CES – ETUC Evropská konfederace evropských svazů
"Pro úplné a kompletní zapojení zaměstnanců do záležitostí evropských družstevních společností" Shrnutí pro přípravu na konferenci v Bruselu1 15 a 16. června 2006
CECOP Evropská konfederace výrobních družstev, partner sociálních družstev, sociálních a participativních společností
Réseau "Projectives" www.reseau-projectives.org
s podporou Evropské komise 1
Tento dokument byl vytvořen neziskovou organizací Réseau Projectives, ve spolupráci s Evropskou konfederací odborových svazů (CES) a Evropskou konfederací výrobních družstev (CECOP - SČMVD)
OBSAH
Předmět
Strany
Úvod
3
1. Sociální dialog ve družstvech
7
1.1. Spolupráce v Evropě
7
1.2. Účast na rozhodování ve družstvech
8
2. Stav v sedmi analyzovaných zemích
11
2.1. Německo
11
2.2. Španělsko
12
2.3. Francie
14
2.4. Itálie
15
2.5. Polsko
17
2.6. Česká republika
20
2.7. Švédsko
21
3. Cesty k zamyšlení a doporučení
24
3.1. Problémy zjištěné touto studií
24
3.2. Cesty pro vytvoření evropské družstevní společnosti (SCE)
26
Závěr
27
2
Úvod "Komise je toho názoru, že potenciál družstev není využíván v míře, v jaké by využíván být mohl a že obraz družstev je třeba zlepšit jak v národním tak evropském měřítku. V tomto kontextu představuje opatření, která by měla podpořit lepší pozici družstev v Evropě. Tato opatření kladou důraz na zvýšení viditelnosti a zlepšení kvality národních zákonů o družstvech a také na zvýšení přínosu družstev pro komunální politiku. Hlavními osami komunikace jsou: - Podpora rozšíření družstev po celé Evropě širším zaměřená na zviditelnění a pochopení tohoto sektoru; - Pokračování ve zkvalitňování legislativy týkající se družstev v Evropě; - Udržení a zlepšení v oblasti začleňování družstev do cílů komunální politiky a sledování jejich příspěvku ke splnění těchto cílů. Výtah z komuniké o podpoře družstevních společností v Evropě, které Komise předložila Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů dne 23. února 2004. Od svého vzniku jsou družstva nositeli obecně uznávaných hodnot: " rovnost, sociální spravedlnost, solidarita, bezdiskriminačnost, neziskovost, efektivní účast a emancipace dotčených skupin obyvatel, odpovědnost a transparentní a demokratické řízení." (Výňatek z ženevské dohody podepsané Mezinárodní družstevní aliancí dne 7. září 2005, v rámci Mezinárodní aliance pro rozšíření sociální ochrany). Družstva, jako zvláštní organizace sociální ekonomiky, jsou ztělesněním tohoto demokratického ideálu. Tato skutečnost je v některých národních legislativách zohledněna a družstva mají určité daňové úlevy. Pokud tyto společnosti v Evropě existují již od 19. století a pokud v jednotlivých členských zemích Evropské unie jsou družstva již dlouho nezanedbatelnou součástí ekonomiky, dostalo se jim na úrovni celého Společenství ocenění poněkud pozdě. Po 10. letech jednání (a po 30 letech lobování družstevních organizací), schválila 22. července 2003 Rada evropských ministrů Směrnici 2003/72/ES, která se týká zapojení zaměstnanců do evropské družstevní společnosti. Tato směrnice doplňuje
3
Nařízení číslo 1435/2003 týkající se statutu evropské družstevní společnosti "s ohledem na zapojení zaměstnanců do její činnosti". Směrnice platí pouze v rámci Nařízení a Nařízení nelze oddělit od Směrnice. To znamená, že evropskou družstevní společnost (SCE) nelze platně vytvořit bez uplatnění ustanovení Směrnice (Články 1 a 11, §2 Nařízení, které říkají, že evropskou družstevní společnost nelze platně ustanovit bez předložení důkazů, že byla přijata opatření popsaná ve Směrnici : pouze formou povinné registrace získává evropská družstevní společnosti právní subjektivitu). Tato podmínka, která byla poprvé uvedena v Nařízení, kterým se řídí zakládání evropských společností (SE), byla nyní nově převzata i do zákonů o evropských družstevních společnostech. V tomto ohledu je znění Směrnice, která doplňuje Nařízení o evropských společnostech, v podstatě stejné jako znění Směrnice, která doplňuje Nařízení o evropských družstevních společnostech. Nicméně jedno zajímavé ustanovení se bylo přidáno do Směrnice o evropských družstevních společnostech : Článek 3 2 b) 1. § in fine - metody používané při výběru, jmenování nebo volbě zástupců zaměstnanců musí zajistit rovnováhu mezi muži a ženami. Obsah Směrnice je založen na dvou základních principech :
Vnést do způsobu zakládání evropských družstevních společností určitou pružnost a zároveň zajistit takovou evropskou úpravu, která by nedávala možnost obejít přísnější ustanovení národních zákonů.
Nevnucovat členským státům taková pravidla, která by byla v rozporu s jejich systémy sociálních vztahů. Jedná se zejména o respektování národních specifik jednotlivých členských států s ohledem na skutečnost, že každá z národních legislativ je výsledkem dlouhého historického procesu.
Slovy "zapojení zaměstnanců" se rozumí "mechanismus, včetně informování, projednávání a účasti, pomocí něhož mohou zástupci zaměstnanců ovlivňovat rozhodnutí, která mají být v podniku přijata". Ovšem výklad těchto ustanovení se v jednotlivých zemích může lišit. Proto musí být tato směrnice přizpůsobena místním podmínkám jednotlivých členských států, což zajistí příslušná ministerstva
.
Upravená verze musí být převzata všemi 25 členskými státy Evropské unie do 18.srpna 2006. Již dnes se však zdá, že některým zemím se toto datum nepodaří 4
dodržet. Přezkoumání směrnice Komisí je stanoveno na 18. srpna 2009. Bude tedy dostatek času na zpracování podrobného zhodnocení. Toto shrnutí je součástí procesu přejímání této směrnice. Vztahuje se k otázkám souvisejícím se zapojením zaměstnanců. Nicméně tomuto shrnutí nepřísluší řešení právních otázek, které obě znění nastolují2, ani posuzování nejasností, vzešlých z porovnání obou znění3. Výklad obou znění je předmětem další diskuse a jednání jak na evropské, tak na národní úrovni. "Lépe porozumět problematice družstevních společností pro lepší podporu zapojení zaměstnanců a společných aktivit" : to je hlavním cílem projektu ve spojení s aplikací směrnice. Pokud se statut evropské družstevní společnosti vztahuje na všechna družstva (zemědělská, úvěrová, pracovní, spotřebitelská) byla oblast zkoumání ohraničena strukturami, ve kterých se pracovníci stávají zvlášť aktivními účastníky v rozhodovacím procesu : " pracovní družstva ". K tomuto poslání byly přiřazeny čtyři cíle : 1 – Shrnout : shrnout stav praxe družstev z hlediska účasti zaměstnanců na rozhodování. 2 – Pochopit : lépe ocenit místo zastupujících orgánů zaměstnanců uvnitř družstevních společností. 3 – Vést dialog : podporovat výměnu zkušeností vzájemnými setkáními v různých zemích a prostřednictvím konference. 4 – Jednat : vybrat společné akce. V první fázi tento souhrn řeší družstevní hnutí v Evropě a jeho specifickou problematiku v oblasti účasti zaměstnanců (bez ohledu na to jsou-li členy nebo ne). Kromě této souhrnné tabulky si každá z členských zemí Evropské unie vytvořila svoji vlastní legislativu týkající se družstev na základě ustanovení prohlášení o subjektivitě družstva (viz. dále). Zvyklosti v oblasti družstev se tedy v jednotlivých zemích velmi liší. Proto druhá část tohoto shrnutí přináší výsledky naší studie v sedmi dotčených zemích (Německo, 2
Předmětem diskuse může být například vhodnost používání dvojího či jednotného systému nebo riziko "daňového dumpingu". 3 Například ve francouzské verzi směrnice je evropská družstevní společnost označována zkratkou SCE, zatímco v nařízení je používána zkratka SEC.
5
Španělsko, Itálie, Francie, Polsko, Česká republika, Švédsko). Nicméně se již nebudeme podrobněji vracet k jednotlivým specifikům národních legislativních úprav. Třetí část tohoto shrnutí přináší popis určitého počtu problematik a doporučení, kterými by se jednotlivé strany, jichž se tento projekt týká, měly, podle našeho názoru, řídit. A konečně, se nám zdá, že tato studie přichází v historickém období, kdy v mnoha zemích dochází k tomu, že odborové a družstevní hnutí, které z historického hlediska tak dlouho stály proti sobě, spatřují nyní v této evropské reformě příležitost pro obnovení dialogu.
6
1. Sociální dialog ve družstvech 1.1. Spolupráce v Evropě Číselné údaje týkající se družstev v Evropě jsou předmětem diskusí, které se zejména týkají metodologických otázek. Připomínáme tedy, že v Evropské unii (25 zemí) pracuje v přibližně 60 000 družstvech přibližně 1 milion zaměstnanců. Ve Španělsku a v Itálii jsou družstva pracovníků nejpočetnější. Principy fungování družstva byly stanoveny "prohlášením o subjektivitě družstva" (schváleném valnou hromadou ACI - Mezinárodní asociace družstev - v září 1995 během kongresu v Manchesteru). Toto prohlášení popisuje sedm principů tvořících družstvo : 1.
Dobrovolný vstup, který je otevřený pro všechny
2.
Demokratická moc vykonávána členy
3.
Ekonomická účast členů
4.
Autonomie a nezávislost
5.
Výchova, vzdělání a informace
6.
Spolupráce mezi družstvy
7.
Závazek vůči společnosti
Každá z organizací zastupující družstevní hnutí se ztotožňuje s principy jeho fungování a, navzdory
rozdílům
mezi
jednotlivými zeměmi, je
společným
jmenovatelem hnutí princip "jedna osoba = jeden hlas". Na celosvětové úrovni, přináší Světová deklarace o zaměstnancích - společnících družstev z roku 2003 (z čehož můžeme odvodit historický charakter) podrobnější definici základních vlastností a způsobů fungování, které se týkají zaměstnaneckých družstev : "Usilují o vytváření a udržení životaschopných pracovních míst, o vytváření bohatství s cílem zlepšit kvalitu života pracovníků - společníků družstva, o dosažení úcty k lidské práci, o zajištění demokratického samořízení pracovníků a o podporu a rozvoj místních společenství."
7
1.2. Účast na rozhodování ve družstvech Jak jsme viděli dříve, spolupráce je ztělesněním demokratického ideálu. Jaké jsou problémy tohoto typu organizace z hlediska účasti zaměstnanců ? V této oblasti není autokritika vlastnost která škodí družstevníkům : nejžhavější zastánci družstev jsou také jejich nejneúprosnějšími kritiky. Jedná se pravděpodobně o určitý stav ducha, dosti charakteristický pro družstvo, který v sobě spojuje na jedné straně postoj militantního přesvědčení (sdílené hodnoty) a na druhé straně pragmatické hodnocení (realistická stránka). V této části jsou tedy shrnuty výsledky velkého množství studií, které byly prováděny specialisty na družstva a zveřejněny ve vědeckých časopisech. - Řízení odlišností Studie ukazují, že členy družstev se stávají velmi různorodé typy zaměstnanců. Mezi členy najdeme jednak prosté zaměstnance, zaměstnance - společníky (pracovníci, kteří vlastní jednu nebo více částí kapitálu ve družstvu), ale také externí brigádníky (vykonávající například práci na dobu určitou). Tato situace vytváří mezi jednotlivými skupinami napětí, protože jejich zájmy nejsou stejné. - Důležitost vůdců a koncentrace moci Družstva jsou často konfrontována s problémem koncentrace moci v rukou nejaktivnější menšiny. Většina členů se spokojí s tím, když mohou následovat směr určený vůdčími typy. Kromě toho, rozložení sociálních úloh může přispívat k vytváření skupin kolem manažerských elit (tedy koncentrace moci), které tak v extrémních případech mohou mít více moci než v běžných společnostech. Koalice držitelů sociálních úloh se tak vytvářejí složitěji než v klasických společnostech. Proto je vytvoření protiváhy k této moci problematické a dochází k demokratickému paradoxu : hledání konsensu ztěžuje vytvoření strukturované opozice. - Nízká účast
8
Studie ze Španělska ukazují, že družstva jsou konfrontována s problémem účasti při přijímání rozhodnutí. Čím je družstvo menší, tím důležitější je účast. Účast pracovníků klesá s rostoucím věkem a velikostí struktury. V řídících orgánech jsou muži zastoupeni s větší četností než ženy. V některých studiích ženy dokonce říkají, že na sobě pociťují určité formy diskriminace. - Místo odborů V globálním měřítku jsou odbory ve družstvech málo zastoupeny. Existence odborové organizace je často považována za neslučitelnou s družstevním statutem. Potřebuje družstvo odbory, když jsou zaměstnanci "sami sobě vedoucími"? Nebudou hájit své vlastní zájmy, protože drží moc? - Napětí mezi volenými zástupci a experty pověřenými zajištěním výkonnosti Jedná se o hlavní druh napětí v pracovních družstvech : mezi pracovníky společníky a členy správní rady. Jinými slovy mezi "občany", kteří se aktivně účastní rozhodovacího procesu a "experty" vybavenými schopnostmi. Tento problém je tím výraznější čím delší dobu družstvo existuje. Ve fázi zakládání družstva konstatujeme, že dochází k přímé účasti. Moc mají volení zástupci. Ti následně postupně delegují jejich pravomoci na experty (marketingové, finanční, apod.), uznávané pro jejich technické schopnosti. Logika demokratického fungování je tak postupně nahrazena logikou řízení, jejíž prioritou je hospodářská výkonnost firmy. - Dvě vlastnosti družstevníka : pracovník - zaměstnanec a pracovník společník Toto je jeden ze zásadních bodů problematiky pracovních družstev. Dvojí role družstevníka přináší do společnosti změny statutu. To většinou vede k tomu, že vznikají rozdíly v pracovním právu, ale také dochází ke konfliktu jednotlivých úloh.
9
2. Stav v sedmi analyzovaných zemích 2.1. Německo Následující text přináší odpovědi jediného družstevního hnutí (PVDP) a měl by být vhodně doplněn během semináře. Družstevní hnutí Německé družstevní hnutí je na národní úrovni zvlášť důležité. Družstva pracovníků jsou nicméně méně početná než ostatní typy družstev a jejich situace není zcela stabilizovaná. Například dnes probíhá diskuse o statutu pracovníka - zaměstnance (zejména ve východní části země chybí skutečná pracovní smlouva), aby se omezila rizika nerespektování systémů ochrany práv zaměstnance. Tato otázka ještě nebyla vyřešena, zatím proti sobě stojí různé koncepty. Situace není příliš přehledná, zejména v oblasti pracovního práva (protichůdná rozhodnutí soudů). Použití statutu spoluzaměstnavatele může pomoci v úniku z této slepé uličky. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím Obecně vzato neudržují německé odbory oficiální vztahy s družstevním hnutím. Nicméně německá specifika v oblasti družstev ukazují dvě skutečnosti : v západní části jsou vztahy mezi odborovými organizacemi a družstevním hnutím téměř nulové, zatímco ve východní části mezi nimi existují určité vazby na místní úrovni. Ovšem toto nejvíce závisí na osobnosti a vůli vyjadřovanou na místní úrovni. Co se týče institucionální oblasti, konfederace družstev předložila své přání vytvořit vztahy s odbory v oblastech, kde se jejich politika shoduje, přestože prostředky k dosažení cílů se liší. Je nezbytné nalézt originální model sociálního dialogu mezi oběma hnutími. Směrnice SCE 10
V Berlíně probíhají diskuse o převzetí této směrnice. Pro regiony bývalého východního Německa představuje SCE také šanci posílit družstevní hnutí tam, kde družstva zůstala symbolem bývalého režimu. Perspektiva přeshraničních družstev ukazuje, že statut SCE přinese německým družstvům skutečné příležitosti. O vytvoření jedné SCE se již uvažuje na hranici s Českou republikou, v rámci spolupráce v zemědělství.
2.2. Španělsko Družstevní hnutí Španělské družstevní hnutí je jedním z nejvýznamnějších v Evropě co do počtu organizací i zaměstnanců. Je zde 18 000 pracovních družstev, která sdružují více než 220 000 pracovníků. Co se týče univerzit, tak nejméně 240 vysokoškolských profesorů se věnuje výzkumu v oblasti družstev. Síla španělského družstevního hnutí je také v jeho regionální a národní strukturovanosti, která jde však ruku v ruce s kompletností legislativního rámce : existuje 13 různých zákonů, které regulují činnost družstev : jeden pro každou autonomní oblast (z tohoto důvodu někteří hovoří spíše o slabině). Skupina družstev z Mondragonu v Baskicku je často uváděna jako příklad mezinárodního rozvoje družstev. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím Organizace zastupující družstevní hnutí (jedná se, na základě studie organizace o organizace COCETA a CONFESAL, které konkrétně zastupují malé akciové společnosti) nejsou oficiálně uznávány za sociálního partnera. Nicméně jsou zastoupeni v Evropské a sociální radě. Často jsou velmi blízko odborovému hnutí (které je nositelem jejich hlasu) a zdá se, že to jsou zaměstnanecké organizace, které blokují jejich uznání za sociálního partnera. CONFESAL je specifický tím, že má podepsány partnerské smlouvy se dvěma hlavními španělskými odborovými konfederacemi UGT a CCOO. 11
Z globálního hlediska jsou vztahy mezi družstevním a odborovým hnutím dobré a vyznačují se určitou důvěrou. Mezi body, ve kterých panuje shoda patří zejména podpora družstevních společností (zejména při přebírání společnosti zaměstnanci), prevence pracovních úrazů a také trvalé vzdělávání. Hlavní oblast, ve které panují rozdílné názory se točí kolem statutu pracovníka - společníka. Družstevník je zároveň pracovník a společník. Statut společníka může přinést určité odchylky ve vztahu k pracovnímu právu. Odborové organizace rovněž stále nepovažují družstva za ideálního zaměstnavatele. Zástupci odborů mohou pomoci ke zlepšení aplikace družstevních principů. Avšak z hlediska družstevního hnutí není ve družstvech nutné uplatňovat "klasický" nárokový systém odborových organizací, pokud družstva fungují demokratickým způsobem a hájí zájmy pracovníků. Tato situace by měla poskytnout látku k přemýšlení o novém způsobu směřování činnosti odborů. Nicméně v mnoha dalších bodech panuje názorová shoda : demokracie v práci, kvalitní zaměstnání, vhodné pracovní podmínky... Odbory obecně uznávají důležitost sociální ekonomiky, která ukazuje, že existují i jiné způsoby konání. Proto jsou ve velké míře příznivě nakloněni rozvoji družstev. Směrnice SCE Co se týče směrnice, přijaly organizace COCETA a CONFESAL společné stanovisko a jsou příznivě nakloněni SCE. Nicméně jednání mezi partnery v podstatě teprve začínají. Možná, že tento statut umožní nalezení odpovědi na rozdílnost zákonů týkajících se družstev ve Španělsku.
2.3. Francie Družstevní hnutí Konfederace výrobních družstev (CGSCOP) je oficiálním zástupcem pracovních družstev ve Francii. Co znamená účast ve francouzské družstevní společnosti? Konkrétně, výrobní družstva (SCOP) přerozdělují 48% jejich výnosů zaměstnancům, 12
z nichž téměř "60% jsou podílníky na základním kapitálu". Níže uvedené údaje pochází z Ústředí pro statistické informace konfederace družstev pracovníků ve výrobě za rok 2004 : 35 353 zaměstnanců pracovalo v 1 597 výrobních družstvech, která dosáhla celkového obratu ve výši 3,2 miliardy eur V 54,1 % výrobních družstvech pracovalo méně než 10 zaměstnanců (10,9 % ze všech pracovních míst ve družstvech) 54,1 % pracovních míst vytvořila výrobní družstva s více než 50 zaměstnanci Průměrná velikost výrobních družstev sdružených v CGSCOP : 22 osob Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím Historicky jsou vztahy mezi družstevním a odborovým hnutím poznamenány vzájemnou nedůvěrou, přičemž dochází ke střídání období sbližování se obdobími rozporů. Dnes existuje určitý počet společných projektů odborového a družstevního hnutí. Někteří toto nové historické období nazývají obdobím "oteplení": •
Vzbuzení zájmu zaměstnanců o spolupráci s odbory. Jedná se jednak o vzdělávací programy, pořádané ve
spolupráci s
několik odborovými
organizacemi. Cílem je ukázat, že družstvo představuje důvěryhodnou alternativu k ostatním formám podnikání. •
Požadavek na vytvoření kolektivní smlouvy určené pouze pro družstva, za účelem "ukázání dobrého příkladu".
•
Převádění společnosti může podpořit přibližování mezi odbory a družstevním hnutím.
Konfederace CGSCOP však ještě není zcela uznávána za "sociálního partnera". Postupně se snaží profilovat jako skutečný partner odborů a čeká, až se stane oficiálním partnerem zaměstnavatelů (seznam partnerských zaměstnavatelů v oblasti sociální ekonomie byl ve Francii již vytvořen a v posledních volbách do řídících orgánů zaznamenal skutečně zajímavý výsledek). Navíc, odbory jsou nakloněny uznání CGSCOP za partnera na straně zaměstnavatelů. CGSCOP vytvořila neformální místo pro výměnu informací o těchto otázkách (Výbor pro poradenství, harmonizaci a smír).
13
Směrnice SCE Z hlediska družstevního hnutí je zapojení zaměstnanců do výrobních družstev definováno přesněji než ve Směrnici. Evropské družstevní společnosti zahrnují širší rámec než výrobní družstva. To se týká i dalších struktur. Nicméně stále je třeba zavést evropskou definici družstva. Nařízení vzbuzuje obavy z možného rozmělnění specifik družstevního statutu, zejména v otázce rezerv. Tuto obavu sdílí jak odbory tak samotné družstevní hnutí. Speciální vyjednávací skupina v době zpracování studie ve Francii zatím neexistovala. Je tedy pravděpodobné, že implementace směrnice bude odložena.
2.4. Itálie Družstevní hnutí Italská ústava z roku 1947 uznává sociální funkci družstev. Článek 45 italské ústavy říká: "Republika uznává sociální funkci družstva jako vzájemně prospěšné organizace, jejímž cílem nejsou soukromé spekulace. Zákon pomáhá a podporuje jejich rozvoj těmi nejvhodnějšími prostředky a prostřednictvím vhodných kontrolních mechanismů sleduje účelnost vynakládání státní podpory." Družstva vytvářejí 7% HDP. Ve více než 70 000 společnostech pracuje 1 milion zaměstnanců. 1,5 % aktivní populace pracuje v pracovních družstvech. To je nejvyšší hodnota z celé Evropy. Zvláštností Itálie je fakt, že nositelem družstevního hnutí jsou tři organizace : Confcooperative, Legacoop a AGCI. Tyto organizace jsou však oficiálně uznávanými sociálními partnery, kteří mohou jednat s odbory a dosahovat přijetí oficiálních smluv. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím
14
Mnoho odborových organizací bylo v minulosti tradičně proti družstvům. Postupně docházelo k vývoji jejich stanovisek a byla přijímána rozvážnější stanoviska. Je však třeba poznamenat, že mezi jednotlivými odborovými organizacemi existují výrazné rozdíly ve stanoviscích. Vztahy mezi odborovými organizacemi a družstevním hnutím jsou relativně důležité a utváří se zejména v oblasti správy penzijních fondů či fondů pro celoživotní vzdělávání. Odborové organizace tvrdí, že družstva často byly předvojem sociálního pokroku. Proto je zastoupení oborů v družstevních společnostech relativně důležité. Ovšem odbory sdružují pouze zaměstnance, kteří nejsou společníky družstva. Členové společníci nejsou zastoupeni. Toto je pro odbory nepřijatelná situace, protože povoluje četné odlišnosti v přístupu k členům - společníkům, kteří tak požívají menší ochranu než "řadoví" zaměstnanci (zejména ve družstvech zabývajících se službami). Tento bod dnes představuje nejvýznamnější námět k rozhovorům mezi družstevním hnutím a odbory, přestože družstevní hnutí zdůrazňuje, že v družstvech spolupracovníků je obtížné najít takové "hraniční situace". Směrnice SCE V této otázce byla již podniknuta některá opatření a rozbory a organizace UIL k tomuto tématu dokonce vydala publikaci v italském a anglickém jazyce4. Odbory jsou přesvědčeny, že směrnice představuje pokrok ve vztahu k současné situaci v Itálii, zejména co se týče specifické situace člena - společníka (spolu se zákonem číslo 142 z roku 2001, upraveným v roce 2003). Výsledek jednání je tedy velmi důležitý. V tomto ohledu je družstevní hnutí opatrnější. Některá ustanovení směrnice jsou podle nich cestou zpět, protože jsou ve vztahu k národní legislativě příliš tvrdá. Jednotlivé organizace mezi sebou jednají a uzavírají kolektivní smlouvy. Na druhou stranu ale vyjadřují obavy z přílišného omezujícího vlivu legislativního rámce. 4
Koordinací publikace byla pověřena Maria Sacchettoni. Název publikace je Italy and European Cooperative Society - Itálie a evropská družstevní společnost: Reality and Expectations, UIL - Skutečnost a očekávání,UIL
15
Implementace nových evropských zákonů by tak mohlo destabilizovat model kolektivního vyjednávání v Itálii.
2.5. Polsko Družstevní hnutí V Polsku pracuje v družstevním sektoru 12 - 15 milionů zaměstnanců ve 14 000 organizací, které působí ve 13 oblastech působnosti. Z historického hlediska je situace v Polsku přirozeně poznamenána obdobím komunismu. V tomto ohledu zaujímala družstva dosti specifické místo : v období komunistického režimu plnilo hodně družstev funkci subdodavatelů polského státu nebo sloužila k vykrytí určitých selhání. Rok 1990 znamenal významnou změnu, kdy družstevní svazy přešly pod ochranu státu a staly se terčem opatření na snížení jejich vlivu. Družstva byla vždy mezi "dvěma ohni": dřívějšími komunistickými režimy byla považována za kapitalisty, zatímco dnes jsou považována za pozůstatek komunistického systému ve svobodné ekonomice. V polských zkušenostech nacházíme dosti originální specifika. Jedná se například o družstva pro invalidy nebo družstva žáků. Pracovní družstva tvoří 25% valného shromáždění. Z daňového hlediska se zdá, že družstva nemají tolik výhod jako například velké nadnárodní skupiny, které jsou osvobozeny od placení místních daní. Celkové lze říci, že význam pracovních družstev stále klesá v důsledku vzniku tržní ekonomiky a mezinárodní konkurence. Pokud v roce 1990 existovalo na 2000 pracovních družstev, dnes jich existuje již pouze 984. V poslední době vznikla nová forma družstva: sociální družstvo. Jedná se o družstva poskytující služby, jejichž počáteční kapitál je hrazen státem. Představují nástroj boje proti nezaměstnanosti. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím 16
Odborové svazy dnes řeší jedno dilema: srdnatě bojovaly za změnu politické situace v Polsku (zejména Solidarita). V tomto ohledu byla družstva ztělesněním bývalého režimu, se kterým bylo nutné bojovat. Dnes, v důsledku vysoké nezaměstnanosti (20%), musí odbory bojovat za vyšší zaměstnanost. Přitom tvrdí, že družstva nabízí lepší pracovní podmínky než standardní společnosti. Dnes tedy bojují za ochranu družstev a tvrdí, že družstva, ve kterých panuje sociální dialog, dosahují lepších hospodářských výsledků. Problém je, že liberální vlády stále považují družstva za organizace z dob komunismu. Na rozdíl od četného počtu zemí západní Evropy zůstávají vztahy mezi odbory a družstevním hnutím v Polsku problematické. Tato situace je důsledkem historického procesu, kdy se odborové organizace, v čele se Solidaritou, staly nositelem změny zřízení. V tomto směru jsou družstva ztělesněním minulé doby. Ve družstvech neexistuje odborářské pojetí. Článek 3 zákona o družstvech říká, že kapitál je majetkem všech členů. K čemu by tedy v takovémto systému byly odbory? Odborové organizace se objevují pouze v těch družstvech, kde jsou majiteli kapitálu zaměstnanci - nespolečníci (například v bytových družstvech). V rámci národních jednání, tripartitní komise (vláda, odbory, zaměstnavatelé) a Federace družstev zaujímají místa pozorovatelů a nemají hlasovací právo. Zástupci družstevního hnutí považují tuto situaci za výhodnou, protože se nepovažují ani za šéfy ani za odborové organizace. Na místní úrovni existují velké rozdíly ve vztazích mezi odbory a představiteli družstev. Tyto vztahy zásadně závisí na osobách, které jsou v daném místě u moci. Ve družstvech, ve kterých neexistuje sociální dialog manažeři získávají stále větší vliv a nakonec společnost přemění ve standardní firmu. Směrnice SCE Statut evropské družstevní společnosti je přijímán velmi pozitivně, jako prostředek, který konečně zajistí právní rámec pro fungování družstva. Nicméně se zdá, že 17
polská legislativa je náročnější v požadavcích na prosazování demokracie ve družstvech. Obecně vzato prokázaly družstevní hnutí a odborové svazy otevřenost a zájem o vytvoření nadnárodních družstevních struktur. Odborové svazy nakonec vyvolaly myšlenku uspořádat v Polsku velkou konferenci, na které bude podrobně a kompletně představen statut SCE. Podrobnější informace zatím chybí.
18
2.6. Česká republika Družstevní hnutí Stejně jako v Polsku bylo družstevní hnutí ovlivněno politickým zřízením. V období od násilné kolektivizace (1948) do revoluce (1989) fungovala tato družstva jako subdodavatelé československého státu a také sloužila pro vykrytí určitých nedostatků. Tato situace vedla k častému spojování družstev s komunistickým režimem. Prvním problémem družstevního hnutí je tedy nutnost rozplést tento problém. Dnes ve družstvech pracuje 24 800 pracovníků, z nichž 11 900 je společníků, kteří tvoří 303 společností sdružených v SČMVD.Celkový roční obrat družstev je 22 miliard korun (730 milionů eur). Obecně je statut člena družstva odlišný od statutu zaměstnance. Na druhou stranu stanovy družstva umožňují stát se společníkem bez nutnosti být zaměstnancem družstva. Nejedná se o zákonnou povinnost, ale o doporučení Svazu českých a moravských výrobních družstev (SČMVD) a o sjednocení statutu společníka se statutem pracovníka. Kromě pracovních družstev zažila Česká republika dvě originální situace : na jedné straně specifické problémy družstevních záložen od roku 1989, které se pokusil vyřešit zákon z roku 2000 a na druhé straně specifické problémy bytových družstev, kde docházelo ke koncentraci majetku v rukou jedinců na úkor bytových družstev. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím Hlavní česká konfederace odborových svazů je jednoznačně pozitivně nakloněna zahájení pravidelného sociálního dialogu s družstevním hnutím. Již existuje určitá "rada porozumění", tedy v podstatě jakási "gentlemanská dohoda" mezi oběma hnutími. V rámci této rady probíhají mezi oběma hnutími poloúřední jednání.
19
Ve družstvech jsou obory zastoupeny v malé míře, zejména u mladých zaměstnanců. Nicméně existují výbory, jejichž úkolem je zastupování členů. V globálním měřítku platí, že pokud je zaměstnanec společníkem, není členem odborů. To znamená, že problém zastoupení odborů je citelný ve všech malých a středních firmách, což není specifikem družstev. Směrnice SCE Co se týče přejímání směrnice, družstevním hnutím byla iniciována jednání a díky práci legislativců bude směrnice převzata ve lhůtách stanovených Evropskou unií. Práce byly velmi podporovány, zejména publikační činností týkající se tohoto tématu. Nařízení a směrnice jsou považovány za pozitivní signál Evropské unie vedoucí k ospravedlnění družstevní formy.
2.7. Švédsko Následující text přináší odpovědi jediného družstevního hnutí a měl by být následně vhodně doplněn během semináře. Družstevní hnutí Organizace družstevního hnutí je velmi diversifikovaná, podobně jako v ostatních zemích, které se zúčastnily průzkumu. Stejně jako v ostatních zemích severní Evropy jsou pracovní družstva málo rozšířena. Je však třeba poukázat na jednu zvláštnost týkající se družstevního sektoru. Téměř všechny družstevní společnosti (s výjimkou zemědělsko-potravinářských družstev) jsou připojeny k zaměstnavatelské asociaci (KFO). Švédsko je jedním z mála států, které mají vytvořené nadnárodní struktury (spotřební a zemědělsko-potravinářská družstva ve skandinávských zemích), ve kterých tyto struktury nevznikly jako důsledek aplikace ustanovení Směrnice. Nyní dochází spíše
20
ke spojování jednotlivých družstev do velkých skupin, aby mohly lépe čelit konkurenci na trhu. Z praxe lze vysledovat určité odchylky, zejména ohledně směřování k určitému banálnímu postoji některých družstev k historickým hodnotám. V tomto ohledu jde o skutečně důležitý problém. Proto představitelé hnutí navrhují provést srovnávací testy tak, aby se Švédsko dozvědělo o nejzajímavějších zkušenostech z jiných zemí, které by mu umožnili vrátit se k tradičním hodnotám. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím Mezi družstevním hnutím a zaměstnavatelskými organizacemi ve Švédsku probíhají strukturované formální i neformální diskuse. V rámci sociálního dialogu vyjednává KFO kolektivní smlouvy s odborovými organizacemi, které zastupují prakticky všechny pracovníky, protože míra členství v odborových organizacích je velmi vysoká. Mezi družstevním a odborovým hnutím nicméně existují určité historické vazby; některé velké družstevní skupiny zůstávají blízko odborovým organizacím. Odborové organizace jsou členy asociací, jejichž cílem je podporovat rozvoj družstevního hnutí. Jejich úloha v regionálním rozvoji je uznávána konfederacemi odborových svazů. Proto, podle zástupců hnutí, je třeba zajistit ještě větší rozšíření těchto diskusí, v rámci kterých by bylo možno probrat mnohá další ustanovení směrnice SCE, na které se zatím nedostalo. V současné době zatím diskuse o tomto bodě nemají žádný oficiální charakter. Mezi objekty zájmu, který je třeba vzbudit uvnitř sociálního dialogu patří : segment sociálních družstev pro zajištění práce, s cílem bojovat proti nezaměstnanosti v handicapovaných skupinách. Směrnice SCE Před převzetím směrnice a před započetím platnosti Nařízení, svolala vláda sociální partnery a družstevní hnutí aby vyjádřily své komentáře k navrhovanému zákonu. 21
Převzetí Směrnice o účasti zaměstnanců bylo schváleno bez velkých problémů, protože družstevní hnutí tomu bylo nakloněno a zaměstnavatelské organizace družstev již dříve vyjádřily svá pozitivní stanoviska k evropské akciové společnosti. Švédské zákony byly založeny na historickém dialogu a sociální legislativě. Naproti tomu k pravidlům statutu evropského družstva byly nějaké výhrady.
22
3. Cesty k zamyšlení a doporučení Celkově lze říci, že přizpůsobení směrnice národním kontextům se ukazuje jako velmi složité. Pokud některé země tuto směrnici považují za krok vpřed z hlediska účasti, jiné ji naopak považují za krok vzad. Tento souhrn se nezabývá právními otázkami, jejichž řešení přísluší jednotlivým členským státům. Tento dokument řeší otázky účasti. Jinými slovy, jak můžeme podpořit kompletní a úplné zapojení zaměstnanců do evropské družstevní společnosti?
3.1. Problémy zjištěné touto studií Jak zajistit vyšší účast ? Účast sebou přináší několik konkrétních problémů, z nichž nejdůležitější jsou : •
spojeny s převzetím slova: kdo se může účastni? Jaká je úloha odborových organizací mezi nárokováním a jednáním?
•
spojeny se závazky: kam až můžeme zajít v oblasti účasti?
•
spojeny s mocenskými hrátkami: jaké je místo každého účastníka v procesu přijímání rozhodnutí ?
Jak kontrolovat vedení firmy? Vedení společnosti zajišťují specialisté, jejichž cílem je zajištění ekonomické efektivnosti firmy. Jakým způsobem je tato ekonomická efektivnost definována a kolektivně projednána? Aplikace družstevních principů může být v rozporu s požadavky na zajištění ekonomické efektivnosti firmy. Existuje ještě dnes profese "družstevního manažera", který se liší od standardního "obchodního manažera"? Některé národní zkušenosti by stálo za to využít.
23
Jaká jsou specifika pracovních družstev v Evropě? Jedná se o problém specifik statutu pracovních družstev v Evropě. Tuto otázku nařízení a směrnice neřeší. Co představuje evropská definice družstva? Do jaké míry se promítá do běžného světa zaměstnavatelů? Zejména v otázkách zaměstnání, inovace v řízení lidských zdrojů, výměny informací, transparentnosti, apod. Jak pracovat s možnostmi oportunistického chování? Jedná se o problém přemístění. Statut evropské družstevní společnosti může nabídnout možnost přemístění. Evropská družstevní společnosti si může zvolit za místo své registrace zemi, která je z daňového hlediska výhodnější a vytvářet výrobní jednotky v zemi, kde jsou náklady na práci menší. Jak probíhá rozdělení zisků a rezerv? Jaké místo pro jakou odborářskou činnost? Tato situace by měla poskytnout látku k přemýšlení o novém způsobu směřování činnosti odborů. Otázka se týká zejména rovnováhy mezi nárokováním a schopností účastnit se řízení podniku při dodržování určitého počtu demokratických principů. Z tohoto pohledu ukazuje kanadská studie kdy se může odborářská logika dostat do sporu s participativními kroky5. Na druhou stranu ale také ukazuje jak lze odbory posílit aktivní účastí. Jak řešit dvojí roli zaměstnance - společníka? Toto je jeden ze zásadních bodů problematiky pracovních družstev. Napětí mezi kapitálem / prací ? Je třeba říci, že na tuto otázku směrnice nepřináší žádnou odpověď. Směrnice hovoří o zaměstnancích, ale neřeší problém zaměstnanců společníků.
5
Lapointe P.-A. (2000), "Účast a demokracie v práci", 22. kongres Mezinárodní asociace zaměstnaneckých vztahů, Tokio
24
3.2. Cesty k vytvoření evropské družstevní společnosti Kromě snahy Evropské komise, přispěla tato studie k objevení způsobu, pomocí kterého může družstevní hnutí získat nový statut. Zde přinášíme souhrnné informace Názor Evropské unie Nové příležitosti trhu: Evropská družstevní společnost musí umožnit 1) rozvoj podnikání 2) sdružování prostředků pro podporu prodeje výrobků vyrobených v družstevním i podnikatelském sektoru obecně. Boj proti nezaměstnanosti : Evropská unie často poukazovala na skutečnost, že družstevní společnosti mohou mít velký potenciál pro vytváření nových pracovních míst. Rozvoj těchto společností znamená také navrhovat smysluplná řešení pro boj s nezaměstnaností. Názor zúčastněných stran Obraz : přijetí statutu evropské družstevní společnosti může pro družstvo znamenat strategickou výhodu v podobě změny jejího obrazu. Ztělesnění nadnárodní a evropské identity může družstevnímu hnutí přidat na důvěryhodnosti. Regulace globalizace : evropská družstevní společnost může umožnit sladění procesu globalizace, který se přímo dotýká četných družstev (zejména těch západních) s někdy již zapomenutými družstevními principy. Přeshraniční zaměstnanci : evropská družstevní společnost se může stát hybnou silou pro vytvoření přeshraničních družstev. Srovnávací testy : vytvoření přeshraničních družstev přispěje také k podpoře výměny "dobrých zvyklostí" mezi jednotlivými zeměmi při spojení výkonnosti hospodářství s demokratickými principy.
25
Závěr Zjevně zatím neexistuje projekt vytvoření evropské družstevní společnosti (SCE) v sektoru pracovních družstev. Nicméně se kolem procesu přejímání směrnice rozvinul skutečně dynamický sociální dialog. Jednotliví účastníci si text přizpůsobili tak, aby byl v jejich národních legislativách a praxi smysluplný. Nicméně existuje stále velké množství problémů, které je třeba vyřešit pro vytvoření účinného dialogu, který by vedl k přijetí praktických opatření v Evropské unii. Evropská družstevní společnost je pro Evropskou unii nástrojem pro rozvoj a podporu vnitřního trhu, ale také nástrojem evropské integrace. V dialogu, který na toto téma vedou družstevní a odborové hnutí máme skutečně historickou příležitost přestavět podmínky vedení dialogu mezi dvěma historickými větvemi dělnického hnutí.
26
