Prezident Klaus na karvinské fakultě

Duben 2006

Ročník 11/4

QUIDQUID DISCIS, TIBI DISCIS (PETRONIUS)

Prezident Klaus na karvinské fakultě

Vzácného hosta přivítala ve středu 29. března karvinská Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) Slezské univerzity (SU). V rámci svého třídenního pobytu v Moravskoslezském kraji od 28. do 30. března ji navštívil prezident České republiky Václav Klaus, aby se tu setkal s rektorem SU prof. PhDr. Zdeňkem Jiráskem, CSc., a děkanem doc. RSDr. Vojtěchem Malátkem, CSc., a pobesedoval se studenty a pedagogy. Po přijetí představiteli univerzity a fakulty zavítal Václav Klaus v doprovodu hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského a dalších členů své delegace do velkého sálu fakulty, který do posledního místečka zaplnili její studenti. Prezident Václav Klaus všem poděkoval za pozvání a možnost pobýt na fakultě, rovněž připomněl, že na karvinské vysoké škole již byl těsně po jejím vzniku v roce 1991. „Snažím se často se studenty setkávat nejen při návštěvách jiných měst, ale rovněž přednáším kurz na Vysoké škole ekonomické,“ přiznal prezident.

Hned na počátku uvedl, že do Karviné nepřijel přednášet, ale raději se studenty otevřeně o různých tématech pobesedovat. Vyzval přítomné, aby se ptali. „Když se nebudete hlásit,

začnu vás vyvolávat a rovnou zapisovat do indexů,“ řekl ke všeobecnému veselí studentů v sále. Poté odpovídal na dotazy týkající se registrovaného partnerství, kupónové privatizace,

rozpadu Československa, institutu prezidentských milostí, posoudil ekonomický vývoj v České republice a vysvětlil blíže své postoje k Evropské unii a školnému na vysokých školách. Svůj názor na přímou volbu prezidenta České republiky ale Václav Klaus studentům neprozradil, řekl jen, že mu vyjadřovat se k této věci ve funkci prezidenta nepřísluší. Hodina vyčleněná pro návštěvu prezidenta Václava Klause na OPF rychle uběhla. Rektor SU i děkan karvinské fakulty prezidentovi a přítomným poděkovali za příjemně strávený čas a vyjádřili naději, že prezidenta Klause budou moci v Karviné přivítat i příště. Za pozornost přítomným v sále poděkoval také prezident Václav Klaus a rozloučil se, podle jeho slov, „profesorsko-tatínkovsko-prezidentským“ učit se, učit se, učit se. Po skončení besedy prezident Václav Klaus ještě podepisoval studentům své knižní publikace a neodmítl se s nimi rovněž vyfotografovat. Eva Wojnarová foto Lukáš Bernatík, Rostislav Holek

strana 2

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Zájem o studium na Slezské univerzitě Povinnost zpracovat do 14. dubna údaje o počtu přihlášek měly všechny součásti Slezské univerzity v Opavě (SU), a to pro účely statistických sledování Ústavu pro informace ve vzdělávání, podle stavu k 31. březnu. Můžeme tedy poprvé v tomto roce posoudit, jak efektivně byly poskytnuty informace o studiu a kolik potenciálních uchazečů tyto informace zaujaly natolik, že se rozhodli podat přihlášku právě na některou ze součástí SU. Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě rozšířila výrazným způsobem nabídku studijních oborů už ve druhém kole přijímacího řízení v loňském roce, když začala uskutečňovat dvouoborové kombinace v rámci existujících studijních programů i nově akreditovaných Humanitních studií. Letos k nim přibyly atraktivní obory Všeobecná sestra (bakalářský studijní program Ošetřovatelství) a Monitorování životního prostředí (bakalářský studijní program Aplikovaná fyzika). Zájem o humanitní obory převažuje, obor Veřejná správa a regionální politika (studijní program Sociální politika a sociální práce) nezaznamenává ani po několika letech uskutečňování výraznější pokles přihlášených. Atraktivní pro uchazeče jsou také Sociální patologie a prevence (studijní program Specializace v pedagogice), obory studijního programu Historické vědy, Učitelství pro střední školy i Filologie. K hranici tří set přihlášených se přiblížil i obor Tvůrčí fotografie. Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) v Karviné nabízí v prvním kole jen bakalářské studijní programy a obory, v prezenční i kombinované formě studia. Navazující magisterské studijní programy budou mít přijímací řízení teprve v září, termín pro podání přihlášek je proto stanoven na 31. července. Již teď lze ovšem konstatovat, že o studium na OPF má letos zájem velký počet uchazečů. Zda má na to vliv změna podmínek přijímacího řízení (změna testů) nebo jiné skutečnosti (velký počet přijatých loni), to se můžeme zatím jen domnívat, protože nemáme zpětnou informaci od uchazečů. Nabídka Matematického ústavu v Opavě se v posledních letech výrazně nemění, jsou nabízeny obory studijního programu Matematika v prezenční formě studia. Největší zájem je o Aplikovanou matematiku pro řešení krizových situací, za následuje Obecná matematika. Bakalářské obory převažují, do navazujícího magisterského studia si podali přihlášku jen dva uchazeči (obor Matematická analýza). Uvedené údaje nevypovídají nic o tom, zda došlo k nárůstu či poklesu počtu přihlášených, jde o první data, která jsou k dispozici po zavedení přihlášek do databáze uchazečů. Na jejich základě je možno pouze říci, že bylo podáno celkem 6 790 přihlášek. Více prozradí až srovnání s loňskými údaji, k němuž se vrátíme v některém z příštích vydání Novin SU. Hana Šimečková

FILOZOFICKO-PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA V OPAVĚ typ studia/počet uchazečů studijní program

Aplikovaná fyzika

prezenční studium navazující bakalářské magisterské magisterské 30

Filologie

celkem 30

219

Fyzika

219

17

7

Historické vědy

340

46

Humanitní studia

134

Informační studia a knihovnictví

127

Informatika

111

24 3

389 134

13

1

128

2

126

Ošetřovatelství

142

142

Sociální politika a sociální práce

443

443

Specializace v pedagogice

340

340

Učitelství pro střední školy

319

319

kombinované studium navazující bakalářské magisterské magisterské Sociální politika a sociální práce 530 studijní program

celkem 530

Informační studia a knihovnictví

66

66

Informatika Filmové, televizní a fotografické umění a nová média Celkem typ studia

37

37

297 2 833

385

2

299

8

3 226

Celkový počet uchazečů

3 226

OBCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ typ studia/počet uchazečů studijní program

Ekonomika a management Gastronomie, hotelnictví a turismus Hospodářská politika a správa Systémové inženýrství a informatika studijní program Ekonomika a management

prezenční studium navazující bakalářské magisterské magisterské 1 561

celkem 1 561

520

520

723

723

109

109

kombinované studium navazující bakalářské magisterské magisterské 364

Hospodářská politika a správa Celkem typ studia

celkem 364

242

242

3 519

3 519

Celkový počet uchazečů

3 519

MATEMATICKÝ ÚSTAV V OPAVĚ typ studia/počet uchazečů studijní program

Matematika Celkem typ studia Celkový počet uchazečů

prezenční studium navazující bakalářské magisterské Celkem magisterské 43 2 45 43

2

45 45

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 3

Konzul ocenil nositele česko-polských vztahů

Vyvrcholením dvoudenního programu opavského zasedání Konference rektorů slezských univerzit, které provázelo také jednání vědecko-programové rady Mezinárodního centra slezských studií, se v pátek 17. března stalo ocenění těch, kdo se ve své činnosti zasazují o rozvoj česko-polských kontaktů. Medaili Jana Masaryka Ministerstva zahraničních věcí České republiky předal zasedání přítomný generální konzul ČR v Katovicích JUDr. Ing. Josef Byrtus, dr.h.c., dvěma rektorům Slezských univerzit. Z jeho rukou ji převzal úřadující předseda Konference rektorů slezských univerzit prof. dr hab. Janusz Janeček, rektor Slezské univerzity v Katovicích, a jeho kolega a předchůdce na předsednickém křesle Konference,

prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., rektor Slezské univerzity v Opavě. Nezůstalo však jen u toho. Generální konzul Byrtus předal čestné medaile Ministerstva zahtaničních věcí ČR také třem historikům působícím na Slezské univerzitě v Opavě. Uvedeným oceněním byli poctěni doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., doc. PhDr. Mečislav Borák, CSc., a doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., prorektor Slezské univerzity pro studijní a sociální záležitosti. „Rád a často se s vámi při nejrůznějších příležitostech setkávám a dnes vám mohu poděkovat za to, co jste pro každodenní česko-polské kontakty udělali. A samozřejmě si při tom přát, abyste v jejich rozvoji ze pokračovali,“ uvedl generální konzul Byrtus. (ian)

strana 4

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Vojtěch Malátek v Karviné podruhé děkanem ambice založit v Karviné novou fakultu. Vojtěch Malátek je absolventem Vojenské akademie Bratislava, habilitoval se v roce 2002 na Ekonomické fakultě Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Na OPF, kam nastoupil v roce 1995, je garantem bakalářských i magisterských studijních oborů Sociální management, Veřejná ekonomika a správa a bakalářského studijního oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus. Vyučuje předměty Sociologie, Metody sociologického výzkumu, Sociologie věkových skupin, Řízení lidských zdrojů a Personalistika veřejné správy. (r)

Karvinskou Obchodně podnikatelskou fakultu (OPF) Slezské univerzity povede do roku 2010 doc. RSDr. Vojtěch Malátek, CSc. Akademický senát fakulty dosavadního děkana zvolil 8. března znovu do funkce. Staronovému děkanovi začíná funkční období 1. května, do funkce bude uveden rektorem Slezské univerzity v Opavě prof. PhDr. Zdeňkem Jiráskem, CSC., ve středu 3. května v Karviné na slavnostní inauguraci. Děkan Malátek chce pokračovat v práci, kterou započal před třemi lety, a jeho cílem je mimo jiné posunout OPF kvalitativně dál. Má rovněž

„Prostředí vysoké školy nechci nikdy opustit,“ řekl nový zmocněnec vlády pro Moravskoslezský kraj Petr Wolf

Od 1. dubna byl do funkce zmocněnce vlády pro Moravskoslezský kraj jmenován doc. Ing. Petr Wolf, CSc., z Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity. Vyučuje tu na Katedře informatiky kurzy Expertní systémy, Informační systémy pro podporu managementu a předměty v angličtině pro zahraniční studenty v rámci programu Doing Business in Central Europe. „Studenty a školu mám hodně rád, tohle prostředí nechci nikdy opustit. Posláním učitele se nejen odreagovávám, ale také hodně získávám, protože působení mezi mladými je i o tom, že od nich hodně získávám. Vstřebávám jejich názory, problémy na různou problematiku, není to pro mne jen výuka, ale i pohled na činnost myšlenek lidí, kteří by tady za pár let měli žít a měli by o něčem rozhodovat,“ řekl doc. Wolf ještě před tím, než jsme přistoupili k rozhovoru o jeho nové funkci. Jaký byl nástup do vaší funkce? V pondělí 3. dubna jsem přebíral administrativu, světlý den nastal o den později, kdy mě na krátký rozhovor přijal premiér

České republiky. Jako obvykle byl příjemně naladěn a rozhovor s ním byl dobrým impulsem pro nástup do funkce. Jak Váš kariérní profil souvisí s novou funkcí? Kromě práce pedagoga jsem rovněž donedávna podnikal. Proto jsem v neustálém kontaktu s podnikateli a také samozřejmě s akademickou sférou, což vidím za ideální propojení obou oblastí. Ve funkci zmocněnce vlády pro Moravskoslezský kraj jsem si stanovil tři základní cíle nebo práci ve třech základních oblastech.

Kdybyste měl být zcela konkrétní, které to jsou? Urychlení toku finančních zdrojů na projekty týkající se revitalizace území postižených důlní činností, chci zajistit dotace pro rozvoj malého a středního podnikání v tomto regionu týkajícího se opět revitalizace Moravskoslezského kraje a rovněž chci zajistit univerzitám v našem kraji peníze na projekty, které budou vytvářet podmínky pro to, aby „mozky“ z Moravskoslezského kraje neodcházely. Proč právě tyto pilotní cíle? Myslím si, že pro Moravskoslezský kraj se v této oblasti dá ještě hodně udělat. A nechci stavět nijaké vzdušné zámky, jsme před volbami a otázkou zůstává, jak volby dopadnou a co bude po nich. Jak hodnotíte možnost případné spolupráce vládního zmocněnce a naší fakulty případně univerzity? Odpověď na tuto otázku souvisí s odlivem „mozků“ a já v podstatě čekám na reálné požadavky vedení školy. Za rozhovor děkuje Eva Wojnarová VIZITKA NOVÉHO ZMOCNĚNCE Doc. Ing. Petr Wolf se narodil 11. června 1960. Je absolventem Strojní a elektronické fakulty VŠB v Ostravě v roce 1983, habilitoval se v roce 1992 na Ekonomické fakultě téže univerzity. Na karvinské fakultě působí od roku 1994. Absolvoval několik zahraničních stáží, např. v Dánsku, ve Velké Británii nebo v Polsku.

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 5

Novým partnerem Trenčianská univerzita

Novým zahraničním partnerem Slezské univerzity je od středy 22. března Trenčianská univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně. Oficiální dohodu o spolupráci podepsali v Opavě rektoři doc. Ing. Juraj Wagner, PhD., a prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. Jednání představitelů obou institucí, které podpisem dohody vyvrcholilo, se zúčastnili i prorektor Trenčianské univerzity pro vědu, výzkum a mezinárodní vztahy prof. RNDr. Juraj Slabeycius, PhD., za Slezskou univerzitu prorektor pro studijní a sociální záležitosti doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., a děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Přítomna byla také šéfredaktorka čtvrtletníku Trenčianské univerzity Trendy Ing. Ružena Wagnerová. Trenčianská univerzita je v pořadí pátou slovenskou vysokou školou, s níž Slezská univerzita dohodu o spolupráci uzavřela. Již dříve se jejími smluvními partnery staly Univerzita Komenského v Bratislavě (1998), Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici (1999), Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnavě (2003) a Žilinská univerzita v Žilině (2005). „Hned po vysokých školách v Pol-

sku jsou slovenské univerzity nejčastějšími subjekty, s nimiž Slezská univerzita v oblasti vědy, výzkumu i výměn pedagogů a studentů spolupracuje,“ uvedl bezprostředně po podpisu rektor prof. Jirásek. Spolu s děkanem FPF prof. Stuchlíkem se shodl na tom, že úvodní rozhovory dávají příslib spolupráce ve více oblastech, než se původně očekávalo. Trenčianská univerzita vznikla v roce 1997 a v současnosti ji tvoří šest součástí – Fakulta mechatroniky, Fakulta priemyselných technológií, Fakulta sociálno-ekonomických vzťahov a Fakulta špeciálnej techniky – a dále dva ústavy – Ústav prírodných a humanitních vied a Ústav zdravotníctva a ošetrovateľstva. Dohody o mezinárodní spolupráci ji pojí s vysokými školami v Rusku, Francii, Itálii a České republice. Slezská univerzita v Opavě se stala v pořadí pátým českým partnerem Trenčianské univerzity A. Dubčeka, která má uzavřeny smlouvy také s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, Evropským polytechnickým institutem, s. r. o., v Kunovicích, Technickou univerzitou v Liberci a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. (ian)

Prázdninové pozvání na univerzitu do Vratislavi Dvě místa v intenzivním prázdninovém kurzu polštiny a polské kultury získala pro své studenty Slezská univerzita (SU) v Opavě od svého dlouholetého partnera, Uniwersytetu Wrocławskiego. V pořadí již 32. letní kurz tam letos proběhne v termínu od 17. července do 11. srpna. Zájemci se o něj ovšem mohou ucházet už nyní, a to na odděleních zahraničních styků obou fakult. Kontaktními pracovnicemi jsou pro ně Ing. Silvie Kašná na Filozoficko-přírodovědecké fakultěv Opavě a Alena Rusinová na obchodně podnikatelské fakultě v Karviné. Na oddělení vědy a zahraničních styků rektorátu SU musí být po výběru na fakultách jména uchazečů o tuto letní vzdělávací aktivitu prestižního charakteru oznámena nejpozději do 25. května. „Wrocław a její univerzita jsou celým

kontinentem považovány za rozhraní západní a východní evropské kultury,“ říká účastnice loňské dvoutýdenní mezinárodní letní školy Petra Peková, která na opavské fakultě studuje čtvrtým rokem angličtinu a němčinu. „Z naší univerzity jsem byla ve Vratislavi první a setkala se tam s kolegy z ČR, Polska, Německa a Ukrajiny. Byla to skvělá zkušenost, kterou mohu každému vřele doporučit,“ dodává Petra a vysoce hodnotí kvalitu připravených přednášek. Letošní intenzivní letní kurz polštiny a polské kultury představuje 20 hodin přednášek a 110 hodin praktických cvičení. Jazyková část je na programu denně od 9 do 12.30 a od 14.30 do 16 hodin. Po ní následují přednášky na téma polské literatury, filmu, výtvarného umění a hudby. O víkendech pak nechybějí výlety. (ian)

strana 6

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

K činnosti rektorátního oddělení pro rozvoj Poslední vydání univerzitních novin přineslo informaci o tom, jak se Slezská univerzita (SU) v letošním roce zapojila do projektů z Fondu rozvoje vysokých škol. Tentokrát vám chceme poskytnout informace o dalších činnostech v oblasti rozvoje univerzity. INTERNÍ GRANTOVÁ SOUTĚŽ Od 1. ledna 2006 byla převedena agenda Interní grantové soutěže (IGS) z oddělení vědy a zahraničních styků na oddělení rozvoje. V říjnu 2005 byl v univerzitních novinách zveřejněn příspěvek o průběhu IGS v letech 2003-05 a o prioritách pro nadcházející ročník IGS. Dnes lze konstatovat, že bylo podáno celkem 58 žádostí o udělení interního grantu (35 z Filozoficko-přírodovědecké fakulty - FPF, 14 z Obchodně podnikatelské fakulty - OPF, 9 z Matematického ústavu - MÚ) s celkovou požadovanou částkou 1 700,4 tis. Kč. Jako každý rok byli osloveni externí a interní oponenti, kteří návrhy posuzovali. Na základě těchto posudků Rada IGS doporučila rektorovi SU pořadí návrhů projektů k financování na rok 2006. Bylo přijato celkem 42 žádostí o udělení interního grantu (24 FPF, 11 OPF, 7 MÚ) ve výši 1 247 tis. Kč. Průběh a porovnání letošního roku s rokem předchozím zachycují tabulka č. 1 a grafy. ROZVOJOVÉ PROJEKTY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) České republiky vyhlašuje každoročně rozvojové programy, jejichž cílem je motivovat veřejné vysoké školy (VVŠ) ke zpracování integrovaných projektů. Projekty škol mají vycházet z analýzy činnosti vysokých škol, napomáhat k odstranění anebo alespoň snížení negativních důsledků slabých stránek a k posílení silných stránek činnosti vysokých škol. V rámci vyhlášení rozvojových programů na rok 2006 bylo na MŠMT podáno 12 projektů, z toho čtyři projekty nad orientační limit. Na rok 2006 získalo devět projektů finanční podporu MŠMT v celkové výši 11 643 tis. Kč. Přehled rozvojových projektů SU financovaných na rok 2006 přináší tabulka č. 2 na následující straně). Cílem projektu s názvem „Strukturovaná a modulární stavba studijních programů podporující integraci studia na Slezské univerzitě v Opavě“, jehož finanční dotace činí 4 213 tis. Kč, je rozšíření nabídky strukturovaných studijních programů uskutečňovaných na jednotlivých součástech SU, jako je např. Aplikovaná fyzika, Dramatické umění, Filmové, televizní a fotografické umění a nová média, Filologie, obory Angličtina a Němčina, Historické vědy, Informatika,

FPF OPF MÚ Celkem

Mezinárodní teritoriální studia, Sociální politika a sociální práce, Zemědělství atd. V rámci programu č. 1 na podporu rozvoje struktury a modulární skladby studijních programů byl přijat k financování také projekt OPF „Příprava bakalářského studijního programu Ekonomika a management, studijního oboru Marketing a management v anglickém jazyce“ za celkové finanční podpory 230 tis. Kč. I letos byl úspěšný projekt Vzdělávacího centra v Krnově s názvem „Univerzita třetího věku“, jemuž byla poskytnuta finanční dotace ve výši 350 tis. Kč. Pro rok 2006 si projekt klade za cíl poskytnout seniorům nové poznatky z nejrůznějších oblastí života na úrovni současného vědeckého poznání. Dále pak podnítit samo-

statnou vzdělávací aktivitu a podporovat sociální soudržnost a pozitivní sebeúctu seniorů. K dalším projektům, které získaly finanční podporu, patří tři projekty podáné do programu č. 4 na rozvoj moderních technologií. Prvním projektem je projekt „Rozvoj IT a licencování softwaru na Slezské univerzitě v Opavě“ s finanční dotací 2 305 tis. Kč. Prioritou projektu je rozvoj informačních technologií a zdrojů, zajištění licencí pro provoz softwaru a rozvoj informačního systému s cílem posílit nástroje pro řízení univerzity. Druhým projektem je projekt „Rozvoj moderních eLearningových metod na Slezské univerzitě v Opavě a jejich využití při transformaci studijních oborů“ s finanční dotací 1 750 tis. Kč. Projekt rozšiřuje možnost širšího

Tabulka č. 1 - INTERNÍ GRANTOVÁ SOUTĚŽ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ V LETECH 2005 - 2006 2005 2005 2005 2005 2006 2006 2006 2006 počet podaných počet přijatých požadovaná přidělená počet podaných počet přijatých požadovaná přidělená návrhů projektů částka v tis. Kč částka v tis. Kč návrhů projektů částka v tis. Kč částka v tis. Kč 26 22 1 322,5 929,5 35 24 1 019,4 736,0 12 8 1 177,0 370,0 14 11 445,0 321,0 7 7 222,0 222,0 9 7 236,0 190,0 45 37 2 721,5 1521,5 58 42 1 700,4 1247,0

duben 2006 progr.

č. proj.

1

164

1

169

3f 4a

171 168

4b

165

4b

502

6

167

7a

170

7c

166

4a 4c

616 617

Noviny Slezské univerzity

strana 7

Tabulka č. 2 - ROZVOJOVÉ PROJEKTY SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ NA ROK 2006 Řešitel Název projektu Strukturovaná a modulární stavba studijních programů podporující integraci studia na Doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr. Slezské univerzitě v Opavě Příprava bakalářského studijního programu Ekonomika a management, studijního oboru PaedDr. Jiří Mezuláník, CSc. Marketing a Management v anglickém jazyce Ing. Monika Sedláčková Univerzita III. věku Mgr. Aleš Rod Rozvoj IT technologií a licencování softwaru na Slezské univerzitě v Opavě Rozvoj moderních eLearningových metod na Slezské univerzitě v Opavě a jejich využití Doc. RNDr. František Koliba, CSc. při transformaci studijních oborů Spolupráce vysokých škol při tvorbě standardizovaných multimediálních vzdělávacích Doc. RNDr. František Koliba, CSc. pomůcek (SMVP) Doc. RNDr. Tomáš Kopf, Ph.D. Podnikové praxe aplikačně zaměřených studentů oboru Matematika Příprava společného programu navazujícího magisterského studia Místní veřejná správa PhDr. Dušan Janák, Ph.D. (Local Public Administration, Městnoje obščestvennoje upravljenije) Podpora mobility posluchačů Slezské univerzity v Opavě v rámci mezinárodních smluv Doc. RNDr. František Koliba, CSc. a přímé smluvní spolupráce Doc. RNDr. Michal Marvan, CSc. Digitální záznam výuky PhDr. Dagmar Mastiliaková, Ph.D. Rozvoj odborných laboratoří pro studijní program Ošetřovatelství

zapojení všech pracovišť SU, které budou plně podporovány stávajícími informačními technologiemi a pracovníky Ústavu distančního vzdělávání. Projekt završuje integraci všech pracovišť SU v oblasti distančního vzdělávání s plnou podporou ICT. Posledním projektem programu č. 4 je program „Spolupráce vysokých škol při tvorbě standardizovaných multimediálních vzdělávacích pomůcek (SMVP)“. Na tento projekt byla poskytnuta běžná dotace ve výši 1 800 tis. Kč. Projekt je pokračujícím projektem spolupráce šesti českých univerzit, na němž od roku 2004 participují SU, Ostravská univerzita a Univerzita Hradec Králové, od r. 2005 také Univerzita Karlova, České vysoké učení technické a Západočeská univerzita. Hlavním cílem projektu v roce 2006 je tvorba devíti oborových digitálních knihoven vysokých škol ČR pro Matematiku, Chemii, ICT, Informatiku, Ekonomiku, Stavebnictví, Strojírenství a Lékařství. V tematickém programu č. 6 zaměřeném na podporu vytváření společných struktur mezi vysokými školami a odběratelskou sférou bude na MÚ realizován projekt s názvem „Podnikové praxe aplikačně zaměřených studentů oboru Matematika“. Poskytnutá dotace z MŠMT činí 40 tis. Kč. Cílem projektu je umožnit rozběhnutí kvalitních podnikových praxí a podpora vazeb na průmysl v regionu úhradu za časovou náročnost péče o studenty v podnicích. Projekt zapadá i do snahy MÚ navázat úspěšnou spolupráci s průmyslem v oblasti aplikované matematiky, což posílí šance našich studentů na úspěšné zaměstnání v oboru. Finanční dotace na rok 2006 z MŠMT byla poskytnuta také na pokračující projekt s názvem „Příprava společného programu navazujícího magisterského studia Místní veřejná správa (Local Public Administration, Městnoje obščestvennoje upravljenije)“ ve výši 230 tis. Kč. Cílem pokračujícího projektu připravovaného ve spolupráci s Univerzitou Mykolase Romerise ve Vilniusu a Polytechnikou v Opolí je dokončit přípravu společného studijního programu navazujícího magisterského studia.

Dotace MŠMT bude poskytnuta i na projekt „Podpora mobility posluchačů SU v rámci mezinárodních smluv a přímé smluvní spolupráce“ ve výši 712 tis. Kč. Projekt je zaměřen na semestrální studijní pobyty posluchačů na partnerských univerzitách ekonomického zaměření mimo země EU, na krátkodobé studijní pobyty a praxe posluchačů v zahraniční firmě mimo země EU a na zvýšení zájmu zahraničních posluchačů o studium na SU. Cílem projektu je i zajistit úhradu jízdních výdajů a výdajů spojených se sjednáním pojištění pro případ vzniku léčebných výloh studentům, kteří budou vysláni na pobyty na zahraničních vysokých školách v rámci mezinárodních smluv (OPF a FPF). Vzhledem k tomu, že v rámci výběrového řízení na rozvojové projekty pro VVŠ na rok 2006 nebyl celkový objem financí dočerpán, byl ze zbývající částky stanoven pro jednotlivé vysoké školy dodatečný orientační limit a vysoké školy mohly předložit do 15. ledna další rozvojové projekty. SU této možnosti využila a podala čtyři projekty. Na základě závěrů výběrové komise byly financovány další dva projekty s celkovou finanční dotací MŠMT 2 062 tis. Kč. Oba projekty byly zařazeny do tematického programu č. 4, který je zaměřen na rozvoj moderních technologií. První projekt s názvem „Digitální záznam výuky“ si klade za cíl podpořit tvorbu prostředků e-learningu na SU. Zejména jde o rozšíření možností pro pořizování digitálních záznamů přednášek a cvičení tam, kde probíhá převážná část výuky matematiky studentů opavských součástí SU. Již název druhého projektu „Rozvoj odborných laboratoří pro studijní program Ošetřovatelství“ napovídá jeho cíle. Od akademického roku 2006/07 bude realizován nový studijní program Ošetřovatelství v bakalářské formě v oboru Všeobecná sestra, a právě vybavení učeben a laboratoří moderními technologiemi pro praktickou výuku je podstatou daného projektu s dotací ve výši 1 813 tis. Kč. Na rok 2006 vyhlásilo MŠMT ještě dodatečně nový rozvojový program pro VVŠ

s názvem „Program na podporu zvýšení zájmu nadané mládeže o studium technických a přírodovědných oborů“. Do tohoto programu mohla každá VVŠ předložit do 31. března pouze jeden integrovaný projekt. Rovněž do tohoto vyhlášení se SU zapojila. Byl předložen integrovaný projekt FPF a MÚ. Řešiteli tohoto projektu jsou Ing. Magdalena Chmelařová, Ph.D., (Ústav informatiky FPF) a RNDr. Jana Kopfová, Ph.D., (MÚ). Hlavním cílem projektu je zvýšit zájem žáků o studium přírodovědných, technických disciplín a matematiky. Snahou řešitelů společného projektu je odbornými semináři a pod vedením specialistů zvýšit úroveň vzdělávání žáků základních a středních škol v opavském regionu v oborech informatika, fyzika a matematika. Dalším cílem projektu je zprovoznění modelového střediska, kde se budou prohlubovat a rozšiřovat znalosti studentů. O tom, zda byl tento projekt schválen a zda mu byla poskytnuta dotace, vás budeme informovat. ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY ZA ROK 2005 Jednou z činností oddělení pro rozvoj je také příprava závěrečných zpráv SU. Na podzim 2005 byl zpracován harmonogram pro vypracování dokumentu Výroční zpráva o činnosti SU za rok 2005 a Hodnocení činnosti SU za rok 2005. Na konci ledna byla zveřejněna na internetu MŠMT doporučená rámcová osnova výroční zprávy o činnosti za rok 2005. Součásti SU na jejím základě zpracovaly podklady. Dokumenty byly poté předloženy poradě vedení SU a po zapracování připomínek prošly Vědeckou radou, Správní radou a Akademickým senátem SU. Výroční zpráva a Hodnocení činnosti SU za rok 2005 budou MŠMT předloženy do 15. května. František Němec, Alena Cibulcová Poznámka: Ke statím navazujícím na minule zveřejněné vystoupení rektora SU prof. PhDr. Zdeňka Jiráska, CSc., na téma patnáctiletého rozvoje naší instituce (NSU č. 11/3, str. 3) se vrátíme počínaje následujícím vydáním univerzitních novin, neboť výše uvedený text zahrnuje pouze srovnání posledních dvou let.

strana 8

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Turecký partner a jeho sídelní město

ÇANAKKALE ONSEKIZ MART UNIVERZITY (COMU) V překladu tento název znamená Univerzita 18. března. Byla založena roku 1992. Během několik let se rozrostla na devět fakult, dvě polytechniky, dva postgraduální instituty a 11 vyšších odborných škol s dvouletým studijním programem. Univerzita zaměstnává v průměru 650 akademických pracovníků a jejími branami prochází ročně 14 tisíc studentů. COMU se skládá z několika campusů. Hlavní je rektorát přímo v Çanakkale s nádherným výhledem na moře, v němž jsou administrativní budovy, knihovna a dále fakulta zemědělství, fakulta inženýrství a architektury, fakulta výtvarného umění, fakulta rybolovu, fakulta vědy a umění a fakulta strojírenství. V centru města pak leží další campus Anafartalar, ve kterém je fakulta vzdělávání, sportovní haly a fitness centra. Další campus leží několik kilometrů od města na překrásném pobřeží blízko vesnice Dardanos a nese její jméno. V tomto objektu se pořádají mezinárodní konference, meetingy, letní školy a je určen

pro oddychový čas. Dále univerzita vlastní hotel Hamzakoy a dvě konferenční haly. Má též svou astrofyzikální observatoř (viz snímek vpravo). Fakulta ekonomie a managementu, s níž spolupracuje Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity, má novou budovu a je vzdálena od Çanakkale 60 km ve směru do vnitrozemí ve městečku Biga. Univerzita vyrábí své vlastní produkty – olivový olej, víno, keramiku, koberce a další tradiční turecké výrobky. COMU spolupracuje se zahraničními univerzitami Bulharska, Kypru, Německa, Holandska, Japonska, Portugalska a Španělska. Spolupráce na základně mezinárodních smluv se Slezskou univerzitou v Opavě, Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné, započala v roce 1998 a dala vzniknout prvnímu mezinárodnímu sympoziu. Od této doby se každý druhý rok toto sympozium koná střídavě na obou

univerzitách. Studenti OPF vyjíždějí do Çanakkale na jednoměsíční praxe do firmy Doğtas v Bize vyrábějící nábytek. V rámci této praxe pracují na společném projektu. Od roku 2003 je Turecko zapojeno do projektu Socrates/Erasmus a dochází ke vzájemné mobilitě studentů i učitelů. Tento rok přivítáme kolegy z COMU již na čtvrtém sympoziu, a to ve dnech 26. – 27. dubna. Jeho dějištěm je tentokrát Karviná. ÇANAKKALE Město se nachází v severozápadní části Turecka na břehu Marmarského moře. Má 75 tisíc obyvatel a je hlavním městem stejnojmenného regionu. Canakkale je místem, kde se psala historie. Ve vzdálenosti 25 kilometrů se nachází pozůstatky Tróji. Během staletí toto místo navštívili Alexandr Veliký, Aristoteles, lord Byron, apoštol Pavel a mnoho dalších velikánů světových dějin. Během první světové války došlo v těchto místech k jedné z největších námořních bitev, která po sobě zanechala 200 tisíc mrtvých na obou stranách a dala vzniknout památníku Gallipoli. (woj)

„Myšlenka česko-tureckých sympozií je nosná,“ říká proděkan karvinské fakulty Jiří Mezuláník Ve dnech 26. – 28. dubna hostí karvinská Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) Slezské univerzity v Opavě v pořadí už 4. mezinárodní sympozium, jehož pořadatelem je společně s tureckou Çanakkale Onsekiz Mart University. O myšlence vzniku společných česko-tureckých sympozií a jejich průběhu jsme před zahájením hovořili s proděkanem pro zahraniční styky OPF PaedDr. Jiřím Mezuláníkem, CSc. Právě zahajuje 4. česko-turecké sympozium; kdy vznikla myšlenka tato mezinárodní setkání pořádat? Çanakkale Onsekiz Mart University je jedním z prvních zahraničních partnerů Obchodně podnikatelské fakulty. Aktivity spolupráce se od počátku zaměřovaly na účast na konferencích. Po návštěvě tehdejších děkanů Filozoficko-přírodovědecké fakulty Zdeňka Jiráska a Obchodně podnikatelské fakulty Stanislava Poloučka v Turecku v roce 1998 vznikla myšlenka pořádat společnou konferenci v oblasti ekonomických věd. První společné sympozium se pak konalo v Turecku v roce 2000. Tehdy se účastníci obou stran sešli na ostrově Goekcada.

Jak často se sympozia pořádají? Sympozium probíhá každé dva roky, střídavě u nás a v Turecku. Hostitelem druhého setkání byla v roce 2002 Obchodně podnikatelská fakulta spolu s městem Karviná, třetí sympozium proběhlo v tureckém Gallipoli, městě ležícím v evropské části Turecka. Je konference zaměřena pouze na problematiku české a turecké ekonomiky? Samozřejmě že ne. Témata konferencí jsou formulována poměrně široce, tak, aby se jich mohli zúčastnit zájemci nejen z vysokých škol, ale také zástupci firem, municipalit i studenti. Předchozí sympozia byla věnována problematice integrace české a turecké ekonomiky do Evropské unie. Jaké je téma letošního setkání a kdo se zúčastní? Letošní pracovní setkání je zaměřeno na problematiku rozvoje podnikatelského prostředí, mezinárodního obchodu a nevládních organizací. Očekáváme asi 150 účastníků konference nejen z ČR a Turecka, ale také ze Slovenska, Polska, Belgie, Japonska, Německa a Finska. Eva Wojnarová

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 9

Spolupráce s představiteli Vietnamu navázána

Ve středu 15. března přijal rektor Slezské univerzity (SU) v Opavě prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., na akademické půdě vietnamskou delegaci, kterou tvořili reprezentanti Svazu Vietnamců v České republice a zástupce velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze. Při tomto setkání došlo k podpisu deklarace a smlouvy o navázání spolupráce mezi oběmi stranami. Uzavření smlouvy tak naplnilo úmluvu uzavřenou mezi představiteli SU a velvyslancem Vietnamské socialistické republiky v ČR za jeho listopadové návštěvy v Opavě. První konkrétní krok vzájemné spolupráce bude spočívat v organizaci studia češtiny pro vietnamské studenty, kteří mají zájem studovat na SU některý z nabízených studijních programů. Přípravou a organizačním zajištěním tohoto kurzu byla pověřena Ing. Monika Sedláčková, vedoucí Vzdělávacího centra v Krnově, v jehož prostorách bude výuka probíhat. Ta by měla být podle požadavků vietnamské strany zahájena v říjnu a potrvá po dobu osmi měsíců, tedy do května 2007. V intenzivním kurzu výuky češtiny si studenti osvojí celý systém české gramatiky, frazeologie a větné skladby. Budou schopni písemného projevu a naučí se komunikovat v běžných denních situacích, přičemž velká pozornost bude věnována rozšiřování slovní zásoby posluchačů a správné výslovnosti. Ta bude trénována pod odborným dohledem logopedického pracovníka. V posledních měsících se výuka zaměří na rozšiřování slovní zásoby v tematických oblastech, které budou stanoveny na základě zájmu vietnamských studentů o konkrétní studijní obory (např. fyzika, matematika, obchod a služby, veřejná správa). Součástí výuky bude i doprovodný program, umožňující studentům vyzkoušet si nabyté znalosti v praktických situacích (nákup, návštěva

restaurace, cestování, vyřizování na úřadech či v bance, vyplnění přihlášky na vysokou školu atd.). Výuka bude ukončena závěrečnou zkouškou z češtiny, tvořenou slovní i písemnou částí. Úspěšné složení této zkoušky umožňuje zahraničním studentům přihlásit se ke studiu na jakékoliv vysoké škole v naší zemi. Další konkrétní formou spolupráce mezi oběmi stranami bude uspořádání semináře s názvem Podnikatelské minimum pro vietnamské podnikatele. Zástupci SU informovali začátkem roku vietnamské velvyslanectví o projektu, který předkládalo Vzdělávací centrum v Krnově v prosinci 2005 v rámci dotačních titulů Moravskoslezského kraje na podporu národnostních menšin. Cílem projektu bylo pořádat v Krnově odborně zaměřené semináře, prostřednictvím nichž by vietnamští podnikatelé žijící v ČR získali nutné znalosti pro výkon samostatné podnikatelské činnosti na území našeho státu. Po obsahové stránce by byly semináře uspořádány tak, aby obsahovaly informace z vybraných oblastí práva (daňové, obchodní, pracovní, sociálního zabezpečení) a dále z oblasti účetnictví, podnikové ekonomiky, marketingu či počítačové gramotnosti. Předložený projekt byl rozhodnutím zastupitelstva Moravskoslezského kraje zařazen na seznam náhradních projektů. I přesto Vzdělávací centrum v Krnově na přípravě tohoto semináře dále pracuje a po dohodě se zástupci Svazu Vietnamců v ČR ho bude pilotně realizovat v Praze, následně pak v Brně a v Ostravě. Seminář bude na žádost vietnamské strany zkrácen o výuku počítačové gramotnosti a bude trvat čtyři dny. Na výuce se budou podílet pedagogičtí pracovníci SU, především karvinské Obchodně podnikatelské fakulty. První seminář s místem konání v Praze se uskuteční na začátku června. Monika Sedláčková

strana 10

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Za zasloužilou Jaroslavou Moserovou V pátek 24. března zemřela významná česká veřejná pracovnice, politička, spisovatelka a překladatelka doc. MUDr. Jaroslava Moserová, DrSc., která byla kromě jiných významných poct také nositelkou Stříbrné medaile Slezské univerzity (převzala ji na slavnostním zasedání Vědecké rady a Akademického senátu 27. listopadu 2001 na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné při příležitosti ukončení oslav desetiletí naší univerzity). Bez jejího působení by po roce 1989 nevznikla Slezská univerzita v té podobě, jak ji dnes po vývoji posledních let známe. Narodila se 17. ledna 1930 v Praze. Do roku 1949 studovala v USA, poté absolvovala Lékařskou fakultu UK v Praze, později pracovala šest let v nemocnici v Duchcově. V letech 1960-90 byla zaměstnána jako vědecká pracovnice v ústavech Univerzity Karlovy v oboru chirurgie popálenin a v té souvislosti ošetřovala také Jana Palacha v roce 1969. Do významných souvislostí se dostala v devadesátých letech, kdy byla poslankyní a členkou předsednictva České národní rady, 1991-93 velvyslankyní v Austrálii a na Novém Zélandě, 1993-95 vedoucí tajemnicí České komise pro UNESCO, 1995-99 členkou Výkonné rady UNESCO v Paříži a 1999-2001 dokonce prezidentkou Generální konference UNESCO. Od roku 1996 se znovu angažovala v domácí

politice jako místopředsedkyně Senátu Parlamentu České republiky a do roku 2004 jako senátorka za část východních Čech. Při posledních volbách prezidenta České republiky patřila do okruhu kandidátů pro tento nejvyšší post státu. Slezská univerzita jí vděčí za mimořádnou přízeň v době, kdy byla předsedkyní komise pro školství a kulturu České národní rady. Pracovníci opavského přípravného výboru byli mnohokrát v letech 1990 a 1991 u ní v Praze na jednání, vždy vyslechla v klidu a se zájmem vše, co tito delegáti měli na mysli, a s velkým nadhledem hledala řešení, jak v napjaté situaci, kdy z Opavy i z Ostravy zazníval požadavek na vlastní univerzitu v každém z obou měst, zachovat objektivitu a dojít k rozumnému závěru ve prospěch obecného zájmu. A na závěr této vzpomínky ještě nutno dodat, že byla i rodinným poutem do jisté míry spojena s Opavou, protože jejím manželem se stal Milan David, syn významného politika Joži Davida pocházejícího z opavské části Kylešovice, působícího za války v londýnské emigraci, jenž pak do roku 1948 byl předsedou Národního shromáždění Československé republiky. Čest památce Jaroslavy Moserové, které patří opravdová zásluha o Slezskou univerzitu. Jiří Urbanec

„O vašem vysokém učení nepochybuji,“ řekla Jaroslava Moserová 27. listopadu 2001 v Karviné Vaše Magnificence, Spectabiles, vážení, velmi si vážím toho, že jsem byla vyzvána, abych při dnešní slavnostní příležitosti krátce promluvila. Jistě mnozí z vás vědí, že jsem za svého působení v České národní radě stála u zrodu této univerzity, stejně jako Ostravské a dalších nových univerzit. Jak asi také víte, nebylo tehdy vůbec snadné myšlenku nových univerzit prosadit. Pamatuji si, že vůbec první tisk týkající se záměru založit novou univerzitu byl návrh zákona o založení Slezské univerzity v Opavě. Poté přišly další návrhy z dalších oblastí zemí Koruny české a všechny se staly zdrojem mnoha debat a vášnivých výměn názorů. Někteří absolventi a učitelé „kamenných” univerzit se s opravdovým přesvědčením, aniž byli ovlivněni osobními zájmy, stavěli proti novým vysokým školám. Hlavním argumentem bylo, že nám jich není zapotřebí, že jsme malá země, že nové univerzity vznikají při pedagogických fakultách, tedy při fakultách nejvíce dotčeným minulostí, že nová vysoká učení nebudou na dostatečně vysoké odborné úrovni, že nebudou mít dostatek učitelů. Mnohé z těchto argumentů byly oprávněné a pochopitelně by platily pro jakoukoli novou vysokou školu. Co však byl určitě argument zcela mylný, bylo tvrzení, že nám nových vysokých škol není zapotřebí. Bylo jich zapotřebí. Argumentovala jsem tím, že vysoká škola vždy příslušnou oblast obohatí, svou existencí samou i tím, že i pouhá přítomnost a působnost vysokoškoláků je pro město obohacením. Také jsem namítala, že žádná

škola nemůže nabýt věhlasu ihned po svém založení, že se nové vysoké učení v různých oblastech v budoucnosti bude vyvíjet, že se jednotlivé fakulty logicky osamostatní od tak důležitých fakult pedagogických a že pedagogické fakulty se musí dočkat postupné obrody. Věřila jsem, že si jednotlivé univerzity najdou své místo, svoji specifickou úlohu, zejména v novém, demokratickém prostředí, a že postupně nejen že nepoškodí, ale povýší a rozšíří vzdělanost v zemích Koruny české. Samozřejmě byla vznesena i námitka, že Ostravská a Opavská univerzita jsou zamýšleny

ve stejné oblasti, že severní Moravě a Slezsku není třeba dvou univerzit. Namítla jsem, že si právě tato oblast zaslouží co nejvíc naší pozornosti, a že vůbec nebude na škodu, budou-li zde školy dvě, jak je zcela běžné v západní Evropě i v zámoří, kde často nacházíme dvě vysoké školy v jediném, středně velkém městě. Jsme tradicí a kulturou země vpravdě evropská a je na místě, abychom se Evropě blížili i v rozložení našich vysokých škol. Naštěstí se tak stalo a po přijetí zákona o prvních pěti nových univerzitách přišly další, a já jsem si jista že jsou a budou pro náš stát nemalým přínosem. Jak jsem opakovaně slyšela, jeden z hlavních faktorů, které přispěly k příznivému ekonomickému rozvoji Irska byly právě oblastní univerzity a jejich úzké sepětí a spolupráce s místní správou a průmyslem. Toto využití vysokého školství se u nás ještě dostatečně neuplatňuje, a je to škoda. Kdyby akademická obec byla zastoupena v různých komisích a porotách zabývajících se rozvojem kraje, obce, bylo by menší riziko možného nemístného ovlivňování pracovníků státní správy ve prospěch určitých subjektů. Doufám, že v této věci dojde k pokroku. Jsem ráda, že jsem měla tuto možnost zavzpomínat na minulost a zmínit se o přítomnosti a budoucnosti, kdy musíme učinit ještě mnoho kroků k řádnému členství v Evropském společenství a ještě mnohému se budeme muset naučit. Nepochybuji o tom, že toto vysoké učení, Slezská univerzita v Opavě, přispěje k příznivému vývoji České republiky a v budoucnosti najde i evropský rozměr.

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 11

Malý RAGtime „svolal“ objev Gabriela Töröka

Nový způsob vidění observačních dat předzpracovaných skupinou badatelů v Toulouse, tedy v místě, které je považováno za centrum styku Evropy s vesmírem, přivedl v polovině března do Opavy účastníky narychlo svolaného „malého“ workshopu RAGtime. Na objev učiněný posluchačem doktorského studia Teoretické fyziky a astrofyziky Mgr. Gabrielem Törökem, laureátem Ceny ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ceny rektora Slezské univerzity (SU) za loňský rok, byl snad nejvíce zvědav prof. Didier Barret z Centre d‘Etude Spatiale des Rayonnements v Toulouse; ale ani další zainteresovaní astrofyzikové si ve čtvrtek 16. března nechtěli nechat ujít příležitost vyslechnout připravené přednášky, které potvrdily, že „Törökova křivka“, jak je zatím pouze pracovně nazýváno zakreslení výzkumů a měření prováděných talentovaným mladým vědcem, zapadá do teoretického rámce

rezonančních modelů oscilací v akrečních discích kolem neutronových hvězd. Török teď intenzivně připravuje dvě zásadní publikace v prestižních odborných časopisech a ve své práci bude samozřejmě pokračovat. „Gabrielovy výzkumy poukázaly na zákonitosti rozložení energie ve dvojitých, rezonancí vázaných oscilacích a v některých případech už prokázaly jejich fungování,“ uvedl Törökův školitel prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. „Při zkoumání dvojic oscilací na postupně se měnících frekvencích zaznamenal Gabriel na počátku února existenci kritického bodu, který působí jako výhybka. Tento efekt zůstal dosud jinými astrofyziky zcela nepovšimnut a okamžitě vyvolal nadšenou reakci nejen v Toulouse, ale také u prof. Marka Abramowicze v Göteborgu,“ vysvětluje Stuchlík, jemuž Török tento jev předvedl jako vůbec prvnímu. „Rezonanční modely předpovídají ‚magický‛ poměr frekvence oscilací 3:2 a podstata Gabrielova objevu tkví ve zjištění, že je-li frekvence nižší než kritický bod, odpovídající poměru 3:2, pak je uvedený poměr větší než 3:2,“ objasňuje dále. „Víc energie je v takovém případě v oscilaci na vyšší frekvenci,“ doplňuje ho Gabriel. „Kritický bod pak charakterizuje stejnou energii v každé oscilaci, zatímco nad kritickým bodem dochází k proměně a víc energie je v dolní frekvenci,“ říká dále Stuchlík. Podle něj teoretické výsledky plynoucí z rezonančního modelu ukazují, že

pozorovaná „výhybka“ v rozložení energie oscilací by se měla objevit právě na frekvenci odpovídající „magickému“ poměru 3:2. „Törökovu křivku tak lze považovat za významné potvrzení rezonančního modelu kvaziperiodických oscilací u neutronových hvězd a černých děr a za jeden z nejdůležitějších klíčů odemykajících brány k pochopení světa extrémně silné gravitace,“ uzavírá Stuchlík svůj výklad. Stále skromný Török své jméno u křivky zachycující rozložení rozdílu energie oscilací v závislosti na frekvenci oscilací vehementně odmítá, ale nemalý ohlas, který jeho objev vyvolal, popřít nemůže. „Od první zmínky o tomto efektu, kterou jsem učinil v přednášce na workshopu RAGtime No 7 loni na podzim, došlo sice k jistému posunu, ale stále jsou ve hře četná další měření. Příznivá reakce mě těší, ale nerad bych se jí nechal unést,“ konstatuje Gabriel se stoickým klidem. (ian)

Ústav fyziky centrem základního výzkumu Zcela mimořádného výsledku dosáhl ve veřejné soutěži Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve výzkumu a vývoji na projekty programu LC s počátkem řešení v roce 2006 Ústav fyziky Filozofickopřírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Projekt LC06014 Centrum teoretické astrofyziky, jehož je spoluřešitelem, byl totiž mezi 79 projekty zhodnocen jako nejlepší. Spolu s opavským fyzikálním pracovištěm jsou jeho řešiteli Astronomický ústav Akademie věd ČR a Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. „Samozřejmě nás to těší, ale sami ani první místo v takové konkurenci nijak nepřeceňujeme. Naopak, vždy budu říkat a zdůrazňovat, že

vítězi se stali řešitelé všech 29 projektů, které dostaly finanční podporu,“ konstatoval za Ústav fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., s vědomím, že prostředky, které se takto podařilo získat, poslouží na podporu mladých vědeckých pracovníků. „Náplň projektu je totožná s naším výzkumným záměrem,“ potvrdil Stuchlík. Výzkumný záměr MSM 4781305903 Relativistická a částicová fyzika a její astrofyzikální aplikace, jehož je řešitelem, získal institucionální podporu ve výši 90 proc. požadovaných prostředků a jeho řešení je rozloženo do pěti let, konkrétně na období 2005-09. (ian)

Zdeněk Stuchlík chystá výstavu pro Oxford Až dosud zřejmě nejprestižnější výstavu ze své fotografické tvorby připravuje v těchto dnech děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Bude zahájena 16. května na půdě univerzity v Oxfordu a účast na její vernisáži už přislíbil velvyslanec ČR ve Velké Británii. Kurátorkou souboru více než dvou desítek prací je dr. Sonia Scott-Fleming z University of Oxford, která k výběru fotografií přijela do Opavy loni v říjnu a zúčastnila se při té příležitosti také zahájení Stuchlíkovy výstavy v galerii Na půdě v budově děkanátu Filozofické fakulty Ostravské univerzity. „Kolekce je koncipována ze dvou tematických částí,“ říká autor. První vytvoří snímky

na téma Oxford – mytické město, pořízené při jeho pracovních pobytech na prestižní univerzitě. Druhá je pak složena z průřezu celého Stuchlíkova díla. „Chybět nebude ani žádaný Koridor věčnosti, zastoupeny ovšem jsou i dříve pořízené fotografie,“ konstatuje Stuchlík

a výstavu považuje za významnou prezentaci celé Slezské univerzity v prostředí, které je pro každého, kdo je spjat s akademickou půdou jakékoliv vysoké školy, vrcholně inspirující. „Inspirující o to více, že v rámci vernisáže budu poprvé v Oxfordu přednášet nejen o fyzikálních problémech, ale i o umělecké tvorbě,“ doplňuje Stuchlík. Výstava v Oxfordu má trvat do konce června. Dnes reprodukujeme jen jedinou Stuchlíkovu fotografii nazvanou „Kriket“, v příštím vydání univerzitních novin však chceme autorově tvorbě, s níž se před Oxfordem seznámili od 14. dubna do 4. května ještě návštěvníci ostravského klubu Parník, věnovat celou zadní stranu barevné obálky. (re)

strana 12

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Ministr Sobotka přednášel v Karviné Ve čtvrtek 16. března navštívil karvinskou Obchodně podnikatelskou fakultu (OPF) Slezské univerzity 1. místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka. Po setkání s rektorem Slezské univerzity v Opavě prof. PhDr. Zdeňkem Jiráskem, CSc. a děkanem OPF doc. RSDr. Vojtěchem Malátkem, CSc., vystoupil na semináři České společnosti ekonomické s přednáškou na téma Rovná daň versus progresivní zdanění v podmínkách České republiky. Ve svém vystoupení se zaměřil především na srovnání obou koncepcí z hlediska vlivu na národní hospodářství,

sociální soudržnost i objem daňových výnosů a vyrovnanost státního rozpočtu. Ministr Sobotka rovněž zhodnotil dosavadní výsledky fungování sys-

tému rovné daně na Slovensku a zaměřil se na výhody a rizika spojená se zavedením rovné daně v České republice. Za hojné účasti studentů

i pedagogů OPF ministr Sobotka následně odpovídal na dotazy přítomných. Diskutována byla zejména otázka spravedlnosti rovného zdanění a jeho motivační efekt pro skupiny obyvatelstva s vyšším příjmem. Ministr byl dále dotazován na adekvátnost českého daňového systému a možnosti jeho reformy, zejména pak na případné zrušení majetkových daní. Kromě daňových otázek byla pozornost věnována i problematice veřejného dluhu a nutnosti snižovat schodky státního rozpočtu v souladu s kritérii pro přijetí eura a vstup do Evropské hospodářské a měnové unie. Daniel Stavárek

Setkání studentů s Miroslavou Němcovou V doprovodu svých kolegů z Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslava Krajíčka a Martina Římana zavítala v pondělí 20. března na Slezskou univerzitu do Opavy místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová. Nejprve byla oficiálně přijata rektorem prof. PhDr. Zdeňkem Jiráskem, CSc., který jí na závěr krátkého setkání v upomínku předal dvoudílnou publikaci Dějiny Českého Slezska 1740 - 2000 kolektivu autorů působících na Slezské univerzitě. V aule budovy rektorátu a Matematického ústavu Na Rybníčku pak pronesla pro posluchače bakalářského studijního oboru Veřejná správa a regionální politika výklad na téma

Politický systém České republiky a legislativní proces. V něm se soustředila především na každodenní práci dolní komory Parlamentu ČR. „Kdybych vám ji měla přiblížit, přirovnala bych pracovní povinnosti poslanců k vašim povinnostem studijním,“ uvedla Němcová. Legislativní aktivitu poslanců dále ilustrovala. „Představte si, že byste denně měli načíst a poté též nastudovat jeden nový text nebo nová skripta,“ konstatovala. Na její vystoupení navázala diskuse, v vníž odpověděla na vznesené dotazy. „Často se nám vytýká, že atakujeme akademickou půdu. proto jsem ráda, že jsme byli na vaší univerzitě tak mile přijati,“ zhodnotila svou návštěvu. (ian)

Univerzitu navštívil i ministr Škromach

Součástí pobytu ministra práce a sociálních věcí ČR Zdeňka Škromacha v Opavě se v pátek 24. března stala i přednáška, kterou proslovil

v aule Slezské univerzity (SU). Věnoval ji zejména podnikatelské veřejnosti města a dále těm, kdo se zabývají pracovně-právními vztahy. Výklad na téma

Podnikání a Zákoník práce tak vedle podnikatelů vyslechli též pracovníci magistrátu města, představitelé místních úřadů a institucí a samozřejmě

studenti SU. Přednášku uvedl rektor SU prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., a přítomen byl rovněž náměstek primátora města Ing. Václav Klučka. (re)

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 13

Ministr Martínek přednášel o evropských fondech

Nejprve dopoledne na Obchodně podnikatelské fakultě (OPF) v Karviné a poté v odpoledních hodinách v aule rektorátu Slezské univerzity v Opavě přednášel ve čtvrtek 13. dubna ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Jeho první výklad v malém sále OPF nesl název „Česká republika a čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie“, pro nepříliš četné opavské posluchače, mezi nimiž chyběli ti, kdo už světili Velikonoce, svou přednášku vymezil podobným tématem - Strategie regionálního rozvoje České republiky a vztah k evropským fondům. V úvodu opavského vystoupení se ministr zabýval analýzou příčin problémů, které má ČR s čerpáním prostředků z evropských fondů. Plynou podle něj z několika důvodů – proces byl nastartován s devítiměsíčním zpožděním a tento časový skluz se dosud nepodařilo vyrovnat, uplatňujeme v něm tzv. zpětné financování a v mnoha případech se v něm negativně projevuje resortismus. „Budu vám současný stav ilustrovat na Společném regionálním operačním programu,“ řekl Martínek. „K lednu jsme v jeho rámci vyčerpali 113 mil. Kč, nejpozději začátkem příštího měsíce překročíme miliardu, ale do konce roku by čerpání mělo

dosáhnout tří miliard,“ uvedl ministr. Přesto vyjádřil přesvědčení, že příští sedmileté finanční období posune ČR v horizontu let 2013-15 do průměru nejvyspělejších zemí Evropské unie. Dále se dotkl alokací operačních programů a obecně konstatoval, že naší zemi ve větší míře chybějí odborníci na vyhledávání, realizaci a administraci projektů. „Absentuje také strategie regionálního rozvoje, na čemž nese vinu nedostatek statistických údajů, který má za následek řadu mýtů o problémových regionech. Většinou totiž v tomto ohledu sledujeme jako kritérium pouze nezaměstnanost,“ prohlásil ministr a jasně se vyjádřil též na adresu našeho vztahu k Evropské unii. „Máme eurooptimisty a europesimisty, ale měli bychom být eurorealisty.“ V závěru upozornil na to, že čerpání evropských peněz zůstane náročnou záležitostí a na dotaz přítomných studentů oboru Veřejná správa a regionální politika reagoval ujištěním, že je čeká dobrá perspektiva. „Lidi s kombinací strategického myšlení a solidní jazykovou vybaveností potřebujeme. Ti, kteří budou působit v regionech, by pak navíc měli důvěrně znát jejich skutečné potřeby,“ uzavřel ministr pro místní rozvoj. (ian)

Šestý ročník konference Kognice a umělý život Koncem května se koná již 6. ročník konference Kognice a umělý život. Poprvé se uskutečnila v roce 2001 z iniciativy skupiny předních českých a slovenských badatelů, aktivně se zajímajících o obor kognitivních věd, který se v té době začínal etablovat i v našich zemích. Kognitivní věda se zabývá interdsiciplinárním studiem inteligence a mysli; zahrnuje v sobě filosofii, psychologii, umělou inteligenci, neurovědy, lingvistiku, a antropologii. Umělý život se zabývá zkoumáním těch vlastností života, které jsou nezávislé na médiu, v němž život existuje. Společným průnikem obou vědních oblastí je právě inteligence jako charakteristická vlastnost rozvinutých živých, a jak věří proponenti umělého života, i umělých organismů. Interdisciplinaritu tohoto oboru dokumentuje profil účastníků konference. Najdeme tu odborníky na umělou inteligenci, informatiky, kybernetiky, biology, molekulární biology, evoluční biology, filozofy, lingvisty, ekonomy apod. Během své šestileté historie se profil konference stabilizoval podobně jako složení jejích účastníků. Na konference se pravidelně schází kolem 60 účastníků, převážná většina z nich jsou doktorandi. Pocházejí z českých

a slovenských univerzit, akademických a dalších výzkumných pracovišť. Většina účastníků se aktivně podílí na odborném programu formou sdělení, krátkých sdělení a postrů. Letos budou tři zvané přednášky, prof. RNDr. Ladislava

Kováče, DrSc., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, doc. Ing. Ivana Havla, CSc., Ph.D., z Centra pro teoretická studia v Praze, a Mgr. Libora Běhounka z Ústavu informatiky AV ČR v Praze. Posledně jmenovaný bude ji prosloví k příležitosti stých narozenin Kurta Gödla, rodáka z Brna, vynikajícího logika, který zásadním způsobem ovlivnil rozvoj matematiky, logiky a nepřímo i umělé inteligence. Konference vydává sborník, který tradičně zajišťuje Ústav informatiky (ÚI) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Jednání letos organizuje ÚI Akademie věd ČR v Praze ve spolupráci s opavským ÚI. Konference se bude konat v Třešti, v zámku, sloužícím jako konferenční centrum Akademie věd. Novinkou programu bude první česko-slovenský zápas v robotickém fotbale. Konferenci sponzorsky podporuje projekt Evropské komise euCognition, www.eucognition.org, který je zaměřen právě na podporu konferenčních a výměnných aktivit, a vůbec vědeckého ruchu vedoucího k prohloubení výzkumné spolupráce v oblasti kognitivních věd. Pro více informací o konferenci navštivte její webovou stránku www.cs.cas.cz/kuz/. Jiří Wiedermann

strana 14

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Těžit z možností česko-polské spolupráce Akademické obci naší univerzity není osobnost generálního konzula České republiky v Katovicích JUDr. Ing. Josefa Byrtuse, doctora honoris causa, nijak neznámou. Vždyť jeho dlouhodobé úsilí o rozvoj česko-polských vztahů nese nesmazatelnou pečeť také v resortu školství. A tak nepřekvapuje, že generální konzul, pokud mu to četné další povinnosti jen trochu dovolí, přijíždí do Opavy i Karviné, aby se přesvědčil, jak Slezská univerzita (SU) čilými kontakty uvádí česko-polskou vzájemnost do života. Od podzimu 1992 k dnešku uzavřela SU dohodu o spolupráci už s devíti polskými školami. Postupně se tak jejími smluvními partnery staly Uniwersytet Wrocławski, Uniwersytet Śląski, Uniwersytet Opolski, Akademia Ekonomiczna im. Karola Adamieckiego w Katowicach, Akademia sztuk pięknych w Poznaniu, Uniwersytet Marii Curie Skłodowskiej, Uniwersytet Warszawski, Wyższa Szkoła Zarządzania i Administracji w Opolu a Górnośląska Wyższa Szkoła Handlową im. Wojciecha Korfantego. S desátou - Wyższou Szkołou Biznesu w Dąbrowie Górniczej – byla letos podepsána dohoda o spolupráci při organizaci a řízení vědecké konference Internet v informatické společnosti, která se uskuteční v příštím roce. Bezprostředními impulsy k setkání s generálním konzulem Byrtusem a rozhovoru pro Noviny Slezské univerzity se staly hned tři skutečnosti. Za širokou, aktivní a konkrétní spolupráci s polskými vysokými školami se Slezské univerzitě v říjnu 2005 dostalo uznání v podobě Medaile Jana Masaryka Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tutéž medaili převzal na zasedání Konference rektorů slezských univerzit 17. března v Opavě rektor SU prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. Generální konzul ČR v Katovicích při této příležitosti předal čestné medaile Ministerstva zahraničních věcí ČR rovněž odborným pracovníkům SU – historikům doc. PhDr. Mečislavu Borákovi, CSc., doc. PhDr. Ireně Korbelářové, Dr., a doc. PhDr. Rudolfu Žáčkovi, Dr. A do třetice, rozhovor s generálním konzulem Byrtusem chtěla redakce Novin Slezské univerzity zveřejnit v období, v němž uplynulo deset let od první zmínky o aktivitách jmenovaného na stránkách tohoto peridika, vycházejícího od roku 1995. V březnu 1996 (č. 1/3) v něm byl dr. Ing. Byrtus představen v souvislosti s účastí na zahájení oslav 5. výročí SU, o něž se postaral koncert, v jehož programu vystoupily Komorní pěvecký sbor jubilující univerzity a Chór Akademicki Harmonia Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach, filia Cieszyn. Pane generální konzule, jak došlo k Vašim prvním kontaktům s naší univerzitou, co Vás do Opavy a Karviné přivedlo? Úplně poprvé vlastně náhoda. V roce 1990 jsem ještě za Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj přijel do Opavy v záležitosti

jejího divadla a dozvěděl se, že právě ten den dojde ke slavnostnímu zahájení výuky na Filozofické fakultě, která byla tehdy ještě součástí Masarykovy univerzity v Brně. Takovou událost jsem si samozřejmě nechtěl nechat ujít. Město jí opravdu žilo, o čemž svědčil i zcela zaplněný Sněmovní sál minoritského kláštera. Když jsem v něm ty nezapomenutelné chvíle mezi četným publikem prožíval, netušil jsem, jak mi bude v budoucnosti akademická půda Slezské univerzity blízká. S mým přechodem na Ministerstvo zahraničních věcí ČR a post generálního konzula v Katovicích pak dostaly události rychlý spád. Poznal jsem opavského primátora Jana Mrázka a prvního rektora vaší univerzity prof. Martina Černohorského. A navázaná spolupráce nepolevila ani v období, kdy jsem se z Katovic v diplomatických službách dostal do Košic. Rád vzpomínám na kontakty s rekorem prof. Demeterem Krupkou, který projevil pochopení pro zapojení studentů Slezské univerzity do prázdninových praxí ve formě pedagogického a organizačního vedení dětí z českých rodin žijících na Slovensku. Za rektora prof. Jiráska pak česko-polské vazby vaší univerzity získaly novou dimenzi konstituováním Konference rektorů slezských univerzit. Ale velmi si cením i aktivit, které tu byly už dříve, konkrétně třeba česko-polské spolupráce v oblasti rozvoje malého a středního podnikání, o niž se vždy zasazovala Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, nebo společného mapování poezie v příhraničí pod hlavičkou partnerských měst Opavy a Ratiboře, ale též za aktivní účasti odborných pracovníků vaší univerzity. Rád bych však dal na vznesenou otázku ještě širší odpověď. Na počátku devadesátých let jsem pociťoval, jak se začíná zapomínat na sousedy. Řekl jsem si tedy, že je potřeba dělat maximum pro to, aby potenciál možností spolupráce s velkým severním sousedem nezůstával

opomíjen. Samozřejmě mě jako člověka žijícího dlouhé roky na severní Moravě a ve Slezsku zajímalo dění v pohraničí. A tak jsem se společně s Jackem Baluchem a Petrem Pithartem snažil, aby nežádoucí stereotypy života v česko-polském pohraničí, a zvláště na teritoriu Slezska, byly postupně bourány. Zmínil jste Konferenci rektorů slezských univerzit. Jejími zakládajícími členy se v listopadu 2003 v Opavě staly dvě univerzity české a čtyři vysoké školy polské. Považujete tuto společnost za dostatečně reprezentativní, lépe řečeno, je z Vašeho pohledu uzavřená? O její uzavřenosti bych nemohl mluvit v žádném případě. Dosavadní zkušenosti sice potvrzují, že za osu spolupráce univerzit ve Slezsku lze považovat spojení a sbližování Slezských univerzit v Opavě a Katovicích a univerzity v Opolí, nicméně to by nemělo ani v nejmenším tlumit úsilí o výraznější zapojení dalších subjektů. Rezervy vidím příkladně ve vkladu Wrocławské univerzity. Pokud jde o složení Konference, zdá se mi, že vytvořené jádro by se mělo pokusit o zainteresování většího počtu jak veřejných vysokých škol, tak renomovaných privátních škol. Na mysli tedy mám Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava nebo polytechniky v Katovicích či v Opolí. Myslím, že je to v souladu též s ideou Mezinárodního centra slezských studií, jehož vznik považuji za velké aktivum. Je o Vás známo, že sám ve vysokoškolském prostředí působíte. Co je hlavním předmětem Vašeho zájmu v tomto směru? Pochopitelně jde zejména o problematiku mezinárodních vztahů a diplomatického protokolu, ovšem nezůstávám jen u ní. Zajímají mě otázky globalizace, regionalizace a integrace, jde také o teorii konfliktů, témata z mezinárodní bezpečnosti a boje s terorismem. Cením si

duben 2006

toho, že Wyższa Szkoła Biznesu w Dąbrowie Górniczej vyslyšela mé naléhání a vytvořila směr studia věnující se mezinárodním vztahům, a velmi se teď těším na vydání své publikace zaměřené netradičním způsobem právě k diplomatickému protokolu. Příznivé ohlasy na připravovanou edici mám už i odjinud, konkrétně z Opavy. Pane generální konzule, vraťme se ještě k ocenění, která jste Slezské univerzitě, jejím představitelům a pracovníkům jménem Ministerstva zahraničních věcí ČR předal. Co nejvíce z Vašeho pohledu symbolizují? Pro mě jsou reflexí toho, jak se společné problémy Slezska promítají do obrazu vývoje na jeho české straně. Znovu tedy musím připomenout ono postupné překonávání stereotypů. Ocenění historikové k němu přispěli tím, že region dokázali ukázat v kontextu dějin evropské kultury, že uměli jeho hranici překročit tam, kde je to potřeba k dobrání se podstaty. Ukázali jeho multinacionalitu, multiregiliozitu a multikulturalitu. Potřebu třístranného pohledu česko-polsko-německého bych však rozšířil ještě o zastoupení židovské vědy. A připomenul, že některé historické momenty nemohou brzdit nový rozvoj vzájemnosti. Prosazujete vždy hledání společných zájmů. Myslíte si, že ty česko-polské nebyly přes velký rozmach dosud vyčerpány? Rozhodně ne, a to ze dvou hledisek. První spočívá v hledání a nacházení ještě většího množství styčných bodů. Synergický efekt přece narůstá jejich zmnožováním. Abych byl čitelnější: když jsem na počátku devadesátých let do Katovic přišel, představovaly česko-polské obchodní výměny necelou miliardu USD. Dnes je to šest miliard, přičemž o 40 procent tohoto objemu se zasazuje příhraničí. O užitečnosti vzájemné spolupráce se nám tu podařilo přesvědčit na 380 společností. Rozvoj malého a středního podnikání, i v tom je pravá podstata té tak často citované globalizace!

Noviny Slezské univerzity

K uzavření partnerských dohod jsme přivedli 185 obcí a měst, fungují euroregiony. Přesto cítím, že jsem tu neudělal vše. Ve větší míře chybí třeba přímé vazby společností, v oblasti kulturních výměn připomínám duchovní odkaz Hnězdna a Lešna, roste potřeba ekologických aktivit, nehledě už k tomu, že veškeré česko-polské vazby je potřebné chápat z hlediska globálního středoevropského programu. To je ten druhý nadhozený moment, jak ho do každodenní praxe uvádí příkladně česko-polsko-slovenský euroregion Beskydy. Proto středoevropský rozměr intenzivně sledujeme i jinde. Dokumentuje ho rovněž připravovaná konference Internet v informatické společnosti, jíž je co do zastoupení účastníků při řešení tak aktuálního tématu po třech ročnících prostorově zkrátka „těsno“ a hledá další spoluorganizátory jak v Česku, tak na Slovensku. Od 1. listopadu loňského roku převzal Generální konzulát ČR v Katovicích nové povinnosti. Můžete objem jeho činnosti našim čtenářům alespoň stručně nastínit? K uvedenému datu byl zrušen konzulát ve Wrocławi a naše zastoupení v Katovicích tak postihuje polovinu Polska, přesně řečeno osm z celkového počtu 16 vojvodství. Jde prakticky o veškeré území kolem hranic se Spolkovou republikou Německo, Českou, Slovenskou republikou a dvě třetiny hranice s Ukrajinou. To teritorium vytváří takové velké „L“ a někdy ho charakterizuji jako vše od Szczecina po Przemyśl. Patříme tedy, co do podílu územní působnosti a administrativním členěním jedné země, k největším generálním konzulátům ČR ve světě. Co je ovšem ještě mnohem podstatnější, snažíme se většinu česko-polských iniciativ zdravě provokovat, být u nich od samotného počátku, modelovat jejich rozměr a podílet se na jejich expanzi. Nebyl bych spokojen, kdybych řídil „úřad“, byť se přirozeně bez běžné agendy nemůžeme obejít. Ale po svých lidech předně požaduji, aby nebyli úředníky

strana 15 v tom pejorativně chápaném smyslu, ale lidmi, kteří jsou těm druhým k ruce, dovedou pomoci a poradit a nikdy nestojí stranou, aby jen čekali, kam budou pozváni. Objasňoval jsem před chvílí své „slezské“ pohledy, a proto se zdá skoro symbolickým skutečnost, že náš generální konzulát sídlí v Katovicích v ulici Pawła Stalmacha (182491), spisovatele, publicisty a organizátora polského národního života na Těšínsku, který se zasloužil o vydávání prvního slovanského periodika v tomto regionu – Tygodnik Cieszyński vycházel od roku 1848, pod názvem Gwiazdka Cieszyńska pak od roku 1851. Stalmach se podílel na vydávání téměř 40 ročníků a stál u zrodu mnoha osvětových a kulturně-společenských institucí v Cieszynie. Byly jimi např. Towarzystwo naukowej pomoci dła Księstwa Cieszyńskiego nebo Macierz szkolna. Samotné sídlo konzulátu pak má delší „diplomatickou“ minulost. Jak jsem se dozvěděl, byl tu před válkou konzulát švédský a objekt je památkově chráněným. V souvislosti s navýšením povinností spravujeme v blízkém sousedství ještě jednu budovu, v níž jsou vyřizována víza. Dovolte závěrečnou otázku. Slezská univerzita si v letošním roce připomíná 15 let od svého vzniku. Co byste jí k tomuto výročí i do budoucna přál? Aby česko-polské vztahy nadále a s ještě větším ohlasem budovala a upevňovala. A aby ve smyslu našeho rozhovoru myslela ve svém příštím rozletu na regionální podloží. Aby už dříve naznačená triáda Opava – Katovice – Opolí zůstávala otevřená pro další středoevropské partnery, aby se zasazovala o platnost myšlenky Franze Josefa Strausse, kterou si často připomínám: „Jsem Evropan, narozený v Německu, bavorského původu“. Pane generální konzule, děkuji Vám za Vaše slova. Ivan Augustin

JUDr. Ing. Josef Byrtus, dr.h.c. Narozen v roce 1942 ve Zlíně, dětství strávil na Hané a na Rýmařovsku, od roku 1956 žije v Ostravě. Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1984-92 vykonával řídící funkce v centrálních orgánech státní správy v Praze, od roku 1993 pracuje na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, několikrát působil na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí (generální konzul ČR v Katovicích, generální konzul ČR v Košicích, od roku 2003 znovu generální konzul ČR v Katovicích). Za svou diplomatickou činnost byl vyznamenán řadou českých, polských, slovenských a ukrajinských vyznamenání, mj. jako první občan ČR nejvyšším vyznamenáním Slovenské republiky - Řádem bílého dvojkříže. Je čestným občanem řady měst (např. Katovice, Košice). Technická univerzita v Košicích mu udělila čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa.

strana 16

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

O zasedání Akademického senátu byl velký zájem

V zasedací místnosti A 308 Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) se dne 15. února konalo další zasedání Akademického senátu (AS) této fakulty. Již od začátku bylo patrné, že se nebude jednat o „běžné“ zasedání – mimo členů AS zde byla poměrně velká účast nečlenů, zejména studentů. Přítomné nečleny přinutily k příchodu zejména plánované body jednání týkající se výše kolejného za měsíc září a možných změn ve vysokoškolské menze. Všichni přítomní byli na úvod uvítání předsedou AS OPF RNDr. Zdeňkem Fraňkem, který také oznámil, že zasedání je veřejné a nečlenové mohou vstoupit do diskuze se svými podněty či dotazy. Senát neztrácel čas a začal projednávat první bod jednání, tedy přípravy voleb děkana OPF. Jednohlasně byla zvolena volební komise a její předseda Milan Němčanský, který vzápětí oznámil úpravu znění návrhu legislativní komise s tím, že kandidátky na děkana je možno podávat do 24. února do 12 hodin. Poté již následoval zejména pro nečleny AS zřejmě nejdůležitější část, a to problematika kolejí a menz o sedmi bodech. Slova se ujal předseda Komise pro organizační a hospodářské záležitosti Marian Lebiedzik, který představil první bod týkající se zvýšeného kolejného za měsíc září. V souvislosti s již dříve konanými zasedáními této komise byly představeny dva návrhy kompenzace zvýšeného kolejného, a to buď formou dovybavení kolejí v celkové částce, tj. 351 780 Kč (což činí 327 Kč na 1 studenta), nebo vrácení této částky studentům, kteří jsou stále ubytováni, a použití zbytku na dovybavení kolejí. Senátem byla přijata

druhá varianta, a tak se již v měsíci dubnu mohli studenti těšit ze slevy na kolejném. Další bod se týkal kalkulace nákladů na jednu buňku ubytovacího střediska Kosmos. Zde Komise pro organizační a hospodářské záležitosti požádala o upřesnění nákladových položek a specifikování syntetických účtů, v čemž jí bylo vyhověno. Komise se proto dohodne na dalším zasedání a objasnění jednotlivých nákladových účtů. K dotazu komise, proč jsou nájemní pokoje na středisku Kosmos lépe vyba-

CSc., o příslibu rektora Slezské univerzity poskytnout všechny tyto materiály, které jsou nyní uloženy na rektorátu. V pátém bodě problematiky kolejí a menz týkajícím se podmínek a smluv realizace pronájmu vysokoškolské menzy nebyl členy komise v dané smlouvě shledán problém a bylo vyslovena ochota dále jednat s provozovatelem stravovacího zařízení o dalším zkvalitnění služeb. Že tato jednání proběhla úspěšně, se studenti, zaměstnanci i veřejnost mohou přesvědčit již

Únorové zasedání Akademického senátu karvinské fakulty jednalo také o zkvalitnění služeb menzy situované přímo v budově fakulty Foto archiv

veny a současně nabízeny levněji, uvedl tajemník fakulty RNDr. Ing. Bohuslav Rychtar, že šlo o pochybení a ceník pro veřejnost byl k 15. únoru aktualizován. Další bod týkající se nevyužitých kapacit na ubytovací středisku Předvoj je stále v jednání s OKD a vybírá se ze tří možných variant, jak řešit situaci, kdy vždy k začátku zimního semestru je nutné mnohem více lůžek než ke konci semestru letního. Ohledně požadavku komise o předložení auditu o hospodaření informoval děkan doc. RSDr. Vojtěch Malátek,

nyní – za výhodnou cenu si je možno koupit přímo v menze bagety a toasty, došlo k výměně ubrusů a strávníci si mohou v omezeném množství objednat hotové jídlo přímo v den výdeje (nikoliv tedy den předem jako dříve). K vyšší kultuře stolování též jistě patří možnost vzít si ubrousek. Některé další zlepšení a úpravy jsou stále v jednání, jiné se podaří vyřešit těžko (např. problém solniček, které jsou sice pravidelně dokupovány, ale kdosi je občas „zapomene“ po osolení vrátit). V dalším bodě byly tajemníkem fakulty předloženy odpovědi na studenty dříve položené

dotazy, komise jej proto požádala, aby tyto odpovědi byly přístupné i na intranetu. V posledním, sedmém bodě problematiky kolejí a menz byl tajemník požádán o vysvětlení dosahování zisku v ubytovacím zařízení Kosmos. Zdůvodnění toho zisku bylo komisi shledáno jako dostatečné, a proto tento bod považuje za uzavřený. Tím byla vyčerpán poslední část týkající se problematiky kolejí a menz a AS mohl přistoupit k části nazvané „různé.“ Zde si vzal opět slovo předseda senátu dr. Franěk a informoval přítomné o pozvání rektora na toto jednání, který se bohužel musel pro zaneprázdněnost omluvit. Diskuzi rozpoutal další bod, který se přímo dotýkal pověsti OPF – v Lidových novinách toho času vyšel článek porovnávající různé fakulty s tím, že OPF skončila na samém chvostu sestaveného žebříčku. Slovo si vzal děkan Malátek, který informoval přítomné o naprosté nekorektnosti článku spočívající ve zkreslujících údajích, nevhodně vybraných parametrech a celkové nevyváženosti. Ve stejném duchu se vyjádřil člen akademického senátu prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc., tedy odborník na slovo vzatý. Závěr zasedání již patřil krátkým diskuzím ohledně celofakultního centra informačních technologií a možných dopadů změn vysokoškolského zákona na činnost OPF a jejího senátu. Na závěr snad můžeme popřát členům AS, aby problémy, které před nimi vyvstanou, byly pokud možno co nejmenší a dařilo se je úspěšně řešit. Stejně tak jim přejme, aby zájem studentů o jednání v AS rostl nejen při jednání o kolejném. (rv) POZVÁNÍ Akademický senát opavské fakulty zve na veřejné zasedání akademické obce, které se koná ve středu 26. dubna ve 13 hodin v posluchárně H3 v areálu na Hradecké ulici. (re)

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 17

Návštěva v Evropském parlamentu

Většina z nás si dovedla představit, jaké obrovské změny nastanou po 1. květnu 2004, tedy dnem vstupu České republiky a dalších devíti zemí do Evropské unie. Zároveň však málokdo ze skupiny 12 pedagogů a 16 studentů karvinské Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity tušil, že se zanedlouho stane přímým účastníkem jarního summitu Evropského parlamentu přímo v Bruselu a na vlastní oči tak uvidí, jak taková jednání celé pětadvacítky probíhají. Díky dlouhodobé spolupráci Katedry účetnictví OPF, zejména její vedoucí doc. Ing. Evy Sikorové, CSc., se uskutečnila řada jednání s poslankyní Evropského parlamentu (EP) Ing. RSDr. Věrou Flasarovou, a to jak na půdě fakulty v Karviné, tak v parlamentní kanceláři v Ostravě. Spolupráce zahrnovala také zasedání ve vědeckém výboru a přednesení jednoho z hlavních referátů na mezinárodní konferenci pořádané katedrou účetnictví ve dnech 3. a 4. listopadu loňského roku pod názvem „Účetnictví a daně ve třetím tisíciletí“. Zároveň se uskutečnila přednáška europoslankyně pro studenty. Spolupráce Katedry účetnictví a poslankyně EP nakonec vyústila v oficiální návštěvu studentů a pedagogů z OPF na jarním zasedání Evropského parlamentu 22. března. Protože se jednalo o sponzorovanou návštěvu pro celou skupinu, začala probíhat zhruba tří-

měsíční korespondence mezi Bruselem a Karvinou. Odpovědnou osobou sponzorované návštěvy byla doc. Sikorová. Vlastní návštěvě předcházelo zajištění seznamů všech účastníků včetně adres, čísla pasů a rodných čísel, kontrola jednotlivých účastníků bezpečnostní službou, sestavení rooming listu, zajištění autobusové dopravy a hlavně vyplnění a zaslání žádosti o dotaci na návštěvu na oddělení návštěv a po všech schváleních očekávání vlastního pozvání. S Ing. Hyvnarem, asistentem europoslankyně, pak zároveň zajištění visitorské restaurace, místnosti, v níž bude probíhat breefing, a místa a času na galerii v rámci velkého zasedání EP. Vše se podařilo zajistit, takže jsme mohli plánovat cestu. Organizační zabezpečení se uskutečnilo díky pomoci referentky katedry účetnictví Moniky Kováčové. Zároveň děkuji oddělení zahraničních styků za zajištění zdravotního pojištění pro celou návštěvu. Jak tedy vlastní sponzo-

rovaná návštěva Evropského parlamentu vypadala? V pondělí 20. března v 19.30 hodin začala naše cesta do Bruselu (včetně představitelů vedení fakulty - děkana doc. RSDr. Vojtěch Malátka, CSc., a proděkana doc. Ing. Pavla Nezvala, Ph.D.). Odjížděli jsme přímo z parkoviště OPF v Karviné. Přes Českou republiku, hraniční přejezd Rozvadov, napříč přes Německo, hraniční přejezd do Belgie, jsme ve 14 hodin následujícího dne dojeli do Bruselu. Následovalo ubytování v hotelu Hotel des Colonies v centru Bruselu a dále pak po náročné cestě „protažení kostí“, tedy odpolední prohlídka pamětihodností centra města. Ve středu 22. března se uskutečnila vlastní návštěva EP. Oficiální přijetí Ing. RSDr. Flasarovou, poslankyní EP, v hlavní budově před vlajkami všech 25 zemí EU, kde probíhá fotodokumentace návštěv (viz foto), dále pak prohlídka budovy EP, oběd ve výše zmiňované visitorské parlamentní

restauraci, dále pak breefing v místnosti PHS 5B35, jež byla určena výhradně naší skupině a kde jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o EP, jeho chodu, rozpočtu, návaznosti na Štrasburk, o práci jednotlivých poslanců v parlamentních výborech či delegacích. Zde probíhala i fotodokumentace sponzorované návštěvy z Karviné a následně jsme se přesunuli na galerii přímého velkého zasedacího jednání EP. Pro celou skupinu byla tato návštěva nesmírně zajímavá a poučná. Po návštěvě EP jsme ještě navštívili některá zajímavá místa v Bruselu, cestou zpět do České republiky ve čtvrtek pak okrajové části Bruselu včetně Waterloo. Fotografií a zážitků máme obrovské množství. V následujícím čísle univerzitních novin chci přiblížit další podrobnosti týkající se zážitků z cesty i do budoucna chystané spolupráce s europoslankyní. A co říci na samotný závěr? Dotace pokryla náklady na ubytování, částečně stravu a dopravu. Pro uskutečnění jsme získali z Bruselu dotaci ve výši 6 500 Eur, náklady pro fakultu nevznikly žádné (jen zdravotní pojištění pro všechny účastníky bylo pokryto z prostředků fakulty). A zkušeností a zážitků máme moc. Příště vás o tom přesvědčím. Jsem ráda, že jsem mohla celou skupinu vést, že jsme se všichni šťastně a ve zdraví vrátili, bohati novými poznatky. Eva Sikorová

strana 18

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Proběhl závěrečný seminář projektu V4

Ve dnech 16. a 17. února se v Karviné uskutečnil závěrečný seminář projektu V4 pod názvem Společné a odlišné črty využívání potenciálu mladých lidí na trhu práce. Na projektu se podíleli pedagogové a studenti doktorských studijních programů z následujících institucí: Ekonomická fakulta Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Karviné, Uniwersytet Śląski Katowice a Tessedik Sámuel Foiskola Békéscsaba. Hlavním cílem projektu bylo vypracovat komparativní studii zaměřenou na stanovení společných a odlišných rysů využívání potenciálu mladých lidí – absolventů vysokých škol na trhu práce ve vybraných regionech. Součástí projektu byly také čtyři semináře, které se konaly postupně v Banské Bystrici, Katovicích a Békéscsabě. Seminář konaný v Karviné projekt uzavíral. Jednání se zúčastnili doc. Ing.. Mária Uramová, PhD. (koordinátor projektu), PhDr. Marian Kika, Ing. Monika Makanová z Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici, Dr. Imre Gurzo z Tessedik Sámuel Foiskola Békéscsaba, Dr. Malgorzata Chrupala a Dr. Janusz Pniak za Uniwersytet Śląski Katowice. Obchodně podnikatelskou fakultu (OPF) reprezentovali doc. Ing. Pavel Nezval Ph.D, PhDr. Bohumil Fiala Ph.D, Doc. Ing. Pavla Pellešová, Ph.D, Ing. Petra Kuzmová a doktorandi Ing. Patrik Kajzar a Ing.Martina Kozubková. Jednání zahájila doc. Mária Uramová, která shrnula dosavadní

výsledky řešení a realizované aktivity s tím, že projekt poskytl zajímavé výsledky. Na jedné straně se ukázaly shodné rysy, k nimž patří zejména fakt, že absolventi vysokých škol ve zkoumaných institucích jen v malé míře přispívají k rozvoji regionu a naopak migrují do jiných regionů, na druhé straně ale i rozdílné rysy vyplývající z podmínek v regionech. Poté vystoupil proděkan Dr. Imre Gurzo,CSc, který poukázal na specifika regionu a vyjádřil naději na další spolupráci. Po přestávce, kdy se jednání účastnil i děkan OPF doc. RSDr. Vojtěch Malátek, CSc., vystoupili studenti doktorského studia hostitelské fakulty s příspěvkem, v němž charakterizovali dosažené výsledky zkoumání. Následovala živá diskuse, zejména nad faktem, že snahy budovat v regionech univerzity s tím, že jim přinesou rozvoj, se ukázaly jako příliš optimistické. Vzdělaná pracovní síla sama o sobě, bez podnikatelského prostředí a potřebného kapitálu, nepostačuje k zajištění rozvoje. Mnozí absolventi ekonomických fakult ani podnikat sami nechtějí. Vystoupení ze semináře zveřejní samostatná příloha časopisu Acta Academia Karviniensia. Druhý den děkan Malátek seznámil zahraniční hosty s činností fakulty a provedl je jejími prostorami, které učinily na hosty velký dojem. Poté se účastníci semináře odebrali na prohlídku zámku ve Fryštátu. Jednání probíhalo v prostorách nového hotelu „Na fryštátské“, který poskytl příjemné ubytování, výborné stravování a konferenční místnost vybavenou potřebnou technikou. Pavel Nezval, Bohumil Fiala

Další setkání studentů čtyř českých univerzit Ve dnech od 22. do 25. března se uskutečnila další konference volených studentských zástupců, které se zúčastnili studenti ze čtyř českých univerzit - Slezské univerzity (SU) v Opavě, Západočeské univerzity v Plzni, Univerzity Pardubice a Ostravské univerzity. Setkávání studentů začalo již v minulém roce v rámci grantového projektu UNIHELP. Účelem těchto konferencí byla zejména výměna zkušeností mezi studentskými zástupci z akademických senátů, pomoc při řešení problémů, hledání návrhů na zkvalitnění studentského prostředí a života, možnost porovnat alternativy řešení celorepublikových problémů a také seznámení se s prostředím jednotlivých univerzit. První studentská konference se v rámci tohoto projektu uskutečnila na půdě rektorátu SU, další na Západočeské univerzitě v Plzni. Přestože grantový projekt byl již ukončen, podařilo se díky podpoře vedení jednotlivých univerzit v těchto konferencích pokračovat.

Role hostitele v pořadí třetího setkání se zhostila Ostravská univerzita. Za SU přijeli do Ostravy diskutovat Tomáš Petránek a Petr Gondáš, členové Akademického senátu Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Ostravská konference se nesla zejména v duchu tématu komunikace. Účastníci se zaměřili na komunikaci mezi studenty a vyučujícími, univerzitou a uchazeči o studium a univerzitou a absolventy. Dalšími diskutovanými tématy byla problematika informačních systémů, elektronická komunikace a v neposlední řadě také otázka prezentace a propagace univerzity navenek. Konkrétní závěry budou stejně jako v minulosti prezentovány představitelům vedení všech zúčastněných univerzit. Všichni účastníci se na závěr shodli, že ostravská konference byla dobře připravená co do obsahu témat i organizačně. I toto jednání ukázalo, že setkávání na této úrovni má smysl a mělo by i nadále pokračovat. Tomáš Petránek

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 19

Bojovníci za svobodu představili nový videofilm

Statutární město reprezentoval na setkání s vedením Českého svazu bojovníků za svobodu náměstek opavského primátora doc. RNDr. Ing. Jan Mrázek, CSc. (první zleva) Foto ian

Zleva Eva Horáková za okresní výbor, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková a autorka filmu Mgr. Šárka Helmichová na Slezské univerzitě Foto ian

Se snímkem Pochody smrti – návrat nežádoucí zachycujícím autentická svědectví účastníků tragických okamžiků posledních dnů druhé světové války přišli v pondělí 27. března mezi mladé, ale také starší představitelé Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) vedení předsedkyní ústředního výboru Andělou Dvořákovou. Projekci a besedu připravily společně s opavským okresním výborem ČSBS Čs. obec legionářská, Matice slezská a také Slezská univerzita. Kapacita auly Na Rybníčku projevenému zájmu o sugestivní videofilm oproti původnímu očekávání téměř nestačila. „Zájmem o setkání ze strany mladých jsme byli přímo nadšeni,“ řekla po skončení akce předsedkyně ČSBS Anděla Dvořáková. „Pokud jde o pochody smrti, stejně jako v případě odsunů, je historická pravda často značně zkreslována,“ objasnila inspiraci, která k natočení videosnímku vedla. „Dalším důvodem byla ovšem smutná skutečnost, že průměrný věk dvanáctitisícové členské

základny ČSBS se pohybuje u hranice 82 let, a tak se ročně loučíme až se dvěma tisíci členy,“ doplnila autorka dokumentu Mgr. Šárka Helmichová, tisková mluvčí ČSBS. Kopii snímku, jehož v květnu čeká ve Washingtonu premiéra na americkém kontinentu, pak ČSBS věnovala Slezské univerzitě. Film však bude využit rovněž pro promítání na středních školách a zapůjčen dalším vzdělávacím institucím. V besedě dostali slovo i očití svědkové pochodů smrti, které procházely Opavou. „Byly to doslova zbědované lidské trosky obalené v hadrech a onucích. Ten pohled mám ještě po dlouhých desetiletích před očima jako memento, jaké hrůzy a utrpení válka přinesla,“ uvedla s pohnutím jedna z pamětnic, pro niž zůstal tento zážitek z dětství jedním z nejsilnějších na celý život. „Jsme rádi, že se projekce i beseda vydařily. Vždyť se této tematice snažíme věnovat trvale a vydali jsme k ní dokonce publikaci,“ konstatoval tajemník Matice slezské Ing. Vlastimil Kočvara. (ian)

Konference Průmyslová krajina tentokrát v Opavě

Po dvou ročnících konaných na půdě Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné přesídlila konference Průmyslová krajina, pořádaná Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje a Slezskou univerzitou (SU), do Opavy. V univerzitní aule se 21. března zabývala využitím alternativních energetických zdrojů a rozvojem venkova a jeho vlivem na krajinu. Dva výše citované pořadatelské instituce přizvaly ke spolupráci i Agrární a Hospodářskou komoru. Odborné jednání, do jehož programu přispěli i rektor SU prof. PhDr. Zdeněk

Jirásek, CSc., Ing. Pavel Bartoš, viceprezident Hospodářské komory ČR, Ing. František Mariánek, CSc., ředitel Regionální agrární komory Ostravsko a prof. Ing. Vítězslav Zamarský, CSc., zmocněnec vlády pro Moravskoslezský kraj (na dolním snímku), si uchovalo přízeň ministra životního prostředí, ministra zemědělství a hejtmana Moravskoslezského kraje a záštitu mu poskytli rovněž zmocněnec Zamarský, opavský primátor Ing. Zbyněk Stanjura a rektor Jirásek. Ten také ve svém vystoupení zdůvodnil

přesun konference z Karviné do Opavy. „Zatímco v předchozích ročnících byla pozornost účastníků jednání soustředěna na krajinu hluboce zasaženou industriální činností, letos se zorný úhel posunul od jádra ostravské průmyslové oblasti k jejímu západnímu okraji. Tím jsou analyzované problémy industriální krajiny a jejího osídlení rozšiřovány a obohacovány otázkami souvisejícími s lokálně dominantní agrární činností,“ uvedl Jirásek a před posluchači přdestřel také záměry SU rozšířit spektrum studia právě o agrární obory. (ian)

strana 20

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

O právních předpisech Evropské unie 1. května uplynou dva roky od doby, kdy se stala Česká republika členem Evropské unie (EU). Skutečnost evropského integračního procesu se v rámci harmonizace práva promítla do sféry českého právního řádu. Právní řád EU se stal závazným a vynutitelným také na území našeho státu, ale současně přednostně aplikovatelným před tuzemskými právními normami. V době, kdy je ČR členem EU, má mimořádný význam sbližování právních předpisů ČR s právními předpisy Evropských společenství (ES), které vyplývá především z Evropské dohody o přidružení ČR k ES. Sbližování práva je jedním z nejdůležitějších nástrojů k dosahování cílů ES obecně. Zahrnuje širokou oblast činnosti např. celního práva, práva obchodních společností, bankovního práva, daní a vedení účtů obchodních společností, práva duševního vlastnictví, ochrany pracovníků, finanční služby, pravidla soutěže, ochrany zdraví a života lidí, zvířat a rostlin, ochrany spotřebitele, nepřímých zdanění, technických pravidel a technických norem, zákonů a předpisů o jaderné energii, dopravy a životního prostředí aj. V rámci ES, kde dosud sbližování práva dosáhlo nejvyšší úrovně, vytyčuje požadavek sbližování právních předpisů Smlouva o evropském společenství, která přímo předvídá „sbližování právních předpisů členských států v míře nutné pro náležité

fungování společného trhu“. Harmonizace se v ES uskutečňuje prostřednictvím aktů sekundárního práva, z nichž převážnou většinu tvoří Směrnice ES. Od procesu harmonizace právních předpisů je potřeba odlišit vznik jednotného práva pro ES a ČR, které nahrazuje národní právo. V tomto případě hovoříme o unifikaci práva. Základními znaky každé právní normy jsou závaznost, obecnost, formální účinnost a vynutitelnost. K realizaci právních norem dochází v procesu jejich aplikace. V této souvislosti je potřeba položit si otázku, kde se široká veřejnost, tedy tuzemské fyzické a právnické osoby, rozhodci, soudci, úředníci veřejné správy i další instituce, mohou s právním řádem EU seznámit? Všechna právně závazná znění právních aktů ES a EU jsou publikována v Úředním věstníku Evropské unie (Official Journal of the European Union), vydávaném Úřadem pro úřední tisky Evropských

společenství v Lucembursku. První číslo Úředního věstníku vyšlo již 30. prosince 1952 ve čtyřech jazycích (francouzsky, německy, italsky a nizozemsky). V současné době je Úřední věstník Evropské unie vydáván každý pracovní den, ve 20 oficiálních jazycích Evropské unie, mimo jiné též v jazyce českém. Úřední věstník je jediným oficiálním zdrojem právních norem EU, což znamená, že pouze v něm zveřejněné právní předpisy v sobě nesou autoritu, na kterou lze odkazovat a jejich plnění vyžadovat (viz příloha 2). Žádné jiné zdroje, ať již elektronické či písemné, v sobě neobsahují tuto odkazovací autoritu v případě řešení sporů mezi subjekty, či ukládání povinností apod. Povinnost zveřejňovat všechny závazné právní akty v Úředním věstníku Evropské unie je uložena již v zakladatelských smlouvách ES. Jedná se o tzv. formální požadavek publikování zákonných předpisů. Publikování v Úředním věstníku EU je předpokladem pro nabytí účinnosti právního předpisu a pro účinné a zákonné jednání, které z něj vychází. Okruh právních předpisů, které jsou povinně v Úředním věstníku EU zveřejňovány, je dán zakládajícími smlouvami ES a EU. Samotný Úřední věstník EU je rozdělen do dvou základních částí označených písmeny „L“ pro závazné právní předpisy a „C“ pro jiné právní akty, informace a oznámení. Tyto dvě

základní části jsou doplněny vyhlášením veřejných zakázek označených písmenem „S“. Řada „L“ (legislatio) obsahuje vlastní právní předpisy ve formě nařízení, směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek. Vzhledem ke skutečnosti, že právní řád EU podléhá legislativním změnám, stává se orientace v právních předpisech poměrně složitá a nalezení znění konkrétního právního předpisu velice obtížná. Základní pomůckou k orientaci v právu EU je proto Rejstřík platné komunitární legislativy a jiných aktů komunitárních orgánů (Directory of Community legislation in force and other acts of the Community institutions). V rámci tohoto rejstříku jsou zahrnuty odkazy na smlouvy a konvence uzavřené ES, závazné sekundární právní akty ES, doplňující akty a některé nezávazné akty, které orgány EU považují za významné. Rejstřík obsahuje také odkazy na úplné znění právních textů, které usnadňují orientaci zejména pro veřejnost. Rejstřík je obsahově členěn podle oblasti úpravy do 20 částí a je pravidelně aktualizován. Řada „C“ (communicatio) obsahuje zveřejňované informace a oznámení EU a jejich orgánů, včetně přehledu soudních rozhodnutí Evropského soudního dvora a Soudu prvního stupně, zprávy Účetního dvora, písemné otázky Parlamentu a odpovědi Rady EU a Komise, prohlášení Hospodářského a Sociálního výboru

duben 2006

a Výboru regionů, zveřejňování konkursů pro nábor nových zaměstnanců institucí EU, nabídky pro zájemce o unijní programy a projekty, dokumenty publikované na základně právních předpisů EU, veřejné smlouvy pro pomoc hladovějícím a přehled obsahu řady C E Úředního věstníku. Řada C E obsahuje přípravné akty v legislativním procesu, která je dostupná výhradně v elektronické podobě prostřednictvím zasílaného CD-ROM nebo v databázi EUR-Lex. Veřejné soutěže, které přesahují určitou hodnotu zakázky, musí být uveřejněny v Dodatku k Úřednímu věstníku EU v řadě „S“. Limity pro hodnotu zakázky, nad kterou už výzva k nabídkám musí být zveřejněna v rámci EU, jsou stanoveny ve směrnicích EU. Zadavatelem zakázky je vláda jako vrcholný orgán výkonné moci ve státě. Zadavatelem

Noviny Slezské univerzity

mohou být i veřejnoprávní orgány nebo společenství, která se skládají z jednoho nebo více těchto veřejnoprávních úřadů nebo orgánů. Každý rok zveřejňují oprávněné úřady EU zakázky na dodávky a veřejné stavební práce v hodnotě větší než 500 miliard EUR. Každý den zveřejňuje Dodatek k Úřednímu věstníku přes 650 veřejných soutěží, které poskytují informace o zakázkách na veřejné stavební práce, dodávky a služby ze všech členských států EU, zakázkách na dodávky (pro odvětví vodohospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací), o veřejných zakázkách od institucí EU, zakázkách Evropského rozvojového fondu (země AKT). Úřední věstník řady „S“ je k dispozici pouze v elektronické podobě, a to způsobem umožňující dálkový přístup po připojení k databázi zakázek

strana 21

na TED (Tenders Electronic Daily) nebo na CD-ROM, který je možno si předplatit. K jednoznačné a nezaměnitelné identifikaci konkrétního dokumentu slouží odkaz na jeho publikaci v Úředním věstníku EU. Tento odkaz tvoří zkratka názvu úředního věstníku (např. OJ), řada („L“ nebo „C“), číslo (částka) prezentované třemi znaky (např. 210 nebo 010 nebo 001), datum vydání čísla (např. 07. 08. 85) a strana, kde začíná publikace právního aktu. Např. publikační údaj směrnice Rady č. 85/374/EHS z 25. 7. 1985 o sblížení zákonů, jiných právních předpisů a administrativních opatření o odpovědnosti za škodu způsobenou vadnými výrobky, publikovaná v úředním věstníku v řadě „L“, v čísle (částce) 210, která vyšla 7. 8. 1985 a v níž publikace právního aktu začíná na str. 29, je následující: OJ L 210 07. 08. 85 p. 29.

Úřední věstník EU je možné získat v tištěné podobě formou předplatného na celý rok nebo objednáním jednotlivých výtisků. Dostupný je také v elektronické podobě na nosiči CD-ROM, který obsahuje také archiv již publikovaných informací včetně řady C E, která se v tištěné podobě vůbec nevydává. Přístup k právním dokumentům EU, např. k Úřednímu věstníku EU, smlouvám, platným právním předpisům, řadě dokumentů Evropské komise, judikatuře Evropského soudního dvora a Soudu prvního stupně a sbírce konsolidovaných právních předpisů je umožněn také on-line bezplatným přístupem v databázi EUR-Lex, která je pro uživatele z uvedených přístupů z časových a ekonomických hledisek nejvýhodnější. Objednání ročního předplatného tištěné verze Úředního věstníku EU totiž vůbec není levná záležitost, neboť její pořízení vyjde na 1000 EUR za rok. Marie Sciskalová Tomáš Gongol

Karvinská fakulta úzce spolupracuje s praxí Slezská univerzita v Opavě je mj. akreditovanou institucí pro vzdělávání úředníků ve veřejné správě. Na základě této skutečnosti nabídla její Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) v Karviné orgánům státní správy v rámci svých kapacit školení pracovníkům, kteří se věnují správě věcí veřejných. Náplň přednášek sestavili členové katedry práva OPF. Obsahovou stránku tvoří výklad procesního práva na úseku správního řízení, tj. normami upravený postup správních orgánů, směřující k vydání individuálního správního rozhodnutí na všech úsecích veřejné správy. Správní řád, podle kterého se řídí činnost všech orgánů státní správy, veřejnoprávních korporací a dalších vybraných právnických

i fyzických osob, je od 1. ledna nově koncipován a zaslouží si proto pozornost. Pro úředníky není jednoduché uplatnit „nový“ správní řád v každodenní praxi při aplikaci hmotného práva s cílem vydat podle správního řádu v konkrétní věci rozhodnutí, případně rozhodnout o odvolání nebo o exekuci. OPF se ujala nelehkého úkolu a pro zájemce od loňského roku pořádá jednodenní a dvoudenní přednášky spojené s názornými ukázkami vzorů rozhodnutí. O tom, že to umí, svědčí i opakovaný zájem správních úřadů o přednášku např. ze samospráv měst Fulneku a Šumperku, Krajského úřadu v Plzni, Úřadu práce Prostějov, pracovníků finančních úřadů Olomouckého a Moravskoslezského kraje i hlavního města Prahy aj. (KP)

strana 22

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Mlčoch a Birgus osobnostmi české fotografie Praha - Osobnostmi české fotografie za minulý rok se stali kurátor fotografických sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Jan Mlčoch a fotograf, pedagog a kurátor Vladimír Birgus. Asociace profesionálních fotografů ČR jim cenu udělila v pražském Mánesu při své valné hromadě. Birgus a Mlčoch byli nominováni za koncepci loňské výstavy Česká fotografie 20. století, která byla se svými více než 1200 exponáty dosud největším projektem představujícím hlavní tendence, osobnosti a díla české fotografické tvorby uplynulého století. Podle pořadatelů je smyslem vyhlašování laureátů, kterým se může stát fotograf, kurátor, pedagog, teoretik, galerista či vydavatel, upozornit na mimořádný výkon za uplynulý rok. Asociace cenu udělila potřetí, předchozími laureáty jsou fotograf Josef Koudelka oceněný za svou retrospektivní výstavu v Národní galerii v Praze v roce 2003 a kurátor Jaroslav Anděl, kterého porota

vybrala za projekt Česká fotografie 1840 - 1950, který se konal v roce 2004 v Galerii Rudolfinum. Za loňský rok nominovali zástupci veřejnosti, škol, muzeí, spolků a podniků spjatých s fotografií 18 kandidátů. Správní rada asociace vybrala do druhého kola vedle oceněných ještě galeristku Janu Böemerovou, teoretičku fotografie Annu Fárovou, fotografickou dvojici Alena Dvořáková a Viktor Fischer, galeristu Zbyňka Illka,

nakladatele Karla Kerlického a fotografy Antonína Kratochvíla, Jaroslava Kučeru a Jana Reicha. Birgus a Mlčoch dostali diplom a plastiku od výtvarníků Heleny Řeřábkové a Zdenka Malého; s cenou není spojená finanční odměna. Stříbrnou a bronzovou plaketu dostali od porotců Reich a Dvořáková s Fischerem. Reicha porota odměnila za jeho publikaci Bohemia. Na projektu pracoval od roku 1994

a na 150 černobílých fotografiích z velkoformátové kamery zachytil Čechy s jemu charakteristickým pohledem. Podle fotografa Antonína Malého, který Jana Reicha nominoval, od doby Josefa Sudka nikdo z českých fotografů nevytvořil tak ucelené krajinářské dílo, včetně v současné digitální době nevídaného technického zpracovaní velkého formátu. Dvořákovou a Fischera pak porotci ocenili za jejich výstavu Misie na Staroměstské radnici v Praze. Expozice završila jejich fotografický projekt, který zaznamenal práci řádových sester v Česku vzniklých kongregací Školských sester Svatého Františka a Sester Těšitelek. Asociace fotografů ČR byla založena v roce 1990 jako sdružení profesionálních a tvůrčích fotografů. Má přes 200 členů. Asociace je členem Evropské federace profesionálních fotografů a Světové rady profesionálních fotografů. Každoročně pořádá členské výstavy. ČTK 27.03.2006, 14:43 hodin

Jeden svět získává v Opavě na přízni diváků

„Opava není nejmenším z měst, v nichž byla letos organizována projekce vybraných titulů 8. ročníku mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, zato se skutečností, že by se pořádala pod hlavičkou univerzity, se často nesetkáváme,“ uvedla koordinátorka této akce v regionech Lenka Lovicanová (na levém snímku uprostřed s mikrofonem) ze společnosti Člověk v tísni, která je hlavním garantem akce, získávající si rok od roku větší prestiž. Potvrdil to i průběh opavských festivalových dní, během nichž se zásluhou Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU), a jmenovitě Mgr. Jiřího Siostrzonka, stal Klub Classic

No 5 nejvyhledávanějším místem četných milovníků filmu. Součástí festivalu byla i tentokrát akce Jeden svět na školách, s níž pomáhala i studentka Masarykovy univerzity Lucie Stanjurová (na snímku vpravo). „Zapojila jsem se poprvé a zúčastnila se v Praze výběru filmů pro Opavu,“ uvedla posluchačka 3. ročníku etnologie a regionalistiky s živým zájmem o země třetího světa, stvrzeným už třeba tříměsíčním studijním a pracovním pobytem v Indii. „Přesto bych se jednou ráda uplatnila doma, příkladně v sociální oblasti a zcela konkrétně v práci s romskou komunitou na Opavsku,“ přiznala. A ještě jednou významnou doprovodnou akcí se mohl Jeden svět v Opavě

pyšnit. Ve vestibulu univerzitního objektu na Hauerově ulici byla instalována výstava Česká mise, dokumentující na fotografiích Marka Vítka a Petra Brabce z agentury A-NEWS vojenskou pomoc České republiky v Libérii, Iráku, Afghánistánu, Bosně, Sieře Leone, Gruzii, Kosovu a Kongu. „Vážíme si přízně kraje a města. Letos byla opět vyjádřena záštitou hejtmana Ing. Evžena Tošenovského i opavského primátora Ing. Zbyňka Stanjury,“ uvedl zástupce vedoucího ITF Mgr. Siostrzonek, který na oficiálním zahájení 14. března uvítal i rektora SU prof. PhDr. Zdeňka Jiráska, CSc. „Primát SU, která je jediným organizátorem z řad univerzit, si chceme nadále uchovat,“ řekl Siostrzonek. (ian)

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 23

Opavská germanistika v konkurenci obstála Ve čtvrtek 16. března se na Ostravské univerzitě (OU) konalo slavnostní zakončení soutěže „Den s překladem“. Tato studentská soutěž, pořádaná vůbec poprvé a konaná pod záštitou děkanky Filozofické fakulty OU doc. PhDr. Evy Mrhačové, CSc., by se měla v budoucnosti stát jakousi akademickou obdobou Ceny Jiřího Levého, kterou uděluje Obec překladatelů mladým slibným talentům ve věku do 35 let za nejlepší literární překlady z cizího jazyka do češtiny. Soutěž „Den s překladem“ byla vypsána ve dvou kategoriích, a sice překlad odborného textu a překlad uměleckého/literárního textu. Překlady do českého jazyka o rozsahu 7-10 normostran se uskutečnily z angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, ruštiny a španělštiny. V obou vypsaných kategoriích se tohoto překladatelského klání zúčastnilo na 130 účastníků z vysokých škol z celé České republiky. Je třeba podotknout, že horkými želízky v ohni na ocenění byli mezi zastoupenými překladateli i zástupci Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě – posluchači germanistiky Ústavu cizích jazyků Jan Dufek (3. ročník), Josef Molnár (4. ročník) a David Petrák (2. ročník). Slavnostní zakončení této soutěže proběhlo ve velké aule Filozofické fakulty OU za hojné účasti studentů i pedagogů. Dopolední část zasedání zahájila svou úvodní zdravicí děkanka fakulty doc. Mrhačová, která zároveň odměnila čestným uznáním nej-

lepší překladatelské práce. S potěšením lze konstatovat, že mezi 15 oceněnými se umístil také student germanistiky na Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě Jan Dufek. Jeho překlad ironické črty Friedricha Dürrenmatta „Vykrmený kříž“ porota vyhodnotila jako velmi zdařilý. Po předání ocenění proslovili pozvaní lingvisté a translatologové z českých i slovenských vysokých škol podnětné referáty a diskusní příspěvky o překládání a dalších jevech s ním spojených. Za třešničku na dortu lze označit přednášku PhDr. Miroslava Jindry z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze „K současné situaci překladu a překládání u nás“, několikrát přerušenou spontánním potleskem. Odpoledne následovala na jednotlivých jazykových katedrách Filozofické fakulty OU diskuse nad konkrétními problémy soutěžních překladů, během níž se řešily zapeklité překladatelské oříšky, s nimiž se účastníci soutěže potýkali. Letošní první ročník překladatelské soutěže nelze hodnotit jinak než jako velmi vydařený. Jeho přínos v oblasti překladu a překládání byl značný, neboť umožnil mladým začínajícím překladatelům skloubení teoretických poznatků o překladu s praktickou činností překladatele. Organizační tým chce vydat z tohoto workshopu sborník s proslovenými přednáškami a seznamem nejlepších překladů. Za rok se mají mladí překladatelé v Ostravě setkat při druhém ročníku soutěže. Jan Dufek

V Opavě opět přednášel prof. Arturo Tosi

Poprvé se posluchačům italštiny Ústavu cizích jazyků (ÚCJ) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě prof. Arturo Tosi představil vloni v listopadu. Tehdy v univer-

zitní aule pronesl pro ně, ale též jejich kolegy z Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého dvě přednášky na téma Il Teatro di Pirandelo. Nedlouho poté zavítal ke dvěma dalším přednáškám do Opavy znovu. V pondělí 27. března pedagog působící na univerzitě v Sieně a na Royal Holloway University of London přednášel v angličtině o problematice multilinguismu, když podtitul svého výkladu nazval „The Devil in the Kaleidoscope; Can Europe speak with a single voice in many languages?“ O den později vyměnil angličtinu za italštinu a zabýval se tématem Il Teatro di Eduardo. Také tentokrát se odbývaly v prostředí univerzitní auly. Významnou osobnost prof. Tosiho chce

oddělení italistiky a latiny ÚCJ čtenářům univerzitních novin představit blíže. Za tím účelem už s ním v podobě odeslaných otázek pro rozhovor navázalo písemný kontakt. (ian)

strana 24

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Na Matematický ústav se absolventka vrací Loni v červnu absolvovala Miroslava Polášková z Kopřivnice na Matematickém ústavu (MÚ) Slezské univerzity Aplikovanou matematiku pro řešení krizových situací (AMKS), v září pak další bakalářský obor, Matematické metody v ekonomice. Se vzděláním, jehož dosáhla v Opavě, se však nespokojila. Nyní je na Ostravské univerzitě, kde se na Katedře matematiky Přírodovědecké fakulty věnuje navazujícímu magisterskému studiu Aplikace matematiky v ekonomii. Podobně se rozhodly také její spolužačky a absolventky AMKS Bc. Alena Kloudová z Moravských Budějovic a Bc. Šárka Rečková z Tiché v Beskydách. „Po prvním semestru v Ostravě se mi zdá, že bakaláři, kteří prošli opavským Matematickým ústavem, jsou ve srovnání se svými kolegy z Ostravské univerzity připraveni lépe. Dosud jsem v základech nenarazila na nic, co by nám chybělo. A mohu klidně potvrdit, že v mnoha předmětech stačí pouze si znalosti nabyté v Opavě dále rozšiřovat,“ vyjádřila Mirka své dojmy a pocity z nového konkurenčního prostředí. Už v diplomové práci se zabývala vysoce aktuální problematikou společenského uplatnění absolventů AMKS a také teď potvrdila, že by v oblasti krizového řízení chtěla po magisterském absolutoriu působit. V jejím případě nejde jen o přání; dělá vše pro to, aby získala co nejvíce teoretických poznatků, ale též praktických zkušeností. A v obou těchto směrech svého profesního vývoje nadále spolupracuje s MÚ.

„Diplomovou práci na závěr mého bakalářského studia Matematických metod v ekonomice vedl RNDr. Karel Hasík, Ph.D., s nímž neustále zůstávám v pracovním kontaktu,“ objasňuje Mirka. Využitím lineárního programování společně zpracovali projekt optimalizace tras pro odvoz komunálního odpadu v Kopřivnici. „Na řadu přichází dohledání ostatních tras pro další druhy odpadu,“ netají se tím, že asi půlroční práce bude pokračovat. Tyto zkušenosti by ráda v budoucnu využila a zhodnotila. „Jeví se realným, že o podobnou studii projeví zájem rovněž Opava. Pokud se tak

stane, měla bych už na tomto úkolu participovat vedením dalších posluchačů Matematického ústavu,“ potvrzuje a ví, že vazba na Opavu zůstane zachována. „Vždyť i mou magisterskou práci povede dr. Hasík,“ dodává. O svých někdejších spolužácích z AMKS má přes dobu, která uplynula od chvíle, kdy se rozloučili, dobrý přehled a na studium na MÚ nedá dopustit. „Vše, co jsme si jako první zajíci tohoto na Slezské univerzitě nového oboru zkusili, pokládám za zkušenost užitečnou. A vzpomínky? Šok mi přivodil jeden z kurzů přežití, kdy nás vedoucí, důstojník Armády ČR Robert Holeš, donutil k zabití, oškubání a vykuchání kuřete. Pak jsme si ho sami připravili na ohni. Už si moc nevzpomínám, jak mi chutnalo, ale dnes jsem mu za to vděčná. Ale neberte to, prosím, tak, že bych snad zabíjela kuřata ve velkém,“ usmívá se. Ještě za studií v Opavě kontaktovala v rámci shromažďování dat pro diplomku Žilinskou univerzitu, která má z hlediska AMKS adekvátní obor, a to i v magisterském studiu. „Jsem ráda, že dnes už Slezskou a Žilinskou univerzitu pojí dohoda o spolupráci, která našim náslkedovníkům umožní plynulý přechod z bakalářského na magisterské studium. Ale abych pravdu řekla, nejlepší by bylo, kdyby magisterské studium AMKS získal Matematický ústav. Kdyby totiž možnost navazujícího studia v tomto oboru v Opavě byla, jsem přesvědčena, že by nikdo z nás, prvních absolventů, nešel jinam,“ uzavírá sympatická dívka. (ian)

Matematikům jsou španělší kolegové blízcí Užitečný pracovní pobyt na Universidad de Murcia absolvovali v období od 22. do 31. března prof. RNDr. Jaroslav Smítal, DrSc., a doc. RNDr. Marta Štefánková, Ph.D., z Matematického ústavu (MÚ) Slezské univerzity. Na univerzitě, s ním má MÚ od roku 2002 uzavřenu dohodu o spolupráci, nebyli poprvé. Kontakty s ní se množí zvláště od roku 2003, kdy je rámuje bilaterální smlouva o studentských a učitelských mobilitách realizovaných v mezinárodním vzdělávacím programu Socrates/Erasmus. A tak už jihovýchod Španělska „ochutnali“ někdejší i současní studenti MÚ Marek Lampart, Jiří Kupka, Alžběta Haková a Petr Kolovrat, stejně jako pedagogové, k nimž kromě v úvodu zmiňovaných patří RNDr. Lenka Kozáková, Ph.D. Ještě letos jejich řady rozšíří RNDr. Zdeněk Kočan, Ph.D., a RNDr. Jiří Kupka, Ph.D. Aby byl výčet opravdu úplný – v Murcii právě pobývá posluchač 1. ročníku doktorského studia Matematické analýzy Mgr. Pavel Imrýšek, jehož školitelem je doc. RNDr. Vladimír Müller, DrSc., z Matematického ústavu Akademie věd České republiky. „Vedle pracovních povinností – přednášek a dále vedení seminářů z dynamických systémů pro doktorandy, jakož i vědecké práce, která vyústí ve společné publikování – nás tradičně čekala pohostinnost, skvělá

kuchyně a víno,“ řekla po návratu doc. Štefánková. „V Murcii, ale též v nedalekých městech Cartageně a Alicante jsme už dříve našli matematiky s podobnými odbornými zájmy. To je hlavní důvod, proč se vzájemným kontaktům tolik daří,“ dodala s tím, že se španělskými kolegy se pedagogové MÚ setkávají i na workshopech či konferencích v Česku a jinde na evropském kontinentě a někdy dokonce za jeho hranicemi. V červnu budou znovu spolu jak na konferenci pořádané Uniwersytetem Wrocławskim, tak pod Pradědem, kde se uskuteční jubilejní 10. Smítalův česko-slovenský workshop s účastí „zbytku světa“ z dynamických systémů. „Odjížděli jsme z Opavy trápící se pod přívaly sněhu a přijeli do jarního klimatu. Těch 25o C byla velmi příjemná, byť samozřejmě předem očekávaná změna,“ potvrdila Štefánková své zážitky, umocněné cestou autobusem z letiště v Barceloně po pobřeží Středozemního moře. „Počtem studentů matematiky je Murcia srovnatelná s naším ústavem, a tak se sem třeba na přednášky sjíždějí i studenti a pedagogové právě z Cartegany a Alicante,“ přiblížila podmínky pracovní a vyjádřila spokojenost i s tvůrčím soustředěním, které celý pobyt provázelo. „Na vyhlášenou přátelskost španělských hostitelů si člověk rád zvykne,“ uzavřela. (ian)

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana I

Tvůrce univerzitních insignií jubiluje Byl to prof. RNDr. Libor Pátý, CSc., první náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy, v únoru 1990 ministrem prof. Milanem Adamem zmocněný k projednání předpokladů k založení naší univerzity s představiteli města Opavy a vysokoškolskými pracovníky regionu, který doporučil, aby se úkolu navrhnout a vytvořit univerzitní insignie ujal akademický sochař Zdeněk Kolářský. A tak realizované žezlo rektora Slezské univerzity v Opavě – 1990, kombinovaná technika: lité stříbro, zlacené, výška 1100 mm - nese v dokonale vedeném soupisu Kolářského tvorby katalogové číslo 429 a řetěz rektora Slezské univerzity v Opavě – 1990, kombinovaná technika: lité stříbro, zlacené, průměr medailonu 120 mm – je v něm uváděn pod číslem 444. K tomuto doporučení vedla prof. Pátého zkušenost, kterou s ideovou i výtvarnou kvalitou díla Zdeňka Kolářského získal už na konci sedmdesátých let, kdy umělec vytvořil insignii Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (1978, kombinovaná technika: lité stříbro, zlacené, výška 1150 mm). Symboly na reliéfní výzdobě žezla děkana této fakulty představují jednotlivé obory – matematickou analýzu, numerickou matematiku a kybernetiku, matematickou informatiku, geometrii a algebru, jadernou fyziku, optiku, astronomii, mezní obory fyziky, fyzikální elektroniku, pevné látky, pravděpodobnost a matematickou statistiku. Kolářský tedy v době, kdy se naše univerzita rodila, patřil už k renomovaným tvůrcům, a protože je na konci data jeho narození – 29. dubna 1931 – jednička, slaví od vzniku Slezské univerzity v roce 1991 svá jubilea společně s ní. Následující strany jsou tedy věnovány jeho nadcházejícím pětasedmdesátinám a připomínají okamžiky, kdy mu byla udělena Zlatá medaile Slezské univerzity, obdivuhodné medailérské dílo i tvůrčí „kontakty“ s Opavou. Zdeněk Kolářský však patří k umělcům, kteří neskládají ruce do klína a stále myslí na příští úkoly. Poslední fotografie této přílohy ho proto zachycují v nové stálé expozici jeho mincí, medailí a sochařských prací v Městském muzeu v Lanškrouně, která byla slavnostně otevřena v závěru listopadu 2005. Pro město Kostelec nad Orlicí, kde se narodil, žije a tvoří, realizoval naposledy spolu s dedikační listinou o čestném občanství čestnou medaili, určenou Josefu Kinskému. Tyto pocty byly za významný přínos obnově historického dědictví a kulturního života Kostelce nad Orlicí hraběti Kinskému předány za Kolář-

ského osobní účasti 21. března. Sám sochař a medailér bude u příležitosti životního jubilea 26. dubna dekorován Cenou města Kostelce nad Orlicí. „Slavit tentokrát nehodlám,“ konstatuje Kolářský skromně a už s intenzitou sobě vlastní myslí na přípravu série letošních výstav v Žamberku, Rychnově nad Kněžnou, Praze a Pardubicích (Galerie Univerzity Pardubice). Rád by také v podobě úspěšné realizace završil započatou práci na monumentu věnovanému staviteli Josefu Willenbergovi (1676-1731), vojenskému inženýrovi, geometrovi a zakladateli první stavovské školy inženýrské v Praze, který dal technickou výukou, první ve střední Evropě, základ dnešnímu rozvoji Českého vysokého učení technického (1707). „Rád bych skončil tím, čím jste sám začal, totiž pozdravem prof. Liboru Pátému, který vlastně mou spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě, samozřejmě v dobrém slova smyslu, zavinil,“ usmívá se Kolářský. Ale nebyl by to on, kdyby nepřipomenul svou první realizaci pro Opavu, jímž byl znak města (litá bronz, výška 800 mm, šířka 700 mm) z roku 1988, a taky tu zatím poslední – bustu Petra Bezruče pro Knihovnu Petra Bezruče. „A pokud jde o gratulace, od Slezské univerzity jsem v třítýdenním předstihu dostal tu nejmilejší. Novou práci na návrhu a provedení kazety pro její symbolický klíč,“ říká a s nezdolným optimismem, před nímž ubíhající roky ustupují, věří, že v dosavadní řadě zakázek pro naši instituci nebude poslední. Na závěr dobře poslouží slova největšího znalce Kolářského díla, historika umění PhDr. Václava Procházky, která citujeme z katalogu, jímž v unifikované řadě už posedmé umělec a s ním i výtvarný teoretik dosud vykonanou práci bilancují. „Životní tvorba Zdeňka Kolářského bude v kontextu českého výtvarného umění v některých oborech trvale zmiňována. Také proto, že Kolářský je z těch autorů své generace, kteří se drželi vlastních názorů a zásad. Tak dokázal - volně citováno podle myšlenek Karla Čapka o moderním realismu - být lidský, velmi přítomný, mít otevřené oči a otevřené srdce, dělat věcně, jasně, po mužsku, své métier. Zůstal věrný pojetí díla, které je i při nejzazším zabstraktnění formy anebo rozvolnění autorovy fantazie spojeno s plností života své doby, aby tak - přes nedávné nehorázné až absurdní vymezování realismu - poukazovalo na něj, jako na jednu z možností příštího vývoje výtvarného umění u nás i v celosvětovém rozsahu.“ (ian)

před patnácti lety a dnes

strana II

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Medailér nositelem Zlaté medaile naší univerzity

Při příležitosti vernisáže výstavy jeho tvorby ve Slezském zemském muzeu v Opavě byla v úterý 16. října 2001 akademickému sochaři Zdeňku Kolářskému předána Zlatá medaile Slezské univerzity (SU). Slavnostního aktu se ujala prorektorka SU pro rozvoj doc. Ing. Eva Wagnerová, CSc. „Akademický sochař Zdeněk Kolářský spolupracuje se SU prakticky od prvních okamžiků a má mimořádné zásluhy na vzniku jejích základních atributů. Je autorem rektorského řetězu, žezla, pečetidla, podle jehož návrhu vzniklo logo SU, i návrhů zlatých, stříbrných a bronzových medailí. Vysoká umělecká hodnota nadčasových děl obohatila cnatrvalo výtvarnou symboliku SU a přispívá k jejímu poznávání širokou odbornou i laickou veřejností

u nás i v zahraničí. SU se může právem pyšnit tím, že její insignie a medaile vytvořil renomovaný umělec, jehož tvorba je přijímána s uznáním v kontextu české i evropské kultury. Na důkaz vážnosti, kterou tvůrčí spolupráci s Mistrem SU trvale přikládá, rozhodla její Vědecká rada, aby byla Zdeňku Kolářskému v čase 10. výročí vzniku naší vysoké školy a v roce 70. narozenin umělce udělena Zlatá medaile. Nechť navždy připomíná velké a neopakovatelné výtvarné dílo, vykonané od roku 1990 až po dnešek pro věhlas SU,“ uvedla doc. Wagnerová před předáním ocenění. Ke Kolářského tvorbě pak v prostředí výstavy, která v hlavní expoziční budově Slezského zemského muzea trvala až do začátku března 2002, promluvil kvestor SU Ing. Jaroslav Kania. (ian)

před patnácti lety a dnes

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana III

Kolářského medaile pro univerzitu a Opavu V souvislosti s počátky medailérské tvorby Zdeňka Kolářského bývá často uváděna jeho medaile ke 100. výročí položení základního kamene k Národnímu divadlu. Pokud jde o realizace pro vysokoškolské a vědecké instituce, lze připomenout medaile pro Univerzitu Karlovu, České vysoké učení technické, Jednotu čs. matematiků a fyziků. A zmínka nechť patří také pamětním medailím s portréty významných osobností světové kultury či kulturním jubileím. V roce 1990 vznikl v Kolářského ateliéru i návrh na první medaili pro Slezskou univerzitu. Jednalo se o medaili (oboustranná, ražená, tombak, průměr 70 mm), která je dodnes předmětem sběratelského zájmu. Spojuje totiž vznik Slezské univerzity s rokem 1990, protože její zadavatelé nepředpokládali prodloužení legislativního procesu konstituování nového vysokého učení až do roku 1991. Vročení, stejně jako původní latinské označení UNIVERSITAS SILESIAE OPAVIENSIS na později schválené UNIVERSITAS SILESIANA OPAVIENSIS a univerzitní pečeť (litá, stříbro, průměr 42 mm) byly opraveny až o deset let později v přípravách na připomínku prvního kulatého jubilea instituce. Pro ně Kolářský připravil pamětní medaili (oboustranná, ražená, tombak, průměr 70 mm) vycházející na aversní straně ze znaku a loga navrženého k desetiletí krnovským grafikem Svatoslavem Böhmem (bylo vybráno z veřejné soutěže). Na přední straně dále představilo hlavní univerzitní budovy v Opavě a v Karviné. Revers autor věnoval jednotící symbolice tří svázaných žezel – rektora a děkanů obou fakult. Pro text bylo zvoleno univerzitní heslo převzaté z Petronia - QUIDQUID DISCIS, TIBI DISCIS. Tento námět byl použit i na další a dosud poslední Kolářského medaili pro naši univerzitu, vytvořené k příležitosti otevření rekonstruované budovy rektorátu a Matematického ústavu Na Rybníčku 1 v roce 2003. O ražbu medaile se spolu se Slezskou univerzitou zasadily Slezské stavby, s. r. o., které stavební část rekonstrukce budovy prováděly. Pro ně autor inovoval logo a navrhl variantní stranu medaile, připomínající tradici a odkaz předních architektů působících v minulosti ve Slezsku. Druhá strana, pro Slezskou univerzitu aversní, pro společnost Slezské stavby reversní, s tematikou adaptovaného objektu ve spojení s univerzitní pečetí nese oslavný text VIVAT, CRESCAT, FLOREAT. V roce 2004 navrhl Kolářský medaili (oboustranná, ražená, tombak, průměr 90 mm) pro Opavu, kterou její samospráva poprvé udělovala v rámci oslav 780. výročí první písemné zmínky o městě. Na aversu jsou zobrazeny radnice a městský znak na křídlech slezské orlice, revers vypovídá o významných stavebních, kulturních a duchovních památkách města. Ideu využití medaile jako vysokého ocenění dokládá text MAGNA CUM LAUDE. (ian)

před patnácti lety a dnes

strana IV

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Po umělcových nezaměnitelných stopách

před patnácti lety a dnes

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 25

Wyższa Szkoła Biznesu w Dąbrowie Górniczej

Návštěvu w Dąbrowie Górniczej zprostředkoval na čtvrtek 30. března generální konzul ČR v Katovicích JUDr. Ing. Josef Byrtus, dr. h. c. (na dolním snímku), v návaznosti na rektorem Slezské univerzity (SU) v Opavě prof. PhDr. Zdeňkem Jiráskem, CSc., podepsanou dohodu o spolupráci, s jejímž návrhem naši univerzitu oslovila tamější Wyższa Szkoła Biznesu. Spolupráce se dotýká organizování a řízení vědecké konference Internet v informatické společnosti, jejíž čtvrté dějství se uskuteční v příštím roce. Jejím spolupořadatelem je i Instytut Informatyki Teoretycznej i Stosowanej Polskiej Akademii Nauk w Gliwicach. V přípravném výboru už vedle generálního konzula Byrtuse, který w Dąbrowie Górniczej přednáší mezinárodní vztahy a navrhl, aby k účasti byli přizváni zástupci univerzit ze zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny, figuruje za SU jméno prorektora pro vědu a zahraniční styky doc. RNDr. Františka Koliby, CSc. „Wyższa Szkoła Biznesu w Dąbrowie Górniczej patří k těm, s nimiž Generální konzulát ČR v Katovicích dlouhodobě spolupracuje,“ zdůvodňuje Byrtus naznačenou iniciativu. Sám školu považuje za jednu z nejuznávanějších soukromých škol v Polsku. „Celopolský rámec jí pořádané konference chceme rozšířit na zástupce států celé Visegrádské skupiny a Ukrajinu spolu s přizváním Mezinárodního visegrádského fondu,“ objasňuje. Vysoké ambice školy potvrzuje také její rektor prof. zw. dr hab. Andrzej Grzywak (na horním snímku). „Vyučujeme řízení a marketing, sociologii,

mezinárodní vztahy, informatiku a pedagogiku,“ charakterizuje Grzywak vzdělávací zařízení, existující od roku 1995. Prostředky na špičkové vybavení učeben, laboratoří i postgraduální studium získala škola z Evropské unie. Díky tomu se už prosadila v evropském povědomí, na čemž má zásluhu rovněž zapojení do 7. rámcového programu, stejně jako účast v programu Socrates/ Erasmus, v jehož rámci spolupracuje s partnery v Německu, ale i Belgii či Finsku. „Jedním z našich základních cílů je otevřenost široké veřejnosti,“ konstatuje rektor Grzywak a v té souvislosti připomíná vedle standardního studia, končícího udělením titulu Bc., Mgr. a Ing., organizaci vzdělávání jako přípravy k maturitě, Dnů vědy pro mladší i starší generace a studentských výměn. „Počtem čtyř tisíc posluchačů patříme v polském měřítku ke středně velkým školám, jsme však přesvědčeni, že základním kritériem bude stále více kvalita. Tu u nás zajišťuje působení 85 profesorů a docentů,“ říká. Škola se může pochlubit také cenou Edukator (plastika symbolizující toto oceenění na snímku uprostřed), která hned od svého založení v roce 2000 získala na prestiži i společenském lesku. Jejím prvním laureátem se totiž stal prezident Aleksander Kwaśniewski. „Na spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě se těšíme. Od generálního konzula Byrtuse máme o ní ty nejlepší reference. Věřím, že z informatického oboru může přerůst i do jiných odborností. Budeme se o to usilovně snažit,“ uzavírá rektor Grzywak. (ian)

strana 26

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Polární výzkum v Arktidě pýchou Uniwersytetu Wrocławskiego

Svou zahraniční premiéru si na půdě Slezské univerzity v Opavě odbyla v období od 16. do 31. března výstava čtyř desítek atraktivních barevných fotografií ochranáře přírody, zástupce ředitele Karkonoskiego Parku Narodowego a člena polární expedice Uniwersytetu Wrocławskiego „Špicberky 2003“ dr. Andrzeja Raja (jeho snímky v pořadí polární stanice Uniwersytetu Wrocławskiego na Špicberkách, polární stanice Polské akademie věd na Špicberkách, ledovec Werenskiolda a ledovec Hansa) provázejí tento text na první stránce). Pozoruhodná kolekce se do Opavy dostala díky zasedání Konference rektorů slezských univerzit ve dnech 16. a 17. března a byla instalována v prostorách vestibulu budovy rektorátu Na Rybníčku. Vernisáži ve čtvrtek 16. března v 18 hodin tak byli přítomni jak rektoři

šesti univerzit z českého a polského Slezska (fotografie na následující stránce), tak někteří z nejnadšenějších posluchačů Univerzity třetího věku, pořá-

dané Filozoficko-přírodovědeckou fakultou. Snímky přivezl a oficiálně představil sám vedoucí polární stanice, která vědcům z univerzity ve Wro-

cławi slouží již od roku 1957. Její zrod souvisí s aktivitami, které tehdy přinesl 3. mezinárodní geofyzikální rok. „Stojí přímo u ledovce Werenskiolda, který lze z hlediska zachování přírodních hodnot považovat za přímo modelový,“ uvedl vedoucí polární stanice Uniwersytetu Wrocławskiego na Špicberkách dr. Jerzy Pereyma, profesí meteorolog, klimatolog a glaciolog. V Arktidě strávil při řadě výzkumných pobytů téměř čtyři roky života. Je pokračovatelem práce svých učitelů na univerzitě ve Wrocławi (prof. Aleksander Kosiba, prof. Alfred Jahn), kde studoval a k dnešku nepřetržitě 34 let působí. „Ani letošní dvacátou výpravu Wrocławské univerzity na Svalbard, jak se Špicberky oficiálně norsky jmenují, si ujít nemohu nechat,“ potvrdil vytrvalý plavec a člověk zvyklý

duben 2006

se o sebe za všech okolností postarat. „Stanici dnes máme kompletně vybavenou až pro deset osob,“ přibližuje exotiku života na 80. stupni zeměpisné šířky. Glaciologická polární stanice Wrocławské univerzity byla vybudována ve vzdálenosti 20 kilometrů od stanice Polské akademie věd v ničím nenarušené arktické přírodě. „Na první pohled to není daleko, ale v členitém terénu to představuje dobrých pět hodin chůze,“ objasnil Pereyma. Od moře (voda v něm má teplotu minus 2o C), které, přestože Špicberky leží za polárním kruhem, většinou nezamrzá, ji dělí asi kilometr a při její rekonstrukci pomohli polským kolegům také čeští speleologové a hydrologové. Nejbližším vrcholem pro výzkum, který v ní polští vědci provádějí, je 4. mezinárodní polární rok 200708, jehož cílem je zkoumání biodiverzivity flóry a fauny. A samozřejmě bude zaměřen rovněž k záchraně stávajících center polárního výzkumu. „Nebudete tomu asi věřit, ale Špicberky mají dokonce svou univerzitu. Studuje na ní asi 350 posluchačů a jedná se o pobočku univerzity v norském Tromsø,“ prozradil dále Pereyma, aby potvrdil, že studijní zájem současných arktických badatelů a jejich nástupců o výzkum na Špicberkách stále roste. Nezatajil v té souvislosti ani skutečnost, že polární stanice Polské akademie věd zažila už také svatbu, když si u monumentálního kříže postaveného přímo u ní dali slib polská stu-

Noviny Slezské univerzity

Špicberky, nebo Svalbard? Souostroví v Severním ledovém oceánu, přibližně v polovině cesty mezi severním pólem a severním pobřežím Norska. Rozloha 62 405 km2. Objeveno Vikingy (první zprávy o něm pocházejí z roku 1194), kteří jim dali název Svalbard – Země studených břehů. Znovuobjeveno Holanďanem Viliamem Barentsem 1596, který mu dal podle špičatých hor jméno Spitzbergen (Zubaté vrcholky). Správu nad ostrovy převzali Norové v roce 1925. Souostroví je z 60 proc. pokryto ledovci či sněžnými pláněmi. Průměrná teplota v létě + 6o C, v zimě minus 14o C. Půlnoční slunce je na obloze od 19. dubna do 23. srpna (bílé noci), polární noc trvá od 26. října do 16. února. Osídleny asi 2 800 obyvateli, zejména Nory, Rusy a Ukrajinci, trvale obývány jsou však pouze tři ostrovy – Spitsbergen, Bjørnøya a Hopen. Hlavní město Longyearbyen.

strana 27

dentka a norský student. „Ale i návštěva polského primase kardinála Juzefa Glemba byla pro nás opravdovým svátkem,“ podělil se Pereyma o vzácné zážitky ze života v místě, kam se z nejbližší civilizace dostane helikoptéra na zavolání asi za hodinu a kde sebemenší necitlivý zásah do přírody zůstává patrný desítky let. Unikátní fotografie zapůjčené na dva březnové týdny Slezské univerzitě do Opavy schraňuje jako oko v hlavě wrocławské univerzitní muzeum. „Polární výzkum má ve Wrocławi letitou tradici, a i když se už v Polsku na něj napojila další univerzitní města, především Warszawa, Kraków a Gdańsk, snažíme se uchovat si určitý primát,“ řekl Pereyma, který v Arktidě poprvé pobýval v roce 1972. Jeho slova nejlépe dokumentuje mapa Svalbardu, do níž jsou natrvalo zaneseny pojmy připomínající vědce z Wrocławi. „Najdete v ní nejen Kosibovo sedlo, ale také Jahnovu horu nebo poloostrov Baranowski. Po posledně jmenovaném polárníkovi je pojmenována též naše stanice. Tím se, myslím, nemůže pochlubit žádná jiná univerzita,“ připomněl Pereyma. Jeho měření, stejně jako dlouhodobé výzkumy jeho kolegů plně potvrzují celosvětové globální oteplování. „Ústup ledovce Werenskiolda je v posledním období mnohem rychlejší, než jsme byli dříve zvyklí. Ročně to bývalo průměrně 25 metrů, od devadesátých let se ústup navýšil na 40 metrů,“ konstatoval závěrem. Ivan Augustin

strana 28

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Slovensko: Za humny svět… Jsou to zhruba tři měsíce, co jsme se vrátily ze studijního pobytu na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici, jenž se uskutečnil v rámci programu Socrates/Erasmus. Z druhého a třetího ročníku bakalářské České literatury jsme se vydaly do světa za dobrodružstvím. Kromě nových zkušeností a trošku jiného pohledu na studium jsme si dovezly plno zážitků a především vzpomínek. Ale jak to všechno začalo? Ani jednu z nás nikdy nenapadlo podniknout takovýto „výjezd“. Myšlenky na výlet z opavského hnízda se začaly objevovat až s nabídkou možnosti vycestovat na jinou univerzitu a strávit tam nějakou dobu. Postupem času nás začalo ovládat rozhodnutí, že jet chceme. Vidina semestru v cizí zemi a mezi novými lidmi byla natolik lákavá, že se v brzké době stala realitou. Po výběrovém pohovoru, který vyšel v náš prospěch, nastalo velké plánování a v září minulého roku „stěhování“ k našim východním sousedům. Po příjezdu do cílové stanice nastalo první rozčarování. Týkalo se organizačních věcí Študentského domova, jak se říkalo internátu. Drobné zmatky s placením, kdy nám nikdo předem nesdělil, že se na místě musí platit na tři měsíce dopředu, nás zaskočily. Problémy nastaly i ve chvíli, kdy jsme se dozvěděly, že každá z nás bude obývat jiný pokoj – přitom jsme spoléhaly na společné ubytování. Toto rozčarování a osobní nespokojenost však netrvaly dlouho. Ihned po částečném zabydlení– zcela se nám zabydlet nepodařilo po celý semestr – nás přivítali budoucí přátelé a díky nim proběhla aklimatace dobře.

Jana Kocourková a Lucie Zemanová (obě v pravém dolním roku) mezi přáteli. Dohromady je dal program Socrates/Erasmus Foto archiv

Ubytování fungovalo na stejném principu jako u nás vysokoškolské koleje. Jediným rozdílem byl typ ubytování. Oproti pokojům, které studenti obývají v Opavě, zde byly k dispozici celé bytové jednotky s vlastním sociálním zařízením. To se nám hned od začátku velice líbilo - imponovalo nám prostředí a hlavně možnost volnosti a samostatnosti. Študentský domov „vyzeral naozaj dobre“ a navíc velkou výhodou byla blízkost Fakulty humanitních věd, již jsme navštěvovaly. Problém s dopravou tudíž v tomto případě nebylo třeba řešit. Jiné to bylo s docházením do centra Banské Bystrice, neboť domov se nacházel na samém konci města, nedaleko něhož se rozprostírala příměstská část zvaná Podlavice. Pěšky cesta trvala sice pouhých 20 minut (navíc z kopce), ovšem po vlastních zkušenostech bychom nedoporučovaly podstupovat ji v průběhu zimy. Město je v tu dobu téměř celé pod sněhem, mnohdy nejezdí ani městská hromadná

doprava. Pokud se však ukáže sluníčko a vy se nebrouzdáte sněhem či nemáčíte nohavice v kalužích, je cesta příjemnou procházkou. A co škola… Systém univerzity byl taktéž velice podobný opavskému, jen zřídkakdy se objevily malé nedostatky. Máme tím na mysli např. nesrovnalosti v rozvrhu či nemožnost sehnání odborné studijní literatury z důvodu velkého množství studentů. Přesto v nás převažovala spokojenost jak s přednáškami, tak s povinnými semináři. Co nám na oboru Slovenský jazyk a literatúra vyhovovalo, bylo, že šlo o studijní program, v rámci něhož jsme si mohly vybrat předměty podle vlastního zájmu. Absolvovaly jsme tedy předměty nikoliv z jednoho ročníku, ale hned ze čtyř – prvního, třetího, čtvrtého, a nechyběly dokonce ani společné návštěvy semináře se studenty pátého ročníku. Právě se spoluprací starších studentů jsme byly nadmíru spokojeny. Překvapení se dostavilo v podobě přátelství a vstřícnosti, snahy pomoci a v pří-

padě a ochoty poskytnout studijní materiály. O dobrých vztazích se však nedalo mluvit u prvního ročníku, jehož studenti, jak se říká, přímo „hrabali na svém písečku“ a v případě žádosti o pomoc raději „nastavili záda“. Mnohdy se tak stalo, že jsme se poměrně důležité informace dozvídaly pozdě. Náladu z „bodu mrazu“ vylepšovali přátelé. Kromě studentů z Ústí nad Labem a Karviné nám volné chvíle vyplňovali Francouz, Polák a dvě sympatické slečny ze Srbska. Mezi námi všemi kolovala vzájemná pomoc, chuť společenské zábavy a dobrodružství. Jelikož Banská Bystrica patří ke kulturním centrům Slovenska, pravidelně jsme vyrážely za poznáním. Jedním z našich krásných výletů byla turistická pouť Nízkými Tatrami. Z Donoval, jednoho z velkých horských lyžařských středisek, jsme se vydaly na okružní cestu přírodou. I přesto, že nás chvílemi smáčel podzimní déšť a pral se s námi ostrý vítr, podařilo se nám zdolat nejeden vrcholek a do cíle jsme došli s 25 kilometry v nohách. Další výpravou se stala vyjížďka po okolí. Zajímaly nás malé bašty, kostely a tvrze v přilehlých vesnicích, z nichž se nám nejvíce líbila prohlídka „Dreveného artikulárného kostola v Hronseku“ a zámku v nedalekém Zvolenu. Samozřejmě jsme nezapomněly na památky Banské Bystrice Památník Slovenského národního povstání, Štátnu operu ad. S přáteli nám bylo dobře, o to horší pak bylo loučení. Dodnes však na kamarády a díky nim příjemně strávený pobyt mimo domov vzpomínáme s úsměvem. Lucie Zemanová Jana Kocourková

Přednášky z dějin moderní slovenské literatury Opačným směrem, z Banské Bystrice do Opavy, přivedl vzdělávací program Socrates/ Erasmus na Filozoficko-přírodovědeckou fakultu (FPF) Slezské univerzity doc. PhDr. Kristínu Krnovou, CSc., proděkanku pro vědeckovýzkumnou činnost a mezinárodní vztahy Fakulty humanitních věd Univerzity Mateja Bela. Ve dnech 3. - 5. dubna tu pro posluchače Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) pronesla pět přednášek na téma Umelecká výnimočnost prozaického naturizmu, Hodnotový register vojnovej prózy, Postmoderna v slovenskej próze,

Avantgardná tvár slovenskej medzivojnovej prózy a Experimentálná próza 60. rokov jako zárodečné štádium postmoderny. V rámci svého pobytu na FPF byla proděkanka Krnová, zabývající se dějinami moderní slovenské literatury, přijata svou opavskou kolegyní, proděkankou pro vědu a zahraniční styky doc. PhDr. Marií Gawreckou, CSc., a hostitelskému pracovišti oplatila pracovní návštěvu, kterou loni na podzim na Univerzitě Mateja Bela vykonala doc. PhDr. Milada Písková, CSc., vedoucí oddělení knihovnictví ÚBK. (re)

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 29

Opavští bohemisté budou tisknout v Polsku V Opavě vznikla před lety ojedinělá tradice – pořádání společných česko-polských literárněvědných konferencí. Od roku 1995 pravidelně v měsíci listopadu vítáme na Slezské univerzitě (SU) kromě českých účastníků především řady polských zájemců, téměř ze všech univerzit v Polsku a z několika dalších redakcí nebo vydavatelství. V prvním roce nesla konference téma Literatura v českém a polském Slezsku, později Pronikání českého a polského jazyka do středověké poezie a písňové tvorby ve Slezsku (1996), Postava sv. Vojtěcha v české a polské literatuře a v umění (1997), Literární věda na prahu XXI. století s podtitulem K metodologii české a polské literární vědy (1998), Romantismus v české a polské literatuře (1999), Současné kontakty české a polské literatury (2000), Česká a polská emigrační literatura (2001), Česká a polská samizdatová literatura (2002), Obraz minulosti v nejnovější české a polské literatuře (2003), Česká a polská poezie po roce 1989 (2004), Divadlo v české a polské literatuře (2005). Na letošní rok je ohlášeno téma Topos „dům“ v české a polské literatuře. Z konferencí vycházely sborníky, posledně vydaný, jehož obálku společně s obálkou sborníku z konference v roce 1997 níže reprodukujeme (obě vytvořil krnovský grafik Svatoslav Böhm), se týkal samizdatové literatury. I když texty dalších sborníků jsou redakčně připraveny, Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty k naší lítosti nedostává v rozpočtu tolik peněz, aby mohl edičně v plné šíři prezentovat svou odbornou činnost. Týká se to také sborníků z pravidelných zářijových česko-slovenských literárněvědných

konferencí pořádaných v rámci festivalu Bezručova Opava, sborníků z knihovnických konferencí i ústavních sborníků dvou řad, lingvistické a literárněvědné. Protože polští účastníci opavských konferencí, jež jsou v kontextu České republiky svým zaměřením ojedinělé, mají zájem, aby tato společná česko-polská aktivita byla široce propagována a využita, došlo po loňském setkání v Opavě ke zvláštnímu vývoji: katovické Wydawnictwo Naukowe Śląsk (nahoře reprodukce obálky posledního katalogu jím vydaných publikací), na jehož činnosti se od samotných počátků v roce 1992 podílejí dvě z partnerských univerzit SU - Uniwersytet Śląski w Katowicach a Akademia Ekonomiczna im. Karola Adamieckiego w Katowicach, se nabídlo, že dosud nevydané tři sborníky z posledních let vytiskne na svůj náklad! Redakčně – jak je obvyklé – jsou připra-

vovány v Opavě, tištěny však budou v Katovicích. Pokud jde o jejich zařazení do distribuční sítě, budou prodávány v Polsku, a to v počtu 130 kusů, v naší republice pak bude k dispozici 120 kusů. Po upřesnění některých technických parametrů, aby počítačové zpracování v Opavě bylo možno adaptovat na technické prostředky v Katovicích, došlo v pátek 3. března na rektorátě SU ke slavnostnímu podpisu těchto dohod, jež byly formulovány v českém i polském jazyce. Za polskou stranu se zúčastnil dr. Tadeusz Sierny, ředitel zmíněného nakladatelství, v jehož bohaté produkci jsou také časopisy Auxilium Sociale (Wsparcie społeczne), Er(r)go (Teoria, Literatura, Kultura), Przegląd Rusycystyczny, Rzeki (kultura, cywilizacja, historia), Regiony Polski, Nowa Biblioteka, Guliwer, Nauczyciel i Szkola, Rosyjska Ruletka a Królestwo Przyrody, a prof. Ewa Kosowska ze Slezské univerzity v Katovicích, za českou stranu rektor prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., proděkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc., a vedoucí Ústavu bohemistiky a knihovnictví doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc. Stejného dne jednali v Opavě o technickém upřesnění společných edičních aktivit redaktoři sborníků PhDr. Libor Martinek, Ph.D., a Mgr. Jan Heczko, za vydavatelství Śląsk zástupce ředitele Mgr. Dariusz Pohl a šéf technické redakce Mgr. Grzegorz Boćek. Tyto pro naši školu velmi příznivé skutečnosti svědčí o dynamizující se spolupráci českých a polských univerzitních pracovišť, což je pro českou Slezskou univerzitu přirozené a navíc slibující do budoucna ještě užší integraci vzájemných záměrů. Jiří Urbanec

strana 30

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Career Days 2006 na fakultě v Karviné Kdo ze studentů karvinské Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity neslyšel o letošních Career Days, pravděpodobně nebyl poslední dva týdny v únoru vůbec v prostorách školy na Univerzitním náměstí. Různorodá propagace od plakátů, letáků až třeba po dveřníky (visačky na kliky) měla jeden společný prvek – kuře. Tento motiv neměl znamenat upozornění studentům na tehdy se blížící Velikonoce, ale na možnost podpořit klubání se jejich vlastní kariéry. Velký dík za to patří Katce Skupieňové, která odvedla skvělou práci a měla si takto možnost vyzkoušet marketing v praxi. Career Days 2006 zaznamenaly rekordní účast ze strany studentů – 1095 návštěvníků celkem ve dvou dnech, tj. nárůst o 18 procent oproti loňskému roku. Co je však důležitější – velmi se zvýšil podíl zúčastněných studentů Slezské univerzity (SU) v Opavě – s 8 procenty se řadí univerzita na čtvrté místo z 18 nejfrekventovanějších vysokých škol. V reálných číslech to znamená několikanásobný nárůst z průměrných 20 – 30 účastníků v posledních letech na cca 90 účastníků z řad studentů SU v letošním roce. Jednalo se především o studenty čtvrtých a pátých ročníků, kteří už se intenzivněji poohlížejí o pracovních příležitostech, ale také o mladší studenty, kteří si tak měli možnost vyzkoušet některé pohovory nanečisto než začne skutečně jít do tuhého. Co stojí za tak velkým zájmem studentů o Career Days, již 14 let pořádaný veletrh pracovních příležitostí pro studenty a absolventy? Je to především zájem získat přehled o trhu práce a také informace o přítomných společnostech. Navíc tento projekt provázejí neustálé inovace – doplnění programu o doprovodné akce,

Ne, tohle není další pokračování oblíbeného seriálu našich babiček. Tímto se chci s těmi, které to zajímá, podělit o zkušenosti mimo školní lavici, které jsem na Obchodně podnikatelské fakultě získala. Je to příběh o tom, jak jsem se z vyjukané prvačky změnila na sebevědomou třeťandu, bez kouzel. Na nové škole každý z nás kouká, aby pochytil co nejvíc informací, takže i na mě hesla jako „přežití prvního ročníku“ či „infoschůzka“ platila jako magnet. No představte si, že studujete v regionu s 20procentní nezaměstnaností, navíc ekonomickou fakultu, kterou ročně opouští desítky takových jako jste vy. Pěkné vyhlídky. A pak vám na jedné takové „infoschůzce“ holčina sotva metr šedesát s rozcuchem na hlavě a věčně se usmívající začne vyprávět, jak chodí firmám nabízet praxi zahraničních praktikantů, a ony se jí pak ptají, jestli by u nich chtěla pracovat. Nevím jak vy, ale já chci být jako ona. O dva týdny později mám už za sebou trénink prezentačních a prodejních schopností, začínám pomalu rozumět „místní kultuře“ a najednou mám na škole plno nových známých. Na první schůzce na firmě se nedám odradit a ejhle, za další tři týdny slavím úspěch. Teď jen najít pro firmu tu správnou osobu. Když za dva měsíce přijíždí můj první človíček ze zahraničí, mám trochu strac, jestli všechno klapne. Ale Katrin je skvělá holka, nedá se jí nic vytknout,

jako např. seznámení s franchisingem, základy koučinku nebo trénink zaměřený na osobní rozvoj a plánování. Se svou nabídkou se také představilo několik MBA škol. Nemalý podíl na účasti mimopražských studentů jistě patří Českým drahám, které umožnily téměř 400 zájemcům zpáteční dopravu účastníkům za velmi výhodnou cenu. Proč se projektu účastní každým rokem větší množství firem? Společnosti tak mají možnost prezentovat nejen sebe, ale především své zaměstnanecké programy a představit se jako potenciální zaměstnavatel. Vždyť každou firmu potěší, když si může vybírat zaměstnance z řad nadějných studentů, kteří navíc neváhají pro své uplatnění na trhu práce udělat něco navíc. O Career Days 2006 by toho mohlo být řečeno určitě ještě velmi mnoho. Bližší informace, stejně jako seznam zúčastněných firem a další faktické informace o tomto ročníku Career Days, lze však najít na internetových stánkách www.careerdays.cz, a tak další slova o jejich průběhu nejsou potřebná. Navíc je mezi námi 90 těch, kteří vše viděli na vlastní oči. Ze strany organizátorů je také nutno dodat, že pořádání takovéto akce nám velkou měrou pomohlo k rozvinutí organizačních, prezentačních i komunikačních dovedností, nemluvě o osobních kontaktech s firmami, kterým jsme se snažili poskytnout to nejlepší zázemí. Rádi se s vámi o své zkušenosti podělíme v kanceláři AIESEC – B 007. Těm, kterým záleží na rozvoji vlastní profesní kariéry, nabídkách velkého množství firem nebo jen na opravdu užitečných informacích z různých odvětví, doporučujeme navštívit server www.tvojekariera.cz. Lucie Kochová

a já mám najednou v Německu kamarádku na celý život. A co teprve ta procvičená angličtina a němčina. Něčemu už rozumím, něco se doučím, tak proč si nevyzkoušet něco zodpovědnějšího. Jsem tak trochu ambiciózní člověk, takže být zodpovědná za určitou oblast činnosti

Tak jde čas... organizace mě baví. Zkušenosti a vědomosti přicházejí s tím, jak se věci dějí, takže teď už jsem to já, kdo ukazuje „těm novým“, jak se co dělá. A sledovat je, jak se zlepšují, je ta nejlepší odměna. Mezitím zkouším i brigády jinde. Vždyť životopis mám dost dobrý a pohovorů se nebojím. Malá slovní přestřelka se slečnou personalistkou a už mám krátkodobou brigádu – marketingový průzkum zahraničního prostředí. To se hodí, zrovna jsme měli marketing ve škole. Další zkušenost a kontakty do vizitkáře. A co teď? Baví mě práce s lidmi a mám i představu, kam je směřovat. Jaké by to asi bylo vést takovou vlastní skupinku 20 lidí? Hmm, management... Kdo nezkusí, nepozná. Trocha štěstí, no i ta argumentace se hodí. Povedlo se. Dostala jsem důvěru lidí, že je mám jeden rok vést, tak teď už se mi opravdu začínají klepat kolena. Studuju moudré knihy, ale nikdo tam

nepíše, jak řešit, když lidé, na které spoléháte, mají problémy ve škole. Nebo když někdo před důležitým setkáním onemocní. Praxe, praxe. Facka a úspěch a zase facka... pořád dokola. A nesmírný pocit zodpovědnosti. Ten podpis na smlouvách je skutečně můj... i na daňovém přiznání... A každý se vás ptá jak a proč. A přesto, nebo právě proto, to pořád jede dál. Čas se nezastaví, lidi nepočkají jen proto, že vám ujel vlak. Usměju se sama pro sebe – ještěže těch dobrých věcí je víc než těch náročných. Vidím kolem sebe lidi, kteří mi věří, že je nezklamu. A najednou je všechno pryč. Ještě rychle stihnout co se dá. A je konec. Ale ne. Je čas jít dál. Je čas uvolnit místo dalším. Hlavně se neztratit v šedi běžných dnů, zůstat v kontaktu a zapojit se, kde se dá. Pořád je co učit sebe i ostatní. Jen nic netrvá věčně. Ale nechtěla bych vrátit čas. Když se podívám na sebe, marně hledám tu vystrašenou prvačku. Mám zkušenosti, lehce zvládám věci, o kterých jsem předtím nevěděla, že jsou možné, mám opravdové přátele po celém světě. Těším se, co přijde dál. Určitě chci jet na praxi do zahraničí. Nebo spíš na dvě – jednu kratší, rozvojovou, abych zase poznala jinou zemi a kulturu, tentokrát pracovně, a druhou delší v odvětví managementu, personalistiky nebo něčem podobném. Hlavně, abych zúročila, co jsem se dosud naučila. Díky, AIESEC. Lucie Kochová

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 31

Aplikace bez hranic v síti OPFNET Ústav informačních technologií (ÚIT) na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné je oddělením, které spravuje služby fakultní počítačové sítě OPFNET, provádí vývoj vlastních informačních i administračních systémů a zajišťuje výuku odborných předmětů. V letošním roce jsme portfolio služeb pro tři tisíce uživatelů rozšířili o několik nových nebo inovovaných: „Files“ pro plný přístup k síťovým a domovským adresářům přes webové rozhraní, „VPN“ pro vzdálené připojení do vnitřní sítě fakulty a „Mail“ pro přístup k elektronické poště webovým rozhraním nebo zabezpečeným protokolem IMAP. Stalo se pravidlem služeb OPFNET, že jsou automaticky dostupné každému studentovi či zaměstnanci pomocí jediného přihlašovacího jména a hesla, díky centrálnímu systému správy identit. V březnu ke službám OPFNET přibyla jedna unikátní - vzdálený přístup k aplikacím centrálně spouštěným z farmy (clusteru) serverů řízených systémem Citrix Presentation Server. Srozumitelněji řečeno, nabízíme uživatelům možnost pracovat s programy, které nemají instalované na svých počítačích. Přístup ke službě „Citrix“ má dvě podoby. První je nově vybudovaná terminálová studovna A501 vybavená tenkými klienty, druhou je webové rozhraní dostupné odkudkoliv z internetu. OTEVŘENÁ STUDOVNA Při tvorbě projektu, který měl čerpat prostředky z Fondu rozvoje vysokých škol, jsme měli jasné dva požadavky: chtěli jsme vyzkoušet technologii tenkých klientů a zároveň jsme potřebovali vybudovat otevřenou studovnu, kam by měli studenti přístup kdykoliv, protože v ní nikdy neprobíhá výuka. Tyto požadavky se ideálně doplňují, takže jsme se rozhodli vybudovat studovnu vybavenou 20 stanicemi formou tenkých klientů. Tenký klient, narozdíl od „běžného“ kancelářského počítače, neobsahuje disky, ventilátory, má na dnešní dobu pomalý procesor a malou paměť. Přesto dokáže uživateli poskytnout plný komfort práce s nejmodernějšími a hardwarově náročnými aplikacemi.

Slouží totiž pouze jako prostředník pro zobrazení okna s aplikací, která je ve skutečnosti spuštěna na serveru a klientovi se přenáší pouze její obraz. Efekt je zřejmý: tenký klient je levný, absolutně tichý, energetické nároky jsou minimální a jeho správa je centralizována na serveru. Když se jeden pokazí, nahradí se jiným bez potřeby jakékoliv konfigurace či přenášení uživatelských dat z pokaženého počítače na nový. Pro použití v terminálové studovně jsme pořídili stanice Neoware a 17“ LCD monitory Hyundai. Stanice mají USB porty pro připojení flash pamětí a audio konektory pro sluchátka i mikrofon. Všechna tato rozhraní jsou dostupná při práci s poskytovanými aplikacemi. Ve službě Citrix, tedy přes web i v otevřené studovně, jsou uživatelům k dispozici jednak základní kancelářské aplikace z balíků OpenOffice.org 2 a Microsoft Office 2003, webové prohlížeče Mozilla Firefox a Opera a dále specializované aplikace, které byly dosud dostupné jen ve vyhrazených učebnách. Mezi takové patří např. program pro statistické analýzy - SPSS nebo nástroj pro projektový management Microsoft Project 2003. SPOUŠTĚNÍ APLIKACÍ PŘES WEBOVÉ STRÁNKY Druhou podobou přístupu ke službě Citrix je práce s aplikacemi prostřednictvím webového rozhraní. V praxi to vypadá tak, že si kterýkoliv uživatel sítě OPFNET otevře webovou stránku http://citrix.opf.slu.cz. Tam se přihlásí svým centrálním jménem

a heslem a systém mu nabídne dostupné aplikace. Mezi nimi jsou právě i speciální aplikace, které by studenti bez služby Citrix nemohli používat jinde než v učebnách fakulty. Takto se ale díky webovému rozhraní připojí přes internet odkudkoliv a mohou školní aplikace využívat třeba pro přípravu diplomových či seminárních prací z pohodlnějšího prostředí domova, práce apod. Příjemnou vlastností moderních terminálových řešení jako je služba Citrix je možnost využívat lokální disky a tiskárny. To znamená, že ačkoliv je aplikace ve skutečnosti spouštěná na vzdáleném serveru, může v ní uživatel pracovat se soubory na svém počítači nebo tisknout na tiskárně připojené ke svému počítači. Služba Citrix je dostupná na všech běžně používaných operačních systémech. Podporovány jsou systémy Windows, Linux (všechny distribuce), Macintosh, PocketPC, UNIX, DOS, webové rozhraní pak umožňuje spustit aplikaci i jako Java applet. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Technické pozadí služby Citrix má svou hardwarovou i softwarovou část. Pro zvládnutí technologie Citrix jsme využili školení oficiálního českého střediska Citrix Authorized Learning Center. Implementaci všech použitých technologií do sítě OPFNET jsme pak provedli vlastními silami. Unikátním prvkem řešení služby OPFNET Citrix je online synchronizace účtů mezi Novell eDirectory (centrálním systémem správy síťových identit univerzity)

a Microsoft Active Directory (systémem správy identit na platformě Windows). Ačkoliv systém Citrix Presentation Server umí ověřovat uživatele systémů Novell přímo, je takovéto řešení omezené a postrádá některé důležité funkce. Proto jsme se rozhodli využít Citrixem (a Windows servery vůbec) preferovanou Active Directory, do níž jsou online synchronizovány všechny uživatelské účty sítě OPFNET z Novell eDirectory, a to včetně uživatelských hesel. Dva ze tří vyhrazených serverů poskytují uživatelům požadované aplikace pomocí systému Citrix Presentation Server 4.0. Třetí server pak provozuje obslužné databázové systémy a systémy k řízení terminálových připojení Citrix Secure Gateway a Citrix Web Interface. Hardware představují blade servery ve společném chassis IBM BladeCenter. Každý server má dva 3,4 GHz CPU Intel Xeon EM64T, 4 GB operační paměti a dva 73 GB SCSI disky zapojené v RAID-1 poli. Užitečnou vlastností použitých blade serverů je neomezená možnost vzdálené správy, kde jsou přes webové rozhraní dostupné všechny potřebné funkce od ovládání zapnutí/vypnutí jednotlivých serverů přes plný přístup ke konzole serveru až po možnost zpřístupnit lokální obraz disku nebo CD mechaniku jako interní CD mechaniku serveru. Terminálová studovna je vybavena stanicemi Neoware e100 s procesory VIA C3 Nehemiah, 128 MB RAM a 17“ LCD monitory Hyundai. Základním operačním systémem těchto stanic je ze sítě zaváděná komerční distribuce Linuxu - NetDesktop od české firmy K-Net. Věříme, že služba Citrix bude užitečným pomocníkem pro studenty i zaměstnance a že si díky ní technologie tenkých klientů najde svou pozici na naší univerzitě. Samozřejmě také nabízíme ostatním součástem univerzity své zkušenosti i pomoc s implementací obdobných technologií. Aktuální informace o službě, návody a diskuze k jejímu provozu najdete na portálu Ústavu informačních technologií http://uit.opf.slu.cz. Lukáš Kubín

strana 32

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Postřehy z italských studií ještě jednou Na konci února skončil můj pětiměsíční studijní pobyt umožněný naplňováním vzdělávacího programu Socrates/Erasmus na italské univerzitě v Salernu. Své první dojmy z něj jsem po necelých dvou měsících pobytu zveřejnil v univerzitních novinách č. 11/2. První měsíc jsem bydlel u kamaráda Giovanniho v Neapoli. Pak jsem se rozhodl přestěhovat blíž k univerzitě a nastěhoval jsem se do Fisciana, vesnice, u níž se nachází kampus univerzity. Tentokrát jsem to měl pouhých několik minut chůze na matematický ústav. Původně jsem chtěl bydlet přímo v Salernu, kde bydlela také většina studentů Erasmu, ovšem cena nabízených pokojů byla příliš vysoká. Nakonec jsem byl ale rád, protože ve Fiscianu jsem bydlel v nádherném starém domě se zahradou spolu se dvěma italskými studenty a později i s mým kolegou Michaelem ze Švýcarska, který byl na začátku prosince přijat na postgraduální studium u profesora Vinogradova. Tím pádem jsem se nemohl příliš často účastnit bujarých “erasmovských” večírků v Salernu, které sice byly výbornou příležitostí pro poznávání jiných národů a kultur, ale rozhodně by neprospěly mému studiu. Co se týče studia, úroveň postgraduálů na matematickém ústavu byla citelně vyšší než na mém domovském ústavu. Především studenti prof. Vinogradova jsou na skutečně světové úrovni. Přispívají k tomu jeho vysoké požadavky na studenty, ale také spousta času a energie, kterou jim věnuje. U bakalářských a magisterských studentů je to již o něco horší. U studentů přírodních věd mi přišla úroveň srovnatelná s tou naší. Ovšem polští studenti sociologie byli překvapeni minimálními požadavky na jejich znalosti a zkoušky jim připadaly zcela směšné. Také dva studenti ekonomie z Holandska byli zvyklí na daleko tvrdší podmínky ze své alma mater. Naopak, studenti ze Španělska a Francie byli celkem spokojeni. Můj spolubydlící byl

studentem farmacie, což je jeden z nejtěžších oborů na českých univerzitách. On to s učením ale nijak nepřeháněl. Objem učiva z matematiky, fyziky, chemie a biologie mi přišla spíš jako na našich gymnáziích. Obzvláště mě pobavilo jeho úspěšné vykonaní zkoušky z angličtiny, aniž by byl schopen říci jedinou souvislou větu v daném jazyce. Nejspíš za to může i snaha italského ministerstva školství prudce zvýšit počet lidí s vysokoškolským vzděláním, a to především na jihu země. Zcela jinak to bylo se školní jídelnou menzou. Italové si na jídlo prostě potrpí. Velice rychle jsem si zvykl na každodenní těstoviny, které slouží jako první chod místo naší polívky. Největším kulinářským zážitkem byly pro mě ryby a různé mořské potvůrky - frutti di mare. Ale také jiné druhy masa byly pro mě požitkem díky hojně užívaným čerstvým bylinkám ke kořenění. Bohatá nabídka byla i pro vegeteriány, kterou jsem ale já masožrout nikdy nevyužil.Jídlo je nejdůležitější součástí společenského života. Ačkoliv mají Italové rádi dobré víno, pijí ho pouze k jídlu. Na jedné z předešlých letních škol mě kolegové vzali na vesnickou zábavu - festu, kde bylo k podávanému jídlu víno zdarma. Všichni si odnášeli od stánků s občerstvením plné tácky jídla a jeden kelímek vína, pouze já jsem si odnášel plný tácek kelímků s vínem a jeden talířek s jídlem. Celé pondělní dopoledne se byli schopni mí kolegové na ústavu bavit o tom, co kdo jedl na víkendových parties. Z uvedeného plyne, že alkoholismus je v Itálii téměř neznámým pojemem. Také s konopím mělo zkušenosti jenom minimum mých kolegů, ale zato rozlučkový večírek pořádaný v našem domě si všichni patričně užili. Musím podotknout, že v téhle oblasti byli mimořádně aktivní studenti Erasmu ze Španělska. Svůj volný čas jsem nejraději trávil v okolitých horách. Hned za Fiscianem se nacházely

dva kopce vyšší než Praděd. Na jejich úpatí jsou olivové háje, výše pak zahrady s jedlými kaštany. Nahoře jsou smíšené lesy nebo pláně s travinami a ostnatými keři (ty nejvíce poznamenaly mé oblečení), na kterých se pásly krávy. Dle exkrementů jsem mohl usoudit, jak zdatné horolezkyně to jsou. Výstup mi dal vždy pořádně zabrat. Stoupal jsem vlastně téměř od hladiny moře a některé úseky byly hodně strmé. Nezapomenutelný zážitek mně a Michaelovi pžipravil náš pan domácí, když nám jedno nádherné sobotní dopoledne navrhl, abychom vyrazili na společný výlet. Když jsme mu pak pomáhali nakládat do auta horolezecké náčiní, došlo nám, že to nebude jen tak obyčejná procházka. Vzal nás na lezecké stěny přímo nad Salernem, ze kterých byl krásný pohled na moře i okolité pohoří. Ačkoliv je mu 65 let, tiše jsme mu museli závidět jeho fyzickou zdatnost a hbitost. Trochu zklamáním byly pro mě italské dráhy. Ve zpoždení vlaků se vyrovnaly Českým drahám. Největší problém byl na úseku mezi Neapolí a Římem. Tahle trať nebyla dimenzována pro vysokorychlostní vlaky a v poslední době na ní docházelo k mnoha problémům. Letos se zprovoznila nová trať, po níž mohou jezdit vlaky rychlostí až 250 km/h a cesta z Říma do Neapole trvá pouhých 55 minut. Přes zpoždění vlaků jsou v nich poskytované služby na daleko vyšší úrovni než u nás. Na závěr jsem docela litoval, že jsem si zvolil pobyt jenom na jeden semestr. Nicméně i tak mi dal hodně v silně motivujícím prostředí mezi kolegy, zabývajícími se stejnou problematikou. Složil jsem dvě zkoušky a nyní mohu pokračovat v započaté práci na Matematickém ústavu Slezské univerzity v Opavě. Přínos pobytu byl všestranný, a proto chci doporučit všem, aby využili možností, které Socrates/Erasmus nabízí. Stojí to za to. Peter Sebestyén PS: Více fotografií naleznete na http://homepages.math.slu.cz/PeterSebestyen

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 33

Fotograf Miroslav Myška šedesátníkem

Mezi pedagogy Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě působí velmi nenápadně, o to obdivuhodnější je skutečnost, že patří k přímým „pamětníkům“ prvních krůčků tohoto uměleckého univerzitního pracoviště a od roku 1990 mu zůstává věrný. Jeho posluchače zasvěcuje do základních principů osvětlování, práce s velkoformátovým přístrojem a elektronickými blesky a užité fotografie jako takové. Cizí mu však není ani fotografie skla nebo výuka ateliérových cvičení. Miro Myška má co předávat – vždyť už dříve působil na Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů, kde se věnoval zvláště reportážní a dokumentární fotografii, a další zkušenosti má i z vedení seminářů na Fakultě výtvarného umění a Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně. „Ani se to nechce zdát, kolik let bych v rubrice praxe musel přiznat,“ říká Myška, ale hned se vrací k ITF a posunu, kterým za dobu své existence prošel. „První bakaláři by byli překvapeni dnešním kvantem učiva. Logicky, vývoj nezastavíte, obor se rozšiřuje a je na vzestupu, je tu nový fenomén digitální fotografie, mnohem větší důraz se klade na znalost dějin umění. Obecně bych tuto tendenci charakterizoval jako neustálé prohlubování výuky jednotlivých předmětů, přičemž pro ITF je nejlepší vizitkou, že ani v náznacích nezaznamenávám nějakou stagnaci,“ konstatuje na adresu svého působiště. Brněnský rodák, který si 3. května připomene šedesátku, není jinak příliš výřečný, ale od prvního kontaktu s ním člověk cítí, kolik toho prošel, a co vysloví, jak jste už bezpochyby z předcházejících vět poznali, to opravdu „sedí“. Jeho názory jsou tedy

ctěny nejen proto, že v pedagogickém týmu ITF patří k nejstarším. „V loňském roce s výukou skončil Milan Borovička, Miroslav Bílek už bohužel zemřel, a tak jsem po olomouckém Miloslavu Stiborovi hned druhým nestorem, pokud ovšem nepočítám nezdolného Vojtěcha Bartka,“ usmívá se Myška a ví, že letos totéž jubileum čeká i na Jindřicha Štreita. Čím Miro Myška naplňuje dny kolem něj? Na duben připravoval výstavu kubánských portrétů do Ratiškovic u Hodonína na moravsko-slovenském pomezí, v září ho pak čeká retrospektivní prezentace v Brně. Původní profesí ruční sazeč absolvoval po pětileté práci v tiskárně (dnes se mu ta zkušenost hodí při tvorbě grafických úprav) v rodném městě obor fotografie na Střední uměleckoprůmyslové škole, v první polo-

vině sedmdesátých let byl členem skupiny Max, později Klubu brněnských fotografů Fomaton, dalšího klubu Jeune Camera International (Lucembursko) a zakládajícím členem skupiny Setkání. Nestál tedy nikdy stranou a rád si připomíná blízkost osobností Arnošta Goldflama, Františka Kocourka či K. O. Hrubého, jemuž, stejně jako Vilému Reichmannovi, uspořádal několik výstav v našich největších kulturních centrech. K. O. Hrubý, zakladatelská a pro jeho následovníky nezapomenutelná postava výuky fotografie u nás, člověk renesančního obzoru, byl také tím, kdo ho pro spolupráci s ITF získal. „Ptáte-li se, co mě jako fotografa nejvíce zajímá, odpověď je snadná. Člověk. Ať už portrét, akt nebo člověk zasazený do prostředí. V minulosti jsem se věnoval dokumentární fotografii, architektuře a také krajině. U té mě pak v poslední době zaujala podoba nabízející se manipulací na počítači z aktů. Teď většinu času trávím s digitální fotografií,“ potvrzuje Myška, spoluautor Velké knihy digitální fotografie, pracující už také na publikaci Světlo ve fotografii. „Rád bych ještě více pracoval s manipulovanou fotografií a zkoumal možnosti surrealismu v digitálním prostředí. Samozřejmě mě neopouštějí myšlenky na surrealisticky viděný ženský akt. Surrealismus se totiž zatím v digitální fotografii moc neprojevil, a to platí též na adresu koláží a montáží. To je v mých očích dosud pole takřka neorané,“ odhaluje příští tvůrčí plány a závěrem vypočítává některá jména mladších kolegů, která pro českou fotografii objevil ITF. „Mám z nich radost a jen namátkou bych uvedl Evžena Sobka, Ditu Pepe, Igora Šefra nebo Irenu Armutidisovou,“ loučí se Myška. Ivan Augustin

strana 34

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Toruń: Koperníkovo město na Visle

V zimním semestru tohoto akademického roku se nám naskytla možnost strávit několik měsíců v jednom z nejmalebnějších polských měst na Univerzitě Mikuláše Koperníka a rádi bychom se s vámi podělili o naše dojmy a zážitky. Nejdříve je namístě se představit. Do Toruně vycestovali tři studenti z Ústavu historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, Eva Lebdušková, Barbora Račková ze 3. ročníku historie-muzeologie, a Ivan Berger z 5. ročníku téhož oboru. Stipendijní pobyt nám umožnil náš ústav, který v předchozím roce podepsal v rámci programu Socrates/ Erasmus bilaterální smlouvu s Instytutem Muzealnictwa i Zabytkoznawstwa, který sídlí na Wydzialu Sztuk Pięknych Uniwersytetu Mikołaja Kopernika. Nemá cenu zastírat, že zájem z řad českých studentů byl totožný s počtem vypsaných míst. I přesto proběhl na tato místa konkurz a zájemci byli uspokojeni. Každý z nás tří chtěl na Koperníkovu univerzitu z jiných důvodů. Barboru lákalo především blízké kulturní prostředí, protože žije blízko polských hranic a mezi jejími předky se objevují Poláci. Eva chtěla poznat nové studentské prostředí. Ivan znal situaci v Toruni před odjezdem asi nejlépe, jelikož udržoval přátelské kontakty se studenty toruňského muzealnictwa. Měl totiž možnost se s nimi dvakrát setkat na studentských konferencích v Krnově a polském Malborku. Všechny dohromady pojila touha poznat toruňský model „muzeologie“ zblízka a také se naučit polsky. Po jazykové stránce byla nejlépe vybavena Barbora, protože s polštinou vyrůstala v blízkém kontaktu a navíc své dovednosti zdokonalila na měsíčním intenzivním

kurzu, který se v září konal právě v Toruni. Lze jej doporučit všem zájemcům o studium v Polsku. Výuka probíhala denně od půl deváté do čtrnácté a byla členěna do třech skupin podle znalostí. Studující byl seznámen s gramatikou a procvičoval si ústní i písemný projev. V ceně kurzu, který kromě stravovaní platí Národní agentura Socrates, bylo i seznámení s polskou realitou prostřednictvím přednášek z různých oborů, návštěvy divadel, muzeí a pořádání výletů. Ani ostatní dva studenti, jež neabsolvovali intenzivní kurz, se do polštiny „dostali“ velmi rychle. Bylo to především díky jazykové blízkosti s češtinou a také jednoduchým faktem, že veškeré přednášky kromě jedné se odehrávali v jazyku našich severních sousedů. Na tomto místě se sluší také napsat několik slov o hostitelské univerzitě. Univerzita Mikuláše Koperníka se profiluje jako jedna z větších polských univerzit, což dokazuje i 42 tis. studentů na 14 fakultách a mimo jiné také to, že se v listopadu 2005 spojila s další univerzitou sídlící v nedaleké Bydgoszczy. Ochrana památek a kulturního dědictví má na této 60 let staré instituci dlouhou tradici, i když je odlišná od tradice českých zemí. Toruń svými více než 200 tis. obyvateli je na polské poměry malé město, ale její historický a kulturní význam je dostatečně znám. Ne náhodou je historické centrum města zapsáno na listině světového kulturního dědictví UNESCO a spolu s Poznaní patří mezi pouhá dvě polská města, v nichž můžete obdivovat originální zástavbu, nezničenou tragickým koncem druhé světové války. Mezi jeden z hlavních symbolů města patří anděl, jehož má město ve znaku, možná i zásluhou toho, že město na Visle bylo založeno Řádem německých rytířů. Tento anděl drží v ruce klíč od brány - původní význam slova Toruń. Dalším poznávacím znakem města je jeho nejslavnější rodák, astronom Mikuláš Koperník. Těžko Toruňanům vyčítat, že jeho jméno je zde nejskloňovanějším slovem a kromě univerzity ho nese i nepřeberné množství institucí a výrobků. Na hrdosti obyvatel města nezmění nic ani to, že podle slov jedné historičky uměl Koperník polsky patrně jen pozdravit a po-

děkovat. Ono samo město bylo „pořádně“ polské až po roce 1945. Asi druhým v pořadí co do užívanosti je jméno zesnulého papeže Jana Pavla II., ale tento fenomén se dá vztáhnout na celé Polsko. Ale zpět k našemu stipendijnímu pobytu. Nejprve musíme vyzdvihnout perfektní organizaci a péči o zahraniční studenty ze strany Kanceláře mezinárodních programů. V Toruni si zahraničních studentů váží, nejen proto, že ročně navštěvuje kurzy 70 studentů z jiných zemí Evropské unie, kdežto toruňských studentů vyjíždí za hranice pravidelně kolem 900. V zimním semestru se nás sešlo 35 a už před příjezdem byl každému z nás svěřen „mentor“. To je dobrovolně přihlášený polský student, který má za úkol zahraničním studentům usnadnit první týdny a překonat polskou byrokracii, ale pomáhá také při nepředvídatelných okamžicích, jako jsou zranění, krádež apod. Je pravda, že „kvalita“ mentorů se liší případ od případu, někteří studenti svého strážného anděla viděli jen dvakrát za celou dobu pobytu, jiní, především španělští kolegové, se s nimi více než spřátelili. Naši mentoři patřili do toho průměru a rekrutovali se buď z řad kolegů z oboru, nebo studentů bohemistiky. Jak víme přímo od studentů českého jazyka a literatury v Toruni, čeština tam momentálně trpí nedostatkem kvalifikovaných pedagogů, nemluvě o tom, že nemají žádného českého lektora. První týden, tzv. orientační, byl ve znamení každodenní návštěvy kurzu polského jazyka a poznávání města, jeho historie a současnosti, polské kuchyně. Následovala prezentace univerzity a studentské organizace a také společenské akce na „utužování mezinárodních vztahů“ jak se mezi Socra-

duben 2006

tes-studenty vžilo označení pro párty. A to nejlepší nakonec! Za účast na všech těchto příjemných akcích jsme si mohli na konci pobytu připsat dva ECTS kredity. Ani po prvním týdnu jsme neztratili kontakt s Kanceláří mezinárodních programů, ta pro nás po celou dobu pořádala kurzy polštiny, kdy jsme byli rozděleni do skupin a měli možnost učit se polsky dvakrát týdně. Další co bylo připraveno speciálně pro zahraniční studenty, byla přednáška s názvem Poland in East Central Europe. Past and Present. Každý týden jsme absolvovali blok tří hodinových přednášek v angličtině na různá témata. Pedagogové z několika fakult se nám snažili přiblížit polskou historii, kulturu, myšlení Poláků i současnou situaci ve společnosti. Postupně jsme se dozvídali o dělení Polska o židovské problematice, geografii, polském dramatu, nositelích Nobelových cen z řad básníků, hospodářské transformaci v 90. letech, Solidaritě v 80. letech, současném politickém systému, problému zemědělců v EU a o dalších tématech. Kromě zmiňované kanceláře a mentorů o nás pečovala ještě studentská organizace ESN (Erasmus Student Network), která organizovala několikadenní výlety do polských měst a různé společenské akce jako Andrzejki, Mikołajki, vánoční besídku, Euro Dinner aj. Popravdě se ale musíme přiznat, že nám tato organizace nepřirostla k srdci a všichni Socrates-studenti svorně bojkotovali především předražené výlety a cestovali po Polsku na vlastní pěst. Pobyt v Toruni ale nebyl jen zábava, ale také studium, kvůli němuž jsme přijeli. Hned na úvod musíme zdůraznit, že ač měla naše univerzita podepsánu smlouvu jen s Fakultou krásných umění, především díky ochotě Dr. Nieuważného jsme mohli navštěvovat kurzy také na Fakultě historických věd, a tak jsme si mohli splnit předměty, které jsme si pro tento akademický rok zapsali také v historické části

Noviny Slezské univerzity

Ivan Berger před muzeem Mikuláše Koperníka, vlevo pomník Mikuláše Koperníka na Staroměstském náměstí, vpravo Colegium Maius – nejkrásnější budova toruňské univerzity Foto archiv

našeho oboru. Je pravda, že organizace obou fakult se lišila. Bylo to pravděpodobně dáno jistou bezstarostností umělecky zaměřených pedagogů Fakulty krásných umění. Co se týče úrovně a kvality výuky, lišila se kurz od kurzu, ale nejvíce nás asi překvapil odlišný přístup ke konzervování a restaurování, který se v Polsku uplatňuje. Restaurátoři se totiž snaží spíše uvést předměty do podoby, který podle nich nejvíce odpovídá okamžiku, kdy vyšel z rukou autora. Naše praxe je odlišná. Preferujeme historii předmětu i se stopami užívání a snažíme se zasahovat co nejméně do podstaty artefaktu. Komplexně ale hodnotíme navštěvované kurzy pozitivně, setkali jsme se s jinými názory a seznámili s odborníky ve svých oblastech zájmu. Ubytováni jsme byli na kolejích, téměř všichni studenti se zahraničí na jednom místě. To se pozitivně odrazilo na vztazích mezi námi. Vytvořila se zde velmi silná přátelství, která nerespektovala ani hranice náboženství. Jedinou nevýhodou našeho bydlení s tím nejlepším vybavením, jaké mohla hostující univerzita nabídnout, bylo to, že jsme žili v jedné budově s pedagogy, kteří zde přespávali při hostování, a také s mladými rodinami s dětmi. Několikrát

Vánoční atmosféra v Toruni, jak ji prožily Eva Lebdušková a Barbora Račková Foto archiv

strana 35

jsme se s nimi dostali do konfliktu kvůli hluku. Možná by se situace zlepšila, kdyby zahraniční studenty umístili mezi běžné studenty. Kvalitu univerzitního stravování bohužel nemůžeme posoudit, protože jsme se kolektivně nestravovali. Vařili jsme si sami, jelikož se Poláci nechali slyšet, že po reformě dotací na stravování se studentům vyplatí raději vařit si na kolejích s občasnou návštěvou restaurací a tak jsme to také praktikovali my. Po finanční stránce 190 € na měsíc s desetiprocentním navýšením od fakulty ve formě mimořádného stipendia pokrylo základní životní náklady a mezi národy jsme se řadili na střední příčky. Pokud si ale chtěl student vyzkoušet kvalitu polského piva nebo více cestovat, musel sáhnout hlouběji do své kapsy. Když máme charakterizovat obyvatele Polska, s nimiž jsme se dostali do styku, není to vůbec snadné. Svým slovanským původem jsou nám blízcí, ale existuje také řada věcí, které nás odlišují. Například polský nacionalismus nebo některé etické hodnoty nám přijdou zvláštní, ale souvisí to patrně s jiným historickým vývojem i silnějším katolicismem. Obecně se však dá říci, že mladí lidé, kteří poznali studenty z jiných zemí a odlišné prostředí než polské, nám rozuměli nejvíce. Na závěr už jen zbývá říct, že kromě několika set fotografií, pár adres a mezinárodních receptů, láhve polské Żubrówky a toruňských perníků jsme si s sebou přivezli obrovské množství zážitků a zkušeností, které určitě v budoucnosti zužitkujeme. Doporučujeme proto, aby všichni, kdo mají možnost, vycestovali na zahraniční stáže. Stojí to za to! A pokud si vyberete jako své město Toruń, určitě nebudete litovat. Proto také vítáme snahu naší fakulty rozšířit bilaterální smlouvy i na další fakulty Koperníkovy univerzity. Eva Lebdušková Barbora Račková Ivan Berger

strana 36

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Výstava Repoetitorium už skončila

Výstava knihy poesie a typografie Repoetitorium autorů Přemysla Ruta, Otakara Karlase a Karla Čapka sice již v pátek 21. dubna skončila, vracíme se však ještě k její vernisáži, která se ve čtvrtek 2. března stala skutečnou událostí opavského kulturního života. Plejádou v Památníku Petra Bezruče přítomných osobností i atmosférou setkání vytvořenou všemi, kdo přišli. Z autorů chyběl pouze typograf Karel Čapek, jemuž v Praze doslova před nosem ujel vlak, mezi oficiálními hosty ale nechyběli ředitel Slezského zemského muzea PhDr. Jaromír Kalus, rektor Slezské univerzity (SU) prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., ani náměstek primátora doc. RNDr. Ing. Jan Mrázek, CSc. SU dále zastupovali vedoucí Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké

fakulty doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., a celá řada pedagogů Institutu tvůrčí fotografie a kolegů jednoho z autorů Repoetitoria, doc. O. Karlase - prof. PhDr. Vladimír Birgus, Mgr. Jiří Siostrzonek, doc. Jindřich Štreit, doc. Aleš Kuneš, PaedDr. Miloslav Stibor, RNDr. Petr Velkoborský, CSc., Mgr. Václav Podesát, Miroslav Myška, Vojtěch Bartek... A to si nejsem vůbec jist, jestli jsem na někoho nezapomněl. Vernisáž se zkrátka vydařila, stejně jako v minulosti již nejednou osvědčená spolupráce Slezského zemského muzea se Slezskou univerzitou. Symbolizoval ji i tentokrát PhDr. Vladimír Pfeffer (viz snímek vlevo dole), působící v obou těchto institucích. Druhá z nich si výstavou poprvé oficiálně připomněla letošní 15. jubileum své existence. (ian)

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 37

Vydala Slezská univerzita, ISBN 80-7248-350-1

strana 38

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Z edičních aktivit odborných pracovníků

■ Před nedávnem vyšly péčí Slezské univerzity v Opavě coby vydavatele skripta pracovníka Ústavu informatiky její Filozoficko-přírodovědecké fakulty RNDr. Dušana Kajzara, PhD. Na tom by nebylo nic neobvyklé. Příprava dobré studijní literatury (učebnic, nebo třeba jenom skript) pro studenty by mohlo (a kdoví, jestli by nemělo?) patřit alespoň k morálním povinnostem sebedbalejších učitelů. Výjimečností skript, o kterých se zmiňuji, tedy není jejich existence. Výjimečná jsou hlavně tím, že představují již třetí díl série skript Tvorba informačních systémů. Série, která postupně, srozumitelně a precizně přibližuje studentům informatiky oblast, která snad nejvýznamněji poznamenala charakter naší společnosti, opatřované obvykle a ne nezaslouženě adjektivem informatická. Po uvedení do základních přístupů ke tvorbě informačních systémů v I. díle z roku 2003, který napsal Dušan Kajzar se svým kolegou z bratislavské Ekonomické univerzity Ivanem Poláškem, a seznámení čtenářů s procesem jejich vývoje (ve II. díle z roku 2005), se tentokrát soustředil na problematiku managementu vývoje a provozu informačních systémů, což naznačil v podtitulu III. dílu. Všechny tři díly skript jsou napsány primárně pro studenty vyšších ročníků studia informatiky a výpočetní techniky na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity. Nabízejí však kvalitní, o autorův spolehlivý teoretický přehled a o jeho hluboké praktické zkušenosti významně se opírající, přitažlivou studijní četbu pro všechny informatiky. Nejen pro ty, kteří se chtějí seznámit s tím, za jakých aplikačních podmínek jaké informační systémy vytvářet a jak při tom metodicky postupovat, nýbrž, díky třetímu dílu, i pro

ty, jejichž ambice sahají k manažerskému zvládnutí procesů tvorby a provozování informačních systémů. Jozef Kelemen ■ Ediční plán ekonomických publikací nakladatelství C. H. Beck pro studium a praxi zahrnuje v letošním roce vydání učebnice autorů Stanislav Polouček a kol. pod názvem Bankovnictví. Kniha, v níž je text rozdělen do 14 základních kapitol, přinese ucelený pohled na problematiku bankovnictví. Text je doplněn řadou aktuálních statistických údajů, grafů a tabulek. Učebnice Bankovnictví je určena především studentům vysokých škol, ale neměla by chybět ani v knihovně pracovníků z praxe, kteří působí v bankovním sektoru. (woj) ■ Nakladatelství Grada připravuje vydání publikace Michaely Roubíčkové z Katedry financí OPF Akciové společnosti – správa a dividendová politika. Financování a řízení těchto společností je v ní vysvětleno s důrazem na dividendovou politiku a rozdělení výsledku hospodaření jako součásti finanční politiky. (woj) ■ Na sklonku roku 2005 vydal Obecní úřad v Milostovicích publikaci o své obci nazvanou Milostovice včera a dnes. Přírodní a zeměpisné poměry Milostovic v ní popsali Jan Zapletal a Milan Kubačka. Autorkou převážné většiny textu je však doc. PhDr. Milada Písková, CSc., vedoucí oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, která zpracovala společensko-kulturní historii obce od nejstarších dokladů o osídlení až po její současnost, včetně výčtu faktografických a statistických údajů o obci uvedených formou příloh. Grafickou a výtvarnou úpravu knihy o zhruba 110 stranách a technickou redakci provedla Jana Krejčová. Publikace je doplněna bohatou obrazovou dokumentací. Jan Chaluš ■ Pozornost všem úskalím, která vyplývají s nesprávného použití výkazů a finančních ukazatelů v praxi, věnuje připravovaná publikace Petry Růčkové z Katedry financí OPF Finanční analýza, k jejímuž vydání se chystá pražské nakladatelství Grada. Využitím dostupného softwaru jsou na příkladu řešeny jednotlivé metody. (woj) ■ V rámci řešení projektu Grantové agentury Akademie věd České republiky A9189301 Žánrové metamorfózy v středoevropských souvislostech vydala Slezská univerzita (SU) v Opavě v tiskárně MAJ v Háji ve Slezsku v roce 2005 druhý svazek publikace Žánrové metamorfózy v středoevropském kontextu Libora Pavery a kolektivu pod titulem Stabilita a labilita žánrů. Pod tímto názvem se na rektorátu SU v závěru září loňského roku uskutečnil mezinárodní workshop za účasti více než

tří desítek českých, slovenských, polských, maďarských, ruských a ukrajinských literárních badatelů. Jejich vystoupení obsáhlá publikace, kterou lektorovali prof. dr hab. Włodzimierz Wójcik a prof. PhDr. Slavomír Wollman, DrSc., shrnuje. (re) ■ Mlhoviny diskursu, jejichž autorem je polský literární teoretik Wojciech Kalaga, působící na Katedře teorie literatury a anglické literatury Slezské univerzity v Katovicích, vycházejí z pragmatického pojetí znaku Charlese Sanderse Peirce. Druhým zdrojem je filozofie Martina Heideggera. Autor se snaží obě tyto velké a odlišné interpretace spojit, přitom dochází k vlastnímu, originálnímu a vysoce promyšlenému pojetí interpretace. Přichází s komplexní a široce založenou typologií pojmu „text“. Projevuje nevšední rozhled po současné (poststrukturalistické) teorii literatury, ale současně dokáže svým přístupem zhodnotit mnohé z toho, co poststrukturalismu předcházelo. Ve svém nejobecnějším plánu se Kalagova kniha dotýká takových problémů, jako je povaha skutečnosti, s níž se setkáváme a do níž vstupujeme, a vztah mezi světem aktuálním a potenciálním. Jako jeden z prvních zhodnotil obsah a úroveň překladu Kalagovy knihy, o nějž se zasloužil PhDr. Libor Martinek, Ph.D., z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, významný český literární vědec prof. PhDr. Aleš Haman, DrSc. „Mlhoviny diskursu jsou nejen zajímavé svým obsahem, nýbrž i je to příklad poctivé překladatelské práce. Autor knihy může být potěšen, že našel tak vnímavého tlumočníka,“ napsal. Titul letos vydalo jako 13. svazek své Teoretické knihovny brněnské nakladatelství Host. (lm)

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 39

Bezručův památník a Slezská univerzita

Když opavští Češi v září 1937 odhalovali v Ostrožné ulici číslo 47 pamětní desku na rodném domě básníka Slezských písní, kde tehdy byl v přízemí nápis Vinárna a snídárna, netušili, že přesně za rok bude tato deska překryta vlajkou s hákovým křížem a že z jara 1945 celý dům skončí v troskách. Po válce na tomto místě až do roku 1956 zbyla jen tráva, jako ostatně po válečné zkáze dlouho i na mnoha jiných místech v Opavě – když jsem přišel do tohoto města v roce 1961 jako vedoucí Památníku Petra Bezruče, též místo domů v ulici Mezi trhy rostla jen tráva, stejně tak na levé i pravé straně Horního náměstí a na celé půlce náměstí Dolního. K osmdesátinám Bezručovým se na místě neexistujícího rodného domu, v němž v letech 1866-73 žil a pracoval jeho otec Antonín Vašek, objevila nová pamětní deska, jež byla upevněna na nízké cihlové zídce, a koldokola stále na tomto zbořeništi zůstala jen tráva. Nicméně při Matici opavské pracoval již specifický odbor nazvaný Společnost Petra Bezruče a ten si vytkl za cíl vybudovat Bezručovo muzeum. Po roce 1948 za všeobecné politické reglementace zanedlouho Společnost Petra Bezruče zanikla, ovšem za moudrého vedení ředitele Slezského studijního ústavu dr. Bohumila Sobotíka začalo v tomto ústavu pracovat oddělení Petra Bezruče (vedl je dr. Drahomír Šajtar) a jeho činnost vyústila 5. května 1956 v otevření Památníku Petra Bezruče, v novostavbě na místě původního rodného domu,

nyní s číslem 35, jak bylo stanoveno po novém přečíslování Ostrožné ulice (snímky nahoře zachycují část původní expozice). Tato instituce pak za dva roky ze sestavy Slezského studijního ústavu přešla do svazku Slezského muzea a kromě expozice pro návštěvníky se tam postupně začal tvořit také literární archiv, nejprve jen s tematikou bezručovskou, později jako oblastní literární archiv pro Slezsko a Ostravsko, nyní už téměř se stovkou písemných pozůstalostí dalších literátů. 17. listopad 1989 umožnil v Opavě usilovat o založení Slezské univerzity, tentokrát – po éře 1945-48 a po iniciativách za Pražského jara 1968-69 – potřetí již se zdarem. Při počátečních jednáních se počítalo, že Památník Petra Bezruče se stane součástí Slezské univerzity, stejně tak i Slezská vědecká knihovna na Nádražním okruhu. I když k tomu nedošlo, vazby literární výuky a odborné základny Památníku Petra Bezruče (knihovna a archiv) jsou dosti úzké. Do studovny tam chodí vysokoškolští posluchači Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty, někteří čerpají z knihovního fondu, jiní využívají literárních archiválií pro přípravu svých diplomových prací. A jsou jim blízké i nabídky výstav a pořadů pro veřejnost, což se odehrává v krásných prostorách rekonstruovaných ke stému výročí narození Petra Bezruče v roce 1967. Lze si jen přát, aby Památník Petra Bezruče i v dalších letech prospíval též v zájmu studentů a pracovníků Slezské univerzity. Jiří Urbanec

strana 40

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Opavský Majáles nabídne hudbu i divadla Už v posledních dubnových dnech vypukne v Opavě tradiční studentský Majáles. Kvůli studentskému volnu v prvním květnovém týdnu pak bude majálesový program rozdělen na dvě od sebe skoro dva týdny vzdálené části. Oblíbený průvod masek tentokrát v duchu filmových postav vyjde jako obvykle z Ptačího vrchu v sadech Svobody ve čtvrtek 27. dubna v 15.30 hodin. Po své cestě přes Ostrožnou ulici na Horní náměstí, kde budou předány „filmové ceny Oscar za nejlepší umělecký počin“, se odebere přímo na místo konání Majálesového bigbítu, kterým se letos stane areál Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity na Hradecké ulici. Hudební produkce začne už kolem 17. hodiny, postupně se pod širým nebem představí bubenický orchestr Ivo Samiece BORIS, kapely Jednoduše, La Papoo, Polemic (Slovensko), Kofe-in a Weget. Přestože akce se jmenuje Bigbít, ponese se letos převážně v tanečnějším rytmu (funky, ska apod.). Program na hlavním pódium skončí o půlnoci, nicméně tímto majálesová zábava neskončí. V klubu Jam bude přichystána afterparty od tvůrců pravidelných Jamových střed a v klubu Mrkev na Dolním náměstí se bude tančit v rytmech psychedelic trance, drum’n’base atp. Druhá část Majálesu bude patřit divadlům. Už v loňském roce se nám podařilo propojit vystoupení studentských divadelní spolků s celorepublikovou přehlídkou alternativního divadla Velká inventura iniciovanou sdružením Nová síť a pražským divadlem Alfred ve dvoře. Nejinak tomu bude letos. Vše se odehraje v prostorách opavského Loutkového divadla v úterý 9. a ve středu 10. května. Úterní program bude patřit obnovenému ryze mužskému souboru Božena, který se pod režijním vedením Martina Knitla představí s premiérou hry Sůl nad zlato po třinácti letech, a představení Mad cup of tea z projektu Nová síť.

PROGRAM OPAVSKÉHO MAJÁLESU

čtvrtek 27. dubna Majálesový průvod na téma „Filmové postavy“ trasa: Ptačí vrch v Sadech Svobody – Horní náměstí – Hradecká ulice (areál Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity), od 15.30 hodin Majálesový bigbít areál Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Hradecká ulice, Opava, od 17 hodin, vstupné 30 Kč vystoupí: BORIS (Opava) – bubenický orchestr Ivo Samiece, Jednoduše (Fulnek), La Papoo (Opava), POLEMIC (SK), Kofein (Opava), Weget (Ostrava) úterý 9. května divadelní Majáles a Velká inventura Loutkové divadlo v Opavě, od 18 hodin Božena: „Sůl nad zlato po třinácti letech“ (scénář a režie Martin Knitl) Krepsko: „Mad cup of tea“ (v rámci projektu Nová síť) Vstupné 30 Kč studenti, 60 Kč ostatní středa 10. května divadelní Majáles a Velká inventura Loutkové divadlo v Opavě, od 18 hodin Dojížděči: „Libuše aneb jak to doopravdy bylo…“ (Filozoficko-přírodovědecka fakulta Slezské univerzity) OKUF: „Vesmír v pohybu aneb někdo to rád horké“ (Ochotnický kroužek Ústavu fyziky) HANDA GOTE research & development: „Computer music“ jevištní chill-out (v rámci projektu Nová síť) Vstupné 30 Kč studenti, 60 Kč ostatní čtvrtek 11. května autorské čtení z básnického almanachu Artemisia Dům umění, Opava pátek 12. května koncert v klubu Mrkev Sněmovní ulice, Opava, od 20 hodin vystoupí: Cabeljau (Německo), Wheel Turners/Groovies (Opava)

Dále připravujeme: středa 16. května festival studentského filmu „DISPLAY“ REC 2: FAMU Praha klub Clasic No 5, Opava, od 18 hodin středa 17. května Divadlo Alfréd ve dvoře: „Politoly“ Loutkové divadlo, Husova ulice, od 19 hodin

Ve středu se můžete těšit na studentské soubory Dojížděči (Na úsvitu českých dějin) a OKUF (Vesmír v pohybu aneb někdo to rád horké) a jevištní chill out Computer music opět z projektu Nová síť. Představení po oba dny začnou v 18 hodin. Protože redaktoři básnického almanachu Artemisia připravují už jeho sedmé vydání, nemůže v majálesových akcích chybět autorské čtení z tohoto nového sborníku. Uskuteční se ve čtvrtek 11. května odpoledne v prostorách Domu umění. V závěru týdne, v pátek 12. května od 20 hodin, pořádá Asociace studentů ve spolupráci s agenturou JUKON koncert německé skupiny Cabeljau a opavských Groovies v klubu Mrkev. Jakýmsi epilogem letošního Majálesu bude ve středu 17. května v prostorách Loutkového divadla představení Politoly souboru Stage Code, který je také součástí projektu Nová síť. Politoly jsou zábavným předvolebním trenažerem, netradičním způsobem zlehčujícím a zesměšňujícím politické boje před blížícími se parlamentními volbami. Šárka Dvořáková MAJÁLES V KARVINÉ Jaro není jen oslavou života a zeleně, ale také studentských radovánek. Nezapomínají na ně ani studenti Obchodně podnikatelské fakulty. Jako (téměř) každý rok pro vás připravuje Nadační fond pro kulturu a vzdělanost Student ve spolupráci se Studentským klubem trochu hudby, něco málo soutěžení a snad i nějakou tu zábavu zamíchané v jednom hrnci pod názvem Majáles 2006. Předpokládané datum konání bylo stanoveno na 24. května a již nyní vám můžeme nabídnout podobný duch zábavy a hudby, kterou rozproudil vaše těla loni. Akce bude pořádána, jako vždy, za každého počasí na obvyklém místě – na hřišti za budovou univerzitních kolejí Na Vyhlídce. Těšíme se na Vás a věříme, že tentokrát nám bude přát i sluníčko. (rv)

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 41

Návštěva na Festivalu vědy v Katovicích Na začátku dubna se na podpoře vedení Slezské univerkatovické Slezské univerzitě zity, šťastně našla budovu kina konala již druhá prezentace přímo u železničního viaduktu studentských vědeckých a uměu hlavního vlakového nádraží, leckých aktivit pod názvem „II. probíhala v sále multimediální Festiwal nauki“. Tato akce byla přednáška o australské výpravě pořádána studentskou samosprápo stopách dávného polského vou ve spolupráci s z tzv. Koly cestovatele. Opava přispěla do naukowimi, tedy zájmovými kulturního programu následným kroužky studentů jednotlivých hudebním vystoupením rockové součástí fakult a kateder. skupiny Nekuř toho tygra,složené U příležitosti Dnů otevřených částečně ze studentů a absoldveří 4. - 6. dubna se studenti ventů Slezské univerzity. Byli prezentovali svými výsledky na jsme uvítáni členem Studentské sérii veřejných přednášek, worksamosprávy Kamilem Grajnerem, shopů a diskuzí. Do Katovic byli který byl velmi slavnostně oblepozváni i studenti z Opavy, a to Při návštěvě členů vědeckého kroužku slavistů Światowid v Opavě loni čen a neustále někam telefonoval. v listopadu byl Mgr. Jiří Šíl dekorován jeho plaketou Foto ian hned na první festivalový den. Většinu návštěvníků podvečerProtože v současné době spolupracuje opavská redakce stu- ního hudebního představení pak tvořili studenti české filologie na dentského almanachu Artemisia s katovickými bohemisty, kteří „Uniwersytetu Slaskim“, kteří se mohli následně pocvičit v češtině budou publikačně zastoupeni v jeho 7. čísle, byla to dobrá pří- díky poslechu hudebních textů a napovídat zpěvačce „naší“ kapely ležitost oplatit listopadovou návštěvu zájmového sdružení (Kola polské překlady názvy písní. Překvapivě zněly velmi podobně… naukowego) polských slavistů Światowid v Opavě. Po tomto hudebním výpadu rockové bandy v jazzovém hájemJelikož však tito bohemisté nesídlí v Katovicích, ale v blízkém ství nás polští hostitelé ústy koordinátora naší návštěvy Lukasze Sosnovci, bylo potřeba domluvit místo setkání, abychom se v roz- Wróbela pozvali na pivo a kus řeči do klubu „Hipnoza“. Po průtasáhlém souměstí vzájemně neztratili. Katovice a blízké okolí připo- zích a zmatcích kolem nakládání aparatury a zařizování ubytování míná asi nejvíc naše Ostravsko - v dobrém i špatném slova smyslu. na studentských kolejích na kraji města se nás posléze většina Naší výpravy se kromě domluvené hudební skupiny účastnili ze z nich dočkala. Jen Kamil kamsi zmizel… Někteří z našich katostudentů Jiří Šíl, redaktorka Artemisie Soňa Kazderová a nedávno vických známých museli bohužel brzy odejít na městskou hromadz polské Nisy vrátivší se Eva Lebdušková, znalá tamních reálií. nou dopravu, protože tamní aglomerace je holt rozsáhlá… na rozdíl Místem setkání se stala nakonec budova „Kinoteatru Rialto“, třeba od Opavy, kde je skoro všude blízko. Díky vstřícnosti hosticož je kino, přizpůsobené technicky také divadelním nebo hudeb- telů, jmenovitě Basii, jsme nemuseli opavského pana řidiče trápit ním, hlavně jazzovým představením. Zde probíhalo slavnostní neustálým popojížděním tam a zpět a byli jsme z „Afterparty“ zahájení festivalu, po němž následovala série vesměs divadelních odvezeni osobním autem i s řidičkou – jako honorace. Děkujeme představení. Ve chvíli, kdy opavská „delegace“, vypravená díky a snad někdy příště v méně hektické atmosféře. Jiří Šíl

Devátý opavský univerzitní ples se vydařil

Kulturní dům Na Rybníčku hostil v sobotu 11. března devátý reprezentační ples opavských součástí Slezské univerzity. Lístky byly vyprodány už dlouho dopředu. Věřte, že není nic příjemného na tom, oznamovat pozdě chodícím plesuchtivým studentům, že kapacita sálu je bohužel omezená a letos na ně už lístky nezbyly. K plesové zábavě se shromáždily na čtyři stovky studentů, absolventů i členů pedagogického sboru (zejména z Matematického ústavu a Ústavu cizích jazyků). Opavský ples se tak stále častěji stává příležitostí k setkání bývalých studentů Slezské

univerzity, kteří si přijedou zavzpomínat na vysokoškolský studentský život. Pořadatelský tým v čele se studentem Matematického ústavu (obor Aplikovaná matematika pro řešení krizových situací) Michalem Chadimem připravil pro návštěvníky dvě stovky cen do tomboly, přičemž ti šťastnější si odnesli např. mobilní telefon, zpáteční jízdenku do Stuttgartu, fotoaparát nebo domácí kino. Putovní socha jelena byla vyměněna za bustu tatíčka prezidenta (T. G. Masaryka), neboť jelena loni už podruhé a tím natrvalo vyhrál absolvent Ústavu historie a muzeologie Jiří Kříž.

Hudba zněla ve dvou sálech – v přízemí ve velkém sále hrála spíše pro příznivce tradiční plesové hudby kapela OH band, v malém sále v 1. patře se křepčilo pod dohledem známé dvojice Zapi a Roman. pořádající pravidelné party v klub Jam. Překvapením večera byla módní přehlídka salonu Soni Skřivánkové, do které se zapojily i některé členky realizačního týmu, a výuka latinskoamerického tance salsy pod dohledem zkušených tanečníků, o niž byl mezi účastníky plesu nebývalý zájem. Šárka Dvořáková foto Václav Hájek a Michal Novotný

strana 42

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Majálesový návrat souboru Božena

V rámci Majálesu můžeme po 13 letech vidět obnovenou premiéru původního romantického thrilleru se zpěvy a tancem Sůl nad zlato. Toto představení je unikátní rekonstrukcí původní podoby pohádky z pera šťastné to ženy Boženy Němcové. Jde o prvotní verzi, v níž ještě Němcová odolávala tendenčním vlivům. Dramatizace v podání souboru Božena dává možnost nahlédnout do nitra spisovatelky, odkrývá šokující skutečnosti v královském rodinném kruhu a jemně vykresluje i ty nejjemnější detaily jednotlivých postav. Jde o jedinou pravdivou adaptaci Soli nad zlato na českých jevištích.

Za léta, která uplynula od uvedení této hry, došlo ovšem k částečné změně obsazení umělců a hudebně-interpetačnímu posunu směrem k rocku až punku. Původním vzorem ryze mužského divadelního souboru Božena bylo Divadlo Járy Cimrmana, od něhož převzal metodu „statického herectví“. Soubor si vzal za úkol uvádět na pravou míru díla Boženy Němcové. Všechny hry napsal a režíroval vedoucí souboru Mgr. Martin Knitl, hudbu k představení Sůl nad zlato zkomponoval brněnský skladatel Petr Meziříčský. Herecký kádr Boženy v současné době tvoří bývalí studenti naší alma mater, z nichž někteří zde pedagogicky působí. Domovskou scénou ryze mužského divadelního souboru Božena je Loutkové divadlo v Opavě, soubor však hostoval i na několika dalších scénách zvučných jmen, jako např. v tělocvičně Základní školy v Kravařích, v Lidovém domě ve Vsetíně, v Divadle Petra Bezruče v Jeseníku aj. Též obdržel několik prestižních ocenění (jedno, vlastně jen půlku). Všechna představení

ryze mužského divadelního souboru Božena proslula famózním počtem ženských rolí, jehož bylo dosaženo střelhbitým převlékáním mistrně vyvedených kostýmů. Také artistické výkony Boženiných činovníků jistě nezůstaly zapomenuty. Hru Sůl nad zlato můžete v rámci Majálesu vidět v Loutkovém divadle v Opavě v úterý 9. května v 18 hodin. (KN)

Druhá přehlídka Display Ples ještě jinýma očima V úterý 16. května se uskuteční letos druhá přehlídka studentských filmů. Po snímcích posluchačů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně při premiérovém konání akce 28. února uvede májový Display filmy Filmové akademie múzických umění v Praze a oproti první přehlídce dozná večer jistých organizačních změn. Tou nejdůležitější je změna místa konání - tentokrát se bude promítat v klubu Clasic No.5 v Opavě-Kateřinkách, jehož pohodové prostředí se tolik osvědčilo při realizaci jiných filmových programů, zejména několika ročníků mezinárodního ferstivalu dokumentárních filmů s tematikou lidských práv Jeden svět. Snad si tedy nyní v klubu Classic No 5 i Display spolehlivě najdete - je vskutku na co se těšit! Vbrzku jeho organizátoři také nahradí odkaz na Display na webu Asociace studentů a přátel Slezské univerzity samostatnými displayovými stránkami. Bude na nich aktuální program, fotografie z minulých přehlídek atd. Blanka Švédová

Na rozdíl od organizátorů jsem jako obyčejný účastník z plesu opavských součástí SU až tak nadšený nebyl. Příliš sebestřední pořadatelé zapomněli, že jde zejména o zábavu hostů. A tak po již tradičně složitém objednávání a kupování lístků musíte na plese strpět nadmíru trapného moderátora, který je dle jednoho z organizátorů již od počátku lehce přiopilý. Dále zhlédnete nekonečné předtančení s výukou. Ještě delší se kolem půlnoci ukáže být losování tomboly, která je dle vyjádření pořadatelů provedena rychle, ale i tak délka losování přesáhne hodinu a účastníci nahlas pokřikují na nyní již opilého moderátora, ať už to číslo konečně přečte. Ale abych jen nekritizoval, organizátorům se podařilo zajistit velký počet dost hodnotných cen do tomboly. Určitě nebylo snadné vyjednat vcelku příznivé ceny nápojů u barů. A konečně, měli velice šťastnou ruku při výběru diskžokejů (Roman Odstrčil a spol.), kteří se starali o zábavu v horním sále. Michal Málek

Proběhlo další kolo Fondu rozvoje výuky Ve středu 22. února zasedala v pracovně prorektora Slezské univerzity (SU) pro studijní a sociální záležitosti doc. PhDr. Rudolfa Žáčka, Dr., Komise Fondu rozvoje výuky (FRV) při Asociaci studentů a přátel Slezské univerzity (ASPSU). Na pořadu jednání bylo zhodnocení studentských projektů podaných na letní semestr a rozdělení prostředků pro uchazeče v zimním kole FRV 2005/06. ASPSU zastupovali Šárka Dvořáková a Mgr. Jiří Šíl. Předložili nejprve závěrečnou zprávu k projektu Lucie Doležalové, které byl z FRV v letním semestru 2005 poskytnut příspěvek na zahraniční cestovné. Poté byly prodiskutovány tři projekty podané na zimní semestr 2005/

06. Úvodem zástupci ASPSU navrhli, že převezmou do své režie plně financování projektu podaného Soňou Kazderovou, tedy vydání 7. svazku almanachu Artemisia. Díky tomu mohla být částka 11 300 Kč, sestávající z nevyužitých peněz z minulých kol a zaokrouhleného výtěžku z plesu opavských součástí SU, využita pro zbývající dva projekty. Částku 5 300 Kč představuje odsouhlasený příspěvek projektu Milana Bednaříka na muzeologickou exkurzi do polské části Slezska, která proběhne ve dnech 11.-12. května. Peníze budou využity na uhrazení části nákladů na dopravu autobusem. Zbývajících 6 tis. Kč bylo přiděleno Davidu Váhalovi na technické zabezpečení výroby (osvětlení a snímání) multimediální

výukové dokumentace o technologii čištění v muzejní konzervaci. Částka na tuto nadstandardní dokumentaci k ročníkové práci byla uvolněna pod podmínkou, že výsledný produkt – nosič s výukovým videem, bude bezplatně poskytnut SU, jmenovitě laboratořím muzejní konzervace Ústavu historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty, pro další využití. Výsledky výběrového řízení spolu s rozpočty projektů a specifikacemi přidělených částek jsou přístupny v tabulkové formě na webu FRV http://asociace.math.slu.cz/Frv/ Fond.htm. Do kompletní dokumentace je možno nahlédnout v kanceláři ASPSU v budově Filozoficko-přírodovědecké fakulty na Masarykově ulici. Jiří Šíl

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 43

Mladý fyzik zřídil v Opavě antikvariát Malé pozdvižení v tom nejlepším slova smyslu způsobil na opavských součástech Slezské univerzity posluchač prvního ročníku doktorandského studia oboru Teoretická fyzika a astrofyzika Mgr. Martin Kološ, když se, jak oznámil vlastnoručně vyrobenými plakáty, které vyvěsil v univerzitních budovách, počínaje 1. březnem stal provozovatelem antikvariátu. Městu chybějící zařízení zřídil v prostorách prvního patra objektu v Beethovenově ulici. „Absenci antikvariátu jsem pocítil loni při psaní diplomky. Pracoval jsem na ní v Ostravě, kde je antikvariátů hned několik,“ ohlíží se za závěrem magisterského studia. „Ale tady to trvalo dobrého půl roku, než se vyřídily všechny potřebné formality,“ tvrdí sympatický pětadvacetiletý fyzik, který přišel do Opavy z Lešné na Valašsku. Od rozhodnutí poskytovat potřebnou veřejnou službu ho však nic neodradilo. „Mám přece ruce, a tak jsem si regály vyrobil sám, pomohli též otec a brácha, a o zajištění každodenního provozu v pracovních dnech od 10 do 17 hodin se teď dělím s přítelkyní,“ prozrazuje Martin a ty, kdo by rádi viděli, v jakém stavu prostory převzal, odkazuje na antikopava.wz.cz. „Proč se antikvariátu chopil fyzik? Přece i ten může mít nejrůznější jiné zájmy, podívejte se třeba na profesora Stuchlíka,“ usmívá se a těší ho zájem univerzitní, ale i další veřejnosti. „Nabídku už představuje pět tisíc knih,“ dodal po necelých třech týdnech provozu. Na 70 metrech čtverečních je zastoupena literatura krásná a odborná, nouze tu není ani

o tituly pro děti. „Průměrně denně vykoupím tak stovku knížek, získal jsem třeba celý fond zrušené školní knihovny v Nýdku na Frýdecko-

-Místecku nebo některé pozůstalosti. A jednotlivé knížky sem přinášejí bezdomovci,“ říká Martin. Pokud jde o prodej, zájemci, přede-

vším z řad mladých, si pro studijní účely odnášejí též tituly, o nichž by si mnozí mohli myslet, že je vůbec nikdo nechce. Třeba dokumenty KSČ z období do listopadu 1989. Na odbyt jdou rovněž verneovky nebo knížky Eduarda Štorcha. „Takového Fučíka, Timura a jeho partu, Odvážnou školačku či Čuka a Geka dávám po koruně. A jen pro ilustraci, nejvyšší ceny se moc neodkulí od třiceti korun, takže zisk je iluzí a padne na pokrytí nájmu,“ vysvětluje a mrazivé jaro mu na náladě neubírá. „Topení nebo výměna oken představují zatím investice, na něž nemám,“ potvrzuje. O radost se s ním přišel podělit též senior, který do budovy, v níž našel antikvariát azyl, chodil do školy. „Přinesl knihy psané švabachem a moc si to tu pochvaloval,“ připomíná Martin, jehož čtenářská paměť sahá do druhé třídy základky. „Dva divochy od Setona jsem tehdy četl jedním dechem a v zajetí knížek dodnes zůstávám, přestože v průběhu studia musím pochopitelně dávat přednost odborným titulům,“ uvedl. Návštěvu antikvariátu si již nenechali ujít někteří pedagogové. „Byl tu samozřejmě vedoucí Ústavu fyziky dr. Hledík, ale též germanista dr. Rinas nebo historik dr. Knapík,“ vypočítává Martin. Během našeho rozhovoru si přišla nové zařízení obhlédnout opavská seniorka Marie Pazderníková, která kdysi chodívala do antikvariátu v Čapkově a později v Matiční ulici. „Je to opravdu dobrá věc, přijdu zas a něco určitě přinesu. Přece nepotřebné knihy nebudu vyhazovat jako nějaký odpad do kontejneru,“ prohlásila. (ian)

strana 44

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

duben 2006

Noviny Slezské univerzity

strana 45

Z činnosti Univerzitního sportovního klubu KVALIFIKAČNÍ KURZ INSTRUKTOR INLINE BRUSLENÍ Kurz je určen začátečníkům i pokročilým inline bruslařům, kteří chtějí získat licenci Instruktor inline bruslení, anebo se zlepšit pod vedením zkušených instruktorů. Hlavním cílem je rozvoj dovedností a vědomostí na úroveň potřebnou k výuce inline bruslení, od základů až po pokročilou jízdu. Součástí kurzu je také výuka freestyle slalomu. Zváni jsou rovněž zájemci působící mimo oblast školství. Úspěšní absolventi obdrží licenci „Instruktor inline bruslení“, potřebnou pro vykonávání funkce instruktora inline bruslení na školách, v oddílech, klubech, sportovních firmách apod. Místo konání: Malá Morávka v Jeseníkách, pěkné a snadno dosažitelné ubytování, parkování u chaty, termín 31. května – 4. června (st - ne), cena 2 990 Kč (v ceně zahrnuto kurzovné, literatura, půjčovné - inline brusle, chrániče loktů, dlaní a kolen, průkazy, ubytování, plná penze. Do přihlášky, prosím, uveďte, zda chcete půjčit inline brusle a velikost bot. Doporučujeme si přivézt cyklistickou přilbu. Přihlášky písemně či telefonicky (777 615 688) do 14. května. Obsahová náplň kurzu: V praktické části jde o dokonalé zvládnutí dovedností potřebných k výuce inline bruslení. Jednotlivé bloky obsahují základy a pokročilé formy jízdy vpřed, vzad, brždění, zatáčení, rychlostní bruslení, slalom, freestyle slalom, sjezd, základy triků, hry. Výuka dále zahrne praktické vedení výuky/ družstva/zájezdu/kurzu/vyjížďky. V teoretické části je zaměřena na pokyny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro pořádání sportovních kurzů, organizaci a vedení výuky kurzu inline bruslení, zajištění bezpečnosti, právní předpisy, materiální vybavení, metodické postupy, techniku jízdy a jednotlivé druhy sportů a her. ŠKOLA INLINE BRUSLENÍ V OPAVĚ Chcete se bezpečně naučit inline bruslení? Bez zbytečných omylů, pádů, modřin, zranění? Naši instruktoři se státní licencí mají dlouholeté zkušenosti s výukou inline bruslení. V naší škole inline bruslení se můžete v třídenních kurzech, vždy po čtyřech hodinách výuky, naučit bruslit od úplných začátků až po pokročilou jízdu. A to zábavnou, bezpečnou formou logicky navazujících cvičení. Vyzkoušíte si mnoho dovedností, lehké triky, soutěže, kolektivní hry na inline bruslích. Zúčastnit se mohou děti od šesti let (do deseti let v doprovodu osoby starší patnácti let), dospělí bez omezení, začátečníci, mírně i více pokročilí. Pokud nemáte inline brusle nebo chrániče, zajistíme vám zapůjčení. Mimoopavským

zajistíme ubytování na studentských kolejích, doporučíme doplňkový program v letní Opavě. Místo konání: U hypermarketu Globus, velká asfaltová plocha vpravo, termíny: 26.5. – 28.5., 9.6. – 11.6., 23.6. – 25.6., 7.7. – 9.7., 4.8. – 6.8., 18.8. – 20.8., cena: 650 Kč, program: základy jízdy vpřed, vzad, brždění, zatáčení, pokročilé bruslení, slalom, sjezd, základy triků, hry. Zahájení vždy v 16 hodin v místě konání, ukončení vždy ve 20 hodin. Organizátoři mohou zajistit zapůjčení bruslí a chráničů (není v ceně). Pro mimoopavské zajistí noclehy (nutno domluvit předem). Přihlášky písemně či telefonicky (777 615 688). ŠKOLA INLINE BRUSLENÍ V OSTRAVĚ Místo konání: AVION Shopping Park v Ostravě, parkoviště u golfové cvičné louky, za obchodem Electro World. Jsou zde značené bruslařské dráhy na obslužných komunikacích. Žlutá - 2 700 m, modrá - 1 600 m, červená - 800 m. Termíny: 19.5. – 21.5., 12.6. – 14.6., 30.6. – 2.7., 14.7. – 16.7., 28.7. – 30.7., 11.8. – 13.8., 25.8. – 27.8., 8.9. – 10.9. Cena: 650 Kč. Program: základy jízdy vpřed, vzad, brždění, zatáčení, pokročilé bruslení, slalom, sjezd, základy triků, hry. Zahájení výuky vždy v 16 hodin v místě konání, ukončení vždy ve 20 hodin. Půjčovna bruslí, přileb a chráničů přímo v místě konání, tel. 777 799 333. Zapůjčení za výhodné ceny. Přihlášky: písemně nebo telefonicky: 724 273 747 (Šárka Langrová), 777 615 688 (Jiří Reichert). ŠKOLA INLINE BRUSLENÍ V OLOMOUCI Místo konání: Olomouc-Neředín, sportovní hriště u vysokoškolských kolejí, termíny: 16.5. – 18.5., 19.6. – 21.6., 14.8. – 16.8., 25.9. – 27.9., cena: 650 Kč, pro-

gram: základy jízdy vpřed, vzad, brždění, zatáčení, pokročilé bruslení, slalom, sjezd, základy triků, hry. Zahájení výuky vždy v 16 hodin v místě konání, ukončení vždy ve 20 hodin. Účastníci získávají slevu na půjčení vybavení v Heliasportu Olomouc, I. P. Pavlova 116, tel.: 585 438 651. Přihlášky písemně nebo telefonicky 608 880 728 (Jan Krejčíř). VYJÍŽĎKY NA INLINE BRUSLÍCH NOČNÍ OPAVOU BLADE NIGHTS - OPLAJN Jezdíte rádi na inline bruslích? Bavíte se rádi ve skupině stejně „postižených“ lidí? Tak toto je akce pro vás! Vyjížďky na inline bruslích noční Opavou (viz foto), po cestách a v místech, kde si obvykle nezabruslíte, protože vás bude pokutovat policie. Teď vás naopak budou policisté chránit! A k tomu moderní hudba a spousta zábavy. Tak neváhejte, nikomu se nemusíte přihlásit, my tam budeme, tak přijďte. Začínáme 20. května! Organizátoři: Univerzitní sportovní klub Slezské univerzity v Opavě a agentura SportovniKurzy.cz. Akci podporuje Magistrát města Opavy. Místo startu: Opava, Horní náměstí u Slezského divadla, termín: každou sobotu. Sraz bruslařů od 20.30 hodin, start vyjížďky v 21 hodin. Délka trasy cca 1,5 hod., konec kolem 22.30 hodin opět na Horním náměstí. Vybavení: vlastní brusle, doporučujeme přilbu a chrániče kloubů. Bezpečnost bude zajištěna organizátory v reflexních vestách a policejním doprovodem. Doprovází nás také sanitka firmy Sanitrans. Organizátoři nepřebírají zodpovědnost za zranění a případné ztráty a poškození výstroje. Na každé vyjížďce oceníme nejoriginálněji osvětleného bruslaře. Dotazy telefonicky na č. 728 226 584 (Jaroslav Kania). Jiří Reichert

strana 46

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Nejvýše položený hotel v České republice v nadmořské výšce 1335 metrů! v panensky nedotčené přírodě přímo v srdci Chráněné krajinné oblasti Jeseníky! Sauna – whirpool – fitness – půjčovna horských kol! Pěšky i na kole: Praděd – Švýcárna – Červenohorské sedlo – Mravenečník – Petrovy kameny! Klimatické lázně Karlova Studánka – nejčistší vzduch ve střední Evropě! Velké Losiny – zámek - výroba ručního papíru – lázně s termálním koupalištěm! Víkendy v nestandardní sestavě, víkendy ve standardní sestavě, relaxační pobyty, sportovní soustředění, večírky, oslavy, semináře, školení a jiné firemní akce! Ubytovací kapacita až 250 lidí! Využijte speciální nabídky a staňte se našimi hosty! V termínu od 1. května do 30. června a od 1. září do 31. října 2006 jedinečná cena 400 Kč za noc včetně plné penze! V termínu vrcholného léta od 1. července do 31. srpna 2006 prázdninová cena 500 Kč za noc včetně plné penze! Týdenní pobyty spojené s relaxací v lázních Karlova Studánka! Od soboty do soboty s plnou penzí a dvěma lázeňskými procedurami 3 400 Kč/osoba. Tyto relaxační pobyty začínají v sobotu večeří a končí další sobotu snídaní. Vždy v pondělí a čtvrtek přírodní vodní minerální uhličitá koupel spojená s masáží v lázních Karlova Studánka Po dohodě možno objednat i jiné procedury. Bližší informace: Dáša Hasíková, tel. +420 777 337 707, e-mail [email protected] Ceník zimních lyžařských pobytů v sezóně 2006-07: 1 den 7 dní SKI pas 1 týden RP + popl. obci 1 osoba 365 Kč 2 555 Kč 1 900 Kč 15 Kč + 4 Kč 50 osob 18 250 Kč 127 750 Kč 95 000 Kč 950 Kč Zvýhodněná nabídka pro studenty Slezské univerzity v Opavě! Cena pro jednoho studenta za 7 nocí včetně plné penze, ski pasu a rekreačních poplatků 4 474 Kč. V této ceně není zahrnuta doprava k hotelu. Cena rolby činí 500 Kč za jednu jízdu.

strana 2006 47 duben

Noviny Slezské univerzity

duben 2006 strana 47

Jana Kunická mezi námi natrvalo zůstává jedinečného, pro co nemůžeme najít vhodná slova. Pro nás to nebyla jen studentka, ale především dobrá kamarádka. Byl to člověk, se kterým jste se mohli jen jednou setkat a přitom si vás zcela získal.

Listí padá na zvláštní sad, slzy na řasách, hlava nechce chápat, srdce brát, že odchází člověk ten, co má rád vše kolem, smích.

Je teď sice od nás daleko, ale ne tak daleko, abychom se s ní někdy znovu nesešli. Neloučíme se s ní, právě naopak. Pokud se na nás odněkud dívá, ví, jak moc nám chybí, ale také ví, že její světlo bude v našich srdcích nadále.

Však kolem úst mých vítr žal radost svál. Říkám si pro sebe: „Promiň, Jani, v nás zůstáváš dál.“ (DH) Je těžké nechat odejít přítele, který si s sebou vzal i část vaší duše. Náš úkol není snadný - chceme vám přiblížit někoho, kdo už není mezi námi. Dívka, o níž mluvíme, se jmenuje Jana Kunická. Píšeme „jmenuje“, protože i když už ji nevidíme chodit po chodbách a neuslyšíme její smích, bude mezi námi stále přítomna. Nikdy neměla špatnou náladu. A pokud ji měla, nedala ji na sobě znát. Každý den prožívala naplno a vždy nás dokázala rozesmát svou spontánností. Díky ní nikdy nebylo nic tak černé, jak se zdálo. Vnášela do třídního kolektivu radost a něco

Spolužáci z oboru Česká literatura II Dne 19. března 2006 nás náhle a nečekaně ve věku nedožitých 21 let opustila slečna

Jana Kunická Se zesnulou jsme se rozloučili dne 22. března 2006 v 15 hodin v chrámu Páně Krista Dobrého Pastýře v Hněvošicích. Po smutečním obřadu byly její tělesné pozůstatky uloženy do rodinného hrobu na místním hřbitově.

Do vydání přispěli: Ivan Augustin, pracovník Public Relations SU; RNDr. Hynek Baran, Ph.D., pracovník MÚ; Lukáš Bernatík, student OPF; Ivan Berger, student ÚHM FPF; Ing. Alena Cibulcová, pracovnice oddělení pro rozvoj rektorátu SU; Česká tisková kancelář; Jan Dufek, student ÚCJ FPF; Šárka Dvořáková, studentka ÚHM FPF, Asociace studentů a přátel SU; PhDr. Bohumil Fiala, Ph.D., proděkan OPF pro studijní záležitosti; Mgr. Tomáš Gongol, odborný asistent Katedry práva OPF; Mgr. Václav Hájek, absolvent FPF; Aleš Hanzlíček, student ÚBK FPF; Rostislav Holek, student OPF; Daniela Hradská, studentka ÚBK FPF; Jan Chaluš, student ÚBK FPF; Jana Kocourková, studentka ÚBK FPF; Lucie Kochová, AIESEC Karviná; Tomáš Kramný, technický redaktor Novin SU; Ing. Lukáš Kubín, pracovník Ústavu informačních technologií OPF; Eva Lebdušková, studentka ÚHM FPF; RNDr. Michal Málek, Ph.D., pracovník MÚ; prof. Ing. František Němec, PhD., prorektor SU pro rozvoj; doc. Ing. Pavel Nezval, Ph.D., proděkan OPF pro vědu, výzkum a rozvoj; Mgr. Michal Novotný, absolvent FPF; Tomáš Petránek, místopředseda AS OPF; Barbora Račková, studentka ÚHM FPF; Mgr. Jiří Reichert, pedagog Kabinetu tělesné výchovy FPF, Univerzitní sportovní klub SU; JUDr. Marie Sciskalová, Ph.D., vedoucí katedry práva OPF; RNDr. Peter Sebestyén, posluchač doktorského studia MÚ; Ing. Monika Sedláčková, vedoucí Vzdělávacího centra SU; doc. Ing. Eva Sikorová, CSc., vedoucí Katedry účetnictví OPF; Martin Sovák, místopředseda AS FPF; Ing. Daniel Stavárek, Ph.D., pedagog Katedry financí OPF; studenti ÚBK FPF; Mgr. Jiří Šíl, posluchač doktorského studia ÚHM FPF, Asociace studentů a přátel SU; Ing. Hana Šimečková, pracovnice oddělení pro studijní a sociální záležitosti rektorátu SU; Blanka Švédová, studentka ÚHM FPF, prezidentka Asociace studentů a přátel SU; doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., vedoucí ÚBK FPF; Radek Vaníček, student OPF; prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc., Ústav informatiky AV ČR; Ing. Eva Wojnarová, pracovnice Public Relations OPF; Lucie Zemanová, studentka ÚBK FPF.

Byli jsme nesmrtelní. Měli jsme počátku a žádného konce. Byli jsme jako vlaštovka z papíru, hozená do větru, aby letěla, aby si ji vítr podával z ruky do ruky, aby letěla, aby se vznášela, aby se nikdy nedotkla země. (AH)

Čtvrté číslo jedenáctého ročníku vyšlo 26. dubna 2006 Uzávěrka 7. dubna 2006 Vydává rektorát Slezské univerzity v Opavě jako svůj informační materiál Adresa redakce: Slezská univerzita v Opavě, Na Rybníčku 626/1 746 01 Opava (tel. 553 684 625, 553 684 650) e-mail: [email protected], http://www.slu.cz/ Připravila redakční rada ve složení: prof. Ing. František Němec, PhD., prorektor pro rozvoj (předseda), Vojtěch Bartek, Jiřina Böhmová, Ing. Alena Cibulcová, Hana Černínová, Tomáš Kramný, PhDr. Libor Martinek, Ph.D., Blanka Švédová, Radek Vaníček, Ing. Eva Wojnarová, Ivan Augustin (výkonný redaktor) Sazba a typografická úprava: Tomáš Kramný Tisk: Tiskárna KLEINWÄCHTER, Frýdek-Místek Náklad: 2500 kusů

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., Odštěpným závodem Severní Morava, čj. 2596/97-P/1 ze dne 3. 7. 1997. NOVINY SLEZSKÉ UNIVERZITY jsou zapsány do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 10027.

ISSN 1801-1071

strana 48

Noviny Slezské univerzity

duben 2006

Nezapomenutelné setkání s prezidentem