I. Platí-li kupující v hotovosti, je prodávající při konečném účtování prodávaných výrobků oprávněn zaokrouhlovat vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu [ustanovení § 3 písm. c) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů]. Uvedené však neplatí při bezhotovostním platebním styku (např. při platbě kartou). II. Správní orgán by měl pachateli správního deliktu (či přestupku) uložit pokutu v takové výši, která by jej „motivovala“, aby od protiprávního jednání bezodkladně upustil. Tuto povinnost lze dovodit i z ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu (zásady ochrany veřejného zájmu). V Brně dne 7. září 2011 Sp. zn.: 1614/2011/VOP/IFH
Průběžná zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu pana J.K. A – Shrnutí podnětu Podnětem ze dne 17. 3. 2011 se na veřejného ochránce práv (dále jen „ochránce“) obrátil pan J.K. (dále jen „stěžovatel“), se stížností na postup České obchodní inspekce, inspektorátu Středočeského a hl. města Prahy (dále jen „inspektorát“) při vyřizování jeho podání, která se týkala správnosti účtování v …, s.r.o. (dále i „drogerie“), konkrétně zaokrouhlování ceny při platbě kartou. Vyřízení podnětu jsem se na základě pověření ochránce ujala já, neboť využil své možnosti dané mu ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném ochránci práv“), delegovat na mě některé oblasti své činnosti, do níž patří i oblast správy na úseku ochrany spotřebitele. B – Průběh šetření (skutkové a právní okolnosti případu zjištěné během šetření) Na základě výše uvedeného podnětu jsem zahájila dle § 14 zákona o veřejném ochránci práv šetření zaměřené na postupu inspektorátu při vyřizování podání stěžovatele. V rámci šetření provedly dne 31. 3. 2011 pověřené pracovnice Kanceláře veřejného ochránce práv, místní šetření v prostorách inspektorátu. Z místního šetření i dokumentace, kterou poskytla zástupkyně ředitele inspektorátu, na místě samém a elektronicky ve dnech 21. 6. 2011, 22. 6. 2011 a 19. 8. 2011, vyplynuly níže popsané skutečnosti.
Na inspektorát se stěžovatel obrátil e-mailem ze dne 2. 2. 2010 ve věci správnosti účtování v drogerii (zaokrouhlování při platbě kartou). Přípisem ze dne 11. 2. 2010 čj. P 573-10-10 mu bylo sděleno, že inspektorát provedl na základě jeho podání kontrolu v provozovně drogerie, kdy se potvrdilo, že při platbě kartou dochází skutečně k zaokrouhlování ceny. Uvedené jednání bylo inspektorátem kvalifikováno jako porušení § 3 písm. c) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“). Inspektorát proto stěžovateli oznámil, že podnikne opatření v rámci kompetencí České obchodní inspekce. K témuž podání zaslal inspektorát stěžovateli ještě vyjádření ze dne 4. 3. 2010 čj. P 573-10-10/8876, jehož obsah je obdobný jako u odpovědi ze dne 11. 2. 2010. Na základě kontroly provedené dne 10. 2. 2010 zahájil inspektorát se společností drogerie správní řízení. Příkazem ze dne 6. 9. 2010, čj. 10/1402/10/P/34 byla společnosti drogerie pro porušení ustanovení § 3 písm. c) a naplnění skutkové podstaty ustanovení § 24 odst. 7 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele uložena pokuta ve výši 5.000,- Kč. K výši uložené pokuty inspektorát v odůvodnění uvedl: „ Při určení výměry pokuty, kterou je orgán dozoru oprávněn uložit až do výše 5.000.000,- Kč, přihlédl správní orgán dle ustanovení § 24b odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Výše uvedené protiprávní jednání shledal správní orgán jako středně závažné, vzhledem ke způsobu spáchání správního deliktu, který spočíval v neplnění základní povinnosti při prodeji výrobků poctivosti prodeje, kdy následkem takového jednání byl spotřebitel poškozen zejména po finanční stránce v důsledku nesprávného účtování kontrolního nákupu, kdy rozdíl účtovaný v neprospěch spotřebitele ve výši Kč 0,50 vznikl zaokrouhlením účtované částky, ačkoliv se jednalo o platbu kartou, kde se zaokrouhlování neprovádí. Platební karta je v současnosti často používaným platebním prostředkem,a proto by zaokrouhlování na první pohled nepatrných částek mohlo způsobit značný úbytek finančních prostředků spotřebitele. Při rozhodování o uložení pokuty zohlednil správní orgán výše uvedené skutečnosti a uložil pokutu, která je spáchanému správnímu deliktu adekvátní.“ Společnosti drogerie byla za tentýž správní delikt uložena pokuta již dříve, a to příkazem ze dne 18. 5. 2010 čj. 10/0675/10/P/34.1 Dle sdělení zástupkyně ředitele ČOI společnost drogerie proti příkazům ze dne 18. 5. 2010 a 6. 9. 2010 odpor nepodala. Další stížnost na nesprávné účtování v drogerii zaslal stěžovatel inspektorátu emailem ze dne 26. 7. 2010. Přípisem ze dne 25. 8. 2010 čj.: ČOI 63934/10/1000 byl inspektorátem požádán o poskytnutí kopie účtenky. Dopisem ze dne 14. 10. 2010 čj. ČOI 81954/10/1000 inspektorát stěžovatele informoval o provedení další kontroly v drogerii, o zjištění protiprávního jednání prodejce a o následném postupu inspektorátu. Na základě kontroly dne 13. 10. 2010 udělil inspektorát společnosti drogerie příkazem ze dne 3. 1. 2011, čj. 10/1792/10/P/34, pro porušení ustanovení § 3 písm. c) a naplnění skutkové podstaty ustanovení § 24 odst. 7 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele pokutu ve výši 10.000,- Kč. Proti předmětnému příkazu podala 1
Pokuta ve výši 10 000,- Kč byla předmětným příkazem udělena zároveň za správní delikt podle ustanovení § 24 odst. 7 písm. h) zákona o ochraně spotřebitele.
2
společnost drogerie odpor. Rozhodnutím inspektorátu ze dne 24. 1. 2011 byla společnosti drogerie uložena za popsaný správní delikt pokuta ve výši 10.000,- Kč. V odůvodnění citovaného rozhodnutí inspektorát uvádí: „Podle § 3 písm. c) zákona ochraně spotřebitele je prodávající povinen prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb výrobků správně účtovat; při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu.“ K výši udělené pokuty se inspektorát vyjádřil: „Hledisko následku závažnost správního deliktu snižuje, vzhledem k finančnímu poškození spotřebitele. Závažnost však na druhé straně zvyšuje skutečnost, že k jakémukoliv zaokrouhlování nemá prodávající v případě bezhotovostní platby vlastně žádný důvod, jako je tomu „technicky" v případě platby hotovostní. Závažnost rovněž zvyšuje skutečnost, že se prodávající vytýkaného pochybení dopustil opakovaně (27. 1. 2010 v provozovně drogerie, Praha 2, 10. 2. 2010 v provozovně drogerie markt, Praha 1).“ Do předmětného rozhodnutí se společnost odvolala. V odvolání argumentovala zejména dopisem RNDr. Jany Příhodové, tehdejší ústřední ředitelky České obchodní inspekce, ze dne 21. 9. 2010. Přípis ze dne 21. 9. 2010 byl reakcí na dotaz M.Š. ohledně zaokrouhlování bezhotovostních plateb a RNDr. Jana Příhodová v něm mimo jiné uvádí: „ ….k Vašemu e-mailovému dotazu ze dne 8. 9. 2010 sdělujeme, že Česká obchodní inspekce k Vámi naznačenému problému zaokrouhlování plateb může přistupovat pouze v intencích zákona. Jestliže jak je uvedeno z informací České národní banky (dále jen „ČNB") cit.: "Přesto Vám můžeme sdělit, že ČNB není známa právní úprava připouštějící zaokrouhlování cen za výrobky a služby placené bezhotovostně, ale ani právní úprava toto zakazující“, píše hlavní právník ČNB, nevyplývá porušení zákonných ustanovení, nemůže ČOI přistupovat k žádnému sankcionování. Z pohledu zákona č. 632/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně spotřebitele), a z pohledu zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákon) je nutné vycházet ze skutečnosti, že kupní smlouva v jakékoli podobě (ústní, písemná, konkludentní) je dvoustranný právní akt a může být platně uzavřena pouze za souhlasu obou stran. Potažmo z věci skutečně vyplývá, že je na volbě obou stran smlouvy zda uskuteční spotřebitel platbu platební kartou či hotovostí a ze strany prodávajícího je na něm, zda platbu kartou či hotovostí akceptuje. Současně ale sdělujeme, že nám není znám technický mechanismus, zda lze do platebních terminálů zadávat a zpětně akceptovat haléřové položky tak, jako při převodech prováděných platebními příkazy. Tuto otázku směřujte na provozovatele bankovních služeb.“ Odvolatelka se proto pozastavovala nad skutečností, že má týž orgán k totožnému problému, tedy zaokrouhlování bezhotovostních plateb, dva diametrálně odlišné přístupy. V téže době (dne 16. 2. 2011) se stěžovatel opět obrátil na inspektorát se stížnosti na zaokrouhlování v drogerii. Na toto podání reagoval inspektorát přípisem ze dne 17. 3. 2011 čj.: ČOI/28744/11/1000/TK, jímž stěžovateli sdělil, že do rozhodnutí, vydaného inspektorátem v rámci správního řízení pro porušení závazných právních předpisů, se společnost drogerie odvolala a odvolací řízení dosud trvá.
3
Ústřední inspektorát České obchodní inspekce (dále jen „ústřední inspektorát“) svým rozhodnutím ze dne 16. 3. 2011 čj.: ČOI 17263/11/O100/1000/10/11/Be/Št odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí ústředního inspektorátu je problematika zaokrouhlování cen při platbě kartou z právního hlediska hodnocena takto: „Aplikovaný § 3 písm. c) ZOS stanoví, že „prodávající je povinen prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat; při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu. " Obecným příkazem tohoto ustanovení, jak patrno z citace, je správně účtovat ceny, čímž lze rozumět povinnost účtování ceny, s níž byl spotřebitel řádným postupem (srov. § 12 ZOS) seznámen. Porušení tohoto příkazu je pak jednou z forem správního deliktu podle § 24 odst. 7 písm. a) ZOS. Zákonným platidlem v České republice je koruna česká, jež se dělí na 100 haléřů (§ 13 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance). Je jen na prodávajícím, zda se rozhodne stanovovat ceny zboží v cenách specifikovaných na haléře; jde však o častý postup, jak o tom mj. svědčí i jednolitá řada devadesátihaléřových položek v kontrolním nákupu ČOI provedeném u odvolatelky dne 13. 10. 2010. Pak ovšem je povinností prodávajícího v takto složeném nákupu při účtování nákupu tyto ceny respektovat. Pouze jako výjimku z tohoto obecného pravidla je třeba chápat část za středníkem výše cit. ustanovení, kde se výslovně pro hotovostní platby („při konečném účtování...v hotovosti") stanoví pravidlo zaokrouhlování k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu, tj. v současné době na koruny. V případě bezhotovostní platby obdobná výjimka stanovena není, mělo by být tedy účtováno správně dle skutečné ceny nákupu, s níž byl spotřebitel seznámen. Ve smyslu stanoviska ČNB není porušením zákona, domluví-li se strany i v tomto případě na tom, že při účtování bude provedeno urč. zaokrouhlení výsledné sumy, avšak prodávající toto jistě nemůže provádět automaticky, bez upozornění. Jde-li takovéto neohlášené zaokrouhlení v neprospěch spotřebitele, jedná se dle názoru odvolacího orgánu o nesprávné účtování postižitelné podle § 24 odst. 7 písm. a) ZOS.“ K namítané nejednotnosti v přístupu ČOI odvolací orgán ve svém rozhodnutí uvádí: „ K pasáži podaného opravného prostředku, kde se odvolatelka pozastavuje nad odlišným posouzením věci v dopise ústředního inspektorátu ČOI a v prvoinstančním rozhodnutí inspektorátu regionálního, lze doplnit, že ČOI zodpovídá obdobných dotazů ze strany spotřebitelské obce v průběhu roku řádově tisíce a není možné, aby se ke všem konala širší rozprava, jež by minimalizovala výskyt různých právních názorů. V daném případě ČOI při formulaci odpovědi vyšla výraznou měrou ze stanoviska ČNB, které nepochybně pro danou problematiku má svou relevanci. Význam pro posouzení věci má však zejména § 3 písm. c) ZOS, kde aplikací tohoto ustanovení je v rámci dělení kompetencí dle § 23 ZOS pověřena ČOI, nikoli ČNB, a tudíž je v prvé řadě úkolem samotné ČOI provést pro účely své dozorové praxe výklad tohoto ustanovení a v případě potřeby jej též obhájit před správními soudy. Jmenovanou společnost ovšem předmětná okolnost nijak nemohla ovlivnit při projednávaném skutku. Sdělení ústřední ředitelky bylo adresováno někomu jinému a stalo se tak v době, kdy již jmenovaná společnost měla nastaven 4
svůj systém k zaokrouhlování plateb hotovostních i nehotovostních na základě vlastního právního posouzení.“ Rozhodnutí ústředního inspektorátu čj.: ČOI 17263/11/O100/1000/10/11/Be/Št nabylo právní moci dne 21. 3. 2011. Inspektorát provedl dne 30. 3. 2011 v prodejně drogerie (Praha) další kontrolní nákup a opět zjistil zaokrouhlování při platbě kartou. Proti obsahu protokolu o kontrole podala společnost drogerie dne 4. 4. 2011 námitky. Rozhodnutím ze dne 27. 4. 2011 čj.: ČOI 40776/11/1000/VK nebylo námitkám vyhověno. Na základě kontroly provedené dne 30. 3. 2011 udělil inspektorát společnosti drogerie příkazem ze dne 19. 7. 2011, čj. 10/0973/11/P/34 pokutu ve výši 20.000,- Kč. Pokuta však byla uložena nejen za porušení ustanovení § 3 písm. c) a naplnění skutkové podstaty ustanovení § 24 odst. 7 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, ale i za jiná porušení zákona o ochraně spotřebitele, které však nebyla předmětem tohoto šetření. Proti příkazu ze dne 19. 7. 2011 společnost drogerie odpor nepodala a rozhodnutí nabylo právní moci. V telefonickém hovoru dne 30. 6. 2011 sdělil stěžovatel, že při jeho posledním nákupu v drogerii již při platbě kartou k zaokrouhlení ceny nedošlo. C – Hodnocení případu veřejným ochráncem práv Zákon o veřejném ochránci práv ukládá ochránci povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených ve zmíněném zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod.2 Stížnosti a podněty spotřebitelů upozorňují Českou obchodní inspekci na situace, kdy je třeba provést opatření v rámci správního dozoru. Z ustanovení § 13 odst. 2 písm. a) zákona č. 64/1986 S., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že Česká obchodní inspekce má při své činnosti „využívat“ stížností, oznámení a podnětů občanů. V rámci šetření jsem zjistila, že inspektorát na podněty (stížnosti) stěžovatele vždy reagoval a na jejich základě proběhly v prodejnách drogerie kontroly. Stěžovatel byl inspektorátem informován o výsledku kontrol i o tom, že Česká obchodní inspekce provede vůči společnosti drogerie opatření v rámci svých kompetencí.3 O výsledku správního řízení, tedy že inspektorát udělil společnosti drogerie pokutu, stěžovatel výslovně informován nebyl. Ochránce dlouhodobě zastává názor, že stěžovatel má právo vědět, zda se uvedený podnikatel dopustil správního deliktu, o jaký delikt šlo a zda mu byla či nebyla uložena pokuta, pokud o to požádá. Z vyjádření stěžovatele ani z kopií jeho podání k inspektorátu, které ochránci poskytl, však nevyplývá, že by inspektorát o tyto informace výslovně žádal. 2 3
Viz ustanovení § 1 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv. Byl tedy striktně naplněn § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
5
Samostatnou kapitolou je postup inspektorátu vůči společnosti drogerie. Na tomto místě bych se chtěla věnovat jednak výkladu ustanovení § 3 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele a dále také stanovení výše pokuty za správní delikt. C.1 - Interpretace ustanovení § 3 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele V právním hodnocení problematiky zaokrouhlování ceny při platbě kartou se ztotožňuji s názorem inspektorátu, který vyslovil ve svých rozhodnutích, vydaných v rámci správních řízení se společností drogerie. Ustanovení § 3 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele v části za středníkem jednoznačně upravuje možnost zaokrouhlování cen v případě platby v hotovosti, nikoliv při bezhotovostním platebním styku. Při výkladu tohoto ustanovení nelze pominout historické okolnosti jeho přijetí. Část § 3 písm. c) za středníkem se v citovaném znění do zákona o ochraně spotřebitele dostala zákonem č. 277/2003 Sb., s účinností od 27. 8. 2003. K prvnímu listopadu téhož roku skončila platnost deseti a dvacetihaléřů. Jak na nemožnost vracet částky do 50 haléřů zareagují při účtování obchodníci (zejména pokud dojde ke zdražení zboží), bylo aktuálním společenským tématem. Argumentace společnosti drogerie technickou neproveditelností byla pro posouzení protiprávnosti jednání irelevantní. Rozpor s faktickou proveditelností a zákonem by eventuálně bylo možné řešit prostřednictvím změny právní úpravy. Jak se však v současnosti prokázalo, zadávat do platebního terminálu i zpětně akceptovat haléřové položky technicky možné je. Jako velice nešťastné se v této souvislosti jeví výše citované vyjádření bývalé ústřední ředitelky České obchodní inspekce, která zcela opomenula přesné znění ustanovení § 3 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele, tedy zákona, jehož dodržování Česká obchodní inspekce kontroluje. Z rozhodnutí ústředního inspektorátu ze dne 16. 3. 2011 čj.: ČOI 17263/11/O100/1000/10/11/Be/Št však vyplývá, že v současnosti se s právním názorem na zaokrouhlování cen při platbě kartou ústředí ČOI (odvolací orgán) s inspektorátem (orgánem I. stupně) nerozchází. C. 2 - Stanovení výše pokuty za správní delikt Ustanovení § 24 odst. 10 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele stanovuje, že za správní delikt dle 24 odst. 7 písm. a) lze uložit pokutu do 5.000.000,- Kč. V souladu s ustanovením § 24b odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele se při určení výměry pokuty přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Stanovení konkrétní výše pokuty je výsledkem správního uvážení. Nejvyšší správní soud v souvislosti se správním uvážením o výši pokuty judikoval: „Každé správní uvážení má své meze, vyplývající v prvé řadě z ústavních principů zákazu libovůle, principu rovnosti, zákazu diskriminace, příkazu zachovávat lidskou důstojnost, principu proporcionality atd. Správní orgán je povinen při stanovení výše pokuty přihlédnout mimo jiné i k povaze protiprávního jednání a k rozsahu jeho následků. Pod tato dvě hlavní kritéria spadá velké množství dílčích 6
kritérií, na základě kterých by měl správní orgán výši sankce určit. Správní orgán proto tak nemusí učinit vyčerpávajícím způsobem a zmínit každé kritérium a podkritérium, stačí, když své rozhodnutí posoudí na základě kritérií, pro danou věc určujících, a to způsobem, aby toto správní uvážení bylo přezkoumatelné.“ 4 Nejvyšší správní soud rovněž vyslovil názor, že aby pokuta naplnila svůj preventivní účel, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele.5 Společnost má v České republice na 200 poboček, nejedná se tedy o podnikatele s jednou malou provozovnou. Z geneze celého případu také jednoznačně vyplynulo, že udělení prvních dvou pokut (příkazy ze dne 18. 5. 2010 a 6. 9. 2010) se společnost nebránila, ale ani od protiprávního jednání neupustila. Uvedené mi potvrzuje, že pokuta ve výši 5.000 Kč,- ani 10.000 Kč,- skutečně citelným zásahem do majetkové sféry společnosti nebyla. Uložení takto nízké pokuty nekoresponduje ani s výše citovanými vyjádřeními inspektorátu, že platební karta je v současnosti často používaným platebním prostředkem, a proto by zaokrouhlování na první pohled nepatrných částek mohlo způsobit značný úbytek finančních prostředků spotřebitele a že závažnost správního deliktu zvyšuje skutečnost, že v případě bezhotovostní platby nemá prodávající k jakémukoliv zaokrouhlování vlastně žádný důvod. Zarážející je rovněž, že u stanovení výše pokuty, uložené příkazem ze dne 6. 9. 2010, nevyhodnotil inspektorát opakované páchání správního deliktu jako přitěžující okolnost, ačkoliv bylo toto porušení zákona o ochraně spotřebitele zjištěno již při kontrole dne 27. 1. 2010 a sankcionováno příkazem ze dne 18. 5. 2010. V odůvodnění výše pokuty, uvedeném v příkazu ze dne 3. 1. 2011, je již skutečnost, že se společnost drogerie vytýkaného pochybení dopustila opakovaně, jako přitěžující okolnost uvedena. Ani poslední pokutu vyměřenou ve výši 20.000 Kč,- nelze považovat za adekvátní. Není citelným zásahem do majetkové sféry společnosti a nadto v sobě zahrnuje sankci i za spáchání jiných správních deliktů. S ohledem na výše uvedené hodnotím pokuty 5.000,- Kč a 10.000,- Kč a 20.000,- Kč jako příliš nízké, ne-li doslova zanedbatelné. Správní orgán by měl pachateli správního deliktu (či přestupku) uložit pokutu v takové výši, která by jej „motivovala“, aby od protiprávního jednání bezodkladně upustil. K tomu by měl být veden nejen zájmem na ochraně práv spotřebitelů, ale rovněž ustanovením § 2 odst. 4 správního řádu, podle něhož má správní orgán přijímat řešení, která jsou v souladu s veřejným zájmem a odpovídají okolnostem daného případu. D – Závěr Platí-li kupující v hotovosti, je prodávající při konečném účtování prodávaných výrobků oprávněn zaokrouhlovat vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu (ustanovení § 3 písm. c/ zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). Uvedené však neplatí při bezhotovostním platebním styku (např. při platbě kartou). 4
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. 5 As 22/2009-80 ze dne 23. července 2009 Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2010, č. j. 1 As 9/2008 – 133, publikovaném pod č. 2092/2010 Sb. NSS 5
7
Správní orgán by měl pachateli správního deliktu (či přestupku) uložit pokutu v takové výši, která by jej „motivovala“, aby od protiprávního jednání bezodkladně upustil. Tuto povinnost lze dovodit i z ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu (zásady ochrany veřejného zájmu). Stěžovatelem namítaná nečinnost inspektorátu při vyřizování jeho podnětů se v rámci mého šetření neprokázala. Inspektorát zcela správně hodnotil zaokrouhlování cen při platbě kartou za porušení ustanovení § 3 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele a vůči společnosti drogerie uplatňoval sankce. Společnost drogerie přijala opatření k nápravě a již na jejich prodejnách při platbě kartou k zaokrouhlování ceny nedochází. Legitimní cíl stěžovatele byl tedy dosažen. Pochybení spatřuji ve výši ukládaných pokut, neboť se domnívám, že vzhledem ke všem okolnostem případu byly velmi nízké. Tato skutečnost se projevila i v prodlevách, které provázely technické úpravy platebního styku pokutované společnosti. Česká obchodní inspekce by měla v budoucnu přehodnotit výši pokut, které velkým společnostem typu drogerie za porušení zákona o ochraně spotřebitele ukládá tak, aby byly odpovídajícím zásahem do majetkové sféry pachatele správního deliktu a motivovaly jej k bezodkladnému ukončení protiprávního jednání. Jedině tak lze docílit efektivní ochrany práv spotřebitelů. Podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, proto žádám Ing. Jana Štěpánka, ústředního ředitele České obchodní inspekce a Ing. Ivana Kruliše, MBA, ředitele inspektorátu České obchodní inspekce, inspektorátu Středočeského a hl. města Prahy, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této zprávy k výši pokut, které inspektorát udělil společnosti drogerie za porušení ustanovení § 3 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele i k ukládání pokut velkým společnostem, v obecné rovině vyjádřili. Zpráva shrnuje poznatky ze šetření, které budou po vyjádření zástupů ČOI podkladem mého závěrečného stanoviska ve věci.
RNDr. Jitka S e i t l o v á v. r. zástupkyně veřejného ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
8
