PRŮBĚH A FÁZE MOTORICKÉHO UČENÍ
Zapletalová Silvie
ČINITELÉ MOTORICKÉHO UČENÍ •
Průběh učení je ovlivněn celou řadou činitelů.
•
Působení činitelů je různě silné a závisí např. na věku sportovce, pohybové zkušenosti, prostředí a také na ,,fázi¨ motorického učení.
•
Činitelé motorického učení ovlivňují průběh učení i jeho výsledky.
•
Vnitřní činitelé: motivace, emoce, úroveň dovedností, zkušenosti, zdravotní stav, schopnosti, předpoklady, zájmy, kreativita.
•
Vnější činitelé: motivace, didaktický přístup a postup, osobnost učitele, prezentace učiva, cíl učení, rodina, spolužáci, klima skupiny.
•
=adaptace = výsledky učení
KŘIVKA MOTORICKÉHO UČENÍ –PLATÓ EFEKT
VÝZNAMNÍ ČINITELÉ V MOTORICKÉM UČENÍ •
Motivace – využít kladné motivace, potlačit negativní (demotivace) - po celou dobu edukačního procesu - učitel by neměl mít oblíbené žáky, měl by pomáhat, povzbuzovat, chválit - demokracie, šířit dobrou náladu demotivace – ztráta zájmu k edukované činnosti - fyzická či psychická únava
•
Pohybové předpoklady – žák musí mít odpovídající úroveň pohybových schopností, což jsou vnitřní předpoklady k pohybové činnosti
•
Stimulace – zahrnuje dynamické procesy jako jsou emoce a vůle - patří sem emoční stavy, které se neustále mění (ovlivňují kvalitu a rychlost edukace) - vůle hraje důležitou roli v překonávání překážek učení – vnitřní a vnější
•
Percepce a prezentace úkolů – učitel by měl svému žákovi vytvořit správnou představu pohybové činnosti tak, aby tu pohybovou činnost žák svedl co nejlépe
•
Zpevňování a retence – žák by měl být pochválen za zlepšení pohybu; dochází k zapamatování pohybu; učitel opravuje chyby, určuje počet opakování - žáci využívají ideomotorického tréninku
•
Cíl vyučování – učitel zadá žákům splnitelný cíl; využívá vhodných didaktických metod a zkušeností žáků - pokud by bylo učivo náročné, nedojde k očekávaným efektům v učení
•
Integrace - souhrn dříve naučených dílčích částí pohybových dovedností, které teď dáváme do celku - tyto části jsou zpravidla obtížnější, takže se je nejříve učíme postupně a teprve po nějaké době z nich vytváříme konečnou podobu – negativní integrace
•
Transfer - pozitivní přenos již dříve osvojené činnosti na učení se jiné činnosti (pokud ovládám jeden plavecký způsob, mám velmi dobré předpoklady k naučení se dalšímu způsobu) - interference
PLATÓ EFEKT •
v určitém okamžiku se pozastaví růst kvality dovednosti, i když počet pokusů stále narůstá
•
výkon se po určité době vlivem opakování zlepší
•
Příčiny: přetrénování, nedostatečná příprava, nedostatečná motivace, únava, zdravotní stav, nesprávná životospráva
FÁZE MOTORICKÉHO UČENÍ •
Generalizace – seznámení žáka s pohybovou dovedností, představy žáka a první pokusy o provedení – pokusy jsou nekoordinované a neekonomické – mentální aktivita vysoká – úroveň dovedností nízká
pohyby)
– zapojuje se větší množství motorických jednotek (nežádoucí doprovodné – tato fáze je relativně krátká (min, h)
•
Diferenciace – upevňují se ty pohyby, které vedou ke správnému provedení dovednosti – odstraňujeme chyby; zpřesnění představy – pohyby jsou již v hrubé podobě zvládnuty a zpřesňují se
– v této fázi má nácvik monotónní charakter = klesá zájem a aktivita = musíme žáky nějak stimulovat a aktivovat – tato fáze bývá delší (h, d, m) Úroveň pohybových dovedností studentů ZŠ a SŠ končí v této fázi.
•
Automatizace – zdokonalování pohybových dovedností (koordinovanost a ekonomičnost) – dovednost by měla být zařazována do pohybových soustav
– pohyby již nejsou soustředěně sledovány – pozornost je orientována na sledování soupeře – přesnost a sladěnost – mentální aktivita nízká •
Tvořivá koordinace – mnozí autoři charakterizují proces pouze třemi fázemi = fáze nikdy neukončeného učení – tato fáze je příznačná zejména pro proměnlivé pohybové dovednosti (sportovní hry) – mentální aktivita je vysoká (hráčská inteligence)
Cílem motorického učení není vždy úplné zautomatizování pohybu. V mnoha případech by bylo chybou, aby celá pohybová dovednost probíhala automaticky.
DĚKUJI ZA POZORNOST!!
