńím mladí lidé, ale jsou mezi nimi i výjimky, neboť do ńpatné ņivotní situace je moņné se dostat v jakémkoliv věku. Dostali příleņitost změnit svůj ņivot, vypadalo to tak jednoduńe. Nejĉastěji odjeli do Nizozemí, kde dostali letenku do Ekvádoru a okolo tisíce dolarů. Na místě si je vyzvedli dalńí lidé z řetězce překupníků, ubytovali je v hotelu a dali jim informace v jejich jazyce napsané na papíře. Větńinou tito Poláci neuměli ńpanělsky a anglicky jen něco málo. Měli si uņívat slunce, prostitutek a dva dny před odletem být v hotelu, kde dostali dalńí instrukce. Cestovali, obdivovali cizí krajinu (velká ĉást z nich byla poprvé v zahraniĉí) a koneĉně si dle jejich názoru uņívali ņivota. Dva dny před odletem dostali instrukce, ņe pár hodin před odletem mají spolykat drogy, popř. ņe je dostanou v nějakém balíku. Na letińti poté byli nervózní, ĉeho si místní policie nejvíce vńímá, protoņe jiņ má mnoho zkuńeností s těmito lidmi, mulami, které ve skuteĉnosti s drogovými kartely nemají nic spoleĉného, jen drogy převáņí, aby získali peníze, větńinou ani drogy neberou. Interpol je poté najde a odvede do místnosti, kde jsou prověřeni, případně jeńtě pokraĉují na rentgen. Někdy se stává, ņe drogoví magnáti schválně upozorní na svoji „mulu“, aby odvrátili pozornost od velkého mnoņství drog, které pak bez starostí projde kontrolou. „Mula“ je poté zavřena do cely, kde nedostane jídlo ani pití a nemůņe se niĉeho domáhat, neboť nikomu nerozumí, nikdo nerozumí jí a hlavně nikoho nezajímá. Aņ po několika dnech je informován konzul, který daný problém řeńí. U těchto lidí, kteří pańují kokain v ņaludku je nejdůleņitějńí vylouĉení těchto kapslí,
31
Celá kapitola zaloņena na: MORAWSKI, Tomasz. Więźniowie: Ekwador, kokaina i.. Poznań: Zysk i S-ka, 2008. ISBN 978-837-5062-700. 32 Více na toto téma: CHRZANOWSKA-KOZIOŁ, Katarzyna. Polacy w południowoamerykańskich więzieniach. In: Dzień dobry TVN [online]. 2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://dziendobry.tvn.pl/video/polacy-w-poludniowo-amerykanskichwiezieniach,1,posts,5256.html
22
neboť při prasknutí jediné, ĉlověk umírá. I toto zajińťuje konzul, také přináńí jídlo a dává vězni nějaké peníze, protoņe ve vězení se za vńechno platí. Tito nově příchozí vězni jsou nedůvěřivý ke kaņdému, zprvu i ke konzulovi, ke kterému si vńak postupně budují silný vztah. Z poĉátku mají tendenci se obhajovat, lhát, coņ jim vńak konzul rozmlouvá. Soudce jim pak můņe přiřknout osm aņ ĉtrnáct let ve věznici, která se astronomicky vymyká evropským standardům. Při nepřiznání se k ĉinu, dostávají větńí tresty. Poté se vězni snaņí přizpůsobit v tamějńích vězeňských podmínkách, coņ vńak není jednoduché s ohledem na to, ņe neznají místní jazyk. Rychle se vńak uĉí jak jazyk, tak právo dņungle a peněz, které panuje ve věznicích. Kdo nemá peníze, nemá nic. Vńe se dá koupit. Nebezpeĉí ĉíhá za kaņdým rohem, neboť ĉernońi mají maĉety a po celém vězení se pohybuje a skrývá mnoho zbraní, protoņe nikdy neví, kdy je budou potřebovat. Sociální zázemí je odstrańující. Spí se na zemi, na betonu, pokud má ĉlověk peníze, tak si můņe koupit matraci, pokud ne, můņe zkusit poņádat spoluvězně. V jedné cele pro dvacet lidí se městná padesát, toalety téměř nejsou, voda neteĉe. Konzul mezitím navńtěvuje vězně, nosí jim jídlo a nějaké peníze a zajińťuje dokumenty, potvrzení o dřívějńí bezúhonnosti, potvrzení o chování od spolubydlících z Polska apod., coņ znamená chození po ekvádorských úřadech, kde ĉasto není stanoveno, kdy tam odpovědný ĉlověk bude, ba dokonce, jestli bude danou věc řeńit, je nutné psát a telefonovat do Polska, aby se zkontaktoval s příbuznými a s polskými úřady. V tomto zařizování mu pomáhají asistenti, kteří jsou např. pouze studenti na výměně, vyńlí vězni ĉi jiní dobrovolníci, kteří riskují vlastní ņivot za záchranu polských vězňů. V knize se vńak nepojednává pouze o utrpení a byrokracii, ale také o případech, kdy vězni vyjdou z vězení, ĉi mají moņnost deportace do vlasti, o coņ nejvíce usilují. Celý text je sloņen s výpovědí vězňů, tak jak je konzulovi vyprávěli, a z příběhů konzula, které jsou spjaté s ņivotem v Ekvádoru ve funkci konzula, o strastech, problémech, naději, ale i o úspěchu po ustaviĉné nekonĉící se práci.
2. 2. 2. Jazyk V knize vystupují dvě jazykové linie. První z nich jsou výpovědi vězňů zaznamenané tak, jak byly vyprávěny, hovorovým jazykem s ĉastým uņitím expresivních výrazů, vulgarismů, s vyjádřením silných bezprostředních emocí. Přicházíme zde do styku i s drogovým slangem nebo alespoň slangem s drogami spojeným, kde se vńak výrazy ĉasto opakují, proto jejich různorodost není příliń
23
veliká. Druhá linie, mohli bychom říci oficiální, je linie vyprávění konzula, který se více drņí spisovné formy jazyka, i kdyņ i u něj se obĉas vyskytnou výrazy hovorové. Dle autora je jazyk textu velice těņký a sloņitý a proto nedoporuĉuje lidem starńího ducha a citlivým, aby knihu ĉetli.33 Protoņe to by kniha mohla být ńpatně pochopena.
2. 2. 3. Cílová skupina Kniha je psána pro ńirokou veřejnost, avńak předevńím pro lidi, kteří se chystají spáchat nějakou hloupost, ale také pro rodiny lidí, kteří páchají hlouposti. Je to varování pro mladé lidi, kteří se třeba ocitají v těņkých ņivotních situacích a uvaņují o snadném získání peněz pańováním drog. Snahou autora je seznámit ĉtenáře s prostředím ekvádorského vězení, jeņ nemá v Evropě obdoby.
3. Problematika překladu konkrétního textu 3. 1. Nespisovný jazyk34 Nespisovný jazyk je neoficiální nekodifikovaná forma běņně uņívaného jazyka. Synonymem je obecná ĉeńtina. Obecná ĉeńtina je urĉitou formou interdialekt na větńím územním celku. „Obecná ĉeńtina je v tomto pojetí útvar geograficky omezený, a navíc v prostru Ĉech regionálně rozrůzněný; toto rozrůznění je patrno dodnes, i kdyņ celkově je obecná ĉeńtina daleko konsolidovanějńí neņ jiné interdialekty.“35 Obecná ĉeńtina je spontánním jazykem běņné komunikace v neoficiální nebo polooficiální rovině. Ĉasto se její vliv stupňuje a proniká kodifikací do spisovné ĉeńtiny v podobě dubletů. V dneńní době se výrazné prvky obecné ĉeńtiny jako je protetické v ĉi koncové -ej- pomalu mizí. Avńak rozńiřování obecné ĉeńtiny je znaĉně ulehĉeno např. díky mnoha populárním televizním pořadům, kde je běņně obecná ĉeńtina uņívána a tím se dostává do povědomí ńirokého publika. „dívat se
spisovný výraz
koukat se
hovorový výraz
čumět
výraz obecné ĉeńtiny (uvedený v SSĈ)
33
Srovnej: WĘGRZYN, Marek. Polacy w ekwadorskich więzieniach. In: Dzień dobry TVN [online]. 2008 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://dziendobry.tvn.pl/video/polacy-wekwadorskich-wiezieniach,1,newest,2376.html 34 Více na toto téma: KRĈMOVÁ, Marie. Ĉeńtina obecná. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002, s. 81-82. ISBN 80-7106-484-X. 35 KRĈMOVÁ, Marie. Ĉeńtina obecná. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002, s. 81. ISBN 80-7106-484-X.
24
vejrat
nespisovný výraz, který SSĈ neuvádí“36
Mezi nespisovný jazyk patří také vulgární výrazy, argot, ņargon, slang a profesní mluva.
3. 1. 1. Sociolekt tedy sociální dialekt Sociolektem rozumíme mluvu lidí na urĉitém teritoriu, ĉasto pocházejících ze stejného sociálního prostředí. Od spisovného jazyka se tedy nejvíce lińí „slovní zásobou, frazeologií a sémantickými dominantami“37. Sociolekt zahrnuje argot, ņargon, slang a profesní mluvu, naopak vulgární výrazy a obecná ĉeńtina sem zařazena není, neboť nejsou nijak ohraniĉeny. 3. 1. 2. Slang Slang je mluvou urĉité skupiny lidí, ve své podstatě do ní patří i profesionalismy, avńak slang si nebere za cíl pojmenovat předměty a ĉinnosti, které se v běņném jazyce nevyskytují, ale spíńe se snaņí jiným způsobem vyjádřit to, co jiņ existuje. Můņeme tedy říci, ņe slang je jazykem urĉité skupiny lidí spjaté stejnými zájmy. Na rozdíl od spisovného jazyka je slang uņíván jen v polooficiální a neoficiální rovině komunikace. Podmnoņinami slangu jsou např. profesionální slang, tedy slang urĉité skupiny lidí spjaté profesí; spoleĉenský slang, opět slang skupiny, avńak spjaté zájmy, ve spoleĉenském měřítku v pozitivním slova smyslu (protipólem je argot – slang skupiny ve spoleĉenském měřítku negativní se snahou zastírat nějakou skuteĉnost); sociální slang (sociální nářeĉí, sociolekt).38 3. 1. 2. 1. Vězeňský a kriminální slang Neboť děj knihy, která je důleņitou souĉástí této práce, se odehrává v prostředí vězení, je tedy na místě napsat pár slov o mluvě vězeňské, tedy argotu ĉi slangu kriminálníků nebo jen pouze osob pohybujících se v tomto prostředí. Slovník nespisovné ĉeńtiny rozlińuje slang vězeňský, uņívaný ve věznicích, ĉasto popisující násilí a homosexuální styk mezi vězni. „Významným rysem je rozlińení nadřazených a podřazených vězňů (jeńtě výraznějńí je ovńem tento rys zřejmě v polské vězeňské mluvě, pro kterou je charakteristické dělení na podřadné a
36
HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. 3., rozńířené vyd. Praha: Maxdorf, c2009, s. 10. ISBN 978-807345-198-1. 37 HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. 3., rozńířené vyd. Praha: Maxdorf, c2009, s. 11. ISBN 978-807345-198-1. 38 Více na toto téma: HUBÁĈEK, Jaroslav. Slang. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002, s. 405-406. ISBN 80-7106-484-X.
25
nadřazené ludzie.“39 Druhým typem je slang kriminální, který uņívají zloĉinci na svobodě, tedy mimo věznice a jiná nápravná zařízení. 3. 1. 2. 2. Drogový slang Dalńím slangem objevujícím se v překládané knize je slang drogový. Větńina vězňů sedících v ekvádorském vězení se tam ocitla kvůli drogám a ĉasto, aĉ dříve tomu tak nebylo, jim i ve vězení propadli. Tento druh slangu je velice bohatý na synonyma pro jednotlivé typy drog, ať uņ legálních nebo nelegálních, ale také pro samotné uņívání drog. Dalo by se snad i říci, ņe bychom tento slang mohli povaņovat i za argot, neboť ĉasto je záměrně utajován význam výrazu a uņívání nelegálních drog je, jak uņ z jejich oznaĉení vyplívá, nezákonné. 3. 1. 3. Argot Tímto sociolektem oznaĉujeme jazyk sociálně vyĉleněné skupiny lidí. Argot je ĉasto jazykem utajovacím, tedy, ņe skuteĉný význam slova je úmyslně zastřen. Hlavním důvodem, proĉ argotické výrazy vznikají, je snaha zabránit pochopení např. rozhovoru někým, kdo do té dané skupiny nepatří. Tady myslíme např. sféru zlodějů, zloĉinců, podvodníků, pańeráků a jiných kriminálních ņivlů, dříve se také jednalo o ņebráky, cikány apod., uzavřené skupiny vyřazené ze spoleĉnosti.40 Ĉasto tento slang popisuje prostředí vězení, vazby, nelegální ĉinnosti a jejích následků. Po urĉitém ĉase argotické výrazy zevńední nebo spíńe jsou prozrazeny a musí být nahrazeny novými výrazy, které opět budou skrývat daný význam. Starńí argotické výrazy ĉasto přerostou ve výrazy slangové, ba dokonce i spisovné. 3. 1. 4. Profesní mluva Sem spadá slovní zásoba urĉité skupiny lidí, které spolu pojí nějaká profese. Důvodem pro vznik takovýchto výrazů, je absence např. pojmenování urĉitých kaņdodenně pouņívaných nástrojů ve spisovném jazyce a také zjednoduńení komunikace, úspoře ĉasu. Profesní mluva vńak nemá přesně stanovené hranice, proto si můņeme poloņit otázku, zda daný výraz patří do profesní mluvy nebo např. do slangu zájmové skupiny. Zde bychom mohli pro příklad vyjmenovat např. profesní mluvu z oblasti medicíny, policie, letectví, dráņní dopravy, ńkolství apod.
39
HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. 3., rozńířené vyd. Praha: Maxdorf, c2009, s. 29. ISBN 978-807345-198-1. 40 Srovnej: Místo a význam argotu v ĉeském jazyce. HÁLA, Jaroslav a Petra SOUDKOVÁ. Jak mluví čeští vězni: místo a úloha vězeňského argotu. 1. vyd. Praha: Vězeňská sluņba Ĉeské republiky, 2002, s. 9. ISBN 80-238-9463-3.
26
3. 1. 5. Hovorový jazyk41 Hovorový jazyk je prvním jazykem, který si v dětství osvojujeme. Proto je také nejprostńím a popisuje kaņdodenní vjemové zkuńenosti, a to zcela konkrétně. Je tedy ĉlověku blízký, a proto jej vyuņíváme při objasňování věcí ĉi výrazů sloņitých nebo nám neznámých. Velice ĉasto se tedy uņívá přirovnání například: „Co je to nashi?“ „Nashi vypadá a chutná jako něco mezi hruńkou a jablkem.“ Některé deníky se snaņí přiblíņit jazyk ĉtenáři, proto uņívají oznaĉování věcí přímo, tak jak jsou běņně pouņívané, tedy ĉasto upouńtějí od „oficiálního“ výrazu. Hovorový jazyk je jazykem, který pouņívá největńí procento populace, neboť je nejpřirozenějńí, přímý, vńem jasný. Jak by se mohlo zdát, hovorová forma jazyka není přenáńena pouze ústní formou, ale také písemnou, avńak v ústní formě je o málo rozvinutějńí.42 Je to urĉitá forma vnímání světa prostým, obyĉejným ĉlověkem kaņdý den. Je vyjadřován tak, jak jsou věci viděny, slyńeny a jinak smyslově vnímány. Dochází zde také k zjemnění expresivních výrazů jako jazykové hry. Objevuje se tu také eufemismus pro expresivní vyjádření ĉástí těla např. cztery litery. V rámci hovorového jazyka můņeme také mluvit o tom, ņe je antropocentrický, neboť jeho slovní zásoba se toĉí okolo smyslového vnímání a chápání světa, který nás těsně obklopuje. Je to také nejobsáhlejńí oblast hovorové slovní zásoby, např. „Bylo to o vlásek.“ „Tento televizor má úhlopříĉku 14 palců.“ „...o několik kroků dále.“ „Mám to v malíku.“ „Mám toho po krk.“ atd. Důleņitou roli zde také hraje konkrétnost, tedy tím, co můņeme chápat smysly. Dominují zde slova v základní vrstvě, tedy ani příliń obecné ani encyklopedicky přesné, 41
Celá kapitola zaloņena na: BARTMIŃSKI, Jerzy. Styl potoczny. Współczesny język polski. Wyd. 3. Jerzy Bartmiński. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2010, s. 115-133. ISBN 978-83-227-3178-9. 42 Srovnej: Styl hovorový neboli prostě sdělovací. MINÁŘOVÁ, Eva. Kapitoly ze stylistiky češtiny. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 1988, s. 17-20.
27
např. obilovina – ţito – ņito seté strom – jabloň – jabloň domácí. Abstraktní věci jsou vyjadřovány výrazy, které jsou nám blízké, které opět můņeme smyslově chápat. Hovorový jazyk oproti jazyku spisovného má chaotické uspořádání. Neexistuje tedy nějaké schéma, systém, podle kterého by se hovorový jazyk uņíval. Vychází to předevńím z jeho neustálého vývoje a přeměny, která se nedá uchopit, zadrņet a „vytisknout“. Hovorový jazyk se třídí do tzv. sbírek, tedy slovní zásoba se rozĉleňuje do okruhů, tak jak jsou spolu dané předměty nebo ĉinnosti spjaté. např. tabule, křída, lavice, umyvadlo, katedra se vztahují ke třídě; výplet, duńe, pláńtě, brzdy, blatníky naopak k jízdnímu kolu. Věci obecné, nadřazené jsou zastupovány konkrétními zástupci, kteří poté nesou vlastnosti celé skupiny, tedy opět se přiblíņí abstraktní pojem skrze konkrétní věc. Nejvíce se rozvíjející oblastí psaného hovorového jazyka je bez pochyby internetové prostředí, kde také vzniká mnoho neologizmů. 1. Pojmy týkající se peněz Szmal Toto podstatné jméno rodu muņského, vystupuje v textu jako hovorová forma výrazu pieniądze.43 Nezbytné je zde zachovat hovorovost a přeloņit tento výraz do ĉeńtiny výrazem prachy. V některých případech by bylo moņné uņít také výrazu balík, ve smyslu mnoņství peněz. Nutno říci, ņe v textu se výraz v mnoņném ĉísle neobjevuje, ba dokonce vystupuje pouze v 1. a 2. pádu jednotného ĉísla.
43
Více na toto téma: Szmal. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 302. ISBN 978-830-1156-657.
28
Mówi, że syn sąsiada wyjechał do Anglii i ma szmal. (1044)45
Moņná mi tu nechá nějaký prachy. Tylko żeby zostawił jakiś szmal. (24)
Říká, ņe sousedův syn odjel do Anglie a má prachy.
Hlavně, aby mi nechal nějaký prachy. W gaciach udało mu się schować parę dolarów, więc ma szmal. (25)
A myślisz, że inni to jak szmal zrobili??? (11) A jak si myslíń, ņe jiní získali prachy???
Ve spodcích se mu podařilo schovat pár dolarů, takņe má prachy.
Nigdy takiego szmalu nie miałem. (12) Nikdy jsem takový balík neměl.
A poza tym lubią też pobawić się nowymi jak są młodzi i biali, a zwłaszcza jak nie mają szmalu, żeby im dać. (30)
I nawet nie chciała szmalu. (12) A dokonce nechtěla prachy.
A navíc se rádi baví novýma, kdyņ jsou mladí a bílý, a předevńím, kdyņ nemají prachy, který by jim mohli dát.
Szmal mam, bilet też. (13) Prachy mám, jízdenku taky.
Mówi, że dostaje szmal z domu. (31)
Za to jaki szmal. (13)
Říká, ņe dostává prachy z domu.
Ale k tomu jaký prachy.
Chyba, że dostaje za to szmal. (35)
Coś tam po angielsku umiem, a poza tym mam szmal. (14)
Asi za to dostává prachy. Jak ktoś jest im winny szmal, to trzeba albo płacić, albo robić co każą. (41)
Anglicky trochu umím, a navíc mám prachy.
Kdyņ jim někdo dluņí prachy, tak musí platit nebo dělat, co přikazují.
Ze szmalem każdy się dogada. (14) S prachama se kaņdej domluví.
Nigdy nie słyszałem o czymś głupszym, no ale jak im zapłacili za bilety, podróż, i jeszcze na dodatek robią szmal, to ten głupi to jestem ja. (48)
Szmal już popłynął prawie cały, ale w Amsterdamie, jak dojadę, mam dostać cztery tysiące zielonych. (15)
Nikdy jsem neslyńel o niĉem hloupějńím, no ale pokud jim zaplatili za letenku, cestu, a jeńtě navíc vydělávají prachy, potom já jsem ten hlupák.
Prachy uņ jsou vńechny fuĉ, ale v Amsterdamu, aņ přijedu, tak mám dostat ĉtyři tisíce doláĉů.
Żeby nie zwariować, wszyscy usiłują coś robić i załapać jakiś szmal. (53)
No, ale nie ma już szmalu na hotel. (15) No, ale uņ nemám prachy na hotel.
Aby se nezbláznili, tak se vńichni snaņí něco dělat a sehnat nějaký prachy.
Szmalu już nie ma. (22)
Ci, którzy mają szmal na wszystko. (56)
Uņ nemám prachy.
Ti,
I może zostawi jakiś szmal. (23) 44
MORAWSKI, Tomasz. Więźniowie: Ekwador, kokaina i.. Poznań: Zysk i S-ka, 2008, s. 10. ISBN 978-837-5062-700. 45 v závorkách jsou uvedeny ĉísla stránek výńe zmíněné knihy
29
co
mají
prachy
a
vńechno.
Zielone Dalńím z výrazů v textu, který oznaĉuje peníze je adjektivum, vystupující v tomto významu pouze v plurálu, zielone. Od roku 2000 je oficiální měnou v Ekvádoru americký dolar, který nahradil dřívějńí platidlo sucre. Dolar vystupuje jak v bankovkách a mincích, navíc je doplněn mincemi centavos, které vńak mají stejnou hodnotu a rozměry jako americké centy.46 Proto můņeme s jistotou říci, ņe zielone je hovorový výraz pro dolary47. Překládat zielone výrazem zelené ĉi zelenáče, by bylo nepřesné, neboť v ĉeském kontextu zelenáč je nováĉek, někdo neskuńený a v ņádném případě to neevokuje jakoukoliv měnu. Proto by bylo vhodné zvolit pro překlad výraz doláče. W kieszeni mam tysiąc zielonych. (12) V kapse mám tisíc doláĉů. Szmal już popłynął prawie cały, ale w Amsterdamie, jak dojadę, mam dostać cztery tysiące zielonych. (15) Prachy uņ jsou vńechny fuĉ, ale v Amsterdamu, aņ přijedu, tak mám dostat ĉtyři tisíce doláĉů. Daję mi dwadzieścia zielonych. (24) Dává mi dvacet doláĉů. Może być sieść albo osiem zielonych. (44) Dá se sehnat za ńest nebo za osm doláĉů.
Kasa Tento výraz se v textu vyskytuje zřídka, avńak je vhodné ho zmínit, neboť se také vztahuje k penězům. Původní význam výrazu kasa, znamená pokladnu48 a je i dnes běņně uņívaný. Avńak ve větńí míře se dnes setkáme s jeho formou z hovorového jazyka, kde vystupuje jako peníze ĉi hotovost. „Ludzkie ego określa kasa, za którą podąża masa.”49 V tomto případě není zvolení překladu jednoduché. Opět doslovný překlad, kasu, pokladnu, nepřipadá v úvahu, proto bychom se opět měli uchýlit k uņití hovorového výrazu pro peníze, tudíņ k běņně v tomto kontextu uņívanému prachy. W domu coraz gorzej, kasa stopniała do dwudziestki, a faceta nie ma... (11) Doma je ĉím dál tím hůř, prachy se ztenĉily na dvacku, ale chlápek se pořád neobjevil... Tylko osiem dolarów, a ja mam do przepuszczenia tyle kasy. (14) 46
Více na toto téma: Ekvádorské oběņné mince. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekvádorské_oběņné_mince 47 Srovnej: Zielone. In: Słownik języka polskiego [online]. ©2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.sjp.pl/zielone 48 Kasa. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 375. ISBN 80-200-0194-8. 49 Kasa. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 129. ISBN 978-830-1156-657.
30
Jen za osm dolarů a já mám na rozházení tolik prachů. Kurwa, ale kasa! (15) Kurva, to jsou prachy! Dolec Dalńím zřídka se vyskytujícím v textu výrazem je dolec. Uvádíme ho jde z důvodu porovnání vńech způsobů vyjádření peněz v textu. Zaměřujeme se vńak pouze na hovorové výrazy nikoliv na výrazy spisovné jako je například dolar. Tady se opět jedná o hovorové vyjádření ekvádorské měny, tudíņ jej stejně jako zielone budeme překládat výrazem doláč. Była jedna, co za pięć dolców się zgodziła. (15) Nańla se jedna, co mi dala za pět doláĉů. Dycha Posledním z výĉtu je výraz dycha, který znamená desítku buď grońů, nebo zlotých, popř. karetní desítku.50 V nańem případě vńak se jedná o deset dolarů, kde vńak není důleņitá měna, ale mnoņství. V hovorové ĉeńtině tento výraz vystupuje jako pětka. Konsul się pożegnał i dał mi dychę. (22) Konzul se rozlouĉil a dal mi pětku. 2. Pojmy týkající se hovoru, mluvení Gadać Prvním ze sloves týkajících se hovoru (mluvení) je nedokonavé sloveso gadać, které je hovorovým synonymem k mówić, rozmawiać.51 Do ĉeńtiny toto sloveso překládáme povídat, říkat, mluvit52, pro úĉely nańeho překladu volíme také hovorovou formu výrazu kecat. V textu vystupuje taktéņ podstatné jméno od tohoto slovesa gadanie, které překládáme jako pokec.
50
Dycha. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 232. ISBN 80-200-0194-8. Viz Gadać. MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, s. 274. ISBN 978-83-01-14198-1. 51
52
Viz Gadać. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 282. ISBN 80-200-0194-
8.
31
Odstrzelony, gada o samochodach, stawia piwo i też mówi, że jestem ofiara. (10)
Nějak uņ se domluvím. I nikt nie może się z nim dogadać. (26)
Je vyfiklej, kecá o autech, platí pivo a taky tvrdí, ņe jsem trouba.
A nikdo se s ním nemůņe domluvit. Jak zacznie gadać na rozprawie bzdury, to sędzia się wścieknie i da mu czternaście lat. (27)
Nawet nie brał się do gadania ze mną. (11) Ani se se mnou nechtěl bavit.
Pokud zaĉne na líĉení kecat hlouposti, tak se soudce nańtve a dá mu ĉtrnáct let.
Ale postawiłem piwo, to zagadał... (11) Ale kdyņ jsem mu zaplatil pivo, tak se rozkecal...
Czuję, że o mnie gadają. (29) Cítím, ņe se baví o mně.
Ze szmalem każdy się dogada. (14)
Jakoś się dogadujemy. (30)
S prachama se domluví kaņdý.
Nějak se domlouváme.
Siedzi tam jakiś inny koleś, ale nie mam ochoty na gadanie z nikim ani na nowe znajomości. (19)
Coś tam zagaduje. (31) Něco tak domlouvá.
Sedí tam nejakej dalńí chlápek, ale mně se nechce s nikým kecat ani navazovat nové známosti.
Inni więźniowie gadają z nimi, śmieją się i nikt się niczym nie przejmuje. (33)
Przynajmniej mówi po polsku, a ja po polsku już dawno nie gadałem. (21)
Jiní vězni s nima kecají, smějou se a nikdo se o niĉemu nediví.
Aspoň mluví polsky, a já uņ jsem si dlouho polsky nepokecal.
Gada fajnie, tylko mało. (40)
Konsul coś tam gada, że jestem w tarapatach, ale pewnie tylko straszy. (21)
Kecá fajnově, ale málo. Gadałem cztery godziny. (43)
Konzul tvrdí, ņe mám potíņe, ale on urĉitě jen strańí.
Tlachal jsem ĉtyři hodiny.
Tam jakoś będzie i będę się mógł dogadać. (22)
Ten młody to fajny, można sobie pogadać z nim o dziewczynach, i o Kaziku. (45)
Nějak tam bude a aspoň si budu moct domluvit.
Ten mladej je fajn, můņu si s ním pokecat o holkách, i o Kazikovi.
Coś do mnie gada. (22)
Gadają różnymi językami. (52)
Něco mi říká.
Mluví různými jazyky.
Usiłuję coś pogadać z tym drugim, ale rozmowa nie bardzo się klei. (22)
A to nie tylko takie gadanie. (54)
Snaņím se kecat s tím druhým, ale moc se nám to nedaří.
A to nejsou jen takové řeĉi. Niektóre noszą żarcie, a nawet i bez tego fajnie sobie z taką pogadać. (57)
Może on i policjant, ale przynajmniej gada. (22) Moņná i on je policajt, ale aspoň mluví.
Některé nosí ņrádlo, ale navíc i bez toho se s takovýma fajn kecá.
Jakoś już się mogę dogadać. (25)
32
Nawijać Toto nedokonavé sloveso vystupuje ve spisovném jazyce jako navíjet, ve smyslu navíjet něco na ńpulku.53 Avńak v hovorovém jazyce znamená dużo i szybko mówić.54 V tomto případě není jednoduché zvolit jednotný překlad, uņíváme proto výrazy jako je hustit, tvrdit, brebentit nebo vymýšlet si, abychom zachovali význam vět. Nawijam szefowi, że chłopak jest konieczny do pomocy organizacjom polonijnym.(17) Hustím do ńéfa, ņe toho chlapce potřebuju, aby pomohl polským krajanským organizacím. Radzi, żebym nie nawijał niczego w stylu: „myślałem, że łykam ostrygi”. (21) Radí mi, abych netvrdil něco ve smyslu: „myslel jsem, ņe polykám ústřice“. Nawet niektórzy nawijają z nimi jak z laskami. (33) Dokonce někteří s nimi brebentí jako koĉenama. A może to zupełnie bzdura i facet coś nawija? (48) Ale moņná je to kec a chlápek si jen něco vymýńlí? 3. Pojmy týkající se muţské osoby Palant Ve spisovném jazyce tento výraz vystupuje pod významem baseball.55 Avńak v hovorovém jazyce jiņ oznaĉuje hloupého muņe, který lidi irituje, nebo také muņe naivního, nezkuńeného; popř. téņ oznaĉuje muņský pohlavní orgán.56 Z důvodu souznění s kontextem volíme pro překlad výraz ňouma. Wszyscy to robią, tylko ty jak palant stoisz pod tą budą w deszczu i nic się nie dzieje. (11) 53
Viz Nawijać. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 604. ISBN 80-200-0194-8. 54 Srovnej: Nawijać. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 192. ISBN 978-830-1156657. 55 Viz Palant. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 7. ISBN 80200-0194-8. 56 Srovnej: Palant. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 219. ISBN 978-830-1156657.
33
Vńichni to dělají, jen ty tu jak ňouma stojíń v deńti u toho stánku a nic z toho. Może ten palant wreszcie przyjdzie. (22) Moņná ten ňouma nakonec přijde. Ziomek Tento výraz oznaĉuje osobu pocházející ze stejné spoleĉnosti nebo místa bydlińtě.57 Vhodným ekvivalentem by mohl být např. výraz kumpán. Dają bilet, a tam ma już na mnie czekać drugi ziomek, też Polak. (11) Dávají mi letenku, a tam uņ na mě má ĉekat jinej kumpán, taky Polák. Mówi, że jest paru innych ziomków, którzy to robią przez cały czas. (12) Říká, ņe je několik dalńích kumpánů, kteří to dělají celou dobu. Tuman Tento výraz v původním slova smyslu znamená oblak prachu nebo poeticky mlhu. Avńak je uņíván také pro oznaĉení hloupého, tupého ĉlověka.58 Překládáme jej jako pitomec, případně by se dalo uņít jeńtě výraz trouba nebo blbec. Nie takie tumany jak ja. (12) Nejsou to takoví pitomci jak já. A ja też nie jakiś tuman! (13) A já taky nejsem ņádnej pitomec! Fagas Dřívějńí význam tohoto výrazu byl lokaj, służący, avńak je uņíván také jako kochanek, adorator kobiety.59 V hovorovém jazyce slouņí pro uráņlivé oznaĉení chlapce nebo muņe, případně k oznaĉení hloupého, nedůleņitého
57
Srovnej: Ziomek. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 377. ISBN 978-830-1156657. 58 Srovnej: Tuman. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 443. ISBN 80-200-0194-8. 59 Viz Fagas. MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, s. 252. ISBN 978-83-01-14198-1.
34
ĉlověka.60 V tomto případě si snaņíme představit konkrétní situaci, kdy na letińti sedí nějaký nepříjemně vypadající pohraniĉních s tupým výrazem. Siedzi jakiś fagas w budce. (13) V budce sedí nějakej balvan. Kumpel Tento výraz je ĉistě hovorový. Se spisovným významem tohoto výrazu se nesetkáváme. Oznaĉuje dobrého přítele, kamaráda. Pro zachování hovorového jazyka, volíme pro překlad výraz kámoš. Ale kumplom opadnie szczena, jak im opowiem. (13) Ale kámońům spadne brada, aņ jim to povím. Co będzie z rodziną, kumplami? (43) Co bude s rodinou, kámońema? Jemy podgrzany bigos, zagryzamy chlebem i widzę, jak po twarzy mojego kumpla z celi, bladej i wynędzniałej, płyną łzy. (43) Jíme ohřátý bigos, přikusujeme chleba a vidím, jak po tváři kámońe z cely, bledé a zbídaĉené, teĉou slzy. Mógłby być moim kumplem. (45) Mohl by být mým kámońem. Pierdoła Tento výraz oznaĉuje człowieka niezaradnego życiowo, człowieka, który mówi niedorzeczności, bzdury61, případně také mężczyzna, zwykłe starszy, niewydarzony, mówiący głupstwa.62 Jak uņ z popisu vyplívá, jde o výraz silně expresivně zabarvený. Ve slovníku je nám pro překlad nabízen výraz prďola, coņ vńak nezapadá ani do potřebného kontextu ani do běņně uņívaných souĉasných hovorových slov, proto se přikláníme k výrazu posera. Nie mogę tylko ja być taką pierdołą. (16) 60
Srovnej: Fagas. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 90. ISBN 978-830-1156657. 61 Viz Pierdoła. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 230. ISBN 978-830-1156657. 62 Viz Pierdoła. MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, s. 767. ISBN 978-83-01-14198-1.
35
Nemůņu být přece jen já takovej posera. Kapuś Tento hovorový výraz je synonymem ke spisovnému výrazu donosiciel nebo szpieg.63 Má silné expresivní zabarvení. V textu jej překládáme jako bonzák. Nie jestem kapusiem! (21) Nejsem bonzák! Może nie kapuś? (21) Ņe by to nebyl bonzák? Ciota Aĉ v běņném jazyce vystupuje jako hrubńí výraz od ciocia. Tady je uņit v kontextu, kdy vězeň ví, ņe bude zavřený mnoho let, nikomu nerozumí, zaĉíná se mu třást hlas, a proto chce, aby s ním konzul jeńtě chvíli zůstal, protoņe v něm vidí jediného přítele. Tento výraz je tedy hovorovým synonymem homoseksualisty; człowieka często narzekającego, nieudacznika.64 Překládáme jej jako ubulence. Dalńí moņností by byla např. fňukna, ufňukánek, sralbotka. Nie jestem ciotą!! Nejsem ubulenec. Klecha Toto je hovorový výraz s pohrdavým tónem k výrazům ksiądz, duchowny katolicki.65 Bylo nutné najít výraz, který by byl hovorový, ale zároveň ne aņ vulgární jako je např. výraz černoprdelník. Proto jsme uņili výraz s niņńím stupněm exprese černokabátník. Mówią że klecha, ale nie ma ani sutanny, ani nawet kołnierzyka. (42) Říkají, ņe je to ĉernokabátník, ale nemá ani sutanu, a dokonce ani kolárek, který kněņí nosí.
63
Tamtéņ, s. 382. Viz Ciota. In: Słownik języka polskiego [online]. ©2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.sjp.pl/ciota 65 Srovnej: Klecha. MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, s. 133. ISBN 978-83-01-14198-1. 64
36
Klawisz Původním významem je klávesa ĉi klávesnice66, avńak v nańem textu tento výraz vystupuje v hovorové formě, přesněji řeĉeno ve zlodějském slangu a to jako bachař, tedy hovorové synonymum pro strażnika więziennego.67 I klawisze nie znajdą. (44) Ani bachaři ji nenajdou. Ci, co się powiesili na amen, to przeważnie tacy, których załatwili inni więźniowie albo klawisze. (56) Ti, kteří se pověsili navņdy, tak to jsou převáņně ti, kterým to zařídili jiní vězni nebo bachaři. Dureń Toto je hovorový výraz pro głupiec68, tedy ĉesky hlupák, trouba, ňouma. To nie taki dureń jak ja, tylko od razu widać że kapo. (53) To není takovej trouba jako já, hned od pohledu je vidět, ņe je kápo. Koleś, gość, facet, chłoptaś Těchto několik výrazů rozebereme spoleĉně, neboť v mnoha případech je stejnými výrazy, tedy chlap, kořeň, chlápek, kámoš (pouze ve tvaru vokativu), týpek atd. Uvedeme zde pouze několik příkladů, neboť se tyto výrazy objevují na kaņdé straně a někdy i mnohokrát. Jedziesz sobie, koleś, na wakacje...(10) Jedeń si, kámo, na dovolenou... Koleś się zgodził, powie jak i gdzie. (11) Chlápek souhlasil, řekne mi, co a jak. Ten sam koleś dalej tu jest. (22) Ten stejnej kořeň je tu pořád. Pojawia się na ulicy jakiś gość. (10)
66
Viz Klawisz. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 389. ISBN 80-200-0194-8. 67 Srovnej: Klawisz. MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, s. 399. ISBN 978-83-01-14198-1. 68 Tamtéņ, s. 209.
37
Na ulici se objevuje nějaký chlápek. Wygląda, że fajny gość. (11) Vypadá jako fajn týpek. Gość mówi, że widział jak poćwiartowanych ludzi wynoszą w plastikowych workach na śmieci. (41) Chlápek povídá, ņe viděl jak odnáńejí v pytlech na smetí rozĉtvrcené lidi. W domu coraz gorzej, kasa stopiała do dwudziestki, a faceta nie ma...(11) Doma je ĉím dál tím hůř, prachy se ztenĉily na dvacku, ale chlápek se pořád neobjevil... Wchodzimy do małego pokoiku, a razem z nami jeszcze dwóch facetów. (18) Vcházíme do malé místnosti, a spoleĉně s námi jeńtě dva chlapi. Podchodzi do mnie biały facet. (30) Přichází ke mně běloch. O tym chłoptaś już nie mówił. (11) O tom týpek uņ nemluvil. A jak ten pierwszy więzień wyszedł na zwolnienie, to wziąłem chłoptasia na dywanik i powiedziałem...(36) Kdyņ toho prvního vězně podmíneĉně propustili, vzal jsem si toho mladíĉka na kobereĉek a řekl mu... Chłoptaś jest wiecznie bity, bo ma długi. (54) Týpek je věĉně bitej, protoņe má dluhy. Stary Stary vystupuje jako hovorové synonymum k ojciec69. Avńak nemůņeme stejný výraz uņív ĉeńtině, neboť tam by jiņ měl jiný význam, a to expresivně zabarvený partner, manžel. Proto bychom mohli zvolit výraz fotr, coņ jiņ je vulgární. Avńak zdrobnělina výrazu fotr ve formě fotřík, jiņ můņe být vhodným ekvivalentem. 69
Více na toto téma: Stary. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 291. ISBN 978-830-1156-657.
38
A na dodatek stary wyrzuca mnie z domu, bo znalazł sobie jakąś macochę, która jest w prawie moim wieku. (10) A ke vńemu mě fotřík vyhazuje z domu, protoņe si nańel nějakou macochu, které je v mým věku. I stary będzie miał takiego syna jakiego chciał, i jego narzeczona nie będzie z domu wyrzucać...(11) Fotřík bude mít syna, jakýho chtěl, a jeho milá mě nebude vyhazovat z domu... Nie powiem nic staremu ani tej jego panience. (11) Nic fotříkovi ani té jeho krasavici neřeknu. Stary i tak się dowie. (21) Fotřík se to i tak dozví. Ponoć stary nawet bardzo się nie wściekał, tylko pytał, czy może jakoś pomóc. (33) Prý se fotřík dokonce ani moc nevztekal, jen se ptal, jestli můņe nějak pomoct. No, ale ja nie mam, a stary tyle też nie. (33) No, ale já je nemá, a fotřík tolik taky ne. Odebrała macocha, ale zaraz przekazała staremu. (38) Zvedla to macecha, ale hned to předala fotříkovi. Wieśniak Původní význam tohoto výrazu je chłop, rolnik70. Ale v hovorovém jazyce popisuje ĉlověka hloupého, primitivního, ńpatné oblékaného atd.71 – Co to? – pytam, chociaż nie chcę wyjść na wieśniaka. (40) – Co to je? – ptám se, aĉ nechci vypadat jako opoņděnec.
70
Viz Wieśniak. MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, s. 1300. ISBN 978-83-01-14198-1. 71 Viz Wieśniak. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 332. ISBN 978-830-1156657.
39
Cieć Toto podstatné jméno znamená ve spisovném jazyce dozorca domu, stróż, ochroniarz. 72 Nemá nějaké zvláńtní expresivní zabarvení, proto jej můņeme přeloņit jako dozorce. Nie wiem czy chowa przed konsulem, czy przed cieciami, którzy wpuszczają. (41) Nevím, jestli to schovává před konzulem nebo před dozorci, kteří vpouńtějí dovnitř. 4. Pojmy týkající se ţenské osoby Kobitka Zdrobnělina od kobita, pocházející od výrazu kobieta. Oznaĉuje ukochaną; dziewczynę.73 Pro překlad uņíváme výraz kočka. Kobitki, rum, no i już nie będę stał pod tą budką. (11) Koĉky, rum, no a uņ nebudu stát u toho stánku. Laska Laska je hovorovým synonymem pro ładną, atrakcyjną dziewczynę, młodą kobietę; także o każdej dziewczynie74. Pro překlad uņíváme výrazy jako kočka, kočena, baba, kost apod. Jedziesz sobie, koleś, na wakacje – mówi – podrywasz laski, oglądasz sobie palmy. (10) Jedeń si, kámo, na dovolenou – říká – svádíń koĉky, sledujeń palmy. Ale laska! (12) To je koĉena. I żaden nie walił czarnych lasek. (13) Ņádnej z nich nepíchal ĉernońky. Są tacy faceci, co wyglądają jak laski. (33) Jsou tu takoví chlápci, kteří vypadají jak baby. 72
Cieć. In: Słownik języka polskiego [online]. ©2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.sjp.pl/cie%E6 73 Srovnej: Kobita. MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, s. 135. ISBN 978-83-01-14198-1. 74 Tamtéņ, s. 151.
40
Nawet niektórzy nawijają z nimi jak z laskami. (33) Dokonce někteří s nimi brebentí jako koĉenama. 5. Pojmy vztahující se k pití a jídlu Zde se věnujeme překladu hovorových výrazů vztahující se k pití, jídlu, jejich konzumaci a případným následkům. chlać, skuty Prvním z výrazů je hovorovým vulgárním synonymem k výrazu pić na 75 umór. Překládáme jej jako chlastat, případně tvar przechlać jako prochlastat. Druhý výraz vychází ze slovesa skuć się.76 Adjektivum překládáme jako zťatý, případně by bylo moņné také uņít ožralý. Kraje fajne, wiesz, chleją rum, a nie tak jak u nas gorzałe albo piwo. (10) Krásná místa, chápeń, chlastají rum, a ne jak tady u nás kořalu a pivo.“ Wolę przechlać albo... no.... (14) Radńi je prochlastám nebo... no... Nawet nie jestem skuty. (21) Dokonce nejsem zťatej. Żarcie, żrać Tento hovorový výraz oznaĉuje jedzenie dla zwierząt. 77 Coņ i v ĉeńtině vyuņíváme jako expresivní výraz pro jídlo, jedení, potravu. Proto żarcie překládáme jako žrádlo. Nie przynoszą żadnego żarcia, ani wody, ani nic. (19) Nenesou ņádný ņrádlo ani vodu prostě nic. Jak ich potrzebuje, to ich nie ma, a żrą za nasze pieniądze!! (21) Kdyņ jsou potřeba, tak nejsou k nalezení, ale cpou se za nańe peníze!! I nic nie jadłem, wywaliłem z siebie te piepzone machewki, a nikt nie daje nic do żarcia. (21) 75
Viz Chlać. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 124. ISBN 80-200-0194-8. 76 Srovnej: Skuć się. MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, s. 282. ISBN 978-83-01-14198-1. 77 Srovnej: Żarcie. In: Słownik języka polskiego [online]. ©2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.sjp.pl/żarcie
41
A nic jsem nejdel, vyklopil jsem ze sebe ty zasraný kokony, ale nikdo mi nedal nic k ņrádlu. Są tacy, co mają swoje żarcie. (29) Jsou tu tací, co mají svoje ņrádlo. Ma jakieś lepsze żarcie. (30) Má nějaký lepńí ņrádlo. Niektóre noszą żarcie, a nawet i bez tego fajnie sobie z taką pogadać. (57) Některé nosí ņrádlo, ale navíc i bez toho se s takovýma fajn kecá. Ciecz Aĉ je tento výraz překládán jako tekutina ĉi jícha.78 Zde je míněn hovorový význam výrazu. Nebylo jednoduché zvolit vhodný ekvivalet, avńak zachovat překlad spisovného významu nebylo moņné. Proto jsme zvolili jako ekvivalent výraz břečka, neboť z kontextu vyplývá, ņe jde o „něco tekutého”, co má představovat jídlo. No i nieokreśloną, brunatną ciecz. (22) No a nepopsatelnou, hnědavou břeĉku. Do aluminiowego talerza dostaję jakąś ciecz i kawałek suchego chleba. (30) Do hliníkového talíře dostávám nějakou břečku a kousek suchýho chleba. Przynoszą gar cieczy, która wygląda jak pomyje. (29) Nesou hrnec břeĉky, která vypadá jak pomyje. 6. Pojmy týkající se drog a jiných návykových látek Marchewki, „base“, skręt Do této skupiny zaĉleňujeme oznaĉení drog v drogovém slangu, který je velice typický pro kaņdý jazyk a ĉasto i specifický na základě území. Prvním z výrazů jsou marchewki. Jedná se o kapsle s kokainem, které se pańují v ņaludku. V ĉeském drogovém podsvětí tyto kapsle vystupují pod názvem kokony79. Výraz „base“ vńak jiņ přeloņit nemůņeme, neboť se jedná o lokální oznaĉení jedné z dlouhé řady běņných drog, kterou vńak na základě textu ani reálií nemůņeme 78
Viz Ciecz. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 138. ISBN 80-200-0194-8. 79 Zjińtěno na základě telefonátu s Národní protidrogovou centrálou.
42
s jistotou definovat, proto název zachováváme. Posledním z podaných výrazů je skręt ĉili ręcznie zrobiony papieros zawierający marihuanę lub haszysz.80 Tylko powiedzieli mi, że muszę się nauczyć łykać marchewki. (12) Řekli mi jen, ņe se musím nauĉit polykat kokony. Coś tam mówili, że w tych niby-marchewkach jest koka, ale teraz to wszyscy walą, no to ktoś musi to wozić. (13) Říkali něco o tom, ņe v těch jakoby kokonech je koks, ale teď to vńichni fetujou, no tak to někdo musí vozit. O Boże, pięćdziesiąt kapsułek jak marchewki. (15) Boņe můj, padesát kapslí jako kokonů. No, ale jak mnie już złapali, to wysram te marchewki, a potem mnie odeślą do Polski. (19) No, ale kdyņ uņ mě chytli, tak vyseru ty kokony, a potom mě pońlou do Polska. To ponoć „base“, nie obrobiona kokaina. (40) To je prý „base“, nezpracovaný kokain. Koleś Polak przychodzi do mnie ze skrętem. (40) Přichází ke mně kámoń s jointem, Polák. Drag Toto podstatné jméno je hovorovým synonymem pro narkotyki. Vystupuje předevńím v plurálu. Do ĉeńtiny jej překládáme výrazem fet.
81
Wszyscy siedzą za dragi. (30) Vńichni sedí za fet. Macha, sztacha Tyto výrazy jsou vzájemně synonymní. Znamenají zaciągnięcie się dymem z papierosa lub skręta.82 Tento výraz překládáme jako dát si čouda nebo popotáhnout si. 80
Viz Skręt. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 281. ISBN 978-830-1156657. 81 Tamtéņ, s. 79.
43
Pyta, czy chcę macha. (40) Ptá se mě, jestli si chci dát ĉouda. Biorę jednego sztacha, potem drugiego. (40) Popotahuju si jednou, potom podruhé. Cpać, nawalać się Tady se setkáme se dvěma synonymními výrazy oznaĉujícími braní 83 drog . Překládáme je výrazy fetovat nebo brát. Więc ćpa wszystko, co mu w tym pomaga. (41) Takņe fetuje vńechno, co mu v tom pomáhá. A konzul przy każdej okazji opieprza, że jak zaczniemy ćpać, to nas wyniosą nogami do przodu. (45) Konzul při kaņdé příleņitosti nadává, ņe kdyņ zaĉneme fetovat, tak nás vynesou nohama napřed. Najgorsze są ćpuny. (53) Nejhorńí jsou feťáci. Podłoga twarda, ale nawaliłem się tym narkotykiem, więc zasypiam takim syfiastym snem. (41) Podlaha je tvrdá, ale zfetoval jsem se tou drogou, takņe usínám takový příńerným spánkem. Wali wszystko co popadnie. (45) Bere vńechno, co najde. I dostać jakąć substancję do nawalenia się. (54) A sehnat nějaký materiál ke zfetování.
82
Tamtéņ, s. 162. Srovnej: Ćpać. In: Słownik języka polskiego [online]. ©2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.sjp.pl/%E6pa%E6; Nawalić się. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 191. ISBN 978-830-1156-657. 83
44
7. Pojmy týkající se pohlavního styku Walić (się) Aĉ jsme jiņ výńe sloveso walić zmiňovali v kontextu braní drog, nyní jej uvádíme v expresivním významu odbywać stosunek płciowy; uprawiać seks.84 Musíme dbát na míru exprese, proto volíme výraz píchat, případně dělat. V úvahu by připadaly také výrazy šukat, mrdat apod., ty jsou vńak dle nańeho názoru jiņ příliń expresivní. I żaden nie walił czarnych lasek. (13) Ņádnej z nich nepíchal ĉernońky. Waliliśmy się na plaży. (15) Dělali jsme to na pláņi. Świerczyk Zařazujeme tento výraz do pojmů týkajících se pohlavního styku, neboť tento výraz oznaĉuje czasopismo pornograficzne. Pro překlad uņíváme výraz pornočasák. W spodniach przyniósł jakieś świerszczyki. (41) V kalhotech přinesl nějaký pornoĉasáky. 8. Pojmy týkající se hygienického zázemí Kibel, sracz U těchto dvou výrazů bychom mohli říct, ņe jsou synonymy, avńak s jinou mírou zabarvení. Kibel i sracz oznaĉuje ubikację, toaletę.85 Kibel má menńí expresivní zabarvení, proto pro něj uņíváme výraz záchod, kdeņto sracz oznaĉujeme jako hajzl. Może nikt nie przyjdzie, to jakoś pozbędę się tych kapsułek, spuszczę wodę w kiblu. (19) Třeba nikdo nepřijde, nějak se těch kaplí zbavím, spláchnu je do záchodu. Jezu, nie siedziałem na kiblu przy nikim odkąd miałem trzy lata. (20) Jeņiń, s někým jsem na záchodě seděl naposledy, kdyņ mi byly tři.
84 85
Viz tamtéņ, s. 327 a násl. Srovnej: tamtéņ, s. 130 a také s. 290.
45
Zabrali pasek od spodni, krata zamiast ściany, nawet kibel taki, że wszyscy wszystko widzą. (24) Sebrali mi pásek od kalhot, místo stěny je mříņ, dokonce záchod je takovej, ņe vńichni vńechno vidí. Biorą mnie do sracza. (20) Vedou mě na hajzl. 9. Pojmy týkající se vězení pierdel Tento výraz je hovorovým synonymem k więziennie.86 Pro jeho překlad uņíváme výrazy jako je loch nebo basa. V případě kombinace pierdel-pierdel, volíme překlad loch lochovatej. Najwyżej pójdę do pierdla, ale w Polsce. (19) Při nejhorńím půjdu do basy, ale v Polsku. Mówi, że czeka mnie tutaj parę lat pierdla, a ja tego nie wytrzymam. (24) Říká, ņe mě tady ĉeká pár let v lochu, ale to já nevydrņím. Mówi, że za parę dni przeniosą mnie do pierdla-pierdla.(24) Říká, ņe za pár dní mě přemístí do lochu lochovatýho. To, co się dzieje w pierdlu, zostaje w pierdlu i nikt nie będzie wiedział o pewnych sprawach. (32) To, co se děje v base, zůstává v base a nikdo o některých věcech nikdy nedozví. W pierwszym pierdlu tep częstowali mnie narkotykami, ale Belg gonił handlarzy. (40) V prvním lochu mě taky často nabízeli drogi, ale Belgičan ty překupníky honil. W pierdlu są też takie cele, w których siedzą „supergoście”. (56) V lochu jsou taky takové cely, ve kterých sedí „supermaníci”.
86
Viz tamtéņ, s. 228.
46
Syf Výraz syf má mnoho významů např. wykwit skórny, nieporządek, służba wojskowa, smród.87 Avńak v nańich příkladech vystupuje ve významu kłopoty, nieprzyjemności, problemy.88 Překládáme jej výrazem průser nebo oplétačky, ve smyslu problémy. Gdyby nie to, że jesteśmy w tym syfie, to żaden z nas nic by takiego nie robił. (33) Kdybychom nebyli v takovým průseru, tak by ani jeden z nás nic takovýho nedělal. Białych trzymają trochę z osobna, bo nie chcą mieć syfu z ambasadami i konsulatami. (57) Bělochy drņí trochu odděleně, protoņe nechtějí mít oplétaĉky s ambasádami a konzuláty. 10. Ostatní pojmy Bryka, grat Oba tyto pojmy oznaĉují dopravní prostředek, přesněji řeĉeno auto, s tím rozdílem, ņe bryka, dříve znamenala bryĉku89, dnes auto velké hodnoty, a grat krám90. Proto výraz bryka překládáme jako fáro a grat naopak jako šunku, křáp. Bryki sobie pokupowali. (12) Nakoupili si fára. Łapie za walizkę i prowadzi mnie do jakiegoś rozklektanego grata. (14) Chytá mě za kufr a vede mě do jakési rozvrzané ńunky. Zajebiste, zarąbiste Tato adjektiva znamenají bombastického, parádního atd.91
něco
báječného,
nádherného,
super,
Lotnisko zajebiste, a ponoć nawet w samolocie jeść dają. (12) Parádní letińte, a prý dokonce v letadle podávají jídlo. 87
Více na toto téma: tamtéņ, s. 296. Viz tamtéņ. 89 Viz Bryka. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 103. ISBN 80-200-0194-8. 90 Viz tamtéņ, s. 306. 91 Více na toto téma: Zajebisty. CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 362. ISBN 978-830-1156-657. a také tamtéņ, s. 369. 88
47
Ciemno, potem pare godzin jasno, a ja mam wszystko gdzieś, bo strzelilem parę drinków, które przyniosła mi zarąbista Holenderka. (12) Tma, potom několik hodin světlo, ale mě je to vńechno fuk, neboť jsem si nahnul pár drinků, které mi přinesla Holanďanka jako k nakousnutí. Ciuch, szmata Oba tyto výrazy oznaĉují jakoukoliv ĉást oděvu a navíc szmata v nańem textu vystupuje také jako deka. Tyto látky se vyznaĉují zastaralostí, zanedbaností a ńpínou. Překládáme je jako hadr, hadry.92 Reszta moich ciuchów gdzieś zginęła. (22) Zbytek mých hader se někam ztratil. Wszyscy szorują od rana, wyciągają najlepsze ciuchy. (43) Vńichni od rána makají, vytahují nejlepńí hadry. Materacy nie ma, tylko jakaś szmata, żeby się okryć, ale brudna i śmierdzi. (22) Matrace není, jen nějaká hadra na přikrytí, ale je ńpinavá a smrdí.
3. 2. Ale jaja Původní význam výrazu jaja je vejce v plurálu. Tento výraz vznikl z latinského ovum, i, n., avńak v podobě jajo, vejce, jájce apod. je rozńířen ve vńech slovanských jazycích. V dneńní polńtině se jiņ více pouņívá zdrobnělina původního výrazu, tedy jajko a jajo naopak získalo hrubńí zabarvení. Ve staropolńtině existovaly frazeologismy jako coś stoi za jaje (nic neznamená) nebo jaje bez soli (drńky s olejem, něco bez chuti; nudné) ĉi jajko Kolumba (zdánlivě těņko vyřeńitelná hádanka) itp.93 V hovorovém jazyce vyjadřuje vtipnou ĉi směńnou situaci nebo vtip sám94, ale také nezvyklou, ńokující situaci, která má ĉasto negativní zabarvení, popř. můņe jít také o neobvyklý příběh95. Komiĉnost pouņití slova jaja je pravděpodobně dána legraĉním tvarem vejce ĉi jeho křehkostí a komickými situacemi na příklad při jejich rozbití. Snad také přirovnáním k něĉemu 92
Viz tamtéņ, s. 57 a také s. 302. Srovnej: DŁUGOSZ-KURCZABOWA, Krystyna. Wielki słownik etymologiczno-historyczny języka polskiego. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Naukowe PWN, 2008, s. 267-268. ISBN 978-8301-15258-1. 94 Srovnej: CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008, s. 118. ISBN ISBN 978-830-1156-657. 95 Srovnej: Jaja. In: Słownik języka polskiego [online]. ©2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.sjp.pl/jaja 93
48
obdobnému jako míchat vejce, tedy něco tak zamíchat, ņe z toho vzejde nějaká komická směska. To potvrzuje zejména spojení ale jaja. Příklady: Nie powiem nic staremu ani tej jego panience. Powiem, że jadę do pracy, malować mieszkania. Albo w ogóle nic nie będę mówił. Niech się trochę pomartwią. Dobrze im to zrobi, za to całe pomiatanie. Ale jaja!!! Ale gorzej i tak mi nie będzie. (11 a násl.)96 Tento případ uņití výrazu jaja má zabarvení směńného oĉekávání. Není jisté, co se bude dít, ale je moņné, ņe to bude lepńí neņ stávající ņivot. Jak naznaĉuje následující věta, není co ztratit, dá se jen získat. Zde bude vhodný překlad: To bude! případně No teda!, i kdyņ v tomto překladu je uņ trońku naznaĉeno překvapení. Otázkou je vycítit míru onoho překvapení a nalezení vhodného ĉeského ekvivalentu k dané situaci. Překlad: Tatovi ani té jeho milé nic neřeknu. Řeknu, ņe jedu do práce, malovat byty. Nebo vůbec nic neřeknu. Ať si trochu dělají starost. Dobře jim tak, za to jejich věĉné pohrdání. To bude!!! Vńak hůř mi být nemůņe. Idę tam, gdzie walizki na taśmach jeżdżą. Ale jaja!!! Jedzie też i moja, to ją łapię i idę za wszystkimi.(13) Tady se jedná o vyjádření nadńení a pobavení z dané situace. Byl by moņný překlad: A hele! případně No ne!, případně citoslovci Jů! Zde je nutné zváņit míru nadńení, a nakolik je daný aktér humorně naladěn ze situace, kdy je zjevně poprvé na letińti, je z toho nadńený a potěńený, ņe zapadá do mechanismu letińtního dění. Překlad: Jdu tam, kde zavazadla jezdí na pásech. A hele! I to moje jede, beru ho a odcházím za ostatními. Była taka, co za pięć dolców się zgodziła. I tak naprawdę to moja pierwsza. Waliliśmy się na plaży. Ale jaja. (15) Ale jaja vyjadřuje v tomto kontextu spokojenost, nadńení, proto by bylo vhodné zvolit pro překlad Paráda. nebo Super.
96
MORAWSKI, Tomasz. Więźniowie: Ekwador, kokaina i.. Poznań: Zysk i S-ka, 2008, s. 11. ISBN 978-837-5062-700.; ĉísla stránek z této publikace jsou uvedena v závorkách
49
Překlad: Nańla se jedna, co mi dala za pět doláĉů. A to byla skuteĉně moje první. Váleli jsme se na pláņi. Paráda. Facet mówi spokojnie, że zadzwoni do ojca, bo musi wiedzieć. Ale będą jaja. (21) V tomto případě není jednoduché vybrat vhodný překlad, neboť není jednoduché odhadnout, co nastane po sdělení otci, jaká bude jeho reakce, resp. jak zareaguje rodina na zprávu o zatĉení. Vězeň si představuje, jak jeho otci oznamují, ņe ho zavřeli do vězení a jeńtě k tomu v Ekvádoru. Nabízí se překlad To bude mazec! nebo jen To ale bude! tedy jiņ nikoliv s takovou mírou humoru jak v předcházejících ukázkách. Překlad: Chlápek mluví poklidně, ņe zavolá otci, protoņe se to musí dozvědět. To bude mazec! Gościa z boku zmienili. Przyszedł jakiś Niemiec. Też za narkotyki. Mówi po angiesku i parę słów po polsku. Już trochę się śmieję, bo robi sobie jaja. W gaciach udało mu się schować parę dolarów, więc ma jeszcze szmal. (25) Zde byl jasný význam, ale nebylo jednoduché zvolit patřiĉný ĉeský ekvivalent, který by nejvěrněji vystihoval zabarvení originálu. Dalo by se to tedy přeloņit jak ...protoţe si dělá srandu, případně ...protoţe vtipkuje. Nebo jeńtě opisem ...protoţe s ním je sranda. Překlad: Chlápka odvedle přemístili. Přińel nějaký Němec. Taky je tu kvůli drogám. Umí anglicky a pár slov polsky. Uņ se trochu směju, protoņe vtipkuje. Ve spodkách se mu podařilo schovat pár dolarů, takņe má jeńtě prachy. Chodzą do nas niby jacyś adwokaci. Mówią, że za trzy, cztery tysiące dolarów załatwią taki numer. No, ale ja nie mam takiej kasy. Poza tym konsul twierdzi, że to oszuści. Pieniądze wezmą, a potem powiedzą, że niestety nic się nie dało zrobić. Bo to niezgodne z prawiem. Takie jaja. (79 a násl.) V tomto případě výraz jaja jiņ má jasný negativní význam. Tedy můņeme jej přeloņit jako Takový kecy nebo To je typický ĉi No jasně. Vězni je jasné, ņe to tak chodí a vůbec ho to nepřekvapuje, proto To je typický je asi optimální překlad. Překlad:
50
Přichází k nám něco jako advokáti. Říkají, ņe za tři, ĉtyři tisíce dolarů takovou věc zařídí. No, ale já nemám tolik peněz. A navíc konzul tvrdí, ņe jsou to podvodníci. Seberou peníze, a potom řeknou, ņe bohuņel se nedalo nic dělat. Protoņe to není v souladu s právem. Takový kecy.
3. 3. Niby Dalńím z problematických výrazů je výraz na rozhraní příslovce a ĉástice, a to niby. To se dá přeloņit mnoha výrazy, nejĉastěji vńak vystupuje ve funkci srovnávací jako, jakoby, na oko nebo jako prý.97 Vystupuje také jako výraz nejistoty, nedůvěry, který vńak dle mého názoru nemá v ĉeńtině jasný ekvivalent. Příklady: A ja nie wiem, jak go poprosić, żeby jakoż się dowiedział, gdzie przenieśli Belga. No, bo niby jak mam się pytać? Jeszcze coż sobie pomyśli! Więc siedzę cicho. (39)98 V této situaci se vězeň snaņí zjistit, kam přemístili jeho přítele, Belgiĉana, ale bojí se, ņe by ho někdo mohl pokládat za homosexuála, kdyņ by se zeptal. Proto raději otázku polyká. Taky by bylo vhodné výraz niby nijak nepřekládat, samotná situace navozuje atmosféru, která je výrazem niby zesílena, avńak v ĉeńtině uņ to není nezbytně nutné. Návrz překladu viz níņe. Druhou moņností překladu věty s výrazem niby by bylo: No, ale jakbych se ho měl zeptat?, ale to jiņ je vyhrocené. Důleņité je, aby sdělovaná informace byla zachována a byl také zachován nádech situace a její tón, coņ v návrhu nańeho překladu zůstává. Překlad: A já nevím, jak ho poprosit, aby nějak zjistil, kam přesunuli Belgiĉana. No, ale jak se ho mám zeptat? Jeńtě si něco pomyslí! Takņe sedím zticha. W nocy więzienie zaczyna żyć własnym życiem. Cele niby zamknięte, ale wszystko hula po całym pawilonie. (40) Tady uņ je význam příslovce niby jasnějńí. Vhodným ĉeským ekvivalentem můņe být jakoby nebo prý. Avńak prý vystupuje ve významu, ņe jsme něco slyńeli, viděli, máme nějakou informaci „z druhé ruky“ a jako synonymum k příslovci jakoby můņeme uņít výraz na oko. Coņ nejlépe vystihuje situaci, ņe při normálním stavu jsou cely zamĉené, ale zrovna v noci v tomto pavilonu je to pouze na oko, dělají, ņe jsou zamĉené, ale ve skuteĉnosti nejsou. 97
Srovnej: OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, s. 609. ISBN 80200-0194-8. 98 MORAWSKI, Tomasz. Więźniowie: Ekwador, kokaina i.. Poznań: Zysk i S-ka, 2008, s. 39. ISBN 978-837-5062-700.; ĉísla stránek z této publikace jsou uvedena v závorkách
51
Překlad: V noci zaĉíná vězení ņít vlastním ņivotem. Na oko jsou cely zamĉené, avńak vńichni hýří po celém pavilonu. To dzień wizyt. Przychodzą rodziny więżniów, żony, matki, dzieci. (...) Strażnicy otwierają im kosze z produktami, sprawczają, co kto niesie. (...) Niby strasznie surowe to sprawdzanie, ale jak ktoś chce, to przeniesie wszystko. (43) I v tomto případě vystupuje niby jako navození situace, ņe by měly být kontroly přísné, aby nebylo moņné nic propańovat dovnitř ani ven. Niby nám zde ukazuje, ņe je to jen záminka. Proto je vhodné pro překlad uņít buď opět na oko nebo příslovce zdánlivě, které vystihuje to samé, avńak jiņ nemá tak silné zabarvení jako na oko. Překlad: Toto je návńtěvní den. Přicházejí rodiny vězňů, jejich ņeny, matky, děti. (…) Hlídaĉi jim otevírají końe s věcmi, kontrolují, co kdo nese. (…) Kontrolování je na oko strańně přísné, ale pokud někdo chce, tak pronese vńechno. Jeden joint, potem dwa, potem jakieś inne świństwa... Niby nic, a jak popatrzę w lustro, to widzę półtrópa. (61) Niby tady vystupuje opět k navození zdání, ņe něco je jinak. Mohli bychom jej přeloņit jako jakoby nebo opisem vypadá to jako nic, zdá se, ţe to nic není apod. Překlad: Jeden joint, potom dva, potom nějaký jiný sviňstva... Zdá se, ņe to nic není, ale kdyņ se podívám do zrcadla, tak vidím téměř mrtvolu.
3. 4. Přirovnání Důleņitým prvkem, který se v textu vyskytoval, bylo přirovnání99. To nám pomáhá jednoduńeji pochopit danou skuteĉnost v komparaci s něĉím, co nám uņ je známé, co jiņ máme zaņité. Tento typ obohacování dodává textu jakýsi třetí rozměr, větńí dynamiĉnost a barvitost textu. Rozlińujeme dva typy přirovnání. Přirovnání můņeme rozlińit na ty s nespecifickým jazykovým pojmenováním jako je např. ten kámen je podobný vejci; v tomto případě se vyskytují slovesa jako podobá se, vypadá jako, zdá se, tváří se jako. V tomto případě je zřejmé, co dané 99
Srovnej: Přirovnání. In: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR: Slovník spisovného jazyka českého [online]. ©2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php
52
přirovnání znamená, co tím chce mluvĉí říct. Druhým typem je přirovnání se specifickým jazykovým pojmenováním, kde uņ nemusí jít o vnějńí podobu věci jsou si podobni jako vejce vejci, vypadá jako by mu z oka vypadl, byl rychlý jako blesk atd.100 Ĉastým prvkem přirovnání se stávají zvířata, která jiņ mají zaņitý urĉitý charakter, urĉité vlastnosti. Tak např.: Být chytrý jak lińka. Být tvrdohlavý jak osel. Být mrńtný jak lasiĉka. Níņe rozebereme několik příkladů přímo z knihy Więżniowie, přiblíņíme fragment textu, ve kterém se přirovnání vyskytuje, rozebereme význam přirovnání, situaci, ve které se objevuje, a nastíníme moņný překlad. Przez granicę przechodzę jak król!!! (12)101 Przez granicę przechodzę jak król!!!! Z boku tłoczą się jacyś czarni. (...) Ja wiz nie potrzebuję i tylko macham paszportem, na którym jest napisane „Unia Europejska”.
Přirovnání se vztahuje k osobě krále, coby váņené osoby, a proto zde toto přirovnání vyjadřuje postoj vůĉi ostatním. Neboli bezstarostnost, urĉité výsady. Toto přirovnání se tady objevuje v situaci, kdy je mladý muņ na letińti a chystá se poprvé v ņivotě navńtívit cizí zemi. Uņívá si průchodu letińtěm, kde má výsady (jako král), neboť je ĉlenem Evropské Unie, coņ demonstruje máváním cestovním pasem. Je zde náznak pocitu nadřazenosti vůĉi osobám, které toto privilegium nemají. Překlad: Přes hranici procházím jako král!!! Jakby mi ktoś suszarką w ryj dmuchał. (12) Każą wychodzić z samolotu. Jezu, jak gorąco!!! Jakby mi ktoś suszarką w ryj dmuchał.
Zde se snaņíme zdůraznit pocit tepla, který pro obyvatele střední Evropy nemusí být zřejmý. Přirovnáváme tento pocit k situaci, která se nám běņně můņe stát, abychom docílili správného pochopení. Opět ten samý mladý muņ přistává v Ekvádoru a je vyzván k odchodu z letadla. Tímto přirovnáním popisuje pocit, při prvním setkáním s Ekvádorským klimatem. Překlad: Jako by mi někdo fuĉel fénem do ksichtu.
100
Více na toto téma: Podobnost a přirovnání. ĈERMÁK, Frantińek. Slovník české frazeologie a idiomatiky. 2. přeprac. a dopl. vyd., 1. vyd. v nakladatelství Leda. Praha: Leda, 2009, s. 486-487. ISBN 9788073352165. 101 MORAWSKI, Tomasz. Więźniowie: Ekwador, kokaina i.. Poznań: Zysk i S-ka, 2008, s. 12. ISBN 978-837-5062-700.; v závorkách jsou uváděny ĉísla stran této knihy
53
Nadają do siebie jakimś jazgotem jak karabiny maszynowe. (14) Już na ulicy, ludzie inny. Jacyś skośnoocy, śniadawi. Nadają do siebie jakimś jazgotem jak karabiny maszynowe. Stoję jak głupi i rozglądam się.
Přirovnání jazyka místních obyvatel do nepříjemného zvuku zbraní. Ani jazyk není vyjádřen nijak lichotivě, spíńe jako skřeky, hluk, lomoz. Vyjadřuje to postoj mluvĉího k danému jazyku, ale zároveň překvapení z hluku a jazyku na ruńné ulici. Mluvĉí je v údivu z nového prostředí, kde vidí lidi jiného vzezření, neņ na jaké je zvyklý, jiné barvy kůņe, jiného pohybu na ulici. Vyjadřuje, jak mu neznámý jazyk zní a přirovnává jej ke kulometu. Nevěřícně pozoruje celý ten kolos. Překlad v tomto případě není jednoduchý, neboť jasný ekvivalent k danému přirovnání v ĉeńtině nemáme, proto se nabízejí dvě moņnosti řeńení, a to přeloņit originál doslovně nebo se pokusit o jiný ekvivalent. Kulomet naznaĉuje rychlost i nepříjemný zvuk, proto bychom měli zachovat obě sloņky a ne jen např. rychlost (jako kdyņ biĉem mrská) nebo zvuk (jako z kanónu). Také bychom měli myslet na zachování kontinuity přirovnání, proto ani jako když z kulometu vystřelí, by nebylo příliń vhodné. Překlad: Hulákají na sebe jako z kulometu. Brzuch mam jak na święta po bigosie, tylko jakiś inny, twardy. (16) Brzuch mam jak na święta po bigosie, tylko jakiś inny, twardy. I nie puszczam bąków. Żeby tylko się nie rozpuściło. No, ale wszystkim się udało!!! Nie mogę być taką pierdołą.
Zde přirovnává své břicho ke stavu, v jakém se nachází o svátcích, kdyņ hodně jí, předevńím nadýmavé zelí, avńak v závěru věty zdůrazňuje, ņe ten stav není tak úplně stejný jako bývá, ale trochu odlińný. Popisuje své břicho po spolykání mnoha desítek kapslí s kokainem. Připomíná mu to stav, kdy se o Vánocích přejí tradiĉním polským jídlem ze zelí, bigosem. Překlad: Břicho mám jako o Vánocích po bigosu, jen takový jiný, tvrdý. Brzuch twardy jak skała. (16) Pot na czole. Brzuch twardy jak skała. Żeby tylko jakoś dolecieć.
54
Obrat tvrdý jak skála by se v ĉeńtině dal pouņít, avńak vhodnějńí je vyuņít pouze ĉást tohoto celku, tedy kámen. Dále tvrdý můņeme přirovnat k diamantu nebo ńtolverku. Překlad: Břicho mám tvrdé jako kámen. Brzuch jak w ciąży. (19) Boli mnie brzuch, ale do kibla mi się jeszcze nie chce. Rano to zrobiłem, a to przecież tylko parę godzin. Brzuch jak w ciąży. Boże, co to będzie.
Toto přirovnání se vztahuje k výńe vysvětlenému přirovnání Břicho mám tvrdé jako kámen., jen zde nevyjadřuje tvrdost, ale míru, velikost, pocit jak se cítí s břichem plným malých kapslí. Pro překlad se tu záměrně uņívá adjektivum v ņenském rodě, neboť uņití v muņském rodě by bylo mimo zákonitosti přírody a také se v tomto tvaru v ĉeńtině neuņívá, proto i pro muņe volíme adjektivum v ņenském rodě. Překlad: Břicho mám jako těhotná. Czuję się jakbym urodził bliźniaki. (20) Czuję się jakbym urodził bliźniaki. Brzuch mi spadł. Tylko ta biała ciecz dalej kręci w brzuchu i pewnie dalej będę srał, tylko że niekontrolowanie.
Opět se vracíme k popisu břicha a jeho stavu. V tomto případě vyjadřuje úlevu po velmi těņké situaci. V ĉeńtině pro toto přirovnání máme přesný ekvivalent. Překlad: Cítím se, jako bych porodil dvojĉata. Stoję goły, upokorzony i blady jak trup. (18) Facet zbliża się do mnie i zaczyna macać mnie po brzuchu. Stoję goły, upokorzony i blady jak trup. Maca mnie jak doktor. – Duro como un balón, twardy jak piłka.
Přirovnání barvy obliĉeje, který je vyděńený k barvě obliĉeje mrtvoly. Mladý muņ se chystá odletět z Ekvádoru s ņaludkem plným kapslí kokainu. Interpol ho vńak chytl a on stále doufá, ņe na nic nepřijdou. Neví, co se bude dít, je vyděńený, má bledý obliĉej. V ĉeńtině se spojení bledý jako mrtvola příliń neuņívá, rozńířenějńí je spíńe bledý jako stěna. Je vńak na místě zachovat urĉitým přirovnáním ke smrti, neņivému ĉlověku atd. Proto nejvhodnějńí variantou bude bledý jako smrt. Překlad: Stojím nahý, pokořený a bledý jako smrt.
55
Godziny płyną jak dni. (19) Godziny płyną jak dni. Nie przynoszą żadnego żarcia, ani wody ani nic. Ile to trwa!
Zde je zdůrazněn pocit, ņe ĉas běņí pomaleji, nic se neděje a nedá se s tím nic dělat. Zadrņený je hladový, proto se v něm tento pocit jeńtě stupňuje. Není jednoduché v tomto případě zvolit vhodný překlad. Nejvíce se nabízí Hodiny ubíhají jako dny., kde sloveso ubíhají není na místě, neboť musíme vyjádřit stav, kdy se naopak ĉas nepohybuje nebo tedy alespoň velice pomalu. Doslovný překlad Hodiny plynou jako dny. zas navozuje pocit, ņe vńe je v pořádku, ņe to tak má být. Proto vhodným ekvivalentem, který vyjádří celou situaci je překlad slovesa płyną jako vlečou se. Z toho také překlad níņe. Překlad: Hodiny se vleĉou jako dny. Godziny wleką się jak flaki. (22) Już noc. Nie mogę spać. Zimno. Materacy nie ma, tylko jakaś szmata, żeby się okryć, ale brudna i śmierdzi. Usiłuję się przespać, ale nie mogę. Godziny wleką się jak flaki.
Tady se snaņí přirovnat běh hodin k drńkám, neboť ty jsou ĉasto nakrájené na pásky, které se z talíře vleĉou. V ĉeském prostředí, jak se domnívám, nejsou drńky tak populární jako v Polsku, proto zde nemůņeme hledat doslovný ekvivalent. Mluvĉí se snaņí ĉtenáři přiblíņit svoji situaci, kdy se ĉas vleĉe. Nemůņe v klidu spát, nemá matraci, jen nějakou ńpinavou hadru a bojí se o ņivot. Ĉas je v těchto chvílích neúprosný. Aby překlad nezněl příliń násilně ĉi kostrbatě, bylo by vhodné přirovnání vynechat a uņít jen Hodiny se vlečou, ĉímņ vńak text o něco ochudíme. Avńak na druhou stranu je otázkou ĉi násilně hledat nějaké přirovnání, které jistě nebude zcela zakořeněné v ĉeském povědomí, proto můņe znít, jak jiņ bylo řeĉeno, násilně. Z tohoto důvodu je vhodné zvolit lehké ochuzení textu před kostrbatou umělou konstrukcí. Překlad: Hodiny se vleĉou jako sopel. Dni ciągną się jak smród po gaciach. (22) Dni ciągną się jak smród po gaciach. Tylko dwa, a wydaje się, że rok.
Stejně jako v předchozím případě tu jde o znázornění rychlosti ĉasu. Ani pro toto přirovnání nemáme jasně vhodný ekvivalent, avńak daly
56
by se uņít přirovnání vztahující se k ĉasu obecně. Ze vńeobecně známých přirovnání tohoto typu, můņeme zmínit Čas se neúprosně vleče, tedy modifikováno pro nańi potřebu Dny se neúprosně vlečou. Avńak bylo by vhodné zachovat hovorový charakter tohoto přirovnání, proto můņeme vyuņít řadu nabízených moņností, které nám poskytují různé internetové stránky102. Proto z nabízených moņností se nejvíce, svým charakterem a stylem, nabízí: Překlad: Dny se vleĉou jako tasemnice ze závodní jídelny. nebo Dny se táhnou jako smrad za hnojným vozem. Ta jazda była fajna, ale teraz rozmywa się jak dym z papierosa. (24) Chcę myśleć o fajnych rzeczach. Tylko jakich? Ta jazda była fajna, ale teraz rozmywa się jak dym z papierosa. Palę jednego za drugim. Głód, sam, brud i śmierdzi.
Vyjádření něĉeho, co bylo příjemné a teď to pomíjí, jako nic. V ĉeńtině pro toto vyjádření existuje jasný ekvivalent. Překlad: Byla to parádní jízda, ale teď se rozplývá jako kouř z cigaret. I jak wiadro zimnej wody na głowę dostaję wiadomość, że mam jechać do Interpolu. (26) Wydaje mi się, że została zatrzymana lawina aresztowań Polaków. Od prawie roku nie wpadł nikt. I jak wiadro zimnej wody na głowę dostaję wiadomość, że mam jechać do Interpolu. Zatrzymano tam Polaka.
Zde se ocitáme v situaci, kdy konzul má chvíli klidu, neboť se jiņ nějakou dobu neobjevil ņádný Polák, který by měl problémy, které by konzul musel řeńit. Uņívá si klidu, kdyņ najednou jej přeruńí zpráva, ņe chytli Poláka za pańování drog. Námi zvolený překlad přesně vystihuje absolutní zvrat, tedy z úplného odpoĉinku, pohody do nasazení, práce. Překlad: Jako blesk z ĉistého nebe dorazila zpráva, ņe mám jet do Interpolu. Jestem głodny jak jasna cholera, ale nie będę się bił o pomyje. (29)
102
Srovnej: Vleĉe se jak tasemnice ze závodní jídelny. In: Ceskaprirovnani.cz [online]. ©2011 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ceskaprirovnani.cz/prirovnani/80-vlece-se-jaktasemnice-ze-zavodni-jidelny Ĉeská přirovnání. In: Sběratelka [online]. 31.1.2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://sberatelka.txt.cz/clanky/83925/ceska-prirovnani/ Přirovnání pohybu. In: Přirovnej.cz [online]. ©2010 – 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.prirovnej.cz/category/prirovnani-pohybu/
57
Jak wprowadzili mnie do pierdla, to widziałem długą kolejkę kobiet s bachorami. Obładowanych żarciem. Pewnie rodziny. Ci, co dostali, siedzą i zasuwają. Jestem głodny jak jasna cholera, ale nie będę się bił o pomyje.
Vězeň při příchodu viděl, jak několika lidem návńtěvy nosí jídlo. Zbylí se musí spokojit s vězeňskou ńlichtou. Obviněný je tu zřejmě jen krátce, neboť má dojem, ņe nemusí jíst to, co ostatní, ņe bude mít něco lepńího. Aĉ je velice hladoví, tak přesto nechce bojovat o nekvalitní jídlo, jak to dělají ostatní. Zde se nabízí ekvivalent Být hladový jak vlk., avńak na vězeňské přirovnání je toto vyjádření velice mírné proto by bylo vhodné uņít přirovnání Jsem hladový jak sviňa nebo Jsem hladový jako prase., aby byla lehce nastíněna i hrubost prostředí. Jeńtě je zde uņita hovorová koncovka, pro vyjádření jednoduchosti osoby a neformálnosti vyjdřování. Překlad: Jsem hladovej jako prase, ale o ńlichtu se bít nebudu. Belg pokazuje mi, gdzie wykąpać się w zimnej jak lód wodzie. (31) Belg pokazuje mi, gdzie wykąpać się w zimnej jak lód wodzie. Gdzie coś tam wyprać, gdzie się załatwić. Czuję dla niego może nie sympatię, ale daje mi to tyle, że już tak strasznie się nie boję.
Toto je klasické přirovnání teploty vody, které se vyskytuje i v ĉeských ekvivalentech. Vynecháno adjektivum zimnej tedy ĉesky studené, neboť by to jiņ mohl být pleonasmus. Překlad: Belgiĉan mi ukazuje, kde se můņu vykoupat ve vodě jako led. Dzisiaj dostałem wiadomość... Jakby mnie ktoś w jaja kopnął... (38) Dzisiaj dostałem wiadomość... Jakby mnie ktoś w jaja kopnął... Ponoć mają przenieść Belga do innego więzienia. Takiego stałego. No i zostanę sam!!!
Zde je vyjádřeno velice nepříjemné překvapení, kdy přítel vězně, který byl jeho opatrovníkem, chránil ho a ve vńem mu pomáhal, má být přemístěn no jiného vězení. A vězeň neví, co si poĉne. Originální přirovnání je velice výstiņné Jako by mě někdo kopnul do kulí., avńak toto přirovnání není nikterak v ĉeńtině ustálené. Pokud bychom měli vybrat z moņností ĉeských ekvivalentů, nabízí se např. dostat přes ĉumák, coņ ovńem nemá tak velkou intenzitu jako původní přirovnání. Proto bychom se v tomto případě přikláněli k zachování přirovnání, jako je v původním textu. Překlad: Dnes jsem dostal zprávu… Jako bych dostal kopanec do kulí... A w oczach ból, jak u zbitego psa. (40)
58
Na razie lokują mnie w celi z takim facetem, który choć młody to wygląda jak trup. Ale gada fajnie, tylko mało. Ma bladą twarz i płonące duże oczy. A w oczach ból, jak u zbitego psa.
Mluvĉí nám popisuje svého nového spoluvězně, který je mladý, ale zniĉený, vyhořelý, neńťastný a jeho oĉi mluví za vńe, vyjadřují bolest a nepochopení, proĉ se to stalo. Opět je pro překlad uņita hovorová forma adjektiva zbitý, pro lepńí přiblíņení prostředí. Jeńtě by se dalo uņít místo psa čokl, ale to by jiņ znělo pohrdavě a náleņelo by to spíńe do výpovědi nějakého zloĉince ne do úst ĉlověka, který kvůli jedné své chybě, skonĉil ve vězení. Překlad: A v oĉích má bolest jako zbitej pes.
3. 5. Frazém (idiom), frazeologismus Frazém je ustálené spojení slov, jehoņ význam tkví v celku. Nemůņeme jen rozdělit na jednotlivé ĉleny, neboť by poté ztratil svůj smysl. Z jednotlivých ĉástí frazému nemůņeme odvodit jeho význam. „Frazém pak lze postihnout takto: je to taková jedineĉná ustálená kombinace minimálně dvou prvků, z nichņ některý (popř. ņádný) nefunguje stejným způsobem v ņádné jiné kombinaci nebo více kombinacích, resp. vyskytuje se v takové funkci pouze ve výrazu jediném, popř. několika málo.“103 Některé z typů frazeologizmů mají i své lidové oznaĉení, tak např. rĉení, úsloví, obrat, přísloví, pořekadlo, citát. Avńak existuje jich jeńtě mnoho dalńích, které své lidové oznaĉení nemají. Vńeobecně rozńířené jsou frazeologismy z Bible a Antiky, které bývají totoņné v mnoha jazycích (starý jak Metuzalém, nevěřící Tomáń, Kdo po tobě kamenem, ty po ním chlebem; Trojský kůň, Ikarův pád, Tantalova muka apod.).104 Idiomy a frazémy v laickém slova smyslu můņeme brát jako synonyma, avńak ve skuteĉnosti je frazém jakékoliv ustálené slovní spojení, které můņe vystupovat ve více jazycích, kdeņto idiom je vázán na kulturu prostředí a jazyka a proto vystupuje větńinou pouze v jednom jazyce. Idiomy (frazeologismy) jsou souĉástí běņné řeĉi, vyjadřují zástupným způsobem nějaký výraz v daném jazyku. Přeloņením idiomu ztrácíme absolutně význam, proto ĉasto musíme uņít pro překlad konkrétní význam idiomu, ĉímņ vńak ztrácíme tón textu, tedy jen o něco okrádáme. V ideálním případě můņeme nalézt v cílovém jazyce jiný idiom, který přímo vyjadřuje význam idiomu 103
ĈERMÁK, Frantińek. Frazém a idiom. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002, s. 139-141. ISBN 80-7106-484-X. 104
Srovnej: Frazeologie. In: RIEDLOVÁ, Jitka. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Mladá Boleslav [online]. 2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/Frazeologie.pdf
59
v jazyce originálu. Z toho tedy vyplívá, ņe idiomy, stejně jako frazeologizmy a přirovnání můņeme přeloņit pouze ĉeským ekvivalentem. Je nutné si vńak u ekvivalentů dávat velice pozor na nuanci významu idiomu, ale nedońlo k změně významu, případně nádechu koncového textu.105 Dalńím problémem můņe být přílińná snaha zachovat idiom, tedy jej převést nějakým ekvivalente, coņ můņe mít za následek obohacování původního textu, coņ je v překladech nepřípustné. Můņeme rozlińit frazeologismus na dvě skupiny: a) totoņný v obou jazycích, v tomto případě není ņádný problém frazeologismus tohoto typu přeloņit, avńak musíme dbát na míru zabarvení. Např. pięta Achillesowa – Achillova pata. b) totoņný je pouze význam, tedy formální vyjádření je jiné, avńak mimojazykový význam je totoņný „Nosit dříví do lesa. (ĉesky) Nosit víno do vinohradu. (bulharsky) Vozit uhlí do Newcastlu. (anglicky) Nosit vodu do Rýna. (německy) Nosit sovy do Athén. (řecky)“106 Vńechny tyto příklady vyjadřují totéņ, tedy dělání něĉeho zbyteĉně, nepotřebně, avńak forma, jakou je to vyjádřeno je přizpůsobena prostředí, ve kterém je daný frazeologismus uņíván. Příklady ĉeských idiomů107: kaņdý pes jiná ves být blbý jak tágo leje jak z konve ĉumět jak péro z divanu 105
ńíře na: Varhany a housle aneb překládání idiomů. Pozvání k překladatelské praxi: Kapitoly o překládání beletrie. Praha: Karolinum, 2000, 28 - 31. 106 Tamtéņ. 107 ńíře na: Ĉeské idiomy pro srovnání - pojednání v angliĉtině. Videocestina [online]. [cit. 201204-04]. Dostupné z: http://www.videocestina.cz/questionsandanswers/default.asp?action=showthisqanda&id=12&lang =
60
být dutý jak bambus kańle jak tuberák být ĉistý jak lilie dlouhý jako týden před výplatou Příklady polských idiomů108: raz na ruski rok nudne jak flaki z olejem nie ucz ojca dzieci robić Człowiek strzela, Pan Bóg kule nosi Znaleźć się między młotem a kowadłem Siedzieć jak na tureckim kazaniu Być francuskim pieskem cierpieć na francuską chorobę Przyjechał motorem. Takim, że się w pale nie mieści. (11)109 Muņ vede nudný ņivot, stojí pořád u stánku a pije pivo. Ĉeká na chlapa, který mu nabídl vyhlídku slibné budoucnosti, ale pořád nepřijíņdí. Najednou se objeví na motorce, kterou by chtěl mít kaņdý, nádherné, ohromující. Význam tohoto frazeologismu je, ņe se ten pohled nevejde do hlavy, coņ je vńak v ĉeńtině nepřirozené a hlavně nic neříkající. Proto musíme hledat frazeologismus ĉi výraz, který by vyjádřil údiv, nadńení z něĉeho obdivuhodného, zvědavost. Překlad: Přijel na motorce. Taková, ze které se ĉlověk posadí na zadek. A teraz bilet powrotny do Amsterdamu już mam w garści. (13) Toto spojení můņeme chápat dvěma způsoby. Buď doslovně a to mít něco v hrsti, drņet něco nebo jako frazeologismus a tedy jako výraz jistoty, ņe se něco podařilo, ņe něco vlastním. 108
ńíře na: Polskie idiomy. Lexio Philes [online]. 21. 8. 2008 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.lexiophiles.com/polski/polskie-idiomy 109 Morawski, s. 11.; v závorkách jsou vypsány ĉísla stran
61
V ĉeńtině je také frazeologismus mít v hrsti, avńak ve smyslu mít někoho v hrsti, tedy vědět na někoho něco, případně moct někoho ovlivnit, dostat někoho. Pro překlad proto uņíváme ekvivalent mít něco v kapse. Překlad: Teď uņ mám zpáteĉní letenku do Amsterdamu v kapse. Ale kumplom opadnie szczena, jak im opowiem. (13) Mladík se poprvé ocitá za hranicemi a to aņ v Ekvádoru. Má tři týdny volna a tisíc dolarů v kapse. Plánuje, jak bude chodit na párty a spát s ĉernońkami. Představuje si výraz svých přátel, aņ jim poví, ņe byl v jiņní Americe a spal s ĉernońkami. Proto musíme v překladu vyjádřit velké překvapení. Vhodným ekvivalentem bude frazeologismus spadne brada. Překlad: Kámońům spadne brada, aņ jim to povím. I nie puszczam bąków. (16) Muņ popisuje svůj stav po spolykání kapslí s kokainem, má nafouklé břicho jako po bigosu, ale neulevuje si. Právě tuto fyziologickou ĉinnost110 ulevit si, tento frazeologismus popisuje. Rozhodující je, zda jej budeme překládat opět frazeologismem a tedy pouštět duchy nebo pouze zachováme význam a zvolíme pro překlad výraz prdět. Pokud nezachováme frazeologismus, tak můņeme text lehce ochudit, avńak pro zachování míry exprese volíme raději výraz prdět. Překlad: A neprdím. Wcale nie wyglądają na psów. (18) V tomto případě jde o popis charakteru policistů, kteří chytli pańeráka drog. Pańerák se domnívá, ņe nebudou tak přísní, tedy obrazně řeĉeno nebudou se chovat jako psi – ńtěkat a kousat. V ĉeńtině máme frazeologismy spojené se psem jako On je na tebe jako na psa. nebo Tvůj šéf je pořádnej pes., ale obojí nevyznaĉuje to samé jako překládaná věta. Proto se přikláníme k frazeologismu být svině, coņ můņe být taky trochu zavádějící, neboť tím vyjadřujeme i náznak podlosti, avńak i přes to bychom jej volili jako vhodný ekvivalent. Překlad: Nezdá se, ņe jsou to svině.
110
Srovnej: DRABIK, Lidia, Elżbieta SOBOL a Anna STANKIEWICZ. Słownik idiomów polskich PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2006, s. 29. ISBN 978-83-01-14832-4.
62
Nareszcie przychodzi mu to do łba i mówi, że na terenie Interpolu (a więc to jest Interpol!!!) mają jadłodajnię dla takich jak ja. (21) Tento frazeologismus przychodzić do łba, przychodzić do głowy, przychodzić na myśl znamená, ņe ktoś wpadł na jakiś pomysł, ktoś nieoczekiwanie pomyślał o czymś, czego dotąd niebrał pod uwagę.111 Konzul sedí s vězněm, který dlouho nic nejedl. Po ĉase konzula napadne, ņe v té budově je jídelna, tak jestli nemá hlad. Překlad: Nakonec mu to dojde a povídá, ņe na půdě Interpolu (takņe to je Interpol!!!) je jídelna pro takové, jako jsem já. No to mi mówią, że moje zeznania są o kant dupy potłuc i że nie chcę współpracować. (23) Vězeň byl u výslechu, ale vzhledem k tomu, ņe neznal jména ani adresy osob, které mu drogy předaly, tak jeho výpověď byla k niĉemu a soudce se nańtval, ņe vězeň nechce se soudem spolupracovat. Frazeologismus o kant dupy potłuc má vulgární zabarvení a mluví o czymś, co nie wyszło, nie udało się, jest do niczego.112 Pro zachování vulgarity volíme pro překlad něco je na hovno. Překlad: Tak mi říkají, ņe moje doznání je na hovno a ņe nechci spolupracovat. Wydaje mi się, że została zatrzymana lawina aresztowań Polaków. (26) Po mnoha měsících se v Ekvádoru neobjevil ņádný Polák, kterého by chytli za drogy, a konzul by to musel poté řeńit. V tomto frazeologismu je uņit motiv laviny jakoņto ohromného mnoņství sněhu, suti, coņ je metaforou pro velké mnoņství lidí. Stejným způsobem můņeme tuto metaforu přeloņit do ĉeńtiny. Překlad: Zdá se, ņe se zastavila lavina vězněných Poláků. Jestem sztywny ze strachu. (31) Je noc a vězeň poprvé ulehá na matraci s Belgiĉanem. Bojí se, nikomu nedůvěřuje, hlavou mu běņí, co vńe by se mohlo stát, je ve stresu. Frazeologismus vyjadřuje strach, který je znázorněn ztuhlostí těla a slabým 111
Viz KŁOSIŃSKA, Anna, Elżbieta SOBOL a Anna STANKIEWICZ. Wielki słownik frazeologiczny PWN z przysłowiami. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2005, s. 114. ISBN 978-83-01-14273-5. 112 Srovnej: tamtéņ, s. 86.
63
dechem, je to výraz oĉekávání moņného útoku ze vńech stran. Překládáme jej doslovně. Překlad: Jsem ztuhlý ze strachu. Tu dzieją się jaja, o których nikt nie ma zielonego pojęcia. (32) Vězeň se snaņí naznaĉit, ņe nikdo mimo vězení nemá ani ponětí, co se uvnitř děje a touņí o tom napsat, aby se to změnilo. Zielone pojęcie znamená nic o czymś nie wiedzieć, zupełnie sobie czegoś nie wyobrażać.113 V ĉeńtině se tento frazeologismus nevyskytuje, avńak spojení zelené s něĉím nezkušeným, novým, lehce hloupým, bezmyšlenkovitým v ĉeńtině existuje, např. zelenáč. Pro překlad volíme proto jiný frazeologismu a to nemít o něčem ani páru, případně můņeme ĉást zachovat a uņít nemít o tom ani ponětí114, avńak to jiņ text o něco ochudíme. Překlad: Tady se dějí věci, o kterých nikdo nemá ani páru. A jak ten pierwszy więzień wyszedł na zwolnienie, to wziąłem chłoptasia na dywanik i powiedziałem: (...) (36) Tento frazeologismus znamená wezwać podwładnego na rozmowę, zwykle przykrą.115 V ĉeńtině vystupuje tento frazeologismus ve formě pozvat si někoho na kobereček, význam je totoņný. Překlad: Kdyņ toho prvního vězně podmíneĉně propustili, vzal jsem si toho mladíĉka na kobereĉek a řekl mu... Rząd Ekwadoru umyłby ręce, bo to przecież osoba prywatna. (37) Frazeologismus umyć/umywać ręce znamená zrzekać się 116 odpowiedzialności za coś, odcinać się od czegoś. Tento frazeologismus jiņ vystupuje v Evangeliu podle Matouńe: „24 Kdyņ Pilát viděl, ņe nic nepořídí, ale ņe pozdviņení je ĉím dál větńí, omyl si ruce před oĉima 113
Srovnej: KŁOSIŃSKA, Anna, Elżbieta SOBOL a Anna STANKIEWICZ. Wielki słownik frazeologiczny PWN z przysłowiami. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2005, s. 371 a násl. ISBN 978-83-01-14273-5. 114 Viz Ponětí. In: Ústav pro jazyk český Akademie věd: Slovník spisovného jazyka českého [online]. ©2011 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz 115 Viz KŁOSIŃSKA, Anna, Elżbieta SOBOL a Anna STANKIEWICZ. Wielki słownik frazeologiczny PWN z przysłowiami. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2005, s. 91 ISBN 978-83-01-14273-5. 116 Srovnej: KŁOSIŃSKA, Anna, Elżbieta SOBOL a Anna STANKIEWICZ. Wielki słownik frazeologiczny PWN z przysłowiami. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2005, s. 442. ISBN 978-83-01-14273-5.
64
zástupu a pravil: ‚Já nejsem vinen krví toho ĉlověka ; je to vańe věc.„”117 Mytí rukou symbolizuje odstranění ńpíny, abychom nebyli my na vině. „...mytí rukou byla u starých Ņidů jedna z nejdůleņitějńích ĉinností. Ņidé měli podle Mojņíńova příkazu dokonce povinnost ĉasto si mýt ruce. Coņ mělo nejen praktické, hygienické důvody, ale i svůj symbolický smysl. O mytí rukou se v Bibli mluví několikrát a nikdy nejde o hygienu, ale o nevinnost. ‚Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,„ praví se například v 26. Ņalmu.“118 Vzhledem k výskytu tohoto frazeologismu v Bibli, je rozńířen do mnoha jazyků se zachovalým významem, proto jej do ĉeńtiny překládáme jako mít si ruce. Překlad: Ekvádorská vláda by si nad tím myla ruce, protoņe to je soukromá osoba. Liczę dni, a nawet nie liczę, tylko tak, żeby zabić nudę, coś tam wypisuję w dzienniku. (38) Tento frazeologismus znamená robić coś po to, żeby czas szybciej mijał, żeby się nie nudzić.119 Jde o snahu zaplnit ĉas nějakou ĉinností, aby rychleji plynul, předevńím, kdyņ tento vězeň bude trávit ve vězení několik let. V ĉeském prostředí se vyskytuje stejný frazeologismus i se stejným významem, proto jej nahrazujeme totoņným ekvivalentem. Překlad: Poĉítám dny, ale vlastně nepoĉítám, to jen tak, abych zabil nudu, něco si píńu do deníku. Wciskał sędziemu taki kit, że ten się wściekł i rypnął mu maksymalny wyrok. (55) Lhát se nevyplácí. Vězeň se snaņil tvrdit, ņe nevěděl, ņe polyká kapsle s kokainem a soudce se nańtval a přidal mu roky ve vězení. Wciskać komuś kit znamená wmawiać komuś nieprawdę.120 V ĉeńtině můņeme uņít ekvivalent mazat někomu med kolem huby, coņ nese stejný význam.
117
Evangelium podle Matouńe. In: Pravoslavná církevní obec v Olomouci při katedrálním chrámu svatého Gorazda [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.pravoslavnaolomouc.cz/ODK/CIOT/bible/Mat.htm 118 Mít si ruce. In: Český rozhlas [online]. 2003 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/strednicechy/slova/_zprava/93750 119 Viz KŁOSIŃSKA, Anna, Elżbieta SOBOL a Anna STANKIEWICZ. Wielki słownik frazeologiczny PWN z przysłowiami. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2005, s. 371 a násl. ISBN 978-83-01-14273-5. 120 Viz tamtéņ, s. 604.
65
Překlad: Mazal soudci med kolem huby, ten se tak nańtval, ņe mu napařil maximální trest. Raz kozie śmierć. (42) Konzul se ptá, kdo chce jít první ke zpovědi, nikdo se nehlásí, aņ se zvedne jeden vězeň a prohlásí: „Raz kozie śmierć“. Tento frazeologismus znamená niech się dzieje, co chce, wszystko jedno.121 Oznaĉuje tedy, ņe ĉlověk jde do něĉeho střemhlav, bez rozmyslu, bez vidiny následků, neboť nemá co ztratit. V tomto případě není jednoduché zvolit vhodný ekvivalent. Můņeme pouņít např. honem do toho a půl je hotovo, když není zbytí nebo co už, avńak nejvhodnějńí variantou bude každý tam musí. Překlad: Kaņdý tam musí. A konsul przy każdej okazji opieprza, że jak zachniemy ćpać, to nas wyniosą nogami do przodu. (45) Tento frazeologismus je spjat se starou tradicí popsanou jiņ v Egyptské Knize mrtvých.122 Symbolizuje vynáńení mrtvého z domu. Důvod pro vynáńení nohama napřed byl, aby se duńe neboņtíka nevrátila a nevzala s sebou dalńí osobu z domu.123 Zde je vyjádřeno, ņe není moņné, pokud budou brát drogy, přeņít. Budou tedy vyneseni z vězení mrtví. Tento frazeologismus se v ĉeńtině vyskytuje v totoņné formě i významu. Překlad: A konzul při kaņdé příleņitost nadává, ņe kdyņ zaĉneme fetovat, tak nás vynesou nohama napřed. Opowiadam wszystkim mrożącą krew w żyłach historię. (49) Konzul jede s eskortou a přáteli do dņungle a po cestě jim vypráví příběh o ztraceném neznámém městě. Tento frazeologismus nám říká, ņe 121
Srovnej: KŁOSIŃSKA, Anna, Elżbieta SOBOL a Anna STANKIEWICZ. Wielki słownik frazeologiczny PWN z przysłowiami. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2005, s. 185 ISBN 978-83-01-14273-5. 122 Viz Przesady pogrzebowe. In: Rodzice.pl [online]. 2008 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://dziecko-info.rodzice.pl/archive/index.php/t-176897.html 123
Pohřební zvyky Slovanů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Poh%C5%99ebn%C3%AD_zvyky_Slovan%C5%AF, a také Důleņité ņivotní mezníky. In: Londýn pod parou [online]. ©2011 - 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.londynpodparou.hys.cz/dulezite-zivotni-mezniky/
66
jde o příběh zajímavý, neuvěřitelný, mrazivý, navozuje strach a zároveň zvědavost. Při stresu nebo při pohledu na něco hrůzostrańného se říká, ņe krev nám tuhne v ņilách, tento frazeologismu se vyskytuje např. v písniĉce Jaro od skupiny Feńáci: „Pak ho někdo spatřil, jak leņí pod srázem. Krev nám tuhla v ţilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.“124 Vzhledem k tomu, ņe se tento frazeologismus v ĉeńtině pouņívá spíńe pro oznaĉení reakce ĉlověka při pohledu na něco hrůzostrańného, proto volíme pro překlad raději frazeologismus leze mráz po zádech, který přesně vystihuje danou situaci. Překlad: Povídám jim příběh, ze kterého leze mráz po zádech. Siedzi już siedem lat i trzyma część więzienia za mordę. (52) Zde je vyjádřena nadřazenost jednoho vězně nad jinými, ten řídí ĉást vězení, ví, jak na ně. Trzymać kogoś za mordę znamená podporządkowywać kogoś sobie, panować nad kimś, zwykle używając przemocy.125 V ĉeském prostředí vystupuje tento frazeologismus v ekvivalentu mít někoho, něco pod palcem nebo říkat někomu pane. Překlad: Sedí tu uņ sedm let a ĉást vězení má pod palcem.
3. 6. Název knihy 3. 6. 1. Obecná problematika Jednou z hlavních ĉástí kaņdé z publikovaných prací je název. Aĉ by se dalo říct, ņe nejdůleņitějńí ĉástí knihy je vņdy obsah a forma, tak to nejsou jen ony. Titul musí potencionálního ĉtenáře přitáhnout, svým způsobem ho donutit danou knihu otevřít a zaĉíst se do ní. Název také ukazuje autorovu kreativitu a způsob jeho uvaņování.
124
Jaro. In: Velký zpěvník [online]. 2007 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.velkyzpevnik.cz/zpevnik/fesaci/jaro 125 Srovnej: KŁOSIŃSKA, Anna, Elżbieta SOBOL a Anna STANKIEWICZ. Wielki słownik frazeologiczny PWN z przysłowiami. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2005, s. 656 ISBN 978-83-01-14273-5.
67
Jiří levý ve své kapitole o překládání kniņního názvu126 rozlińuje dva typy kniņních titulů, a to: 1. název popisný Tento typ názvu nám přímo sděluje téma knihy, ĉasto je spjat s názvem hlavní postavy, popř. se zde objevuje dokonce i literární ņánr. Dá se říci, ņe tento typ je svým způsobem historický, v dřívějńích dobách velice oblíbený a ĉasto zastával zároveň i funkci obsahu, tedy popisu, co se v dějové linii bude dít. V tomto případě nevyvstává více méně ņádný problém s překladem tohoto názvu. Ĉasté je ponechávání, tedy doslovné přeloņení titulu popř. zkrácení tzv. titulu obsahového. 2. název symbolizující Tento typ názvu je zkratkovitý, větńinou je přeneseného slova smyslu, symbolem, „obraznou transpozicí tématu“127. Název má heslovitý styl, krátký, výstiņný, ĉasto snadno zapamatovatelný. Pokud jiņ je název delńí, ĉasto bývá dvouvýrazový, zřídka trojvýrazový a vyuņívá protikladu (Zloĉin a trest, Vojna a míř, Ĉervený a Ĉerný atd.). Název tohoto typu by měl být úderný, symbolizující, jasný. V kaņdém kulturním prostředí a jazyce existují jiné ustálené normy např. pro novinové ĉlánky, pro tituly, pro kapitoly. Proto ne kaņdý titul můņeme přeloņit infinitivem nebo zvolací větou, aĉ v originále to tak je. Musíme také myslet na známost prostředí a problematiky tématu, které předkládá ĉtenářů. Neměli bychom opomíjet kulturní rozdíl. Je nutné tedy zvolit vhodný název, aby pro ĉtenáře byl pochopitelný a nezavádějící ńpatným směrem. Nesmíme vńak opomíjet překladatelskou tradici. Pokud je jiņ některý název zaņitý, lidé ho mají v podvědomí, neměli bychom tento název měnit, neboť bychom mohli narazit na odpor ĉtenářů. Jedinou výjimkou je případ, kdy nalezneme lepńí ekvivalent původního názvu, který byl buď nepřesný, nebo v dneńní době jiņ ve zastaralé formě. Mohli bychom rozrůznit jeńtě dalńí typ názvů, tedy citátový nebo také idiomatický titul. Zde je uņívána zaņitá citace. Musíme se vyvarovat ńpatného pochopení, ņe o idiom, případně citát jde a nepřeloņit jej doslova, ale adekvátním ekvivalentem, i kdyņ někdy i doslovný překlad je adekvátně příznakový a moņná i lépe vystihuje dílo jako takové.128 126
Srovnej: Překládání kniņního názvu. LEVÝ, Jiří. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983, s. 153-160. 127 Překládání kniņního názvu. LEVÝ, Jiří. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983, s. 154. 128 Srovnej: Ať název táhne aneb o překládání titulů. KRIJTOVÁ, Olga. Pozvání k překladatelské praxi: Kapitoly o překládání beletrie. Praha: Karolinum, 2000, s. 47 - 52.
68
3. 6. 2. Překlad titulu Więżniowie, Ekwador, Kokaina i... Autor sám, jak říká v pořadu Dzień Dobry na kanále TVN129, nechtěl tento název, neboť je zavádějící. Předevńím se mu nelíbí slovo Ekvádor, neboť problematika popsaná v knize se netýká pouze Ekvádoru, ale předevńím lidské hlouposti, která je rozńířená po celém světě. Jeho záměrem bylo knihu nazvat ńpanělským slovem pro celu nebo také kobku Calabozo. To se vńak nelíbilo vydavateli. Ten tvrdil, ņe nikdo nezná autora knihy a nikdo by také nepochopil název knihy, a tudíņ by si knihu nikdo nepřeĉetl. Jak jiņ bylo výńe zmíněno, je nutné na názvu knihy opravdu pracovat, neboť pokud bude titul příliń vágní a dalo by se říct i mělký, tak si knihu nikdo nepřeĉte. Proto jsem si musela stanovit hlavní cíle titulu, tedy o ĉem kniha pojednává, v jakém je to prostředí a jestli změnou knize neuńkodím. Aĉ autor, ve výńe jmenovaném rozhovoru, odmítá slovo Ekvádor, tak já bych se naopak k němu přikláněla, neboť děj se skuteĉně odehrává na daném místě, a pokud bych tuto ĉást vynechala, tak by se dle mého názoru titul zařadil mezi tzv. konzumní, coņ bezpochyby svou problematikou není. Slovo Kokain je také na místě, neboť hlavním příĉinou toho, ņe se oni vězňové dostali do vězení, bylo pańování drog, konkrétně kokainu v ņaludku. Tedy alespoň ve větńině případů. Avńak hlavní problematikou je slovo Więżniowie, tedy v doslovném překladu Vězni ĉi Vězňové, které je, dle mého názoru, velice obecné a nicneříkající. Vzhledem k ději díla bych se více přikláněla k názvům, jako Vězení nebo také Cela, coņ byl původní záměr autora, i kdyņ on by jej volil ve ńpanělńtině. Myslím si, ņe slovo cela je adekvátně úderné, přímoĉaré a vystihuje prostředí, ve kterém vězni ņijí. Ano, dalo by se říct, ņe stejná kritéria splňuje slovo vězení, avńak dle mého názoru je toto slovo jiņ naduņívané a ĉeský ĉtenář by si za slovem vězení mohl představit ĉeskou, popř. evropskou věznici, která se od ekvádorské věznice velice lińí.
ZÁVĚR V obecné ĉásti práce jsme se zabývali překladem jako Překladatelství je brána k poznání jiných kultur a spoleĉností, komunikaci a zabraňuje různým nedorozuměním. Nastínili jsme uměleckého textu a jeho funkci. Důleņitou ĉástí práce je také překladatelských chyb, které se mohou v textech vyskytnout.
takovým. ulehĉuje podstatu přiblíņení
V praktické ĉásti jsme se věnovali samotnému textu knihy Tomasze Morawského Więźniowie, kokaina i... a jeho rozboru. Při překladu jsme se zaměřili nejen na samotný překlad textu jako celku, ale také jeho ĉástí, které jsou 129
přepis rozhovoru viz Příloha 1
69
ĉasto problematické. Nańim záměrem bylo vyhledat a rozebrat hovorové, vulgární a slangové výrazy a zvolit k nim odpovídající ĉeský překlad. Při rozboru hovorových výrazů jsme např. zjistili, ņe se v textu vyskytuje mnoho výrazů oznaĉující muņskou osobu. Ĉasto tyto výrazy nesly stejný nebo velice podobný význam, proto jsme pro jejich překlad volili uņńí okruh výrazů neņ v původním textu. Dále se zde vyskytovaly výrazy oznaĉující opět muņe, ale předevńím se snahou upozornit na jejich hloupost, nevědomost, prostotu. Dalńí ze skupin hovorových výrazů byly např. výrazy oznaĉující peníze, tedy v hovorovém jazyce prachy. Pro tyto se objevovaly výrazy jako szmal, zielone, dycha nebo dolce. Do skupiny hovorových výrazů jsme také zařadili vulgární výrazy, které se v textu vyskytují zřídka, avńak i v této oblasti jsme nemohli polevit ve snaze najít vhodný ekvivalent. Slangové výrazy se týkaly předevńím drogové problematiky, ńlo o názvy drog a způsob jejich konzumace. V této ĉásti nebylo snadné zvolit vhodný překlad, neboť jsme museli najít přesný ekvivalent v ĉeském jazyce. Hlavním drogovým výrazem byly marchewki, tedy kapsle plněné kokainem, které jsou pańovány v ņaludku. Na základě konzultace s Národní protidrogovou centrálou jsme zvolili pro tyto kapsle ekvivalent kokony. Avńak v textu je místy uņito i přirovnání, ņe marchewki vypadají jako mrkviĉky a ņe pańerák nemá rád mrkev, coņ by v případě kokonů nedávalo smysl. Proto jsme byli nuceni v několika místech větu vynechat, aby nedońlo ke ńpatnému pochopení textu. Dalńí rozebíranou oblastí byla přirovnání, coņ nás vedlo k zajímavému zamyńlení se nad problematikou vhodných ekvivalentů, neboť vzhledem k hovorovému charakteru textu, nebylo vņdy moņné uņít běņně uņívaná přirovnání. Ve větńině případů se podařilo najít vhodný ekvivalent nebo danou situaci alespoň natolik vyjádřit hovorovým výrazem, ņe text nebyl nijak ochuzen. Podobnou problematikou byl rozbor frazeologismů. Ty jsou nedílnou souĉástí textu a taky jej do znaĉné míry rozvijejí, dávají mu třetí rozměr. Vyskytly se zde případy, kdy bylo velice nesnadné zvolit vhodný ekvivalent, neboť bylo nutné zjistit míru exprese a přesný význam. V některých případech totiņ docházelo k tomu, ņe frazeologismy byly v obou jazycích formálně totoņné, avńak jejich uņití jiņ totoņné nebylo nebo přesně nevystihovalo stejný význam. V rozboru jsme také věnovali zvýńený význam výrazům niby a ale jaja, neboť svým charakterem a obtíņností vystupovaly mimo vńechny skupiny. V případě překládání výrazu niby jsme uņívali ekvivalenty jako prý, jako, jakoby, oko za oko, i kdyņ v některých případech bylo vhodnějńí tento výraz úplně vynechat,
70
protoņe při nucené snaze překladu tohoto výrazu by jiņ vyzníval nadbyteĉně. U výrazu ale jaja jsme se setkávali s problémem významu výrazu, neboť v téměř kaņdé situaci nesl jiný význam. Nedal se tedy jednoznaĉně urĉit vhodný univerzální ekvivalent Ten bylo tedy třeba pro kaņdou situaci nějak přizpůsobit. V neposlední řadě jsme se věnovali vhodnému zvolení názvu. Museli jsme vzít v potaz původní název, ale také jej přizpůsobit ĉeskému prostředí a snaze upoutat názvem pozornost. Byli jsme si vědomi toho, ņe přílińná kreativita by knize mohla ublíņit, ale také toho, ņe se vhodný ekvivalent nemusí nutně drņet pouze překladu původního názvu. Proto jsme nakonec volili pro knihu název Cela, neboť vyjadřuje vězeňské prostředí a je přímějńí neņ původní název Więźniowie, který můņe evokovat spojení s polským vězením, nikoliv moņnost místa děje v jiņní Americe. V příloze uvádíme přepis rozhovoru s autorem knihy v rámci pořadu Dzień dobry TVN, ve kterém se autor vyjadřuje jak k názvu knihy, tak k cílové skupině, pro níņ je kniha psána. Druhou přílohou je ukázka samotného překladu knihy, aby si ĉtenář mohl lépe představit danou problematiku na příkladě delńího textu, tj. v souvislostech.
71
POUŢITÁ LITERATURA A JINÉ PRAMENY 1. Kniţní zdroje CZESZEWSKI, Maciej a [red. Monika SZEWCZYK]. Słownik polszczyzny potocznej. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2008. ISBN 978830-1156-657. ĈECHOVÁ, Marie. Současná česká stylistika. Vyd. 1. Praha: ISV, 2003. ISBN 80-86642-00-3. ĈERMÁK, Frantińek. Slovník české frazeologie a idiomatiky. 2. přeprac. a dopl. vyd., 1. vyd. v nakladatelství Leda. Praha: Leda, 2009. ISBN 9788073352165. DŁUGOSZ-KURCZABOWA, Krystyna. Wielki słownik etymologicznohistoryczny języka polskiego. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Naukowe PWN, 2008, s. 267-268. ISBN 978-83-01-15258-1. DRABIK, Lidia, Elżbieta SOBOL a Anna STANKIEWICZ. Słownik idiomów polskich PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2006. ISBN 978-8301-14832-4. HÁLA, Jaroslav a Petra SOUDKOVÁ. Jak mluví čeští vězni: místo a úloha vězeňského argotu. 1. vyd. Praha: Vězeňská sluņba Ĉeské republiky, 2002. ISBN 80-238-9463-3. HUBÁĈEK, Jaroslav. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. ISBN 80-7106-484-X. HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost: historie a původ slov. 3., rozńířené vyd. Praha: Maxdorf, c2009. ISBN 978-80-7345-198-1. KŁOSIŃSKA, Anna, Elżbieta SOBOL a Anna STANKIEWICZ. Wielki słownik frazeologiczny PWN z przysłowiami. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2005. ISBN 978-83-01-14273-5. KRĈMOVÁ, Marie. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. ISBN 80-7106-484-X. KRIJTOVÁ, Olga. Pozvání k překladatelské praxi: Kapitoly o překládání beletrie. Praha: Karolinum, 2000. LEVÝ, Jiří. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983. LOTKO, Edvard. Čeština a polština v překladatelské a tlumočnické praxi. Ostrava: Profil, 1986.
72
MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004. ISBN 978-83-01-14198-1. MINÁŘOVÁ, Eva. Kapitoly ze stylistiky češtiny. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 1988. MORAWSKI, Tomasz. Więźniowie: Ekwador, kokaina i... Poznań: Zysk i S-ka, 2008. ISBN 978-837-5062-700. OLIVA, Karel. Polsko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995. ISBN 80200-0194-8. SAVICKÁ, Stanislava. Některé problémy odborného a publicistického překladu. Praha: UVTEI, 1977. Słownik języka polskiego [online]. ©2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.sjp.pl Współczesny język polski. Wyd. 3. Jerzy Bartmiński. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2010. ISBN 978-83-227-3178-9.
2. Elektronické zdroje CVEJNOVÁ, Jitka. Bohemistyka / red. Mieczysław Balowski. Hradec Králové, 2006. K pojmu jazyková funkce v popisech referenĉních úrovní ĉeńtiny, 3. ISBN 1642-9893. Dostupné z: http://www.bohemistyka.pl/artykuly/2006/ART_Cvejnova.pdf Ĉeská přirovnání. In: Sběratelka [online]. 2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://sberatelka.txt.cz/clanky/83925/ceska-prirovnani/ Ĉeské idiomy pro srovnání - pojednání v angliĉtině. Videocestina [online]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.videocestina.cz/questionsandanswers/default.asp?action=showthisqan da&id=12&lang= Důleņité ņivotní mezníky. In: Londýn pod parou [online]. ©2011 - 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.londynpodparou.hys.cz/dulezite-zivotnimezniky/ Ekvádorské oběņné mince. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekvádorské_oběņné_mince Evangelium podle Matouńe. In: Pravoslavná církevní obec v Olomouci při katedrálním chrámu svatého Gorazda [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.pravoslavnaolomouc.cz/ODK/CIOT/bible/Mat.htm
73
Frazeologie. In: RIEDLOVÁ, Jitka. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Mladá Boleslav [online]. 2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/Frazeologie.pdf CHRZANOWSKA-KOZIOŁ, Katarzyna. Polacy w południowo-amerykańskich więzieniach. In: Dzień dobry TVN [online]. 2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://dziendobry.tvn.pl/video/polacy-w-poludniowo-amerykanskichwiezieniach,1,posts,5256.html JAKOBSON, Roman. On linguistic aspect of translation [online]. [1959] [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.stanford.edu/~eckert/PDF/jakobson.pdf Jaro. In: Velký zpěvník [online]. 2007 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.velkyzpevnik.cz/zpevnik/fesaci/jaro Mít si ruce. In: Český rozhlas [online]. 2003 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/strednicechy/slova/_zprava/93750 Pohřební zvyky Slovanů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Poh%C5%99ebn%C3%AD_zvyky_Slovan%C5%AF Polskie idiomy. Lexio Philes [online]. 21. 8. 2008 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.lexiophiles.com/polski/polskie-idiomy Przesady pogrzebowe. In: Rodzice.pl [online]. 2008 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://dziecko-info.rodzice.pl/archive/index.php/t-176897.html Přirovnání pohybu. In: Přirovnej.cz [online]. ©2010 – 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.prirovnej.cz/category/prirovnani-pohybu/ ROGOZIŃSKA, Monika. Konsul od kokainy. Rzeczpospolita [online]. 2009[cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.rp.pl/artykul/407930.html?p=1 Tomasz Morawski. In: Biblioteka Główna Akademii Górniczo-Hutniczej im. Stanisława Staszica w Krakowie[online]. © 2007-2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.bg.agh.edu.pl/STUDIOWALI/Pozostali/index.php?p=Morawski Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR: Slovník spisovného jazyka českého [online]. ©2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz Vleĉe se jak tasemnice ze závodní jídelny. In: Ceskaprirovnani.cz [online]. ©2011 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ceskaprirovnani.cz/prirovnani/80-vlece-se-jak-tasemnice-ze-zavodnijidelny
74
WĘGRZYN, Marek. Polacy w ekwadorskich więzieniach. In: Dzień dobry TVN [online]. 2008 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://dziendobry.tvn.pl/video/polacy-w-ekwadorskichwiezieniach,1,newest,2376.html
75
RESUMÉ Tematem pracy licencjackiej jest problematyka tłumaczenia wyrazów potocznych i gwarowych w książce Tomasza Morawskiego Więźniowie, kokaina i... Akcja książki ma miejsce w Ekwadorze. Jej głównym tematem jest życie Polaków odbywających karę w więzieniach z powodu udziału w przemycie narkotykowym. Tekst jest podzielony na opowieści więźniów, którzy mówią żargonem więziennym i językiem potocznym, oraz na opowieść konsula Tomasza Morawskiego, który pomaga więźniom w ich okropnej sytuacji, stara się, by mieli co jeść i by jak najwcześniej zostali przewiezieni do Polski, bo warunki w tamtejszych więzieniach są zupełnie inne niż w ich ojczyźnie. Celem naszej pracy jest, na podstawie naszego przekładu tej książki, omówić problematykę tłumaczenia wyrazów potocznych, wulgarnych, slangu narkotykowego i innych, które okazały się kłopotliwe do przetłumaczenia. Nie możemy zapomnieć o teorii tłumaczenia, częstych błędach i opisie, czym jest tekst poetycki. Po przeczytaniu książki musieliśmy najpierw znaleźć odpowiednie informacje na ten temat, by nie pomylić się w nazwach geograficznych, imionach i by zrozumieć, co oznacza ekwadorskie więzienie. Potem postępowaliśmy fragment po fragmencie i czasami musieliśmy rozmawiać na ten temat z kolegami, by dojść do poprawnej czeskiej formy danego wyrazu, by nie używać polskiego systemu gramatycznego w czeskim tłumaczeniu, co się czasami może zdarzyć. Aby uzyskać dostateczną ilość wyrazów do badania, wypisaliśmy z tekstu tłumaczenia dużą liczbę wyrazów potocznych, frazeologizmów i porównań, które okazały się kłopotliwe i ciekawe pod względem analizy. Szukaliśmy np. drobnych niuansów w znaczeniu niektórych wyrazów, ponieważ były formalnie takie same, ale w znaczeniu pojawiała się już drobna różnica. Kłopotliwe było też znalezienie odpowiednich ekwiwalentów dla wyrazów potocznych i wulgarnych, bo nie istnieje jeszcze tyle materiałów, słowników na temat czeskiego języka potocznego. W języku polskim jest tego typu opracowań nieco więcej. Przy tłumaczeniu frazeologizmów i porównań czasami nie znajdywaliśmy odpowiedniej formy w słownikach frazeologicznoidiomatycznych, i dlatego zwracaliśmy uwagę na wyrazy występujące w internecie, gdzie częściej pojawiają się nowe wyrazy, których nie znajdziemy w standardowych słownikach. Jeżeli nawet w sieci internetowej nie udało nam się znaleźć odpowiedniego wyrazu, musieliśmy taki frazeologizm pretłumaczyć według jego znaczenia.
76
Oprócz frazeologizmów, porównań, wyrazów potocznych pojawiały się w tekście też wyrazy z slangu narkotykowego, takie jak: marchewki, base, macha, sztacha, skręt itd. Część z tych wyrazów znaleźliśmy w Słowniku potocznej polszczyzny, ale takich słów jak marchewki i base wspominany słownik nie notuje. Dlatego zadzwoniliśmy o poradę do Narodowej Centrali Przeciwnarkotykowej, aby dowiedzieć się, jaka jest odpowiednia czeska forma, której używają narkomani. Dowiedzieliśmy się, że dla marchewek, czyli kapsułek z kokainą przemycanych w żołądku, używa się wyrazu kokon. Wyraz base musimy zachować, bo w każdym kraju, w każdym więzieniu pojawia się mnóstwo rodzajów narkotyków, które oznacza się szeregiem różnych nazw. Takie nazwy są na ogół nieznane osobom spoza danego środowiska. Gdybyśmy więc dany wyraz spróbowalibyśmy przetłumaczyć, ludzie czytający nasz przekład i tak nie zrozumieliby, o co chodzi. Ostatnie dwa kłopotliwe elementy, którymi się zajmowaliśmy, są wyrazy niby i ale jaja. Pierwszego z nich używa się w porównywaniu lub dla wyrażenia tego, że coś jest jakby zrobione, lub jakby działa, ale w rzeczywistości tak nie jest. Z tego powodu używaliśmy w tłumaczeniu wyrazów jako, prý, na oko. Wyrażenie ale jaja już nie jest tak jasne, bo w różnych sytuacjach wyraża co innego i w języku czeskim żaden wyraz, który mógłby być odpowiednią formą, nie zachowuje się tak samo. Ten wyraz nie ma nic współnego z ogólnym znaczeniem wyrazu – jajo, jajko. Użyliśmy tłumaczenia no ne, paráda, super, to bude, dělá si srandu, takový kecy. Zawsze musieliśmy zrozumieć kontekst, w którym się dany wyraz pojawia, aby oddać jego znaczenia. Podsumowując, należy stwierdzić, że sam temat książki Więźniowie, kokaina i... jest ciekawy nie tylko dla Polaków, ale dla wszystkich ludzi, aby choć trochę zrozumieć, co się dzieje na drugim końcu świata i jakie są konsekwencje podejmowania błędnych decyzji. Z językowego punktu widzenia warto wspomnieć, że tekst zawiera jeszcze mnóstwo tematów do analizy, które mogłyby być tematami innych prac, nie tylko licencjackich. Czytelnik tej pracy może uzupełnić swoje słownictwo wyrazami potocznymi i elementami slangu narkotykowego oraz dowiedzieć się trochę o podstawach tłumaczenia i kłopotliwych sytuacjach.
77
PŘÍLOHY Příloha 1 Přepis rozhovoru s Tomaszem Morawským z pořadu Dzień dobry na kanálu TVN130 TVN: Tomasz Morawski, dzień dobry, konsul honorowy RP w Ekwadorze. T. MORAWSKI: Dzień dobry. TVN: Witam serdecznie. W tym tygodniu ukazała się twoja książka Więźniowie, Ekwador, kokaina i... Tak? T. MORAWSKI: Tak, tytuł nie bardzo mi się podoba, miał być inny, bo nie lubię słowa Ekwador w tym wszystkim, bo problem nie jest ekwadorski, tylko jest z głupoty ludzkiej a ta jest bardzo szeroka i nie tylko ogranicza się do tego kraju. TVN: To może trzeba było to i dokończyć ...i głupota ludzka. T. MORAWSKI: Nie, ja chciałem „kalaboso”, ale „kalaboso” powiedziano mi, że nikt w Polsce nie zrozumie. „Kalaboso” to jest karcer po hiszpańsku. Tylko że jest napisane „calabozo”. Więc ludzie nie znają ani autora ani nie zrozumieliby tytułu i nikt książki by nie przeczytał. TVN: Ale kluczowe słowo to więźniowie, a więźniowie to Polacy. T. MORAWSKI: Więźniowie to jest główne, ale Ekwador jest niepotrzebny, bo to jest bardzo szeroki problem. TVN: Tomasz, dla kogo napisałeś tę książkę? T. MORAWSKI: Dla ludzi, którzy chcą popełnić głupoty, dla rodzin ludzi, którzy popełniają głupoty, a przede wszystkim dla młodej kategorii. Język jest okropnie twardy. Błagam, jak ktoś jest stary duchem i obraża się i wrażliwy, to niech tego nie czyta. Bo to nie jest książka, która... TVN: Autor, który mówi: „Błagam, proszę nie czytać”. T. MORAWSKI: No i lepiej nie czytać, niż potem żeby na mnie krzyczano. TVN: Ale historie są prawdziwe, sam miałeś z nimi do czynienia, z tymi ludźmi, z bohaterami, nieszczęśliwymi bohaterami tych historii. Prawda? T. MORAWSKI: To nie jest dokument, to jest kompilacja prawdziwych historii, ale nie ma tu nic zmyślania. Wszystko, co tam jest opisane, to naprawdę się zdarzyło, przynajmniej takie były relację. Ja tego sam nie przeżyłem, bo nie siedziałem, dzięki Bogu, w więzieniu. TVN: No tak, ale od wielu wielu lat jesteś blisko tych spraw i ludzi. 130
WĘGRZYN, Marek. Polacy w ekwadorskich więzieniach. Dzień dobry TVN [online]. 2008 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://dziendobry.tvn.pl/video/polacy-w-ekwadorskichwiezieniach,107,posts,2376.html
78
T. MORAWSKI: Jestem od czternastu lat albo i więcej, gonię po więzieniach, i oni mi opowiadają. I jedna historia, jednego więźnia, byłaby połączona z jedną osobą, a tutaj stworzyło się wiele historii opowiadanych ustami jednego chłopaka. TVN: To już kilkanaście lat od tych wielu lat ty tam w więzieniach w Ekwadorze bronisz, wyciągasz z piekła Polaków. Najczęściej są to młodzi chłopcy. T. MORAWSKI: To jest różnie, bo mogą być młodzi chłopcy, mogą być młode dziewczyny, mogą być starzy chłopcy i stare dziewczyny, ale przeważnie są to chłopcy w wieku dwudziestu paru lat. TVN: Trafiają do tych okrutnych więzień ekwadorskich... Tak i są to historie ludzi, tak jak mówi twój tytuł tej książki Więźniowie, Ekwador, kokaina i... To nie są klasyczni przemytnicy, czy też właściwie, okej, nie rozumiani przez taką szeroką publiczność w tym sensie widziana, prawda, historia w filmie, że jest to duży przemyt narkotyków, poważna historia, poważna szajka. To są historie poszczególnych, pojedynczych osób, które... T. MORAWSKI: To nie są bandyci, o bandytach nie ma sensu pisać, bo bandyci są bandytami, można o nich pisać, ale to nie jest o tym. To jest o ludziach oszukanych, o ludziach, którzy popełnili niektórzy z nich w młodym, pierwszej okresie, fazie swojego życia błąd i za ten błąd płacą straszną cenę. TVN: A co im przychodzi do głowy, Tomasz, żeby popełniać błąd pod tytułem: jadą do Ekwadoru, dają sobie, dają się namówić, wywożąc we własnym ciele kokainę, narkotyki. O co chodzi? Na czym polega ten problem? T. MORAWSKI: Bo jest dużo frustracji, zmiany w Polsce nastąpiły szybko, nie tylko w Polsce, na całym świecie. TVN: Otworzyły się granicę. T. MORAWSKI: Jest... Ludzie rozwarstwili się. Część idzie bardzo do przodu, młodych, część zostaje w tyle. Są narażeni na krytykę rodzin, społeczeństwa i są pod olbrzymią presją. Jak nie potrafią znaleźć logicznego wyjścia z tej sytuacji, to szukają nielogicznego wyjścia. Żeby pokazać... TVN: Ale, ale interesującego dla nich finansowo, jak przypuszczam. T. MORAWSKI: Nie tylko finansowo, pokazania, zaistnienia, buntu. TVN: Tu chodzi o adrenalinę? T. MORAWSKI: Tu chodzi o bunt, o pokazanie: „Gorzej mi nie może być, niż mi jest”. TVN: Bo tutaj opisujesz historie takich ludzi, takich przypadków, które mają ci za złe, że ty wyciągasz do nich rękę, właśnie się buntują w sensie: „O co ci chodzi człowieku?”. T. MORAWSKI: To jest na początku, a potem każdy łapie rączkę ciepło, oni się buntują męsko, buntują się niezależnie, ale po pewnym czasie zdają sobie sprawę, że nie mają w tym okresie czasu nikogo, kto im może pomóc, poza mną w jakimś stopniu i wtedy następuje ciepło i przyjaźnie, które trwają nawet do momentu, kiedy oni wychodzą z więzienia. (...)
79
Příloha 2 Ukázka překladu
Tomasz Morawski:
CELA Ekvádor, kokain a ...
S
ÚVOD
jíņdíme z Quita klikatou silnicí klesající k pobřeņí. Za oknem se povalují dechberoucí panoramata And s kaskádami a mnohametrovými vodopády. Na jedné straně se nachází stěny hor, kde se kaņdých pár desítek kilometrů mění vegetace. Ĉím jsme níņe, tím je tepleji, barva zeleně je ĉím dál sytějńí. Objevují se první palmy, listy banánovníků. Jeńtě nejsou tak obrovské a tak zelené jako budou za pár kilometrů, ale uņ jsou to opravdové banánovníky. Znamená to, ņe vjíņdíme do tropů. Teplota venku roste. Mohl bych sice v autě zapnout klimatizaci, ale já ji nemám rád. V mém případě neustálé změny teploty převáņně konĉí bolestí v krku a chřipkou. Tak je tedy lepńí snáńet teplo, jaké přináńí příroda a ņivot, a neschovávat se do lednice. Tak tedy – budeme se potit!!! V autě jsou tři osoby, známý polský divadelní reņisér Krystian, jeho kolega a herec Piotr a já. Krystian přijel do Ekvádoru promluvit na konferenci o polském divadle a také dojednat eventuální divadelní vystoupení v Quitu. Ale to aņpozději. Zatím jedeme do dņungle a na pláņ. Do dņungle, abychom oĉistili svou duńi u ńamana, a na pláņ, abychom se vykoupali v Pacifiku, pili rum a tanĉili salsu. A pak znovu pili rum. Po cestě vyprávím o své práci s vězni, o jejich tragédiích, ņivotě a směńnostech. Jen tak, abychom zabili ĉas. Mlĉky poslouchají, bez větńích komentářů. A po delńí době mého vyprávění Krystian povídá: – A nemohl bys o tom napsat pár řádků? Jen tak pár stránek, protoņe dlouhé příběhy lidi nudí. Rád bych poznal celé tohle prostředí. Takņe… Milý Krystiane,
80
nevychladla po vás ještě postel a nerozvlála se vůně borovice a Tvého genia, a také Piotrova kouzla a cigaret, a už tě otravuji. Chci hlavně, abys pochopil proč. To není marnivost a dychtivost po slávě (i když možná trošku taky), ale pocit odpovědnosti za fakt, že už čtrnáct let vymetám ekvádorské lochy a vidím, jak se před mýma očima marní mládí lidí, kteří udělali jeden prohřešek. Z dálky to vypadá, jako bych bránil pašeráky drog, ale příběhy, o kterých budu psát, nejsou o zločincích a pašerácích, ale o normálních usmrkáncích (bez ohledu na věk), které frustrace dovedla k depresi. Nestačí pomáhat těm, kteří už do toho padli, ale je potřeba předcházet tomu, aby do toho padli noví. Jen ukazováním důsledků a trestů, které se za to dávají, je možné docílit toho, aby se lidé začali zamýšlet nad tím, co dělají, a pochopili, že za jedinou vzpouru zaplatí ztrátou mládí, a občas i životem. I když z těch vězení vyjdou, zážitky, které tam nasbírali, nikdy nezmizí z jejich mysli. Cítím se za to trochu odpovědný a teď aspoň část odpovědnosti přenáším na Tebe. Vím, že ty si s tím poradíš lépe než kdokoliv jiný. Několik let jsem klepal na dveře všech svých známých a prosil jsem, aby se o to začali zajímat. Ale za prvé, nikdo se tím zabývat nechtěl, a za druhé některé firmy hledají jen popularitu, která jim přináší peníze pro vlastní cíle, které se dalece míjejí s mými záměry. Dokonce si nedokážeš představit, jaké mám nervy z toho, že tě otravuji, ale přinejmenším budu mít čistší svědomí, že jsem udělal, co se dalo. Jestli si přeješ, abych ti napsal také o opravdových zločincích, udělám to, ale pouze jako ukázku kontrastu k těm nešťastníkům. Nejvíc mě trápí fakt, že lidé, kteří o všem nemají ani trochu ponětí, si hrají na soudce, prohlašují názory, ale nikdy se nenamáhali trošku víc zabřednout do daného problému. Do problému, který se nepojí s věkem, ani se společenským postavením, ani se vzděláním, ani národností. Ve vězeních sedí Poláci, Litevci, Rusi, Češi, Holanďané, Němci a mnozí jiní. Věkové rozmezí: od 18 do 70 let. Možná čekáš od starších více rozumu a odpovědnosti, ačkoli některé situace zatemňují lidem zdravý rozum. Puká mi srdce, když vidím, jak za takovou jednorázovou výstřednost pykají osmnáctiletí. A ještě hůř, když se zjistí, že se ti lidé jednoduše stali loutkou profesionálních gangsterů, kteří využívají lidskou frustraci k odvrácení pozornosti policie a jednoduššímu pronesení většího množství narkotik… Vše, co budu popisovat, jsou pravdivé příběhy, a pokud se objeví nějaké nepřesnosti, tak je to dáno tím, že mi to bylo takto vyprávěno. Každý příběh, zdánlivě rozdílný, má stejnou příčinu. Každý z nich končí se jinak, ale pokaždé to na tom člověku zanechá jizvu, která se nikdy nezahojí.
81
Poprvé se seznamuji s těmi lidmi, když mi volají policisté z Interpolu, že potřebují tlumočníka. Vím, co se děje ve vazbě: seberou jim všechno a za žvanec i každou blbost se musí platit. Když nepřijdu, tak ti lidé sedí hladoví a vyděšení. Nemluví žádnou řečí, snaží se nějakým způsobem obhajovat, ale i přes to se nemůžou s nikým domluvit a jejich osud nikoho nevzrušuje. Interpol nikdy nevolá v den zadržení, takže jak si tam tak chvíli posedí o hladu a v chládku, propadají panice nebo tupě rezignují. Do té chvíle už prožili období protestu, kdy chtěli bojovat. Při pohledu na mě se otevírají, škemrají o jídlo a pomoc, a prosí, abych je od tam dostal. Převážně vyjadřují ochotu spolupracovat s policií, avšak vůbec netuší, že jejich přiznání tady absolutně nikoho nezajímá. Gangy jsou zorganizované tak, že i kdyby říkali jména nebo čísla telefonů – vždy mobilních, protože ty je možné vyhodit do koše, – tak i přes to na základě těchto informací se nikomu nedá nic prokázat. Myslí, že pokud se ke všemu přiznají, získají nějaké odpuštění nebo lepší zacházení, nebo aspoň slůvko útěchy. Ale ani to jim není možné dát, neboť vím, že by to byla lež a potom by nastalo: „Ale vy jste mi přece říkal…“ Někteří podlehnou úplně. Viděl jsem obrovská chlapiska, jejichž dřívější zábavou bylo mlácení lidí procházejících kolem stánku s pivem, kteří se teď tulili jak malé děti, ochotní přistoupit na všechno, jen abych to nějak udělal. Namlouvají si, že nějakými marnivými drobnými rodičů se jim podaří se vykoupit, ale já nemůžu podpořit tu iluzi, protože vím, že k tomu je potřeba úplně jiný kapitál. To by museli být Escobarem (ten známý z Kolumbie), protože takoví jako on, když se dostanou do vězení, mají vlastní cely, televizory a sluhy, a po několika měsících nebo roce se odtam dostanou. Ale to není pro maličké. První mojí činností je koupení Mylanty. Je to projímadlo. Někteří borci totiž nepašují věci v kufru, ale v břiše Pokud to chlápek ve správném čase nevyloučí, tak to spočtený a basta. Ve vězení je nočník. Delikventa na něj posadí a řeknou mu, že pokud neprozradí, kolik kapslí spolkl, tak je po něm. Každý to řekne. Neřekne jedině, pokud to opravdu neví. A v té chvíli všichni společně počítáme kapsle z vylučování pomazané Mylantou Mylantou a tím druhým. Když vyjde poslední, oddechnu si já i oni. A pak společně počítáme kapsle, které vycházejí z konečníku a jsou od Mylanty i jiných věcí. Už intimnost tohoto typu, kterou většina lidí nespojuje s funkcí konzula, nás sbližuje. Dostane ode mě vyhubováno, ale už tak přátelsky. Protože kdyby mi na nich nezáleželo, tak bych nad nimi nestál, když serou. Budí to důvěru, která se potom přetváří v určitou formu intimity.
82
Začíná to takhle: „Ale přece nevíte, jak to bylo…“ Nedokážou pochopit, že vím, protože historie se opakuje znovu a znovu. Mění se místo, nepříliš čas, zato nikdy se nemění příčina. No a poslouchám projevy, jako je tenhle.
P
JAK TO BYLO [PŘÍBĚH VĚZNĚ] ROSÍM VÁS, JE MI TĚŢKO.
Jiní kolem mě jdou kupředu, vidím, ņe mají lepńí boty, obĉas motorku, a já nic! Obĉas je problém, jak to můj příběh ukáņe, mnohem, mnohem sloņitějńí. Matka mi zemřela a otec si ze mě dělá srandu, ņe jsem trouba. Snaņil jsem se dělat, co jsem mohl, dokonce jsem ńel do Rozjezdů pro hvězdy, ale tam mě taky vyhodili. A to jsem si myslel, ņe zpívám hezky… Otec si ze mě utahuje. Říká, ņe sousedův syn odjel do Anglie a má prachy. A já? Jsem taková oběť osudu. Nepodařený. Vím, ņe jsem takový. Ale co mám dělat??? Na ulici se objevuje nějakej chlápek. Takovej, jakýho by otec chtěl mít za syna. Je vyfiklej, kecá o autech, platí pivo a taky tvrdí, ņe jsem trouba. No to urĉitě jsem! Ale nechci být!! Říká, ņe si jezdí po celým světě, teď vńichni mají pasy a víza nejsou potřeba. – Jedeń si takhle, kámo, na dovolenou – říká, – svádíń koĉky, koukáń na palmy. Krásný místa, chápeń, chlastají rum, a ne jak tady u nás kořalu a pivo. A já jsem celej ņivot jen stál u stánku s pivem a dokonce jsem nikdy neviděl letadlo. Jenom ve filmech. Nebo hodně vysoko. Na nebi. A navíc mě fotřík vyhazuje z domu, protoņe si nańel jakousi macechu, která je zrovna v mým věku. No a překáņím. Co kdybych zajel k těm palmám?... Urĉitě jsou tam skvělý baby, vńecko levný. Jenņe jak na to? A chlápek kecá dál: – Víń co, zítra se potkáme, protoņe já ti tak zadarmo a hnedka cestu do ráje neukáņu. Kup předtím pivo nebo něco. Pozvi kamarádky. Ve skuteĉnosti mám 50 zlotých, ale to mám do konce měsíce a víc mít nebudu. Na druhou stranu, takový pivo to je dobrá investice. Koĉky, rum, no a uņ nebudu stát u toho stánku. Tady se dělá chladno. Tam je urĉitě vņdycky sluníĉko a moře. Stojí za to vsadit těch 50 zlotých. Ale kde mám tady vzít prachy na takovou jízdu? O tom uņ ten chlápek nemluvil… Musím zítra skoĉit na to stejný místo. Moņná přijde, moņná mi to řekne. Vypadá jako fajn chlap. Urĉitě se trochu podělí o úspěch. A fotřík bude mít takovýho syna, jakýho chtěl, a jeho milá uņ mě nebude vyhazovat z domu…
83
U
Ţ DVA TÝDNY STOJÍM NA TOM SAMÝM MÍSTĚ.
Doma je ĉím dál hůř,
hotovost se ztenĉila na dvacku, ale ten chlap nikde... Koneĉně! Přijel na motorce. Takové, ze které se ĉlověk posadí na zadek. Neměl se dokonce ani k tomu, aby se mnou prohodil pár slov. Kdyņ jsem mu objednal pivo, tak se dal do řeĉi: – Ty se o prachy neboj. Jsou i takoví, co ti seņenou letenku, známý a přátele tam pod palmama. Letenku ti vrazí do ruky. Pojedeń, přefikneń pár ĉernońek a vrátíń se. Bude sranda, záņitek. A jak myslíń, ņe si jiní nahrabali prachy??? Vńichni to tak dělaj, jen ty tu jak trubka stojíń u stánku v deńti a nic se neděje. Dělej si, co chceń, já tě přemlouvat nebudu. Zůstalo mi jeńtě pár grońů. Kupuju mu pivo, i kdyņ pak uņ nemám ani vindru. Ale co je to za investici!!! No výborně. Chlápek souhlasil, poví mi co a jak. Mám jet do Amsterdamu!!!! Letadlem!!! Dávají mi letenku, a tam uņ na mě má ĉekat jinej kumpán, taky Polák. On taky tak jezdí, ale protoņe se má tak skvěle, nechce se mu domů vracet. A proĉ by taky? Zítra odjíņdím. Fotříkovi ani té jeho milé nic neřeknu. Řeknu, ņe jedu do práce, malovat byty. Nebo vůbec nic neřeknu. Ať si trochu dělají starost. Dobře jim tak, za to jejich věĉné pohrdání. To bude!!! Vńak hůř mi bejt nemůņe. A ke stánku s pivem uņ se nevrátím!!!
V
AMSTERDAMU ČEKÁ NĚJAKEJ CHLÁPEK. Je vidět, ņe je zcestovalej, nabuńenej, dobře oháklej. Odváņí mě do baráku. Říká, ņe je několik dalńích kumpánů, kteří to dělají pořád. No a jsou spokojení!! Nakoupili si káry. Ne takový rachotiny jako mám já. Jen mi řekli, ņe se musím nauĉit polykat kokony. Kurňa, nemám rád pavouky. Ale řekli mi, ņe hrozny jsou taky OK. Jen je polknout jako kaĉena a je to. Trońku to ze zaĉátku dáví, ale to je otázka techniky. Kaņdý se to můņe nauĉit. No a uņ polykám i kokony i hrozny, protoņe kdyņ se polyká, tak není cítit tak pachuť kokonů. Zdá se, ņe tam kam jedu, mám taky něco polknout. Uņ jsem to dělal tolikrát, a druzí taky. A přese vńechno, co můņu ztratit? Stejně není cesty zpátky, protoņe zpáteĉní jízdenka se kamsi poděla. A pěńky ke stánku s pivem nedojdu.
P
ARÁDNÍ LETIŠTĚ,
prý dávají v letadle dokonce jídlo. A ty sedadla, takový v pekaesech nejsou. Mám strach, ale uņ ne tak strańnej. Vņdyť nejsem první, a urĉitě nejsem horńí neņ vńichni ostatní. I kdyņ si to můj fotřík myslí… Přes hranici procházím jako král!!! Z boku se tlaĉí nějací ĉernońi. Ale oni nejsou takoví Evropani jako já. Já vízum nepotřebuju a jen mávám pasem, na i
84
kterém je napsáno „Evropská Unie“. V kapse mám tisíc doláĉů. Nikdy jsem neměl tolik prachů. Prý je to na úĉty a na zábavu. Aspoň jednou si to uņiju. Letím asi sto hodin. Tma, pak za pár hodin světlo, a já mám vńechno v pejru, protoņe jsem do sebe hodil pár drinků, které mi přinesla Holanďanka jako k nakousnutí. Je to ale koĉka!!! A navíc nechtěla prachy. A kdyby chtěla, tak bych jí je dal. Protoņe je mám. Říkají, ņe máme vystupovat z letadla. Jeņiń, takový vedro!!! Jako by mi někdo do ksichtu fuĉel fénem. Vńichni jdou, tak já taky. Slibovali, ņe tam kam letím, na mě bude někdo ĉekat. Doteď bylo vńechno tak, jak říkali, takņe tam urĉitě někdo bude. Ale to jeńtě není tady. To bude aņ dál. Zpáteĉní jízdenku do Amsterdamu mám uņ v hrsti. Říkali cosi, jako ņe v těch rádoby kokonech je koks, ale kdyņ to teď vńichni berou, no tak to někdo musí vozit. A já taky nechci být ten, kdo z toho nic nemá. Říkají, ņe přilétáme. A moņná se neobjeví. No a co? Prachy mám, jízdenku taky. Zapařím, přefiknu pár ĉernońek a vrátím se. Letí mi to aņ za tři tejdny, ale to je fajn, aspoň něco uvidím. Nikdy v ņivotě jsem nebyl tak daleko od stánku. Ale kámońům spadne brada, aņ jim o tom povím. Ņádnej z nich nepíchal ĉernońky. A já jsem taky moc nepíchal, protoņe u nás jdou baby jen po penězích. A tady jsem bílej a bílýho, jako je ten můj, jeńtě nikdy neviděli. Jen by bylo fajn, kdyby někdo na tom letińti byl… Vycházím. V budce sedí nějakej balvan. Na něco se ptá, a já nic, jen opakuju: „turista“. Kdyby se zeptal, jestli mám rád párty, taky bych mu řekl: „turista“, protoņe stejně niĉemu nerozumím. Anglicky umím jen pár slov, znám je z písniĉek, no a ti, co se vrátili z Anglie, celou dobu kecaj anglicky. Dva roky tam byli a polńtinu pozapomněli. Ale kdyņ je někdo poprosí, tak si i na polńtinu vzpomenou, i kdyņ jim to jde těņko. Za takový prachy. Ale já nejsem ņádnej hňup! Chlápek solí nějakej ńtempl, ani se na mě nedívá. Říká, abych ńel dál. Jdu tam, kde zavazadla jezdí na pásech. A hele! I to moje jede, beru ho a odcházím za ostatními. Kde jsou vńichni, tam jsem i já. Bylo by fajn, kdyby na mě ĉekali. Řekli mi, abych poslal přes internet svou fotku, takņe urĉitě budou ĉekat. Uņ na ulici jsou lidé jiní, nějací ńikmoocí, snědí. Hulákají na sebe jako z kulometu. Stojím jako hlupák a rozhlíņím se. Je tu dav, takņe mě nemůņou najít. Kurva! Hlavně aby přińli!!! Kdosi mě chytl za rukáv. Jeņiń, ĉernoch! Třeba má i sestru? Ptá se: – Polaco? – Yes!!!
85
Bere kufr a vede mě do jakési rozvrzané ńunky. Urĉitě pro to, aby se nepoznalo, ņe jeho BMW stojí někde schovaný… Jedeme do malýho hotýlku. Na recepci mě nikdo nekontroluje. Jenom jakási stará Indiánka kýve hlavou. V pokoji mi ukazujou papír s instrukcema. Polsky! Je tam napsáno, ņe odlet mám za tři týdny a ņe můņu buď sedět v hotelu, nebo si někam vyrazit. Mám trochu strach, ale chci přece přefiknout nějaký ĉernońky, a ty samy do hotelu nepřijedou. A sám sedět v hotelu taky nechci! Ze dva dny si posedím a pak pojedu k těm palmy. Trochu anglicky umím, ale předevńím mám prachy. S prachama se kaņdej domluví. Mám odlétat z Quita. To je jiný město neņ tady. Toto je přece Quayaquil. Mám mobil, na který mám volat, kdyby něco, a dva dny před odletem mám být v Quitu. Autobusy se zdají levný. Jen osm dolarů a já mám na útratu tolik prachů. Y VOLE, TO JE ALE PLÁŢ! Vńude baby, levnej rum, no a mám s sebou polsko-ńpanělskou konverzaci. Dokonce je moņný se nějak domluvit. Nacházím větu, kterou chci říct a ukazuji ji nějakýmu týpkovi na ulici. Někteří utíkají, ale kdyņ je někdo líp oháklej, tak něco odpovídá a ukazuje, kudy mám jít. Parádní pláņ, no a taky první, kterou jsem v ņivotě viděl. Prej ti ho tady holky vykouří za osm doláĉů . Sedí u takových barů, pijou barevné drinky a usmívají se. Přefiknu nějakou. Moņná se mi to podaří zadarmo, a pokud ne, tak to za těch osm doláĉů stojí! Hotely jsou levný, nańel jsem jeden za pět dolarů. Koupelna je na chodbě, ale mám moře. Prachy radńi prochlastám, nebo… no… AS NA NÁVRAT. Nańla se jedna, co mi dala za pět doláĉů. A to byla skuteĉně moje první. Dělali jsme to na pláņi. Paráda. Teď uņ jsem v autobusu do Quita. To je ale země!!! Vńude banány, palmy a jakýsi rostlinky, který máme u nás jen v květináĉích. Vņdyť je přece listopad. Jenomņe tady je snad vņdycky takhle. Jak je to moņný? Jeńtě se sem vrátím. Nádhera! Klima se mění. Ochlazuje se. Je svěņeji. Takhle je to snad i lepńí. Ale pořád to není jako u nás. Uņ znám pár ńpanělských slovíĉek, ale dál cestuju se svým slovníĉkem. Do hotelu jedu taxíkem. Adresu mám na papíře. Prachy uņ nadobro zmizely, ale v Amsterdamu, aņ tam dorazím, mám dostat ĉtyři tisíce doláĉů. Kurva, to jsou prachy! Uņ jen dva dny do odletu. Nechali mi vzkaz, ņe mám být zítra veĉer v hotelu. Ņe pokecáme. No a přińli. Ĉernońi. Měli na papíře polsky napsané, ņe přijdou ráno v ńest a přinesou ty kokony. Jenņe tohle nejsou kokony!!! No, ale nemám uņ prachy na hotel. Ten mají zaplatit oni.
T
Č
86
Uņ jsem se něco napolykal. Není to tak strańný. Uņ ńestej. V sedm mám být na letińti. Přicházejí dva ĉernońi s kufříkem. Boņe, toho je! Jsou velký jako kokony, ale tolik jsem toho jeńtě nikdy nespolykal. Ale oni jsou dva. No a nemám uņ na hotel. Mám strach, ale přece se to vńem vņdycky podaří. A jak by na to mohli přijít, kdyņ to mám v břińe? Vńichni chlápci z Amsterdamu to dělali. Potom to vyseru a konec. Mám strach. Jen abych nedostal sraĉku… Boņe, padesát kapslí jako kokony. První jsem se málem udávil. Potom to jde snadněji. A uņ je to téměř vńe. A chlápci se zamraĉeně dívají a kontrolují, abych na ņádnou nezapomněl. Prý se jich v Amsterdamu zbavím a bude pokoj. Seberu prachy. Mám ale strach! Břicho mám jak o svátcích po bigosu, jen jakýsi jiný, tvrdý. Ale neprdím. Hlavně aby se to nerozpustilo. No, ale vńem se to podařilo!!! Nemůņu bejt jen já takovej posera. Pot na ĉele. Břicho tvrdý jak skála. Hlavně abych nějak doletěl. Posazují mě do taxíku. Říkají „aeropuerto“. Platí z venku. Tańku mám tu samou, se kterou jsem přijel, jen teď praská ve ńvech muńlema, které jsem nańel na pláņi. Musím to vydrņet. Dělá se mi zle, ale o blití ani o sraní nemůņe být ani řeĉ. Uņ jsem na letińti. Jeņiń, jak jsem mokrej! Kurva, co to dělám??? No, ale uņ není cesty zpět… Jeņiń, jak já se potím! Kdosi mě chytá za ruku:
Permite usted con nosotros. Vamos a revisar su maleta. Interpol. –
BOŢE!!!!!!! KONZULOVA ODBOČKA Právě se ozvali z policie, ņe chytli nového Poláka. Hned jsem se rozběhl do věznice. Nańtěstí nejde o drogy. Dvacetiletý kluk. Okradli ho v Kolumbii, takņe prodával nějaké korálky na ulici, aby přeņil. Říká, ņe ńetřil dva roky, aby mohl poznat Jiņní Ameriku. Zavřeli ho za „nedovolené pouņití víza“. Takņe má průser. Láhev polské vodky. Takové, jakou tu nenajdete. A návńtěva u ńéfa policie. – Nic se nedá dělat. – slyńím. Přichází 11. listopad a svátek diplomatického sboru ve Swiss Hotelu. S polským bufetem. Přesvědĉuji ńéfa, ņe ten chlapec je potřeba, aby pomohl
87
polským krajanským organizacím. Jestliņe ho nevytáhneme do zítřka, dříve neņ ho deportují, zůstane sedět přes celé svátky. Povídám ńéfovi, ņe napíńu dopis, ve kterém se zaváņu, ņe se za něj zaruĉím po celou dobu jeho pobytu v Ekvádoru. Policie má podmínku: musí bydlet u mě nebo na konzulátu. Ale kdyņ něco provede, bude to na mě. Jedu ke chlapci a ptám se, jestli se mu to zamlouvá. Dívá se na mě jak na blázna a povídá, ņe umí vařit a moc rád by zůstal. Je z Krakova a vystudoval dvouletou hotelovou ńkolu. Připraví obojí pohońtění, obleĉe si goralský kroj a bude poslouchat. Jen kdyņ jsem se ho zeptal, jestli si dá ostříhat dredy, trochu zesmutněl. Ale nakonec řekl, ņe dredy nejsou důleņité. Na slavnosti bude stát v goralském kroji jako baĉa. Bez dredů. Janek, můj pomocník, teď jede na chlapcovo přelíĉení. Zítra se chlapec stěhuje ke mně, a v sobotu s lidmi z inspekce jedeme na pláņ, do Same.
O
LETIŠTĚ [PŘÍBĚH VĚZNĚ] DVÁDÍ MĚ K NĚJAKÉMU STOLKU postavenému v hale letińtě. Pot ze
mě teĉe ĉůrkem. Budou kontrolovat tańku. No, ale tam přece nic není. Jen ať si to zkontrolují. Vysypávají vńechny krámy. Vńechny muńle vypadávají na podlahu. Bordel. Jsem sotva na ņivu. Cítím, ņe za chvíli omdlím. Oni vůbec nespěchají, ale mně za půl hodiny odlítá letadlo. Koneĉně dávají vńechno dovnitř, nelítostně drtí muńliĉky. Snad je to vńechno??? Ale ne. – Síguenos, por favor, prosím pojďte s námi. Ukazuju na letińtní tabuli a na hodinu. – Smůla, poletíń zítra. Vcházíme do malé místnosti a spolu s námi jeńtě dva chlapi. Nezdá se, ņe jsou to svině. Přinejmenńím ne jako ti nańi. Jeden z nich mi ukazuje, ņe se mám vysvléct. Do naha. Pot mi teĉe do oĉí, cítím, ņe za chvíli omdlím. No, ale v zadku taky nic nenajdou, pokud teda nemají nějakej gryf. To ale urĉitě ne. Chlápek se blíņí ke mně a zaĉíná mi ohmatávat břicho. Stojím nahej, pokořenej a bledej jak smrt. Ohmatává mě jak doktor. – Duro como un balón, tvrdý jak balón. Říká mi, abych si oblíkl trenky, kalhoty a vede mě do nějaký komory. Boņe!! Rentgen! Cítím, ņe se mi chce zvracet. Staví mě před přístroj a jdou na druhou stranu. Vykřikují něco ńpanělsky. Za chvíli omdlím, vybliju se jim na hlavu nebo je poseru těma kapslema s kokainem. AJEDNOU SE TVÁŘÍ VÁŢNĚJI, ale celá situace je příliń nevzruńuje. Něco mi ĉtou, nějaké právo, kterému stejně nerozumím. Oblékám si zbytek obleĉení. Tańku uņ mi vrátit nechtějí. Říkají: „doklady, doklady”. Nasazují
N
88
mi pouta, vedou mě ven a celou dobu jsou nějací veselí, jako by netuńili, ņe mám blízko k smrti. Vezou mě nějakých pět minut do budovy s velkou bránou, která má u vstupu stráņní budku. Jako v koncentraĉním táboře. Jsem jakoby v transu. Ať dělají, co chtějí, já jen nechci umřít! Cpou mě do takový malý cely s mříņema. Sedí tam nějakej dalńí chlápek, ale nemám chuť se s nikým bavit ani se seznamovat. Ńpína, ńero. Bolí mě břicho, ale na záchod se mi nechce. Udělal jsem to ráno, ale to je přece jen pár hodin. Břicho mám jak těhotná. Boņe, co to bude. Sedím sám a snaņím se na nic nemyslet. No, ale kdyņ uņ mě chytli, tak ty kokony vyseru a potom mě pońlou do Polska. Musí!!! Jsme v Unii. Dokonce i Anglie se o mě postará. Přinejhorńím půjdu do lochu, ale v Polsku. Je to v prdeli, ale co uņ. Hodiny se vleĉou jako dny. Nenosí ņádný ņrádlo, ani vodu, ani nic jinýho. Jak dlouho uņ to trvá! Minul ĉas oběda, ale tady se o mě nikdo nezajímá. Moņná, ņe nikdo nepřijde, nějak se těch kapslí zbavím, spláchnu je do záchodu. Vńechno odplave do Pacifiku, a já řeknu, ņe snímky byly zfalńovaný a ať mě pustí. Raději na to teď nemyslet. Jak jen je přesvědĉit, ņe jsem nevinnej… Ani v koutě není moņný se vysrat, protoņe přes mříņe je vńechno vidět. Druhej chlápek se dívá a urĉitě by spustil povyk. Ţ JE ODPOLEDNE. Nic se neděje. Jak dlouho to potrvá? Jen aby se ty kapsle nerozpustily, jinak zdechnu. Přichází konzul. Urĉitě taky pracuje pro policii. Nevím, jestli mu mám vńechno říct nebo raději ne, protoņe ti z Amsterdamu mě zabijou. A ten od stánku… Přichází konzul, blekotá nějaký fráze, ptá se, jestli jsem něco spolykal. Přece to ví!!! Jasně, ņe mu nic neřeknu. Přináńí nějakou bílou tekutinu na proĉińtění – něco jako magneziové mléko. Přikazuje mi, abych vypil zhruba litr. Uņ po prvním hltu cítím, ņe mi v břichu bublá. Berou mě na hajzl. Spoleĉně se mnou jde policajt, no a konzul. Ani tady mi nedají pokoj. Jeņiń, nebyl jsem s nikým na záchodě od svých tří let. A tady stojí dva chlapi a civí na mě. Konzul mi tlumoĉí, ņe musím říct, kolik jsem toho spolykal, protoņe pokud se byť jedna rozpustí, tak umřu. Policajt se dívá a nic neříká. Cítím, ņe se blíņí porod. Ale tak příńerně to nebolí. Kapsliĉky zaĉínají vyskakovat. Jedna za druhou, jen jsou nějak bíle pomazaný. Po kaņdé se mi maliĉko uleví. Trůním asi půl hodiny, a policajt vybírá ty vajíĉka. Má nasazený rukavice, protoņe vńe je smíchaný s mým hovnem. Přikazuje mi je omývat. A vńe sleduje konzul…
U
89
Koneĉně poslední! Cítím se, jako bych porodil dvojĉata. Břicho mi splasklo. Jen ta bílá tekutina mi dál bublá v břichu, urĉitě budu srát dál, jenņe nekontrolovaně. Boņe, to je ostuda! Cítím trochu úlevu po té poniņující scéně. Dokonce ani není příliń, kde si umýt ruce. Je tu nějakej kohoutek, ale bez vody. Konzul mi říká, ņe si chce se mnou promluvit. Vedou mě úzkou chodbou. Vńude se motají lidé. Ani nejsem spoutanej. Sedám si vedle konzula a přemýńlím, jestli je policajt. Aspoň mluví polsky, a já jsem si uņ dlouho polsky nepopovídal. A okolo není nikdo jiný. Řeknu mu vńechno, co bude chtít, ale tak, abych nikoho nepráskl. Nejsem bonzák! ONZUL VYKLÁDÁ NĚCO O TOM, ņe mám potíņe, ale urĉitě jen strańí. Prosí mě, abych mu dal ĉíslo na otce nebo na někoho z rodiny. Nechce se mi, ale dám mu ho, protoņe co mám dělat. Fotřík se to stejně dozví. Asi mě zabije. Konzul povídá, ņe za pár dní budu vypovídat, a pak ņe půjdu do lochu. Prý mi hrozí osm aņ ĉtrnáct let. Ale já nemluvím po jejich!! Jestli uņ mám sedět, tak v Polsku, a i tak ne tolik let. Co oni vńichni dělají, ti nadutí diplomati??!! Kdyņ jsou potřeba, jsou k nezastiņení a cpou se za nańe peníze!! Ale tento je nějakej klidnej. Moņná to není fízl. Zřejmě vńak bude, protoņe oni vńichni spolupracují s policií. Hlavně ať mě nenechávají samotnýho, protoņe nevím, jak bych se domluvil. Nic jsem nejedl, vyklopil jsem ze sebe ty zkurvený kokony, a nikdo mi nedal naņrat. Uņ je ńest veĉer a přes celý den – půst. On je vypasenej, tlustej, a mně v břichu kruĉí. Nakonec mu to dojde a povídá, ņe na půdě Interpolu (takņe to je Interpol!!!) je jídelna pro takový, jako jsem já. Jen se musí platit a mě zbytek prachů zabavili. Říká, ņe mě zve. Přináńí kuřecí vývar. Z talíře ĉouhá celá noha s pařátem. I tak to není zlý, chlápek, který sedí opodál, má v talíři hlavu slepice. Dokonce jsem viděl zobák. Potom je nějaký kousek kuřete na hromadě rýņe. Nemám to rád, ale sním to. Chlápek mluví klidně, ņe zavolá otci, protoņe se to musí dozvědět. To bude mazec. Tvrdí, ņe kdyņ povím pravdu, ņe trest bude mírnějńí. Radí mi, abych netvrdil něco ve smyslu: „myslel jsem, ņe polykám ústřice“. Boņe, co to jsou ty ústřice? Odpovídá mi, ņe jsou dalńí chlápci jako já. Řeknu vńechno, co vím, protoņe já chci jen do Polska. Klidně do lochu, ale do Polska. Tam to nějak půjde, a hlavně se domluvím. Slibuje mi, ņe se za pár dní zase u mě zastaví. Aņ budu vypovídat. Řeknu vńechno, kurva, jen aby ti, co mě do toho namoĉili, dostali taky na prdel. No a vedou mě do tý samý cely. Ten stejnej chlápek je tu pořád. Něco mi povídá. Pochopil jsem, ņe tady sedí uņ pár dní a nikdo se o něj nezajímá. A tady nedávají najíst. Konzul se rozlouĉil a dal mi pětku. Snad mi to vystaĉí na pár dní. Jsem sám.
K
90
U
Ţ JE NOC. Nemůņu spát. Je zima. Matrace tady nemají, je tu jen nějakej
hadr, abychom se mohli zakrýt, ale je ńpinavej a smrdí. Snaņím se vyspat, ale nemůņu. Hodiny se vleĉou jako sopel. Upadám do jakéhosi stavu: ani spánku ani bdění. Uņ svítá. Ať uņ mě odsud dostane!!! Co to k sakru znamená: za pár dní? Kolik? Jeden, pět?!!! Za úsvitu je tu kravál jak na trņińti. Lidé chodí sem tam. Nějaký ņenský. Vńichni se smějí. Volám na chlápka, co se potlouká před celou. Ukazuju mu, ņe chci jíst. On na oplátku ukazuje, co za to. Dávám mu dolar. Přináńí mi něco, co vypadá jako brambora a nějaká vejce. No a nepopsatelnou hnědou břeĉku. Říká „café“, ale co je tohle za kafe? Nikdo za mnou nepřijde. Jsem úplně sám. Snaņím se trochu pokecat s tím druhým, ale nějak to vázne. Hodili mi moji bundu a boty. Zbytek mých hader se někde ztratil. Říkají něco o důkazech. Dny se táhnou jako smrad za hnojným vozem. Uběhly jen dva a zdá se, jako by to byl rok. Prachy uņ dońly. Snad ten blbec nakonec přijde. Moņná je to policajt, ale aspoň se s ním dá povídat. Pomalu propadám panice. A co kdyņ se nikdy nevrátí a já tady budu sedět několik let nebo umřu hladem? Přece je to, kurva, jeho povinnost!! Ať tu se mnou sedí, vņdyť já jsem obĉan! Hlavně ať uņ přijde. A CHODBĚ SE DĚLÁ RUŠNO. Někdo přichází. Dozorce mě vytahuje z cely a vede mě do prvního patra. Tam, v místnosti, která vypadá jako klec na myńi, sedí dva chlápci, no a konsul. Boņe, jakou mám radost. Přinejmenńím prohodíme pár slov. A moņná mi tu nechá nějaký prachy. Konzul mi říká, ņe budu vypovídat. Řeknu vńechno, co vím. Jenņe já nic nevím! – Jak se jmenuje ten chlápek, který tě naverboval? – Szymon, ale příjmení neznám. – Kde bydlí? – Jak to mám vědět, kdyņ jsem toho chlápka viděl třikrát? Domů mě nepozval. – U koho jsi byl v Amsterdamu? – U Andrzeje a nějakých ĉernochů. – A kde? – Copak znám Amsterdam? Tak mi říkají, ņe moje doznání je na hovno a ņe nechci spolupracovat. Co jim teda mám říct? Ptají se mě, jestli jsem byl trestaný. Nebyl jsem. Stál jsem u stánku, ale nikoho jsem nebil. Konzul mi přikazuje, aby mi kamarádi z mé staré ńkoly poslali potvrzení o bezúhonnosti. Ale koho mám o to potvrzení poprosit? Fotra?
N
91
Jen aby mi tu nechal nějaký prachy, protoņe nevím, jak dlouho tu budu sedět. Výslech je uņ u konce, ale já nechci, aby odeńel. Nechci!!! Ale jak mu to mám říct? Říká, ņe mě tu ĉeká pár let v lochu, ale já to nevydrņím. – A nemohl byste třeba přijít dřív? Hlas se mi zaĉíná třást, ale nerozbreĉím se! Přece nejsem ubulenec. Hlavně, aby tu jeńtě chvíli zůstal… Poprosím ho o cigára, takņe se jeńtě vrátí. Sice nekouřím, ale vrátí se. Dává mi dvacet doláĉů. V drobných, protoņe nikdo nevrací. Povídá, ņe za pár dní mě přemístí do hlavního lochu, protoņe tady to je jen Interpol. Třeba tam bude líp. Nakonec odchází a já jsem znovu sám. Sám se svýma myńlenkama. Kurva, zniĉil jsem si ņivot. To není moņný, aby si tady neńlo někoho koupit. Oni jsou vńichni úplatní!!!!! Jen musím najít někoho známýho, ale koho? Za chvíli se zblázním!!! Mohl bych se pověsit. I tak to stálo za hovno. Jenņe já chci ņít. Jen jednou jsem si uņil. A kdybych se chtěl pověsit, tak na ĉem? Sebrali mi pásek od kalhot, místo stěny je mříņ, dokonce záchod je takovej, ņe vńichni vńechno vidí. A je ńpinavej. Chci myslet na něco fajnovýho. Jenņe na co? Ta jízda byla parádní, ale teď se rozplývá jako kouř z cigarety. Kouřím jednu za druhou. Mám hlad, jsem sám, je tu ńpína a smrad. I kdyņ tak strańně to tady nesmrdí, protoņe je tu mříņ a ne zeď. Dokonce je cítit závan chladného větru. Jen slunce není vidět. Je tu celou dobu ńero. Raději uņ nebudu na nic myslet. Co se má stát, stane se, hlavně aby to bylo rychle. A konzul mi říká, ņe soud bude aņ za rok. Boņe, ať něco udělá!!! NY PLYNOU JEDEN ZA DRUHÝM. Vńechny vypadají stejně, a přesto jinak. Zaĉínám se seznamovat s lidmi. Uņ se jakńtakń domluvím. Vím uņ, jak poprosit o jídlo, umím nadávat. Chlápka odvedle přemístili. Přińel nějakej Němec. Taky kvůli drogám. Umí anglicky a pár slov polsky. Uņ se trochu směju, protoņe to zaĉíná být sranda. Ve spodkách se mu podařilo schovat pár dolarů, takņe má jeńtě prachy. Koneĉně si přicházejí pro mě. Můņu si vzít jen to, co mám na sobě. Hodinky mi nańtěstí nevzali. Dostal jsem je od matky. Moņná je dobře, ņe uņ neņije, protoņe toto by ji zabilo. Ona byla jedinej ĉlověk, který mě skuteĉně miloval. Ne chci na ni myslet, abych si nepońpinil vzpomínky.
D
92
DALŠÍ POLÁK
Z
dá se mi, ņe se lavina zadrņených Poláků zastavila. Za poslední rok se nikdo neobjevil. Jako blesk z ĉistého nebe dorazila zpráva, ņe mám jet na Interpol. Zadrņeli tam Poláka. Kapsle, které polkl, jsou na rentgenu výrazně vidět. Ale nikdo neví, kolik jich je. Nikdo se s ním nedokáņe domluvit. Je mu něco málo přes dvacet. Kromě polńtiny neumí ņádný jiný jazyk. Nikdy dřív nebyl mimo Evropu. Pas má bez poskvrny, jenom s jedním ńtemplem. Z Ekvádoru. Jak si to představoval? Jdu do vazební věznice. Vychází mladý bloňďáĉek. Za sebejistým výrazem se skrývá strach. Ptám se ho, proĉ přijel. Turista. Kolik kapsliĉek polknul? Neví, ale hodně. Uvědomuje si, ņe pokud byť jedna praskne, tak umře? Ticho. Přikazuji mu pít Mylantu, ale lékař na telefonu mění Mylantu za ricinový olej s jogurtem. Musím to vńechno koupit, protoņe ve vězení nic nemají. Chtějí také peníze za rentgen. Protoņe za snímky platí sám vězeň. Zabavili mu ĉtrnáct dolarů, které měl u sebe, a rentgen stál deset. Nemá peníze ani na jídlo. Ptám se ho, jestli ví, co udělal. Tvrdí, ņe nevěděl, ņe jsou to drogy. Ukradli mu zpáteĉní letenku, tak souhlasil, ņe něco polkne, převeze to do Amsterdamu a tam to předá. Ukazuje se, ņe není sám. Cestoval s druhým chlapcem trochu starńím, neņ je on. Prý je to Němec, ale jméno a příjmení má ĉistě polské. Je ze Zgorzelce. Je vidět, ņe ten náń je pod jeho vlivem. Němec mluví polsky bez ńpetky akcentu. Ptám se ho, jestli má polský pas. Odpovídá, ņe ne. Budu to muset zkontrolovat, protoņe kdyby ho měl, tak bych se musel postarat i o něj. A pokud nemá, tak se o něj postarají kolegové z německé ambasády. Tlumoĉím nańemu, aby nekecal hlouposti. Jestli bude tvrdit, ņe nevěděl, co polyká, a pokud to byly kokony, tak to vńechny nańtve. A mě taky. Chlapec krmený filmy o soudních líĉeních si myslí, ņe pokud bude drņet jazyk za zuby, tak ho moņná pustí. Ale tady to má přesně opaĉný efekt. Nic není více usvědĉující neņ kilogram kokainu v ņaludku. A je těņké kohokoliv přesvědĉit, ņe kdyņ ĉlověk polyká kapsle, tak neví, ņe něco není v pořádku. Pokud zaĉne při líĉení blábolit kraviny, tak se soudce nańtve a napaří mu ĉtrnáct let. Bude si je muset odsedět tady nebo v Polsku, poté co tu stráví pár let. „Evakuace“ kapslí můņe trvat dobrých pár hodin. Je tu se mnou Baĉa. Chci, aby viděl, jak zábavy tohoto typu konĉí. A vůbec, nerad chodím na taková místa sám. Pro vńechny případy.
93
D
ruhý den se vracím do vazební věznice. Je potřeba zkontrolovat, zda z chlapce vńechno vyńlo. No a přivézt mu snídani. Protoņe ve vazbě nic nedostane. Zdá se, ņe toho ze sebe vylouĉil hodně – přes sto kapslí. Policista ņádá, abych mu dal dalńích deset dolarů. Pokud mu je nedám, tak chlapec můņe umřít, a pak uņ to bude na mou odpovědnost. Zuřím. Jdu k ńéfovi celé téhle instituce a ostře protestuji. Křiĉím, ņe jestli nemají na nic fondy, tak ať ho pustí. Vím, ņe to není moņné, ale nechci se nechat vydírat. Protoņe aņ se vrátí z druhého rentgenu, tak řeknou, ņe je potřeba třetí. A tak donekoneĉna. Velitel volá ņalobkyni. Ta ostentativně pokládá na stůl deset dolarů. – Kdyņ ambasáda nechce zaplatit, tak já to dám z vlastních peněz. A dívá se na mě vyĉítavě. Neví, ņe ty ode mě jsou taky vlastní… Ukazuje se, ņe rentgen nebyl potřeba. Nechávám chlapci pětku. Na jídlo. Chlapec celou dobu opakuje, ņe za vńechno můņe jen on, a ņe jeho německý kamarád s tím vńím nemá nic spoleĉného. Opakuje to aņ do úmoru. Uņ vím, kdo za to vńechno můņe. A kdo za to zaplatí.
V
V LOCHU [PŘÍBĚH VĚZNĚ] EDOU MĚ PŘES DVŮR DO DRUHÝHO PATRA, do takový velký cely.
Dvůr je plnej lidí. Různý barvy kůņe. Různý jazyky. Obĉas je slyńet angliĉtina. Někdy jsou vidět nějací bělońi. Na dvoře hrajou něco, co připomíná volejbal, jen síť je strańně vysoko. Vřeńtí u toho jako blázni. A k tomu hraje ohluńující hudba. Třeba tu není tak ńpatně, ale bojím se. V cele jsou poskládaný nějaký matrace. Dělá se tma. Přináńejí hrnec břeĉky, která vypadá jako pomyje. Někteří se po ní vrhají jako zvířata. Ale ne vńichni. Jsou i tací, kteří mají svoje ņrádlo. Jak mě vedli do lochu, viděl jsem dlouhou frontu ņen s harantama. Ověńených jídlem. Urĉitě to jsou rodiny. Ti, co dostali, sedí a dlábí se. Jsem hladovej jako prase, ale o ńlichtu se bít nebudu. Uņ přikazujou jít do cel. Veńlo by se tam moņná ńedesát lidí, ale je jich tam asi tři sta. Někteří si rozkládají matrace. Lehají si po třech, ĉtyřek na jednu. Mě nikdo nic nedal. Kde mám spát? Sedám si na bobek u stěny. Vedle mě sedí skupina ĉernochů. Cítím, ņe si o mně povídají. Posmívají se a něco komentujou. Velcí bejci, nabuńení. Chtějí mě otravovat, tak se procpávám davem na druhej konec cely. Dav smrdí ńpinavými těly a potem. Sedám si na bobek. I tak si nemám, kde lehnout. Noc je nekoneĉná. Slyńím nějaké zvuky. Raději nemyslím na to, jaké to jsou. Nebudu spát. Hodina za hodinou… se nekoneĉně vleĉou. Jak dlouho můņu dřepět? Nakonec si lehám na podlahu, ale pořád se bojím usnout.
94
Koneĉně svítá. Dělá se ńero. Lidé se zaĉínají zvedat. Jsem hladový jako vlk. A unavený. Vychází ven tak rychle, jak jen to jde. Znovu přináńejí hliníkové kotle. Teď uņ musím něco sníst. Zaĉínám se cpát s ostatními. Do hliníkového talíře dostávám nějakou břeĉku a kouskem chleba. A rýņi. Snad je tu někde záchod. Hledám. Je tady i nějaká sprcha, teda spíń roura ve zdi, ale je tam fronta, a já jsem novej a bojím se dostat takovým dlouhým noņem. Říká se mu maĉeta. Viděl jsem ji ve filmu. Jestli mě tou maĉetou někdo dorve, tak to budu mít spoĉítaný. Na dvůr se hrne ĉím dál tím víc lidí. Návńtěvní den. Vchází ņenský, děcka, mladý koĉky. Jen za mnou nikdo nejde. Sedám si u zídky. Přichází ke mně běloch. Má kolem ĉtyřicítky. Ptá se, jestli mluvím anglicky. Nebo ńpanělsky. Nějak se nám daří dorozumět. Sedí tu uņ tři měsíce. Je z Belgie. Obleĉení má lepńí neņ ti ĉerní mizerové. Má nějaký lepńí ņrádlo. Ptá se mě, jestli se chci s ním najíst. Samozřejmě, ņe chci!! Taky ho chytli s drogama. Ukazuje mi nějaký fotky. Pochopil jsem, ņe je to jeho ņena a dvě děti. Kdysi byl dokonce v Polsku a umí pár slov. Přicházejí k němu dalńí bělońi. Vńechny zná. Představuje mě jednomu po druhém. Vńichni sedí za fet. Najednou se to tu nezdá tak zlý. Uņ se tak strańně nebojím. Vńichni říkají, ņe ti ĉernońi ze vĉerejńka jsou z Kolumbie. Pro ně zabít ĉlověka je hraĉka. A mimoto se rádi pobaví s novými mladými bělochy, obzvláńť pokud nemají peníze, který by jim dali. – Jestli máń prachy, tak tě nechají na pokoji. Přijdou druhý den. Pro víc. Belgiĉan si mě asi zamiloval. Něco domlouvá. Pomáhá mi. Říká, ņe dostanu peníze z domu. A tady je moņný si koupit vńechno. Třeba si koupit matraci, deku, místo na zemi. Je moņný si koupit děvku, protoņe ty taky přichází. Nebo jinýho vězně. A ti jsou znaĉně levnějńí. Já si tady nikoho kupovat nebudu, protoņe i tak nemám za co. Znova se stmívá. Snaņím se drņet u Belgiĉana, abych nepadl do oka ĉernochům. On má celou matraci, a tu tady nikdo nemá. Dřepám si nedaleko, ale nepoprosím ho, abych se mohl byť na chvíli prospat. Nakonec sám přichází. A ukazuje mi, ņe jestli chci, tak si můņu lehnout. Má deku. A co kdyņ on je taky??? Ne. Má ņenu a děti. A mimo to – jaké mám moņnosti? Druhou noc v dřepu nepřeņiju. Ulehám, ale nemůņu zamhouřit oko. Belgiĉan si lehá na úzké matraci, vedle mě. Jsem strachem ztuhlý. Uņ je tma. A on nedělá nic, co by mi jakkoliv vadilo. Pomalu usínám. Cítím chlapa, je to dokonce fajn, hřeje mě. A nesmrdí. Dokonce jsem se vyspal. Bezpeĉně.
95
Belgiĉan je v celku fajn. Vńem mě představil. Uņ se nebiju o tu ńlichtu. Na dvoře jsou Němci, Rusové a pár Nizozemců. Bělońi se drņí pohromadě. Nejvíc je vńak Ekvádorců a Kolumbijců. Já je nerozlińuju, ale jiní ano. Mají maĉety a nejen ty. Prý mají také pistole. Znovu je noc. Uņ se nebojím. Kolumbijci zjistili, ņe mám známý a uņ se do mě nenaváņejí. Belgiĉan mi ukazuje, kde se můņu vykoupat ve vodě jako led, kde si můņu něco vyprat, kde vykonat potřebu. Nepřijde mi moņná aņ tak sympatickej, ale dává mi toho tolik, ņe se uņ tak strańně nebojím. Uņ se nějak ustálilo, ņe spím s ním na matraci. Vńichni spí ve dvojicích, takņe se nikdo nediví.
P
ÁR NOCÍ UŢ UBĚHLO.
Ĉas od ĉasu mi Belgiĉan přehodí ruku přes záda, ale ve spánku. Na zaĉátku jsem se vyděsil, ale potom uņ to bylo dobré. A navíc je mi pak tepleji. Jednou v noci jsem ucítil dech na zádech a ruku na rameni. Potom klesla níņ. Urĉitě ve spánku. Ale potom jsem věděl, ņe nespí. No a co? Dělám si to sám, tak jakej je v tom rozdíl, kdyņ mi to obĉas udělá někdo jinej… Ráno se na mě díval nedůvěřivě. A trochu se mi vyhýbal. A já jsem se bál, ņe něco není v pořádku. Oba jsme se vyhýbali vzájemnýmu pohledu. Ale veĉer přińel. Odńoural jsem se na matraci. A uņ jsem se nebál. ONEČNĚ DORAZIL KONZUL. Ověńenej balíkama. Zeptal se, jestli mám, kde spát. Řekl mi, ņe pokud ano, tak přinese matraci aņ do druhého vězení, protoņe tady budu jen pár měsíců a pak mě přemístí do hlavního lochu. A matrace kradou. Pověděl jsem mu, ņe mám, kde spát a ņe to není tak ńpatný. Chci zaĉít psát. Cokoliv. Tady se dějou věci, o kterých nikdo nemá ani páru. Konzul přináńí super ņrádlo. Polskej chleba, nějaký konzervy, banány. Řekl, ņe přijde kaņdej tejden. Koneĉně se můņu i já rozdělit s Belgiĉanem a jinýma chlápkama. To, co se děje v lochu, zůstane v lochu a nikdo se nedozví, co se tu skuteĉně děje. A já nejsem buzerant!!! ÁM ČÍM DÁL TÍM VÍC KONTAKTU S LIDMI. Sedím uņ dva měsíce. Uņ umím trochu ńpanělsky a dokáņu jim říct, aby se vodprejskli. U Belgiĉana cítím, ņe je to opravdový přátelství. Kdybychom nebyli v tomhle bordelu, tak by to ani jeden z nás nedělal. A to je ok. Ale to nikomu nepovím. IRKUS V TOMHLE VĚZENÍ. Neuvěřitelný typy. Jsou tu takoví chlapi, co vypadají jako baby. Mají cecky, úĉesy, namalované nehty. Kdyby takovýhle byli u nás na sídlińti, tak by je umlátili k smrti. Protoņe co to je za kreatury? U nás dokonce, kdyņ se náhodou objeví nějakej ĉernoch, tak taky dostane na prdel. No protoņe jsou jiní. No a takovýho by k smrti…
K
M C
96
Ale tady to tak není. Jiní vězni s nima kecají, smějí se a nikdo se o nic nestará. Vypadá to, jako by jim vůbec nevadilo, ņe jsou to chlapi, ale vypadají jako ņenský. Dokonce někteří s nima brebentí jako s koĉenama.. A DVOŘE SE CELOU DOBU HRAJOU NĚJAKÝ SPORTY. Lidi tu hrajou ten rádobyvolejbal. Já se mezi ně nemíchám, protoņe hrajou hlavně místní.
N K
ONZUL MI PŘINESL SEŠIT A PROPISKU. Povídá mi, ņe volal domů. Prý
se fotřík dokonce příliń nevztekal, jen se ptal, jestli můņe nějak pomoct. Ale co on zmůņe? Chodí sem nějací advokáti, vykládají, ņe kdyņ do roka nebude soud, ņe mě můņou dostat ven. Ale za to chtějí peníze. A to takový, o jakých se mně ani mojí rodině ani nezdálo. Konzul povídá, ņe jsou to podvodníci; ņe prý tahají za nos. Urĉitě nemůņe říct, jak je to doopravdy. Protoņe mně se zdá, ņe v takový zemi, kdyņ má ĉlověk peníze, tak je vńechno moņný. No ale já je nemám, a fotřík tolik taky ne.
PODMÍNEČNÉ PROPUŠTĚNÍ
J
e moņné usilovat o „prelibertad condicional“, tedy podmíneĉné propuńtění, pokud ĉlověk odsedí urĉitou ĉást trestu, má bezvadné chování, no a zařídí ńtosy papírů a potvrzení. Zařídit je mají buď advokáti, ale na ně jsou potřeba peníze, nebo rodiny vězňů, ale ty musí být v Ekvádoru. No, a pokud nejsou, tak to musí zařídit sami vězni. Jenņe ti sedí, nemůņou vyjít na ulici a bezradně se potloukají ve svých celách a sledují, jak jiní kompletují papír za papírem. Je potřeba získat potvrzení od vńech soudů v provincii. Mezi nimi také od některých mimo Quito. Je jich třicet dva. A mimo to, potvrzení musí také vydat soudce, který si chodí do práce, jak se mu zamane, vyřídí jen ty, za které dostane nějaké peníze nebo za ním chodí a nedají mu pokoj. A jak nedoléhají, tak se nic nezařídí a oni můņou ĉekat roky. Nańtěstí na konzulátu mám vņdycky někoho k ruce. Vņdycky je to asi tak, ņe někdo přijde na konzulát a povídá na příklad: ‒ Jmenuji se Józio. Jsem v Ekvádoru, protoņe studuji. Poslali mě na studentskou výměnu. Nepotřebujete pomoct? Neboť já mám mraky ĉasu. A nechci za to peníze. No a do pěti minut si tykáme, po dvaceti pěti minutách vytahuji z Polska přivezené sledě a láhev kořalky, po třech hodinách zpíváme goralskou hymnu „Góralu, czy ci nie żal“. A druhý den, lehce zniĉený „Góralem…“, chlapec přichází na konzulát a ptá se: ‒ S ĉím můņu pomoct?“ Vyslán je tedy na ekvádorské úřady, kde se musí prokázat andělskou trpělivost. Přichází desetkrát do té samé kanceláře a ptá se, jestli zastihl Pana Soudce. Běņně se dovídá, ņe tam soudce není a ņe snad někdy přijde. Je to přece Pan Soudce. No tak tam půjde znova. Ale jsou i jiné způsoby.
97
Jednou přińel na konzulát dvoumetrový mladík, měl kolem dvaceti pěti let. Hezký, velký. Ukázalo se, ņe studuje právo. A navíc – boxuje. „Góralu, czy ci nie żal“ spustili jsme okamņitě. A hned potom kanceláře, soudy, úřady. Byl vidět z dálky, neboť vyĉníval o dvě hlavy nad davem připosraņených Ekvádorců. A ukázalo se, ņe dělá na představitelky něņného pohlaví neuvěřitelný dojem. Ostatně ony na něj taky. S údivem jsem sledoval, jak zkoprnělé sekretářky potichu ńeptaly: – Vńechno zařídím. Přijď zítra. A sekretářky zmůņou víc neņ soudci. Protoņe soudci je úplně jedno, co vyřizuje. Ledaņe by za to dostal prachy. Ale taková zabouchlá sekretářka ve stavu zamilovanosti můņe zařídit, ņe soudce vńechno podepíńe. A rychle. Takņe za dva dny se boxující právník objeví s nesmělým, ńpinavým úsměvem v kanceláři, a tam na něj ĉeká navoněná sekretářka na pokraji mdlob. Se zvlhlýma oĉima pozvedá hlavu do výńky a dívá se na svého prince z pohádky. A v ruce, jako důkaz lásky, drņí papír. Potvrzení. Nebo potvrzení rozsudku. Nebo potvrzení o tom, ņe nańeho vězně nestíhají pro jiný ĉin. A potom se domlouvají na tanec, salsu a rum. Dokud se neobjeví nová kancelář a nová sekretářka. Bylo by fajn, kdyby takoví byli u nás na MZV. Jiné konzuláty vyřizují takové záleņitosti psaním dopisů. Ale dopisy nikdo neĉte. A na mého spolupracovníka zíraly vńechny sleĉny. rvní vězeň byl propuńtěn na „prelibertad condicional“. Musel jsem podepsat, ņe za něj beru zodpovědnost, ņe mu zařídím nějakou práci, bydlení a stravu. K tomu přibyly různé komplikace. Chlápek neměl ņádné pracovní povolení, zabavili mu pas a neměl vízum. Kaņdý policista ho mohl na ulici sebrat a poslat zpátky do lochu. Protoņe přece nemá doklady. A jak má pracovat, kdyņ nemá pracovní povolení?! Oficiálně není moņné ho zaměstnat. Nańtěstí jsem nańel pár lidí, kteří nezastávali tento byrokratický postoj. Věděli, ņe je potřeba zachránit lidský ņivot. A vņdycky se nějak podařilo něco najít. Kdyņ toho prvního vězně podmíneĉně propustili, vzal jsem si toho mladíĉka na kobereĉek a řekl mu: – Tobě pomohl Józio, můj spolupracovník. Udělal to zadarmo, bez peněz, jen proto, aby ti pomohl. Mohl sedět na pláņi nebo tanĉit salsu, ale místo toho krouņil po úřadek, aby tě zachránil. Tak teď ty pomoņ dalńímu. Tomu, co sedí. A zahnal jsem ho do práce. Vyrobil jsem jim takové legitimace potvrzující, ņe přicházejí z pověření konzulátu. Uņ ve dvojici, spolupracovník s vězněm zaĉali obcházet úřady. Na zaĉátku spoleĉně, potom, jak bylo víc práce, tak sami. A z vězení, jeden za druhým, zaĉali vycházet noví vězňové.
P
98
Ale nejprve jsem musel svést boj, abych pro tenhle postup přesvědĉil své nadřízené, obzvláńť lidi z ambasády, pod kterou jsem patřil. Zvláńť obtíņné bylo přesvědĉit jistou osobu, která byla kdysi mou přímou nadřízenou. Ve své zaslepenosti postavením svého manņela, pracujícího také na zastupitelském úřadě, povaņovala vńechno to úsilí za marné. Konkrétně jsem podal ņádost, aby nańe úřady poņádaly ekvádorskou vládu o potvrzení, ņe můj asistent boxující právník navńtěvuje vězení z pověření konzulátu, a ne jako soukromá osoba. Pokud by se ho někdo zeptal, proĉ tak ĉasto navńtěvuje vězení, kdyņ tam nemá ani příbuzné, ani nikoho blízkého, tak by mohl být podezřelý z úĉasti na pańování drog. A jeńtě horńí by bylo, kdyby ho sami vězni získali jako rukojmího. Ekvádorská vláda by si nad tím myla ruce, protoņe to přece je soukromá osoba. Přicházel na vlastní odpovědnost, ale proĉ? Rok mi nańe úřady odmítaly formality tohoto typu, a vystavovaly tak mladíka nebezpeĉí a nepříjemnostem. Kvůli tomu, ņe zadarmo, nezińtně dělal to, co jiní nechtějí dělat dokonce ani za peníze. A kdyby se něco stalo, tak bych cítil vinu já.
D
STÁLE V LOCHU [PŘÍBĚH VĚZNĚ] NY SE TÁHNOU JAKO SOPEL.
Válka o ńlichtu, procházky, ĉím dál tím víc se uĉím ńpanělsky. Ĉím dál tím líp rozumím, kdyņ nadávají na chodbách. Moc nepíńu, protoņe není o ĉem… Dnes jsem dostal zprávu… Jako bych dostal kopanec do kulí. Prý mají Belgiĉana přemístit do jiné věznice. Takové té na stálo. No a já zůstanu sám. Poslední noc jsem vzal jeho drņku do dlaní a polsky jsem zasténal: „nenechávej mě samotnýho“. Zdá se, ņe mi rozuměl. Nevím, kam ho přestěhujou. Moņná do nějakýho jinýho vězení a nikdy se nepotkáme. Odkázal mi matraci. Snad si můņe koupit druhou. Potloukám se po dvoře, bojuju o ńlichtu. A zaĉal jsem psát. Na prvních ĉtyřech stránkách je: kurva, kurva, kurva, doprdele, kurva, kurva. KURVA!!!!! Co uņ, musím to nějak přeņít. ŘIJEL KARIÉRNÍ KONZUL. Jiný neņ ten, co sem chodí pořád. Přivezl nějaký peníze, přikázal mi, si je vzít, zeptal se, jestli jsem zdravej. Řekl, ņe rodina je obeznámena. Za ty peníze jsem si koupil telefonní kartu a z budky jsem zavolal do Polska. Zvedla to macecha, ale hned to předala fotříkovi. Bylo pozdě, takņe byl doma. Dokonce na mě neřval a zdálo se mi, jako by mu bylo trapně. Rozhovor nestál za nic. Neboť co mu mám říct? Stejně nepochopí, co se tu děje. To je tak vzdálený nańemu světu, i jeho představě o base.
P
99
P
OČÍTÁM DNY, ALE VLASTNĚ NEPOČÍTÁM, to jen tak, abych zabil nudu,
něco si píńu do deníku. Konzul říká, ņe zanedlouho mě můņou přemístit do druhé věznice. Tvrdí, ņe se postará o to, abych seděl s dalńíma Polákama, ņe pohromadě je líp. Ale já nevím jak ho poprosit, aby nějak zjistil, kam přemístili Belgiĉana. No, ale jak se ho mám zeptat? Jeńtě si něco pomyslí! Takņe sedím a mlĉím. Tvrdí, ņe to propuńtění po roce bez rozsudku je na hovno, protoņe jen protahují jeho vydání, a pár dní před uplynutím termínu ņenou ĉlověka k soudu a rozsudek existuje. Poté ho mají jeńtě potvrdit. Je moņný se jakoby odvolat, ale jestliņe se ĉlověk odvolá, tak můņou sazbu buď sníņit, nebo zvýńit. Takņe se vńichni bojí. Normálně ĉlověk dostane osm let, a pokud nebyl trestanej a má dobrý chování, a má sto dobrozdání z Polska od sousedů, od kněze, ze ńkoly, a jeńtě bůhví od koho, tak můņe dostat míň. Ale kdyņ se chlápek nepřizná a zaĉne blekotat, ņe je nevinnej, protoņe si myslel, ņe polyká kokony, a ne kokain, to se pak můņe soudce nasrat a napařit mu i ĉtrnáct let. Nevím, co mám dělat. Ve filmech jsem viděl, ņe obĉas je potřeba zapírat a poņadovat, aby prokázali vinu oni. A obĉas je lepńí se rozbreĉet, přiznat se, prosit o slitování a přitom jim vyprávět, ņe cesta do ńkoly vedla do kopce. Jak já je mám opíjet rohlíkem, ņe jsem něco polykal bez kousání? A ņe uvnitř bylo překvapení, jako v Kinder Surprise? To raději uņ padnout na kolena. Konzul mi taky říká, ņe to bude lepńí. Jen ty dobrozdání mi nemá kdo zařídit, protoņe fotřík nemá ĉas a macechy se přece doprońovat nebudu. ONEČNĚ JSEM NA ŘADĚ. Mají mě přestěhovat do echt lochu. Tam, kde jsou Poláci. Byl tu konzul a povídal, ņe jich tam pár sedí. Prý mi mají pomoct a nějak se o mě postarat. Je taky potřeba zařídit místo v cele, protoņe za vńechno se tam platí. Znova se bojím. Moņná, ņe tam bude Belgiĉan… Vyvádí mě z jedné díry a vedou do druhýho vchodu. V tý samý budově. Celý vězení je rozdělený na pavilony. Já prý mám jít do Céĉka. Ņenou mě na chodbu. Po výkřiku: „polaco“ vychází několik osob. Z dálky je vidět, ņe jsou to nańi. Větńina je tak v mém věku, něco málo po dvacítce. Jeden je výrazně starńí. Je to asi místní ńerif, protoņe se na něj dívají s úctou. Říká mi, abych ho ve vńem poslouchal, ņe pak přeņiju. Zatím mě umisťují do cely s takovým chlápkem, kterej i kdyņ je mladej, tak vypadá jako mrtvola. Ale fajn vykládá, jenņe málo. Má bledou tvář a planoucí velké oĉi. A v oĉích má bolest jako zbitej pes. Vede mě do své cely, ukazuje místo pod pryĉnou. Zatím mám spát na dece. Zítra má konzul přinést matraci, polńtář a lepńí deku. V tomhle lochu je menńí ńance, ņe to někdo ukradne.
K
100
V
NOCI ZAČÍNÁ VĚZENÍ ŢÍT VLASTNÍM ŢIVOTEM. Na oko jsou cely
zamĉený, avńak vńichni hýří po celým pavilonu. Přichází ke mně chlápek, Polák, s jointem. Ptá se mě, jestli si chci dát ĉouda. – Co je to? – ptám se, i kdyņ nechci vypadat jako opoņděnec. V prvním lochu mi taky nabízeli drogy, ale Belgiĉan prodejce hnal. To je prý „base“, nezpracovaný kokain. Nebudu trhat partu. Dávám si jednoho, potom druhýho. Mám v puse hořko. Bordel. Hnus. Ale zaĉínáme si rozumět. Chlápek mi říká, ņe hulí kaņdej den. Chce uniknout tomu, co se tady děje. Nejdřív mu to dávali jen tak, ņe to jsou něco jako dárky, ale teď si zvykl a hulí. Proto je takovej bledej. Kdyņ hulí, tak mu je na chvíli dobře. A nic si nepamatuje. Říká, ņe chce ņít, ņe chce jezdit po světě, chtěl by jet na Severní pól, aby zjistil, jestli tam není Santa Klaus; do Kapského města, aby viděl, jak se setkají dva oceány Chce ņít. Ale tady to posral. A chce taky zapomenout. Aspoň na chvíli. Takņe bere vńechno, co mu v tom pomáhá. A teď má dluhy. Do distribuce drog jsou zapojeni hlídaĉi a jiní vězni. A s nimi se nedá ņertovat. Jestliņe jim někdo visí prachy, tak je musí splatit nebo dělat to, co oni přikazují. Protoņe jinak stínají hlavy. Zrubou ĉlověka k smrti. Zbraně a maĉety mají vńichni. Kořeň vykládal, ņe viděl, jak rozĉtvrcený lidi vynáńí v igelitových pytlích na odpadky. Ńlukuju podruhé. Koneĉně můņu usnout. Podlaha je tvrdá, ale zfetnul jsem se těma drogama, takņe usínám příńerným spánkem. A mám noĉní můry. RUHÝ DEN VOLAJÍ VŠECHNY POLÁKY. Mají nás odvést do takový chodby, kde jsou jakýsi kanceláře. Tam ĉeká konsul jeńtě s dalńím chlápkem, kterej je asi tak v mém věku. Chlápek vypadá sympaticky. V gatích přinesl nějaký pornoĉasáky. Dokonce jsou polsky. Nevím, jestli je schovává před konzulem nebo před bachařema, kteří sem vpouńtí. Zanedlouho jsou Vánoce. Ptají se nás, jestli se někdo nechce vyzpovídat. Já jsem od ĉtrnácti u zpovědi nebyl, ale teď nevím. Co kdyņ mě zrubou maĉetou? A půjdu do pekla. No, a kdyņ se vyzpovídám a babiĉka se to dozví, tak bude mít radost. Mimo to budu mít příleņitost si trochu pokecat. Za týden má přijít nějaký kněz. Přijde s konzulem, protoņe přijít prý sám je nebezpeĉný. Říkají, ņe chytli nějakýho jinýho konzula, asi německýho, a drņeli ho tři dny s kudlou pod krkem. Aby si vynutili sníņení trestů. Pro ně je tu nebezpeĉno a co teprve pro nás!
D
101
S konzulem přichází nějakej chlápek. Říkají, ņe je to ĉernoprdelník, ale nemá ani sutanu, a dokonce ani kolárek, který kněņí nosí. Dokonce si nejsem jistý, jestli je to kněz. Ptá se, kdo se první chce vyzpovídat. Nikdo nechce. No tak jdu já. Kaņdý tam musí. A kdyņ mu nebudu chtít něco říct, tak mu to prostě neřeknu. ZAPADLÉ MÍSTNOSTI, která normálně slouņí jako kancelář nějaké ņenské, mě posazují na ņidli. A kněz říká, ņe mám mluvit o sobě a o tom, co se mi v ņivotě nevydařilo. Z poĉátku mi to vůbec nejde, ale pomalu se rozpovídávám. Mluvím o tom, co mě trápí, jak moc mě to trápí, a ņe mě to trápí. Kněz nic neříká. Jen poslouchá. A nakonec se ptá, jestli se budu snaņit být, co nejlepńím ĉlověkem na takovém místě na jakém jsem. Uņ je mi trochu lépe. Přísahám, ņe ano, ņe se budu snaņit. No tak mi povídá, ņe Bůh mi odpouńtí. Takhle jednoduńe. Bůh odpouńtí, ale co lidi, ti taky? Protoņe s Bohem to jde jaksi snadněji. Bůh odpouńtí a zapomíná. Ale lidi ne vņdycky. Co bude, aņ se vrátím do Polska? Co bude s rodinou, kámońema? Dostanu nějakou práci? Zapomenou, ņe jsem tu někdy seděl? No a kolik to jeńtě bude let? Budu schopen něco znovu vybudovat? ¨ YCHÁZÍM Z MÍSTNŮSTKY. Konzul vypadá nańtvaně. Kecal jsem ĉtyři hodiny. A ostatní ĉekali. Kněz přijde zítra. Je v pohodě. Taky má jeńtě jednou přijít konzul s tím mladým. Má přivézt ņrádlo, jakoby na svátky. Do Vánoc je jeńtě dobrých pár dní, ale kdo přijede na Ńtědrý den? No a dorazil: bigos, klobása a polský chleba… Vńichni sedíme na zemi. Jíme ohřátej bigos, přikusujeme chleba a vidím, jak po tváři kámońe z cely, bledé a zbídaĉené, teĉou slzy. Pro něj se Bůh narodil zrovna dnes.
V
V
D
RUHÝ DEN JE SVÁTEK.
Vńichni se od rána myjou, vytahujou nejlepńí hadry. Toto je návńtěvní den. Přicházejí rodiny vězňů, jejich ņeny, matky, děti. Uņ od rána stojí v dlouhé frontě, aby mohli projít skrz stráņní bránu. Hlídaĉi jim otevírají końe s věcmi, kontrolují, co kdo nese. Ti, kteří pańují zbraně a drogy do vězení s tím jaksi nemají ņádnej větńí problém. Vńechno je ze shora dohodnutý a hlídaĉi se na tom aktivně podílejí. Kontrolování je na oko strańně přísné, ale pokud někdo chce, tak pronese vńechno.
102
Ve vězeňském obchůdku je moņný koupit přesně to, co je moņný koupit ve městě, jenņe o hodně dráņ. Mají cigarety i jídlo. Vńichni vědí, u koho je moņné koupit celou ńkálu drog – nejlepńích i nejlevnějńích v celém městě. Kdyņ má někdo ņenu nebo milenku, tak taková osoba můņe zůstat v cele vězně přes noc. Říká se to mu „íntima“, tedy něco jako „setkání v soukromí“. V takovém případě se spolubydlící musí přemístit do jiných cel. Přicházejí taky děvky. I hezký, i ońklivý. Ceny jsou závislý na rase a kráse. Ale levnějńí je si koupit spoluvězně. Vím to, protoņe kromě Poláka v cele sedí i Němec. Sám se přiznal, ņe má AIDS. No a kupuje si chlápky. Já jsem mu řekl, ņe ne, tak mě nechal na pokoji. A tvrdí, ņe dokonce preferuje, aby to nebyl nikdo z tý samý cely. Mimo to sedí s náma dva Ekvádorci, kteří se drņí pospolu a mezi nás se nemíchají. A Němcovi dovolí vńechno, protoņe má peníze. Takņe ĉas od ĉasu máme u nás představení. Za uklízení a údrņbu cely se musí platit. A vůbec si musí ĉlověk, tu celu, koupit a pak se přibírají kolegové, se kterýma se chce být. A v tý chvíli se takovej vlastník stává kápem. Vládne celé cele, můņe do ní někoho pozvat nebo z ní někoho vyhodit. Kaņdou chvíli se musí platit nějaká daň. Jednou za opravy, jindy za odstranění ńtěnic nebo za malování. PRAVY JSOU RŮZNÝ. Jsou na to specialisti. Jedním z nich je jeden Polák. Dokáņe tak vyspravit celu, ņe je moņný v ní schovat zbraň. A bachaři ji nenajdou. Takovej chlápek je váņenej. Kaņdej se snaņí mít zbraň, protoņe nikdo neví, kdy se bude muset bránit. RÁDLO JE MOŢNÝ JÍST TAKOVÝ, JAKÝ VAŘÍ nebo si vzít potraviny a sám si vařit. Druhá moņnost je fajnovějńí, protoņe v místní kuchyni je bordel a ńpína. Jednoduńe se dá chytit sraĉka nebo nějaký jiný breberky, ale na doktora je lepńí se nespolíhat. Je moņný se jaksi zapsat, ale dávají jen aspirin a nějaký přípravky proti bolesti. A pokud je to něco horńího, tak buď volají na konzulát, nebo to zcela ignorujou. Dříve neņ konzula najdou a on přijede, tak je ĉlověk buď uņ zdravej, nebo těņce nemocnej a potřebuje jiný léky. Teď chodívá ten mladej. Obĉas chodívají spolu, a obĉas sami. Ten mladej je fajn, dá se s ním pokecat o holkách a o Kazikovi. Protoņe s konzulem by to bylo hloupý. Nejvíc ĉlověku dávají zabrat bakterie a améby. Ņrádlo je ńpinavý, voda nějaká votrávená, takņe ĉasto se objevuje sraĉka. A jak uņ se chytí, tak se nechce pustit. BČAS HULÍM JOINTA S CHLÁPKEM Z CELY, ale ne příliń ĉasto, protoņe vidím, jak on se niĉí. Sjíņdí vńechno, na co kápne. Koks, crack, heroin, „base“. Ale je to ńkoda, protoņe je jak v pohodě, tak inteligentní. Mohl by být mým kámońem.
O Ţ
O
103
A konzul při kaņdé příleņitosti nadává, ņe kdyņ zaĉneme fetovat, tak nás vynesou nohama napřed. Ale co on ví o ņivotě… Kdyby tu seděl, tak by urĉitě sám fetoval. Lehce se mu pouĉuje, kdyņ v té ńpíně nesedí.
OZBROJENÝ DOPROVOD V TROPECH
K
oneĉně chvíle klidu. Jsem sám doma, to se mi opravdu nikdy nestává. Ne ale na dlouho, protoņe za chvíli mám jít na volbu Královny Quita. Jako porotce. Je to velká pocta, ale já dobře nevidím, takņe urĉitě vyberu tu nejńkaredńí. Kdyby tu byl Józio, dřívějńí asistent, tak bych ho vzal s sebou. Byl na dřívějńích volbách a po pěti minutách oznaĉil tu, která se stane královnou. A stala se. Poté se s ní domluvil, a pak… Ale Krakovák, kterému se teď říká Baĉa, není jako tamten. Je to jeńtě dítě. Na velké diplomatické recepci, na které vńechny ambasády připravují svůj stánek, jsme ho převlékli za baĉu do krásného goralského kroje. Jenņe do gatí tohohle kroje je třeba mít pořádnou výbavu, a ne tyhle delikátní orgány… Vypadal hezky, aņ se opil, vzal ĉakan a ĉernocha ze stánku Dominikánské republiky, a ve tři ráno vyrazil na diskotéku. Vrátil se druhý den, pozvracený, zakrvácený, s monoklem pod okem, bez ĉakanu, bez stříbrné spony, bez klobouku. Zůstalo mu jen peří z péra, které schoval za pas. Ale nejdřív ztratil ĉernocha, kterého pustili na první diskotéku a Baĉu ne. Prý kvůli ĉakanu, ale já si myslím, ņe to byl takový rasismus. Kdyņ jsem ho uviděl, třebaņe pozvraceného a zakrváceného, tak jsem si s úlevou oddechl. Aspoň ņe ņije. A mohl být buď ve vězení, nebo mrtvý. Dobře, ņe mu neukradli kalhoty ani pás. Ty jsou drahé. Prý se snaņili, ale nikdo je neuměl sundat, protoņe mají jakýsi komplikovaný systém klop a spon. No a tak si chlapec uchránil ctnost. Díky vám, ó hory! djíņděl jsem z hotelu, kde se konala diplomatická slavnost a kde jsem po zábavě spali vńichni jeden vedle druhého (kromě Baĉi, který spal na smetińti). Měl jsem tehdy vyzvednout policisty, kteří přijeli, aby doprovodili jednoho vězně. Koneĉně! Ti, kteří byli propuńtěni na základě Ńtrasburské smlouvy, můņou odjet do vlasti. Takņe je o jednoho méně. Baĉa měl jet se mnou, ale nemohl, protoņe byl na smetińti. No a v zakrváceném goralském kroji by ho jistě na letińtě nepustili. Přijeli tři pánové. Velcí, váņní, ale mladńí neņ jsem si myslel. Protoņe na takové výjezdy jezdí starńí. No, ne aņ tak staří, protoņe tam se chodí brzo do důchodu. Starńí to jsou tak po třicítce. Odváņím je do hotelu.
O
104
Je jasné, ņe máme kocovinu, protoņe bylo nutné opít tisíc osob a drinky rozdávala Miss Ekvádoru v krakovském kroji. Její krása se stěņí probíjela přes make up podobný omítkám v Sixtinské kapli. Ale byla milá a uvolněná. A jak se na Miss sluńí, přińla pozdě, takņe byla o poznání střízlivějńí neņ my vńichni. A při nańem stavu se dokonce omítka zdála pěkná. Konvoj přijel na pár dní. Protoņe není moņné jet z jednoho konce světa na druhý a hned se vracet. Neboť eskortovaný můņe utéct. Jenņe náń vězeň uņ dobrých několik let úpěnlivě prosil, aby ho odvezli. Kdyby mohl, tak by se k nim sám pouty připoutal a polkl klíĉ, aby ho mohli najít aņ v Polsku. Ale nańi policisté, kteří se ukázali jako celkem fajn lidi, o tom nevěděli. Byli zvyklí na převáņení zloĉinců, takových, kteří mají kam utéct, ale ne takových, kteří chtějí být z toho pekla, co nejrychleji odvezeni. I kdyņ i na peklo je moņné si zvyknout. Urĉitě duńe, které jdou do pekla, tam musí. Neboť jaké mají moņnosti? Je potřeba se postarat o lidi z kovoje. Přece nebudeme pět dní lozit po muzeích a po barech. Pokud jde o přírodu, tak je Ekvádor krásná země. Kdysi mi jeden chlápek řekl, ņe na jeho pozemku jsou takové skalní útvary, které nevypadají, ņe by byly vytvořené přírodou, ale ĉlověkem. Regulérní stěny, chodby a tak dále. Ztracené město. Jenņe ĉí? Inků ne, protoņe prý není z kamene. Zřejmě je to město z mramoru, ale Inkové stavěli jen z kamene. Ale z mramoru stavěli Májové. Já o tom vím prd, ale tvrdil to majitel. Nebo je to úplný kec a chlápek si vymýńlí? Nechci volat archeology, protoņe kdyņ zjistí, ņe je tam něco významného, tak mu vláda sebere jeho nemovitost. Co třeba pozvat potichouĉku nějakýho specku z Polska. Supr. Poprvé pojedeme s policisty a s Baĉou s monoklem pod okem. Připletla se k tomu skupina, která přes den pracuje v deníku Gazeta Wyborcza, a v noci v Playboyi. Mají dělat fotky indiánských sleĉen v mundúrech velkých firem. Nikdy jsem neslyńel o niĉem hloupějńím, no ale zaplatili jim za letenky, cestu, a jeńtě navíc vydělávají peníze, takņe ten hloupý jsem tu já. Přijíņdí dva novináři, které znám několik let, s jednou sleĉnou. Na diplomatické slavnosti je hnedka oblékám do krakovských krojů. Budou rozdávat drinky na konzulární zábavě. Ať udělají něco uņiteĉného pro vlast. A pro děti s mozkovou obrnou, protoņe celý výtěņek z akce je věnován na nemocnici pro ně. A po párty – do dņungle. Vykládám vńem dechberoucí historii o těch zapomenutých městech. Playboy souhlasí s mým nadńením, protoņe nahá ņenská v takové scenérii je úplně něco jiného neņ nahá ņenská ve křoví. A navíc v zapomenutém městě, u kterého není známo, ĉí je. Jenņe oni nevědí, ņe tam nejsou ņádné ņenské. Moņná, ņe to má být ta dívka, kterou přivezli.
105
Policii beru do svého auta, protoņe je to ńarņe, a novináře do autobusu. Ať je po jejich, ņe fotografujou komerci. Jedeme do malého penzionu, vzdáleného dvě hodiny autem od Quita. To je nańe základna. Kdyby se něco stalo, tak jsme za dvě hodiny zpátky. Ale i tak je vńechno domluvené s MZV Ekvádoru i s Interpolem. Kaņdý den jim volají z mé kanceláře, a potom volají mně. A dvě hodiny na místní poměry není ņádná vzdálenost. Přijíņdíme do tropů. V indiánských chatrĉích, postavených uprostřed neuvěřitelně bujného rostlinstva, dostáváme kaņdý svůj vlastní pokojík. Střecha z listí, vńechno z rákosu a bambusu a nad postelí moskytiéra. V pokojích jsou dvě primitivní postele, ale hotýlek je úplně prázdný, takņe kaņdý z nás můņe spát sám. Před veĉeří je nutné vńem oĉistit duńi. Urĉitě těm z Playboye, a policistům se to bude asi taky hodit. Jen tak pro jistotu. Ale před tím si dáme indiánskou saunu. To je z hlíny vyrobená chatka, se střechou pokrytou palmovými listy. Před ní je ohnińtě, kde na mnoho hodin před rituálem indiánńtí chlapci rozpalují oheň a nahřívají v něm kameny. Takové vulkanické, protoņe kdyby tam dali ty z řeky, tak by to bylo jako při bombardování. Dva policisté velmi nedůvěřivě sledují přípravy. Moņná, ņe se neradi potí. Ale já jsem si myslel, ņe policista se ĉasto potí. Ten nejvíc v pohodě je velitel; říká, ņe on půjde rád. Ovinutí do ruĉníků vlézáme do sauny. Přímo uprostřed je dolík, do kterého se vhazují kameny, potom vrstva nějakých listů a aromatických rostlin, no a voda. Náń snědý lázeňský, mladý chlapec s rysy indiána zkříņeného s cikánem v poklidu vysvětluje, ņe je to prastarý indiánský rituál. Chatka znázorňuje útroby Matky Pacha Mama (tedy Země), ale také opravdové matky. Otvor je ve tvaru vagíny a my se musíme zohnout, abychom mohli vejít dovnitř. Je nutné vzdát hold Matce – Zemi – vagíně. Lázeňský Viktor lije na rozehřáté kameny vodu. Celá chatka se plní párou. Do rukou dostáváme větviĉky, kterými se ńviháme po zádech a po celém těle. Vnitřek se plní různými vůněmi. Je ĉím dál tím větńí horko. Po tělech nám teĉou ĉůrky potu. Dalńí lopata kamení. Opět více páry. Je velmi horko, tak tak k vydrņení. Po jednom zaĉínáme zdrhat z útrob Matky. A do bazénu. Ale uņ nahatí. Teď tomu nikdo nevěnuje pozornost. Pod dohledem obleĉených, venku sedících policistů, se cítíme v bezpeĉí. Voda bazénem protéká. Je křińťálově ĉistá, jen v ní plavou listy spadlé ze stromů. A dņungle ņije stovkami zvuků, vřískotem ņab, cikád, brouků a bůhvíĉím jeńtě. Kypí ņivotem. Blikají světélka světluńek, lítají netopýři a můry. Jen kolibříci, kterých jsou tu přes den milióny, tu nejsou. Kolibříci v noci spí.
106
Zaĉíná oĉińťující ceremoniál. Náń lázeňský nám říká, abychom si přinesli cigarety, silnou vodku dělanou z cukrové třtiny, slepiĉí vajíĉka. Trhá nějaké větve. Jako první jde ńéf. Lázeňský ho usazuje, okuřuje dýmem, plivá na něj alhohol, oklepává ho a ńlehá větvemi. Ńeptá: – Mocí Pacha Mamy, Matky Země, mocí Matky Boņí vyháním z tebe vńechny zlé síly, nemoci, neńtěstí. Nabírá z bazénu pramenitou vodu a polévá mu hlavu. Jak na křtu. Říká: – Ať tě tato voda osvobodí od veńkerého zla, přinese ti ńtěstí a lásku. Jiņ oĉińtěný velitel vskakuje do bazénu. Dalńí na řadě k oĉińtění duńe je ten největńí, obleĉený. Ńaman-lázeňský není rád, ņe má na sobě hadry. Přikazuje mu sundat si końili, ale ńortky uņ ne. Je obrovský a on by mohl dostat do drńky. Opět ten stejný rituál, opalování, poplivání, oklepání větvemi a vodou. No a zaklínací formule. Potírání „pacienta“ slepiĉím vejcem. Kdyņ po rozbití bude vejce ĉerné nebo mělo moc vzduchu, tak to znamená, ņe byl pacient nemocný. Ale uņ není. Já jsem to podstoupil před nedávnem, Baĉa také, takņe se nám to nechce opakovat. Baĉovi to nepomohlo, a mně také příliń ne.
HIERARCHIE [PŘÍBĚH VĚZNĚ]
N
A DVOŘE JE OPRAVDOVÉ NÁMĚSTÍČKO.
Mluví různýma jazykama. Snaņím se mluvit anglicky. Se ńpanělńtinou uņ nemám problémy. Jen se moc nemícháme mezi ĉernochy. Dneska dali kápa do samovazby. Říkají té místnosti „calabozo“. Taková samotka. Kdyņ si někdo vyskakuje, tak ho tam pońlou. Prý uņ mu konĉí trest, ale on se nechce vrátit do Polska a dělá vńechno pro to, aby ho tam neposlali. Fest ho muĉili, ale on je třída, profesionál. Sedí tu uņ sedm let a ĉást vězení má pod palcem. Vńichni se ho asi bojí. Dokonce i konzul. On není takovej trouba jako já, hned od pohledu je vidět, ņe je to kápo. Chlápek. Urĉitě to má v Polsku taky pořádně pohnojený. Moņná někoho zabil nebo tak něco? To není takovej sráĉ jako já. Abychom se nezbláznili, vńichni se snaņíme něco dělat a sehnat nějaký prachy, jak se dá. Jeden vyrábí nějakej nábytek a snaņí se ho prodat, druhej smaņí a prodává hamburgry. Nejhorńí jsou feťáci. Ti sedí po uńi v dluzích kvůli drogám. Takņe celou dobu musí něco platit. A nemají ĉím.
107
Jeden z nich je taky Polák, je asi opoņděnej. Prý fetoval uņ od dětství, seděl v různých zemích, v Holandsku něco provedl, no a nakonec se vydal jako mula do Ekvádoru. Zřejmě to nemá v hlavě v pořádku, takņe neměl ņádnou ńanci, aby se mu to povedlo. Někdo ho napráskal, aby měl Interpol dobrou statistiku, kolik ņe jich to nechytli. A kolem projíņdí loď se dvěma tunami!!!! Hońík je věĉně bitej, protoņe má dluhy. Hrozí mu, ņe mu useknou ruku nebo i hlavu. A to nejsou jen takový řeĉi. Tady někoho zabít je jako si prdnout. Kdyņ přichází konzul a přiváņí nějaký ņrádlo nebo hadry, tak se ten chlápek vrhá k zemi, chytá, co se dá, a vzápětí zdrhá, aby vńe vyměnil za drogy. Musí to stihnout, neņ mu věřitelé vńechno seberou na dluhy, a získat nějakou látku k fetování. Jednou se rozhodl prát lidem obleĉení, dříve neņ skonĉil prát, prodal vńechno, co pral. Samozřejmě, ņe ho majitelé chtěli zamordovat. Chytli ho při tom, jak ho Rumunovi kouřil za padesát centů. Chybělo mu na ńleha. Nevím, jestli to někoho můņe rajcovat, ale tohle je úplně nenormální místo. Tak to tu chodí. Vńichni říkají, ņe ho dříve ĉi později zamordujou, ņe nepřeņije ten cirkus. No, ale to je těņký.
V
LOCHU JE TAKY SPECIÁLNÍ ODDÍL.
Oddíl pro „svatý“. Na zaĉátku se musí projít zkuńební dobou, kdy kontrolují, jestli má chlap předpoklady na „svatýho“ a obrátí se na víru. Hodnotí ho speciálně oznaĉení spoluvězni, nějací bachaři, ņenský z oddělení sociální péĉe a ĉert ví, kdo jeńtě. Dostává hodnocení, nesmí kouřit, pít. Můņe chodit na speciální kurzy, také pouze pro kandidáty na svaté, ale prý se takovým kandidátem můņe stát kaņdý. A dostane se do lepńího pavilonu s trochu lepńím ņrádlem. Dvakrát denně musí chodit na motlitby, chytat jiné za ruce, pozvedat oĉi vzhůru a ĉekat na zázrak proměny. Urĉitě mají lepńí ņrádlo. Vedou to lidé přesvědĉení o tom, ņe kaņdému se můņe stát zázrak a vńechno se v dobré obrátí. Máme taky kámońe Poláka, kterej na tohleto chodí. Jemňounkej chlápek, trochu traumatizovanej otcem, nic se mu v ņivotě nepovedlo a nevěděl, co si má poĉít. Ale věděl dobře, ņe dlouho v takovejch podmínkách nepřeņije. Takņe se musel stát svatým, aby přeņil. Hrál na kytaru, měl vlastní betlu, ĉistý povleĉení a nikdo si ho nedobíral. Jen se celou dobu bál, ņe dostane od někoho jinýho ńpatný hodnocení a vńechno mu seberou.
108
Dostal příńerně tvrde trest, protoņe se chtěl hájit tím, ņe nevěděl, co dělá. Věńel soudci bulíky na nos a ten se nańtval a napařil mu maximální trest. Má zkurvenej celej ņivot. Ĉtrnáct let!!! Dvakrát se věńel, ale odřízli ho. Ostatně nebyl první. Ĉasto se lidi věńí, ale kdyņ se na to chystají, tak se větńinou snaņí, aby o tom vńichni věděli. Aby je odřízli. Ti, kteří se pověsili na vņdy, tak to jsou převáņně ti, kterým to zařídili jiní vězni nebo bachaři. A ne oni sami. LOCHU JSOU TAKY TAKOVÉ CELY, ve kterých sedí „superchlápci“. Ti, kteří mají prachy na vńechno – na mobily, televize, kaņdodenní nákupy. Tyhle cely mají dvě místnosti: v jednom pokoji spí poskok a ve druhým vězeňkápo. Poskok je volnej, můņe odejít, kdy bude chtít. Nakupuje, platí úĉty, no a vrací se v noci, aby kápo nebyl sám. Tam sedí ti váņení z tohoto světa. Ale to nejsme my, a my k nim nemáme ņádnej přístup. Existuje taky horńí kategorie. Tam sedí vrahové, ĉernońi a snědí, strach je tam vejít, a kdyņ uņ se vejde, tak ne vņdy se můņe odejít. Dokonce i hlídaĉi to tam kontrolují velmi opatrně. Protoņe hlídaĉ se jim nepostaví. Bojí se, ņe ho vězeň zabije. Oni nemají, co ztratit a pro ně je zabít jako se vychcat. Ale to taky není nańe sorta. ĚLOCHY DRŢÍ TROCHU ZVLÁŠŤ, protoņe nechtějí mít opletaĉky s ambasádami a konzuláty. Neznamená to, ņe se máme dobře, ale ņe se vņdycky můņe o nás někdo zmínit, a takovej ńéf vězení nikdy neví, jestli vyslanec náhodou nezná jeho ńéfa, aby ho nevyhodil. Nebo aby nezařídil, ņe nedostane vízum do Ńpanělska, kde sedí půlka jeho rodiny. Tak proĉ si někoho znepřátelit. Do pavilonu, kde sedí bělońi (a to nejsou vńichni pohromadě), chodí dívky. Některé přináńejí ņrádlo, ale dokonce i bez toho si s nima ĉlověk fajn pokecá. Kdyņ je den návńtěv, tak za místníma přicházejí vņdycky nějací lidi, ale za námi nikdo. Kdyņ se zadaří, tak se sleĉna dokonce vrátí a později dá moņná i pusu. Ale to nedělá za bakńiń, ale říká, ņe to dělá z lásky. To je úplně něco jiného. Láska je láska. A kdyņ uņ dá pusu, tak uņ dá vńechno. Přichází pravidelně, takņe je na koho ĉekat. Ĉeká se dnem a nocí, protoņe je to přece láska. A potom se ĉlověk chce oņenit, no protoņe je přece zamilovaný. A ĉasem je dítě na cestě – takņe se sluńí oņenit se. Tak se to vņdycky u nás v Polsku dělalo. Ņena by moc chtěla jet do Evropy, do Polska nebo do Ńpanělska, nebo někam jinam. Protoņe v Evropě se ņije snadněji. A vydělává se víc.
V
B
109
Tolik, ņe jsou vńichni spokojení. Ale ty holky skuteĉně nejsou děvky. Protoņe děvka se pozná uņ zdálky.
V
LOCHU JE TAKY POSILOVNA. Ale musí se platit. Chodí tam hodně lidí,
ale stojí to dost prachů. Jenņe ĉlověk chce trońku vypadat, takņe posiluje, jak můņe.
KONZULOVA ODBOČKA
Z
a chvíli přijde Paweł. Mám pro něj zprávu: jeńtě letos se vrátí do Polska. Při té příleņitosti se chci dozvědět pár detailů z vězení. No a Krakovák-asistent vyhrabal staré filmy s celou. On běņel do posilovny, a já jsem si je pustil. Zrovna jsem narazil na rozhovor se Zbyszkem. Mým oblíbencem. Tím, kterého zabili. Takņe sedím a bulím. Přivezu a ukáņu vám je v Krakově. Taky budete bulet. Nezvládl jsem to… Moņná, kdybych se víc snaņil, tak bych ho zachránil. Vņdyť on tím svým chlapským způsobem ņadonil o pomoc. Já jsem tam cosi napsal, ale nestaĉilo to. Nemůņu!!!!!
i
Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej ĉili polské oznaĉení pro autobusovou dopravu, obdoba ĈSAD
110
