2
trend
Václav Klaus: Jednání nejstar‰í demokratické politické strany povaÏuji za dÛleÏité
Prezident republiky poprvé na sjezdu âSSD Pane pfiedsedo, váÏené delegátky a delegáti, dûkuji za opûtovné pozvání na vበsjezd. Va‰e pozvání jsem tentokráte pfiijal, protoÏe va‰e jednání, jednání nejstar‰í demokratické politické strany v âeské republice, která je v souãasnosti hlavní opoziãní silou, povaÏuji v kontextu událostí poslední doby za dÛleÏité. ¨ Mám na mysli na‰i vnitropolitickou nestabilitu i zhor‰ující se ekonomickou situaci. Vበsjezd jsem se rozhodl nav‰tívit s pln˘m vûdomím toho, Ïe je âSSD stranou, která mne v loÀské prezidentské volbû nepodporovala a která – spolu se sv˘mi politick˘mi spojenci – na úfiad hlavy státu kandidovala a prosazovala svého protikandidáta. Takov˘ postup je v demokratickém státû normální a vyjadfiuje samu podstatu demokracie. LoÀskou prezidentskou volbu a vበpostoj v ní zmiÀuji i proto, abych hned v úvodu svého vystoupení pfiipomnûl fakt, Ïe politická v˘chodiska va‰í strany s m˘mi totoÏná nejsou. Pfiesto bych chtûl zdÛraznit, Ïe jako nejvy‰‰í ústavní pfiedstavitel âeské republiky – v rámci sv˘ch pravomocí a povinností – jednám vÏdy s respektem k zájmÛm v‰ech na________ Fotofrafie na 1. stranû: Milo‰ Scgmiedberger
‰ich rozhodujících politick˘ch seskupení a Ïe k nim pfiistupuji z hlediska republiky a jejích obãanÛ jako celku.
oprostit od malicherností, osobních nevraÏivostí ãi politikafiení, které jsou tak typické pro politické zápasy u nás.
Demonstrovat odpovûdnost
Hledání v˘chodiska ze souãasné situace
VÏdy jsem také byl a i v budoucnu zÛstanu odpÛrcem kabinetní politiky, provádûné za zády politick˘ch subjektÛ. Své kroky ãiním vefiejnû a b˘vám za
Nevolám po tom, aby bylo v na‰í zemi po dobu hospodáfiské recese nebo po dobu ãeského pfiedsednictví Evropské unii omezeno ãi dokonce zastaveno bûÏné politické zápolení. Takové moralistní ãi moralizující v˘zvy by byly nejen plané, ale i zbyteãné. Politick˘ zápas stran v pravo-levém spektru je pfiirozen˘ a pro hledání v˘chodisek ze souãasné situace mÛÏe b˘t i plodn˘. Chci v‰ak naléhavû apelovat – a to jak nalevo, ta napravo – aby Ïádná z na‰ich klíãov˘ch politick˘ch stran nepodlehla poku‰ení zneuÏít pfiirozen˘ch obav obãanÛ z komplikující se hospodáfiské situace. Taková taktika by snad mohla pfiinést krátkodob˘ volební úspûch, ale po‰kodila by hlavní strategick˘ cíl, onen zmínûn˘ spoleãn˘ jmenovatel, na nûmÏ, jak vûfiím, jsme schopni se shodnout. Tím je budování elementární dÛvûry obãanÛ v nበstát, v nበdemokratick˘ politick˘ systém a v jeho schopnost nalézat racionální v˘chodiska z potíÏí, jeÏ jsou pfiirozen˘m dÛsledkem svobodn˘ch spoleãensk˘ch pomûrÛ. Právû sem smûfiuje má v˘zva, s níÏ se z tribuny va‰eho jednání chci obrátit nejen na vás, ale i na v‰echna ostatní
dokument nû obãas kritizován jak zleva, tak zprava. Tak to ale asi má b˘t. Nepfii‰el jsem samozfiejmû mluvit o sobû. Nemíním rovnûÏ z tohoto místa komentovat poslední aktuality na‰í politické scény. Na va‰em jednání jsem se rozhodl vystoupit pfiedev‰ím proto, abych jasnû naznaãil, Ïe by v dne‰ní sloÏité hospodáfiské situaci, a v jejím dÛsledku i v komplikující se spoleãenské atmosféfie, mûly v‰echny na‰e v˘znamné politické síly – a to více neÏ kdy jindy – demonstrovat svou odpovûdnost vÛãi zájmÛm na‰í zemû. Celosvûtovou finanãní krizi a z ní pramenící hospodáfiskou recesi jsme sice nevyvolali, ale její dÛsledky pociÈujeme a je‰tû nûjak˘ ãas pociÈovat budeme. A protoÏe se tak ãi onak t˘ká v‰ech sociálních skupin na‰í spoleãnosti, je tfieba hledat spoleãné jmenovatele na‰ich zájmÛ a pfii jejich nalézání se
Drama, které zatím nekonãí Úter˘ 24. bfiezna Poslanecká snûmovna 101 hlasy (proti 96) vyslovila nedÛvûru vládû premiéra Mirka Topolánka po 795 dnech jejího vládnutí.
âtvrtek 25. bfiezna Prezident republiky Václav Klaus na PraÏském hradû pfiijal z rukou M. Topolánka demisi vlády a souãasnû ji povûfiil vykonáváním jejích funkcí aÏ do jmenování nové vlády. Sdûlil, Ïe poÏaduje 101 podpisÛ poslancÛ k moÏnosti sestavení vlády, ale bez pfiebûhlíkÛ.
soupefiící politická uskupení v na‰í zemi. Nepfiedhánûjme se v líãení katastrofick˘ch zpráv a scénáfiÛ, které ve vefiejnosti vzbuzují skeptická oãekávání, a tím se na prohlubování hospodáfiského poklesu v˘znamnû podílejí.
Dne‰ní krize je krizí dÛvûry Tato krize je také – ãi moÏná pfiedev‰ím – krizí dÛvûry. Politici mohou sv˘mi racionálními postoji ochránit více pracovních míst neÏ vlády, které bezhlavû pumpují do ekonomik peníze daÀov˘ch poplatníkÛ. Nepfiehledná hospodáfiská situace a její nepfiíjemné pfiechodné prÛvodní jevy, zasahující na‰tûstí zatím jen relativnû malou ãást na‰í spoleãnosti, jsou pro nás pfiíleÏitostí, abychom sloÏili zkou‰ku demokratické vyspûlosti a pojmu politická kultura dali prakticky obsah, a to pfii plném respektu k názorov˘m odli‰nostem mezi levicí a pravicí. Jenom to je cesta, jak ze souãasn˘ch problémÛ vyjít posilnûni a obohaceni. Jen tak se mÛÏe ukázat, Ïe vedle pfiirozen˘ch odli‰ností a rÛzností umíme projevit i ducha svornosti, slu‰nosti a vzájemnosti. Vûfiím, Ïe se rokování va‰eho sjezdu bude nést v tomto duchu. Vûfiím a právû v tomto smyslu mu jako prezident republiky pfieji úspûch. Dûkuji vám za pozornost (Titulek a mezititulky redakce Trendu)
Pátek 26. bfiezna V. Klaus zahájil postupné jednání s pfiedstaviteli politick˘ch stran - Jifiím Paroubkem, pak Jifiím âunkem.
trend
3
Druhá ãást XXXV. sjezdu âeské strany sociálnûdemokratické 20.–22. bfiezna
V‰ichni pÛjdeme k eurovolbám 5. a 6. ãervna Z projevu pfiedsedy âSSD Jifiího Paroubka v PrÛmyslovém paláci v Praze Milé pfiítelkynû, váÏení pfiátelé, váÏení hosté XXXV. sjezdu, sympatizanti, obãané celé âeské republiky, v na‰í politice fie‰íme souãasnû nûkolik ãasov˘ch a vûcn˘ch rovin pÛsobení: jedná se o dennodenní, krátkodobé
a stfiednûdobé (tedy podle volebního cyklu) i dlouhodobé úrovnû pÛsobení. UdrÏujeme si v souãasné dobû stále, podle renomovan˘ch agentur pro v˘zkum vefiejného mínûní, slu‰n˘ odstup ve volebních preferencích od ODS, na‰eho hlavního soupefie. Obû dvû men‰í koaliãní strany se pfiitom potácejí na samé hranici své dal‰í snûmovní existence; jedna se k pûtiprocentní volební podpofie, jejíÏ dosaÏení je nezbytné pro vstup do Poslanecké snûmovny, pfiibliÏuje shora (KDU-âSL), druhá zdola (Strana Zelen˘ch). Z toho je patrné, Ïe role apendixu ODS mal˘m koaliãním stranám zkrátka nesvûdãí. Také vedoucí osobnosti sociální demokracie si udrÏují znaãn˘ odstup v popularitû od
vedoucích osobností koalice – pfiedsedÛ koaliãních stran, jak musely s jistou nevolí v minul˘ch dnech konstatovat i provládní média. Myslím, Ïe skvûl˘m úspûchem je skok v osobní popularitû na‰eho lídra pro volby do
Evropského parlamentu Jifiího Havla na 40 % úroveÀ popularity, coÏ je více neÏli premiér Topolánek. PfiiãemÏ je‰tû 30 % lidí Jifiího Havla nezná, má tedy je‰tû znaãn˘ rÛstov˘ potenciál. Získání v˘konné moci není pro nás cílem, ale pouze a jedinû – u sociálnûdemokratické strany to ani jinak b˘t nemÛÏe – prostfiedkem. Prostfiedkem, ãi chcete-li podmínkou k tomu, abychom ve smyslu na‰ich ideálÛ a programu mohli nejen proklamovat, ale také reálnû rozvíjet nበdemokratick˘ politick˘ systém, a to souãasnû s v‰eobecn˘m povznesením Ïivotní úrovnû lidu, svobody, sociální spravedlnosti a dÛstojnosti kaÏdého ãlovûka.
Evropsk˘ model sociálního státu
V tomto smyslu nám pfiedev‰ím jde o obranu, ale souãasnû také o dal‰í prohlubování evropského modelu sociálního státu. Právû tento model opírající se o demokraticky spravovan˘ a na sociální solidaritû zaloÏen˘ neziskov˘ sektor vefiejn˘ch sluÏeb, pfiedev‰ím zdravotnictví, ‰kolství, penzijního zabezpeãení a sociální v˘pomoci reálnû zaji‰Èuje lidská práva, svobodu a dÛstojnost kaÏdého ãlovûka bez ohledu na jeho sociální postavení. Tento model je v˘sledkem mnoha desítek let evropského pokroku iniciovaného pfiedev‰ím skandinávsk˘mi vládami sociální demokracie jiÏ ve 20. a 30. letech 20. století, pochopitelnû také zejména po II. svûtové válce spjat˘ se sociálními demokraty, labouristy a socialisty Nûmecka, Anglie, Francie, Itálie, ·panûlska, Belgie, Holandska a Rakouska. A proto se také stal základní hodnotou evropského spoleãenství. V tomto smyslu je to nejen sociální, ale mÛÏeme fiíci, i kulturnûhistorick˘ model, odráÏející demokratické tradice a morální hodnoty Evropy. Pod líbiv˘mi hesly individuální odpovûdnosti kaÏdého ãlovûka za jeho osud pravice usiluje o prosazení dal‰í privatizace vefiejného sektoru, odstranûní daÀové solidarity v zájmu nejbohat‰ích vrstev a postupné pfienesení vefiejn˘ch sociálních v˘dajÛ na bedra kaÏdého obãana. Jde nejenom o zavádûní poplatkÛ za zdravotní péãi. Jde také o plnou privatizaci fakultních nemocnic, jeÏ dosud garantovaly nejvy‰‰í moÏnou úroveÀ zdravotní péãe, i v‰ech dal‰ích ne-
mocnic. CoÏ spolu s privatizací zdravotních poji‰Èoven a ‰irok˘m zavádûním v‰ech moÏn˘ch nadstandardÛ má zavést luxusní péãi pro bohaté, pfii nouzovém aÏ nedostupném o‰etfiení milionÛ dÛchodcÛ, nízkoplacen˘ch zamûstnancÛ, ale i v˘znamné ãásti stfiední tfiídy. Souãasnû to má pfiinést nové pfiíleÏitosti pro podnikatelské dravce, ktefií budou vyuÏívat vefiejn˘ch zdrojÛ ke svému dal-
Novû zvolené vedení âSSD V sobotu 21. bfiezna 2009 i druh˘ den 2. ãásti XXXV. sjezdu âSSD v Praze, bylo zvoleno nové vedení strany: pfiedseda a místopfiedsedové. Pfiedseda: Jifií Paroubek, dosavadní pfiedseda Statutární místopfiedseda: Bohuslav Sobotka, dosavadní statutární místopfiedseda Místopfiedsedové: Milan Urban, dosavadní místopfiedseda Zdenûk ·kromach, dosavadní místopfiedseda Lubomír Zaorálek, místopfiedseda Poslanecké snûmovny Roman Onderka, primátor Brna Místopfiedsedkynû bude zvolena na zasedání Ústfiedního v˘konného v˘boru âSSD Ústfiední kontrolní komise: pfiedseda Martin Starec, dosavadní pfiedseda ÚKK âSSD (ich)
Ä
4 Æ ‰ímu obohacování.
Stejn˘m smûrem mífií pfiipravované zavádûní ‰kolného na vysok˘ch ‰kolách, pfievod v˘znamné ãásti vefiejného systému starobních dÛchodÛ na soukromé penzijní fondy a dal‰í podobná opatfiení (likvidace dotací a celkové nabídky jeslí, ‰kolek, moderních domÛ dÛchodcÛ, sociálního bydlení, sociální v˘pomoci vÛbec, drastické omezování moÏností odborÛ a ochrany zamûstnancÛ atd.). Obzvlá‰tû politováníhodná je paradoxní snaha ãeské pravice nahradit evropsk˘ sociální model souãasn˘m americk˘m, zatímco nová americká administrativa v ãele s prezidentem Obamou ohla‰uje posun zcela opaãn˘m smûrem. Proto fiíkám naprosto jednoznaãnû, Ïe získáme-li vládní v˘konnou moc, pak s oporou krajÛ v‰echny otevfiené i lstivû zastírané útoky na model sociálního státu nejen odrazíme, ale v‰echna jeho naru‰ení, k nimÏ v posledních létech za Topolánkovy vlády do‰lo, ãi jsou na nejbliωí dobu jiÏ pfiipravena, zcela nekompromisnû zkorigujeme. Pfiipomínám, Ïe sociální demokracie se programovû inspirovala my‰lenkami osvícenství s nezastupiteln˘mi principy svobody, rovnosti a solidarity. Humanismus, demokracie, lidská dÛstojnost patfií k na‰im nejvy‰‰ím cílÛm a hodnotám. NemÛÏeme v‰ak nevidût, Ïe mocné pravicové síly souãasnosti by tyto morální hodnoty rády obûtovaly nov˘m v˘zvám konzumní spoleãnosti v její honbû za materiální spotfiebou a mamonem. V tomto v˘vojovém trendu konzumní spoleãnost atakuje v‰echny základní morální hodnoty a pfiemûÀuje je ve zboÏí. ZboÏím a k‰eftem se v tomto pochybném pfiístupu stává kultura, sport, péãe o lidské zdraví a vzdûlanost. Vefiejné v˘daje i úspory obãanÛ se zprostfiedkovávají pfies svérázn˘ nepfiehledn˘ ‰ed˘ aÏ ãern˘ trh tisícÛ agentur a finanãních
trend makléfiÛ.
ZboÏím se stává téÏ politika, mnohdy i ãest V zájmu velkého k‰eftu se pomocí reklamy a inzercí podmaÀovan˘ch médií ‰iroce manipulují masy i cílové skupiny napfi. mládeÏe, seniorÛ a podobnû k nejvy‰‰í aÏ nesmyslné spotfiebû a duchaprázdné zábavû provázené nevkusem, bulvarizací aÏ na pokraji pornografie a svérázného lidského hyenizmu. Pfiitom drav˘ nástup univerzální komercializace tolerující
politika masívní korupci a finanãní spekulaci na hranici zákona zcela rozvrací tradiãní systém odmûÀování závislosti na kvalifikaci, v˘konnosti a kvalitû podmiÀujících racionální fungování trhu. Odmûny manaÏerÛ nebetyãnû pfievy‰ují platy stejnû i více kvalifikovan˘ch a v˘konn˘ch chirurgÛ, univerzitních profesorÛ, ‰piãkov˘ch vûdcÛ a pohybují se na sto aÏ dvûstûnásobku prÛmûrné mzdy, na kterou ale 70 % zamûstnancÛ vÛbec nedosahuje, polovina z nich ani zdaleka. Pfiitom tûm, ktefií halasí o skvûlé Ïivotní úrovni lidu, bych doporuãoval bliωí seznámení se statisíci dÛchodcÛ a nízkopfiíjmov˘ch vrstev sotva pfieÏívajících nárÛst cen energií, dopravy, vody a také nájemného. Objevují se nové symptomy, kdy polovina dûtí se nemÛÏe zúãastnit ‰kolních lyÏafisk˘ch kurzÛ, protoÏe rodiãe na to nemají, ãtvrtina tûch ‰Èastnûj‰ích absolvuje kurzy v âesku, zatímco dal‰í ãtvrtina si je dopfiává v italsk˘ch Alpách. Pfiíjmová a vÛbec majetková polarizace spoleãnosti rychle postupuje, pfiiãemÏ okázalé chování velmi problematick˘ch zbohatlíkÛ bije do oãí. Miliony na‰ich obãanÛ jsou tûmito deformacemi ‰okovány.
V tomto smûru se tedy r˘suje velká spoleãenská v˘zva souãasnosti, kdy na‰e humanitní ideály se stfietávají s morálními, ale i ekonomick˘mi deformacemi typu konzumní spoleãnosti. Ostatnû i pfiíãiny souãasné krize vyvolané naprostou absencí morální odpovûdnosti nenasytn˘ch finanãních dravcÛ svûdãí o tom, Ïe souãasn˘ ekonomick˘ i spoleãensk˘ systém vyÏaduje v˘znamn˘ch korekcí. Pfiece nebudeme spoléhat na to, Ïe svûdomí finanãních ÏralokÛ se probudí a jejich okoralá srdce se oblomí a upfiímnû poÏádají ty miliony zoufal˘ch nezamûstnan˘ch v Evropû o odpu‰tûní a pfiistoupí k nápravû sebe sama i spoleãnosti jako celku.
Tu nápravu musíme zjednat my! Nechci v‰ak uÏívat siln˘ch slov, tím ménû hrozeb. ¤e‰ení nebude jednoduché. Tím spí‰e nemÛÏeme odkládat poctivou a otevfienou vefiejnou diskusi o tûchto naléhav˘ch otázkách. Takové jsou tedy ambiciózní programové cíle sociální demokracie. Pro jejich realizaci a pro nic jiného bojujeme o pfií‰tí volební vítûzství. Nejde nám o moc jako takovou, ale o moc jako nástroj k v‰eobecnému povznesení Ïivotní i duchovní úrovnû lidí, demokratick˘ch svobod, rovnosti a dÛstojnosti v‰ech na‰ich obãanÛ. Nemohu se ve svém vystoupení nezastavit u dopadÛ svûtové hospodáfiské krize na Ïivot ãesk˘ch obãanÛ. Zdá se, Ïe se jedná o krizi srovnatelnou s hospodáfiskou krizí let 1929–33, se v‰emi potenciálnû v˘bu‰n˘mi otázkami sociálními a zejména politick˘mi dopady. Propad svûtového obchodu je dokonce hlub‰í a dramatiãtûj‰í neÏ v roce 1929. Podle Asian Development Bank krize zpÛsobila „globální vymazání soukrom˘ch finanãních aktiv v objemu zhruba 50 tisíc miliard USD, tj. témûfi objemu celoroãního objemu HDP“.
Pfiesnû tfiicet let po nástupu M. Thatcherové (1979) a R. Reagana (1980) dochází k naprostému zhroucení neoliberálního svûtového názoru a s ním souvisejících hospodáfisk˘ch a sociálních politik. V USA administrativa prezidenta Obamy staví svÛj program na evidentním krachu trÏního fundamentalismu a rehabilitaci státních zásahÛ do ekonomiky, které jsou jako nezbytné a zásadní. V USA zcela selhaly regulaãní mechanismy finanãních trhÛ, vlastnû: do nedávné doby témûfi Ïádné nebyly, na rozdíl od ãeské legislativy, která díky návrhÛm Jifiího Havla, Pavla Mertlíka a Jana Mládka z doby zhruba pfied deseti léty, vytváfií plnû funkãní rámec regulace v na‰í zemi, coÏ se pro ãeské stfiadatele ukázalo b˘t poÏehnáním – jejich vklady v ãesk˘ch bankách jsou jisté a bezpeãné. Vlastnû se v tomto smûru pfiíãiny krize dne‰ní pfiíli‰ neli‰í od pfiíãin Velké krize na pfielomu dvacát˘ch a tfiicát˘ch let. Pro tuto chvíli a souãasnou situaci jsou velmi pfiiléhavá slova prezidenta F. D. Roosvelta, kter˘ ve 30. letech minulého století vyvedl USA z krize, v jednom z jeho velk˘ch projevÛ k americké vefiejnosti: „Penûzomûnci uprchli ze sv˘ch trÛnÛ v chrámu na‰í civilizace. Musíme nyní zasvûtit tento chrám star˘m pravdám. Toto zasvûcení spoãívá v uplatnûní sociálních hodnot, které jsou u‰lechtilej‰í neÏ hmotn˘ zisk.“ Anebo jiné vyjádfiení F.D. Roosevelta v poselství Kongresu USA 4. 1. 1935: „Na‰e obyvatelstvo trpí nerovností, kterou sporadické léky v minulosti jen nepatrnû zmûnily. Pfies v‰echno úsilí, pfies v‰echny fieãi nevym˘tili jsme v˘sady a nepozvedli jsme ty, kter˘m se ubliÏuje. Obû tyto podoby nespravedlnosti znemoÏÀují lidské ‰tûstí. Nikdo z nás nechce odstranit to, ãemu se fiíká motiv zisku, protoÏe jím rozumíme právo pracovat k dosaÏení
Ä
trend Æ slu‰ného Ïivobytí pro sebe
a svou rodinu.“ Málokdo dnes pochybuje, Ïe recese, jíÏ jsme svûdky ve svûtû i u nás, je recesí dlouhodobou. Nezbytné je také uplatnûní pfierozdûlovacích procesÛ k odstranûní nejkfiiklavûj‰ích sociálních nerovností vyvolan˘ch sociálnû bezohlednou politikou.
Inspirace z programu B. Obamy Vezmeme-li si pro nové iniciativy v na‰í politice v krizové dobû inspiraci z programu prezidenta Obamy, pÛjde o to upfiednostÀovat tyto oblasti: a) jako ke klíãovému a osudovému se vrátit ke konceptu sociální spravedlnosti, v konkrétní praxi se zamûfiit na sociálnû citlivûj‰í politiku, a to nejen pro sociálnû slabé, ale také pro stfiední vrstvy; tomu musí v budoucnu odpovídat pfiíslu‰né návrhy zmûn daÀové soustavy s nezbytn˘mi pfierozdûlovacími procesy. b) reforma zdravotnictví; v této oblasti navazovat na úspûchy dosaÏené pfii kritice souãasné politiky vlády a v˘sledky dosaÏené zejména v závûru soc. dem. vlád. c) energetická politika a politika v oblasti Ïivotního prostfiedí d) politika ‰kolská a vzdûlávací – úkolem sociální demokracie v opozici pfiedev‰ím je: ukazovat nov˘ kurz. B˘t majákem v‰ech tûch, ktefií chtûjí zmûnu.
5 a letargie, do kter˘ch upadli po fiíjnov˘ch volbách a ze které se mnozí z nich je‰tû neprobrali. Vrátím se v‰ak je‰tû k volbám do EP. V nûkolika málo t˘dnech dokonãíme pfiípravy na nû, lhal bych, kdybych fiekl, Ïe jsem s pfiípravou volební kampanû zcela spokojen; je potfieba vzít vûci rychle za správn˘ konec. PÛjdeme opût mezi lidi, na námûstí ãesk˘ch a moravsk˘ch mûst a vesnic, ale chce to, kromû osvûdãen˘ch postupÛ také zcela nové nápady a pfiístupy. Bude to tûÏká práce, která je je‰tû pfied námi, nic nám nespadne do klína zadarmo, v‰echno si budeme muset vybojovat. Chceme-li mít volební úspûch, musí mít pfiedev‰ím na‰e vedení vítûzného ducha: ale chtít vyhrát, to je‰tû neznamená umût vyhrát, mít schopnost vyhrát. Je zkrátka dobré mít ve svém ãele lidi, ktefií osvûdãili schopnost zvítûzit a mají stálou touhu vítûzit. Kromû voleb a dosaÏení co nejlep‰ího v˘sledku v nich, bude pfií‰tí vedení strany dále prosazovat projekt modernizace.
Zahraniãní vztahy
Na‰í snahou bylo uskuteãÀovat intenzivní zahraniãní vztahy se soc. dem., socialistick˘mi a labouristick˘mi stranami Evropy, pfiedev‰ím pak zemí EU. Intenzivnû spolupracujeme pfiedev‰ím se soc. dem. stranami sousedních zemí. Více ménû intenzivní vztahy máme se slovensk˘mi, nûmeck˘mi, polsk˘mi a rakousk˘mi sociálními demokraty. Na‰í snahou bylo koVolby do Evropského ordinovat s nimi nûkteré zahraniãnû – politické otázky parlamentu Volby do Evropského parla- (spoleãnû jsme v záfií 2007 vyjádfiili odpor k v˘stavbû protiramentu probûhnou jiÏ za dva a pÛl mûsíce. Cítíme sice vyso- ketového ‰títu USA ve stfiední kou podporu vefiejnosti v celo- Evropû). Intenzivnû jsme se vûnovali státních prÛzkumech, na‰i volipráci v rámci Strany evropãi zatím ov‰em deklarují pouze sk˘ch socialistÛ (PES). Úspû‰malou ochotu jít k volbám do nû jsme pracovali na tom, aby Evropského parlamentu. A to na‰i sloven‰tí pfiátelé ze strany mÛÏe b˘t nበproblém. Smûr získali zpût své fiádné Mobilizovat v prvé fiadû na‰e ãlenství v PES, které ztratili ãleny, vytrhnout je ze snûní
bezprostfiednû po ustavení vlády R. Fica s úãastí Slotovy Slovenské národní strany. Odvádûli jsme – zejména Jifií Havel – velmi solidní práci pfii pfiípravû volebního manifestu PES pro volby do EP. My mÛÏeme b˘t plnû spokojeni s na‰í souãasnou pozicí v rámci této PES. V prosinci tohoto roku se v Praze dokonce uskuteãní kongres PES, tedy setkání lídrÛ soc. dem. stran v‰ech zemí EU. Dosud nikdy v dûjinách ãeské soc. dem. na‰e hnutí nebylo hostitelem tak v˘znamné akce mezi-
politika národního sociálnû – demokratického hnutí. Jinak fieãeno, je to od PES velké uznání v˘sledkÛ na‰í práce. Kromû sociálnû demokratick˘ch, které tradiãnû pfiijíÏdûjí na nበsjezd, jsme novû pozvali pfiedstavitele nov˘ch soc. dem. stran zemí v˘chodní Evropy: strany Spravedlivé Rusko a dvou bûlorusk˘ch soc. dem. stran stojících v opozici vÛãi vládû prezidenta Luka‰enka. Vedoucí pfiedstavitelé strany uskuteãnili v minulém volebním období nûkolik v˘znamn˘ch zahraniãních cest: První z nich co do v˘znamu byla náv‰tûva USA, náv‰tûva amerického Kongresu a jednání s kongresmany obou velk˘ch americk˘ch politick˘ch stran, vãetnû setkání s pfiedsedou Demokratické strany USA H. Deanem. Dal‰í v˘znamnou cestou byla náv‰tûva Moskvy na pozvání strany Spravedlivé Rusko a jednání s vedoucími pfiedstaviteli této strany a s dal‰ími pfiedstaviteli Ruské federace. Mimofiádnû ilustrativní pro ãleny na‰í stranické delegace byla náv‰tûva âíny v záfií 2007, k seznámení se s aktuálním rozvojem nejlidnatûj‰í zemû svûta. Na pozvání Izraelské strany
práce jsme v ãervnu minulého roku uskuteãnili cestu po Izraeli, vãetnû náv‰tûvy Knesetu a jednání s pfiedstaviteli Izraelské strany práce i dal‰ích stran v Knesetu zastoupen˘ch. Studijní náv‰tûva v S˘rii v únoru minulého roku mûla za cíl seznámit se se situací v jedné z klíãov˘ch zemí regionu, vãetnû jejich vedoucích pfiedstavitelÛ; pfií‰tí soc. dem. vláda má ambici pfiispût k budoucímu mírovému uspofiádání na stfiedním V˘chodû. A urãitû jste si pov‰imli zmûny pojetí politiky USA za nového prezidenta vÛãi této. Je tfieba také poznamenat, Ïe v˘‰e uvedené zahraniãní cesty pfiedstavitelÛ âSSD byly z rozhodující ãásti kryty ze sponzorsk˘ch darÛ a jen malou mûrou zatíÏily rozpoãet strany. DÛleÏitá jednání byla vedena s pfiedstaviteli SPD a Polské sociální demokracie: s tûmito stranami jsme uzavfieli dohodu o spolupráci strategického charakteru. Bez formalit probíhá dlouhodobá strategická spolupráce se slovensk˘mi soc. dem. ze strany Smer. Na‰i delegáti se pravidelnû zúãastÀují sjezdÛ soc. dem. stran Evropy. Je nutné také pfiipomenout mou náv‰tûvu Bruselu 4. listopadu minulého roku, kdy jsem se se‰el s pfiedsedou Evropské komise Jose Barrosem a s lídry stran PES, abych je informoval o tom, Ïe âSSD podpofií Topolánkovu vládu pfii ãeském pfiedsednictví Rady EU. Následnû jsem nav‰tívil Berlín, abych o této na‰í pozici také informoval nûmeckého vicekancléfie a ministra zahraniãní SRN Franka – Waltera Steinmaiera, lídra SPD pro záfiijové volby do Spolkového snûmu.
Po vynikajícím vítûzství v krajsk˘ch volbách V fiíjnu minulého roku jsme vyhráli vynikajícím zpÛsobem volby do krajsk˘ch zastupitel-
Ä
6 Æ stev ve v‰ech tfiinácti krajích,
ve kter˘ch volby probíhaly. Jde nám o to, abychom toto své vynikající vítûzství v pfií‰tích letech dokázali stabilizovat a zuÏitkovat ve prospûch obãanÛ. Celkovû toto vítûzství vytváfií skvûlé podmínky pro nové obzory na‰í politiky. Nejde totiÏ o to na úrovni kraje nahradit jednu vedoucí garnituru jinou, jde o to zmûnit obsah, smûr politiky v krajích. Pfiem˘‰lejme o vefiejné správû na krajské úrovni pfiívûtivé k obãanovi, o správû omezující byrokracii a vyuÏívající metody moderní poãítaãové techniky umoÏÀující komfortní, nekonfliktní a nekorupãní komunikaci obãana s úfiady. Kraje nezatíÏené ideologickou pfiedpojatostí mohou v mnohem vût‰í mífie neÏli dosud pracovat na odstraÀování regionálních rozdílÛ ãi mikroregionálních ekonomick˘ch krizí. UvaÏujeme o úãelném spojení klasick˘ch rozpoãtov˘ch zdrojÛ kraje s jejich propojením na systém evropsk˘ch fondÛ, pfiípadnû i se vstupem krajÛ na finanãní trhy i s vyuÏitím netradiãních metod financování (metoda PPP) pro krytí financování velk˘ch investic. Kraje se mohou stát vhodn˘m nástrojem sociální politiky státu, jeÏ spojuje svobodnou volbu prostfiedkÛ umoÏÀující maximální rodinnou péãi propojenou s terénní a ústavní péãí a dostateãn˘m rozsahem sociálních sluÏeb. Kraje jsou jiÏ z povahy vûci v˘znamn˘m ãlánkem pfiibliÏujícím politiku jako sluÏbu obãanÛm v mnoha oblastech (ve zdravotnictví, v sociální politice, v rozvoji systém vzdûlanosti jako celoÏivotního procesu, v ekologické dopravû zaloÏené na propojení V pfiípravû vlastních sad protikrizov˘ch opatfiení, zamûfien˘ch zejména na boj s krizí a s nezamûstnaností. Vyhrát krajské volby a rozbít hegemonii pravice na krajské
trend úrovni bylo sloÏité. Mnohem sloÏitûj‰í ov‰em bude toto vítûzství v budoucnu obhájit. DÛleÏité k tomu budou kraji dosaÏené v˘sledky. K tomu je potfieba vykonat mnoho práce a také úzká spolupráce a vzájemn˘ respekt a pochopení mezi krajsk˘mi reprezentacemi, vedením âSSD, poslaneck˘m i senátorsk˘m klubem. To nejhor‰í pro budoucnost âSSD, co by se mohlo stát, pokud by se nedafiilo sladit postup mezi rÛzn˘mi úrovnûmi politiky âSSD.
Pokraãovat v modernizace Je je‰tû jeden problém, kter˘ budeme fie‰it. Je to projekt modernizace strany! Podafiilo se nám v této oblasti mnohé, ale velmi mnohé zb˘vá je‰tû vykonat. Dva roky jsou na uskuteãÀování projektu, kter˘ má v mnoha smûrech zmûnit zásadním zpÛsobem tváfi i charakter strany, krátká doba. Velmi podrobnû jsme nechali zpracovat detailní sociologické anal˘zy ve v‰ech oblastech, kde jsme nebyli právû úspû‰ní v posledních volbách do snûmovny. Byly to témûfi v‰echny ãásti stfiední tfiídy a dále to byli PraÏané a mladí lidé do 30 let. Od té doby se situace velmi zmûnila. Srovnali jsme krok s na‰ím hlavním soupefiem témûfi ve v‰ech oblastech.
Dnes víme, Ïe nejsme ani v Praze, kde jsme byli v minulosti poráÏeni, nûkdy aÏ zahanbujícím zpÛsobem, bez ‰ancí na volební vítûzství. Svûdãí o tom i prÛzkum vefiejného mínûní, kter˘ jsme si nechali zpracovat v posledních dnech. Musíme znovu ustavit nûkteré modernizaãní t˘my – alespoÀ v tûch pfiípadech – kdy je‰tû nedokonãily svou práci. A tentokrát od nich chtít, kromû návrhÛ praktick˘ch krokÛ, také návrhy programového charakteru, které pak mÛÏeme promítnout do na‰ich oranÏov˘ch knih, do na‰eho pfií‰tího programu. Velmi dÛleÏitou ãástí modernizace strany bude cel˘ politicko-vzdûlávací komplex. Znamená to postupnû zkvalitÀovat práci MDA, organizovat semináfie na úrovni ústfiedí, ze kter˘ch bude znít jasn˘ programov˘ hlas soc. dem. k nejdÛleÏitûj‰ím spoleãensk˘m problémÛm (dÛchodová reforma; ãeské pfiedsednictví; krize ad.). A propracovávat, roz‰ifiovat postupnû systém vnitrostranického vzdûlávání. Letos jsme zahájili ‰kolení nov˘ch ãlenÛ. Myslím, Ïe je to cesta správn˘m smûrem. Prakticky nበkaÏd˘ ‰est˘ ãlen byl pfiijat v minulém roce. My na‰e nové ãleny potfiebujeme co nejdfiíve zapracovat do stranického prostfiedí. Potfiebujeme v‰ak také politické vzdûlávání dal-
‰ích okruhÛ ãlenÛ. V prvé fiadû ãlenÛ krajsk˘ch rad, a to ve spolupráci s Asociací krajÛ. Pfiípravu na‰ich kandidátÛ pro jednotlivé druhy voleb (komunální; snûmovní i senátní) a lídrÛ kandidátek. Hned po sjezdu zaãneme pracovat na organizaãním zabezpeãení tûchto úkolÛ. DÛleÏit˘m (a novû pojat˘m) krokem v na‰í ãinnosti je i systém personální práce, kter˘ jsme pfied nûkolika t˘dny zavedli. Musíme pfiem˘‰let, jak stále zlep‰ovat a roz‰ifiovat spolupráci s neziskov˘mi organizacemi. Minulá vítûzství nezaruãují automaticky vítûzství pfií‰tí. Jen tvrdá práce a to, Ïe nám lidé budou vûfiit, Ïe si udrÏíme, nebo dokonce je‰tû zv˘‰íme dÛvûru vefiejnosti mÛÏe b˘t pfiedpokladem k vítûzství. Jen to, Ïe neustaneme v aktivitû, nebudeme spokojeni sami se sebou, budeme hledat nové formy komunikace s vefiejností, nám dává dobré moÏnosti uspût v budoucnu. OÏivíme na‰e fiady nov˘mi ãleny, mlad˘mi lidmi, zajímav˘mi osobnostmi, to je zárukou na‰í cesty vpfied. Jsem pfiesvûdãen, Ïe jsou pfied námi dal‰í velké úspûchy, dal‰í velká volební vítûzství. (Titulek a mezititulky redakce Trendu)
trend
7
Robert Fico na sjezdu âSSD v Praze:
Velmi si váÏím vzájemné spolupráce Byla sobota, 12;08 hod. V PrÛmyslovém paláci pfiistoupil k fieãnickému pultíku slovensk˘ premiér Robert Fico, pfiedseda strany SMER – sociálná demokracia. V úvodu omluvil, Ïe se nemohl osobnû zúãastnit první ãásti sjezdu âSSD pfied pûti t˘dny, kdy jej váÏné okolnosti „pfiinutily vrátit se z cesty k vám z Brna zpût do Bratislavy.“ Z jeho projevu vybíráme:
fiíkat, Ïe definitivnû selhal neoliberalismus, Ïe definitivnû selhala teorie, Ïe voln˘ trh nepotfiebuje Ïádnou regulaci, Ïádnou kontrolu, sám si pomÛÏe a v‰echno vyfie‰í. Musíme v‰ak také velmi otevfienû fiíkat, Ïe je to jen a jen model aktivního silného sociálního státu a pfii-
Tak jako vy máte na va‰em sjezdu volební den, také my na Slovensku volíme hlavu státu, prezidenta SR. Jakékoliv volby, aÈ se t˘kají pfiedsedy politické strany nebo prezidenta zemû, nab˘vají v komplikovaném ãase hospodáfiské a finanãní krize mimofiádn˘ v˘znam. Proã? Odpovûì je velmi jednoduchá: protoÏe boj s krizí vyÏaduje v˘bûr rozhodn˘ch a ovûfien˘ch lídrÛ, lidí, ktefií se nikdy nezpronevûfiili hodnotám, jeÏ reprezentují. Jednodu‰e, není ãas na Ïádné personální experimenty.
mûfienû regulovaného, kontrolovaného trhu, kter˘ je receptem na fie‰ení souãasné krize. Musíme otevfienû hovofiit o tom, odkud ta krize pfii‰la. Není hanba fiíct, krize jako infekce pfii‰la ze Spojen˘ch státÛ americk˘ch díky tomu, Ïe tam fungoval dlouhé roky nezodpovûdn˘, nekontrolovan˘ a neregulovan˘ finanãní trh. Toto je pfiíãina finanãní krize a my to musíme obãanÛm v Evropû fiíkat stále (potlesk). Dovolím si poznámku: finanãní krize, radary, rakety, války kvÛli ropû, takové exportní zboÏí ze Spojen˘ch státÛ neÏádáme.
Selhala teorie, Ïe voln˘ trh nepotfiebuje regulaci
dûlat ti nejbohat‰í. Ale pfiece i stát musí mít nûjaké pfiíjmy, musí z nûãeho financovat svoje programy, které nastavuje proti krizi. Je tfieba sniÏovat sociální dávky, aby se ‰etfiilo, aby ‰krtalo. Tomuto musí sociální demokracie fiíci rozhodné NE. Jed-
a dûlat v‰echno, aby dopady na tyto lidi byly co nejniωí. Poznali jsme to velmi dobfie. KdyÏ se dûlí zisk, sejdou se u stolu desítky a nikoho tam nepustí. Ale kdyÏ se má platit ztráta, tak tûch deset od stolu odejde a naÏenou k pokladnám miliony, aby tu ztrátu zaplatily.
nodu‰e, nesmíme pfiená‰et dÛsledky krize na obyãejné lidi . Krize nesmí mít negativní dopad na sociální nebo pracovnû-právní status v jakákoliv zemi v Evropû nebo na svûtû. Já si uvûdomuji, jak dÛleÏit˘ je hospodáfisk˘ rÛst; ale kvÛli hospodáfiskému rÛstu nebudeme zuboÏovat národy. Na‰i lidé, na Slovensku stejnû jako v âechách, si kvÛli v‰elijak˘m reformám uÏ dostateãnû vytrpûli. Na‰í povinností je udrÏet za kaÏdou cenu sociální status lidí
Tuto politiku sociální demokracie odmítá.
politika
DÛsledky krize nesmí dopadat na ty, kdo ji V posledních mûsících se víc nezpÛsobili
neÏ kdykoliv jindy uvûdomuji nenahraditelnou úlohu, kterou musí v boji proti krizi sehrát sociální demokracie. Je‰tû dÛslednûji neÏ jindy musíme spoleãnû stfieÏit a prosazovat hodnoty, které nás spojují. Zejména nesmíme podlehnout nápadÛm, a to ani tûm nejatraktivnûj‰ím, které nám ve jménu boje proti krizi nabízí pravice; nabídkám na fie‰ení krize, které nejsou niãím jin˘m neÏ dal‰í útok proti principÛm sociálního státu. Sociální demokracie na Slovensku, v âechách, v‰ude v Evropû, na svûtû musí otevfienû pojmenovat pfiíãiny krize. Musíme otevfienû
Krizi nezpÛsobili lidé ani na Slovensku, ani v âechách. Sociální demokracie v‰eobecnû nesmí dovolit, aby nûkdo drze pfiená‰el dÛsledky krize v˘luãnû jen a jen na obyãejné lidi (potlesk). Stále to posloucháme: Je pr˘ tfieba flexibilnûj‰í zákoník práce, ale nikdo nefiekne, co máme vnímat jako tu flexibilitu. To je vyhodit ãlovûka tak rychle, jak se to jen dá, aby nebyl na obtiÏ zamûstnavateli. Je pr˘ tfieba sniÏovat danû z pfiíjmu právnick˘ch osob. Samozfiejmû, na tom by mûli vy-
Recept na krizi – siln˘ sociální stát V dobû krize musí sociální demokracie prosazovat siln˘ a aktivní sociální stát s prioritou boje proti nezamûstnanosti. Musíme b˘t samozfiejmû pfiístupni inovacím. DrÏet se pfiedev‰ím filosofie, Ïe je podstatnû v˘hodnûj‰í drÏet ãlovûka v zamûstnání i za cenu, Ïe stát bude zamûstnavateli pomáhat.
Ä
8 Jen pro ilustraci bych chtûl uvést, Ïe na Slovensku jsme pfiijali opatfiení, na jehoÏ základû, kdyÏ zamûstnavatel nechá zamûstnance napfiíklad den nebo dva doma s 60procentní mzdou, vláda Slovenské republiky bude platit zdravotní i sociální odvody jak pro zamûstnavatele, tak pro zamûstnance po dobu 60 dní v kalendáfiním roce. Zastáváme názor, Ïe lep‰í je za kaÏdou cenu toho zamûstnance udrÏet neÏ ho pou‰tût do sociální sítû. Na druhé stranû, kdyÏ ãlovûk pfiece jen musí kvÛli krizi odejít z práce, musíme dûlat v‰echno proto, aby dostal pomoc od státu, aby dÛstojnû mohl pfieÏít tûÏké období, které mu krize pfiinesla. My dokonce jdeme dál – opût jen pro ilustraci chci uvést – chceme zavést zvlá‰tní systém podpory hypotekárních úvûrÛ. KdyÏ ztratí mlad˘ ãlovûk práci, ztratí i schopnost splácet hypotekární úvûr, pfiicházíme s návrhem, aby stát vstoupil do tohoto procesu a dal takovému ãlovûku vût‰í ‰anci udrÏet si hypotekární úvûr, aby nepfii‰el jak o práci, tak o stfiechu nad hlavou. Je tfieba vnímat se navzájem, je tfieba si pomáhat, je tfieba se informovat, a v‰ude, kdyÏ se nûco osvûdãí, to pouÏívat i ve vlastních zemích. Sociální demokracie musí usilovat o sociální smír. Sociální smír v dobû krize je mimofiádnû dÛleÏit˘. Ale není sociální smír tam, kde se nûkdo pokou‰í zneuÏívat zákoník práce nebo dal‰í podstatné elementární náleÏitosti. Hovofiím o sociálním smíru, pokud jde o opatfiení, pokud jde o spolupráci vlády, odborÛ, zamûstnavatelÛ, pokud jde o spolupráci s mûsty, obcemi, urãitû i s komerãním bankovním sektorem a dal‰ími institucemi, které mají rozhodující vliv ve spoleãnosti.
Je to i krize dÛvûry My musíme vÛbec zvy‰ovat dÛvûru lidí a ne krmit je kaÏdo-
trend dennû katastrofick˘mi scénáfii. Odhadovat dal‰í v˘voj krize je velmi tûÏké. Dokonce ani nositelé Nobelovy ceny za ekonomiku nedokáÏou fiíct, jak se bude krize vyvíjet dále. Av‰ak nûkdo by uÏ mûl fiíct rÛzn˘m samozvan˘m expertÛm, aÈ pfiestanou ‰ífiit paniku. KdyÏ krize vznikla, ani si jí nev‰imli, vÛbec ji nedovedli odhadnout, ale teì mají „kvalifikované“ katastrofické scénáfie; pfiesnû vûdí, jak dlouho bude trvat, kolik bude propu‰tûno lidí... Prosím vás, pfiestaÀte zvy‰ovat nedÛvûru vefiejnosti, protoÏe tato krize je do jisté míry i o dÛvûfie. Velmi si váÏím spolupráce a vzájemné pomoci, kterou projevuje ãeská a slovenská sociální demokracie. Tato spolupráce v˘znamn˘m zpÛsobem pfiispûla k dÛleÏit˘m politick˘m v˘sledkÛm obou politick˘ch stran na obou dvou bfiezích fieky Moravy. Velmi si toho váÏím a stejnû si váÏím, Ïe máte lídra, kter˘ je v hodnotách sociální demokracie nekompromisní, já sleduji ãeskou politickou scénu velmi pozornû a jsem velmi rád, Ïe za partnera mám takového ãlovûka, jako je Jirka Paroubek. Chci mu podûkovat za nezi‰tnou pomoc, kterou opakovanû projevil slovenské sociální demokracii, a vûfiím, Ïe v tomto duchu budeme pokraãovat i nadále. Pfies to, Ïe to je va‰e interní volba, va‰e suverénní rozhodnutí, jsem pfiesvûdãen, Ïe získá maximální dÛvûru lidí, ktefií mají právo vybrat si opûtovnû lídra ãeské sociální demokracie. VáÏení pfiátelé, krize je klíãové slovo, kter˘m se musí dnes zab˘vat sociální demokracie. A dal‰í klíãová slova proti krizi siln˘ sociální stát, regulovan˘ kontrolovan˘ trh. KdyÏ pÛjdeme touto cestou, máme ‰anci ukázat, Ïe sociální demokracie je Ïivotaschopná a Ïe má svoje místo v‰ude na svûtû. Dûkuji za pozvání, aÈ se nám spoleãnû dafií. (Pfieklad do ãe‰tiny, titulek, mezititulky – redakce Trendu)
Znovu Masaryk ❏ S TANISLAV K ¤EâEK Proã se vlastnû kaÏd˘ rok v prvních bfieznov˘ch dnech setkáváme u hrobu T. G. Masaryka? Jistû, byl to zakladatel ãeského a ãeskoslovenského státu, ale v˘znamn˘ch muÏÛ, ktefií se zaslouÏili o stát v mífie jistû sice men‰í, ale jistû také nikoliv nev˘znamné, byla celá fiada. Masaryk v‰ak byl a zÛstává v na‰ich myslích a trvalé pamûti ãeského národa nikoliv jen zakladatel státu, ale také jako ãlovûk, kter˘ do praktické politiky vnesl dvû my‰lenky, které bychom si mûli trvale pfiipomínat. Masaryk si pfiedev‰ím s ve‰kerou naléhavostí poloÏil otázku, proã jsme âechy. V dobû jeho akademického pÛsobení na Univerzitû si fiada i pfiedních filozofÛ a politikÛ kladla otázku, proã vlastnû máme b˘t âechy? Zda stojí za to, budovat stát pro mal˘ národ s odli‰n˘m jazykem, na velmi exponovaném místû Evropy, národ a stát stále bojující o svou existenci, a zda by nebylo v˘hodnûj‰í státi se jednou z vûtví velkého národa nûmeckého a získat tak vût‰í pfiístup k mezinárodnímu ohlasu, k pevnûj‰ímu postavení. A Masaryk na tuto otázku odpovídá tak, Ïe ãeská otázka je otázkou sociální. Îe smysl ãe‰ství je jedinû a pouze v tom, Ïe dokáÏeme spojit existence svého národa s fie‰ením a vyfie‰ením sociálních problémÛ v samostatném státû a i opaãnû, Ïe bez vyfie‰ení sociálních problémÛ má otázka samostatnosti ãeského národa jen mal˘ praktick˘ smysl. Snaha o sociální spravedlnost a o odstranûní hrub˘ch a zejména nespravedliv˘ch sociálních rozdílÛ mezi lidmi, je podle Masaryka, samotn˘m základem a smyslem existence nás, jako národa budujícího o svÛj stát. Ne-
zapomínejme na to. A druhou my‰lenku, kterou Masaryk pfiiná‰í do praktické politiky, je pfiesvûdãení, Ïe politika bez morálních aspektÛ není politikou, kterou by bylo moÏné vybudovat dobr˘ stát a která by mûla b˘t ve státû uskuteãÀována. NeboÈ i v dobû Masarykovû byla se v‰í naléhavostí kladena otázka o tom, zda politika není pouh˘m stfietáváním a bojem zájmÛ, nikoliv morálních hodnot. Kdy za vítûze politiky není povaÏován ten, kdo prosazuje morálnû odÛvodnitelné a spravedlivé hodnoty, ale ten, kdo prosadí své zájmy, s nimiÏ do politiky vstupuje. A Ïe se vÏdy musíme ptáti, zda heslo na prezidentské vlajce „Pravda vítûzí“ má odli‰n˘ smysl, jestli jej klade ten, kdo zvítûzil a domnívá se proto, Ïe má pravdu, a nebo ten, kdo je pravdomluvn˘, a proto je pfiesvûdãen, tfieba doãasnû marnû, Ïe dfiíve ãi pozdûji musí zvítûzit. To je ov‰em velmi praktická otázka pro dne‰ní dny, pro dne‰ní kaÏdodenní politiku, kterou konáme, otázka, která nikdy nebude bezezbytku zodpovûzena, ale kterou si vÏdy musíme znovu a znovu poloÏit. A to jsou jedny z mnoha dÛvodÛ, pro které znovu a znovu klademe na tomto malém lánském hfibitÛvku kvûtiny k hrobu T.G.M. Z projevu pfiedneseného 7. 3. 2009 v Lánech u hrobu T.G.M. pfii zájezdu Obvodní organizace âSSD Praha 7.
trend
9
Ze zápisníku senátorky Aleny GajdÛ‰kové
Práva spotfiebitele Vzpomínám si na poslední zákon, kter˘ pfiijalo Federální shromáÏdûní âeskoslovenska. Byl to zákon na ochranu spotfiebitelÛ. PfiedloÏila jej poslankynû, první ãeská kandidátka na prezidentku, paní Marie Kristová, dnes ãlenka Sociálnûdemokratick˘ch Ïen. Dosud platn˘ zákon ã. 634/1992 Sb. byl naprosto pfielomov˘. Zakotvil povinnosti prodejcÛ pfii prodeji v˘robkÛ a sluÏeb. Kromû ustanovení o poctivosti prodeje také vyhlásil zákaz diskriminace spotfiebitele a jeho klamání, zákaz nabídky nebezpeãn˘ch v˘robkÛ a informaãní povinnosti o v˘robcích. Stanovil mj. také ochranu spotfiebitele pfied nebezpeãn˘mi v˘robky a pfied neoprávnûn˘m podnikáním, kontrolní mechanismy a kompetence dozoru nad ochranou spotfiebitele. Tento zákon jiÏ byl nûkolikrát novelizován a ãeká jej novelizace dal‰í. V ãeském parlamentu se totiÏ projednává evropská Zelená kniha o hromadném od‰kodnûní spotfiebitelÛ a návrh smûrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotfiebitelÛ. AÏ tyto dokumenty budou projednány na evropské úrovni a stanou se evropsk˘mi legislativními akty, buì budou pfiímo platit (vznikne-li ze zelené knihy nafiízení) nebo budou muset b˘t podle evropsk˘ch smluv zapracovány do zákonÛ v‰ech ãlensk˘ch zemí, tedy i tûch ãesk˘ch. Zelená kniha je urãena k diskuzi mezi evropsk˘mi institucemi – Evropskou komisí, Evropsk˘m parlamentem a Evropskou radou, národními parlamenty, sociálními partnery a neziskov˘mi organizacemi i ‰irokou vefiejností. Reaguje na problém od‰kodnûní spotfiebitelÛ i v pfiípadû pfieshraniãních nákupÛ a v pfiípadû, kdy je po-
‰kozen velk˘ poãet lidí. Zelená kniha také uvádí fakt, Ïe cca 70 % lidí se ani nedomáhá nápravy za po‰kození v˘robkem vzhledem k tomu, Ïe pfii individuálním procesu pfii pfieshraniãním nákupu jsou náklady, jak dosáhnout od‰kodnûní, vût‰í neÏ ‰koda sama a pfii individuálním sporu je tûÏké domoci se od‰kodnûní. To samozfiejmû znamená nejen po‰kození zákazníkÛ, ale také nechtûnou toleranci vÛãi podvodníkÛm. Zelená kniha navrhuje ãtyfii varianty fie‰ení a klade otázky k tûmto návrhÛm. Odpovûdi budou zvefiejnûny na internetov˘ch stránkách Generálního fieditelství pro zdraví a ochranu spotfiebitele Evropské komise. Komise pak v‰echny odpovûdi zpracuje a v polovinû roku 2009 pfiedloÏí nov˘ politick˘ dokument. Vláda pfiedloÏila Parlamentu âR Stanovisko k Zelené knize. Zelenou knihu i toto stanovisko projednal v˘bor pro záleÏitosti EU a pfiijal usnesení, kter˘m vyjadfiuje uspokojení nad tím, Ïe návrh je v souladu s doporuãeními, které Senát dal ve svém vyjádfiení k Zelené knize o pfiezkumu spotfiebitelského primárního práva EU v únoru 2007 zvlá‰tû v oblasti dÛrazu na to, aby spotfiebitelé byli informováni, coÏ je základem pro zodpovûdné jejich rozhodování. Toto usnesení je smûfiováno ke Stanovisku vlády a Senát jím také Ïádá od vlády dal‰í informace o v˘voji projednávání navrhovan˘ch opatfiení. Návrh Smûrnice o právech spotfiebitelÛ je projednáván v Parlamentu âR stejn˘m zpÛsobem. Jejím úãelem je pfiispût k fungování vnitfiního trhu a dosáhnout vysoké úrovnû ochrany spotfiebitele sblíÏením aspektÛ právních a správních pfiedpisÛ ãlensk˘ch státÛ t˘kajících se smluv mezi spotfiebi-
teli a obchodníky. Smûrnice novû definuje pojmy jako spotfiebitel, obchodník, zboÏí, kterého se vûc t˘ká, a fiíká, co se rozumí dal‰ími pojmy jako napfi. finanãní sluÏba, náleÏitá profesionální péãe, obchodní prostory nebo doplÀková péãe. Stanovuje obecné poÏadavky na informace pro spotfiebitele, ale i jejich právo odstoupit od smlouvy uzavfiené na dálku a smluv uzavfien˘ch mimo obchodní prostory i právo t˘kající
xxx jakmile bude Smûrnice pfiijata na evropské úrovni (tj. shodnou-li se na ní Evropsk˘ parlament, Evropská komise a Evropská rada), pak bude muset opût i ãesk˘ parlament pfiijmout zákon nebo novelizaci zákona, kter˘m zajistí práva spotfiebitelÛ v rozsahu stanoveném touto smûrnicí. Jak to bude formulováno v ãeském zákonû na ochranu spotfiebitele záleÏí na zvyklostech a pravidlech platn˘ch v ãeském právním fiádu. Ale v˘sledkem musí b˘t zajistit stejnou úroveÀ ochrany spotfiebitelÛ ve v‰ech ãlensk˘ch státech EU.
Zdá se vám to sloÏité? Není to sloÏité, ale je to zdlouhavé. DokáÏete si v‰ak pfiedstavit demokratiãtûj‰í a otevfienûj‰í proces v rozhodováním národních i evropsk˘ch parlamentáfiÛ? Jeho v˘sledná podoba závisí pfiedev‰ím na tom, jak poctivû se projednávání dokumentÛ vûnujeme jiÏ pfii komunikaãních dokumentech v národním parlamentu. NejdÛleÏitûj‰í ale je, jakou sílu se smluvních podmínek. Tfieba v evropském parlamentu mají to, Ïe smluvní podmínky musí jednotlivé politické frakce, kteb˘t srozumitelné a ãitelné, ale ré zde samozfiejmû prosazují i to, Ïe obchodník si musí vyÏásvé vidûní svûta. dat souhlas spotfiebitele pro Proto není jedno, kdo bude kaÏdou dodateãnou platbu. do Evropského parlamentu zvoUkládá ãlensk˘m státÛm také len. AÏ 70 procent zákonÛ ãlenpovinnost zajistit, aby byly defisk˘ch zemí je ovlivnûno evropnovány nepfiimûfiené podmínky. skou legislativou. Ta je navrhoâl. 38 pak ukládá ãlensk˘m vána Evropskou komisí státÛm obecn˘ rámec, aby bylo a Radou a spoluvytváfiena Evzaji‰tûno prosazování práva ropsk˘m parlamentem a národv souvislosti s nepfiimûfien˘mi ními parlamenty. Volby do Evsmluvními podmínkami, i úkol ropského parlamentu proto nestanovit pfiimûfiené a úãinné jsou o nic ménû dÛleÏité neÏ do prostfiedky pro vymáhání dodrParlamentu âR. Eurovolby se Ïování smûrnice a pravidla pro t˘kají kaÏdodenního Ïivota kaÏsankce za poru‰ení vnitrostátdého z nás. ních pfiedpisÛ, pfiijat˘ch podle Autorka je místopfiedsedkyní smûrnice. Ukládá ãlensk˘m Senátu. státÛm povinnost pfiijmout nezbytná opatfiení, aby bylo zaji‰tûno jejich uplatÀování. Tzn.:
10
trend
PROMùNùN¯ SCÉNÁ¤ aneb Cesta k 15. bfieznu 1939 ❏ R OBERT K VAâEK Nejen filmy a televizní hry, ale i agrese mají své scénáfie. Také na jejich poãátku b˘vá my‰lenka, vÏdy zlá a zlotvorná. VÛãi âeskoslovensku myslel Hitler na jediné – na jeho zniãení. Îít nemûlo ani v neduÏivé pomnichovské podobû.
■ Pfiijatá nabídka První verze scénáfie k jeho usmrcení poãítala se spoleãnou akcí Nûmecka, Polska a Maìarska. O zájmu MaìarÛ v Berlínû nepochybovali, vÏdyÈ v listopadu 1938 chtûlo Maìarsko vojensky obsadit Podkarpatskou Rus. Hitler tehdy nesouhlasil, nepovaÏoval maìarskou armádu za schopnou uspût ve stfietnutí s ãeskoslovenskou a hlavnû sám rozhodoval o územních zmûnách ve stfiední Evropû. V polovinû ledna 1939 pfiijel do Berlína maìarsk˘ ministr zahraniãí Csáky. Vezl poselství do ‰éfa maìarského státu, regenta Horthyho. „Dokud budu stát v ãele Maìarska, mÛÏe se Nûmecko spolehnout na Maìarsko jako na nejvûrnûj‰ího pfiítele,“ psal Horthy. Byla to pro Hitlera pfiíjemná slova, provûfiit je v‰ak mûlo podfiízení se nûmeck˘m zámûrÛm ve stfiední Evropû. „Nepfiijdete zkrátka,“ naznaãoval Hitler Csákymu, „na fiadû je pfiece ãeskoslovensk˘ problém.“ V Budape‰ti to tu‰ili, proto onen patetick˘ slib Horthyho Hitlerovi. Úspûch vyÏaduje vzájemnou shodu v ãinech, vykládal nûmeck˘ kancléfi maìarskému hostu. Nûmecko dá kaÏdému jeho podíl. „poãítáme s úãastí Maìarska a Polska. Musí se najít jedineãné rozhodnutí ve vhodné dobû. Politicky nelze vûc protahovat, vznikla by hrozba intervence. V‰e probûh-
ne klidnû, bude-li absolutní sehranost Nûmecka, Maìarska a Polska. Opevnûní na západních hranicích zdrÏí Západ od intervence. Pokud stojím za vámi, Rumunsko a Jugoslávie nic proti Maìarsku nepodniknou.“
■ Nov˘ spojenec Hitler v té chvíli je‰tû vûfiil na srozumûní a spoleãn˘ postup s Polskem. Polská vláda v‰ak odmítala vysly‰et nûmecké pfiání, aby za GdaÀsk – kter˘ by se za svobodného mûsta stal souãástí Nûmecké fií‰e – bylo Polsku zaplaceno ãástí slovenského území. Taková „v˘mûna“ je nelákala. Poãínající nesoulad, navenek je‰tû tajen˘, zasáhl nûmeck˘ scénáfi k doniãení âeskoslovenska. V Berlínû se hledaly jiné moÏnosti. Koncem ledna 1939 se v nov˘ scénáfi mûnila my‰lenka pfienechat Podkarpatskou Rus Maìarsku, obsadit ãeské zemû a Slovensko ovládnout jako vazalsk˘ stát. Vycházela z kontaktÛ se slovensk˘mi luìáck˘mi radikály, ktefií uÏ v fiíjnu 1938 mluvili s nûmeck˘mi pfiedstaviteli o osamostatnûní Slovenska. Hitler se teì rozhodl luìáky podpofiit a vyuÏít. RÛzní nûmeãtí emisafii a agenti dostali za úkol zpracovávat slovensk˘ politick˘ terén. Na Slovensku se objevili pfiíslu‰níci esesácké rozvûdky, aby zjistili podmínky pro zfabrikování incidentÛ. Vojensk˘ abwehr tu mûl nûkolik pracovníkÛ kryt˘ch novináfisk˘mi legitimacemi. âile konspiroval nûmeck˘ konzul v Bratislavû Druffel, kter˘ si rychle vytvofiil vlastní zpravodajskou síÈ. V jeho okruhu nemohl chybût ambiciózní Ferdinand ëurãansk˘, jenÏ patfiil uÏ k nedoãkav˘m separatistÛm. Jeho styky s fií‰sk˘mi organizacemi se vÛbec staly
ãetn˘mi. Dostal se dokonce do seznamu dÛvûrníkÛ nacistické zpravodajské sluÏby, která platila jeho tajné cesty do Nûmecka. Vyplacené ãástky za nû i za zájezdy jin˘ch luìákÛ si pak inkasovala od ministerstva zahraniãí.
■ OdtrÏení Slovenska Neklid kolem Slovenska a nûmecké námluvy u luìákÛ neu‰ly ãeskoslovenské vládû. Její ãlenové nebyli zajedno, jak situaci ãelit. Nûktefií ministfii pom˘‰leli na vojensk˘ zákrok, byla ale obava z nepfiíznivého mezinárodního ohlasu, hlavnû v Berlínû. Jiní pfiesvûdãovali sebe i dal‰í, Ïe nûmecko si rozkol ãeskoslovenského státu nepfieje, zvlá‰tû kdyÏ se jeho vláda snaÏí mu ve v‰em vyhovût. Na Slovensku vláda pfiece jen 10. bfiezna zasáhla, Jozefa Tisa v ãele autonomní vlády nahradil Karol Sidor. Stejnû jako Tiso myslel i on na odtrÏení Slovenska, ale za jistûj‰ích hospodáfisk˘ch a mezinárodních podmínek. Nûmecko v‰ak potfiebovalo okamÏit˘ rozpad âeskoslovenska, jeho vojáci mûli b˘t uÏ 15. bfiezna v Praze. Vsadilo na Tisa – mladí luìáãtí radikálové a nûmeãtí emisafii za ním jezdili do BánovcÛ a vyz˘vali ho, aby odjel do Vídnû a pfiipojil se k ëurãanskému, kter˘ z nûmecké vysílaãky a prostfiednictvím poslÛ neustále Ïádal proklamaci slovenské samostatnosti. Váhajícího Tisa oslovil sám netrpûliv˘ Hitler, vzkázal mu, Ïe ho pfiijme, musí v‰ak okamÏitû pfiijet do Berlína. Sidor a vedení ludové strany s cestou souhlasili. Tisa pfiijal 13. bfiezna v Berlínû nejprve ministr zahraniãí Ribbentrop. ¤ekl mu, Ïe ho Nûmecko i nadále uznává za slovenského
premiéra a proto by nemûl otálet s vyhlá‰ením samostatného Slovenska. Hitler pak Tisa vyzval, aby se to stalo „bleskovû“, jinak bude Slovensko otevfieno prÛniku Maìarska. „Po tomto v˘kladu dovolil jsem si fiíci panu fií‰skému kancléfii pár slov asi v tomto duchu,“ referoval Tiso slovenskému snûmu pfií‰tího dne. „OdpusÈte, Ïe vám nefieknu nic konkrétního, jen vás uji‰Èuji, Ïe se ve slovenském národu nikdy nezklamete a Ïe vám slovensk˘ národ nedá pfiíãinu, abyste mûl a mohl litovat toho, co jste pro slovensk˘ národ vykonal a za co jsme vám vdûãní.“ Tiso mûl slovenskou samostatnost vyhlásit z berlínského rozhlasu, ale odmítl. Jen telefonicky poÏádal, aby byl na 14. bfiezna svolán slovensk˘ snûm. Do Bratislavy se vrátil aÏ k ránu a jiÏ o deváté referoval vládû o vedení ludové strany. „Situaci vyloÏil tak,“ zapsal si po poradû Sidor, „Ïe jsme v‰ichni jednohlasnû uznali za potfiebné pfiedloÏit snûmu jen jeden návrh, a to ten, aby cel˘ snûm manifestaãnû schválil odtrÏení od âechÛ a vyhlásil nezávislost slovenského státu.“ Nikdo ale nechtûl podat formální návrh na samostatnost. Tiso poÏadoval, aby s ním vystoupila vláda, pfiedseda snûmu Sokol zase prohlásil, Ïe by to mûl udûlat Tiso, protoÏe jednal s Hitlerem. Tiso to rozhodnû odepfiel. Nakonec bylo rozhodnuto, Ïe Sokol poloÏí poslancÛm jednoduchou otázku, zda jsou pro vyhlá‰ení samostatného státu. Nûktefií Ïádali hlasovat tajnû, ale pfiedseda snûmu to odmítl. Poslanci budou hlasovat povstáním, fiekl, „je to zpÛsob slavnostní a zároveÀ bezpeãnûj‰í, neÏ hlasování tajn˘mi lístky. Tfieba by dva tfii
trend poslanci hlasovali jinak, neÏ si pfiejeme.“ Vyhlá‰ení mûlo b˘t jednomyslné. Tak se i stalo. Po demisi Sidorovy vlády a po Tisovû zprávû o berlínsk˘ch jednáních se hlasovalo. Osm minut po dvanácté 14. bfiezna 1939 padesát sedm poslancÛ snûmu povstalo a prohlásilo tím samostatnost Slovenska.
■ Zlá noc OkamÏitû to vûdûli v Berlínû. Hitler oznámil prezidentu Háchovi, Ïe ho ihned pfiijme. Hácha se o jednání v fií‰ském kancléfiství ucházel uÏ pfied dvûma dny, aby se pfiedev‰ím dozvûdûl, co Nûmecko zam˘‰lí na Slovensku, ale Hitler k jeho nabídce mlãel. Odpovûdûl aÏ poté, co mu vy‰la slovenská karta. Provedl také je‰tû jednu zmûnu v antiãeskoslovenském scénáfii: uÏ nebylo tfieba odevzdat v Praze ultimátum pfiipravené 11. bfiezna a „zdÛvodÀující“ okupaci. V jeho duchu mohl teì Hitler mluvit s Háchou a ministrem zahraniãí Chvalkovsk˘m. Sotva po pÛlnoci 15. bfiezna usedli do kfiesel v jeho berlínském sídle, dozvûdûli se, co ãeká ãesk˘ národ. O ‰esté hodinû ranní mûla nûmecká vojska pfiekroãit ãeskomoravské hranice. Protest se neozval, mûl by samozfiejmû jen mravní smysl, ale i tak mûl b˘t vysloven. Hácha aspoÀ pfiipomnûl potfiebu existence nezávislého ãeského národa i za „nejlep‰ích vztahÛ s Nûmeckem“. Hitler Ïádal, aby jeho vojskÛm nebyl kladen odpor. Bylo tfieba zpravit o tom i Prahu. Telefonické spojení se nejdfiíve nedafiilo navázat a v Hitlerovû pracovnû bylo plno nervozity, co se stane, zÛstane-li telefon hluch˘. Byl dokonce probuzen fií‰sk˘ ministr po‰t, aby se pokusil o nápravu, ale mezitím se Praha ozvala. PraÏská telefonní ústfiedna si mimo jiné poznamenala: „Ve 2,15 hodin telefonuje Dr. Chvalkovsk˘ ministerskému pfiedsedovi Beranovi: Nekompromisní pfiání kancléfie Hitlera. Dnes
11 v˘bojní. Hned ráno 15. bfiezna, je‰tû pfied ohlá‰en˘m pfiíchodem nûmecké armády, vpadli do parlamentu. Mladíci v hnûd˘ch, ãern˘ch a fialov˘ch a jin˘ch ko‰ilích naplnili místnosti, jiní se houfovali pfied Rudolfinem. Zdravili zdviÏenou pravicí a povykovali. Hlavní skupinû velel holiã z Karlína, mûl pásku pfies oko a gesta vÛdce. Bfiitva by teì mohla b˘t v jeho rukou nebezpeãná. Na námûstí se objevilo nákladní auto plné sedmiramenn˘ch svícnÛ a dal‰ích cenností uloupen˘ch v nedaleké synagoze. BojÛvky se vydávaly na nájezdy. Mífiily do Melantrichu,
znamenali, nebo mu byli pfiímo protivní. I pro svût Nûmecko potfiebovalo vykazovat se ãesk˘mi osobnostmi známûj‰ími a nepodezfiel˘mi z kariéristické kolaborace. Byl pfiece dosud mír, tfiebaÏe nestál za nic, kdyÏ se v nûm dala klidnû obsadit cizí zemû. Fa‰istick˘ „hlavní stan“ Na praÏském Uhelném trhu uzavfiela ãeská policie. Jeho doãasné obyvatele na chvíli internovala, pak je poÏádala, aby ‰li domÛ. Poslechli. Zvlá‰tû pro Vlajku to ale nebyl konec. ZpÛsobila je‰tû hodnû neklidu a ne‰tûstí. Fra‰ka se zaãala 15. bfiezna rozehrávat i daleko od Prahy, na Moravském Slovácku. PÛvodnû folklorní skupina Národopisná Morava dala o sobû vûdût politicky. V Hroznové Lhotû do Lidového domu, do redakcí sestavili dva její ãlenové, Josef Vávra a Jan Úprka provolání novin, na sekretariáty stran, odborÛ a spolkÛ. Chtûly je ob- vyhla‰ující, Ïe lidé z oblasti Hosadit, nebo aspoÀ nûco odnést. donína, StráÏnice, Kyjova, Uherského Hradi‰tû a UherskéVnikaly do domÛ, kde Ïili Ïiho Brodu jsou slovenské národdov‰tí advokáti. V barrandovsk˘ch ateliérech kádrovû „ãisti- nosti a mají tedy patfiit k právû vzniklému slovenskému státu. li“. NaráÏely na lidi vydû‰ené Jeho suverenita se také hned i nebojácné. na Moravském Slovácku uznáZatím se v parlamentu ustavá. Je jen tfieba vytvofiit národvoval podivn˘ Národní v˘bor, ní v˘bory, které nov˘ státoprávjehoÏ historie není zcela rozní stav zajistí. lu‰titelná. Úplnost tu ale nestoNárodopisná Morava mûla jí za to. „Záhada“ je hlavnû své kontakty na Slovensko, v tom, proã do v˘boru ve‰li i lik radikálním separatistÛm typu dé slu‰ní. Vysvûtlovali, Ïe je ·aÀa Macha a Bély Tuky. Ti by vedla obava z vlády fa‰istÛ poúzemní roz‰ífiení slovenského vzbuzen˘ch Nûmci, která se státu jen uvítali. V‰ak také bravrhne na své demokratické tislavsk˘ rozhlas hned proklaprotivníky a bude fiádit i rasismaci „národní rady Moravsk˘ch ticky. DÛvod zní vûrohodnû, SlovákÛ“ vysílal. Rada se 16. v prvních hodinách nûmecké bfiezna obrátila na samotného okupace bylo nepfiehledno Hitlera, aby její územní a státa daly se ãekat rÛzné podoby zla. I z ãesk˘ch rukou. Pfiiãinli- ní zámûry podpofiil a uznal. ■ Také to se stalo v˘ch v tomto smûru by se brzy Místní fa‰isté vstupovali do velK ponuré bfieznové historii ké politiky. Hned se dozvûdûli, na‰lo dost. patfií i tragicko-komické epizoÏe tam nepatfií. Fa‰isté mûli pfiíznivce mezi dy s mocichtiv˘mi ãesk˘mi Chtûli i potom zÛstat „svoji“, a moravsk˘mi extrémními pra- muÏi z nûmeckého zpravodaj- nemít nic s háchovskou Praviãáky. Mají dnes své pohrobky, ského a represivního aparátu; hou. Upnuli se na „slováckost“, proto stojí za to si je pfiipome- i nûmeck˘ velitel Prahy se chtûl zprvu o nû opírat. Jejich prosazovali ji do správy i do nout. ‰kol. Okupaãní moci tfií‰tûním vÛdce Gajda ale marnû ãekal V Praze se o ni postarali ãe‰národa a horlivou spoluprací na pfiijetí Hitlerem. tí fa‰isté z Vlajky, z Národní velmi vyhovovali… Protektorátní správu nemûli obce i odjinud, mezi sebou sice vést lidé, ktefií v národû nic nerozhádaní, nijak poãetní, ale
ráno v 6,00 hodin vtrhne nûmecké vojsko na celé území státu. Zafiiìte ihned svolání ministerské rady. Generál Syrov˘ nechÈ ihned vyrozumí v‰echny posádky, armáda nesmí klásti nejmen‰í odpor, musí se dát bezv˘hradnû odzbrojit, civilní obyvatelstvo nesmí tropiti v˘trÏnosti, jinak mÛÏe nastati katastrofa nedozírn˘ch následkÛ. Bude-li armáda odzbrojena v klidu, budou nám dány moÏnosti autonomního Ïivota pro cel˘ národ. Opakuji: Nestane-li se tak, nastane katastrofa. Pane pfiedsedo vlády, zafiiìte v‰e potfiebné, situace je krajnû váÏná. Dodatek: Prezident republiky telefonuje generálu Syrovému, aby svolal ihned komandanty a zafiídil co nejrychleji potfiebné, vefiejn˘ Ïivot musí zÛstati, v‰e musí b˘t v normálním chodu, obchod, divadla atd., obsazení bude doãasné. Do ãeského okupaãního slovníãku se poprvé dostával v˘raz doãasnost. Vojensk˘ odpor byl moÏn˘ je‰tû pfied pÛl rokem, Mnichovem poniãen˘ stát a tûÏce oslabená armáda uÏ byly bez síly. Hitler byl po celou noãní schÛzku úseãn˘ a jako by podráÏdûn˘. Sotva ale âe‰i ode‰li, zmûnil chování. Hlaholil, smál se. Dokonce poÏádal sekretáfiky, aby ho políbily. PovaÏoval jednání za neobyãejn˘ politick˘ úspûch. OceÀoval si je tak i v pfií‰tích, uÏ váleãn˘ch letech, bylo mu pfiíjemnou vzpomínkou.·el si odpoãinout, kdyÏ jeho vojáci vjíÏdûli, v husté, mokré vánici, do ãesk˘ch zemí. Naveãer pfiijel Hitler do Prahy.
historie
12
trend
VELIKONOâNÍ ZAMY·LENÍ ¤íma M. T. Cicero), co dûlá pro to, aby byl plnû hodnotn˘m ãlenem takového spoleãenství. Velikonoce letos v nedûli 12. V této souvislosti stojí za pozora v pondûlí 13. dubna mají nûnost, Ïe se i v církvích hovofií co spoleãného s velikou nocí, novû nejen o tradiãním desates velikou tmou, v níÏ náhle zaru, ale v jeho duchu téÏ o nozáfií veliké svûtlo – se zoufalv˘ch smrtelních hfií‰ích, tj. stvím, v nûmÏ náhle zasvitne o selháních, jeÏ ãlovûka nutnû veliká nadûje a radost. Bratfii oslabují a nakonec vedou aÏ do Slováci to ve svém názvu tûchzkázy. to svátkÛ vyjadfiují zfietelnûji – hovofií o „velkej noci“. Na svûtlo, na zazáfiení skuteãnosti nelze ov‰em jen ãekat.
❏ K AREL F LOSS
ústfiední a klíãovou. S nov˘m pojetím smrteln˘ch hfiíchÛ, nad nimiÏ by se mûl právû o velikonocích zamyslit kaÏd˘ slu‰n˘ ãlovûk, souvisí téÏ nové politické postoje nûkter˘ch pfiedních pfiedstavitelÛ kfiesÈanství. Tak napfiíklad nov˘ pfiedseda biskupského sboru v SRN R. Zollitsch hovofií o vstfiícnûj‰ím vztahu katolické církve k sociální demokracii, ponûvadÏ se vyjevuje, Ïe právû a jen tato politická strana vnímá nûkteré dÛleÏité problémy hloubûji a ostfieji neÏ tradiãní partner na pravici. Bylo by uÏiteãné, kdyby si takovéto vpravdû historické posuny uvûdomili téÏ pfiedstavitelé celé na‰í politické scény. Není totiÏ moÏné hlásit se ústy k ideji velikonoc a souãasnû nevnímat zásadní pfiínosy autentické levice.
kovému konci dojít nemusí. Jen si velikonoce nesmíme pfiipomínat a vykládat pfiíli‰ úzce, a spí‰e mít na pamûti v˘roky jejich svûtodûjného protagonisty o bohatství a chudobû – slova, jimÏ tak dobfie rozumûli na‰i pfiední ctitelé jeho kfiíÏe Jan Hus, Petr Chelãick˘ a Jan Ámos Komensk˘.
■ Pravda vítûzí
Velikonoce nám také vÏdy znovu pfiipomene Masarykovo krédo ze závûru jeho Svûtové revoluce: JeÏí‰, ne César! Potu■ Vítûzství se pen˘ JeÏí‰ zvítûzil nad v‰emi nedostavuje Piláty a césary – poselství velibez obûtí konoc spoãívá bytostnû v pfiipoVelikonoãní svátky patfií nemenutí, Ïe opravdové, stateãné spornû k nástupu jara, pfiiãemÏ prosté lidství zvítûzí nakonec jaro samo je odedávna téÏ symvÏdy nad arogancí, zpupností bolem nového radostného zaa intrikafiením mocn˘ch. ãátku – obnovy Ïivota, vítûzství V tomto smyslu hlásá téÏ jetepla nad chladem, Ïivota nad den za na‰ich státních symbosmrtí, nadûje nad ztrátou smys■ Jaké bohatství? lÛ, Ïe pravda (totiÏ Pánû!) vílu. Nûktefií obãané se na veliNadmûrné bohatství (pfiede- tûzí. Sociální demokracie mÛÏe konoce pfiipravují postní dov‰ím jednotlivce), aÈ uÏ bylo nové seznamy smrteln˘ch socibou, ale pro kaÏdého z nás planabyto jakkoli, je sv˘m zpÛso- álních hfiíchÛ jen vítat – je to tí, Ïe je dobré se pfied nov˘m bem vÏdy problematické. To se ostatnû ona, kdo na nû jiÏ více rozmachem oãistit od v‰eho, co ■ Obãansky neÏ sto let svûtovou vefiejnost odpovûdnûj‰í pojetí t˘ká téÏ církví ve v‰ech donás tísní, co ubírá síly a tak upozorÀuje. V‰imnout by si bách, takÏe i dnes ãasto vysloviny brzdí moÏn˘ rozmach hodnotvovan˘ slogan „co bylo ukrade- tûchto nov˘ch morálních i polin˘ch sil. Mezi tûÏké hfiíchy se v nono, má b˘t okradenému navrá- tick˘ch souvislostí mûli ov‰em Odedávna jsou velikonoce vém pojetí nepoãítá pouze zne- ceno“ není jednoznaãn˘. pfiedev‰ím ti, pro nûÏ je kfiestéÏ pfiedobrazem toho, Ïe hod- uÏívání drog ãi bezuzdná sexu- Právem se pfiipomíná osudn˘ Èanské krédo a kfiesÈanské zponotn˘ch vítûzství se nedosahu- alita, ale také neekologické vûdní zrcadlo nejvy‰‰ím zákov˘rok jednoho z pfiedstavitelÛ je bez boje, kter˘ pfiiná‰í téÏ chování a zejména bezohledné katolické církve brzy po same- nem. Pfiedev‰ím o velikonocích utrpení, neboÈ vyÏaduje také ‰ífiení chudoby a tím cynické není pfiece moÏné nebrat tyto tové revoluci: „Kdyby chtûla obûtavost a tedy obûti. Sportov- prohlubování sociálních nerov- církev jednou zpût také maje- vûci smrtelnû váÏnû. ci vûdí, co v‰echno je tfieba ností. VÏdyÈ pfiedev‰ím kfiesÈa- tek, byl by to její konec.“ obûtovat a protrpût, neÏ se do- né by si mûli uvûdomit, Ïe pÛA dnes? V˘‰e citovan˘ postoj staví k˘Ïené v˘kony. Sport vût- vodní kfiesÈanství mûlo daleko nûmeckého arcibiskupa Zolltis‰inou ctíme, tím více zaráÏí hlub‰í pomûr k otázce nab˘vání che na‰tûstí naznaãuje, Ïe k taskuteãnost, Ïe v jin˘ch oblasa rozdûlování hmotn˘ch statkÛ. tech, také v politické ãinnosti V tomto duchu pfiipomíná na nutné – ponûvadÏ oãistné je‰tû ve 13. století Tomበa Ïivotodárné odfiíkání zapomí- Akvinsk˘ zásadní pfiednost náme. obecného dobra (bonum comV Poslanecké snûmovnû 3. bfiezna 2009 sloÏili poslaneck˘ mune) pfied v‰emi soukrom˘mi slib tfii noví poslanci – ãlenové âSSD. Jsou to: ■ Zpytovat svûdomí dobry. Jen z takového odpovûd- • Ludmila Navrátilová, kontrolorka finanãního úfiadu ze Skutãe Pfiitom nejenom vrcholoví nûj‰ího pojetí statkÛ pochopí• Zuzana Domesová, místostarostka Hodonína politici, ale kaÏd˘ obãan, kter˘ me (na první pohled pfiehnaje rád, Ïe Ïije v demokratickém n˘) názor B. Bolzana, Ïe bohat- • Pavel Nûmec, místostarosta Mohelnice Nahradili tfii hejtmany, ktefií se vzdali svého poslaneckého spoleãenství, by mûl dennû zpy- ství je lup. Právû takov˘ch mandátu: Radka Martínka, Michala Ha‰ka, Martina Tesafiíka. tovat svûdomí (ãinil tak téÏ postfiehÛ si váÏil i TGM, jenÏ vzorn˘ obãan pfiedkfiesÈanského sociální otázku povaÏoval za (ich)
Trojice nov˘ch poslancÛ âSSD
trend
13
S Liborem Rouãkem
O dne‰ní Americe i na‰ich volbách do EP i vztahÛ s Ruskem, zmûna pfiístupu Ameriky v krizov˘ch oblastech, jako je Irák, Afghánistán, Írán. Jin˘mi slovy, Amerika prochází zmûnami, jaké je moÏné vidût pouze jednou za generaci. Pfii setkáních jsem vyjádfiil my‰lenku, Ïe atmosféra ve Washingtonu mi pfiipomíná atmosféru v Moskvû po nástupu Michaila Gorbaãova, kter˘ také vyvolal obrovská oãekávání a obrovské nad‰ení. Pevnû vûfiím tomu, Ïe Barack Obama dokáÏe toto nad‰ení a tato oãekávání promûnit v reálné politické v˘sledky, ze kter˘ch bude profitovat nejen Amerika, ale celé mezinárodní spoleãenství.“ A 6. ãervna budou volby do Evropského parlamentu. Jste jedním z trojice kandidátÛ, ktefií by mûli stát v ãele volební kampanû a udávat její tón. S jak˘mi tématy do kampanû pÛjdete? „Pfied pûti lety jsem ‰el do volební kampanû s mottem „Bezpeãné âesko v bezpeãné Evropû“. Myslím si, Ïe jsem od svého zvolení do Evropského parlamentu pro zaji‰tûní na‰í ká oãekávání, velké nad‰ení bezpeãnosti a dobrého mezináa nasazení lidí. Pfii své náv‰tûvû Washingto- rodního postavení âeské republiky odvedl kus práce. Stal nu jsem mûl moÏnost mluvit jsem se 1. místopfiedsedou Zanejen s kolegy zákonodárci z amerického Kongresu, Sená- hraniãního v˘boru a v této pozici mohu dostateãnû spoluotu pfiípadnû pfiíslu‰n˘mi námûstky na ministerstvu zahra- vlivÀovat zahraniãní politiku niãí, ale také s cel˘m intelektu- Evropské unie. Pfiíkladem mÛálním zázemím Demokratické Ïe b˘t právû má nedávná cesta do USA, kde jsem mûl moÏnost strany, co se t˘ãe zahraniãní ze své pozice jednat s námûstpolitiky. Lidé z v˘zkumn˘ch ky americké ministrynû zahraa vûdeck˘ch pracovi‰È, thinkniãí a pfiedními kongresmany tankÛ, jak˘mi jsou napfiíklad Carnegie Endowment, National a senátory o problematice radaru a protiraketové obrany. Democratic Institute, Center A zahraniãní politika a otázfor American Progress, Brooky evropské – ãili i na‰í – bezkings Institution a podobnû, peãnosti a obrany jsou pro mû usilovnû pracují na zmûnû celnadále prioritními tématy, se kové americké politiky. kter˘mi hodlám oslovit obãany Po letech do popfiedí vystui v tûchto nadcházejících volpují témata jako napfiíklad bách. Jsem pevnû pfiesvûdãen, kontrola zbraní hromadného niãení, jaderné odzbrojení, po- Ïe místo âeské republiky je sílení transatlantick˘ch vztahÛ v Evropské unii a SeveroatlaKoncem leto‰ního února jste se zúãastnil pracovní cesty do USA jako ãlen delegace expertÛ na zahraniãní politickou sociálnûdemokratické frakce v EP. Jak na vás Obamova Amerika zapÛsobila? „ÚÏasnû. V Americe a v hlavním mûstû Washingtonu je cítit nejenom dynamika z pfiedvolební kampanû, ale je zde cítit nûco, co já osobnû jsem u nás zaÏil jen v roce 1968 a v roce 1989. Jin˘mi slovy, ve vzduchu jsou cítit obrovské zmûny, vel-
tické alianci a nikoliv jen po boku Ameriky, kam se nás snaÏí posunout svou zahraniãní politikou souãasná Topolánkova vláda. Na‰tûstí v‰ak ve Spojen˘ch státech zdiskreditovanou Bushovu administrativu vystfiídal demokratick˘ prezident Obama. A já pevnû doufám, Ïe
k podobnû zmûnû exekutivy dojde brzy také u nás. Dobr˘ v˘sledek voleb do Evropského parlamentu tak mÛÏe b˘t dal‰ím krÛãkem k naplnûní tohoto cíle, kter˘m je vítûzství sociální demokracie ve volbách do Snûmovny v roce 2010.“ Podle Eurozpráv – zkrácené znûní
Stále pfies 35 % Graf 1
Fraf 2
STEM CVVM Ve druhé polovinû bfiezna le1. âSSD 35,3 % 36,0 % to‰ního roku dvû agentury zve2. ODS 27,8 % 31,5 % fiejnily souãasné prÛzkumy vo3. KSâM 11,0 % 16,0 % lebních preferencí. 4. KDU-âSL 6,0 % 7,0 % Jak podle STEM, tak i podle 5. SZ 5,3 % 5,0 % CVVM (Centrum vefiejného míPodle STEM by obsadila nûní). âSSD nadále pfiesahuje 35 procent, u CVVM v‰ak s niÏ- âSSD v Poslanecké snûmovnû po pfií‰tích volbách 92 kfiesel, ‰ím rozdílem pfied ODS neÏ podle CVVM 79 kfiesel. (ich) ukázalo stfiedisko STEM.
14
trend
Západ po únoru 1948 Byl to silnû emotivní dopis, kter˘ poslal 4. bfiezna 1948 francouzsk˘ ministr zahraniãí Bidault svému kolegovi ve Washingtonu Marshallovi. Budoucnost se Francouzi jevila chmurnou, pokud by se západní Evropa, Spojené státy nespojily k obranû spoleãné bezpeãnosti. O americké záruky ‰lo Bidaultovi nejvíce. „Pfiichází ãas upevnit politicky, a jestli to bude moÏné, také vojensky, spolupráci mezi Star˘m a Nov˘m svûtem spojen˘mi odpovûdností za jedinou civilizaci, která za to stojí,“ psal Bidault. ·lo o zmûnu ve francouzské zahraniãní politice, jeÏ pomûrnû dlouho chtûla vytváfiet západoevropskou „tfietí sílu“ mezi Spojen˘mi státy a Sovûtsk˘m svazem. Obranné uskupení v západní Evropû mûlo pÛvodnû vznikat na základnû dvoustrann˘ch smluv, z nichÏ první uÏ uzavfieli Francouzi a Britové v bfieznu 1947. Teì se tato koncepce opou‰tûla a pfiednost dostával mnohostrann˘ pakt, kter˘ by podepfiely Spojené státy. Zdá
se, Ïe jej k naplÀování pfiiblíÏil únorov˘ komunistick˘ pfievrat v âeskoslovensku. Dokonce se objevují názory, Ïe na vznik budoucího NATO bezprostfiednû zapÛsobil. Bylo tomu tak? Kdo byl na fiadû? âeskoslovensk˘ únor znamenající utvrzené roz‰ífiení mocenské sféry Sovûtského svazu
historie vyvolal na Západû obavy z nové války. Více ve vefiejnosti a u novináfiÛ neÏ u politikÛ, aã i mezi nimi se na‰ly hlavy varující pfied „náhlou válkou“. Ovzdu‰í obav prohluboval sovûtsk˘ tlak na Finsko, jemuÏ uÏ pfied praÏsk˘m pfievratem chtûl Stalin vnutit smlouvu zpÛsobující vazalství. Finové ji odmítali a Stalin na ni v nové atmosféfie na Západû pfiestal dÛraznû naléhat. Zmírnil pak v dubnu 1948 podmínky smlouvy a Finové ji hned podepsali, protoÏe jim do znaãné míry zaji‰Èovala
neutralitu. Na chvíli se v bfieznu 1948 roz‰ífiila na Západû zvûst, Ïe Stalin bude „smluvnû“ usilovat také o Norsko. Ukázala se záhy jako nepodloÏená, ale britského ministra zahraniãí Bevina i tak podnítila 11. Bfiezna k my‰lence spojit ve spojeneckém svazku západní Evropu s jejím severem a Stfiedomofiím. R˘soval se ‰ir‰í koncept Severoatlantické aliance. OkamÏitá sovûtská vojenská hrozba se v odpovûdn˘ch politick˘ch krizích povaÏovala pfiece jen za málo pravdûpodobnou, nervozitu v‰ak budilo nebezpeãí politick˘ch infiltrací. Nejcitlivûj‰ím místem byla z tohoto hlediska Itálie.
tomu se mûlo tfieba obãanskou válkou. Naplno pracovala americká propaganda, která bohatû vyuÏívala praÏského komunistického pfievratu a jeho následkÛ pro demokracii. PfiíkladÛ a argumentÛ jí ãeskosloven‰tí komunisté sv˘mi rozhodnutími, chováním a represemi poskytovali dostatek. Ve volbách 18. dubna 1948 získala italská-demokratická strana absolutní vût‰inu. Kolektivní sebeobrana dostala na Západû pfiednost pfied dvoustrann˘mi smlouvami. Pakt o ní podepsaly 17. bfiezna 1948 v Bruselu – Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Vyhovûly tím americké Ïádosti, aby zapojení Spojen˘ch státÛ pfiedcháPakt z Bruselu zelo západoevropské scelování. I ve Washingtonu oceÀovali Vypadalo to, jako by bruselItálii jako zemi nepostradatelsk˘ pakt byl odpovûdí na pfienou pro západní bezpeãnost, vrat v âeskoslovensku, ale ten vãetnû americké. Chystaly se smlouvu jen znaléhavûl a nedotu parlamentní volby a ani pfied volil ji odkládat. Od paktu nimi, ani na základû jejich v˘z Bruselu k Severoatlantické sledku nesmûlo dojít ke zkoalianci nebylo je‰tû úplnû blízmunizování zemû – shodovali se ameriãtí politikové. Zabránit ko, z cesty se v‰ak od jara 1948 uÏ neodboãovalo. (rk)
edice Polozapomenuté války hy âechoameriãanÛ, ktefií se na stranû Unie obvykle projevo- nakladatelství Epocha. (red) vali jako stateãní bojovníci, zatímco ve státech Konfederace ·estatfiicet hvûzdiãek na vlajce Unie a tfiináct hvûzdiãek dávali najevo svÛj odpor k jejína vlajce odtrÏené Konfederace mu reakãnímu systému dezercí pfiedstavují symboliku sporu Nová obsáhlá pfiíruãka doc. mezi severními a jiÏními státy PhDr. ZdeÀka Veselého, CSc. USA v obãanské válce (1861 – „Mezinárodní vztahy v datech 1865), kter˘ vyústil v nejkrva(od starovûku do souãasnosti)“ vûj‰í konflikt v historii této ze(Professional Publishing, Praha mû a vyÏádal si 650 000 lid2008, 1. vyd., 386 str.) zachycuz vojska. PÛsobivou atmosféru je v chronologickém sledu stûsk˘ch ÏivotÛ. Autor Ivan BroÏ ve své nové knize Hvûzdy proti dávné doby a vzdáleného konti- Ïejní data ve v˘voji mezinárodnentu umocÀují vzru‰ující pfií- ních vztahÛ v ãlenûní od starohvûzdám neakcentuje pouze vojenské aspekty událostí zmi- bûhy ze sféry v˘zvûdné a proti- vûku (3000 let pfi. n. l.) pfies Àované doby, n˘brÏ i fakta do- v˘zvûdné sluÏby obou stran. stfiedovûk, novovûk, 19. století, Kniha vy‰la v roce 200. v˘ro- 20. a poãátek 21. století aÏ do kumentující hospodáfiskou a demografickou pfievahu Seve- ãí narození prezidenta Abraha- Ïhavé souãasnosti (konce roku ru nad Jihem a snahu zachovat ma Lincolna. Byla pfiedstavena 2007). v zasedací síni Svazu ãesk˘ch jednotu americké republiky Zafiazeny jsou rovnûÏ nûktea moravsk˘ch v˘robních druÏ- ré vnitropolitické události a dosáhnout zru‰ení otroctví. V knize defilují rovnûÏ pfiíbû- stev v Praze. Je to 16. svazek v jednotliv˘ch zemích, které se
Hvûzdy proti hvûzdám
Mezinárodní vztahy v datech
knihy
sv˘m zpÛsobem téÏ na v˘voji mezinárodních vztahÛ podílely ãi naopak jimi byly ovlivnûny. Mimo pozornost nezÛstaly ani záleÏitosti, vztahující se k mezinárodnímu postavení a aktivitám âeské republiky. (tes)
V˘voj a perspektivy Evropské unie Kniha Niny ·kottové a Petra Sokola shrnuje tato témata: Evropská integrace a Lisabonská smlouva. Pfiedsednictví v Radû Evropské unie a role âeské republiky. Volby do Evropského parlamentu 1979 – 2008. Knihu vydalo nakladatelství Jalna v roce 2009. Nové knihy 9. 2. 2009
trend Co je sociálnûdemokra tická mediální politika Sociální demokracie tûÏko uspûje s modernizaãní iniciativou, pokud její souãástí nebude velkoryse pojatá mediální reforma. Mezi opatfiení tvofiící její pátefi nutnû musí patfiit úplné odstínûní v‰ech mediálních rad od jak˘chkoli pfiím˘ch politick˘ch vlivÛ. Bude rovnûÏ nutné sebrat odvahu a demonopolizovat ti‰tûná média. V konfliktu, kter˘ to vyvolá, lze jistû uvaÏovat rovnûÏ o zfiízení deníkÛ vefiejné sluÏby, vydávaného ve vefiejnoprávním reÏimu. A je také nutné promyslet koncepci podpory men‰inov˘ch ti‰tûn˘ch médií, tak, aby pluralita v médiích zaznívajících hlasÛ byla co nejvût‰í. To v‰e jsou opatfiení známá z jin˘ch evropsk˘ch zemí, která lze pro na‰e potfieby upravit ãi rovnou pfievzít. Jakub Patoãka v Literárních novinách 16. 3. 2009
Kauza Kubiceho zpráva – vych˘len˘ soudce Jirsa Soudce Jirsa neshledal nic odsouzeníhodného na jednání b˘valého fieditele Útvaru pro odhalování organizovaného zloãinu Policie âR Jana Kubice ve vûci jeho Ïalozpûvu pfied parlamentním v˘borem tûsnû pfied volbami v roce 2006, kter˘ pak „záhadnû“ bleskovû doputoval do médií a nespornû ovlivnil v˘sledek voleb. Soudce Jirsa se v‰ak nedlouho pfied vynesením tohoto rozhodnutí zúãastnil vefiejné panelové diskuse a „shodou okolností sedûl za stejn˘m stolem s jednou stranou pfiípadu (Kubice). Hájí se tím, Ïe se kdysi „z titulu své funkce“ se‰el i s Paroubkem. To bylo ale kdy-
15 toto slovo mÛÏe b˘t na‰e mûsto hrdé – zná je kaÏd˘, dokonce ve‰lo i do Slovníku spisovného jazyka ãeského, byÈ s oznaãením, Ïe jde o oblastní moravsk˘ a slangov˘ v˘raz. TakÏe znáte si a z titulu i Paroubkovy funk- mu Kubicovi? v˘stiÏnûj‰í název pro brnûnsk˘ ce. Proto není moÏno fiíci, Ïe se Jan Schneider v t˘deníku Euro „mûsíãník pro pfiíjemné cestoã. 7 – 16. 2. 2009 chová nestandardnû, ale „symevání mûstskou dopravou“? tricky“. To byla z jeho strany Roman Onderka, primátor Brna, moÏná nedomy‰lenost, fakticky v mûsíãníku ·alina v roce 2009 to ale byla chyba. Aby toho nebylo málo, nemaSoudce Jirsa si nekorektnost jí zelení ujasnûno, co je a co situace na místû uvûdomil, ale není zelené, takÏe se zmítají pokusil se ji zlehãit poznámkou v nekoneãn˘ch vnitfiních spoo tom, Ïe vzhledem k pfiítomDemografické prÛzkumy rech. Zpoãátku to pfiedseda nosti expolicisty Kubice by se ukázaly, Ïe v âesku nyní Ïije Bursík s úsmûvem zlehãoval, asi mûl prohlásit za podjatého nejvíce lidí v takzvan˘ch „Krisboufilivá diskuse pr˘ patfií k zea odejít, neboÈ ho bude zanetov˘ch letech“ tedy tfiiatfiicetilené image. dlouho soudit, protoÏe ãelí Ïalet˘ch. Statistici jich v prÛzkuVyluãování oponentÛ je prolobû podané Jifiím Paroubkem. mech uvádûjí 192 tisíc. âe‰i Tato niãím nevynucená slova jevem slabosti. Ono by v podstárnou. Podle demografÛ zauvyvolala v publiku smích, kter˘ statû ani nemûlo smysl rozebíjme âesko do roku 2050 místo objektivnû pohfibil nestrannost rat to zelené fiasko, kdyby se soudce Jirsy v této kauze, aÈ jiÏ jednalo jenom o konãící kariéry v první desítce zemí s nejstar‰í nûkolika politikÛ. Tûch samo- populací svûta. Nad 65 let totiÏ svou glosu myslel jakkoliv. bude za ãtyfiicet let kaÏdému zfiejmû nebude velká ‰koda, Nyní se ho zastávají rÛzní tfietímu obyvateli âeska. kolegové, ktefií tím dávají pod- kdyÏ pfií‰tû nebudou zvoleni. Deník Metro 11. 3. 2009 nût k závaÏn˘m otazníkÛm nad Mrzuté je, kdyÏ v parlamentu obecnou schopností soudcÛ vÛ- bude chybût dÛleÏit˘ zelen˘ my‰lenkov˘ proud, patfiící do bec b˘t nestranní, kdyÏ tento série s liberály, socialisty zfiejm˘ JirsÛv lapsus obhajují jako jednání správné, pfiípust- a konzervativci. I kdyÏ, po né, nepodezfielé. Formálnû to- pravdû fieãeno, zelená politika kdyby nenásledovat tak ottiÏ asi Jirsa Ïádná psaná pravi- není v parlamentu ani teì. Ze- rockou narativní strukturu, lení obãas nûãemu pfiekáÏejí, dla neporu‰il. mohl oscarov˘ vítûz Milionáfi ale Ïe by s nûãím chytfie zeleA právû toto je jádrem rozz chatrãe pfiebít syntézu indicporu, co justice dûlá (formálnû n˘m pfii‰li, to ani náhodou. ké barvitosti a sociální realisIvan Hoffman v Deníku 9. 3. aplikuje právo) a co po ní vetiãnosti alespoÀ budováním vífiejnost poÏaduje (nalézat spra- 2009 ry v sílu pfiíbûhÛ. vedlnost). Necitlivost k takzvaOkolo krut˘ch Ïivotních podn˘m „nepsan˘m pravidlÛm“ je mínek ve slumu jako by snímek známkou sníÏené sociální intespí‰e tanãil. A to doslova a neligence, nebo v˘razem aroganjen ve finální sekvenci pomrkáce. Obojí jistû nepfiispívá Vût‰ina uÏivatelÛ brnûnské vající na publikum, aby si v‰imschopnosti nalézat spravedlhromadné dopravy si ani neu- nulo, jak si západní filmafii nost. osvojili styl indick˘ch masala vûdomuje, Ïe více neÏ 300 Jestli to soudce Jirsa nechá- tramvají, témûfi tolik autobusÛ filmÛ. Závûreãné pfieru‰ení pe, zb˘vá uÏ jen, aby se mu nû- a pfies 140 trolejbusÛ na celsoutûÏe Chcete b˘t milionáfiem kdy stalo totéÏ. Aby stál pfied kem 73 linkách dennû pfiepraví naplno ukazuje, jak moc zde soudem jako jedna strana jde o v˘sledek zápletky a nikoaÏ milion cestujících. a s vûdomím, Ïe protistrana liv o zápletku samotnou. Brno má nejstar‰í hromada soudce se nedávno nûkde Viktor Palák v Nov˘ch kninou dopravu na území na‰eho potkali, a kdyÏ padlo jeho jmé- státu (letos 17. srpna oslaví uÏ hách, pfiíloze Literárních novin, no v souvislosti s jeho sporem, 140 let trvání). Má nejvût‰í tro- 9. 3. 2009 tak se mnozí smáli. Anebo, co lejbusovou síÈ v âR a je jediby se asi zaãalo mediálnû dít, n˘m mûstem kromû Prahy, ktekdyby situace byla obrácená, ré provozuje lodní dopravu? vedle Jirsy sedûl Paroubek Pátefiním systémem jsou ov‰em a smích by patfiil nepfiítomné- tramvaje, povûstné ‰aliny. I na Aãkoliv pohled biologa a filo-
řekli – napsali
Zelené fiasko
Tfiiatfiicátníci v âesku vedou
Milionáfi z chatrãe
Jubilující mûstská doprava
Oblékám se u VietnamcÛ
16
trend
Vlajka NATO vztyãena, fanfáry doznûly teãnou podporu v roce 1956. Ale tûch úvah bychom mohli uvést víc a najít dal‰í. I prach usedl v prostorách Rozhodující bylo a je, Ïe po Hradu po armádním plesu, odchodu sovûtsk˘ch vojsk v pokter˘ pfied lety pod zá‰titou lovinû roku 1991 se âeské rea za pfiítomnosti prezidenta publice podafiilo splnit druh˘ republiky Václava Havla usponejdÛleÏitûj‰í zahraniãnûpolifiádal náãelník Generálního tick˘ cíl. ‰tábu Jifií ·ediv˘ na poãest ãlenství v Alianci pro tisícov- Kdo se zaslouÏil ku na‰ich a zahraniãních hosJako po kaÏdém vítûzství se tÛ. Neoz˘val se jen jásot a nek tomu hlásí mnozí. Aãkoli tu pofiádaly ohÀostroje. platí, stejnû jako v politice, Ïe V médiích zaznûly i v˘ãitky a zpytování svûdomí. I od tûch a u tûch, od kter˘ch by to nikdo neãekal: Jak lehce jsme k ãlenství pfii‰li. Hledáme-li pfiíãiny, pak v na‰em malém zájmu a aktivitû urãitû hrálo roli, se zaslouÏili nejen ti, kdo ãlenství podporovali, ale do urãité Ïe jsme se po listopadu 1989 necítili bezpeãnostnû ohroÏeni. míry i nûktefií ti, kdo mu oponovali, protoÏe nutili obhájce Urãitá rizika tu jistû byla, ale ne zas tak váÏná a spí‰ vnitfiní, hledat pfiesvûdãivûj‰í argumenty. Jen ideologická podpora neÏ vnûj‰í. ãlenství byla ãasto kontraproJist˘ nበchladnûj‰í odstup mûla a má na svûdomí i histo- duktivnûj‰í neÏ souhlas s jistou kritickou distancí. Ne‰lo o jedrická zku‰enost, Ïe jsme na mezinárodní dohody a vojenská noduché rozhodnutí. Bylo sposeskupení vÏdy doplatili. A tak jeno nejen s právy, ale i povinto mÛÏe na první pohled vypa- nostmi. Bezpeãnostní hrozby se dat, Ïe spí‰ Západ mûl a má zá- republice na jedné stranû zúÏily, ale na druhé roz‰ífiily, zaãali jem o nበstfiedoevropsk˘ gejsme sdílet i ty, které se t˘kají ostrategick˘ prostor. jin˘ch, mnohdy zemí stovky kiProbíhá tu nejen nejdÛleÏilometrÛ vzdálen˘ch. tûj‰í vojenskostrategická osa Kdybychom ale na tu pomyPafiíÏ – Berlín – Var‰ava – Kyslnou váhu zásluh museli uÏ jev – Moskva, ale i ta vedlej‰í nûkoho vyzvednout, jistû by to z Nûmecka na Balkán, mezi byl na prvním místû prezident nûÏ jsme vklínûni, a proto pravrepubliky Václav Havel. Zprvu dûpodobnû i Bismarck fiíkal, Ïe spí‰e pacifisticky podporoval kdo má âechy, má i Evropu. zánik obou seskupení a odzbroAle moÏná si to pfiipomínájení vãetnû zbrojní v˘roby, brzy me jen proto, Ïe nám to sv˘m rozpoznal, Ïe doba nebude tak zpÛsobem lichotí, aãkoli pravjednoduchá, abychom se demoda mÛÏe b˘t uÏ jiná, pokud vÛkratiãtûji koncipované aliance bec nebyla vûcnûj‰í, jen jsme vzdali. U vût‰iny na‰ich obãanÛ se tu pletli a nûkdy nás proto podpora ãlenství nebyla ani tak bylo tûÏko obejít. podmínûna reminiscencemi, co Vy‰‰í aktivitu Západu si mÛnám provedl Sovûtsk˘ svaz, jaÏeme vysvûtlit i tím, Ïe je to záko spí‰ faktem, Ïe Rusko sv˘m roveÀ omluva a dar âechÛm za smûfiováním k demokracii zaMnichov, PolákÛm za jen fortím nepfiesvûdãilo. Ale hlavní mální vyhlá‰ení války 1. záfií byla celková touha lépe zajistit 1939 a MaìarÛm za nedostana‰i bezpeãnost.
❏ A NTONÍN R A·EK
diskuse
Pfies dûdictví, které si na‰e armáda pfiinesla z minulého reÏimu, byla to právû ona, která se ze v‰ech státních institucí i ostatních spoleãensk˘ch sloÏek na ãlenství v NATO pfiipravovala nejlépe a vlastnû zachraÀovala, zvlá‰tû úãastí v mírov˘ch misích, povûst republiky. BohuÏel, do Aliance nevstupuje armáda, nebo jen armáda, ale celá zemû. To podstatné nás ãekalo, zvlá‰tû kdyÏ jsme je‰tû nepochopili, Ïe dÛleÏitûj‰í je civilní sloÏka neÏ vojenská. Kdyby autora nûkdo nutil jmenovat po prezidentovi nûkoho dal‰ího, kdo se nejvíc z na‰í strany zaslouÏil o ãlenství v Alianci, nemohl by pfiehlédnout tfii osobnosti. Prvního námûstka ministra obrany Jaromíra Novotného, kter˘ dlouhá léta organizoval vojensko-zahraniãní kontakty a zprostfiedkovával nároky na pfiípravu na‰í armády. Náãelníka Generálního ‰tábu Jifiího ·edivého, kter˘ je musel plnit. A poté Ivana Gabala, kter˘ právû publicistick˘mi kritick˘mi postoji k na‰í pfiípravû nutil odpovûdné instituce a funkcionáfie k vût‰í aktivitû.
Povrchnost bezpeãnostní strategie Situace by vypadala jinak, kdybychom se pfiipravovali jak pfii zaji‰Èování vlastní obrany, tak i pfii vstupu do NATO v souladu s moderním vojenskostrategick˘m my‰lením. To u nás dost vymizelo, pokud jsme se jím mohli nûkdy py‰nit vÛbec. V pfiedcházejícím období bylo podvázáno ãlenstvím ve Var‰avské smlouvû, kdy od nás strategické podnûty nikdo neÏádal. Staãila jedna zku‰enost s pfiijetím známého Memoranda o roz‰ífiení pravomocí ãlensk˘ch zemí Var‰avské smlouvy, které bylo dílem pfiedev‰ím pracovníkÛ Vojenské politické
akademie, aby si jeho signatáfii vyslouÏili nejen ãest, Ïe byli 21. srpna 1968 obsazeni dfiíve neÏ Ministerstvo národní obrany a Generální ‰táb, ale aÏ na v˘jimky se museli z armády porouãet – i do tûch povûstn˘ch kotelen a k mytí v˘loh. Bezpeãnostní strategie âeské republiky z roku 1999 mûla zv˘‰it kvalitu na‰í bezpeãnosti a obrany. BohuÏel, její zpracování nebylo pfiíli‰ profesionální. Není moÏné koncipovat bezpeãnostní strategii a z ní vyvodit zadání pro tzv. silová ministerstva, armádu a policii, aniÏ bychom hloubûji analyzovali a predikovali na‰e bezpeãnostní hrozby a z nich vypl˘vající rizika. To se bohuÏel nestalo, zÛstalo jen u jejich v˘ãtu. I nejlep‰í vojenská strategie tûÏko poté nûco zachrání.
Profesionalita a profesionalismus Víc neÏ o profesionalitû se hovofiilo o profesionalizaci armády. Motivy nejsou ani tak vûcné, jako podmínûny nezájmem o vojenskou základní sluÏbu. Platila tu nepfiíjemná zákonitost, Ïe ãím vy‰‰í mûl mlad˘ muÏ vzdûlání, tím jistûji se jí vyhnul. Zákon o civilní sluÏbû byl aÏ pfiíli‰ liberální. Odpíraãi, coÏ je neadekvátní v˘raz, prostû ti, jímÏ se na vojnu nechce, na‰li jednodu‰‰í zpÛsob: nenastoupit ani na vojnu, ani do civilní sluÏby a radûji pfiedstoupit pfied soud. Dostali obvykle pár mûsícÛ podmínûnû a mohli se jen obávat toho, aby i nûkde jinde nenarazili na zákon a podmínka se nezmûnila v trest natvrdo. Mluvit o povinnosti ke státu ãi o vlastenectví zjevnû nena‰lo úrodnou pÛdu. Jen nás to donutilo rychleji profesionalizovat, a nejen v závislosti na prohlubující se dûlbû práce, která nepostupuje tak rychle. Nauãit rekruta na-
Ä
trend Æ bíjet dûlo je moÏné za pár dní.
Udûlat z nûho vojáka vyÏaduje urãitû ãasu víc. A aby se adaptoval na podmínky vojenské sluÏby, k tomu je potfieba tak rok. Tedy doba, kterou byli mladí muÏi povinni setrvat ve vojenské sluÏbû. Díky legislativû byli vlastnû dobrovolníky a mûli jsme se jim nejen za jejich obûtavost poklonit, ale je i víc zaplatit a nenechat je chodit jen v maskáãích, i kdyÏ se jim to obleãení líbilo. Byli by urãitû ochotnûj‰í i jako záloÏníci, takÏe jsme si mohli vytvofiit podmínky jako má americká Národní garda. DÛleÏitûj‰í neÏ profesionalizace byla a je profesionalita vojákÛ a obãansk˘ch pracovníkÛ. Ta se postupnû vytrácela. Pfiitom se o na‰í armádû dfiíve hovofiilo jako o velmi dobré, zvlá‰È o schopnosti ve sloÏit˘ch situacích dovednû improvizovat. Bez toho se ozbrojené stfietnutí neobejde. Po vstupu do NATO jsme se museli pfiizpÛsobit 1200 standardÛm Aliance.
17 a bude schopnost se samostatnû bránit, na‰e vlastní vÛle k obranû, jak ji poÏaduje i Washingtonská smlouva. I kdyÏ míra spolehlivosti, Ïe nám NATO pomÛÏe, byla a je vysoká, pomoc není automatická, závisí na individuálním rozhodnutí jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemí. A tento princip se ani v jakékoli nové atlantické strategii nezmûní. NejenÏe by to bylo proti demokratickému duchu Aliance, ale v opaãném pfiípadû by musela b˘t zmûnûna americká ústava, která automatickou pomoc nepfiipou‰tí a není nadûje, Ïe by tu do‰lo ke zmûnû mínûní.
blémem bylo bombardování Jugoslávie, pfiesnûji Srbska. Odpovûì si Ïádala pokud moÏno nezaujatou anal˘zu. Problémy uÏ zaãaly tím, Ïe se Aliance po rozpadu bipolárního svûta nedokázala dostateãnû rychle zorientovat. Byla i pod tlakem vefiejného mínûní, které poÏadovalo rozpad vojensk˘ch blokÛ v‰eobecnû a jejich nahrazení jin˘m bezpeãnostním systémem. Dal‰í existence Aliance podle samotn˘ch aktérÛ transfor-
vlajka
Mít vliv na strategii Aliance
Bylo by naivní si myslet, Ïe sotva jsme nûkam vstoupili, uÏ si tu jako zemû malé ãi stfiední velikosti budeme osobovat právo váÏnû zasahovat do rozhodovacích procesÛ NATO. Aãkoli jsme mûli a máme politiky, ktefií chtûli radit na Západû i tûm, kdo mûli s urãit˘mi záleÏitostNové problémy nás mi tfieba pÛlstoleté zku‰enosti. nemohli minout Ale pfiesto bychom jist˘ vliv Nevstupovali jsme do Alian- mûli mít. UÏ z prostého dÛvoce v nejklidnûj‰í dobû. PfiestoÏe du, Ïe zastupujeme specifick˘ na pfielomu osmdesát˘ch a de- stfiedoevropsk˘ a navíc postkomunistick˘ prostor. Podobnû vadesát˘ch let probíhalo ve svûtû 87 ozbrojen˘ch stfietnutí bylo moÏné pfiedpokládat, Ïe zájem bude i ze strany dosaa v roce 1999 jen pûtadvacet. vadních ãlensk˘ch zemí AlianNûkterá v‰ak byla blízko, jiná ce. Na úspû‰nosti na‰í integrahrozila a ãásti jsme se pfii jece totiÏ do znaãné míry závisejich fie‰ení zúãastÀovali. Pfielo, zda a jak˘m tempem se vládalo mínûní, Ïe je Ïádoucí, bude dál roz‰ifiovat. Ale takov˘ aby se tyto jakkoli prospû‰né mise dûly pod mandátem OSN, vliv není moÏné uplatÀovat ad Rady bezpeãnosti nebo OBSE. hoc, ale podle promy‰lené konVláda byla rozhodnuta to poÏa- cepce. Neobejde se to bez vûdovat, ale zároveÀ si byla vûdo- deckov˘zkumného zázemí, jehoÏ revitalizace v bezpeãnostní ma, Ïe ne vÏdy je to pro kráta vojenské oblasti v‰ak trvá aÏ kost rozhodovacího procesu trestuhodnû dlouho. moÏné. Nebo získat podporu vÛbec. ZároveÀ chtûla, aby Ztrácelo NATO k takov˘m situacím docházelo vûrohodnost? co nejménû. Tu otázku si kladli nejen odV euforickém klimatu aktupÛrci, ale i ti, kdo o ãlenství álního pfiijetí do Aliance se âeské republiky v Severoatlannemûlo zapomenout, Ïe jakkotické alianci nikdy nepochyboli ãlenství jako synergick˘ efekt znásobuje na‰i bezpeã- vali a aktivnû o pfiijetí usilovali. Tehdej‰ím nejváÏnûj‰ím pronost, rozhodující vÏdy byla
mace byla nakonec dílem aparátu v Bruselu a zájmu AmeriãanÛ, ktefií pragmaticky usoudili, Ïe je ‰koda likvidovat jedinou ozbrojenou instituci, která navíc dobfie funguje. Rubicon tehdej‰í sloÏité situace byl tehdy pfiekroãen tím, Ïe NATO pfii rozhodování o bombardování Jugoslávie nemûlo mandát OSN, ani OBSE. Pro stoupence Aliance v‰ak vût‰ím dilematem neÏ pováÏlivé politické rozhodnutí byl jeho vojensk˘ segment. Rozhodnout o letecké akci bez paralelního zaji‰tûní akce pozemní bylo z vojenského hlediska dobrodruÏstvím, spoléháním se na cosi, co nemá ve vedení ozbrojeného západu precedent a znamenalo by zcela nov˘ jev. PrÛbûh a v˘sledky bombardování o niãem takovém nenasvûdãovaly. Proto americk˘ Sbor náãelníkÛ ‰tábÛ proti bombardování, zÛstal vûren Powellovû doktrínû, Ïe se má uskuteãnit jen taková ozbrojená akce, kde si mohou b˘t jisti naprost˘m úspûchem. Nekomplexní pfiíprava vojenské operace nemohla mít ani potfiebn˘ synergick˘ efekt od-
stra‰ení. Milo‰eviã by se asi rozhodoval jinak, kdyby na hranicích stála nûkoliksetisícová pozemní armáda. Ale ani to nemuselo vést k jeho kapitulaci. Zhodnocení srbské vÛle k odporu a identifikace nebezpeãí eskalace etnick˘ch ãistek bylo buì podceÀující, coÏ nedávalo zrovna nejlep‰í vysvûdãení zpravodajsk˘m sluÏbám, a nebo bylo kompetentní, a pak bylo otázkou, proã se pfiesto o bombardování rozhodlo, a co víc, proã zároveÀ s tímto rozhodnutím nebyla zaji‰tûna charitativní operace. Tady zjevnû rozhodovací proces alianãních plánovaãÛ pod politick˘m tlakem selhal, coÏ je ov‰em neospravedlÀuje. Navíc vzniklo podezfiení, Ïe se vlastnû s etnick˘m vyãi‰tûním pfiedem poãítalo. Místo komplexního programu zvolili alianãní plánovaãi extenzívní leteckou operaci, a to nejen pokud jde o plochu, ale i mnoÏství cílÛ, do nichÏ stále ãastûji byly zafiazovány i takové, které byly vojensk˘mi jen velmi vzdálenû, tedy se v‰emi dÛsledky pro civilní obyvatele a zprostfiedkovanû i s negativními dopady na svûtové vefiejné mínûní i postoje k Alianci. Pfiitom nemusí zas tak nûkdo b˘t velk˘m stratégem, staãí mít urãitou pfiedstavu na operaãní úrovni, aby dal pfiednost velmi intenzívní letecké operaci blokující severní kosovskou hranici s ostatní Jugoslávií. Nic v‰ak nesvûdãilo o tom, Ïe by se cosi podobného realizovalo tfieba jen parciálnû. Pfii tak extenzívní letecké operaci se mohla jak zachovat urãitá ãást infrastruktury jugoslávské armády, tak relizovat etnické zámûry v Kosovu. A pokud nebyly je‰tû uskuteãnûny plnû, tak urãitû ne z humánních dÛvodÛ jako spí‰ jen proto, Ïe v opaãném pfiípadû by se proti Ïivé síle zasahovalo Alianci daleko jednodu‰eji, ‰lo by v podstatû jen o Srby. V kaÏdém pfiípadû nám soubûh bombardování spolu s pfiijetím do Aliance zkomplikoval vztah k ní.
18
trend
Návrat Francie do velení NATO ❏ J I¤Í G. M ÜLLER Krátce pfied. 60. v˘roãím zaloÏení NATO prezident Nicolas Sarkozy oznámil, Ïe se Francie vrací do integrovaného velení NATO, z nûhoÏ vystoupila z rozhodnutí generála de Gaulla v roce 1966. Souãasnû tehdy musely opustit francouzskou pÛdu desetitisíce ãlenÛ armády USA a v‰echna americká i alianãní velitelství. DÛvodem tohoto kroku, jak bylo tehdy zdÛraznûno z oficiálních míst v PafiíÏi, bylo zajistit nezávislou politiku Francie bez ovlivÀování Atlantickou aliancí v jejíÏ ãele byli tradiãnû ameriãtí generálové. Francie sice vystoupila z vojenské ãásti alianãní organizace, ale nadále zÛstala v ãásti politické. Pochopit toto rozhodnutí znamená uvûdomit si tehdej‰í svûtovou situaci. Stále existovala studená válka mezi Atlantickou aliancí vedenou USA a Sovûtsk˘m svaze a jeho spojenci. Na obou stranách mûly jejich vedoucí mocnosti jaderné zbranû a je lehce pochopitelné, kdo v obou blocích prakticky rozhodoval.
Jaderné zbranû Francie tehdy vyvinula vlastní jaderné zbranû bez jakékoliv pomoci USA, jak tomu bylo v pfiípadû jadern˘ch zbraní britsk˘ch a gaullistická vláda se proto domnívala, Ïe mÛÏe vystoupit s vlastní globální politikou jako nezávislá jaderná mocnost, aniÏ by se opírala o Washington. Podle de Gaullova názoru proto Francie nemohla zÛstat v plnû integrované alianci, kde hlavní a rozhodující slovo mûly USA, s jejíÏ mnoha aspekty politiky PafiíÏ nesouhlasila. Tfieba se zpÛsobem, jak americká administrativa vedla válku ve Vietnamu. Souãasnû ov‰em mûlo
ho mofie za oblast sv˘ch hlavních zájmÛ od Gibraltaru aÏ k Levantû. Chirak proto pofiadoval regionální velení NATO nad tímto prostorem a nad tam operujícími námofiními silami. Ale narazil, Washington nebyl ochoten se zde vzdát ani kousku velitelské pravomoci, protoÏe ‰lo o stfiedozemní prostor hraniãí s Blízk˘m v˘chodem, kde neuralgické vojenské vazby se mísí se zájmy americk˘ch ropn˘ch gigantÛ a kde drÏí ochranou ruku nad Izraelem proizraelská politická lobby. Své strategické zájmy tam ov‰em má i Pentagon, protoÏe Turecko spolu americk˘mi základnami na Blízkém v˘chodû jsou hlavní opûrné body vojenské pfiítomnosti USA. Za ChiraVznikla ov‰em jiná ka proto pfiedbûÏná jednání velice váÏná nebezpeãí k niãemu nevedla. Muselo se Na svûtové scénû se objevily ãekat na jeho nástupce. islamistické i dal‰í teroristické skupiny, jeÏ provádûly rozsáhlé Jin˘ neÏ de Gaulle Nicolas Sarkozy je ov‰em jiatentáty a zaãaly regionální n˘ neÏ de Gaulle a jeho vûrní války pfieváÏnû gerilového druÏáci. Nemûl pfiedev‰ím k Franhu. Masové váleãné konflikty cii ten hlubok˘ osobní idealisblokÛ pfiestaly hrozit, pfiesto tick˘ vztah jako generál, ani jev‰ak bylo zapotfiebí nasazovat ho ‰patné váleãné zku‰enosti vojenské síly z Evropy, USA i jis Ameriãany, kdyÏ Rooseveltova n˘ch zemí do místních konfliktÛ. Vyjma modr˘ch pfiileb OSN vláda dávala pfiednost stykÛm to byly v posledních letech i vo- s kolaborantskou Petainovou jenské síly Atlantické aliance. vládou ve Vichy pfied bojujícími Je pozoruhodné, Ïe se tam ob- svazy gaullistick˘ch svobodn˘ch FrancouzÛ. jevily nejen vojáci ãlenÛ inteOstatnû Sarkozy tento de grovaného velení NATO, ale Ïe i vojáci francouz‰tí slouÏili na GaullÛv vztah ani mít nemohl, Balkánû v zemích b˘valé Jugo- protoÏe patfiil k milionÛm tûch slávie, v Kosovu, v Afghánistá- francouzsk˘ch obãanÛ, ktefií nebyli rodilí, ale pfiistûhovalci. nu a v Africe Tito vojáci, ktefií tam byli vy- Jeho otec byl maìarsk˘ ‰lechtic a matka ¤ekynû z Ïidovsláni, mûli i ztráty, ale pfiesto ské levantské rodiny. K USA rozhodující velení bylo bez mûl od zaãátku velice pfiízniv˘ francouzsk˘ch pfiedstavitelÛ. Proto se jiÏ za Sarkozyho pfied- vztah stejnû jako ke státu IzrachÛdce prezidenta Chiraka za- el. Nepfiekvapilo proto, Ïe jiÏ ve své prezidentské kampani otevãalo hovofiit o moÏnosti francouzského návratu do integro- fienû hovofiil o návratu Francie do integrovaného NATO a po vaného NATO. Ov‰em ten si svém zvolení to uãinil jedním tehdy kladl urãité podmínky, pfiedev‰ím pokud jde o velení. ze sv˘ch hlavních politick˘ch Francie vÏdy povaÏovala a stále cílÛ. Jak se zdá, dne‰ní francouzpovaÏuje prostor Stfiedozemnívystoupení PafiíÏe jako tfietí globální jaderné mocnosti vést k posílení francouzské prestiÏe, coÏ patfiilo mezi hlavní cíle gaullistické politiky. Ov‰em témûfi pÛl století, jeÏ od té doby uplynulo, pfiineslo velké mûny ve svûtû, politické i vojenské. USA prohrály za velk˘ch ztrát válku ve Vietnamu, Sovûtsk˘ svaz se rozpadl na Ruskou federaci a následnické národní státy, Var‰avská smlouvy pfiestala existovat, vznikly dal‰í jaderné státy a studená válka ve‰la uÏ do historie. V Evropû i ve svûtû pfiestal hrozit obrovit˘ globální konflikt mezi zemûmi veden˘mi USA a státy nûkdej‰í sovûtské aliance.
sk˘ prezident ov‰em nepoÏadoval klíãové stfiedozemní velení jako Chirak a zfiejmû se spokojil s regionálním velitelstvím sil rychlé reakce v Lisabonu a s plánovacím velitelstvím ve Virginii v USA. Mimo to aliance má pfiijmout do sv˘ch velitelsk˘ch struktur francouzské ‰tábní dÛstojníky v rozsahu jako jsou dÛstojníci nûmeãtí a brit‰tí. Nejvy‰‰í velitelství a dal‰í klíãová rozhodovací místa v‰ak nadále zÛstanou v rukou AmeriãanÛ. Návrat Francie do integrovaného velitelství NATO nebyl v‰ak Francouzi pfiijat bezv˘hradnû. Podle prÛzkumÛ vládní místa tvrdí, Ïe ho vût‰ina dotazovan˘ch vítá. Ov‰em vefiejnû se proti nûmu jiÏ vyslovili známí politici z fiad Socialistické strany jako Ségolene Royalová, která zdÛraznila, Ïe Sarkozy se pfiimyká k USA, zatímco ve svûtû je tendence opaãná a kritika pfii‰la i z fiad centristÛ. Francouzsk˘ prezident také narazil s tímto rozhodnutím u vût‰iny dne‰ních gaullistÛ. B˘val˘ premiér Dominique de Villepin, s kter˘m byl Sarkozy ve vládû za prezidentství Chiraka oznaãil návrat do integrovaného velitelství za omyl, kter˘ oslabuje Francii.
Vítají francouzsk˘ krok Americká administrativa a Pentagon v‰ak francouzsk˘ krok vítají a ku podivu se o nûm kladnû vyslovila i ruská strana. Ta doufá, Ïe francouzsk˘ vliv ve velení Atlantické aliance bude brzdit pfiípadné snahy americk˘ch vojensk˘ch jestfiábÛ. Rozhodnutí PafiíÏe ov‰em nepochybnû Atlantickou alianci posílí, protoÏe Francie má 259 000 aktivních vojákÛ a 419 000 záloh. Jen do Afghánistánu poslala na 3 000 vojákÛ a stala se, pokud jde o vojenské kontigenty, ãtvrtou nejsilnûj‰í vojenskou misí v této zemi.
trend
19
Skrytá v˘chova k hazardnímu hráãství ❏ L IBOR P ÁT¯ Na‰e dne‰ní spoleãnost stojí v bezradnosti nad fie‰ením sv˘ch hlavních problémÛ. Zúãastnil jsem se pfied léty vícekrát ve spoleãnosti nejpfiednûj‰ích svûtov˘ch osobností – premiérÛ, ministrÛ, rektorÛ, nositelÛ Nobelovy ceny – jednání o otázkách odstranûní extrémní chudoby, rozvíjejícího se terorismu a násilného chování, bezuzdného ãerpání pfiírodních zdrojÛ, fanatismu a fundamentalismu. VÏdy se dospívalo k jedinému závûru – doufání, Ïe vzdûlanost a v˘chova ãlovûka vyfie‰í tyto naléhavé problémy tím, Ïe povede stále ‰ir‰í vrstvy obyvatelstva celé planety k poznání pfiíãin tûchto problémÛ a k zu‰lechtûní vlastností ãlovûka. V˘sledkem b˘valo vÏdy doporuãení vládám více rozvinout ‰kolství a promy‰lenû je podporovat. Posuìme, zda tento cíl je uskuteãÀován, ãi zÛstává jen ve v˘rocích politikÛ. Obrátíme-li pozornost napfi. jen k USA, je to právû nov˘ prezident Obama, kter˘ tento cíl zahrnuje do svého programu, nezmiÀuje v‰ak, Ïe jeho pfiedchÛdci hovofiili o tomto cíli ne-
N
ménû plamenn˘mi slovy, neuãinili v‰ak v tomto smûru nic. Nejde v‰ak jen o ‰kolství, n˘brÏ o celé v˘chovné pÛsobení státu na obãana. VyuÏívá stát moÏností, které má, aby zbavil obãany jejich ‰patn˘ch vlastností a zvykÛ, které zdûdili po pfiedcích a které sami dále rozvíjejí? Rád bych obrátil pozornost k tomu, co stát a jeho hospodáfisk˘ systém koná proti sklonÛm ãlovûka k hráãství, zejména hazardnímu. Na‰i spoluobãané postiÏení chorobnou vá‰ní sázení utratí za rok více, neÏ obná‰í nበrozpoãtov˘ schodek. Touha ãlovûka po pfiedstihování ostatních provází ho od nepamûti a byla i pfiíãinou vym˘‰lení rÛzn˘ch zápolení a her. Mnohé z nich byly provázeny získáním v˘hry. Byly to právû v˘hry, které pûstovaly v ãlovûku hráãskou vá‰eÀ. Tak se stalo, Ïe hry, které pfiiná‰ely pÛvodnû radost a potû‰ení, postupnû vedly hlavnû k rozvíjení chtivosti získat v˘hru a nakonec se promûnily v proces, kter˘ po‰kozuje hráãe a celou spoleãnost. Státní i církevní instituce se snaÏily hráãství ãelit nebo je
a „ãetéãtyfice“ tedy sportovní stanici âeské televize 4, se obãas ve veãerních hodinách objeví besedy pod vtipn˘m názvem Seãteno, podtrÏeno. Tak tomu bylo i koncem února leto‰ního roku po obrovském krachu zpÛsobeném agresivními v˘trÏníky baníkovsk˘ch pfiíznivcÛ pfied zahájením utkání FC Brno – Baník Ostrava v Brnû. Odborníci od „fochu“ ãili od fotbalu toho moc nevymysleli, vlastnû ani moc vymyslet nemohli, protoÏe je to sloÏitûj‰í neÏ se na první pohled zdá. Ani desítky kamer, prodej vstupenek jen na obãanské prÛkazy náv‰tûvníkÛ (copak tomu asi fiíká Úfiad pro ochranu osobních údajÛ, kdyÏ se fotografují k dal‰ím pfiípadn˘m
alespoÀ udrÏovat v jist˘ch mezích. Neblahou stránkou takov˘ch opatfiení v‰ak bylo zdaÀování v˘her se záminkou, Ïe se tak hráãství omezí. Ve skuteãnosti v‰ak ‰lo pfiedev‰ím o to, z hráãství tûÏit. Dnes je v mnoha státech obvyklé, Ïe stát sám organizuje rÛzné zpÛsoby sázení, samozfiejmû s tím, Ïe z toho získává finanãní prostfiedky. Tím, Ïe hráãství vede v mnoha pfiípadech k destrukci psychiky ãlovûka, rozpadu rodin a ztrátám hodnot, je bilance zisku a ztrát pro stát negativní. Podstata hráãství se v dne‰ní dobû pfiená‰í z pÛvodní oblasti herních automatÛ, kasin a heren i do obchodu, bankovnictví a podnikání a prostupuje do metod reklamy. VzpomeÀme jen na v‰echny ty nabídky obchodních podnikÛ plnící na‰e po‰tovní schránky spojené s rÛzn˘mi v˘hrami a odkr˘váním zalepen˘ch ãísel. V posledních t˘dnech dokonce nabízí jeden z pfiedních energetick˘ch podnikÛ s úãastí státu tzv. zmrazené ceny na dva roky. Ve své podstatû není tato nabídka niãím jin˘m, neÏ vybídkou k sázce na to, Ïe v tomto dvouletém období cena energie
vyuÏitím obãanské prÛkazy i s rodn˘mi ãísly). Zdá se, Ïe nejblíÏ rozumnému fie‰ení byl pohled ãlenky Ústavního soudu E. Wagnerové, kter˘ vylíãila v rozhovoru
vzroste. I nabídky vût‰iny bank na uloÏení vkladu s nezvykle vysokou, av‰ak nezaji‰tûnou, tj. riskantní úrokovou sazbou, je vlastnû vybídkou k riskantní hfie. Celá podstata burzovních transakcí – nákupu a prodeje akcií – je vût‰inou hazardní hrou. A celá spoleãnost k tomu mlãí a není si vûdoma nebezpeãí, Ïe tento zpÛsob obchodování v nej‰ir‰ím smyslu slova není niãím jin˘m, neÏ v˘zvou a v˘chovou k hazardnímu chování. Lze se obávat, Ïe budou dal‰í nabídky tohoto druhu pokraãovat a Ïe princip hazardu bude prorÛstat do na‰í spoleãnosti. Heslo „libertas“, tedy svoboda, dnes tak ãasto uÏívané pro zdÛvodnûní postupÛ souãasné liberální ekonomie, by mûlo b˘t nahrazeno spojením svobody a promy‰lené umûfienosti a mravnosti, jak fiíkali ¤ekové (Platón) jedním slovem – „sófrosyné“. K tomu je ov‰em zapotfiebí rozvíjet lidsk˘ rozum, vychovávat a vzdûlávat co nej‰ir‰í vrstvy. Autor byl v letech 1990--93 námûstkem ministra ‰kolství âR pro vysoké ‰koly
PÛsobí aÏ trochu komicky, kdyÏ policisté na cestû od nádraÏí k hfii‰ti jako druÏiãky provázejí ãi dokonce pfiiváÏejí nezbedné hochy na místo ãinu. A pak zÛstanou v offside mimo stadion. Teì skok úplnû jinam. Drastické, bohuÏel pfiíli‰ ãasté postfiílení dûtí aÈ jiÏ v Nûmecku ãi Spojen˘ch státech zbranûmi ‰ílencÛ vzbuzuje hrÛzy. Co kdyby se tak nûco podobného stalo u nás. MoÏná i u nás se doãkám situace, kdy kaÏdou âeského rozhlasu 2 – Praha 4. bfiezna 2009 v ranním dopoledním vysílání seriá- ‰kolu bude muset hlídat a kontrolovat pfiíchozí Ïáky i náv‰tûvníky ozbrojen˘ lu Jak to vidím. Vyslovila svÛj názor, Ïe pfii tak velkém shromáÏdûní fotbalov˘ch stráÏce. Asi pfieháním, ale nechtûl bych malovat ãerta na zeì. divákÛ by pfiítomnost policistÛ pfiímo KéÏ by k tomu nikdy nemuselo dojít. v hledi‰ti stadionu mûla b˘t samozfiejAle násilí je nevypoãitatelné… (ich) mostí. Ti by mûli b˘t jistotou pfii zaji‰tûní bezpeãnosti lidí.
(Ne)seãteno, podtrÏeno
20
trend
Ceny âeského divadla pro krajské scény V nedûli 15. února zahájila ãinohra Mûstského divadla Brno vûãnû populární „Charleyovou tetou“ jiÏ 14. roãník pfiehlídky âeské divadlo, která nabízí Praze to podnûtné a pÛsobivé, co vzniklo v regionech. „Charleyovou tetou“ byl v pfiedstavení, které nastudoval preciznû rytmicky Gustav Skála, umûleck˘ ‰éf ãinohry MDB Igor Ondfiíãek. PfiihlíÏel mu v hledi‰ti Vinohradského divadla legendární pfiedstavitel té role Lubomír Lipsk˘. Festival zahájil s fieditelem pofiádající agentury Foibos Markem Vesel˘m festivalov˘ prezident Miroslav Donutil. Bylo to symbolické, neboÈ svou dráhu k vrcholÛm dramatické tvorby zahájil v témÏe mûstû, i kdyÏ v jedné z tamních experimentálních scén. Ty jsou vÏdy dramaturgick˘m i interpretaãním osvûÏením festivalu, tfiebaÏe si hlavní ceny za loÀsk˘ roãník tentokrát odnesla – jak od divákÛ, tak od poroty – divadla tradiãní. Cenu za divácky nejúspû‰nûj‰í inscenaci získalo Mûstské divadlo Mladá Boleslav za dramatizaci Steinbeckovy novely „O my‰ích a lidech“, kterou nastudoval umûleck˘ ‰éf souboru Josef Kettner. Cenu za nejpozoruhodnûj‰í umûleck˘ poãin pfiifikla porota za pfiedstavení „Nebezpeãn˘ch vztahÛ“ Jihoãeskému divadlu âeské Budûjovice. I kdyÏ jde také o reÏii umûleckého ‰éfa souboru Martina Glasera i o dramatizaci prózy (rokokového románu v dopisech Choderlose de Laclos), li‰í se v˘raznû pfiístup divákÛ a poroty.
k˘ch jevi‰tích v r. 1988, kdy divadelní adaptaci Ch. Hamptona v ãinohfie ND inscenoval její spolupfiekladatel L. Smoãek. Byla to doba, kdy se uÏ chvûlo v základech paradigma konce krátkého 20. století, aby uvolnilo prostor novému paradigmatu; Ïe to bude nakonec neoliberální ideologie tehdy nikdo ne-
v souboji s Formanov˘m „Valmontem“). V jeho ãeskobudûjovické verzi poutal víc stroze stylov˘ divadelní prostor (v˘tvarník scény Eufresio LucenaMuÀoz) neÏ dûj, jenÏ se odehrával s jistou dávkou znudûnosti zanikajícího svûta v jeho prvcích z rokoka. Naproti tomu diváci uÏ vnímali nástup ekonomické krize, kterou soudobá ãeská vláda nejen popírala, ale k níÏ sama pfiispûla tím, jak bigotnû realizovala svou reformu, dogmaticky vûrnou ideologii neolibera-
znaãnû nesourodá dvojice sezónních dûlníkÛ putujících za prací a usilujících vklouznout do nov˘ch, ne vÏdy pfiátelsky naklonûn˘ch pomûrÛ. Diváci pfiifikli Steinbeckovu dílu cenu bez ohledu na to, Ïe neoliberální ideologové opakují, Ïe New Deal, kter˘ nabídla vláda USA, krizi jen prodlouÏil. Inu, bez nûho by rychleji zbankrotovala celá ekonomika a nezdrÏovaly by to snahy uchovat nov˘ údûl, v nûmÏ by lidé mohli dál slu‰nû a dÛstojnû Ïít. Pfiifikli ji Steinbeckovû dramatizaci, v jejíÏ reÏii Josef Kettner vsadil na jistoty, které mûl ve svém souboru a vytvofiil tak pfiedstavení zrale vyrovnané, v nûmÏ se naplnilo to, co jsem napsal loni v Trendu ãís. 4: „... pfii v‰í nemódní tradici stále moderního realismu americk˘ch literárních tvÛrcÛ, pfiipravil publiku zatím nejsilnûj‰í, ale i v˘raznû nejsdûlnûj‰í záÏitek.“ Porota se v‰ak nakonec pfiece jen rozhodla ocenit pfiedstavení, které sklidilo spontánní reakci divákÛ. Mimo tradiãní ceny vyhlásila je‰tû jednu – za dramaturgicky odváÏn˘ poãin; Martin Hrub˘ jako obrovit˘ Lennie a Ivo Theimer v roli je- udûlila ji V˘chodoãeskému diho vûãného ochránce George mohli vedle sv˘ch fyzick˘ch vadlu Pardubice za crazy dedispozic vsadit na jistotu jevi‰tního partnerství, jaké z nich tektivce „Bláznivé nÛÏky“. V tépfiímo bytostnû ãi‰í v pfiedstavení, které získalo cenu divákÛ to komedii publikum hlasuje pfiehlídky regionálních divadel.. Foto Josef Ptáãek o v‰ech podezfiel˘ch z vraÏdy kdesi v prostoru za scénou; tu‰il. I to v‰ak spûje k zániku lismu. Proto tak vstfiícnû pfiijali a schopnost hercÛ pÛsobit pfies v této ekonomické krizi. pfiíbûh, kter˘ napsal John Ste- rampu tak, aby pfiedstavení neztratilo rytmus, i kdyÏ diváci se Pfied dvaceti roky aplaudova- inbeck jako svou odpovûì na snaÏí je retardovat aÈ uÏ rozpali intelektuální guru (jako na- v˘zvu Rooseveltovy vlády, aby spisovatelé pomohli zmapovat ky ãi snahou producírovat se, pfi. M. Kundera) tomuto dílu, jeÏ je oslavou svûta, kde indivi- skuteãnost USA poté, co se jim umoÏnila – jak jsem napsal v 6. duum nezatûÏují Ïádná omeze- tehdy dafiilo zaÏehnávat tragi- ãísle Trendu 6 – „vytvofiit sice „jen“ zábavu, ale inscenovanou ní – aÈ uÏ je ãlovûk mûl dík his- ku velké hospodáfiské krize. torické tradici, spoleãenské Na tuto sociální objednávku s bravurou a profesní dokonaSvût, kter˘ se hroutí, morálce nebo prost˘m poznáz r. 1935 odpovûdûlo na ‰est ti- lostí.“ aneb diváci versus Cenu za v˘kon mezi hereãním, Ïe jeho svoboda konãí síc spisovatelÛ a scénáristÛ; porota kami pfiifikla porota 27leté Tetam, kde zaãíná svoboda jeho a dva roky po jejím vyhlá‰ení Porota, v níÏ pfievládají inte- bliÏního. Od té doby pro‰el ten vznikla i novela, která dodnes reze Richtrové za titulní roli lektuálové mlad‰í a stfiední ge- pfiíbûh fiadou jevi‰È ve svûtû dojímá diváky pfiíbûhem o soli- Euripidovy antické tragédie nerace, dala svÛj hlas titulu, „Medea“, kterou jako moderní, i u nás, dvûma filmy (z nich daritû a pfiátelství, ale i cenû kter˘ zaãal svou pouÈ po ãessoudobé drama nastudoval ten LiaisonÛv získal tfii Oscary lidské nadûje, jak ji vyjadfiuje
ekonomika
trend v Slováckém divadle Uherské Hradi‰tû jako host její vrstevník Jifií Honzírek. Souãasn˘ kost˘m od prvního okamÏiku napovídá, Ïe Medea je barbarka, která odmítá zpÛsob Ïivota v svûtû, do nûhoÏ si ji pfiivedl z taÏení ArgonautÛ Iáson v padnoucím obleku _ la mode. Mytick˘ pfiíbûh tu je znakem pro rozpor civilizací, jenÏ se zpfiítomÀuje v konfliktech v‰edního Ïivota.
Pafieni‰tû 60 let po únoru Jedinou cenu pro kdysi tak inspirativní malé scény získalo Ha divadlo z Brna díky jedné z osobností, jeÏ vytváfiely závûr éry zakladatelské generace, Jánu Sekalovi. Rok a den po nové premiéfie hry E. F. Buriana „Pafieni‰tû“ pfiebíral cenu za muÏsk˘ hereck˘ v˘kon v stûÏejní roli ing. Hodera. I v tomto pfiípadû ‰lo vlastnû o divadlo tradiãní: s nástupem komunistického reÏimu zatratil EFB své pfiíslu‰enství k avantgardû; také reÏisér J. A. Pitínsk˘ je dnes víc v divadlech kamenn˘ch (vãetnû Národního) neÏ experimentálních. I Sekalovu partnerku si muselo Ha divadlo „vypÛjãit“ v kamenném divadle zlínském; tak se do „Pafieni‰tû“ dostala Helena âermáková, jedna z nejv˘znamnûj‰ích osobností, jaké soudobé divadlo nabízí. Pfiece jen v‰ak navazuje na tradici Ha divadla podívat se novû na star‰í literární dílo. O tomto platí slova jeho dne‰ního umûleckého ‰éfa Lubo‰e Baláka: „V‰ichni o té hfie v‰echno vûdûli, ale nikdy ji nikdo neãetl.“ Vûdûli jsme, Ïe se ta hra objevila jen pár t˘dnÛ po procesu s dr. Horákovou a spol. a Ïe mûla zostudit jednoho z popraven˘ch, Závi‰e Kalandru, nûkdej‰ího komunistického intelektuála. AspoÀ mnû toto vadilo u nûkdej‰ího intelektuála EFB mnohem víc neÏ plukovnická uniforma. O dÛvodech, proã ji EFB napsal, kolovaly rÛzné domnûnky, i proto,
21 Ïe hru je‰tû v 50. roce po 17 pfiedstaveních poúnorov˘ reÏim zakázal; dal‰ích repríz se doãkala aÏ v Brnû po 14. únoru 2008. Burian se s dÛvodem vzniku svûfiil aÏ autorovi studie o jeho skladbách J. ·molíkovi v dobû, kdy se od EFB s dobou tání odvraceli i vlivní reÏimu a jen tento muzikolog a ctitel Burianova génia se s ním scházel, aby poznal promûny jeho tvorby. A dá se oddûlit tvorba a Ïivot? S pfiípravou série procesÛ u nás se EFB dovûdûl, Ïe mají stalinisté dobfie zmapováno, kde se podepisovaly protesty proti odsouzení sovûtsk˘ch umûlcÛ. Bylo to v jeho Déãku, hrdinství je nepovinné a on znal jejich mstivost. I Kalandra zaãal b˘t zaklínán hfiíchy trockismu poté, co byl v dobû stalinsk˘ch procesÛ odvolán z funkce ‰éfredaktora Rudého práva. Pafieni‰tûm nazval EFB skupinu intelektuálÛ, s nimiÏ se pfiátelí – aã ãlenka Strany – Hoderova Ïena; mezi nimi nechybí ani pfiedobraz ‰piona dr. Fiedler, divadelní alter ego Kalandrovo. Tím se odcizuje intelektuálka RÛÏena „poctivému synu dûlnické tfiídy“, jak˘m je ing. Ivan Hoder. Ba, dává mu „prozfiít“, aby ji nakonec udal ma‰inérii reÏimu. TvÛrci soudobé inscenace nemusili hru EFB nijak pfiepisovat – jen doba jí dala trochu jiné akcenty. Ostatnû, nebyl dÛvodem k jejímu zákazu v r. 1950 fakt, Ïe nevyznívala tak, jak si reÏim pfiál? Nesympatizoval uÏ tehdy divák s tûmi, kdo mûli b˘t odsouzeni? A nepochopil zcela jinak, neÏ mûl, promûnu Ivana Hodera v udavaãe? Právû tu vyjádfiil Sedal prostfiedky, jimiÏ obohatila malá divadla dramatickou tvorbu – neutíká se k zjevn˘m promûnám postavy a jejího nitra, ale vyjadfiuje svÛj vztah k osobû, která se stává hadrem v poryvech doby. Jindfiich BERÁNEK
J. D. Flórez hvûzdou PraÏského jara Hvûzdn˘m magnetem leto‰ního PraÏského jara bude vÛbec první vystoupení 35letého nejÏádanûj‰ího souãasného tenoristy svûta Juana Diego Flóreze v âeské republice. Rodák z peruánské Limy Juan Diego Flórez debutoval na mezinárodní scénû v roce 1993 záskokem za amerického tenoristu Bruce Forda jako Corradino v Rossiniho opefie Matilde di Shabran na rossiniovském festivalu ve skladatelovû rodi‰ti v Pesaru. O hostování pûvce, kter˘ je od roku 2001 exkluzivním umûlcem spoleãnosti Decca a vystupoval ve vût‰inû svûtov˘ch koncertních svatostánkÛ, usilovalo vedení PraÏského jara ‰est let. Na koncertu 15. kvûtna v Rudolfinu bude Juana Diego Flóreze doprovázet PraÏská komorní filharmonie s americk˘m dirigentem Christopherem Franklinem. Neménû atraktivní je návrat královny houslí Anne-Sophie Mutter po dlouh˘ch jedenácti letech, které uplynou od jejího posledního vystoupení na PraÏském jaru 1997, pfii nûmÏ pfiednesla BeethovenÛv koncert s Lond˘nsk˘m symfonick˘m orchestrem. Umûlkynû vystoupí 1. ãervna 2009 ve Smetanovû síni s DráÏìanskou filharmonií, kterou bude fiídit dal‰í mimofiádná osobnost svûtové hudby – Kurt Masur. V jubilejním roce 200. v˘roãí narození Felixe Mendelssohna-Bartholdyho padla volba na jeho Houslov˘ koncert e moll, zafiazovan˘ do pûtice nejslavnûj‰ích koncertantních skladeb pro tento nástroj. (red)
Litomy‰l 2009 pozdraví ·védsko 51. roãník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomy‰l bude probíhat od 12.
ãervna do 6. ãervence, uskuteãní se 29 pofiadÛ a pÛjde tak o historicky nejrozsáhlej‰í pfiehlídku programÛ pokr˘vajících ‰irokou ‰kálu umûleck˘ch forem, ÏánrÛ a slohÛ. V leto‰ním roce uplyne 60 let od první Smetanovy Litomy‰le v roce 1949, navíc Litomy‰l slavní 750 let od pov˘‰ení na mûsto a 10 let od zápisu na seznam UNESCO. Rok 2009 je v˘znaãn˘ fiadou jubileí, uplyne 185 let od narození Bedfiicha Smetany a 125 let od jeho úmrtí, 50 let od úmrtí Bohuslava MartinÛ, 200 let od narození Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a od úmrtí Josefa Haydna, 250 let uplyne od úmrtí Georga Friedricha Handela a 300 let od narození Franti‰ka Xavera Richtera. I kdyÏ to v‰e program 51. roãníkÛ reflektuje, hlavním tématem dramaturgie je EUROPA MUSICALIS, zamûfiení na evropskou hudbu, evropská témata a evropské interprety. V období festivalu totiÏ bude vrcholit âeské pfiedsednictví Evropské unii a uskuteãní se jeho pfiedání ·védsku. Tato zemû byla pro Ïivot litomy‰lského rodáka Bedfiicha Smetany velmi dÛleÏitá, nabízí se proto, aby alespoÀ neoficiální ãást pfiedávání probûhla právû pfii Smetanovû Litomy‰li. 51. roãník se stal oficiální doprovodnou akcí ãeského pfiedsednictví. Program festivalu je jako obvykle sestaven v nûkolika fiadách. Reprezentativní je fiada operní. Tradiãnû bohatá je nabídka oratorní fiady. Na externím koncertu v Chrudimi bude uvedeno monumentální oratorium MesiበG. H. Händela, pfiipomínce 70. v˘roãí poãátku II. svûtové války je vûnované provedení Verdiho Requiem se 160 ãlenn˘m sborem z amerického Colorada. Do programu je opûtovnû zafiazení Bersteinova 3. Symfonie Kaddisch, jejímuÏ provedení zabránila v roce 2008 Ïivelná pohroma. Pozoruhodnou umûleckou událostí bude bezpochyby svûtová premiéra vokálnû-instrumentálního díla Zuzany Lapãíkové – Orbis Pictus na téma díla Jana Amo-
22
trend
Literárky vãera, dnes a zítra ❏ J AROMÍR D UFEK Literární noviny se trvale zapsaly do historie nejen ãeské Ïurnalistiky a kultury v ‰irokém slova smyslu, ale v˘raznû ovlivnily i politické dûní u nás. Byly zaloÏeny v roce 1952. Zejména v ‰edesát˘ch letech 20. století se nûkolikrát dostaly do ostrého konfliktu s tehdej‰í stranickou a vládní mocí. Po IV. sjezdu Svazu ãs. spisovatelÛ v ãervnu 1967 byly pfievedeny ze spisovatelského svazu pod ministerstvo kultury a „z Literárek se pak staly erárky, které pak marnû hledaly ãtenáfie“. Jak se mÛÏeme doãíst v obsáhlé Kronice 20. století.
Intelektuální diskuse na vysoké úrovni V roce 1968 vycházely Literárky pod názvem Literární listy a staly se jednou z dÛleÏit˘ch základen intelektuální diskuse v období PraÏského jara. Dne 27. ãervna v nich vy‰el (souãasnû v Mladé frontû, Práci a Zemûdûlsk˘ch novinách) manifest 2000 slov, jehoÏ autorem byl spisovatel Ludvík Vaculík. Za husákovské normalizace nesmûly Literárky vycházet a byly obnoveny aÏ po listopadu 1989. První dva roãníky vycházely jako pfiíloha Lidov˘ch novin, od roku 1992 vycházejí samostatnû. Jejich vydavatelem byla Spoleãnost pro Literární noviny, po níÏ vydávání pfievzalo brnûnské Centrum pro média a demokracii. V roce 2004 opustilo Literárky jedenáct redaktorÛ a zaloÏili v Praze ãasopis A2. Jakub Patoãka stál v ãele Literárních novin od roku 1999 do jejich leto‰ního tfietího ãísla, které vy‰lo 12. ledna. Tedy – jak sám Patoãka vypoãítal – devût let, ãtyfii mûsíce a dva t˘dny. Z redakce Patoãka ode‰el,
ale s jeho pfiíspûvky se ãtenáfii chtûli podûkovat za to, co pro Literárek v kaÏdém ãísle setká- Literárky v ekonomicky obtíÏvají. ném období vykonal.
Rozlouãení i nov˘ start
Zavazující tradice ãasopisu
Koktejlem v praÏské restauraci Mánes se Jakub Patoãka rozlouãil se sv˘mi spolupracovníky (redakãními i externími) u pfiíleÏitosti konce svého ‰éfredaktorského pÛsobení v Literárních novinách. A bylo to rozlouãení svérázné i sv˘m prÛbûhem. Îádné oficiální dûkovné proslovy, po nichÏ by ãlovûk oãekával, Ïe zazní státní hymna. Naopak, pátefií programu bylo vystoupení redaktora Romana Sikory o tom, jak se Patoãka se sv˘mi dûtmi a pfiítelkyní vracel ze své první dovolené, kterou si vzal po mnoha letech svého pÛsobení v Literárkách. Nezasvûcen˘ by se mohl domnívat, Ïe ‰lo o skeã, hrubû zkreslující skuteãnost. Patoãkovi redakãní kolegové v‰ak uji‰Èovali, Ïe té nadsázky v Sikorovû vystoupení bylo poskrovnu, Ïe ‰éfredaktor sice dodal slíben˘ text (dlouho po normální uzávûrce, pfiesto noviny vy‰ly), peníze na v˘platy pracovníkÛ v‰ak redakce obdrÏela mnohem pozdûji, takÏe manãaft si musel potfiebnou sumu na pfieÏití vypÛjãit u sv˘ch rodiãÛ nebo pfiátel. Nikdo z pracovníkÛ v‰ak redakci ani za tûchto okolností neopustil. Poãetné publikum, v nûmÏ bylo moÏno zahlédnout fiadu znám˘ch pfiedlistopadov˘ch disidentÛ (napfiíklad Jifiinu ·iklovou, Annu ·abatovou, Lenku Procházkovou a Evu KantÛrkovou) se upfiímnû bavilo i v dal‰ím prÛbûhu veãera, kter˘ vyvrcholil improvizovan˘m dialogem Ludvíka Vaculíka s Jaroslavem ·abatou o Jakubu Patoãkovi. Shodli se na tom, Ïe s tím chlapem bylo nesnadné vyjít, Ïe se s ním skoro pokaÏdé hádali, ale Ïe by mu pfiesto
Vydavatelem se od leto‰ního února stalo Obãanské sdruÏení Právo, solidarita a informace (PSI). Nov˘m ‰éfredaktorem je Zbynûk Fiala, kter˘ v krátkém prohlá‰ení oti‰tûném v 7. ãísle dne 9. února uji‰Èuje, Ïe list „bude pokraãovat v tom, o co usiloval dosavadní vydavatel, Centrum pro média a demokracii pod vedením Jakuba Patoãky, kter˘ dokázal i v nelehk˘ch ekonomick˘ch podmínkách zachovat nezávislost tohoto kulturnû-politického t˘deníku se zavazující tradicí“. Texty pod ilustrací ZároveÀ nov˘ ‰éfredaktor informuje, Ïe vydavatel se pokusí Literární noviny let ‰edesároz‰ífiit ãtenáfiskou obec Literát˘ch… rek a udûlat dal‰í opatfiení, které zajistí listu hospodáfiskou … a dne‰ní hlaviãka t˘denístabilitu. Pfiibudou dal‰í stránky, posílí redakce, oÏijí nûkteré ku pfiílohy a nezbytné bude také zv˘‰ení ceny na úroveÀ skuteãn˘ch nákladÛ. Jeden v˘tisk bude stát ve volném prodeji 35 korun, v pfiedplatném 30 korun. Tato vy‰‰í cena se pochopitelnû nedotkne stávajících pfiedplatitelÛ. Jak úspû‰nû se Literární noviny s nov˘m vydavatelem i ‰éfredaktorem povedou, ukáÏe budoucnost. P.S.: Literární noviny Adresa redakce Brno: Po‰tovská 8C, 602 00 Brno Adresa redakce Praha: SenováÏné nám. 23, 110 00 Praha 1 Tel.: 731 507 201, fax: 542 210 489 www.literarky.cz,
[email protected]
trend
23
(LN rovná se LL) LN rovná se LL. Tato jednoduchá nematematická rovnice má svoji tajenku ve vztahu k Literárním novinám ‰edesát˘ch let. Literární noviny, postupnû fiazené do nûkolika ãasov˘ch etap, vznikly uÏ v roce 1952 jako následník trÛnu deníku Lidov˘ch novin (bezprostfiednû po osvobození republiky v roce 1945 se jmenoval Svobodné noviny) tehdy vy‰ly naposled 8. února 1952. Vrchol: 300 000 v˘tiskÛ Literární noviny jako t˘deník Svazu ãs. spisovatelÛ proÏívaly svÛj zlat˘ vûk v ‰edesát˘ch letech. Podle „znaleckého posudku“ Antonína J. Liehma, jednoho z nejv˘znamnûj‰ích a nejprogresivnûj‰ích redaktorÛ Literárek, kter˘ se letos 2. bfiezna doÏil 85 let, tento velice populární a profesionálnû v˘teãnû vytváfien˘ ãasopis novinového formátu dosahoval v ‰edesát˘ch letech nákladu 130 000 v˘tiskÛ. Na jafie 1968 to dotáhl aÏ na 300 000 v˘tiskÛ! Logo Literárních novin bylo jednoduché, v˘razné. Zkratka LN témûfi deset centimetrÛ vysoká byla umístûna hned zkraje titulní strany. Po prvních mûsících roku, se promûnila ve zkratku LL, tedy Literární listy, aby se odli‰ila od nûkolika „vládních“ ãísel LN pfiechodnû fiízen˘ch ministerstvem kultury a jím sestavenou redakcí. Proto v lidové mluvû se hrstce tûchto ãísel fiíkalo „erárky“… Dal‰í putování ãasopisu Dal‰í v˘voj uÏ je v‰eobecnû znám. Po srpnové okupaci v roce 1968 byly Literární noviny postupem ãasu zakázány, ‰tafetu s názvem Listy pfievzal v Itálii Jifií Pelikán. A nové fáze Literárních novin pfii‰ly aÏ po sametovém pfievratu v roce 1989. Tak to jsou ve struãném obrysu vãerej‰ky „neposlu‰ného dítûte“ aÏ do dne‰kÛ, jichÏ jsme svûdky… (ich)
VNIT¤NÍ DVOUSTRANU v kaÏdém ãísle Trendu sestavujeme tak, aby ji bylo moÏné umístit do propagaãních skfiínûk
Pfiedplatné Trendu v roce 2009 Také v leto‰ním roce 2009 vyjde celkem deset ãísel Trendu. Cena jednoho v˘tisku je 25 Kã (vãetnû DPH). Roãní pfiedplatné tak ãiní 250 Kã. SloÏenka pro pfiedplatitele byla vloÏena do prvního ãísla Trendu. âtenáfii, ktefií stejnû jako v minul˘ch letech pfiispívají vy‰‰í ãástkou k vydávání Trendu, vyplní sloÏenku poloÏkou podle svého rozhodnutí. Bankovní konto vydavatele ãasopisu Spoleãnost W. Brandta a B. Kreiského u âeské spofiitelny má ãíslo úãtu 1929829349/0800, k. s. 0379, v. s. 1000. Pfiedem dûkujeme za v‰echny platby. Trend – redakce a administrace ãasopisu ve Spoleãnosti W. Brandta a B. Kreiského, Václavské nám. 43, I. schodi‰tû, 5. patro, 110 00 Praha 1. E-mail:
[email protected] Uzávûrka tohoto ãísla byla 27. bfiezna 2009
Pfií‰tí, 4. ãíslo Trendu, vyjde koncem dubna 2009
