Premiér na návštěvě Klubu Svazu průmyslu

pohlednice akcí 14. patra SP ČR

Premiér na návštěvě Klubu Svazu průmyslu a dopravy ČR

Letní klubový večer navštívil premiér české vlády Mirek Topolánek. Vzhledem k tomu, že klubový večer vyšel zrovna na předvečer poslaneckého hlasování o zákonu o stabilizaci veřejných rozpočtů, (se kterým se spojoval osud této vlády) je zřejmé, že nosným tématem byly právě změny v nejdůležitějších finančních zákonech této země. Podle slov pana premiéra, jde o maximum možného. Nepochybně dohody o budoucím vývoji veřejných financí byly kromě finančně právních aspektů především výsledkem vůle a vyjednávacích schopností politických stran. V následné diskusi zazněla celá řada problémů, které podnikatelská veřejnost vidí jako aktuální. Kromě témat obecných (především budoucí postavení malých podniků a OSVČ, neřešení problémů dopravní infrastruktury, specifikum vodní dopravy ) se mluvilo

20

i o konkrétnech, která se podnikatelské veřejnosti dotýkají (zaměstnávání cizinců, ekologické daně). Konfrontovaly se názory na možnost zavedení eura. Dalším tématem bylo připravované předsednictví České republiky v EU a představy pana premiéra o tom, jak se právě toto období dotkne podnikatelské sféry. Srpnový večer patřil nepochybně mezi nejvýraznější klubové večery. Zástupce podnikatelských kruhů jistě nejvíce potěšila slova pana premiéra o tom, že „žádá permanentní diskusi nad jednotlivými tématy“. Neexistuje lepší ujištění o tom, že vážně pan premiér s názory podnikatelů počítá. Prvním důkazem bylo i ujištění o tom, že pan premiér počítá s návštěvou našeho Směnu v Brně. [email protected]

Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2007

?

Podnikatelská mise do

Súdánské republiky 3.–6. září 2007

se uskutečnila v rámci projektu Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR na podporu exportu, investic a cestovního ruchu. Misi vedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Ing. Martin Tlapa, MBA. Program v Chartůmu připravoval SP ČR ve spolupráci se ZÚ ČR v Káhiře. Ze súdánské strany byl o dodávky českých výrobků zájem. Naše výrobky mají v této zemi, díky dobrým vztahům a významné obchodní výměně bývalého Československa se Súdánem, dobré jméno a tradici. Největší zájem projevují súdánští obchodní partneři o dodávky dopravních prostředků (osobní, nákladní a užitkové automobily), o čerpací a závlahová zařízení, energetická zařízení (dieselagregáty, rozvodny atd.), stavební stroje, zemědělské stroje, zařízení pro potravinářský průmysl (pekárny, mlýny), zařízení na těžbu a zpracování

ropy, výrobky potravinářského průmyslu, chemikálie. Velké šance jsou v oblasti obnovy dopravní infrastruktury (obnova železniční sítě a vozového parku, výstavba silnic), v telekomunikacích, v oblasti zemědělství (závlahy), vodního hospodářství (zásobování vodou), komunální infrastruktury (lehké obytné stavby) a v mnohých dalších oblastech. Obecně se dá říci, že súdánský trh je po dlouhém období nestability a devastace země nenasycený ve všech odvětvích. [email protected].

Chartúm, hotel Hilton- ekonomické fórum

podpis kontraktu–obchodní ředitel V. Marek,BEZ Motory, a.s. a zástupce firmy NEC za účasti náměstka MPO M. Tlapy

9/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

21

pohlednice akcí 14. patra SP ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím Vietnamské socialistické republiky a Vietnamskou obchodní a průmyslovou komorou (VCCI) oragnizoval

ČESKO – VIETNAMSKÉ PODNIKATELSKÉ A INVESTIČNÍ FÓRUM

u příležitosti návštěvy premiéra Vietnamské socialistické republiky Nguyen Tan Dung v České republice dne 13. 9. 2007 v prostorách paláce Žofín

K návštěvě se vrátíme podrobněji v příším čísle Spektra

22

Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2007

CEBRE

Zúčastněte se on-line ankety:

„ZNÁTE PROGRAMY A FONDY EU?“

Kdo by neslyšel o strukturálních fondech EU a protahujícímu se ale úspěšnému českému vyjednávání. Snad každý zná i Operační program Průmysl a podnikání (OPPP). Ale co třeba program eCONTENTplus nebo CIP (Competitiveness and Inovation Programme)? Začátek nového programovacího období 2007 – 2013 je tím správným časem ke zhodnocení dosavadních úspěchů českých firem s čerpáním evropských dotací. Velkou část finančních prostředků z EU přináší strukturální fondy přerozdělované v rámci jednotlivých operačních programů ministerstvy. Nemělo by se ale zapomínat ani na tzv. komunitární programy, jež jsou spravované centrálně, povětšinou Evropskou komisí v Bruselu, nebo na projekty v rámci zahraniční rozvojové spolupráce. Zajímá se Vaše firma o finanční zdroje z Evropské unie? Máte již

ROZHOVOR

Anketu organizuje CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU ve spolupráci s portálem pro podnikání a export BusinessInfo. Mediálními partnery jsou Dotační věstník a portál Euractiv.cz.

ON-LINE DOTAZNÍK je možné vyplnit od 10. září 2007 do 10. října 2007 na adrese www.businessinfo.cz. [email protected]

S BLANKOU JAKUBCOVOU, ŘEDITELKOU CEBRE

Jaké mají čeští podnikatelé zkušenosti s čerpáním evropských dotací a fondů? Čeští podnikatelé a firmy mají o evropské dotace a fondy velký zájem. Nejvíce se ví logicky o strukturálních fondech, tedy o evropských prostředcích, které spravují jednotlivá česká ministerstva. Jen v roce 2006 bylo v rámci pro podnikatele nejznámějšího Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) schváleno na 2000 projektů zaměřených nejčastěji na rozvoj malých a středních podniků v celkové hodnotě převyšující 6,5 mld. Kč. Řada firem se jako projektový partner zapojila i do některého z komunitárních programů EU (např. v Bruselu spravovaný eCONTENTplus nebo v Praze administrovaný Leonardo da Vinci). Firmy ale zatím příliš nevyužívají jednotlivé programy zahraniční rozvojové spolupráce EU. Jak ukazují počty schválených projektů, jsou zkušenosti podnikatelů relativně dobré. Řadě firem pomohly evropské dotace v rozvoji firmy, expanzi na zahraniční trhy nebo třeba v oblasti vzdělávání zaměstnanců. Podnikatele ale stále trápí přemrštěná administrativa. Těch papírů, výkazů, zpráv, podmínek měnících se za běhu projektu... Mohla byste nám stručně popsat Váš nový projekt ankety o fondech a programech EU pro podnikatele? CEBRE pořádá ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz téměř každoročně anketu na nějaké aktuální evropské téma. Začátek nového programovacího období 2007 – 2013 je tím správným časem ke zhodnocení dosavadních úspěchů českých firem s čerpáním evropských dotací. Proto je letošní anketa s názvem „Znáte fondy a programy EU?“ zaměřena právě na různé toky evropských peněz do ČR. Anketa probíhá od 10. září 2007 do 10. října 2007 na portálu www.businessinfo.cz ve formě jednoduchého elektronického dotazníku. Mediálními partnery ankety jsou prestižní informační portál EurActiv.cz a měsíčník Dotační věstník. Co je cílem této ankety? Cílem ankety je zmapovat mezi českými podnikateli a firmami znalosti jednotlivých fondů a programů EU a nejužívanější informační zdroje, zjistit, jaké jsou zkušenosti s podáváním žádostí o podporu a jejich úspěšností nebo obtíže při realizaci podpořených projektů. V anketě bude možné se vyjádřit i k tomu, zda považují podnikatelé nabídku pomoci při přípravě a realizaci projektů za dostatečnou a jaký mají zájem o využívání externích firem pro zpracování žádostí o podporu. 9/2007

s nimi nějaké zkušenosti? Podělte se s námi o své zkušenosti a názory na fondy a programy Evropské unie v rámci on-line ankety! Vyplnit jednoduchý elektronický dotazník nezabere ani 10 minut!

Svaz průmyslu a dopravy ČR

A co výsledky ankety? O výsledcích ankety se budete moci dočíst v listopadu v měsíčníku Dotační věstník, na portálu EurActiv.cz, BusinessInfo.cz, Euroskop. cz a ve většině periodik určených pro firmy a podnikatele. Počítáme s prezentací výsledků na veletrhu služeb pro podnikatele FOR BUSINESS a na řadě regionálních seminářů zaměřených na strukturální fondy. V prosinci 2007 pak bude CEBRE pořádat odbornou konferenci právě k problematice fondů a programů EU. Počítáme ale i se systémovějším zohledněním výsledků ankety. Internetové stránky CEBRE obsahují například sekci určenou pro hledání projektových partnerů, která dlouhodobě vykazuje vysokou návštěvnost (viz: http://www.cebre.cz/cz/aktualni-temata/tema18/). Pokud nám výsledky ankety potvrdí zájem o tento typ služeb, budeme ji ještě více rozvíjet. CEBRE dále každodenně zpracovává přehled výzev k předkládání projektů v rámci komunitárních programů publikovaných Evropskou komisí a jejími výkonnými agenturami. Předpokládáme i rostoucí zájem o tento typ služeb. Kdo se může do ankety zapojit? A jakým způsobem? Anketa je určená především pro firmy a podnikatele bez ohledu na oblast činnosti. Zapojení je velice jednoduché – stačí se přihlásit na internetovou stránku www.businessinfo.cz a při vyplňování elektronického intuitivního dotazníku následovat jednoduché instrukce. Vyplnění celého dotazníku nezabere více než 10 minut. Respondenti mohou navíc za správnou odpověď na soutěžní otázku vyhrát hodnotné ceny k tematice fondů a programům EU. Co byste českým podnikatelům a firmám popřála do budoucna? Popřála bych jim hlavně odvahu. Ne nadarmo se říká, že odvážnému štěstí přeje. Je potřeba stále hledat nové příležitosti a možnost zapojit se do evropských fondů a programů je určitě velice zajímavá příležitost. Proto bych českým podnikatelům přála mnoho úspěšných projektů. S tím ale souvisí i mé druhé přání – málokterý podnikatel má čas snít a plánovat vzletné projekty, když pro samé vykazování a papírování neví kam dřív. Proto bych podnikatelům přála i co největší zjednodušení podnikatelského prostředí. No a do třetice bych si přála, aby v ČR fungovalo kvalitní dotační poradenství. Učený z nebe nespadl a napsat úspěšný projekt napoprvé není žádná legrace. Firma by se to dříve nebo později, po několika neúspěšných pokusech, nejspíše naučila sama. Ale možnost vybrat si kvalitního dotačního poradce je přeci jen lepší, ne? Děkujeme za rozhovor!

23

Evropské „EU směřuje k dohodě o dočasné práci (temporary work)“

Podaří se portugalskému předsednictví pokročit v jednání ohledně

agenturního zaměstnávání?

Už celých 25 let se Evropská komise snaží popasovat s  otázkou agenturního zaměstnávání, úlohou agentur práce a  ochranou pracovníků najímaných přes agentury. Studie Dublinské nadace a dalších institutů jasně ukazují na značné rozdíly v regulaci a stávající praxi agenturního zaměstnávání na  národních úrovních, které dosud bránily dohodě jak mezi členskými státy, tak mezi sociálními partnery. Nyní se zdá, že největší „enfant terrible“ – Spojené království je ochotno za  určitých podmínek svůj dosavadní postoj přehodnotit a  tím dát jednání nový impuls. 80.léta Počátek všeho sahá do 80. let, kdy začala být zřejmá naléhavá potřeba flexibilnějších trhů práce a studie ukázaly nárůst nových flexibilních forem práce včetně agenturního zaměstnávání. EK se proto snažila stanovit na komunitární úrovni alespoň minimální rámec zajišťující pracovníkům najímaným přes agentury rovné zacházení a nediskriminační přístup. V roce 1982 předložila EK v tomto smyslu svůj návrh směrnice, který byl po dvou letech novelizován, avšak nikdy nebyl přijat. Počátek 90-let Komise ve svém úsilí nepolevila ani počátkem 90. let a představila celý balíček návrhů k atypickým formám práce zahrnující práci na částečný pracovní úvazek, práci na  dobu určitou a  agenturní zaměstnávání. Komise uspěla jen s  posledním návrhem, který se týkal zajištění stejných podmínek pro agenturní pracovníky v  oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Směrnice 91/383/ES z roku 1991). 1995 V  roce 1995 zahájila Komise první fázi konzultací se sociálními partnery o možnosti dohody o flexibilních formách práce a bezpečnosti pracovníků. Většina sociálních partnerů uznala základní princip nediskriminace ve  vztahu k  pracovníkům využívajícím atypických forem práce a podpořila iniciativu EK. EK proto přistoupila k druhé fázi konzultace. Výsledkem následných negociací evropských sociálních partnerů byly Dohoda o práci na částečný pracovní úvazek (Směrnice 97/81/ES, 1997) a  Dohoda o  práci na  dobu určitou (Směrnice 1999/70/ES, 1999). 2000 Přijetí Lisabonské strategie v roce 2000 bylo určitým impulsem o další jednání sociálních partnerů o agenturách práce. V květnu 2001 však již bylo zřejmé, že se sociální partneři na společném postupu nedohodnou. Jedním z kamenů úrazu byla definice tzv. „srovnatelného pracovníka“ tedy jakéhosi srovnávacího etalonu pro porovnání podmínek agenturního pracovníka se standardním pracovníkem v uživatelském podniku, vykonávajícím stejnou nebo obdobnou práci. Zaměstnavatelé s  touto formou srovnávání nesouhlasili, neboť agentury v  různých členských zemích (EU-15) fungovaly rozdílně – ve Švédsku a Německu měli agenturní pracovníci s agenturou smlouvu na dobu neurčitou a byli placeni, ať již byli či nebyli agenturou za prací vysláni. V jiných zemích kolektivní smlouvy umožňovaly o  10-15% nižší mzdy pro agenturní pracovníky, rozdílný byl i postup, pokud jde o tzv. referenční dobu, kde ještě agenturní pracovník nemá srovnatelné podmínky.

24

1997 V  roce 1997 řešila tuto problematiku Mezinárodní konference práce a došlo k přijetí Úmluvy ILO týkající se soukromých agentur práce. Cílem úmluvy byla ochrana dočasně zaměstnávaných pracovníků. 2002 V  roce 2002 přistoupila EK k  legislativní aktivitě, kterou v  souladu s principem subsidiarity zdůvodnila následujícími argumenty: • Naléhavou potřebou posílit princip nediskriminace mezi dočasně zaměstnávanými pracovníky a srovnatelnými pracovníky v uživatelském podniku a zajištěním minimálních práv těchto pracovníků. • Potřebou podpořit agenturní formu zaměstnávání a najít způsoby jak odstranit existující restrikce a omezení. • Naléhavou potřebou doplnit již existující legislativu (směrnice 91/383/ES a 1999/70/ES). • Odezvou na deklaraci asociace agentur pro dočasnou práci z října 2001. V březnu 2002 předložila Komise svůj první návrh směrnice o pracovních podmínkách dočasně zaměstnávaných pracovníků, která deklarovala dva základní cíle–zakotvení principu nediskriminace a zajištění rovných podmínek pro dočasné pracovníky a vytvoření přijatelného rámce pro agenturní zaměstnávání tak, aby efektivně přispělo ke zvýšení flexibility na  trhu práce. V  listopadu 2002 přišla Komise s  pozměněnou verzí, která reagovala na hlasy asociace agentur dočasné práce a ostatních zaměstnavatelů. Jedním z  cílů novelizovaného návrhu byla snaha o  jakousi rehabilitaci agenturního zaměstnávání a  posílení pozice agentur práce. Nová veze směrnice nebyla přijata a návrh byl stažen. 2002-2004 V letech 2002 – 2004 se agenturním zaměstnáváním zabývala na čtyřech zasedáních Rada pro zaměstnanost a sociální věci. V době nizozemského předsednictví jednání uvázla na mrtvém bodě. Hlavní překážkou dohody byla otázka správné formulace výjimek z principu rovného zacházení a způsob jejich zakotvení, revize restrikcí a agenturního zaměstnávání a princip a délka referenčního období, po kterém má pracovník nárok na stejná práva a zacházení. 2006 Snahy o dotažení otázky dočasného zaměstnávání přes agentury se oživily v prosinci 2006, kdy Komise Zelenou knihou o pracovním právu zahájila cestu k modernizaci pracovněprávních vztahů v Evropě a kdy jako hlavní nástroj k dosažení tohoto cíle deklarovala tzv. koncept flexicurity. Klíčovým momentem nové iniciativy bude postoj Spojeného království, které, jak se zdá, je připraveno svůj postoj zmírnit. Ministr práce Pat McFadden se zdá být optimistický, nejprve však chce mít jasno v několika klíčových momentech možné dohody: • Pokud dojde ke konsensu o směrnici o agenturním zaměstnávání, měla by být aplikována pro všechny pracovníky v celé Evropě. V členských zemích totiž dosud existují rozdíly vycházející z kolektivních smluv. Jde zejména o možnost nižších platů nebo rozdílných referenčních období ve vztahu k dočasným pracovníkům. Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2007

Záležitosti a meZinárodní organiZace • Transparentním zakotvením úlohy dočasných agentur práce a její liberalizace. Ve Velké Británii jsou agentury práce legitimní součástí ekonomiky. • Otázce existence referenční doby a její délky. Diskuse o dočasném zaměstnávání a postavení dočasných pracovníků v porovnání se standardními a srovnatelnými pracovníky v uživatelském podniku jsou postaveny na studiích a průzkumech, které ukazují, že ač jsou podmínky dočasných pracovníků v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví srovnatelné, stále je patrný rozdíl v zacházení a diskriminace, pokud jde o odměnu za odvedenou práci a přístup k odbornému vzdělávání. Agenturní zaměstnávání a otázka pracovní doby bude předmětem jednání prosincové Rady ministrů práce a sociálních věcí. Observatoř pracovních vztahů v Evropě při evropské nadaci pro zlepšování životních a pracovních podmínek publikovala v roce 2006 materiál „temporary agency work in an enlarged european union“, v němž se zabývá vývojem agenturního zaměstnávání v EU-15 a následně popisuje aktuální situaci v nových členských státech, včetně Bulharska a Rumunska. Pokud jde o eu-15 (+ norsko) publikace konstatuje, že agenturní zaměstnávání se podílí na celkové zaměstnanosti jen 1–2 %, což představuje 2,5–3 miliony zaměstnanců, které zaměstnává okolo 20 tisíc firem. Nejméně využívá agenturní práce Dánsko, Finsko a Itálie.

Naopak mezi největší uživatele agenturní práce patří Spojené království, Nizozemí, Francie a Belgie. šetření v nových členských státech bylo poznamenáno nedostatkem statistických údajů. Například v České republice byla agenturní forma práce legislativně zakotvena v roce 2004 a první statistické údaje se očekávaly až v roce 2006. V Estonsku začaly první agentury práce fungovat již v roce 2002, ale sběr statistických dat byl naplánován až na rok 2007. Nicméně ve sledovaném období fungovalo v Estonsku již 12 agentur práce a v oblasti zprostředkování práce bylo vydáno 180 licencí. Bulharsko a Lotyšsko (kde je pouze jedna agentura na národní úrovni) nebyly schopny předložit potřebné údaje. Statistiky Kypru zase hovoří všeobecně o dočasných pracovnících. Podíl agenturní práce na Maltě, kde v současnosti funguje jen 5 agentur, je zanedbatelný. V Rumunsku je teoreticky možné agentury práce zakládat od roku 2004 a systém licencí je nastaven od roku 2005, relevantní data však nejsou k dispozici. Přehlednější situace je ve Slovinsku, kde od roku 2003 operuje 69 agentur práce a 76 agentur pro zaměstnávání studentů. Rychlý rozvoj agenturní práce hlásí Polsko, kde podniky zaměstnávají touto formou 9 % pracovníků. Nejpřesnější data o agenturním zaměstnávání předložily Maďarsko a Slovensko. V roce 2004 v Maďarsku fungovalo 55 agentur práce a na Slovensku v témže roce získalo licenci 74 agentur, ovšem skutečně jich fungovalo jen 31. Ing. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU členka EHSV

evropský hospodářský a sociální výbor k udržitelné v evropě

produktivitě práce

(navazujeme na článek „vracíme se k úspěchu 96. mezinárodní konference práce – udržitelné podnikání“ publikovaný ve spektru 7-8.) Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na svém zářijovém plenárním zasedání přijal stanovisko z vlastní iniciativy k tématu udržitelné produktivity v Evropě. Pro prosperitu Evropy je nezbytný udržitelný hospodářský růst a vysoká míra zaměstnanosti. Cílem EU je zajistit „udržitelný rozvoj Evropy založený na vyváženém hospodářském růstu, cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, s vysokým stupněm ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“. toho lze dosáhnout zvýšením růstu produktivity ze současné úrovně ve všech odvětvích hospodářství. růst produktivity zvyšuje blahobyt občanů, pokud se opírá o zlepšování kvality pracovního života a rozšíření počtu pracovních míst. udržitelný růst produktivity poskytuje způsob, jak zajistit zdravé veřejné finance a udržitelné poskytování sociální a zdravotní péče pro stárnoucí obyvatelstvo. současně vytváří nová, kvalitní pracovní místa. udržitelný růst produktivity tak podporuje hospodářské, sociální a environmentální cíle lisabonské strategie. Pro jednotlivce růst produktivity znamená, že pracovní místa jsou jistější a pracovníci mají lepší možnosti postupu ve své práci a dosažení vyšších příjmů. To zlepšuje kvalifikaci pracovníků a zvyšuje jejich zaměstnatelnost v měnícím se prostředí. Pro podniky je posílení jejich produktivity velmi důležité, je klíčem k jejich konkurenceschopnosti. Protože světové trhy do značné 9/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

míry určují ceny a produktivitu nelze tradičními investicemi do strojů a vybavení zvyšovat do nekonečna, je nutné použít jiné způsoby. Pro podniky růst produktivity znamená, že náklady rostou pomaleji, zlepšuje se cenová konkurenceschopnost a schopnost vyplácet mzdy, pracovní místa jsou jistější (a proto žádanější), mění se pracovní úkoly a organizace práce, pro zákazníky s menšími zdroji se dosahuje větší přidané hodnoty, zlepšuje se rentabilita, růst a přežití na trhu se stávají možnými a jsou položeny základy pro investice a rozvoj aktivit. Obrázek 1: Hlediska výkonnosti podniku a jak jsou vzájemně propojena

25

Evropské Závěry a doporučení: • Obvyklé „motory“ hospodářského růstu (růst pracovní síly, investice do výrobních prostředků, zvyšující se úroveň vzdělání) je třeba doplnit vytvořením nových prvků schopných vytvářet udržitelný růst. Za prvé, růst produktivity musí být pozvednut ze současné úrovně. Za druhé, je nutné nalézt způsoby k tomu, aby se alespoň zastavil pokles nabídky práce. Za třetí, je třeba dosáhnout toho, aby byl svět práce přitažlivější. • Výbor se domnívá, že úkolem Evropské unie je podpořit všechny členské státy a podniky při jejich úsilí zvýšit udržitelnou produktivitu, která je podstatnou složkou Lisabonské strategie. Musíme aktivně podporovat myšlenku, že kvalita a sociální inovace zavedené na pracovišti mají velký vliv na obchodní úspěch. Výbor navrhuje vzít toto hledisko v úvahu jako součást hodnocení a reformy hlavních směrů hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. • Výbor by rád znovu zopakoval svůj návrh na vytvoření evropského indexu popisujícího kvalitu pracovního života. Index by stavěl na kritériích „důstojné práce“ vycházejících z výzkumu a byl by pravidelně sestavován a zveřejňován. Tento index by se mohl použít k objasnění změn a zlepšení kvality evropského pracovního života a vlivu na produktivitu. Současně by sloužil jako základ pro nové iniciativy týkající se zlepšení kvality pracovního života. • Rozvoj evropského indexu kvality práce vyžaduje vytvoření širokého fóra. Jako dobrý základ takového fóra by posloužily výborné a rozsáhlé odborné znalosti EHSV, pokud jde o výzvy měnícího se pracoviště a jejich řešení. Pracovní skupina pro monitorování zaměstnanosti, kterou Výbor vytvoří, by v této záležitosti mohla mít klíčovou úlohu, zejména při prohloubení analýzy různých prvků tohoto ukazatele. Jedním z cílů této činnosti by mohlo být vytvoření evropské značky „kvality práce“ podobné dnes používaným osvědčením ochrany životního prostředí.

• EHSV naléhá na Komisi, aby objednala další studie o vztahu mezi kvalitou pracovního života a produktivitou. Je nutné podrobněji analyzovat faktory, které přispívají k udržitelné produktivitě. Při této činnosti by instituce EU a členské státy mohly lépe využít výzkumnou a analytickou práci, kterou vykonaly Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek se sídlem v Dublinu a Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci se sídlem v Bilbau. • Výbor se domnívá, že by bylo vhodné v iniciativách EU zaměřených na inovace a odbornou přípravu (např. v rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace, programech strukturálních fondů, integrovaném programu pro celoživotní učení) vyzdvihnout inovaci na pracovišti a nové druhy odborných dovedností a postupů řízení. Sociální partneři mají v tomto ohledu větší odpovědnost za přípravu, provádění a zhodnocení projektů. • Výbor navrhuje, aby členské státy prováděly programy podporující kvalitu a produktivitu práce jako součást svých programů zaměstnanosti a inovační politiky. Mnoho států má národní centra produktivity a střediska pro výzkum práce, jež by se mohla těchto iniciativ zúčastnit. Sociální partneři mají zásadní úlohu při plánování projektů a provádění praktických projektů. • Je nezbytné, aby diskuse a praktické iniciativy k udržitelné produktivitě pokračovaly v rámci různých evropských fór, v členských státech a podnicích. Výbor může k tomuto procesu významně přispět tím, že předloží názory občanské společnosti na toto téma, především ve svých stanoviscích k hospodářské politice, politice zaměstnanosti a inovační politice. • Ing. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU členka EHSV

Slaďování rodinného a pracovního života:

perspektivy zaměstnavatelů

„Zlepšování rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem není v žádném případě otázka další legislativy na evropské úrovni“ • Akční rámec pro rovné příležitosti žen a mužů (2005) – příspěvek sociálních partnerů k provádění Lisabonské strategie Sociální partneři mohou zlepšit životní situaci rodin tím, že přispějí k lepším pracovním podmínkám. Vzhledem ke skutečnosti, že příčiny stále existujících nevyvážeností na trzích práce jsou komplexní a vzájemně spolu souvisí, jsou evropští sociální partneři přesvědčeni, že pro úspěšné odstranění problémů je potřebná integrovaná strategie na podporu rovného postavení žen a mužů. Sladění rodiny a zaměstnání je přitom jedním z nejdůležitějších regulačních nástrojů. V tomto směru považují sociální partneři za klíčové: –– Zvažovat pružné formy práce, které mohou být přijímány na dobrovolném základě jak ženami, tak muži, včetně možnosti úpravy rodičovské dovolené tak, aby nenarušila jejich dlouhodobé zapojení a pozici na trhu práce;

26

–– Prosazovat vyváženější využívání možností, které usnadňují sladění pracovního a rodinného života (aktivity na podporu pružných forem práce i v profesích, kde dominují muži; informační kampaně o rodičovské dovolené) –– Apelovat na veřejné orgány, aby vypracovaly nástroje, které pomohou zlepšit dosažitelnost a cenovou dostupnost zařízení pro děti, poskytujících péči dobré kvality, a hledaly novátorské způsoby k zabezpečování soukromých služeb v domácnosti a pečovatelských služeb. –– Sponzorovat centra péče o děti nebo poskytovat příspěvky rodičům na pokrytí části nákladů na jesle a školky. –– Vytvářet kolektivními smlouvami nebo jinými prostředky fondy, které umožní rozložit náklady na příspěvky mateřské a rodičovské dovolené na všechny, což pomůže zajistit, aby ženy nadále nepředstavovaly nákladnější pracovní sílu než muži. • Druhá konzultace Evropských sociálních partnerů a stanovisko BUSINESSEUROPE ke sladění rodinného a pracovního života Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2007

záležitosti a mezinárodní organizace V květnu 2007 zahájila Evropská komise v souladu s článkem 138 Smlouvy druhou konzultaci Evropských sociálních partnerů a vyzvala je k diskusi možností jak zajistit kvalitní a dostupnou péči o děti a starší či závislé osoby, jak usnadnit výměnu dobré praxe, jak lépe využít flexibilní formy zaměstnávání a jakou úlohu by v tomto procesu měli sehrát sociální partneři. V závěru konzultace položila sociálním partnerům otázku, zda se v rámci evropského sociálního dialogu hodlají společně zaměřit na revizi současné legislativy v oblasti gendrové rovnosti, mateřské a rodičovské dovolené s cílem: –– vytvořit nové typy „dovolených“ z rodinných důvodů na úrovni EU; –– dále zlepšit ochranu mateřství; –– revidovat současná opatření týkající se rodičovské dovolené (Dohoda o rodičovské dovolené transponovaná směrnicí 96/34/ES). Sociální partneři ve své společné reakci potvrdili, že budou EK i nadále podporovat, a vyjádřili přesvědčení, že jejich Dohoda o rodičovské dovolené významně přispěla k procesu slaďování profesního a rodinného života a že revize směrnice 96/34/ES by měla zůstat v rukou sociálních partnerů. V rámci evropského sociálního dialogu se zavazují vytvořit ad hoc pracovní skupinu, která se problematikou bude zabývat. Současně evropští sociální partneři zopakovali svůj závazek naplňovat Akční rámec v oblasti rovnosti žen a mužů z roku 2005, jehož jednou ze čtyř priorit je i rovnováha rodinného a pracovního života. BUSINESSEUROPE ve své samostatné reakci na konzultace sociálních partnerů zdůrazňuje podporu evropských zaměstnavatelů iniciativám EK a důraz klade na důsledné provádění Akčního rámce a autonomii sociálních partnerů. BUSINESSEUROPE se domnívá, že zajištění lepší rovnováhy rodinného a pracovního života není otázkou další legislativy na evropské úrovni, ale otázkou podpory a lepší koordinace akcí všech zainteresovaných stran. Rozšiřování spektra „dovolených“ z rodinných důvodů by v žádném případě nemělo nahrazovat nedostatek kvalitních a dostupných sociálních služeb a zařízení pro péči o děti, starší a závislé osoby. • Stanovisko EHSV SOC 271 Slaďování rodinného a pracovního života a úloha sociálních partnerů (průzkumné stanovisko na žádost portugalského předsednictví) Na červencovém plenárním zasedání EHSV bylo projednáno a schváleno stanovisko zpracované zpravodajem ze Skupiny I – Zaměstnavatelé. Evropské hlavy států a vlád se v rámci Lisabonské strategie dohodly, že do roku 2010 zvýší kvótu výdělečně činných žen na 60 %. Tento cíl byl potvrzen v integrovaných hlavních směrech (hlavní směr 17), které byly roku 2005 schváleny jako ústřední součást nového řídicího mechanismu Lisabonské strategie. Lisabonská strategie dosáhne svých ambiciózních cílů růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti rychleji a udržitelněji, jestliže se i přes demograficky podmíněný pokles počtu osob v produktivním věku v nadcházejícím desetiletí podaří dále zvýšit počet zaměstnaných osob v EU a zlepšit jejich kvalifikaci. Podmínky k dosažení obojího pomocí výrazně vyšší míry zaměstnanosti žen jsou příznivé, neboť nová generace mladých žen si přeje větší zapojení do výdělečné činnosti a je také mnohem lépe vzdělána. Dosud existující překážky v této souvislosti je třeba odstranit. V zájmu dosažení tohoto cíle se členské státy EU dohodly mimo jiné, že: –– učiní rozhodná opatření ke zvýšení podílu žen na výdělečné 9/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

činnosti a ke snížení rozdílů mezi muži a ženami v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a v platech a –– budou usilovat o lepší sladění práce a soukromého života a zajistí přístupná a finančně dostupná zařízení pro péči o děti a jiné osoby vyžadující péči (hlavní směr 18). Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů (KOM (2006) 92 v konečném znění), schválený v březnu 2006, identifikuje tři priority pro lepší sladění zaměstnání, rodiny a soukromého života, jimiž jsou: 1. pružná pracovní opatření pro ženy i muže, 2. rozšiřování pečovatelských služeb, 3. lepší politiky sladění pracovního i rodinného života žen i mužů. Sdělením “Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu” (KOM (2006) 571 v konečném znění), které bylo ohlášeno již v plánu, zahájila Komise 12. října 2006 podle článku 138 Smlouvy o ES konzultaci sociálních partnerů ke sladění zaměstnání, rodiny a soukromého života. Komise vyzdvihuje význam tématu sladění zaměstnání, rodiny a soukromého života. Podíl žen na výdělečné činnosti se musí zlepšit právě v souvislosti s demografickým vývojem a tlakem na systémy sociálního zabezpečení, který z něj vyplývá. Kromě toho je zdůrazněna úloha sladění v souvislosti s dosažením lisabonských cílů stanovených Komisí. Evropští sociální partneři zdůrazňují ve svých odpovědích Komisi význam tématu sladění rodiny a zaměstnání právě v kontextu ještě neuspokojivého podílu žen na trhu práce a stále více stárnoucího obyvatelstva. Sociální partneři (BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a ETUC) v rámci zlepšení rovných příležitostí pro ženy a muže v pracovním životě schválili roku 2005 Akční rámec k rovnosti žen a mužů. Ke čtyřem klíčovým oblastem, k nimž národní sociální partneři provedou do roku 2010 akce, jasně patří i sladění rodiny a zaměstnání. Podpůrná opatření sociálních partnerů ke sladění rodiny, zaměstnání a soukromého života na podnikové úrovni Demografický vývoj a s ním spojené změny mají velký dopad na zaměstnance i na zaměstnavatele. Sociální partneři hrají na všech úrovních významnou pomocnou úlohu při zlepšování sladění zaměstnání, rodiny a soukromého života. Personální politika, která zohledňuje a dokáže spravedlivě sladit podnikové záležitosti s úkoly mimo podnik, rodinnými odpovědnostmi a soukromými záležitostmi, zásadními pro každého zaměstnance, je základem úspěšné politiky v podnicích. K základním předpokladům, které by měly vytvořit jednotlivé členské státy, patří: –– dobrá infrastruktura v oblasti péče o děti – malé i dospívající, –– kvalitní nabídka služeb péče o starší nebo postižené osoby a jejich ošetřování, –– spravedlivé podmínky pracovní doby a  –– kvalifikovaní a spravedlivě odměňovaní zaměstnanci. Rozsah nástrojů personální politiky, které byly zčásti dohodnuty také mezi sociálními partnery a které mohou být uplatňovány v podnicích, zahrnuje: –– zavedení inovativních modelů pracovní doby, práce z domu, placeného přerušení zaměstnání a účtů pracovní doby, –– kontaktní nabídky podniků během rodičovské dovolené, –– podpůrná opatření při organizování péče o dítě v podobě podnikových mateřských škol, zakoupení míst pro dítě ve školce a finančních podpůrných opatření, –– podporu při péči o starší nebo péči vyžadující členy rodiny, –– podporu opatření zaměřených na osobní rozvoj.

27

Evropské EHSV poukazuje na to, že v souvislosti se zavedením pružných modelů pracovní doby by měl být zohledněn přístup flexicurity. V kontextu Lisabonské strategie hraje flexicurity ústřední úlohu coby integrovaný přístup k reformě trhu práce, který podporuje nutnou nebo žádoucí flexibilitu a současně ji spojuje s potřebnou mírou jistoty a plánovatelnosti pro všechny zúčastněné. Flexibilita dohodnutá mezi sociálními partnery směřuje k situaci, z níž mají prospěch podniky i zaměstnanci. Rovněž mají být zohledněny požadavky na přizpůsobení podniků požadavkům trhu i rostoucí zájem zaměstnanců o flexibilitu, například s ohledem na uspořádání pracovní doby, aby bylo možné lépe zohlednit rodinné nebo jiné záležitosti soukromého života mimo podnik. K cíli zde vedou individuální řešení podle potřeby. Zlepšení

konkurenceschopnosti podniků tak kráčí ruku v ruce s flexibilními pracovními podmínkami. EHSV zdůrazňuje, že v diskusi o flexicurity je třeba věnovat více pozornosti skutečnosti, že se žen a mužů dotýká nestejnou měrou. EHSV žádá Radu, Evropský parlament a Komisi, aby návrhy učiněné v tomto průzkumném stanovisku zohledňovaly a podporovaly při své budoucí práci, aby se sladění zaměstnání, rodiny a soukromého života v Evropě dále zlepšovalo. Ing. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU

Průmysl je stále hnací silou

evropské ekonomiky: Střednědobý přezkum EK přináší nové výzvy i nové iniciativy Sdělení Evropské komise z roku 2005 (KOM (2005) 474) znamenalo základní zlom v pohledu na průmyslovou politiku EU a představilo nový integrovaný přístup, založený na konkrétním programu horizontálních a odvětvových iniciativ. Hlavní úlohou průmyslové politiky na úrovni EU je aktivně vytvářet správné rámcové podmínky, aby Evropa byla atraktivní pro investice a vytváření pracovních míst v průmyslu. Účinná a fungující průmyslová politika v EU musí být založena na jednotném a koordinovaném úsilí na vnitrostátní a evropské úrovni. Rada a Evropský parlament vyzvaly Komisi, aby přistoupila k vyhodnocení dosaženého pokroku a definování nových výzev a nových úkolů. Dne 4. 7. 2007 publikovala EK své střednědobé hodnocení pro rozvoj podniků a inovace (KOM(2007)917), které splnilo svůj trojí účel: –– Popsat současnou ekonomickou situaci průmyslu a určit hlavní úkoly, kterým v současné době čelí; –– Zhodnotit pokrok dosažený v rámci horizontálních a odvětvových opatření stanovených v roce 2005; –– Stanovit opatření pro období 2007–2009. I když se situace v jednotlivých odvětvích liší, je průmysl v Evropě zdravý a dynamický a přispívá význačnou měrou k růstu a zaměstnanosti ve Společenství. Průmysl zůstává hnací silou evropské ekonomiky a tvoří přibližně pětinu produktu Společenství a vytváří narůstající počet vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Hodnocení EK ukázalo, že politiku není třeba měnit, řada horizontálních i odvětvových aktivit jsou dlouhodobé projekty a budou zasahovat i do období 2007–2009. V reakci na nové výzvy a na základě hodnocení současné situace hodlá Komise posílit některé probíhající iniciativy a několik nových zahájit. Politické akce podporující konkurenceschopnost probíhají zčásti na úrovni společenství a zčásti na úrovni členských států. Spojení mezi průmyslovou politikou EU a vnitrostátními politickými akcemi je stále ještě slabé. Obnovená Lisabonská strategie poskytuje dobrou příležitost k posílení těchto interakcí.

28

Horizontální opatření I když hlavní prioritou stále zůstane zjednodušení a zlepšení právního prostředí a snížení administrativní zátěže podniků, další řada horizontálních opatření staví na faktu, že inovace a rychlé reagování na vyvíjející se technologie nelze stimulovat jen vytvářením právního rámce. Programy Společenství, stávající i plánované evropské technologické platformy a společné technologické iniciativy budují otevřená partnerství a podporují inovace (iniciativy pro rozhodující trh). Dalším prostředkem je využívání norem, které nejenže usnadňují inovativním produktům a službám přístup na trh, ale působí jako mechanismus rozšiřování znalostí vytvořených v rámci výzkumu a vývoje. Přínosem bude i iniciativa Evropského technologického institutu zaměřená na uskupení (klastry), která bude posuzovat, jak společné akce členských států a Komise, podporující uskupení (klastry) a jejich spolupráci, mohou napomoci evropskému znalostnímu prostoru. Hybným prvkem horizontálních aktivit bude bezesporu udržitelná průmyslová politika založená na environmentálních technologiích. Pozornost bude dále věnována energeticky náročným odvětvím a přístupu k přírodním zdrojům a surovinám. Analytická činnost Komise se dále zaměří i na strukturální změny a konkurenceschopnost v oblasti služeb.

Odvětvové iniciativy Komise počítá s přijetím dvou nových iniciativ v oblasti zpracování potravin a elektrotechniky, což jsou rozsáhlá odvětví s velkým potenciálem pro vytváření růstu a pracovních míst. Intenzivněji bude probíhat práce v řadě dalších odvětví, které čelí potřebě rychle reagovat na rychlý vývoj v oblasti technologií a vědy–kosmickém, obranném, farmaceutickém, metalurgickém, dřevozpracujícím a papírenském průmyslu. I když průmysl v současné době funguje v pozitivním ekonomickém prostředí, zůstává i nadále prioritou Komise zavedení politického rámce umožňujícího průmyslu co nejlépe reagovat na globalizaci a změnu klimatu. Ing. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2007

záležitosti a mezinárodní organizace Červnové zasedání Rady presidentů v Berlíně přijalo tyto nové

priority:

Implementovat reformy pro růst a pracovní příležitosti –– posílit vztah mezi výzkumem a inovacemi –– přijmout efektivní patentový systém –– prosadit široký program zjednodušení legislativy (better regulation) –– bojovat s veřejnými deficity –– podporovat podnikání a růst malých a středních podniků • Integrovat vnitřní trh –– zajistit efektivní implementaci pravidel vnitřního trhu –– investovat do efektivních evropských síťových odvětví –– odstranit všechny překážky volného pohybu pracovníků, zboží, služeb a kapitálu –– implementovat směrnici o službách, která podpoří růst a pracovní příležitosti –– využít příležitostí rozšířené Evropské unie • Efektivně spravovat a řídit EU –– vyřešit institucionální problémy vznikající z členství 27 a více států –– zlepšit řízení a správu hospodářství, aby došlo k posunu směrem k vyššímu růstu –– koordinovat lépe mezinárodní, obchodní a rozvojovou politiku –– konsolidovat veřejné rozpočty a politiky ke zvýšení konkurenceschopnosti

• Přizpůsobovat globalizaci a potírat všechny formy protekcionismu –– uzavřít v rámci WTO ambiciózní kolo z Dohá –– otevřít nové trhy prostřednictvím bilaterálních obchodních a hospodářských smluv (bilateral trade and economic agreements) • Podporovat bezpečné, konkurenceschopné a environmentálně šetrné energetické systémy –– plně implementovat vnitřní trh energiemi –– udržovat otevřené všechny energetické možnosti, včetně jaderné energie –– podporovat mezinárodní řešení hrozby klimatických změn • Reformovat evropský sociální systém tak, aby reagoval na globální výzvy –– povzbuzovat debatu o flexicuritě pro větší růst a více pracovních příležitostí –– zajistit dostupnost kvalifikované pracovní síly např. prostřednictvím ekonomické migrace –– přizpůsobit sociální systémy stárnoucí populaci –– dát nutný prostor sociálnímu dialogu. [email protected] Mezinárodní organizace a EU

Infoservis Adresa irské vládní webové stránky, na které najdete tendery veřejných zakázek Dle zprávy Velvyslanectví ČR v Dublinu na stránkách: http://www. etenders.gov.ie (Government Public Sector Procurment Website) uživatelé získají přístup k publikovaným tendrovým řízením ve veřejném sektoru a budou jim zasílána pravidelná e-mailová upozornění na nově vypisovaná řízení. Pro využití této stránky se musejí zájemci zaregistrovat. Registrace je bezplatná a je třeba postupovat následujícím způsobem:

9/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Po otevření stránky kliknout na „Register Here“, následně zaškrtnout kolonku „Terms and Conditions“ a kliknout na „Suppliers Register“. Vyplnit uvedený formulář a potvrdit „Save“. Potom potvrdit aktivaci kliknutím na link v e-mailu, který je zaslán. Při dalším přihlášení registrovaného uživatele je nutné postupovat následovně. Po zadání zvoleného uživatelského jména a hesla kliknout na „Suppliers Home Page“. Jednotlivé nabídky – tendry se vyhledávají v „Notice Search“. [email protected]

29

INFORMACE • PREZENTACE • OBCHOD Hledáte nové obchodní partnery? Chcete se orientovat v aktuální nabídce produktů a služeb? Zajímají Vás novinky z vybraných oborů? Nebo je Vaším cílem účinná prezentace Vaší společnosti?

Nový česko-slovenský portál Aktuální zdroj obchodních informací z ČR, SR a Evropy Více než 440 000 potencionálních partnerů z ČR a SR, 1,9 mil. z Evropy Prezentace společnosti v ČR, SR a Evropě Denně čerstvé obchodní příležitosti - nabídky, poptávky Komplexní marketingový nástroj pro práci s firemními informacemi HBI Česká republika s.r.o. Křižíkova 56/159, 186 00 Praha 8, tel.: +420 226 519 840 - 42, fax: +420 226 519 860 - 61 [email protected], www.hbi.cz

www.hbi.cz • www.proodle.com

projektové aktivity

poslední volná místa

na semináře k Zákoníku práce v rámci projektu realiZace systému rlZ sociálních partnerů Dovolujeme si Vám nabídnout poslední volné termíny seminářů. Modul I. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) – obecné zaměření

čtvrtek 18.10. čtvrtek 15.11. Modul II. Seminář k vybraným okruhům problémů zákoníku práce a dalším pracovněprávním úpravám (seminář je určen pro zaměstnance personálních útvarů) – podrobnější zaměření:

středa 17.10. středa 24.10. středa 31.10. čtvrtek 8.11. středa 28.11. Místem konání je Svaz průmyslu a dopravy ČR, Jankovcova 1569/2c, Praha 7. V případě Vašeho zájmu o účast na těchto seminářích, kontaktujte prosím projektovou manažerku Mgr. Annu Chvojkovou, telefon: +420 234 379 483, fax: +420 234 379 463, e-mail: [email protected] Fota z jednání lektorů projektu.

roZam = rozvoj Zaměstnanců • finanční podpora vzdělávání pro malé a střední podniky • minimálně 50% příspěvek z Evropského sociálního fondu • jednoduchý přístup i orientace v nabídce kurzů Zaujal vás roZam? chcete se dozvědět, jak získat dotace na vzdělávání vašich zaměstnanců? Právě pro Vás pořádáme

informační seminář „roZam v praxi“ – Ústí nad labem úterý 2. října 2007, 9:00–11:30 Výletní restaurace Větruše – Zlín čtvrtek 4. října 2007, 9:00–11:30 16. patro budovy Krajského úřadu – jihlava pátek 5. října 2007, 9:00–11:30 kongresový sál Krajského úřadu

[email protected] 9/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

www.rozam.cz

31

Co vás může zajímat

Brána do vesmíru se otevírá.

Nepromeškejte svoji příležitost !

České malé a střední podniky již několik let pracují na komerčních projektech pro Evropskou Vesmírnou Agenturu ESA. V současné době připravuje ČR několikanásobné navýšení příspěvku do ESA a tím vytvoření dalších obchodní příležitostí pro český průmysl. Podnikatelé se většinou bohužel nedoví jak o této příležitosti, tak ani o tom, že se jedná o plně financovaný vývoj nových technologií. Informace o ESA z českých zdrojů i její samotný název budí dojem, že jde o organizaci, která řídí čistě vědecké projekty pro výzkumnou organizaci Evropské Unie s částečnými subvencemi. Skutečnost je ale zcela jiná. Jedním ze základních cílů ESA je zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu členských států. Není to ani organizace primárně určená k výzkumu vesmíru ani orgán Evropské Unie – i když s EU spolupracuje, např. v projektu Galileo (Evropský satelitní navigační systém). Je to nezávislá mezivládní agentura států, které spojily své zdroje do ambiciózních vesmírných projektů. Mezi členy ESA patří i Švýcarsko, Norsko, a dokonce i asociovaná Kanada, a naopak se tam nenachází řada členů z EU. Výzkum vesmíru není cílem ESA, nýbrž je pro ESA jednoznačným katalyzátorem, který účastníky projektů nutí k vývoji nejpokročilejších technologií. A právě náročné požadavky vesmírných projektů tlačí technologický vývoj na hranici dnešních možností a někdy i přes ní, o čemž svědčí i některé neúspěchy.

zahraničních partnerských vztahů a otevřeně s nimi spolupracovat. Nedůvěrou, neochotou riskovat, a tendencí „to si uděláme vše sami“ bychom se alespoň v počáteční fázi pouze brzdili. S partnery ze zkušených členských zemí můžeme v začátcích snáze a rychleji obstát v projektech, které vypisuje ESA, a tak získat specifické zkušenosti z oboru. Kromě toho je úzká spolupráce podniků denní realitou i pro ty, které pro ESA pracují již dlouhá léta. Většina projektů ESA je totiž prováděna mezinárodními konsorcii. Zatím nehledejte vypisované tendry ESA, na které byste mohli samostatně udělat nabídku. I kdybyste ovládali všechny potřebné technologie, je vysoce nepravděpodobné, že budete umět napsat vítěznou nabídku. To je „kumšt“ sám o sobě. Raději si vyhledejte zahraniční partnery, kteří v tom umí chodit, vytvořte si s nimi dobré vztahy a získejte jejich důvěru, aby Vám při nejbližší nabídce nabídli spolupráci.

Zhruba 90% rozpočtu ESA je čerpáno průmyslem členských států ve formě komerčních kontraktů. Projekty řízené ESA nejen umožňují docílit zisku, ale navíc umožňují podniku využít technologii, kterou přitom vyvinul pro vlastní komerční účely.

Takže na co čekáte? Nevíte jak vyrobit satelit nebo spočítat jejich oběžnou dráhu. Nevadí! To platí i o řadě podniků, které se již ESA projektů účastní. Existuje nespočetná škála disciplín, ve kterých české podniky již úspěšně pracují, a které ESA může využít, nebo je lze tomuto použití přizpůsobit. Navíc od nového členského státu ESA neočekává, že bude mít specifické zkušenosti z vesmírných aplikací. Již máme řadu příkladů, kde nám ESA umožnila získat zkušenosti s úplně novými technologiemi. A dokázali jsme to rychleji, než očekávali. Máme strach soutěžit s nedávno přistoupenými členskými státy jako Portugalsko nebo Řecko? Určitě ne. Vždyť naše nedávná historie ukazuje, že jsme zde dosáhli řady úspěchů a prvenství, kterými se tito partneři nemohou pochlubit. Základní předpoklady má již u nás velký počet firem. Skutečně nejde o znalosti vesmíru, ale o dobrou kvalitu a znalosti ve svém oboru a schopnost dobře komunikovat v angličtině ve společných mezinárodních týmech. Neočekávaně velká škála oborů se pak dá uplatnit i v ESA. Z pohledu člověka, který pracoval nejprve v ESA, a poté pro ESA v západní Evropě více jak třicet let, nemám nejmenší pochyby, že náš průmysl má víc než potřebnou technologickou úroveň, ale domnívám, že někteří máme co dohánět ve zkušenostech s navazováním

32

Jakou pozici máme v ESA v současnosti? Zde je potřeba nejdříve zmínit dva základní principy ESA: –– prostředky, které stát do ESA vloží, se mu mají vrátit zpět ve formě průmyslových zakázek –– zároveň však musí průmysl toho státu tyto zakázky vyhrát v konkurenčním boji. Takže nestačí aby se naše vláda rozhodla, že se staneme členem, a že budeme platit členské příspěvky jejichž minimum je odvozeno od našeho HDP. Musíme zároveň ESA přesvědčit, a to ne jen dobrými úmysly, že budeme schopni vložené prostředky čerpat. V minulosti byly v tomto aspektu s novými členy komplikace a ESA byla nucena směrovat finanční toky rozpočtu jinak, než by měla. Proto nyní zavedla pro budoucí nové členy přechodný program PECS (Programme for European Cooperating States). Tento program umožňuje účast na většině projektů ESA při vložení jen 1 milionu EUR ročně a postupný vzrůst podle potřeb a schopností průmyslu daného státu. Příspěvky je pak možné navýšit, až když je zjevné, že se může dosáhnou potřebného obratu. Toto je zárukou bezproblémové spolupráce pro obě strany. Programu PECS se ČR účastní již od 1. ledna 2005. Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2007

V konceptu se očekávalo, že přechod z „poločlenství“ do plného členství by měl trvat 5 let a mluvilo se o vstupu s počátečním příspěvkem asi 8 milionů EUR. Nyní jsme v půli této „pětiletky“, ale čerpání prostředků nevzrostlo lineárně na očekávané 4 miliony EUR.

- -

Bohužel se ukazuje, že stagnujeme prakticky na původním minimu.

-

Jeden ze zásadních důvodů této stagnace je, že podnikatelský sektor nebyl a nadále není dostatečně informován o zajímavých projektech a zdrojích, které jsou zde stále k dispozici. Velmi pravděpodobně i Vy, kteří jste o přispění k vesmírným projektům ani nesnili, můžete mít předpoklady, abyste se zúčastnili a profitovali jak finančně, tak získáváním nových technologií.

-

potřeba formulovat a prosazovat zájmy a potřeby průmyslu vytvoření konceptu exportních aliancí zastřešených CzechTradem vytváření národních vesmírných průmyslových asociací v členských státech ESA rostoucí důraz v ESA na rozšíření účasti MSP, a programy a projekty které za tímto účelem ESA realizuje

Ustavení Czech Space Alliance jako první vřele uvítala ESA. Na mezinárodní konferenci uvedla ustavení české aliance jako potvrzení pozitivního vývoje ČR k členství ESA. Další uznání přišlo přizváním, abychom se stali jedním ze zakládajících členů panevropské „super-asociace“ národních asociací malých a středních vesmírných firem SME4space. Dohodu o spolupráci mezi ESA a SME4space přišel na pavilon ESA na pařížském leteckém salonu podepsat sám generální ředitel ESA J.J. Dordain. Přitom vyjádřil velké uspokojení s ustavením této nadnárodní asociace, kterou považuje jako nezbytného partnera pro vytváření budoucí programové politiky, jejímž cílem je umožnit podstatně širší účast MSP.

Takže, jak na to?

Česká kosmická kancelář , „obecně prospěšná společnost“ která na zakázku Ministerstva školství zastřešuje a administruje vztah naší země s ESA a má být centrálním informačním zdrojem pro veškeré případné zájemce, tuto funkci splňuje jen v některých aspektech. Její zdroje a průmyslové zkušenosti jsou omezené, a proto se jejich dobré výsledky soustřeďují kolem vědeckých projektů a akademických informací. Nedaří se jí ale oslovovat a zaujmout ty, kteří jsou pro členství v ESA zásadní (průmysl tvoří 90% objemu všech realizovaných projektů ESA). Navíc se jí dlouhodobě nedaří dosáhnout řešení zásadních praktických aspektů, které jsou pro podnikatele důležité. Mezi nejpalčivější témata patří fakturace do ESA, neplátce DPH. Podle mezinárodní smlouvy PECS, má být komerční vztah s ESA osvobozen od DPH. Po téměř 4 letech od jejího podpisu není tento aspekt začleněn do naší legislativy a průmysl je nucen pracovat za závažně rizikových podmínek. Přitom po zásadním posunu v řešení této situace v roce 2006 (díky intervenci zástupce jedné ze společností, které pro ESA již pracují) by již nemělo nic závažného stát v cestě – pokud zodpovědní pracovníci začnou brát apely a varováni podniků vážně a učiní potřebné konečné kroky.

Czech Space Alliance V dané situaci nemají zástupci průmyslu nakonec jiné východisko, než vzít věc do vlastních rukou. Po tom, co se sešla řada katalytických aspektů, se dohodla skupina MSP na vytvoření průmyslové asociace – Czech Space Alliance. Mezi hlavní důvody vzniku patří: - pasivita formálních zástupců pro vesmír v ČR ve vytváření praktických podmínek pro průmysl (zanedbatelný růst účasti během 2.5 roku v PECS to jednoznačně dokazuje) - nejistoty a rozpory v praktických postupech, nedostatečné a nepraktické informační toky a nejasný způsob distribuce pro průmysl zásadních informací 9/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

První věc je neostýchat se. Není to žádná magie, ale kompetentní vývoj nových technologií. Informujte se na stránkách ESA (www.esa.int) u České kosmické kanceláře (www.czechspace.cz) a o praktických aspektech komunikujte se členy Czech Space Aliance (www. czechspace.eu). Na webu aliance naleznete i dokument, popisující praktické kroky pro úspěšné získání projektů. Konkrétní tendry jsou vypisovány na http://emits.esa.int – ale tam začněte až po úspěšném navázání zahraničních kontaktů a zkušeností. Účastněte se akcí ESA a EU (Galileo) a navazujte osobní styky s průmyslem členských zemí ESA – Vašimi budoucími partnery.

Česká vláda si dobře uvědomuje strategickou důležitost vesmírných aktivit pro technologický růst a reputaci naší země, a je ochotna vydat náležité finanční prostředky. V lednu požádala ESA o zahájení přístupových jednání k plnému členství. Pokud ale průmysl neukáže, co dokáže a výrazně nevzroste účast českého průmyslu, bude se tím vstup závažně opožďovat! V říjnu nás ESA v ČR navštíví, aby se seznámila s reprezentanty budoucích dodavatelů. Takže do toho. Vítejte mezi členy naší aliance, kteří vám rádi předají své zkušenosti a zapojí Vás do pan-evropského průmyslového fóra SME4space. Spoluautoři Petr Bareš (Iguassu Software Systems) a Martin Balda (TL-elektronic), jsou členové Czech Space Alliance

33

Mezinárodní veletrhy Mnichov Vaše brána ke světovým trhům Pořádáno na Novém výstavišti v Mnichově

Výtah z termínů 2008

Informace k veletrhům, předprodejní vstupenky, ubytování, zájezdy, oficiální zástupce Messe München pro ČR a SR: EXPO-Consult +Service spol. s r.o. Příkop 4, 604 45 Brno Tel: 545 176 158-60 Tel/Fax: 545 176 159 Změny vyhrazeny! 22. 07. 2007

Pořádáno na Novém výstavišti v Mnichově 11. – 13. 01. 2008

OPTI MÜNCHENo 11. mezinárodní odborný veletrh oční optiky

27. – 30. 01. 2008

ispo zima•o * 68. mezinárodní odborný veletrh sportovního zboží a sportovní módy

27. – 30. 01. 2008

ispovision•o * Mezinárodní přehlídka módy inspirované sportem

14. – 18. 02. 2008

C-B-R 2008•* Mezinárodní veletrh pro volný čas a turistiku

15. – 18. 02. 2008

INHORGENTA 2008•*o 35. mezinárodní veletrh hodin, šperků, drahokamů, perel, zboží ze stříbra a zlata s výrobním a provozním zařízením

28.02.–05.03.08

GARTEN MÜNCHEN a pro přátele zahrady

28.02.–05.03.08

I.H.M. 2008 *• Mezinárodní veletrh řemesel

02. – 05. 03. 2008

MBK Plus 2008 Mezinárodní veletrh pro řezníky, pekaře a cukráře

01. – 04. 04. 2008

ANALYTICA 2008 •*21. mezinárodní odborný veletrh instrumentální analytiky, laboratorní techniky a biotechnologií s konferencí

05. – 09. 05. 2008

IFAT 2008•* 15. mezinárodní odborný veletrh pro vodu, odpadní vodu, odpady, sanaci a recyklaci

10. – 13. 06. 2008

AUTOMATICA 2008•3. mezinárodní odborný veletrh pro automatizaci, Assembly - Robotics - Vision

12. – 14. 06. 2008

INTERSOLAR 2008•*Mezinárodní odborný veletrh pro solární techniku, fotovoltaiku a solární stavění

29. 06.–01. 07. 08

ispo SPORT & STYLE•o * Mezinárodní odborný veletrh sportovního zboží a sportovní módy

05. – 07. 10. 2008

GOLF EUROPE 2008•o * 16. mezinárodní odborný veletrh golfu

říjen 2008

EXPO REAL 2008•o 11. mezinárodní veletrh komerčních nemovitostí

říjen 2008

MAINTAIN 2008 oMezinárodní odborný veletrh pro průmyslovou údržbu (v M,O,C)

21. – 24. 10.2008

SYSTEMS 2008•o* Mezinárodní veletrh pro IT, nová média a komunikaci

11. – 14. 11. 2008

ELECTRONICA 2008 •* Světový veletrh elektronických součástek, systémů a aplikace

29.11.–07. 12. 08

HEIM+HANDWERK •30. prodejní výstava bydlení, zařízení, stavění

prosinec 2008

[email protected] www.expocs.cz Člen U FI Pořádáno GHM o Pouze pro odborníky Člen FKM

• 14. prodejní výstava pro zahrádkáře

FOOD&LIFE•Mezinárodní prodejní výstava a setkání gurmánů

Pořádáno v zahraničí 17. – 19. 06. 2008

TRANSPORT LOGISTIC CHINA 2008 o Šanghaj,Čína

24. – 26.02. 2008

ISPO CHINA 2008o* Šanghaj, Čína

23. – 25.09. 2008

IFAT CHINAo Šanghaj, Čína

25. – 28.11. 2008

BAUMA CHINA•o* Šanghaj, Čína

Ceník pronájmu jednacích místností

Svazu průmyslu a dopravy ČR

budova Lighthouse; XIV. patro, Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7 Využijte pro svá jednání prosvětlené prostory s výhledem na Prahu

Ceny pronájmu v r. 2007 Místnost Jednací sál Ozvučení sálu Ozvučení a projekce Ozvučení a projekce Audiokonference Salonek ředitelský Salonek velký Salonek malý

pro počet osob 54

8 10 8

cena / hod.* 1.100 Kč 150 Kč 250 Kč 400 Kč 150 Kč 500 Kč 500 Kč 400 Kč

cena / den *# 7.500 Kč 600 Kč 1.500 Kč 3.000 Kč 600 Kč 3.500 Kč 3.500 Kč 2.800 Kč

poznámka bez ozvučení zaškolení obsluhy zaškolení obsluhy s odbornou obsluhou + hovorné **

* ceny bez DPH ** audikonference, sazba bude navýšena o poplatky dle platného sazebníku O2 pro tuzemské/mezinárodní hovory; # od 8.30 do 16.00 hod.

– možnost připojení na internet – možnost zprostředkovat catteringovou službu – členům Svazu je poskytována sleva 10%

36

kontakt: Lenka Pokorná 234 379 500, [email protected] pronájem prostor Jan Hanzálek 234 379 494, [email protected] ozvučení, projekce, audiokonference

Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2007