SIMPLY CLEVER
Hana Scholleová
ŠKODA Superb Combi se zavazadlovým prostorem o objemu až 1 865 litrË Bližší informace na ŠKODA Info-line 800 600 000 www.skoda-auto.cz
Kombinovaná spotºeba a emise CO2 modelu Superb Combi: 4,4–10,2 l/100 km, 114–237 g/km
Hana Michael Scholleová Armstrong
EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ
VËz pºipravený pro velká ísla
PRO NEEKONOMY
2. vydání
Ekonomické a finanční řízení
pro neekonomy 2., aktualizované a rozšířené vydání Účetní výkazy
a co v nich najdeme Výnosy, náklady a zisk Způsoby financování podniku Řízení zásob, pohledávek, závazků a cash flow Investice a jejich efektivita Finanční analýza a poměrové ukazatele
Hana Scholleová
Ekonomické a finanční řízení
pro neekonomy 2., aktualizované a rozšířené vydání
Grada Publishing
Upozornìní pro ètenáøe a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná èást této tištìné èi elektronické knihy nesmí být reprodukována a šíøena v papírové, elektronické èi jiné podobì bez pøedchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávnìné užití této knihy bude trestnì stíháno.
Doc. RNDr. Ing. Hana Scholleová, Ph.D.
Ekonomické a finanèní øízení pro neekonomy 2., aktualizované a rozšíøené vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4697. publikaci Odbornì recenzovali: Prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. Doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vìdecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Odpovìdné redaktorky Mgr. Lucie N. Marková, Mgr. Kamila Nováková Sazba a grafická úprava Milan Vokál Poèet stran 272 Druhé vydání, Praha 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Photo © fotobanka allphoto
ISBN 978-80-247-4004-1 (tištìná verze) ISBN 978-80-247-7717-7 (elektronická verze ve formátu PDF)
verze osvit 4 opr.; 4.2. 2012 opravená str. 5, 71
Obsah O autorce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Pøedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1. Úèetní výkazy a co v nich najdeme . . . . . . . . . . . . . 1.1 Rozvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíklady k procvièení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Výkaz zisku a ztráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíklady k procvièení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Výkaz o penìžních tocích (cash flow) . . . . . . . . . . 1.3.1 Rozdíl mezi pøíjmy a výnosy, výdaji a náklady 1.3.2 Proè sestavujeme výkaz cash flow? . . . . . . Pøíklady k procvièení . . . . . . . . . . . . . . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Výnosy, náklady a zisk . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Metody stanovení nákladové funkce . . . . . . 1.4.2 Výnosy, náklady a bod zvratu . . . . . . . . . 1.4.3 Hrubé rozpìtí . . . . . . . . . . . . . . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíklady k procvièení . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
13 15 19 20 21 27 28 30 30 33 40 41 42 43 48 52 53 54
2. Zpùsoby financování podniku . . . . . . . . . 2.1 Minimalizace nákladù na kapitál . . . . . 2.1.1 Ratingový model urèování WACC Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Bilanèní pravidla . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Zlaté bilanèní pravidlo . . . . . . 2.2.2 Pravidlo vyrovnání rizika . . . . . 2.2.3 Pari pravidlo . . . . . . . . . . . 2.2.4 Rùstové pravidlo . . . . . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Finanèní páka . . . . . . . . . . . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíklady k procvièení . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
61 64 71 74 74 74 77 78 78 79 80 82 83
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
3. Krátkodobé finanèní øízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 3.1 Obratový cyklus penìz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 3.2 Pracovní kapitál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 3.3 Složky pracovního kapitálu a možnosti jejich øízení . . . . . . . . . . . . . 96 3.3.1 Zásoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 3.3.2 Pohledávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 3.3.3 Možnosti øízení pohledávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 3.3.4 Krátkodobý finanèní majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 3.4 Vztah øízení pracovního kapitálu a cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . 104 3.5 Financování pracovního kapitálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 3.5.1 Krátkodobé závazky jako zdroj financování . . . . . . . . . . . . 109 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Pøíklady k procvièení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 4. Investice a jejich efektivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Hodnocení podnikových investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Metody hodnocení investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Statické metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Dynamické metody hodnocení investic . . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Metoda èisté souèasné hodnoty (Net Present Value, NPV) 4.3.2 Vnitøní výnosové procento (Internal Rate of Return, IRR) 4.3.3 Index ziskovosti (Profitability Index, PI) . . . . . . . . . 4.3.4 Doba návratnosti, splacení (Payback Period, PP) . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíklady k procvièení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Financování investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.1 Financování vlastním kapitálem . . . . . . . . . . . . . . 4.4.2 Financování cizím kapitálem . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.3 Leasing jako zpùsob financování investic . . . . . . . . . 4.5 Inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Obnovovací investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíklady k procvièení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
117 120 124 124 124 129 129 132 133 135 136 138 140 142 142 142 145 153 154 155 158
5. Finanèní analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Horizontální a vertikální analýza úèetních výkazù 5.2 Pomìrové ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Ukazatele rentability . . . . . . . . . . . 5.2.2 Ukazatele likvidity . . . . . . . . . . . . 5.2.3 Ukazatele aktivity . . . . . . . . . . . . 5.2.4 Ukazatele zadluženosti . . . . . . . . . 5.2.5 Ukazatele kapitálového trhu . . . . . . . 5.2.6 Ukazatele produktivity . . . . . . . . . 5.3 Analýza èistého pracovního kapitálu . . . . . . . 5.4 Souhrnné indexy hodnocení podniku . . . . . . . 5.4.1 Altmanova analýza . . . . . . . . . . . 5.4.2 Index IN05 . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
161 166 175 175 177 178 181 182 184 186 189 189 190
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
5.5 5.6
Hodnotové ukazatele (EVA) Srovnávání . . . . . . . . . Shrnutí . . . . . . . . . . . Pøíklady k procvièení . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
192 194 197 198
Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 Øešení pøíkladù . 1. kapitola 2. kapitola 3. kapitola 4. kapitola 5. kapitola
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
207 209 220 226 233 240
Výsledky testù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Pøílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 Pøehled použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 Shrnutí/Summary. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267
O autorce n 9
O autorce
Doc. RNDr. Ing. Hana Scholleová, Ph.D. Po absolvování Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v roce 1988 vystudovala na Fakultì podnikohospodáøské Vysoké škole ekonomické v Praze obor Podniková ekonomika a management bakaláøské, magisterské i doktorské studium. Od roku 1996 pùsobí jako odborná asistentka, nyní docentka na katedøe podnikové ekonomiky, vyuèovala a vyuèuje kurzy související zejména s øízením podnikových financí (Podniková ekonomika, Controlling, Oceòování podniku, Reálné opce, Finance podniku, Strategické kapitálové investice), participuje na pøedmìtech vedlejší specializace Finanèní manažer a na pøípravì kurzù programu MBA. Je autorkou a spoluautorkou øady èlánkù s problematikou investic do reálných aktiv, projektù rychlého rozvoje a stanovování jejich hodnoty. Napsala nebo se autorsky podílela i na knihách Investièní controlling, Hodnota flexibility – Reálné opce, Manažerské finance, Chování podniku v procesu globalizace, Ekonomický slovník, Inovace nástrojù ekonomiky a managementu organizací, Nová ekonomika – nové pøíležitosti? a dalších. Spolupracuje s firemní praxí a lektorsky se podílí na pøednáškové èinnosti pro Controller Institut, Institut oceòování majetku, VOX aj.
O autorce
Pøedmluva n 11
Pøedmluva
Podíváme-li se na podnik jako na živý organizmus, má øadu funkcí a èinností, které jsou mezi sebou provázány a musí reagovat na podmínky z okolí, ať již jsou pøíznivé, èi ne. Položme si otázku – jaký úkol v tomto organizmu má ekonomické a finanèní øízení? Není pøímo svázáno s výrobou, není tedy dùležité? Dùležité je umìt vyrobit kvalitní produkt nebo poskytovat dobré služby, umìt je prodat, a to dráž než vyrobit… Proè se zabývat financemi v podniku? Není to jen nutné zlo? Finance jsou svázány se vším, obíhají všemi èástmi podniku, nìkde jsou vidìt ménì, nìkde více. Že se pokazil výrobní stroj, je viditelné ihned v okamžiku závady – na rozdíl od porouchaných financí. Jako u èlovìka – všichni známe pocit, když nás bolí noha, ruka, hlava, sledujeme se a snažíme se bolest odstranit, léèit… Pøitom nejèastìjší pøíèinou tìžkých onemocnìní a smrti nejsou vyvrtnuté kotníky, bolestivý žluèník nebo migréna, ale problémy obìhového systému, které vèas nikdo nezaznamenal. A analogicky u podniku to jsou problémy finanèního rázu. V první øadì je tøeba mít motivaci… Proè byste se mìli zajímat o finance, když nejste ani ekonom, ani finanèní øeditel, jen máte svou práci a chcete ji dìlat poøádnì? Každý, kdo nesedí doma a nekouká jen do zdi, se dennodennì setkává s podnikovými financemi, nìkdy viditelnì, jindy aniž to zaznamená. Možná jsou pro vás finance velkým exotickým zvíøetem, slonem, u kterého máte pocit, že se mu nikdy nemùžete dostat pod kùži. Jistì víte, že se slonem mùžete bojovat, mùžete ho i porazit, ale dlouhodobì je daleko pøínosnìjší, když si ho ochoèíte a on bude pracovat pro vás. Tato kniha by vám mìla pomoci poznat finance a cesty, jak jejich systém pochopit, pokoøit a využít ve svùj prospìch. Co mùžete èekat? Jen minimum teorie, ale øadu pøíkladù, jak systémy fungují, jak jsou provázané, a to na jednoduchých pøíkladech, které se vás nebudou snažit ohromit èísly úètù èi naprosto cizími výrazy. Pøístupnou formou vysvìtlíme základní ekonomické kategorie tak, aby nové poznatky byly pøímo aplikovatelné. Existují firmy, které mají vynikající produkty, velmi dobré technické a organizaèní øízení podniku, a pøitom se u nich objevují tu a tam výkyvy èi dílèí problémy zpùsobené mezerami v ekonomickém a finanèním øízení. A právì nalezení a odstranìní tìchto mezer mùže prudce zvednout prosperitu podniku. Text je prùbìžnì doplnìn ilustrativními pøíklady, v závìru kapitol naleznete další pøíklady, jejichž øešení je umístìno na konci knihy, aby ètenáøe nedemotivovalo. Ke každé kaPøedmluva
12 n Ekonomické a finanèní øízení pro neekonomy
pitole jsou pøipojeny i úvahové otázky a testy, které by vás mìly pøinutit znovu se nad probranou problematikou zamyslet a zkontrolovat, zda jste pøeètené správnì pochopili. Nebojte se, i pro tyto úkoly jsou na konci knihy zaøazena hodnocení. První kapitola je vìnována základním úèetním výkazùm; neudìlá z vás úèetního, ale mìli byste pochopit, co ve výkazech mùžete hledat a najít, o èem vypovídají, jak jsou vzájemnì provázané. Dozvíte se také, jak pracovat s výnosy a náklady, aby bylo firemní hospodaøení úspìšné. Druhá kapitola rozebírá základní zpùsoby financování, ukazuje jejich výhody a nevýhody v návaznosti na majetek, který potøebuje podnik profinancovat, a nároènost na cenu kapitálu. Dává k dispozici základní pravidla, kterými je možné se pøi rozhodování o struktuøe a množství potøebného kapitálu øídit. Tøetí kapitola je orientována na krátkodobé finanèní øízení, upozoròuje na aspekty, kterými by se mìl podnikatel zabývat pøi øízení pracovního kapitálu a hledání jeho optimální výše, a to jak na stranì obìžného majetku, tak i krátkodobých závazkù. Ètvrtá kapitola poskytuje návody, jak pøistupovat k rozhodování o dalším rozvoji podniku prostøednictvím investic, jakými metodami investice hodnotit, kdy je pøijmout, èi zamítnout a kde na nì vzít dodateèný kapitál. Pátá kapitola umožòuje podívat se na podnik jako celek prostøednictvím komplexního hodnocení jeho èinnosti odrážející se ve finanèních výsledcích – tj. prostøednictvím finanèní analýzy. Ukazuje jednotlivé metody i jejich praktické použití a vzájemnou provázanost, ale i možné interpretace. Po prostudování této knihy byste mìli vìdìt, co se vám snaží sdìlit úèetní, jak se vás pokouší obalamutit vìøitel, kdy použít leasing a kdy je lepší se zadlužit, za jakých okolností je pro vás skuteènì výhodný kontokorent, proè nemáte na úètu peníze a jak je tam dostat…, ale také proè po vás finanèní øeditel chce, abyste snížili zásoby, proè máte nìkomu dávat slevu za vèasné placení, ale sám platit pozdìji, jak mùžete jako zamìstnanec argumentovat, abyste mohl dostat vyšší mzdu… Tak proè to nezkusit?
KAPITOLA 1
Úèetní výkazy a co v nich najdeme
Úèetní výkazy a co v nich najdeme n 15
1.1 Rozvaha Èeské pøísloví „Dvakrát mìø a jednou øež“ nás nabádá, abychom vìci øešili s rozvahou. Co je to rozvaha? Jako obyèejný èlovìk si sednete a pøemýšlíte… Jako ekonom nebo úèetní zaènete sèítat své majetky a zdroje. Rozvaha je úèetní výkaz, jehož plnou formu naleznete v pøíloze 1, ale my se na ni podíváme z hlediska základních informací, které v ní lze najít. Pojïme se podívat na pøípad malé Alenky, která si také mùže vytvoøit svou rozvahu – a to ve formì jednoduché tabulky. Pøíklad Maminka pošle Alenku nakoupit – dává jí 50 Kè a øíká – kup chleba, mléko, 2 jogurty a pro sebe si mùžeš koupit èokoládu, zbytek penìz si pak dej do pokladnièky. Alenka má štìstí, protože je u nich na návštìvì hodná teta, která jí pøidá ještì 20 Kè, aby si mohla koupit poøádnou èokoládu. Kdyby si Alenka sestavila svou rozvahu, sepsala by si svùj majetek (tj. to, co má – odbornì tomu øíkáme aktiva) a kapitál (tj. kde na to vzala peníze – odbornì tomu øíkáme pasiva). Tab. 1.1 Rozvaha Alenky poté, co obdržela peníze Majetek (aktiva)
Kè
peníze v ruce
70
Celkem
70
Kapitál (pasiva)
Kè
maminka
50
teta
20
Celkem
70
Za hodinu pøijde Alenka s nákupní taškou a úètenkou z obchodu: pøinesla chleba za 18 Kè, mléko za 15 Kè, 2 jogurty za 16 Kè, èokoládu za 16 Kè a v ruce drží pìtikorunu, se kterou bìží k pokladnièce. Kdyby si sestavila rozvahu nyní, odrážela by nové skuteènosti a vypadala by takto: Tab. 1.2 Rozvaha Alenky po nákupu Majetek (aktiva)
Kè
Kapitál (pasiva)
Kè
potraviny, z toho:
65
maminka
50
chleba
18
teta
20
mléko
15
jogurty (2 × 8)
16
èokoláda
16
peníze v ruce
5 Celkem
70
Celkem
70
Vidíme, jak se rozvaha Alenky mìní, a je jasné, že až jí za chvíli maminka nákup vezme, její rozvaha bude vypadat zase úplnì jinak. To znamená, že rozvaha se v èase mìní a je dùležité vždy uvádìt èasový okamžik, ke kterému byla sestavena.
Úèetní výkazy a co v nich najdeme
16 n Ekonomické a finanèní øízení pro neekonomy
Rozvaha podniku popisuje stav majetku (aktiv) a kapitálu (pasiv) vždy k urèitému datu; øíkáme, že velièiny v ní obsažené jsou stavové.
Kdy se v podniku sestavuje rozvaha? Teoreticky by se mohla rozvaha sestavovat kdykoli, ale protože v øízení podniku jsou i jiné úkoly než si jako Harpagon sèítat majetky a kapitály, obvykle je sestavována pøi úèetní závìrce – ať už øádné, nebo mimoøádné.
Co všechno mùžeme najít v rozvaze podniku? Aktiva
Dlouhodobý majetek
Nehmotný (software, licence…) Hmotný (pozemky, budovy, stroje…) Finanèní (nakoupené akcie jiných firem…)
Obìžný majetek
Zásoby (materiálu, nedokonèené výroby, zboží…) Pohledávky (odbìratel nám ještì nezaplatil a my u nìj máme peníze) Krátkodobý finanèní majetek (peníze v pokladnì, na bìžném úètu…)
Pasiva
Vlastní kapitál
Základní kapitál Vytváøené fondy ze zisku Zisky ponechané v podniku pro další rozvoj
Cizí zdroje
Dlouhodobé (úvìr u banky na dobu delší než 1 rok…) Krátkodobé (dosud nezaplacené peníze za dodaný materiál, úvìr u banky, nevyplacené mzdy, danì…) Rezervy
Obr. 1.1 Rozvaha podniku
Jak se pozná, který majetek je dlouhodobý a který obìžný? n Mezi dlouhodobý majetek jsou zahrnuty vìci, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kè a mají provoznì-technické funkce delší než jeden rok; mìly by sloužit podniku k vytváøení dalšího ekonomického užitku. n Obìžný majetek je takový, který se neustále mìní podle èinnosti firmy, obíhá – za peníze je poøízen materiál, ten je opracován a z nìj vytvoøen výrobek, který si odveze odbìratel, zaplatí za nìj, a tím se získají další peníze, za které mùže být znovu zakoupen materiál…
Èím se liší vlastní a cizí kapitál? Obojí má pøece podnikatel ve svém podniku. n Vlastní kapitál je ten, který je zakladatelem vložen do podniku na zaèátku podnikání nebo postupnì navyšovaný tím, že podnik má zisk a vlastník ho nepoužívá pro sebe, ale ponechává ho v podniku pro jeho další rozvoj.
Úèetní výkazy a co v nich najdeme n 17
n Cizí kapitál má podnikatel pouze zapùjèen a bude ho muset nìkdy vrátit. Doba používání je dána obvykle smluvnì pøedem. V pøípadì bankovních zdrojù nebo i jiných dlouhodobých pùjèek se k nim váže i platba za zapùjèení penìz (úrok). Èást krátkodobých zdrojù podnikatel používá zdarma; obvykle jde o prostøedky, u nichž je definováno, kdy mají být zaplaceny a v této dobì je zahrnuto i prodlení.
Je dobré, aby podnikatel mìl víc pasiv než aktiv? Aktiv a pasiv musí být vždy stejnì – není možné, abychom legálním zpùsobem poøídili majetek, na který jsme nemìli zdroje, a naopak není možné, aby se èást kapitálu nìkam jen tak ztratila. Strana pasiv nám totiž ukazuje, z jakých prostøedkù jsme poøídili majetek – aktiva a pasiva jsou dvìma stranami jedné mince. Jak v pasivech, tak v aktivech lze najít ještì položku èasového rozlišení aktiv a pasiv, tzv. ostatní aktiva nebo pasiva. Podrobné èlenìní rozvahy najdete v pøíloze 1, kde je struktura rozvahy v zákonem pøedepsané formì. V prvním sloupci jsou oznaèeny jednotlivé øádky èíslováním, které pomáhá orientaci v položkách. Základním znaèením jsou velká písmena – ty oznaèují nejhrubší rozdìlení aktiv (pasiv), pak následují øímské èíslice a za další teèkou arabské èíslice. Èím podrobnìjší úroveò aktiva (pasiva), tím má u sebe více znaèek (písmeno + èíslice). Položka na vyšší úrovni je vždy dána souètem položek pøíslušející nižší úrovnì. Napøíklad se mùžeme podívat na B. Dlouhodobý majetek. Ten je souètem položky B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek, B.II. Dlouhodobý hmotný majetek a B.III. Dlouhodobý finanèní majetek. Zároveò napø. položka B.II. Dlouhodobý hmotný majetek je souètem položek Pozemky, Stavby atd., které jsou oznaèeny jako B.II.1. až B.II.9. Na stranì aktiv je o dva sloupce více pro èísla než na stranì pasiv, kde se uvádí jen hodnoty tohoto a minulého období, zatímco sloupce na stranì aktiv, urèené pro aktuální období, mají tajemné názvy brutto, korekce a netto. Skuteèná hodnota aktiva je netto, nicménì nìkterá aktiva jsme poøídili kdysi za jinou cenu (podívejte se na své auto, jak se ztrácí jeho hodnota), takže pro vyrovnání na skuteènou cenu uplatòujeme korekci, vyjadøující opotøebení majetku. K vysvìtlení jejího použití se ještì vrátíme u dalších úèetních výkazù. V rozvaze platí tzv. základní bilanèní princip: aktiva = pasiva. Pøíklad Pan Karel Vazba je knihaø, který váže knihy, ale tiskne i vizitky, dìlá desky pro certifikáty, uznání a diplomy na zakázku apod. Rozhodl se, že se postaví na vlastní nohy a založí podnik. Bohužel jeho firma není ještì pøíliš známá, tak zatím získal jedinou zakázku. Z pøebytku èasu se pak rozhodl, že si udìlá malou inventuru svého majetku a kapitálu. Pøitom zjistil, že kromì dílnièky s pozemkem za 100 tis. Kè má stroje za 150 tis. Kè. Na zakázku nakoupil a spotøeboval materiál za 150 tis. Kè, ale moc mu to nevadí, protože za nìj ještì nezaplatil. No co, vždyť firma, pro kterou udìlal èestná uznání za 160 tis. Kè, mu taky nezaplatila. Do podnikání vložil na zaèátku roku 500 tis. Kè. Kolik by mìl najít v pokladnì? Pan Vazba si seète svá aktiva a pasiva (viz tab. 1.3).
18 n Ekonomické a finanèní øízení pro neekonomy Tab. 1.3 Rozvaha pana Vazby Majetek (aktiva)
tis. Kè
Kapitál (pasiva)
tis. Kè
Dlouhodobý majetek
250
Vlastní kapitál
500
dílna s pozemkem
100
Cizí kapitál
150
stroje
150
krátkodobé závazky z obchodních vztahù (nezaplacený materiál)
Obìžný majetek
150
160
pohledávka (èestná uznání) pokladna
?
Celkem
Celkem
650
Hodnota aktiv celkem, ale bez penìz v pokladnì je 410 tis. Kè. Pøebyteèný kapitál musí být nìkde uložen – nemá-li pan Vazba již žádný jiný majetek, mìl by ho mít v hotovosti nebo na úètu. To znamená, že aby bylo splnìno základní pravidlo bilance, musí v pokladnì (nebo na úètu) být 650 – 410 = 240 tis. Kè. Co se stane, když firma, která panu Vazbovi dluží 160 tis. Kè, se rozhodne mu zaplatit? Jaké zmìny nastanou v jeho rozvaze? Samozøejmì, že zmizí pohledávka 160 tisíc Kè, ale nemùže se jen tak ztratit, protože to by znamenalo, že by bylo porušeno základní pravidlo bilance (aktiva = pasiva).
Rozvaha (bilance) není jen vykazováním „pro papíry“, ale pøesnì odráží situaci v podniku.
Pøi uhrazení pohledávky pøijdou panu Vazbovi peníze na úèet (ve výši pohledávky) a zároveò zmizí pohledávka. Potom bude strana aktiv vypadat viz tab. 1.4. Tab. 1.4 Zmìny v aktivech v souvislosti s uhrazením pohledávky Aktiva (tis. Kè)
pùvodnì
po uhrazení pohledávky
Dlouhodobý majetek
250
250
Obìžný majetek
400
400
pohledávka
160
–
pokladna
240
240 + 160
650
650
Celkem
popis události
uhrazení pohledávky – mizí pøibyly peníze z uhrazení pohledávky celkový stav se nezmìnil
Na stranì pasiv nedojde k žádné zmìnì. Pan Vazba má nyní na úètu 400 tis. Kè a rozhodne se, že i on zaplatí svùj dluh svému dodavateli materiálu. Jak se to projeví v rozvaze? Pan Vazba vezme 150 tis. Kè z bìžného úètu a dá je dodavateli. To znamená, že tím pádem už mu nebude nic dlužit – zmizí jeho závazek vùèi dodavateli. Podívejme se, jaké zmìny tedy nastanou oproti poslednímu stavu rozvahy (viz tab. 1.5).
Úèetní výkazy a co v nich najdeme n 19 Tab. 1.5 Zmìny v aktivech v souvislosti se zaplacením závazku Aktiva (tis. Kè)
pùvodnì
po zmìnì
Dlouhodobý majetek
250
250
Obìžný majetek
400
Peníze
400
Celkem
650
500
Pasiva (tis. Kè)
pùvodnì
po zmìnì
Vlastní kapitál
500
500
250
Cizí kapitál
150
0
400 – 150 = 250
Krátkodobý závazek
150
150 – 150 = 0
Celkem
650
500
Tentokrát se zmìnily položky peníze a krátkodobé závazky a celková výše aktiv a pasiv poklesla, ale tak, že opìt je splnìn bilanèní princip (aktiva = pasiva). Zkuste samostatnì do rozvahy promítnout situaci, kdy: a) pan Vazba uhradí jen polovinu závazku, b) pan Vazba dále pøijme od nového zákazníka zálohu 100 tis. Kè. Øešení naleznete na konci knihy v Øešení pøíkladù.
V pøedchozích pøíkladech jsme si mohli všimnout, že není možné, aby se nìjaká zmìna odehrála jen na jednom místì rozvahy – každá zmìna musí mít svùj pùvod a dùsledek, a proto se musí odrazit ve zmìnì dvou položek (možná i více, ale vždy jde rozložit do krokù na dvou místech). V rozvaze mohou nastat tyto zmìny: n Pokles (rùst) jedné položky aktiv a rùst jiné položky (napø. pan Vazba dostal na úèet peníze za èestná uznání, která dávno zákazníkovi odevzdal, ale ten mu za nì tehdy nezaplatil). n Pokles (rùst) jedné položky pasiv a rùst jiné položky (krátkodobý dluh byl smlouvou pøeveden na dlouhodobý). n Rùst (pokles) jedné položky na stranì aktiv i pasiv (napø. když si podnikatel pùjèí peníze od banky – na stranì pasiv vzroste o pøíslušnou èástku krátkodobý cizí kapitál, na stranì aktiv se získané peníze objeví v pokladnì). Zároveò o stejnou èástku vzroste (poklesne) celkový souèet aktiv i pasiv. V pøípadì poklesu mùže jít napø. o zaplacení dluhu (jak tomu bylo u pana Vazby).
Shrnutí n Rozvaha je úèetní výkaz, který eviduje stav majetku a kapitálu v podniku k urèitému datu. n Majetek se nazývá aktiva a zdroje, ze kterých byl poøízen, kapitál neboli pasiva. n Bilanèní princip øíká: aktiva = pasiva. n Bìhem života podniku se velikost položek v rozvaze stále mìní, ale musí být zachován bilanèní princip, což znamená, že se zmìna nikdy nemùže odrazit pouze v jedné položce.
20 n Ekonomické a finanèní øízení pro neekonomy
Pøíklady k procvièení Pøíklad 1.1 Roztøiïte vyjmenované položky na aktiva a pasiva: pohledávky, závazky, zásoby, zisk, ztráta, vlastní kapitál, úvìr, základní kapitál, dlouhodobý nehmotný majetek, závazky k zamìstnancùm, peníze na úètu.
Pøíklad 1.2 Pan Švec pøerušil spravování bot a zaèal zjišťovat, co ve své živnosti má a nemá. Sepsal si všechny položky, na které narazil: n n n n n n n n n
dílna s pozemkem verpánek, øezací stroj gumy, podrážky, nitì apod. pokladna základní kapitál nerozdìlený zisk fondy ze zisku úvìr u banky pohledávka (odbìratel nezaplatil) n nezaplaceno dodavateli
300 000 Kè 200 000 Kè 50 000 Kè 100 000 Kè 600 000 Kè 45 000 Kè 15 000 Kè 100 000 Kè 130 000 Kè 20 000 Kè
Sestavte jeho souèasnou rozvahu. Jak velký je jeho vlastní kapitál? Jak velký je jeho obìžný majetek?
Pøíklad 1.3 Pan Švec se kromì zákazníkù a kontroly z finanèního úøadu nejèastìji setkává s panem Tkadlecem, od kterého kupuje speciální textilie a nitì, a panem Gumou, který mu dodává podrážky a imitace kùží. Obèas jedná i s panem Baťkem, který od nìj odebírá vìtší množství polotovarù na gumáky. Minulý mìsíc mu pan Tkadlec pøivezl auto plné materiálu s tím, že zaplatit staèí až za týden – a asi na to zapomnìl, takže pan Švec nezaplatil. Panu Gumovi by se tohle stát nemohlo – vždycky, když si pan Švec nìco objedná, nechá si od nìj pùlku èástky vyplatit jako zálohu, teï zrovna zaplatil 10 tis. Kè jako zálohu na dodávku podrážek, které pøivezou v pondìlí. Pan Batìk je velký zákazník, a tak si mùže dovolit tvrdší jednání – naloží polotovary na gumáky a zaplatí, až vyrobí a prodá gumáky, což nìkdy trvá i dva mìsíce; minulý týden odvezl, co mohl, papíry vyplnil a od té doby se nic nedìje. Posuïte pravdivost následujících tvrzení: Tvrzení A
Pan Tkadlec má pohledávku u pana Švece.
B
Pan Švec má pohledávku u pana Tkadlece.
C
Pan Tkadlec má závazek k panu Švecovi.
ano, nebo ne?
Pokraèování
Úèetní výkazy a co v nich najdeme n 21
Pokraèování Tvrzení D
Pan Švec má závazek k panu Tkadlecovi.
E
Pan Guma má pohledávku u pana Švece.
F
Pan Švec má pohledávku u pana Gumy.
G
Pan Guma má závazek k panu Švecovi.
H
Pan Švec má závazek k panu Gumovi.
I
Pan Batìk má pohledávku u pana Švece.
J
Pan Švec má pohledávku u pana Baťka.
K
Pan Batìk má závazek k panu Švecovi.
L
Pan Švec má závazek k panu Baťkovi.
ano, nebo ne?
Pøíklad 1.4 Pankrác, Servác a Bonifác jsou zmrzlí muži, a tak se rozhodnou, že se v blízké restauraci rozehøejí. U kuchaøky Žofie si objednají tøi grogy. Pánové je vypijí, pookøejí, ale když mají zaplatit, ukáže se, že peníze má jen Pankrác. Zaplatí tedy za sebe a Bonifáce. Servác je v této restauraci víc než doma, a tak se dohodne s Žofií, že útratu uhradí zítra. Kdo má u koho závazek a kdo pohledávku? Zdùvodnìte jejich pùvod.
1.2 Výkaz zisku a ztráty Úèelem založení podniku je vykonávání èinnosti, která má sloužit k vytváøení ziskù a rùstu podniku èi pøesnìji jeho tržní hodnoty. Úèetní výkaz, který sleduje výsledky hospodaøení podniku, se nazývá Výkaz zisku a ztráty a je spíše znám pod lidovým názvem výsledovka nebo zkratkou VZZ. Pøi vykonávání hlavní èinnosti podniku vzniká produkt, který je pak dodáván na trhy a prodáván. Tím podnik realizuje výnosy. Zároveò pøi tvorbì produktu (ať již jde o výrobky, nebo služby) dochází ke spotøebì výrobních faktorù (práce, zásoby, majetek), èímž vznikají náklady.
Výnos je penìžní vyjádøení výsledkù hospodaøení podniku – nezáleží na tom, zda byla provedena skuteèná penìžní transakce (tj. zda za dodaný výrobek nebo odvedenou službu bylo skuteènì zaplaceno). Náklad je penìžním vyjádøením spotøeby podniku – opìt bez závislosti na tom, zda skuteènì probìhla penìžní transakce. Výkaz zisku a ztráty obsahuje tzv. tokové velièiny, sleduje vždy výnosy a náklady vztahující se k urèitému období (v prùbìhu celého období), je proto nutné znát zaèátek a konec období, za které se výsledovka sestavuje. Obvykle to bývá kalendáøní rok.
22 n Ekonomické a finanèní øízení pro neekonomy
Jak výnosy, tak náklady se ve výkazu zisku a ztráty rozdìlují do tøí podskupin, na výnosy a náklady: n z provozní èinnosti, n z finanèní èinnosti, n z mimoøádné èinnosti. V provozní èinnosti jsou výnosy a náklady týkající se hlavní èinnosti podniku, tj. výnosy z prodeje nakoupených a pozdìji prodaných výrobkù nìkoho jiného, výnosy z prodeje vlastních výrobkù a služeb nebo prodeje dlouhodobého majetku. Když od nich odeèteme jednotlivé náklady, tj. spotøebu vynaloženou na získání výnosù, dostaneme hospodáøský výsledek z provozní èinnosti podniku, tzv. provozní zisk nebo ztrátu. Mezi základní provozní náklady patøí náklady na nákup zboží, spotøeba materiálu, energie, mzdy, poplatky, odpisy… Udìlejme odboèku a vysvìtleme si, co jsou to odpisy. Odpisy jsou definovány jako penìžní vyjádøení fyzického opotøebení dlouhodobého majetku. Co si pod tím pøedstavit a jak je to zahrnuto do úèetních výkazù? Vraťme se k panu Vazbovi. Na zaèátku podnikání si koupí nový knihaøský lis. Urèitì stál nemalé peníze, pøitom do provozních nákladù ho není možné zahrnout. Proè? Zkrachoval by? Nemìl by žádné zisky? Ale vždyť za nìj opravdu peníze dal… To sice ano, ale náklady odrážejí spotøebu (nikoli vydané peníze) a ke spotøebì lisu dochází jeho postupným opotøebováním – k celkovému opotøebení nedojde bìhem nìkolika dnù nebo do roka. I pan Vazba oèekává, že na nìm bude pracovat nìkolik let, proto je namístì každý rok zapoèítat jen èásteèné opotøebení. Je tøeba si uvìdomit, že výkaz zisku a ztráty slouží i samotnému podnikateli jako pøehled o hospodaøení podniku, ale také slouží státu k vymìøování daòové povinnosti – èím vìtší zisk, tím vìtší danì odvádìné do státní pokladny. A jak pan Vazba, tak i jiní podnikatelé by radìji danì neplatili… Kdyby bylo možné i dlouhodobý majetek zahrnovat do provozního zisku, docházelo by vždy v prosinci (nebo pøesnìji k datu daòové uzávìrky) k obrovským investicím, které by mìly za úèel zejména vyrovnat výnosy a náklady tak, aby jejich rozdíl, tedy zisk, byl minimální. Proto je možné dlouhodobý majetek jen „rozkouskovat“ a zahrnovat do provozních nákladù (prostøednictvím odpisù) postupnì po nìkolik dalších let. Zpùsob dìlení má však svá zákonem daná pravidla, která mùžeme najít napø. v zákonì o dani z pøíjmu è. 586/1992 Sb. Propoèet odpisù závisí: n na výši poøizovací ceny investièního majetku, n na zaøazení do odpisových skupin a n na zvoleném zpùsobu odepisování. Podle zákona o dani z pøíjmu je dlouhodobý majetek rozdìlen do šesti odpisových skupin podle druhù; nejkratší doba odepisování je 3 roky (napø. kanceláøské potøeby, kola, dobytek, laboratorní sklo) a naopak nejdelší doba odepisování je 50 let a týká se zejména staveb dlouhodobého charakteru (napø. kostely, knihovny, železnice, studny). Podle zaøazení do odpisové skupiny jsou pak stanoveny postupy výpoètu daòových odpisù.
Úèetní výkazy a co v nich najdeme n 23
Pøi lineárním zpùsobu odepisování1 je první rok odpisová sazba pøibližnì polovièní, ostatní roky je pak již stejná. (Je logické, že na konci doby odepisování musí být odepsáno 100 % majetku.) (Pozn.: Pozemky jsou výjimkou, neodepisují se, protože opotøebením neztrácejí hodnotu.) Pøíklad Víme, že si pan Vazba koupil nový falcovací stroj za 200 000 Kè. Jaké budou v pøíštích letech jeho odpisy, když si zjistil, že tento stroj patøí podle zákona do 2. odpisové skupiny, což znamená, že se odepisuje po dobu 5 let, a to tak, že lineární odpisy první rok budou 11 % z celkové poøizovací ceny a další roky 22,25 % z celkové poøizovací ceny? Øešení: Poøizovací cena:
200 000 Kè
Odpisy 1. rok: Odpisy další roky: Kontrola:
0,11 × 200 000 = 22 000 Kè 0,2225 × 200 000 = 44 500 Kè 22 000 + 4 × 44 500 = 200 000 Kè
Tab. 1.6 Odpisy a klesání hodnoty stroje v prùbìhu odepisování (v Kè) rok poèáteèní cena odpisy zùstatková cena
1
2
3
4
5
200 000
178 000
133 500
89 000
44 500
22 000
44 500
44 500
44 500
44 500
178 000
133 500
89 000
44 500
0
Na konci pátého roku bude stroj zcela odepsán, tj. jeho zùstatková cena bude nulová.
Co jsou to tedy odpisy? Platí se nìkam? Znamená to, že když si podnikatel koupí stroj, zaplatí za nìj a pak ještì platí odpisy? Nikoli, podnikatel si koupí stroj, tj. dlouhodobý hmotný majetek, jehož spotøeba neprobíhá v prùbìhu jednoho roku, není možné ho tudíž zahrnout ve výsledovce mezi spotøebovaný materiál. Proto se prostøednictvím odpisù zahrne do výsledovky postupnì v nìkolika následujících letech až do úplného opotøebování. V této souvislosti už ale neprobíhají žádné platby.
Neodrazí se ale ubývání majetku i v rozvaze? Jakým zpùsobem? Víme, že když dojde ke spotøebì materiálu, zmizí tento materiál ze skladu a tím pádem i ze zásob v obìžných aktivech. Jak se ale zachytí postupné snižování hodnoty stroje, který stále existuje a pracuje? Podíváme-li se na plnou formu rozvahy (viz pøíloha 1), pak vidíme, že za popisem položek už není jen jeden sloupec, ale sloupce tøi – brutto, korekce a netto. Ve sloupci brutto je hodnota neopotøebovaných aktiv, ve sloupci korekce je souèet odpisù, které se k daným aktivùm vztahují (nìkdy se pro nì užívá termín oprávky), a sloupec netto pak udává èistou hodnotu aktiv, se kterou budeme pracovat pøi hodnocení podniku. Vraťme se zpìt k výkazu zisku a ztráty (výsledovce). Jak jsme si již øekli, postupným seètením výnosù a odeètením nákladù pøímo souvisejících s provozem podniku dostáváme hos1 Existuje i tzv. „zrychlené odepisování“.
