Právní postavení České národní banky

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Obo r: Veřejn á správ a Kated ra Sp rávní věd y a správního p ráva

Diplomová práce

Právní postavení České národní banky Lenka Tóthová

2013/2014

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Právní postavení České národní banky zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

...................................... Lenka Tóthová

„Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Petru Kolmanovi, Ph.D. za cenné připomínky, metodickou pomoc a odborné rady, které mi poskytl při vypracovávání mé diplomové práce.“

Abstrakt Diplomová práce se zabývá právním postavením České národní banky. Cílem práce bylo zhodnocení právního postavení České národní banky a komparace se zahraničními právními úpravami. Prozkoumána byla také problematika dopadu právní úpravy na společnost, nezávislost České národní banky a případné znění zákona o České národní bance po zavedení eura. Výzkum právního postavení České národní banky ukázal, že český zákon se od ostatních srovnávaných zákonů o centrálních bankách v zásadních oblastech výrazně neodlišuje a současná právní úprava postavení České národní banky je tak dostačující. Klíčová slova: Česká národní banka, právní postavení, zákon

Abstract The thesis deals with the legal status of the Czech National Bank. The bottom line of the thesis was an analysis of the legal status of the Czech National Bank and its comparison with foreign central banks. Impact of the legal status of the National Bank on society, independence of the Czech National Bank, and potential version of the law after accepting Euro were discussed as well. The research of legislation has shown that there is not such a significant difference between the Czech legal status of the National Bank and other legal statuses of compared central banks and so the current legislation in the Czech Republic is sufficient. Keywords: Czech National Bank, legal status, legislation

Zkratky ČNB- Česká národní banka ECB- Evropská centrální banka ESCB- Evropský systém centrálních bank FED- centrální banka Spojených států amerických Smlouva- Smlouva o založení Evropského společenství Statut- Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky

OBSAH Úvod.................................................................................................................................... 8 Charakteristika České národní banky................................................................... 10

1 1.1

Vznik České národní banky .............................................................................. 10

1.2

Nezávislost ČNB ............................................................................................... 12

1.2.1 Nezávislost de facto .......................................................................................... 12 1.2.2 Nezávislost de iure ............................................................................................ 14 1.3

Vliv centrální banky na společnost ................................................................... 16

1.3.1 Měnová politika ................................................................................................ 16 1.3.2 Bankovní dohled ............................................................................................... 17 1.3.3 Reprezentace ČNB ............................................................................................ 18 Novely zákona o ČNB ......................................................................................... 19

2 2.1

Zákon č. 60/1993 Sb. ........................................................................................ 19

2.2

Zákon č. 15/1998 Sb. ........................................................................................ 20

2.3

Zákon č. 442/2000 Sb. ...................................................................................... 20

2.4

Zákon č. 127/2002 Sb. ...................................................................................... 24

2.5

Zákon č. 257/2004 Sb. a Zákon č. 62/2006 Sb. ................................................ 25

2.6

Zákon č. 57/2006 .............................................................................................. 25

2.7

Zákon č. 227/2013 Sb. ...................................................................................... 27 ČNB po zavedení eura ......................................................................................... 28

3 3.1

Maastrichtská konvergenční kritéria ................................................................. 30

3.2

Nový zákon o ČNB ........................................................................................... 31 Porovnání právního postavení ČNB se zahraničními centrálními bankami….. 35

4 4.1

Základní zakotvení centrální banky .................................................................. 35

4.1.1 Hlavní cíl ........................................................................................................... 37 4.2

Jmenování vrcholných orgánů .......................................................................... 38

4.2.1 Funkční období ................................................................................................. 40 4.3

Vztah ČNB a vlády ........................................................................................... 41

4.4

Informovanost ................................................................................................... 44

4.5

Hospodaření ČNB ............................................................................................. 46

6

4.5.1 Kontrola hospodaření ........................................................................................ 49 4.6

Správní delikty .................................................................................................. 50

Závěr ................................................................................................................................. 53 Zdroje ................................................................................................................................ 57 Literatura ........................................................................................................................... 57 Přílohy ............................................................................................................................... 63 Zadání ............................................................................................................................... 65

7

Úvod Právní postavení České národní banky je velmi aktuálním tématem. V České republice je téma aktuální zejména v souvislosti s Evropskou unií a přijetím eura a rovněž v souvislosti s hospodářskou krizí, v rámci které se velmi často diskutují pravomoci národní banky ke zmírnění krize. Cílem diplomové práce je zhodnocení právního postavení České národní banky a komparace postavení České národní banky se zahraničními právními úpravami. Téma diplomové práce mě oslovilo, protože České národní bance jsem se doposud věnovala hlavně z pohledu ekonomického a nikoliv právnického. Jak Česká národní banka dosahuje svého konečného cíle pomocí zprostředkujících cílů, měnová politika a mnoho dalšího je mi po studiu ekonomie a hospodářské politiky zřejmé. Jak ale vznikal zákon o České národní bance, z čeho vycházel a jak si stojí v porovnání se zahraničními právními úpravami? To jsou otázky, na které získám odpověď díky této diplomové práci. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V úvodní kapitole se věnuji samotnému vzniku České národní banky. Součástí kapitoly je zhodnocení nezávislosti České národní banky de facto a de iure z hlediska různých mezinárodních indexů. Dále se věnuji otázce, jak ovlivňuje Česká národní banka svými pravomocemi společnost. Hypotézou celé práce bylo, že zákon o České národní bance je vzhledem k jeho vzniku v roce 1993 do určité míry zastaralý. Pro ověření této hypotézy jsou klíčové tři kapitoly. První z nich se zabývá celkovým vývojem právní úpravy zákona o České národní bance. Zákon byl již mnohokrát novelizován. Ve své práci se ale věnuji pouze vybraným novelám, které přinesly z mého pohledu zásadnější změny, nikoliv všem dosud vydaným. Třetí kapitola je věnována situaci, která by nastala po zavedení eura v České republice. Zmíněna jsou Maastrichtská konvergenční kritéria, která

8

s touto problematikou úzce souvisejí. Následně se podrobněji zabývám návrhem nového zákona o České národní bance, který by bylo nutné přijmout po zavedení eura v České republice. Návrh nového zákona nebyl zatím přijat, ale z hlediska povinnosti České republiky přijmout euro vyplývající ze Smluv Evropského společenství je návrh zákona velmi zajímavý. Jak je upraveno právní postavení centrální banky v Německé spolkové republice, americkém FEDu a Evropské centrální banky? Ve čtvrté kapitole je uvedena vzájemná komparace právní úpravy u vybraných centrálních bank například v oblasti jmenování vrcholných orgánů, vztahu k dalším orgánům nebo kontroly hospodaření. V závěru práce jsou na základě provedeného výzkumu shrnuty návrhy de lege ferenda pro právní úpravu postavení České národní banky.

9

1 Charakteristika České národní banky V první kapitole se budu nejprve krátce věnovat historii vzniku České národní banky od roku 1989. V dalších částech této kapitoly se zaměřím na nezávislost České národní banky, která je z mého pohledu velmi důležitá pro dosažení hlavního cíle ČNB, kterým je péče o cenovou stabilitu. V závěru této kapitoly uvedu, jaký je význam ČNB pro společnost, kde vycházím z hlavních činností ČNB, které definuje zákon. 1.1

Vznik České národní banky Česká národní banka vznikla v roce 1993, kdy došlo k zániku Státní banky

Československé. Státní banka československá vznikla v návaznosti na dění, které probíhalo v listopadu 1989 v rámci Sametové revoluce. Po pádu komunistického režimu se v Československu opět začala budovat demokratická společnost. Z hlediska národní banky je zajímavý vývoj zákonné úpravy. Ještě před pádem komunistického režimu byla plánována reforma bankovního systému v Československu. Zákon č. 130/1989 Sb., kterým došlo k úpravě právního postavení centrální banky, byl přijat 15. listopadu 1989, tedy dva dny před začátkem Sametové revoluce. Účinný byl zákon od 1. ledna 1990. Jednalo se tak o novou právní úpravu, která byla schválena ještě ve starém režimu, ale v účinnost vstupuje už v režimu novém. Z počátku nebyl původní zákon z roku 1989 pro probíhající transformaci překážkou. „Vznikla Státní banka Československá, a s ní v souladu se zákonem č. 158/89 Sb. prvních sedm komerčních bank, jejichž cílem byla obchodně-provozní činnost.“1 Právě přechod na dvoustupňovou soustavu byl plánovaný již v původním politickém režimu. Spolu s budováním demokratické společnosti

1

Institut pro evropskou politiku: Transformace českého bankovnictví [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z

10

přicházely postupně problémy, které bylo

potřeba v rámci centrálního

bankovnictví řešit. Jednalo se zejména o vnitřní směnitelnost koruny, cenovou liberalizaci a proces privatizace.2 Z výše uvedeného je zřejmé, že původní zákonná úprava nemohla v nově vznikající demokratické společnosti dále fungovat. „Do roku 1992 tak došlo k zásadním změnám, především k rozbití dřívější monobankovní struktury, k výraznému zvýšení počtu bank i k rozšíření rejstříku bankovních produktů.“3 Bylo nutné přijmout nový zákon. K přijetí nového zákona došlo v roce 1992, kdy byl přijat zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé, který nabyl účinnosti 1. února 1992. Zákon reguloval působení centrální banky pouze necelý rok, po 11 měsících byl přijat nový zákon. Rozpadem České a slovenské federativní republiky na dva samostatné státy vznikly dvě samostatné centrální banky- Česká národní banka a Národní banka Slovenska. Samostatná centrální banka v rámci České republiky vznikla na základě dvou zákonů, a to na základě ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, s účinností od 1. ledna 1993. Inspirací pro nový zákon byla předchozí právní úprava o Státní bance československé. Určitá kontinuita byla nezbytná i z důvodu vyrovnání pohledávek a závazků. Po období častých změn zákonné úpravy postavení centrální banky přichází období, po které není zákon dlouho měněn. Dochází k celé řadě novel, ale původní zákon z roku 1993 zůstává zachován. Je zákon starý více než 20 let v neustále se rozvíjející společnosti dostačující? Na tuto otázku se pokusím

2

Institut pro evropskou politiku: Transformace českého bankovnictví [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z 3 KONOPÁSKOVÁ, I.: České bankovnictví po roce 1989. Portál sdružení EUROPEUM , Praha: Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, vydáno 7. 11. 2000 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=298

11

odpovědět po podrobném prozkoumání právní úpravy a jednotlivých novel v dalších částech této diplomové práce. 1.2

Nezávislost ČNB V souvislosti s centrálními bankami se velmi často skloňuje jejich

nezávislost. Proč je nezávislost centrální banky důležitá? Nejčastěji je v této souvislosti zmiňována „snaha oprostit měnovou politiku od vlivů politického cyklu.“4 Politici a centrální banka nemusejí mít vždy stejný cíl, spíše naopak, cíl centrální banky a politiků je odlišný. Politik se snaží zejména o své znovuzvolení a nepopulární rozhodnutí a zásahy centrální banky mu v tomto směru mohou uškodit. „Politická moc se může snažit přimět centrální banku k opatřením, která sice mohou krátkodobě vést k podpoře ekonomického růstu, ale v delším období se projeví v nežádoucím růstu inflace, zatímco růst ekonomické aktivity se vrátí na původní úroveň nebo (v důsledku zvýšené inflace) dokonce i na úroveň nižší.“5 Právě nezávislost na politické moci by měla vést k tomu, že centrální banka těmto tlakům ze strany politiků nepodlehne. Do jaké míry má být centrální banka nezávislá? Od počátku 90. let se touto problematikou zabývají vědecké studie. Nezávislost je hodnocena ze dvou hledisek. Prvním hlediskem je nezávislost skutečná (de facto) a druhým hlediskem je nezávislost, která vychází z právní úpravy (de iure). 1.2.1

Nezávislost de facto Skutečná míra nezávislosti centrálních bank je velmi obtížně měřitelná.

Jedná se o nezávislost, která je měřena na základě jiných faktorů, než je právní úprava. Objektivní měření nezávislosti je téměř nemožné vzhledem k množství 4

IS MUNI: Nezávislost centrální banky [online]. [cit. 15.2.2014]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z http://is.muni.cz/th/63165/esf_m_b1/DP.txt 5 ČNB: Proč je ČNB nezávislá?, 2000 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/faq/proc_je_cnb_nezavisla.html

12

faktorů, na kterých nezávislost z větší či menší části závisí.6 V rámci nezávislosti de facto existují teoretické koncepty, které využívají pro určení nezávislosti různé ukazatele. Prvním konceptem je „doba obratu guvernéra centrální banky“. Tato teorie vychází z předpokladu, že čím déle bude guvernér vykonávat svou funkci, tím je pravděpodobnější, že bude ovlivnitelný z řad politiků. Do určité míry je z mého pohledu tato teorie pravdivá. Setrvání 12 let v jakékoliv „vysoké“ funkci mi nepřijde vhodné, protože po určitém čase se projeví ve větší či menší míře „provozní slepota“, která má negativní vliv na vedení dané instituce nebo firmy. Na druhou stranu se ale neztotožňuji s částí teorie o ovlivnitelnosti, kdy s délkou funkčního období podle teorie roste pravděpodobnost ovlivnění. Určitou roli to do jisté míry hrát může, ale spíše si myslím, že v tomto případě jde o to, jak silnou osobností daný guvernér je. V České republice je guvernér jmenován na dobu 6 let a nesmí být jmenován více než dvakrát. Maximální doba působení na pozici guvernéra je tak 12 let. Po tuto maximální možnou dobu ve funkci zatím nikdo nesetrval. Nejblíže k tomu měl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, který funkci vykonával od roku 2000 do roku 2010. V červnu roku 2010 na svou funkci ale rezignoval a jeho nástupcem se stal Miroslav Singer, který je současným guvernérem. Dalším konceptem měření nezávislosti de facto je „index politické zranitelnosti“, který byl vyvinut Cukiermanem a Webbem v roce 1995.7 Zde byl na základě výzkumu nalezen velký rozdíl mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi. „V rozvinutých zemích je frekvence výměny guvernéra centrální banky během tří měsíců po uplynutí jeho funkčního období daného zákonem desetkrát

6

politické a kulturní prostředí, kvalita a vynutitelnost právní úpravy, kvalita personálního obsazení.. 7 KOTLÁN, Viktor; FRAIT, Jan: Empirie vztahu mezi mírou nezávislosti centrální banky a výsledky její politiky, 1999 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z

13

větší než v jiných obdobích.“8 Na základě toho, lze obecně říci, že politická nestabilita jde ruku v ruce s nestabilitou centrální banky. Tato teorie je z mého pohledu logická. Neumím si představit stabilní, nezávislou a fungující centrální banku v zemi, kde není stabilní politické prostředí. Jak uvádí Lohmann, tak nezávislost centrální banky není nutnou ani postačující podmínkou k dosažení cenové stability. Na druhou stranu ve stabilním politickém prostředí je možné zajistit cenovou stabilitu i bez nezávislosti centrální banky.9 Nezávislost de iure

1.2.2

Nezávislost de iure vychází čistě z analýzy všech právních předpisů, které přímo upravují nebo se dotýkají postavení centrální banky. Hodnocení nezávislosti de iure považuji za více objektivní. Je opřeno o předpisy, které jsou dohledatelné a porovnatelné. Nejčastěji se pro hodnocení nezávislosti používají dva indexy- Loungani-Sheets Index (LS) a Grilli-Masciandaro-Tabellini Index (GMT). Index GMT hodnotí centrální banky z pohledu ekonomického a politického. Z oblasti ekonomické je stanoveno 7 otázek a z oblasti politické 8 otázek. Kladná odpověď na danou otázku je hodnocena jedním bodem. Otázky, na základě kterých se sestavuje index GMT, jsou uvedeny v příloze č. 1. Pro názorné ukázání,

jak

se

vyvíjela

nezávislost

ČNB

(respektive

Státní

banky

československé), jsem využila studii Davida Martinčíka- viz tabulka 1.

8

KOTLÁN, Viktor; FRAIT, Jan: Empirie vztahu mezi mírou nezávislosti centrální banky a výsledky její politiky, 1999 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z 9 BEYELER, Michelle: The Paths to Price Stability- An international Comparison, 2007 [online]. cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://books.google.cz/books?id=kIhRnCE8qzIC&pg=PA40&lpg=PA40&dq=stable+central+bank +and+unstable+political&source=bl&ots=y2Zkxkjuj6&sig=dfnNU3hcmuCDQWPYwJlO16wWe8&hl=en&sa=X&ei=SEVrU8alLquq7QbC44DYCQ&ved=0CC4Q6AEwAA#v=onep age&q=stable%20central%20bank%20and%20unstable%20political&f=false

14

Tabulka č. 1: Vývoj indexů nezávislosti ČNB 1989-2002 na základě právních předpisů

Zdroj: D. Martinčík: Míra nezávislosti ČNB

Maximální hodnota indexu LS je 14 a maximální hodnota indexu GMT je 15. Z tabulky č. 1 vidíme, jak postupně se změnami právní úpravy roste nezávislost České národní banky. Největší posun nastal v tomto směru s přijetím zákona č. 22/1992 o Státní bance československé. Téměř žádnou změnu z hlediska nezávislosti nepřinesl zákon o České národní bance z roku 1993. To ale není překvapivé, protože tento zákon vycházel ze zákona č. 22/1992 a byl přijat z důvodu rozdělení České a Slovenské federace. Zajímavý je z pohledu indexů pokles nezávislosti ČNB po přijetí novely zákona o České národní bance č. 442/2000 Sb. Proč k poklesu nezávislosti s přijetím novely došlo je rozebráno v další kapitole. Následně dochází k růstu nezávislosti ČNB od roku 2000 velmi pozvolně. S ohledem na maximální hodnoty obou indexů (LS 14 a GMT 15) dosahuje ČNB velkou míru nezávislosti. Nicméně je zde stále prostor pro zvýšení nezávislosti ČNB. Co všechno jednotlivé změny právní úpravy a novely přinesly? Podrobným prozkoumání právních úprav a novel zákona o ČNB se budu zabývat v dalších částech této práce.

15

1.3 Vliv centrální banky na společnost Vzhledem k rozsáhlým pravomocem centrální banky má právní úprava těchto pravomocí dopad na společnost. Jak ČNB ovlivňuje dění ve společnosti? Z poslední doby nalezneme jako příklad intervenci ČNB, kdy došlo k oslabení koruny. Oslabení koruny se stalo velmi diskutovaným tématem a do diskuzí se zapojilo velké množství odborníků i lidí, kterých se tento zásah nejrůznějšími způsoby dotknul. Intervence se totiž určitým způsobem dotkla všech obyvatel České republiky. 1.3.1

Měnová politika Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Jedná se o stabilitu

spotřebitelských

cen

v české

ekonomice.

„ČNB

odhaduje,

že

stabilitě spotřebitelských cen v české ekonomice dlouhodobě odpovídá čistá inflace na úrovni kolem 2%.“ Zajištění stability jde tedy ruku v ruce s inflací. Inflace je definována jako „celkový nebo všeobecný růst cen zboží a služeb během delšího období, který vede k poklesu hodnoty peněz, a tudíž i k poklesu jejich kupní síly.“10 „Svého hlavního cíle - cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení

měnových

podmínek

základních úrokových sazeb.“ z makroekonomické

11

s

využitím

svých

nástrojů,

především

Při nastavování měnové politiky vychází ČNB

prognózy,

která

obsahuje

prognózy

klíčových

makroekonomických indikátorů jako je například inflace nebo HDP. Dalšími faktory, které mají vliv na nastavení úrokových sazeb, jsou ekonomická situace v tuzemsku, ekonomická situace v zahraničí a očekávaná rizika.

10

Evropská centrální banka: Proč je pro vás důležitá stabilita cen 2009 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/whypricestability_cs.pdf 11 ČNB: Měnová politika online]. [cit. 5.6.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/menova_politika

16

Cenová stabilita souvisí také s činností ČNB v oblasti emise peněz. ČNB udržuje v oběhu určité množství peněz, které zajišťuje cenovou stabilitu a zamezuje tak vzniku inflace či deflace. Proč je hlavním cílem ČNB právě cenová stabilita? Cenová stabilita usnadňuje orientaci lidí na trhu. Pokud jsou ceny stabilní a dojde ke zvýšení ceny, mohou si být lidé jistí, že došlo ke zdražení daného produktu. Pokud ale ceny stabilní nejsou, nelze v krátkém období rozeznat, zda je zdražení důsledkem inflace nebo reálného zvýšení ceny. Cenová stabilita výrazně snižuje riziko a nejistotu na trhu. Výsledkem je možnost přijímat vhodná rozhodnutí ohledně spotřeby a investic. Plnění hlavního cíle ČNB tak výrazně ovlivňuje celou společnost. Otázkou zůstává, zda právě neomezená pravomoc ČNB v oblasti cenové stability je vhodná nebo by měla být omezená. Domnívám se, že takto nastavená nezávislost centrální banky vhodná je. Neumím si představit, jak by fungoval nezávislý kontrolní mechanismus, který by měl právo tuto pravomoc ČNB omezit. O tuto zatím neomezenou pravomoc ČNB přijde v okamžiku zavedení eura v České republice. Společnou měnovou politiku v rámci eurozóny vykonává Evropská centrální banka. Společná měnová politika pro země v eurozóně, které jsou na různé ekonomické úrovni, je velmi diskutabilní, tato problematika ale není předmětem této práce a nebudu se jí tak dále zabývat. 1.3.2

Bankovní dohled Společnost je kromě měnové politiky ČNB ovlivňována výkonem dohledu

ČNB. ČNB má například za úkol dohlížet na banky. Jednou z možností dohledu je udělování bankovních licencí. Pro udělení bankovní licence jsou zákonem stanoveny podmínky.12 ČNB kontroluje dodržení všech zákonných podmínek. Bankovní licenci od ČNB by měly dostat pouze banky, které jsou důvěryhodné a 12

§ 4 zákona č. 21/ 1992 Sb. o bankách [online]. [cit. 7.6.2014]. Dostupné z http://zakonyonline.cz/?s37&q37=5

17

odborně způsobilé tuto činnost vykonávat. ČNB tak ovlivňuje důvěru všech občanů, kteří jsou ochotni svěřit své úspory bankám. Dohled nad finančním trhem vykonává ČNB až od roku 2006. Do té doby byla tato činnost rozdělena mezi více institucí.13 Takto nastavená právní úprava je odlišná například od německé Bundesbanky. Podrobněji se této problematice věnuji v kapitole č. 4. 1.3.3

Reprezentace ČNB Další funkcí ČNB je reprezentace. Jedná se o reprezentaci jak v rámci

České republiky, tak v rámci zahraničí. V rámci České republiky je velmi důležitá reprezentace ČNB z hlediska důvěryhodnosti. Aby byly nástroje, které jsou svěřeny ČNB k naplnění hlavního cíle ČNB účinné, je k tomu nezbytná důvěra veřejnosti. Důvěru veřejnosti banka získává transparentním jednáním, jehož příkladem je předkládání výročních zpráv nebo zpráv o inflaci. Občané jsou díky těmto zprávám informování o uplynulém dění. Reprezentace ČNB v zahraničí nabyla na důležitosti až v souvislosti s globalizací a rozvojem mezinárodní spolupráce. V rámci jednání vystupuje ČNB například s Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou, Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Příkladná reprezentace ČNB v zahraničí je důležitá z pohledu celé České republiky. Mimo jiné může mít zahraniční reprezentace ČNB vliv na zahraniční investory, ale zejména na celkovou důvěru v Českou republiku.

13

Komise pro cenné papíry, Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, Ministerstvo financí a Úřad pro dohled nad družstevními záložnami

18

2 Novely zákona o ČNB Tato kapitola bude věnována významným novelám zákona o České národní bance. Zákon byl za dobu své existence novelizován již více než dvacetkrát. Poslední novela je z roku 2013, která byla provedena zákonem č. 227/ 2013. Významné změny zákona probíhaly krátce po vzniku samostatné České národní banky a v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie.

2.1 Zákon č. 60/1993 Sb. Česká národní banka vznikla k 1. lednu 1993. To ale neznamenalo, že by od stejného data existovala samostatná měna pro Českou republiku. Stále ještě existovala „jedna měnová oblast, na níž obíhala Koruna československá spravovaná společným tzv. měnovým výborem obou centrálních bank.“14 Až v únoru roku 1993 vstoupil v účinnost zákon č. 60/1993 Sb. o oddělení měny. Zákon č. 6/ 1993 Sb. skutečnost, že dojde k oddělení měn, předpokládal. Oddělení měny proběhlo prostřednictvím okolkování dřívějších bankovek a výměny za nové. Výměna peněz probíhala 8.-12. února 1993. „Výše maximální hotovostní výměny byla zvolena 4000 korun pro osoby starší 15 let, pro osoby mladší 15 let bylo maximum 1000 korun. Pro výměnu nadlimitních hotovostí byly určeny poštovní poukázky, poukázky ČNB a vkladové instrumenty České spořitelny a Poštovní banky.“15 Neokolkované bankovky bylo možné vyměnit do 9.8. 1993. Zákonem č. 60/1993 Sb. o oddělení měny byl zrušen § 56 zákona o ČNB, který stanovoval, že všechny mince a bankovky emitované pod Státní bankou československou jsou považovány za zákonné peníze.

14

ČNB: Historie ČNB 19993- současnost, [online]. [cit. 8.5.2014]. Dostupné z http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/ceska_narodni_banka 15 ČNB: Historie ČNB Měnová odluka ČR a SR, [online]. [cit. 8.5.2014]. Dostupné z http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/6_menova_politika_na_ceste_ke_standardu_vyspel ych_zemi/3_menova_odluka_cr_a_sr/

19

2.2

Zákon č. 15/1998 Sb. Tento zákon poměrně rozsáhle upravuje působnost a pravomoci České

národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem. Cílem ČNB je posílit důvěru investorů a emitentů v kapitálový trh. Důvěru posiluje ČNB právě na základě dohledu, který nad kapitálovým trhem vykonává.16 Zákon zakládá ČNB určitá práva a povinnosti. Například stanovuje, že je ČNB v rámci výkonu dohledu oprávněna vyžadovat informace, objasnění skutečností nebo provádět kontrolu na místě. Subsidiárně k zákonu o ČNB se použije správní řád například při řízení před ČNB ve věcech bankovního dohledu. Subjekty, nad nimiž vykonává ČNB dohled, se mohou proti rozhodnutí bránit opravným prostředkem, kterým je rozklad. Opravný prostředek lze podat, má-li subjekt pocit, že mu byla sankce, například pořádková pokuta, od ČNB uložena neoprávněně.

2.3 Zákon č. 442/2000 Sb. Tento zákon je prvním zákonem, který byl přijat v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Cílem byla harmonizace práva České republiky s právem Evropské unie v této oblasti. Jak uvádí J. Cimburek a P. Řežábek: „došlo k zásadním změnám nejen v oblasti primárního cíle, ale především v oblasti nezávislosti centrální banky a její činnosti.“17 Nově přijatý zákon byl ale protiústavní. Byl změněn cíl ČNB z péče o měnovou stabilitu na péči o cenovou stabilitu. Tomu odporoval článek 98 odst. 1 Ústavy, kde bylo zakotveno, že hlavním cílem činnosti je péče o stabilitu měny. Jedná se o různé pojmy. „Cenová stabilita je pouze jednou ze součástí měnové stability.“18 Původní

16

§ 2 zákona č. 15/ 1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu [online]. [cit. 7.6.2014]. Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-15 17 CIMBUREK, Jan; Řežábek, Pavel: ČNB: Centrální bankovnictví v kontextu právního řádu na území České republiky, 2010, [online]. [cit. 12.5.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/ media_2010/cl_10_101215_rezabek_cfuc.pdf 18 Nález Ústavního soudu ze dne 20. června 2001 : Předpis č. 285/2001 Sb. Ústavní soud [online]. 2001[cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-278

20

navržená novela měla pouze harmonizovat právo, vládní návrh byl ale podstatně upraven pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovny. Tehdejší prezident České republiky Václav Havel s pozměňovacími návrhy nesouhlasil a zákon vetoval. Zákon byl i přes veto prezidenta schválen Poslaneckou sněmovnou s pozměňovacími návrhy. Jak je již výše uvedeno, tak přijatý zákon byl protiústavní. To ale nebyl jediný problém tohoto zákona. Zákon také oslaboval nezávislost ČNB a posiloval vliv vlády. Tento záměr lze přisuzovat tehdejšímu dění v oblasti bankovnictví, kdy zkrachovalo několik bank- jednou z nich byla i Investiční a poštovní banka, která byla v té době třetí největší bankou v České republice.19 Snahu posílení vlivu vlády lze spatřovat například ve jmenování členů bankovní rady na návrh vlády. V Ústavě ČR v článku 62 písm. k je uvedeno, že se jedná výsostně o pravomoc prezidenta České republiky. Ještě než vstoupil nový zákon v účinnost- 1. ledna 2001, tak prezident Václav Havel v prosinci 2000 jmenoval nové členy bankovní rady podle původního zákona. Guvernérem byl jmenován Zdeněk Tůma a do bankovní rady byli jmenování Michaela Erbenová a Jan Fraita. To ale vyvolalo ve vládě vlnu nevole a postup prezidenta republiky projednával Ústavní soud spolu se stížností prezidenta republiky proti některým ustanovením nově přijatého zákona. Dalším bodem sporu se stal výkon dohledu nad ČNB. Od 1. ledna 2001 měl Nejvyšší kontrolní úřad vykonávat kontrolu nad hospodařením ČNB. „Uvedené ustanovení bylo obsahově značně vadné. Zakládalo totiž při kontrole NKÚ v ČNB spory o to, co může NKÚ v ČNB ještě kontrolovat a co už ne. Nelze totiž jasně rozlišit činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle ČNB od

19

ČNB: Změny zákona o ČNB v roce 2000, [online]. [cit. 19.5.2014]. Dostupné z http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/ceska_narodni_banka/zmeny_zakona_o_cnb_v_roc e_2000.html

21

ostatních činností ČNB, jelikož často tvoří jeden celek.“20 K úpravě této oblasti došlo následně novelou zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu v roce 2002. Z důvodů uvedených výše byl podán prezidentem Václavem Havlem návrh na zrušení některých ustanovení, které považoval za protiústavní. Své rozhodnutí zdůvodnil takto: „Zákonu vytýkám, že v některých svých částech neodůvodněně a v rozporu s Ústavou zasáhl do autonomního postavení České národní banky.“21 Téměř všechna ustanovení navržená Václavem Havlem ke zrušení byla Ústavním soudem zrušena ke dni vyhlášení nálezu Ústavního soudu. Nález byl vyhlášen 20.6. 2011. Jako nedůvodný byl shledán pouze jeden návrh prezidenta republiky. 22 Soudní zpravodaj si v průběhu posouzení celé věci vyžádal vyjádření obou komor parlamentu. Ve svém vyjádření Poslanecká sněmovna přiznává, že je nutná i určitá změna Ústavy. První návrh změny Ústavy byl Poslaneckou sněmovnou ale zamítnut. Upravený návrh Ústavy byl schválen Poslaneckou sněmovnou až 26. ledna 2001, tzn. v době, kdy už byl účinný nový zákon. Jinak Poslanecká sněmovna nepřipouští žádné zásadní problémy. Opačný názor má Senát, který ve svém vyjádření kritizuje schválený zákon Poslaneckou sněmovnou a poukazuje na to, že přijetí zákona měla předcházet změna Ústavy. S tím vyjadřuje souhlas i Ústavní soud ve svém nálezu, kde uvádí: „v právním státě není možné, aby se Ústava dodatečně přizpůsobovala jí odporujícím zákonům.“23

20

ČNB: Změny zákona o ČNB v roce 2000, [online]. [cit. 19.5.2014]. Dostupné z http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/ceska_narodni_banka/zmeny_zakona_o_cnb_v_roc e_2000.html 21 iDNES.cz: Havel se kvůli ČNB obrátil na Ústavní soud, publikováno 22.prosince 2010, [online]. 2010 [cit. 15.5.2014]. Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/havel-se-kvuli-cnb-obratil-na-ustavnisoud-fif-/domaci.aspx?c=A001207_132915_domaci_has 22 v § 1 odst. 3 ve slovech "a zvláštními právními předpisy1)" a v § 2 odst. 2 písm. e) ve slovech "a podle zvláštních právních předpisů1)", pro rozpor s čl. 2 odst. 3 a čl. 98 Ústavy ČR a s čl. 2 odst. 2 Listiny základních lidských práv a svobod (dále jen "Listina") 23 Nález Ústavního soudu ze dne 20. června 2001 : Předpis č. 285/2001 Sb. Ústavní soud [online]. 2001[cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-278

22

Ze svého pohledu hodnotím postup Poslanecké sněmovny při přijetí tohoto zákona za velmi zvláštní až překvapivý vzhledem k jeho zjevné protiústavnosti. Na věci vidím pozitivum v tom, že velmi rychle zafungovaly kontrolní mechanismy, a že protiústavní části zákona byly Ústavním soudem jednoznačně zrušeny. Původní cíl zákona č. 442/2000 Sb. harmonizovat právo České republiky s právem Evropského společenství nebyl naplněn. Mimo jiné měl být změněn cíl ČNB z měnové stability na cenovou. To ale bez změny Ústavy nebylo možné právě z důvodu protiústavnosti. Aby mohl být cíl ČNB změněn, došlo ke změně Ústavy. Ústava byla novelizována ústavním zákonem č. 448/2001, kde se zakotvuje, že čl. 98 odst. 1 Ústavy zní: „Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.“24 Zákon č. 442/2000 Sb. zakotvuje práva a povinnosti ČNB po vstupu České republiky do Evropské unie v čl. 2 odst. 1 písm. a-d. ČNB je povinna podporovat obecnou hospodářskou politiku Evropského společenství, ovšem pouze tehdy, není-li dotčen její hlavní cíl.25 ČNB se dále stane součástí Evropského systému ústředních bank a je povinna dodržovat Statut Evropského systému ústředních bank a Evropské ústřední banky v rozsahu požadavků na členské země, kde dosud nebylo zavedeno euro.26 Za zásadní považuji z hlediska nezávislosti Čl. II, odst. 1. písm. c). „Česká národní banka ani členové její bankovní rady nesmí při plnění svého hlavního cíle a při výkonu dalších činností vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů Evropského společenství, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného orgánu.“ Písmeno d) Čl. II, odst. 1 zakotvuje zákaz 24

Čl I v zákonu č. 448/2001 Sb. ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb. 25 tamtéž. Čl II, bod 1 písm. a) 26 tamtéž. Čl II, bod 1 písm. b)

23

poskytování finančně návratných a jiných finančních podpor Evropské unii a dalším orgánům, které jsou v zákoně fakultativně vyjmenovány.27 Výjimkou z tohoto zákazu jsou banky a úvěrové instituce ve veřejném vlastnictví: „ s nimiž Česká národní banka zachází v otázce nabídky peněz stejně jako se soukromými úvěrovými institucemi ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví subjektů uvedených v bodu 1 písm. d), jsou-li návratné finanční prostředky poskytovány za stejných podmínek jako ostatním bankám.“28

2.4

Zákon č. 127/2002 Sb. Na základě změny Ústavy bylo možné promítnout tuto změnu zákonem č.

127/2002 Sb. i do zákona o ČNB. V zákonu o ČNB je tak zakotveno, že hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Nutné bylo dokončit harmonizaci práva České republiky s právem Evropského společenství. Nově tak bylo do zákona o ČNB zakotveno ustanovení týkající se odvolání guvernéra ČNB. Guvernéra může odvolat prezident republiky a nově se může Rada guvernéru Evropské centrální banky domáhat přezkoumání tohoto rozhodnutí prezidenta. Pouze ale v případě, že se domnívají, že došlo k porušení Smlouvy o založení Evropského společenství nebo jiného právního předpisu vydaného k jejímu provedení. Pouze k drobné úpravě došlo v Čl. II bodu 1 u písmen b) a c), kde bylo slovo „ústřední“, nahrazeno slovem „centrální“. ČNB se tak stala po vstupu do Evropské unie součástí Evropského systému centrálních bank.

27

jedná se o: Evropskou unii, její orgánům, členské státy Evropského společenství, jeho orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou některého z členských států Evropské unie, jeho územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu 28 Čl II, bod 2 v zákonu č. 448/2001 Sb. ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb.

24

2.5 Zákon č. 257/2004 Sb. a Zákon č. 62/2006 Sb. Změny, které přinesly zákon č. 257/2004 Sb. a zákon č. 62/2006 Sb. nejsou z mého pohledu tolik zásadní. Zákonem č. 257/2004 Sb. byla ČNB rozšířena pravomoc provozovat systém vypořádání obchodů s investičními nástroji vedenými v evidenci ČNB. „Došlo k rozšíření § 43 týkajícího se vydávání cenných papírů ČNB a obchodování s nimi, které nepodléhalo povolení ani výkonu státního dozoru, na další investiční nástroje definované v § 3 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.“29 Byla rozšířena činnost ČNB, která nepodléhá povolení ani výkonu státního dozoru a vedení evidence. V souvislosti s přijetím zákona č. 62/2006 Sb. byly upraveny závazky ohledně povinných minimálních rezerv. Pokud banka30 neudržuje stanovenou výši minimálních rezerv, tak jí může ČNB účtovat úrok z částky, o kterou není stanovená výše plněna, která se rovná dvojnásobku platné lombardní sazby. Zde byla změněna původní diskontní sazba na sazbu lombardní. Lombardní sazba je vždy vyšší než diskontní a úrok tak byl v konečném důsledku vyšší. Znění § 26 bylo ještě později výrazně upraveno a v současném znění31 již nenalezneme ani diskontní ani lombardní sazbu.

2.6 Zákon č. 57/2006 Zákon č. 57/2006 se týká sjednocení dohledu nad finančním trhem. Změna, kterou přinesl tento zákon je z pohledu ČNB zásadní. ČNB od 1. dubna 2006, kdy nabyl zákon účinnosti, přejímá úplný dohled nad finančním trhem. „Tato skutečnost nalezla svůj výraz v nové formulaci § 44, týkajícího se 29

Parlament České republiky: Vládní návrh na vydání zákona o České národní bance, [online] 2009 [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=800&ct1=0 30 kromě banky dále: Zahraniční banka, spořitelní a úvěrové družstvo 31 Česká národní banka může vyhláškou a) stanovit okruh závazků, ze kterých se povinné minimální rezervy udržují, a zdrojů údajů o těchto závazcích, b) stanovit postup, jakým bude určena stanovená výše povinných minimálních rezerv v případě, že povinná osoba údaje, ze kterých se výše povinných minimálních rezerv stanoví, České národní bance nepředloží.

25

dohledu.“32 Nově byl zřízen Výbor pro finanční trh, který je poradním orgánem bankovní rady pro oblast dohledu nad finančním trhem. Hlavní činností Výboru bylo projednávání koncepcí strategií v oblasti dohledu, sledování nových trendů na finančním trhu, výkon dohledu nad finančním trhem a další.33 Výbor byl dále oprávněn předkládat bankovní radě stanoviska a doporučení v oblasti dohledu. ČNB měla vůči Výboru rovněž povinnosti. Byla povinna Výbor informovat alespoň dvakrát ročně o aktivitách ČNB, které se týkají oblasti dohledu. „V souvislosti s úplnou integrací dohledu nad finančním trhem v ČNB se také posiluje parlamentní a vládní kontrola této činnosti.“34 ČNB má povinnost Poslanecké sněmovně předkládat zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem. Před předložením zprávy Poslanecké sněmovně byl návrh projednáván ve Výboru, který se k ní mohl vyjadřovat.35 Výbor pro finanční trh nebyl v zákonu o ČNB zakotven dlouho. S další novelou, která byla provedena zákonem č. 227/2013 a je účinná od 17. srpna 2013, byl Výbor pro finanční trh zrušen. Poslední jednání Výboru se uskutečnilo v květnu roku 2013. Důvodem byl malý přínos tohoto výboru. Osobně považuji zrušení Výboru za správné a to zejména z důvodu četnosti scházení. Ze zákona byl Výbor povinen se scházet pravidelně alespoň dvakrát ročně, většinou došlo k setkání třikrát ročně. Finanční trh se ale vyvíjí dynamicky a schopnost účinně reagovat na změny byla nízkou frekvencí setkání omezena. 32

Parlament České republiky: Vládní návrh na vydání zákona o České národní bance, [online] 2009 [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=800&ct1=0 33 § 45 písm. c zákona č. 6/1993 SB. o České národní bance [online]. [cit. 7.6.2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_cn b.pdf 34 Parlament České republiky: Vládní návrh na vydání zákona o České národní bance, [online] 2009 [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=800&ct1=0 35 § 45 písm. d zákona č. 6/1993 SB. o České národní bance [online]. [cit. 7.6.2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_cn b.pdf

26

I přes další úpravy byl ze strany Evropské unie český zákon o ČNB kritizován. Konvergenční zpráva z roku 2006 poukazovala na to, že nedochází k úpravám, které by odstranily neslučitelnost některých ustanovení s právem Evropského společenství.

2.7 Zákon č. 227/2013 Sb. Zatím poslední novela zákona o ČNB byla provedena zákonem č. 227/2013, která nabyla účinnosti v srpnu roku 2013. Jak je již zmíněno výše, tak tento zákon přinesl velkou změnu v podobě zrušení Výboru pro finanční trh, který svou činnost vykonával od roku 2006. „Zákonem se odstraňují některé nekompatibility platného zákona s právem Evropské unie, které byly opakovaně kritizovány v konvergenčních zprávách Evropské komise a Evropské centrální banky.“36 Další změnou je zrušení pravomoci ČNB vydávat opatření, která sloužila jako regulatorní nástroj. Jedná se například o § 28i o pravidlech obezřetného podnikání.

36

bpv: Braun Partners: Legal Update 08/2013, [online]. [cit. 1.6.2014]. Dostupné z: http://www.bpv-bp.com/download/legal-update/2013_08.pdf

27

3 ČNB po zavedení eura O zavedení eura se v České republice diskutuje velmi často. Nejčastěji se řeší otázka, zda euro přijmout či nikoliv a kdy bude ten správný čas pro přijetí eura. Cílem práce není podrobná analýza a rozbor všech aspektů přijetí eura. Níže se věnuji pouze základnímu představení této problematiky, která úzce souvisí s ČNB. První otázka zabývající se tím, zda euro přijmout, je z mého pohledu irelevantní, protože Česká republika se k zavedení eura zavázala. „Tato povinnost vyplývá především z přístupových smluv, které zavazují k převzetí veškeré evropské legislativy, a to včetně závazku usilovat o zavedení společné měny euro. Dříve nebo později, v závislosti na plnění maastrichtských (ekonomických) konvergenčních kritérií, by se tedy všechny tyto země EU měly stát i členy eurozóny.“37 Druhá otázka ohledně termínu zavedení eura je mnohem zajímavější. Zavedení eura závisí na plnění maastrichtských kritérií. Prvním krokem k zavedení eura je vstup do systému směnných kurzů ERM II, ve kterém musí členská země Evropské unie setrvat nejméně dva roky. Česká republika zatím do ERM II nevstoupila. Právě vstup do systému směnných kurzů je okamžik, od kterého se odvíjejí další kroky při zavádění eura. Vstup do ERM II závisí na rozhodnutí vlády. V České republice byla v roce 2005 zřízena Národní koordinační skupina, která se věnuje přípravám a řešení otázek ohledně zavedení eura v České republice. Národní koordinační skupina pro zavedení eura je v gesci Ministerstva financí ČR. „Jejími hlavními úkoly je příprava Národního plánu zavedení eura v 37

MZV.cz: Jak je to s vstupem ČR do eurozóny? Musíme, či nemusíme? [online]. publikováno 22.9.2011 [cit. 14.5.2014]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/evropska_unie/jak_na_krizi/-zastupitelske_uradyrepresentation_brussels-publish-cz-evropska_unie-jak_na_krizijak_je_to_s_vstupem_cr_do_eurozony.html

28

ČR, příprava komunikační strategie a koordinace celého procesu zavádění eura v Česku.“38 Pro Českou republiku je počítáno se zavedením eura podle scénáře39 „Big bang“, viz obrázek č. 1, tedy jednorázovým přechodem daného státu k euru. U jednorázového přechodu na euro se euro k jednomu stanovenému dni začíná používat jak v bezhotovostním, tak v hotovostním platebním styku. Tento scénář je mezi zeměmi, které přijímají euro častější.40 Obrázek č. 1: Madridský scénář zavedení eura

Zdroj: MFCR: Zavedení eura- Scénář přijetí eura

38

MFCR: Koordinační skupina pro zavedení eura [online]. publikováno 18.7.2006 [cit. 24.5.2014]. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/regulace/pristoupeni-cr-keurozone/koordinacni-skupina-pro-zavedeni-eura 39 dalšími scénáři jsou: scénář postupného zavádění eura (madridský scénář) a scénář Phasing out 40 Poslední vstoupení do eurozóny z ledna letošního roku v Lotyšsku proběhlo podle tohoto scénáře.

29

3.1 Maastrichtská konvergenční kritéria41 Nutnou

podmínkou

k přijetí

eura

je

plnění

maastrichtských

konvergenčních kritérií, která jsou zakotvena ve Smlouvě o založení Evropského společenství

v článku

21

a

podrobněji

specifikována

v Protokolu

o

konvergenčních kritériích. „Smyslem tohoto požadavku je zajistit, aby členem eurozóny se staly pouze ty země, které nebudou ohrožovat celistvost a stabilitu hospodářské a měnové unie.“42 Jedním z kritérií je cenová stabilita, která se posuzuje podle průměrné míry inflace, která nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu průměrnou míru inflace ve třech členských zemích, které v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků. Další kritérium se týká oblasti úrokové. Průměrná úroková míra nesmí překročit o více než dva procentní body úrokový průměr ve třech členských zemích, které dosáhly v daném období nejlepších výsledků. Další dvě kritéria se týkají fiskální oblasti. Jedním z nich je poměr vládního deficitu k HDP. Vládní deficit nesmí být vyšší než 3 % HDP. Druhým je poměr vládního dluhu k HDP. Vládní dluh nesmí překročit 60 % HDP daného státu. Jak je uvedeno ve Zprávě o plnění Národního plánu zavedení eura, tak Česká republika neplní kritérium vládního deficitu, protože poměr vládního deficitu k HDP je vyšší než 3 %. Dalším kritériem, které Česká republika neplní, je úrokové kritérium. Toto kritérium není splněno z důvodu neúčasti České republiky v systému ERM II. Kritérium vládního dluhu České republika zatím bez problému splňuje stejně jako inflační kritérium.

41

Zavedenieura.cz: Maastrichtská konvergenční kritéria [online]. [cit. 25.5.2014]. Dostupné z http://www.zavedenieura.cz/cs/vykladovy-slovnicek/m-2341 42 tamtéž

30

3.2 Nový zákon o ČNB V souvislosti se zavedením eura v České republice by byla nutná změna legislativy, proto Poslanecká sněmovna navrhla zákon o ČNB, který by vstoupil v platnost dnem zavedení eura v České republice. Zákon byl schválen Poslaneckou sněmovnou, Senát ale s návrhem zákona nesouhlasil a vrátil zákon do Poslanecké sněmovny. Ta ho následně schválila v původním znění. „Prezident republiky následně dne 3. 6. 2010 využil své pravomoci, kterou mu dává článek 50 Ústavy České republiky, a zákon Poslanecké sněmovně vrátil.“43 Hlavním důvodem prezidentského veta byl fakt, že účinnost zákona byla vázána na skutečnost, která nastane za předem neznámých okolností. S tímto názorem souhlasím, protože než bude euro v České republice zavedeno, může dojít k řadě změn, se kterými původní návrh zákona nemohl počítat. Na druhou stranu je otázka, zda v okamžiku, kdy bude jasný termín zavedení eura, budeme schopni nový zákon dostatečně rychle přijmout. Včasná příprava nového zákona o ČNB byla zahájena i z důvodu obavy z kritiky ECB a Evropské komise, „které by opět poukázaly na nedostatečně zharmonizovanou legislativu o centrální bance se zřetelem k budoucímu vstupu České republiky do eurozóny a zavedení eura jako její měny.“44 Domnívám se, že i když nebyl tento návrh zákona schválen, tak může být do budoucna velmi nápomocný při vytváření nového zákona o ČNB. V § 1 návrhu zákona je uvedeno: „Tento zákon upravuje v návaznosti na primární právo Evropských společenství a na přímo použitelné předpisy Evropského společenství45 postavení, pravomoc, působnost a činnost České

43

Zprávy.alfa0.cz: Prezident vetoval zákon o ČNB, který připravoval zavedení eura [online]. publikováno 7.6. 2010 [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://zpravy.alfa9.cz/absolutenm/templates/zprava.aspx?articleid=238&zoneid=5 44 Parlament České republiky: Vládní návrh na vydání zákona o České národní bance, [online] 2009 [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=800&ct1=0 45 Například Smlouva o založení Evropského společenství (konsolidované znění), Smlouva o založení Evropského společenství (konsolidované znění). – D. Protokoly připojené ke Smlouvě o založení Evropského společenství. - Protokol (č. 18) o Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (1992).

31

národní banky po zavedení jednotné měny euro jako měny České republiky.“46 Cílem navrženého zákona není právní problematika zavedení eura. Změny obsažené v návrhu nového zákona o ČNB jsou velmi rozsáhlé. Níže se budu věnovat pouze některým z nich. Smyslem zákona je upravit právní postavení ČNB jak ve vztahu centrální banky České republiky, tak ve vztahu k Evropské centrální bance. Výše jsou již popsány úpravy zákona o ČNB, které byly nutné po vstoupení České republiky do Evropské unie. Po přijetí eura se ale vztah ČNB a Evropské centrální banky mnohem více prohloubí. Současný zákon o ČNB se tak stane nedostatečným. Obecně dojde z velké části k omezení pravomocí ČNB, protože část pravomocí přechází na ECB. V § 3 návrhu zákona je upraven cíl ČNB, kterým již není péče o cenovou stabilitu v České republice, ale podílení se na péči o cenovou stabilitu v rámci Evropského systému centrálních bank v souladu s měnovou politikou. V tomto paragrafu je zachyceno omezení pravomocí ČNB v oblasti měnové politiky. Vytváření a provádění měnové politiky se věnuje i následující § 4, kde je uvedeno, že ČNB vytváří a provádí měnovou politiku Evropského systému centrálních bank. Další navrženou změnou je snížení počtu členů bankovní rady ze sedmi na pět. Ke snížení počtu členů bankovní rady osobně nevidím žádný důvod. Opět zdůrazňuji, že bankovní rada má velké pravomoci (i přes omezení v souvislosti se zavedením eura) a koncentrace této moci mezi méně osob považuji za nevhodnou.47 Nedochází ovšem k úpravě ohledně jmenování členů bankovní rady, které je i nadále ponecháno pouze v rukou prezidenta republiky. Změna se týká i guvernéra, který se stane členem Rady guvernérů ECB a členem Generální rady Evropské centrální banky, která má funkci nejvyššího 46

Parlament České republiky: Vládní návrh na vydání zákona o České národní bance, [online] 2009 [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=800&ct1=0 47 německá Bundesbanka má v současnosti 6 členů v bankovní radě

32

rozhodovacího orgánu ECB. V současné době je guvernér ČNB členem pouze Generální rady ECB. Guvernéra může zastupovat náhradník, který je guvernérem pověřený. „Guvernér ani jeho náhradník nesmějí v souvislosti s jednáním v orgánech Evropské centrální banky přijímat ani vyžadovat pokyny od kohokoliv.“48 Zásadní ustanovení nalezneme v § 28 návrhu zákona o ČNB. „Vyjadřuje kvalitativní změnu, ke které vstupem České republiky do eurozóny a zavedením eura jako její měny dochází: je to přechod od samostatného určování měnové politiky v České republice bankovní radou ČNB k podílu na uskutečňování měnové politiky ESCB.“49 ČNB se bude v rámci této změny řídit Statutem a Smlouvou a pokyny ECB. Vzhledem k tomu, že ČNB po přijetí eura bude vykonávat měnovou politiku ECB a nikoliv již svou vlastní, tak bude potřeba v tomto směru upravit zákon v souvislosti s minimálními a devizovými rezervami. Jedním z nástrojů měnové politiky jsou minimální rezervy, které nyní budou udržovány podle předpisů Evropského společenství. V rámci devizových rezerv dochází ke změně v tom, že ČNB je na výzvu povinna předat ECB část svých devizových rezerv. Naopak zůstává v pravomoci ČNB oprávnění tvořit devizové rezervy cizích měn a drahých kovů. Nově je samozřejmě také zakotveno, že měnou České republiky je euro, které se dělí na sto centů. Tisk eurobankovek není zcela v pravomoci ČNB, jako tomu bylo v případě korun českých. Rozsah tisku eurobankovek je sjednáván s ECB. Naopak v případě euromincí je vydávání v rukou ČNB ovšem za předpokladu dodržování příslušných předpisů Evropského společenství. To samé jako u euromincí platí pro vydávání pamětních mincí a sběratelských mincí.

48

Parlament České republiky: Vládní návrh na vydání zákona o České národní bance, [online] 2009 [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=800&ct1=0 49 tamtéž

33

Dále návrh zákona o ČNB obsahuje demonstrativní výčet statistik, které je ČNB povinna vykazovat. „V souladu s požadavky evropských předpisů zákon stanoví ČNB povinnost zabezpečovat ochranu veškerých získaných důvěrných statistických údajů, aby nemohly být neoprávněně změněny, zničeny, ztraceny, přeneseny či jinak zneužity a sloužily výhradně pro statistické účely.“50 Důležité je také vymezení komu lze statistické údaje poskytnout, které zachycuje § 42 návrhu zákona o ČNB. Po prostudování návrhu zákona o ČNB a důvodové zprávy je zřejmé, že nový zákon bude po zavedení eura v České republice nezbytný a nutnost přijetí nového zákona vyplývá rovněž ze Smluv. I přesto, že výše uvedený zákon nebyl přijat, jeho vypracování bude mít, podle mého názoru, v budoucnu využití. Zákonodárci budou mít již osnovu, jak postupovat. Bude nutné implementovat pouze změny, které budou reagovat na aktuální vývoj a situaci v Evropském společenství. Názor prezidenta republiky, že není vhodné přijímat zákon, u kterého je od samého počátku předpokládána řada novel, považuji za správný. Lepší bude schválit zákon, který bude přizpůsoben aktuální situaci a požadavkům, než novelizovat původní připravený zákon.

50

Parlament České republiky: Vládní návrh na vydání zákona o České národní bance, [online] 2009 [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=800&ct1=0

34

4 Porovnání právního postavení ČNB se zahraničními centrálními bankami V následující kapitole se věnuji porovnání postavení centrálních bank z vybraných hledisek. Dobře porovnatelné jsou právní úpravy postavení německé Bundesbanky a Evropské centrální banky. Porovnání s americkým FEDem je uvedeno spíše pro zajímavost vzhledem k úplně odlišnému způsobu centrálního bankovnictví ve Spojených státech amerických.

4.1 Základní zakotvení centrální banky Velmi netradiční je samotné zakotvení České národní banky v Ústavě, kde je ČNB oddělena od základního rozdělení mocí (zákonodárná, výkonná, soudní). V právní úpravě ČNB zcela absentuje výše základního kapitálu, která je součástí základních ustanovení jak u Bundesbanky, tak u Evropské centrální banky. Kapitál německé Bundesbanky je 2,5 biliónů Euro, které vlastní Spolková republika Německo.51 Základní kapitál ECB je stanoven na 5 miliard ECU.52 Může být ale změněn na základě rozhodnutí Rady guvernérů, která může kvalifikovanou většinou základní kapitál zvýšit. Zajímavá je možnost pouze navýšení základního kapitálu, o snížení se Status nezmiňuje. Upisovateli a držiteli základního kapitálu jsou národní centrální banky. Problémem nestanovení základního kapitálu je stanovení výše fondů z vytvořeného zisku. Není jasně definována výše rezervního fondu a s tím souvisí i výše odvodu do státního rozpočtu z vytvořeného zisku. „Další problém základního ustanovení spočívá v tom, že ČNB není jen cedulovou bankou a měnovým orgánem, ale působí i jako správní úřad s 51

§ 2 Gesetz über die Deutsche Bundesbank [online] [cit. 3.5.2014]. Dostupné z https://www.bundesbank.de/Redaktion/DE/Downloads/Bundesbank/Aufgaben_und_Organisation/ gesetz_ueber_die_deutsche_bundesbank.pdf?__blob=publicationFile 52 článek 28 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, [online] [cit. 3.5.2014]. Dostupné z https://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/pdf/cs_statute_2.pdf

35

ohromnou legislativní pravomocí.“53 Ta se týká zejména bankovního dohledu. Bankovní dohled byl na základě 2. bankovní směrnice ponechán jednotlivým členským státům. Ještě v letošním roce by ale mělo v tomto směru dojít ke změně. Zřízen bude jednotný mechanismus dohledu (Single Supervisory Mechanism). V návrhu nařízení je uvedeno, že „ECB převezme své úkoly dohledu v plném rozsahu 4. listopadu 2014“.54 ECB tak převezme výkon dohledu nad bankami v eurozóně. SSM vzniká jako preventivní opatření proti dalším finančním a hospodářským krizím. SSM bude fungovat při ECB, bude pokrývat eurozónu a otevřen bude i pro státy, které stojí mimo eurozónu. V případě České republiky vykonává dohled ČNB. Na to, zda je tento způsob výkonu dohledu vhodný či nikoliv, existují odlišné názory. Srovnáme-li Českou republiku s mezinárodní praxí, tak by se dalo říci, že v tomto směru patří Česká republika mezi většinu. Jak vyplývá z průzkumu OECD, tak dohled vykonávají v 70 % zkoumaných států55 centrální banky.56 Navíc tomu tak v České republice nebylo vždy. K integraci dohledu došlo až v roce 2006, kdy ČNB převzala agendu všech institucí, které do té doby dohled vykonávaly: Komise pro cenné papíry, Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. V Německé spolkové republice je bankovní dohled od Bundesbanky oddělený. Dohled vykonává BaFin, který byl zřízen Zákonem o integrovaném dohledu

(Bundesanstalt

für

Finanzdienstleistungsaufsicht)

v roce

2002.

Bundesbanka se dohledu účastní vzhledem k tradiční znalosti finančního sektoru. Kompetence mezi Bundesbankou a BaFinem jsou legislativně rozděleny.

53

BAŽANTOVÁ, Ilona: Centrum pro ekonomiku a politiku: Nestandardní právní zakotvení ČNB [online] publikováno 2.4. 2002 [cit. 5.5.2014]. Dostupné z http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=301 54 Evropská centrální banka: Tisková zpráva [online] publikováno 7.2. 2014 [cit. 8.5.2014]. Dostupné z https://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2014/html/pr140207.cs.html 55 zkoumáno bylo 123 států 56 ČNB: Bankovní dohled a stabilita finančního systému [online] [cit. 22.5.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/frait_bd_fs_02 0903.html

36

„Centrální banka vykonává operativní úkoly dohledu bank, vydává obecná pravidla pro bankovní sektor a vyhodnocuje informační povinností bank, účetní výkazy a zprávy auditorů o bankovním sektoru. Podílí se na mezinárodní spolupráci a koordinaci v oblasti dohledu.“57 Oproti tomu BaFin odpovídá za plnění stanovených opatření v oblasti bankovnictví, kontroluje bankovní transakce a částečně vykonává dohled nad bankami, investičními společnostmi a fondy a penzijními fondy. Z mého pohledu je zajímavé financování BaFinu, tento úřad je financován pouze z poplatků dohlížených subjektů, nedostává žádné subvence ze státního rozpočtu. Odlišné pojetí dohledu můžeme nalézt v USA, kde je aplikován twin peaks přístup, kde je dohled mezi instituce rozdělen podle účelu. Dohled nad finančním sektorem vykonává FED a dohled v rámci ochrany zákazníků vykonává SEC58. Problémem může být překrývání kompetencí. 4.1.1

Hlavní cíl Je zřejmé, že hlavní cíl ECB, ČNB a Bundesbanky je shodný a je jím péče

o cenovou stabilitu. Jaký cíl má stanoven americký FED? FED nemá stanoven pouze jeden cíl. Mezi cíle FEDu patří maximální zaměstnanost, stabilní ceny a stabilita dlouhodobých úrokových měr.59 Někdy se setkáme s označením dual mandate- tedy udržení cenové stability a maximální zaměstnanosti. S takto

nastavenými

cíli

je

u

amerického

FEDu

problém

s

kvantifikovatelností. Zatímco cíl stabilních cen je měřen pomocí inflace, která se v ideálním případě pohybuje okolo 2 %, tak jakým způsobem lze změřit maximální zaměstnanost? Kdy lze říci, že FED tento cíl splnil? S tímto 57

PÁNEK, Dalibor: Dohled finančního trhu ve vybraných zemích EU: Velká Británie, Německo, Česká republika [online]. [cit. 18.5.2014]. Dostupné z http://pylades.fi.muni.cz:8000/pravo_esf_v2/?q=o-projektu/regulace-a-dohled-nad-financnimtrhem/studijni-text/kapitola-11-dohled-financniho-trhu-ve 58 Securities and Exchange Commision (SEC)- Americká komise pro cenné papíry 59 Federal reserve act [online] [cit. 22.6.2014]. Dostupné z http://www.federalreserve.gov/aboutthefed/fract.htm

37

problémem se potýká Federální výbor pro volný trh60, který na plnění cílů dohlíží. Cíl je stanoven na udržení míry nezaměstnanosti od 5,2 do 5,5 %. V posledních letech tento cíl není naplněn a míra nezaměstnanosti je ve Spojených státech amerických vyšší. Které nastavení cíle je lepší? Z hlediska měřitelnosti a tedy jasné možnosti určit, zda je daný cíl plněn či nikoliv, je hlavní cíl centrálních bank nastaven lépe v ECB, ČNB a Bundesbance. Snaha zajistit co nejvyšší zaměstnanost v podstatě vyplývá z toho, že není-li dotčen hlavní cíl centrální banky, tak podporuje centrální banka obecnou hospodářskou politiku vlády a Evropské unie. V obecné hospodářské politice nalezneme mimo jiné i cíl, který je spojen se snahou zajistit v zemi co nejvyšší zaměstnanost a boj s nezaměstnaností.

4.2 Jmenování vrcholných orgánů V případě jmenování vrcholných orgánů centrální banky je systém v České republice v rámci ČNB velmi nestandardní. Jak uvádí I. Bažantová, tak „jmenování jen jedním orgánem bez jakékoli součinnosti s výkonnou nebo zákonodárnou mocí nemá ve světě obdoby.“61 V České republice jmenuje všechny členy bankovní rady prezident republiky (bez návrhu) a ke jmenování není potřeba kontrasignace. Jak je již naznačeno výše, tak v Německé spolkové republice probíhá jmenování vrcholných orgánů odlišně. Vrcholným orgánem je výkonná rada, která se skládá z prezidenta, viceprezidenta, dalších 4 členů a prezidentů zemských centrálních bank. Všichni členové výkonné rady musejí mít odpovídající odbornou kvalifikaci. Členové jsou jmenování prezidentem na návrh spolkové vlády. Dále je jmenování podmíněno kontrasignací spolkového kancléře. Navíc může spolkový prezident přihlédnout k názoru bankovní rady. Vidíme, že 60

The Federal Open Market Committee (FOMC) BAŽANTOVÁ, Ilona: Centrum pro ekonomikua politiku: Nestandardní právní zakotvení ČNB [online] publikováno 2.4. 2002 [cit. 5.5.2014]. Dostupné z http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=301 61

38

v NSR zasahuje do jmenování vrcholného orgánu celá řada orgánů, nejedná se pouze o vůli spolkového prezidenta. Odlišný způsob jmenování nalezneme i v případě ECB. Nejvyšším orgánem ECB je rada guvernérů, která se skládá z výkonné rady a guvernérů centrálních bank států, které mají za měnu euro. Rada guvernérů určuje měnovou politiku eurozóny. Vrcholným orgánem ECB je výkonná rada, která se skládá z prezidenta, viceprezidenta a dalších 4 členů. Členy výkonné rady jmenuje Evropská rada. Poradní funkci má Generální rada, která je složena z prezidenta, viceprezidenta ECB a guvernérů členských zemí Evropské unie bez ohledu na přijetí či nepřijetí eura. Ani u FEDu nenajdeme shodnou právní úpravu s Českou republikou. V čele FEDu stojí rada guvernérů, kterou tvoří 7 členů. Tito členové jsou jmenováni prezidentem, zároveň jsou ale schváleni Senátem. Jmenovaná rada guvernérů si mezi sebou volí předsedu a místopředsedu, nutné je i zde následné schválení prezidentem. Členem rady guvernérů se může každá osoba stát pouze jednou. Výjimku tvoří situace, kdy člen rady guvernérů nenastupuje na celé volební období. V tomto případě má člen právo na znovuzvolení na celé funkční období. Jak je již popsáno v předchozí kapitole, tak určitá snaha změnit v tomto směru zákon v České republice proběhla a to v souvislosti s novelou, která byla provedena zákonem č. 442/2000 Sb. Podle této novely měli být členové bankovní rady jmenováni na návrh vlády. Nutnou podmínkou k tomuto kroku byla ale změna Ústavy, ke které nedošlo. Domnívám se, že v tomto případě je zahraniční právní úprava zvolena lépe než v České republice. V rámci vybraných bank ke srovnání s ČNB je ČNB jedinou centrální bankou, kde je jmenování bankovní rady zcela na vůli prezidenta. Bankovní rada je orgán s rozsáhlými pravomocemi, který může významně ovlivnit ekonomiku státu. Z toho důvodu není správné, že její členové jsou jmenováni pouze na základě úsudku jednoho člověka. Na druhou stranu musím říci, že z mého pohledu byli do bankovní rady doposud jmenováni velmi

39

erudovaní a povolaní lidé, kteří jsou ve svém oboru váženými odborníky. V souvislosti s nezávislostí centrální banky se nabízí otázka, kdo by se měl na jmenování členů bankovní rady podílet? Ve světě nalezneme odlišné právní úpravy. U centrálních bank, které byly zvolené ke srovnání s ČNB v této práci, se na jmenování členů bankovní rady podílí nejvíce moc výkonná. Naopak v jiných zemích62 se na jmenování členů bankovní rady podílí moc zákonodárná. Myslím si, že podíl vlády na jmenování bankovní rady v České republice není vhodný. Vláda se ve svém volebním období snaží nejvíce prosadit populistická rozhodnutí, která povedou ke znovuzvolení, a nakloněnost bankovní rady jí v tom může být velmi nápomocná. Rovněž počet členů vlády je pro takto zodpovědnou funkci nízký. Osobně bych se přiklonila k určité kombinaci moci výkonné a zákonodárné. Navrhovala bych, aby členy bankovní rady navrhoval parlament a ke jmenování prezidentem, aby byla nutná kontrasignace předsedy vlády. Na druhou stranu je vždy nutné zvážit, jak by toto řešení bylo časově a administrativně náročné. 4.2.1

Funkční období U vybraných centrálních bank je zajímavé srovnání z pohledu délky

funkčního období členů bankovní rady. V České republice jsou členové bankovní rady jmenováni na 6 let. Oproti tomu v Německé spolkové republice a Evropské centrální bance je to 8 let. U amerického FEDu je funkční období dokonce 14 let. Odstoupí-li z rady nějaký člen před uplynutím jmenovacího období, např. v 10. roce, nastoupí za něj jiný člen, kterému poběží mandát na zbylé 4 roky. Pokud se ve funkci osvědčí, tak může být jmenován znovu na celé funkční období. Celkem je tak možné strávit ve funkci celou řadu let. V České republice může být člen bankovní rady jmenován maximálně na dvě funkční období, tzn. 12 let. Evropská centrální banka nepřipouští 62

například Švédsko

40

znovujmenování, maximální délka funkčního období je tedy 8 let. V německé Bundesbance je možné vykonávat funkci opakovaně. V tomto směru považuji českou právní úpravu za vhodnou. Obecně by mělo být jmenovací období bankovní rady delší než volební období vlády. To Česká republika splňuje. V případě, že se příslušný člen bankovní rady ve své funkci osvědčí, může být jmenován znovu. Proč Evropská centrální banka jako jediná ze srovnávaných centrálních bank znovujmenování nepřipouští, mi není zřejmé. Další zajímavostí u Evropské centrální banky je u členů výkonné rady zásada neodvolatelnosti.63 Odvolatelnost či neodvolatelnost členů nejvyššího orgánu centrální banky patří mezi ukazatel, na základě kterého se posuzuje nezávislost centrální banky. Nemožnost odvolání členů bankovní rady posiluje nezávislost centrální banky v dané zemi. Zákon o ČNB stanovuje, že člen bankovní rady může být odvolán pouze tehdy, „přestal-li splňovat podmínky požadované k jejímu výkonu nebo dopustil-li se vážného pochybení.“64 V případě, že dojde k odvolání guvernéra, je stanovena povinnost spravit o tom Radu guvernérů ECB. Vzhledem k určité činnosti všech guvernérů členských států v ECB je to pochopitelné. V České republice je pravomoc odvolávat členy bankovní rady opět v rukou prezidenta republiky, která je zakotvena v Ústavě. Zatímco v Evropské centrální bance členy nelze odvolat, tak u ostatních srovnávaných bank tato možnost existuje.

4.3 Vztah ČNB a vlády Jak je již zmíněno v první kapitole, tak nezávislost centrální banky je velmi důležitá. Samotné zakotvení nezávislosti ČNB v Ústavě napovídá, že se jedná o zásadní otázku. V článku 98 Ústavy je uvedeno: ,,Česká národní banka je 63

Evropská centrální banka: Tisková zpráva [online] publikováno 7.2. 2014 [cit. 8.5.2014]. Dostupné z https://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2014/html/pr140207.cs.html 64 § 6 odst. 10 zákona č. 6/1993 SB. o České národní bance [online]. [cit. 10.6.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_cn b.pdf

41

ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon.” Blíže nezávislost ČNB Ústava nespecifikuje. Jaké jsou tedy vztahy mezi ČNB a ostatními ústavními orgány? Otázkou nezávislosti řešil Ústavní soud v nálezu č. 278/2001, kde se Ústavní soud zabýval návrhy prezidenta republiky na zrušení částí zákona č. 442/2000 Sb. V nálezu je uvedeno: „Povinností státu je zřídit ústřední banku státu, ustavit její orgány a ustanovit jejich funkcionáře, upravit její postavení, působnost a pravidla fungování v ústavně vymezeném rámci, nechat ji jako takovou fungovat a chránit ji případně i soudní mocí před neústavními a nezákonnými zásahy do její činnosti ze strany zákonodárné a výkonné moci.“65 Dále je v nálezu zmíněno, že nezávislost centrální banky je velmi důležitá z hlediska dělby moci, kdy k zabránění koncentrace moci vede oddělování a určitá vzájemná kontrola nejvyšších orgánů státu. Vzhledem k historické zkušenosti, kdy vlády řešily své finanční problémy emisí peněz, která následně způsobila inflaci, je cílem právní úpravy oddělení rozhodovacího procesu o zásadních měnových otázkách od vlády. Na druhou stranu není možné zcela vládu a ČNB oddělit, do určité míry je nutná jejich vzájemná spolupráce. V zákonu o ČNB nalezneme spolupráci v § 9, kde je nejdříve zdůrazněna nezávislost ČNB na pokynech vlády při plnění svého hlavního cíle, kterým je cenová stabilita. Spolupráce je ale zachycena v zákonu tím, že je umožněno pověřenému členovi vlády se zúčastnit jednání bankovní rady s hlasem poradním. Nejčastěji se z logiky věci jedná o ministra financí. Spolupráce funguje v této oblasti i opačným směrem. Guvernér ČNB je oprávněn se zúčastnit jednání vlády a má rovněž poradní hlas. Svůj názor vyjádřil Miroslav Singer na jednání vlády například ohledně zřízení centrálního registru

65

Nález Ústavního soudu ze dne 20. června 2001 : Předpis č. 285/2001 Sb. Ústavní soud [online]. 2001[cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-278

42

účtů, kde vyjádřil svůj nesouhlas s tímto krokem. Vzhledem k tomu, že vláda jedná a rozhoduje o zásadních věcech, které se přímo týkají ČNB, je možnost účasti guvernéra na jednání bezesporu vhodná. Z hlediska vzájemné spolupráce na mě zákon o ČNB působí tak, že zakotvuje v tomto směru silnější postavení ČNB. V zákonu je přímo uvedeno, že ČNB je na pokynech vlády nezávislá při naplňování svého hlavního cíle. Vláda v tomto směru tedy nemá žádné pravomoci. Na druhou stranu ČNB zaujímá stanoviska k návrhům vlády, které se dotýkají působnosti ČNB a v oblasti měnové politiky a bankovnictví má ČNB poradní funkci. Toto nastavení spolupráce bych považovala za vhodné, nicméně pouze v situaci, kdy by členové bankovní rady nebyli jmenováni pouze na základě rozhodnutí a jmenování prezidentem republiky. Spolupráce federální vlády a Bundesbanky je upravena v části III. v článcích 12 a 13. Obdobně jako u ČNB je v článku 12 zachyceno, že při výkonu pravomocí svěřených Bundesbance tímto zákonem, je Bundesbanka nezávislá na pokynech federální vlády. Pokud nejsou tyto pravomoci dotčeny, pak jako součást Evropského systému centrálních bank podporuje Bundesbanka obecnou hospodářskou politiku federální vlády. V rámci spolupráce Bundesbanky a vlády radí Bundesbanka vládě v otázkách měnové politiky zásadního významu a potřebné informace poskytuje vládě na vyžádání.

66

Guvernér Bundesbanky by měl být vládou přizván

k jednáním, která se týkají důležitých otázek měnové politiky. Touto oblastí se zabývá rovněž Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank. Bez hlasovacího práva se může účastnit předseda Rady ministrů a člen Komise zasedání Evropské centrální banky. Předseda Rady ministrů je

66

část III, článek 13 Gesetz über die Deutsche Bundesbank [online] [cit. 3.5.2014]. Dostupné z https://www.bundesbank.de/Redaktion/DE/Downloads/Bundesbank/Aufgaben_und_Organisation/ gesetz_ueber_die_deutsche_bundesbank.pdf?__blob=publicationFile

43

dále oprávněn předkládat návrhy. Aby byla určitá spolupráce opět oboustranná, tak prezident Evropské centrální banky je zván na zasedání Rady ministrů, pouze ale ve věcech, které se přímo týkají Evropské centrální banky. „Statut Evropského systému centrálních bank může být Radou (ministrů) po konzultaci s Komisí a Evropskou centrální bankou a po souhlasu Evropského parlamentu měněn v opatřeních k zajištění statistických informací, otevírání účtů úvěrovým institucím (bankám), stanovení operací na volném trhu a jejich limitů, stanovení minimálních rezerv, regulace množství oběživa, v zajištění činnosti a spolehlivosti zúčtovacích a platebních systémů, apod.“67 Jak vidíme, tak právní úprava je u jednotlivých centrálních bank téměř shodná. Centrální banka vykonává primárně svůj hlavní cíl a v rámci dosažení tohoto cíle nemá vláda žádné pravomoci. Pouze za předpokladu, že naplňuje centrální banka svůj hlavní cíl, tak je možná ze strany centrální banky podpora cílů hospodářské politiky vlády. Vzájemná spolupráce je upravena tak, že člen vlády se může účastnit jednání centrální banky a naopak guvernér centrální banky se může účastnit jednání vlády. Jak člen vlády, tak guvernér mají na jednání poradní hlas.

4.4

Informovanost Dalším hlediskem, které budu srovnávat z pohledu vybraných centrálních

bank, je povinnost informovat o dění uvnitř centrální banky. Transparentnost činnosti centrální banky ovlivňuje důvěru veřejnosti, která má vliv na účinnost zásahů centrální banky na trhu.

67

BAŽANTOVÁ, Ilona: Centrum pro ekonomiku a politiku: Nestandardní právní zakotvení ČNB [online] publikováno 2.4. 2002 [cit. 5.5.2014]. Dostupné z http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=301

44

Velmi dlouhou dobu je ECB kritizována za svou netransparentnost. Zápisy z jednání Rady guvernérů ECB, kde se řeší zásadní otázky, jsou neveřejné. Ohledně zveřejňování zápisů z jednání se vede již diskuze řadu let. Evropská centrální banka argumentuje tím, že měsíční tiskové konference jsou adekvátní náhradou. Zveřejňovat hlasování jednotlivých členů nechce ECB také z obavy tlaku na jednotlivé členy Rady guvernérů. Mohlo by dojít k tlaku na prosazování národních zájmů.68 Kritika netransparentnosti je určitě na místě a úprava v této oblasti se mi zdá být nevyhnutelná. Z dění v posledních měsících ohledně této tematiky se domnívám, že zápisy z jednání, včetně hlasování jednotlivých členů, budou již brzy zveřejňovány. Tlak na ECB je vyvíjen také proto, že americký FED výsledky hlasování pravidelně

jmenovitě

zveřejňuje

téměř

ihned

po

ukončení

hlasování.

Transparentně je tak uveřejněno, kdo pro daný návrh hlasoval, kdo hlasoval proti a kdo nebyl hlasování přítomen.69 V České republice je systém nastaven odlišně. Ještě v ten samý den, kdy se odehraje hlasování bankovní rady, je uveřejněna tisková zpráva, která informuje o odhlasovaných opatřeních a poskytuje příslušná vysvětlení a komentáře. Součástí tiskové zprávy je také poměr hlasování členů bankovní rady. Následně je s odstupem osmi dnů uveřejněn záznam z jednání, který obsahuje jmenovité hlasování členů bankovní rady. „Úplný zápis z jednání bankovní rady je spolu se Situační zprávou zveřejňován s odstupem šesti let.“70 Z vlastní účasti na debatách se členy bankovní rady vím, že takto nastavený systém uveřejňování schvalují a souhlasí s ním. Osobně si nemyslím, 68

Financial Times: ECB moves closer to decision on publishing minutes [online] [cit. 21.6.2014]. Dostupné z: http://www.ft.com/cms/s/0/0bd1e078-a9c7-11e3-8bd600144feab7de.html#axzz35GL6k7tw 69 Zajímavé je, že je hlasováno v naprosté většině případů jednohlasně, například v posledních 20 hlasování (únor-červen) bylo odhlasováno vše až na jednu výjimku jednohlasné (http://www.federalreserve.gov/aboutthefed/boardvotes.htm) 70 ČNB: Jak se bankovní rada rozhoduje, [online]. [cit. 8.5.2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/br_zapisy_z_jednani/jak_se_br_rozhoduje.html

45

že by odstup osmi dnů měl při uveřejňování jmenovitého hlasování nějaký význam. Na druhou stranu se ale nejedná ani o žádný problém.

4.5 Hospodaření ČNB Hospodaření ČNB se věnuje § 47 zákona o ČNB, který stanovuje, že „Česká národní banka hospodaří podle rozpočtu, který musí být členěn tak, aby z něj byly zřejmé výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní banky.“71 Před novelou zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu sdělovala informace o svém hospodaření pouze ČNB, kdy jednou za rok předkládala Poslanecké sněmovně roční zprávu o výsledku svého hospodaření. Nejvyšší kontrolní úřad neměl v rámci ČNB žádné pravomoci. Až novela zákona č. 166/ 1993, o Nejvyšším kontrolním úřadu, která byla provedena zákonem č. 127/2002 Sb., zakotvuje pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu kontrolovat hospodaření ČNB. Výjimkou z kontroly je činnost vykonávaná při zabezpečování hlavního cíle ČNB stanoveného zákonem. Nejvyšší kontrolní úřad informuje o výsledcích kontroly prostřednictvím kontrolního závěru. Problémem ale zůstává, že z kontrolního závěru prakticky není možné vyvodit pro ČNB žádné důsledky. Do schvalování rozpočtu ČNB, který podle § 5, odst. 2, písm. b) zákona o ČNB schvaluje bankovní rada, zasáhl Ústavní soud, když mělo být toto právo novelou zákona omezeno. V novele zákona o ČNB, která byla provedena zákonem č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb. a č. 442/2000 Sb., bylo zakotveno72, že rozpočet ČNB se skládá ze dvou částí- rozpočet pro činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle ČNB a rozpočet provozní a investiční. Právě o provozním a investičním rozpočtu měla rozhodovat Poslanecká sněmovna. 71

§ 47 odst. 1 zákona č. 6/1993 SB. o České národní bance [online]. [cit. 10.6.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_cn b.pdf 72

viz. příloha č. 3

46

Navrhovatelem ke zrušení tohoto ustanovení byl prezident republiky a podle něj tím „může dojít významným způsobem k ohrožení plnění hlavního cíle České národní banky podle čl. 98 odst. 1 Ústavy.“73 Poslanecká sněmovna by tak rozhodovala o části rozpočtu ČNB a mohla by tak být ohrožena nezávislost ČNB. Právě z důvodu ohrožení nezávislosti ČNB bylo návrhu prezidenta republiky Ústavním soudem v nálezu vyhověno. Jak uvedl Ústavní soud, tak: „jakmile bude i jeden z těchto rozpočtů schvalován někým jiným než centrální bankou, bude vždy snadnější třeba nepřímo ovlivňovat rozhodovací procesy v bance, a tak omezovat její nezávislost.“74 Ze svého pohledu nevidím důvod, proč by Poslanecká sněmovna měla zasahovat do této oblasti pravomocí bankovní rady ČNB, a možné ohrožení nezávislosti z tohoto důvodu považuji za oprávněné. V současné době je schvalování rozpočtu ČNB plně v rukou bankovní rady a výsledkem snahy o alespoň částečný dohled nad rozpočtem ČNB je právě rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, o kterém jsem se zmínila výše. V úvodu kapitoly je uvedeno, že problematickou oblastí českého zákona o ČNB je nestanovení základního kapitálu. S tím souvisí to, že nelze jednoznačně procentuálně určit, jak rozdělit hospodářský výsledek do fondů. Konkrétně je postup rozdělení hospodářského výsledku upraven v zásadách hospodaření pro daný kalendářní rok, které jsou schváleny spolu s rozpočtem ČNB bankovní radou. Zajímavá je část § 47, odst. 2. zákona o ČNB, kde je uvedeno: „Zbývající zisk se odvádí do státního rozpočtu.“75 Situace, kdy by ČNB odvedla zbytek zisku do státního rozpočtu, ale od roku 1999 nenastala. V roce 2013 byl zisk ve výši 73 116 mil. Kč použit na snížení neuhrazené kumulované ztráty z předchozích období. Ani tak, ale není ještě ztráta z předchozích období vyrovnána a činí 50,4

73

Nález Ústavního soudu ze dne 20. června 2001 : Předpis č. 285/2001 Sb. Ústavní soud [online]. 2001[cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-278 74 tamtéž 75 § 47, odst.2, zákona č. 6/1993 SB. o České národní bance [online]. [cit. 10.6.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_cn b.pdf

47

mld. Kč.76 Zda bude tato ztráta vyrovnána již v příštím roce lze velmi těžko odhadovat a záleží na mnoha faktorech. Ve ztrátě skončila ČNB naposledy v roce 2010(-9,7 miliard Kč77). Nutno ale zmínit, že maximalizace zisku není cíl, který by ČNB sledovala. Hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu. Velmi přesně upravuje rozdělování čistého zisku nebo ztráty Evropská centrální banka v článku 33 Statutu. Částka, která je určena Radou guvernérů a která nesmí být vyšší než 20 % čistého zisku je převedena do rezervního fondu. Zbývající čistý zisk se rozděluje podílníkům ECB v poměru k jejich splaceným podílům.78 Jak naložit se ziskem je právně zakotveno v německém zákonu o Bundesbance, konkrétně v článku 27 „Rozdělení zisku“. Stejně jako v případě ECB je 20 % zisku převedeno do statutárních rezerv, minimálně ale musí jít o částku 250 miliónů EUR. Zbylý zisk je vyplacen Spolkové republice Německo. Dalším problémem je i to, že zákon neupravuje situaci, kdy by ČNB skončila ve ztrátě. Jak by se v tomto případě postupovalo? Jak uvádí I. Bažantová, tak: „bychom složitě analogií dovodili, že ztráta ČNB se hradí z nerozděleného zisku minulých období, z rezervního fondu, nebo při jeho nedostatečné výši vzhledem ke ztrátě ze základního kapitálu - ale základní kapitál ani rezervní fond právně definován není.“79

76

ČNB: Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky 2013 [online] [cit. 3.5.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/download/cnb_vysled ky_hospodareni_2013.pdf 77 E15.cz: ČNB loňský zisk 73 miliard využije na snížení předchozích ztrát. Ty klesnou na 50 miliard [online] publikováno 26.3. 2014 [cit. 7.6.2014]. Dostupné z http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/cnb-lonsky-zisk-73-miliard-vyuzije-nasnizeni-predchozich-ztrat-ty-klesnou-na-50-miliard-1072970 78 Článek33 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, [online] [cit. 3.5.2014]. Dostupné z https://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/pdf/cs_statute_2.pdf 79 BAŽANTOVÁ, Ilona: Centrum pro ekonomiku a politiku: Nestandardní právní zakotvení ČNB [online] publikováno 2.4. 2002 [cit. 5.5.2014]. Dostupné z http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=301

48

Na rozdíl od České republiky je ve Statutu ECB i s touto možností počítáno a je přímo ve Statutu právně zakotvena. V případě ztráty je schodek hrazen z rezervního fondu ECB. U amerického FEDu nalezneme právní úpravu nakládání se ziskem v sekci 7 v zákonu o FEDu.80 Americký FED se skládá z 12 federálních bank, které jsou vlastněny členskými bankami. Členské banky byly povinny nakoupit akcie federálních bank a s akciemi nesmí obchodovat. Na základě vlastnictví akcií získávají členské banky ze zisku federálních bank každoročně 6 % na dividendách. Část zisku je převedena do přebytkového fondu a zbylý zisk do státního rozpočtu. Například v roce 2000 bylo převedeno do státního rozpočtu 3 752 miliard amerických dolarů.81 4.5.1

Kontrola hospodaření S hospodařením souvisí jeho kontrola. ČNB předkládá roční zprávu o

výsledku svého hospodaření k projednání Poslanecké sněmovně nejdéle 3 měsíce po skončení kalendářního roku. Předložená roční zpráva může být schválena, vzata na vědomí nebo odmítnuta. Pokud je zpráva Poslaneckou sněmovnou odmítnuta, pak je ČNB povinna zprávu zpřesnit a doplnit podle požadavků a to nejdéle do 6 týdnů od odmítnutí. Dále vede ČNB účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a účetní závěrka je ověřována auditory, kteří jsou ale určeni na základě dohody bankovní rady a ministra financí. Auditoři musí účetní uzávěrku schválit a následně ji předají Poslanecké sněmovně a dojde ke zveřejnění. U německé Budesbanky je právní úprava obdobná jako v České republice. I tam je účetní uzávěrka kontrolována auditory, kteří jsou jmenování Centrální bankovní radou po dohodě se Spolkovým účetním dvorem.82 80

Section 7: Division of Earnings, Federal Reserve Act tamtéž 82 Centrum pro ekonomiku a politiku: právní postavení centrální banky v demokratickém státěSborník textů [online] publikováno 2000 [cit. 8.6.2014]. Dostupné z http://cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik_3_2000.pdf 81

49

I Evropská centrální banka je kontrolována auditory, které doporučila Rada ECB a schválila Rada ministrů. „Auditoři jsou oprávněni zkoumat veškeré účetnictví ECB a národních centrálních bank a obdržet veškeré informace o provedených operacích.“83

4.6 Správní delikty Správní delikty jsou upraveny v zákonu o ČNB v části jedenácté. Správní delikty jsou rozdělené na správní delikty fyzických osob a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. Přestupky, které jsou vymezeny zákonem, se týkají zaměnitelnosti pamětních mincí nebo mincí, které vydala ČNB. Pokud fyzická osoba nabízí, prodává nebo rozšiřuje medaile či žetony, které jsou zaměnitelné s pamětními mincemi nebo mincemi vydanými ČNB, může jí být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč.84 Za stejný čin jako fyzická osoba může být postihnuta i osoba právnická a podnikající fyzická osoba. Pokuta, která jim za tento delikt hrozí, je ale vyšší10 000 000 Kč. Pokud právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nesplní povinnost poskytnout informaci při výkonu dohledu ČNB, jedná se o správní delikt, za který hrozí pokuta až 5 000 000 Kč. Stejná pokuta hrozí subjektům v případě, že nesplní povinnost odstranit nedostatek, který byl ČNB zjištěn při výkonu dohledu. Pokuta 1 000 000 Kč může být uložena tomu, kdo nenahlásí odstranění zjištěného nedostatku. Pokuta dále hrozí subjektům, pokud nesplní svou povinnost v oblasti předložení výkazu o své činnosti. Pokuty, které vybírá místně příslušný celní úřad, jsou příjmem státního rozpočtu.

83

článek 26 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, [online] [cit. 3.5.2014]. Dostupné z https://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/pdf/cs_statute_2.pdf 84

§ 46 zákon č. 6/1993 SB. o České národní bance [online]. [cit. 18.6.2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_cn b.pdf

50

Správní delikty definuje i zákon o americkém FEDu a německé Bundesbance. V zákonu o americkém FEDu nalezneme správní delikty v části 22. Oproti českému zákonu jsou v tomto zákonu delikty upraveny podrobněji. Zákon se zabývá delikty a trestnými činy členských bank i dohlížejících orgánů. Trestným činem, který je v zákonu definován, je například poskytnutí vyššího úroku z vkladů zaměstnanci banky, než je obvyklý pro běžné klienty. Poskytování vyšších či výhodnějších úroků je upraveno velmi podrobně i ve vztahu k členským bankám, bankovní radě a dalším orgánům. Dále zákon odkazuje prostřednictvím přesných čísel paragrafů na určité trestné činy, které jsou blíže definovány v americkém trestním zákoníku.85 Zejména jde o trestné činy v rámci korupčního jednání. Správní delikty uvedené v německém zákonu o Bundesbance se týkají především padělaných peněz. Správním deliktem je například nepředání bez zbytečného odkladu padělané měny příslušnému policejnímu orgánu. Dále je správním deliktem znemožnění přístupu na místa, kde je centrální banka oprávněna provádět kontroly. Za správní delikty je možné udělit pokutu až do výše 100 000 Eur. Zákon se věnuje i některým trestným činům jako je například neoprávněné užívání peněžních žetonů. Zákon upravuje v tomto případě jak trest odnětí svobody v případě úmyslného spáchání trestného činu, tak trest odnětí svobody nebo uložení pokuty v případě nedbalostního trestného činu. V některých částech i zákon o Bundesbance odkazuje přímo na paragrafy trestního zákoníku.86 V Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky žádnou zmínku o správních deliktech nebo trestných činech nenajdeme. Po prozkoumání správních deliktů v jednotlivých zákonech o centrálních bankách docházím k závěru, že se jedná o problematiku, která je upravena velmi odlišně. Nejpodrobněji se správními delikty a trestnými činy zabývá zákon o 85

Title 18 of the United States Code [online]. [cit. 22.6.2014]. Dostupné z: http://www.law.cornell.edu/uscode/text/18/part-I/chapter-11 86 Strafgesetzbuch

51

americkém FEDu. Zákon o německé Bundesbance a český zákon jsou si v rámci této problematiky v porovnání s ostatními zákony nejbližší.

52

Závěr Předmětem zkoumání této diplomové práce bylo právní postavení České národní banky. V úvodu práce se věnuji samotnému vzniku České národní banky v roce 1993, kdy došlo k zániku Státní banky československé. Vzhledem k tomu, jak velké změny se v tehdejším Československu odehrávaly, se domnívám, že právní přechod a s ním spojené změny zákonů proběhly bez větších problémů. Důkazem je i to, že zákon, kterým byla Česká národní banka zřízena, je dosud platný. Součástí první kapitoly je zhodnocení nezávislosti centrální banky de facto a de iure.87 Z hlediska hodnocení nezávislosti de iure, které je více objektivní, dosahuje Česká národní banka vysoké míry nezávislosti.88 Nezávislost centrální banky je velmi důležitá z hlediska nezávislosti na politické moci, kdy politická moc sleduje odlišný zájem než centrální banka. Obecně se politici snaží v rámci svého funkčního období o své znovuzvolení, zatímco centrální banka se snaží o cenovou stabilitu. Tyto dva odlišné zájmy je obtížné naplňovat současně a zpravidla jsou v rozporu. Vliv politické moci na centrální banku je proto vnímán velmi negativně. Vysoká míra nezávislosti České národní banky je pozitivním jevem. Ve druhé kapitole jsem se zabývala vývojem zákona o České národní bance od jeho počátku až k jeho současnému znění. Za dobu své existence byl zákon novelizován již více než dvacetkrát. Některé novely byly nezbytné89, jiné pouze drobně upravovaly znění zákona v určitých oblastech.90 Zajímavé mi přijde zjištění, že některé novely, které byly přijaty a provedeny zákony, byly následně pozdějšími novelami zrušeny. Změna zákona tak neměla dlouhého trvání. Jedná se například o zavedení Výboru pro finanční trh novelou z roku 2006 a následné 87

de facto- nezávislost, která je měřena na základě jiných faktorů než je právní úprava; de iurenezávislost hodnocená na základě právních předpisů 88 Index GMT, který se k hodnocení této nezávislosti používá, dosahuje u centrální banky České republiky hodnoty 12, přičemž maximální hodnota a tedy maximální nezávislost centrální banka dosahuje s hodnotou 15 89 například zákon č. 60/1993 Sb. 90 například zákon č. 62/2006 Sb.

53

zrušení tohoto Výboru novelou v roce 2013. Výbor tak vykonával svou činnost pouze sedm let. Obdobná situace nastala v případě úroku u minimálních rezerv. Pokud banka neplnila povinnou výši minimálních rezerv, měla centrální banka pravomoc částku, o kterou rezervy banka neplnila, úročit diskontní sazbou. Novela z roku 2006 změnila tuto sazbu na lombardní a v současném znění zákona již žádná úroková míra uvedena není. Tento vývoj a případné rušení zavedených změn nepovažuji primárně za negativní jev. Je dobré, že v případě, že se příslušná změna neosvědčí, tak je dále řešena a hodnotí se efektivnost daných změn. Na druhou stranu je faktem, že přípravou zákonů a hodnocením všech možných aspektů, výhod a nevýhod se zabývá celá řada odborníků a očekávala bych tedy do určité míry větší schopnost odhadnout potřebnost či nepotřebnost určitého orgánu. Co se týká návrhu nového zákona o České národní bance v souvislosti se zavedením eura, je pozitivní, že již nyní existuje jakýsi návod, jak by mohl nový zákon v budoucnu vypadat. Bylo by ale předčasné zákon přijímat již nyní, kdy není stanoven termín zavedení eura. Než bude euro zavedeno, tak může dojít ještě v rámci Evropské unie nebo finančního trhu k zásadním změnám, které by mohly být v případném novém zákonu ještě před přijetím implementovány. V případě přijetí eura tak věřím tomu, že Česká republika bude z hlediska zákona o České národní bance připravena flexibilně reagovat, pouze upraví v původním návrhu nutné změny v návaznosti na vývoj v Evropské unii a nový zákon o České národní bance přijme včas a ve znění, které bude propracované a nebude ho potřeba ihned novelizovat. V současné době není v České republice stanoven termín, do kdy by mělo být euro, a s ním i nový zákon o České národní bance, přijato. Podmínkou k přijetí eura je plnění maastrichtských kritérií a Česká republika zatím všechna kritéria neplní.91 Není tak jasné, kdy k přijetí nového zákona o České národní bance dojde.

91

Česká republika neplní kritérium úrokové a kritérium vládního deficitu

54

Na základě porovnání právních úprav postavení české centrální banky, centrální banky Německé spolkové republiky, Evropské centrální banky a centrální banky Spojených státu amerických, se domnívám, že ve zkoumané problematice je právní úprava velmi podobná. Rozdílnou právní úpravu nalezneme ve stanovení základního cíle u centrální banky Spojených států amerických a ostatních srovnávaných bank. Zatímco u České národní banky, Evropské centrální banky a Bundesbanky je cílem cenová stabilita, u americké centrální banky je to kromě cenové stability i maximální zaměstnanost a stabilita dlouhodobých úrokových měr. Zde upřednostňuji jasné a jednoznačné stanovení jednoho měřitelného cíle, který se uplatňuje v případě České národní banky. Pro českou právní úpravu bych doporučila stanovení základního kapitálu České národní banky z důvodu stanovení výše fondů z vytvořeného zisku.92 Z důvodu neexistence výše základního kapitálu není definována výše rezervního fondu a s tím souvisí neexistence stanovení výše odvodu do státního rozpočtu. Inspiraci bychom mohli hledat v zákonné úpravě německé Bundesbanky nebo Evropské centrální banky. Největší problém vidím v právním zakotvení jmenování členů bankovní rady pouze prezidentem republiky.93 Tato právní úprava je naprosto ojedinělá a u žádné ze srovnávaných bank nenalezneme obdobu. Prezident má v tomto směru v České republice významnou pravomoc, která je velmi neobvyklá. Ve všech třech srovnávaných bankách se na jmenování nejvyššího orgánu centrální banky podílí více orgánů. Jako nejvhodnější hodnotím právní úpravu jmenování vrcholného orgánu v německé Bundesbance, kde jsou členové jmenováni na návrh vlády, a ke jmenování je nutná kontrasignace spolkového kancléře. U všech zkoumaných centrálních bank nalezneme různá funkční období členů výkonných orgánů. Zde si myslím, že je právní úprava v České republice v porovnání s ostatními nastavena vhodně. V České republice může být člen 92

U všech srovnávaných centrálních bank je výše základního kapitálu stanovena Ústava ČR, čl. 62, písm. k): Prezident republiky jmenuje členy Bankovní rady České národní banky. 93

55

bankovní rady zvolen maximálně dvakrát a ve funkci tak může strávit maximálně 12 let. Oproti tomu se mi nezdá vhodná právní úprava Evropské centrální banky, kde není možné znovuzvolení člena bankovní rady a funkční období tak trvá maximálně 7 let. Z hlediska kontroly hospodaření jsou všechny zkoumané banky na základě zákona povinné předkládat roční zprávy a účetní závěrky, které mohou být kontrolovány auditory. Určitá kontrola je v tomto směru určitě důležitá, nicméně musí být v souladu s tím, aby nedošlo k omezení nezávislosti.94 V závěru čtvrté kapitoly se věnuji správním deliktům a trestným činům z pohledu zakotvení v zákonech o jednotlivých centrálních bankách. Tato oblast je ve srovnání s ostatními zkoumanými oblastmi ve všech zákonech upravena velmi odlišně. Po podrobném zkoumání právních úprav vybraných centrálních bank a aktuálně účinného českého zákona o České národní bance docházím k závěru, že Český zákon se zejména od zákona o německé Bundesbance a zákona o Evropské centrální bance v klíčových oblastech výrazně neodlišuje. Hypotéza, že český zákon o České národní bance je v současném znění zastaralý, nebyla potvrzena.

94

Nezávislost ČNB při plnění hlavního cíle byla v České republice již v minulosti jednou ohrožena a to zákonem č. 442/2000 Sb, kdy o provozním a investičním rozpočtu ČNB měla rozhodovat Poslanecká sněmovna

56

Zdroje Literatura 

ČNB: Organizační struktura ústředí, [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z



ČNB: Proč je ČNB nezávislá?, 2000 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z



D. Martinčík: Míra nezávislosti ČNB- minulý vývoj a vstup do EMU [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z



Institut pro evropskou politiku: Transformace českého bankovnictví [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z



IS MUNI: Nezávislost centrální banky [online]. [cit. 15.2.2014]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z < http://is.muni.cz/th/63165/esf_m_b1/DP.txt>



KONOPÁSKOVÁ, I.: České bankovnictví po roce 1989. Portál sdružení EUROPEUM , Praha: Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, vydáno 7. 11. 2000 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z



Viktor Kotlán, Jan Frait: Empirie vztahu mezi mírou nezávislosti centrální banky a výsledky její politiky, 1999 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://journal.fsv.cuni.cz/storage/2785_199910vk.pdf

Internetové zdroje 

BAŽANTOVÁ, Ilona: Centrum pro ekonomikua politiku: Nestandardní právní zakotvení ČNB [online] publikováno 2.4. 2002 [cit. 5.5.2014]. Dostupné z http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=301



BEYELER, Michelle: The Paths to Price Stability- An international Comparison, 2007 [online]. cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://books.google.cz/books?id=kIhRnCE8qzIC&pg=PA40&lpg=PA40& dq=stable+central+bank+and+unstable+political&source=bl&ots=y2Zkxkj

57

uj6&sig=dfnNU3hcmuCDQWPYwJlO16wWe8&hl=en&sa=X&ei=SEVrU8alLquq7QbC44DYCQ&ved=0 CC4Q6AEwAA#v=onepage&q=stable%20central%20bank%20and%20un stable%20political&f=false 

bpv: Braun Partners: Legal Update 08/2013, [online]. [cit. 1.6.2014]. Dostupné z: http://www.bpv-bp.com/download/legal-update/2013_08.pdf



Centrum pro ekonomiku a politiku: právní postavení centrální banky v demokratickém státě- Sborník textů [online] publikováno 2000 [cit. 8.6.2014]. Dostupné z http://cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik_3_2000.pdf



CIMBUREK, Jan; Řežábek, Pavel: ČNB: Centrální bankovnictví v kontextu právního řádu na území České republiky, 2010, [online]. [cit. 12.5.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_me dia/clanky_rozhovory/media_2010/cl_10_101215_rezabek_cfuc.pdf



ČNB: Bankovní dohled a stabilita finančního systému [online] [cit. 22.5.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni _projevy/frait_bd_fs_020903.html



ČNB: Historie ČNB 19993- současnost, [online]. [cit. 8.5.2014]. Dostupné z http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/ceska_narodni_banka



ČNB: Historie ČNB Měnová odluka ČR a SR, [online]. [cit. 8.5.2014]. Dostupné z http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/6_menova_politika_na_ces te_ke_standardu_vyspelych_zemi/3_menova_odluka_cr_a_sr/



ČNB: Jak se bankovní rada rozhoduje, [online]. [cit. 8.5.2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/br_zapisy_z_jednani/jak_se_br_roz hoduje.html



ČNB: Měnová politika online]. [cit. 5.6.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/menova_politika



ČNB: Organizační struktura ústředí, [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/organizacni_struktura/ustredi/

58



ČNB: Proč je ČNB nezávislá?, 2000 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/faq/proc_je_cnb_nezavisla.html



ČNB: Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky 2013 [online] [cit. 3.5.2014]. Dostupné z http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodare ni/download/cnb_vysledky_hospodareni_2013.pdf



ČNB: Změny zákona o ČNB v roce 2000, [online]. [cit. 19.5.2014]. Dostupné z http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/ceska_narodni_banka/zmen y_zakona_o_cnb_v_roce_2000.html



E15.cz: ČNB loňský zisk 73 miliard využijena snížení předchozích ztrát. Ty klesnou na 50 miliard [online] publikováno 26.3. 2014 [cit. 7.6.2014]. Dostupné z http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/cnblonsky-zisk-73-miliard-vyuzije-na-snizeni-predchozich-ztrat-ty-klesnouna-50-miliard-1072970



Evropská centrální banka: Proč je pro vás důležitá stabilita cen 2009 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/whypricestability_cs.pdf



Evropská centrální banka: Tisková zpráva [online] publikováno 7.2. 2014 [cit. 8.5.2014]. Dostupné z https://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2014/html/pr140207.cs.html



Federalreserve.gov: Board Votes [online] [cit. 19.6.2014]. Dostupné z: http://www.federalreserve.gov/aboutthefed/boardvotes.htm



Financial Times: ECB moves closer to decision on publishing minutes [online] [cit. 21.6.2014]. Dostupné z: http://www.ft.com/cms/s/0/0bd1e078-a9c7-11e38bd6-00144feab7de.html#axzz35GL6k7tw



iDNES.cz: Havel se kvůli ČNB obrátil na Ústavní soud, publikováno 22.prosince 2010, [online]. 2010 [cit. 15.5.2014]. Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/havel-se-kvuli-cnb-obratil-na-ustavni-soud-fif/domaci.aspx?c=A001207_132915_domaci_has



Institut pro evropskou politiku: Transformace českého bankovnictví, vydáno 7. 11. 2000 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.europeum.org/cz/integrace/27-integrace--5/636-transformaceceskeho-bankovnictvi

59



IS MUNI: Nezávislost centrální banky [online]. [cit. 15.2.2014]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z < http://is.muni.cz/th/63165/esf_m_b1/DP.txt>



KONOPÁSKOVÁ, I.: České bankovnictví po roce 1989. Portál sdružení EUROPEUM , Praha: Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, vydáno 7. 11. 2000 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=298



KOTLÁN, Viktor; FRAIT, Jan: Empirie vztahu mezi mírou nezávislosti centrální banky a výsledky její politiky, 1999 [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://journal.fsv.cuni.cz/storage/2785_199910vk.pdf



KUMAS, Gizem: A comparison of federal reserve and european central bank [online] [cit. 21.6.2014]. Dostupné z http://www.academia.edu/346750/A_Comparison_of_the_Federal_Reserve_and_ the_European_Central_Bank



MARTINČÍK, David: Míra nezávislosti ČNB- minulá vývoj a vstup do EMU [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z



MFCR: Koordinační skupina pro zavedení eura [online]. publikováno 18.7.2006 [cit. 24.5.2014]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/regulace/pristoupeni-cr-k-eurozone/koordinacni-skupina-prozavedeni-eura



MFCR: Zavedení eura- Scénář přijetí eura [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-republika/narodni-planzavedeni-eura/scenar-prijeti-eura



MZV.cz: Jak je to s vstupem ČR do eurozóny? Musíme, či nemusíme? [online]. publikováno 22.9.2011 [cit. 14.5.2014]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/evropska_unie/jak_na_krizi /-zastupitelske_urady-representation_brussels-publish-cz-evropska_uniejak_na_krizi-jak_je_to_s_vstupem_cr_do_eurozony.html



Nález Ústavního soudu: Předpis č. 285/2001, [online]. [cit. 15.2.2014]. Dostupné z <.http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-285>



PÁNEK, Dalibor: Dohled finančního trhu ve vybraných zemích EU: Velká Británie, Německo, Česká republika [online]. [cit. 18.5.2014]. Dostupné z http://pylades.fi.muni.cz:8000/pravo_esf_v2/?q=o-projektu/regulace-a-

60

dohled-nad-financnim-trhem/studijni-text/kapitola-11-dohled-financnihotrhu-ve 

Parlament České republiky: Vládní návrh na vydání zákona o České národní bance, [online] 2009 [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=800&ct1=0



Zprávy.alfa0.cz: Prezident veoval zákon o ČNb, který připravoval zavedení eura [online]. publikováno 7.6. 2010 [cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://zpravy.alfa9.cz/absolutenm/templates/zprava.aspx?articleid=238&zo neid=5

Zákony a právní předpisy 

Článek 28 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, [online] [cit. 3.5.2014]. Dostupné z https://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/pdf/cs_statute_2.pdf



Federal reserve act [online] [cit. 22.6.2014]. Dostupné z http://www.federalreserve.gov/aboutthefed/fract.htm



Gesetz über die Deutsche Bundesbank [online] [cit. 3.5.2014]. Dostupné z https://www.bundesbank.de/Redaktion/DE/Downloads/Bundesbank/Aufga ben_und_Organisation/gesetz_ueber_die_deutsche_bundesbank.pdf?__blo b=publicationFile



Nález Ústavního soudu ze dne 20. června 2001 : Předpis č. 285/2001 Sb. Ústavní soud [online]. 2001[cit. 15.2.2014]. Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-278



Title 18 of the United States Code [online]. [cit. 22.6.2014]. Dostupné z: http://www.law.cornell.edu/uscode/text/18/part-I/chapter-11



Zákon č. 127/2002 Sb.



Zákon č. 15/ 1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu [online]. [cit. 7.6.2014]. Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-15



Zákon č. 15/1998 Sb. o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů

61



zákon č. 21/ 1992 Sb. o bankách [online]. [cit. 7.6.2014]. Dostupné z http://zakony-online.cz/?s37&q37=5



Zákon č. 227/2013 Sb. kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony



Zákon č. 257/2004 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech



Zákon č. 442/2000 Sb. kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 448/2001 Sb. ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb.



Zákon č. 57/2006 Sb. o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem



zákon č. 6/1993 SB. o České národní bance [online]. [cit. 7.6.2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakon y/download/zakon_o_cnb.pdf



Zákon č. 60/1993 Sb. ze dne 2. února 1993 o oddělení měny



Zákon č. 62/2006 Sb. , kterým se mění zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb., a další zákony

62

Přílohy Příloha č. 1: Index GMT, otázky, na základě kterých se určuje velikost tohoto indexu Politická nezávislost •

Guvernér není jmenován vládou?

•

Guvernér je jmenován na více než 5 let?

•

Celá bankovní rada není jmenována vládou?

•

Celá bankovní rada je jmenována na více než 5 let?

•

Účast zástupce vlády v bankovní radě není nařízena?

•

Souhlas vlády s měnovou politikou není vyžadován?

•

CB má podle zákona mezi cíli povinnost předně sledovat cenovou

stabilitu? •

Existuje zákonné opatření pro řešení konfliktu mezi vládou a centrální

bankou? Ekonomická nezávislost • Přímé úvěrování vlády není automatické? •

Přímé úvěrování probíhá za tržní úrokovou míru?

•

Přímé úvěrování vlády je pouze dočasné?

•

Přímé úvěrování vlády je omezeno co do objemu?

•

Je omezena účast CB na primárním trhu veřejného dluhu?

•

Diskontní sazbu určuje CB?

•

Dohled nad komerčními bankami není svěřen CB nebo centrální bance

samotné?

63

Příloha č. 2: Složení bankovní rady k 16.2. 2014 FUNKCE guvernér víceguvernér víceguvernér člen bankovní rady člen bankovní rady člen bankovní rady člen bankovní rady

JMÉNO Miroslav Singer Mojmír Hampl Vladimír Tomšík Kamil Janáček Lubomír Lízal Pavel Řežábek Eva Zamrazilová95

Zdroj: Vlastní zpracování: Organizační struktura ústředí ČNB

Příloha č. 3: Nález Ústavního soudu (1) Rozpočet, který se týká činností vykonávaných při zabezpečování hlavního cíle České národní banky, schvaluje bankovní rada. (2) V části provozních a investičních výdajů hospodaří Česká národní banka podle rozpočtu schváleného Poslaneckou sněmovnou. Návrh tohoto rozpočtu sestavuje bankovní rada České národní banky a předkládá jej předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku. (3) Odmítne-li Poslanecká sněmovna návrh rozpočtu České národní banky, je bankovní rada povinna do 6 týdnů předložit návrh doplněný a zpřesněný podle požadavku Poslanecké sněmovny. (4) Není-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas s rozpočtem České národní banky na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od prvního dne rozpočtového roku do dne schválení rozpočtu na tento rozpočtový rok objemem příjmů a výdajů rozpočtu České národní banky schváleného pro předchozí rozpočtový r

95

Evě Zamrazilové končí mandát k 28.2. 2014 a bude nahrazena Jiřím Rusnokem

64

Zadání: Posluchač/ka se nejprve v úvodu své práce pokusí vymezit důvody, které ho/ji vedly k výběru v současné době poměrně aktuálního tématu diplomové práce. Diplomová práce se zaměří na právní úpravu ČNB - zejména na aktuální problémy. Autor/ka mj. objasní účel právní úpravy. Zaujme taktéž stanovisko k dopadům této úpravy na společnost. Provede komparaci se zahran. práv. úpravami. Zhodnotí interpretaci a aplikaci stávající úpravy, zejména z hlediska relevantní judikatury. Na závěr student/ka představí své případné úvahy de lege ferenda. Nejpozději do 25.10.2013 diplomant/ka předloží konzultantovi detailní osnovu DP.

65