V Brně dne 30. září 2010 Sp. zn.: 1455/2010/VOP/ZG
Průběžná zpráva o šetření ve věci Ing. J.S. A - Obsah podnětu Dne 3. 3. 2010 se na veřejného ochránce práv obrátil Ing. J.S., bytem M. pod B. (dále také jako „stěžovatel“), se stížností na postup sociálního odboru Úřadu městské části Praha 4 (dále také jako „SO ÚMČ Praha 4“ nebo „OSPOD“), při výkonu sociálně-právní ochrany svého syna, nezl. M.S.. Ing. J.S. si v podání stěžuje zejména na postup pracovníků SO ÚMČ Praha 4, kteří jsou dle jeho názoru nečinní při ochraně zájmů dítěte. Stěžovatel poukazuje na to, že matka nerespektuje rozhodnutí soudu o úpravě jeho styku se synem, neinformuje ho o podstatných věcech týkajících se dítěte. Stěžovatel sdělil, že se obrátil na SO ÚMČ Praha 4 s podnětem na prošetření věci, jeho stížnost však byla shledána neodůvodněnou. Ing. J.S. dále uvedl, že OSPOD žádal o zjištění názoru dítěte ohledně styku s otcem, který bude respektovat. Stěžovatel má za to, že pracovníci SO ÚMČ Praha 4 jsou liknaví, straní matce a nejednají v zájmu nezl. dítěte. B - Skutková zjištění Dne 8. 4. 2010 byl v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, o zahájení šetření informován starosta Úřadu městské části Praha 4, a tajemník Úřadu městské části Praha 4. Tajemník Úřadu městské části Praha 4 k případu sdělil následující a podložil spisovou dokumentací. Spis dětí O.S. (t.č. zletilého), a nezl. M.S. OSPOD vede od roku 1994 v souvislosti s rozvodem rodičů. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 11. 2000 byly děti svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Dále byl upraven styk otce s dětmi. Otec podal v roce 2002 návrh na střídavou péči, který soud zamítl, neboť v rámci řízení byl vypracován znalecký posudek, na základě kterého se střídavá péče nejevila jako vhodná s ohledem na osobnosti rodičů a dětí. V souvislosti s úpravou styku měli rodiče vždy problémy v komunikaci. Toto se OSPOD snažil řešit domluvou a různými návrhy na řešení vzniklých situací, rodičům bylo ve správním řízení uloženo navštěvovat odborné poradenské zařízení, a následně bylo uděleno i napomenutí. Situace se stabilizovala v roce 2003, kdy styky dětí s otcem začaly být pravidelné1 až do konce roku 2007, kdy starší syn O.S. zletil a s otcem se přestal stýkat. Nezl. M.S. se s otcem stýkal i nadále, matka 1
Na základě podnětu otce prověřoval veřejný ochránce práv činnost ÚMČ Praha 4 v roce 2003 (podnět vedený v Kanceláři veřejného ochránce práv pod sp. zn.: 3149/2003/VOP/ZV) s tím, že OSPOD nepochybil.
ve styku otci nebránila. V dubnu 2008 otec podal návrh na rozšíření styku s nezl. M.S. od pátku do pondělí rána, později požádal o rozšíření styku od pátku do neděle následujícího týdne. Nezl. M.S. uvedl, že si navrhovaný styk u otce zkusí. Vzhledem k tomu OSPOD u Obvodního soudu pro Prahu 4 navrhl, aby se jednání odročilo na neurčito. Soud vyšel tomuto návrhu vstříc a jednání bylo odročeno na říjen 2008 s tím, že po zkušebním styku u otce se M.S. k tomu na OSPOD vyjádří. Nezletilý v září nastoupil na střední školu v Praze a zjistilo se, že dojíždění do Prahy mu činilo problém (pozdní příchody do školy). Proto si přál pouze víkendový styk (jednou za čtrnáct dnů od pátku do neděle). Obvodní soud pro Prahu 4 proto návrh otce na změnu styku zamítl. Styk otce se synem probíhal v roce 2008 problematicky za intervence OSPOD, od listopadu po ukončení soudního řízení styk neprobíhal, neboť otec zaslal synovi dopis, ve kterém mu sdělil, že styk ponechává na jeho rozhodnutí a syna již dále nekontaktoval. V květnu 2009 Městský soud v Praze odvolání otce zamítl. Matka na jaře 2009 podala vzhledem k oprávněným potřebám dítěte návrh na zvýšení výživného, otec stejně jako v minulosti podal vzápětí soudu návrh na výkon rozhodnutí ve věci neplnění soudem určeného styku s dítětem. Dne 16. 12. 2009 byl na žádost soudu ve věci řízení o výkonu rozhodnutí proveden pohovor s nezl. M.S. na OSPOD, kde uvedl, že otec se s ním nekontaktoval žádným způsobem od října 2008, kdy mu skončil zkušební pobyt u otce. Od matky ví, že se v jejich bydlišti zastavila družka otce, paní V., která se na něho ptala. Uvedl, že v případě, kdyby ho otec oslovil a slušně se k němu choval, tak by za ním jel na návštěvu. V rámci soudního jednání o výkonu rozhodnutí byl proveden výslech nezletilého u Obvodního soudu pro Prahu 4. Závěrem svého vyjádření tajemník píše, že nezl. M.S. je v adolescentním věku blízkém zletilosti a je třeba přihlížet i k jeho názorům, zájmům, přáním. Nařízení výkonu rozhodnutí ve věci styku by jeho vztah k otci velmi narušilo a poškodilo. Problémem v jejich komunikaci a vztahu jsou rozdílné osobnosti, což vyplývá ze znaleckého posudku PhDr. N.M. K obnovení přirozeného vztahu a kontaktů syna s otcem by bylo třeba větší tolerance otce k synovi nebo odborné pomoci poradenského zařízení. V rámci místního šetření na SO ÚMČ Praha 4 pověřená zaměstnankyně Kanceláře veřejného ochránce práv zjistila, že Ing. J.S. se se stížností na postup OSPOD dne 16. 4. 2010 obrátil na odbor sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy. Ředitelka odboru mu v odpovědi na stížnost dne 2. 7. 2010 sdělila, že OSPOD měl uvedený případ řešit aktivněji a iniciativněji, než jak činil. Měl již dříve zasáhnout v podobě doporučení či uložení povinnosti rodičům podrobit se rodinné terapii na základě ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a současně i využít služeb mediace. V současné době styk nezl. M.S. s otcem probíhá. Dne 23. 6. 2010 proběhlo z iniciativy Magistrátu hlavního města Prahy setkání nezl. M.S. a rodičů s PhDr. Š.G. v centru rodinné terapie. Další termín schůzky je dohodnut na 14. 9. 2010. Pokud jde o soudní řízení ohledně výkonu rozhodnutí, soudní jednání bylo odročeno. C - Právní úprava Úmluva o právech dítěte (dále jen „ÚPD“) stanoví v čl. 3 zásadu, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Čl. 18 ÚPD stanoví zásadu, že oba 2
rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Čl. 9 ÚPD zakotvuje právo dítěte odděleného od jednoho nebo obou rodičů udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte. Dle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod je péče o děti a jejich výchova právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. Podle ustanovení § 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „ZoSPOD“), je předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí zájem a blaho dítěte. Podle ustanovení § 9 ZoSPOD má rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte právo při výkonu svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany dětí, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby; tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout. Obecní úřad je podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) a c) shora citovaného zákona povinen působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a projednat s nimi odstranění nedostatků ve výchově dítěte. Poradenská činnost OSPOD spočívá dle ustanovení § 11 ZoSPOD v pomoci rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. Zachování kontaktu dítěte s rodičem, se kterým nežije ve společné domácnosti, zdůrazňuje i ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, který považuje bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, za projev výchovné nezpůsobilosti. Zákon stanoví, že výše popsané jednání je považováno za změnu poměrů, která vyžaduje nové rozhodnutí o výchovném prostředí. OSPOD vykonává i funkci opatrovníka podle zákona o rodině a občanského soudního řádu, případně trestního řádu. Úkolem kolizního opatrovníka je pro určité konkrétní řízení před soudem poskytnout ochranu právům a právem chráněným zájmům nezletilého dítěte, které samo náležitě svá práva a oprávněné zájmy chránit nemůže. Ve vztahu k rodičům, jejichž zájmy jsou v kolizi, musí kolizní opatrovník vystupovat nestranně, neboť jeho jediným hlediskem je zájem a blaho dítěte. Na základě provedených šetření hodnotím věc tak, že SO ÚMČ Praha 4 věnoval případu patřičnou pozornost. Problematický styk otce s nezl. dítětem, resp. komunikaci mezi rodiči, OSPOD řešil v souladu s platnou právní úpravou. OSPOD podporoval pravidelný kontakt nezl. M.S. s otcem, spory mezi rodiči řešil domluvou, navrhoval společné schůzky rodičů a dítěte na SO ÚMČ Praha 4 (např. v přípisu ze dne 22. 12. 2009), v rámci pohovorů působil na nezletilého, aby s otcem komunikoval.2 Neztotožňuji se však zcela s názorem ředitelky odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy, při vyřízení stížnosti otce ze dne 2. 7. 2010, která ve svém vyjádření uvádí, že OSPOD měl zasáhnout v podobě 2
V záznamu z pohovoru s nezletilým ze dne 10. 5. 2010 bylo pracovníky SO ÚMČ Praha 4 apelováno, aby se prostřednictvím přítelkyně otce paní V. spojil s otcem a komunikoval přes ní. Nezl. M.S. bylo nabídnuto, aby tátu pozval na koncert (začal hrát v kapele na bicí).
3
doporučení či uložení povinnosti rodičům podrobit se rodinné terapii, současně i využít služeb mediace.3 O domluvu rodičů na pravidelném kontaktu dítěte s otcem se OSPOD snažil (zprostředkovával víkendové pobyty dítěte u otce), opakovaně navrhoval mediaci a rovněž návštěvu odborného poradenského zařízení. 4 OSPOD v rámci soudního řízení podpořil zkušební rozšířený styk nezletilého s otcem. Tento rozšířený styk se realizoval dvakrát, nezl. M.S. však vadilo dojíždění do školy. Proto, jak Obvodní soud pro Prahu 4, tak i Městský soud v Praze, považovaly, zejména s ohledem na vyjádření nezletilého a jeho dojíždění do školy, rozšířený styk za zcela nevhodný. Na tomto místě musím zdůraznit, že názor nezletilého je jedním ze základních hledisek při rozhodování týkajících se dětí. S ohledem na věk nezl. M.S. a jeho názor se proto ztotožňuji se stanoviskem OSPOD a s rozhodnutím soudu. OSPOD sice může rodičům, kteří nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, uložit povinnost využít odborné poradenské pomoci, zejména pak při sporech o úpravu výchovy dítěte nebo styku (ustanovení § 12 odst. 1 písm. b/ ZoSPOD). Je však také třeba konstatovat, že OSPOD nemá žádné prostředky k tomu, aby povinného rodiče donutil k plnění povinnosti stanovené soudním rozhodnutím. Úkolem OSPOD je situaci, kdy se styk dětí s otcem nerealizuje dle rozhodnutí soudu, v rámci svých pravomocí řešit. Jsem přesvědčena, že v tomto případě nebylo vzhledem k věku nezl. M.S. namístě postupovat podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) ZoSPOD a rozhodnout o uložení povinnosti využít odborné poradenské pomoci. O uložení této povinnosti OSPOD ve správním řízení v minulosti již rozhodl, bohužel návštěva odborného zařízení měla pouze krátkodobý účinek. Pokud jde o požadavek otce, aby OSPOD zjistil názor nezl. dítěte, zda se chce s otcem stýkat či nikoliv, spisový materiál obsahuje několik záznamů o pohovorů s nezletilým, ze kterých vyplývá, že nezl. M.S. se s otcem chce stýkat, avšak pouze o víkendu.5 Názor nezletilého otec zná, neboť jak vyplývá z dopisu stěžovatele ze dne 26. 11. 2008 „.....Na základě naší domluvy jsem podal k soudu žádost o rozšíření styku, ale ty ses, ať už z jakýchkoli důvodů rozhodl jinak. Jestli je to tvoje přání, budu ho respektovat......“ Dále mu sděluje, že ho nebude vyzvedávat v místě bydliště, protože je už dost veliký na to, aby si mohl prosadit svůj vlastní názor. Rozhodnutí, zda ho bude navštěvovat, ponechává na nezletilém. Na tomto místě podotýkám, že návrhu otce, aby vzhledem k věku nezletilého jej nemusel osobně vyzvedávat, soud nevyhověl. Od října 2008 ke kontaktům stěžovatele se synem nedocházelo. Ke kontaktu syna s otcem došlo až 20. 3. 2010 v M. pod B. na oslavě narozenin polorodé sestry nezletilého na základě pozvání přítelkyně otce, paní V. Právě v tomto období, tj. od října 2008 do března 2010 nacházím prostor pro aktivnější působení OSPOD. V zájmu zachování kontaktu dítěte s rodičem, se kterým nežije ve společné domácnosti, měl OSPOD nezl. M.S. a otce zkontaktovat a snažit se je vést k dodržování soudní úpravy styku. Musím zdůraznit, že OSPOD sice nemá povinnost zprostředkovávat či být přítomen u jednotlivých styků rodiče s dítěte, navíc v případě, 3
Pochybení, které jsem na straně OSPOD shledala, se týká odlišných skutečností, než shledal MHMP. Např. v přípisu ze dne 21. 1. 2008 OSPOD otci nabízí bezplatnou mediační službu nebo odbornou poradnu pro mezilidské vztahy. 5 Nezl. M.S. v rámci soudního řízení o rozšíření styku dne 22. 10. 2008 uvedl, že nechce, aby se prodloužený styk v budoucnu realizoval, chce u táty být jen na víkendy, tak jako dosud. Ve sdělení SO ÚMČ Praha 4 ze dne 28. 12. 2009 pro Obvodní soud pro Prahu 4 je uvedeno sdělení nezletilého, že kdyby ho otec oslovil a choval se k němu slušně, tak by jel za ním na návštěvu. 4
4
kdy dítě styk s rodičem neodmítá a druhý rodič kontaktu nebrání,6 na druhé straně však má působit na všechny zúčastněné, aby kontakt dítěte s rodičem, se kterým nežije ve společné domácnosti, probíhal. OSPOD však na nezletilého aktivněji působil teprve později (viz záznam ze dne 10. 5. 2010). OSPOD sice otci dne 22. 12. 2009 nabídl možnost problematický styk projednat za účasti obou rodičů a syna na SO ÚMČ Praha 4, dle mého názoru však na něj neapeloval dostatečně aktivně, aby změnil přístup a své chování vůči synovi, respektoval soudní rozhodnutí o úpravě styku a taktéž bral v potaz synovy aktivity, o kterých byl informován. Podle čl 12 ÚPD má dítě právo svobodně vyjadřovat své názory a tyto názory mají být brány v úvahu ve všech záležitostech nebo řízeních, které se dítěte dotýkají. Názorům dítěte se musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni. Toto právo dítěte je ještě rozšířeno zákonem o rodině o právo dítěte obdržet všechny potřebné informace o skutečnostech, které se ho dotýkají. Dítě má právo se vyjadřovat ke všem rozhodnutím rodičů, která se týkají jeho osoby, vždy s ohledem na jeho rozumovou vyspělost. Mám za to, že není-li názor dítěte v příkrém rozporu s jeho zájmy, měl by být, zejména u starších dětí, jedním z předních hledisek při rozhodování. Nezl. M.S. je věku blízkém zletilosti, proto je nutné brát v úvahu jeho názor. Jsem si samozřejmě vědoma, že se postoj dítěte jeho otce hluboce dotýká, zvažovaný výkon rozhodnutí je však dle mého názoru neefektivní a mohl by způsobit nechuť M.S. vůči otci. D - Závěr Po provedeném zhodnocení všech právně relevantních aspektů postupu sociálního odboru Úřadu městské části Praha 4 jsem dospěla k závěru, že úřad při výkonu sociálně-právní ochrany nezl. M.S. pochybil, když v období od října 2008 do března 2010 v zájmu zachování kontaktu otce s dítětem aktivněji na ně nepůsobil. Vzhledem k tomu, že OSPOD začal aktivněji na zúčastněné působit, styk nezletilého s otcem probíhá, své šetření končím ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.
RNDr. Jitka S e i t l o v á v. r. zástupkyně veřejného ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
6
např. v záznamu ze dne 16. 12. 2009 je uvedeno, že otec za synem nejezdí do místa bydliště, matka otci nebrání ve styku, naopak by uvítala, kdyby otec projevoval o syna zájem
5