Průběžná zpráva měření signálu DVB-T na území města Ostravy

VŠB-TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky

Katedra telekomunikační techniky

Průběžná zpráva měření signálu DVB-T na území města Ostravy

Datum: 4.2. 2009 Autor: Ing. Marek Dvorský, Ph.D. Spoluautor: Ing. Roman Šebesta, Ph.D. Kontakt: [email protected] , [email protected]

prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf

Měření DVB-T


Úvodní slovo Předložená studie shrnuje výsledky dosažené v I. etapě řešení projektu „Kvalita digitálního televizního vysílání DVB-T na území města Ostravy. Projekt vznikl ve spolupráci Katedry telekomunikační techniky, Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava s magistrátem městy Ostravy. Teoretická část projektu spočívala ve vytvoření softwarových simulací pokrytí území města Ostravy signálem digitálního televizního vysílání (viz. kapitola 2). V další fázi byl vytvořen návrh metodiky měření kvalitativních parametrů digitálního televizního vysílání (viz. příloha A). Praktická část mohla být díky změnám vysílání přechodných multiplexů realizována až od 31.10.2008. Dosažené výsledky shrnuje 4. a 5. kapitola, jenž tvoří hlavní část dokumentu určenou především pro laickou veřejnost. řešitelé projektu prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf

-1-

Měření DVB-T


Seznam zkratek: zkratka

anglický význam

český význam

BER ČT DVB-C DVB-T ITU-R

Bit Error Ratio

bitová chybovost Česká televize kabelové digitální televizní vysílání pozemní digitální televizní vysílání Mezinárodní telekomunikační unie radiokomunikační sektor modulační chybovost Národní koordinační skupina výpočetní metoda modelu šíření společná televizní anténa pásmo ultra krátkých vln pásmo velmi krátkých vln Vysoká škola báňská - Technická univerzita světový geodetický systém

MER NKS RDK2 STA UHF VHF VŠB-TU WGS84

Digital Video Broadcasting - Cable Digital Video Broadcasting - Terrestrial International Telecommunicaton Union Radiocommunication Modulation Error Ratio

Ultra High Frequency Very High Frequency World Geodetic System 1984


-2-

Měření DVB-T


Obsah: 1

Úvod do problematiky měření............................................................................. 4 1.1 Vymezení pojmů v souvislosti s měřením signálu DVB-T na území města Ostravy .... 4 1.2 Lokalizace vysílače ........................................................................................................ 5 Vysílač „Hladnov“ ............................................................................................................. 5 1.3 Současná situace digitálního vysílání na Ostravsku:...................................................... 6 1.4 Termíny vypínání analogového vysílání ...................................................................... 10

2

Softwarový výpočet pokrytí území města Ostravy.......................................... 12

3

Závěry měření DVB-T ve vybrané lokalitě Ostrava-Poruba .......................... 16

4

Závěry a základní doporučení........................................................................... 20 4.1 Anténa .......................................................................................................................... 20 4.1.1 Yagi versus síto ...................................................................................................... 20 4.1.2 Vícepásmové antény .............................................................................................. 20 4.1.3 Problematika zesilovačů......................................................................................... 21 4.2 Anténní rozvod............................................................................................................. 21 4.3 Výběr set-top-boxu....................................................................................................... 21

5

Závěrečná doporučení........................................................................................ 22

6

Další postup řešení projektu.............................................................................. 22

Příloha A) Ověření výsledků měřením v terénu .................................................... 24 A1) Stanovení měřících bodů.......................................................................................... 24 A2) Postup stanovení počtu měřicích bodů (§ 10, Vyhláška č.163/2008 Sb.)................. 24 A3) Měření a vyhodnocení pokrytí území pokrytého signálem zemského digitálního televizního vysílání ...................................................................................................... 25 A4) Referenční plánovací a mediální intenzita elektromagnetického pole DVB-T (Vyhláška č.163/2008 Sb.)............................................................................................ 26

Příloha B) Parametry použitých měřících přístrojů ............................................. 29 Příloha C) Stanovisko technické pracovní skupiny NKS č.01/2007 ..................... 33


-3-

Měření DVB-T


1 Úvod do problematiky měření Metodika měření signálu DVB-T, návrhu měřících bodů, stejně jako i volba metodiky výpočtu teoretického pokrytí území signálem DVB-T, je volena na základě doporučení Vyhlášky č.163/2008 Sb. vydanou Českým telekomunikačním úřadem dne 30. dubna 2008 [1], jenž používá pro výpočet křivky šíření podle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R P.1546-2 [2]. Mapy pokrytí namodelované pracovníky Katedry telekomunikační techniky, Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava používá modely šíření RDK2 vytvořené společností Testcom s.r.o., jenž jsou bližší skutečnému pokrytí území signálem DVB-T.

1.1 Vymezení pojmů v souvislosti s měřením signálu DVB-T na území města Ostravy Pro účely této studie se rozumí: a) zemským digitálním televizním vysíláním televizní vysílání ve standardu DVB-T, kdy pro přenos signálu rádiovým kanálem je využíváno digitální modulační schéma, b) pevnou přijímací anténou směrová anténa se ziskem minimálně 12 dB v V. televizním pásmu, umístěná vně budovy v úrovni střechy nebo mimo zástavbu ve výšce 10 m nad úrovní terénu, c) vysílačem vysílací rádiové zařízení určené pro šíření zemského digitálního televizního vysílání (dále jen „vysílač“) d) územím pokrytým signálem území pokryté zemským televizním vysíláním z příslušného digitálního vysílače, ve kterém je intenzita elektromagnetického pole užitečného signálu větší nebo rovna intenzitě elektromagnetického pole definované plánovací metodikou Mezinárodní telekomunikační unie pro příjem na pevnou anténu a je dodržen odstup intenzity elektromagnetického pole užitečného signálu a intenzity elektromagnetického pole rušících signálů definovaných metodikou Mezinárodní telekomunikační unie, e) měřicím bodem místo, kde je měřena intenzita elektromagnetického pole a případné další parametry televizních signálů a subjektivně hodnocena kvalita televizního signálu; měřicí bod je určen zeměpisnými souřadnicemi v soustavě Světového geodetického referenčního systému 1984 (WGS84) podle zvláštního právního předpisu) , podrobnějším popisem místa a adresou, pokud je pro toto místo stanovena, f) měřicí soupravou pro měření intenzity elektromagnetického pole souprava tvořená anténou se známým anténním faktorem (dále jen „měřicí anténa“), měřicím přijímačem nebo analyzátorem spektra (dále jen „spektrální analyzátor“) a koaxiálním kabelem s impedancí přizpůsobenou měřicí anténě a měřicímu přístroji, g) anténním faktorem konstanta udávaná v dB, sloužící k přepočítání hodnoty napětí naměřené měřicím přístrojem na svorkách měřicí antény, udávané v dBµV, na intenzitu elektromagnetického pole, udávanou v dBµV/m,


-4-

Měření DVB-T


1.2 Lokalizace vysílače Na území města Ostravy je od 31.10.2008 k dispozici 1 vysílač pozemního digitálního televizního vysílání v lokalitě Hladnou-vodárna [5].

Vysílač „Hladnov“ •

lokalizace: Loc: 49°50'51.037"N, 18°18'18.505"E

•

nadmořská výška: 266 m

•

výška vysílací antény: 40 m

Obr.1: Vysílač Hladnov


-5-

Měření DVB-T


1.3 Současná situace digitálního vysílání na Ostravsku: ¾ DVB-T multiplex 1 (tzv. veřejnoprávní multiplex) Datum zprovoznění vysílače:

31.10. 2008 (Hladnov) 31.5. 2010 (Hošťálkovice)

Provozovatel:

České radiokomunikace, a.s.

Technické parametry: •

kmitočtová pozice:

•

vyzářený výkon:

10 kW ERP,

•

polarizace:

horizontální

•

šířka pásma:

8 MHz

•

vysílací mód:

8k

•

ochranný interval:

1/4

•

kódový poměr:

2/3

•

konstelace:

64QAM

•

hierarchický mód:

ne-hierarchický

•

celková bitová rychlost:

19,1 Mbit/s

•

počet TV/rozhlasových stanic:

4/7

•

skladba stanic:

ČT1, ČT2, ČT4, ČT24, Čro1, Čro2, Čro3,

54. kanál (738 MHz) 2

Radio Wave, D-dur, Leonardo, Rádio Česko

Obr.2: Oficiální mapa území pokrytého signálem multiplexu 1, (zdroj: ČT, ČRa). prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf

-6-

Měření DVB-T


¾ DVB-T multiplex 2 Datum zprovoznění vysílače:

31.10. 2008 (Hladnov) duben 2011 (Hošťálkovice)

Provozovatel:

České radiokomunikace, a.s.



39. kanál (618 MHz)

•

vyzářený výkon:

10 kW ERP

•

polarizace:

horizontální

•

šířka pásma:

8 MHz

•

vysílací mód:

8k

•

ochranný interval:

1/4

•

kódový poměr:

2/3

•

konstelace:

64QAM

•

hierarchický mód:

ne-hierarchický

•

celková bitová rychlost:

19,1 Mbit/s

•


4/0

•

skladba stanic:

Nova, Nova Cinema, Prima, Barrandov

Obr.3: Oficiální mapa území pokrytého signálem multiplexu 2 , (zdroj: ČT, ČRa).


-7-

Měření DVB-T


Vyzařovací diagram už nezasahuje Opavu a Bruntálsko, naopak se soustředí především na pokrytí Ostravy jako takové a zlepšil pokrytí směrem na Beskydy. Další zlepšení se dá čekat v roce 2011, se spuštěním dalších ostravských vysílačů Hošťálkovice a Lysá hora.

¾ DVB-T multiplex 3 Datum zprovoznění vysílače:

1.10. 2008 - 30.11. 2008 (Hošťákovice) 31.11. 2008 (Hladnov)

Provozovatel:

Czech Digital Group, a.s.




•

vyzářený výkon:

2 kW ERP,

•

polarizace:

horizontální

•

šířka pásma:

8 MHz

•

vysílací mód:

8k

•

ochranný interval:

1/4

•

kódový poměr:

2/3

•

konstelace:

64QAM

•

hierarchický mód:

ne-hierarchický

•

Celková bitová rychlost:

19,1 Mbit/s

•


4/1

•

skladba stanic:

Óčko, Z1, NOE, Public TV, Radio Proglas


-8-

Měření DVB-T


Obr.4: Oficiální mapa území pokrytého signálem multiplexu 3, (zdroj CDG). ¾ DVB-T multiplex 4 Vysílač Ostrava – ul. l.máje. 18°15'32" 49°49'39" v.v. 227m Provozovatel:

Telefónica O2 Czech Republic, a.s.




•

vyzářený výkon:

0,81 kW ERP,

•

polarizace:

horizontální

•

šířka pásma:

8 MHz

•

vysílací mód:

8k

•

ochranný interval:

1/8

•

kódový poměr:

2/3

•

konstelace:

64QAM

•

hierarchický mód:

ne-hierarchický

•

Celková bitová rychlost:

22,17 Mbit/s

•


3/0

•

skladba stanic:

ČT1 HD, Nova HD. O2 info


-9-

Měření DVB-T


Obr.5: Oficiální mapa území pokrytého signálem multiplexu 4, (zdroj ČTÚ). ¾ Ostatní digitální TV dostupné v Ostravském regionu Někteří ostravští diváci si mohou naladit rovněž digitální televizní vysílání z Polska na kanále 38 a místní vysílání společnosti Local TV Klimkovice na kanále 28, jehož signál dosahuje i na jihozápadní okraj Ostravy. 1.4 Termíny vypínání analogového vysílání Následující termíny platí pro hlavní ostravský vysílač Hošťákovice. ČT 1 (kanál 31) ČT 2 (kanál 51) Nova (kanál 1, 42) Prima (kanál 48)

listopad 2011 listopad 2011 listopad 2011 listopad 2011

ČT měla původně digitální vysílání z Hošťálkovic zahájit v květnu 2010. Oproti původnímu Technickému plánu přechodu se začne z Hošťákovic na 54. kanále vysílat multiplex 1 už ke dni 1.3.2009. Nejprve sníženým výkonem 14 kW a s horizontální polarizací. Plánovaného výkonu 100 kW veřejnoprávní digitální síť dosáhne až v listopadu 2009. Z Hošťálkovic letos prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf

- 10 -

Měření DVB-T


nezahájí vysílání žádný jiný multiplex. Digitální síť ČT i po startu v Hošťákovicích bude nadále vysílat i z nynějšího vysílače Hladnov a vytvoří tak pro Ostravsko jednofrekvenční síť na kanále 54, ke které se v červenci 2010 přidá ještě vysílač Lysá hora.

Obr.6: Vysílač Hošťákovice.


- 11 -

Měření DVB-T


2 Softwarový výpočet pokrytí území města Ostravy Softwarový výpočet respektuje znění Vyhlášky č.163/2008 Sb[1]. Výpočty jsou provedeny v programu RadioLab 3.5.0, pomocí kterého je možno vytvořit mapu pokrytí plošného rozložení intenzity elektromagnetického pole přijímaného signálu v zadané oblasti. Jedná se o programový systém pro analýzu a vizualizaci šíření rádiových signálů nad zemským povrchem, který lze využít při analýze a návrhu radiokomunikačních systémů pro služby plošného pokrytí (DVB-T). Simulace pokrytí bylo provedeno pro výše uvedené parametry vysílačů s následujícímí nastavenými parametry: •

křivky šíření elektromagnetických vln jsou vztažené pro 50 % míst, 50 % času pro užitečný signál a pro 50 % míst, 10 % času pro rušící signál (metoda RDK2)

•

minimální úroveň: 66 dBµV/m (určeno výpočtem – viz. příloha A4)

•

vzdálenost: 50 km

•

azimutální krok: 1°

•

koeficient zakřivení zemského povrchu: 4/3

•

výška přijímací antény: 10 m

Výstupem softwarové simulace jsou mapy pokrytí území signálem DVB-T jednotlivých vysílačů. Pro účely výpočtu intenzity se používá digitální model terénu v rastru 100 x 100 m s trojúhelníkovou interpolací bez uvažování morfologie zejména zástavby a porostů.


- 12 -

Měření DVB-T


Obr.7: Mapa pokrytí multiplexem 1 ke dni 1.1.2009, zdroj VŠB



- 13 -

Měření DVB-T



Obr.10: Mapa pokrytí multiplexem 4 ke dni 1.2.2009, zdroj VŠB prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf

- 14 -

Měření DVB-T

Obr.11: Podrobná mapa pokrytí území města Ostravy z vysílače „Hladnov“ k.39 a k.54



56 .. 70 dBuV/m - práh příjmu (možná problematické místa) 70 .. 80 dBuV/m - zaručený příjem na pevnou venkovní anténu

Měření DVB-T


3 Závěry měření DVB-T ve vybrané lokalitě Ostrava-Poruba V důsledku změn dočasných vysílacích multiplexů A, B na řádné multiplexy 1, 2, 3 bylo možno zahájit praktické měření až k datu 31.10.2008. Po předchozí analýze byla vybrána oblast Ostrava-Poruba: Poruba-ves, 1., 2. a 3. obvod. Je nutno podotknout, že předpis, podle kterého se určuje zda je daná lokalita pokryta či ne (Vyhláška č.163/2008 Sb.) počítá: • u rodinných domů s anténou umístěnou na střeše, • v panelové zástavbě s centrálním anténním rozvodem STA, upraveným pro rozvod signálu DVB-T (viz. příloha C). Z vytvořených simulací pokrytí v kombinaci s viditelností vysílače Hladnov (viz. obrázek 13) a výsledků dosavadních měření v problémových oblastech, mohou nastat problémy s příjmem signálu digitálního vysílání v následujících lokalitách: • •

lokalita Poruba-ves: ulice Nad Porubkou, Záhumenní a přilehlé lokalita pod nemocnicí: ulice K Myslivně, V Zahrádkách, Vřesinská a přilehlé

Ostatní lokality se jeví pro příjem signálu digitálního vysílání DVB-T dle provedených měření za výše uvedených předpokladů jako bezproblémové. Důležitým faktorem je pokud možno přímá viditelnost vysílače Hladnov. Při šíření DVB-T se také velmi dobře uplatňují odrazy od budov, proto jakákoliv větší budova může posloužit ku prospěchu uživatele. Takovýto příjem ovšem Vyhláška 163 nepovažuje za stabilní. V praxi se často i takovýto příjem dobře osvědčuje. Příkladem může být nasměrování přijímacích antén v oblasti Porubaves na tamní výškovou budovu Domov sester. Více doporučení je uvedeno v kapitole 3.

Obr.12: Praktické měření v problematické oblasti. Situace ve výše uvedených problematických lokalitách se může od 1.3.2009 z důvodu zprovoznění vysílače Hošťákovice změnit k lepšímu (viz. kap.1.4), tedy alespoň co se týče veřejnoprávního multiplexu 1. Řešitelský tým provedl v rámci I. etapy řešení tohoto projektu několik měření v oblastech s předpokládanými problémy s příjmem signálu digitálního televizního vysílání. Na obrázku 12 je zachycen průběh měření na střeše budovy radnice v Ostravě-Porubě. Jeden z výsledků získaných v rámci praktických měření je znázorněn na obrázku 14. Jedná se o situaci, která je typická pro výškové budovy. Pokud je u takovéto budovy umístěna na střeše společná anténa a přijímaný signál je následně rozveden v rámci STA do jednotlivých bytů, příjem je většinou bezproblémový. Pokud by si však příjem DVB-T chtěl zajistit každý obyvatel výškové budovy individuálně musí počítat s tím, že směrem k nižším podlažím dochází k útlumu signálu a v nejnižších podlažích již úroveň signálu může dosahovat velice prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf

- 16 -

Měření DVB-T


nízkých hodnot a podmínky pro příjem signálu DVB-T jsou zde nevyhovující. Ještě horší situace nastává na odvrácené straně budovy od vysílače, kdy jedinou možností, jak vylepšit příjem je využití odrazu od vhodné budovy v okolí (viz obrázek 14 - jihozápadní a severozápadní strana budovy). Na základě měření bylo ověřeno, že minimální doporučená hodnota úrovně signálu pro příjem digitálního televizního vysílání je 45 dBµV. Z naměřených grafických průběhů úrovně signálu na obrázku 14 je vidět, že tato hraniční hodnota byla bez problémů dosažena ve všech podlažích na přivrácené straně směrem k vysílači s výjimkou nejnižšího podlaží. Naopak na odvrácené straně od vysílače byla tato hodnota dosažena pouze při měření na střeše budovy (9. podlaží).


- 17 -

Měření DVB-T


Obr.13: Problematické oblasti ke dni 1.1.2009 (viz. červená barva), Ostrava Poruba – zdroj VŠB-TU Ostrava, Radiolab 3.5.0.


- 18 -

Měření DVB-T


4 Závěry a základní doporučení Problematika příjmu signálu digitálního vysílání je složitější než tomu bylo u analogového vysílání. Zkušeností s příjmem je zatím málo a vždy jsou odvislé od konkrétního místa. Neexistuje žádné univerzální řešení. Přesto je možno definovat základní soubor rad, kterými by se měli diváci řídit. 4.1 Anténa První otázkou, kterou si divák klade je, zda bude stačit stávající anténa pro příjem digitální vysílání či bude nutno koupit anténu novou. Toto je dosti individuální otázka, hodně záleží na tom, kde divák bydlí a jaký TV vysílač přijímá, bez ohledu na příjmové podmínky a přijímané kanály. Výměna antény není vždy nutná. Pokud ovšem máte na střeše anténu typu „polské síto“, výměnu antény bychom doporučili. Přechod na digitální vysílání je ten pravý čas na úklid starých a již nepoužívaných antén. Největší chybou, kterou lidé při nákupu nové antény dělají je, že podlehnou názoru prodavače, který se jim snaží prodat tu „nejlepší anténu“. Stejně jako neexistuje nejlepší auto neexistuje ani nejlepší anténa. Nevěřte také zcela zavádějícím názvům antén, které se prodávají pod honosným názvem „DVB-T anténa“. Není žádný rozdíl mezi anténou pro příjem analogového a digitálního signálu. Jde pouze a jen o marketingový útok na spotřebitele. [5] 4.1.1 Yagi versus síto Oba výše uvedené základní anténní typy nachází své místo v závislosti na místě příjmu. Může se stát, že Yagiho anténa s velkým teoretickým ziskem bude v praxi nepoužitelná, protože nehomogenita pole v místě příjmu nedovolí využití jejích dobrých vlastností. V takovém případě je dobré vědět, že některé antény jsou na homogenitu pole více a jiné méně náročné. Dlouhé Yagiho antény s velkým počtem prvků jsou příkladem velmi náročných antén, jsou proto vhodné do míst, kde není signál znehodnocený odrazy a úniky. Signál přitom může být velmi slabý, což je typické pro dálkový příjem v málo zastavěné oblasti. Pro náročné podmínky s velkým počtem odrazů je naopak vhodná "buzená patrová soustava", tzv. "matrace". I tady ale platí, že není anténa jako anténa. V praxi se může snadno stát, že např. třicetiprvková Yagi anténa naladěná na požadovaný kanál bude mít v reálných podmínkách mnohem menší zisk než malá "matrace". [5] 4.1.2 Vícepásmové antény Divák si také může v některých obchodech koupit antény určené pro kombinovaný příjem ve více pásmech. Bývají to většinou antény logaritmicko-periodického typu. Objevily se však i „indoor“ antény typu "matrace", které jsou opatřené vertikálním dipólem pro III. TV pásmo. Právě ty jsou ale mnohdy "vylepšené" zesilovačem mající obvykle uveden zisk zázračně vysokých hodnot. Tohle řešení je snad tím nejhorším co může divák pro příjem DVB-T udělat. Dipóly pro UHF jsou u této antény propojené s dipólem pro III. TV pásmo "na prudko" bez pásmového slučovače. Zvolené řešení vytváří na svorkách antény impedančně naprosto nedefinovatelný stav. V některých okamžicích je výstupní impedance antény mnohem menší než jmenovitých 300 ohmů, jindy je tomu naopak. Použité zesilovače jsou obvykle osazeny bipolárními tranzistory a konstruovány právě na impedanci 300 ohmů. Takováto „anténa“ nepochybně začne kmitat a zaruší okolí. Tomuto řešení se pokud možno vyvarujte. [5]


- 20 -

Měření DVB-T

4.1.3


Problematika zesilovačů

Je zažitým omylem, že čím je signál silnější (čím ho více zesílíme), tím bude příjem lepší. Málo kdo, který tímto způsobem uvažuje, si ovšem neuvědomuje, že zesiluje nejen užitečný signál, ale i šum a jiné další rušivé signály, které nám samotný užitečný signál DVB-T znehodnotí. Mylně si mnoho lidí ani neumí anténu bez zesilovače vůbec představit. Anténa bez zesilovače jako by ani nebyla anténou. Všichni chtějí zesilovače, a to co nejvýkonnější. Ale výkonná musí být především anténa. O použití zesilovače bychom uvažovali vždy až na posledním místě. Pokud máte na set-top-boxu měřič síly a kvality signálu (obvykle 2 stupnice kalibrovaná v rozsahu 0-100%), je dobré když je kvalita signálu co možno největší při nižší úrovni síly signálu. Pokud je tomu naopak (silný signál + nízká kvalita) mohou se projevit problémy s tzv. kostičkováním či úplným výpadkem obrazu, což jsou obvyklé projevy nekvalitního přijímu signálu digitálního vysílání. To obvykle bývá způsobeno právě použitím nepřiměřeně silného zesilovače, jež zesiluje úplně vše co mu přijde na vstup. Když už se pro zesilovač rozhodnete, je dobré věnovat pozornost volbě typu samotného zesilovače. Připojení kanálového zesilovače k širokopásmové anténě, může způsobit neskonalé potíže. Podobně připojení širokopásmového zesilovače k anténě kanálové. Ale zatímco připojení kanálového zesilovače k širokopásmové anténě je vcelku korektní záležitostí, připojení širokopásmového zesilovače ke kanálové anténě bývá cestou k velkým potížím se stabilitou zesilovače. Příčinou nestabilit jsou impedanční poměry na vstupu zesilovače. 4.2 Anténní rozvod Další důležitou částí přijímacího řetězce je anténní svod. Ten bývá mnohdy tvořen tzv. zeleným koaxiálním kabelem, který naneštěstí vykazuje velký útlum na vysokých kmitočtech. Pokud je v instalaci použit takovýto typ koaxiálního kabelu (či ještě starší), tak jej doporučujeme ihned vyměnit za nový kabel. Průměrná cena TV/satelitního koaxiálního kabelu se pohybuje v rozmezí 5 – 10 Kč/m. Pokud se ovšem jedná o panelový dům se společným anténním rozvodem (STA), je situace komplikovanější. Existuje několik řešení, které jsou popsány v dokumentu nazvaném „Stanovisko technické pracovní skupiny NKS č.01/2007“, jejíž kompletní znění je uvedeno v příloze C: 1. Přímý rozvod kanálů IV. a V. televizního pásma (kmitočtové pásmo UHF). 2. Kmitočtová konverze digitálního kanálu z kmitočtového pásma UHF do kmitočtového pásma VHF. 3. Převod na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu VHF. 4. Šíření digitálního multiplexu s využitím standardu DVB-C v kmitočtovém pásmu voleném například podle místních podmínek. 4.3 Výběr set-top-boxu Výběr set-top-boxu je tak trochu sázka do loterie, protože mnohdy jeden přijímač může být zdrojem kostičkování či výpadkům obrazu zatímco jiný přijímač s jiným tunerem od jiného výrobce zaručuje bezproblémový čistý příjem. Je těžké stanovit nějaký univerzální návod, jak takový set-top-box vybírat. Nutno podotknout, že přijímačů s vyloženě špatným tunerem je opravdu málo a technologie přijímačů se postupně vyvíjí a zlepšuje. První radou v této sekci je, aby si divák opravdu zkontroloval prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf

- 21 -

Měření DVB-T


vlastní přijímač, nechal si změřit přijímací anténu, případně se seznámil se zkušenostmi s příjmem u sousedů nebo známých. Vyloučením problému na přijímací straně by se dalo předejít mnoha neoprávněným stížnostem na špatné pokrytí, případné rušení z okolí, apod.. Lidé často kupují levné set-top-boxy, ale ty mnohdy bývají méně kvalitní. Ne vždy platí, že levný set-top-box = špatný set-top-box. Cena tedy není nejspolehlivějším parametrem a nehraje v tomto případě až takovou roli. Cenu určují obslužné funkce přijímače, komfort obsluhy, možnost záznamu a další funkce. Aby obraz nekostičkoval je záležitost vyloženě jedné části přijímače, popřípadě antény. I kvalitní přijímač může být znehodnocen špatnou nebo nevhodnou anténou. Každopádně lze s jistou určitostí tvrdit, že pokud to sousedovi funguje, tak v podobné přijímací sestavě to bude fungovat i vám. Je potřeba upozorňovat diváky na to, že musí, možná i více než tomu bylo u analogové televize, věnovat pozornost výběru vhodné antény a výběru set-top-boxu. [5]

5 Závěrečná doporučení Základní pravidla pro antény sloužící pro příjem DVB-T jsou následující: 1. Nespoléhat se na tzv. „indoor příjem“ (příjem na pokojovou anténu). Pokud to jen jde, je vhodnější použít klasickou anténu umístěnou na anténním stožáru na střeše. Rozhodně tím nic nepokazíte a docílíte lepšího a kvalitnějšího signálu. 2. Při dálkovém příjmu (vysílač se nachází ve velké vzdálenosti od vašeho bydliště) doporučujeme využít směrových předností Yagiho antény s přiměřeným ziskem. 3. Při příjmu v městské zástavbě se jako vhodnější projevuje poloviční síto, které umožní využít různých odrazů signálu v zástavbě. 4. Pokud máte na set-top-boxu vysokou hodnotu indikátoru síly signálu a nízkou úroveň kvality signálu, je vhodné zauvažovat o zařazení útlumového článku a tím snížit velký zisk antény (platí především pro STA rozvody). 5. Ptejte se sousedů jaká anténa/set-top-box se jim osvědčil. Čeho se vyvarovat: 1. Každopádně nepoužívat pro vnitřní příjem různých antén typu „VHF tykadlo + UHV dipól“ se ziskem magických hodnot. 2. Nesprávně použitého zesilovače (viz. kapitola 4.1.3).

6 Další postup řešení projektu V další etapě řešení projektu budou vytvořeny webové stránky, které budou k dispozici veřejnosti. Tyto stránky budou reflektovat aktuální stav digitalizace na Ostravsku. Dále bude vytvořen přesnější softwarový model výpočtu pokrytí signálem DVB-T respektující reálnou zástavbu území města Ostravy.


- 22 -

Měření DVB-T


Použité zdroje: [1] [2] [3] [4] [5]

Vyhláška č.163/2008 Sb. vydaná Českým telekomunikačním úřadem dne 30. dubna 2008. Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R P.1546-2. OSBURN, John D.M. EMC Antenna Parameters and Their Relationships. ITEM [online]. 1997 Dostupný z WWW: . BALANIS, Constantine A. Antenna theory : analysis and design. Hoboken : John Wiley & Sons, 2005. ISBN 0-471-66782-X. DigiZone.cz [online]. Existuje anténa, která by byla nejlepší? díl 1,2,3; 2008 [cit. 2008-12-25]. Dostupný z WWW: .


- 23 -

Měření DVB-T


Příloha A) Ověření výsledků měřením v terénu A1)

Stanovení měřících bodů

Po pečlivé analýze výše uvedených mapových podkladů budou vytipovány lokality s nízkou úrovní elektromagnetického pole (E ≤ 56 dBµV/m) [1]. V daném měřícím místě bude dále stanoveno 5 měřících bodů. Měřicí body pro měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu se volí s ohledem na členitost terénu a zástavby v obci na místech, která nejsou v těsné blízkosti překážek nebo objektů, zastiňujících směr k vysílači, jehož signál je měřen, a nejsou ovlivněna nadzemním metalickým vedením a dalšími vlivy. Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu se provádí [1]: a) ve výšce 10 m nad terénem, pokud touto vyhláškou není stanoveno jinak, b) na střechách budov v případech, kdy výškové ohraničení staveb přesahuje výšku 10 m nad terénem. Pro vyloučení možnosti měření v lokálním minimu, vzniklém vlivem vícecestného šíření televizních signálů, třeba zjistit maximální hodnotu intenzity při horizontální změně umístění měřicí antény o nejméně 1 m. Nasměrováním měřicí antény na měřený vysílač signálu DVB-T se zjistí závislost intenzity na změně výšky měřicí antény v rozmezí 5 m až 10 m. Ze zjištěných hodnot se vybere maximální hodnota intenzity. Při měření intenzity elektromagnetického pole je nutno brát v úvahu citlivost měřicí soupravy (šumový práh). Pokud odstup úrovně naměřeného signálu od šumového prahu měřicí soupravy je nižší než 8 dB, je třeba naměřenou hodnotu intenzity elektromagnetického pole korigovat [1]. Přijímací anténa pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského televizního vysílání je směrová anténa se ziskem minimálně 12 dB pro V. TV pásmo. Maximální povolené ztráty na koaxiálním kabelu v V. TV pásmu jsou 4,5 dB [1]. A2)

Postup stanovení počtu měřicích bodů (§ 10, Vyhláška č.163/2008 Sb.)

1. Vybere se nejméně 5 měřicích bodů tak, aby tyto zvolené měřicí body představovaly předpokládaná nejhorší a nejlepší přijímací stanoviště pro příslušný měřený signál. Na měřicích bodech se provede měření intenzity a z naměřených hodnot se stanoví rozdíl intenzit podle vzorce [1]: ∆ E = Enmax. - Enmin. kde je:

∆ E rozdíl intenzit, Enmax. maximální hodnota naměřené intenzity, Enmin. minimální hodnota naměřené intenzity.

2. Pokud je postupem podle odstavce 1 zjištěna hodnota [1]: a) ∆ E ≤ 5 dB, není třeba zvyšovat počet měřicích bodů, b) ∆ E > 5 dB, je třeba zvolit počet měřicích bodů takto: 1. pokud je ∆ E 0 až 5 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 5, prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf

- 24 -

Měření DVB-T


2. pokud je ∆ E 6 až 10 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 7, 3. pokud je ∆ E 11 až 15 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 15, 4. pokud je ∆ E 16 až 20 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 27. V případě, že je ∆ E větší než 21 dB, je nutno posuzované území rozdělit na menší, samostatně posuzované části. A3) Měření a vyhodnocení pokrytí území pokrytého signálem zemského digitálního televizního vysílání a) Měřicí anténa se nastavuje ve směru, ze kterého je přijímán signál zemského digitálního televizního vysílání s nejlepším subjektivním hodnocením kvality. b) Na měřicím bodě se kontroluje na analyzátoru spektra tvar spektra přijímaného signálu. V případě, že se provádí měření měřicím přijímačem, provede se měření modulační chybovosti (MER), případně též bitové chybovosti (BER) [1]. •

Měření chybovosti BER se provádí před Viterbiho dekodérem, kde se měří chybovosti přenášeného datového toku před korekcí, nebo za Viterbiho dekodérem, kde se měří chybovost po korekci osamocených chyb v datovém toku. Pro účely měření kvality signálu digitálního televizního vysílání se obvykle měří BER za Viterbiho dekodérem, kde referenční hodnota pro bezporuchový příjem je BER < 02 E-04.

•

Modulační chybovost MER je parametr, který komplexně hodnotí kvalitu přijímaného signálu (odstup modulačních chyb signálu DVB-T). Doporučená hodnota pro bezporuchový příjem je MER ≥ 22 dB.

c) Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, •

pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle Tab.1.

Tab.1: minimální hodnoty intenzity užitečného signálu zemského digitálního televizního vysílání [1] Rozsah rádiových Hodnota intenzity kanálů Emin (dBµV/m) 5-6 48 7-9 49 10-12 50 21-22 52 23-30 53 31-38 54 39-47 55 48-58 56 59-69 57 •

subjektivní hodnocení kvality signálu je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 dle Tab.2.

Tab.2: Stupnice subjektivního hodnocení kvality signálu DVB-T [1] Q1 kvalita špatná, časté výpadky, přijímač se nezasynchronizuje Q3 kvalita dobrá, jednotlivý mžikový výpadek (viz další text) Q5 kvalita výborná, nepozorovatelné závady v kvalitě obrazu a zvuku prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf

- 25 -

Měření DVB-T


Doba sledování kvality obrazu i zvuku na vybraném programu z měřeného multiplexu je minimálně 3 minuty. V případě výskytu jednotlivého mžikového výpadku je třeba zaměřit se na zjištění jeho zdroje (na zvýšenou chybovost má vliv nízká intenzita, impulsní nebo jiné rušení vysokofrekvenčním signálem apod.). Při zaznamenání tohoto jevu na více bodech v měřené lokalitě bez logického vysvětlení nízkým odstupem c/n se musí provést detailní rozbor příčin degradace signálu digitálního televizního vysílání. d) V případě, že se jedná o měření na střechách budov, je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle Tab.1 a subjektivní hodnocení kvality signálu je: •

pro účely skupinového příjmu hodnoceno stupněm Q5,

•

pro účely individuálního příjmu hodnoceno nejméně stupněm Q3

Naměřené hodnoty budou dále zaznamenány do následující tabulky (viz Tab.3). Tab.3: Příklad tabulky naměřených hodnot č.m. datum měření

místo měření

GPS waypoint

souřadnice bodů (WGS84) lon

lat

nadmořská výška

E [dBuV] BER MER suběktivní 39ch 54ch 39ch 54ch 39ch 54ch hodnocení

měřil

1 2 3 4 5 6

A4)

Referenční plánovací a mediální intenzita elektromagnetického pole DVB-T (Vyhláška č.163/2008 Sb.)

a) Referenční plánovací hodnota intenzity elektromagnetického pole. Jedná se o referenční mediánní hodnotu intenzity elektromagnetického pole pro účely plánování sítí DVB-T (definice RRC06, Příloha 2, kapitola 3, tabulka A.3.5-1., tj. bez zohlednění modulačních schémat). referenční kmitočet fref = 650 MHz referenční (Emed 95%)ref = 56 dBμV/m Výpočet intenzity elektromagnetického pole pro jiný kmitočet (Emed 95%)f: (Emed 95%)f = (Emed 95%)ref + k kde: k = 20 log (f/fref) Uvedené hodnoty platí pro c/n = 21 dB a příjem na pevnou přijímací anténu. 32ch 562 MHz (Emed 95%)f = 52,74 dBμV/m 39ch 618 MHz (Emed 95%)f = 55,52 dBμV/m 54ch 734 MHz (Emed 95%)f = 57,07 dBμV/m Popsané minimální hodnoty jsou v souladu s Vyhláškou č.163/2008 Sb. Reálné úrovně pro měření byly stanoveny s opravným koeficientem +10 dB. prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf

- 26 -

poznámka

Měření DVB-T


Tab.4: Střední kmitočty kanálů DVB-T a mediánní hodnoty intenzity elektromagnetického pole pro příjem na pevnou přijímací anténu – systémová varianta C2 [1]


- 27 -

Měření DVB-T


Tab.5: Hodnoty mediánní intenzity elektromagnetického pole pro různé systémové varianty DVB-T a pro různé typy příjmu [1]


- 28 -

Měření DVB-T


Příloha B) Parametry použitých měřících přístrojů 1. Spektrální analyzátor SEFRAM 7825TM technické parametry:


- 29 -

Měření DVB-T


Obr.B1: SEFRAM 7825TM 2. GPS modul GPSmap60CS

Obr.B2: Garmin GPSmap60CS 3. Měřící soustava: anténní stožár – směrová anténa – koaxiální kabel


- 30 -

Měření DVB-T


ch63 ch54

ch39 ch32

Obr.B3: Průběh zesílení přijímací antény

Obr.B4: Vyzařovací diagram

Obr.B5: Přijímací anténa


- 31 -

Měření DVB-T


Kalibrací antény proti půlvlnnému dipólu byly zjištěny následující parametry: • • •

zisk na ch32: Gr32 = 11,6 dB zisk na ch39: Gr39 = 12 dB zisk na ch54: Gr54 = 14,5 dB

Pro další výpočty je důležité znát hodnotu anténního faktoru AF na obou kanálech [3]. 480π 2 Z λ 2Gr kde: Z je impedance antény Z = 75 Ω λ je vlnová délka λ32 = 0,534 m, λ39 = 0,485 m; λ54 = 0,4065 m Gr je zisk antény AF =

Pro danou anténu jsou vypočítány následující hodnoty AF: AF32 = 4,37 m-1 AF39 = 4,73 m-1 AF54 = 5,13 m-1 Hodnoty napěťových úrovní získané měřením na analyzátoru SEFRAM 7825 jsou tedy dále přepočítány dle následujícího vztahu na hodnoty intenzity elektrického pole: EdBμV/m = UdBμV + AF + ak

[dBμV/m; dBμV,m-1, dB]

kde: AF je anténní faktor UdBμV je naměřená napěťová úroveň ak je změřený útlum koaxiálním kabelu ak = -2,6 dB Výsledné vztahy pro výpočet intenzity elektrického pole na CH32, CH39 a CH54 jsou tedy: EdBμV/m_ch32 = UdBμV + 1,77 [dBμV/m; dBμV] EdBμV/m_ch39 = UdBμV + 2,13 [dBμV/m; dBμV] EdBμV/m_ch54 = UdBμV + 2,53 [dBμV/m; dBμV]


- 32 -

Národní koordinační skupina pro digitální televizní vysílání v České republice

Stanovisko technické pracovní skupiny NKS č. 01/2007 – revize listopad 2008 Alternativy řešení příjmu signálu DVB-T prostřednictvím STA. Zpracoval:

Ing. J. Skála Ing. J. Tetour Ing. J. Kramosil

Zpracovaný materiál je určen především pro podporu činnosti subjektů, které zajišťují řešení, instalace a následný provoz STA. Pracovní skupina identifikovala základní modely řešení příjmu signálu zemského digitálního TV vysílání DVB-T prostřednictvím společných televizních antén (STA), a to: 1. 2. 3. 4.

Přímý rozvod kanálů IV. a V. televizního pásma (kmitočtové pásmo UHF) Kmitočtová konverze digitálního kanálu z kmitočtového pásma UHF do kmitočtového pásma VHF Převod na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu VHF Šíření digitálního multiplexu s využitím standardu DVB-C v kmitočtovém pásmu voleném například podle místních podmínek

K jednotlivým modelům uvádí pracovní skupina následující stanoviska: ad. 1) • • • •

•

Přímý rozvod kanálů IV. a V. televizního pásma Systémově čisté a doporučené perspektivní řešení Výše nákladů na rekonstrukci závisí hlavně na stáří STA a investicích na obnovu v průběhu užívání. U domů postavených do roku 1980 se dá předpokládat výměna celého účastnického rozvodu i technologie hlavní stanice. Trojnásobné zvýšení hodnoty horního rozváděného kmitočtu ( z 300 MHz na 900 MHz ) způsobí na 100m běžných typů koaxiálních kabelů přídavné ztráty od 10 do 30 dB. To si vyžádá zkrácení napájených úseků vedení a zařazení průběžných UHF zesilovačů. Příklad: Svislý rozvod s osmi zásuvkami se rozdělí na dva úseky po čtyřech zásuvkách. Původní účastnické zásuvky instalované do roku 1980 se musí vyměnit. Snížení nároků na přenos kanálů z konce V. TV pásma, lze řešit konverzí do IV. pásma.

Národní koordinační skupina pro digitální vysílání v České republice, Ministerstvo vnitra, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4, e-mail: [email protected]

1


•

• • •

Nutno je zvažovat rovněž skutečnost, že na dlouhých úsecích vedení a zejména průchodem aktivními prvky může dojít ke zpoždění signálu překračující ochranný interval a přímý signál pronikající do účastnické šňůry příjem znehodnotí. Užitečná část symbolu OFDM při modu 8k trvá asi 1ms, ochranný interval jen 50 až 100 µs. Volbě této alternativy musí předcházet orientační výpočet energetické bilance. Přímý rozvod v pásmu UHF dovolí současnou distribuci původních analogových programů až do doby jejich postupného vypínání. Pokud budou jednotlivé multiplexy ve společných anténách šířeny na stejných kmitočtech jako jsou vysílány, měly by být veškeré technické prvky na straně uživatele funkční stejně jako při příjmu na individuální anténu. Dá se proto očekávat, že se neobjeví žádná další rizika spojená se společnou anténou.

Orientační náklady na rekonstrukci s přímým rozvodem v pásmu UHF: (Dům postavený v období 1970, 207 bytů v devíti vchodech) 1.

Výměna účastnických zásuvek a kabelů stoupacích vedení Obvyklé náklady na jednu zásuvku a kabel včetně montáže : 1 000 Kč Celkem: 207 000 Kč 2. Vybavení hlavní stanice, výměna anténního systému, změna konfigurace horizontálního propojení domů 30 000 Kč 3. Set top boxy případně nové televizory. Náklady na jeden průměrný byt s 1,5 televizoru při ceně set top boxu 1200 Kč. 372 600 Kč Pořizovací náklady celkem: 609 600 Kč Náklady na jeden byt: cca: 2 945 Kč Provozní náklady: Průměrná spotřeba set top boxu: cca 20 W Zvýšený příkon domu při jednom set top boxu v bytě: 4,14 kW Spotřeba el. energie při třech hodinách denního používání: 12,4 kWh Náklady na elektřinu na den při obvyklé sazbě: 50,- Kč Za rok: 18 250,- Kč Zvýšení platby za el. energii na jeden byt za jeden rok: 88,- Kč Poznámka: V praxi lze rovněž uvažovat variantu, kdy pro příjem TV signálu je využíván televizní přijímač obsahující již integrovaný vstupní díl pro příjem DVB-T. V tomto případě lze kalkulovat určité snížení spotřeby el. energie. V orientačním výpočtu nákladů není zahrnuta spotřeba set top boxů v pohotovostním režimu. Ta se pohybuje do 10 W.


2


Systémový diagram modelu řešení ad 1)

zesilovací souprava

ad. 2) • • • • •

• • • • • • •

Kmitočtová konverze digitálního kanálu z kmitočtového pásma UHF do kmitočtového pásma VHF Alternativa pro starší společné antény použitelné jen do 300 MHz. Mohou zůstat původní účastnické zásuvky, kabely i rozbočovače. Kmitočtový rastr D ve III. TV pásmu s šířkou pásma 8 MHz dovoluje konverzi použít. Vhodné typy set top boxů jsou na trhu za obvyklou cenu. V hlavní stanici plně vyhovují nejstarší měniče pro analogový příjem např. TESA-S nebo STEA-D, kde je použit oscilátor s krystalem. Nepoužitelné jsou moderní měniče např. ALCAD řada 905 nebo kazety Grundig HRM 815 a HRM 383 TWIN, které využívají kmitočtovou syntézu. Výrobci přijímacích systémů s pokročilou technologií dodávají kazety přímo určené pro konverzi do III. TV pásma. Příklad: Kathrein UFO 352. Podobnou kazetu má i GSS Grundig pro STC 1200. Signálová úroveň digitálních kanálů se nastavuje o 10-15 dB nižší než úrovně analogových signálů. Po vypnutí analogových vysílačů se konverze ještě usnadní. Překládat digitální multiplexy do speciálních kanálů zatím nelze; žádný set top box na trhu tyto kanály nenaladí. U STA malého rozsahu je možné omezit ztráty v účastnickém rozvodu konverzí z V. na začátek IV. TV pásma. Příklad: V Praze kanál č.64 na kanál č. 21. Dosažená kvalita obrazu i zvuku zůstává zachována stejně jako kompletní nabídka dalších služeb obsažených v multiplexu. Pozdější přechod na přímý rozvod je možný bez promarněné investice. Potřebnou technologii nabízí přední evropské firmy a není to tedy jen národní varianta řešení.


3


• •

Kmitočtová konverze je provedena s cílem snížení ztrát v rozvodech. Lze pojmenovat dvě základní rizika: - některé přijímače přijímají pouze multiplexy, u kterých se skutečný kmitočet shoduje s kmitočtem signalizovaným v NIT (Network Identification Table). Takovéto přijímače nejsou schopny přijímat jakékoliv vysílání po konverzi kmitočtů - pouze některé přijímače podporují příjem v pásmu VHF se šířkou pásma 8MHz, což je základní podmínkou pro příjem signálů konvertovaných z UHF do VHF. To pak znamená, že domácnosti používající konkrétně řešenou společnou anténu budou muset věnovat zvýšenou pozornost výběru settop-boxu z množství zařízení dostupných na trhu, aby vybrané zařízení bylo schopné funkce v prostředí daného anténního systému.

Pořizovací náklady se pro stejný dům sníží v porovnání s modelem řešení podle bodu 1. o rekonstrukci domovního rozvodu tj. o 207 000,-Kč na 465 000,- Kč. Náklady na byt tak klesnou na 2 246 Kč. ad. 3) Převod na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu VHF • Nejde o plnohodnotný příjem DVB-T, na účastnické zásuvce není digitální multiplex, ale dekódovaný program v analogové podobě. • Neumožňuje přenos programu rozhlasových kanálů a dalších služeb obsažených v digitálním multiplexu (EPG, atd.) • Tato alternativa nemá velkou perspektivu. Za několik let nebudou na trhu analogové televizní přijímače. • V současné etapě zavádění digitální televize jednoduchý, rychlý a velmi levný způsob zpřístupnění televizních programů šířených jen digitálně. • Umožňuje zachovat stávající distribuci analogově šířených programů z družic a minimálně narušuje původní systém. • V bytech nejsou set top boxy, programy se naladí na televizorech přímo. • Funkci převodníku na kanál v PALu může plnit i vybraný typ set top boxu s vnitřním modulátorem nastavitelným na kanály UHF. Při požadavku na stereo je nutno zařadit vnější modulátor. • Dosažená kvalita obrazu bývá vyšší než u doposud přijímaných analogových kanálů. • Provozní spolehlivost je přijatelná. Někdy ale dochází k zablokování převodníku bez zjevných příčin, které vyžaduje restart přerušením napájení. • Stejný nedostatek se srovnatelnou četností výskytu se objevuje i u desetkrát dražších kazet pokročilých přijímacích systémů. • Přes zmíněné nevýhody je na trhu k dispozici sortiment zařízení a dílů. Příklad: GSS Grundig HDMT 163, HDMN 2163, Kathrein UFO353 • Toto technické řešení sice nezavírá cestu k budoucímu přechodu na přímý rozvod nicméně do rekonstrukce rozvodu je nutno vkládat opakovaně finanční prostředky. • Hlavními riziky tohoto přístupu jsou: - znemožnění využívání nových funkcí, které DVB-T poskytuje (Informace o pořadech - Present/Following, EPG Informace, DVB Titulky, Multi Audio Národní koordinační skupina pro digitální vysílání v České republice, Ministerstvo vnitra, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4, e-mail: [email protected]

4


volba mezi různými zvukovými doprovody, přepínání formátů obrazu, využití interaktivních aplikací, Audio Description, ...) - nabídka TV přijímačů umožňujících příjem analogové TV může být po celoevropském vypnutí analogového vysílání výrazně snížená a nebo dokonce žádná. Domácnosti tím mohou být významně omezeny ve výběru vhodných přijímačů, případně vhodné přijímače nebudou k dispozici vůbec. Odhadované náklady pro šest televizních programů a stejný dům podle modelu dle bodu 3.: (Převodník jednoho programu z digitálního multiplexu na signál PAL 8 000 -15 000 Kč) 1. Šest převodníků DVB-T / PAL včetně montáže 2. Výměna anténního systému Celkem: Náklady na jeden byt:

48 000 - 90 000 Kč 4 000 Kč 52 000 - 94 000 Kč 250- 454 Kč

Systémový diagram modelu řešení ad 3)


5


ad. 4)

• • • • •

Šíření digitálního multiplexu s využitím standardu DVB-C v kmitočtovém pásmu voleném například podle místních podmínek Digitální multiplex DVB-T je možné přivést do rozvodů STA po jeho konverzi do standardu DVB-C určeného pro rozvody kabelové televize TKR, a to s obvyklou šířkou rádiového kanálu 8 MHz. Předností metody je snadná implementace zpětného kanálu a možnost přenosu multiplexu na speciálních kanálech v pásmu VHF. Samotný standard DVB-C distribuci digitálního multiplexu v STA neusnadňuje. Vybavení hlavní stanice STA je nákladné, set top boxy pro tento standard jsou méně dostupné a už nakoupené levné modely pro DVB-T jsou nepoužitelné Na volném (horizontálním) trhu je nabídka DVB-C přijímačů výrazně nižší než přijímačů pro DVB-T. V oblasti DVB-C převažuje vertikální trh (distribuce pouze konkrétního zařízení příslušným provozovatelem systému/sítě). Hlavním rizikem této metody je omezená dostupnost a výběr příslušných přijímačů, a to pokud jde o cenové rozpětí, výbavu tak i značku.

Konkrétní řešení v rámci každého z uvedených modelů musí v každém případě respektovat technické parametry dané ČSN EN 50083 (1-10) v aktuálním znění.


6


Pro volbu vhodného modelu řešení lze postupovat podle dále uvedeného rozhodovacího diagramu.

Individuální a malé společné antény bez kmitočtové konverze Individuální a malé společné antény bez kmitočtové konverze Příjem DVB-T na stávající anténu ano

ne Kontrola anténního systému, oprava, nastavení úrovní Příjem DVB-T ano

Instalace set top boxu

Zhodnocení příjmových podmínek

ne

Optimální kanály a směry antén, požadované úrovně


Návrh změn anténního systému Přesměrování nebo výměna antén, nastavení úrovní zesilovačů, instalace předzesilovačů


ano

Příjem DVB-T

ne

Nedostatečný signál DVB-T, přechod na DVB-S nebo TKR


7


Společné televizní antény středního a velkého rozsahu Alternativy rozvodu signálu DVB-T Vlastnosti domovního rozvodu v pásmu UHF

Všechny nebo některé kanály se rozvádí v pásmu UHF

Příjem DVB-T po připojení k účastnické zásuvce ano


Zhodnocení příjmových podmínek. Výběr optimálních kanálů. Nastavení směru antén. Instalace zesilovačů. Nastavení úrovní

ne

Revize a úpravy hlavní stanice

Postačuje úroveň signálu ? ne

Analogové kanály UHF se rozvádí jen v pásmu VHF

Příjem DVB-T po připojení k ÚZ ano

ne


Odstranění závad domov. rozvodu

ano

Lokalita nepokryta


8


Rekonstrukce společné antény pro pro rozvod signálů DVB-T Rekonstrukce společné antény rozvod DVB-T Výběr alternativy

Přímý rozvod digit. kanálů v pásmu UHF

Kmitočtová Kmitočtovákonverze konverze zzUHF UHFdo doVHF VHF

Převod programu z DVB-T na kanál PAL

Šíření digitálního MUXu. ve standardu DVB-C

Výpočet energetické bilance v projektu

Instalace antén, stanovení převodu měničů z pásma UHF do VHF, instalace měničů a nastavení výstupních úrovní

Výběr programů z digitálního multiplexu pro šíření v rozvodu

Převzetí nebo vytvoření vlastního multiplexu ve standardu DVB-C

Nalezení volných kanálů pro nové programy

Výběr vhodných S- kanálů v pásmu do 300 MHz

Stanovení rozsahu nutných úprav Realizace úprav: Výměna účast. zás. Výměna kabelů stoupacích vedení Obnova zařízení hlavní stanice Změna konfigurace domovního rozvodu

Připojení set top boxu k účast. zásuvce

Vybavení domácností vhodnými typy set top boxů

Instalace převodníků DVB-T/analog a modulátorů na vybrané kanály

Výměny účastnických zásuvek a kabelů jen v případě závady

Vyhledání nových programů na televizním přijímači bez set top boxu

Připojení set top boxu k účast. zásuvce

Vybavení domácností vhodnými typy set top boxů Připojení set top boxů pro DVB-C k účastnické zásuvce

Problematika STA z pohledu zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 127/2005 Sb. – ze dne 22. února 2005 o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) ve znění pozdějších předpisů. 1.

Povinnosti subjektu zajišťujícího STA

Společná televizní anténa (STA) nebo chceme-li systém pro společný TV příjem je určitou formou kabelového distribučního systému. Vlastnosti kabelových distribučních systémů jsou stanoveny sadou norem ČSN EN 50083 (1-10) v aktuálním znění. Kabelový distribuční systém je podle ustanovení § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb. sítí elektronických komunikací.


9


Poskytování služby přenosu signálu R a TV vysílání prostřednictvím kabelového distribučního systému je pak podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. službou elektronických komunikací. Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je a) zajišťování veřejných komunikačních sítí b) poskytování služeb elektronických komunikací (viz. §8 odst.1 zákona č. 127/2005 Sb.) Veřejnou komunikační sítí je síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (viz. § 2 písm. j) zákona č. 127/2005 Sb.) Veřejně dostupnou službou elektronických komunikací je služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen. (viz. § 2 písm. o) zákona č. 127/2005 Sb.) Z uvedeného vyplývá, že subjekt zajišťující STA a poskytující jejím prostřednictvím službu šíření R a TV signálu je povinen tuto skutečnost předem oznámit ČTÚ podle znění příslušných ustanovení §13 zákona č. 127/2005 Sb. Podmínky k zajišťování veřejných komunikačních sítí a přiřazených prostředků stanoví Všeobecné oprávnění č. VO-S/2/07.2005-10, ve znění pozdějších změn. Přitom zásadní povinností uznaného provozovatele je nutnost dodržet podmínky stanovené ČSN EN 50083 pro příslušný typ zajišťované sítě, v tomto případě STA. Podmínky k poskytování služeb elektronických komunikací stanoví Všeobecné oprávnění č. VO-S/1/07.2005-9, ve znění pozdějších změn. 2.

Povinnosti vlastníků domů, bytů nebo nebytových prostor a oprávnění subjektů zajišťujících STA.

Povinnosti vlastníků domů, bytů nebo nebytových prostor upravuje zákon o elektronických komunikacích v ustanovení § 104 (Oprávnění k využívání cizích nemovitostí). Odstavec 15 tohoto paragrafu stanoví následující povinnosti: (15) Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru a) příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle zvláštního právního předpisu^11) za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality, b) zřízení vnitřního komunikačního vedení včetně rozvaděče a koncového bodu sítě. Vznikne-li tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo Národní koordinační skupina pro digitální vysílání v České republice, Ministerstvo vnitra, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4, e-mail: [email protected]

10


nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu těchto povinností, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Úřadem (zde Českým telekomunikačním úřadem). Pozn.: zvláštním právním předpisem předpisů.

11)

se rozumí zákon č. 231/2001 Sb. ve znění pozdějších

V současné době prakticky žádný právní předpis neukládá vlastníkovi nebo správci domu, bytu nebo nebytového prostoru povinnost zřizovat či rekonstruovat STA. Za určitého stavu věcí jsou STA i likvidovány např. při změně vlastníka a nebo správce. Nicméně uživatel domu, bytu nebo nebytového prostoru má právo požadovat umožnění instalace zařízení, které mu dovolí přijímat programy rozhlasového a televizního vysílání v rozsahu a podle podmínek zmíněných v §104 odst.15) zákona. V případě sporu rozhoduje příslušný stavební úřad v součinnosti s ČTÚ. Oprávnění subjektů zajišťujících STA upravuje zákon o elektronických komunikacích zejména v ustanovení § 104 (Oprávnění k využívání cizích nemovitostí). Odstavec 2 tohoto paragrafu stanoví následující oprávnění: (2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní a) vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky, b) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky, c) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky. Zákon č. 231/2001 Sb. ze dne 17. května 2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání ve znění pozdějších předpisů. Rozsah povinností subjektu zajišťujícího STA vyplývající z celkového rozsahu STA stanoví §2 odst. 3):


11


(3) Za převzaté rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje současné, úplné a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programů včetně služeb přímo souvisejících s programem určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími oznamovací povinnosti; tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván. Uvedené tři omezující podmínky musí být splněny současně. Pokud konkrétní STA uvedenou specifikaci a omezující podmínky nesplňuje, je uznaný provozovatel STA povinen provést rovněž registraci převzatého vysílání u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání , a to podle ustanovení §26 a násl. zákona č. 231/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 121/2001 Sb., ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších předpisů Zákon v § 22 přenos rozhlasového nebo televizního vysílání stanoví následující výjimku (3) Umožnění příjmu současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén se za užití díla nepovažuje za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného analogového vysílání a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Všechny omezující podmínky musí být splněny současně (kumulativně). Jde o následující podmínky: 1. Jedná se o současný, úplný a nezměněný přenos rozhlasového nebo televizního vysílání pomocí společných domovních antén; 2. Příjem je umožněn na přijímačích téže budovy nebo komplexu budov, které k sobě prostorově nebo funkčně přináleží; 3. Přenášeno je zemské a nezakódované analogové vysílání; 4. Společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu


12


V současné době je připravováno nové znění tohoto ustanovení v rámci novely zákona o elektronických komunikacích, a to tak, že výše citovaný § 22 odst. 3 se zrušuje a za § 38e se vkládá nový § 38f, který zní „§ 38f Do práva autorského nezasahuje ten, kdo umožňuje příjem současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského nebo satelitního vysílání a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.“. V rámci stanoviska k alternativám řešení příjmu signálu prostřednictvím STA vydává pracovní skupina následující doporučení:

DVB-T

•

Každá společná anténa je podle rozsahu, provedení, příjmových podmínek, kvality servisu a hlavně stáří silně individuální zařízení. Způsob přechodu na distribuci digitálního signálu prostřednictvím STA nelze proto centrálně řešit.

•

Způsob realizace a volba příslušného modelu řešení by měly být dány výsledkem jednání mezi investorem konkrétní rekonstrukce a dodavatelem zajišťujícím projekt a realizaci akce.

•

Pracovní skupina nicméně podporuje a doporučuje ty modely řešení, které zajistí vytvoření rozhraní na účastnické zásuvce STA v obdobné formě, jako je rozhraní na výstupu z přijímací antény při individuálním příjmu zemského digitálního televizního vysílání. K příjmu digitálního vysílání by tedy koncový uživatel měl být vybaven buďto digitálním set-top-boxem a nebo integrovaným televizním přijímačem.

•

Pracovní skupina konstatuje, že podstatným přínosem pro zjednodušení řešení přijímacích anténních systémů pro příjem signálů zemského digitálního vysílání je zajištění šíření maximálního možného počtu digitálních multiplexů především z vysílacích stanovišť definovaných TPP pro účely pokrytí územních oblastí signálem DVB-T.

•

Na základě uvedených skutečností, s ohledem na předpokládaný vývoj v oblasti zemského digitálního televizního vysílání a s ohledem na snahu minimalizovat celkové náklady na rekonstrukce STA je pracovní skupinou za jedinou správnou metodu úpravy STA pro příjem a rozvod signálů DVB-T považováno zajištění přímého rozvodu kanálů IV. a V. TV pásma podle bodu 1. Za nejméně vhodnou až nežádoucí je naopak považována metoda převodu na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu UHF podle bodu 3. Nicméně


13


touto metodou je možno řešit určité specifické případy. Jako příklad lze uvést situaci, kdy určitá malá část obyvatel vícebytového domu požaduje nadále zajištění pouze několika TV programů v analogové podobě. Při rekonstrukci STA je pak použita například metoda podle bodu 1. a pro omezený počet programů je kombinovaná s metodou podle bodu 3. Revize dokumentu: Předpokládá se další revize dokumentu v II.Q 2009.


14

Průběžná zpráva měření signálu DVB-T na území města Ostravy

Recommend Documents