Měsíčník farnosti sv. Bartoloměje
7- 8
2014
PRÁZDNINOVÉ DESATERO 1. Rozluč se se svými, ale ne s Bohem. 2. Nezapomeň si vzít všechny potřebné věci, ale také něco pro svou duši. 3. Obuj si boty, které ti vydrží i na cestu do kostela. 4. Choď po všech křižovatkách a cestičkách, ale nezapomeň na cesty Boží. 5. Smetí dávej do odpadkových košů, ale ne do své duše. 6. Na cestě neházej kameny, ale úsměvy. 7. Až si nasadíš tmavé brýle, ať ti nezacloní Boha. 8. Nasyť žaludek, nenech však hladovět duši. 9. Choď nejen podle turistických značek, ale i podle Božích přikázání. 10. Vrať se z prázdnin nejen zdravý, ale i lepší.
Pane, díky za volno, které nám dáváš. Je to vzácný dar od Tebe, který můžeme různým způsobem využít. Otevři náš zrak, abychom viděli krásu kolem sebe, otevři nám sluch, abychom uměli naslouchat svému okolí. Nauč nás využívat tento čas pro sebe, pro tebe i pro všechny kolem nás. Dej, ať jsme pro druhé radostí a pokojem. Amen.
RECENZE
LOVEC DRAKŮ Dostala se mi do rukou pozoruhodná kniha. Věřím, že nikomu nezkazím čtenářský zážitek, když rovnou na úvod napíšu, že je pro mě knihou o osobním vykoupení. O tom, jak právě pro něj žijeme a o tom, jak je nesmírně těžké ho dosáhnout. O tom, že, nejsme-li zbabělí nebo jsme-li zbabělí jen přiměřeně, jsme pro něj ochotni obětovat cokoli, a že jsme nepopsatelně šťastní, když se nám k němu podaří přiblížit. Protože, ačkoli si nikdy nemůžeme být jisti, že se k němu skutečně blížíme, jsme jeho přítomnost schopni vycítit. A potom se radujeme a třeba i smějeme jako šílenci i přesto, že vnějškově se právě můžeme nacházet ve strašné situaci. Kniha se jmenuje Lovec draků (vynikající volný překlad anglického názvu The Kite Runner), česky ji vydalo v roce 2009 nakladatelství Leda, napsal ji Khaled Hosseini a přeložila Eva Kondrysová. Vše je napsáno v našem tisíciletí, vypráví se o době maximálně 50 let nazpět a o muslimské Asii. Na čtenáře ovšem dýchne a živě se ho dotkne radost člověka toužícího po spáse v kterékoli době a na kterémkoli místě. Radost, pro kterou v dnešní osvícensky orientované době často nemáme pochopení. Raději upřesním: jde o radost „osobního“ hledače nebo dokonce mučedníka, tedy někoho, kdo bojuje za osobní vykoupení v tom nejniternějším smyslu, nikoli například za politické nebo jiné kolektivní ideály. Tato osobní rovina nikterak nesnižuje význam politických mučedníků. Je ovšem výborná v jedné věci: má obecnou platnost pro každého z nás, i pro toho nejnepolitičtějšího z lidí, i pro samotáře, i pro ne-hrdiny, ne-idealisty, ne-zapálené. Většina děje se odehrává v Afghánistánu – z našeho pohledu velmi exotické zemi. Autor je Afghánec, který svou zemi miluje, ale nepřikrášluje. Čtenář tak může nahlédnout do obdivuhodných tradičních hodnot konzervativní muslimské společnosti a současně do nesmyslných rasových předsudků a náboženské diskriminace, které jsou 2
(nebo alespoň před několika desetiletími byly) v Kábulu běžnými normami. Hlavní „hrdina“ románu je vlažný muslim. Slovo „hrdina“ je v uvozovkách, protože žádným skutečným hrdinou není a ani si to o sobě nemyslí. Proplouvá svým mladým životem, a jeho proplouvání je celkem snadné, protože jeho otec je schopný a bohatý člověk a politickým zmatkům ve své zemi se společně vyhnou emigrací. Osud, touha po spáse a Bůh si ho ovšem najdou skrze hřích, který kdysi v dětství ze zbabělosti spáchal. Kromě hlavního tématu je kniha zajímavá také autentickými reáliemi z nedávného Afghánistánu před i po komunistickém převratu i během bizarně kruté vlády Talibů. Z vedlej-ších témat je zajímavý například život afghánské menšiny v Americe nebo autentický popis východní vášně k pouštění draků. Děti i dospělí je pouští na provaze obaleném skleněným práškem umožňujícím přeříznutí provazu soupeřova draka a tím vítězství v souboji. Vedlejším efektem dračích závodů, který se bere jako samozřejmost, jsou zakrvácené dlaně dračích bojovníků, kteří musí při pouštění holou rukou potahovat za řezající provaz. To je další drobnost, které by se naše osvícenské názory vysmály, která je ovšem v kontextu knihy dokonale pochopitelná. Petr Macháček
3
ZÁBAVA
Z Á BA VNÝ H I S T O R I C K Ý K VÍ Z 1)
Josefu Dobrovskému, vůdčí osobnosti1.fáze národního obrození, se říkalo: a) b) c)
2)
Černý korzár Modrý abbé Růžový panter
Za vlády bezvousého krále Ladislava Pohrobka nastala nebývalá láce, jež dala vzniknout přísloví, že za krále Holce a) b) c)
3)
byla v Čechách za groš ovce dávaly se velké porce nekradlo se na Homolce
Václav Šašek z Bířkova je autorem poutavého cestopisu z 15. století, který pojmenoval: a) b) c)
4)
Kterak ze suchozemských Čech až k vlnám Atlantiku za panování krále Jiřího doputovati nám bylo dáno Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa Pitomý vandr
Slavný husitský chorál „Ktož sú Boží bojovníci a zákona jeho“ pokračuje slovy: a) b) c)
5)
seberte dobrou palici a bijte každého majte hrdú, jasnú líci a bojte sa zlého prostež od Boha pomoci a ufajte v něho
První informace, kterou se většina z nás dozvěděla o „učiteli národů“, obsahovala sdělení, že Jan Amos Komenský a) b) c)
6)
skákal z okna na ženský podléhal herezi chiliasmu své rozsáhlé dílo završil spisem Unum necessarium
Spisovatel Jan Neruda proslavil stranu: a) b) c) 4
agrární Malou velkou
7)
Císaři Františku Josefovi I. se v Čechách přezdívalo: a) b) c)
8)
Oblíbená nádoba starořeckého filozofa Diogena byla: a) b) c)
9)
starý Kaňour starý Pohodář starý Procházka amfora sud tlakový hrnec
Starořímský senátor Cato prý každý svůj projev zakončil konstatováním: a) b) c)
že už musí jít na záchod že by se měl senátorům zvýšit plat že Kartágo musí být zničeno
10) Kdo pronesl slavnou větu „A přece se točí“: a) b) c)
legendární hostinský Palivec z hospody U kalicha podnapilý kolotočář na Matějské pouti astronom Galileo Galilei
Něco z MS ve fotbale
Řešení kvízu:
5
REFLEXE
Mikrofejeton ze Zastupitelstva Prahy 14
Aby tu naše děti žít chtěly…? Jednání zastupitelstva naší městské části Praha 14 jsou vždy otevřená veřejnosti. Není příliš mnoho občanů, kteří by tuto možnost využívali. Je to škoda, protože poslední jednání v úterý 24. 7. bylo velmi zajímavé. Přítomní občané měli možnost vidět a slyšet na vlastní oči a uši, co si někteří současní zastupitelé pod slovy „pravidla“ či „slušnost“ představují v praxi. Zastupitelka S. T. hlasovala elektronickým hlasovacím zařízením za svého v sále nepřítomného bratra V. T. Po upozornění členky návrhového a volebního výboru na tento podvod, zazněla od S. T. výmluva místo omluvy: „My jsme se tak domluvili s bráchou…!“ Nu, lidé se vzájemně domlouvají na lecčem, někteří i na podvádění. Takové jednání však budoucím voličům cosi napovídá o charakteru člověka. Podle činů poznáte je! Paradoxem je, že u většiny ostatních hlasování se oba raději zdrželi a svůj, byť negativní názor, ani neprojevili. A tak zůstala bez jejich podpory potřebná zásadní rozhodnutí. Nelze, než si přát větší štěstí při výběru kandidátů pro podzimní komunální volby. A také pro to něco udělat. Každý z nás nese odpovědnost za to, jak pracuje místní zastupitelstvo nebo i parlament. A to i tehdy, když bychom nešli volit. Tomáš Velík
6
Opět útoky na církev! V Poslanecké sněmovně ČR vystoupil poslanec Igor Jakubčík s nenávistným osočováním církve, kde použil lživá tvrzení o spolupráci církve s nacisty. Trapné představení nevědomosti, hlouposti a agrese! Před rokem jsme mohli vidět velkoplošné poutače kolem silnic, kde byla církev vulgárně napadána jako nenasytná, když se odvažuje žádat o navrácení části ukradeného majetku, mnohde zcela zdevastovaného. Podobné šovinistické výpady a urážky nejsou nic nového. Je to jen pokračování tendence totalitních vládců, kteří měli především potřebu zničit přirozenou morální autoritu církve. Vládci světa obvykle potřebovali lidi poddajné až poddané, kteří za pár stříbrných prodají svoji čest, nebo svoji vlast, když byla napadena, nebo doslova okupována. I lidé, kteří mají dobré svědomí, jsou schopni také někdy uhnout, kvůli lidské slabosti, ale svědomí je překážkou. Jak se mají křesťané bránit? Máme se i za nepřátele modlit, ale máme také povinnost se bez násilí bránit. Jak? To je otázka do diskuse. Především máme usilovat o to, aby se ve veřejném prostoru mohla pravda a spravedlnost na všech úrovních prosazovat. A kde je zapotřebí, tam má dostat příležitost solidarita. K tomu je potřeba odvahy a odpovědnosti každého z nás. Když to bude tak, že budeme „držet hubu a krok“, tak to jednou vezmou do rukou křiklouni nebo ti, které někdo ošálí vidinou šťastných zítřků nebo ti, kteří umí vše špatné představovat s úsměvem. A pro takovou vizi bylo již mnohokrát v dějinách použito zbraní. Tragédie dvacátého století nás varuje. Musíme znát historii, abychom úchyláky nebo dobrodruhy a demagogy nejen v politice včas zastavili. Od každého člověka to vyžaduje vytrvalost v dobrém, vytrvalost, která přináší dobro všem. Tomu říkáme Boží požehnání. Jiří Höfer
7
FARNÍ CHARITA Charira Praha 14 Bobkova 755/34, Praha 9 - Černý Most (naproti metru) tel.: 252 549 649, mobil.: 730 899 903 - 4 (NOVÉ) e-mail: info@charitakyje , www.charitapraha 14.cz (NOVÉ)
Akce na červenec a srpen Podpora integrace cizinců: Každý čtvrtek od 11 do 13 hodin je otevřena poradna pro cizince. Poradenství je zdarma. Kurzy českého jazyka: přes prázdniny výuka neprobíhá. Nově budeme začínat od září 2014. Cena kurzu stále 35 Kč/lekce. Podpora pečujících osob: Nabízíme služby psychologa, právníka, sociálního pracovníka a kněze. Veškeré služby jsou zdarma. V rámci tohoto projektu pořádáme 1x měsíčně odborné přednášky. Vždy poslední čtvrtek v měsíci od 16:30. Kurzy anglického jazyka: Přes prázdniny lekce neprobíhají. Zůstává pouze dopolední kurz pro maminky s dětmi. Vždy od 10:00 do 11:30. 1 lekce = 100 Kč (platí se měsíčně) + 50 Kč za hlídání dětí. Dětský koutek: Hlídání dětí probíhá v červenci i srpnu. Je možné po telefonické domluvě, objednat se můžete také pomocí e-mailu. Cena: 50 Kč/hodina. Na děti čeká doprovodný program.
Natanael vychází vždy první neděli v měsíci. Náklad 60ks. Za příspěvek na pokrytí nákladů děkujeme. Své příspěvky do příštího čísla posílejte na e-mail
[email protected] do 31.8.2014. Technicky zajišťují: P.Fiala, J.Höfer a H.Rošická. ● Další informace o farnosti na www.farnostkyje.cz.
