Právo Státní správa a samospráva
Právo a ústavní základy
Mgr. Pavel PETR Katedra spole enských v d VŠB - TUO
Právní stát Rechtstaat, Rule of law 19.stol N mecko Závaznost zákona pro všechny (v etn státních orgán ) Zákonnost realizace státní moci (legislativní proces, p edepsaná forma, výkonná moc a soudnictví) Nezávislost soudních orgán ( l.82/1 Ústavy) D lba moci (systém brzd a vyvažování – checks and balances) institut inkompatibility ( l.82/3, l.22)
Normativní systém (systém norem) Právo Normy – pravidla chování Stanovené a sankciované státem Právo = stát (v objektivním smyslu)
Právo ve ejné a soukromé Publicum ius est quod ad staatum rei romanae spectat; privatum singulorum utilitatem (Ulpianus) Právo ve ejné je právo ímského státu; právo soukromé sleduje prosp ch jedince
1
Právo ve ejné a soukromé Ve ejné – VP metoda regulace Rozdílné postavení subjekt Soukromé – SP metoda regulace Rovné postavení subjekt N kte í auto i hovo í o administrativn právní metod regulace – typická pro správní právo
Prameny práva Ozna ení pro vn jší formu formální Pouze takové pravidlo, které má státem uznanou formu je pramenem práva Ozna ení pro zdroje materiální Stav dané spole nosti Tradice, zvyklosti Technologickou, ekonomickou, kulturní úrove Obecn – spole ensko-historický kontext
Právo ve ejné a soukromé Ve ejné Ústavní Trestní Finan ní Správní
Soukromé Ob anské Obchodní Pracovní Rodinné
Prameny práva - Formální Právní oby ej Normativn právní akt Soudní a správní precedent Normativní smlouva
2
Ústavní právo pokro ilý Ústavní právo Historický vývoj ústav v R Druhy ústav Ústava R Listina základních práv a svobod
Typologie ústav Rigidní – nutnost zvláštního postupu p i zm n Flexibilní – lex posterior derogat priori Psané – jeden, event. n kolik zákon Nepsané – doprovází jí precedenty, usance, oby eje FCE Právní – základní zákon Politická – boj o moc, pravidla politického boje Ideologická – sv tonázor, náboženství
www.stránky.cz www.czech.cz oficiální stránky R www.psp.cz stránky Poslanecké sn movny www.senat.cz stránky Senátu www.hrad.cz oficiální stránky prezidenta www.vlada.cz stránky vlády www.concourt.cz stránky Ústavního soudu www.nku.cz stránky Nejvyššího kon. ú adu www.cnb.cz stránky eské nár. banky www.portal.gov.cz portál ve ejné správy
Ústava
R
Zákon . 1/1993 Sb. P ijala NR 6.6.1992 Ú innost od 1.1.1993 Ústavní zákon (zm na jen ústavním zákonem) Sou ást ústavního po ádku
3
Ústavní po ádek
R
Definuje l. 112 Ústava LZPS Ústavní zákony Ústavní zákony Národního shromážd ní SR, FS SSR a NR upravující státní hranice Ústavní zákony p ijaté NR po 6.6.1992
Symboly 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Velký státní znak Malý státní znak Státní barvy Státní vlajka Vlajka prezidenta Státní pe e Státní hymna
Systematika Ústavy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Hlava Základní ustanovení Hlava Moc zákonodárná Hlava Moc výkonná Hlava Moc soudní Hlava Nejvyšší kontrolní ú ad Hlava eská národní banka Hlava Územní samospráva Hlava P echodná a záv re ná ustanovení
Moc zákonodárná Náleží Parlamentu!!! Parlament = Poslanecká sn movna a Senát (komory) Poslanecká sn movna – n kdy ozna ována jako dolní komora Senát – n kdy ozna ován jako horní komora
4
Poslanecká sn movna 200 poslanc Voleni na 4 roky Volby ve lh t po ínající t icátým dnem p ed ukon ením volebního období a kon ící jeho uplynutím Pokud rozpušt na volby do 60 dn po rozpušt ní Volby na základ pom rného volebního systému s uzavírací klauzulí 5% pro stranu, event. pro koalici dle po tu stran (strana x 5% max. 20%) Pasivní volební právo (být volen) 21+ Aktivní volební právo (jít volit) 18+ Mandát vzniká zvolením Mandát reprezentativní
Parlament Neslu itelnost inkompatibilita (prezident, soudce); len vlády, který je zárove poslancem/senátorem nem že být p edsedou, místop edsedou PS a S, lenem výbor , komisí Usnášení schopnost komor – p ítomnost alespo 1/3 svých len P ijetí usnesení nadpolovi ní v tšina p ítomných D ležité usnesení (vále ný stav aj.) nadpolovi ní v tšina(kvórum - prom nlivé) všech /101/ Ústavní zákony, mezinárodní smlouvy – 3/5 (kvalifikovaná v tšina) všech poslanc /120/a p ítomných senátor
Senát 81 senátor Voleni na 6 let, každé dva roky 1/3 Volby ve lh t po ínající t icátým dnem p ed ukon ením volebního období a kon ící jeho uplynutím Nelze rozpustit – ústavní pojistka, prameny práva v ci, které nesnesou tzv. zákonná opat ení odklad a vyžadovaly by p ijetí zákona na návrh vlády (nutná následná ratihabice) Volby na základ v tšinového volebního systému „vít z bere vše“ – nadpolovi ní v tšina v I.kole nebo v tšina v kole druhém Pasivní volební právo (být volen) 40+ Aktivní volební právo (jít volit) 18+ Mandát vzniká zvolením
Zákonodárná iniciativa Právo podat návrh zákona Poslanec Skupina poslanc Senát (nikoliv jednotlivý senátor!) Vláda Zastupitelstvo vyššího územn samosprávného celku (jen kraje!!)
5
Moc výkonná - prezident
Prezidenti
SR,
SSR,
SFR a R
Hlava státu (spíše reprezentativní) Volen/na Parlamentem (PS i S!!) spole ná sch ze Volitelný lov k, který je volitelný do Senátu (40+) Max. dvakrát tatáž osoba Návrh nejmén 10 poslanc nebo 10 senátor Jmenuje soudce, rozpouští Poslaneckou sn movnu, jmenuje leny rady NB
Moc Výkonná - Vláda Vrcholný orgán výkonné moci (kolegiální – rozhoduje ve sboru) P edseda, místop edseda, minist i – po et ministerstev dán tzv.kompeten ním zákonem P edsedu jmenuje prezident (kohokoliv) existuje usance (zvyklost – že je to p edseda nejsiln jší strany ve volbách) Postup: Prezident jmenuje premiéra (1) žádost o d v ru PS (2) pokud ne znovu 1+2 pokud znovu ne jmenuje prezident premiéra na návrh p edsedy poslanecké sn movny
Moc soudní – Ústavní soud 15 soudc na 10let Jmenuje prezident se souhlasem Senátu Volitelnost 40+, VŠ právník, 10let praxe Negativní zákonodárce – je-li zákon v rozporu s Ústavou zruší ást zákona Žaloba se nazývá – ústavní stížnost Sídlo Brno, Joštova 8 P edseda JUDr. Pavel Rychetský
6
Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon . 37 13.11.1918 – Prozatímní ústava Symbolické postavení prezidenta Vláda volena Parlamentem (pozd ji novela 1919 prezident jmenuje vládu) Velmi stru ná
Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon . 150/1948 Sb. Ústava eskoslovenské republiky (Ústava 9.kv tna) P ijata po událostech v únoru ´48 Lidov demokratické z ízení Nová hospodá ská soustava – znárodn ní Zachovávala instituci nám stka prezidenta a další instituty p edešlé demokratické ústavy ovšem realizace byla skute n jen formální Vytvo eny Slovenské orgány – Slovenská národní rada a Sbor povereníkov
Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon . 121/1920 Sb. Ústava listina eskoslovenské republiky P ijata Revolu ním národním shromážd ním (vzniklo kooptací poslanc do Národního výboru dle výsledk voleb do íšské rady 1911) Inspirováno Ústavou USA a Ústavou Fr. (nap . sedmileté funk ní období prezidenta a dvoukomorový Parlament); p ejala katalog ob anských práv z Prosincové ústavy Rakouska (1867) Parlament = Národní shromážd ní – dv komory – Poslanecká sn movna (300) a Senát (150) Výrazná ochrana práv menšin
Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon . 100/1960 Sb. Zm na názvu státu na SSR Inspirována ústavou SSSR – Stalinova ústava 1936 Vedoucí úloha KS ( l.4) Vzd lávací a kulturní politika byla vedena ideou Marxismu a Leninismu Zrušen Sbor povereníkov
7
Ústava 100/1960 Sb.
Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon . 143/1968 o sl. federaci Dlouhodobá asymetrie; volání po federativním uspo ádání Vznik t í státoprávních celk – SSR, SR a SSR Vznik dvoukomorového „federálního“ parlamentu – Federální shromážd ní – Sn movna lidu (200) a Sn movna národ (150; 75 SR a 75 SSR) komory byly rovnocenné – ned lilo se na horní a dolní komoru Národní parlamenty – jednokomorové NR (200) a SNR (150) – ty poslaly 75 len do Sn movny národ Vytvo ení vlád – federální, eské a slovenské
Federální shromážd ní
Soustava obecných soud
8
Soustava správního soudnictví
Nejvyšší kontrolní ú ad P edcházel mu Nejvyšší ú etní dv r (1866); Nejvyšší ú etní kontrolní ú ad (1919); Ministerstvo státní kontroly (MSK) (1951); Nejvyšší kontrolní ú ad SR(NKÚ sR) (1969) v ele s Generálním kontrolorem) MSK a NKÚ SR fungovali paraleln (kontrolní dvojvládí) Nezávislý orgán (nezávislý na moci výkonné i soudní!) Nejde o tzv. Úst ední orgán státní správy Kontrola hospoda ení se státním majetkem Kontrola pln ní státního rozpo tu V ele prezident Ing. František Dohnal Jmenován prezidentem republiky na návrh Poslanecké sn movny (bez jakékoliv kontrasignace) Funk ní období 9 let
Podmínky na jmenování soudcem v R
Právní bezúhonost Zp sobilost k právním úkon m V k minimáln 30 let VŠ vzd lání právnického sm ru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce Jmenuje prezident
Kontrola a) hospoda ení se státním majetkem a finan ními prost edky vybíranými na základ zákona ve prosp ch právnických osob s výjimkou prost edk vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné p sobnosti, b) státního záv re ného ú tu eské republiky, c) pln ní státního rozpo tu eské republiky, d) hospoda ení s prost edky, poskytnutými eské republice ze zahrani í, a s prost edky, za n ž p evzal stát záruky, e) vydávání a umo ování státních cenných papír , f) zadávání státních zakázek.
9
eská národní banka Úst ední (centrální) banka státu P edch dcem Národní banka eskoslovenská (1926) první guvernér Vilém Pospíšil Pé e o cenovou stabilitu Nezávislá na státu!! Emituje bankovky a mince V ele guvernér a bankovní rada Doc. Ing. Zden k T ma, CSc. Postavení – úst ední banka státu, správní ú ad a podnikatel v oblasti bankovnictví
Územní samospráva Obce – základní územní samosprávné celky Kraje – vyšší územn samosprávné celky (VÚSC) Vytvo it VÚSC jen ústavním zákonem ÚSC – ve ejnoprávní korporace V ele zastupitelstvo voleno na 4 roky Mohou vydávat pramen práva obecn závazné vyhlášky
Bankovní rada guvernér NB: Zden k T ma viceguvernér NB: Mojmír Hampl viceguvernér NB: Miroslav Singer vrchní editel NB: Robert Holman vrchní editel NB: Pavel ežábek vrchní editel NB: Vladimír Tomšík vrchní editelka NB: Eva Zamrazilová
Ombudsman P vodn Švédsko 18.stol (1713 – Král Karel XII. od 1809 zakotveno ve švédské ústav ) Ombud – zástupce V devadesátých letech p edcházel nap . Generální inspektor ozbrojených sil (ten nebyl zvolen) Ve ejný ochránce práv Zákon . 349/1999 Sb. o ve ejném ochránci práv Volen PS – návrhy 2 prezident, 2 Senát (shodné návrhy jsou p ípustné) 6 let, 40+ (volitelný do Senátu) Sídlo Brno JUDr. Otakar Motejl (již druhé volební období) Zástupkyn RNDr. Jitka Seitlová Klí ová role p i ochran práv ob an p ed nesprávným postupem ú ad /nikoliv soud / (liknavost jednání, pr tahy, špatn posouzení, nespravedlnost)
10
