Průmyslové vlastnictví a licence při podnikání
Tomáš Ciprovský
Průmyslové vzory
přednáška č. 5
Průmyslové vzory - předpisy
národní –
zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů („ZPV“)
komunitární –
nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. 12. 2001 o průmyslových vzorech Společenství
Průmyslové vzory - předpisy
mezinárodní – –
Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů (2. 7. 1999) Pařížská unijní úmluva (vztahuje se na všechna průmyslová práva, viz výklad o patentech)
Vymezení pojmů (§ 2 ZPV)
průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení
Příklady průmyslových vzorů
střih oblečení, tvar obuvi automobil (karoserie, zrcátka, interiér atd.) nábytek, svítidla, topná tělesa láhve, obaly na výrobky hračky (autíčka, panenky) počítače, televize, fotoaparáty, mobily potraviny (tvar, barva)
Právní ochrana (§ 1 ZPV)
ochrana je poskytována pouze těm průmyslovým vzorům, které jsou zapsány v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví („Úřad“) průmyslový vzor můţe být současně chráněn i jako dílo nebo ochranná známka
Podmínky ochrany (§ 3-5 ZPV)
průmyslový vzor musí splňovat dva znaky – –
novost (přede dnem podání přihlášky nebyl zpřístupněn veřejnosti) individuální povaha (celkový dojem, který vyvolává u informovaného uţivatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uţivatele vyvolávají jiţ existující průmyslové vzory)
Výjimky z ochrany (§ 8-9 ZPV)
Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor – –
který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy je-li jiţ v České republice zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti
Doba trvání ochrany (§ 11 ZPV)
průmyslový vzor je chráněn 5 let ode dne podání přihlášky (tuto dobu lze opakovaně prodluţovat) maximální doba právní ochrany je 25 let
Právo k průmyslovému vzoru (§ 12)
právo k průmyslovému vzoru náleţí – –
původci (spolupůvodci) vzoru jeho právnímu nástupci (smluvní nabyvatel, dědic)
přihlášku průmyslového vzoru můţe podat pouze tato osoba
Zaměstnanecký průmyslový vzor (§ 13)
pokud je průmyslový vzor vytvořen zaměstnancem při plnění jeho pracovních úkolů, náleţí právo k průmyslovému vzoru (právo podat přihlášku) zaměstnavateli pokud zaměstnavatel toto právo nevyuţije do 3 měsíců, přechází právo zpět na původce průmyslového vzoru původce má právo na přiměřenou odměnu
Účinky průmyslového vzoru (§ 19)
majitel zapsaného průmyslového vzoru má výlučné právo – –
–
uţívat průmyslový vzor poskytnout souhlas s uţíváním průmyslového vzoru jiným osobám nebo na ně právo na průmyslový vzor převést bránit třetím osobám uţívat jej bez jeho souhlasu (uţíváním se rozumí výroba, uvedení na trh, dovoz, vývoz)
Omezení práv (§ 23 ZPV)
práva z průmyslového vzoru se nevztahují –
na jednání třetích osob uskutečněná
–
pro neobchodní účely pro experimentální účely pro účely citace nebo výuky
na zařízení lodí a letadel, dostanou-li se přechodně na území ČR (a na dovoz náhradních dílů k nim)
Omezení práv (§ 24-25 ZPV)
pokud byl výrobek s příslušným průmyslovým vzorem uveden na trh v ČR/EU/Evropském hospodářském prostoru majitelem průmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem, nemůţe majitel průmyslového vzoru jeho uţívání dále bránit (vyčerpání práv) pokud někdo uţíval průmyslový vzor předtím neţ si jej někdo jiný zaregistroval, můţe ho pouţívat i nadále (právo předchozího uživatele)
Vlastnická oprávnění (§ 30-33 ZPV)
práva k průmyslovému vzoru se převádí písemnou smlouvou, která nabývá vůči třetím osobám účinnosti zápisem do rejstříku právo užívat průmyslový vzor se uděluje licenční smlouvou (výlučná/nevýlučná licence), téţ zapisovanou do rejstříku zapsaný průmyslový vzor můţe být předmětem zástavního práva práva k průmyslovému vzoru mohou současně náleţet více osobám (spoluvlastnictví)
Řízení o přihlášce (§ 34-45 ZPV)
řízení probíhá na základě přihlášky průmyslového vzoru podané u Úřadu Úřad přezkoumá, zda jsou splněny podmínky pro zápis průmyslového vzoru – pokud ano, zapíše průmyslový vzor do rejstříku a zveřejní jej ve věstníku
Průmyslový vzor Společenství
nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. 12. 2001 zaloţilo průmyslový vzor Společenství jedná se o relativně nenákladný způsob zajištění ochrany průmyslového vzoru na celém území EU (poplatky činí cca 350 EUR, bez nákladů na zastupování, zastoupení není povinné)
Průmyslový vzor Společenství
existují dvě formy průmyslového vzoru –
–
nezapsaný průmyslový vzor (vzniká zcela automaticky bez jakékoliv registrace, umoţňuje majiteli bránit vyuţití průmyslového vzoru bez jeho souhlasu, ochrana trvá 3 roky) zapsaný průmyslový vzor (průmyslový vzor registrovaný u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu v Alicante ve Španělsku, platí pro celé EU, max. doba ochrany činí 25 let)
Mezinárodní přihláška
na základě Ženevského aktu Haagské dohody (1999) lze podat mezinárodní přihlášku průmyslového vzoru u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) průmyslový vzor pak platí pro zvolené země Haagské unie (pokud k němu Úřady těchto zemí nevznesly ve stanovené lhůtě námitky)
Topografie polovodičových výrobků
zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, stanoví specifický režim pro ochranu počítačových čipů počítačové čipy není moţno chránit patentem (nejde o čip jako takový, ale o jeho specifické vnitřní uspořádání) a vhodná není ani autorskoprávní ochrana (znesnadňuje další zlepšování čipu bez souhlasu autora)
Topografie polovodičových výrobků
topografie polovodičových výrobků se zapisují do zvláštního rejstříku vedeného Úřadem obsah práv je obdobný jako u ostatních předmětů průmyslového vlastnictví ochrana trvá 10 let od registrace
Označení původu a zeměpisná označení
přednáška č. 6
Označení původu - předpisy
národní –
zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení („ZO“)
komunitární –
–
nařízení Rady (ES) č. 510/2006 z 20. 3. 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin směrnice Rady ES 79/112/EEC o sblíţení zákonů členských států v oblasti označování a předvádění potravin a reklamy jich se týkající
Označení původu - předpisy
mezinárodní – –
Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu (č. 67/1975 Sb.) Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboţí (č. 64/1963 Sb.)
Základní pojmy (§ 2 ZO)
označení původu = název oblasti, určitého místa nebo země pouţívaný k označení zboţí pocházejícího z tohoto území –
–
jestliţe kvalita nebo vlastnosti tohoto zboţí jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory jestliţe výroba, zpracování a příprava takového zboţí probíhá ve vymezeném území
Základní pojmy (§ 2 ZO)
zeměpisné označení = název oblasti, určitého místa nebo země pouţívaný k označení zboţí pocházejícího z tohoto území –
–
jestliţe toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu jestliţe výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboţí probíhá ve vymezeném území
Zeměpisné označení
pro zeměpisné označení platí pravidla, týkající se označení původu, obdobně zeměpisné označení se od označení původu liší tím, ţe postačí, ţe se v daném území realizuje část výrobního procesu (výroba, zpracování, nebo příprava) a stejně tak není nutně třeba ani specifická kvalita nebo vlastnosti zboţí (stačí pověst)
Příklady (chráněno v EU)
označení původu –
Ţatecký chmel, Nošovické kysané zelí, Český kmín, Pohořelický kapr
zeměpisná označení –
Budějovické pivo, Hořické trubičky, Mariánskolázeňské oplatky, Štramberské uši, Třeboňský kapr
Právní ochrana (§ 3-4 ZO)
označení původu se zapisuje do rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví nelze zapsat označení původu –
– –
které by působilo klamavě (jednalo by se sice o pravdivé označení místa, odkud zboţí pochází, ale bylo by zaměnitelné s jiným místem) které by představovalo obecný název zboţí které by bylo shodné jako dříve zapsané označení původu nebo ochranná známka
Žádost o zápis (§ 5 ZO)
ţádost o zápis označení původu můţe podat – –
sdružení výrobců nebo zpracovatelů pro zboţí pocházející z příslušného území jednotlivá fyzická nebo právnická osoba, pokud jako jediná vyrábí/zpracovává zboţí mající vymezené specifické vlastnosti
poznámka: jestliţe má označení původu registrováno sdruţení, má nový výrobce právo na přijetí za jeho člena
Žádost o zápis (§ 5 ZO)
ţádost o zápis musí obsahovat – – –
– –
znění označení původu označení ţadatele a provozovny vymezení území výčet zboţí a jeho specifických vlastností u potravin a zemědělských produktů tzv. specifikace (podrobnější informace o sloţení a výrobě)
Řízení o žádosti (§ 7 ZO)
Úřad posoudí, zda ţádost splňuje všechny zákonné náleţitosti, a v případě, ţe ano, zapíše označení původu do rejstříku a oznámí jej ve věstníku
Účinky zápisu (§ 8 ZO)
ochrana označení původu vzniká dnem zápisu do rejstříku a je časově neomezená zapsané označení původu, můţe na své výrobky umisťovat pouze ten, kdo jej vyrábí na vymezeném území za dodrţení stanoveného standardu kvality a specifických vlastností
Účinky zápisu (§ 8 ZO)
právo uţívat zapsané označení původu má kaţdý, kdo splní stanovené podmínky (nikoliv pouze ten, kdo nechal označení původu zaregistrovat) na označení původu není moţno udělit licenci
Práva ze zápisu (§ 23 ZO)
zapsané označení původu je chráněno – – – –
proti obchodnímu uţití na zboţí, které nesplňuje podmínky zápisu proti zneuţití, napodobení nebo připomínání, (výrazy „typ“, „druh“, „napodobeno“) proti jakémukoliv jinému lţivému nebo klamavému označení o zeměpisném původu proti veškerému jednání, které by mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboţí
Porušení práv (§ 24 ZO)
kaţdý se můţe domáhat, aby bylo zakázáno uţívat zapsané označení pro zboţí, které nesplňuje stanovené podmínky, a aby takové zboţí bylo staţeno z trhu
Komunitární zápis
na základě nařízení Rady (ES) č. 510/2006 lze zapsat – –
chráněné označení původu (CHOP) chráněné zeměpisné označení (CHZO)
které má účinky pro všechny státy EU ţádost o zápis se podává u Úřadu ve státě, v němţ se nachází místo původu zboţí
Komunitární zápis
řízení o ţádosti má dvě fáze –
–
v národní fázi přezkoumá ţádost Úřad, součástí přezkumu je vyţádání vyjádření Ministerstva zemědělství a zveřejnění ţádosti ve věstníku, kdy k ní můţe kdokoliv vznést námitky v komunitární fázi přezkoumá ţádost Komise (poté, co jí byla ţádost postoupena Úřadem), v případě kladného vyřízení zapíše CHOP/CHZO do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení
Mezinárodní zápis
dle Lisabonské dohody (č. 67/1975 Sb.) lze poţádat o zápis označení původu jiţ dříve uznaného v zemi, odkud pochází, do rejstříku Světové organizace duševního vlastnictví tento zápis má účinky pro všechny smluvní státy (je jich cca 20), pokud k němu nevznesou do jednoho roku námitku
Ekonomické aspekty
označení původu je ceněnou součástí majetku podnikatele jeho největší výhodou je trvalá platnost (není třeba ochranu obnovovat) a vazba na území (zajišťuje určité výsadní postavení výrobce, zejména v rámci EU)
Práva k odrůdám rostlin
zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin stanoví specifický reţim pro ochranu šlechtitelů o zápisu práv k odrůdám rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský maximální doba ochrany je 25-30 let podle typu odrůdy
Ochranné známky
přednáška č. 7
Ochranné známky - předpisy
národní –
zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách („ZN“)
komunitární –
nařízení Rady ES č. 207/2009, o ochranné známce Společenství
Průmyslové vzory - předpisy
mezinárodní –
–
Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. 4. 1891 (č. 65/1975 Sb.) Smlouva o známkovém právu (TLT) (č.199/1996 Sb.)
Ochranná známka (§ 1 ZN)
ochrannou známkou můţe být – –
označení schopné grafického znázornění (slova, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku) pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky (sluţby) jedné osoby od výrobků (sluţeb) jiné osoby
ochranná známka se zapisuje do rejstříku vedeného Úřadem
Ochranná známka - příklady
Ochranná známka - příklady
příklady slovních ochranných známek: – – –
názvy produktů (Microsoft Office) reklamní hesla (Nokia – Connecting People) názvy internetových domén (www.google.cz)
Ekonomický význam
ochranné známky odlišují výrobky nebo sluţby, vypovídají o jejích původu a tím usnadňují spotřebitelům orientaci (poskytují záruku jakosti) tím, ţe je ochranná značka trvale spojena s určitým zboţím konkrétního výrobce, má silnější propagační účinky (chrání investice do reklamy)
Odmítnutí zápisu (§ 4-7)
nelze zapsat ochrannou známku, která – –
–
nesplňuje definiční znaky (§ 1) je tvořena výlučně údaji, které slouţí k určení druhu zboží, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby, příp. jiných vlastností je tvořena slovy obecného jazyka (nebo slovy uţívanými v obchodních zvyklostech)
Odmítnutí zápisu (§ 4-6)
nelze zapsat ochrannou známku, která – – – – – –
nesplňuje definiční znaky (§ 1) je tvořena výlučně údaji, které slouţí k určení druhu zboží, jakosti, množství, zeměpisného původu apod. (*) je tvořena slovy obecného jazyka (nebo slovy uţívanými v obchodních zvyklostech) (*) je klamavá (povaha, jakost, zeměpisný původ) je v rozporu s veřejným pořádkem/dobrými mravy je shodná s dříve zapsanou známkou, jejíţ majitel nedal k zápisu souhlasu
(*) neplatí, pokud označení získalo uţíváním v obchodním styku ve vztahu k výrobkům/sluţbám přihlašovatele rozlišovací způsobilost
Odmítnutí zápisu (§ 7)
ochrannou známku nelze zapsat i tehdy, jestliţe k zápisu vznese námitky oprávněná osoba oprávněnou osobou je – –
majitel starší ochranné známky (pokud existuje moţnost záměny známek v očích veřejnosti) majitel jiného průmyslového práva nebo autor díla, pokud by mohlo být pouţíváním ochranné známky toto právo dotčeno
Práva z ochranné známky (§ 8 ZN)
ochranná známka se vţdy zapisuje pro určité skupiny výrobků nebo sluţeb majitel ochranné známky má výlučné právo užívat ve spojení s těmito výrobky (sluţbami) zaregistrované označení (s dodatkem ®) za užívání se povaţuje – – – –
umísťování označení na výrobky nabízení výrobků pod tímto označením dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením uţívání v obchodních listinách a v reklamě
Práva z ochranné známky (§ 8 ZN)
nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky uţívat –
–
označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo sluţby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána, označení, u něhoţ z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou (příp. podobnosti výrobků nebo sluţeb) existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti
Práva z ochranné známky (§ 8 ZN)
nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky uţívat –
označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho uţívání by nepoctivě těţilo z dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu
Vyčerpání práv (§ 11 ZN)
vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat její uţívání na výrobcích, které byly s touto ochrannou známkou uvedeny na trh v ČR (v EU) s jeho souhlasem –
výjimka: pokud má vlastník ochranné známky oprávněné důvody zakázat pozdější obchodní vyuţití výrobků (pokud se stav výrobků po jejich uvedení na trh změnil nebo zhoršil)
Vyčerpání práv (§ 12 ZN)
vlastník starší ochranné známky nemůţe bránit uţívání nové shodné nebo podobné ochranné známky, jestliţe strpěl její užívání po dobu 5 let ode dne, kdy se o jejím uţívání dozvěděl –
výjimka: právo není časově omezeno, pokud přihláška ochranné známky nebyla podána v dobré víře
Doba platnosti (§ 29 ZN)
zápis ochranné známky platí 10 let od podání přihlášky tuto dobu je moţno na základě ţádosti podané u Úřadu neomezeně prodluţovat
Nevyužívání známky (§ 13-14 ZN)
pokud není ochranná známka po dobu 5 let vyuţívána pro výrobky nebo sluţby, pro které byla zapsána – –
ztrácí schopnost blokovat nové shodné či podobné ochranné známky můţe být Úřadem na návrh třetí osoby zrušena
Vlastnické právo (§ 15 ZN)
vlastnické právo k ochranné známce lze převádět písemnou smlouvou, která se zapisuje do rejstříku vedeného Úřadem právo uţívat ochrannou známku lze zaloţit písemnou licenční smlouvou, rovněţ zapisovanou do rejstříku
Kolektivní ochranná známka (§ 35)
kolektivní ochranná známka = ochranná známka, kterou mají zaregistrováni společně všichni členové určitého sdruţení (má odlišovat jejich výrobky) kolektivní ochranná známka je nepřevoditelná a nelze na ni poskytnout licenci (vyuţívat ji mohou pouze členové sdruţení, je tedy třeba stát se členem)
Řízení o zápisu (§ 19-28 ZN)
řízení se zahajuje u Úřadu podáním přihlášky (krom vyobrazení ochranné známky musí obsahovat zejména seznam výrobků nebo sluţeb, pro které má být známka zapsána) první fázi řízení představuje formální průzkum (posuzování formálních náleţitostí přihlášky), po níţ následuje věcný průzkum (zákaz zápisu, shoda se staršími známkami)
Řízení o zápisu (§ 19-28 ZN)
jestliţe přihláška úspěšně projde věcným průzkumem, je zveřejněna ve věstníku v této fázi můţe kdokoliv uplatnit připomínky, oprávněné osoby pak mohou vznést námitky (Úřad o nich vydává samostatné rozhodnutí) jestliţe se neobjeví ţádná překáţka, provede Úřad zápis ochranné známky do rejstříku
Ochranná známka Společenství
upravena v nařízení Rady ES č. 207/2009, o ochranné známce Společenství základní princip: na základě registrace ochranné známky u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) v Alicante získá vlastník ochranné známky právní ochranu před neoprávněným uţíváním v celé EU podání přihlášky jedné ochranné známky stojí cca 1000 EUR doba ochrany činí 10 let (lze opakovaně prodlouţit)
Mezinárodní ochranná známka
na základě Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. 4. 1891 (č. 65/1975 Sb.) je moţno pomocí jediného zápisu ochranné známky u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ţenevě dosáhnout ochrany ve vybraných smluvních státech (jednotlivé smluvní státy mohou účinky zápisu do 1 roku odmítnout) před podáním mezinárodní přihlášky je třeba podat národní přihlášku v zemi původu přihlašovatele doba ochrany činí 10 let (lze prodlouţit)