Presík. Bez matematiky to dál nejde MĚSÍČNÍK SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRUMYSLOVÉ ŠKOLY. prosinec Rozhovor s Františkem Flachsem (Strany 30 až 33)

prosinec 2015

Presík

Bez matematiky to dál nejde

Rozhovor s Františkem Flachsem (Strany 30 až 33) Další témata: Ing. Radko Sáblík - JAKÝ BUDE ROK 2016 Úvahy studentů – Evropa za 10 let

MĚSÍČNÍK SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRUMYSLOVÉ ŠKOLY

Obsah Dobrý den v novém roce 2016! .............................................................................................. 2 JAKÝ BUDE ROK 2016 ............................................................................................................. 3 Školní turnaj v basketbalu .................................................................................................... 14 Anglické představení ve čtvrtek 26.11.2015 ........................................................................ 15 The Detectives ...................................................................................................................... 15 English Theatre ..................................................................................................................... 15 Anglické představení ............................................................................................................ 16 Přednáška o kriminalistice.................................................................................................... 16 Úvaha o českých silnicích ..................................................................................................... 17 Kvalita automobilek.............................................................................................................. 17 Dvoudenní Top Camp v IBM ................................................................................................. 18 Třetí světová válka................................................................................................................ 19 Jaká bude Evropa za 10 let? ................................................................................................. 19 Evropa za 10 let .................................................................................................................... 20 Teroristi ................................................................................................................................ 21 Terorismus ............................................................................................................................ 21 Odkud vítr vane? .................................................................................................................. 22 TERORISTÉ ............................................................................................................................ 23 NEJLÉPE A NEJHŮŘE PLACENÉ PROFESE .............................................................................. 24 Peníze ................................................................................................................................... 25 Obezita v Česku .................................................................................................................... 26 Jak vyjít se svým bratrem ..................................................................................................... 26 KOMUNIKACE V RODINĚ ...................................................................................................... 27 Ze života studentů SSPŠ – maturitní projekt ........................................................................ 28 NÁVŠTĚVA PARTNERSKÉ ŠKOLY V BRNĚ .............................................................................. 29 ROBOTIKA, MICROSOFT, SOUBOJ ALGORITMŮ A MNOHÉ DALŠÍ ROZHOVOR S FLACHS FRANTIŠEK ............................................................................................................................ 30 FORMULE 1 v naší škole ....................................................................................................... 34

Str. 1

Mgr. Zbyšek Nechanický zástupce ředitele

Dobrý den v novém roce 2016! Vánoce a vánoční prázdniny jsou za námi! Je tady nový rok 2016! Vysvědčení se blíží! V novém roce zbývá pouze 14 dní na zlepšení klasifikace. Věřím, že se všichni budou snažit být klasifikováni. Jinak je čekají dodatečné zkoušky v měsíci únoru. V prosinci jsme realizovali dva dny otevřených dveří. Prvního se zúčastnilo 130 žáků základních škol a druhého 68 žáků. Je to dobrý výsledek. Při obou dnech otevřených dveří odvedla velmi dobrou práci provázející třída. Při prvním dnu to byla 3. D a při druhém dnu 3. L. Svoji práci odvedli i studenti a učitelé, kteří na jednotlivých pracovištích žákům přibližovali studium v naší škole. I těm děkuji. V lednu nás čeká DOD ve čtvrtek 14. a v únoru ve středu 10. Úspěch v prezentaci školy nám potvrdí až odevzdané zápisové lístky. Letos budou uchazeči o studium v naší škole vykonávat přijímací zkoušky zadávané Cermatem, stejně jako loni. V lednu odjely či odjedou třídy 1. B, 1. D a 1. L na lyžařský kurz do Špindlerova Mlýna a jistě si užijí radovánky na sněhu. Ve čtvrtek 28. ledna obdrží žáci naší školy výpisy vysvědčení. Ti, kteří nebudou hodnoceni z některého předmětu, se v únoru podrobí dodatečné zkoušce konané komisionálním způsobem. Pololetní prázdniny proběhnou v pátek 29. 1. Maturitní ples v Lucerně se uskuteční ve středu 3. února. A tam nemůžeme chybět. Lístky jsou v prodeji, tak neváhejte. Pozvánky na ples i plakát připravily Eliška Micková a Nikola Vedralová (obě 4. A). Jde o jubilejní 70. ples naší školy. V týdnu od 1. do 7. února v naší škole proběhne tradiční akce – Edison. Navštíví nás studenti z různých koutů světa.

Program na únor a březen 2016: (změna vyhrazena) ÚNOR 2016 3. 2. (středa) 10. 2. (středa) 14. 2. – 19. 2. 29. 2. – 6. 3.

maturitní ples v Lucerně 4. den otevřených dveří lyžařský výcvikový kurz v Rakousku jarní prázdniny

BŘEZEN 2016 13. – 18. 3. 24. 3. (čtvrtek) 25. 3. (pátek) 28. 3. (pondělí)

lyžařský výcvikový kurz (Vraní chata, Pec pod Sněžkou) velikonoční prázdniny nový státní svátek – Velký pátek Velikonoční pondělí

Str. 2

Ing. Radko Sáblík ředitel školy

JAKÝ BUDE ROK 2016 aneb skutečně všichni víme, čemu věříme, za co a proti čemu bojujeme? Velice bych si přál, aby nadcházející kalendářní rok 2016 byl pro všechny jen plný pohody, úspěchů, aby se všichni těšili dobrému zdraví, fyzickému i duševnímu. Aby se každému plnily jeho sny, prožíval spokojenost v pracovním i osobním životě. Život nám však nepřináší jen radosti, ale i starosti. Klade před nás výzvy, se kterými se různě úspěšně pereme. V České republice žijeme v blahobytu, v bezpečném prostředí, naše starosti jsou diametrálně odlišné od těch, které mají miliony či spíše miliardy lidí v jiných koutech světa. Přes naši jistou českou skepsi, malost a negativismus si snad každý uvědomuje, jakou výhodou je žít v naší české kotlině, které se už dlouhá desetiletí vyhýbají přírodní i válečné katastrofy. Bohužel minulý kalendářní rok se nesl ve znamení hysterie, spojené s přílivem uprchlíků do Evropy a s následky vývozu terorismu ze stran Islámského státu. Většina evropských veřejných činitelů vůbec netušila, jak se k těmto závažným problémům postavit, čehož využili jiní, kteří se svezli na vlně populismu. A tak šířením strachu z neznámého získávají laciné politické body, které hodlají zúročit v dalších volbách. Vůbec jim přitom nevadí, že svým jednáním podporují ty nejhorší lidské pudy, které vždy nakonec vedou k různým totalitám, pogromům a genocidám. Jistě, na danou situaci je nutné reagovat, rázně reagovat, nikoli však hysterií. Zároveň je třeba otevřeně o všem mluvit, zbavit se pokrytecké korektnosti a nazývat věci pravými jmény. Pokud politické reprezentace mlží, ať již záměrně či z vlastní bezradnosti, nastupují místo nich jiní „lídři“, kteří mohou společnost posunout směrem, kde těžce vybojovaná demokracie bude velmi omezena nebo zničena. Stejné problémy, jako nás v globálním měřítku provázely rokem 2015, nás určitě čekají i v nadcházejícím roce 2016. Války na Středním východě a v Africe budou nepochybně pokračovat, teroristé určitě budou plánovat i realizovat další masakry, do Evropy bezpochyby budou proudit další statisíce uprchlíků. Ať již ekonomických, tak i utečenců před násilím zdivočelých a zfanatizovaných soldatesek různých ideologií. Či různých mocenských zájmů. Stále doutná konflikt na východě Ukrajiny. Přitom bude určitě pokračovat snaha jistých skupin zradikalizovat evropské obyvatelstvo, naši zemi nevyjímaje. Smutné však je, že mnozí z těch, co se k těmto trendům přidávají, přitom vůbec netuší, za co a proti čemu halasně brojí. Proto se pokusím níže pár věcí nastínit, upozornit na pár souvislostí.

Každá ideologie se dá zneužít Ano, opravdu každá ideologie se dá zneužít a bohužel se to většinou i stane. Včetně náboženství, které je bezpochyby významnou a specifickou ideologií. Přitom na začátku

Str. 3

mnohé vůbec nejsou zaměřeny násilným směrem, jsou jejich tvůrci míněny ku prospěchu lidstva. Ať již to byla většina náboženství, ale i sebeurčení v podobě totožnosti k národu, k určitému územnímu celku. Jenže vždy se najde skupina osob, která tyto ideologie využije k tomu, aby se dostala k moci a tu si udržela, a to bohužel dost nevybíravým způsobem. Dějiny potvrzují, že se lidé nejlépe ovládají a fanatizují, když jim nabídnete jasného nepřítele. Pokud ho nemáte, je nutné si ho vytvořit. A je úplně jedno, jestli to bude nepřítel z oblasti víry, národnosti či sociálního postavení ve společnosti.

Náboženství – nejprve pokrok, pak brzda, následně odloučení od státu Ač jsem sám ateista, nechovám k náboženství jako takovému odpor. Jsem toho názoru, že v prvé fázi náboženství bylo pro lidstvo skutečně požehnáním, neboť do chaosu vneslo řád. Nastavilo jisté morální prvky společnosti a naučilo se lidi bát. Což bylo třeba, aby se nechovali jako zvířata, nezabíjeli se na potkání, nepojídali se navzájem. Nakonec i známé Mojžíšovo desatero má ve svém repertoáru jak judaismus, tak křesťanství i islám. Nezabiješ, nepokradeš a další pravidla, která jistě nejsou lidem na škodu. Pokud se tedy jimi řídí. Náboženství umožnilo sjednotit lidi ve větší celky, než byla antagonistická města či státečky. Také jim zdůrazňovalo, že se musí bát v první řadě Boha a pak vrchnosti, se kterou celkem logicky kooperovalo. Kdo se neřídil pravidly, se zlou se potázal. Stínání zločinců, sekání rukou, věšení i za drobné krádeže, včetně dětí, mohlo být snad v ranných dějinách přes nepochybné barbarské prvky pro společnost přínosné. Určitě už pro ni nebylo vůbec přínosem, když se náboženství začalo stávat brzdou pokroku. Když se upalovalo i za vědecký názor. Za zlom ve vývoji západní civilizace mnozí považují rok šestnáct set po Kristu a upálení Giordana Bruna. Pak pomalu nastává období, kdy křesťanství, do té doby vysloveně tmářské, a také daleko méně pokrokové a agresivnější než islám, vykračuje novým směrem. Bude to sice trvat staletí, bude to stát další tisíce lidských životů, ale nakonec se zrodí moderní společnost, přijde odluka církve od státu a s tím spojené nové společenské zřízení, kterým je demokracie. Když se podíváme na historii, tak zjistíme, že kde se podařilo oddělit náboženství od státu, včetně muslimského Turecka, přišel následně pokrok a rozvoj hospodářství. Naopak, kde i nadále využívají náboženství jako jednu z forem kontroly lidí, způsob jejich ovládání, tak tam pokrok zaostává. Což se bohužel projevuje především v muslimských zemích, kde náboženství a jeho zákony jsou součástí státu, pokud mu přímo nedominují.

Str. 4

Největším nepřítelem lidstva i náboženství jsou fanatici Problém s fanatiky obecně je jen jeden, zato však zásadní. Nedá se s nimi domluvit. Je přitom jedno, co daný fanatik zastává, zda ideologii náboženskou, nacionalistickou (nacisti) či třídní (komunisti). Mají svou „svatou pravdu“, mají své jasně definované nepřátele, které bez slitování hubí. Ještě věří (na rozdíl od těch, co fanatiků využívají pro získání moci), že konají dobro. Jedinou obranou, a naprosto legitimní sebeobranou většinové společnosti, je fanatiky eliminovat. Zavřít nebo vybít. Nakonec se to vždy stane, ale napřed je delší čas většinová společnost terorizována a zaplatí vysokou daň vlastní krví. Fanatici totiž vždy nejprve vraždí své označené nepřátele, ale pak vždy začnou vraždit i své vlastní soukmenovce s odůvodněním, že jsou málo radikální. Takový jakobín Roberspierre by mohl vyprávět. Vidíme to napříč celou historií, leč jsme naprosto nepoučitelní. Na pasivitu tak zvané „mlčící“ většiny vždy agresivní menšina spoléhá, a než ji odpor smete, napáchá neskutečné hrůzy. Jelikož vládne za pomoci teroru, musí ho k udržení moci nutně stupňovat, což nakonec probudí i tu „spící“ většinu a ta nastolí pořádek. Bohužel většinou až ve chvílích, kdy jsou všude haldy mrtvol.

Mnozí mluví o náboženství, ale nic o něm nevědí V Česku je podle některých odhadů osmdesát až devadesát procent ateistů, což nás činí nejspíše nejateističtějším národem na světě. Otázkou je, jak přesný je tento odhad, a také, mnozí ateisté se ve chvílích ohrožení smrtí obracejí k Bohu, neboť náhle potřebují něco, co jim v kritické chvíli pomůže, zmírní jejich strach. Mnozí si však neuvědomují, že všichni v České republice, i my ateisté, žijeme podle tradic, které jsou výsledkem životního stylu, daného vírou v jednoho Boha. V Boha, který je stejný pro tři klíčová náboženství z pohledu Evropy, pro judaismus, křesťanství a islám.

Judaismus, křesťanství, islám – věří ve stejného Boha Jahve, Jehova, Eloah, Hospodin, Stvořitel, Alláh, Kyrios (Pán), Bůh – slova, která patří stejné a jediné bytosti. Jedinému a stejnému Bohu, kterého vyznávají judaisté, křesťané i muslimové. „Jsem, který jsem“, říká on o sobě Mojžíšovi, čímž vyjadřuje svou absolutní a jedinečnou boží existenci. Slovo Alláh znamená v arabštině Bůh. Byť někteří muslimové s tím úplně nesouhlasí, neboť tím se dle nich porušuje výjimečnost Alláha – jediného a pravého Boha. Pokud bych si dovolil opravdu velké zjednodušení, tak by se dalo říct, že křesťanství vychází z judaismu a islám z judaismu a křesťanství. Křesťany je pak možno chápat jako tu část věřících v jediného a stejného Boha, kteří se rozhodli napravit omyly judaismu a vytvořili novou ideologii. A islám učinil to samé. Navazuje na předchozí výklady náboženství, vychází z nich a „opravuje“ je. Mohamed má být posledním prorokem v řadě, mimo jiné po Mojžíšovi a Ježíšovi. Ježíš (Ísa) má pro mnohé muslimy značný význam minimálně v tom, že podle jejich výkladu příchod Mohameda ve svých kázáních předpovídá. Existují i teorie, že do hry vstoupí ještě při konci světa. Nejprve bude jako svědek u posledního soudu, pak se vrátí na pozemský svět, svým kopím zničí Antikrista a po něm všechny nevěřící, vybuduje společenství muslimů, po čtyřiceti letech života zemře a bude pohřben vedle Mohameda.

Str. 5

Ježíš Kristus byl Žid Nejsem si jistý, zda si všichni uvědomují, že Ježíš Kristus, který je alfou a omegou křesťanství, byl Žid. Zároveň se stal pro mnohé prorokem, mesiášem, který brojil proti starým pořádkům a přinášel nový pohled na vztah lidí a Boha. On a jeho učedníci byli skupinou židovských obyvatel a pokoušeli se reformovat náboženství. Ježíš je klíčovým prvkem křesťanství a uznávají ho i muslimové, byť ne jako syna Boha, ale jako proroka, posla božího. Naopak Židé jsou po staletí pronásledováni za jeho ukřižování, kdy ho označili za falešného proroka.

Islám není nové či jiné náboženství Znovu je třeba připomenout, že judaismus, křesťanství a islám věří ve stejného Boha, byť každá ze skupin praktikuje víru trochu jiným způsobem. A navíc ještě v každé skupině existuje mnoho podskupin, a ty se bohužel v toku času mezi sebou nemilosrdně vyvražďují. Je však otázkou, nakolik jde o skutečnou víru a nakolik o zneužití způsobu víry v Boha skupinami osob, co chtějí získat světskou moc. Klasickým případem je třicetiletá válka v Evropě. Mnozí ji považují za náboženskou, kdy proti sobě bojovali katolíci a protestanti. Jenže ve skutečnosti šlo o boj o nadvládu nad Evropou, a tak silně katolická Francie se mimo jiné spojila s ryze protestantským Švédskem, aby zmírnila moc Habsburků, vyznávajících katolicismus. V historii islámu se vede podobný „nesmiřitelný“ boj mezi většinovými sunnity (až 90% muslimů) a menšinovými šíity, ovšem i zde mnohdy vznikají spojenectví, která boj mezi těmito náboženskými frakcemi nectí. Viz současná naprosto nepřehledná situace v Sýrii a Iráku.

Mohamed je poslední prorok. Po Mojžíšovi a Ježíšovi. Ani v Koránu není popřeno, že navazuje na judaismus a křesťanství. Na židovského praotce Abraháma. Mimo jiné uznává za proroky Mojžíše i Ježíše. Ale také, že Adam byl prvním člověkem vyhnaným z ráje, či že se Noe zachránil ve své arše před potopou. Zmiňuje také i zničení Sodomy a Gomory, příběh Lotovy ženy. Nepopírá, že i texty hebrejská bible pocházejí od Boha. Věřící v judaismus či křesťanství nazývá „děti Knihy“, tedy souvěrce ve stejného Boha, leč pomýleným způsobem, když opět trochu zjednoduším. Pravdou také je, že postupem času se i vztah Mohameda k judaistům a křesťanům mění na méně přátelský, pořád ale nepatří mezi nepřátele, jako jsou modloslužebníci či nevěřící.

Str. 6

Zajímavostí jistě je, že již zmíněného Abraháma berou za svého praotce judaisté, křesťané i muslimové. Na to, že mají stejného praotce, se tak k sobě mnohdy nechovají. Avšak známe přece i mnoho jiných svárlivých sourozenců. Mimochodem, Abrahám je ten otec, který na příkaz Boha odvede svého syna Izáka na horu, kde se ho chystá obětovat. Na poslední chvíli, kdy se již nebohému synkovi chystá proříznout hrdlo, mu v tom Bůh prostřednictvím anděla zabrání, změní příkaz a nařídí raději podříznout beránka. Nicméně jednání tohoto praotce něco napovídá o síle víry v Boha, když mu je ochotný obětovat svého syna. A kdyby Bůh nezasáhl, svůj čin by bezpochyby dokončil.

Samotného Mohameda si za posledního proroka vybral archanděl Gabriel, který se mu zjevoval plných dvacet tři let (609 až 632 po Kristu) a diktoval mu poselství od Boha, které Mohamed poté ústně předával dalším. Písemné záznamy, z nichž vznikl Korán, se poprvé objevují až devatenáct let po jeho smrti.

Str. 7

Sám Mohamed považuje judaisty a křesťany za „lid Knihy“, který sice zbloudil, ale zaslouží si ochranu a úctu muslimů, pokud proti nim nepostupuje nepřátelsky.

Křesťanská Evropa si z Židů učinila bankéře Když Židé přišli o své území na Středním východě, rozptýlili se do Evropě. Křesťané je považovali za vrahy Ježíše a za prokletý národ. Naháněli je do ghet, zakazovali jim vlastnit půdu, vykonávat mnohé práce, naopak jim však dovolili provozovat lichvu, kterou naopak zakazovali křesťanům. Tak vlastně sami z Židů vytvořili skupinu, která se zabývala finančnictvím.

Židé jako platidlo dluhů a zdroj bohatství pro křesťany Židé se díky svým omezením a právu provozovat lichvu stávají majetnou skupinou. Mnohdy dávají půjčky světské moci a zároveň se stávají jakousi zásobárnou majetku. Když se ho chce někdo zmocnit, není nic jednoduššího, než vyvolat pogrom a majetek ukrást. Zářným příkladem je „otec vlasti“ Karel IV., který si z Židů udělal doslova platidlo. Když chtěl vyrovnat své dluhy v Norimberku, tak zaplatil svým věřitelům honosnými domy bohatých Židů. Nového majitele však upozornil, že bude muset napřed povraždit obyvatele zmíněných nemovitostí, a aby ten měl jistotu beztrestnosti, dopředu mu vydal odpustek. Následoval pogrom a domy po vyvražděných připadli věřitelům Karla IV. Spolu s masovým okradením svých bohatších spoluobčanů komunisty, je možné za největší krádež majetku v historii lidstva považovat oloupení židovského obyvatelstva Evropy nacisty za druhé světové války. Aby se snad okradení o svůj majetek nepřihlásili, rozhodnou se je nacističtí pohlaváři všechny vyvraždit. Plán se jim naštěstí zdaří jen z části, z téměř desetimilionové židovské populace v Evropě jich však i tak různým způsobem povraždí na 6 milionů!!!

Jak snadné je pro islámské radikály získat sebevražedné atentátníky? Stojí za tím nenaplněná touha po sexu? „Vyznávám, že není božstva kromě Boha a Mohamed je posel boží.“ Vyslovením těchto slov těsně před smrtí se z člověka stává „šahíd“, neboli „mučedník“, a jelikož umírá v rámci tak zvané svaté války (džihádu), přichází rovnou do ráje a nemusí čekat na den zmrtvýchvstání, jako ostatní muslimové. Propagátoři a osnovatelé sebevražedných atentátů se odvolávají mimo jiné na následující verš z Koránu: „A Bůh koupil od věřících jejich osoby i jejich majetky s tím, že jim budou dány boží zahrady. A oni bojují na cestě boží – zabíjejí a jsou zabíjeni. Radujte se tedy z obchodu svého s Bohem uzavřeného – a to úspěch je nesmírný.“ Mnozí badatelé se domnívají, že pro získání mladíků jako sebevražedných atentátníků významným způsobem pomáhá jejich touha po sexu. Ti mají být flustrovaní nulovým

Str. 8

sexuálním životem, kdy pohlavní styk smějí mít až po svatbě, a směrem ke smrti je žene vidina sexu v ráji s pannami, tak zvanými huriskami. Proto se jejich pohřeb mění vlastně ve svatební ceremonii, po ní čekají atentátníka zmíněné panny. Ovšem tímto způsobem už nelze vyložit například motivaci atentátnic, někdy přezdívaných „černé vdovy“, mstící často smrt svých manželů.

Kde se berou radikálové a sebevražední atentátníci? Teorie o touze po sexu s pannami v ráji může možná částečně sedět na mladíky z arabských zemí, ale rozhodně ne na atentátníky, kteří se rekrutují z občanů evropských států. Profily vrahů z Paříže ukazují, že mnozí z nich žili značně promiskuitním životem, brali i prodávali drogy, někteří měli i ryze kriminální minulost. Mnozí také byli zpočátku minimálně vlažnými muslimy. Jiní atentátníci zase patřili do té doby k bezproblémovým občanům, byli solidně vzděláni, zabezpečeni, využívali plně výdobytky západní civilizace. Přesto také spáchali rozšířenou sebevraždu. Podle mého názoru ještě nikdo nedokázal uspokojivě vysvětlit, kdy a proč nastává zlom v chování těchto sebevrahů. Domnívám se, že na vině je velmi komplikovaná lidská psychika, se kterou dokáží zdatní manipulátoři doslova zázraky. Další pak je i otázkou situací, ve kterých se ovlivňované osoby ocitají. Manipulace s lidmi je však základem i klasické západní demokracie, čehož zneužívají populisté, ale je též běžnou prací dobrých učitelů, jejichž manipulace s myslí žáků a studentů má však ryze kladné důvody. Právě proto, že nelze u nikoho dopředu nic vyloučit, nelze dopředu odhadnout spouštěcí mechanismus destruktivního chování jedince, je situace obzvláště nebezpečná. Jako se vrahem za jistých okolností může stát úplně každý, tak nelze dopředu ani vyloučit příklon kohokoli k radikálnímu výkladu náboženství, a to nejen islámského, ale i jiných. A také, že pak takový zfanatizovaný jedinec s vymytým mozkem nespáchá teroristický čin.

Jsou opravdu Bible a Korán krvavé knihy, vyzývající k vraždění, jak mnozí tvrdí? Mnozí jsou přesvědčeni, že Bible i Korán jsou zdrojem nesnášenlivosti a ve svých mnoha textech přímo vyzývají k vraždění jinověrců či bezvěrců. Pravdou dle mého je, že vždy bude záležet na výkladu, mnohé texty se dají vyložit mírumilovnějším způsobem, ale také se stávají dogmatem pro radikály z řad křesťanů i muslimů. Ti se jimi ohánějí, když v průběhu dějin vraždí jak na běžícím páse. Jak křesťané, tak muslimové, mají ve své historii své radikální věřící, kteří svoje pojetí víry šíří ohněm a mečem, zemi zkrápějí krví nepřátel své „správné“ víry. Z těch křesťanských je dobré asi jmenovat jezuity s jejich inkvizicí, ale také naše husity, kteří si příliš nezadali se způsoby současného Islámského státu. Mimo vraždění nepřátel mají společné i ničení kulturních památek. Jistí badatelé spočítali, že v Bibli sám Bůh zabije 371. 186 lidí a kolem dvou milionů nechá pozabíjet svými stoupenci. Do toho přitom nepočítají potopu světa, ale ani Sodomu Gomoru či smrt egyptských prvorozených synů, neboť v těchto případech se nejde počtu mrtvých ani dopátrat. Neumím posoudit, nakolik jsou tyto počty správné, určitě je však mrtvých hodně. Za zajímavost možná stojí, že se v roce 2007 v Číně pokusí soudně zakázat Bibli jako knihu plnou pornografie (orgie, incesty) a příběhů o vraždění, jde o texty Starého zákona. Tato snaha

Str. 9

nebyla úspěšná, neboť se příslušný čínský zákon nevztahuje na texty, které mají vědeckou či uměleckou hodnotu.

Tóra Tóra v překladu z hebrejštiny znamená zákon nebo učení. Jde o prvních pět knih hebrejské Bible. Tóra je základním dokumentem judaismu. Jsou zde popsány příběhy Adama, Noeho, židovského praotce Abraháma a dalších. Podle víry byly knihy Tóry Mojžíšovi věnované Bohem. Tóra začíná stvořením světa a končí smrtí Mojžíše.

Bible Bible vzniká po dobu více než šestnácti set let, podílí se na jejím napsání na čtyřicet autorů ve třech jazycích, nejstarší texty pocházejí z dob patnáct set let před Kristem. Na Starý zákon, napsaný v hebrejštině a zčásti i arménštině, navazuje Nový zákon, který je již ryze křesťanský a je původně napsán řecky. Bibli tvoří 39 knih Hebrejských písem (Starý zákon) a 27 knih Křesťanských řeckých písem (Nový zákon). Odhaduje se, že doposud bylo prodáno na šest miliard výtisků Bible.

Korán Na tom, co se vlastně v Koránu píše, se bohužel neshodují ani sami muslimové. Právě naprosto odlišný výklad vede k mnoha tragédiím a násilnostem. Stejně jako v případě Bible se texty dají vyložit i ryze radikálním způsobem, což někteří bohužel činí. Korán tvoří kapitoly, které se nazývají súry. Těch je 114. V nich se vyskytuje 6. 236 veršů. Problém je se řazením súr, neboť ty novější mají vyšší platnost než ty předchozí, bohužel ani na tomto se nemohou učenci shodnout.

Str. 10

Srovnání Koránu s Biblí se nabízí, ale mnozí s tím nesouhlasí. Spíše ho srovnávají se Starým zákonem, respektive Tórou. Číst se v Koránu musí správným způsobem (týká se správného držení knihy a obracení listů), má se v něm číst každý den. Nejstarší texty, vznikající devatenáct let po smrti Mohameda, jsou psané bez diakritiky, posléze texty opravují islámští učenci a tím jim dávají vlastně určitý výklad, neboť mnohá původní slova v textu mohou mít různý význam. Mnohdy tito učenci dají přednost tomu významu, který text vyhrotí. I arabské slovo „džihád“, které se v textu často objevuje, se dá vyložit jako „usilování“, a nemusí nutně znamenat válku. Možná i slovo „hur“ znamenající „bílý“ bylo později zaměněno za „houri“, což znamená panna. Možná tedy původně v ráji čekala na mučedníky rozkvetlá zahrada plná ovoce a bílých rozinek, a ne plná panen. Text v koránu také nenařizuje burky ani nikáby, zakrývání vlasů žen šátky je jen muslimská tradice. Spíše mluví o zahalování těl žen, respektive jejich poprsí. Odhaduje se, že výtisků Koránu bylo doposud prodáno na osm set milionů.

Proč je islám mnohými považován za nebezpečí pro Evropu? Islám je sám o sobě jen ideologií, stejnou jako judaismus, křesťanství, hinduismus či buddhismus. Jde o jednu z náboženských teorií. Co však z islámu v současné době dělá strašáka pro mnohé obyvatele této planety, je jeho soudobý výklad a praktikování. Není třeba si nic nalhávat, stejně nebezpečné pro mnohé obyvatele bylo praktikování křesťanství ještě před několika staletími, kdy ve jménu víry pronásledovalo nejen nevěřící či věřící v Boha jiným způsobem, ale také souvěrce z řad učenců či volnomyšlenkářů. Hranice planuly, stejně jako se linuly plamenné řeči z kazatelen, z úst fanatických duchovních. Ti si nijak nezadali se současnými muslimskými radikálními imány, kteří srší nenávistí a přenášejí ji na své posluchače. Čím jsou ti méně sebevědomými a naopak lehčeji ovlivnitelnými, stávají se snáze v jejich rukách zbraní, jako se kdysi stávali mnozí fanatičtí vykonavatelé boží pravdy v podání představitelů radikálního výkladu křesťanství. Bojovat proti islámu jako takovému je nesmysl. Je však třeba bojovat proti těm, kteří chtějí pomoci jeho radikálního výkladu urvat pro sebe světskou moc. Kteří chtějí měnit současnou Evropu, které se horko těžko podařilo umravnit křesťanské duchovenstvo a vykázat ho do patřičných mezí. Tedy tam, kde má dle mého jednoznačně být. Má se starat o duše svých věřících a nikoli usilovat o světskou moc. Křesťanství jako takové si prošlo svým krvavým údolím a našlo dle mého svou spásu, když se oprostilo od fanatismu a šíření víry ohněm a mečem, což bohužel dost dlouho činilo. I další hlavní náboženské ideologie se v současnosti neprojevují jako agresivní. Například nehlásí, že každý, kdo se od nich odkloní, má být zabit jako odpadlík. Bohužel současné pojetí islámu se v tomto od ostatních náboženských ideologií odlišuje. Stále má ve svém repertoáru

Str. 11

mnoho agresivních prvků, které v některých zemích uplatňuje i pomocí zákonů. Jako například v Saudské Arábii, která je přitom dlouholetým spojencem západu. Nutit kohokoli, aby se stal muslimem (křesťanem atd.), nemůže být projevem šíření víry, ale pouze a jen projevem uplatňování moci. Když s pistolí u hlavy (nožem na krku) někdo konvertuje k islámu či jinému náboženství, vnitřně rozhodně věřit nezačne, ba právě naopak. Začne dané náboženství nenávidět, protože je jeho radikálními představiteli znásilňován. Dát někomu vybrat smrt nebo přestup k islámu je nesmyslné. Odsoudit někoho k smrti, že přestal věřit nějaké ideologii, je rovněž naprosto zhovadilé a opravdu nemá co dělat v jedenadvacátém století. Bohužel v mnoha arabských zemích je toto přímo uzákoněno a bohužel někde se tento zákon i uplatňuje. Je však naivní si myslet, že lze muslimům nadiktovat, jak mají svou víru uplatňovat. Stejně jako si museli křesťané udělat pořádek ve svých řadách sami, tak si tento boj musí vybojovat sami muslimové. Až se jim to podaří, až převáží rozum nad slepou vírou a fanatismem, pak přestanou muslimové nahánět hrůzu svým spoluobčanům, kteří jsou jiné víry či nevěřící.

Jaké bude soužití s muslimy v současné Evropě? Sami muslimové by si měli vyjasnit, co vlastně chtějí. Pokud chtějí využívat výhod a ochrany současného tolerantního západního světa, sami ho musí pomoci udržet. Pokud by totiž získali dominanci jejich radikální souvěrci, jistě by Evropu proměnili v bojiště, jak to již učinili na Středním východě či v mnoha koutech Afriky. Zároveň by si tak zvaná „mlčící většina“ muslimů, a dle mého mlčí opravdu příliš, měla uvědomit, že svou pasivitou nahrává nejen radikálům ze svých řad, ale i radikálům z řad zatím většinové evropské populace. Pokud sami muslimové neprojeví ochotu k opravdové spolupráci při potírání terorismu, mohou se sami stát obětí odvetných akcí poté, co zase jejich radikálové někoho povraždí či napadnou. Muslimové by měli vyslyšet výzev egyptského prezidenta či jordánské princezny a přijít s výkladem islámu, který bude slučitelný s jedenadvacátým stoletím a ze kterého nepůjde strach. Pokud se jim to podaří, a pokud takový umírněný výklad většina z nich přijme, přestanou pro mnohé být hrozbou, strašákem a také vezmou vítr z plachet svým radikálům, kteří budou upadat do stále větší izolace. Nepochybuji o tom, že islám se časem stane ve všech svých podobách také tolerantním náboženstvím, jako již nyní představuje křesťanství. Bohužel si nejsem jistý, jak dlouho to bude trvat, a zda mezitím nedojde k výtrysku vášní na obou stranách. Je naivní si myslet, že donekonečna zůstanou vražedné útoky bez odezvy. I většinové obyvatelstvo Evropy má své radikály a k nim se mohou lehce přiklonit i další, pokud nabudou dojmu, že jejich současní političtí představitelé je nedokáží účinně ochránit. Pak se oběťmi jejich odvetných akcí mohou stát i nevinní a umírnění muslimové, neboť když propuknou vášně, pro zdravý rozum už není místo.

Jak je složena lidská populace z pohledu víry? Na světě žije přibližně sedm miliard lidí. Kolik z nich je ateistů, kolik vyznává víru v jediného Boha? Kolik z nich patří k jednotlivým náboženstvím? Údaje jsou uvedeny níže, jsou však jen odhady. Rozporuplné jsou názory na to, které náboženství roste rychleji, někteří

Str. 12

uvádějí islám, jiní křesťanství, poukazujíce třeba i na nárůst křesťanů v Číně. U dětí se bere za podstatné, v jaké víře jsou vychovávány. V jediného a stejného Boha věří 54,70% lidí, jde o součet judaistů, křesťanů a muslimů. Za ateisty jsou považováni všichni, kteří nevěří v žádného boha, ačkoli mnozí z nich připouštějí, že něco vyššího existuje, ale nespojují to s žádným praktikovaným náboženstvím. Křesťanství Islám Ateisté Hinduisté Čínské tradiční náboženství Buddhismus Judaismus

- 2,2 miliardy osob - 1,6 miliardy osob - 1,1 miliardy osob - 1,0 miliardy osob - 394 milionů osob - 376 milionů osob - 15 milionů osob

- 31,50% - 23,00% - 15,00% - 14,00% - 5,50% - 5,25% - 0,20%

Jaké složení mají vyznavači křesťanství? Jak již bylo řečeno, různé názorové proudy jsou jak v judaismu, tak i v islámu. Nejinak je tomu v křesťanství, kde je těchto proudů hned několik a i mezi nimi probíhaly v historii líté boje. Pojem „bartolomějská noc“, vztahující se k vraždění hugenotů (protestantů) katolíky v Paříži v šestnáctém století, vstoupil nechvalně do dějin. Katolíci Protestanté Pravoslavní křesťané Letniční hnutí Africké církve Anglikánská církev Svědci Jehovovi Mormoni Další menší církve

- 1. 200. 000. 000 osob - 360. 000. 000 osob - 240. 000. 000 osob - 105. 000. 000 osob - 100. 000. 000 osob 73. 000. 000 osob 14. 800. 000 osob 12. 500. 000 osob 2. 000. 000 osob

Česká republika a náboženství Podle odhadů v naší republice jednoznačně převažují ateisté. Pokud bereme, že Česká republika má 10,5 milionů obyvatel, tak za věřící je možno považovat nanejvýše 2 miliony z nich. Údaje jsou však dle mého značně nepřesné, neboť mnozí sice v něco věří, ale nehlásí se k tomu veřejně či danou víru aktivně nepraktikují. Tak jen pár informativních čísel níže. Ateisté Katolíci Českobratrská evangelická církev Muslimové Judaisté

Str. 13

- 8. 500. 000 osob - 1. 000. 000 osob 52. 000 osob 3. 500 osob 1. 500 osob

Co říci závěrem? Každý člověk má dle mého právo věřit, čemu chce. Pokud si však máme zachovat zdravý rozum a klidné soužití obyvatel, musíme tvrdě trvat na tom, že víra je interní věcí jednotlivců, do které nikomu dalšímu nic není, ale také, že každý věřící musí respektovat právo jiných občanů věřit v co chtějí, anebo nevěřit. Pokud toto pravidlo bude zachováno, bude vše v pořádku. Pokud ho někdo začne porušovat a z interní víry udělá věc veřejnou, nebo dokonce státní, začne nutně omezovat práva jiných a na problém je zaděláno.

Patrik Bilý 4. B

Školní turnaj v basketbalu V pondělí 14. 12. se v naší škole na den otevřených dveří uspořádal školní turnaj v basketbalu 3x3. Celkem soutěžilo 6 týmů a hrálo se systémem každý s každým. Turnajem jsme jako třída 4. B ve složení Patrik Bílý, Václav Grospitch a Filip Drouot prošli bez porážky a s dominancí jsme obhájili prvenství z minulého roku. Je to vždy zábava zahrát si odlehčenější basketbal a jsme rádi, že jsme se ho mohli zúčastnit, obhájit první místo a vychutnat si vítězný dort.

Str. 14

Tomáš Mrzena 2. D

Anglické představení ve čtvrtek 26.11.2015 Po prvních dvou hodinách vyučování jsme se všichni přesunuli do klubu Reduta na Národní třídě, kde jsme shlédli anglické představení “Detectives”, které vypadalo asi takto. Nejprve se nám herci náležiťě představili a také nás uvedli do děje představení. Následovala první scéna detektivního příběhu, ukázka normálního představení tříčlenné kabaretní skupinky herců (dvou mužů a jedné ženy), kteří působili v Anglii o čtyři roky zpátky, Poté následovala scénka na sv. Valentýna, kdy si vzájemně vyznávali lásku a flirtovali spolu, zvlášť klaun s tanečnicí. Další den před představením se jeden z mužů - kouzelník, a žena- tanečnice, (manželé) "pohádali", kvůli včerejšímu flirtování s druhým mužem - klaunem, Žena také manželovi řekla, že klaun je jen pro pobavení a po skončení turnusu to s ním skončí. Ale klaun to slyšel a chtěl se pomstít. A proto při dalším představení nalil tanečnici do pití jed. A my jsme měli za úkol zjistit, kdo ji mohl zabít a proč. Můj názor, je, že to bylo dobré představení i pro nás, kteří chodíme na střední, tím myslím, že to spíše bylo orientované na mladší publikum. Představení bylo zahrané dobře a bylo i zábavné.

Martin Horský 2. B

The Detectives On 26th November, the classes B, C and D of second grade, went to the Reduta Theatre to see an English play “The Detectives”. It was about a murder that happened on Valentine's Day 4 years ago. Back then, there was a group of entertainers called “Cabaret K”, which consumed of 2 men, a magician and a clown, and a woman dancer. The Cabaret K had a play, which they preformed almost every evening all over London. But on 14th February 2011, the dancer died on stage. In the play was also someone from the audience to play the waiter. The waiter served wine for the performers, when they gave him a signal. The play had 4 parts. The first was the regular Cabaret K performance, the second part was about the day of the murder before the play. And the third part was the play, when the murder happened. After that we were asked by the actors “Who, how and why killed the dancer?”.

Petr Špaček 2. D

English Theatre Ve čtvrtek 26. listopadu jsme navštívili se třídou divadlo Reduta, ve kterém jsme viděli představení v angličtině: Detectives. Jednalo se o detektivní případ, který se odehrál před čtyřmi lety v Anglii. Představení bylo pěkné, byla v něm zakomponována interakce s diváky a jeden z nás si dokonce i zahrál roli číšníka.

Str. 15

David Vondráček 2. D Anglické představení Ve čtvrtek 26. listopadu 2015 jsme byli se školou v divadle Reduta. Kromě naší třídy zde byly i ostatní třídy z druhého ročníku. Bylo nám řečeno, že půjdeme na anglické divadlo, které bude ve stylu detektivním. Poté, co jsme vešli do stísněných prostor divadla, tak jsme zjistili, že zde nejsme sami. V prvních řadách už totiž seděly malé děti, které už netrpělivě čekaly na začátek představení. Museli jsme si tedy sednout ke dveřím, protože jsme přišli jako poslední a ostatní místa už byla obsazena. Divadlo začalo a na pódiu se objevili tři herci, dva muži a jedna žena. Prvně se představili a pak začali hrát. Hra byla na tři části. Dělila se na úvod, zápletku a rozuzlení. V úvodu nám ukázali divadelní představení, které hráli tři herci v Anglii čtyři roky předtím. Poté následovala zápletka, ve které byla zabita milenka kouzelníka. A následně tylo na nás, abychom v poslední části představení zjistili, kdo vlastně vrah byl.

Jakub Urban, Martin Skokánek, Kevin Kroupa 1. A

Přednáška o kriminalistice 26. listopadu jsme se se třídou vydali na přednášku spisovatele a investigativního novináře, Josefa Klímy. Povídali jsme si o kriminalistice a problémech většinou stále mladistvých lidí, kteří byli podvedeni neprávem a poté se obrátili na Josefa Klímu. Jeden z nejzajímavějších příběhů byl o skupince mladistvých chlapců, kteří toužili rychle zbohatnout, a tak se nevědomě zapletli do podvodu a pracovali v obchodu pod vedením mafiánů. Následně jim díky podvodům začaly narůstat dluhy a postupně byli blíž a blíž kriminálu. Postupně zjistili, že jedou v ilegální činnosti a nakonec nejlépe udělal a dopadl ten, který se sám šel na policii přiznat a šel do vězení. Jeho ostatní kumpáni byli bohužel zabiti. Další příklad byl, že se dívka seznámila s klukem v klubu, šla s ním ven a již se nevrátila, anebo jak si Josef Klíma pořídil ruční granát za 3 000 Kč. Na konci nám dal pan Josef Klíma prostor na otázky, který jsme po pravdě řečeno příliš nevyužili.

Str. 16

Lukáš Gerasymenko 2. D

Úvaha o českých silnicích V České republice máme velmi nekvalitní silnice a to je každému zřejmé. Podprůměrná kvalita silnic 3. třídy není zase až tak zarážející, i když je to na spoustě místech jako kdyby je pravidelně projížděli přetížené náklaďáky s řetězy na pneumatikách. Ale silnice 2. třídy, to už je věc jiná. Zatímco v zemích na západ od nás je to povětšinou nádherná hladká plocha asfaltu, u nás to kvůli všem těm opravám vypadá, jako kdyby byla složená z tisíce malých plátů asfaltu nekvalitně poskládaných přes sebe. A na čí straně je chyba? Na firmách, co je postavily, nebo snad na těch výš, nebo na motoristech? Podle mě nejspíš na líných pracovnících firem, co se o ty silnice starají a zároveň na zkorumpovaných politicích a státních úřednících, co těm firmám dali ty zakázky. Každý už určitě viděl u nějaké silničářské práce hromady dělníků, co jen stojí a čumí na jednoho, co pracuje. A k tomu jim to trvá několikanásobně déle, než by mělo a ještě tu práci odbudou. A navíc zkorumpovaní státní úředníci dají zakázky předraženým firmám, aby z toho taky měli do kapsy. Ale taková už prostě je česká politika po roce 1989. A majitelé těch předražených firem si určitě z té ceny něco nechají na penzi nebo tak. Tak proto pak stavějí z nekvalitních materiálů a tak se těm nekvalitně postaveným silnicí snižuje životnost. Asi nejhorší je ale případ s českými dálnicemi. Naše „kvalitní a krásné“ dálnice jsou podle průzkumů nejdražší v celé Evropské unii. A to ne jen o pár procent, ale podle průzkumů se to pohybuje kolem 300% až 400% evropského průměru. Ve Švédsku, kde mají platy mnohonásobně vyšší než u nás, dálnice v průměru stojí jen 1/3 toho, co u nás. Podle mě by se měla opakovat defenestrace, aby ty zkorumpované ničitele našeho národa nahradil někdo, komu nezáleží jen na sobě, ale na celém národu.

Stanislav Jiřikovský 4. C

Kvalita automobilek Téma kvality automobilek vzbuzuje velký zájem, ačkoliv málokdo může doopravdy porovnávat či soudit, jaká z nich je "nejlepší". Po pravdě řečeno, není jediná značka, o které bychom mohli říct, že je na vrcholu žebříčku, jelikož každé značce se nepovedl nějaký model a každá značka měla nějakou aféru, ať už se jednalo o aféru malého či velkého rázu (například VW). Vzhledem k tomu, že jsem vyzkoušel mnoho značek, dovolím si napsat, která značka mi vyhovovala nejvíc a popíšu konkrétně v jakých ohledech. Automobilky se řadí do tří základních skupin a tím jsou - francouzská auta, italská auta a německá. U Francouzů jsem měl vozidla Peugeot a Citroen. U Italů to byl Fiat a Alfa Romeo a nakonec mezi Němce patřil Opel, VW a Mercedes. Vyjmenoval jsem hlavní značky, které jsem

Str. 17

si alespoň na den vyzkoušel, samozřejmě jsem řídil mnohonásobně více aut, bohužel to bylo třeba na maximálně 300km a to si nedovolím posuzovat charakter těch aut. Po stránce výkonu nejlepší byla italská auta, jelikož na jejich papírové hodnoty ten výkon vůbec neodpovídal. Srovnáme si Passat 2.0TDi 103kw a Marea kombi 1.8 16V 83kw. Marea se vyrovnala výkonově Passatu (to je o 12 let starší) a dokonce z 0-100 byla o chlup rychlejší a to je to těžší auto s nižšími papírovými hodnotami. Naopak musím říci, že po stránce stability jsou na tom německá auta nejlépe, chovají se opravdu sebejistě a nic vás nemůže překvapit. Bohužel na nerovných silnicích, kterých je v ČR opravdu hodně, je podvozek moc tuhý a auto místo toho, aby náraz nějaké nerovnosti pohltilo, tak ho "přeskočí". Po této stránce je na tom nejlépe Peugeot, který má skvěle vyladěný podvozek na nerovnosti a se stabilitou je na tom poměrně stejně jako Ital, který s nerovnostmi má také menší problémy, ale není to nic hrozného. Hodně záleží na tom, na jaký kus vozidla narazíme a jak se k němu budeme chovat, jelikož v dnešní době vám i Dacia vydrží 200tkm a těch 8 let zvládne bez nějakých problémů. Tudíž když si uděláme shrnutí, tak pro lidi, co mají rádi výkon, bych doporučil italské auto. Pro lidi, kteří si potrpí na kvalitu, která není u Italů podle testů osvědčená, tak doporučím Němce a ostatním, kteří chtějí mít pohodlí na českých silnicích, doporučím Francouze.

Martin Strouhal 3. D

Dvoudenní Top Camp v IBM V pátek 11. a pondělí 14. prosince jsem navštívil se svými dvěma spolužáky Martinem Branným a Janem Mencl společnost IBM, kde jsme se účastnili dvoudenního Top Campu. Akce Top Camp navazovala na předchozí školení v cloudové technologii Bluemix, kterého se účastnilo 15 vybraných studentů převážně 3. ročníků naší školy. Na začátku Top Campu jsme dostali tři zařízení, které jsme měli za úkol propojit s Bluemix cloudem. Jednalo se o nejnovější Arduino – Yún, inteligentního robota Sphero ze star wars edice a zařízení od společnosti D-Link pro vybudování chytré domácnosti. Všechny naše nápady a pokroky jsme mohli ihned konzultovat s IT odborníky ze společnosti IBM.Během celého Top campu jsme se zdokonalili jak v samotném programování, výpočetní technice obecně tak i používání alternativních operačních systémů jako je například linux a to ať už v podobě Debianu na počítači či malé linuxové distribuce Busybox na embedded zařízeních.

Sphero ze Star Wars edice

Str. 18

Oldřich Linhart 4. B

Třetí světová válka Kvůli nedávným událostem, týkajících se zejména ruských leteckých úderů proti islamistickým bojovníkům v Sýrii, a Turky sestřelenému vojenskému letounu, se dost spekuluje, zda se neblíží třetí světová válka. Putin Turky, kteří jsou členem NATO, obvinil ze spolupráce s teroristy, ale turecký prezident tvrdí, že letoun narušil vzdušný prostor a že šlo pouze o obranu. Osobně si netroufám hodnotit, zda může dojít ke třetí světové válce. Rusko podle mě nemůže bojovat ve více diplomatických válkách a je dobré zmínit, že Turecko má v NATO po USA druhou největší armádu. V rozhovoru mezi ministry zahraničí Turecka a Ruska, bylo ze strany Ruska řečeno, že nehodlají s Tureckem válčit. Avšak někteří se domnívají, že se Rusko připravuje na konflikt s NATO. Realisticky s tím nelze počítat, ale to si většina lidí myslela i před druhou světovou válkou. Vzhledem k rozvoji vojenských zbraní lze očekávat, že pokud nastane válka, mohlo by dojít k použití jaderných a biologických zbraní. Ať už válku rozpoutá Rusko, USA, Islámský stát, nebo kdokoliv jiný, následky nejspíš budou velké. „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“ – Albert Einstein

Lukáš Vostatek 4. D

Jaká bude Evropa za 10 let? Určitě všechny z vás stejně jako mne zajímá, jak to bude u nás v Evropě za 10 let. Především, co se týká uprchlické krize a onou válkou s terorismem. Podle mého názoru Evropu změní terorismus stejně, jako 11. září změnilo Ameriku a to rozhodně není dobře. Podívejme se na Ameriku, kde ihned po teroristickém útoku volali miliony lidí po pomstě východu, který byl a pravděpodobně ještě je brán, jako synonymum zla, přestože podle průzkumů dělaných v Americe mnoho lidí věří, že za útoky není zodpovědný východ, ale CIA. To už je ovšem něco, o čem bych psal opravdu nerad. Největším problémem, který aktuálně máme, není terorismus, ale rozdělování Evropy. Rozdělování na tábory, kde jedna půlka podporuje imigraci a druhá půlka je proti vyhánění přistěhovalců a ideálně proti zakázání islámu v České republice. Připadá mi poněkud úsměvné, jak málo stačí a samotní Češi si nemohou přijít na jméno a místo spojení se proti problémům se rozdělujeme a necháváme se manipulovat, jako banda hloupých ovcí. I kvůli těmto okolnostem se bojím, že Evropa za 10 let bude velice rozvrácená strachem, ale ještě více se bojím, že toho využijí organizace, a že vypukne obrovská globální krize, protože lidstvo je nejvíce zranitelné, když má strach. Nadále však doufám, že se nakonec všechno obrátí k dobrému a Evropa bude místo, kde budu chtít i v budoucnu žít.

Str. 19

Havelka Lukáš 1. B

Evropa za 10 let Podle mého názoru se během 10 ti let začnou více a více řešit problémy s nedostatkem nerostných surovin jako je ropa, uhlí… Budeme řešit problém klimatických změn a především stoupající hladinu moře. O těchto problémech se ve světě mluví již dnes. Proč se o nich ale stále jen mluví? A nevyřešíme je? Protože je snazší čerpat ropu, dokud je? Tohle jsou otázky, které podle mě každého z nás alespoň jednou napadly, a je jedno, jestli to bylo ve spojitosti se školou, nebo mezi kamarády. Každému snad alespoň jednou tato myšlenka proběhla hlavou. Snad téměř každý člověk si ale řekne, že on je „malý pán“ a když jeden člověk bude chtít něco změnit, že to nemá význam. Tento přístup je špatný a všichni to víme, nikdo s tím však nic neděláme. Když však vezmu v úvahu samotnou Evropu tak to není o moc lepší. Evropská unie. Jsou tu dvě strany lidí. Ti, co chtějí odstoupit a Ti, kteří chtějí zůstat. Důležitá je ale jedna otázka. Opravdu nám Evropská unie dodává takové výhody, jaké si myslíme, nebo je toto seskupení zástěrkou pro něco mnohem většího? Jistě má svá „pro“ a „proti“, ale podle mého názoru je myšlenka Evropské unie hezká. Už jenom moto „United in diversity“, což v překladu znamená jednota v rozmanitosti, je dosti k zamyšlení. Ale abych byl upřímný, i samotný komunismus měl původně dobrou myšlenku a nakonec vše skončilo jinak. Do deseti let podle mě žádná Evropská unie nebude. Již dnes se totiž mluvilo o odstoupení z EU a je jen otázkou času, kdy se nenecháme ovlivňovat a budeme naprosto soběstační. Žádné euro, žádné otevřené hranice. Už jen jak v posledních týdnech vše komplikují uprchlíci, kteří se přes otevřené hranice dostávají do všech států Evropské unie. Je toto snad správné řešení? Na jednu stranu je pomoc samozřejmá, na tu druhou, nepřitíží nám to až moc? Za 10 let se toho na světě může mnoho změnit. Může na naší planetu spadnout meteorit, můžeme se vychýlit z oběžné dráhy a shořet. My však nikdy nebudeme přesně vědět, co se stane. Můžeme události předpovídat jako počasí. Ale úplně stejně se můžeme v našich předpovědích mýlit jako meteorologové. Takže co bude? To nikdo neví. Víme však jedno, že nezáleží na tom, co se stane za rok, dva, deset nebo sto. My zemřeme. Zmizíme z tohoto světa, stejně jako naše činy upadnou v zapomnění. Nakonec nezáleží vůbec na ničem. Jistě, můžeme si říct, že pokud budeme dejme tomu architekt, tak po nás zůstane jako vzpomínka nějaká budova, ale ta časem spadne, časem přijde nějaká živelná pohroma nebo ji my sami odstřelíme. S tímto názorem nemusí samozřejmě každý souhlasit, každý má jiný pohled na svět. Někdo si myslí, že třeba najdeme časem lék na všechny nemoci a budeme nesmrtelní, druhý si myslí, že na Zemi spadne obrovský asteroid a třetí si může myslet, že vypukne 3. světová válka. Jedno je však jisté, nebudeme tu navždy, tudíž je téměř zbytečné přemýšlet nad tím, co bude za nějakých 10 let s Evropou, když nevíme, co bude zítra.

Str. 20

Stanislav Jiřikovský 4. C

Teroristi Pod pojmem teroristi bychom si každý z nás měli představit danou společnost, která nás ohrožuje v normálním soužití, které tu dosud vedeme. Myslel jsem si, že si jsou všichni vědomi, jak je terorismus závažné téma a jaké pro nás hrozí nebezpečí. Jak jsem si všiml v poslední době, kdy Evropa nabírá čím dál více uprchlíků, tak je asi všem jedno, jakým způsobem tu budeme my a další generace v budoucnu žít. Každého člověka, který je alespoň trochu duševně v pořádku, napadne, že příliv imigrantů do Evropy a tudíž i do České republiky je závažný problém. Zdá se mi, že někteří z nás nevědí, že Česká republika opravdu leží v Evropě a proto to těm méně vzdělaným připomínám, aby se dostatečně poučili a uvědomili si, že se tento problém týká i nás. Od doby, kdy Evropa bezmyšlenkovitě přibírá další a další uprchlíky, tak tu máme čím dál více teroristických útoků, za kterými stojí ISIS (neboli podle USA - ISIL). Připomenu šest teroristických útoků v Paříži, teroristický útok na ruské letadlo, sestřelení dvou ruských stíhaček ... Opravdu nechápu, jak někdo může podporovat příjem dalších migrantů a už vůbec nechápu, jak je možné, že jim tu budeme poskytovat azyl a živit tuto verbež. Snad i nejhloupějšímu člověku dojde, že soužití s islamisty v Evropě není zcela reálné. Kdokoliv, kdo si přečte Korán, pochopí, že jejich myšlenky jsou velice špatné. Samozřejmě chápu, že mezi uprchlíky nejsou jen islamisté, ale nic to nemění na tom, že jde o islamizaci Evropy a tudíž z toho budou další teroristické útoky v budoucnu. Bylo by hezké, kdyby si toto všichni uvědomili.

Marek Mikeš 4. D

Terorismus Terorismus je v poslední době velmi aktuální téma, za posledních 15 let se stalo velké množství teroristických útoků a co je horší, stále přibývají. Byli jsme svědky nejznámějších útoků 11/9/2001, kdy se teroristům podařilo unést civilní letadla a nasměrovat je na dvojčata, Pentagon a další mělo doletět na Bílý dům. Nedávno byl spáchán bombový atentát v Paříži, bylo sestřeleno ruské letadlo nad Egyptem a to je jen výčet trochy toho, co se za poslední dobu stalo. Musím si ale položit otázku, co se terorismem dokazuje? Většinou jsou teroristé buď náboženští fanatici, nebo dávají najevo nespokojenost s politickou situací, anebo usilují o moc. Takto jsou nám popsáni teroristé z médií, jsou tu a chtějí nás zabít a musím se jich tedy bát a hledat řešení jak se jich zbavit. Vrátím se ještě k útokům z 11/9. Zemřelo kolem 3000 lidí, po nárazech se zhroutily obě budovy Světového obchodního centra, ale co je hlavní, útoky rozesely strach. K útoku se přihlásila teroristická organizace Al-Kaida a USA vyhlásila „válku proti terorismu“, měsíc na to vtrhla do Afghánistánu a svrhla hnutí Tálibán, které dávalo zázemí teroristům.

Str. 21

Od té doby USA stihla ve válce s terorismem destabilizovat dalších x zemí. Je ale velmi zajímavé, že má USA z návštěvy každé země finanční zisky a větší moc. Dlouho jsem sledoval všechny události kolem války proti terorismu a útoků 11/9 a došel jsem k jedinému názoru: Největší teroristé jsou sami USA. Celý útok byl jedna velká fraška. To, že letadla nabourala do věží, nepopírám, ale to, že se kvůli tomu budovy zhroutily už ano. Zhroutily se po explozi náloží v základech budovy, jako při řízené demolici, navíc se zhroutila 3. budova, do kterého nenabouralo žádné letadlo, divné… Navíc nebyl v Pentagonu, kam nabouralo 3. letadlo nalezen ani kousek letadla, podle výpovědí svědků tam přiletěla řízená raketa. Celé mi to prostě nehraje a od té doby nevěřím tomu, co mi média sdělují. Myslím si, že skutečný cíl terorismu není konkrétní cíl jednotlivých útoků, ale reakce na tyto útoky ze stran „napadených“. Tyto reakce vždy způsobí větší a radikálnější události než pár mrtvých. Mění systém tohoto světa a pomalu a jistě je vše pod větší a větší kontrolou. Je to jen můj názor a samozřejmě může být jako každý ostatní špatný, ale určitě si myslím, že by se lidé měli koukat na terorismus z jiného pohledu, než který je jim bezprostředně naservírován. Terorismus je tedy nástroj moci. Nakonec je jedno, jestli jsou teroristické útoky činy náboženských fanatiků, nebo samotných velmocí jako USA, vždy půjde jen o moc a peníze. Marek Mikeš, IV.D

Marek Patras 4. C

Odkud vítr vane? Poslední dobou jsme ze strany médií přehlceni spousty informacemi týkající se radikálního hnutí ISIS a událostmi probíhajících na blízkém východě a nyní téměř po celém světě. Otázka, na níž odpověď ale nikdo přesně nezodpoví, nebo jí zahltí pod přílivem informací, je následující: „Jak se mohla malá organizace, která v roce 2006 neměla prostředky, finance, ani stoupence, stát strašákem západní společnosti v takto globálním měřítku?“ Jako už mnohokrát v minulosti platí pravidlo, že lidstvo se z minulosti nepoučí. Při odsuny amerických vojenských sil z Iráku v roce 2011/12 byla drtivá většina techniky zanechána napospas pro islamistické radikály. Jednalo se o pohonné hmoty, zbraně, polní techniku, výbušniny apod. Stejně jako v případě války z terorem, jenž probíhala od 90. let minulého století a jejímž strašákem byla organizace Al-Káida, i ISIS má původ v arabských zemích. Bin Ladinova rodina byla a bude jednou z nejúspěšnějších na trhu s ropou v Saudské Arábii. V 80. letech minulého století byly skupiny džihádistů podporovány, vyzbrojovány a zásobeny v boji se Sovětským svazem. V dnešní době se opět dostáváme ke spekulacím a podezřelým faktům, které dávají jasně najevo, že ISIS je přímo podporovaná někým ze Západu. Opět se dostáváme k otázce náhlého ropného bohatství této radikální skupiny. Syrské svobodné složky v boji proti ISIS udělaly více než veškeré intervence NATO a Organizace Spojených Národů. Bohužel je smutnou pravdou, že díky našemu přístupu je tato válka umožňována. Tak odkud tedy vítr vane? Fouká ze západu, nebo z východu a nebo situace už spíše připomíná tornádo, které je tak nečitelné, že je sled událostí již dávno předurčen jasné pohromě?

Str. 22

Jonáš Matoška 3. C

TERORISTÉ Poslední dobou se neustále hodně hovoří o teroristech a jejich sebevražedných útocích. Informace o teroristických akcích slyším úplně ze všech stran. Jsou vidět v televizních zprávách, čtu o nich na internetových fórech, v novinách a časopisech. Abych se o nich dozvěděl, nemusím se o ně speciálně zajímat, stačí si jen otevřít internet a většinou jsou přímo na hlavním panelu. Poslední velký útok, který šokoval celý svět, byl provedený teroristy ve Francii při fotbalovém zápase a na hudebním koncertě. Měl katastrofální následky, což ukazují videa na internetu. Nevíce jsem byl vyděšený ze střelby na koncertě. Lidé, kteří tam byli, se octli v dokonalé pasti a nemohli za žádnou cenu nikam utéct. Těchto lidí je mi velice líto, neměli žádnou vinu, a přesto přišli o život. Měli zrovna takovou smůlu, protože se ocitli v určitém čase na nesprávném místě. O tomto hrozném činu jsem se dozvěděl při hraní jedné počítačové online hry, kde o tom hned následující den po útocích mluvili všichni hráči. Nejvíc mě zaujalo, jakou podporu jsem od nich viděl. Nejčastěji to byl sdílený nápis "Modlím se za Francii" a jejich změněný profilový obrázek, který překrývala francouzská vlajka. Moc vtipné mi tehdy nepřipadalo, že ve hře, kterou jsem měl spuštěnou s ostatními hráči, se hrálo za teroristy. Jak tohle někdo může vůbec udělat? Proč lidi zabíjejí nevinné lidi? Co je k tomu vede? Dělají to dobrovolně? Máme se bát útoků? Baví je to vůbec? Bouří se proti něčemu? Budou proto určitě existovat pádné, vysvětlitelné, i když pro mě nepochopitelné důvody. Většina teroristů je prý schopna zabíjet lidi převážně pro svou víru a náboženství, ostatní to dělají hlavně pro peníze. Je to strašné zabíjet pro nějakou myšlenku, pro to, co možná ani nebylo, není a nebude. V historii tolik lidí zemřelo jenom kvůli náboženským válkám. I v naší, české, minulosti bylo náboženských válek hodně. To, že lidé zemřou pro svoje děti nebo pro budoucnost svého národa pochopím, ale pro víru? To nejspíše nikdy chápat nebudu. Asi svět takový je, ale tomuto světu já nerozumím. Ti, kteří jsou schopni zabíjet lidi pro svoji náboženskou víru, si určitě nemohou být jasně vědomi toho, co dělají. Nejspíš jsou už od malička tvrdě vychovávaní k tomu, aby zabíjeli, rodiče jim jistě říkají, že to, co dělají, je správně a těžko mohou přijít na něco jiného. Jak by se vlastně měli dozvědět, že je to ve skutečnosti jedna velká, hrozná lež? Slyšel jsem také názor, že někteří to dělají pro zábavu. Vsadí se o něco s přáteli nebo se k tomu strašnému činu nechají vyhecovat od kamarádů a jsou schopni to udělat jenom proto, aby nebyli v partě za hlupáky. Některé prostě baví jenom dělat nepořádek a chaos na zemi. Nechtějí respektovat řád, jaký nastavila jejich vláda. Jsou i takoví, kteří svoje zvěrstva vykonávají přesně podle plánu, těch bychom se měli bát nejvíce. I já se těchto také bojím. Nedávno jsem měl sen, že ráno zaútočili na Vyšehrad, když jsem šel do školy. Jelikož Vyšehrad můžu vidět z okna mého domova, tak jsem to zboření stavby viděl na vlastní oči. Byla to příšerná noční můra. Něco tady není v pořádku. Určitě někdo, někde udělal něco, co neměl. Jsou snad za tyto útoky mírné tresty? Jestli ano, tak by určitě každý normálně uvažující člověk požadoval tresty daleko

Str. 23

tvrdší. Jenže která vláda je má za to soudit? Jejich svatá kniha Korán byla ve 20. století špatně přečtena. Ale jak může někdo něco přečíst nebo vyložit až tak, že z toho jsou takové hrůzy? Dalším problémem je víra v posmrtný život a v dobrou odměnu za činy, což vysvětluje nebojácnost teroristů před jejich smrtí. Když dovedou zabít i sami sebe, tak nemá vůbec cenu dělat nějaké tresty. Jestliže pro ně život neznamená žádnou hodnotu, zaslouží si vůbec žít? Domnívám se, že za všechno může závist. Kdyby si lidé navzájem nezáviděli, tak by podle mého názoru nic takového nemohlo být. Ale jak to udělat, aby za světa zmizela závist a teroristé si začali vážit lidského života, svého i těch ostatních lidí?

NEJLÉPE A NEJHŮŘE PLACENÉ PROFESE čerpáno MF Dnes 5. ledna 2016 V níže uvedených tabulkách jde o tzv. medián hrubé mzdy v soukromém sektoru, s výjimkou lékařů, kde jde o sektor státní. Medián znamená, že polovina lidí má více a polovina lidí méně. Není to tedy aritmetický průměr, který zkreslují vrcholoví vedoucí pracovníci či špičkoví experti s významně vyššími příjmy a pak takového průměru dosahuje daleko méně zaměstnanců, rozhodně ne polovina.

Nejlépe placené profese Řídící letového provozu - 164. 233,- Kč Šéfové velkých společností a institucí - 113. 822,- Kč Lékaři ve funkci primářů - 89. 672,- Kč Inženýři projektanti v oblasti elektronických komunikací - 88. 987,- Kč Lékaři v anesteziologických oborech - 87. 181,- Kč Lékaři v chirurgických oborech - 76. 670,- Kč Inženýři ve výrobě energií - 73. 318,- Kč Specialisté IT v bezpečnosti dat - 65. 628,- Kč Metodici a analytici finančního trhu - 65. 187,- Kč Finanční poradci specialisté - 64. 498,- Kč Specialisté prodeje a nákupu, oblast potraviny, chemie - 58. 229,- Kč Poznámka: Lékaři v dalších oborech mají platy mezi 59 až 70 tisíci korunami, další inženýři mají platy mezi 43 až 55 tisíci korunami.

Nejlépe placené profese v oblasti Informačních technologií Výrobní a techničtí ředitelé a náměstci v oblasti ICT - 78. 164,- Kč Specialisté IT v oblasti bezpečnosti dat - 65. 628,- Kč Vývojáři webu a multimédií - 54. 943,- Kč Systémoví analytici - 49. 969,- Kč Specialisté v oblasti počítačových sítí (kromě správců) - 49. 184,- Kč Prodej a nákup informačních a komunikačních technologií - 49. 106,- Kč Vývojáři software - 47. 797,- Kč Inženýři přístrojů, strojů a zařízení v oblasti IT - 45. 602,- Kč Specialisté v oblasti testování software - 43. 298,- Kč Programátoři počítačových aplikací, specialisté - 42. 467,- Kč

Str. 24

Nejhůře placené profese Uklízeči a uklízečky v provozovnách Strážci, vrátní Číšníci Uvaděči Šičky, švadleny Manipulační dělníci ve výrobě Dělníci na stavbách Pomocní dělníci ve výrobě

- 10. 222,- Kč - 10. 847,- Kč - 11. 185,- Kč - 12. 968,- Kč - 13. 403,- Kč - 13. 366,- Kč - 14. 036,- Kč - 15. 008,- Kč

Jan Karlík 1. D

Peníze Jsou v našem světě peníze tak důležité? Někdo bez nich nedokáže žít, jiní se snaží dělat vše pro to, aby je měli. Někteří těžce vydělávají a ti druzí je mají skoro "zadarmo". Ke které skupině patříte? Můj kamarád říká, že se peníze válejí všude kolem nás, ale je na každém z nás, jestli je sebereme, nebo je necháme ležet. Ale jak? Jak je mám sebrat? Kdyby to uměl každý, tak ze všech lidí okolo jsou milionáři. Jak by potom vypadal náš svět? Byli by všichni na světě šťastní? Někdy mám pocit, že kdyby nebyly, tak bych byl šťastnější. Nemám rád, když se někdo nad někoho vyvyšuje. To, že má někdo hodně peněz, přece neznamená, že je šťastnější než ostatní. Kolikrát je krásnější, když vidíte normální rodinu s dětmi na hřišti. Smějí se a jsou spokojení. Děti si stavějí bábovičky a maminky je potom pohoupají na houpačkách. Nakonec se všichni obejmou a jdou pomalu po klikaté cestě domů. Právě ta rodinka je nejbohatší. Na co je přebytek peněz v rodině, která má pouze jedno dítě. Nejdříve manželé vydělají mnoho peněz, postaví si velikou vilu, koupí luxusní auto a k tomu všemu si jako doplněk pořídí miminko. Vyrůstá v přepychu a v absolutní čistotě. Když je starší, tak s ním nepůjdou na to krásné dětské hřiště. Rodiče se totiž bojí, že by od ostatních dětí něco "chytlo". Raději s holčičkou nebo chlapečkem půjdou do obchodu a koupí jim vše, aby byly "spokojené". Ale tohle děti nepotřebují. Na co jim bude plno hraček, když si nemají s kým hrát. Peníze nejsou všechno. Mají určitě svoji roli, ale k absolutnímu štěstí nestačí. A jak to dopadne, až budou ty děti starší? Kdo z nich bude mít v životě větší úspěch? Bude to mít někdo z nich lehčí? To je jen na nich.

Str. 25

Tomáš Polák 4. D

Obezita v Česku Obezita v Česku je velikým problémem. Česko samotné patří mezi nejvíc obézní země světa. Každý třetí člověk v Česku trpí nadváhou a ve stáří věk 50+ je to ještě horší. Najdou se mezi námi samozřejmě jedinci, kteří za to nemohou a mají to dáni genetikou, ale těch je pár a i ti, když s tím něco dělají, tak mi neříkejte, že nejsou vidět výsledky. Jenom je to hold těžší. Největší problém je rozhodně u mladých lidí/dětí. Spousta mladých necvičí, nesportuje a nedělá nic pro svoji postavu, ba naopak cpou se nezdravými jídly, pijí nezdravé pití a pak vypadají, jak vypadají a začnou se většinou vymlouvat na genetiku. Přitom stačí tak málo, aby člověk aspoň nějak vypadal. Minimálně se zaměřit na stravu a nejíst „sračky“, když to řeknu neslušně. Za mě rada do života aspoň občas si běžte s přáteli nebo sami zacvičit nebo si něco zahrát, jezte pořádné jídlo a mějte nějaký vztah se svým tělem, ať na něj můžete být hrdé. 

Rubeš Ondřej 1. D

Jak vyjít se svým bratrem Vztahy mezi bratry jsou velmi složité, abych pravdu řekl téměř nepochopitelné. Tyto vztahy se mění hlavně s věkem a rozumem. Jako malí kluci jsme s bratrem měli časté potyčky a často končily úrazem. Těmto situacím jde zabránit dvěma způsoby. Kompromisem nebo ustoupení tomu druhému. Kompromis, kdy se oba dva mohou domluvit a vyjít si vstříc, tak aby byli oba spokojení. Jenže kompromis často kvůli jedné straně nebyl možný, ale čím starší jste, tím jednodušeji a v klidu řešíte vzpory. Ustoupení je závislé na povaze, je-li někdo klidný a nechce vyvolávat vzpory, ustoupí. Nikdo ale nechce stále ustupovat, a tak se může stát, že bude ještě více naštvaný poté, co ustoupí. Vzpoury, které vznikaly u mladších sourozenců, mizí stářím, ale lehké provokace zůstávají, to je mezi bratry normální. Nyní jsem s bratrem velmi rád, popovídáme si, máme podobné myšlení, pomáháme si a jsme jeden na druhého milí. Tak se zamyslete. Proč dělat vzpoury? Jak je vyřešit? Co z toho vznikne? Když se teď zamyslím nad minulostí, pár činů velmi lituji, ale je to již dávno a takřka zapomenuto. Doporučuji popřemýšlet, než něco učiníte a představit si, jaké to může mít následky.

Str. 26

Matúš Kuric 1. D

KOMUNIKACE V RODINĚ Komunikace v rodině je jednou z nejdůležitějších věcí pro život. Spousta lidí tomu nevěří anebo se nad tím vůbec ani nezamyslej, ale rodina ovlivňuje celý život. Puberťáci mají s rodinami většinou největší problémy, protože se cítí být dospělými, ale nejsou a to je kořen všech problémů. Rodina se puberťáka snaží chránit, ale on to bohužel často nevidí. Chce být jako ostatní kamarádi, chodit po nocích po městě a to samozřejmě rodiče 16letému klukovi dovolit nechtěj. Často pak vznikají hádky a v poslední době už není ojedinělé, když dítě uteče z domu. Kluk/holka má celej život před sebou. Často jsou to lidi, kteří mají celý život dokonale naplánovanej: kam půjdou na vysokou, kde se zaměstnají, jak a kde chtějí bydlet a rázem to všechno skončí. Nejhorší na tom je, že to lidi nevidí hned, ale až potom když už je pozdě. Když je člověku 28 a říká si "mamka měla pravdu, měl jsem ji poslechnout ". Skoro v každý rodině je i sourozenec, a pokud je starší a už třeba bydlí ve vlastním, ne vždy se zajímá právě o tyto problémy, protože je určitě taky rád, že už konečně odešel. V případě mladšího sourozence se podle mého názoru věci komplikují, jelikož mladší sourozenec bude vždy od staršího všechno opakovat. Samozřejmě, že 6leté dítě nepůjde v pátek večer někam pařit, ale odkoukává právě hádky staršího sourozence s rodiči a následně může být na rodiče drzej, neposlouchá a zlobí. V pozdější době to může být to samé. Existují však i rodiny, kde jeden rodič chybí. Mají to kolikrát těžší a samozřejmě půjde hlavně o peníze. Já v těchto rodinách vidím i výhody. Vezměte si, že se rodiče rozvedou a děti si vyberou zůstat s mámou (Tady jde ale otázka kdy? Pokud má dítě 10, anebo vzpomínaný věk 15-18). Peněz teda nazbyt není a starší sourozenec (kluk) se pomalu dostává do role otce a vůbec o tom ani neuvažuje. Řekněme, že dva roky si to ale uvědomí až moc rychle: 1. Vidí u kamarádů, že jejich rodiče se k nim chovají úplně jinak, než je zvyklý a často je zvyklý dělat věci, který jeho spolužáci jenom ofrflaj, jak to dělat nebudou a nechce se jim. 2. kamarádi jim přijdou hrozně dětinský a následně 16-letej kluk má kamarády, kteří už pracují a když je s nimi, cítí se opravdu jako mezi svými. Je toho víc, no tohle bylo asi to nejpodstatnější. Najednou se stane přesnej opak. 16-letej kluk se cítí na 19, chová se tak a jediné, co ho omezuje, je právě rok narození v občanském průkazu a to je další problém. Kluk chce být jako ostatní, chce jít s nimi v pátek zapařit, chce si dát cigaretu jako ostatní, no má na výběr: jelikož už přemýšlí jako dospělý, může si říct, že to ještě ty dva roky nějak vydrží a nebude to v domácnosti komplikovat víc než je potřeba a bude i nadále ten dokonalej synáček. Anebo se nechá unést touhou být dospělý a spadne přesně do skupiny lidí, co jsem opisoval na začátku. Kvůli těmhle problémům se ne nadarmo říká, že pubertální věk je jeden z nejhorších. Dneska takhle dopadá víc lidí než v minulosti, ale pořád to naštěstí není každej druhej.

Str. 27

Jakub Bukač 4. B

Ze života studentů SSPŠ – maturitní projekt Tak zní název maturitního projektu, na kterém momentálně pracuji spolu se svým spolužákem Oldřichem Linhartem. Naším úkolem je vytvořit osm video příspěvků v délce trvání 5 až 10 minut, které budou dokumentovat každodenní život studenta naší školy a poskytnou představu o tom, co studium na SSPŠ obnáší. Ze začátku se nám nezdálo zadání až tak komplikované, ale postupem času jsme začali zjišťovat, že není vůbec lehké tyto dlouhé minuty vyplnit smysluplným obsahem. Nakonec jsme se rozhodli, že nejprve nabídneme na dané téma úhel pohledu někoho, kdo už školu vystudoval a může mít nějaké přínosné zkušenosti nebo názory. Z tohoto důvodu se našimi hosty pro první dva výstupy stali dva bývalí studenti a současní správci IT pan Jakub Karafiát a pan Filip Řežábek. Pro oba naše hosty jsme si připravili 30 otázek, týkajících se jejich každodenního života a působení na naší škole. Bohužel však nebylo možné všechny tyto otázky nakonec použít, protože nás potkaly jak technické, tak řečnické komplikace. I přesto se však délka rozhovorů po střihu protáhla daleko za hranici stanovených 10 minut. Oběma hostům bych chtěl tímto poděkovat za jejich ochotu a trpělivost při natáčení. Další na pořadí byla studentská anketa, kde jsme se snažili zachytit názor na studentský život a s tím související z řad aktuálních studentů. Podařilo se nám sehnat studenty z prvního, třetího a čtvrtého ročníku, kterým bych také rád poděkoval za ochotu a účast na natáčení projektu. Dále je třeba dokončit střih této ankety a začít s natáčením dalších výstupů.

Str. 28

František Flachs asistent ředitele

NÁVŠTĚVA PARTNERSKÉ ŠKOLY V BRNĚ Dne 21. prosince 2015 jsme s naším panem ředitelem a Filipem Řežábkem navštívili partnerskou školu Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno. Odjezd byl před šestou hodinou ranní, kdy jsme se sešli před Preslovkou. Cesta do Brna byla víceméně bez problémů, až na řidiče kamiónů, kteří pravidla slušné jízdy poznali možná tak z letadla a mlha, která místy padala. V Brně jsme byli přivítáni panem ředitelem PaedDr. Vladimírem Šimíčkem a jeho zástupkyní Ing. Marií Potůčkovou. Při společném sezení jsme byli seznámeni o vzniku a chodu jejich školy. Dále o ekonomické situaci školy a možnostech vyučování. Poté následovala prohlídka tamní školy, kde jsme prohlédli vyučovací prostory pro výpočetní techniku a poté laboratoře pro praktickou výuku. Laboratoře jsou prostorné a líbily se nám. Škola nabízí dobré zázemí pro výuku zabezpečovací techniky a obecně chytré domácnosti, laboratoř na výuku Linux serverů v propojení se sítěmi, vytváření telefonních ústředen a viděli jsme i využití Internetu věcí ve výuce. Některé nápady nás inspirovaly a v budoucnu bychom je chtěli realizovat na naší škole v rámci IT oddělení, VOPů či úpravy jednotlivých učeben. Po prohlídce jsme si vyměnili názory a poznatky v oblasti výuky a zkušenosti s maturitními projekty. Škola má místo projektu praktickou zkoušku, kde mají například za úkol vytvořit síť, nakonfigurovat síťové prvky a Linux server. Ta byla již dříve, poté se přešlo na maturitní projekt a nyní se přešlo zpět ke zkoušce. Školní aktivity oslovily tamního ředitele a pravidelně sleduje aktuální dění ze školního časopisu Presík.  Zúčastnili jsme se přednášky na téma „Správa Windows“, která nás neoslovila a radši jsme pokračovali v jednání o vznikajícím RVP Kybernetická bezpečnost. Po společném obědě ve školní jídelně, kam jsme byli pozváni ředitelem školy, jsme se domluvili o dalších pracovních setkáních v roce 2016 o další spolupráci v oblasti výuky a studentských projektech. První setkání pracovních týmů se uskuteční na počátku roku. Setkání v Brně proběhlo ve velmi poklidné a přátelské atmosféře. Seznámili jsme se nejen s vedením školy, ale i pedagogickým sborem a týmem s kterým budeme úzce spolupracovat na dalších aktivitách. Cesta zpět do Prahy byla taktéž vesměs poklidná, zácpa nastala jako tradičně až v Praze. Osobně si myslím, že schůzka byla přínosná pro obě strany a těšíme se na další dlouhodobou spolupráci.

Str. 29

ROBOTIKA, MICROSOFT, SOUBOJ ALGORITMŮ A MNOHÉ DALŠÍ ROZHOVOR S FLACHS FRANTIŠEK FLACHS František, absolvent naší školy, obor Informační technologie, student třetího ročníku FEL ČVUT, člen IT oddělení naší školy, vedoucí Microsoft Academy, vyučující předmětů robotika a počítačové sítě. Pan František Flachs hned po absolvování naší školy přijal nabídku ředitele na spolupráci a velmi aktivně se do ní zapojil. Je angažován v mnoha oblastech a projektech, což vytváří více než dost témat a námětů na rozhovor.

Již z výčtu vašich funkcí na naší škole vyplývá, že jste velmi vytížený a máte mnoho aktivit. V současné době se připravujete i na bakalářské zkoušky na vysoké škole. Jak náročné je tohle všechno zvládnout? Ano, je to velmi náročné. Na vysoké škole strávím tři dny v týdnu a dva dny strávím na Preslovce. Mám mnoho úkolů, které jsou nutné vypracovat pravidelně každý týden. Co nestihnu během týdne, dokončuji o víkendu. Na volný čas mnoho hodin či minut denně nezbývá, nechávám si to na prázdniny. Co přesně za obor na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického studujete? Studuji program Otevřená informace, v rámci kterého jsem se přihlásil na program Počítačové systémy s podtitulem počítačové sítě a ekonomika. Tento směr je HW zaměřený a absolventi tohoto programu jsou dnes velmi žádaní. Jen v ČR jich chybí cca 1500. Využíváte i některé znalosti, které jste získal na naší střední škole? A jak významná je při studiu FEL znalost matematiky? Jelikož jsem šel na vysokou školu z průmyslové školy, měl jsem tu výhodu, že jsem některé souvislosti znal již dopředu. Byla to cenná výhoda oproti ostatním, kteří přišli z gymnázia.

Str. 30

Matematika je jeden ze stavebních kamenů. Bez ní bych nepohnul ani s programováním, natož s pochopením funkčnosti HW. Matematika je na FELu již od prvního ročníku velmi aktivně zaváděna do studia. Podal jste grant, uspěl jste a připravujete mezinárodní soutěž „Souboj logaritmů“. O co vlastně jde? Můžete nám k tomu říci něco bližšího? Jedná se o grant, který byl podpořen nadací Cesta ke vzdělání. Souboj algoritmů se zaměřuje na vytvoření bota ve hře StarCraft, který bude následně virtuálně zápasit s ostatními boty od dalších studentů. Pokud se vše bude dařit, je v plánu podat podobný grant i na příští rok. Máte na starosti Microsoft Academy na naší škole. Co vlastně všechno tato vaše funkce obnáší? Jaké jsou vaše povinnosti, co všechno zařizujete? Jsem koordinátorem Microsoft Pil CoE Academy, což je aktivita, která je časově náročná nárazově. Starám se o komunikaci mezi základními a středními školami, kterým nabízím školení, pro která jsme akreditováni. Na tato školení poté přiřazuji školitele, kteří dané kurzy odškolí. Školení trvá tři hodiny. Naše škola je školicím centrem pro Prahu a Středočeský kraj. Pravidelně navštěvuji společnost Microsoft v jejich budově na Budějovické. Naše akademie pokrývá cca polovinu všech výdajů Microsoftu na vzdělávání pro ČR. Pro příští rok máme přislíbeno více financí na školení a nějaké HW prvky. Pracujete i v IT oddělení školy. Co v něm máte na starosti? V rámci IT oddělení mám na starosti HW ve škole a jeho opravu či údržbu. Pokud se něco rozbije nebo přestane pracovat správně, je mou povinností to dle priority opravit nebo vyřešit. Další oblastí vaší práce jsou studentské či maturitní projekty. Vy sám jste v rámci svého maturitního projektu vytvořil učebnici hardware. O tu dokonce projevilo zájem jedno nakladatelství. Jak to nakonec dopadlo? O skripta, která jsem napsal, projevilo zájem nakladatelství Computer Media. Zatím mají ještě zhruba tři měsíce, kdy by kniha měla být vydána na trh. Jak hodnotíte přínos studentských a maturitních projektů pro studenty? Pokud si student uvědomí, co pro něj osobně projekt jako takový znamená, může z toho získat i cenné zkušenosti, které později bude moci uplatnit v budoucích projektech ve firmách. Projektový manager či znalec je v dnešní době značně žádán na trhu práce. Jaké projekty vy osobně konzultujete? V tomto školním roce konzultuji devět maturitních projektů, kde se jedná o propagaci školy, vytvoření a aktualizaci materiálů pro počítačové sítě, vytvoření informačního LCD panelu do vstupní haly školy, vytvoření portálu kybernetické bezpečnosti a tvorba materiálů pro jeho naplnění a metodika pro testování webových aplikací.

Str. 31

Osobně se také angažujete v přípravě nového učebního oboru s názvem kybernetická bezpečnost. Proč je v současné době podle vás kybernetická bezpečnost tak důležitá? Jelikož spousta lidí používá osobní počítače, kde má uložena svá důležitá osobní data, proto je nutné vědět jak tato data chránit a jakým bezpečným způsobem používat připojení k síti. V dnešní době má hlavní správu nad kybernetickými útoky NBÚ, což je státní organizace, se kterou jsme podepsali sektorovou dohodu pro vznik rámcových vzdělávacích programů ČR. Co všechno naše škola v oblasti kybernetické bezpečnosti vlastně připravuje? Tohle by byla spíše otázka pro Filipa Řežábka, která zaštiťuje koordinaci tohoto projektu. Každopádně připravujeme školení pro učitele a studenty od základních škol až po vysoké školy, různé kurzy a školení doprovázené diskutovanými certifikacemi. Vznikne u nás i pilotní středisko, v rámci kterého budeme tyto hlavní aktivity vykonávat. Další důležitou strategií je vytvoření poradny kybernetické bezpečnosti, kde se budeme starat o rady lidem neznalým, kteří mají zájem se informovat o správném používání. Další oblastí, kterou se zabýváte, je robotika. Na škole vyučujete výběrový odborný předmět s totožným názvem ve čtvrtém ročníku. O čem vlastně je? Robotika se zabývá využitím technologie Lego Mindstorms Robots NXT a EV3, což je technologie, na které studenti a žáci začínají využívat algoritmy, na kterých je fyzicky vidět, že dokáží např. pohybovat motory či odebírat data ze senzorů. Jeden z projektů, který studenti měli za úkol implementovat, bylo sledování čáry nakreslené na papíře a dle vzdálenosti senzoru od čáry pohybovat zvlášť levým a pravým motorem. Spolu s dalšími zaměstnanci školy připravujete předmět robotika do klasické výuky. Máte už představu o jeho obsahu? Nebo spíše, v jakém stavu jsou jeho přípravy? Tyto přípravy jsou zatím ve fázi diskuze a průzkumu trhu v rámci firem, společností a vysokých škol. V plánu je vytvoření odborné pracovny, ve které budou přítomny všechny důležité komponenty pro podporu výuky robotiky. Pro odlehčení rozhovoru jedna trochu netypická otázka. Spolu se svým kolegou absolventem naší školy a rovněž studentem FEL panem Řežábkem se staráte o akvárium v sekretariátu školy. Jak se daří rybičkám pod vaší patronací? Rybičkám se daří velmi dobře, povedlo se nám konečně odstranit většinu řas. Vánočním dárkem pro tyto Vánoce bylo narození se několika rybek od Ancistruse. Na své opatrovnictví jsme právem pyšní! Znovu k vážnějšímu tématu. Máte už představu, co budete dělat po skončení vysoké školy? Mám v plánu zůstat v IT oddělení a rozvíjet své znalosti co se týká správy a údržby takto rozsáhlého systému zejména služeb a práce se serverem. Ve správný čas bych chtěl založit vlastní firmu, ve které bych se rád staral o zprvu jednoduchou údržbu počítačové technologie nejen na uživatelské úrovni, ale také na HW úrovni, zejména programování „low end“. Rád bych se zabýval i tvorbou aplikací pro IoT..

Str. 32

Máte nějaké životné krédo? Nějaký stěžejní cíl, ke kterému se upínáte? Není čas ztrácet čas. To je tak to, čím se řídím, nebo spíše musím řídit od 4. ročníku na Preslovce. Mým cílem je být aktivní v IoT, kde v rámci bakalářské práci budu vyvíjet a zkoumat aplikační protokol, kterých je zatím na světě patnáct. Mým úkolem je vytvořit šestnáctý. Mnoha lidem chybí větší ctižádost, touha vyniknout, sebedůvěra. Co byste v této souvislosti doporučil studentům naší školy? Doporučuji citát: „Učit se pro život, ne pro školu.“ Lucius Annaeus Seneca Studentům bych doporučil, aby se šli zeptat do známé firmy, co chtějí po nově nastupujících a jaká kritéria jsou po nich žádána. Existuje i spousta partnerských škol, které rády poskytnou informace, co je pro studenty vhodné a jakým směrem by se měli odebírat. Na trhu práce je i řada organizací, které zdarma poskytují rady a přehledy o budoucnosti v různých odvětvích, např. v ICT. Děkujeme za rozhovor.

Str. 33

Jan Štika 4. L

FORMULE 1 v naší škole Shrnu, nyní ještě v předvánočním čase, situaci kolem vývoje projektu Formule 1. Dnes bych vám rád představil třetího člena týmu. Je jím další ze studentů maturitního ročníku - Filip Březina, 4.L Jakou pozici zastáváš v týmu? „ Jsem na pozici grafika. Mým úkolem je navrhnout design formule a následně formuli podle návrhu nalakovat.“ Na čem momentálně pracuješ? „ Momentálně se věnuji návrhu designu formule, mám již připravené různé návrhy, ze kterých vybereme nejlepší možnou variantu pro náš tým.“ Jaký je tvůj názor na soutěž? „ Myslím si, že soutěž je přínosná ve všech směrech. Učíme se týmové práci, často jsme závislí na práci druhého. Záleží hodně na komunikaci mezi sebou a to je, dle mého názoru, užitečné i pro budoucí zaměstnání.“ Pokročili jsme ve věci vyhledání investora. Podařilo se nám vyzískat společnost PENTA TRADING spol. s.r.o. , která nám poskytla dar v hodnotě 15.000,--Kč. A podařilo se nám navázat spolupráci s jejími zaměstnanci a obdrželi jsme nabídku možnosti praxe v jejich firmě. Firma se nám také pochlubila tím, že obdržela již několik ocenění TOP 100 firem v ČR a má úspěšně stoupající nárůst zisků. U ostatních sponzorů zatím stále čekáme očekávaný příslib ve smyslu kladného vyjádření. Iniciujeme návrh prezentačního boxu, do týdne obdržíme materiály a poté bychom předstoupili k procesování výsledného produktu.

Str. 34

JAK SPRÁVNĚ PSÁT PRACOVNÍ E-MAIL čerpáno z MF Dnes, 7. ledna 2016 Níže jsou napsané některé zásady pro psaní e-mailů, které vycházejí z tak zvané „Netikety“, tedy etického chování na internetu. -

-

-

-

pracovní e-mail má obsahovat všechno, co klasický papírový dopis, tedy oslovení (pozor na správné skloňování – pane Daňku, ne pane Daněk“), a pak pochopitelně i rozloučení dodržujte běžné schéma - „Oslovení, představení, hlavní část, rozloučení a podpis“ při odpovědi (odpovídání je mezi slušnými lidmi samozřejmostí) by vizitka neměla chybět u adresáta, s nimiž nejste v běžném kontaktu připravte si různé varianty podpisu, formální pro pracovní kontakt, běžnou provozní pro každodenní styk a neformální pro poštu přátelům když odpovídáme na e-mail, lze vyjít i z toho, jak byl e-mail koncipován, tedy třeba i rozloučení „přeji hezký den“ či „s pozdravem“ a podobně u formálního e-mailu pro člověka, s nímž se dobře neznáte, je uvádění velkých písmen „Vám“, Vás“ a podobně jako v dopisech správné, důsledně hlídejte, aby bylo u všech oslovení než stisknete tlačítko „odeslat“, text zprávy si pozorně přečtěte, opravte všechny překlepy a pravopisné chyby, a také šetřete „smajlíky“, do oficiálního e-mailu nepatří vůbec rozlišujte pole „Komu“ a „Kopie“, mělo by být jasné, od koho očekáváte odpověď a komu dáváte obsah pouze na vědomí pokud píšete e-mail skupině adresátů, kteří se navzájem neznají, je slušností vložit adresy do „skryté kopie“ a neposkytovat tak kontakt na všechny oslovené „předmět“ je velmi důležitý, jednak je slušností a jednak v záplavě e-mailů často rozhoduje, zda na daný e-mail bude adresát vůbec reagovat „předmět“ by měl být výstižný, aby se podle něho dal e-mail najít, a ne dlouhý, tak do 50 znaků snažte se o stručnost a přehlednost textu mezi odstavce vkládejte prázdné řádky, pak se text lépe čte použití „velkých písmen“ v textu se považuje za „zvýšený hlas“ nepřipojujte velké přílohy, mnozí si e-maily stahují do chytrých telefonů a velká příloha je nepotěší pracovní e-mailová adresa je majetkem zaměstnavatele, není tak vhodná pro soukromou poštu

Str. 35