Statutární město Ostrava
Průmyslové zóny města Ostravy a jejich budoucnost KLUB REGIONALISTŮ Ing. Daniel Adamčík Magistrát města Ostravy Odbor ekonomického rozvoje Oddělení strategických projektů 15.3.2012
www.ostrava.cz
Rozvojová lokalita Mošnov
Historie zóny a výhled do budoucna 2005 - zájem společnosti Hyundai o zónu, na základě vládního usnesení zóna získává statut strategické zóny a její plocha se rozšiřuje na 200ha 2006 - první tři investoři v zóně – Behr, Plakor a Cromodora Wheels 2007 - příprava rozšířeného území (demolice, sanace) 2008 - pozemky v zóně získává společnost Free Zone Ostrava 2009 - v zóně získává pozemky společnost HB Reavis Group CZ, která plánuje přípravu multimodálního logistického centra 2009-2011 - realizace a dokončení staveb technické infrastruktury, včetně posílení kapacity elektrické energie 2012/2013 - realizace kolejového napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava K 31.12.2011 společnosti umístěné v zóně investovaly nebo oznámily záměr investovat více než 6,5 mld. Kč a vytvořily cca 1414 nových pracovních míst. Investice SMO: 283 mil. Kč / Investice státu cca 793 mil. Kč. (výkupy nemovitostí, technická infrastruktura)
Multimodální logistické centrum Mošnov
Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová -
-
Příprava zóny započala v roce 1999, realizace probíhala v letech 2000-2007 Původně byla městem připravena plocha 30+30 ha, následně území rozšířila společnost CTP Invest o 50ha (celková plocha PZ je 110 ha) Náklady na přípravu zóny, výkupy pozemků a stavbu potřebné infrastruktury hradilo z převážné části statutární město Ostrava (celkové náklady zhruba 679 mil. Kč, město 560 mil. Kč) V současné době působí v zóně přes 40 společností Celkové investice v zóně dosáhly přes 7,7 mld. Kč (k 31.12.2011) Vytvořeno bylo 6955 nových přímých pracovních míst (k 31.12.2011) Zóna získala za roky 2004, 2005, 2007 a 2009 ocenění Ministerstva průmyslu a obchodu v soutěži o průmyslovou nemovitost roku (1. a 2. místo pro město Ostravu a 2x1. místo pro CTPark Ostrava) Další rozšiřování zóny městem bylo zatím odloženo – finančně náročné, majetkové problémy, chybí ÚP
PZ Hrabová – stav 2000-2003
PZ Hrabová – stav 2008-2009
110 ha
Areál Vědecko-technologického parku Ostrava
MFB III. MFB IV.
ELCOM MFB II.
Univerzitní kampus
Ingeteam MFB I. IT4Innovation
Základní údaje o projektu Rozšíření VTPO • Lokalita se nachází v docházkové vzdálenosti stávajícího areálu VŠB-TU, kampusu VŠB a fakultní nemocnice • Rozdělení na 3. etapy, realizace dle finančních možností města • Celková plocha je cca 26,5 ha, z toho již bylo vykoupeno cca 17,6ha • Majetkově sceleno území pro plánovanou 1.etapu (cca 10ha) • Náklady SMO na výkupy pozemků dosud byly cca 79 mil. Kč, zbývá zhruba 53-88 mil. Kč • Odhadované náklady na výstavbu technické infrastruktury ve fázi studie jsou cca 387-400 mil. Kč • Předpokládané financování z prostředků MPO/SMO • Probíhá změna územního plánu – území má být vyčleněno pro vědu a výzkum (změna ÚP v I.pololetí 2012) – zde je kladen důraz na maximalizaci ploch zeleně a klidových zón
Rozšíření VTPO - vizualizace
Rozvojová zóna Hrušov –Centrum města
35 ha Dálnice D1
Projekt „Gravitační odvodnění Hrušova“ - projekt řeší přípravu technické infrastruktury území, stěžejní částí je navýšení terénu o cca 3,5m (vyrovnání propadu území vlivem důlní činnosti) - V červnu 2010 požádalo SMO o dotaci – schválena meziresortní komisí při MPO (přiznaná výše dotace je 1547 mil. Kč) - V současné době je vydáno stanovisko EIA, je zpracována dokumentace pro území rozhodnutí, v nejbližších týdnech bude požádáno o územní rozhodnutí - V platném územím plánu je plocha vymezena pro lehký průmyslu, omezena je podmínkou realizace asanace, která má statut veřejně prospěšné stavby (možnost vyvlastnění pozemků) - Realizace projektu by měla probíhat v letech 2013 až 2014
Přehled zón – základní údaje
Počet nově vytvořených pracovních míst k 31.12.2011
Soukromé investované zdroje (mld.Kč)
1 076 000 000
1414
6,5
Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová
679 000 000
6955
7,7
Vědecko-technologický park Ostrava
412 000 000
650
-
2 167 000 000
9 019
14,2 +
Průmyslová zóna/Park
Strategická průmyslová zóna Ostrava-Mošnov
Celkem
Investované veřejné zdroje (v Kč)
Vývoj počtu zaměstnanců v průmyslových zónách
8000 7000
SPZ OstravaMošnov PZ OstravaHrabová SPZ Nošovice
6000 5000 4000 3000 2000
VTP Ostrava
1000 0
* K 30.6.2011
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010 2011 *
Vývoj nezaměstnanosti v Ostravě a HDP v Moravskoslezském kraji v letech 2001 až 2009 20
400 350 300
16 250 14
200 150
12
100 10 50 8
0
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
HDP v mld. Kč
Nezaměstnanost v %
18
Přímé zahraniční investice v mld. Kč (kumulativně) 140
120
y = 10,967x - 17,361
PZI v mld. Kč
100 80
y = 3,5291x + 19,878
60
y = 2,7318x + 12,941 40 20
0 -20
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Ostrava
8,02
15,26
19,23
19,20
24,29
41,06
46,91
43,33
87,60 109,31 114,68 121,24 122,21
Brno
15,66
27,01
35,83
41,04
41,25
48,65
52,00
35,99
39,48
41,58
51,25
74,77
75,06
Plzeň
7,41
14,85
20,72
24,56
37,84
38,20
32,94
35,03
36,43
37,84
37,09
46,95
46,97
Poznámka: Data k 31.12.2011, absolutní hodnoty. Údaje za rok 2010 zahrnují pouze projekty agentury CzechInvest, celková data za rok 2010 budou k dispozici v březnu 2012. Zdroj: ČNB, CzechInvest
2010
17
Přínosy a pozitivní hlediska přípravy PZ - Vytváření nových pracovních míst – přímých i nepřímých (setrvání obyvatel v regionu, příchod nových) - Růst HDP Ostravy / MSK, zvyšování konkurenceschopnosti - Zánik neefektivních druhů výroby a služeb
- Příchod nejnovějších technologií a postupů - Investice šetrné k životnímu prostředí - Dokončení a rozvoj potřebné infrastruktury - Vznik Mezinárodní školy - Zbohatnutí vlastníků půdy
- Neekonomické přínosy (nižší kriminalita, gemblerství atd)
Negativa vytváření průmyslových zón - Zábor zemědělské půdy, vytváření nových brownfieldů - Růst cen specifických druhů „produktů“ (?) - Nárůst dopravy (?) - Integrace nových kultur, zvyků (?)
Klíčová úloha státu při vytváření PZ/SPZ - Stát je či byl hlavní hybnou silou rozvoje průmyslových zón, tzv. servisní organizací je Agentura CzechInvest - Investice do zón pochází téměř výhradně z mimorozpočtových zdrojů (většinou se jedná o příjmy z privatizace) - Hlavním legislativním nástrojem je zákon o investičních pobídkách (č. 72/2000 Sb. v aktuálním znění) - Současná podoba zákona umožňuje podporu především investic s vyšší přidanou hodnotou, např. R&D, případně investice v nejméně rozvinutých regionech či částech ČR - Na špici investic v Evropě, prakticky i světově se ČR pohybovala v letech 2004-2006 (např. příchod Hyundai, TPCA atd) - Jednou z prvních podpořených zón v ČR byla zóna v Karviné
Současná neutěšená situace – co s ní? - Současný poměrně tristní (ve srovnání s vrcholem) stav obsazování státem podpořených PZ/SPZ novými investory je dán několik zásadními zlomy v přístupu státu - r. 2008 – personální změny v nejúspěšnější a nejakceschopnější agentuře pro podporu investic v CEE - r. 2007/2008 – v platnost vstupuje novela zákona o IP, chybná reakce na situaci v rámci přístupu „dost bylo montoven“ - r. 2009/2010 – příchod/dopady globální ekonomické krize a neschopnost reagovat na vzniklou situaci - r. 2010 – úhrada za vynětí ze ZPF z důvodu ochrany půdy v reakci na solární boom narostla cca 10-20násobně!!! Cena za vynětí v mnoha případech převyšuje cenu samotného pozemku! - Pocit velkého sebeuspokojení ČR a naopak velká aktivita okolních států (Slovensko/Polsko), která systém pobídek ČR de facto okopírovaly, vylepšily a ušily na míru svým silným stránkám
- Nová strategie konkurenceschopnosti ČR, jejíž dílčí součástí je rovněž část určená na podporu nových investic - Nejaktuálněji změna zákona o investičních pobídkách (MPO)
Zhodnocení efektivnosti vynaložených prostředků - Studie dopadů investice Hyundai na Moravskoslezský kraj (ARR, Berman Group, 07/2007) - Studie ekonomických dopadů realizace strategické průmyslové zóny Triangle (Zahradník, Jedlička – 01/2008) - Studie dopadu investičních pobídek (CzechInvest/Delloite, 03/2010)
*** Z přislíbených pobídek čerpají reálně investoři mezi 20-40% *** *** Bez pobídek by investovalo jen cca 27% firem *** *** Každá 1 Kč vložená do zón a pobídek investorů se státu vrátila přímo cca 8,65 násobně *** *** Vliv příchodu Hyundai na růst ekonomiky ČR se odhaduje v rozmezí 1-2 procentního bodu po zahájení výroby ***
Co nás čeká… a nemine??? - Klíčovým faktorem dalšího vývoje bude přístup státu k investičním pobídkám – správný mix přilákání „montoven“ a R&D - Rozvoj zón již prakticky dosáhl svého vrcholu před 3-4 lety, strategie dalšího rozvoje, kterou by měl určovat především stát, je však značně nejistá a bez jasného cíle… - Nutno zatraktivnit ČR jako „sexy“ lokalitu pro zahraniční i domácí investice, snížit byrokratickou zátěž, podporovat ty subjekty, které přichází do ČR zaměstnávat pracovní sílu a jsou orientovány především na vývoz - Dalšími faktory bude možnost pokračování čerpání státních prostředků pro přípravu zón, změna výše poplatků za vynětí půdy z ZPF
- Klíčovým faktorem se ukazuje udržení a rozvoj investic těch společností, které přišly v době největšího boomu na počátku nového tisíciletí
Děkuji za pozornost…
www.ostrava.cz
