PRÁVO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Ačkoli kodifikované evropské právo obchodních společností jako takové neexistuje, na společnosti v celé EU se vztahují minimální normy prosazované právními předpisy EU. Dva významné právní nástroje, které Rada přijala v roce 2001, umožnily vytvoření skutečné „evropské společnosti“. Od jejího zavedení bylo nahlášeno přinejmenším 1 800 registrací. Členské státy však nadále uplatňují vlastní právo obchodních společností, které čas od času upravují, aby bylo v souladu se směrnicemi a nařízeními EU. Moderní a účinné právo obchodních společností a rámec správy a řízení společností pro evropské podniky, investory a zaměstnance zlepšuje podnikatelské prostředí v EU.
PRÁVNÍ ZÁKLAD Články 49, čl. 50 odst. 1 a odst. 2 písm. g) SFEU; čl. 54 druhý pododstavec SFEU; články 114, 115 a 352 SFEU.
CÍLE Prvořadými cíli harmonizace práva obchodních společností jsou dosažení svobody usazování (hlava IV, kapitola 2 SFEU) a uplatňování základního práva stanoveného v článku 16 Listiny základních práv Evropské unie, svobody podnikání, v mezích stanovených článkem 17 Listiny (právo na vlastnictví). (1.1.6) Článkem 49 druhým pododstavcem SFEU je zaručeno právo na přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, jakož i zřizování a řízení podniků, zejména společností či firem. Cílem předpisů EU v této oblasti je umožnit zakládání podniků kdekoli v EU (svoboda pohybu), poskytovat ochranu akcionářům a ostatním subjektům, kteří mají na společnostech zvláštní zájem, rozvíjet efektivnost a konkurenceschopnost podniků a pobízet podniky sídlící v různých zemích EU k přeshraniční spolupráci. Jelikož jednotný trh předpokládá vznik společností působících v celé Evropě, tyto společnosti musí být schopny fungovat v celé EU na základě jednotného právního rámce, což znamená odstranění důsledků existence většího počtu vnitrostátních právních řádů. Harmonizace evropského práva obchodních společností se týká ochrany zájmů akcionářů, kapitálu akciových společností, nabídek převzetí, zpřístupnění informací o pobočkách, fúzí a rozdělení společností, minimálních pravidel pro společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem, účetního výkaznictví a účetnictví a jejím cílem je usnadnit a urychlit přístup veřejnosti k informacím o společnostech a zároveň zjednodušovat povinnosti společností zveřejňovat určité údaje. Harmonizace evropského práva obchodních společností se rovněž týká různých evropských právních forem, jako jsou evropská společnost (SE), evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) a evropská družstevní společnost (SCE). Fakta a čísla o Evropské unii - 2015
1
DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A.
Minimální soubor společných povinností
Od finanční krize v roce 2008 vyšly najevo určité nedostatky ve správě a řízení evropských společností kotovaných na burze. Tyto nedostatky se týkají různých subjektů správy a řízení společností: ředitelů, akcionářů (institucionálních investorů a správců aktiv) a zmocněných poradců. Na úrovni EU bylo harmonizováno, a to zejména směrnicí 2007/36/ES o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kotovanými akciemi, jen několik málo klíčových aspektů správy a řízení společností. 1.
Zakládání společností
První směrnice Rady (68/151/EHS ze dne 9. března 1968 ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/58/ES ze dne 15. července 2003) umožňuje veřejnosti snazší a rychlejší přístup k informacím o společnostech a zároveň zjednodušuje povinnosti společností zveřejňovat určité údaje. Druhá směrnice Rady (77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976) se týká pouze akciových společností. Tato směrnice stanoví, že pro založení takových společností je nezbytný minimální základní kapitál, který slouží jako záruka pro věřitele a protihodnota omezené odpovědnosti akcionářů. Jsou rovněž stanoveny minimální požadavky týkající se obsahu ustavujících dokumentů akciových společností. Směrnice 77/91/EHS byla pozměněna směrnicí 2006/68/ES; cílem novely bylo zjednodušit zakládání akciových společností a usnadnit jim udržet si svůj základní kapitál a měnit jej. 2.
Fungování společností
První směrnice upravuje otázku platnosti závazků společnosti vůči třetím osobám jednajícím v dobré víře, což je aspekt, který byl – s výjimkou směrnice Rady (2009/102/ES ze dne 16. září 2009) o společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem – dosud rozpracován pouze v návrzích. Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 (ve znění směrnice 2003/123/ ES) o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států zavádí z hlediska hospodářské soutěže neutrální daňová pravidla, která se vztahují na skupiny mateřských a dceřiných společností různých členských států. Ruší dvojí zdanění dividend rozdělovaných dceřinou společností se sídlem v jednom členském státě její mateřské společnosti se sídlem v jiném členském státě. V oblasti daňového režimu byla v nedávné době rovněž přijata směrnice Rady (2008/7/ES ze dne 12. února 2008) o nepřímých daních z kapitálových vkladů. 3.
Restrukturalizace společností
Přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. dubna 2011 o fúzích akciových společností (kterou byla zrušena třetí směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978) a šesté směrnice Rady (82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982) o rozdělení akciových společností bylo vynaloženo úsilí, aby akcionářům a třetím stranám byly při restrukturalizaci poskytnuty stejné záruky. Posledně jmenovaná směrnice byla změněna směrnicí 2007/63/ ES, pokud jde o požadavek na zprávu nezávislého znalce v případě fúze nebo rozdělení akciových společností, a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES (částečně zrušenou směrnicí 2012/30/EU), a to za účelem zjednodušení požadavků na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení společností. Ostatně jedním z cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí je stanovit minimální pravidla pro provádění nabídek převzetí u cenných papírů společností, které se řídí právem členského státu, pokud jsou všechny tyto cenné papíry nebo některé z nich přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Tzv. směrnice o transparentnosti (2004/109/ ES) stanovila několik prahových hodnot pro oznamování, které se týkají osob nabývajících Fakta a čísla o Evropské unii - 2015
2
určitého podílu v kotované společnosti. Původně stanovená pravidla pro oznamování nicméně obsahovala i určitou odchylku: ustanovení této směrnice, která se týkala sdělování informací, se nevztahovala na držbu některých druhů finančních nástrojů, jejichž prostřednictvím bylo možné získat hospodářský podíl v kotovaných společnostech bez nabytí akcií. Tato mezera existující v požadavcích kladených na oznamování byla odstraněna revidovanou směrnicí o transparentnosti, která ukládá povinnost oznámit významnou držbu veškerých finančních nástrojů, které by mohly být využity k nabytí hospodářského podílu v kotovaných společnostech, za předpokladu, že má toto držení stejný účinek jako držení akcií. 4.
Záruky finanční situace společností
Za účelem zajištění rovnocennosti účetních dokumentů ve všech členských státech bylo čtvrtou, sedmou a osmou směrnicí (78/660/EHS ze dne 25. července 1978, 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 a 84/253/EHS ze dne 10. dubna 1984) stanoveno, že účetnictví společností (roční účetní uzávěrky, konsolidované účetní závěrky a schválení osobami, které jsou odpovědné za provádění statutárního auditu) musí podávat věrný a pravdivý obraz o stavu aktiv, pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě společnosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů harmonizuje povinnosti společností s veřejně obchodovanými cennými papíry předkládat finanční údaje v zájmu ochrany investorů. Směrnice 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek mění směrnice 78/660/EHS a 83/349/EHS a ruší směrnici 84/253/EHS. Jejím cílem je posílit spolehlivost finančních výkazů společností zavedením minimálních požadavků použitelných na povinný audit ročních a konsolidovaných uzávěrek. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/49/ES ze dne 18. června 2009 (kterou se mění i směrnice 83/349/EHS) zjednodušuje podnikatelské prostředí pro mikropodniky a zejména požadavky na účetní výkaznictví s cílem posílit konkurenceschopnost mikropodniků a uvolnit jejich růstový potenciál.
PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTÍ PŮSOBÍCÍCH NA EVROPSKÉ ÚROVNI A.
Odstranění překážek rozvoje společností na evropské úrovni
S cílem zabránit tomu, aby přeshraniční transakce společností byly narušeny rozdíly, které panují mezi vnitrostátními právními předpisy v oblasti práva společností, byly přijaty legislativní nástroje pro zjednodušení přeshraničních fúzí a přeshraničního výkonu některých práv akcionářů kotovaných společností. Možnost přeshraničního přemístění sídla společnosti zůstává nevyřešenou otázkou a Komise k této věci vedla od ledna do dubna 2013 veřejnou konzultaci. 1.
Přeshraniční fúze
Cílem směrnice 2005/56/ES o přeshraničních fúzích společností s ručením omezeným je usnadnit přeshraniční fúze mezi kapitálovými společnostmi. Směrnice zavádí jednoduchý rámec, který umožňuje vyhnout se likvidaci odkoupené společnosti, a vztahuje se na fúze kapitálových společností založených podle práva některého členského státu, jež mají sídlo, ústřední správu nebo hlavní provozovnu v Unii, a to tehdy, pokud alespoň dvě z nich spadají do působnosti právní úpravy různých členských států. Vztahuje se na všechny kapitálové společnosti s výjimkou subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP). Fakta a čísla o Evropské unii - 2015
3
2.
Přeshraniční výkon některých práv akcionářů
Směrnice 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi zrušila hlavní překážky přeshraničního hlasování ve společnostech s kótovanými akciemi, které mají sídlo v některém členském státě, a to tak, že zavedla zvláštní požadavky týkající se určitého počtu práv akcionářů v rámci valné hromady. B.
Statuty společností na evropské úrovni
1.
Cíl
Umožnit společnostem, které chtějí působit přeshraničně nebo se usadit mimo členský stát, v němž mají své sídlo, aby mohly spadat do působnosti jediné právní úpravy namísto několika vnitrostátních právních úprav, jak tomu bylo doposud. 2.
Evropská společnost (SE)
Po dlouhém období stagnace v této oblasti (jednání trvala 30 let) přijala Rada dva právní nástroje potřebné k založení evropské společnosti, konkrétně nařízení (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti a směrnici 2001/86/ES, kterou se tento statut doplňuje s ohledem na zapojení zaměstnanců v evropských společnostech. Podle nařízení (ES) č. 2157/2001 může být na území Unie založena společnost ve formě akciové společnosti, která se označuje latinským názvem „Societas Europaea“ (SE). SE může fungovat na úrovni Unie, přičemž se na ni vztahují právní předpisy Unie, které jsou přímo použitelné ve všech členských státech. Podniky z přinejmenším dvou členských států, které si přejí společně založit SE, si mohou pro tento účel zvolit z několika možností: fúze, založení holdingové společnosti, vytvoření dceřiné společnosti nebo transformace na SE. SE musí mít formu akciové společnosti. Za účelem zajištění přiměřené velikosti takových společností je stanoven minimální kapitál 120 000 EUR. Cílem směrnice 2001/86/ES je zajistit, aby v důsledku založení SE nedošlo k zániku či omezení zapojení zaměstnanců, které je běžnou praxí ve společnostech zakládajících SE. Zachování práv existujících v rámci jedné či více společností, které zakládají SE, je zajištěno jejich převodem na SE již od jejího vytvoření, pokud zúčastněné strany jednající v rámci „zvláštního vyjednávajícího orgánu“, který sdružuje zástupce zaměstnanců všech dotčených společností, nerozhodnou jinak. 3.
Evropská družstevní společnost (SCE)
Skutečný jednotný právní statut SCE je upraven nařízením (ES) č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE). Nařízení umožňuje zakládání družstev osobami, které jsou usazeny v různých členských státech, nebo právními subjekty založenými podle právních úprav různých členských států. Tyto nové SCE, které disponují právní subjektivitou, jednotným souborem pravidel a jasně definovanou strukturou, mohou s minimálním kapitálem ve výši 30 000 EUR fungovat na jednotném trhu. Mohou rozšířit a reorganizovat své přeshraniční operace, aniž by musely vytvářet síť dceřiných společností, což by bylo finančně i časově náročné. Družstva se sídlem v několika různých členských státech se nyní navíc mohou sloučit a vytvořit SCE. Vnitrostátní družstvo vyvíjející činnost v jiném členském státě, než ve kterém má sídlo, může být přeměněno na evropské družstvo, aniž by předtím muselo vstoupit do likvidace. Směrnice 2003/72/ES ze dne 22. července 2003 doplňuje tento statut, pokud jde o zapojení zaměstnanců v SCE, s cílem zajistit, aby nedocházelo k zániku či omezení praxe spočívající v zapojení zaměstnanců, která je uplatňována ve společnostech zakládajících SCE. Fakta a čísla o Evropské unii - 2015
4
4.
Evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS)
EHZS, které má právní způsobilost, se řídí nařízením (EHS) č. 2137/85 a umožňuje společnosti v jednom členském státě spolupracovat v zájmu společného cíle (například s cílem usnadnit nebo rozvíjet hospodářskou činnost svých členů, avšak nerealizovat zisky pro sebe) se společnostmi nebo fyzickými osobami v jiných členských státech, přičemž zisk se dělí mezi jednotlivé členy. Jeho činnost musí mít ve vztahu k hospodářské činnosti jeho členů pouze doplňující povahu. EHZS nesmí veřejně nabízet své cenné papíry. 5.
Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem (SUP)
Dne 10. dubna 2014 předložila Komise návrh (COM(2014)0212) směrnice Evropského parlamentu a Rady o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem (Societas Unius Personae). Cílem tohoto návrhu je zjednodušit zakládání takovýchto společností s jediným společníkem v EU napříč hranicemi členských států.
NÁVRHY Dne 8. února 2012 předložila Komise návrh nařízení Rady o statutu evropské nadace „Fundatio Europaea“ (FE). V akčním plánu týkajícím se evropského práva obchodních společností a správy a řízení společností z prosince 2012 představuje Komise několik iniciativ, které by mohly pomoci vytvořit moderní právní rámec pro podniky, který by akcionářům umožnil hrát aktivnější úlohu, což by vedlo k udržitelnějším společnostem. V reakci na sdělení Komise o obnovené strategii EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014 přijal Evropský parlament v únoru 2013 na toto téma usnesení. Dne 10. dubna 2014 představila Komise návrh na přepracování směrnice o právech akcionářů s cílem řešit nedostatky ve správě a řízení společností související s chováním společností a jejich orgánů, akcionářů, prostředníků a zmocněných poradců.
ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU Parlamentu se do právních předpisů podařilo prosadit některé ze svých pozměňovacích návrhů. Stal se především zastáncem zapojení pracovníků ve společnostech. Kromě toho Parlament zdůraznil zejména potřebu pokročit ve vytváření forem evropských společností za účelem usnadnění přeshraničních činností podniků. V této souvislosti požádal Parlament v únoru 2007 Komisi, aby předložila návrh o evropské soukromé společnosti s cílem uspokojit potřeby malých a středních podniků a aby připravila revizi statutu evropské společnosti za účelem zjednodušení ustanovení týkajících se zakládání takových společností. Po stažení dvou návrhů nařízení o evropském sdružení a evropské vzájemné společnosti vyzval Parlament Komisi, aby tyto návrhy znovu předložila. Kromě toho rovněž vyzval k zavedení příslušného právního rámce pro nadace a sdružení. Ve svém usnesení ze dne 14. června 2012 o budoucnosti evropského práva obchodních společností vyjadřuje názor, že formy společností EU, jež doplňují stávající formy uznávané v rámci vnitrostátních právních předpisů, mají značný potenciál a měly by být dále rozvíjeny a podporovány. Parlament naléhavě vyzývá Komisi, aby v zájmu specifických potřeb malých a středních podniků vyvíjela další úsilí s cílem přijmout statut soukromé společnosti (SPE). Ve svém usnesení z vlastního podnětu ze dne 14. března 2013 o statutu evropské vzájemné společnosti předložil Parlament Komisi doporučení ke statutu evropské vzájemné společnosti. Parlament také několikrát žádal o vypracování návrhu o přeshraničním přemístění sídla Fakta a čísla o Evropské unii - 2015
5
společnosti a v nedávné době uvítal úsilí o snížení administrativní zátěže kladené na evropské společnosti. Udo Bux 06/2015
Fakta a čísla o Evropské unii - 2015
6
