PRÁVO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Po mnoha letech snah o zavedení jednotného evropského rámce pro obchodní společnosti přijala Rada v roce 2001 dva právní nástroje, které umožnily vytvoření tzv. evropské společnosti. Byla přijata pravidla týkající se evropské družstevní společnosti. Dále došlo k vytvoření evropského hospodářského zájmového sdružení.
PRÁVNÍ ZÁKLAD Čl. 50 odst. 1 a čl. 50 odst. 2 písm. g) SFEU stanoví, že Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem směrnice k zavedení svobody usazování a v míře nezbytné k dosažení jejich rovnocennosti koordinují záruky, které jsou pro ochranu zájmů společníků i třetích osob vyžadovány v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce SFEU. Články 114, 115 a 352 SFEU evropským orgánům rovněž umožňují činit zásahy v oblasti práva obchodních společností.
CÍLE Prvořadým cílem harmonizace práva obchodních společností je podporovat naplňování svobody usazování a za tím účelem odstraňovat překážky, jimiž mohou odlišné vnitrostátní právní řády omezovat přeshraniční činnost společností. Rovněž jde o to zaručit právní jistotu. Proto existuje požadavek, aby všechny společnosti v jurisdikci členských států splňovaly minimální soubor společných povinností v rámci systému řádné hospodářské soutěže. Další sledovaný cíl spočívá v odstranění právních překážek, které brání rozvoji společností na evropské úrovni. Jednotný trh předpokládá vytvoření společností působících po celé Evropě, které musí být schopny fungovat v celé Unii na základě jednotného právního rámce. Pro uskutečnění tohoto záměru je třeba odstranit důsledky existence většího počtu vnitrostátních právních řádů.
DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A. Minimální soubor společných povinností 1. Zakládání společností První směrnice Rady (č. 68/151/EHS ze dne 9. března 1968) stanoví základní požadavky na zveřejňování určitých údajů při zakládání kapitálových společností a společností s ručením omezením, aby měly třetí strany přístup k podrobným informacím o nové společnosti. Stanoví rovněž preventivní kontrolu, která je prováděna při zakládání společnosti. V určitých případech je možné prohlásit společnosti, které nebyly založeny podle náležitých postupů, za neexistující. Tato směrnice byla změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/58/CE ze dne 15. července 2003, která umožňuje veřejnosti snazší a rychlejší přístup k informacím o společnostech a zároveň zjednodušuje povinnosti společností zveřejňovat určité údaje. Mimo jiné umožňuje, aby byly požadované dokumenty a údaje předkládány v tištěné i elektronické formě.
Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 se týká pouze akciových společností. Tato směrnice stanoví, že pro založení takových společností je nezbytný minimální základní kapitál, který slouží jako záruka pro věřitele a jako protihodnota omezené odpovědnosti vlastníků. Jsou rovněž stanoveny minimální požadavky týkající se obsahu ustavujících dokumentů akciových společností. S cílem zjednodušit zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu byla směrnice 77/91/EHS změněna směrnicí 2006/68/ES. Tato směrnice členským státům umožňuje, aby za jistých okolností zprostily společnosti zvláštních povinností v oblasti sdělování informací a aby usnadnily změny uspořádání vlastnické struktury. 2. Fungování společností Platnost závazků společnosti vůči třetím stranám jednajícím v dobré víře je zajištěna první směrnicí. Jinak jsou předpisy upravující tuto otázku, s výjimkou směrnice Evropského parlamentu a Rady (2009/102 ze dne 16. září 2009) o společnostech s ručením omezením s jediným vlastníkem, pouze ve stadiu návrhů. Pokud jde o systém zdanění společností, směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 (změněná směrnicí 2003/123/ES) o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států zavádí daňová pravidla neutrální z hlediska hospodářské soutěže, která se vztahují na skupiny mateřských a dceřiných společností různých členských států. Ruší dvojí zdanění dividend rozdělovaných dceřinou společností se sídlem v jednom členském státě její mateřské společnosti se sídlem v jiném členském státě. V oblasti daňového režimu byla rovněž přijata směrnice Rady (2008/7/ES ze dne 12. února 2008) o nepřímých daních z kapitálových vkladů. 3. Restrukturalizace společností Cílem je zajistit, aby měli společníci i třetí osoby během restrukturalizace stejné záruky. Tato snaha vyvrcholila přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (2011/35/EU, kterou byla zrušena třetí směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978) o fúzích akciových společností v rámci členského státu a šesté směrnice (82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982) o rozdělení akciových společností. Posledně jmenovaná směrnice byla změněna směrnicí 2007/63/ES, pokud jde o požadavek na zprávu nezávislého znalce v případě fúze nebo rozdělení akciových společností, a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES, a to za účelem zjednodušení požadavků na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení společností. Poté, co Parlament v červenci 2001 zamítl pozměněný návrh třinácté směrnice o nabídkách na převzetí společností, byl v říjnu 2002 předložen nový návrh, který vedl k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí. Jedním z cílů této směrnice je stanovit minimální pravidla pro provádění nabídek převzetí u cenných papírů společností, které se řídí právem členského státu, pokud jsou všechny nebo některé tyto cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu. 4. Záruky finanční situace společností Za účelem zajištění rovnocennosti účetních dokumentů ve všech členských státech je čtvrtou, sedmou a osmou směrnicí (78/660/EHS ze dne 25. července 1978, 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 a 84/253/EHS ze dne 10. dubna 1984) stanoveno, že účetnictví společností (roční účetní uzávěrky, konsolidované účetní závěrky a schválení osobami, které jsou odpovědné za provádění statutárního auditu) musí podávat věrný a pravdivý obraz o stavu aktiv, pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě společnosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů harmonizuje povinnosti společností s veřejně obchodovanými cennými papíry předkládat finanční údaje v zájmu ochrany investorů. Směrnice 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek mění směrnice 78/660/EHS a 83/349/EHS a ruší směrnici 84/253/EHS. Jejím cílem je posílit spolehlivost finančních výkazů společností zavedením minimálních požadavků použitelných na povinný audit ročních a konsolidovaných uzávěrek. Tato směrnice také upřesňuje úkoly statutárních auditorů a stanoví jim povinnost prokázání nezávislosti a dodržování etiky; zavádí požadavky týkající se externího zajištění kvality. Pro zjednodušení hospodářského prostředí, a zejména pak povinností mikrosubjektů předkládat finanční informace s cílem zlepšit jejich konkurenceschopnost a uvolnit jejich růstový potenciál, předložila Komise návrh směrnice, kterou se mění směrnice 78/660/EHS. Tuto posledně jmenovanou směrnici přejala směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/49 ze dne 18. června 2009, kterou se mění také směrnice 83/349/EHS.
PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTÍ ČINNÝCH NA EVROPSKÉ ÚROVNI
A. Odstranění překážek rozvoje společností na evropské úrovni S cílem zabránit tomu, aby se přeshraniční transakce společností potýkaly s rozdíly, které panují mezi vnitrostátními právními předpisy v oblasti práva společností, byly přijaty legislativní nástroje pro zjednodušení přeshraničních fúzí a přeshraničního výkonu některých práv akcionářů kótovaných společností. Možnost přeshraničního přemístění sídla společnosti zůstává nevyřešenou otázkou a Komise k této věci doposud nepředložila žádný legislativní návrh. 1. Přeshraniční fúze Cílem směrnice 2005/56/ES je usnadnit přeshraniční fúze mezi kapitálovými společnostmi. Zavádí jednoduchý rámec, do značné míry inspirovaný pravidly používanými na vnitrostátní fúze, který umožní zamezit zániku přidružených společností. Tato směrnice se vztahuje na fúze kapitálových společností založených podle práva některého členského státu, jež mají své sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní provozovnu v Unii, a to tehdy, pokud alespoň dvě z nich spadají pod právní úpravu různých členských států. Vztahuje se na všechny kapitálové společnosti s výjimkou subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP). Stanoví také zvláštní ustanovení pro družstevní společnosti. Ve směrnici je upřesněn minimální obsah běžného návrhu přeshraniční fúze. Za účelem ochrany zájmů společníků i třetích osob je stanoveno, že každá ze slučujících se společností musí zveřejnit jak návrh přeshraniční fúze, tak i provedení této fúze, a to prostřednictvím zápisu do příslušného veřejného rejstříku. 2. Přeshraniční výkon některých práv akcionářů Směrnice 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi zrušila hlavní překážky přeshraničního hlasování ve společnostech s kótovanými akciemi, které mají sídlo v některém členském státě, a to tak, že zavedla zvláštní požadavky týkající se určitého počtu práv akcionářů v rámci valné hromady. B. Statuty společností na evropské úrovni 1. Cíl
Umožnit společnostem, které zamýšlejí vykonávat činnost nebo se usadit mimo členský stát, ve kterém mají své sídlo, aby mohly spadat pod jedinou právní úpravu místo několika vnitrostátních právních úprav, jak tomu bylo do této doby. 2. Dlouhé období stagnace Snahy o zavedení těchto evropských právních předpisů nejsou nové. Komise předložila svůj první návrh nařízení o statutu evropské společnosti již v roce 1970, přijetí tohoto návrhu (jenž byl několikrát pozměněn) však bylo neustále brzděno z důvodu jeho ustanovení o zapojení pracovníků. Některé členské státy takové zapojení zcela odmítaly, zatímco pro další členské státy představovalo zapojení pracovníků předpoklad pro přijetí samotné myšlenky evropské společnosti. 3. Ukončení patové situace Na základě sdělení z listopadu 1995 (COM(1995)0547), skupina odborníků pod vedením Étienna Davignona navrhla systém, jenž poskytuje členským státům značnou volnost, pokud jde o volbu formy zapojení pracovníků. Na základě zprávy této skupiny (květen 1997) Rada začala znovu jednat. Nakonec byla počátkem prosince 2000 na zasedání Evropské rady v Nice přijata dohoda o zapojení zaměstnanců, díky níž byla po 30 letech jednání patová situace vyřešena. V říjnu 2001 přijala Rada oba právní nástroje nezbytné pro založení evropské společnosti, jimiž jsou nařízení (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti a směrnice 2001/86/ES, kterou se tento statut doplňuje s ohledem na zapojení zaměstnanců v evropských společnostech. 4. Evropská společnost Podle nařízení (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti, jež vstoupilo v platnost dne 8. října 2001, může být na území Unie založena společnost ve formě akciové společnosti, která se označuje latinským názvem „Societas Europaea“ (SE). SE může fungovat na úrovni Unie, přičemž se na ni budou vztahovat právní předpisy Unie, které jsou přímo použitelné ve všech členských státech. Podniky z přinejmenším dvou členských států, které chtějí společně založit SE, si mohou pro tento účel zvolit z několika možností: fúze, založení holdingové společnosti, vytvoření pobočky nebo změna typu společnosti na SE. Statut o evropské společnosti umožňuje akciovým společnostem s oficiálním sídlem a ústředím v Unii, aby se transformovaly na SE, aniž by musely vstoupit do likvidace. Každá SE zapsaná do obchodního rejstříku členského státu, ve kterém má své oficiální sídlo, bude uveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. Musí mít formu akciové společnosti. Za účelem zajištění přiměřené velikosti takových podniků je stanoven minimální kapitál na 120 000 EUR. Cílem směrnice 2001/86/ES o zapojení zaměstnanců v evropské společnosti, která vstoupila v platnost dne 8. října 2004, je zajistit, aby v důsledku založení SE nedošlo k zániku či omezení zapojení zaměstnanců, které je běžnou praxí ve společnostech zakládajících SE. Vzhledem ke značné rozmanitosti pravidel a postupů členských států, pokud jde o způsob, jakým jsou zástupci zaměstnanců zapojováni do rozhodovacího postupu společností, neexistují žádné plány na jednotný evropský model. Nicméně jsou zajištěny postupy týkající se informování zaměstnanců a jednání s nimi na nadnárodní úrovni. Zachování práv existujících v rámci jedné či více společností, které zakládají SE, je zajištěno jejich převodem na SE, pokud zúčastněné strany, jednající v rámci „zvláštního vyjednávajícího orgánu“, který sdružuje zástupce zaměstnanců všech dotčených společností, nerozhodnou jinak. 5. Evropská družstevní společnost
Návrh statutu evropského sdružení, družstevní společnosti a vzájemné společnosti (návrhy nařízení a směrnic z června 1993) se setkal se stejnými potížemi jako statut evropské společnosti, a to ze stejných důvodů. Zatímco legislativní postup týkající se statutu evropského sdružení a družstevní společnosti stále ještě nebyl dokončen, nařízení (ES) č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE) vytváří pro SCE skutečný právní status. Umožňuje zakládání družstev osobami, které jsou usazeny v různých členských státech nebo právními subjekty založenými podle právních úprav různých členských států. Tyto nové SCE, které disponují právní subjektivitou, jednotným souborem pravidel a jasně definovanou strukturou, mohou s minimálním kapitálem ve výši 30 000 EUR fungovat na jednotném trhu. Mohou rozšířit a reorganizovat své přeshraniční operace, aniž by musely vytvářet síť poboček, což by bylo finančně i časově náročné. Družstva se sídlem v několika různých zemích se nyní navíc mohou sloučit a vytvořit SCE. Vnitrostátní družstvo vyvíjející činnost v jiném členském státě, než ve kterém má sídlo, může být přeměněno na evropské družstvo, aniž by předtím muselo vstoupit do likvidace. Směrnice 2003/72/ES ze dne 22. července 2003 doplňuje tento statut zapojením zaměstnanců v SCE, za účelem zajištění toho, aby nedocházelo k zániku či omezení praxe spočívající v zapojení zaměstnanců, která je uplatňována ve společnostech zakládajících SCE. 6. Evropské hospodářské zájmové sdružení Rada rovněž přijala nařízení EHS (2137/85 ze dne 25. července 1985) o vytvoření Evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS). Toto nařízení umožňuje společnostem v jednom členském státě spolupracovat se společnostmi nebo právnickými osobami v jiných členských státech, přičemž zisk se dělí mezi jednotlivé členy. Taková sdružení mají právní způsobilost. Nicméně článek 3 nařízení stanoví, že cílem sdružení je usnadňovat nebo rozvíjet hospodářskou činnost jeho členů a zlepšovat nebo zvyšovat hospodářské výsledky této činnosti; cílem EHZS není dosahování zisku pro vlastní potřebu. Jeho činnost musí mít ve vztahu k hospodářské činnosti jeho členů pouze doplňující povahu. EHZS nesmí veřejně nabízet své cenné papíry. 7. Návrh statutu evropské soukromé společnosti Návrh statutu evropské soukromé společnosti Komise předložila dne 25. června 2008 v rámci návrhu nařízení Rady (COM(2008) 0396). Záměrem návrhu nařízení je vytvořit novou evropskou právní formu (Societas Privata Europaea) zaměřenou na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků a zároveň usnadnit jejich zakládání a fungování na jednotném trhu. Parlament k tomuto návrhu přijal v rámci postupu konzultací několik pozměňovacích návrhů a v současné době se čeká, až o něm rozhodne Rada.
ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU Parlamentu se podařilo prosadit některé z jeho pozměňovacích návrhů do právních předpisů. Stal se především zastáncem zapojení pracovníků ve společnostech. Kromě toho parlament zdůraznil zejména potřebu pokročit ve vytváření forem evropských společností za účelem usnadnění přeshraničních činností podniků. V tomto ohledu Parlament požádal v únoru 2007 Komisi, aby předložila návrh o evropské soukromé společnosti s cílem uspokojit potřeby malých a středních podniků a aby připravila revizi předpisů týkajících se statutu evropské společnosti za účelem zjednodušení ustanovení týkajících se zakládání takových společností. V březnu 2010 přijal v tomto ohledu legislativní usnesení. Po stažení dvou návrhů nařízení o evropském sdružení a evropské vzájemné společnosti Parlament vyzval Komisi, aby toto návrhy obnovila. Několikrát také žádal o vypracování návrhu o přeshraničním přemístění sídla společnosti.
V nedávné době Parlament v reakci na sdělení Komise o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu uvítal cíl snížit administrativní zátěž kladenou na evropské podniky a vyjádřil se k různým možnostem, které Komise pro dosažení tohoto cíle navrhla. Vesna Naglič 12/2011
