PRÁVNÍ PŘEDPISY VE VÝSTAVBĚ

PRÁVNÍ PŘEDPISY VE VÝSTAVBĚ

1

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ pro autorizované architekty, inženýry a techniky činné ve výstavbě [stav k 12. 09. 2011]

10. 10.1. 10.2.

Technická normalizace, metrologie a státní zkušebnictví Technická normalizace Metrologie a státní zkušebnictví

11. 11.1. 11.2. 11.3. 11.4. 11.5.

Občanské a obchodní právo, podnikání Občanské a obchodní právo Živnostenské podnikání Občanský soudní řád, rozhodci a rozhodčí řízení Ceny, účetnictví, daně a cla, měna Pojištění

12. 12.1. 12.2. 12.3.

Práva k duševnímu vlastnictví Ochrana práv k duševnímu vlastnictví obecně Autorská práva Průmyslové vlastnictví

13. 13.1. 13.2.

Zadávání veřejných zakázek Zadávání dle zákona o zadávání veřejných zakázek Zadávání veřejných zakázek architektonickou nebo urbanistickou soutěží

14. 14.1. 14.2. 14.3.

Práce a mzdy Pracovněprávní předpisy a předpisy o kolektivním vyjednávání Předpisy o sociálním a zdravotním zabezpečení Mzdy a platy

15. 15.1. 15.2.

Trestní a přestupkové právo Trestní právo Přestupkové právo

OBSAH Úvod 1.

Ústavní rámec

2. 2.1. 2.2.

Výstavba Stavební zákon a předpisy souvisící Výkon povolání 2.2.1. Profesní předpisy 2.2.2. Profesní dokumenty

3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.

Veřejná správa Obecní samospráva / Krajská samospráva Okresy Ústřední správa Profesní samospráva Obecná správa a správní řízení

4. 4.1. 4.2. 4.3.

Péče o zdravé životní podmínky Péče o zdraví a humánní hygiena Lázeňství Veterinární hygiena

5. 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6. 5.7. 5.8. 5.9.

Péče o přírodní a krajinné bohatství Péče o životní prostředí a EIA Péče o přírodu a krajinu Péče o ovzduší Péče o vody Péče o lesy a lesní hospodaření Péče o zemědělský půdní fond Péče o nerostné bohatství a výkon geologie a horních činností Pozemky a pozemkové úpravy, vlastnictví pozemků Katastr nemovitostí, zeměměřictví a kartografie

6. 6.1. 6.2.

Péče o kulturní bohatství (památková péče) Péče o památky Ostatní součásti kulturního dědictví

7. 7.1. 7.2.

Vzdělávání - věda a výzkum, školství Věda a výzkum Školství

8. 8.1. 8.2.

Informace, informační systémy a státní statistika Informace a informační systémy Státní statistika

9. 9.1.

Infrastruktura Doprava 9.1.1. Pozemní komunikace (silniční) 9.1.2. Drážní 9.1.3. Letecká 9.1.4. Vnitrozemská vodní Technická infrastruktura 9.2.1. Vodohospodářství 9.2.2. Energetika (elektrárenství, plynárenství, teplárenství) 9.2.3. Elektronické komunikace (telekomunikace, radiokomunikace) 9.2.4. Odpady a ukládání nebezpečných látek / ochrana území a ovzduší před imisemi/emisemi/hlukem a vibracemi Požární ochrana Bezpečnost práce a technických zařízení

9.2.

9.3. 9.4.

2

ti veřejné správy, péče o zdraví a zdravé životní prostředí, péče o kulturní bohatství, oblasti infrastruktury; součástí přehledu jsou ovšem i předpisy souvisící s podnikatelskými aktivitami autorizovaných osob. Souběžným produktem tohoto přehledu je podpora uchazečům o autorizaci ke zkouškám odborné způsobilosti architektů (a inženýrů a techniků činných ve výstavbě).

ÚVOD MOTTO: “(6) Předmětem zkoušky odborné způsobilosti je ověření znalostí potřebných pro výkon příslušných odborných činností, zejména a) ověření odborných znalostí, pokud nejsou součástí uchazečova uznaného odborného vzdělání, b) ověření znalosti platných právních předpisů upravujících výkon příslušných odborných činností, popřípadě činností souvisejících.“ [ustanovení § 8 zákona č. 360/1992 Sb.]

Tento přehled není a ani zdaleka nemůže být úplným přehledem platného práva, a to ani v oblastech právních předpisů vytvářejících širší právní okolí předpisům ve výstavbě. I přesto je však velmi rozsáhlý. Z tohoto důvodu a s přihlédnutím k intenzitě využívání jednotlivých právních předpisů při činnosti autorizované osoby, je téma rozděleno na kapitoly, přičemž každá z kapitol je uvedena přehledem nejvýznamnějších právních předpisů, počínaje základním právním předpisem příslušné oblasti právní úpravy a doplněna pro základní orientaci dalšími zákonnými a podzákonnými právními předpisy.

Stavební zákon vymezuje okruh určitých činností - tak zvaných „vybraných činností ve výstavbě“, s nimiž spojuje zvláštní právní režim jejich výkonu a zvláštní režim ověření odborné způsobilosti („autorizace“) osob výkonem těchto činností pověřených.

1. ÚSTAVNÍ RÁMEC

Předpoklady pro ověření způsobilosti a udělení autorizace vymezuje zvláštní zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Rozumí se jimi, kromě obecných předpokladů bezúhonnosti a způsobilosti k právním úkonům, především • vzdělání příslušného odborného architektonického, stavebně inženýrského, popřípadě technického zaměření, • průkaz víceleté odborné praxe, přičemž počet let je stanoven různě pro jednotlivé druhy autorizací, • průkaz znalostí právních předpisů vztahujících se k výstavbě a k činnostem s vlastní odbornou činností autorizovaných osob souvisícím.

1.1. 1.1.1. 1.1.1.1.

1.1.1.2. Znalost práva a schopnost se v něm orientovat a prakticky je ve své každodenní činnosti používat je obecnou občanskou povinností. Ve zvýšené míře ovšem platí tato povinnost pro osoby, které vykonávají povolání, s nímž právní řád spojuje významné veřejnoprávní důsledky. Zákon o výkonu povolání vychází (v souladu s legislativou Evropské unie) z principu osobní odpovědnosti fyzické osoby za výkon vybraných (a pochopitelně i dalších odborných) činností, neboť se jedná o činnosti • s významným vlivem na zdraví, život, majetek a životní prostředí občanů, • vysoce kvalifikované, vyžadující dlouhodobé školení a odbornou praxi, • tvůrčí s vysokým stupněm individuálního autorského přínosu, • poskytované v neanonymním plnění vždy konkrétnímu adresátovi v konkrétní zakázce, • laikem obtížně posuzovatelné, které však mohou způsobit škody velkého rozsahu na majetku a zdraví, • nezávislé, neboť se často pohybují na hranici mezi zájmy soukromými a veřejnými.

1.1.1.3.

1.1.1.4. 1.1.1.5.

1.1.1.6. 1.1.2. 1.1.3.

1.1.4.

Důkladná znalost oborových právních předpisů a přiměřená orientace v právních předpisech širšího právního okolí je nezbytnou součástí vskutku celistvého výkonu profese architekta, inženýra a technika. Takového výkonu, který skýtá jejich klientům i veřejnosti záruku odbornosti a přiměřenou právní jistotu.

1.1.5. 1.1.6.

Rozhodující skutečností z hlediska práva samého je však především hloubka a kvalita právního vědomí každé jednotlivé autorizované osoby. Její způsobilost k povinnosti (ale zároveň i právu!) nést osobní odpovědnost za svá vlastní rozhodnutí. Toto právní vědomí by mělo v každém okamžiku orientovat zcela přirozeně autorizovanou osobu k takovému jednání a takovým řešením, která nejen nebudou napříč právu, ale naopak budou trvale pozitivně ovlivňovat a zkvalitňovat právní vědomí partnerů, kolegů a klientů autorizovaných osob, a která současně budou spoluvytvářet právo a právní vědomí pospolitosti. O věcné náplni jejich činnosti se to rozumí, jak alespoň doufám, samo sebou.

1.1.7.

V souvislosti s řečeným je jednou z nejpodstatnějších aktivit profesních komor vytváření vhodného profesního zázemí, jehož součástí je i velmi dobrá informovanost o aktuálním stavu práva. Přehled právních předpisů je určen k základní orientaci po nejvýznamnějších oblastech platné právní úpravy, bezprostředně i zprostředkovaně souvisících s výkonem povolání, zejména oblas-

1.1.8.

3

ÚSTAVNÍ ZÁKONY / STÁTNÍ SYMBOLY / ZÁNIK ČSFR / ÚSTAVNÍ SOUDNICTVÍ ÚSTAVA A ÚSTAVNÍ ZÁKONY (ÚSTAVNÍ POŘÁDEK) ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb. a ústavního zákona č. 319/2009 Sb. usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. ústavní zákon č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších zákonů ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. nález ÚS č. 318/2009 Sb., ve věci návrhu na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny sbírka nálezů Ústavního soudu České republiky zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb. zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb. zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 380/2005 Sb. zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu České republiky, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění zákona č. 69/1967 Sb., zákona č. 29/1968 Sb., zákona č. 175/1968 Sb., zákona č. 40/1969 Sb., zákona č. 41/1969 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 126/1971 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 248/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 108/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. sdělení MZV ČR č. 246/1997 Sb., o Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, ve znění sdělení č. 316/1999 Sb.

1.1.9.

1.1.10.

1.2. 1.2.1.

1.2.2.

1.2.3.

1.2.4.

1.2.5. 1.2.6.

1.2.7.

1.2.8. 1.2.9.

1.2.10.

1.3. 1.3.1. 1.3.1.1.

1.3.1.2.

1.3.1.3.

1.3.1.4.

1.3.1.5.

1.3.1.6. 1.3.2. 1.3.2.1.

1.3.2.2.

zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích) zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb., zákona č. 178/2007 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb.

1.3.2.3.

PŘISTOUPENÍ K MEZINÁRODNÍM ORGANIZACÍM / MEZINÁRODNÍ SMLOUVY / PŘISTOUPENÍ K EU zákon č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda) vyhláška č. 115/2003 Sb., kterou se provádí zákon č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda) sdělení MZV č. 221/1998 Sb., o sjednání Evropské úmluvy o poskytování informací o cizím právu a Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o poskytování informací o cizím právu sdělení MZV č. 242/1998 Sb., o sjednání Šestého protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy sdělení MZV č. 66/1999 Sb., o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb. vyhláška MF č. 281/2006 Sb., o podrobnostech způsobu plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí vyhláška MF č. 282/2006 Sb., kterou se stanoví vzor služebního průkazu zákon č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 93/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb. nález ÚS č. 446/2008 Sb., ve věci návrhu na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství s ústavním pořádkem

1.3.2.4. 1.3.2.5.

1.3.2.6.

1.3.3. 1.3.3.1.

1.3.3.2.

1.3.3.3. 1.3.3.4.

1.3.4. 1.3.4.1.

LIDSKÁ, OBČANSKÁ A HOSPODÁŘSKÁ PRÁVA / SVOBODNÝ PŘÍSTUP K INFORMACÍM PROTIPRÁVNOST KOMUNISTICKÉHO REŽIMU zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb. nařízení vlády č. 122/2009 Sb., o odškodnění studentů vysokých škol, kterým bylo v období komunistického režimu z politických důvodů znemožněno dokončit studium na vysoké škole nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem zákon č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých oběří okupace Československa vojsky Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, ve znění zákona č. 491/2009 Sb. zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ, VYZNÁNÍ A PETIČNÍ zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 33/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb.

1.3.4.2.

1.3.4.3.

1.3.4.4.

1.3.4.5.

1.3.4.6.

1.3.4.7.

1.3.5.

1.3.6. 1.3.6.1.

4

zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu ÚS č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 17/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 294/2009 Sb. zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu ÚS č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 65/2001 Sb.], ve znění nálezu Ústavního soudu č. 98/2001 Sb. (včetně tiskové opravy publikované v částce 51 pod č. 130/2001 Sb.), zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 345/2010 Sb. vyhláška MF č. 273/2005 Sb., o vzoru formuláře pro předkládání výroční finanční zprávy politickými stranami a politickými hnutími Poslanecké sněmovně, ve znění vyhlášky č. 40/2010 Sb. OCHRANA POSTAVENÍ MENŠIN A MIGRACE zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů sdělení MZV č. 96/1998 Sb., o sjednání Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin sdělení MZV č. 308/1998 Sb., o sjednání Smlouvy o spolupráci mezi Českou republikou a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) PŘÍSTUP K INFORMACÍM zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 176/2206 Sb.], ve znění zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a nálezu ÚS č. 123/2010 Sb. nařízení vlády č. 364/1999 Sb., kterým se upravuje součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností obcí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zákon č. 318/2001 Sb., o poskytování informací a další součinnosti pro účely řízení před Evropským soudem pro lidská práva a před Výborem OSN pro lidská práva zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 101/2010 Sb. zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb. (ve znění zákona č. 499/2004 Sb.), zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. nařízení vlády č. 161/2011 Sb., o stanovení harmonogramu a technického způsobu provedení opatření podle § 64 až 68 zákona o základních registrech zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 169/2008 Sb. OBČANSTVÍ A PRÁVO AZYLU zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb., zá-

1.3.6.2.

1.3.6.3.

1.3.6.4.

1.3.6.5.

1.3.7. 1.3.7.1.

1.3.7.2.

1.3.7.3.

1.3.8. 1.3.8.1.

1.3.8.2.

1.3.8.3. 1.3.9. 1.3.9.1.

kona č. 194/1999 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 357/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 471/2003 Sb.], ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb. zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 136/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 437/2006 Sb.], ve znění zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu ÚS č. 9/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. zákon č. 350/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 170/2007 Sb. vyhláška MV č. 88/2011 Sb., o technických podmínkách a postupu při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. zákon č. 18/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. nařízení vlády č. 165/2000 Sb., o některých opatřeních k provedení zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv RODINA A REGISTROVANÉ PARTNERRSTVÍ zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 182/1982 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., nálezu ÚS č. 72/1995 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., [úplné znění zákon č. 210/1998 Sb.], ve znění zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 301/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 321/2002 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a nálezu ÚS č. 244/2010 Sb. zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. zákon č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ A DOMÁCÍ NÁSILÍ zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.),

1.3.9.2.

1.3.9.3.

1.3.9.4.

1.3.9.5.

1.3.10.

1.4. 1.4.1.

1.4.2.

1.4.3.

1.4.4.

5

zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 359/2006 Sb.; oprava tiskové chyby publikována v částce 122/2006 Sb.], ve znění zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. zákon č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. zákon č. 518/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších zákonů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb. zákon č. 134/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. sdělení MZV č. 243/1998 Sb., o podpisu Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, kterým se mění kontrolní mechanismus v ní ustavený OSOBNÍ ÚDAJE A JEJICH OCHRANA / EVIDENCE OBYVATELSTVA / MATRIKY / DOKLADY zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 578/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 52/2003 Sb.], ve znění zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 380/2008 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhlášky č. 539/2005 Sb., vyhlášky č. 352/2006 Sb., vyhlášky č. 389/2007 Sb.,a vyhlášky č. 419/2008 Sb., vyhlášky č. 445/2008 Sb., vyhlášky č. 485/2009 Sb. a vyhlášky č. 315/2010 Sb. zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 302/2004 Sb.], ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 391/2008 Sb.], ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. vyhláška MV č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb., vyhlášky č.

1.4.5.

1.4.6.

1.4.7.

1.4.8.

1.4.9.

1.4.10.

1.4.11.

1.4.12.

1.4.13.

1.4.14.

417/2006 Sb., vyhlášky č. 65/2008 Sb. a vyhlášky č. 85/2011 Sb. vyhláška MV č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění vyhlášky č. 75/2009 Sb. a vyhlášky č. 83/2011 Sb. vyhláška MV č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., vyhlášky č. 299/2006 Sb. a vyhlášky č. 84/2011 Sb. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb. (ve znění zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 480/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 525/2004 Sb.], ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 226/2002 Sb. (ve znění zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 440/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 486/2004 Sb.], ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 101/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb. nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů vyhláška ÚOOÚ č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních sklužeb, o požadavcích na nástroje elektronického podpisu a o požadavcích na ochranu dat pro vytváření elektronických značek (vyhláška o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb) zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 559/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 35/2005 Sb.], ve znění zákona č. 395/2005 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 379/2008 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb. zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb. a zákona č. 559/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 36/2005 Sb.], ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb. a zákona č. 140/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 252/2008 Sb.], ve znění zákona č. 274/2008 Sb., nálezu ÚS č. 355/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu ÚS č. 384/2009 Sb. a zákona č. 197/2010 Sb. [úplné znění zákon č. 257/2010 Sb.], ve znění zákona č. 424/2010 Sb. zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, ve znění zákona č. 140/2008 Sb. vyhláška MV č. 495/2006 Sb., o stanovení vzorů diplomatických a služebních pasů a vzorů tiskopisů žádostí o jejich vydání, ve znění vyhlášky č. 172/2008 Sb.

1.4.15.

1.4.16.

1.4.17.

1.4.18.

1.4.19.

1.4.20.

1.4.21.

1.4.22.

1.4.23.

nařízení vlády č. 78/2000 Sb., kterým se provádí zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 197/2009 Sb., o certifikaci veřejných dokladů s biometrickými údaji a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb. zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 222/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 290/2004 Sb.], ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. [úplné znění zákon č. 42/2008 Sb.], ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 42/2009 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb., nálezu ÚS č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. [úplné znění zákon č. 224/2011 Sb.] zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 170/2007 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. zákon č. 427/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony vyhláška MV č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza vyhláška MV č. 429/2010 Sb., stanovící výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. vyhláška MŠMT č. 348/2008 Sb., o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky

ÚSTAVA, LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD A ZÁKONY SOUVISÍCÍ Ústava České republiky vymezuje právní rámec politickému systému České republiky tím, že definuje základní výchozí principy právního uspořádání státu, to jest • definuje zdroj veškeré státní moci, kterým jsou občané tohoto státu, • vymezuje postavení státní moci a její strukturu, • deklaruje právo občana konat vše, co není zákonem zakázáno a nebýt nucen činit nic, co zákon neukládá, • svěřuje základní práva a svobody pod ochranu moci soudní, • zakládá politický systém zastupitelský, spočívající ve svobodné soutěži občanských a politických sil, • ukládá dbát šetrného využívání přírodních zdrojů a chránit přírodní bohatství, • zaručuje samosprávu územních samosprávných celků, • uznává ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, za bezprostředně závazné a mající přednost před zákonem.

6

Aby bylo těchto principů dbáno a politická moc nemohla být zneužívána, vytváří Ústava pevnou politickou mocenskou strukturu, založenou na dělbě politické moci mezi • moc zákonodárnou, kterou tvoří Parlament ČR, to jest Poslanecká sněmovna a Senát, • moc výkonnou, kterou tvoří prezident a vláda skládající se z jednotlivých ministerstev a doplněna dalšími samostatnými ústředními orgány státní správy, • moc soudní, kterou tvoří struktura nezávislých soudů, a to Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy a se zvláštním postavením Ústavní soud.

Právní základ pro činnost autorizovaných osob v procesu územního plánování a stavění je v ústavním pořádku České republiky zakotven hned několika ustanoveními - čl. 7 Ústavy České republiky a navazujícím čl. 4, čl. 11 a čl. 35 Listiny základních práv a svobod, která výše zmíněné napětí mezi vlastněním (vlastnictvím) a možností a touhou žít ve snesitelném (a pokud možno trvale se zlepšujícím) životním prostředí rámcově vymezují. Obecný rámec pro ukládání povinností je dán čl. 4 Listiny, který stanoví, že „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. ...Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.“

Zvláštní postavení přiznává Ústava ještě Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, České národní bance a zejména orgánům územní samosprávy. Listina základních práv a svobod, která byla učiněna součástí ústavního pořádku České republiky, • vymezuje a určuje výchozí obecné principy, na nichž jsou lidská práva a svobody založeny - lidé jsou rovní v důstojnosti i v právech, svobodní; lidská práva jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná; každý má právo rozhodovat se svobodně, • definuje základní lidská práva a svobody (to jest způsobilost mít práva, právo na život, nedotknutelnost osoby a osobní svobody, zákaz nucených prací nebo služeb, právo na lidskou důstojnost a čest, právo na soukromí, právo vlastnit majetek a svobodně jím nakládat, nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství, svoboda pohybu a pobytu, svoboda myšlení, svědomí a vyznání), • definuje politická práva (to jest svobodu projevu a právo na informace, petiční právo, právo pokojného shromažďování, právo sdružování, právo podílet se na správě věcí veřejných, zákonnou úpravu všech politických práv a svobod, právo na odpor proti bezpráví), • definuje práva národnostních a etnických menšin, • definuje hospodářská, sociální a kulturní práva (to jest zejména svobodu volby povolání, svobodu sdružování na ochranu hospodářských a sociálních zájmů, právo na spravedlivou odměnu, právo na ochranu zdraví, právo na vzdělání, práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti, právo na příznivé životní prostředí a šetrnost ke kulturnímu bohatství), • definuje práva na soudní a jinou právní ochranu.

Statut vlastnění (vlastnictví) je dán ustanovením čl. 11 téže Listiny, který ustanovuje, že „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. ...Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. ...Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“ Ve výše uvedeném smyslu zpřesňuje postavení vlastníka a výměr vlastnictví občanský zákoník v ustanovení § 123 až 128: „Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. ...Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. ...Vlastník se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. ...Ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu.“ Veřejný zájem na ochraně životního prostředí a v jeho rámci při utváření krajiny a péči o ni a péči o kulturní bohatství se v esenciální podobě definuje ustanoveními čl. 7 Ústavy a čl. 35 Listiny: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ „Každý má právo na příznivé životní prostředí. ...Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. ...Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.“

Je povinností autorizované osoby ctít právní řád, dbát práva a uplatňovat právní předpisy obecně a právní předpisy, na nichž je založen výkon autorizovaných činností, zvláště (§ 12 odst. 3 zákona o výkonu povolání), a to jak v zájmu vlastníka (zákazníka), tak s respektem k veřejnému zájmu při současném zachovávání etiky profese. To však vede v řadě případů při výkonu povolání k napětí, neboť zájmy chráněné na jedné straně institutem vlastnictví, to jest právem věc držet (ius possidendi), věcí nakládat (ius disponendi) a věc užívat a brát z ní plody (ius utendi et fruendi), a na druhé straně zájmy chráněné instituty péče o kulturní a přírodní a krajinné bohatství nebo péče o zdravé životní podmínky a konečně i nároky autorizovaných osob samých mohou v jednotlivých konkrétních případech stát a také, žel, velmi často stojí v protikladu.

Veškerá tato práva se dotýkají i autorizovaných osob jako občanů. Jako profesionálů, vykonávajících tvůrčí autorskou činnost se jich však nadto týká (a vlastníky i společnost zavazuje) • ustanovení článku 34 odst. 1 Listiny, které stanovuje, že „práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem“, • ustanovení článku 26 odst. 1 a 2 Listiny, které stanovují, že „každý má právo na svobodnou volbu povolání /..ale../ zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností“,

Této skutečnosti si musí být zpracovatel územně plánovací nebo stavební a souvisící projektové dokumentace vědom, protože s jejím uplatněním jsou spojeny závažné právní důsledky: například zhotovená, projednaná a schválená územně plánovací dokumentace může uložit vlastníkům jistá omezení výkonu jejich vlastnického práva, což musí být kompenzováno. Obdobně je tomu s důsledky stavebních činností - právě proto je projednávání stavební projektové dokumentace vázáno na vyjádření řady orgánů veřejné správy a zejména ostatních vlastníků, jejichž práva a právem chráněné zájmy jsou nebo mohou být dotčeny.

• ustanovení článku 9 odst. 1 Listiny, které stanovuje, že „nikdo nesmí být podroben nuceným pracím a službám“. Je vlastním posláním tohoto přehledu, aby napomáhal naplňovat smysl Ústavy a Listiny základních práv a svobod.

Průchodnost schválení dokumentace i obecná přijatelnost by měla s těmito důsledky počítat již předem a přihlížet k nim. Měla by využívat všech možností, které skýtá již v současné době český právní řád jako celek. Není to sama příroda a krajina, ani samo kulturní (památkové) bohatství, jimž je třeba právního režimu daného zákony, nýbrž člověk a jeho aktivity. Smysl nabývá jakákoliv právní úprava jen ve vztahu k lidským činnostem, k působkům člověka na přírodu při utváření krajiny a na utváření jím samým již dříve vytvořeného světa techné.

2. VÝSTAVBA 2.1. 2.1.1.

7

STAVEBNÍ ZÁKON A PŘEDPISY SOUVISÍCÍ zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona

2.1.14.8.

č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.) [úplné znění zákon č. 197/1998 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 95/2000 Sb., nálezu ÚS č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 109/2001 Sb.], ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu ÚS č. 405/2002 Sb., zákona č. 422/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 218/2004 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), nálezu ÚS č. 300/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb. (ve znění zákona č. 138/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.), zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. [do 31. 12. 2006] 2.1.1.a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [od 01. 01. 2007], ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb. 2.1.2. zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění) 2.1.3. zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění 2.1.4. vyhláška MMR č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech 2.1.5. PŘEDPISY O DOKUMENTACI STAVEB 2.1.5.1. vyhláška MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb 2.1.5.2 vyhláška MD č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb 2.1.6. vyhláška MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti 2.1.7. vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. a vyhlášky č. 20/2011 Sb. 2.1.8. vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby 2.1.9. vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb 2.1.10. vyhláška MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření 2.1.11. vyhláška MMR č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu 2.1.12. NAŘÍZENÍ VLÁDY O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA STAVEBNÍ VÝROBKY 2.1.12.1. nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (oprava v částce č. 79/2002 Sb.), ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. 2.1.12.2. nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb. 2.1.13. zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb. 2.1.14.

2.1.14.1. 2.1.14.2. 2.1.14.3.

2.1.14.4. 2.1.14.5. 2.1.14.6. 2.1.14.7.

2.1.14.9. 2.1.14.10.

2.1.15. 2.1.15.1.

2.1.15.2. 2.1.15.3.

2.1.15.4.

2.1.15.5.

2.1.15.6.

2.1.15.7.

2.1.15.8.

2.1.15.9.

2.1.16. 2.1.16.1.

SOUBOR OBECNĚ ZÁVAZNÝCH VYHLÁŠEK K ZÁVAZNÝM ČÁSTEM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ, POPŘÍPADĚ K MÍSTNÍM STAVEBNÍM PŘEDPISŮM OBCÍ (PŘÍKLADMO)

2.1.16.2.

vyhláška č. 32/1999 Sb. HMP, o závazných částech územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 33/1999 Sb. HMP, o stavební uzávěře ve velkých rozvojových územích hlavního města Praha, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 26/1999 Sb. HMP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášky č. 7/2001 Sb.HMP, vyhláška č. 16/1994, kterou se vyhlašují závazné části Územního plánu města Brna, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 9/1995, kterou se vyhlašují závazné části Územního plánu města Plzně, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 3/1994, o vyhlášení závazné části schváleného územního plánu města Ostravy, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 45/1996, o závazných částech územního plánu statutárního města Ústí nad Labem, ve znění pozdějších předpisů

2.1.16.3. 2.1.16.4.

2.1.16.5.

2.1.16.6.

8

vyhláška č. 46/1996, o závazných částech regulačního plánu pro území Ústí nad Labem-centrum, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 4/2000, o závazných částech územního plánu města České Budějovice vyhláška č. 2/2004, o závazné části územního plánu statutárního města Teplice

VYHLÁŠKY O ZVLÁŠTNÍCH TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA STAVBY (NAPŘÍKLAD) vyhláška MZd č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhláškyMinisterstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení), ve znění vyhlášky č. 234/2011 Sb. vyhláška MZe č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa vyhláška MZe č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb. vyhláška MDS č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb. a vyhlášky č. 490/2005 Sb. vyhláška MD ČR č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb., vyhlášky č. 413/2001 Sb. a vyhlášky č. 577/2004 Sb. vyhláška MDS č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. 244/2003 Sb., vyhlášky č. 359/2006 Sb., vyhlášky č. 410/2006 Sb., vyhlášky č. 64/2010 Sb. a vyhlášky č. 314/2010 Sb. výnos FMD č.j. 19958/73-020, kterým se vydává Předpis L-14 Letiště (částka 35/1973 Sb.), ve znění výnosu FMD č.j. 9512/87 (částka 24/1987 Sb.) výnos FMDS č.j. 25228/80-20, LZ Letiště pro letecké práce v zemědělství, lesním a vodním hospodářství (částka 16/1981 Sb.), ve znění výnosu FMD č.j. 8262/87-20 (částka 35/1988 Sb.) vyhláška SÚJB č. 195/1999 Sb., o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti • [soubor předpisů hygienických uvedených v kapitole čtvrté] • [soubor požadavků na výrobky uvedených v kapitole desáté] BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (NA STAVENIŠTI) zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb. nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek odborné způsobilosti nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (oprava tiskové chyby částka 62/2002 Sb.) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

2.1.17.20. usnesení vlády č. 447/1994 ze dne 17. srpna 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Ostravské sídelní regionální aglomerace (nařízení vlády č. 185/1994 Sb.), ve znění usnesení vlády č. 395/1998 ze dne 10. června 1998 (nařízení vlády č. 143/1998 Sb.) a sdělení MMR č. 466/2000 Sb. 2.1.17.21. usnesení 17. plen. zas. SVČ KNV ze dne 27. června 1989, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Šluknovsko 2.1.17.22. usnesení vlády č. 187/1998 ze dne 19. března 1998, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Hodonín (nařízení vlády č. 144/1998 Sb.) 2.1.17.23. rozkaz FMNO ČSSR ze dne 20. září 1989, o závazných částech územního plánu Vojenského újezdu Hradiště 2.1.17.24. usnesení SVČ KNV ze dne 22. prosince 1981, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českolipska 2.1.17.25. usnesení rady VČ KNV č. 66/1974 ze dne 29. dubna 1974, o závazných částech územního plánu rajónu Adršpašsko - Broumovsko 2.1.17.26. usnesení rady VČ KNV č. 122/1969 ze dne 30. června 1969, o závazných částech územního plánu rajónu Orlické hory a podhůří 2.1.17.27. usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 30. srpna 1981, o závazných částech územního plánu velkého územního celku okresu Břeclav, ve znění plen. zas. JM KNV ze dne 28. června 1988, 2.1.17.28. usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 13. prosince 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českomoravské vysočiny - změny a doplňky 2.1.17.29. usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 27. června 1989, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Znojmo 2.1.17.30. usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 26. června 1990, o závazných částech územního plánu velkého územního celku CHKO Podyjí 2.1.17.31. usnesení rady SM KNV č. 213/11/1972 ze dne 16. května 1972, o závazných částech územního plánu rajónu Beskydy 2.1.17.32. usnesení rady SM KNV č. 867/44/1973 ze dne 7. srpna 1973, o závazných částech územního plánu rajónu Haná 2.1.17.33. usnesení rady SM KNV č. 1283/67/1974 ze dne 25. června 1974, o závazných částech územního plánu rajonu Opavsko-Oderské vrchy 2.1.17.34. usnesení plen. zas. SM KNV č. 12/VII/1983 ze dne 22. prosince 1983, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Frýdek-Místek, Nový Jičín Rožnov pod Radhoštěm 2.1.17.35. usnesení vlády č. 110/1996 ze dne 7. února 1996, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Litoměřice (nařízení vlády ČR č. 64/1996 Sb.) 2.1.17.36. nařízení vlády ČR č. 212/1997 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Olomoucké aglomerace 2.1.17.37. usnesení vlády č. 473/1998 ze dne 1. července 1998 o schválení územního plánu velkého územního celku Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a jeho závazné části (sdělení MMR ČR č. 192/1998 Sb.) 2.1.17.38. sdělení MMR ČR č. 143/2002 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Beskydy 2.1.18. sdělení MMR ČR č. 8/2006 Sb., jímž se uveřejňuje podle § 117 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, seznam krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1. listopadu 2006 (zveřejněno v částce 176/2006 Sb.)

2.1.16.7. nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky 2.1.17.

SOUBOR ÚZEMNÍCH PLÁNŮ VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ 2.1.17.1. sdělení MMR č. 270/2009 Sb., o schválení Politiky územního rozvoje Ćeská republiky 2008 2.1.17.2. usnesení vlády č. 155/1976 ze dne 23. června 1976, o závazných částech územního plánu rajónu Pražské středočeská aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 24/1986 ze dne 21. ledna 1986 a usnesení vlády č. 516/1995 ze dne 13. září 1995 (nařízení vlády č. 260/1995 Sb.) 2.1.17.3. usnesení vlády č. 151/1988 ze dne 18. května 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Hradecko - pardubické sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 71/1997 ze dne 12. února 1997 (nařízení vlády č. 64/1997 Sb.) a usnesení vlády č. 191/2001 ze dne 26. února 2001 (sdělení MMR ČR č. 113/2001 Sb.) 2.1.17.4. usnesení vlády č. 313/1984 ze dne 12. prosince 1984, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Kladno - Slaný 2.1.17.5. usnesení vlády č. 723/1994 ze dne 19. prosince 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Mladá (nařízení vlády č. 11/1995 Sb.) 2.1.17.6. usnesení vlády č. 147/1986 ze dne 10. června 1986, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace 2.1.17.7. usnesení vlády č. 352/1992 ze dne 13. května 1992, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Šumava 2.1.17.8. usnesení vlády č. 336/1988 ze dne 21. prosince 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 534/1991 ze dne 20. prosince 1991 a ve znění usnesení vlády č. 177/1994 ze dne 6. dubna 1994 (nařízení vlády č. 104/1994 Sb.) 2.1.17.9. zákon č. 168/2001 Sb., o dálničním obchvatu Plzně 2.1.17.10. usnesení vlády č. 8/1977 ze dne 12. ledna 1977, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, ve znění usnesení vlády č. 172/1985 ze dne 9. července 1985 2.1.17.11. usnesení vlády č. 256/1987 ze dne 10. listopadu 1987, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Karlovarsko-chebské sídelní regionální aglomerace 2.1.17.12. usnesení vlády č. 485/1995 ze dne 30. srpna 1995, o závazných částech územního plánu velkého územního celku okresu Cheb (nařízení vlády č. 259/1995 Sb.) 2.1.17.13. usnesení vlády č. 76/1984 ze dne 11. dubna 1984, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Liberecké sídelní regionální aglomerace 2.1.17.14. usnesení vlády č. 630/1994 ze dne 9. listopadu 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Krkonoše (nařízení vlády č. 232/1994 Sb.) 2.1.17.15. usnesení vlády č. 722/1994 ze dne 19. prosince 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Ralsko (nařízení vlády č. 10/1995 Sb.) 2.1.17.16. usnesení vlády č. 612/1994 ze dne 2. listopadu 1994, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku „Ropovod Ingolstadt“ (nařízení vlády ČR č. 271/1994 Sb.) 2.1.17.17. usnesení vlády č. 64/1985 ze dne 13. března 1985, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 196/1994 ze dne 13. dubna 1994 (nařízení vlády č. 105/1994 Sb.) a sdělení MMR č. 392/2000 Sb. 2.1.17.18. usnesení vlády č. 613/1994 ze dne 2. listopadu 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Jeseníky (nařízení vlády č. 233/1994 Sb.), ve znění sdělení MMR č. 490/2002 Sb. (1. změna) 2.1.17.19. usnesení vlády č. 150/1994 ze dne 23. března 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Zlínské sídelní regionální aglomerace (nařízení vlády č. 87/1994 Sb.), ve znění nařízení vlády č. 213/1997 Sb. a sdělení MMR č. 393/2000 Sb.

9

DOSS:

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Krajský úřad Obec s rozšířenou působností

2.1.19.

BYTY, BYDLENÍ A BYTOVÁ VÝSTAVBA

2.1.19.1. zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu ÚS ČR č. 280/1996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 2/2001 Sb. (oprava tiskové chyby částka 62/2002 Sb.)], ve znění nálezu ÚS č. 128/2001 Sb., zákona č. 229/2001 Sb. (oprava tiskových chyb částka 87/2001 Sb.) a zákona č. 451/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 65/2002 Sb.], ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., nálezu ÚS č. 278/2004 Sb., zákona č. 171/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 345/2009 Sb. 2.1.19.2. nařízení vlády č. 371/2004 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek, ve znění nařízení vlády č. 151/2006 Sb. 2.1.19.3. nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace bytových panelových domů, ve znění nařízení vlády č. 398/2002 Sb., nařízení vlády č. 152/2004 Sb., nařízení vlády č. 325/2006 Sb., nařízení vlády č. 118/2009 Sb. a nařízení vlády č. 310/2009 Sb. 2.1.19.4. vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb., vyhlášky č. 73/1991 Sb., vyhlášky č. 398/1992 Sb., vyhlášky č. 89/1998 Sb. a vyhlášky č. 385/2000 Sb. 2.1.19.5. nařízení vlády č. 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování příspěvků k hypotečnímu úvěru osobám mladším 36 let, ve znění nařízení vlády č. 32/2004 Sb. 2.1.19.6. zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákona č. 403/1990 Sb., zákona č. 529/1990 Sb., zákona č. 229/1991 Sb., zákona č. 540/1991 Sb., zákona č. 302/1999 Sb., zákona č. 522/2002 Sb. a zákona č. 360/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 440/2005 Sb.] 2.1.19.7. zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 391/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 61/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 71/2010 Sb. 2.1.19.8. zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Sátního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů), ve znění zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 2.1.19.9. nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění nařízení vlády č. 294/2001 Sb., nařízení vlády č. 141/2002 Sb., nařízení vlády č. 145/2003 Sb. a nařízení vlády č. 303/2005 Sb. 2.1.19.10. nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů, ve znění nařízení vlády č. 397/2002 Sb., nařízení vlády č. 59/2004 Sb., nařízení vlády č. 145/2006 Sb., nařízení vlády č. 98/2007 Sb., nařízení vlády č. 322/2009 Sb. a nařízení vlády č. 324/2009 Sb. 2.1.19.11. nařízení vlády č. 466/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení k úhradě nákladů spojených s jeho správou 2.1.19.12. nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené rodiny, ve znění nařízení vlády č. 665/2004 Sb. a nařízení vlády č. 98/2007 Sb. 2.1.19.13. nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 98/2007 Sb. 2.1.19.14. nařízení vlády č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu

části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 360/2006 Sb., nařízení vlády č. 427/2006 Sb. a nařízení vlády č. 98/2007 Sb. 2.1.19.15. nařízení vlády č. 28/2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru ke krytí části nákladů spojených s modernizací bytu některými osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 146/2006 Sb., nařízení vlády č. 98/2007 Sb. a nařízení vlády č. 323/2009 Sb. 2.1.19.16. nařízení vlády č. 369/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů určených přednostně pro zaměstnance příjmů investičních pobídek 2.1.19.17. nařízení vlády č. 370/2004 Sb., o rozsahu a podmínkách použití finančních prostředků k úhradě úvěrů zajištěných Státním fondem rozvoje bydlení, ve znění nařízení vlády č. 438/2009 Sb. 2.1.19.18. nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť, ve znění nařízení vlády č. 99/2007 Sb. 2.1.19.19. nařízení vlády č. 63/2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s opravami panelového domu 2.1.19.20. nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám, ve znění nařízení vlády č. 228/2010 Sb. 2.1.19.21. nařízení vlády č. 465/2005 Sb., vydané na základě zmocnění uvedeného v zákoně o podpoře výstavby družstevních bytů 2.1.19.22. vyhláška MF ČR č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb., vyhlášky č. 274/1995 Sb., vyhlášky č. 86/1997 Sb., vyhlášky č. 41/1999 Sb. a nálezu ÚS č. 231/2000 Sb. (včetně tiskové opravy publikované v částce 51 pod č. 130/2001 Sb.) (kterým se vyhláška ke dni 31. 12. 2001 zrušuje) 2.1.19.23. zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb. 2.1.19.24. zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), ve znění zákona č. 83/1995 Sb. a zákona č. 423/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 65/2004 Sb.], ve znění zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 119/2011 Sb.) a zákona č. 263/2011 Sb. 2.1.19.25. vyhláška MF č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 142/2009 Sb. 2.1.19.26. nařízení vlády ČR č. 149/1997 Sb., kterým se stanoví podmínky poskytování další finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby 2.1.19.27. nařízení vlády ČR č. 190/1997 Sb., o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení občanům postiženým povodněmi v roce 1997, ve znění nařízení vlády č. 248/1997 Sb. a nařízení vlády č. 211/1998 Sb. [úplné znění č. 240/1998 Sb.] 2.1.19.28. nařízení vlády č. 104/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro fyzické osoby postižené povodněmi v roce 2002, ve znění nařízení vlády č. 271/2003 Sb. 2.1.19.29. nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních objektů, ve znění nařízení vlády č. 308/1997 Sb.

10

2.1.19.30. zákon č. 261/2002 Sb., kterým se mění podmínky pro použití půjčky poskytované na základě nařízení vlády č. 190/1997 Sb. 2.1.19.31. zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2009 Sb. (oprava tiskové chyby částka 58/2009 Sb.) 2.1.19.32. sdělení MMR č. 333/2006 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozdělení obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcéch měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt 2.1.19.33. sdělení MMR č. 151/2007 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozdělení obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcéch měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt 2.1.19.34. sdělení MMR č. 214/2008 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozdělení obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcéch měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt 2.1.19.35. sdělení MMR č. 180/2009 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozdělení obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcéch měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt 2.1.20. zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 2.1.21. vyhláška MF č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb. a vyhlášky č. 460/2009 Sb. 2.1.22. sdělení MZV č. 250/1997 Sb., o sjednání Dodatku č. 2 k Programové dohodě mezi vládou České republiky, kterou zastupuje ministerstvo financí, a Municipální finanční společností, a.s., na straně jedné a vládou Spojených států amerických, kterou zastupuje Agentura pro mezinárodní rozvoj, na straně druhé k financování municipální infrastruktury

robků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o sanitární zařízení 2.1.25.3. rozhodnutí Komise č. 396D0579 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o silniční instalace 2.1.25.4. rozhodnutí Komise č. 396D0580 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o závěsové stěny 2.1.25.5. rozhodnutí Komise č. 396D0581 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o geotextilie 2.1.25.6. rozhodnutí Komise č. 396D0582 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o stavební těsnící sklenářské systémy a kovové kotvy do betonu 2.1.25.7. rozhodnutí Komise č. 397D0161 ze dne 17. února 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o kovové kotvy pro použití v betonu pro upevnění lehkých systémů 2.1.25.8. rozhodnutí Komise č. 397D0176 ze dne 17. února 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o konstrukční tesařské výrobky a přípravky 2.1.25.9. rozhodnutí Komise č. 397D0177 ze dne 17. února 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o kovové injekční kotvy pro použití ve zdivu 2.1.25.10. rozhodnutí Komise č. 397D0462 ze dne 27. června 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o panely na bázi dřeva 2.1.25.11. rozhodnutí Komise č. 397D0463 ze dne 27. června 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o plastové kotvy pro použití v betonu a ve zdivu 2.1.25.12. rozhodnutí Komise č. 397D0464 ze dne 27. června 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o strojírenské výrobky pro odpadní vody 2.1.25.13. rozhodnutí Komise č. 397D0555 ze dne 14. července 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde cementy, vápno a ostatní hydraulické vazební materiály 2.1.25.14. rozhodnutí Komise č. 397D0556 ze dne 14. července 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o venkovní tepelné izolační kompozitní systémy/soubory

2.1.23.

STAVEBNÍ ZÁKON

SOUBOR NOREM PRO VÝSTAVBU

2.1.24. SMĚRNICE RADY EVROPSKÉ UNIE 2.1.24.1. směrnice Rady Evropských společenství č. 389L0106/EEC ze dne 21. prosince 1988 (OJ L 040, 11/02/1989), o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a administrativních opatření ve věci stavebních výrobků, ve znění směrnice č. 393L0068/EEC (OJ L 220, 30/08/1993) 2.1.24.2. směrnice Evropských společenství č. 64/429/EEC ze dne 7.7.1964, o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a administrativních opatření ve věci zakládání živností a poskytování služeb ve výrobním a zpracovatelském průmyslu (průmysl a drobná řemesla) 2.1.25. ROZHODNUTÍ KOMISE EVROPSKÉ UNIE 2.1.25.1. rozhodnutí Komise č. 396D0577 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o pevné protipožární systémy 2.1.25.2. rozhodnutí Komise č. 396D0578 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních vý-

Nepochybně důkladnou znalost právních předpisů autorizovanými osobami je nutno předpokládat u stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě a vnitrokomorových předpisů a souboru technických norem oboru. Předmětem úpravy stavebního zákona jsou právní a věcné vztahy vznikající při provádění územně plánovacích činností a činností souvisících se stavěním. Rozhodnutí ve správních řízeních konaných podle stavebního zákona a v souvislosti s ním představují až šedesát procent veškerých správních rozhodnutí. Zákon je základní a klíčovou součástí, ba páteří veřejného práva, které má zcela mimořádný význam pro utváření území, zejména v procesu pořizování (zhotovování, projednávání) a schvalování a následného uplatňování příslušné dokumentace při usměrňování vývoje správních celků (obcí, krajů/regionů, státu - a to i v souvislostech překračujících státní hranice).

11

rozvoje jí spravovaného území stanovuje základní rámec a podmínky pro zpracování konceptu územně plánovací dokumentace, • veřejné projednání konceptu a schvalování souborného stanoviska, • schvalování konečné podoby návrhu územně plánovací dokumentace, • vyhlášení závazných částí územně plánovací dokumentace obecně závazným právním předpisem – obecně závaznou vyhláškou obce nebo kraje.

Stavební zákon a jej provádějící vyhlášky, především vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu a vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, je navíc významnou posilou působení řady oborových právních předpisů, zejména zákona o péči o člověka a zákonů o péči o živou přírodu, zákona na ochranu přírody a krajiny a zákona o životním prostředí, zákona o památkové péči a podobně, neboť územně plánovací dokumentace je základním a rozhodujícím právním nástrojem pro právně relevantní vyjádření shody dosažené společností obývající a spravující určitý správní celek o usměrňování vývoje tohoto celku a o způsobech výkonu této správy. Jinak řečeno: stavební zákon vytváří základní procedurální rámec pro uplatňování rozsáhlé škály právních předpisů uplatňovaných při využívání území.

Z hlediska činnosti autorizované osoby je významné zpracovávání dokumentace a její trvalé projednávání. Rozsah a obsah dokumentace je rámcově vymezen v přílohách prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu o územně plánovací dokumentaci a územně plánovacích podkladech. Smyslem bylo a je ponechat smluvním stranám dostatek volnosti přizpůsobit obsah potřebám objednatele; kvalitu dokumentace tak v jistém smyslu zaručuje (resp. měla by zaručovat) autorizovaná osoba, které stanovují rozsah a obsah výkonů v celistvosti doporučené dokumenty České komory architektů: Výkony a honoráře pro příslušné obory činnosti a příslušné vzorové smlouvy.

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ Územní plán (popřípadě plán regulační pro část území obce) představuje základní dokument, podle něhož je spravováno území obcí a krajů (resp. velkých územních celků). Smyslem a účelem územního plánu jakožto dialogu, jakožto rozpravy vedené mezi reprezentací těchto územních celků, pořizovateli i zhotoviteli dokumentu a občany a jejich sdruženími (veřejností), je dosáhnout shody o správě obývaného území a stanovení podmínek pro kvalifikované rozhodování o rozvoji a správě území, o způsobech jeho utváření - tedy uspořádání a využívání (obecné podmínky uspořádání území stanovuje vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu v části týkající se organizace území). V tomto pojetí pak musí být nepochybně nedílnou součástí takového dokumentu dva základní okruhy sdělení: • informace sloužící k tvorbě programů a politik obcí, krajů a státu, • podmínky pro výkon správy cestou správních řízení - územního, stavebního a řízení s nimi souvisících - a rozhodnutí v jejich rámci učiněných.

Nedílnou součástí územně plánovacích aktivit je územní řízení, kterým se celý územně plánovací proces uzavírá a zpětnou vazbou ovlivňuje změny a doplňky územního plánu. K územnímu řízení je příslušný stavební úřad a jeho účastníky jsou navrhovatel a fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám, popřípadě další právem chráněné zájmy jsou dotčeny. K územnímu řízení poskytují svá stanoviska i dotčené orgány státní správy, které v řízení hájí zájem státu. Podkladem územního řízení je schválená územně plánovací dokumentace; není-li taková dokumentace výjimečně schválena, umožňuje stavební zákon správnímu orgánu využít jako podkladu pro řízení územně plánovacích podkladů, studií a skutečností zjištěných na místě vlastním průzkumem a místním šetřením. Základními typy územního rozhodnutí jsou • územní rozhodnutí o využití území, • územní rozhodnutí o umístění stavby, • územní rozhodnutí o ochranných pásmech a chráněných územích, • územní rozhodnutí o stavební uzávěře, • územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.

Jeho nedílnou součástí musí být nejen zhodnocení přírodně krajinných a stavebních kvalit území, nýbrž zhodnocení dalších kulturních a civilizačních hodnot území, včetně ekonomických - především pak ekonomické vyhodnocení vývojových (nikoli pouze rozvojových) možností a předpokladů území v časové posloupnosti a funkční hierarchii. Současně je územně plánovací pořizovatelská činnost pojímána (proti veškeré logice této činnosti) stále ještě jako výkon státní správy v přenesené působnosti. Nejvýznamnější součástí územního plánování je jeho procedurální stránka: dosavadní platné pojetí rozlišuje pořizování, jehož součástí je objednávka průzkumů a rozborů, vypracování zadání, konceptu, souborného stanoviska a návrhu územně plánovací dokumentace, jejich projednávání a samostatně schválení a vyhlášení. Součástí ustanovení o procedurálních náležitostech pořízení dokumentace je ustanovení o nákladech pořízení. Pořizovatelem je orgán územního plánování jako orgán vykonávající státní správu - příslušný odbor úřadu města, popřípadě pověřený úřad obce s rozšířenou působností a pro úroveň velkých územních celků úřady krajů a Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů. Schvalovatelem všech dokumentů, které jsou v procesu pořizování vypracovány a zákon s nimi schvalování spojuje, je příslušný orgán správy území: v případě obcí je to zastupitelstvo, v případě velkých územních celků je to zastupitelstvo kraje. Účastníky přípravy a projednávání územně plánovací dokumentace jsou vedle pořizujícího a nadřízeného orgánu územního plánování především občané a podnikatelé (fyzické i právnické osoby), kteří mohou vznášet námitky a připomínky, dotčené orgány státní správy, které k projednávané dokumentaci poskytují svá stanoviska, a pochopitelně zpracovatelé dokumentace, kteří musí splňovat podmínku autorizace. Nejvýznamnější body vzniku nové územně plánovací dokumentace jsou z pohledu obce a kraje • zadání, v němž politická reprezentace na základě provedených průzkumů a rozborů a v souladu se schválenou strategií

Na územní řízení se vztahují předpisy zákona o správním řízení (k tomu viz bod 3.5.), a to včetně ustanovení o lhůtách. Podrobnější ustanovení o náležitostech podání návrhu na vydání územního rozhodnutí a náležitostech územního rozhodnutí vymezuje prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu. Návrh na vydání územního rozhodnutí musí obsahovat zejména jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, předmět územního rozhodnutí, seznam a adresy všech známých účastníků řízení, druhy a parcelní čísla podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických a jiných práv. K návrhu se přikládá situační výkres současného stavu území, stanoviska, souhlasy, posouzení, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, předepsaná zvláštními předpisy, navrhované umístění stavby, architektonické a urbanistické začlenění stavby do území, údaje o provozu, vliv stavby, provozu nebo výroby na životní prostředí, nároky na dopravu a energie, dotčená pásma a chráněná území, rozsah a uspořádání staveniště, ozelenění nezastavěných ploch a podobně. Rozhodnutí o umístění stavby obsahuje zejména jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, druh a stručný popis stavby s uvedením její kapacity, druhy a parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby, rozhodnutí o námitkách účastníků, dobu platnosti rozhodnutí a podmínky pro ochranu a tvorbu životního prostředí a zajištění souladu architektonického a urbanistického řešení stavby s okolím. Rozhodnutí o využití území obsahuje zejména jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, označení parcelních čísel pozemků

12

podle katastru nemovitostí a stručný popis změny ve využití území, podmínky pro nové využití území, rozhodnutí o námitkách účastníků a dobu platnosti rozhodnutí. Rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu obsahuje zejména označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, vymezení (označení) území, kterého se ochrana týká, podmínky ochrany, dobu platnosti rozhodnutí, je-li možno ji předem stanovit, rozhodnutí o námitkách účastníků, jejichž okruh byl poslední novelou rozšířen a vyjádření ke stanoviskům dotčených orgánů státní správy. Rozhodnutí o stavební uzávěře obsahuje zejména označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, vymezení území, popřípadě pozemků dle katastru nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti, rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti a dobu platnosti rozhodnutí, je-li možno ji předem stanovit, rozhodnutí o námitkách účastníků, jejichž okruh byl poslední novelou rozšířen a vyjádření ke stanoviskům dotčených orgánů státní správy. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků obsahuje zejména označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, vymezení pozemků dle katastru nemovitostí, jichž se dělení nebo scelování týká, rozhodnutí o námitkách účastníků a vyjádření ke stanoviskům dotčených orgánů státní správy.

Stavební povolení obsahuje zejména jméno (název) a adresu (sídlo) stavebníka, druh a účel povolované stavby, parcelní čísla stavebních pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba povoluje, podmínky pro provedení stavby, popřípadě též pro užívání stavby a odstranění stavby, rozhodnutí o námitkách účastníků. Bližší podrobnosti k této základní osnově uvádí následující § 26 vyhlášky.

STAVEBNÍ ŘÁD STAVEBNÍ ŘÍZENÍ A ŘÍZENÍ SOUVISÍCÍ

Vyvstane-li během provádění stavby nutnost provést změny schváleného projektu, podává stavebník ke stavebnímu úřadu žádost o změnu stavby před jejím dokončením. Bližší podrobnosti o náležitostech této žádosti stanoví § 28 vyhlášky.

Stavební řád vymezuje v úvodní části • podmínky oprávnění k projektové a inženýrské činnosti a k provádění staveb (blíže viz výkon profese), • podmínky pro užívání výrobků a technologií ve stavebnictví (§ 47 až § 53; podrobněji pak vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu); základními principy (vymezenými příslušnou směrnicí EU) pro stanovení vhodnosti výrobků a technologií pro stavby a požadavků na stavby samé jsou - mechanická pevnost a stabilita, protipožární ochrana, hygiena a ochrana zdraví, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a vhodné tepelně izolační vlastnosti a možnost užívání staveb osobami s omezenou možností pohybu.

Ukončení stavebních činností a uvedení stavby do provozu je vázáno na vydání kolaudačního rozhodnutí v kolaudačním řízení, které se zahajuje na návrh stavebníka. Podrobnosti stanovuje opět vyhláška v ustanovení § 39 až § 46. Účastníkem kolaudačního řízení je stavebník, popřípadě uživatel, je-li v době kolaudace znám. Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje zejména označení a místo stavby, předpokládaný termín dokončení, termín úplného vyklizení staveniště a dokončení úprav okolí stavby, údaj, zda bude prováděn zkušební provoz a jaká bude doba jeho trvání, popis a zdůvodnění provedených odchylek, geometrický plán podle předpisu o katastru nemovitostí, popřípadě další nezbytné doklady, které jsou předepsány zvláštními předpisy.

Stavební řád dále zahrnuje celou řadu řízení vztahujících se k výstavbě, z nichž základní jsou řízení o stavbách, a to řízení o povolování staveb, změnách staveb a udržovacích pracích. Účastníky stavebního řízení jsou stavebník a fyzické a právnické osoby, jejichž práva vlastnická a jiná práva k sousedním nemovitostem a jejichž právem chráněné zájmy mohou být dotčeny. V průběhu stavebního řízení se k věci vyjadřují rovněž dotčené orgány státní správy, a to formou stanovisek nebo rozhodnutí.

Kolaudační rozhodnutí obsahuje zejména označení stavby, vymezení účelu užívání stavby, podmínky pro užívání stavby. V podmínkách pro užívání stavby může stavební úřad podle povahy stavby uložit zejména vyznačení drobných odchylek, které stavební úřad vzal na vědomí, do ověřené dokumentace stavby, další povinnosti k zajištění veřejných zájmů nebo ochraně práv a oprávněných zájmů účastníků.

Náležitosti žádosti o stavební povolení (§ 19 až § 18) a náležitosti stavebního povolení (§ 25 až § 27) vymezuje podrobněji vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu. V žádosti o stavební povolení stavebník podle povahy stavby uvádí zejména jméno (název) a adresu (sídlo) stavebníka, druh, účel, místo a předpokládaný termín dokončení stavby, parcelní čísla a druhy (kultury) stavebního pozemku a sousedních pozemků s uvedením vlastnických práv nebo jiných práv podle katastru nemovitostí, zpracovatele projektové dokumentace stavby a způsob provedení stavby, základní údaje o stavbě, jejím členění, technickém nebo výrobním zařízení, budoucím provozu a jeho vlivu na životní prostředí a seznam a adresy účastníků řízení, které jsou stavebníkovi známy. K žádosti stavebník připojí doklady, jimiž prokazuje vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám, projektovou dokumentaci, doklady o jednání s dotčenými orgány státní správy a s účastníky stavebního řízení, územní řízení, pokud je vydal někdo jiný než stavební úřad sám, a prohlášení autorizované osoby, že bude zabezpečovat odborné vedení stavby. Projektová dokumentace stavby (projekt), kterou stavebník předkládá ke stavebnímu řízení, obsahuje zejména • průvodní zprávu se základními údaji o stavbě,

• souhrnnou technickou zprávu, ze které musí být dostatečně zřejmé navrhované urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby, jejích konstrukčních částí a použitých materiálů, požárně bezpečnostní řešení, nároky na vodní hospodářství, energie, dopravu a likvidaci odpadů, řešení napojení na stávající inženýrské sítě a kanalizaci, údaje o stávajících ochranných pásmech, nadzemních a podzemních objektech, včetně inženýrských sítí, u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením údaje o tomto zařízení, podmínky uspořádání staveniště a bezpečnostní opatření, jde-li o stavební práce za mimořádných okolností, podmínek na ochranu zdraví a životního prostředí stanovených podle zvláštních předpisů, • celkovou situaci stavby (zastavovací plán) zpravidla v měřítku 1:200 až 1:500, s vyznačením hranic pozemků, stávajících staveb a veškerých technických a provozních objektů a napojení, • stavební výkresy, především půdorysy, řezy a pohledy, zpravidla v měřítku 1:100, obsahující jednotlivé druhy konstrukcí a jejich částí, polohové a výškové uspořádání stavby a všech jejích prostorů s přesným vyznačením funkčního určení, schematické vyznačení vnitřních rozvodů a instalací, technická zařízení, zajištění staveb z hlediska civilní ochrany a požární bezpečnosti.

Stavbu lze užívat pouze v souladu s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí. Změny ve způsobu užívání stavby jsou možné pouze se souhlasem, popřípadě novým kolaudačním rozhodnutím stavebního úřadu po jejich předchozím ohlášení. Změnu využití stavby, která je spojena se změnou stavby, projedná stavební úřad ve stavebním řízení a po jejím dokončení provede kolaudaci změny stavby (§ 85 zákona). Zvláštním řízením podle stavebního zákona jsou řízení o údržbě, zabezpečení, odstranění nebo vyklizení stavby (§ 86 až § 96 zákona). V ustanovení § 98 až 107 stavebního zákona jsou vymezeny podmínky a náležitosti výkonu státního stavebního dohledu a podmínky a náležitosti ukládání pokut za přestupky proti ustanovením tohoto zákona. Zvláštním případem řízení podle stavebního zákona je řízení o vyvlastnění (§ 108 an.). Vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu pro

13

• veřejně prospěšné stavby schválené podle územně plánovací dokumentace, • vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany, • provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace, • vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a ke stavbě, • vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí; veřejný zájem musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení, přičemž se za stavby veřejně prospěšné obvykle považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí (například stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, pro veřejné školství nebo pro veřejnou správu). Stavební zákon stanovuje podrobněji cíl vyvlastnění (§ 109), podmínky vyvlastnění (§ 110), náhradu za vyvlastnění (§ 111), náležitosti průběhu vyvlastňovacího řízení prováděného příslušným stavebním úřadem a konečně způsob užívání vyvlastněného pozemku a stavby.

Nově jsou vymezeny pojmy užívané v územním plánování a ve stavebním řádu (§ 139a a § 139b). Na řízení podle stavebního zákona vztahují ustanovení správního řádu, ledaže stavební zákon stanoví jinak (tak například v případě územního plánování).

2.2. 2.2.1.

2.2.2.

2.2.3.

Stavební zákon vymezuje v ustanovení § 117 an. strukturu stavebních úřadů a jejich působnost, a to včetně postavení stavebních úřadů speciálních, a podmínek přenesení pravomoci stavebního úřadu. Rozhodování podle stavebního zákona zasahuje celou řadu resortů, které se v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace a v průběhu územního, popřípadě stavebního řízení vyjadřují k věci z hlediska ochrany speciálních zájmů. Obecný právní rámec vymezují ustanovení • § 125 v případě zájmů obrany a bezpečnosti státu, • § 126 v případě zájmů chráněných předpisy o péči o zdraví lidu, o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, o vlivech na životní prostředí, o vodách, o ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, o ochraně zemědělského půdního fondu, o lesích a lesním hospodářství, o opatřeních na ochranu ovzduší, o ochraně a využití nerostného bohatství, o kulturních památkách, o státní ochraně přírody, o požární ochraně, o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, o odpadech a o infrastruktuře (dopravě, telekomunikacích, energiích), • § 127 v případě nepředvídaných nálezů kulturně cenných předmětů, detailů staveb nebo chráněných částí přírody, jakož i archeologických nálezů, • § 138 v případech co nejúčinnější ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa, přičemž stavební zákon určuje, jakým způsobem jsou tzv. „dotčené orgány státní správy“ (DOSS) na řízení procesně účastny; věcný rozsah působnosti těchto orgánů vymezují příslušně resortní předpisy. Rozhodnutí pořizovatele a schvalovatele územně plánovací dokumentace a rozhodnutí orgánu veřejné správy, který vede územní nebo stavební řízení musí být s DOSS dohodnuto. Nelzeli k dohodě podle § 136 odst. 1 stavebního zákona dospět, postupuje se při řešení rozporu v souladu s ustanovením § 136 odst. 2 téhož zákona - řešení sporu je postoupeno nejbližšímu společnému nadřízenému (ústřednímu) orgánu státní správy. Podmínky pro řešení případných rozporů mezi orgány státní správy stanovuje § 136, který ukládá všem zúčastněným orgánům státní správy dospět přednostně k dohodě; nepodaří-li se dohody dosáhnout, rozhodne nejbližší vyšší oběma stranám sporu nadřízený orgán státní správy. Zvláštní ustanovení stavebního zákona je určeno řešení občanskoprávních a jiných námitek (§ 137). Obecná působnost stavebních úřadů jim neumožňuje řešit občanskoprávní a obdobné spory, k jejichž řešení jsou příslušné jiné instituce, zejména soudy. Stavební zákon však v zájmu účelnosti a účinnosti (ekonomie) řízení ukládá stavebním úřadům působit na případné strany sporu i v těchto záležitostech, může-li vyřešení sporných otázek urychlit a zefektivnit rozhodnutí ve věci samé.

14

VÝKON POVOLÁNÍ VE VÝSTAVBĚ zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb. a zákona č. 224/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 150/2004 Sb.], ve znění zákona č. 189/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 357/2008 Sb.], ve znění zákona č. 153/2011 Sb. sdělení MMR č. 287/2004 Sb., kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají, ve znění sdělení č. 489/2004 Sb., sdělení č. 133/2007 Sb. a sdělení č. 71/2009 Sb. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb. (ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb. (ve znění zákona č. 354/2003 Sb.), zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb. (ve znění zákona č. 354/2003 Sb.), zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. (ve znění zákona č. 174/2002 Sb.), zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb. (ve znění zákona č. 326/2004 Sb.), zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb.,a zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb. (ve znění zákona č. 274/2003 Sb.), zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 326/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 374/2004 Sb., oprava tiskové chyby částka 193/2004 Sb.], ve znění zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č.

2.2.4.

2.2.5.

2.2.6.

2.2.7.

2.2.8.

2.2.9.

2.2.10.

2.2.11.

2.2.12.

2.2.13.

2.2.14.

2.2.15.

254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., nálezu ÚS č. 151/2009 Sb., zákona č. 220/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb. nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb. vyhláška MŽP a ČBÚ č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb. vyhláška č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti, projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto zařízení, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. vyhláška MŽP č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb., vyhlášky č. 452/2005 Sb., vyhlášky č. 175/2006 Sb.,vyhlášky č. 425/2006 Sb., vyhlášky č. 96/2007 Sb., vyhlášky č. 141/2007 Sb., vyhlášky č. 267/2007 Sb., vyhlášky č. 60/2008 Sb., vyhlášky č. 75/2008 Sb., vyhlášky č. 30/2009 Sb., vyhlášky č. 262/2009 Sb. a vyhlášky č. 189/2010 Sb. zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. vyhláška MF č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb. vyhláška SÚJB č. 132/2008 Sb., o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MSpr č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb., vyhlášky č. 184/1990 Sb., vyhlášky č. 77/1993 Sb. a vyhlášky č. 432/2002 Sb. vyhláška MO ČR č. 114/1997 Sb., o náležitostech žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění a o formě ověřování výsledků zeměměřických činností pro potřeby obrany státu

ZÁKON O VÝKONU POVOLÁNÍ MOTTO: (229) Jestliže stavitel postavil někomu dům a své dílo neudělal pevně a dům, který postavil spadne a usmrtí majitele domu, bude tento stavitel usmrcen. (230) Jestliže usmrtil dítě majitele domu, bude usmrceno dítě tohoto stavitele. (232) Jestliže zničil majetek, vše, co zničil, nahradí; a poněvadž dům, který postavil, neudělal pevně a tento dům spadl, postaví ze svých vlastních prostředků dům, který spadl. (Zákoník Chammurabiho /1728 - 1686 př.Kr./)

Nové postavení odborníka vůči pospolitosti v rámci stavebního zákona odráží především zákon o výkonu povolání autorizovaných osob, navazující na ustanovení § 46a a § 46b, vymezujících vybrané činnosti ve výstavbě a základní náležitosti jejich výkonu. Ve výše uvedeném smyslu je povinností autorizované osoby uplatňovat právní předpisy, na nichž je založen výkon autorizovaných činností, především v zájmu vlastníka (zákazníka) a s respektem k veřejnému zájmu při zachovávání etiky profese. Z hlediska odborné povahy výkonu těchto činností se v souladu se stavebním zákonem vybranými činnosti ve výstavbě rozumí takové činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu. Právnické osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě jen pokud zabezpečí jejich výkon pouze výše uvedenými osobami. Za vybrané činnosti se pro účely stavebního zákona považují a) projektová činnost, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace a dále zpracování dokumentace staveb pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických a dynamických výpočtů konstrukcí staveb. S výjimkou staveb pro bydlení, staveb podzemních, opěrných zdí a změn těchto staveb, se za vybrané činnosti nepovažuje zpracování dokumentace drobných staveb a jednoduchých staveb a jejich změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává kvalifikovaná osoba, b) vedení realizace staveb, s výjimkou vedení realizace jednoduchých staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobných staveb a změn těchto staveb. Osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena, jsou povinny při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy; tímto ustanovením se rozumí, že a) osoba vykonávající činnost uvedenou v § 46a odst. 3 písm. a) (dále jen „projektant“) odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace, že statický výpočet musí být zpracován v takové formě, aby byl kontrolovatelný, že projektant odpovídá za správnost a úplnost zpracování konceptu a návrhu územně plánovací dokumentace a že je projektant povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám; b) osoba, která vede realizaci stavby je v rozsahu předmětu svého podnikání (činnosti) odpovědná za řádné provedení prací v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce vyplývajících z ostatních právních předpisů. Nemá-li osoba, která vede realizaci stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou osobu. Sám zákon o výkonu povolání, který provádí ustanovení § 46a a § 46b stavebního zákona, podrobněji upravuje v první části rozsah zákonné úpravy a její vztah k ostatním právním předpisům. Ve druhé části určuje podmínky a náležitosti udělování autorizace, zejména • stanovuje okruh autorizovaných osob a jejich označení, • stanovuje druhy udělovaných autorizací, obory, jimiž jsou pro autorizované architekty pozemní stavby, územní plánování a urbanismus, interiérová tvorba a zahradní a krajinářská tvorba, specializace, jimiž jsou scénické stavby a stavby pro výstavnictví (v rámci oboru interiérová tvorba) a samostatnou specializaci tvorba územních systémů ekologické stability; pro inženýry jsou vymezeny tyto obory autorizace - pozemní stavby, dopravní stavby, vodohospodářské stavby, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb, technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, městské inženýrství a geotechnika), • stanovuje podmínky a náležitosti udělení autorizace (občanství ČR, trvalý pobyt na jejím území, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, požadované vzdělání, vykonaná odborná praxe v předepsané délce, úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti a složení slibu),

15

• •

• •

stanovuje podmínky zápisu do seznamu autorizovaných osob, stanovuje podmínky a náležitosti změny, zániku, odejmutí a pozastavení autorizace.

• •

Ve třetí části vymezuje zákon výkon činnosti autorizovaných osob, a to zejména • práva a povinnosti autorizovaných osob, a to zejména odpovědnost za výkon těch činností, k nimž obdržela autorizaci, zákaz vykonávat činnosti, k nimž autorizaci neobdržela, povinnost řádně označovat dokumentaci jimi zpracovanou, vykonávat své povolání jako nezávislé povolání (svobodný architekt nebo inženýr), jako podnikatel podle zákona o živnostenském podnikání nebo podle obchodního zákoníku, popřípadě jako zaměstnanec v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru a být povinně pojištěn proti škodám způsobeným výkonem činnosti, • působnost autorizovaných osob (autorizovaného architekta v § 17, autorizovaného inženýra v § 18 a autorizovaného technika v § 19).

•

Do působnosti autorizovaného architekta patří v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: • vypracovávat územně plánovací dokumentaci včetně územně plánovacích podkladů, • vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských, • vypracovávat projektovou dokumentaci zahradních a krajinářských úprav včetně územně plánovacích podkladů a příslušných částí územně plánovací dokumentace, • podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrských staveb, vypracovávané autorizovaným inženýrem, a to zejména v případě staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné, • provádět stavebně architektonické nebo urbanistické průzkumy, • vydávat odborná stanoviska a zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány, • vypracovávat projektovou dokumentaci interiéru staveb, • provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby, • vést realizaci jednoduché stavby, • provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, • zastupovat stavebníka, popřípadě navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení, • vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku územního plánování nebo stavebního řádu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: • vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů, • podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem, • vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace, • provádět statické a dynamické výpočty staveb, • provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy, • provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, • vydávat odborná stanoviska a zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány,

vést realizaci stavby, provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby, zastupovat stavebníka, resp. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení, vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Autorizovaný technik je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: • vypracovávat příslušné dílčí části projektové dokumentace, • podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem, • provádět stavebně technické průzkumy, • vést realizaci stavby, • provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby, • řídit příslušné odborné stavební a montážní práce, • zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení, • vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu. Ve čtvrté části určuje zákon o výkonu povolání • podmínky a náležitosti disciplinární odpovědnosti autorizovaných osob, • druhy disciplinárních opatření - písemná důtka, pokuta až do výše 50.000,-Kč, pozastavení autorizace a odnětí autorizace, • podmínky a náležitosti disciplinární působnosti Komory a jejích orgánů v disciplinárním řízení. V části páté jsou podrobně stanoveny podmínky působnosti České komory architektů a České komory inženýrů a techniků činných ve výstavbě, a to zejména • rozsah a obsah jejich působnosti [§ 23 odst. 6 písm. a) až t) a odst. 7 písm. a) až d)], • strukturu orgánů komor - valná hromada (popřípadě shromáždění delegátů), představenstvo, předseda, dozorčí rada, Stavovský soud a autorizační rada, • rozsah působnosti valné hromady (resp. shromáždění delegátů) - § 25, • podmínky a náležitosti ustavení a rozsah působnosti představenstva a předsedy - § 26, • podmínky a náležitosti ustavení a rozsah působnosti dozorčí rady - § 27, • podmínky a náležitosti ustavení a rozsah působnosti Stavovského soudu - § 28, • podmínky a náležitosti ustavení a rozsah působnosti autorizační rady - § 29 (tento orgán je jmenován příslušným ministrem vlády České republiky), • ustanovení o nákladech spojených s činností Komor, • zmocnění k vydání podrobných ustanovení o organizaci a činnosti Komor, • podmínky činnosti Kanceláře Komory. V nové části šesté, vložené do zákona novelou z roku 2003, jsou zvláště upraveny podmínky pro výkon povolání osobami z jiných členských států Evropské unie a evropského hospodářského prostoru – a to osob registrovaných pro výkon povolání jako osoby usazené a jako osoby hostující. Část šestá vymezuje požadavky na výkon činností občany Evropské unie, a to nejprve pro osoby usazené a hostující společně v obecných ustanoveních o posuzování jejich kvalifikačních předpokladů, jejich práva a povinnostech, postavení uznávacího orgánu a jeho působnosti, podmínkách užívání akademických titulů a právu na soudní ochranu. Samostatně jsou upraveny požadavky na výkon činnosti osobami usazenými (žádost o registraci, bezúhonnost, činnost uznávacího orgánu, členství v Komoře) a osobami hostujícími (oznámení a činnost uznávacího orgánu).

Zvláštní společná a závěrečná ustanovení v části sedmé

16

• • •

2.4.4. 2.4.4.1.

deklarují právo neúspěšného uchazeče domáhat se ochrany u obecného soudu - § 31 (obdobně i v případě uděleného pravomocného disciplinárního opatření - § 22 odst. 3), zmocňují komory umožnit udělení autorizace i uchazečům s obdobným zahraničním oprávněním k výkonu činnosti, popřípadě uznat výjimku z ustanovení § 7 odst 1 písm. a) zákona, stanovila časové omezení platnosti předchozích oprávnění; toto ustanovení bylo dvakrát novelizováno, po druhé byla lhůta prodloužena na neurčito, avšak s konečnou platností byla uzavřena nepřímou novelou, a to novelou živnostenského zákona z roku 1996 a potvrzenou novelou stavebního zákona z roku 1998.

2.3. 2.3.1. 2.3.1.1. 2.3.1.2.

2.3.1.3.

2.3.1.4.

2.3.1.5.

2.3.1.6.

2.3.2. 2.3.2.1. 2.3.2.2. 2.3.2.3. 2.3.2.4. 2.3.2.5. 2.3.2.6. 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.2.1. 2.4.2.2. 2.4.2.3.

2.4.2.4.

2.4.3.

2.4.4.2.

PROFESNÍ PŘEDPISY V souladu se zmocněním obsaženým v ustanovení § 30 vydala Česká komora architektů se souhlasem ministra pro místní rozvoj a z jeho rozhodnutí ke dni 6. září 2004 Autorizační řád České komory architektů, který provádí podrobně ustanovení § 4, 6 až 9, 13, 17, 29, 30 a 32 zákona.

PROFESNÍ PŘEDPISY PROFESNÍ PŘEDPISY ČKA Autorizační řád ČKA ze dne 15. října 2008, schválený ministrem pro místní rozvoj pod č.j. 34445/2008 Profesní a etický řád ČKA ze dne 16. dubna 1994, ve znění ze dne 29. dubna 1995, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 19. dubna 2008, ze dne 17. dubna 2010 a ze dne 16. dubna 2011 Soutěžní řád ČKA ze dne 24. dubna 1993, ve znění ze dne 16. dubna 1994, ze dne 29. dubna 1995, ze dne 27. dubna 1996, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 19. dubna 2008, ze dne 17. května 2009, ze dne 17. dubna 2010 a ze dne 16. dubna 2011 Disciplinární a smírčí řád České komory architektů, ze dne 16. dubna 1994, ve znění ze dne 27. dubna 1996, ze dne 29. dubna 1997, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 19. dubna 2008, ze dne 17. května 2009, ze dne 17. dubna 2010 a ze dne 16. dubna 2011 Organizační, jednací a volební řád ČKA ze dne 24. dubna 1993, ve znění ze dne 16. dubna 1994, ze dne 29. dubna 1995, ze dne 27. dubna 1996, ze dne 29. dubna 1997, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 17. května 2009, ze dne 17. dubna 2010 a ze dne 16. dubna 2011 Jednací řád valné hromady ČKA ze dne 20. dubna 2002, ve znění ze dne 24. dubna 2004, ze dne 19. dubna 2008 a ze dne 16. dubna 2011 PROFESNÍ PŘEDPISY ČKAIT Autorizační řád ČKAIT ze dne 6. září 2004, schválený ministrem pro místní rozvoj pod č.j. 12 060/2004-62 Organizační řád ČKAIT ze dne 25. března 1995, ve znění pozdějších předpisů Volební a jednací řád ČKAIT ze dne 25. března 1995, ve znění pozdějších předpisů Profesní a etický řád ČKAIT ze dne 25. března 1995, ve znění pozdějších předpisů Disciplinární a smírčí řád ČKAIT ze dne 25. března 1995, ve znění pozdějších předpisů Soutěžní pravidla ČKAIT. POMOCNÉ PROFESNÍ DOKUMENTY Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě SOUBOR SMLUVNÍCH VZORŮ smlouvy určené pro zhotovení, projednání a provedení projektu pozemní stavby a pro provedení stavby smlouvy určené pro zhotovení územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů smlouvy mandátní pro poskytování některých vybraných obstaravatelských služeb souvisejících s výkonem povolání autorizovaných osob smlouvy o sdružení fyzických a právnických osob za účelem provádění vybraných a odborných činností ve výstavbě SOUBOR POJISTNÝCH SMLUV

SMĚRNICE ES TÝKAJÍCÍ SE VÝKONU POVOLÁNÍ Směrnice Evropských společenství číslo 85/384/EEC, o architektonickém vzdělávání a jeho uznávání Směrnice ES č. 64/429 ze dne 7.7.1964, týkající se poskytování služeb ve výrobním a zpracovatelském průmyslu (průmysl a drobná řemesla)

Autorizační řád vymezuje v část první obecné náležitosti autorizace; v ustanovení hlava první stanovuje obecné náležitosti autorizačního řízení a třídění, rozsah a obsah autorizace, druhy, obory a specializace autorizace a jejich obsah a rozsah a označování, v hlavě druhé náležitosti vzdělání (obecné náležitosti vzdělání pro účely autorizace, náležitosti vzdělání pro obor pozemní stavby, pro obor územní plánování, pro obor zahradní a krajinářské úpravy a pro specializaci projektování územních systémů ekologické stability) s náležitostmi seznamu škol s uznaným a příbuzným vzděláním, požadavky na odbornou praxi konanou pod dohledem, podmínkami pro spolupráci s vysokými školami a s akreditační komisí vlády. Hlava třetí stanoví náležitosti žádosti o udělení autorizace s výčtem dokladů k žádosti přikládaných, hlava čtvrtá náležitosti posouzení žádosti, zkoušky odborné způsobilosti a udělování autorizace; náležitosti zkoušky odborné způsobilosti (předmět, průběh, posouzení výsledku zkoušky odborné způsobilosti a ověření dokladů a udělování autorizace), náležitosti složení slibu, náležitosti osvědčení o autorizaci, zápisů o jednáních a rozhodnutích rady a dokladů vyhotovovaných v souvislosti s udělováním autorizace (náležitosti osvědčení o autorizaci, náležitosti zápisu o jednáních a rozhodnutích rady, náležitosti zápisu o složení slibu osobou autorizovanou, náležitosti dokladů o udělení autorizace, náležitosti autorizačního razítka, náležitosti zápisu o předání osvědčení o autorizaci a autorizačního razítka). Hlava pátá stanoví náležitosti zápisu a vedení seznamu autorizovaných osob. V části druhé jsou uvedena ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Součástí řádu je Příloha I – Žádost o udělení autorizace (osoby ucházející se o autorizaci). Obdobně je koncipován též Uznávací a registrační řád ČKA k provedení § 30a až 30r Zákona s tím, že je rozlišován režim pro registrované osoby usazené a hostující. Přílohou registračního řádu jsou Příloha I – Žádost o provedení registrace (osoby usazené ucházející se o registraci) a Příloha II – Oznámení o výkonu povolání na území ČR a žádost o provedení registrace (osoby hostující ucházející se o registraci).

Základním profesním předpisem vymezujícím podmínky etického výkonu povolání autorizovanými osobami je Profesní a etický řád České komory architektů. Tento profesní předpis upravuje pět základních okruhů právních a profesně etických vztahů, do nichž autorizovaný architekt vstupuje, a to • vztah k profesi samé, zejména povinnost všemožně přispívat k dobrému jménu architektury a architektů, odpovědnost za řádný výkon profese a povinnost trvalého sebevzdělávání; součástí tohoto okruhu vztahů je i ustanovení o pravidlech používání razítka, o účasti architektů na soutěžích, podmínky a náležitosti architektovy reklamy a konečně podmínky a náležitosti výkonu povolání jako povolání svobodného, podnikatelského a zaměstnaneckého, • vztah ke klientovi, zejména povinnost dbát zájmů a potřeb klienta, poskytovat maximálně profesionální služby, předcházet střetu zájmů, dodržovat podmínku mlčenlivosti, být pojištěn, uzavírat řádné a kvalitní smlouvy a svoji práci vykonávat za přiměřený honorář, • vztah ke společnosti, zejména povinnost dodržovat slib složený při autorizaci, dbát ve zvýšené míře na dodržování právních předpisů a předcházet vzniku střetu zájmů ve sféře veřejné, • vztah k ostatním architektům, zejména povinnost poskytnout kolegovi odbornou pomoc, chránit autorská práva svých

17

•

nárně obviněných, svědků a znalců a podmínky použití věcných a listinných důkazů).

kolegů a zdržet se účelové kritiky, jejímž jediným nebo hlavním cílem je převzetí zakázky, vztah k profesnímu společenství (Komoře), zejména povinnost chránit pověst Komory ve společnosti, respektovat její vnitřní řády (profesní předpisy), ve styku s Komorou podávat pravdivé informace o výkonu povolání, oznamovat závažné skutečnosti, o nichž se v souvislosti s výkonem profese dozvěděl a konečně přijmout nejméně na jedno volební období volenou funkci v Komoře, je-li do ní navrhován.

Samostatné profesní a etické řády či profesní kodexy, popřípadě etická a disciplinární ustanovení v rámci širší právní úpravy schvalují pro činnost osob vykonávajících tato zvláštní povolání jak ostatní profesní komory působící v České republice (advokátní, notářská, patentových zástupců, lékařská, stomatologická, lékárnická, veterinární, auditorů, daňových poradců a stavebních inženýrů a techniků), tak i obdobné profesní organizace zahraniční architektonické i profesí ostatních [za jiné uveďme Reglamento de Normas Deontológicas de Actuación Profesional de los Arquitectos španělských architektů, Professional Code amerických, kanadských a australských architektů, Code of Professional Conduct britských architektů, Standregeln Rakouské inženýrské komory, Architektengesetz a Berufsordnung Bavorské komory architektů (a obdobně komor ostatních spolkových zemí), francouzský Loi sur l’architecture nebo Les Règles Déontologiques belgických architektů]. Významnou aktivitu architektů a urbanistů představuje účast v soutěžích, neboť je to jeden ze základních způsobů získání zakázky, zejména zakázky veřejné. Podrobnosti o podmínkách účasti v architektonických a urbanistických soutěžích stanovuje Soutěžní řád České komory architektů, jehož ustanovení jsou kompatibilní s nejvýzamnějšími mezinárodními soutěžními předpisy evropskými i světovými, zejména pravidly UNESCO a UIA. Vedle těchto základních mezinárodních pravidel je srovnatelný se soutěžními řády jednotlivých států, které schvalují, obvykle rovněž prostřednictvím profesních sdružení, vlastní soutěžní pravidla; za jiné lze například uvést Grundsätze und Richtlinien für Wettbewerbe auf den Gebieten der Raumplanung, des Städtebaues und des Bauwesens (Spolková republika Německo), Architectural competitions of RIBA a RTPI (Velká Británie), Wettbewerbsordnung der Architekten (Rakousko), Competitive tendering for building work of RAIA (Austrálie) či AIA (USA), Architectural and Design Competitives (Japonsko). Soutěžní řád České komory architektů upravuje podrobněji zejména • účel a druhy soutěží (soutěže rozlišované podle předmětu řešení, podle okruhu účastníků, podle počtu kol a podle záměru řešení), • okruh účastníků soutěže (včetně podmínek vyloučení některých osob z možnosti účasti na soutěži) a okruh vyhlašovatelů, • podmínky a náležitosti vyhlašování soutěží, popřípadě jejich odvolávání, • náležitosti obsahu a formy soutěžních podmínek, • statut soutěžní poroty a rozsah a obsah její působnosti, statut pomocných orgánů poroty, podmínky rozhodování v soutěži a oznámení výsledků soutěže, • finanční podmínky soutěže. Pro případy porušení právních předpisů stanovuje podrobnosti výkonu disciplinární působnosti Komory Disciplinární a smírčí řád. V části první (hlavě první) se vymezuje účel disciplinárního a smírčího řádu a základní zásady řízení, ve druhé části pak podmínky disciplinárního řízení, a to v hlavě druhé rozsah a obsah působnosti jednotlivých orgánů činných při uplatňování disciplinární pravomoci Komorou (dozorčí rady, Stavovského soudu a jeho senátů a představenstva) a podmínky vyloučení členů těchto orgánů z účasti na jednání; v hlavě třetí se vymezuje postavení účastníků disciplinárního řízení a podmínky jejich zastoupení; v hlavě čtvrté se stanovují náležitosti procesních úkonů (protokolu jeho sepisování, podepisování, oprav, a náležitosti protokolu o hlasování; podání, lhůt - jejich počítání a navracení; doručování, nahlížení do spisu a pořádkových pokut); ustanovení hlavy páté vymezuje podmínky a náležitosti dokazování (výpovědi discipli-

V šesté hlavě je podrobně popsán postup disciplinárního řízení, a to • postup před podáním návrhu na disciplinární řízení (disciplinární šetření), • postup při disciplinárním šetření a jeho přerušení a zastavení a podmínky postoupení věci, • postup při podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení, • postup při disciplinárním řízení před Stavovským soudem (příprava jednání, jednání samo, rozhodnutí rozsudkem a usnesením, podmínky právní moci a vykonatelnosti rozsudku a usnesení). Sedmá hlava stanovuje postup při uplatnění opravných prostředků, zejména upravuje • podmínky a náležitosti řízení o odvolání, • podmínky a náležitosti řízení před soudem po zrušení rozhodnutí, • podmínky a náležitosti zrušení pravomocného rozhodnutí. Osmá hlava určuje náklady disciplinárního řízení, hlava devátá podmínky a náležitosti výkonu disciplinárního opatření a hlava desátá podmínky a náležitosti zahlazení disciplinárního opatření. Není ovšem smyslem Komory trestat své členy - jedná se naopak o krajní prostředek, kterým má být vynuceno dodržování etických a právních principů, k nimž se autorizovaná osoba zavázala složením profesního slibu. Proto je součástí tohoto profesního předpisu velmi významná část třetí - samostatný Smírčí řád, pro nějž se pro obecné postupy užívají přiměřeně ustanovení řádu disciplinárního, a speciálně se • stanovuje působnost Stavovského soudu jako orgánu smírčího (včetně podmínek vyloučení členů soudu z účasti na jeho jednání), • stanovuje postavení účastníků smírčího řízení, • stanovují náležitosti smírčího řízení (zahájení řízení, příprava řízení a jednání), • stanovují podmínky a náležitosti rozhodnutí - smíru, popřípadě postoupení věci dozorčí radě, • určují náklady smírčího řízení. Předposledním z řady profesních předpisů je Organizační, jednací a volební řád, který v šesti částech stanovuje podrobné podmínky vnitřního uspořádání a činnosti Komory a jejích orgánů při výkonu správy profese a podpoře dalších s tím souvisících činností, zejména vymezuje • statut Komory a způsob jejího hospodaření, • podmínky příslušnosti autorizovaných osob ke Komoře jakožto profesnímu společenství (druhy členství, vznik a zánik členství a práva a povinnosti členů), • statut jednotlivých orgánů Komory a podrobnosti rozsahu a obsahu jejich působnosti (valná hromada a volby do orgánů Komory konané valnou hromadou, představenstvo, předseda, dozorčí rada, Stavovský soud, autorizační rada a podmínky a náležitosti konání společného zasedání orgánů Komory), • statut a rozsah a obsah působnosti pomocných orgánů Komory (kolegium, pracovní skupiny představenstva, regionální a zahraniční zástupci, zkušební komise), • statut a působnost Kanceláře Komory, • statut a působnost iniciativních skupin, • společná ustanovení o zasedání, jednání, hlasování a rozhodování, zápisu, volbách a odvolání. Posledním z řady profesních předpisů je Jednací řád valné hromady ČKA, který stanovuje podrobné podmínky vnitřního uspořádání a činnosti Komory a jejích orgánů při výkonu správy profese a podpoře dalších s tím souvisících činností, zejména vymezuje status účastníků valné hromady a jejich mandát, status orgánů valné hromady a jejich působnost (jimiž jsou obvykle předsedající valné hromady, pověřený jejím řízením, volební komise pověřená dohledem nad provedením volby a sepsáním závěrečného protokolu o volbě, návrhová komise pověřená kontrolou, zda podané návrhy jsou v působnosti Komory, provedením nezbytných úprav složitějších návrhů pro hlasování a vypracováním návrhu usnesení a jeho konečnou redakcí, a mandátová komise pověřená dohledem nad mandátem účastníků valné hromady), program za-

18

sedání, jednání, hlasování a rozhodování valné hromady, volby do orgánů Komory, záznam z jednání valné hromady, náležitosti závěrečného usnesení valné hromady.

POMOCNÉ PROFESNÍ DOKUMENTY VÝKONY A HONORÁŘE ARCHITEKTŮ, INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ Prvním z těchto významných dokumentů jsou zejména Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jejichž posláním je orientovat účastníky smluvních vztahů vznikajících v procesu územně plánovacím a v procesu stavění ve vymezování rozsahu a obsahu výkonů poskytovaných autorizovanými osobami a ve způsobu odměnění takto odvedených výkonů honorářem (jeho konstrukci a jeho obvykle dosahovanou výši). Výkony autorizovaných osob se rozumí takové základní a zvláštní výkony, které vedou k naplnění záměru a účelu zakázky vymezeném příslušnou smlouvou a dokumentací zakázky a jejichž výsledkem je zejména vytvoření návrhu díla nebo vypracování posudku. Základními výkony se rozumí takové výkony, bez nichž nelze vůbec dosáhnout záměru a účelu zakázky. Zvláštními výkony se rozumí takové výkony, jichž je třeba k uskutečnění zvláštních požadavků. Překračují zpravidla základní výkony nejen obsahem, nýbrž často i rozsahem a pracností. Mohou být se základními výkony spojeny, popřípadě je mohou nahradit. Zvláštní výkony nejsou zahrnuty v základních výkonech a budou poskytovány pouze tehdy, pokud si je klient touto smlouvou výslovně vyžádá a zvlášť zaplatí. Výkony autorizovaných osob směřující k naplnění záměru a účelu zakázky se člení do výkonových fází, které představují souhrn základních a zvláštních výkonů souvisejících spolu obsahově a časově a utvářejících relativně uzavřený celek činností. Podrobný popis základních a zvláštních výkonů je vždy obsažen v popisu jednotlivých výkonových fází. V první části dokumentu Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě jsou popsány výkony a honoráře pro územní plánování a urbanismus, pro plánování zemědělské a lesní krajiny (územní systémy ekologické stability, pozemkové úpravy a podobně) a pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Součástí jednotlivých fází jsou obvykle následující soubory základních a zvláštních výkonů (všude, kde se uvádí slovo architekt, se rozumí i urbanista): výkonová fáze první: příprava díla V rámci základních výkonů architekt klientovi buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty poskytne tyto výkony a služby: provede analýzu zakázky a přesně vymezí podklady nutné pro zhotovení díla, objasní rozsah práce pro uzavření zakázky, shrne výsledky, vyhodnotí je a učiní pro klienta závěry; architekt výslovně vymezí rozsah a náplň spolupráce specialistů, prostuduje obecně závazné právní předpisy vydané místními orgány veřejné správy a tam, kde je to nutné, je konzultuje; v průběhu realizace předmětu plnění této smlouvy zodpovídá architekt za trvalé sledování aktuálního stavu právního řádu a ve své činnosti postupuje v souladu s aktuálním právním stavem, v případě potřeby upraví a odsouhlasí s klientem přílohy této smlouvy. V rámci zvláštních výkonů může architekt klientovi poskytnout buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty tyto výkony a služby: provede nebo obstará analýzy klientových potřeb a pomoci s přípravou a sestavením programových a politických dokumentů v souvislosti se zadáním a zhotovením územně plánovací dokumentace, provede výkony související s přípravou nebo podílem na přípravě zadávacích a dalších dokumentů, jež slouží jako vstupní podklady pro vlastní práce na územně plánovací dokumentaci nebo územně plánovacích podkladech, zejména provedení předběžných speciálních průzkumů, u nichž je pro zjištění základních vstupních hodnot nutné provádět samostatná šetření, měření, výpočty, sondy jako například asanační, geologický, hydrogeologický, dendrologický, dopravních zátěží, hlukové posouzení, znečištění ovzduší, rozptylové studie, vypracuje nebo obstará vypracování studií, anket a posudků ekonomických, sociologických, ekologických, popřípadě jiných problémových studií a posudků, o něž klient požádá nebo jejichž vypracování zadá.

výkonová fáze druhá: zhotovení aktualizace průzkumů, rozborů a územně technických studií V rámci základních výkonů architekt klientovi poskytne buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty následující výkony a služby: provede analýzu klientem předložených podkladů, provede průzkumy a rozbory, vyhodnotí je a doporučí klientovi další postup ve smyslu zvláštních výkonů, které klient odsouhlasí, provede příslušné průzkumy a rozbory, nutné pro definování základních charakteristik, tendencí a limitů území, provede celkové vyhodnocení průzkumů a rozborů, objasní podstatné urbanistické, architektonické a územně technické podmínky a ekonomické, ekologické, sociální a majetkoprávní vztahy a vypracuje problémovou mapu s vyznačením nejvýznamnějších kritických a rozvojových míst, odsouhlasí si s klientem zapojení dalších profesních specialistů a zapracování jejich profesních požadavků. V rámci zvláštních výkonů může architekt klientovi poskytnout buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty následující výkony a služby: provede nebo obstará aktualizaci a doplnění mapových podkladů, uskuteční nezbytná předběžná jednání s dotčenými orgány veřejné správy a dotčenými fyzickými nebo právnickými osobami za účelem získání jejich předběžného stanoviska k zamýšlenému dílu, vypracuje podklady pro sestavení zadání pro klienta. výkonová fáze třetí: zhotovení konceptu díla V rámci základních výkonů architekt klientovi poskytne buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty následující výkony a služby: vypracuje základní náležitosti konceptu díla, a to v rozsahu předepsaném zadáním a na podkladě výsledků, dosažených ve fázích prvé až druhé, spoluúčastní se projednávání konceptu zhotoveného díla s veřejností a dotčenými orgány veřejné správy a dotčenými fyzickými a právnickými osobami nebo jejich sdruženími, vyhodnocuje a zpracovává průběžně získané náměty, připomínky a stanoviska. V rámci zvláštních výkonů může architekt klientovi poskytnout buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty tyto výkony a služby: obstará doklady a vyjádření orgánů veřejné správy, potřebné pro konečné zpracování návrhu a čistopisu díla a účastní se příslušných řízení, doplní koncept díla podle zvláštních požadavků klienta, spolupracuje při zpracování souborného stanoviska ke konceptu dokumentace, spolupracuje s klientem, podporuje ho, popřípadě jej zastupuje při rozporných jednáních a řízeních, ledaže jsou taková jednání a řízení nedílnou součástí fáze třetí základních výkonů, vypracuje nebo obstará i jinou zvláštní dokumentaci, o niž klient požádá, zejména spolupracuje na konceptu vyhlášky o závazných částech územně plánovací dokumentace. výkonová fáze čtvrtá: zhotovení návrhu díla pro schválení nebo jiné způsoby převzetí díla V rámci základních výkonů architekt klientovi poskytne buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty následující výkony a služby: vyhotoví návrh díla podle výsledků dosažených ve fázích prvé až třetí, účastní se veškerých jednání spojených s řádným projednáním návrhu díla s dotčenými orgány veřejné správy a právnickými a fyzickými osobami nebo jejich sdruženími. V rámci zvláštních výkonů může architekt klientovi poskytnout buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty tyto výkony a služby: spolupracuje s klientem a podporuje jej při rozporných jednáních a řízeních, ledaže jsou taková jednání a řízení nedílnou součástí fáze čtvrté základních výkonů, vypracuje nebo obstará podklady pro expertizní a jiná řízení, vypracuje podklady pro odvolání proti zamítavému rozhodnutí orgánů státní správy nebo soudů, popřípadě schvalujícího rozhodnutí obsahujícího napadnutelná ustanovení, vypracuje podklady pro znění návrhu usnesení o schválení, vyhotoví nebo obstará vyhotovení návrhu vyhlášky o závazných částech územně plánovací dokumentace, které jsou vyhlašovány obecně závazným právním předpisem, posoudí na vyžádání klienta hospodárnost a návratnost vložených veřejných investic spjatých s rozvojem řešeného území nebo takové posouzení obstará, sestaví plán financování veřejných investic, provede analýzu nákladů a spolupůsobí při získávání finančních prostředků, popřípadě takové analýzy a plány obstará, vypracuje dokumentaci, vyžádanou klientem nad rámec základních výkonů, zejména vypracuje dodatečné výkresy, dokumentaci apod., pokud tyto změny a doplňky neodpovídají předem daným a odsouhlaseným písemným podmínkám nebo pokynům, jsou vyvolány změnami nebo dodatky zákonů, vyhlášek, norem,

19

regulací či jiných podobných nařízení, jsou vyvolány tak odlišným výkladem těchto zákonných norem úřady nebo soudy, že ji architekt nemohl rozumně předpokládat, jsou vyvolány příčinami, které architekt nemohl ovlivnit, vypracuje model nebo zobrazení dle zvláštních klientových požadavků. výkonová fáze pátá: zhotovení čistopisu díla a spolupráce při užívání díla po jeho dokončení V rámci základních výkonů architekt klientovi poskytne buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty následující výkony a služby: vyhotoví čistopis územně plánovací dokumentace v podobě projednané a schválené klientem. V rámci zvláštních výkonů může architekt klientovi poskytnout buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty tyto výkony a služby: sestaví zadávací podklady plynoucí ze schválené územně plánovací dokumentace pro všechny potřebné oblasti či obory činností, souvisících s rozvojem území, vyhodnotí uplatňování územně plánovací dokumentace při správním rozhodování a soulad územně plánovací dokumentace s rozvojem území a s požadavky zodpovědných orgánů veřejné správy a občanů, zejména se bude spolupodílet na činnosti regulační komise nebo podobné územně plánovací instituce, pokud ji klient zřídí, připraví podklady a zadání pro zhotovování podrobnější územně plánovací dokumentace (regulačních plánů) pro dílčí části území v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací a s požadavky klienta obsaženými v dokumentaci zakázky, poskytne klientovi doporučení, připraví podklady či účastní se na stáních jako poradce u správních, rozhodčích nebo soudních řízení ve věcech souvisejících s územním plánování a územním vývojem, zajistí poskytování či zařizování základních služeb specialistů profesí jiných než výše uvedených, poskytuje nebo obstarává i další služby, které nejsou jinak obsaženy v této smlouvě, například překlady územně plánovacích dokumentů do cizích jazyků. Ve druhé části dokumentu Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě jsou popsány výkony a honoráře pro pozemní stavby a objekty, pro inženýrské stavby a objekty, pro technologické stavby a objekty a technologická zařízení, pro nosné konstrukce pozemních, inženýrských a technologických staveb, pro geotechnický průzkum a konzultace, pro techniku prostředí staveb a pro inženýrskou geodézii. Součástí jednotlivých fází jsou obvykle následující soubory základních výkonů (všude, kde se uvádí slovo architekt, se rozumí i inženýr): výkonová fáze první: příprava zakázky Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: provede analýzu zakázky, provede obhlídku místa (staveniště) a jeho okolí, určí podklady a průzkumy, nutné pro zhotovení díla, určí rozsah a náplň spolupráce jiných odborníků-specialistů a objasní rozsah práce pro uzavření zakázky, shrne výsledky, vyhodnotí je a učiní pro klienta závěry, zejména prostuduje s klientem jeho představy o rozpočtu díla, a předloží klientovi vlastní odhad rozpočtu díla, komentuje jej ve vztahu k programu a navrhuje alternativní přístupy k řešení a k uzavřené zakázce, v případě potřeby upraví a odsouhlasí s klientem přílohy smlouvy. výkonová fáze druhá: zhotovení návrhu díla Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: provede analýzu podkladů, vypracuje návrh (koncept), náčrty, studie ve variantách, vyhodnotí a odsouhlasí s klientem cílové představy (mezní podmínky), odsouhlasí zapojení dalších profesí a zapracování jejich profesních požadavků, objasní podstatné urbanistické, architektonické, technické a stavebně-fyzikální podmínky a ekonomicko-finanční vztahy, vypracuje konečný návrh řešení i v souvislostech ekologických, popřípadě sociálních, uskuteční předběžná jednání s dotčenými orgány veřejné správy a dotčenými osobami právnickými nebo fyzickými za účelem získání jejich kladného stanoviska k zamýšlenému dílu. Návrh/studie stavby (STS) je předprojektová část dokumentace dokládající koncepční tvarové/hmotové, materiálové, technologické a technické, dispoziční a provozní řešení stavby, objektu nebo zařízení, popřípadě jejich souboru, jejímž smyslem a účelem je vzájemné ujasnění si záměrů a stavebního programu mezi klientem a architektem/inženýrem [technikem] a ověření proveditelnosti stavebního programu ve zvoleném území. Vypracovává se standardně ve variantách, nadstandardně v alternativách.

výkonová fáze třetí: zhotovení dokumentace k územnímu řízení Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: vypracuje základní náležitosti dokumentace, přikládané k návrhu na vydání příslušného územního rozhodnutí, popřípadě jiného rozhodnutí, vážícího se k uskutečnění díla, a to v rozsahu předepsaném příslušným orgánem veřejné správy, a v rozsahu stanoveném v příloze, obstará doklady a stanoviska orgánů veřejné správy, potřebná pro vydání územního, popřípadě jiného rozhodnutí, podá žádost o takové rozhodnutí, účastní se příslušného řízení, obstará rozhodnutí. Dokumentace k územnímu řízení (DÚR) je dokumentace obsahující projekt dokládající základní tvarové/hmotové, materiálové, technologické a technické, dispoziční a provozní řešení stavby, objektu nebo zařízení, popřípadě jejich souboru především z hlediska souladu s požadavky klienta a v souladu s územně plánovací dokumentací, popřípadě s územně plánovacími podklady, a s předchozími rozhodnutími o území; projekt musí vyhovovat podmínkám ochrany zdravých životních podmínek, ochrany přírodních a krajinných složek životního prostředí, zejména ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa, vod, ovzduší, podmínkám ochrany kulturního bohatství, zejména památek, a obecným technickým požadavkům na výstavbu a obecným technickým požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, popřípadě speciálním předpisům stanovujícím základní technické podmínky dopravní, energetické, protipožární, bezpečnosti konstrukční, uživatelské a provozní, bezpečnosti práce a technických zařízení a podobně; projekt se předkládá spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání územního rozhodnutí, resp. rozhodnutí o umístění stavby; tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované). výkonová fáze čtvrtá: zhotovení projektu díla pro vydání stavebního povolení Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: vypracuje projekt díla, přikládaný k žádosti o vydání stavebního povolení při respektování výsledků, dosažených v předchozích fázích, a to v rozsahu stanoveném v příloze smlouvy, obstará doklady a vyjádření orgánů veřejné správy a dotčených právnických a fyzických osob, potřebné pro vydání příslušného rozhodnutí nebo povolení, vypracuje žádost o vydání stavebního povolení za použití podkladů všech zúčastněných profesí, doplní a přizpůsobí projekt podle získaných dokladů a vyjádření, bude se účastnit stavebního řízení, obstará stavební povolení, zapracuje podmínky obdrženého stavebního povolení do projektu. Dokumentace pro stavební povolení (DSP) je dokumentace obsahující projekt dokládající podrobné tvarové/hmotové, materiálové, technologické a technické, dispoziční a provozní řešení stavby, objektu nebo zařízení, popřípadě jejich souboru, a to v souladu s požadavky klienta a v souladu s podmínkami územního rozhodnutí, s požadavky týkajícími se veřejných zájmů, především splnění obecných technických požadavků na výstavbu a obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a speciálních právních předpisů, popřípadě norem stanovujících podrobné technické podmínky dopravní, energetické, protipožární, bezpečnosti konstrukční, hygienické, uživatelské a provozní, bezpečnosti práce a technických zařízení a zvláštních předpisů zajišťujících komplexnost a plynulost výstavby, včasné vybudování technického, občanského nebo jiného vybavení potřebného k řádnému užívání; projekt se předkládá spolu s dalšími podklady k žádosti o vydání stavebního povolení; tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) pro • samostatnou stavbu, • soubor staveb včetně zařízení staveniště, • jednotlivé stavby souboru, pokud budou po dokončení schopné samostatného užívání, podmiňující přeložky inženýrských sítí a stavby zařízení staveniště. výkonová fáze pátá: zhotovení projektové dokumentace pro provedení díla Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: propracuje projekt až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti díla, umožňující vypracování poptávky

20

případným dalším dodavatelům díla (například výkresové znázornění s nutnými detaily a s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy, zpracování výkazů výměr). Dokumentace pro provedení stavby-objektu (DPS) je dokumentace obsahující projekt jednoznačně určující závazné požadavky tvarové/hmotové, materiálové, technologické a technické, dispoziční a provozní na jakost, množství a charakteristické vlastnosti stavebního díla a instalovaných zařízení a na konečné provedení stavby, objektu nebo zařízení, popřípadě jejich souboru; dokumentace pro provedení stavby je propracováním předchozích fází dokumentace do té úrovně, aby odborně způsobilému dodavateli stavby umožnila stavbu, objekt nebo zařízení provést. Může ve specifických případech sloužit i jako dokumentace pro vyhledání zhotovitele stavby, objektu nebo zařízení. Nenahrazuje realizační (výrobní a dílenskou) dokumentaci stavby. výkonová fáze šestá: zhotovení podkladů pro výběr dodavatele díla Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: doporučí klientovi postup při nabídkovém řízení, vyžádá si od klienta pokyny k tomu, aby mohl připravit nabídkovou dokumentaci, nabídkové formuláře, podmínky zakázky s dodavatelem a formu smlouvy mezi klientem a dodavatelem a k tomu účelu zejména vypracuje popisy výkonů, jejich seznam a obory činnosti, sestaví seznamy položek, množství a popisy materiálu za účasti zúčastněných profesí, sestaví plán koordinace prací, to vše jako podklad pro nabídkové řízení více dodavatelům, po vydání příslušného rozhodnutí nebo povolení a po té, co klient schválil projekt díla a po poslední revizi odhadu rozpočtu díla, pomůže a poradí klientovi se získáním nabídek, s jejich hodnocením a výběrem, s přípravou smluv a s provedením díla. Dokumentace pro výběr dodavatele (zhotovitele) stavby (DZS) je dokumentace zpracovaná na základě dokumentace pro provedení stavby, upravená do rozpočtové struktury pro účely posouzení jednotně zpracované skladby a průkazně doložené výše cenové nabídky jednotlivých uchazečů o dodávku stavby, ověření odborné způsobilosti uchazečů provést řádně a včas dodávku stavby a porovnání dalších smluvních podmínek, za kterých bude dodávka stavby provedena dle instrukcí klienta. Realizační dokumentace stavby, objektu nebo zařízení je dokumentace zpracovávaná dodavatelem stavby, resp. její části, obsahující zejména dílenské a výrobní výkresy sloužící k realizaci stavby, objektu nebo zařízení. Zpracování realizační dokumentace není součástí výkonů architekta/inženýra podle tohoto řádu a honorář za její vypracování se podle tohoto řádu neurčuje. Architekt/inženýr může být pověřen výkonem dohledu nad jejím zpracováním, obvykle jako součásti výkonu autorského dozoru. výkonová fáze sedmá: spolupráce při zadání provedení díla dodavateli Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: sestaví zadávací podklady pro všechny potřebné oblasti či obory výkonů, po získání vyhodnotí nabídky dodavatelů za spolupráce zúčastněných profesí, jedná s dodavateli, vypracovává podklady pro uzavření smlouvy s dodavatelem díla. výkonová fáze osmá: spolupráce při provádění díla a výkon autorského technického a investorského technického dozoru Architekt buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, bude během provádění díla reprezentovat klienta, bude s ním konzultovat, radit mu, provádět pro něho autorský a investorský technický dozor a jednat v jeho zájmu v rozsahu stanoveném smlouvou, bude mít kdykoliv přístup na místo provádění díla a k dodávkám s ním souvisejícím, ať jsou ve stadiu přípravy či výroby; všechny pokyny budou dodavateli sdělovány přes architekta. Autorský (estetický a technický) dozor (ATD) je dohled architekta/inženýra jakožto autora nad souladem kvalitativních parametrů projektu (tvarových/hmotových, materiálových, technických a technologických, dispozičních a provozních) s prováděnou stavbou, objektem nebo zařízením, popřípadě supervize nad souladem realizační (výrobní nebo dílenské) dokumentace vypracovávané dodavatelem stavby s projektem. Autorský dozor je vykonáván na základě smlouvy mezi klientem (objednatelem) a zhotovitelem (autorem) osobou, která příslušnou dokumentaci autorsky zpracovala, popřípadě osobou autorem pověřenou. Na významných, technicky a architektonicky složitých a rozsáhlých stavbách je obvykle autorský dozor trvalý, na ostatních stavbách občasný.

Investorský (technický) dozor (ITD) je činnost fyzické nebo právnické osoby pověřené klientem (stavebníkem, investorem, objednatelem) nad souladem kvantitativních a kvalitativních parametrů projektu s prováděnou stavbou, objektem nebo zařízením. Investorský technický dozor nesmí být vykonáván osobou v zaměstnaneckém nebo smluvním vztahu s osobou, která je odpovědná za vedení stavby. Oprávněná autorizovaná osoba pověřená výkonem investorského technického dozoru je rovněž pověřena sledovat soulad prováděné stavby s právními předpisy, vydanými správními rozhodnutími a dalšími podmínkami stanovenými smlouvou s klientem (objednatelem). výkonová fáze devátá: spolupráce po dokončení díla Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: bude spolupracovat a účastnit se při kolaudačním řízení či jiném způsobu předání díla do užívání, bude dohlížet nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků dodavatelem ve stanovené lhůtě a kvalitě, bude zjišťovat závady na díle před uplynutím záruční lhůty sjednané s dodavatelem díla, zpracuje dokumentaci skutečného provedení díla; tato dokumentace bude zaznamenávat podstatné změny v provedení díla oproti dokumentaci zakázky a bude vycházet z opoznámkovaných výkresů, ze stavebního deníku, obdobných dokladů a dalších údajů poskytnutých dodavatelem, za jejichž přesnost a správnost však architekt nebude nést odpovědnost, před vypršením jednoho roku provozu po kolaudaci díla překontroluje vady nebo nedostatky, které klient oznámil během té doby a oznámí dodavateli vady a nedostatky, které je povinen uvést do řádného stavu ve shodě s dokumentací zakázky, zkontroluje záruky a garance včetně záručních lhůt a vydá závěrečná potvrzení. Nad rámec výše uvedených základních výkonů mohou autorizované osoby obvykle poskytnout i soubor zvláštních výkonů - dodatečných speciálních služeb. Ty se sjednávají za zvláštních honorářových podmínek a zahrnují zejména následující služby: zpracování harmonogramu celkového záměru klienta, zpracování způsobu financování celkového záměru klienta, speciální prezentaci včetně zpracování perspektiv, modelů a maket, zpracování podrobných analýz ceny stavby a její životnosti, poskytnutí služeb rozpočtáře pro účely výběru dodavatele, zpracování studií energetických bilancí, zpracování, popřípadě obstarání studie vlivu stavby na životní prostředí, zpracování architektury interiéru – rozvrhu zařízení uživatele, popřípadě rozvrhu nábytku a vybavení nebo zpracování samostatného designu nebo vybavení uměleckými díly, výběr nestavebního vybavení, reklamy celkového záměru, veřejné vztahy, zpracování brožury pro nájemné využití stavby, obstarání překladů dokumentů vztahujících se k předmětu zakázky do cizích jazyků, obstarání testů a výzkumu materiálů a systémů, popřípadě technologií užitých na stavbě, zpracování průzkumu okolních staveb, služby spojené s demolicemi, vyhotovení fotografií, zpracování speciálních odhadů cen, kontrola zvláštních výkresů a dokumentů, obstarání údržby budov a vybavení, příprava podkladů pro odvolání do rozhodnutí správních orgánů ve fázi územního a stavebního řízení, vyhodnocení stavby po jejím úplném dokončení, poskytnutí služeb spojených s certifikací stavby, popřípadě jejích zařízení, zpracování speciální akustické studie, zpracování speciálního projektu pro komunikace, koordinace speciálních disciplín. Ve třetí a poslední části jsou popsány výkony a honoráře pro interiérovou tvorbu, pro výstavnické stavby a interiéry, pro scénické stavby filmové a televizní a pro scénické stavby divadelní.

ZPŮSOB KALKULACE HONORÁŘE Způsob kalkulace honoráře se podle oborů různí, avšak má několik společných rysů. Především jsou výkony zařazovány do určitých kategorií a honorářových zón, v nichž se přihlíží k různému stupni obtížnosti zpracovávané územně plánovací dokumentace nebo podkladu, zpracovávané dokumentace staveb všech typů včetně zahradních a krajinářských úprav a zpracovávání projektů interiérů stavebních a nestavebních. Součástí výpočtu bývají obvykle i celkové náklady pořízení díla, resp. náklady započitatelné, z nichž se honorář určuje procentuálním podílem. Každé výkonové fázi je potom přiřazeno procento podílu této fáze na celkovém profesním výkonu, přičemž součet všech fází tvoří sto procent. Pro honorování zvláštních výkonů se obvykle užívá časový honorář, a to buď sazbou hodinovou, půldenní, denní nebo týdení. V

21

na samé mezi platného práva zakázka zadávána klientem per partes, což je ostatně zároveň nejdražší způsob obstarání projektu stavby a prakticky se neuplatňuje) nebo jde-li o samostatnou profesní dodávku.

případě užití sazby hodinové lze využít při kalkulaci rozdělení činností podle jejich charakteru do pěti skupin, a to na činnosti • velmi vysoce kvalifikované, • vysoce kvalifikované, • středně kvalifikované, • méně kvalifikované a • pomocné činnosti málo kvalifikované, popřípadě nekvalifikované. Jednotlivým skupinám jsou formou doporučení přiřazena konkrétní cenová rozpětí.

Do celku zakázky se započítává jen určitý rozsah investičních nákladů na některé speciální části stavby, zejména na technologie a některá technická zařízení budov, mimo jiné, z toho důvodu, že tyto technologie nebo zařízení mohou při relativně nízkém podílu projektové práce představovat mimořádně vysoký podíl celkových nákladů na pořizovanou stavbu. Tak je tomu zejména v případě slaboproudých (spojových) instalací, například rozvodu počítačových sítí a vybavení stavby řadou vysoce sofistikovaných a nákladných zařízení hardwarových (počítačů, serverů a podobně), aniž se tato skutečnost do projektu stavby samé výrazněji promítne. Ba dokonce lze pro tyto účely využít projektů jiných sítí nebo technologických zařízení. Obdobně je tomu se stavbami, které mají vysoký podíl některých speciálních technologií. Cena těchto se stavbou bezprostředně nespojených zařízení může v některých případech převýšit i cenu stavby samé.

Kategorie objektů slouží k rozlišení objektů podle nároků, které jsou kladeny na jejich navrhování, projektování a provádění a jejich zařazení do honorářových zón slouží ke stanovení výše honorářů pro jednotlivé kategorie objektů. Pro určení výše honoráře jsou určující tzv. započitatelné náklady, které se stanovují buď odhadem nebo podle rozpočtu. Rozumí se jimi náklady, od nichž se odvozuje příslušná procentuální sazba honoráře. Určí se odlišně podle toho, v jaké fázi má být honorář stanoven. Při jeho stanovení předem za celou stavbu, popřípadě objekt, je nutno vycházet zpravidla z odborného odhadu nákladů. Později je možno použít nákladů stanovených rozpočtem nebo nabídkou dodavatele, popřípadě zpětně nákladů skutečně vynaložených. Základní honorář se stanovuje procentem ze započitatelných nákladů stavby, objektu nebo profesní dodávky v rozpětí honorářové zóny odpovídající příslušné kategorii stavby nebo objektu. Pro jeho určení slouží tabulky uvedené v jednotlivých kapitolách. Stavby nebo objekty, resp. územně plánovací dokumentace se člení do pěti kategorií, a to podle nároků, které jsou kladeny na jejich navrhování, projektování a provádění. Speciální požadavky se hodnotí pomocí bodů. Pokud je u konkrétní stavby zařazení vycházející z popisu charakteru stavby rozdílné od zařazení podle součtu bodů, je rozhodující zařazení podle bodů. Výše celkového základního honoráře za provedení všech výkonových fází se řídí podle výše započitatelných nákladů stavby nebo objektu a podle honorářové zóny, ke které stavba nebo objekt náleží, přičemž se používá honorářová tabulka pro určení celkového základního honoráře. Započitatelnými náklady se rozumí celkové náklady stavby pro určení souhrnného honoráře za stavbu jako celek, tvořené • stavebními náklady objektu, včetně profesí, a • náklady na technologická zařízení; náklady na technologické zařízení se započítávají do celkových nákladů stavby v plné výši do výše 25% nákladů a polovinou z částky, která těchto 25% přesahuje. Z výše popsaného charakteru profese jako vysoce odborné tvůrčí činnosti jednoznačně vyplývá, že stejné zadání nevede a ani nemůže vést ke stejnému řešení – urbanistickému či architektonickému, jímž se rozumí (přiměřeně) řešení tvarové (hmotové/prostorové), materiálové a konstrukční, technické a technologické a dispoziční a provozní (a to jak v celku, tak v jednotlivých částech a fázích vzniku plánu nebo projektu). Přes jednotný stavební program (podmínky zadání) se budou konkrétní výsledky jednotlivých autorů lišit nejen výše uvedenými skutečnostmi, ale též náklady spojenými s řešením, přičemž v jednotlivých případech mohou tato řešení skýtat zcela zásadní odlišnosti v plnění klientových požadavků a územního/stavebního programu, při různých investičních nákladech, přičemž pro tento vztah neplatí přímá úměra. Výsledky nutno navíc posuzovat též s přihlédnutím k vahám jednotlivých kritérií, která klient s architektem sjednává (měl by sjednat), a to ve fázi přípravy zakázky a zejména pak v procesu vypracování návrhu/studie stavby při provádění celkové analýzy zakázky a při koncipování základních parametrů řešení. V těchto fázích architekt na základě multikriteriální analýzy budoucího řešení odborně odhaduje investiční náklady, a to v souvislosti s jím navrhovaným způsobem řešení zpravidla prostřednictvím kubíkových (m3 obestavěného prostoru), popřípadě plošných (m2 celkové užitné plochy) cen vycházejících z tržních cen materiálu a prací, jak je každoročně statisticky vyhodnocuje ČSÚ), a upravované o předpokládané doplňkové konstrukce příslušející k vlastnímu objektu (například podle metodiky členem ICIS a zabývá se systematicky popisem a směrnými cenami stavebních prací), nejsou-li samostatným stavebním objektem. Výjimečně se započitatelnými náklady stavby rozumí stavební náklady bez nákladů na profese a technologická zařízení, stanovuje-li se honorář za objekt jako celek součtem honorářů dílčích (je-li zcela výjimečně a

Procento ze započitatelných nákladů objektu, které určuje výši celkového základního honoráře pro jednotlivé honorářové zóny, je uvedeno vždy v příslušné tabulce, v níž řádky vymezují a určují výši započitatelných nákladů v milionech korun a sloupce jednotlivé kategorie staveb a objektů vymezené intervalem percentuální sazby. Konkrétní honorář se po té stanovuje lineární interpolací. Tímto způsobem se stanovují celkové základní honoráře pro stavby nebo objekty, jejichž započitatelné náklady se pohybují v rozmezí od 500.000,- Kč do 1.000.000.000,- Kč. Celkové základní honoráře pro stavby nebo objekty se započitatelnými náklady pod 0,5 mil. Kč a nad 1.000 mil. Kč se stanovují individuálně s přihlédnutím k hodnotám uvedeným v tabulce. Výše honoráře mezi dolní a horní mezí téže honorářové zóny se stanovuje s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům klienta, například použití zvláštních materiálů a konstrukcí, nebo s přihlédnutím k výše uvedeným kritériím. Například celkový základní honorář za poskytnutí úplných profesních služeb při vypracování projektu pozemní stavby se dělí na jednotlivé výkonové fáze 1 až 9, přičemž na jednotlivé výkonové fáze připadá určitý percentuální podíl odpovídající významu této fáze pro celek díla, přičemž lze v jednotlivých případech s přihlédnutím ke specifickým poměrům stavby sjednat i jiné rozložení procent: příprava zakázky – 1 %, zhotovení návrhu díla – 13 %, zhotovení dokumentace k územnímu řízení – 15 %, zhotovení projektu díla pro vydání stavebního povolení – 22 %, zhotovení projektové dokumentace pro provedení díla – 28 %, zhotovení podkladů pro výběr dodavatele díla – 7 %, spolupráce při zadání provedení díla dodavateli – 1 %, spolupráce při provádění díla a výkon autorského technického a investorského technického dozoru – 11 %, spolupráce po dokončení díla – 2 %. V případě obnovy stavby se takto stanovený honorář násobí koeficient až 1,33, resp. až 1,5 v případě zahradní a krajinářské architektury. Ceny dohodnuté a stanovené podle tohoto postupu jsou cenami bez daně z přidané hodnoty, neboť tato daň má různé trarify, které se týkají i souborů staveb a projektových činností; jejich kalkulace již v rámci základního výpočtu honoráře by působila potíže. Tím spíše pak, že někteří projektanti nesjou plátci daně z přidané hodnoty a tuto daň na výstupu neúčtují. Smyslem a účelem výkonových a honorářových dokumentů je učinit dohodu o ceně dostatečně transparentní, profesně ověřitelnou, umožňující spotřebiteli a klientovi snazší a rychlejší sjednání dohody o ceně, kterou si může klient samostatně ověřit, popřípadě dále odborně konzultovat nad strukturou výkonů a dokumentace. Tyto dokumenty poskytují tudíž vyčerpávající objektivní a srozumitelnou informaci o jednotlivých výkonových fázích předprojektové, projektové, zadávací a prováděcí přípravy staveb včetně obsahu vypracovávané dokumentace; poskytují též základní objektivní a srozumitelnou informaci o rozpětí cen, za které lze obdržet potřebný či spotřebitelem zvolený rozsah projektové dokumentace a výkony architekta nebo inženýra, resp. technika s ní spojené ve standardním rozsahu a kvalitě. Takový postup je obvyklý i jinde ve světě a české honorářové a výkonové dokumenty jsou integrální součástí tohoto systému; rozdíly mezi nimi jsou způsobeny nikoliv rozdíly ve věcném rozsahu a obsahu profesní činnosti, nýbrž v právním prostředí, ve kterém jsou uvedené služ-

22

by poskytovány. Pro orientaci lze uvést přehled takových dokumentů podle okruhů práva, a to • okruhu kontinentálního práva středoevropského o německý „Verordnung über die Honorare für Leistungen der Architekten und der Ingenieure“ [„Honorarordnung für Architekten und Ingenieure (HOAI)“], o rakouský „Honorarordnung für Architekten (GOA), o slovenský „Honorárový poriadok SKA pre pozemné stavby, exteriéry a interiéry“, o švýcarský „Ordnung für Leistungen und Honorare der Architekten (OLHA), [obdobný systém užívají též další státy středoevropského okruhu, zejména Polsko a Maďarsko] • okruhu kontinentálního práva západoevropského – románského o francouzský „Les Tarifs des Honoraires des Architectes“, o italský „Tariffee Professionali e Modelli dei Disciplinari“, [obdobný systém užívají též další státy románského okruhu, zejména státy Beneluxu, Španělsko a Portugalsko] • okruhu kontinentálního práva západoevropského – anglosaského o anglický „Architect´s Appointment“, o irský „Conditions of Appointment and Scale of Charges“, [obdobné dokumenty užívají též další státy anglosaského právního okruhu, zejména Spojené státy, Kanada a Austrálie; využíván je rovněž severskými evropskými státy].

VZORY SMLUV A OBECNÉ PODMÍNKY SMLUV UŽÍVANÝCH V PROFESNÍ PRAXI Druhým z těchto dokumentů je soubor vzorových smluv a obecných smluvních podmínek pro výkon povolání autorizovaných architektů, autorizovaných urbanistů, popřípadě autorizovaných inženýrů, který vznikal srovnáváním podobných dokumentů zahraničních (příkladmo kanadských, amerických, irských, německých a švýcarských) s českým právním řádem a dílčími zkušenostmi vytěženými z právních porad poskytovaných orgány České komory architektů a její Kanceláří. Smyslem a posláním tohoto souboru dokumentů je sjednocovat formálně právní stránku uzavírání smluvních vztahů mezi klientem a architektem, urbanistou či inženýrem a vytvářet tak stabilizované právní prostředí na jedné straně a otevřít prostor pro soustředění na samu podstatu architektovy práce, to jest na důkladnou dohodu s klientem o celistvém a úplném rozsahu a obsahu odborných výkonů a jejich naplnění na straně druhé. Základní ideou předkládaného souboru dokumentů je nezávislé arbitrární (sui generis advokátní) postavení architekta vůči ostatním subjektům, vůči nimž architekt, inženýr či urbanista chrání klientovy zájmy (při samozřejmém nutném respektu k zájmům veřejným). Naplňuje se tak představa architekta, inženýra či urbanisty jako základního nositele zakázky s plnou odpovědností za ni od jejího zahájení až po čas po dokončení díla. Především důsledné prosazování nezávislého postavení architekta, nezatíženého jinými závazky, opravňuje zařadit toto povolání mezi povolání vskutku svobodná a vyžadovat pro ně právo samosprávy. Kompletní soubor se skládá ze • souboru architektonického, obsahujícího vzorovou smlouvu o zhotovení, projednání a provedení projektu pozemní stavby mezi architektem a klientem, mezi architektem a specialistou, mandátní (resp. příkazní) o obstarání záležitostí stavebníka a smlouvu o dodávce stavby; soubor architektonický je určen k používání jak pro pozemní a inženýrské stavby, tak pro díla z oboru interiérového, včetně děl scénických, a pro díla z oboru zahradní a krajinářské tvorby; • souboru územně plánovacího či urbanistického, obsahujícího vzorovou smlouvu na zhotovení územně plánovací dokumentace mezi urbanistou a klientem, mezi urbanistou a specialistou a mandátní (resp. příkazní) smlouvu pro výkon obstaravatelských činností; soubor urbanistický je určen k používání pro obor územního plánování a některých činností z oboru zahradní a krajinářské tvorby, pokud jsou blízké tvorbě územně plánovací, například specializace pro územní systémy ekologické stability a jiné případy plánování krajinářského.

Vzorová smlouva o zhotovení, projednání a provedení dokumentace a projektu pozemní stavby obsahuje smluvní preambuli s označením smluvních stran – klient, architekt, v článku prvním náležitosti postavení smluvních stran a jejich zástupců, popřípadě poradců a specialistů, v článku druhém náležitosti předmětu plnění zakázky (obsahové a formální) a dokumentace zakázky včetně zvláštních ujednání pro případ nesrovnalostí zjištěných v dokumentaci zakázky při provádění projektu, v článku třetím náležitosti doby plnění s časovým vymezením průběhu prací a s rámcovými termíny plnění jednotlivých částí předmětu plnění ve výkonových fázích 1 až 9 architektem a s termíny v odpovědnosti klienta, zejména s podmínkami dodání podkladů a s určením obecné lhůty předávání těchto podkladů, v článku čtvrtém náležitosti stanovení ceny díla a stanovení honoráře za předmět plnění, v článku pátém určení honoráře architekta za sjednané základní, popřípadě zvláštní výkony a fakturační a platební podmínky – způsob kalkulace a stanovení výše honoráře pro jednotlivé fáze, v článku šestém náležitosti uplatnění smluvních sankcí a pokut, v článku sedmém rozsah činnosti a odpovědnost a povinnosti smluvních stran, v článku osmém zvláštní ujednání o součinnosti smluvních stran, zejména o způsobech předávání a počtu výtisků dokumentace, o místu předávání dokumentace a podkladů, organizaci konzultací, o podmínkách předání a převzetí plnění předmětu zakázky, o důsledcích nesoučinnosti, závazné formě komunikace, jednání vůči třetím stranám a veřejných prohlášeních, v článku devátém náležitosti odpovědnosti architekta za škodu, zejména rozsahu odpovědnosti za škodu způsobenou vykonáním nebo nevykonáním sjednaných činností a poskytnutím nebo neposkytnutím sjednaných služeb, výluky z odpovědnosti a odpovědnost za škodu způsobenou spolupracovníky architekta, v článku desátém náležitosti a podmínky profesního a obchodního pojištění, v článku jedenáctém ujednání o autorských právech a jiných v úvahu přicházejících právech k duševnímu vlastnictví, například právech průmyslových a známkových, v článku dvanáctém náležitosti a podmínky smlouvy při záměrném opuštění (přerušení) prací, resp. ukončení smlouvy a náležitosti vyrovnání vzájemných závazků z ukončení smlouvy plynoucích, podmínky ukončení nebo záměrného opuštění (přerušení) klientem (klientova nečinnost), podmínky ukončení architektových služeb, podmínky vypovězení smlouvy nebo odstoupení od ní, včetně vymezení podstatného porušení povinností (smluvních závazků), výpovědní lhůty a podmínky vyrovnání/narovnání smluvních závazků, v článku třináctém ujednání o použitém právním řádu (zejména v případech spolupráce se zahraničními klienty anebo se zahraničními architekty), v článku čtrnáctém náležitosti řešení případných sporů dohodou nebo na základě rozhodčí doložky, a v článku patnáctém náležitosti společných a závěrečných ujednání, zejména počítání času (termíny, lhůty) či termíny předání, a konečně závěrečná ujednání – salvatorská klauzule, náležitosti změn a dodatků ke smlouvám a oprávnění k jejich podepisování a podobně, závěrečnou smluvní klauzuli s vročením a podpisy smluvních stran. Obvyklou součástí těchto profesních smluv jsou též některé přílohy, například příloha I. – Podrobná osnova předmětu plnění; příloha II. – Podrobný harmonogram prací; příloha III. – Seznam vzájemně odsouhlasených poradců a specialistů architekta a klienta. Prakticky v identické struktuře, pouze s odlišením projektových výkonových fází a některými drobnějšími detaily, jsou součástí souboru smlouvy na vypracování projektů interiérů, zahradních a krajinářských úprav, resp. na vypracování územně plánovací dokumentace (územních a regulačních plánů). Zvláštní strukturu má vzorová smlouva o dílo na provedení pozemní stavby, která obsahuje smluvní preambuli s označením smluvních stran – objednatele a dodavatele, v části první (články 1 až 4) náležitosti postavení smluvních stran a jejich zástupců, popřípadě poradců a subdodavatelů nebo jiných dodavatelů objednatelových; v části druhé (články 5 až 8) předmět plnění (dílo), obsah a rozsah dokumentace, změny a doplňky předmětu plnění (díla) a podstatné vady a nedostatky předmětu plnění (díla); v části třetí (články 9 a 10) místo /staveniště/ a dobu plnění, zejména dohodnutou dobu plnění (termíny), zahájení a podmínky předání staveniště, předání částí díla a díla dokončeného; v části čtvrté (články 11 až 15) cenu díla, platební podmínky a platby poplatků, daní a cel a smluvní sankce a pokuty, popřípadě zádržné; v části páté (články 16 až 29) působnost (práva a povinnosti) smluvních stran při provádění díla, zejména práva a povinnosti dodavatele, objednatelovo právo vykonávat práci, zastavit práci

23

nebo odstoupit od smlouvy, práva a povinnosti architekta, právo dodavatele zastavit práce nebo odstoupit od smlouvy, povinnosti dodavatele při kontrole díla, dozor dodavatele, práce a výrobky, podmínky pod zemí, podmínky užívání díla, konečné úpravy díla, úpravy a opravy díla, podmínky kontroly a dohledu nad dílem, vykonávané architektem a klientem, dílo nebo jeho část odmítnuté v průběhu jeho provádění a odpovědnost za vady; v části šesté (články 30 až 37) ustanovení o právním řádu, sporech a jejich řešení /rozhodčí doložka/, způsobech zajištění závazku a odpovědnosti za škodu, podmínky pojištění a ochrany díla a majetku objednatele, záruky a jistoty – záruční lhůty záruk za provedené práce, záruční lhůty záruk za dodané výrobky, popřípadě technologie; v čásit sedmé (články 38 a 39) ustanovení společná a závěrečná, a to počítání času (termíny a lhůty), salvatorskou klauzuli, náležitosti změn a dodatků ke smlouvám a oprávnění k jejich podepisování a podobně, a konečně závěrečnou smluvní klauzuli s vročením a podpisy smluvních stran. Obvyklou součástí těchto smluv jsou též některé přílohy, například příloha I. – Podrobná rozpočtová osnova předmětu plnění; příloha II. – Podrobný harmonogram prací a další.

3.1.1.4.

3.1.1.5.

PROFESNÍ POJISTNÉ SMLOUVY Komory proto v souladu s evropskými a zámořskými zvyklostmi vypracovaly doporučené obecné smluvní podmínky, v nichž je pojištění věnována významná část ustanovení. Nejen, že vychází z povinnosti pojištění, uložené architektovi zákonem, ale posiluje postavení klienta i tím, že mu umožňuje pro případ, že architekt pojištění uzavřeno nemá, uzavřít pojištění sám a na účet architekta, jemuž pak tuto částku přičte k tíži honoráře.

3.1.1.6.

3.1.1.7. V souladu s evropskými zvyklostmi pak také obě komory sjednaly rámcové pojistné smlouvy vybavené pojistnými podmínkami speciálně zaměřenými na pojištění škod způsobených výkonem profese. Uzavřené pojistné smlouvy se důsledně zaměřily na položení základů k systému profesního pojištění architektů, urbanistů a příbuzných profesionálů, jejichž činnosti jsou profesně spravovány oběma komorami. Stanoví proto řadu odchylek od obecných pojistných podmínek (VPP OC 94 a ODP 94 - Pojištění odpovědnosti fyzických nebo právnických osob) v rozsahu pojištění, ve výlukách z pojištění, v povinnostech pojištěného a pojistitele a v plněních pojistitele.

3.1.1.8.

3.1.1.9. 3. VEŘEJNÁ SPRÁVA 3.1. 3.1.1. 3.1.1.1.

3.1.1.2.

3.1.1.3.

3.1.1.10.

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA OBECNÍ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA (OBECNÍ ZŘÍZENÍ) zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 313/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 2/2003 Sb.], ve znění zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 246/2011 Sb. zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností zákon č. 234/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních sa-

3.1.1.11.

3.1.1.12.

3.1.1.13.

3.1.1.14.

3.1.1.15.

3.1.1.16.

24

mosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb. vyhláška MV č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění vyhlášky č. 388/2004 Sb., vyhlášky č. 361/2006 Sb., vyhlášky č. 445/2008 Sb., vyhlášky č. 486/2009 Sb. a vyhlášky č. 316/2010 Sb. zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb.,zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 246/2011 Sb. SOUBOR STATUTŮ STATUTÁRNÍCH MĚST (Brno, České Budějovice, Děčín, Frýdek-Místek, Havířov, Hradec Králové, Chomutov, Karlovy Vary, Kladno, Liberec, Most, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Přerov, Teplice, Ústí nad Labem, Zlín a město se zvláštním statutem Praha) zákon č. 172/1991 Sb., o převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 114/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 398/2000 Sb.], ve znění zákona č. 277/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 43/2009 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. vyhláška MV č. 418/2008 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii vyhláška MV a MZd č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání, čekatele a strážníka obecní policie nález Ústavního soudu ČR č. 31/1996 Sb., ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 200l odst. 2 občanského soudního řádu v platném znění zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb. a zákona č. 22/2004 Sb. zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 96/2005 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb. vyhláška MV č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 401/2002 Sb., vyhlášky č. 565/2002 Sb., vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb. a vyhlášky č. 442/2009 Sb. zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2209 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb. vyhláška MV č. 326/2000 Sb., o způsobech označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postu-

pu oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. 3.1.1.17. nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády č. 20/1997 Sb. a nařízení vlády č. 23/1999 Sb. 3.1.1.18. sdělení MZV č. 181/1999 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy přijaté dne 15. října 1985 ve Štrasburku, ve znění sdělení MZV č. 369/1999 Sb. DOSS:

3.1.2. 3.1.2.1.

3.1.2.2.

3.1.2.3.

3.1.2.4.

3.1.2.5. 3.1.2.6.

3.1.2.7.

3.1.2.8.

3.1.2.9.

Obce plní funkci dotčených orgánů státní správy na celé řadě správních úseků; označení obcí jako DOSS bude nadále uváděno vždy v souvislosti s příslušnou kapitolou KRAJSKÁ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA (KRAJSKÉ ZŘÍZENÍ) ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. a ústavního zákona č. 135/2011 Sb. zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb. a nálezu ÚS č. 404/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 3/2003 Sb.], ve znění zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 246/2011 Sb. zákon č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů a o změně zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným stavebním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 96/2005 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb. zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 66/2007 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 253/2011 Sb. vyhláška MV č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 401/2002 Sb., vyhlášky č. 565/2002 Sb., vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb. a vyhlášky č. 442/2009 Sb. zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 143/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb. zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., zákona č. 408/2001 Sb. a zákona č. 290/2002 Sb.

3.1.2.10. zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků z majetku České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2003 Sb., nálezu ÚS č. 211/2003 Sb., zákona č. 485/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 317/2006 Sb. a zákona č. 183/2010 Sb. 3.1.3.

3.1.4. 3.1.5.

3.1.6.

zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MV č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků vyhláška MV č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 41/2006 Sb. a vyhlášky č. 273/2007 Sb. zákon č. 298/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

DOSS:

Krajské úřady plní funkci dotčených orgánů státní správy na celé řadě správních úseků; označení krajských úřadů jako DOSS bude nadále uváděno vždy v souvislosti s příslušnou kapitolou

3.2. 3.2.1.

OKRESY vyhláška MV č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění vyhlášky č. 623/2004 Sb., vyhlášky č. 361/2006 Sb., vyhlášky č. 513/2006 Sb., vyhlášky č. 445/2008 Sb. a vyhlášky č. 486/2009 Sb. zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. zákon č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 266/1991 Sb., zákona č. 542/1991 a zákona č. 218/2000 Sb. zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MV č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků vyhláška MV č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 41/2006 Sb. a vyhlášky č. 273/2007 Sb. zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů [oprava tiskové chyby publikována v částce 141/2002 Sb.], ve znění zákona č. 426/2002 Sb. [oprava tiskové chyby publikována v částce 168/2002 Sb.], zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 21/2006 Sb. zákona č. 22/2006 Sb. (oprava tiskové chyby uveřejněna v částce č. 25/2006 Sb.), zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 378/2007 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MV č. 362/2002 Sb., o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky

3.2.2. 3.2.3.

3.2.4.

3.2.5. 3.2.6.

3.2.7.

3.2.8.

25

DOSS:




okresní úřady již funkci dotčených orgánů státní správy neplní; jejich působnost byla zčásti přenesena na krajské úřady, zčásti na úřady obcí s rozšířenou působností (okresní úřady byly zrušeny, avšak řada institucí svoji okresní strukturu podržuje – okresní soudy, okresní vojenské správy a podobně)

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA OBCÍ - OBECNÍ ZŘÍZENÍ Základním partnerem autorizovaných osob vzhledem k charakteru jejich profesních činností jsou orgány obce, a to orgány samosprávné i ty orgány, které vykonávají v přenesené působnosti státní správu - v případě autorizovaných osob především pořizují a schvalují územně plánovací dokumentaci a vedou územní a stavební řízení, popřípadě řízení souvisící. Část první obecní zřízení se člení do samostatných hlav obsahujících podmínky a náležitosti výkonu veřejné správy na úrovni obecní. Struktura obcí v České republice je mimořádně různorodá a čítá značný počet více než 6.000 obcí, z nichž naprostá většina jsou obce malé s počtem do 1.000 obyvatel. Na druhém konci této škály jsou statutární města (v podstatě shodná s městy krajskými s velikostí okolo 100.000 obyvatel). Mezi nimi významnější správní úlohu hrají ještě města s rozšířenou působností (v podstatě okresní města blízká struktuře tzv. politických okresů prvorepublikových) a dále města s přenesenou působností, jež jsou pověřena výkonem některých specifických činností – pro autorizované osoby je významný například výkon činnosti stavebních úřadů. Obecná ustanovení obcí je vymezeno v hlavě I, která obsahuje mimo jiné též vymezení statutu občanů obce, vymezení správního území obce a náležitosti a podmínky jeho případných změny, možnosti slučování a dělení obcí a podobně; součástí ustanovení této hlavy je též stanovení podmínek pro názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství, číslování budov, jakož i znaku a vlajky obcí. Pozornosti autorizovaných osob by neměl uniknout § 34, který vymezuje, co se rozumí veřejným prostranstvím. Hlava II vymezuje náležitosti a rámcový rozsah a obsah výkonu samostatná působnost obce (§ 35 an.). Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Součástí samosprávného výkonu je rovněž hospodaření obce, spolupráce mezi obcemi (podmínky vytváření svazků obcí), formy spolupráce s právnickými a fyzickými osobami, náležitosti spolupráce s obcemi jiných států, vyřizování agendy správních deliktů a provádění voleb do zastupitelstev v obcích a místního referenda. Hlava III vymezuje rámcově náležitosti výkonu přenesené působnosti; zvláštní ustanovení je věnováno pověřeným obecním úřadům a společným ustanovením k veřejnoprávním smlouvám (§ 63 a 66a), která by měla být od 1. ledna 2006 nahrazena ustanoveními nového správního řádu. Hlava IV pojednává o struktuře a činnosti orgánů obce a vymezuje jejich působnost. Orgány obce tvoří zastupitelstvo obce, rada obce, starosta a obecní úřad jakožto administrátor obce. Zákon rovněž stanovuje podmínky pro případy, nezřizuje-li obec radu. Do základní samosprávné kompetence zastupitelstva náleží (§ 84)
schvalovat program rozvoje obce,
schvalovat územní plán obce a regulační plán a vyhlašovat jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou,
schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce,
zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,
zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny,

rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,
delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,
navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,
vydávat obecně závazné vyhlášky obce,
rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí,
stanovit počet členů rady obce,
volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce,
určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,
zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,
volit starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,
stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
zřizovat a zrušovat obecní policii,
rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,
rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,
udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,
stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,
rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů; není-li zřízena rada obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo obce. Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoci vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2. Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1. Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o některých zásadních majetkoprávních úkonech obce. V hlavě V je vymezena struktura a statut orgánů zastupitelstva obce – výborů, a rady obce – komisí, které mohou hrát významnou úlohu při územně plánovací činnosti a při posuzování podmínek výstavby v území, jsou-li v jejich středu soustředěni oboroví experti spolu s politiky města. Hlava VI stanovuje podmínky a náležitosti výkonu dozoru nad činností a rozhodováním obcí, a to dozoru nad výkonem samostatné působnosti obce (§ 123 an.) a nad výkonem přenesené působnosti obce (§ 126 an.). Součástí jsou též společná ustanovení k dozoru. Pro specifické rysy jejich činnosti stanovuje hlava VII rozsah činnosti a některé další náležitosti činnosti statutárních měst, která jsou svým počtem takřka totožná se strukturou měst krajských a svou velikostí se blíží (až na nečetné výjimky) stotisícové hranici počtu obyvatel. Tato města jsou ze zákona oprávněna statutem přenést rozsah výkonu některých pravomocí na městské části nebo obvody. Část druhá obsahuje ustanovení společná a přechodná, část třetí pak ustanovení závěrečná.

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Postavení Prahy jakožto hlavního města je vyjádřeno zvláštním zákonem o hlavním městě Praze. V části první vymezuje zákon postavení hlavního města Prahy a městských částí. Část je rozdělena do jednotlivých hlav upravujících následující skutečnosti: hlava I vymezuje základní ustanovení, to jest strukturu správy města a základní rozsah svěřené samosprávy a výkonu státní

26

správy v přenesené působnosti města a městských částí. Hlava II stanovuje postavení občanů hlavního města Prahy a městských částí, ustanovení hlavy III vymezuje území hlavního města Prahy a městských částí a podmínky provádění případných změn, názvy městských částí, názvy ulic a dalších veřejných prostranství a číslování budov (§ 13 – 14), znak, vlajka a razítko hlavního města Prahy a městských částí. V hlavě IV je vymezena samostatná působnost hlavního města Prahy a městských částí (§ 16 an.), podmínky a náležitosti spolupráce hlavního města Prahy a městských částí s ostatními kraji a obcemi a náležitosti ukládání pokut. Ustanovení hlavy V vymezuje přenesenou působnost orgánů hlavního města Prahy a orgánů městských částí. Ustanovení samostatné hlavy VI stanovuje podmínky a náležitosti hospodaření hlavního města Prahy a městských částí. V hlavě VII jsou podrobněji upraveny podmínky pro vydávání právních předpisů (§ 44 an.) městem Prahou, a to obecně závazných vyhlášek v rozsahu samosprávné působnosti a nařízení v rozsahu přenesené působnosti. Hlava VIII podrobněji vymezuje statut jednotlivých orgánů hl. města Prahy y podrobněji vymezuje rozsah jejich působnosti (resp. činnosti). Orgány hlavního města Prahy jsou zastupitelstvo hlavního města Prahy (s podmínkami odměňování jeho členů), jednání zastupitelstva HMP, postavení a činnost rady HMP a primátora, činnost výborů zastupitelstva a komisí rady a zvláštních orgánů hlavního města Prahy, postavení a činnost Magistrát hlavního města Prahy a v jeho čele stojícího ředitele, náležitosti označování listin vydávaných městem, úřední desky a požadavky na zvláštní odbornou způsobilost zaměstnanců Magistrátu. Ustanovení § 59 vymezuje rozsah působnosti zastupitelstva, které rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy, jež je specifická kombinací působnosti obcí a krajů. Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno
předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,
schvalovat po projednání s městskými částmi územní plán velkého územního celku; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu územního plánu velkého územního celku, jeho doplňkům nebo změnám, které se dotýkají jejich území,
schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat program rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,
schvalovat po projednání s městskými částmi územně plánovací dokumentace pro území hlavního města Prahy a vyhlašovat jejich závazné části právním předpisem hlavního města Prahy; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu územně plánovací dokumentace, jeho doplňkům nebo změnám, které se dotýkají jejich území,
schvalovat po projednání s městskými částmi rozpočet hlavního města Prahy a závěrečný účet hlavního města Prahy,
vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy,
volit primátora hlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahy (radní) a odvolávat je z funkce,
stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy,
rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,
schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahy,
schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí,




zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města Prahy,
rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahy,
navrhovat změny katastrálních území uvnitř hlavního města Prahy,
zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahy a volit jejich členy,
zřizovat a rušit městskou policii hlavního města Prahy,
rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s jinými územními samosprávnými celky a o formách této spolupráce,
rozhodovat o zrušení usnesení rady hlavního města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle § 73,
udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahy,
delegovat zástupce hlavního města Prahy, s výjimkou § 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Praha majetkovou účast,
další záležitosti, které zastupitelstvu hlavního města Prahy svěří zákon; zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o určených majetkoprávních úkonech. Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit některé další pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města Prahy. Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon. Obdobně je koncipována hlava IX, která se zabývá strukturou a činností orgánů městských částí, které obdobně tvoří zastupitelstvo a rada městské části, výbory zastupitelstva a komise rady městské části a zvláštní orgány městské části, úřad městské části, v jehož čele stojí tajemník a podmínky a náležitosti označování listin vydávaných městskou částí. Ustanovení hlavy X upravuje podmínky výkonu dozoru (§ 106 an.), který se liší v případě města a městských částí a zároveň v případě dozoru nad výkonem samosprávné působnosti a působnosti přenesené. Zvláštní ustanovení obsahuje hlava XI ke vztahu ministerstev k hlavnímu městu Praze. Část druhá obsahuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení, mezi nimiž specifickou povahu má ustanovení o vztahu ke správnímu řádu; zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování
hlavního města Prahy a městských částí podle § 29 a 30,
hlavního města Prahy a městských částí o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo přenesené působnosti městské části, nestanoví-li zákon jinak; orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná v prvním stupni, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.

KRAJE (KRAJSKÉ ZŘÍZENÍ) Jejich existenci výslovně předpokládá Ústava České republiky, a to v ustanoveních dotýkajících se výkonu územní samosprávy jmenovitě v článcích 99 až 105, článku 8 a článku 41. Krajské uspořádání stanoví ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Určuje počet těchto celků, území okresů, které zahrnuje, a sídla těchto celků. Jsou jimi hlavní město Praha a Středočeský kraj, oba se sídlem v Praze, Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, Liberecký kraj se sídlem v Liberci, Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě a Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně. Uvedený ústavní zákon však nevymezil rozsah působnosti samosprávných orgánů těchto celků. To učinil až zákon o krajích (krajské zřízení) z roku 2000. Hlava I tohoto zákona vymezuje v obecných ustanoveních zejména smysl a poslání krajů ve struktuře veřejné správy, občanství kraje, území kraje a právní status krajů a jejich orgánů, podmínky a náležitosti vydávání obecně závazných vyhlášek kraje a nařízení

27

kraje a náležitosti ukládání pokut právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám. Podrobnější ustanovení k občanství kraje stanovuje hlava II – občané kraje. V hlava III je rámcově vymezena působnost kraje, a to samostatná působnost kraje (§ 14 – 16), včetně podmínek hospodaření kraje, spolupráce krajů a spolupráce s ostatními subjekty, podmínky spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států, a přenesená působnost kraje (§ 29 an.).

hlavě VII jsou podrobněji odlišeny vztahy ministerstev a vlády k územním samosprávným celkům a ministerstev ke krajům. Výkon kontrolní činnosti kraji je vymezen v hlavě VIII – kontrola výkonu přenesené působnosti obcí, a to jednak zásady provádění kontroly, jednak oprávnění a postup krajů při provádění kontroly nad výkonem přenesené působnosti obcí, povinnosti kontrolovaného, povinnosti kontrolujícího, náležitosti protokolu o kontrole, námitky a náležitosti případného udělování pokut.

Ustanovení hlavy IV vymezují strukturu a náplň činnosti orgánů kraje; tuto strukturu tvoří zastupitelstvo (jemuž zákon stanoví podmínky jednání a odměňování), rada, hejtman, zvláštní orgány zřizované hejtmanem, postavení a činnost krajského úřadu, v jehož čele stojí ředitel (krajský úřad vykonává ve značném rozsahu činnost dotčených orgánů státní správy, popřípadě je nadán postavením druhoinstančního orgánu, výjimečně též prvoinstančního orgánu v procesu správního řízení) a podmínky užívání razítka kraje. Zastupitelstvo kraje rozhoduje (§ 35) ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon. Zastupitelstvu je vyhrazeno
předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,
vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
schvalovat územně plánovací dokumentaci pro území kraje a vyhlašovat její závazné části obecně závaznou vyhláškou kraje,
schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,
stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,
rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci,
schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný účet kraje,
zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,
rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,
delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast,
navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,
volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,
stanovit počet uvolněných členů rady, jakož i funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,
zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,
rozhodovat o odměnách neuvolněným členům zastupitelstva a o odměnách podle § 50 odst. 4 a 5,
stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 53),
rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,
udělovat ceny kraje,
plnit další úkoly stanovené zákonem; zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 62. Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o významných majetkoprávních úkonech kraje. Hlava V vymezuje samostatně strukturu orgánů zastupitelstva – výborů a rady – komisí.

Závěrečná hlava IX upravuje ustanovení společná, přechodná a závěrečná, zmocňovací a stanovuje účinnost zákona.

Rozsáhleji než v případě obcí je upravena část týkající se výkonu dozoru, a to jednak ve vztahu k činnosti krajů v hlavě VI; činnost krajů podléhá dozoru ústředních orgánů státní správy, všeobecně pak ministerstvu vnitra, přičemž se odlišuje dozor nad samosprávnou působností krajů a nad jejich působností přenesenou. V

OKRESY Okresy byl zrušeny jako územní správní jednotka pro výkon obecné státní správy; zachována však zůstala částečně jejich struktura v celé řadě oblastí, například v soudnictví. 3.3. 3.3.1. 3.3.1.1. 3.3.1.2.

3.3.1.3.

3.3.1.4.

3.3.1.5.

3.3.1.6.

3.3.1.7.

3.3.1.8.

3.3.2. 3.3.2.1.

28

ÚSTŘEDNÍ SPRÁVA STÁTU PARLAMENT ČR zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb. (ve znění zákona č. 348/2005 Sb.), zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb., zákona č. 205/2006 Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č. 402/2009 Sb. a zákona č. 265/2011 Sb. zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 172/2004 Sb. a zákona č. 625/2006 Sb. zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu ÚS č. 243/1999 Sb. (včetně tiskové opravy publikované v částce 51 pod č. 130/2001 Sb.) a zákona č. 204/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 395/2000 Sb.], ve znění nálezu Ústavního soudu č. 64/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 98/2001 Sb. (včetně tiskové opravy publikované v částce 51 pod č. 130/2001 Sb.), ve znění zákona č. 491/2001 Sb. a zákona č. 37/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 121/2002 Sb.], ve znění zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb. (oprava tiskové chyby částka č. 86/2008 Sb.), zákona č. 320/2009 Sb. a zákona č. 195/2010 Sb. vyhláška MV č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu ÚS č. 243/1999 Sb. (včetně tiskové opravy publikované v částce 51 pod č. 130/2001 Sb.) a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 80/2002 Sb., vyhlášky č. 188/2002 Sb., vyhlášky č. 401/2002 Sb., vyhlášky č. 565/2002 Sb., vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb., vyhlášky č. 321/2009 Sb. a vyhlášky č. 442/2009 Sb. zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb. vyhláška MV č. 409/2003 Sb., k provedení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb. a vyhlášky č. 442/2009 Sb. zákon č. 303/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím statuttu poslanců Evropského parlamentu PREZIDENT A PREZIDENTSKÁ KANCELÁŘ, VLÁDA ČR A KONTROLNÍ A INSPEKČNÍ ORGÁNY zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění zákona č. 224/1999 Sb., zákona č.

3.3.2.2.

3.3.2.3.

3.3.2.4.

3.3.2.5.

3.3.2.6.

3.3.2.7.

3.3.2.8.

3.3.2.9.

220/2000 Sb., zákona č. 48/2004 Sb. a zákona č. 281/2004 Sb. zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1988 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva ČNR č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb. (ve znění zákona č. 179/2005 Sb.), zákona č. 272/1996 Sb. [úplné znění zákon č. 122/1997 Sb.], ve znění zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.) a zákona č. 295/2009 Sb. zákon č. 68/1993 Sb., kterým se doplňují některé zákony na úseku vnitřní správy, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 301/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb. a zákona č. 352/2001 Sb. zákon č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb. zákon č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, související se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 153/2010 Sb. zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 417/2009 Sb. zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 136/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 288/2009 Sb., zákona č. 104/2011 Sb., zákona č. 150/2011 Sb. a zákona č. 252/2011 Sb. zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 189/2006 Sb. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., nálezu ÚS č. 296/1995 Sb., zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.

3.3.2.10.

3.3.2.11.

3.3.2.12.

3.3.2.13.

3.3.2.14.

3.3.2.15.

3.3.2.16.

3.3.2.17.

3.3.2.18.

29

442/2000 Sb. (ve znění zákona č. 127/2002 Sb.), zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MV č. 275/1991 Sb., o odborné způsobilosti pracovníků pověřených prováděním kontrolní činnosti a o podmínkách jejího ověřování zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu ČSFR vyhlášeného v částce 116/1992 Sb., zákona č. 254/1995 Sb., zákona č. 422/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb. zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy, ve znění zákona č. 256/1995 Sb., zákona č. 422/2000 Sb., nálezu ÚS č. 35/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb. zákon č. 531/1990 Sb. o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 325/1993 Sb. (ve znění zákona č. 354/2003 Sb.), zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 311/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 253/2000 Sb., zákona č. 58/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb. (oprava tiskové chyby částka 177/2005 Sb. a částka 116/2006 Sb.) [úplné znění zákon č. 3/2006 Sb.], ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2209 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb. zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 298/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MF č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrovými družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb. zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. (ve znění zákona č. 127/2005 Sb.), zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2209 Sb., zákona č.

490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb. a zákona č. 219/2011 Sb. 3.3.2.19. zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. (ve znění zákona č. 392/2005 Sb.), zákona č. 321/2004 Sb. a zákona č. 120/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 223/2008 Sb.], ve znění zákona č. 281/2009 Sb. 3.3.2.20. zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 321/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 462/2004 Sb.], ve znění zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb. 3.3.2.21. zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů 3.3.3. STŘET ZÁJMŮ 3.3.3.1. zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 350/2009 Sb. 3.3.3.2. vyhláška MSp č. 576/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formuláře pro podávání oznámení 3.3.3.3. nařízení vlády č. 154/2007 Sb., kterým se pro účely zákona o střetu zájmů stanoví záležitosti, v nichž rozhodují příslušníci Policie České republiky a příslušníci Celní správy České republiky ve správním řízení 3.3.4. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA 3.3.4.1. zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,a zákona č. 442/2000 Sb. (ve znění zákona č. 127/2002 Sb.), nálezu ÚS č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb. a zákona č. 127/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 335/2002 Sb.], ve znění zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb. a zákona č. 230/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 286/2006 Sb.], ve znění zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb. 3.3.4.2. vyhláška MF č. 307/2004 Sb., o předkládání informací a podkladů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí, ve znění vyhlášky č. 34/2006 Sb., vyhlášky č. 385/2008 Sb. a vyhlášky č. 225/2010 Sb. 3.3.4.3. vyhláška MF č. 302/2010 Sb., o předkládání výkazů a dalších informací penzijními fondy České národní bance pro účely dohledu 3.3.5. STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA 3.3.5.1 zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, ve znění zákona č. 97/2011 Sb. 3.3.5.2. zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, ve znění zákona č. 166/2010 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb. 3.3.5.3. zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), ve znění zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb. a zákona č. 377/2007 Sb. 3.3.5.4. zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 421/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 27/2010 Sb.]

3.3.5.5.

3.3.5.6.

3.3.6. 3.3.6.1.

3.3.6.2.

3.3.7. 3.3.7.1.

3.3.7.2.

3.3.8.

3.3.9.

3.3.10.

3.3.11.

vyhláška MF č. 259/2011 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů [obsahuje samostatnou úpravu daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny], ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. (ve znění zákona č. 347/2010 Sb.), zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb. HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb. zákon č. 421/2004 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí FOND NÁRODNÍHO MAJETKU zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku a zákona č. 227/2009 Sb. České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 171/2006 Sb., zákona č. 228/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 31/2008 Sb. a zákona č. 112/2009 Sb. zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MF č. 491/2005 Sb., o postupu při vypracování privatizačního projektu a o osnově upravující způsob uspořádání jednotlivých částí privatizačního projektu zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb. (ve znění zákona č. 406/2010 Sb.) a zákona č. 152/2011 Sb.

CIVILNÍ OCHRANA ÚZEMÍ, ARMÁDA, POLICIE A BEZPEČNOSTNÍ SLUŽBY, DOBROVOLNICKÁ SLUŽBA 3.3.11.1. ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. 3.3.11.2. zákon č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb. 3.3.11.3. zákon č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru, ve znění zákona č. 274/2008 Sb. 3.3.11.4. sdělení MV č. 373/2008 Sb., o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a rozsahu jejich provozu v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic 3.3.11.5. INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM 3.3.11.5.1. zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb. (ve znění zákona č. 180/2008 Sb.), zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 151/2010 Sb. 3.3.11.5.2. nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnika-

30

jícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb. 3.3.11.6. zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů 3.3.11.7. zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb. [úplné znění zákon č. 118/2011 Sb.] 3.3.11.8. nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. a nařízení vlády č. 431/2010 Sb. 3.3.11.9. nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury 3.3.11.10. zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb. 3.3.11.11. vyhláška SSHR č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění vyhlášky č. 542/2002 Sb. 3.3.11.12. vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva 3.3.11.13. usnesení vlády ČR č. 660/1993 (civilní obrana a ochrana) 3.3.11.14. zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území), ve znění zákona č. 347/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 11/2006 Sb.], ve znění zákona č. 278/2009 Sb. 3.3.11.15. nařízení vlády č. 399/2002 Sb., kterým se provádí zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území) 3.3.11.16. vyhláška MF č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování přehledu, ve znění vyhlášky č. 93/2006 Sb. 3.3.11.17. vyhláška MŠMT č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) 3.3.11.18. vyhláška ČBÚ č. 75/2001 Sb., kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol 3.3.11.19. BEZPEČNOSTNÍ SBORY 3.3.11.19.1. zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů [účinnost od 1.1.2005], ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb. 3.3.11.19.2. zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. (ve zně-

ní zákona č. 261/2007 Sb.), zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. 3.3.11.19.3. zákon č. 530/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 362/2005 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů 3.3.11.19.4. zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (oprava tiskové chyby částka 122/2008 Sb.), ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 150/2011 Sb. 3.3.11.19.5. zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, ve znění zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. 3.3.11.19.6. vyhláška MV č. 407/2009 Sb., o stanovení názvů, sídel a územních obvodů krajských ředitelství Policie České republiky 3.3.11.19.7. zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 40/1994 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb.), zákona č. 33/1995 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb.), zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 309/2002 Sb. [do 1.1.2005], zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb. 3.3.11.19.8. vyhláška MV č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění vyhlášky č. 472/2002 Sb. [do 1.1.2005], vyhlášky č. 226/2004 Sb. a vyhlášky č. 414/2006 Sb. 3.3.11.19.9. vyhláška MV č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění vyhlášky č. 658/2004 Sb., vyhlášky č. 468/2005 Sb. a vyhlášky č. 199/2008 Sb. 3.3.11.19.10. nařízení vlády č. 506/2004 Sb., kterým se stanoví způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh, hodnocení a ukončení, ve znění nařízení vlády č. 698/2004 Sb., nařízení vlády č. 517/2005 Sb. a nařízení vlády č. 218/2008 Sb. 3.3.11.19.11. nařízení vlády č. 507/2004 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do informačního systému o služebním příjmu, ve znění nařízení vlády č. 698/2004 Sb. a nařízení vlády č. 517/2005 Sb. 3.3.11.19.11. nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění nařízení vlády č. 698/2004 Sb., nařízení vlády č. 517/2005 Sb. a nařízení vlády č. 403/2008 Sb. 3.3.11.19.13. nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění nařízení vlády č. 517/2005 Sb. a nařízení vlády č. 450/2008 Sb. 3.3.11.19.14. nařízení vlády č. 517/2005 Sb., kterým se mění termín nabytí účinnosti některých nařízení vlády, týkajících se služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů 3.3.11.19.15. vyhláška MV č. 460/2008 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky, ve znění vyhlášky č. 1/2011 Sb. 3.3.11.19.16. vyhláška MV č. 441/2008 Sb., o způsobu vnějšího označení inspektora, vzoru služebního průkazu inspek-

31

ce, vzoru ozačení vozidel inspekce a způsobu prokazování příslušnosti k inspekci 3.3.11.19.17. vyhláška MV č. 442/2008 Sb., o podrobnostech evidence letadel provozovaných Policií České republiky 3.3.11.19.11. zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 43/2009 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. 3.3.11.19.19. vyhláška MV č. 418/2008 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii 3.3.11.19.20. vyhláška MV a MZd č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání, čekatele a strážníka obecní policie 3.3.11.20. ARMÁDA ČR 3.3.11.20.1. zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 3.3.11.20.2. zákon č. 586/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) 3.3.11.20.3. zákon č. 587/2004 Sb., o zrušení civilní služby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 41/2009 Sb. 3.3.11.20.4. zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 147/2010 Sb. 3.3.11.20.5. zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb. 3.3.11.20.6. zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 224/1999 Sb. 3.3.11.20.7. zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb., zákona č. 213/2000 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 150/2011 Sb. 3.3.11.20.8. vyhláška MO č. 212/2003 Sb., kterou se stanoví způsob zevního označení a vzor služebního průkazu vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie 3.3.11.20.9. zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 355/2009 Sb.], ve znění zákona č. 147/2010 Sb. 3.3.11.20.10. zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 3.3.11.20.11. zákon č. 223/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) a zákona o průběhu základní nebo náhradní vojenské služby a vojenských cvičení a o některých poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 587/2004 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. 3.3.11.20.11. zákon č. 225/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb. 3.3.11.20.13. nařízení vlády č. 51/2004 Sb., o plánování obrany státu 3.3.11.20.14. vyhláška MO č. 102/2005 Sb., o stanovení vzoru dotazníku a vzorů vojenských dokladů

3.3.11.20.15. vyhláška MO č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě 3.3.11.20.16. vyhláška MO č. 280/1999 Sb., kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení veřejných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu, ve znění vyhlášky č. 56/2003 Sb. 3.3.11.20.17. nařízení vlády č. 203/2010 Sb., o seznamu činností vojáků z povolání stanovených pro jednotlivé hodnostní sbory a vojenské hodnosti 3.3.11.20.18. zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb., zákona č. 70/2007 Sb. a zákona č. 308/2008 Sb. 3.3.11.20.19. vyhláška MO č. 191/2005 Sb., o zdravotním postižení vylučujícím přijetí do domova péče o válečné veterány, úhradě náladů za pobyt v domově péče o válečné veterány a případech, kdy se úhrada náladů za pobyt v domově péče o válečné veterány nepožaduje, ve znění vyhlášky č. 70/2008 Sb. 3.3.11.21. ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBY 3.3.11.21.1. zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 3.3.11.21.2. zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a nálezu ÚS č. 5/2010 Sb. 3.3.11.21.3. zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. 3.3.11.21.4. nařízení vlády č. 374/2005 Sb., kterým se stanoví vzor služebního průkazu příslušníka Vojenského zpravodajství 3.3.11.21.5. zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb. 3.3.11.22. zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 48/2009 Sb.], ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 148/2010 Sb. 3.3.11.23. vyhláška MV č. 384/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních, ve znění vyhlášky č. 431/2003 Sb. a vyhlášky č. 372/2009 Sb. (ve znění vyhlášky č. 334/2010 Sb.) 3.3.11.24. zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 156/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. DOSS:

32

Ministerstvo obrany - Hlavní úřad CO ČR

Krajský úřad 3.3.12. SOUDNICTVÍ A STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ 3.3.12.1. ÚSTAVNÍ SOUD 3.3.12.1.1. zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu České republiky, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 3.3.12.1.2. sdělení ÚS č. 242/2011 Sb., o přijetí rozhodnutí ze dne 9. srpna 2011 č. Org. 40/11 o atrahování působnosti 3.3.12.1.3. sdělení ÚS č. 426/2010 Sb., o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 14. prosince 2010 sp. zn. Pl. ÚS-st. 31/10 k intertemporálním účinkům nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 (219/2010 Sb.) ve vztahu k provedeným prohlídkám jiných prostor a pozemků 3.3.12.1.3. sdělení ÚS č. 439/2010 Sb., o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 2010 sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10 k úkonům podle § 114 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, spočívajícím v sejmutí pachové stopy, odebrání vzorku vlasů a bukálního stěru 3.3.12.2. zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu ÚS č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 232/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu ÚS č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu ÚS č. 294/2010 Sb. a zákona č. 215/2011 Sb. 3.3.12.3. zákon č. 241/1995 Sb., o zahájení činnosti Vrchního soudu v Olomouci 3.3.12.4. zákon č. 117/2008 Sb., o zahájení činnosti Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě 3.3.12.5. zákon č. 7/2002 Sb., o řízeních ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 314/2008 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb. 3.3.12.6. zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů 3.3.12.7. vyhláška MSpr č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb., vyhlášky č. 482/2000 Sb., vyhlášky č. 104/2002 Sb., vyhlášky č. 268/2003 Sb., vyhlášky č. 202/2007 Sb., vyhlášky č. 315/2007 Sb., vyhlášky č. 168/2009 Sb. a vyhlášky č. 457/2009 Sb. 3.3.12.8. zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní [oprava tiskové chyby zveřejněna v částce 111/2002 Sb.], ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb. a nálezu ÚS č. 130/2011 Sb. 3.3.12.9. zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb. 3.3.12.10. zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně

souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 183/2009 Sb. 3.3.12.11. zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb. (ve znění zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb.) a zákona č. 151/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 153/2002 Sb.], ve znění zákona č. 310/2002 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb. 3.3.12.12. vyhláška MSpr č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a o podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb., vyhlášky č. 311/2000 Sb., vyhlášky č. 183/2001 Sb., vyhlášky č. 468/2001 Sb., vyhlášky č. 88/2005 Sb., vyhlášky č. 252/2007 Sb. a vyhlášky č. 7/2010 Sb. 3.3.12.13. vyhláška MSpr č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů, ve znění vyhlášky č. 172/2003 Sb. a vyhlášky č. 188/2007 Sb. 3.3.12.14. vyhláška MSpr č. 483/2000 Sb., kterou se stanoví případy, v nichž nelze povolit nahlédnutí do spisu, neboť jeho obsah musí zůstat utajen 3.3.12.15. zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 370/2000 Sb. (ve znění zákona č. 501/2001 Sb. - zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., a zákona č. 88/2003 Sb.), zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 3.3.12.16. zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb. , zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. , zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 444/2009 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 310/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 3.3.12.17. zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění zákona č.281/2009 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb. 3.3.12.18. zákon č. 286/2009 Sb., kterým se mění exekuční řád a další zákony 3.3.12.19. vyhláška MSp č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění vyhlášky č. 463/2009 Sb. 3.3.12.20. zákon č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní

33

3.3.13. 3.3.13.1.

3.3.13.2.

3.3.14. 3.3.15. 3.3.15.1.

3.3.15.2.

3.3.15.3.

3.3.15.4.

3.3.15.5.

3.3.15.6.

3.3.15.7.

3.3.16.

správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů., zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejníém ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů; ve znění nálezu ÚS č. 294/2010 Sb. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ MOCI zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., nálezu ÚS č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb. nařízení vlády č. 116/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) usnesení vlády č. 188 ze dne 18. června 1998, o Legislativních pravidlech vlády MAJETEK STÁTU zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), zákona č. 229/2001 Sb. (oprava tiskových chyb částka 87/2001 Sb.; ve znění zákona č. 480/2003 Sb.), zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 280/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 14/2003 Sb.], ve znění zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), nálezu ÚS č. 278/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb. (oprava tiskové chyby uveřejněna v částce č. 25/2006 Sb.), zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. zákon č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 364/2000 Sb. (ve znění zákona č. 376/2004 Sb.), zákona č. 130/2002 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb. zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb. a zákona č. 153/2009 Sb. zákon č. 1/2007 Sb., kterým se upravují některé užívací vztahy k majetku České republiky, ve znění zákona č. 216/2009 Sb. zákon č. 202/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů [a řada dalších zákonů v souvislosti se zákonem o ÚZSVM] vyhláška MF č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb. vyhláška MZe č. 433/2002 Sb., o podrobnějších pravidlech pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, Pozemkovým fondem České republiky VŠEOBECNÉ MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY, K NIMŽ ČESKÁ REPUBLIKA PŘISTOUPILA

3.3.16.1. sdělení MZV č. 266/1998 Sb., o přístupu České republiky ke Konvenci o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a Dodatkovým protokolům č. 1 a č. 2 3.3.16.2. sdělení MZV č. 267/1998 Sb., o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj o výsadách, imunitách a výhodách přiznaných Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj 3.3.16.3. sdělení MZV č. 225/1998 Sb., o sjednání Rozhodnutí č. 1/1998 Rady přidružení mezi ES a jejich členskými státy na jedné straně a ČR na straně druhé o přijetí prováděcích pravidel pro uplatnění ustanovení o státní podpoře

ÚSTŘEDNÍ SPRÁVA STÁTU Pro autorizované osoby jsou, kromě obecných znalostí o struktuře ústředních orgánů státu - zákonodárných, výkonných, soudních a kontrolních - významná především ustanovení o struktuře ministerstev a jejich působnosti. Činnost autorizovaných osob se dotýká zejména zájmů spravovaných (řazeno sestupně dle významu a mnohočetnosti) • Ministerstvem pro místní rozvoj a jeho územními pracovišti (v krajské struktuře) ve věcech územního plánování, stavebního řádu, správy výkonu povolání, podpory regionálního rozvoje, podpory bydlení a rozvoje domovního a bytového fondu, investiční politiky a cestovního ruchu, • Ministerstvem zdravotnictví ve věcech péče o zdraví a zdravé životní podmínky (hygienická správa), včetně správy lázeňství, • Ministerstvem zemědělství a jeho územními pracovišti (v krajské struktuře) ve věcech pozemkových úprav, ochrany lesa a lesního hospodářství, vodního hospodářství a veterinární správy, • Ministerstvem životního prostředí a jeho územními pracovišti (v krajské struktuře) ve věcech ochrany životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, péče o myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích, ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, výkonu státní geologické služby a ochrany horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, ochrany ovzduší a odpadového hospodářství, • Ministerstvem kultury ve věcech výkonu památkové péče a některých podmínek výkonu povolání, • Ministerstvem dopravy a spojů ve věcech infrastruktury, to jest dopravy na pozemních komunikacích, drážní, vnitrozemské vodní a letecké, a telekomunikací, • Ministerstvem průmyslu a obchodu ve věcech infrastruktury (energetiky), stavebnictví (včetně některých podmínek výkonu povolání), využívání nerostného bohatství, technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, průmyslového výzkumu a rozvoje technologií, • Ministerstvem informatiky ve věcech obecného zpřístupňování informací pokročilými technologiemi, • Ministerstvem vnitra ve věcech některých zvláštních zájmů bezpečnostních a na civilně správním úseku ve věcech řízení výkonu státní správy na okresní úrovni, • Ministerstvem obrany ve věcech civilní ochrany a zvláštních zájmů obrany státu, • Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve věcech vzdělávání. Strukturu ministerstev doplňují Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo spravedlnosti. V čele všech těchto orgánů stojí příslušný ministr. Vedle uvedených ministerstev jsou ústředními orgány státní správy dále například • Český statistický úřad, • Český úřad zeměměřický a katastrální, • Český báňský úřad, • Úřad průmyslového vlastnictví, • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, • Český telekomunikační úřad,

34

• Správa státních hmotných rezerv, • Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako součást MPO, • Úřad pro civilní letectví jako součást MDS, • Úřad pro ochranu osobních údajů, v jejichž čele stojí obvykle předsedové těchto úřadů.

zdraví, majetek, životní prostředí, pokud dosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM Zákon o integrovaném záchranném systému vymezuje integrovaný systém, stanoví jeho složky a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu („krizové stavy“). Základní ustanovení hlavy I vymezuje předmět úpravy a pojmy, hlava II stanovuje náležitosti integrovaného záchranného systému, jeho použití a složky; základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky („hasičský záchranný sbor“), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu. Součástí systému jsou rovněž stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému – operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Ustanovení hlavy III vymezuje a určuje postavení a úkoly státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací, a to
ministerstev a jiných ústředních správních úřadů (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy a spojů),
orgánů krajů a hejtmanů, jimž se svěřuje zvláštní pravomoc,
orgánů obcí s rozšířenou působností a starostů těchto obcí, jimž se svěřuje zvláštní pravomoc,
orgánů obcí; dále zákon vymezuje požadavky na prověřovací cvičení a taktické cvičení a na komunikaci složek integrovaného záchranného systému. Ustanovení hlavy IV upravuje podmínky a požadavky na organizace záchranných a likvidačních prací v místě zásahu, postavení a působnost velitele zásahu, podmínky pro vyžadování pomoci pro provádění záchranných a likvidačních prací, oprávnění vyžadovat pomoc, poskytování plánované pomoci na vyžádání a ostatní formy pomoci. Část druhá vymezuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob při mimořádných událostech, případné výjimky z této povinnosti, podmínky kontroly, udílení pokut, podmínky pro poskytování náhrad a finančního zabezpečení, a v ustanoveních společných a závěrečných vymezení postavení a činnosti hromadných informačních prostředků, vztah zákona zvláštním právním předpisům, popis zvláštních případů a zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích předpisů.

Ustanovení hlavy II vymezuje strukturu a náplň činnosti orgánů krizového řízení, jimiž jsou
vláda,
ministerstva a jiné správní úřady (zejména Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo informatiky)
Česká národní banka
orgány kraje a ostatní orgány s územní působností; zvláštní působnost se svěřuje hejtmanovi kraje,
orgány obce, které zajišťují připravenost obce na řešení krizových situací, zejména obecní úřad; zvláštní působnost se svěřuje starostovi obce; zákon dále v tomtéž ustanovení vymezuje společná ustanovení, podmínky činnosti a organizaci bezpečnostních rad, finanční zabezpečení krizových opatření, zabezpečení informačních systémů krizového řízení a zvláštní skutečnosti. V ustanoveních hlavy III vymezuje zákon práva a povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob, funkci hromadných informačních prostředků, fyzické osoby a případné výjimky z uložených práv a povinností. Hlava IV stanovuje bližší podmínky provádění kontroly, a v případě porušení zákonných ustanovení též náležitosti udílení pokut a poskytování, resp. vymáhání náhrad, a to náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, náhrady škod a podmínky poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách. Hlava V obsahuje v ustanoveních společných a závěrečných mimo jiné vztah ke správnímu řádu a zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích předpisů.

3.4. 3.4.1. 3.4.1.1.

3.4.1.2.

3.4.1.3.

3.4.1.4.

Zákon o krizovém řízení stanovuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení. Zákon o krizovém řízení v základních ustanoveních hlavy I vymezuje předmět úpravy, užité pojmů a zejména definiční znaky stavu nebezpečí, jímž se rozumí případy živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí, ohrožující životy,

3.4.1.5.

3.4.1.6.

35

PROFESNÍ SAMOSPRÁVA ADVOKÁTI zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb. (ve znění zákona č. 632/2007 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.) [úplné znění zákon č. 201/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 317/2009 Sb.], ve znění zákona č. 214/2011 Sb. vyhláška MS č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., vyhlášky č. 484/2000 Sb., vyhlášky č. 68/2003 Sb., vyhlášky č. 618/2004 Sb., vyhlášky č. 276/2006 Sb. a vyhlášky č. 399/2010 Sb. vyhláška MS č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a kterou se mění vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb., vyhlášky č. 110/2004 Sb. (zrušena vyhláškou č. 617/2004 Sb.), vyhlášky č. 617/2004 Sb. a vyhlášky č. 277/2006 Sb. vyhláška MS č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky č. 245/1999 Sb. a vyhlášky č. 267/2003 Sb. vyhláška MS č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád), ve znění vyhlášky č. 246/1999 Sb. a vyhlášky č. 265/2009 Sb. vyhláška MS č. 176/2010 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o identifikačních průkazech advokátů, usazených evropských advokátů a advokátních koncipientů

3.4.1.7.

3.4.1.8.

3.4.2. 3.4.2.1.

3.4.2.2.

3.4.3. 3.4.3.1.

3.4.3.2.

3.4.3.3.

3.4.3.4.

3.4.4. 3.4.4.1.

3.4.5. 3.4.5.1.

3.4.6.

vyhláška MSp č. 275/2006 Sb., kterou se stanoví způsob zjišťování příjmových a majetkových poměrů žadatele o určení advokáta Českou advokátní komorou k poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu sdělení MSp č. 121/2007 Sb., kterým se oznamují profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii NOTÁŘI zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 370/2000 Sb. (ve znění zákona č. 501/2001 Sb. - zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., a zákona č. 88/2003 Sb.), zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MS č. 196/2001 Sb., o odměnách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb., vyhlášky č. 403/2005 Sb., vyhlášky č. 399/2006 Sb. a vyhlášky č. 167/2009 Sb. EXEKUTOŘI zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb. , zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. , zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 444/2009 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 310/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. vyhláška MSp č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., vyhlášky č. 291/2006 Sb., nálezu ÚS č. 94/2007 Sb., vyhlášky č. 330/2008 Sb. a vyhlášky č. 368/2009 Sb. vyhláška MSp č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí, ve znění vyhlášky č. 426/2008 Sb. a vyhlášky č. 366/2009 Sb. vyhláška MSp č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění vyhlášky č. 463/2009 Sb. AUDITOŘI zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. DAŇOVÍ PORADCI zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, ve znění zákona č. 170/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. PATENTOVÍ ZÁSTUPCI

3.4.6.1.

3.4.7. 3.4.7.1.

3.4.7.2.

3.4.7.3.

3.4.7.4.

3.4.7.5.

3.4.7.6.

3.4.7.7.

3.4.7.8.

3.4.7.9.

3.4.7.10. 3.4.7.11.

3.4.7.12.

3.4.7.13.

3.4.7.14.

36

zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 358/2008 Sb.], ve znění zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. LÉKAŘI HUMÁNNÍ zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 111/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb. zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 338/2008 Sb.], ve znění zákona č. 227/2009 Sb. nařízení vlády č. 184/2009 Sb., o stanovení výše úhrad za zkoušky, ve znění nařízení vlády č. 225/2011 Sb. vyhláška MZd č. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství vyhláška MZd č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 339/2008 Sb.], ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 105/2011 Sb. vyhláška MZd č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských povoláních) vyhláška MZd č. 188/2009 Sb., o atestační zkoušce a závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů) vyhláška MZd č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydávání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 321/2008 Sb. a vyhlášky č. 4/2010 Sb. vyhláška MZd č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou působností vyhláška MZd a MŠMT č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné kvalifikace k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, ve znění vyhlášky č. 129/2010 Sb. sdělení MZd č. 275/2007 Sb., o vyhlášení dokladů osvědčujících nabytá práva o dosažené kvalifikaci lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, všeobecné sestry a porodní asistentky, udělovaných na území členských států Evropské unie a seznamu diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci lékařů, zubních lékařů, farmaceutů, všeobecných sester a porodních asistentek, udělovaných na území členských států Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají vyhláška MZd č. 186/2009 Sb., o stanovení postupu při vyhlášení výběrového řízení na rezidenční místo a základních kritérií výběru rezidenta (o rezidenčních místech)

3.4.7.15. nález ÚS č. 6/2009 Sb., ve věci návrhu na zrušení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékarnické komoře 3.4.8. LÉKAŘI VETERINÁRNÍ 3.4.8.1. zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění zákona č. 318/2004 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 3.4.9. ARCHITEKTI, INŽENÝŘI A TECHNICI ČINNÍ VE VÝSTAVBĚ 3.4.9.1. zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb. a zákona č. 224/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 150/2004 Sb.], ve znění zákona č. 189/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 357/2008 Sb.], ve znění zákona č. 153/2011 Sb. 3.4.9.2. sdělení MMR č. 287/2004 Sb., kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají, ve znění sdělení č. 489/2004 Sb., sdělení č. 133/2007 Sb. a sdělení č. 71/2009 Sb. 3.4.10. zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 588/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 331/2008 Sb.] 3.4.11. vyhláška č. 193/2005 Sb., o stanovení seznamu teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaných v České republice pro výkon regulovaných činností náležejících do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost 3.4.12. vyhláška MŠMT č. 348/2008 Sb., o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky

•

PROFESNÍ SAMOSPRÁVA

3.5.5.

Obdobně jako v právní praxi (i teorii) států Evropské unie, vznikla i v České republice počátkem devadesátých let struktura samosprávných profesních institucí, spravujících některá povolání (označovaná obvykle jako povolání svobodná), pro jejichž výkon se z důvodů obecně sdíleného veřejného zájmu stanovuje zvláštní právní režim a pro něž se způsobilost k jejich výkonu ověřuje ve zvláštním řízení (licence, autorizace či jiný druh ověření). Mezi veřejné zájmy sdílené státy Evropské unie patří zejména veřejná bezpečnost, ochrana zdraví a života, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitelů, zachování důvěry veřejnosti v sektoru finančních služeb a záruky, že při výkonu některých specializovaných povolání (architektů a stavebních inženýrů, lékařů, advokátů, notářů, auditorů, daňových poradců, patentových zástupců, veterinárních lékařů či lékárníků) se bude vyžadovat náležitá kvalifikace.

• • •

organizovat praxi jak bezprostředně po ukončení nástupní praxe, tak i později, sledovat plnění povinností spjatých s profesí, zejména se zachováním profesionální etiky (disciplinární působnost), zvyšovat dobrou pověst profese a profesionálů, zejména vytvářením kvalitního profesního zázemí, spolupracovat s ostatními profesními organizacemi a orgány v příslušných oblastech veřejného práva a reprezentovat na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Profesní organizace mají obvykle tuto organizační strukturu: • celostátní prezídium či představenstvo, • regionální nebo okresní představenstva. Celostátní představenstvo obvykle odpovídá za celkové řízení a jedná o odvolání proti rozhodnutím nižších článků správy profese.

3.5. 3.5.1.

3.5.2.

3.5.3.

3.5.4.

3.5.6.

Orgánem, který v rámci určité regulované profese zajišťuje dodržování pravidel, jimiž se tato profese spravuje, je profesní organizace - komora (jejíž pravomoci jsou dány zákonem), obvykle ve spolupráci a za vzájemné kontroly s příslušným ministerstvem. Za přípravu, která otevírá přístup k profesi, obvykle odpovídá ministerstvo školství spolu s dalšími ministerstvy, příslušnými pro jednotlivé profese, a to ve spolupráci s profesními organizacemi.

3.5.7. 3.5.8.

Kdo chce provozovat příslušné regulované povolání, musí získat licenci a registrovat se u příslušné profesní organizace. Přirozeně musí prokázat, že splňuje všechny požadované kvalifikační předpoklady. Jejich splněním a zapsání do seznamu vedeného komorou se stává autorizovaná (licencovaná, odborně způsobilá) osoba údem profesního společenství se všemi tomu odpovídajícími právy a povinnostmi. Hlavní úkoly profesních organizací jsou: • vést přesný a stále aktualizovaný rejstřík, • zastupovat a obhajovat zájmy profese, zejména v procesu tvorby legislativy,

3.5.9.

37

OBECNÁ SPRÁVA A SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. zákon č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu, ve znění a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MV č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní [oprava tiskové chyby zveřejněna v částce 111/2002 Sb.], ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb. a nálezu ÚS č. 130/2011 Sb. zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb. zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb. (ve znění zákona č. 426/2003 Sb. a zákona č. 635/2004 Sb.), zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 381/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. nařízení vlády č. 85/2003 Sb., kterým se stanoví obory státní služby zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 381/2008 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb. zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění

zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 3.5.10. vyhláška MV č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků 3.5.11. vyhláška MV č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 41/2006 Sb. a vyhlášky č. 273/2007 Sb. 3.5.12. zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., nálezu ÚS č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb. 3.5.13. zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 81/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 40/2007 Sb.], ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. 3.5.14. zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. 3.5.15. zákon č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. 3.5.16. vyhláška MV č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů 3.5.17. vyhláška MV č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění vyhlášky č. 422/2010 Sb. 3.5.18. ZÁKLADNÍ REGISTRY 3.5.18.1. zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. 3.5.18.2. zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb. 3.5.18.3. nařízení vlády č. 161/2011 Sb., o stanovení harmonogramu a technického způsobu provedení opatření podle § 64 až 68 zákona o základních registrech 3.5.19. zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 290/1993 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), usnesení PS č. 113/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. (ve znění zákona č. 501/2001 Sb. - zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., a zákona č. 88/2003 Sb.), nálezu ÚS č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 334/2002 Sb. (oprava tiskové chyby provedena v částce 130/2002 Sb.)], ve znění zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č.

3.5.20.

3.5.21.

3.5.22.

3.5.23.

3.5.24. 3.5.25.

38

586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb. , zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 133/2011 Sb. vyhláška MV č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, ve znění vyhlášky č. 340/2003 Sb. zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.), zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. (ve znění zákona č. 347/2010 Sb.), zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011 Sb. zákon č. 635/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 255/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 46/2001 Sb.], zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2209 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb. vyhláška MF č. 117/1998 Sb., o osvobození od soudních poplatků usnesení vlády ČR č. 236 ze dne 10. července 1991, k návrhu zásad pro vydávání obecně závazných vyhlášek okresními úřady a obcemi ve věcech státní správy

3.5.26. 3.5.27.

3.5.28.

3.5.29.

3.5.30.

3.5.31.

3.5.32.

3.5.33.

3.5.34.

3.5.35.

3.5.36. 3.5.37.

3.5.38.

3.5.39.

usnesení vlády ČR č. 188 ze dne 18. června 1998, o Legislativních pravidlech vlády zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb. vyhláška MV č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb. a vyhlášky č. 384/2010 Sb. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 580/2004 Sb.], ve znění zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. vyhláška MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 568/2002 Sb., vyhlášky č. 484/2003 Sb., vyhlášky č. 440/2006 Sb., vyhlášky č. 233/2007 Sb., vyhlášky č. 306/2007 Sb., vyhlášky č. 175/2009 Sb., vyhlášky č. 357/2009 Sb. a vyhlášky č. 51/2011 Sb. vyhláška MF č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem vyhláška MF č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění vyhlášky č. 403/2010 Sb. vyhláška MF č. 165/2008 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny jejich předkládání vyhláška MF č. 415/2008 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura podkladů pro vypracování střednědobého výhledu státního rozpočtu vyhláška MF č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění vyhlášky č. 581/2004 Sb. a vyhlášky č. 342/2009 Sb. vyhláška MF č. 296/2005 Sb., o centrální evidenci dotací a návratných finančních výpomocí vyhláška MF č. 455/2008 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech předkládání údajů o stavu pohledávek z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkových účastí a cenných papírů, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol vyhláška MF č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb. nařízení vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního

3.5.40.

3.5.41.

3.5.42.

rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity, ve znění nařízení vlády č. 262/2005 Sb. a nařízení vlády č. 38/2007 Sb. nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, ve znění nařízení vlády č. 98/2006 Sb. a nařízení vlády č. 126/2009 Sb. vyhláška MF č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č. 11/2010 Sb. opatření MF ČR č.j. 111/74 200/1997, o rozpočtové skladbě, ve znění dodatku opatření č.j. 111/60 840/1998 [publikováno ve Sbírce zákonů v částce č. 6]

SPRÁVNÍ ŘÁD Vzhledem ke skutečnosti, že je tento text vydáván v době končící platnosti dosavadního správního řádu a brzké účinnosti správního řádu nového, podáváme výklad již k nové právní úpravě, která svým rozsahem (183 paragrafy) podstatně překonává vcelku útlou a přehlednou úpravu dosavadní (85 paragrafů), což je jedna ze skutečností nové právní úpravě vytýkaných. V podstatných rysech se ovšem drží ověřené a osvědčené koncepce správního řízení, kterou však doplňuje o některé specifické instrumenty, dosud roztříštěné v jednotlivých speciálních právních úpravách (například veřejnoprávní smlouvy), o některé instrumenty zcela nové (například opatření obecné povahy), přičemž řadě instrumentů již existujících dává novou náplň (například exekuce – výkon rozhodnutí). Nový správní řád sleduje obdobnou koncepci a stanovuje (opět jen v nejhrubším rozlišení) v části • první v úvodních ustanoveních předmět právní úpravy a základní zásady činnosti správních orgánů • druhé obecná ustanovení o správním řízení (věcnou a místní příslušnost a působnost správních orgánů a jejich činnost v řízení, postavení účastníků řízení a formy jejich zastoupení, úkony účastníků řízení, lhůty a počítání času, postup před zahájením řízení a v průběhu řízení na prvém stupni včetně ochrany před nečinností správního orgánu, průběh a náležitosti řízení odvolacího, rozhodnutí přezkumného a exekuce /výkonu rozhodnutí/ • třetí zvláštní ustanovení o správním řízení, a to • o specifických správních orgánech a speciálně o postavení dotčených orgánů (veřejnoprávní korporace nebo jiné právnické osoby; kolegiátní orgány), • o zvláštních postupech v řízení před zahájením řízení (vysvětlení, zajištění důkazu a předběžná informace), • o zvláštních ustanovení o některých řízeních (společné řízení, sporné řízení, řízení o určení právního vztahu, řízení na místě, řízení s velkým počtem účastníků, řízení s předstihem žádosti a řízení o výběru žádosti), • zvláštní ustanovení o zajištění průběhu a účelu řízení (záruka za splnění povinnosti) • zvláštní ustanovení o některých rozhodnutích (mezitímní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci, rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem, příkaz a vydání dokladu) • zvláštní ustanovení o přezkoumávání rozhodnutí (rozklad, uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví • čtvrté podrobnější ustanovení o náležitostech vyjádření, osvědčení a sdělení • páté zcela nově náležitosti veřejnoprávní smlouvy • šesté obdobně zcela nově opatření obecné povahy, jimiž se rozumí případy rozhodování, které nejsou rozhodnutím, ani jiným opatřením • sedmé a osmé společná, přechodná a závěrečná ustanovení a ustanovení o účinnosti Základní zásady činnosti správních orgánů: správní orgány jsou povinny
šetřit práva účastníků řízení nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy – a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu,
postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný

39














pro soulad jeho úkonu s výše uvedenými požadavky, povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc, je povinen v souvislosti se svým úkonem poskytnout dotčeným osobám přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné – veřejná správa je službou veřejnosti, dbát ekonomie a rychlosti správního řízení a vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (která je v tomto případě vymezena šířeji než dosud a stanoví jednoznačněji pravidla pro tuto ochranu), obstarat si potřebné údaje z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, jsou povinny jejich obstarání zajistit, dbát rovného postavení dotčených osob při uplatňování jejich procesních práv; tato rovnost ovšem neznamená stejnost, což je zřejmé z řady dalších ustanovení, zejména z ustanovení o dispozici řízením; správní orgán má povinnost postupovat vůči dotčeným osobám nestranně a vyžadovat od nich všech plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. Je povinen bránit případnému ohrožení rovnosti dotčených osob nezbytnými opatřeními, dbát vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby, na což je dotčená osoba povinna správní orgány bezodkladně upozornit; správní orgány jsou povinny vzájemně spolupracovat.

Podrobnější ustanovení jsou věnována též v souvislosti s doručováním úřední desce, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná a musí umožňovat zveřejňování obsahu i dálkovým přístupem (pokud to není s to zajistit například obec sama, zjedná si tuto možnost prostřednictvím obce s rozšířenou působností na základě veřejnoprávní smlouvy, nebo prostřednictvím nadřízeného správního orgánu), a to s výjimkou osob fyzických, které vykonávají působnost správního orgánu a které zveřejňují rozhodnutí, resp. jednotlivé úkony výše popsaným způsobem. To neplatí v případě, že se jedná o podnikající fyzické osoby, u nichž výkon této působnosti souvisí s předmětem podnikání.

Správní řízení: nová právní úprava podává definici správního řízení, jímž rozumí „....postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá...“. Základními činiteli správního řízení jsou správní orgány a účastníci řízení. V případě působnosti správních orgánů je nová právní úprava velmi blízká úpravě stávající; pouze je podána detailněji. Zpřesněny jsou oproti stávající úpravě například podmínky dožádání, vyloučení pro podjatost in personam a in rem. Obsáhleji a přesněji než ve stávající úpravě jsou podány náležitosti vedení řízení a úkonů správních orgánů, zejména obsahové a formální náležitosti založení a vedení spisu a protokolu. Zvláště obsáhlá pozornost je věnována doručování, které je v dosud platné právní úpravě bolavým místem a působí trvalé obtíže. Nově je upraveno zejména poskytování doručovatelských služeb poštovními službami, s nimiž musí správní orgán uzavřít smlouvu jednoznačně vymezující této poštovní službě povinnosti k efektivnímu doručení. Přípustné je i doručení elektronickou formou (nevylučuje-li to povaha konkrétní správní věci). Specifická ustanovení jsou dále věnována doručování fyzickým osobám a doručování osobám právnickým. Zároveň se přesněji stanovují pravidla pro případ nevyzvednutí doručené písemnosti – zákon konstruuje fikci doručení uložené písemnosti adresátovi, pokud nebyla ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, adresátem vyzvednuta. Lhůta uplývá posledním dnem této lhůty (přičemž, stejně jako v dosavadní právní úpravě, lze ze závažných důvodů zmeškání této lhůty prominout). Jestliže osoba odmítne písemnost převzít, a to i přes poučení o důsledcích tohoto postupu, a doručení neumožní, písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo. Zvláštní a detailnější pozornost je rovněž věnována doručování veřejnou vyhláškou (dnes jedné z kontroverzních forem doručování zejména ve správních řízeních vedených podle stavebního zákona, kde se případy velkého počtu účastníků a rozsáhlého předmětu řízení vyskytují nejčastěji), a to jednak na úřední desce, jednak dálkovým přístupem. Podstatným rozšířením dosavadní právní úpravy je ustanovení o fyzických osobách, které vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, což souvisí s tendencí „privatizovat“ postupně výkon některých správních činností tam, kde je to pro výkon veřejné správy účelné; tyto osoby doručují veřejnou vyhláškou prostřednictvím úřední desky obecního úřadu v místě výkonu jejich působnosti (to se týká například exekutorů; touto kompetencí by mohli být nadáni v budoucnu pro stavby například autorizovaní inspektoři).

Účastníci řízení a zastoupení: účastenství v řízení je upraveno v základních principech identicky s dosavadní právní úpravou: jedná se o rozhodování o právech a povinnostech osob. Oproti stávající definici je nyní podrobněji rozlišováno mezi • účastníky v řízení o žádosti, jimiž jsou žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; • účastníky v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají, přičemž s postavením takto rozlišeným spojuje správní řád jednotlivě určité procesní důsledky, které lze obecně charakterizovat tak, že možnosti procesního ovládání věci je ve druhém případě užší a omezenější než u účastníků v případě prvém. Toto rozlišení není v rozporu s rovným postavením účastníků řízení; je však výrazem nestejné dotčenosti jejich práv a povinností – tedy jejich nestejného postavení. Obdobně jako v dosavadním § 14 správního řádu jsou účastníky řízení též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech, přičemž rozsah této dotčenosti práv a povinností musí být v každém jednotlivém správním řízení vždy zkoumán v rozsahu, který obvykle vyplývá ze speciálních právních předpisů (typicky například ze stavebního zákona). Účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Pokud správní řád nestanoví něco jiného, mají postavení účastníků, jejichž práva jsou dotčena, pokud by jim rozhodnutí mělo nebo mohlo založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení účastníků podle shora uvedené definice. Za účastníka je v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. Oproti stávající právní úpravě řeší správní řád jednoznačněji další postup ve věci. Na místo stávajícího rozhodnutí stanovuje, že o zjištění, zda určitá osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení (jehož právní úpravě v rámci správního řízení je věnována samostatná rozsáhlá pasáž). Toto usnesení se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Podstatnou podmínkou bránící stávajícímu formálně procesnímu zneužívání účastenství v řízení je ustanovení, že výše popsaný postup nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci. V řízeních, ve kterých uplatňuje více účastníků shodný zájem, může být průběhu řízení usnadněn zvolením společného zmocněnce, a to buď na výzvu správního orgánu nebo i samostatně bez výzvy. Správní řád (aby omezil formální průtahy řízení působené velkým počtem účastníků shodného zájmu – dnes tak často zneužívaný případ), umožňuje správnímu orgánu usnesením ustanovit některého z účastníků – fyzickou osobu – společným zástupcem pro účastníky, kteří uplatňují shodný zájem, a to s přihlédnutím k jejich zájmům; do doby, než se tak stane, jim může písemnosti doručovat uložením u správního orgánu, na což je musí výslovně upozornit ve výzvě. Zákon nevylučuje ani případ většího počtu společných zmocněnců nebo společných zástupců, z nichž každý bude jednat jen jménem určité skupiny účastníků. Úkony účastníků řízení: nově jsou správním řádem upraveny úkony účastníků řízení, a to jednak obecným výměrem, jednak specifikací jednotlivých základních typů úkonů prováděných v souvislosti se správním řízením, zejména podání a nahlížení do spisu, dnes jedny z problematických částí stávající právní úpravy (zejména nahlížení do spisu). Jedním z velmi živých problémů je nahlížení do spisu, neboť se jednak dotýká ústavně zaručeného práva na poskytování informací, na druhé straně však je limitováno právem na ochranu osobních informací, popřípadě informací kvalifikovaně chráněných na základě jiných předpisů (obchodní tajemství, státní tajemství a podobně). Účastníci řízení a jejich

40

zástupci mají zásadně právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. Ostatní osoby jen v případě, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. Odepření nahlédnout do spisu musí správní orgán provést usnesením (oznamovaným pouze této osobě) a může tak učinit pouze z důvodů popsaných; z nahlížení do spisu jsou vyloučeny jeho části, které obsahují utajované skutečnosti nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, což neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz – do takových částí spisu však může nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Zvláštní nové ustanovení se týká zpřístupnění obsahu spisu nevidomým (přečtením nebo pořízením zvukového záznamu). Průběh řízení v prvním stupni: řízení v prvním stupni je zpracováno podstatně podrobněji a je členěno do několika větších celků, které jsou věnovány • zahájení řízení (na žádost, z moci úřední, oznámení zahájeného řízení, překážky řízení); • ústnímu jednání; • podkladům pro vydání rozhodnutí (dokazování listinou, ohledáním, svědeckou výpovědí, znaleckým posudkem, předběžná otázka); • zajištění účelu a průběhu řízení (předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta a vykázání z místa konání úkonu); • přerušení a zastavení řízení; • rozhodnutí samému (obsah a forma, náležitosti rozhodnutí, lhůty pro vydání rozhodnutí, oznamování rozhodnutí, právní moc, vykonatelnost a jiné právní účinky rozhodnutí, doložka první moci nebo vykonatelnosti, usnesení); • nicotnosti rozhodnutí; • nákladům řízení; nově je zpracována především část týkající se usnesení a jeho náležitostem a týkající se nicotnosti rozhodnutí. Zejména v případě usnesení a jeho využívání pro správní proces je velmi přínosné, neboť stávající právní úprava je nedostatečná a neumožňuje často efektivní průběh řízení (tak velmi často v řízeních podle stavebního zákona); absence usnesení byla a je často zneužívána k formálním průtahům řízení a jeho zpochybňování. Doplněny jsou některé dílčí instrumenty správního řízení, například vykázání z místa konání úkonu. Vedle standardních důvodů zastavení řízení (byla podána žádost zjevně právně nepřípustná, žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení, žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, k jehož zaplacení byl v řízení povinen, existuje překážka řízení, žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká, žádost se stala zjevně bezpředmětnou, popřípadě z dalších důvodů stanovených zákonem), byť oproti stávající právní úpravě propracovanějších, je velmi podstatnou změnou v důvodech pro zastavení řízení výslovné zpětvzetí návrhu žadatelem, nevázané na žádného dalšího účastníka řízení (vyjma případu několika spolužadatelů, resp. ve sporném případě souhlasem odpůrce, který tak ovšem může učinit pouze z vážných důvodů). Současný stav, víceméně pro svoji nesmyslnost málo respektovaný nebo nerespektovaný, totiž zásadním způsobem omezoval dispozici žadatele žádostí (podáním). Zvláště patrné je to v případě výstavby při rozhodnutí investora nerealizovat investici a tudíž nedokončit již běžící územní nebo stavební řízení! Jádrem celé druhé části nové právní úpravy je pochopitelně obsah a forma rozhodnutí – to jest aktu, jímž správní orgán „......v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách“. Protože nová právní úprava výslovně předpokládá některá ústně vydaná rozhodnutí, připouští se z jinak obecně platné zásady písemnosti rozhodnutí výjimka spočívající ve vyhlášení rozhodnutí, o němž správní orgán do spisu učiní záznam, který obsahuje výrokovou část, odůvodnění, datum vydání, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo slu-

žební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Náležitosti rozhodnutí: rozhodnutí obsahuje standardní součásti, a to výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Podrobněji, než je tomu v dosavadní právní úpravě, jsou v samostatných ustanoveních stanoveny náležitosti rozhodnutí • ve výrokové části; v ní správní orgán uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle zákona, lhůtu ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání; vedle toho může výroková část rozhodnutí obsahovat jeden nebo více výroků a výrok může obsahovat vedlejší ustanovení; • v odůvodnění; v něm správní orgán uvede důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí; setrvává se u zásady, že není třeba odůvodnit rozhodnutí, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhověl; • v poučení; v něm správní orgán uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává; nemá-li odvolání odkladný účinek, musí být tato skutečnost v poučení rovněž uvedena; písemné vyhotovení rozhodnutí musí vedle samotného označení „rozhodnutí“ obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby a další obvyklé a již dnes uložené skutečnosti.. Rozšířením je možnost doručit rozhodnutí elektronicky; tato verze musí mít na místě otisku úředního razítka slova „otisk úředního razítka“ a dokument musí být podepsán oprávněnou osobou jejím zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (tedy za podmínek obdobných podmínkám pro podání).

Lhůty pro vydání rozhodnutí: pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba • až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, • nutná k provedení dožádání, nelze-li dožádání provést z vážných důvodů bezodkladně (zákon stanovuje pro tento případ lhůtu maximálně 30 dnů), ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny; lhůty pro vydání rozhodnutí neběží po dobu nezbytnou k opatření údajů správním orgánem z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede. Usnesení: za podstatný přínos nutno považovat jednoznačnější vymezení – statusu a náležitostí usnesení – ve stávající úpravě vymezeného jen velmi nedokonale. Správní řád stanuje výslovně případy, kdy správní orgán rozhoduje usnesením; jedná se zejména o usnesení • v případě určení místní příslušnosti nadřízeným správním orgánem, • při odmítnutí dožádání dožádaným správním orgánem pro rozpor s právem, • o tom, zda osoba je či není účastníkem, byla-li o tom pochybnost, • o tom, zda osoba má či nemá procesní způsobilost, byla-li o tom pochybnost, • o odepření osobě nahlédnout do spisu nebo jeho části, • o atrakci rozhodnutí nebo o přidělení věci jinému správnímu orgánu nadřízeným správním orgánem v případě nečinnosti správního orgánu, která lze vydat bez předchozího řízení, jestliže obdobné usnesení bylo týmž správním orgánem podle ustálené rozhodovací praxe vydáno v téže nebo jiné věci za obdobných skutkových okolností. Účinky takového usnesení nastávají jeho vydáním. Usnesení se

41

oznamuje stejnou formou jako rozhodnutí, s výjimkou těch případů, kdy zákon stanoví, že se usnesení pouze poznamená do spisu. Usnesení, které se oznamuje, nabývá právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat odvolání. O usnesení, které se pouze poznamená do spisu, musí být účastníci vhodným způsobem vyrozuměni a takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu (toto usnesení může navíc správní orgán v průběhu řízení změnit novým usnesením, které se rovněž pouze poznamená do spisu). Zpřesněna jsou též pravidla pro odvolávání – proti usnesení se může odvolat účastník, jemuž se usnesení oznamuje, přičemž toto odvolání nemá odkladný účinek. Proti usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a proti usnesení, o němž to stanoví zákon, se nelze odvolat vůbec. Nicotnost rozhodnutí: novum této právní úpravy představují i ustanovení o nicotnosti rozhodnutí. Nicotným se rozumí rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotnost z tohoto důvodu zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal. Nicotné je též rozhodnutí trpící takovými vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Nicotnost z těchto důvodů vyslovuje soud podle soudního řádu správního. Týká-li se důvod nicotnosti jen některého výroku rozhodnutí nebo vedlejšího ustanovení výroku, je nicotná jen tato část, jestliže z povahy věci nevyplývá, že je od ostatního obsahu neoddělitelná. Ochrana před nečinností: obdobně jako ve stávající právní úpravě řeší správní řád též ochranu účastníků řízení před zvůlí správních orgánů způsobenou jejich nečinností. Opatření proti nečinnosti je nadřízený správní orgán povinen učinit okamžitě, jakmile se dozví o tom, že věcně a místně příslušný správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě nevydal. Opatření proti nečinnosti je nadřízený správní orgán povinen učinit i tehdy, pokud nezahájil příslušný správní orgán řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední. Opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán dokonce učinit i tehdy, je-li z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán už nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti nebo zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník. Nadřízený správní orgán má několik možností pro opatření proti nečinnosti; může • přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí, • usnesením věc atrahovat a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu, • usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo • usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci a je-li takový postup pro účastníky výhodnější; postup atrakcí rozhodnutí nebo jeho přikázáním jinému správnímu orgánu je vyloučeno použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti. Usnesení o učiněném opatření se oznamuje příslušným správním orgánům a „účastníkům řízení, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají“; ostatní účastníci se o něm vyrozumí veřejnou vyhláškou.

Odvolací řízení: účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je – obdobně jako dosud – nepřípustné. Odvolání musí mít náležitosti uvedené u podání a dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém

rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Za zásadní nutno považovat pravidlo koncentrační, že se k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Inovací je ustanovení umožňující v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podat odvolání do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Proti stávající právní úpravě a rozhodovací praxi (často zneužívané účastníky řízení proti žadateli) je instrumentárium správního řádu obohaceno o odvolací lhůtu při neoznámení rozhodnutí (odvolání lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, účastník dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání úkonu nelze prominout; toto ustanovení však neplatí pro účastníky řízení, jimž „...má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají“). Podstatným ustanovením zajišťujícím právní jistoty a ochraňujícím ostatní účastníky řízení před zneužíváním jedním z účastníků řízení je především skutečnost, že se neoznámení rozhodnutí nemůže dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením, to jest s možností uplatnil odvolání v prodloužených lhůtách. Pro předání spisu odvolacímu orgánu je v nové právní úpravě stanovena lhůta, čímž se má předcházet neodůvodněným průtahům – pro současný stav tak typickým; neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro výše popsaný postup, je povinen předat spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Byl-li odvoláním napaden jen některý výrok rozhodnutí a lze-li příslušnou část spisu oddělit, předává správní orgán pouze tu část spisu, která se týká otázky, o níž bylo rozhodnuto v napadeném výroku rozhodnutí. Lhůta je nově stanovena i pro případ nepřípustného nebo opožděného odvolání: v tomto případě předá spis odvolacímu správnímu orgánu do 10 dnů a ve stanovisku se omezí na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání. V postupu odvolacího správního orgánu, kterým je obvykle nejbližší přímo nadřízený správní orgán, jsou provedeny některé změny směřující k urychlení a zjednodušení odvolacího správního řízení. Nejpodstatnější změnou je zúžení přezkumu napadeného rozhodnutí; oproti současnému stavu, kdy je odvolací orgán povinen přezkoumat rozhodnutí v celém rozsahu bez ohledu na důvody odvolání, nová právní úprava omezuje tento rozsah na podané námitky uvedené v odvolání; jiné skutečnosti přezkoumává jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Zpřesněny jsou rovněž náležitosti rozhodnutí odvolacího správního orgánu; dospěje-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, potom napadené rozhodnutí nebo jeho část • zruší a řízení zastaví, • zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání, anebo • změní; změnu nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se (je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní odvolací správní orgán

42

rozhodnutí v části odůvodnění); odvolací správní orgán nemůže svým rozhodnutím změnit rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku vydané v samostatné působnosti. Podstatnou skutečností je, bude-li ve správní praxi vskutku důsledně aplikována koncentrační zásada v souběhu s omezujícím rozsahem přezkumu napadeného správního rozhodnutí na námitky uvedené v odvolání, čemuž se zdají svědčit i ustanovení soudního řádu správního. Taková praxe by omezila stávající praxi účelových odvolání bez podložené argumentace a bez dostatečných podkladů, ba dokonce s taktikou následného doplňování dalších a dalších námitek, které měly a mohly být uplatněny v řádném procesu (stav architektům, inženýrům a technikům, jakož i investorům a správním úředníkům důvěrně známý). Nově upravuje správní řád podmínky a náležitosti zpětvzetí odvolání; stane-li se tak, je řízení o odvolání zastaveno dnem zpětvzetí odvolání. Pokud všichni odvolatelé vzali podané odvolání zpět, odvolací řízení je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání posledního z odvolatelů a dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci, přičemž o této skutečnosti vydá odvolací správní orgán usnesení, které se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm odvolatelé, jakož i jiní účastníci, pokud byli o podaném odvolání uvědomeni. Obdobně jako v řízení prvoinstančním lze vzít odvolání zpět nejpozději do vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Je-li v řízení více účastníků a všichni se vzdali práva podat odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci dnem následujícím po dni, kdy tak učinil poslední z nich. Přezkumné řízení: v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední (především na základě vlastního zjištění, popřípadě na podnět) přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy; jedná se tedy o obdobu dosavadního řízení mimo odvolání. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné a nenabylo ještě právní moci (bylo-li ovšem po zahájení takového přezkumného řízení podáno odvolání, postupuje se podle části upravující postup správního řízení ve druhém stupni). Podstatnou změnou je zúžení okruhu osob, které jsou aktivně legitimovány dát podnět k provedení přezkumného řízení; okruh osob je omezen pouze na účastníky řízení – tento podnět však není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Jen v omezené míře lze přezkoumávat usnesení, a to usnesení o odložení věci a usnesení o zastavení řízení; ostatní usnesení lze přezkoumávat až spolu s rozhodnutím ve věci, popřípadě s jiným rozhodnutím, jehož vydání usnesení předcházela – a jedině tehdy, může-li to mít význam pro soulad rozhodnutí ve věci nebo jiného rozhodnutí s právními předpisy anebo pro náhradu škody. Podstatným výslovným posílením právních jistot účastníků řízení je ustanovení umožňující správnímu orgánu po zahájení přezkumného řízení toto řízení zastavit, dospěje-li k závěru, že ačkoli rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, byla by újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu. V obdobném duchu se správnímu orgánu ukládá při rozhodování v přezkumném řízení povinnost šetřit práva nabytá v dobré víře, zejména mění-li rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, nebo určuje-li, od kdy nastávají účinky rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení. V zájmu ekonomie řízení upravuje správní řád též možnost přezkoumat v přezkumném řízení, v němž je přezkoumáváno rozhodnutí odvolacího správního orgánu, i rozhodnutí vydané správním orgánem prvního stupně. Usnesení o zahájení přezkumného řízení je limitováno subjektivní lhůtou dvouměsíční a jednoletou lhůtou objektivní, přičemž skutečností rozhodnou pro běh objektivní lhůty je právní moc rozhodnutí ve věci. Soulad rozhodnutí s právními předpisy se posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci. Probíhá-li přezkumné řízení, správní orgán je usnesením zastaví. Usnesení se pouze poznamená do spisu. Posílení právní jistoty účastníků, předvídatelnosti rozhodování a stability správy by mělo přispět též ustanovení, že se k vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, nepřihlíží. Příslušný správní orgán posoudí spisový materiál a podle

potřeby zajistí vyjádření účastníků a správních orgánů, které řízení prováděly. V přezkumném řízení může správní orgán • řízení usnesením zastavit a usnesení poznamenat pouze do spisu, jestliže ověří, že právní předpis porušen nebyl, • rozhodnutí, popřípadě usnesení, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, zrušit nebo změnit, popřípadě zrušit a věc vrátit odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně, které jsou vázány právním názorem správního orgánu, který rozhodnutí, popřípadě usnesení přezkoumával; je-li porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, je správní orgán přezkoumávající rozhodnutí, popřípadě usnesení oprávněn provést zkrácené přezkumné řízení, při němž se dokazování neprovádí – vydání rozhodnutí je tudíž prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení. Jedním z kritických míst stávajícího správního rozhodování je způsob nakládání s vydaným rozhodnutím, jímž se zásadně zasahuje do předchozího procesu – to jest, kterým se ruší již vydaná pravomocná rozhodnutí. Tyto důsledky jsou velmi citlivé všeobecně, avšak v procesu výstavby zvláště. Na základě mnoha ze zrušených územních rozhodnutí byla vydána stavební povolení a často i kolaudační rozhodnutí a stavby jsou užívány. Je proto žádoucí, aby správní řád (spolu s předpisy zvláštními) stanovil alespoň rámcově, jaké účinky rozhodnutí v přezkumném řízení mohou nastat zpětně od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí anebo od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí v přezkumném řízení. Proto správní řád příslušnému správní orgánu ukládá povinnost v rozhodnutí, jímž se ruší nebo mění přezkoumávané rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, určit s ohledem na obsah přezkoumávaného rozhodnutí, odkdy nastávají jeho účinky. Pro tento účel stanoví dva základní právní režimy: • pokud se ruší nebo mění rozhodnutí, jímž byla uložena povinnost, a neodůvodňují-li okolnosti případu jiné řešení, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí, • pokud se ruší nebo mění rozhodnutí, jímž bylo přiznáno právo, a neodůvodňují-li okolnosti případu jiné řešení, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci nebo předběžné vykonatelnosti; bylo-li však přezkoumávané rozhodnutí vydáno na základě nesprávných či neúplných údajů uvedených žadatelem, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Obnova řízení a nové rozhodnutí: výjimečným opravným prostředkem je obnova řízení, jejíž koncepce nedoznává zásadních změn. Jedná se o nápravu vadných pravomocných rozhodnutí a obnovu řízení před správním orgánem, který toto rozhodnutí vydal, a to na žádost účastníka, jestliže • vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo • bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování; žádost o obnovu řízení může být účastníkem podána u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to v subjektivní lhůtě tříměsíční (ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl), nejpozději však v objektivní lhůtě tříleté (ode dne právní moci rozhodnutí). Posílením právních jistot účastníků řízení je ustanovení, vylučující obnovu řízení v případě, že důvod obnovy mohl být účastníkem uplatněn v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Ve stejné tříleté lhůtě od právní moci rozhodnutí může o obnově řízení z moci úřední rozhodnout též správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni, jestliže je dán některý z výše uvedených důvodů a jestliže je na novém řízení veřejný zájem; do konce uvedené lhůty musí být rozhodnutí o obnově řízení vydáno.

43

O obnově řízení rozhodne příslušný správní orgán z moci úřední též v případě, že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem. Žádosti o obnovu řízení lze přiznat odkladný účinek, jestliže hrozí vážná újma účastníkovi nebo veřejnému zájmu. Rozhodnutí, jímž bylo řízení obnoveno, má odkladný účinek, pokud napadené rozhodnutí nebylo dosud vykonáno. Rozhodnutí, jímž se žádost o obnovu řízení zamítá, se oznamuje pouze žadateli; ten proti němu může podat odvolání.

• •

Provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze tehdy, jestliže • je to nezbytné při provedení zmeškaného úkonu, jehož zmeškání bylo prominuto, • novým rozhodnutím bude vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta, • nové rozhodnutí z vážných důvodů dodatečně stanoví nebo změní dobu platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůtu ke splnění povinnosti nebo dodatečně povolí plnění ve splátkách, popřípadě po částech; zkrácení doby platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůty ke splnění povinnosti je možné pouze tehdy, stanoví-li tuto možnost zákon, • rozhodnutí ve věci bylo zrušeno jiným orgánem veřejné moci podle zvláštního zákona, nebo • tak stanoví zvláštní zákon; k novému řízení poté, co bylo rozhodnuto o obnově řízení, nebo k novému řízení obecně je příslušný správní orgán, který byl příslušný k původnímu řízení v prvním stupni. Odvolací správní orgán je příslušný tehdy, jestliže řízení bylo obnoveno z důvodů, jež se týkaly výlučně řízení před tímto správním orgánem. Účastenství se v novém řízení posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době nového řízení; pokud žádost účastníka neodůvodňuje zahájení nového řízení, rozhodne správní orgán usnesením o tom, že se řízení zastaví, přičemž usnesení se oznamuje pouze žadateli a těm osobám, vůči nimž již správní orgán učinil úkon. V novém řízení může správní orgán využít jak podkladů původního rozhodnutí, tak podkladů rozhodnutí o odvolání, nevylučuje-li to důvod nového řízení. Právní názor odvolacího správního orgánu je pro správní orgán provádějící nové řízení závazný, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestal bezpředmětným. I v novém řízení správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře. Pokud nestanovuje správní řád výslovně jinak, užijí se pro nové řízení ustanovení platná pro řízení v prvním stupni. Novým rozhodnutím se původní rozhodnutí ruší; o tomto následku musí být účastníci poučeni v písemném vyhotovení rozhodnutí. V ostatních případech nové rozhodnutí brání vykonatelnosti nebo jiným právním účinkům původního rozhodnutí; nejsou-li účinky nového rozhodnutí zřejmé z jeho obsahu, určí vliv na vykonatelnost nebo jiné právní účinky původního rozhodnutí správní orgán. Exekuce správní exekuce (ve stávajícím právním předpisu výkon rozhodnutí – část pátá) je velmi specifickou částí správního řádu, která se sice profesionálů, investorů i správních úřadů nepochybně dotýká, nikoli však natolik bezprostředně, aby bylo nutno o této části podrobněji informovat. Omezíme se proto na jednoduchý souhrn celé této části, která je koncipována v souladu se stávající právní úpravou obecného exekučního řízení. Podle ustanovení o exekuci se postupuje tehdy, pokud ten, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost peněžitého nebo nepeněžitého plnění (povinný), v určené lhůtě tuto povinnost dobrovolně nesplní. Exekučním správním orgánem je správní orgán, který je podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněn k exekuci. Exekučním titulem, na jehož základě se vydává exekuční výzva nebo exekuční příkaz, je vykonatelné rozhodnutí nebo vykonatelný smír. Exekuční titul u exekučního správního orgánu uplatňuje • správní orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo který schválil smír, nebo • osoba oprávněná z exekučního titulu. V dalším se správní řád podrobněji věnuje exekuci na peněžitá plnění a exekuci na nepeněžitá plnění. Zvláštní ustanovení o správním řízení představují podstatnou inovaci správního řádu. Sjednocují v jedné části správního řádu ustanovení dnes zčásti roztroušená v jiných částech správního řádu, popřípadě v jiných právních předpisech, jednak ustanovení zcela nová, jimiž se zpřesňují podmínky a náležitosti některých specifických případů správního rozhodování. V logice uspořádání celého správního řádu jsou uvedena zvláštní ustanovení o • správních orgánech, a to příslušnost orgánu veřejnoprávní

• •

korporace nebo jiné právnické osoby, změny příslušnosti, spory o věcnou příslušnost, řízení před kolegiálním orgánem, součinnost Policie České republiky při provádění úkonů správního orgánu, dotčené orgány; postupu před zahájením řízení, a to vysvětlení, zajištění důkazu, předběžná informace; řízeních, a to společné řízení, sporné řízení, řízení o určení právního vztahu, řízení na místě, řízení s velkým počtem účastníků, řízení s předstihem žádosti, řízení o výběru žádosti; zvláštní ustanovení o zajištění průběhu a účelu řízení, jíž se rozumí záruka za splnění povinností; některých rozhodnutích, a to mezitímní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci, rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem, příkaz, vydání dokladu; přezkoumávání rozhodnutí, a to rozklad, uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví.

Spory o věcnou příslušnost: ve složitém systému veřejné správy [v mnoha ohledech ještě komplikovanému souběžnou existencí státní správy a samosprávy, resp. výkonu státní správy v přenesené působnosti (a to v záležitostech, u nichž lze jen obtížně rozhodnout, do kterého subsystému by měly především věcně, ale často i právně patřit)] nelze vyloučit spory o příslušnost. Tyto spory mohou být vyvolány jak snahou některých správních orgánů přisvojit si rozhodování o některých otázkách, které jim nepřísluší (obvykle věcně), tak naopak úsilím některých správních orgánů zbavit se povinnosti rozhodovat o věcech, které jim přísluší. Pro tyto účely stanovuje správní řád postup, který je do jisté míry obsažen již v právní úpravě dnes platné, avšak systémově byl zařazen a detailněji zpracován samostatně takto: • nelze-li věcnou příslušnost při rozhodování v oblasti státní správy určit na základě zvláštního zákona, provede řízení v prvním stupni ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší; • považuje-li se několik správních orgánů za příslušné k řízení v téže věci, jsou povinny to bezodkladně oznámit nejblíže společně nadřízenému správnímu orgánu, který jejich spor rozhodne. Nemají-li správní orgány společně nadřízený správní orgán, projednají spor o příslušnost ústřední správní úřady, které jsou nadřízeny těmto správním orgánům. Pokud se žádný správní orgán nepovažuje za příslušný k provedení řízení, může ten, kdo by byl jeho účastníkem, nebo správní orgán podat žalobu k soudu; • jde-li o spor o příslušnost mezi ústředními správními úřady, jsou povinny projednat spor v dohodovacím řízení, jež je zahájeno dnem, kdy návrh prvního z nich dojde poslednímu. Nedojde-li k dohodě do 15 dnů od zahájení dohodovacího řízení, vzniká kompetenční spor mezi ústředními správními úřady; jejich povinností je v takovém případě bezodkladně podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu; výše uvedená ustanovení se netýkají vzájemných sporů územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti a sporů územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti s jinými správními orgány. Po dobu určování příslušnosti nebo trvání sporu o příslušnost neběží lhůty týkající se provádění úkonů v řízení. Řízení před kolegiálním orgánem: nestanoví-li zvláštní zákon jinak, vede řízení před kolegiálním orgánem jeho předseda nebo předsedající, popřípadě člen, na němž se orgán usnese. Usnesení, s výjimkou usnesení o tom, zda osoba je či není účastníkem, a usnesení o zastavení řízení, jakož i úkon, který není rozhodnutím, provádí předseda samostatně. Kolegiální orgán po poradě rozhoduje hlasováním. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, při poradě a hlasování mohou být přítomni pouze členové kolegiálního orgánu a osoba, která je pověřena sepsáním protokolu, pokud jej nesepisuje některý ze členů. Každý člen kolegiálního orgánu je oprávněn při poradě před zahájením hlasování podat návrh na usnesení kolegiálního orgánu. Kolegiální orgán je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů; usnesení kolegiálního orgánu je přijato nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Hlasování řídí předseda. Členové hlasují jednotlivě, předseda hlasuje naposled. Má-li hlasovat více než 7 členů, mohou členové hlasovat současně. Protokol o hlasování kolegiálního orgánu podepisují všichni přítomní členové a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu. Kolegiální orgán jedná podle jednacího řádu, v němž stanoví podrobnosti o jednání kolegiálního or-

44

gánu. O námitce pro podjatost rozhoduje usnesením kolegiální orgán jako celek, hlasovat však nemůže ten jeho člen, proti němuž námitka směřuje. Není-li kolegiální orgán způsobilý se usnést, rozhodne o této skutečnosti nadřízený správní orgán. Dotčené orgány: snahou o sjednocení pravidel je zřejmě vedeno i ustanovení o dotčených orgánech, které ve správní praxi stále ještě působí značné obtíže. Jednak proto, že přežívají některé starší správní zvyklosti, jednak proto, že právní úpravy ve speciálních právních předpisech se značně liší, užívají různé terminologie a různým, často nesouměřitelným způsobem vymezují postavení orgánů veřejné správy jakožto orgánů dotčených. Tuto snahu o sjednocení tudíž nutno přivítat, a to právě v procesu rozhodování ve výstavbě, které představuje až 60 % všech správních rozhodnutí a důsledky nesjednoceného pojetí a nesjednocených pravidel jsou významným handicapem, který poškozuje především klienty (investory), plánující a projektující profesionály, ale i správní úředníky, kteří rozhodují v procesu pořizování nebo v jednotlivých správních řízeních vedených podle stavebního zákona. Za velmi podstatné nutno považovat v této souvislosti posílení statusu územních samosprávných celků. Dotčenými orgány tedy jsou • orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a • správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu; postavení dotčených orgánů mají územní samosprávné celky, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu. Dotčeným správním orgánům se ukládají určité povinnosti a práva, zejména • jsou povinny poskytnout správnímu orgánu, který vede řízení, všechny informace důležité pro řízení, nebude-li tím porušena povinnost podle zvláštního zákona; • mají právo v souvislosti s posouzením otázky, zda zahájit řízení, s probíhajícím řízením nebo s výkonem dozoru právo nahlížet do spisu a obdržet kopii materiálů tvořících součást spisu, jsou-li pro výkon jejich působnosti podstatné (k ostatním podkladům pro vydání rozhodnutí se dotčené orgány vyjadřují, je-li to třeba k plnění jejich úkolů nebo jestliže si to vyhradily); • mají právo podat podnět k zahájení přezkumného řízení. Společné řízení: pro ekonomii řízení je významné i doplnění správního řádu o širší možnosti spojování různých správních řízení. Na společné řízení není právní nárok, jedná se fakultativní rozhodnutí správního orgánu, který může na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, k nimž je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí anebo se týkají týchž účastníků, nebrání-li tomu povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků. Spojit řízení lze i v průběhu řízení za předpokladu, že tím nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků. Společné řízení lze vést i o společné žádosti více žadatelů nebo o společné žádosti týkající se téhož předmětu řízení nebo jiných věcně souvisejících otázek. Společné řízení zahrnuje i vydání podmiňujícího úkonu, k němuž je správní orgán příslušný. V některých případech je pro urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu naopak třeba (jen zdánlivě paradoxně) ze společného řízení vyloučit řízení o jednotlivých otázkách usnesením a rozhodnout o nich samostatně. Usnesení ve výše uvedených záležitostech se pouze poznamenávají do spisu. Ve společném řízení se zakládá jeden spis. Dojde-li během řízení ke spojení věcí, založí se společný spis, jehož obsahem jsou též spisy věcí, které byly spojeny. Do spisu, který se zakládá v řízení, které bylo naopak vyloučeno ze společného řízení, se zařadí kopie všech částí spisu vedeného ve společném řízení, pokud se týkají otázky, o níž se řízení vede. Účastenství se ve společném řízení posuzuje tak, jako kdyby řízení probíhala samostatně. Ve společném řízení se vydává společné rozhodnutí. Jestliže jsou k přezkoumávání výroků společného rozhodnutí v odvolacím řízení příslušné různé odvolací správní orgány, vydává se více rozhodnutí, z nichž každé zahrnuje výroky, k jejichž přezkoumávání je příslušný jediný odvolací správní orgán. Pokud se výroky takových společných rozhodnutí podmiňují, má odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem odkladný účinek i vůči rozhodnutí s navazujícím výrokem. Jestliže byla odvoláními napadena obě tato rozhodnutí a nemůže-li věc vyřídit sám správní orgán, který ve věci rozhodl,

správní orgán prvního stupně řízení o odvolání proti rozhodnutí s navazujícím výrokem přeruší až do doby skončení řízení o odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem; ustanovení o pravomocnosti a vykonatelnosti rozhodnutí o předběžné otázce platí obdobně. Jestliže bylo odvoláním napadeno pouze rozhodnutí s podmiňujícím výrokem, nabývá rozhodnutí s navazujícím výrokem právní moci dnem právní moci rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem; zrušení nebo změna rozhodnutí s podmiňujícím výrokem je však důvodem obnovy řízení. Sporné řízení: zcela specifickým případem správních řízení jsou řízení sporná, v nichž správní orgány řeší spory z veřejnoprávních smluv a v některých případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů. Sporné řízení se zahajuje vždy na návrh a jeho účastníky jsou navrhovatel a odpůrce. Navrhovatel i odpůrce mají postavení účastníků podle správního řádu. Jako vedlejší účastníci se mohou přihlásit osoby, které mají zájem na výsledku řízení; tyto osoby mají postavení účastníků řízení jakožto osoby dotčené (pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech) a jejich odvolání proti rozhodnutí ve věci je přípustné jedině tehdy, jestliže se odvolal navrhovatel nebo odpůrce. Ve sporném řízení vychází správní orgán především z důkazů navrhovaných účastníky řízení. Pokud však navržené důkazy nepostačují ke zjištění stavu věci, může správní orgán provést i důkazy jiné. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází správní orgán při zjišťování stavu věci z důkazů, které byly provedeny. Správní orgán může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Ve sporném řízení může správní orgán vyslechnout účastníka, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Ustanovení o výslechu svědka platí obdobně. Rozhodnutím ve sporném řízení správní orgán návrhu zcela, popřípadě zčásti vyhoví, anebo jej zamítne, popřípadě ve zbylé části zamítne. Ve sporném řízení mohou účastníci uzavřít smír, který podléhá schválení správního orgánu. Správní orgán smír schválí, pokud neodporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu. Ve sporném řízení odvolací správní orgán přezkoumává napadené rozhodnutí jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Řízení s velkým počtem účastníků: jedním z častých případů, se kterým se může setkat investor, plánující nebo projektující profesionál, popřípadě správní úředník, je řízení s velkým počtem účastníků. Přestože se tato řízení vyskytují například ve výstavbě dosti často, není právem tento počet účastníků nijak určen a závisí tudíž na posouzení správního orgánu, který vede řízení. Nový správní řád i v tomto případě stanovuje určitá rámcová pravidla, která lze podpůrně užít a tím postupně též sjednocovat dnes roztříštěnou správní praxi. Jak je z dalšího zřejmé, jsou tato pravidla velmi blízká speciálním ustanovením stavebního zákona k územnímu řízení. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozumí správní řád řízením s velkým počtem účastníků řízení s více než 30 účastníky. Účastníky v řízení s velkým počtem účastníků lze o zahájení řízení uvědomit veřejnou vyhláškou. Řízení je zahájeno uplynutím lhůty stanovené ve veřejné vyhlášce; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce. V řízení s velkým počtem účastníků lze výzvu k vyjádření k podkladům rozhodnutí pro účastníky jakožto osoby dotčené nahradit zveřejněním konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem lze proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení. Po zveřejnění konceptu nelze uplatňovat námitky, které účastník mohl uplatnit již dříve v řízení. Inovací je ustanovení o opatrovnictví v řízení s velkým počtem účastníků; správní řád připouští v souladu s obecnými ustanoveními o opatrovnictví ve správním řízení, že jedna osoba může být ustanovena opatrovníkem pro více účastníků, jejichž zájmy si neodporují. Správní orgán uvědomuje účastníky veřejnou vyhláškou i o podaném odvolání; v této vyhlášce určí lhůtu k podání vyjádření, která nesmí být kratší než 5 dnů; odvolatel není v tomto případě povinen podávat odvolání s potřebným počtem stejnopisů. Obdobně se postupuje v tomto řízení při doručování písemností, včetně písemností doručovaných jinak do vlastních rukou adresáta. To se netýká účastníků řízení, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají, a kteří jsou správnímu orgánu známi; těmto účastníkům řízení se doručuje jednotlivě.

45

Mezitímní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci: v zájmu ekonomie řízení a umožňuje-li to povaha věci a je to účelné, může správní orgán vydat • mezitímní rozhodnutí, jímž rozhodne o základu věci, zejména ve sporném řízení, nebo • rozhodnutí v části věci, jímž zpravidla rozhodne o právních poměrech jen některých účastníků nebo rozhodne jen o některých právech anebo povinnostech, o kterých se v řízení rozhoduje; o zbytku věci rozhodne správní orgán po právní moci mezitímního rozhodnutí nebo rozhodnutí v části věci. Účastník se může domáhat vydání mezitímního rozhodnutí nebo v rozhodnutí v části věci v rámci ochrany před nečinností správního orgánu – nadřízený správní orgán může přikázat, aby správní orgán vydal mezitímní rozhodnutí nebo rozhodnutí v části věci, popřípadě je sám vydat, a to i současně s jiným opatřením proti nečinnosti. Rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem: jedním z velmi vážných problémů správních řízení vedených podle stavebního zákona je množství souběžných správních řízení vedených podle zvláštních právních předpisů. Tento postup fakticky brání realizovat základní funkci stavebního úřadu, kterým je koordinovat a harmonizovat různé zájmy soukromé a veřejné v souvislosti se stavbami a autonomně o těchto stavbách rozhodovat! Připravovaný stavební zákon zamířil k větší a širší autonomii stavebních úřadů a snaží se vytvářet prostor pro sjednocené a koncentrované rozhodování. Jedním ze základních předpokladů je ovšem zrušení samostatných správních řízení ukončovaných vydáním pravomocného rozhodnutí, provázejících řízení územní a stavební (a zásadní omezení samostatných řízení před speciálními stavebními úřady) a jejich náhrada závaznými stanovisky. Správní řád toto úsilí podpořil samostatnou úpravou závazných stanovisek a stanovením pravidel pro jejich uplatňování. Závazným stanoviskem se rozumí úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který tudíž není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány. Správní orgán usnesením přeruší řízení, jestliže se dozvěděl, že probíhá řízení, v němž má být vydáno závazné stanovisko. Poněkud sporné je ustanovení, které ukládá správnímu orgánu vedoucímu správní řízení o žádosti neprovádět další dokazování a tuto žádost zamítnout, bylo-li v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, aniž umožní posoudit širší souvislosti a případně se s dotčeným orgánem dohodnout. Důsledkem této poněkud toporné koncepce je, že přenáší do jisté míry celé rozhodování až do druhé instance, neboť směřuje-li odvolání proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska, přičemž tomuto správnímu orgánu zasílá odvolání spolu s vyjádřením správního orgánu prvního stupně a s vyjádřením účastníků (po dobu vyřizování věci nadřízeným správním orgánem správního orgánu, který je příslušný k vydání závazného stanoviska, lhůta podle správního řádu neběží). Dalším důsledkem je postup v případě zjištěné nezákonnosti závazného stanoviska, zrušeného nebo změněného v přezkumném řízení, k čemuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko. Jestliže správní orgán při své úřední činnosti zjistí, že jiný správní orgán učinil nezákonné závazné stanovisko, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k přezkumnému řízení a vyčká jeho rozhodnutí. Zrušení nebo změna závazného stanoviska je v případě, že rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno, již nabylo právní moci, důvodem obnovy řízení. Vyjádření, osvědčení a sdělení: v dosavadní právní úpravě je problematika vyjádření, osvědčení, sdělení a dalších správních aktů a úkonů upravena pouze velmi rámcově, byť pro správní praxi ne úplně nedostatečně – a to ustanovením § 3 odst. 5, jímž se výslovně na tyto akty a úkony vztahují přiměřeně povaze ustanovení celého správního řádu. Aby však při aplikaci nové právní úpravy nevznikaly pochybnosti, upravuje nový správní řád tuto problematiku podrobněji. Jestliže správní orgán vydává vyjádření, osvědčení, provádí ověření nebo činí sdělení, která se týkají dotčených osob, postupuje podle ustanovení o vyjádřeních, osvěd-

čeních a sděleních, podle ustanovení o zásadách činnosti správních orgánů a podle následujících ustanovení o správním řízení, a to ustanovení • o příslušnosti správních orgánů, o vyloučení z projednávání a rozhodování věci, vedení řízení a jednacím jazyku; • o doručování a úřední desce; • o procesní způsobilosti účastníků řízení, úkonech právnických osob a zástupcích; • zastoupení na základě plné moci, společném zmocněnci a společném zástupci; • o náležitostech podání; • o počítání času; • o pořádkové pokutě; • o vykázání z místa úkonu; a obdobně podle zvláštních ustanovení o správních řízeních, a to: • o řízení před kolegiálním orgánem; • o vysvětlení; • o určení právního vztahu; přiměřeně použije správní orgán podle potřeby i další ustanovení správního řádu. Jestliže to nevylučuje povaha vyjádření, osvědčení nebo sdělení, zejména není-li zapotřebí zkoumat skutkový stav nebo čerpat z evidence vedené určitým správním orgánem, může je vydat nebo učinit kterýkoli věcně příslušný správní orgán. Je-li správní orgán požádán o vydání osvědčení nebo ověření a jsou-li splněny předpoklady k provedení požadovaného úkonu, správní orgán tento úkon bez dalšího provede. Pokud správní orgán shledá, že nelze vydat vyjádření nebo osvědčení, provést ověření nebo učinit sdělení, je povinen o tom na požádání písemně uvědomit dotčenou osobu a sdělit důvody, které k tomuto závěru vedly. Jestliže vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu trpí vadami, které lze opravit, aniž tím bude způsobena újma některé z dotčených osob, správní orgán je opraví usnesením, které se pouze poznamená do spisu. Vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu, které je v rozporu s právními předpisy a které nelze opravit způsobem výše popsaným, zruší usnesením správní orgán, který je vydal nebo učinil, a to s účinky ode dne, kdy bylo zrušované vyjádření nebo osvědčení vydáno anebo sdělení učiněno, nestanoví-li zákon jiný postup; takové usnesení lze vydat po dobu, po kterou trvají účinky vyjádření, osvědčení nebo sdělení. Na tento postup se přiměřeně použijí ustanovení o přezkumném řízení. Nebude-li tím způsobena újma žádné z dotčených osob, může správní orgán usnesením prohlásit, že vyjádření, osvědčení nebo sdělení anebo nicotné rozhodnutí, které má náležitosti jiného úkonu, je tím úkonem, jehož náležitosti splňuje, pokud byl příslušný oba předmětné úkony vydat nebo uskutečnit. Ustanovení této části se obdobně použijí i v případě, provádí-li správní orgán jiné úkony, které nejsou upraveny v ustanoveních o zásadách činnosti správních orgánů, ve zvláštních ustanoveních o správních řízeních, v ustanoveních o veřejnoprávních smlouvách nebo v ustanoveních o opatřeních obecné povahy, jakož i v ustanoveních týkajících se vyjádření, osvědčení a sdělení samých. Ustanovení správního řádu o vadách při vydávání vyjádření, osvědčení a sdělení se užije i na úkony správního orgánu prováděné při postupu podle ustanovení o zásadách činnosti správních orgánů, ve zvláštních ustanoveních o správních řízeních, v ustanoveních o veřejnoprávních smlouvách nebo v ustanoveních o opatřeních obecné povahy, jejichž zrušení není zvlášť upraveno. Veřejnoprávní smlouvy: zcela novou částí správního řádu jsou veřejnoprávní smlouvy. Ani ony nepředstavují v českém právním řádu novum, avšak jejich úprava je roztroušena ve speciálních právních předpisech (například v zákonu o obcích a o krajích). V zájmu sjednocení správního práva v jeho obecné části jsou samostatně upraveny kromě jiného právě smlouvy veřejnoprávní (zákon o změně zákonů v souvislosti s přijetím nového správního řádu pak některé speciální úpravy omezuje nebo dokonce ruší). Veřejnoprávní smlouvou se rozumí dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Jejich subjekty jsou stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy. Uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné sprá-

46

vy. Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem. Veřejnoprávní smlouva se vždy posuzuje podle svého skutečného obsahu. Veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy, mohou osoby uvedené v odstavci 1 vzájemně uzavírat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Opatření obecné povahy: zcela novým instrumentem veřejné správy, dosud v českém právním řádu neaplikovaném a velmi sporném, jsou opatření obecné povahy, jimiž se rozumí taková opatření orgánů veřejné správy, která nejsou ani právním předpisem ani rozhodnutím. Předpokládá se, že tento model rozhodování by mohl být aplikován na některé postupy podle stavebního zákona (například na rozhodování orgánů územních samospráv při schvalování a vyhlašování závazné části územně plánovací dokumentace, bude-li přijat model výkonu územně plánovací činnosti jakožto přenesené působnosti výkonu státní správy – právě pro plánovací praxi však zcela nevhodném). Návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů. Není-li vzhledem k rozsahu návrhu možno zveřejnit jej na úřední desce v úplném znění, musí být na úřední desce uvedeno, o jaké opatření obecné povahy jde, čích zájmů se přímo dotýká a kde a v jaké lhůtě se lze s návrhem seznámit. Úplné znění návrhu včetně odůvodnění však musí být i v takovém případě zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Řízení o návrhu opatření obecné povahy je písemné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že se koná veřejné projednání návrhu. Dobu a místo konání veřejného projednání správní orgán oznámí na úřední desce nejméně 15 dnů předem; oznámení zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je možné tuto dobu zkrátit; nestanoví-li zákon jinak, musí zkrácená doba činit nejméně 5 dní. K návrhu opatření obecné povahy může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění. Vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ke správnímu orgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění. Zmeškání úkonu nelze prominout. O námitkách rozhoduje správní orgán, který opatření obecné povahy vydává. Jestliže by vyřízení námitky vedlo k řešení, které přímo ovlivní oprávněné zájmy některé osoby jiným způsobem, než návrh opatření obecné povahy, a není-li změna zjevně též v její prospěch, zjistí správní orgán její stanovisko. Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy. Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad. Změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy, které musí obsahovat odůvodnění, správní orgán oznámí veřejnou vyhláškou; opatření obecné povahy zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Hrozí-li vážná újma veřejnému zájmu, může opatření obecné povahy nabýt účinnosti již dnem vyvěšení; stanoví-li tak zvláštní zákon, může se tak stát před postupem podle správního řádu (popsaným výše). Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout na správním orgánu, který opatření obecné povahy vydal. Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek. Povinnost, která je sta-

novena zákonem a jejíž rozsah je v mezích zákona určen opatřením obecné povahy, lze exekučně vymáhat jedině tehdy, jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo a v němž byla osoba, jež tuto povinnost má, jmenovitě uvedena. Pro řízení podle této části platí obdobně ustanovení o zásadách činnosti správních orgánů a přiměřeně ustanovení o správním řízení v prvním stupni. Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 3 let od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci. Zákon je uzavřen souborem ustanovení společných, přechodných a závěrečných, upravujících zejména podmínky vyřizování stížností a postavení tzv. nadřízených správních orgánů. Stížnosti: v rámci společných ustanovení upravuje správní řád postup při řešení stížností, dosud upravených již notně zastaralým předpisem: vyhláškou č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících (tato vyhláška byla zrušena k 1. lednu 2006 teprve nařízením vlády č. 370/2005 Sb.). Správní řád umožňuje dotčeným osobám obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena. Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam. Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Nadřízené správní orgány: pro sjednocení pojmů a struktury veřejné správy vymezuje správní řád též pojem „nadřízeného správního orgánu“, kterým rozumí • ten správní orgán, o kterém to stanoví zvláštní zákon; neurčuje-li jej zvláštní zákon, je jím správní orgán, který podle zákona rozhoduje o odvolání, popřípadě vykonává dozor; • pro orgány obcí krajský úřad, • pro orgány krajů, • v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, • v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústřední správní úřad; • pro jiné veřejnoprávní korporace správní orgán pověřený výkonem dozoru, • pro právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil; • pro ústřední správní úřady státní tajemník ministerstva, nevyhradí-li si konkrétní pravomoc ministr, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu; • pro státního tajemníka, ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu vedoucí příslušného ústředního správního úřadu. Přechodná a závěrečná ustanovení: přechodná a závěrečná ustanovení především vymezují vztah řízení běžících (tedy dosud pravomocně neskončených) před účinností nového zákona; stanovují zároveň podmínky pro postup v případě přezkumných řízení ve věcech již pravomocně ukončených (bylo-li řízení pravomocně skončeno před účinnosti tohoto zákona, postupuje se při přezkumném řízení, obnově řízení nebo vydávání nového roz-

47

hodnutí podle tohoto zákona, včetně lhůt, v nichž lze takové řízení zahájit). Výkon rozhodnutí, který byl zahájen před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů.

SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ: SPRÁVNÍ ŘÁD SOUDNÍ NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Tento zákon upravuje • pravomoc a příslušnost soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví a některé otázky organizace soudů a postavení soudců, • postup soudů, účastníků řízení a dalších osob ve správním soudnictví; správní soudnictví je dvouinstanční a jednají a rozhodují v něm krajské soudy a Nejvyšší správní soud. U krajských soudů vykonávají správní soudnictví specializované senáty a specializovaní samosoudci. Pokud tento zákon nestanovuje jinak, vztahují se na organizaci soudů a postavení soudců, rozhodujících ve správním soudnictví, obecné právní předpisy. Soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán”), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách; nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Z rozhodování soudů ve správním soudnictví jsou vyloučeny věci, o nichž to stanoví tento nebo zvláštní zákon.

žitosti rozsudku), podmínkami a náležitostmi řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (žalobní legitimace, žalovaný, nepřípustnost žaloby, zastavení řízení a rozsudek), výkonem soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního referenda a podmínkami a náležitostmi zvláštního řízení ve věcech politických stran a politických hnutí, podmínkami a náležitostmi řízení o kompetenčních žalobách. Součástí téže části třetí jsou též ustanovení o opravných prostředcích, a to o kasační stížnosti (její přípustnosti, nepřípustnosti a důvodům, účastnících řízení o kasační stížnosti a jejich zastoupení, náležitostech, místu a lhůtě podání, odkladném účinku, postupu krajského soudu po podání kasační stížnosti, řízení před Nejvyšším správním soudem a náležitostmi rozsudku) a o obnově řízení (důvodech, účastnících, příslušnosti, přípustnosti návrhu, lhůtě k podání návrhu, náležitostem návrhu, odkladnému účinku návrhu, k řízení o povolení obnovy a samotnému řízení obnovenému). Část čtvrtá – zvláštní ustanovení k postavení soudců ve správním soudnictví se zabývá podmínkami přidělování soudců a jejich překládání). Část pátá – ustanovení přechodná a zmocňovací se zabývá odbornou justiční zkouškou, přidělením a přeložením soudců, soudcovskou radou, opravnými prostředky proti rozhodnutím správního orgánu, ostatními neskončenými věcmi, kasačními stížnostmi, věcnou příslušností soudů a odměnou za zastoupení pro dobu přechodnou do uvedení celého systému správního soudnictví do života. Konečně část šestá stanovila účinnost tohoto zákona na den 1. ledna 2003.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY ZPŮSOBENÉ PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY Velmi potřebnou novou právní úpravu přinesl zákon o odpovědnosti správních orgánů za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci jejich rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v řízení – přičemž za škody způsobené při výkonu státní správy (i v přenesené působnosti) odpovídá stát, za škody způsobené při výkonu samosprávné působnosti odpovídají příslušné orgány samosprávné. Odpovědnosti podle tohoto zákona se nelze zprostit.

Zákon má šest částí, v nichž se zabývá následujícími skutečnostmi: část první – základní ustanovení se zabývá obecnými ustanoveními o správním soudnictví a jeho místu v systému soudní moci, pravomocí a příslušností soudů, podmínkami vyloučení soudců a dalších osob, přikázáním věci jinému soudu, dožádáním. Část druhá – organizace se zabývá především zřízením Nejvyššího správního soudu a vymezením jeho působnosti, jednotlivými soudci, senáty a rozšířenými senáty, Soudcovskou radou Nejvyššího správního soudu, podmínkami výkonu státní správy NSS a řešením stížností; dále vymezuje působnost a strukturu krajských soudů. Část třetí – řízení ve správním soudnictví se zabývá obecnými ustanoveními o řízení, a to jeho zahájením, účastníky řízení a jednáním za ně, postavením a jednáním osob zúčastněných na řízení, obecně podmínkami zastoupení, právy a povinnostmi účastníků, jejich úkony a úkony osob zúčastněných na řízení, předběžným opatřením, spojením a vyloučením věcí, lhůtami a zvláštními ustanoveními o běhu některých lhůt, podmínkami doručování, předvolání a předvedení a udělení pořádkové pokuty, podmínkami nahlížení do spisu, odmítnutím návrhu, podmínkami zastavení a přerušení řízení, náležitostmi jednání, podmínkami odročení jednání, rozhodování bez nařízení jednání, náležitostmi dokazování a zejména náležitostmi a podmínkami rozhodnutí rozsudkem či usnesením, popřípadě závazným usnesením, podmínkami přednostního vyřizování věcí, náklady řízení a jejich placením a náhradou, náležitostmi výroku o náhradě nákladů řízení a podmínkami uspokojení navrhovatele, výkonem rozhodnutí a případy použití občanského soudního řádu. Součásti této části jsou též zvláštní ustanovení o řízení, a to řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (žalobní legitimace, případy zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu, žaloby ve věcech samosprávy, nepřípustnost žaloby, účastníci řízení, kompetenční výluky, náležitosti žaloby, lhůta pro podání žaloby, odkladný účinek žaloby, projednání žaloby, přezkoumání napadeného rozhodnutí, rozhodování bez nařízení jednání, dokazování a rozsudek), podmínkami a náležitostmi ochrany proti nečinnosti správního orgánu (žalobní legitimace a účastníci řízení, lhůta pro podání žaloby a její náležitosti a nále-

Zákon vymezuje podmínky odpovědnosti v hlavě druhé, přičemž definuje subjekty nesoucí tuto odpovědnost (orgány a právnické a fyzické osoby), rozsah výkonu správních činností podléhajících této právní úpravě a příslušnost orgánů jednajících ve věcech náhrady škody (zpravidla resortně příslušná ministerstva). Zákon definuje podmínky uplatnění nároku a regresní náhrady vůči státu z „nezákonného rozhodnutí“ (§ 7 až 12), jímž se rozumí rozhodnutí v řízení správním, občanském soudním nebo trestním, a z „nesprávného úředního postupu“ (§ 13). Podmínky uplatnění stejných nároků a regresních náhrad vůči orgánům samosprávy vymezuje ustanovení § 19 až 25 zákona. Ve společných a závěrečných ustanoveních upravuje zákon vztah k občanskému zákoníku (jímž se řídí veškeré právní vztahy, pokud je tento zákon výslovně neupravuje jinak), dále způsob a rozsah náhrady škody (§ 27 až 31): náhradou nákladů na výživu pozůstalých v případě úmrtí a na náhradu nákladů spojených s léčením a pohřbem, náhradou ztráty výdělku (v rozsahu průměrného výdělku, jehož výpočet stanovuje vláda svým nařízením), náhradou ušlého zisku (paušálně částkou 5.000,- Kč, popřípadě na žádost poškozeného výpočtem podle zvláštních předpisů) a náhradou nákladů řízení a nákladů zastoupení. Zvláštní ustanovení (§ 32 až 35) jsou věnována promlčecím dobám, přičemž se rozlišuje tříletí promlčecí doba subjektivní (to jest doba od okamžiku, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl) a desetiletá promlčecí doba objektivní (to jest doba od okamžiku, kdy ke vzniku škody došlo – s výjimkou škody na zdraví).Zvláštní promlčecí doba se stanovuje na případy podléhající trestním předpisům, a to doba dvouletá. Nárok státu a územního celku na uplatnění regresní náhrady vůči původci nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu se promlčuje po uplynutí jednoho roku od okamžiku, kdy byla zaplacena náhrada škody nebo od okamžiku, kdy byla zaplacena regresní úhrada (v případech přenesené působnosti výkonu státní správy).

48

PŘESTUPKY Zákon o přestupcích vymezuje ve třech částech postupně obecné náležitosti, skutkové podstaty jednotlivých druhů přestupků a náležitosti řízení o přestupcích. Blíže viz kapitolu 15.

SPRÁVNÍ POPLATKY

4.1.4.

4.1.5.

Zákon o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, vymezuje předmět poplatků, poplatníky, sazby, základy procentního poplatku, splatnost poplatku a následky nezaplacení, způsob placení a možnosti vracení poplatku, osvobození od poplatku a řízení o poplatcích. Osob působících ve výstavbě (tedy i osob autorizovaných, s některými výjimkami) se týkají především tyto položky přílohy – Sazebníku správních poplatků: • 17 – stavební povolení, změna stavby před dokončením, povolení informačního a reklamního zařízení a povolení terénních úprav, • 18 – rozhodnutí o umístění stavby a o využití území a územní rozhodnutí o dělení a scelování pozemků, • 19 – změny užívání stavby a povolení odstranění stavby, • 20 – místní šetření, • 22 – vydání rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace příslušníků členských států EU a vydání osvědčení k provozování odborné činnosti (netýká se AO), • 119 – vydání výpisu nebo opisu z katastru nemovitostí, • 120 – přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí.

4.1.6. 4.1.7.

4. PÉČE O ZDRAVÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY 4.1. 4.1.1.

4.1.2.

4.1.3.

4.1.8.

PÉČE O ZDRAVÍ (OCHRANA ZDRAVÍ A ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK) A HYGIENA zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 86/1992 Sb.], ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. (ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), zákona č. 60/1995 Sb., nálezu ÚS č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb. (ve znění zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 260/2001 Sb., zákona č. 290/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 156/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění a zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 28/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. vyhláška MZd č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 479/2006 Sb., vyhlášky č. 64/2007 Sb. a vyhlášky č. 187/2008 Sb. zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně někte-

4.1.9.

4.1.10.

rých zákonů, ve znění nálezu ÚS č. 483/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MZd č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídicí působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky, ve znění vyhlášky č. 259/2006 Sb. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 426/2003 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 381/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 471/2005 Sb.], ve znění zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb. (ve znění zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 258/2010 Sb.] a zákona č. 151/2011 Sb. nařízení vlády č. 138/2003 Sb., kterým se stanoví vzor služebního průkazu orgánů ochrany veřejného zdraví zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o ochraně zdravých životních podmínek, ve znění zákona č. 137/1982 Sb. a zákona č. 14/1997 Sb. vyhláška MZd č. 552/2004 Sb., o předávání osobních a dalších údajů do Národního zdravotnického informačního systému pro potřeby vedení národních zdravotních registrů vyhláška MZd č. 274/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb.

4.1.11. POHŘEBNICTVÍ A POSTUP PŘI ÚMRTÍ 4.1.11.1. zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 122/2004 Sb., zákona č. 67/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 4.1.11.2. zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. 4.1.11.3. vyhláška MZd č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví, ve znění zákona č. 256/2001 Sb. 4.1.11.4. vyhláška MZd č. 379/2001 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah specializované odborné přípravy k provozování pohřební služby, provádění balzamace a konzervace a provozování krematoria 4.1.12. ODBĚRY ORGÁNŮ 4.1.12.1. zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 4.1.12.2. zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských

49

4.1.12.3.

4.1.12.4.

4.1.12.5.

4.1.12.6.

4.1.12.7.

tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. nařízení vlády č. 436/2002 Sb., kterým se provádí zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) vyhláška MZd č. 437/2002 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky posuzování zdravotní způsobilosti a rozsah vyšetření žijícího nebo zemřelého dárce tkání nebo orgánů pro účely transplantací (vyhláška o zdravotní způsobilosti dárce tkání nebo orgánů pro účely transplantací) vyhláška MZd č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka vyhláška MZd č. 479/2002 Sb., kterou se stanoví odborná způsobilost lékařů zjišťujících smrt a lékařů provádějících vyšetření potvrzující nezvratnost smrti pro účely odběru tkání nebo orgánů určených pro transplantaci vyhláška MZd č. 434/2004 Sb., o podrobnostech rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů

LÉČIVA, BIOCIDNÍ A DALŠÍ ZDRAVOTNICKÉ PŘÍPRAVKY V MEDICÍNSKÉ PRAXI 4.1.13.1. zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 75/2011 Sb. 4.1.13.2. vyhláška MZd a MZe č. 226/2008 Sb., o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčivých přípravků 4.1.13.3. vyhláška MZd a MZe č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků, ve znění vyhlášky č. 13/2010 Sb. a vyhlášky č. 171/2010 Sb. 4.1.13.4. vyhláška MZd č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pr zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění vyhlášky č. 351/2010 Sb. 4.1.13.5. zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb. a zákona č. 297/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 86/2009 Sb.] 4.1.13.6. vyhláška MZd č. 385/2007 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě 4.1.13.7. vyhláška MZd a MZe č. 229/2008 Sb., o výrobě a distribuci léčiv 4.1.13.8. vyhláška MZd a MZe č. 504/2000 Sb., kterou se stanoví správná laboratorní praxe v oblasti léčiv 4.1.13.9. vyhláška MZd a MZe č.106/2008 Sb., o správné praxi prodejců vyhrazených léčivých přípravků a o odborném kurzu prodejců vyhrazených léčivých přípravků 4.1.13.10. vyhláška MZd č. 304/2002 Sb., kterou se stanoví podrobná specifikace zásad a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek 4.1.13.11. vyhláška MZe č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče, ve znění vyhlášky č. 143/2011 Sb. 4.1.13.12. vyhláška MZd č. 305/2002 Sb., kterou se stanoví obsah žádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením biocidního přípravku nebo účinné látky na trh, ve znění vyhlášky č. 382/2007 Sb. 4.1.13.13. zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.) [úplné znění zákon č. 346/2003 Sb. (oprava tiskové chyby částka č 168/2004 Sb.)], ve znění zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 196/2010 Sb. 4.1.13.14. nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění nařízení vlády č. 246/2009 Sb. a nařízení vlády č. 67/2011 Sb. 4.1.13.

4.1.13.15. vyhláška MZd č. 501/2000 Sb., kterou se stanoví formy, způsoby ohlašování nežádoucích příhod zdravotnických prostředků, jejich evidování, šetření a vyhodnocování, dokumentace a její uchovávání a následné sledování s cílem předcházení vzniku nežádoucích příhod, zejména jejich opakování (vyhláška o nežádoucích příhodách zdravotnických prostředků), ve znění vyhlášky č. 304/2003 Sb. 4.1.13.16. vyhláška MZd č. 316/2000 Sb., kterou se stanoví náležitosti závěrečné zprávy o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku 4.1.13.17. vyhláška MZd č. 356/2001 Sb., o povolování výjimek ze splnění technických požadavků na zdravotnický prostředek pro jeho použití při poskytování zdravotní péče a o rozsahu zveřejňovaných údajů o jejich povolení 4.1.13.18. vyhláška MZd č. 11/2005 Sb., kterou se stanoví druhy zdravotnických prostředků se zvýšeným rizikem pro uživatele nebo třetí osoby a o sledování těchto prostředků po jejich uvedení na trh 4.1.13.19. zákon č. 76/2011 Sb., o přechodném snížení cen a úhrad léčiv 4.1.14. 4.1.14.1

ALKOHOLISMUS A NÁVYKOVÉ LÁTKY zákon č. 379/2005 Sb., o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 305/2009 Sb. 4.1.14.2. zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 55/2002 Sb.], ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb. a zákona č. 362/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 466/2004 Sb.], ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb. (ve zění zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 106/2011 Sb. 4.1.15. 4.1.15.1.

4.1.15.2.

4.1.15.3.

4.1.15.4.

4.1.15.5.

4.1.15.6.

4.1.15.7.

50

POTRAVINY A TABÁKOVÉ VÝROBKY A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA JEJICH VÝROBU A SKLADOVÁNÍ zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. (ve znění zákona č. 137/2002 Sb.), zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb. (ve znění zákona č. 426/2003 Sb. a zákona č. 635/2004 Sb.), zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 94/2004 Sb. a zákona č. 316/2004 Sb. (ve znění zákona č. 392/2005 Sb.) [úplné znění zákon č. 456/2004 Sb.], ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 120/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 224/2008 Sb.], ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. nařízení vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv vyhláška MZd č. 447/2004 Sb., o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu vyhláška MZe č. 451/2002 Sb., o podmínkách a požadavcích na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin, kromě potravin živočišného původu vyhláška MZd č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, ve znění vyhlášky č. 352/2009 Sb. vyhláška MZd č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a rozpouštědel při výrobě potravin, ve znění vyhlášky č. 130/2010 Sb. a vyhlášky č. 122/2011 Sb. vyhláška MZd č. 305/2004 Sb., kterou se druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách

4.1.15.8. vyhláška MZd č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování (oprava tiskové chyby částka 50/2004 Sb.), ve znění vyhlášky č. 650/2004 Sb. a vyhlášky č. 291/2010 Sb. 4.1.15.9. vyhláška MZe č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků, ve znění vyhlášky č. 611/2004 Sb., vyhlášky č. 238/2005 Sb. a vyhlášky č. 459/2005 Sb. 4.1.15.10. vyhláška MZd č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. 4.1.15.11. vyhláška MZd č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb., vyhlášky č. 473/2006 Sb. a vyhlášky č. 157/2008 Sb. 4.1.16.

HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ PŘED NEŽÁDOUCÍMI ÚČINKY A VLIVY A O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ 4.1.16.1. nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 4.1.16.2. vyhláška MZd č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování) 4.1.16.3. vyhláška MMR č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomearací pro účely hodnocení a snižování hluku 4.1.16.4. nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb. 4.1.16.5. vyhláška MZd č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch 4.1.16.6. vyhláška MZd č. 195/2005 Sb., kterou se upravují, ve znění podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče 4.1.16.7. vyhláška MZd č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhláškyMinisterstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení), ve znění vyhlášky č. 234/2011 Sb. 4.1.16.8. vyhláška MZd č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb. a vyhlášky č. 320/2010 Sb. 4.1.16.9. vyhláška MZd. č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb. 4.1.16.10. vyhláška MZd. č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. 4.1.16.11. vyhláška MZd č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb 4.1.16.12. vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání 4.1.16.13. vyhláška MZd č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli 4.1.16.14. vyhláška MZd č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v

některých oborech ochrany veřejného zdraví, ve znění vyhlášky č. 472/2006 Sb. 4.1.16.15. vyhláška MZd č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky, ve znění vyhlášky č. 89/2010 Sb. a vyhlášky č. 220/2010 Sb. 4.1.16.16. nařízení vlády č. 180/1998 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na prostředky zdravotnické techniky, ve znění nařízení vlády č. 130/1999 Sb. 4.1.16.17. vyhláška MZd č. 123/2006 Sb., o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků 4.1.16.18. vyhláška MZd č. 243/2009 Sb., o stanovení seznamu osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími 4.1.16.19. vyhláška MZd a MZe č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů vydávajících léčivé přípravky 4.1.16.20. vyhláška MZd a MZe č. 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků 4.1.16.21. vyhláška MZd a MZe č. 86/2008 Sb., o stanovení zásad správné laboratorní praxe v oblasti léčiv 4.1.16.22. vyhláška MZd č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb. a vyhlášky č. 293/2006 Sb. 4.1.16.23. vyhláška MZd č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody 4.1.16.24. vyhláška MZd č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb., vyhlášky č. 207/2006 Sb., vyhlášky č. 551/2006 Sb., vyhlášky č. 271/2008 Sb., vyhlášky č. 386/2008 Sb., vyhlášky č. 127/2009 Sb. a vyhlášky č. 111/2011 Sb. 4.1.16.25. vyhláška MZe č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb. 4.1.16.26. vyhláška MZd č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky určené pro děti do věku 3 let, ve znění vyhlášky č. 521/2005 Sb. 4.1.16.27. vyhláška MZd č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocím, ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb. a vyhlášky č. 443/2009 Sb. a vyhlášky č. 298/2010 Sb. 4.1.16.28. vyhláška MZd č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 51/1995 Sb., vyhlášky č. 175/1995 Sb., vyhlášky č. 14/2001 Sb., vyhlášky č. 386/2006 Sb. a vyhlášky č. 221/2010 Sb. 4.1.16.29. vyhláška MZd č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli 4.1.16.30. vyhláška MZd č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací 4.1.16.31. opatření MZd č. 18 (částka č. 89/2002 Sb.), kterým se stanoví rozsah požadovaných informací a způsob jejich poskytování zdravotnickými zařízeními do národního zdravotnického informačního systému (dále jen „NZIS") 4.1.17.

4.1.18.

vyhláška MZd č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické vyhláška MZd č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění vyhlášky č. 275/2010 Sb. a vyhlášky č. 233/2011 Sb.

SMĚRNICE A METODICKÉ POKYNY A NÁVODY (SOUBOR NEJČASTĚJI POUŽÍVANÝCH SMĚRNIC HE) 4.1.19.1. směrnice HEM – 300-27.07.93, k hodnocení zdravotního nebezpečí odpadů (Věstník MZd č. 4-5/1993) 4.1.19.

51

4.1.19.2. směrnice HEM – 325.2-23.5.91, pro posuzování objektů s umělým ovzduším z hlediska pracovního prostředí (Věstník MZd ČR 5-6/1992) 4.1.19.3. směrnice MZd - HH ČSR č. 46/1978 Sb.HP, o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnice HEM-340.2-13.10.88 a směrnice HEM-340.221.3.1985 4.1.19.4. směrnice MZd - HH ČSR č. 46/1978 Sb.HP, o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházejících do styku s poživatinami, ve znění směrnice HE-73/90 a HEM-362-6.3 4.1.19.5. směrnice HE 71/87, pro hodnocení rizika prašnosti na pracovištích v hornických organizacích a organizacích vykonávajících činnost hornickým způsobem 4.1.19.6. směrnice HE 25/61, pro dozor na výrobu a oběh poživatin a předmětů běžného užívání a pro odběr vzorků těchto výrobků ke zkoumání 4.1.19.7. směrnice HE-324.5-24.10.62, o hygienických požadavcích při stanovení režimu na rekreačních rybnících 4.1.19.8. směrnice HE 68/85, o hygienických požadavcích na kovové obaly, ve znění směrnice HEM-361.1-3 4.1.19.9. směrnice HE 67/85, o hygienických požadavcích na výstavbu a provoz radiodiagnostických a radioterapeutických pracovišť, ve znění směrnice HEM-342.18 4.1.19.10. směrnice HE 65/85, o hygienických požadavcích na pojízdné stroje a technická zařízení 4.1.19.11. směrnice HE 64/84, o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny, ve znění směrnice HEM300.28 4.1.19.12. směrnice HE 62/82, o hygienických požadavcích na pryže a předměty z pryží přicházejících do styku s poživatinami, ve znění směrnice HEM-360.21 4.1.19.13. směrnice HE 61/82, o hygienických zásadách pro práci s lasery, ve znění směrnice HEM-344.7-1 4.1.19.14. směrnice HE 60/81, pro zjišťování obsahu škodlivin v ovzduší (Jednotné analytické metody) 4.1.19.15. směrnice HE 59/81, o sítích stanic pro měření znečištění ovzduší 4.1.19.16. směrnice HE 58/81, o zásadních hygienických požadavcích, o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění 4.1.19.17. směrnice HE 53/80, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení vibrací 4.1.19.18. směrnice HEM-351.5-13.11.1979, o hygienických požadavcích na stánkový prodej poživatin 4.1.19.19. směrnice HEM-343.4-21.6.1979, o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny 4.1.19.20. směrnice HE 54/80, o hygienických požadavcích na výrobu, skladování, přepravu a podávání zmražených a zchlazených hotových pokrmů pro společné stravování 4.1.19.21. směrnice HEM-329.6-17.10.1979, o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti a dorost 4.1.19.22. směrnice HEM-340.2-30.9.1977, o hygienických požadavcích na pracovní prostředí 4.1.19.23. směrnice HEM-361.4-19.1.1978, o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami 4.1.19.24. směrnice HE 45/77, o hygienických požadavcích na zřizování a provoz veřejných saun, ve znění směrnice HEM-324.5-5 4.1.19.25. směrnice HE 44/77, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku z leteckého provozu 4.1.19.26. směrnice HE 43/77, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru 4.1.19.27. směrnice HEM-344.3-5.1.1977, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku ultrazvuku v pracovním prostředí 4.1.19.28. směrnice HE 40/76, o hygienických požadavcích na stacionární stroje a technická zařízení 4.1.19.29. směrnice HE 37/74, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky benzenu, ve znění směrnice HEM-340.2-7 4.1.19.30. směrnice HE 52/79, ke stanovení, měření a hodnocení nejvyšších přípustných koncentrací škodlivin v pracovním ovzduší 4.1.19.31. směrnice HE 31/66, o ochraně zdraví před účinky škodlivé prašnosti v organizacích podléhajících hornímu zákonu, ve znění směrnice HE-340.2-5

4.1.19.32. směrnice HE 06/54, pro hygienickou a protiepidemickou péči při hromadné dopravě (uveřejněno pod č. 4/1962 Sb.HP) 4.1.19.33. směrnice HE-351.6-15.2.1961, o hygienické a protiepidemické péči při společném stravování 4.1.19.34. směrnice HE 21/59, pro hygienickou a protiepidemickou péči v provozovnách péče o pleť 4.1.19.35. směrnice HE 18/55, pro hygienická a protiepidemická opatření při výrobě poživatin 4.1.19.36. směrnice HE 04/54, pro hygienickou a protiepidemickou péči v holičstvích a kadeřnictvích 4.1.19.37. směrnice HE 51/1979 - HEM-324.2-1, o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou vodou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (částka 20/1979 Sb.), ve znění zákona č. 14/1998 Sb. 4.1.19.38. směrnice HEM-300-12.6.92, pro posuzování chovů zvířat z hlediska péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek 4.1.19.39. pokyn Hygienika hlavního města Prahy č. j. Ř61/1287/247/210/93, k vydávání závazných posudků k návrhům územně plánovací dokumentace, jejíž schvalování přísluší Zastupitelstvu hl. m. Prahy (metodický bulletin č. 2/93) DOSS:

Ministerstvo zdravotnictví ČR [bývalý Český inspektorát lázní a vřídel] Hlavní hygienik ČR Krajský hygienik [Hygienik hl. m. Prahy]

PÉČE O VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Úprava péče o veřejné zdraví je obsažena ve dvou základních zákonech, z nichž zákon z roku 1966 byl významně redukován a omezen na ustanovení o hlavních zásadách péče o zdraví lidu, účast občanů, profesních a jiných organizací a občanských sdružení na péči o zdraví lidu, podmínky poskytování zdravotní péče, zdravotnické soustavě (struktuře a uspořádání zdravotnických zařízení, jejich zřizování a provozu, podnmínky pro výkon činnosti ve zdravotnictví, zejména zdravotnickými pracovníky, podmínkám provádění vědy a výzkumu ve zdravotnictví a zpracování a distribuci informací ve zdravotnictví (posudky, zdravotnická dokumentace, registry, a podobně). Zvláštní část je věnována náležitostem řízení péče o zdraví lidu a podmínkám rozhodování při výkonu zdravotní péče. Základní právní normou upravující podmínky péče o veřejné zdraví je zákon o ochraně veřejného zdraví z roku 2000, na niž navazuje dlouhá řada prováděcích předpuisů stanovujících konkrétní podnmínky pro jednotlivé úseky péče o veřejné zdraví, jejichž obsahu musí autorizované osoby věnovat zvýšenou pozornost. Připomínáme v této souvislosti pouze, že obsah, rozsah a forma splnění hygienických požadavků je různá podle stupně (či fáze) zpracování projektové dokumentace astavby. V souvislosti s požadavky na ochranu veřejného zdraví připomínáme především obsah vládního nařízení o ochraně před účinky hluku a vibrací a ochraně před neionizujícím zářením. Zákon se zabývá právy a povinnostmi osob a výkonem státní správy v ochraně veřejného zdraví, a to jednak základními ustanoveními a vymezením základních pojmů, jednak obsáhle jednotlivými samostatnými úseky péče o veřejné zdraví. Jedná se o
požadavky na vodu a výrobky přicházející do přímého styku s vodou, chemické přípravky a vodárenské technologie, koupaliště a sauny (hygienické požadavky na vodu, povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody, výrobky přicházející do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou, chemické přípravky, úprava vody a vodárenské technologie, koupaliště a sauny), dále
podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí (hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních a školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zotavovací akce, podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci, podmínky účasti fyzických osob činných při škole v pří-

52















rodě a zotavovací akci, povinnost základní školy a předškolního zařízení, které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoby, jiné podobné akce pro děti, vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy), hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, hygienické požadavky na výkon činností epidemiologicky závažných a ubytovací služby (předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných, povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, podmínky provozování činností epidemiologicky závažných, ubytovací služby, zákaz výkonů a další podmínky provozování stravovacích služeb), hygienické požadavky na předměty běžného užívání (vymezení předmětů běžného užívání, povinnosti výrobce, dovozce a distributora předmětů běžného užívání, ustanovení pro výrobu a dovoz kosmetických prostředků, zejména podmínky výroby kosmetických prostředků a jejich uvedení na trh), podmínky a náležitosti ochrany před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením, podmínky a náležitosti ochrany zdraví při práci (kategorizace prací, rizikové práce, evidence rizikových prací, používání biologických činitelů a azbestu, teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců), pomínky a náležitosti nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a podmínky a náležitostmi odborné způsobilosti k výkonu této činnosti, podmínky a náležitosti předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, a to zejména očkováním a spoluprací orgánů ochrany veřejného zdraví se zdravotnickými zařízeními, ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací, zjišťováním výskytu infekčního onemocnění, hlášení infekčních onemocnění a zacházení s biologickým materiálem, spoluprací správních úřadů k zamezení šíření nákazy, opatřeními, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby, prováděním karantény a ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, stanovením druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy, prováděním opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí a mimořádných opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a konečně podmínek léčení infekčních onemocnění, podmínky a náležitosti vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu a další povinnosti osob v ochraně veřejného zdraví.

Zvláštní ustanovení věnuje zákon výkonu veřejné správy na úseku péče o veřejné zdraví a postavení a působnosti orgánů státní správy v ochraně veřejného zdraví jakožto dotčených orgánů státní správy, právním předpisům v oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávněním a povinnostem orgánů ochrany veřejného zdraví, povinnostem kontrolovaných osob, oprávněním a povinnostem zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu při výkonu péče o veřejné zdraví. Pro činnost autorizovaných osob je významná především úprava postavení orgánů státní správy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly (orgány ochrany veřejného zdraví, sběr a zpracování osobních údajů, ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra, podmínky a náležitosti autorizace a výkon státního zdravotního dozoru), jejichž součástí je též vydávání stanovisek do správních řízení vedených podle stavebního zákona [§ 82 odst. 2 písm. a)], stanovení podmínek pro vydávání právních předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví, rozsah oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných osob, podmínky pro ukládání sankcí a pro správní řízení v této souvislosti vedená (sankce a správní řízení, ukládání pokut, použití správního řádu a účastníci řízení), podmínky pro opatření při mimořádných okolnostech, resp. též opatření obce v samostatné působnosti v souvislosti s péčí o veřejné zdraví. Základním orgánem pro výkon státní správy v postavení dotčeného správního orgánu vykonává krajská hygienická stanice, resp. v zákonem stanoveném rozsahu též orgán státního zdravotního dozoru [§ 84 zákona]. Zvláštní pozornost musí autorizované osoby, které projektují zdravotnická zařízení, věnovat vyhlášce o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, jimi se rozumí zdravotnická zařízení ambulantní péče (všeobecné a odborné ordinace a odborné laboratoře), lékárenské péče, a zařízení zdravotnické záchranné služby a dopravy nemocných a zraněných.

4.2. 4.2.1.

4.2.2.

4.2.3.

4.2.4.

4.2.5.

4.2.6.

LÁZEŇSTVÍ zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 444/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MZd č. 370/2001 Sb., o zkoušce odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod vyhláška MZd č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) nařízení vlády č. 385/2001 Sb., kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody směrnice MZd a ÚGÚ o provádění vrtných prací, podléhajících hornímu zákonu a jiných zemních prací v oblastech přírodních léčivých zdrojů - publikováno v částce 51/1959 Ú.l.

ZDROJE PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH A MINERÁLNÍCH VOD 4.2.6.1. výnos č. ČIL-482-1971, o prohlášení ložiska peloidu „Jezero“ v Ostrovci, okres Písek (částka 11/1971 Sb.) 4.2.6.2. výnos č. ČIL-483-11.10.1973, o prohlášení zdroje vody v lázeňském místě Mariánské Lázně za zdroj přírodní minerální vody stolní (částka 11/1974 Sb.) 4.2.6.3. výnos č. ČIL-482-31.8.1976, kterým se prohlašují zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod Nový Jan na k.ú. obce Polanka n. O., Petr na k.ú. obce Proskovice a Eva na k.ú. obce Stará Bělá za přírodní léčivý zdroj (částka 31/1976 Sb.), ve znění vyhlášky č. 290/1998 Sb. 4.2.6.4. výnos č. ČIL-482-19.5.1978, kterým se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní 4.2.6.5. výnos č. ČIL-482-20.3.1979, kterým se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní (částka 23/1979 Sb.) 4.2.6.6. výnos č. ČIL-482-1.2.1980, kterým se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní (částka 11/1980 Sb.); zdroj Ctirad na k.ú. Ostrava ve znění vyhlášky č. 290/1998 Sb. 4.2.6.7. výnos č. ČIL-482-4.1.1982, kterým se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní (částka 25/1982 Sb.) 4.2.6.8. výnos č. ČIL-482-17.10.1983, kterým se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní (částka 10/1983 Sb.) 4.2.6.9. výnos č. ČIL-482-8.10.1985, kterým se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní (částka 22/1985) 4.2.6.10. výnos č. ČIL-482-1988, kterým se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní (částka 4/1988 Sb.) 4.2.6.11. výnos č. ČIL-482, kterým se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní (částka 62/1991 Sb.)

53

4.2.6.12. vyhláška MZd č. 287/1996 Sb., kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní, ve znění vyhlášky č. 290/1998 Sb. 4.2.6.13. vyhláška MZd č. 290/1998 Sb., kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivé zdroje nebo přírodní minerální vody stolní a zrušuje se prohlášení některých zdrojů za přírodní léčivé zdroje 4.2.6.14. vyhláška MZd č. 149/1999 Sb., kterou se prohlašuje ložisko přirozeně se vyskytující rašeliny Čistá-Krásno za přírodní léčivý zdroj 4.2.6.15. vyhláška MZd č. 513/2002 Sb., kterou se stanoví ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody v Byňově a vymezují se konkrétní ochranná opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Byňově) 4.2.6.16. vyhláška MZd č. 467/2005 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem HV-7 v Nových Hradech – Byňov 4.2.6.17. vyhláška MZd č. 208/2005 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem HV-40 v Mariánských Lázních 4.2.6.18. vyhláška MZd č. 320/2005 Sb., o stanovení ochranných pásem zdroje přírodní minerální vody v Očihově a vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Očihově) 4.2.6.19. vyhláška MZd č. 539/2006 Sb., o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-7 v katastrálním území Charvátská Nová Ves obce Břeclav a o vymezení konkrétních ochranných opatření 4.2.6.20. vyhláška MZd č. 387/2007 Sb., o stanovení ochranného pásma přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-5 v katastrálním území Charvátská Nová Ves 4.2.6.21. vyhláška MZd č. 41/2008 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Bj-22 Jubilejní v katastrálním území Poděbrady 4.2.6.22. vyhláška MZd č. 308/2010 Sb., o stanovení ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v Kyselce a vymezení konkrétních ochranných opatření 4.2.6.23. vyhláška MZd č. 12/2011 Sb., o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Karviné a vymezení konkrétních ochranných opatření 4.2.6.24. vyhláška MZd č. 223/2011 Sb., o stanovení ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů minerální vody jímané vrtem BJ-321 (pramen sv. Josef) a BJ-331 (pramen Jaroslava) v katastrálním území Luhačovice a vymezení konkrétních ochranných opatření 4.2.7. 4.2.7.1.

4.2.7.2.

4.2.7.3.

4.2.7.4.

4.2.7.5.

4.2.7.6.

SDĚLENÍ MZD O VYDÁNÍ OSVĚDČENÍ sdělení MZd č. 427/2001 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod sdělení MZd č. 533/2002 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodního léčivého zdroje sdělení MZd č. 419/2003 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod sdělení MZd č. 615/2004 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod sdělení MZd č. 479/2005 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod sdělení MZd č. 116/2009 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod

4.2.8. 4.2.8.1.

4.2.8.2. 4.2.8.3. 4.2.8.4. 4.2.8.5. 4.2.8.6. 4.2.8.7.

4.2.9. 4.2.9.1. 4.2.9.2. 4.2.9.3. 4.2.9.4. 4.2.9.5. 4.2.9.6. 4.2.9.7. 4.2.9.8. 4.2.9.9. 4.2.9.10.

4.2.9.11.

4.2.9.12.

4.2.9.13. 4.2.9.14.

DOSS:

LÁZEŇSKÉ STATUTY částka 16/1956 Ú.l. - statut lázní přiznán těmto městům: Karlovy vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Teplice, Poděbrady, Luhačovice částka 78/1959 Ú.l. - statut lázní přiznán obci Janské Lázně částka 15/1979 Sb. - statut lázní přiznán obci Běloves částka 19/1984 Sb. - statut lázní přiznán obci Lázně Kynžvart nařízení vlády č. 73/2004 Sb., o zrušení lázeňského místa v obci Železnice vyhláška MZd č. 74/2004 Sb., o zrušení přírodních léčebných lázní na území obce Železnice vyhláška MZd č. 145/2009 Sb., o stanovení přírodních léčebných lázní Lednice v katastrálním území Lednice na Moravě OCHRANNÁ PÁSMA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ částka 33/1966 Sb., změna částka 39/1971 Sb. a částka 20/1974 Sb.- ochranné pásmo Karlovy Vary částka 21/1976 Sb. - ochranné pásmo Poděbrady a Sadská částka 14/1979 Sb. - ochranné pásmo Teplice nad Bečvou částka 15/1979 Sb. - ochranné pásmo Běloves částka 20/1979 Sb. - ochranné pásmo Čistá-Krásno částka 8/1982 Sb. - ochranné pásmo Kyselka u Karlových Varů částka 13/1982 Sb. - ochranné pásmo Nový Darkov částka 6/1984 Sb. - ochranné pásmo Horní Moštěnice částka 19/1984 Sb. - ochranné pásmo Lázně Kynžvart nařízení vlády ČR č. 152/1992 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně vyhláška MZd č. 175/1999 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka vyhláška MZd č. 6/2001 Sb., o ochranných pásmech přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Vrbka lázeňského místa Mšené-Lázně vyhláška MZd č. 13/2001 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Bludov vyhláška MZd č. 156/2001 Sb., o ochranných pásmech přírodního léčivého zdroje v Hronově Ministerstvo zdravotnictví ČR [Český inspektorát lázní a vřídel] Hlavní hygienik ČR Krajský hygienik [Hygienik hl. m. Prahy]

LÁZEŇSTVÍ Základním právním předpisem pro ochranu a rozvoj přírodních léčivých zdrojů a provádění lázeňské péče je zákon z roku 2001 s příslušnými prováděcí vyhláškou o zdrojích a lázních. Zákon stanoví podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. Pro plánování území a projektování stavebn jsou významné rovněž soubory lázeňských statutů, jejichž součástí je (resp. má být) též rozsah povolených a nepovolených aktivit na území lázeňských měst. Zákon vymezuje v hlavě I – úvodních ustanoveních přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa, zejména způsob a náležitosti hodnocení a využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, právní povahu přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody a výtěžků z nich, v hlavě II dále podmínky využívání zdrojů, zejména osvědčení o zdroji, podmínky návrhu na vydání osvědčení, náležitosti osvědčení, oznamovací povinnost, náležitosti povolení k využívání zdrojů, žádost o vydání povolení k využívání zdroje, účastníky řízení o povolení k využívání zdroje, povolení k využívání zdroje, změny a zrušení povolení k využití zdroje, zánik povolení k využívání zdroje, v hlavě III – uživatel zdroje a odborný dohled zejména povinnosti uživatele zdroje a jeho oprávnění postavení dalších uživatelů a správců přírodního

54

léčivého zdroje a výkon odborného dohledu nad využíváním a ochranou zdrojů fyzickou osobou, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona – „balneotechnik“. V hlavě IV stanovuje zákon poplatek za využívání zdroje přírodní minerální vody, v ustanovení hlavy V pak podmínky ochrana zdrojů, zejména podmínky a náležitosti stanovení ochranných pásem (§ 21 an.), a to ochranných pásem I. stupně (§ 22), ochranné pásmo II. stupně (§ 23), a hranice ochranných pásem (§ 24), přičemž se musí přihlédnout k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným a umělým hranicím v terénu. V hlavě VI vymezuje zákon přírodní léčebné lázně a lázeňská místa, a to podmínky pro stanovení přírodních léčebných lázní, návrh na stanovení přírodních léčebných lázní, klimatické podmínky přírodních léčebných lázní, dále podmínky pro stanovení lázeňského místa a návrh na stanovení lázeňského místa, podmínky a náležitosti vymezení vnitřní území lázeňského místa a hranic lázeňského místa, název lázeňského místa a používání označení "lázně" v názvu obce. V hlavě VII stanovuje zákon povinnosti vlastníkům nemovitostí, omezení vlastnických práv a podmínky a náležitosti náhrady újmy. Pro výkon povolání autorizovanými osobami je významné ustanovení hlavy VIII - výkon státní správy ve věcech zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst [§ 35 an.], jimiž se stanovují povinnosti ministerstvu, českému inspektorátu lázní a zřídel a vodoprávním úřadům. V ustanovení § 37 jsou vymezeny podmínky pro udělení souhlasu k některým činnostem v ochranných pásmech a na území lázeňského místa; pro pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona je dotčeným správním úřadem ministerstvo. V ochranném pásmu zdroje, pokud není stanoveno jinak, a na území lázeňského místa nelze podle zvláštních právních předpisů bez souhlasu ministerstva • vydat územní rozhodnutí o umístění stavby, územní rozhodnutí o využití území, stavební povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a rozhodnutí o odstranění stavby pro o stavby a změny staveb ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu i. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby, o stavby ve vnějším území lázeňského místa a v ochranném pásmu zdroje ii. stupně, které nemají charakter rodinných domů, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení, staveb a zařízení pro informace, reklamu a propagaci, jednoduchých a drobných staveb a které nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu, a liniových staveb, které nezasahují do hloubky více než 1,5 metru pod úroveň terénu; souhlas se též nepožaduje ke stavebním úpravám, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, o stavby pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa, • schválit vodohospodářský plán, • vydat rozhodnutí o změně v užívání stavby ve vnitřním území lázeňského místa, • vydat rozhodnutí o povolení terénních úprav, • povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku, • vydat povolení k provedení trhacích prací, • vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních restitucí, • vydat povolení k nakládání s vodami, k vodním stavbám a některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud se nepostupuje podle písmene a), • schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy, • provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku; zvláštní ustanovení je věnováno oprávnění zaměstnanců ministerstva a jiných pověřených osob při výkonu činnosti podle tohoto zákona. V hlavě IX je vymezeno postavení a úkoly referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů, v hlavě X pokuty ukládané jednak

ministerstvem, jednak vodoprávním úřadem. V ustanovení hlavy XI ve společných, přechodných a závěrečných ustanoveních je ministerstvo zmocněno rozhodnutím vydat předběžné opatření k ochraně přírodních zdrojů minerálních vod, peloidů a plynů nebo k ochraně přírodních léčebných lázní před vznikem případných škod, a to v době před vydáním osvědčení podle § 5 nebo před stanovením statutu lázeňského místa. předběžné opatření lze vydat jen na dobu nezbytně nutnou k zabezpečení ochrany, nejdéle na dobu 2 let. Na postup podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak. správní řád se nepoužije na postup uvedený v § 18 odst. 2 a 3. Pokud zvláštní právní předpisy stanoví, že rozhodnutí dotýkající se jím chráněných zájmů je možno vydat jen v dohodě s dotčeným správním úřadem, popřípadě je-li nutno vydat podle zvláštního právního předpisu předběžné stanovisko, povolení či souhlas nejsou taková ustanovení zvláštních právních předpisů tímto zákonem dotčena. Podmínky ochrany jednotlivých zdrojů v území stanovuje soubor podzákonných právních předpisů a správních rozhodnutí, s nimiž se musí autorizovaná osoba v konkrétních případech seznámit a učinit je součástí územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacího podkladu, popřípadě stavebního projektu.

4.3. 4.3.1. 4.3.1.1.

VETERINÁRNÍ HYGIENA VETERINÁRNÍ PÉČE OBECNÁ zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb. (ve znění zákona č. 426/2003 Sb. a zákona č. 635/2004 Sb.) a zákona č. 48/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 147/2006 Sb.], ve znění zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 182/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 332/2008 Sb.], ve znění zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 298/2009 Sb. 4.3.1.2. vyhláška MZe č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty, ve znění vyhlášky č. 164/2005 Sb. 4.3.1.3. vyhláška MZe č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty, ve znění vyhlášky č. 164/2005 Sb. a vyhlášky č. 375/2006 Sb. 4.3.1.4. vyhláška MZe č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění vyhlášky č. 61/2009 Sb. a vyhlášky č. 107/2011 Sb. 4.3.1.5. vyhláška MZe č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb., vyhlášky č. 375/2006 Sb. a vyhlášky č. 59/2008 Sb. 4.3.1.6. vyhláška MZe č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb. 4.3.1.7. vyhláška MZe č. 378/2003 Sb., kterou se stanoví podniky, v nichž se připouští po dobu přechodného období uplatňovat odchylné veterinární požadavky na jejich provoz [pozbývá platnosti 31. prosince 2006], ve znění vyhlášky č. 122/2005 Sb. 4.3.1.8. vyhláška MZe č. 379/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování s živočišnými produkty, na které se nevztahují zvláštní právní předpisy, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 375/2006 Sb. 4.3.1.9. vyhláška MZe č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 155/2006 Sb. a vyhlášky č. 447/2009 Sb. 4.3.1.10. vyhláška MZe č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů 4.3.1.11. vyhláška MZe č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních

55

podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 260/2005 Sb. a vyhlášky č. 156/2006 Sb. 4.3.1.12. vyhláška MZe č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče, ve znění vyhlášky č. 289/2008 Sb. 4.3.1.13. zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění zákona č. 318/2004 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 4.3.1.14. vyhláška MZe č. 329/2003 Sb., o informačním systému Státní veterinární správy

4.3.2.20.

4.3.2.21. 4.3.2. 4.3.2.1.

4.3.2.2. 4.3.2.3.

4.3.2.4.

4.3.2.5.

4.3.2.6. 4.3.2.7. 4.3.2.8. 4.3.2.9. 4.3.2.10. 4.3.2.11.

4.3.2.12.

4.3.2.13.

4.3.2.14.

4.3.2.15.

4.3.2.16.

4.3.2.17. 4.3.2.18.

4.3.2.19.

CHOV ZVĚŘE A ZVÍŘAT A OCHRANA PROTI TÝRÁNÍ zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 149/2004 Sb.], ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 409/2008 Sb.], ve znění zákona č. 291/2009 Sb. vyhláška MZE č. 3/2009 Sb., o dborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání vyhláška MZe č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, ve znění vyhlášky č. 424/2005 Sb. vyhláška MZe č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, ve znění vyhlášky č. 205/2011 Sb. zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 141/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad vyhláška MZe č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu vyhláška MZe č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě vyhláška MZe č. 346/2006 Sb., o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat vyhláška MZe č. 114/2010 Sb., o ochraně handicapovaných zvířat při chovu zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě, a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 16/2004 Sb.], ve znění zákona č. 130/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 344/2006 Sb.], ve znění zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 32/2011 Sb. vyhláška MZe č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě, a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění vyhlášky č. 326/2003 Sb. a vyhlášky č. 475/2004 Sb. vyhláška MZe č. 370/2006 Sb., o odborných kurzech k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat vyhláška MZe č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. a vyhlášky č. 464/2009 Sb. vyhláška MZe č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb., vyhlášky č. 213/2009 Sb. a vyhlášky č. 202/2010 Sb. vyhláška MZe č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat, ve znění vyhlášky č. 39/2009 Sb. vyhláška MZe č. 447/2006 Sb., o genetických zdrojích zvířat vyhláška MZe č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona, ve znění vyhlášky č. 57/2011 Sb. vyhláška MZe č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinár-

4.3.2.22.

4.3.2.23.

4.3.3. 4.3.3.1. 4.3.3.2.

4.3.3.3.

4.3.3.4.

4.3.3.5. 4.3.3.6.

4.3.3.7.

4.3.3.8. 4.3.3.9.

4.3.3.10.

4.3.3.11.

4.3.3.12.

4.3.3.13.

56

ních činností, ve znění vyhlášky č. 610/2004 Sb., vyhlášky č. 330/2005 Sb., vyhlášky č. 8/2007 Sb., vyhlášky č. 134/2007 Sb., vyhlášky č. 21/2009 Sb. a vyhlášky č. 168/2010 Sb. vyhláška MZe č. 610/2004 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při neobchodních přesunech a o změně vyhlášky č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností vyhláška MZe č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin vyhláška MZe č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, ve znění vyhlášky č. 87/1999 Sb. nařízení vlády č. 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení POŽADAVKY NA VETERINÁRNÍ LÉČIVA A POTRAVINY vyhláška MZe č. 366/2005 Sb., o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny vyhláška MZe č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb. a vyhlášky č. 169/2009 Sb. vyhláška MZd č. 133/2004 Sb., o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty vyhláška MZe č. 290/2003 Sb., o veterinárních přípravcích a veterinárních technických prostředcích vyhláška MZe č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířata v jejich produktech, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb. (ve znění vyhlášky č. 289/2007 Sb.), vyhlášky č. 375/2006 Sb. a vyhlášky č. 129/2009 Sb. vyhláška MZe č. 94/2010 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočišných produktů vyhláška MZe č. 298/2003 Sb., o národních referenčních laboratořích a referenčních laboratořích vyhláška MZe č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb., vyhlášky č. 389/2004 Sb., vyhlášky č. 214/2005 Sb., vyhlášky č. 36/2007 Sb., vyhlášky č. 316/2007 Sb., vyhlášky č. 288/2008 Sb. a vyhlášky č. 12/2010 Sb. vyhláška MZe č. 356/2004 Sb., o sledování (monitoringu) zoonóz a původců zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka vyhláška MZe č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. vyhláška MZe č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 68/2001 Sb.], ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 21/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 114/2004 Sb.], ve znění zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 45/2008 Sb., zákona č.

•

227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 33/2011 Sb. 4.3.3.14. vyhláška MZe č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 178/2009 Sb., vyhlášky č. 169/2010 Sb., vyhlášky č. 336/2010 Sb. a vyhlášky č. 198/2011 Sb. 4.3.3.15. vyhláška MZe č. 415/2009 Sb., o stanovení požadavky na odběr vzorků a způsobu zveřejnění metod laboratorního zkoušení produktů ke krmení DOSS:

Státní veterinární správa ČR Krajská veterinární správa Městská veterinární správa pro území hl.m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně

VETERINÁRNÍ PÉČE Zákon stanoví požadavky veterinární péče („veterinární požadavky“) na chov a zdraví zvířat a na živočišné produkty, upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, soustavu, působnost a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti veterinární péče, jakož i některé odborné veterinární činnosti a jejich výkon. Autorizovaných osob se týká jak při provádění územně plánovací činnosti, tak při projektování staveb, pro něž zvláštní požadavky stanovuje prováděcí vyhláška k veterinárnímu zákonu. V hlavě I – základní ustanovení vymezuje zákon základní pojmy. V hlavě II vymezuje podmínky a náležitosti péče o zdraví zvířat a jejich ochranu, zejména povinnosti chovatelů, podmínky přemístění a vnitrostátní přepravy zvířat, nákazy a jejich zdolávání (ochranná a zdolávací opatření, síť epizootologického sledování a ostatní nákazy a jejich zdolávání). V hlavě III vymezuje zákon podmínky zdravotní nezávadnost živočišných produktů, zejména základní veterinární požadavky na živočišné produkty, náležitosti veterinárního vyšetření živočišných produktů, povinnosti osob, které vyrábějí, zpracovávají a uvádějí do oběhu živočišné produkty, povinnosti provozovatelů jatek, podmínky prodeje zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích a podmínky vnitrostátní přepravy živočišných produktů. V hlavě IV stanovuje zákon veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy, jejich dovozu a tranzitu z třetích zemí a jejich vývozu do těchto zemí, zejména náležitosti veterinární kontroly v místě původu a při příchodu na místo určení. Hlava V stanovuje podmínky veterinární asanace. Hlava VI vymezuje strukturu státní správa ve věcech veterinární péče; orgány státní správy ve věcech veterinární péče jsou • Ministerstvo zemědělství, • Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, • obce, • orgány veterinární správy, přičemž jimi se rozumí o Státní veterinární správa, která vykonává působnost na celém území České republiky, o krajské veterinární správy, které se zřizují pro územní obvody krajů a vykonávají v nich státní správu ve věcech veterinární péče, a Městská veterinární správa v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního města Prahy. Krajské veterinární správy mají v okresech své inspektoráty, o Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv; kromě toho zákon v této části vymezuje též podmínky pro udělení povolení k výkonu některých odborných veterinárních činností, statut Národní referenční laboratoře a referenčních laboratoří, Státního veterinárního dozoru a podmínek pro provádění mimořádných veterinárních opatření. V ustanovení § 56 – závazný posudek vymezuje náležitosti závazného posudku orgánu veterinární správy jako podkladu v územním, stavebním a kolaudačním řízení • jde-li o stavbu nebo zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty (nejde-li o stavbu nebo zařízení určené k veřejnému stravování) a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracovávání konfiskátů živočišného původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem,

bude-li stavba nebo zařízení používáno jako útulek pro zvířata, anebo k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu. Hlava VII vymezuje podmínky a náležitosti odborné veterinární činnosti a jejího výkonu, zejména ověřování odborné způsobilosti a výkon povolání soukromými veterinárními lékaři a techniky. V ustanovení hlavy VIII jsou stanoveny náležitosti veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků, v hlavě IX náležitosti náhrady nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami a v hlavě X podmínky pro udělování sankcí. V hlavě XI v ustanoveních společných, přechodných a závěrečných je v § 77a stanoveno, že „závazný posudek orgánu veterinární správy vydávaný jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení, které se týká staveb a zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování konfiskátů živočišného původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, jakož i staveb, které budou používány jako útulek pro zvířata, podle § 56, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena“. Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti (§ 77b). Činnosti autorizovaných osob se dotýká veterinární správa v případech, kdy projektují a provádějí stavby, k nimž je třeba závazného posudku orgánu veterinární péče a které jsou určeny • pro zvířata nebo k výrobě, zpracování a ošetřování a skladování živočišných produktů a krmiv, • k výrobě a skladování veterinárních léčiv a produktů, • k ukládání, dalšímu zpracování a neškodnému odstraňování konfiskátů živočišného původu.

5. PÉČE O PŘÍRODNÍ A KRAJINNÉ BOHATSTVÍ 5.1. 5.1.1. 5.1.2.

5.1.3.

5.1.4. 5.1.4.1.

5.1.4.2.

5.1.5.

5.1.6.

5.1.7.

57

PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb. zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 346/2009 Sb. zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. PRÁVO NA INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 6/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 6/2010 Sb.] vyhláška MŽP č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí vyhláška MŽP č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 436/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 49/2010 Sb.] vyhláška MZd a MŽP č. 353/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení

5.1.8.

5.1.9. 5.1.10.

5.1.11.

5.1.12.

5.1.13.

5.1.14. 5.1.15.

5.1.16.

5.1.17.

zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MŽP č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečištění (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 437/2004 Sb. (ve znění zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb.) a zákona č. 222/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 435/2006 Sb.], ve znění zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 77/2011 Sb. nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů (oprava tiskové chyby v částce 99/2003 Sb.), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška č. 104/2004 Sb., kterou se provádí zákon o Antarktidě a o změně některých zákonů vyhláška MŽP č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách

5.1.18. SMĚRNICE 5.1.18.1. směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky [podmínky se vydávají aktuálně vždy počátkem roku] DOSS:

Ministerstvo životního prostředí ČR Krajský úřad [Magistrát hl. města Prahy] Úřad obce s rozšířenou působností

PÉČE O ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zákon o životním prostředí (včetně zákona o České inspekci životního prostředí) vytváří spolu se stavebním zákonem, se zákonem o ochraně přírody a krajiny, včetně jej provádějící vyhlášky, se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), rovněž včetně jej provádějící vyhlášky, se zákonem o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, včetně vyhlášky jej provádějící, se zákonem o lesích a souborem jej provádějících vyhlášek, se zákonem o odpadech, se zákonem o ovzduší, se zákonem o vodách a s některými dalšími předpisy (poněkud inkonzistentní) soustavu právních norem péče o životní prostředí (pojímané v tuzemsku v užším slova smyslu a nepřesně v rozsahu přírodních složek životního prostředí). Zákon o životním prostředí je páteřním předpisem této právní úpravy. Vymezuje zejména • základní pojmy, • zásady ochrany životního prostředí, • povinnosti při této ochraně, • principy posuzování vlivů činností na životní prostředí, • odpovědnost za porušování předpisů na ochranu životního prostředí. Pro autorizované osoby jsou zvláště významná ustanovení § 17 odst. 2 ukládající povinnosti při ochraně životního prostředí kaž-

dému, kdo „využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby“; kdokoliv, kdo provádí takové činnosti, je povinen je provádět jen „po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a na zatížení území..“, přičemž musí být dbáno ekologické únosnosti dotčeného území, důsledků možných havárií a kumulativních a synergických projevů, a to v různých časových horizontech a s uvážením nevratnosti (§ 22). Hodnocení vlivů musí být předloženo předem orgánům rozhodujícím v územním řízení před vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby a územního rozhodnutí o využití území (§ 24).

Zvláštní zákon upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování. Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů. Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti. V ustanovení hlavy I je upraveno posuzování vlivů na životní prostředí v České republice, a to • pojmy a účel zákona, • podmínky a náležitosti posuzování vlivů záměru na životní prostředí [způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí, oznámení záměru (§ 6), zjišťovací řízení (§7), jehož cílem je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, a to se zřetelem na povahu konkrétního záměru nebo druhu záměru, faktory životního prostředí, které mohou být provedením záměru ovlivněny, současný stav poznatků a metody posuzování; obsah dokumentace uvedený v přílohách podrobněji, obsah a náležitosti posudku a navazujícího stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí], • posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, přičemž předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí podle tohoto zákona jsou koncepce zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody, koncepce, u nichž nutnost jejich posouzení, s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývá ze zvláštního právního předpisu, a dále koncepce spolufinancované z prostředků fondů Evropských společenství; tyto koncepce podléhají posuzování vždy, pokud je dotčené území tvořeno územním obvodem více než jedné obce, ty výše uvedené koncepce, u nichž je dotčené území tvořeno územním obvodem pouze jedné obce, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, a změny těchto koncepcí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, oznámení koncepce (§ 10c), zjišťovací řízení (§ 10d), náležitosti průběhu posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (§ 10e), náležitosti návrhu koncepce (§ 10f), náležitosti stanoviska k návrhu koncepce (§ 10g), podmínky sledování a rozboru vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (§ 10h), zvláštní ustanovení (§ 10i) pro posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí; při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí se postupuje podle stavebního zákona a v rozsahu stanoveném tímto ustanovením; předkladatelem je pořizovatel územně plánovací dokumentace, a konečně zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, pokud je koncepce zpracovávána ústředním správním úřadem (§ 10j). V hlavě II je upraveno posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky, a to předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky,

58

• •

způsob mezistátního posuzování, mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky, • mezistátní posuzování koncepce prováděné na území České republiky a • mezistátní posuzování koncepce prováděné mimo území České republiky. V ustanoveních společných, přechodných a závěrečných v hlavě III jsou upraveny podmínky a náležitosti předběžného projednání, zveřejnění informací o dokumentech pořízených v průběhu posuzování a o veřejných projednáních, podmínky a náležitosti veřejného projednání, náhrady nákladů spojených s posuzováním vlivů na životní prostředí a podmínky a náležitosti autorizace ke zpracování dokumentace a posudku (§ 19), zejména ověření odborné způsobilosti a způsob výkonu autorizované činnosti, podmínky a náležitosti výkonu státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, a to ministerstvem životního prostředí a orgány kraje – působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje, vykonává Magistrát hlavního města Prahy, a úkony, které podle tohoto zákona provádí obec, zabezpečuje městská část hlavního města Prahy. Na řízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.

5.2. 5.2.1. 5.2.1.1.

5.2.1.2.

5.2.1.3.

5.2.1.4.

5.2.1.5.

5.2.1.6.

5.2.1.7.

PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu ÚS ČR č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. (ve znění zákona č. 99/2004 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.) [úplné znění zákon č. 460/2004 Sb.], ve znění zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 381/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 18/2010 Sb.] vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb., vyhlášky č. 452/2005 Sb., vyhlášky č. 175/2006 Sb.,vyhlášky č. 425/2006 Sb., vyhlášky č. 96/2007 Sb., vyhlášky č. 141/2007 Sb., vyhlášky č. 267/2007 Sb., vyhlášky č. 60/2008 Sb., vyhlášky č. 75/2008 Sb., vyhlášky č. 30/2009 Sb., vyhlášky č. 262/2009 Sb., vyhlášky č. 189/2010 Sb. a vyhlášky č. 17/2011 Sb. vyhláška MŽP č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o chraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000, ve znění vyhlášky č. 390/2006 Sb. vyhláška č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy, ve znění vyhlášky č. 163/2011 Sb. vyhláška MŽP č. 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 45i odst. 3 a § 67) vyhláška MŽP a MZe č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku vyhláška MŽP a MZe č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku

5.2.1.8.

vyhláška MŽP č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území 5.2.1.9. vyhláška MŽP č. 316/2009 Sb., o držení živočichů dočasně nebo trvale neschopných přežít ve volné přírodě a o péči o tyto živočichy v záchranných stanicích (vyhláška o handicapovaných živočiších) 5.2.1.10. metodický pokyn MŽP ČR č.j. 600/760/94OOP2490/1994 k postupu zadávání, zpracování a schvalování dokumentace místního systému ekologické stability 5.2.2. 5.2.2.1.

5.2.2.2.

5.2.2.3.

5.2.2.4.

5.2.2.5.

5.2.2.6.

5.2.2.7.

5.2.2.8.

5.2.2.9. 5.2.2.10. 5.2.2.11.

5.2.2.12.

5.2.2.13.

5.2.3. 5.2.3.1.

59

ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb. a zákona č. 245/2011 Sb. zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb. (oprava tiskové chyby částka 177/2005 Sb. a částka 116/2006 Sb.)a zákona č. 178/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 316/2006 Sb.], ve znění zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb. a zákona č. 331/2010 Sb. vyhláška MZe č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb. a vyhlášky č. 168/2011 Sb. vyhláška MZe č. 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění vyhlášky č. 125/2007 Sb., vyhlášky č. 320/2007 Sb., vyhlášky č. 11/2009 Sb., vyhlášky č. 446/2009 Sb. a vyhlášky č. 389/2010 Sb. vyhláška MZe č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění vyhlášky č. 159/2009 Sb. a vyhlášky č. 76/2010 Sb. vyhláška MZe č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin, ve znění vyhlášky č. 371/2006 Sb. a vyhlášky č. 146/2009 Sb. vyhláška MZe č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin vyhláška MZe č. 333/2004 Sb., o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče vyhláška MZe č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby vyhláška MZe č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu vyhláška MZe č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, ve znění vyhlášky č. 147/2009 Sb. vyhláška MZe č. 175/2005 Sb., o náhradách nákladů za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou OCHRANA PRÁV K ODRŮDÁM A GENETICKÉ ÚPRAVY ORGANISMŮ zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k a o změně zákona č. 96/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 554/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 32/2006 Sb.], ve znění zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.

5.2.3.2.

5.2.3.3.

5.2.3.4. 5.2.3.5.

zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a organismů), ve znění zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MZe č. 458/2003 Sb., kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a organismů) vyhláška MŽP č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění vyhlášky č. 86/2006 Sb. a vyhlášky č. 29/2010 Sb.

5.2.6.5.

5.2.6.6.

5.2.6.7.

5.2.6.8.

5.2.6.9. 5.2.6.10.

5.2.6.11. 5.2.4.

5.2.4.1.

5.2.4.2.

5.2.4.3. 5.2.4.4.

5.2.4.5.

5.2.5. 5.2.5.1.

5.2.5.2.

5.2.5.3.

5.2.5.4.

5.2.5.5.

5.2.6. 5.2.6.1.

5.2.6.2.

5.2.6.3.

5.2.6.4.

OCHRANA, DOVOZ A VÝVOZ OHROŽENÝCH DRUHŮ VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ A PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLIN zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatření k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 346/2009 Sb. [úplné znění zákona č. 441/2009 Sb.] zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 100/2004 Sb. vyhláška MŽP č. 210/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o obchodování s ohroženými druhy vyhláška MŽP č. 152/2006 Sb., o odchylném postupu při ochraně ptáků a výjimce ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů ptáků pro jejich značení vyhláška MŽP č. 294/2006 Sb., o odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného

5.2.6.12.

5.2.6.13.

5.2.6.14.

5.2.6.15.

5.2.6.16.

5.2.6.17.

5.2.6.18.

5.2.6.19. 5.2.6.20.

NÁRODNÍ PARKY nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany, ve znění redakčního sdělení o opravě chyby (částka 72/1991 Sb. - sídlo správy Vimperk) nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany, ve znění nařízení vlády č. 24/1996 Sb. (sídlo správy Znojmo) nařízení vlády ČR č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany (sídlo správy Vrchlabí) zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb. vyhláška MŽP č. 118/2002 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko

5.2.6.21.

5.2.6.22.

5.2.6.24. 5.2.6.24.

5.2.6.25.

5.2.6.26.

CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI výnos MK ČSR č.j. 5573/1973, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Beskydy (sídlo správy Rožnov pod Radhoštěm) výnos MK ČSR č.j. 17644/1980, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty (sídlo správy Luhačovice) výnos MK ČSR č.j. 17332/1981, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Blaník (sídlo správy Louňovice pod Blaníkem) vyhláška MŽP ČR č. 197/1989 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Blanský les (sídlo správy Český Krumlov)

5.2.6.27.

5.2.7. 5.2.7.1. 5.2.7.2. 5.2.7.3. 5.2.7.4. 5.2.7.5.

60

vyhláška MŽP ČR č. 157/1991 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Broumovsko (sídlo správy Police nad Metují) výnos MK ČSR č.j. 6883/1976, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast České středohoří (sídlo správy Litoměřice) výnos MK ČSR č.j. 4947/1972, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Český kras (sídlo správy Karlštejn) nařízení vlády č. 508/2002 Sb., kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Český ráj (sídlo správy Turnov) vyhláška MŽP č. 488/2004 Sb., o vymezení zóny ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Český ráj výnos MK ČSR č.j. 9886/1969, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Jeseníky (sídlo správy Malá Morávka) výnos MK ČSR č.j. 13853/1967, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Jizerské hory (sídlo správy Liberec) výnos MK ČSR č.j. 6070/1976, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Kokořínsko (sídlo správy Mělník) výnos MK ČSR č.j. 21973/1978, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Křivoklátsko (sídlo správy Křivoklát) výnos MK ČSR č.j. 4946/1972, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Labské pískovce (sídlo správy Děčín) vyhláška MŽP ČR č. 464/1990 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví (sídlo správy Olomouc) výnos MK ČSR č.j. 6227/1975, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Lužické hory (sídlo správy Jablonné v Podještědí) výnos MŠK č.j. 18001/1955, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Moravský kras (sídlo správy Blansko) výnos MK ČSR č.j. 16369/1969, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Orlické hory (sídlo správy Rychnov nad Kněžnou) výnos MK ČSR č.j. 5790/1976, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Pálava (sídlo správy Mikulov) vyhláška MŽP ČR č. 155/1991 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Poodří (sídlo správy Ostrava) výnos MK ČSR č.j. 7657/1974, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Slavkovský les (sídlo správy Mariánské Lázně) výnos MK č.j. 53855/1963, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Šumava, ve znění výnosu MK ČSR č.j. 5954/1975 (sídlo správy Vimperk) vyhláška MŽP č. 422/2001 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Šumava výnos MK ČSR č.j. 22737/1979, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Třeboňsko (sídlo správy Třeboň) výnos MK ČSR č.j. 8908/1970, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (sídlo správy Žďár nad Sázavou) vyhláška MŽP ČR č. 156/1991 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Železné hory (sídlo správy Nasavrky) nařízení vlády č. 70/2005 Sb., kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český les NATURA 2000 / PTAČÍ OBLASTI A DALŠÍ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti nařízení vlády č. 530/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Nádrž vodního díla Nechranice nařízení vlády č. 531/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Žehuňský rybník – Obora Kněžičky nařízení vlády č. 532/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Orlické Záhoří nařízení vlády č. 533/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Libavá

5.2.7.6. 5.2.7.7. 5.2.7.8.

5.2.7.9. 5.2.7.10. 5.2.7.11. 5.2.7.12. 5.2.7.13. 5.2.7.14. 5.2.7.15. 5.2.7.16. 5.2.7.17. 5.2.7.18. 5.2.7.19. 5.2.7.20. 5.2.7.21. 5.2.7.22. 5.2.7.23. 5.2.7.24. 5.2.7.25. 5.2.7.26. 5.2.7.27. 5.2.7.28. 5.2.7.29. 5.2.7.30. 5.2.7.31. 5.2.7.32.

5.2.7.33. 5.2.7.34. 5.2.7.35. 5.2.7.36. 5.2.7.37. 5.2.7.38. 5.2.7.39. 5.2.7.40. 5.2.7.41. 5.2.7.42.

5.2.8.

nařízení vlády č. 534/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Podyjí nařízení vlády č. 535/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Řežabinec nařízení vlády č. 598/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady nařízení vlády č. 599/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Jeseníky nařízení vlády č. 600/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Krkonoše nařízení vlády č. 601/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Lednické rybníky nařízení vlády č. 602/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Novohradské hory nařízení vlády č. 603/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Jaroslavické rybníky nařízení vlády č. 604/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Hovoransko – Čejkovicko nařízení vlády č. 605/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Jizerské hory nařízení vlády č. 606/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Rožďalovické rybníky nařízení vlády č. 607/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy nařízení vlády č. 608/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Bohdanečský rybník nařízení vlády č. 609/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Hlubocké obory nařízení vlády č. 679/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Komárov nařízení vlády č. 680/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Třeboňsko nařízení vlády č. 681/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Šumava nařízení vlády č. 682/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Pálava nařízení vlády č. 683/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Labské pískovce nařízení vlády č. 684/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Křivoklátsko nařízení vlády č. 685/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Králický sněžník nařízení vlády č. 686/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Horní Vsacko nařízení vlády č. 687/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Beskydy nařízení vlády č. 688/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Doupovské hory nařízení vlády č. 19/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Boletice nařízení vlády č. 20/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Broumovsko nařízení vlády č. 21/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví nařízení vlády č. 22/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Hostýnské vrchy nařízení vlády č. 23/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Litovelské Pomoraví nařízení vlády č. 24/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská nařízení vlády č. 25/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Poodří nařízení vlády č. 26/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Soutok – Tvrdonicko nařízení vlády č. 27/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny nařízení vlády č. 28/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Východní Krušné hory nařízení vlády č. 165/2007 Sb., o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší nařízení vlády č. 405/2009 Sb., o vymezení Ptačí oblasti Českobudějovické rybníky nařízení vlády č. 406/2009 Sb., o vymezení Ptačí oblasti Dehtář

5.2.8.1.

5.2.8.2. 5.2.8.3.

5.2.8.4.

5.2.9. 5.2.9.1. 5.2.9.2.

5.2.9.3.

5.2.9.4.

5.2.9.5.

5.2.9.6.

5.2.9.7.

5.2.9.8.

5.2.9.9.

5.2.9.10.

5.2.9.11.

5.2.9.12.

5.2.9.13.

5.2.9.14.

EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY

61

nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. a nařízení vlády č. 371/2009 Sb. sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu sdělení MŽP č. 82/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které nebyly zařazeny do evropského seznamu sdělení MŽP č. 66/2009 Sb., o evropsky významných lokalitách, které nebyly zařazeny do evropského seznamu NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE NPR vyhlášené do roku 1991 jsou evidovány na MŽP ČR vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Fajmanovy skály a Klenky, Chynínské buky, Kokšín, Lopata, Míšovské buky, Lípa, Třímanské skály, Habrova seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, ve znění vyhlášky č. 432/2000 Sb., vyhlášky č. 266/2007 Sb. a vyhlášky č. 29/2009 Sb. vyhláška MŽP ČR č. 17/1997 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Ransko a stanoví její bližší ochranné podmínky vyhláška MŽP č. 105/1997 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Vývěvy Punkvy a stanoví její bližší ochranné podmínky, ve znění vyhlášky č. 116/2004 Sb. a vyhlášky č. 116/2004 Sb. vyhláška MŽP č. 200/1999 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny a její ochranné pásmo a stanovují její bližší ochranné podmínky vyhláška MŽP č. 85/2000 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Mazák a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky a kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a výnos MK ČSR č.j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 (reg. v částce 49/1988 Sb.) vyhláška MŽP č. 192/2000 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky vyhláška MŽP č. 381/2004 Sb., kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Žofínský prales, stanoví její bližší ochranné podmínky a ochranné pásmo a kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.114/192 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů vyhláška MŽP č. 116/2004 Sb., kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Býčí skála a stanoví její bližší ochranné podmínky a kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 105/1997 Sb., kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy a stanoví její bližší ochranné podmínky vyhláška MŽP č. 574/2004 Sb., kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Čertova stěna - Luč a stanoví její bližší ochranné podmínky a kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů vyhláška MŽP č. 183/2005 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence a stanovení jejich bližších ochranných podmínek vyhláška MŽP č. 451/2005 Sb., kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a stanoví jeí bližší ochranné podmínky vyhláška MŽP č. 424/2006 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Kněžičky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek vyhláška MŽP č. 95/2007 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály a stanovení bližších ochranných podmínek

5.2.9.15. vyhláška MŽP č. 264/2007 Sb., kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Javorina a stanoví její bližší ochranné podmínky 5.2.9.16. vyhláška MŽP č. 265/2007 Sb., kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Žebračka a stanoví její bližší ochranné podmínky 5.2.9.17. vyhláška MŽP č. 72/2008 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.18. vyhláška MŽP č. 73/2008 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.19. vyhláška MŽP č. 74/2008 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Hádecká planinka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.20. vyhláška MŽP č. 23/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.21. vyhláška MŽP č. 26/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Dářko a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.22. vyhláška MŽP č. 28/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Boubínský prales a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.23. vyhláška MŽP č. 258/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Broumovské stěny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.24. vyhláška MŽP č. 259/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.25. vyhláška MŽP č. 260/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Polické stěny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek, ve znění vyhlášky č. 327/2010 Sb. 5.2.9.26. vyhláška MŽP č. 261/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Javorový vrch a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.27. vyhláška MŽP č. 107/2010 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Bílá Strž a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.28. vyhláška MŽP č. 108/2010 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Velká Niva a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.29. vyhláška MŽP č. 109/2010 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Rečkov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.30. vyhláška MŽP č. 142/2010 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Kaňon Labe a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.31. vyhláška MŽP č. 185/2010 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Ve Studeném a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.9.32. vyhláška MŽP č. 326/2010 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.10. PAMÁTKOVÉ ZÓNY KRAJINNÝCH CELKŮ 5.2.10.1. vyhláška MK ČR č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny 5.2.11. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKY 5.2.11.1. vyhláška MŽP č. 81/1998 Sb., kterou se vyhlašuje přírodní památka Na Plachtě 2 a stanoví její bližší ochranné podmínky 5.2.11.2. vyhláška MŽP č. 236/1999 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně a stanoví její bližší ochranné podmínky, ve znění vyhlášky č. 165/2005 Sb. 5.2.11.3. vyhláška MŽP č. 105/2003 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Zbrašovské aragonitové jeskyně a stanovení bližších podmínek její ochrany, ve znění vyhlášky č. 165/2005 Sb. 5.2.11.4. vyhláška MŽP č. 454/2004 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Miroslavské kopce a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.5. vyhláška MŽP č. 573/2004 Sb., kterou se vyhlašuje Národní přírodní památka Hojná voda a stanoví její bližší ochranné podmínky a kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 185/2005 Sb. 5.2.11.6. vyhláška MŽP č. 146/2005 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Kalendář věků, stanovení jejích bližších ochranných podmínek a jejího ochranného pásma 5.2.11.7. vyhláška MŽP č. 184/2005 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Letiště Letňany, stanovení jejích bližších ochranných podmínek a jejího ochranného pásma 5.2.11.8. vyhláška MŽP č. 543/2006 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Skalická Morávka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.9. vyhláška MŽP č. 142/2007 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Bílichovické údolí a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.10. vyhláška MŽP č. 143/2007 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Semínský přesyp a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.11. vyhláška MŽP č. 144/2007 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Svatošské skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.12. vyhláška MŽP č. 300/2007 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Kopičácký rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.13. vyhláška MŽP č. 93/2008 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Prameniště Blanice a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.14. vyhláška MŽP č. 24/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Peklo a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.15. vyhláška MŽP č. 25/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Swamp a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.16. vyhláška MŽP č. 27/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Klokočka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.17. vyhláška MŽP č. 186/2010 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Jeskyně Na Pomezí a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.18. vyhláška MŽP č. 187/2010 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Kaňk a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.19. vyhláška MŽP č. 188/2010 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Ruda a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.20. vyhláška MŽP č. 325/2010 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Chýnovská jeskyně a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.21. vyhláška MŽP č. 13/2011 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Hadce u Želivky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.22. vyhláška MŽP č. 14/2011 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Hrabanovská Černava a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.11.23. vyhláška MŽP č. 15/2011 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Žehuňský rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 5.2.12. KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE A ZÓNY 5.2.12.1. vyhláška MK ČR č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny [Osovsko (okres Beroun), Žehušicko (okres Kutná Hora), Libějovicko-Lomecko (okres Strakonice), Novohradsko (okres České Budějovice), Orlicko (okres Písek), Římovsko (okres České Budějovice), Chudenicko (okres Domažlice a okres Klatovy), Plasko (okres Plzeň-sever), Valečsko (okres Karlovy Vary a okres Louny), Areál bojiště bitvy u Přestanova, Chlumce a Varvažova (okres Ústí nad Labem a okres Teplice), Lembersko (okres Česká Lípa), Zahrádecko (okres Česká Lípa), Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (okres Hradec Králové), Slatiňansko-Slavicko (okres Chrudim), Náměšťsko (okres Třebíč)], ve znění vyhlášky č. 158/2002 Sb. 5.2.12.2. vyhláška MK č. 157/2002 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny [Čimelicko-rakovicko (Písek), Vranovsko-bítovsko (Zmojmo a Třebíč)]

62

5.2.13.

vyhláška MŽP č. 667/2004 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah dokumentace jeskyní

5.2.14.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE

5.2.14.1.

vyhláška č. 12/1964 Sb. NVP, o prohlášení chráněného přírodního útvaru „Divoká Šárka“ vyhláška č. 5/1968 Sb. NVP, o prohlášení chráněných přírodních výtvorů v Praze a jejich ochranných pásem na lokalitách Branické skály, Pod Žvahovem (Hlubočepy), Skalka (Smíchov), Zlatnice (Dejvice), Nad mlýnem (Dejvice), Jenerálka (Vokovice), Střešovické skály (Střešovice), Velká skála (Troja), Jablonka (Libeň), Čimické údolí (Bohnice), Prosecké skály (Libeň), Meandr Botiče (Záběhlice) vyhláška č. 1/1982 Sb. NVP, o chráněných přírodních výtvorech v hlavním městě Praze na lokalitách Klánovický les, Xaverovský les, Šance, Cholupická bažantnice, u Hájů, Homolka a jejich ochranných pásmech vyhláška č. 3/1982 Sb. NVP, o chráněných přírodních výtvorech v hlavním městě Praze na lokalitách Požáry, Dalejský profil, OpařilkaČervený lom, U Nového mlýna, Chuchelský háj, Housle, Ládví, Okrouhlík, Vinořský park, Obora v Uhříněvsi a jejich ochranných pásmech vyhláška č. 4/1982 Sb. NVP, o chráněných přírodních výtvorech v hlavním městě Praze na lokalitách Barrandovské skály, Kalvarie v Motole, Baba, Dolní Šárka, Podbabské skály, Sedlecké skály, Salabka, Havránka, Trojská, Podhoří, Bohnické údolí, Zámky a jejich ochranných pásmech vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP, kterou se určují chráněné přírodní výtvory v hlavním městě Praze na lokalitách Petřínské skalky (Smíchov, Malá Strana) Hrnčířské louky (Šeberov), Milíčovský les a rybníky (Újezd), Modřanská rokle (Libuš), Podolský profil (Podolí), U branického pivovaru (Hodkovičky), Údolí Kunratického potoka (Kunratice, Krč), V hrobech (Libuš), Cikánka I. (Radotín), Cikánka II. (Smíchov, Radlice), Hvížďalka (Radotín), Klapice (Radotín), Krňák (Zbraslav), Lochkovský profil (Lochkov, Radotín). Motolský ordovik (Motol), Nad závodištěm (Velká Chuchle), Pod školou (Hlubočepy), Radotínské skály (Radotín, Lochkov), Slavičí údolí (Lochkov, Radotín), Staňkovka (Radotín), U závisti (Zbraslav), Vidoule (Jinonice), Zmrzlík (Zadní Kopanina, Radotín), Železniční zářez (Hlubočepy), Obora Hvězda (Dolní Liboc), Opukový lom Přední Kopaniny, Pecka (Bubeneč), Údolí Únětického potoka (Suchdol), Vizerka (Dejvice, Vokovice), Královská obora (Bubeneč), Letenský profil (Holešovice, Malá Strana), Bílá skála (Libeň), Cihelna v Bažantnici (Hloubětín), Cyrilov (Klánovice, Horní Počernice), Počernický rybník (Dolní Počernice), Pražský zlom (Hloubětín), V pískovně (Hostavice, Dolní Počernice), Lítožnice (Dubeč), Mýto (Nedvězí), Rohožník (Dubeč) a jejich ochranná pásma, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 3/1984 Sb. NVP, o zřízení oblasti klidu „Botič-Milíčov“ a „Říčanka“ a vyhlášení stavební uzávěry pro tyto oblasti vyhláška č. 8/1990 Sb. NVP, o zřízení oblastí klidu v hlavním městě Praze a vyhlášení stavební uzávěry pro tyto oblasti: „RadotínskoChuchelský háj“, „Šárka-Lysolaje“, „Drahaň-Troja“, „HostivařZáběhlice“, „Rokytka“ vyhláška č. 3/1991 Sb. hl. m. Prahy, o zřízení oblastí klidu v hlavním městě Praze a vyhlášení stavební uzávěry pro tyto oblasti: „Modřanská rokle-Cholupice“, „Košíře-Motol“, „Klánovice-Čihadla“ vyhláška č. 7/1993 Sb. hl. m. Prahy, o zřízení přírodního parku „Prokopské a Dalejské údolí“ a o vyhlášení stavební uzávěry pro tento park vyhláška č. 6/2001 Sb.hl. m. Prahy, o ochraně veřejné zeleně

PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU

5.2.14.2.

5.2.14.3.

5.2.14.4.

5.2.14.5.

5.2.14.6.

5.2.14.7. 5.2.14.8.

5.2.14.9.

5.2.14.10.

5.2.14.11.

5.2.15.

MEZINÁRODNÍ DOHODY O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY 5.2.15.1. sdělení MZV ČR č. 134/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o biologické rozmanitosti z 5. června 1992 (Rio de Janeiro) 5.2.15.2. sdělení MZV č. 53/1999 Sb., o sjednání Dohody mezi vládou ČR a vládou SRN o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí 5.2.15.3. Úmluva o hodnocení vlivu na životní prostředí přesahujícího státní hranice [Espo 25. 2. 1991] 5.2.15.4. Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu [Rio de Janeiro 5. 6. 1992] 5.2.15.5. Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť [Bern 19. 9. 1979] 5.2.15.6. Evropská úmluva o krajině [Florencie 20. 10. 2000] 5.2.15.7. Úmluva o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví [Paříž 21. 11. 1972] 5.2.15.8. Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států [13. 11. 1979] 5.2.15.9. Vídeňská úmluva o ochraně ozónové vrstvy [22. 3. 1985] 5.2.15.10. Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování [Basilej 22. 3. 1989] DOSS:

Ministerstvo životního prostředí ČR Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Krajský úřad [Magistrát hl.m. Prahy] Úřad obce s rozšířenou působností

Základním právním předpisem péče o přírodu a krajinu je zákon na ochranu přírody a krajiny, jehož účelem je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000 a přitom zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. Zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje především • obecné podmínky ochrany přírody a krajiny (včetně vymezení pojmů včetně územních systémů ekologické stability a krajinného rázu s vymezováním přírodních parků), • pojetí a charakteristiky zvláště chráněných území a jednotlivin a procedurální otázky spojené s jejich vyhlašováním a správou, a to národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek, systém Natura 2000, a to podmínky postupu při vytváření soustavy Natura 2000 a její ochrany, vymezování evropsky významných lokalit, podmínky a náležitosti vytvoření národního seznamu, podmínky předběžné ochrany evropsky významných lokalit a ochranu evropsky významných lokalit, dále systém ptačích oblastí, stanovující podmínky pro sledování stavu ptačích oblastí, vymezování evropsky významných lokalit a evropsky významných druhů, podmínky pro vydávání povolení, souhlasů, stanovisek nebo výjimek ze zákazů a hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, • podmínky a formy některých omezení vlastnických práv, včetně práva vyvlastnění, předkupního práva státu a omezení a zákazu činnosti, • poskytování finančních příspěvků, • účast veřejnosti na ochraně přírody a krajiny; v této souvislosti je významné ustanovení § 70 zákona, které umožňuje místně příslušným organizačním jednotkám sdružením občanů pro ochranu přírody a krajiny být účastníkem územního řízení dle stavebního zákona, • právo na informace v ochraně přírody, • kategorizaci zvláště chráněných území, jimiž se rozumí národní parky a chráněné krajinné oblasti - jejichž výčet je uveden v přehledu, dále národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a ochranná pásma zvláště chráněných území, • složení a působnost orgánů veřejné správy (územní samosprávy a státní správy) v ochraně přírody, a to též jakožto dotčených orgánů státní správy ingerujících do územního plánování a územního a stavebního řízení, • podmínky správního řízení ve věcech ochrany přírody, • odpovědnost na úseku ochrany přírody. Autorizovaných osob se týká zákon ve svých důsledcích jak v činnosti územně plánovací, tak při projektování staveb. V souvislosti s územním a stavebním řízením se vede (zcela nelogicky) podle zákona o ochraně přírody a krajiny celá řada samostatných správních řízení, například o povolení kácet dřeviny rostoucí mimo les, o zásahu do krajinného rázu, o udělení výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů fauny a flóry (biologické hodnocení), udělení souhlasu s výstavbou ve zvláště chráněných územích atd. – podrobnější výčet těchto správních řízení je uveden v ustanovení § 90 odst. 1 zákona. Vyhláška zpodrobňuje a upřesňuje ustanovení zákona a blíže určuje zejména • vymezení a hodnocení územních systémů ekologické stability krajiny, • ochranu významných krajinných prvků ze zákona a registrovaných, • náležitosti plánu péče o zvláště chráněná území, • náležitosti oznámení o záměru vyhlásit zvláště chráněné území, • podmínky vedení seznamu ochrany přírody, • způsoby označování chráněných území a prvků,

63

•

náležitosti biologického hodnocení. 5.3.5.2.

Stavební zákon sám pojem územní systém ekologické stability neužívá. Na jeho ustanovení se však odvolává jak zákon o ochraně přírody a krajiny, tak jej provádějící vyhláška. Výslovně jsou územní systémy ekologické stability krajiny zmíněny a do systematiky územního plánování vevázány ustanoveními vyhlášky o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, zejména • zařazením územně technických podkladů ÚSES do soustavy územně technických podkladů obecně, • zařazením regionálních ÚSES do územních plánů pořizovaných na úrovni současných velkých územních celků, • schvalováním ÚSES v rámci závazných regulativů územních plánů (u VÚC - regionálních, u obcí - místních, u částí obcí /zón/ - prvků systémů ekologické stability).

5.3.6.

5.3.7.

5.3.8.

Způsob zařazení ÚSES do územně plánovací dokumentace podává zejména Příloha č. 2 Základní obsah vybrané územně plánovací dokumentace uvedené vyhlášky, která požaduje pro územní plány všech stupňů v rámci textové části s příslušným grafickým zpracováním návrh ÚSES, • pro územní plán velkého územního celku samostatné výkresy regionálních SES, • pro územní plán sídelního útvaru (to jest obce, resp. města) v samostatné grafice návrh místního ÚSES, • pro územní plán zóny (části obce) vyznačení prvků ES v komplexním návrhu grafické části. Zvláštní podmínky péče o vybraná území stanovuje soubor právních předpisů, jimiž se vymezují podmínky ochrany rozsáhlých území národních parků a chráněných krajinných oblastí, popřípadě menších území národních přírodních rezervací nebo památkových zón. V souvislosti s krajinným rázem byly vydány četné vyhlášky vymezující území přírodních parků a podmínky jejich ochrany. Zejména v rámci územně plánovací činnosti, ale i při činnostech stavebních je nezbytné zahrnout do celkové koncepce rovněž podmínky a požadavky příslušných správ. I zde však platí (obdobně jako v památkové péči), že tyto podmínky musí být formulovány dostatečně jednoznačně a kvalifikovaně předem.

5.3.9.

5.3.10.

5.3.11.

5.3.12.

5.3.13.

5.3.14.

5.3.15. 5.3. 5.3.1.

5.3.2.

5.3.3.

5.3.4.

5.3.5. 5.3.5.1.

PÉČE O OVZDUŠÍ zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb. a zákona č. 385/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 472/2005 Sb.], ve znění zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 180/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 483/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 164/2010 Sb., zákona č. 172/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 91/2011 Sb. a zákona č. 221/2011 Sb. zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 211/1993 Sb. a zákona č. 158/1994 Sb. [úplné znění zákon č. 212/1994 Sb.], ve znění zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 315/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb. a zákona č. 164/2010 Sb. vyhláška MŽP č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře a žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů

5.3.16.

5.3.17.

5.3.18.

5.3.19. 5.3.20.

5.3.21.

5.3.22.

NÁRODNÍ ALOKAČNÍ PLÁNY NA STANOVENÁ OBDOBÍ nařízení vlády č. 315/2005 Sb., o Národním alokačním plánu České republiky na roky 2005 až 2007 [pozbývá

platnosti 1. ledna 2008], ve znění nařízení vlády č. 354/2006 Sb. nařízení vlády č. 80/2008 Sb., o Národním alokačním plánu pro obchodovací období roků 2008 až 2013 [pozbývá platnosti 1. ledna 2013] nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 42/2011 Sb. nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 476/2009 Sb. nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 475/2009 Sb. nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění nařízení vlády č. 206/2006 Sb. nařízení vlády č. 372/2007 Sb., o národním programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích spalovacích zdrojů vyhláška MŽP č. 337/2010 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a užívajících těkavé organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky, ve znění vyhlášky č. 257/2011 Sb. vyhláška MŽP č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 17/2010 Sb. [oprava tiskové chyby částka 6/2010 Sb.] vyhláška MŽP č. 13/2009 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší vyhláška MŽP č. 358/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky ochrany ozónové vrstvy Země vyhláška MŽP č. 277/1995 Sb., kterou se stanoví množství látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země, které jsou určeny pro zajištění základní potřeby vyhláška MŽP č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění vyhlášky č. 42/2005 Sb. a vyhlášky č. 373/2009 Sb. vyhláška MŽP č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování vyhláška MŽP č. 279/2009 Sb., o předcházení e,isím regulovaných látek a fluorových skleníkových plynů vyhláška MŽP č. 199/2011 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 (částka č. 84/1991 Sb.) k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění opatření FVŽP ze dne 23. června 1992 (částka č. 84/1992 Sb.) a vyhlášky č. 122/1995 Sb. - přílohy č. 1, 2 a 3 zrušeny vyhláškou č. 117/1997 Sb., příloha č. 4 zrušena vyhláškou č. 356/2002 Sb. směrnice č. HE 58/1981, o zásadních hygienických požadavcích a o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění (částka 14/1981 Sb.)

5.3.23.

PÉČE O OVZDUŠÍ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE

5.3.23.1.

vyhláška č. 58/1996 Sb. hl.m. Prahy, o stanovení městských zón s omezením provozu zdrojů znečišťování ovzduší za smogové situace, ve znění vyhlášky č. 15/1997 Sb. HMP

64

• DOSS:

Ministerstvo životního prostředí ČR Česká inspekce životního prostředí Krajský úřad [Magistrát hl.m. Prahy] Okresní úřad [Brno, Ostrava a Plzeň] Úřad obce s rozšířenou působností Obec

PÉČE O OVZDUŠÍ Pro územně plánovací činnosti i pro důsledky projektové a realizační činnosti stavební mají význam předpisy o ochraně ovzduší. Základní právní úpravu představuje zákon o ochraně ovzduší, který stanoví práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností a při zacházení s regulovanými látkami, které poškozují ozonovou vrstvu Země, a s výrobky, které takové látky obsahují, podmínky pro další snižování množství vypouštěných znečišťujících látek působících nepříznivým účinkem na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí nebo na hmotný majetek, a nástroje ke snižování množství látek ovlivňujících klimatický systém Země. V ustanovení hlavy I vymezuje zákon pojmy a povinnosti právnických a fyzických osob v souvislosti s ochranou ovzduší. V hlavě II týkajícím se ochrany ovzduší vymezuje zákon kategorie a zařazování zdrojů znečišťování ovzduší, přípustnou úroveň znečišťování ovzduší, emisní limity, přípustnou úroveň znečištění ovzduší, podmínky zvláštní ochrany ovzduší, smogové situace, zjišťování znečišťujících látek, zjišťování pachových látek, povinnosti provozovatelů zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, povinnosti provozovatelů malých stacionárních zdrojů znečišťování, evidenci zdrojů znečišťování a vyhodnocování kvality ovzduší, základní povinnosti provozovatelů, výrobců a dovozců mobilních zdrojů znečišťování a podmínky autorizace, povinnosti autorizované osoby a náležitosti výkonu autorizované činnosti, náležitosti stanovisek a povolení orgánů ochrany ovzduší (§ 17), spalování odpadu a odpadních olejů, poplatky za znečišťování ovzduší, oznamovací povinnosti, odklad placení části poplatků za znečišťování ovzduší a podmínky prominutí nebo doplacení části poplatku za znečišťování ovzduší. V ustanovení hlavy III o ochraně ozonové vrstvy Země vymezuje zákon podmínky používání nových látek a výrobků, označování obalů a výrobků s regulovanými látkami a další povinnosti, podmínky evidence, vykazování a registr regulovaných látek a poplatky za výrobu a dovoz regulovaných látek a výrobků, které je obsahují. Hlava IV stanovuje podmínky ochrany klimatického systému země, nástroje ochrany klimatického systému země a povinnosti při ochraně klimatického systému země a emisi látek ovlivňujících klimatický systém země. Ustanovení hlavy V upravuje podmínky zpřístupňování informací veřejnosti a mezinárodním organizacím, hlavy VI náležitosti opatření k nápravě a sankce, a to opatření k nápravě a zákaz provozu stacionárního zdroje, opatření k nápravě při zacházení s regulovanými látkami. Hlava VII upravuje výkon správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země; orgány ochrany ovzduší vykonávající správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země jsou Ministerstvo životního prostředí, vykonávající též vrchní státní dozoru, Ministerstvo zdravotnictví, Česká inspekce životního prostředí, Česká obchodní inspekce, celní úřady, kraje, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obce. V hlavě VIII jsou uvedena společná, přechodná a zrušovací ustanovení Autorizovaných osob se zvláště týká ustanovení § 17 o vydávání stanovisek a povolení orgánů ochrany ovzduší. Příslušný orgán ochrany ovzduší vydává stanoviska a povolení k řízením podle stavebního zákona, která obsahují podmínky ochrany ovzduší. Jsou jimi • stanoviska k územně plánovací dokumentaci v průběhu jejího pořizování, • povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, • povolení staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů a k jejich změnám,

povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů do zkušebního i trvalého provozu.

Povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší, které obsahuje podmínky ochrany ovzduší, se dále vyžaduje • k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, • k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, • ke spalování nebo spoluspalování odpadu, včetně odpadních olejů podle § 18 odst. 1 nebo 2, • k výrobě zařízení, materiálů a výrobků, které znečišťují nebo mohou znečišťovat ovzduší, s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního právního předpisu, • k výrobě nových technologií, výrobků a zařízení sloužících k ochraně ovzduší včetně technických podmínek provozu a návrhů provozních předpisů výrobce, s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního právního předpisu, • ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů; v rámci povolení k uvedeným změnám může krajský úřad stanovit s ohledem na charakter změny i takové emisní limity, které nejsou obsaženy pro daný stacionární zdroj v prováděcím právním předpisu, případně zpřísnit stanovené emisní limity pro tento zdroj, • k vydání a změnám provozního řádu podle § 11 odst. 2, • ke zvýšení obsahu síry v kapalných palivech pro stacionární zdroje, • k pokračování provozu stacionárního zdroje po uplynutí lhůty platnosti stávajícího povolení. Bez souhlasného stanoviska nelze vydat územní rozhodnutí týkající se zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů. Podmínky ochrany ovzduší stanovené podle výše uvedeného jsou závazné pro správní úřady, které vydávají rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů. Zákon též uvádí, která povolení mohou být vydána na dobu časově omezenou. Zvláštním případem preventivní ochrany ovzduší je zákon o ochraně ozónové vrstvy Země, který ukládá povinnosti fyzickým a právnickým osobám oprávněným podnikat s látkami poškozujícími nebo ohrožujícími ozónovou vrstvu Země, nebo s výrobky takové látky obsahujícími. Zákon stanovuje v § 4 výslovný zákaz k dovozu některých látek a výrobků, a to postupně v časové posloupnosti až k datu 1. lednu 2015. Podnikatelé mohou s uvedenými látkami zacházet a podnikat jen na základě povolení, které vydává na žádost podnikatele Ministerstvo životního prostředí, a to za podmínek stanovených v § 5. Výrobci a dovozci jsou povinni platit za výrobu a dovoz poplatek, jsou povinni vést řádnou evidenci a za přestupky proti ustanovením zákona jim může být uložena sankce - pokuta, jejíž výše je stanovena v § 8 zákona.

5.4. 5.4.1.

5.4.2. 5.4.3. 5.4.4.

65

PÉČE O VODY zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 20/2004 Sb. (ve znění zákona č. 180/2008 Sb.), zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. [úplné znění zákon č. 273/2010 Sb.], ve znění zákona č. 77/2011 Sb. a zákona č. 151/2011 Sb. nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky vyhláška MZe č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí vyhláška MZe č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik

5.4.5.

5.4.6.

5.4.7.

5.4.8.

5.4.9.

5.4.10.

5.4.11.

5.4.12.

5.4.13.

5.4.14. 5.4.15.

5.4.16.

5.4.17.

5.4.18.

5.4.19.

5.4.20. 5.4.21.

5.4.22.

5.4.23.

5.4.24.

vyhláška MZe č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, ve znění vyhlášky č. 93/2011 Sb. nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních vyhláška MŽP a MZe č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod vyhláška MŽP č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (oprava tiskové chyby částka 126/2002 Sb.), ve znění vyhlášky č. 110/2005 Sb. vyhláška MŽP a MZe č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody směrnice HE 51/1979 - HEM-324.2-1, o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou vodou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (částka 20/1979 Sb.), ve znění zákona č. 14/1998 Sb. nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb. nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb. vyhláška MZe č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy vyhláška MZe č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb. vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb. vyhláška MŽP a MZe č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. a vyhlášky č. 267/2005 Sb. vyhláška MZe č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb. vyhláška MZe č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl vyhláška MZe č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky vyhláška MZe č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území vyhláška MŽP a MZe č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod

5.4.25.

5.4.26.

5.4.27. 5.4.28.

5.4.29. 5.4.30.

vyhláška MZe č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb. vyhláška MZe a MŽP č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb., vyhlášky č. 7/2007 Sb. a vyhlášky č. 40/2008 Sb. vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích o vodní bilanci vyhláška MZe č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb., vyhlášky č. 620/2004 Sb. a vyhlášky č. 40/2008 Sb. vyhláška MZe č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa vyhláška ÚSVH č. 137/1957 Ú.l., o výstavbě zařízení a jiných opatřeních na ochranu rybářství a o úhradě nákladů s tím spojených

5.4.31.

CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD 5.4.31.1. nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy 5.4.31.2. nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Příhradská pánev a Kvartér řeky Moravy 5.4.31.3. nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk Králíky 5.4.32. zákon č. 305/2000 Sb., o povodích 5.4.33. vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních toků 5.4.34. usnesení vlády České republiky č. 373 z května 1992 k Programu revitalizace říčních systémů 5.4.35. zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 104/2011 Sb. 5.4.36. vyhláška MZe č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění vyhlášky č. 239/2006 Sb., vyhlášky č. 20/2010 Sb. a vyhlášky č. 122/2010 Sb. 5.4.37. nařízení vlády č. 203/2009 Sb., o postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní 5.4.38. MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY 5.4.38.1. sdělení MZV č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi ČR a SRN o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství DOSS:

Ministerstvo životního prostředí ČR Česká inspekce životního prostředí Krajský úřad [Magistrát hl.m. Prahy] Úřad obce s rozšířenou působností

PÉČE O VODY Velmi významnou souvislost s problematikou územního plánování a stavebních aktivit má nepochybně rovněž péče o vodu a vodní zdroje, neboť ochrana a zachování vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů je veřejným zájmem. Účelem vodního zákona jakožto základní právní normy je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl. Účelem zákona je též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Zákon upravuje

66

právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. Ustanovení hlavy I zákona upravuje v úvodních ustanoveních účel a předmět zákona, vymezení pojmů v zákonu užívaných, práva k vodám a právní povahu vod. Určitou komplikací je skutečnost, že kompetence k vodám přísluší i na úrovni ústřední státní správy více subjektům – speciálně pak Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu zemědělství, což působí kompetenční spory a nejasnosti. V hlavě II jsou podrobněji upraveny podmínky a náležitosti nakládání s vodami, a to jednak společné základní povinnosti, podmínky nakládání s povrchovými vodami, obecné nakládání s povrchovými vodami a užívání povrchových vod k plavbě. V dílu 3 je věnována pozornost povolení, souhlas a vyjádření; obsahu povolení je věnován § 8 an. (povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, změna a zrušení povolení k nakládání s vodami, zánik povolení k nakládání s vodami, povolení k některým činnostem – § 14, stavební povolení k vodním dílům – § 15 a povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace - § 16). Podmínky a náležitosti udělení souhlasu jsou uvedeny v § 17 [souhlasu vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,
ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů. Poněkud méně rigidní formou je vyjádření, jehož podmínky a náležitosti jsou uvedeny v ustanovení § 18 [každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek; vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle tohoto zákona]. Součástí ustanovení této hlavy jsou dále podmínky a náležitosti vodoprávní evidence, evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů a údaje zapisované do katastru nemovitostí. Ustanovení hlavy III upravuje podmínky pro zjišťování a ochranu stavu povrchových a podzemních vod. V této souvislosti nutno připomenout, že Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy pro evidenci
vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,
množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
ochranných pásem vodních zdrojů,
citlivých oblastí,
zranitelných oblastí,
oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
záplavových území. Hlava IV upravuje náležitosti plánování v oblasti vod, a to cíle ochrany vod jako složky životního prostředí, obsah plánu hlavních povodí České republiky, plánů oblastí povodí a programy opatření. Ustanovení hlavy V upravuje podmínky ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů, a to ochrana vodních poměrů a chráněné oblasti přirozené akumulace vod (jimiž se dle § 28 rozumí oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod; tyto oblasti vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod; v chráněných oblas-

tech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje
zmenšovat rozsah lesních pozemků,
odvodňovat lesní pozemky,
odvodňovat zemědělské pozemky,
těžit rašelinu,
těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,
těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
ukládat radioaktivní odpady. Dále jsou v této hlavě upraveny podmínky ochrany podzemních vod, a to ochrana vodních zdrojů a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30: k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem). Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území
u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,
u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
u vodních toků o s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru, o bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,
v ostatních případech individuálně; vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden výše. Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích. Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma. V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad po projednání s dotčenými orgány státní správy stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících. Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebí-

67

rané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud. Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody. Zvláštní pozornost věnuje zákon též citlivým oblastem (§ 32), jimiž se rozumí vodní útvary povrchových vod,
v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo
u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod; citlivé oblasti vymezí vláda nařízením, které podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky, a zranitelným oblastem (§ 33), jimiž se rozumí území, kde se vyskytují
povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo
povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody; vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření akčním programem podléhajícím rovněž přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Dále je upraven režim povrchových vod využívané ke koupání a podmínky podpory života ryb, podmínky ochrany množství vod (minimální zůstatkový průtok a minimální hladiny podzemních vod), podmínky ochrany jakosti vod (odpadní vody, závadné látky, havárie, povinnosti při havárii a opatření k nápravě). Hlava VI se zabývá vodní toky, a to koryty vodních toků, jejich změnami, podmínkami ochrany vodních toků a jejich koryt, podmínkami správy vodních toků a povinnostmi správců vodních toků a oprávněními při správě vodních toků, povinnostmi vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, povinnostmi vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků, povinnostmi vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo sousedících s nimi a pochybnostmi o rozsahu povinností a oprávnění. Navazující hlava VII je věnována správě povodí. Zvláštní pozornost zasluhuje ustanovení hlavy VIII, v níž jsou uvedena vodní díla a stanoveny podmínky a náležitosti rozhodování o nich ve vodoprávním řízení. Vodními díly (§ 55) se rozumí stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména
přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
stavby na ochranu před povodněmi,
stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
stavby odkališť,
stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
studny,
stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
jiné stavby potřebné k nakládání s vodami (povolovanému podle § 8 zákona);

za vodní díla se nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Za vodní díla se také nepovažují průzkumné hydrogeologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad. Podrobnější pozornost věnuje zákon v této souvislosti stavbám k vodohospodářským melioracím pozemků, podmínkám užívání vodních děl jinými osobami, ochraně vodních děl, povinnostem vlastníků vodních děl, podmínkám vstupu na pozemky, technickobezpečnostní dohledu nad vodními díly, povinnostem vlastníků a stavebníků vodních děl při technicko-bezpečnostním dohledu. Opakované zkušenosti byly důvodem důkladné úpravy ochrany před povodněmi v hlavě IX, obsahujícím vymezení pojmu povodně a podmínek ochrany a stanovujícím rozsah a obsah povodňových opatření, záplavových území, podmínek omezení v záplavových územích, vymezení území určených k rozlivům povodní, území ohrožených zvláštními povodněmi, stupňům povodňové aktivity, povodňovým plánům, povodňovým prohlídkám, předpovědní a hlásné povodňové službě, povodňovým záchranným pracím, povodňovým zabezpečovacím pracím a obsahu dokumentace a vyhodnocení povodní. Současně je vymezen rozsah působnosti povodňových orgánů, jimiž jsou v období mimo povodeň
orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,
obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
krajské úřady,
Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra; a po dobu povodně
povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí,
povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
povodňové komise krajů,
Ústřední povodňová komise. Kromě těchto orgánů jsou dalšími účastníky ochrany před povodněmi
správci povodí,
správci vodních toků,
vlastníci vodních děl,
vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně; samostatně jsou v této hlavě upraveny podmínky pro úhradu nákladů na opatření na ochranu před povodněmi. Hlava X – poplatky vymezuje pojem poplatků a koncepci zpoplatnění a upravuje jmenovitě poplatek za odebrané množství podzemní vody, poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, výši poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, sledování, měření a evidenci znečištění odpadních vod, rozbory a kontrolu znečištění odpadních vod, platby záloh, poplatkové přiznání, odklad placení poplatků a prominutí části poplatků, správu poplatků, poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních, platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu, platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrady výdajů na opatření ve veřejném zájmu. Samostatně upravuje též podmínky plateb penále. Ustanovení hlavy XI vymezuje v § 104 an. výkon státní správy; státní správu podle vodního zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Kontrolu nad jakostí povrchových vod stanovených vyhláškou ke koupání provádí krajská hygienická stanice, pokud zvláštní právní předpis tuto povinnost neukládá jiné osobě. Vodoprávními úřady jsou
obecní úřady,
újezdní úřady na území vojenských újezdů,
obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

68


krajské úřady,
ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108). tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech. Podrobněji jsou vymezeny pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních, výkon vodoprávního dozoru vodoprávních úřadů, vrchní vodoprávní dozor, Česká inspekce životního prostředí a oprávnění osob vykonávajících vodoprávní dozor a vrchní vodoprávní dozor. Zvláštní ustanovení (§ 115) upravuje podmínky a náležitosti vodoprávního řízení; pokud vodní zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle správního řádu, popřípadě podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl. Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.Účastníkem řízení je správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku; vodoprávní úřad pozve k řízení též příslušného správce povodí, jestliže může rozhodnutím dojít k ovlivnění vodních poměrů v povodí. Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle tohoto zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6. Pozvání k ústnímu jednání doručí vodoprávní úřad do vlastních rukou účastníku řízení nejméně 8 dnů, ve složitějších případech nejméně 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o ústním jednání v případech podle odstavce 3. Vodoprávní úřad přitom účastníky upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, se nebere zřetel. U liniových staveb nebo u staveb zvlášť rozsáhlých nebo v řízení s velkým počtem účastníků řízení může vodoprávní úřad uvědomit účastníky o zahájení řízení veřejnou vyhláškou, a to nejméně 30 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené pro podání námitek. Jiným účastníkům řízení, než je žadatel o povolení nebo než je správce vodního toku, popřípadě ten, kdo vznesl námitky, může v těchto případech vodoprávní úřad doručit veřejnou vyhláškou v obcích, v jejichž územních obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny, i rozhodnutí. Hlava XII – sankce upravuje podmínky a náležitosti udělování pokut podnikajícím fyzickým osobám nebo právnickým osobám, pokut za nedovolené odběry vod, pokut za nedovolené vypouštění odpadních nebo důlních vod, pokut za nedovolené nakládání se závadnými látkami, pokut za porušení povinností týkajících se vodních děl, pokut za porušování povinností týkajících se užívání povrchových vod k plavbě, pokut za porušení jiných povinností, pokut za opakované porušení povinností, ukládání pokut a upuštění od pokuty. Závěrečná hlava XIII obsahuje společná a přechodná ustanovení.

5.5. 5.5.1.

5.5.2.

5.5.3.

5.5.4. 5.5.5.

5.5.6.

5.5.7. 5.5.8.

5.5.9.

5.5.10. 5.5.11.

5.5.12.

5.5.13.

5.5.14.

5.5.15.

5.5.16.

5.5.17.

PÉČE O LESY A LESNÍ HOSPODAŘENÍ zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb. (ve znění zákona č. 99/2004 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MZe č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa

vyhláška MZe č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí vyhláška MZe č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení, ve znění vyhlášky č. 52/1999 Sb. vyhláška MZe č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů vyhláška MZe č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích vyhláška MZe č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů vyhláška MZe č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování vyhláška MZe č. 100/1996 Sb., kterou se stanoví náležitosti udělení licence v lesním hospodářství a podrobnosti o udělování licencí v lesním hospodářství, ve znění vyhlášky č. 324/2003 Sb. vyhláška MZe č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa, ve znění vyhlášky č. 236/2000 Sb. vyhláška MZe č. 219/1998 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát vyhláška MZe č. 275/1998 Sb., o agrotechnickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky MZe č. 477/2000 Sb. a vyhlášky č. 400/2004 Sb. vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění vyhlášky č. 44/2010 Sb. vyhláška MŽP a MZe č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 lesích, ve znění nařízení vlády č. 51/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb.

5.5.18. MYSLIVOST 5.5.18.1. zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 5.5.18.2. vyhláška MZe č. 134/1996 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti 5.5.18.3. vyhláška MZe č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění vyhlášky č. 350/2003 Sb. 5.5.18.4. vyhláška MZe č. 188/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže (oprava tiskové chyby publikována v částce 83/2000 Sb.) 5.5.18.5. vyhláška MZe č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb. 5.5.18.6. vyhláška MZe č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd 5.5.18.7. vyhláška MZe č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech pro vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě 5.5.18.8. vyhláška MZe č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice

69

5.5.19.

5.5.20.

5.5.21. 5.5.22.

DOSS:

zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MŽP č. 360/2000 Sb., o stanovení způsobu výpočtu výše náhrady škody způsobený vybranými zvláště chráněnými živočichy na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybách, včelstvech, včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách a na lesních porostech nařízení vlády č. 193/2000 Sb., kterým se prohlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2001 až 2004 nařízení vlády č. 247/2009 Sb., kterým se prohlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2011 až 2015 Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo životního prostředí ČR v případě lesů v NP Krajský úřad [Magistrát hl.m. Prahy] Úřad obce s rozšířenou působností Ministerstvo obrany ČR Vojenský lesní úřad (v rozsahu působnosti okresního úřadu) Správy národních parků

PÉČE O LESY A LESNÍ HOSPODAŘENÍ Péče o lesy a lesní pozemky doznala v průběhu roku 1995 a zejména roku 1996 rozsáhlých a významných změn, reagujících alespoň zčásti na změny vlastnických a ekonomických poměrů. Nová právní úprava vymezuje • nově zaváděné, popřípadě nově definované pojmy, zejména pak „pozemky určené k plnění funkcí lesa“, • kategorizaci lesů (§ 6 an.), přičemž rozlišuje mezi lesy ochrannými, lesy zvláštního určení, lesy hospodářskými a lesy pod vlivem imisí, • podmínky zachování lesů, to jest podmínky ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, zejména pak podmínky odnětí pozemků pro jiné využití, popřípadě omezení jejich využívání (včetně náležitostí řízení - § 16 a poplatků s tím spojených § 17 a § 18), • podmínky obecného užívání lesů, včetně zákazu některých činností (§ 20), • předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese, s určením obsahových a formálních náležitostí oblastních plánů rozvoje lesů, lesních hospodářských plánů, lesních hospodářských osnov a inventarizace lesů, • podmínky hospodaření v lesích, včetně určení podmínek ochrany lesa a působnosti odborného lesního hospodáře a lesní stráže, • podmínky pro udělování, provozování, odnětí a zánik licence fyzické osobě, • podmínky výkonu státní správy lesů, • podmínky pro udělování sankcí za přestupky proti ustanovením zákona. Změny, které přinesla nová právní úprava ochrany lesů a hospodaření v nich, se promítla i do ustanovení zákona o myslivosti. Vyhláška o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa vymezuje • obsah žádosti o zábor (§ 1), jejíž součástí je i územní rozhodnutí nebo stanoviska dotčených orgánů státní správy v případech, kdy se územní rozhodnutí nevydává a slučuje se územní a stavební řízení [písm. i) a j)], • návrh plánu rekultivace s částí technickou, biologickou a s časovým a prostorovým postupem rekultivace, • podrobnosti při řízení o záboru pozemků (§ 3) a při rekultivaci pozemků určených k plnění funkcí lesa (§ 4).

5.6. 5.6.1.

PÉČE O ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND / ZEMĚDĚLSTVÍ zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona

č. 98/1999 Sb. [úplné znění zákon č. 231/1999 Sb.], ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 402/2010 Sb. 5.6.2. PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY K ZÁKONU 5.6.2.1. vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu 5.6.2.2. vyhláška MŽP č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany 5.6.3. vyhláška č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem 5.6.4. vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (obsahuje požadvky na stavby pro zemědělství) 5.6.5. TĚŽBA RAŠELINY 5.6.5.1. zákonné opatření předsednictva NS č. 61/1956 Sb., o těžbě rašelin 5.6.5.2. vyhláška č. 151/1957 Ú.l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o těžbě rašelin, ve znění zákona č. 146/1971 Sb. 5.6.6. vyhláška MZe č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a na poskytování náhrad zvýšených nákladů 5.6.7. vyhláška MZe č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování zemědělských porostů 5.6.8. vyhláška MZe č. 167/2003 Sb., kterou se stanoví vzor ohlášení a potvrzení o zařazení do evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů 5.6.9. ZEMĚDĚLSTVÍ A EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ 5.6.9.1. zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 307/2000 Sb. a zákona č. 128/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 247/2003 Sb.], ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb. a zákona č. 441/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 4/2006 Sb.], ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu ÚS č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.[úplné znění zákon č. 385/2009 Sb.], ve znění zákona č. 73/2011 Sb. 5.6.9.2. zákon č. 291/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 5.6.9.3. nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků 5.6.9.4. zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 553/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 30/2006 Sb.], ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 5.6.9.5. vyhláška MZe č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství 5.6.9.6. nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění nařízení vlády č. 369/2010 Sb. 5.6.9.7. nařízení vlády č. 480/2009 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s přijetím nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor 5.6.10. NAŘÍZENÍ VLÁDY K DOTACÍM NA ZALESŇOVÁNÍ 5.6.10.1. nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb. a nařízení vlády č. 148/2008 Sb. 5.6.10.2. nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, ve znění nařízení vlády č. 148/2008 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb. 5.6.10.3. nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální pa-

70

5.6.10.4

5.6.11.

5.6.12.

5.6.13. 5.6.13.1.

5.6.13.2.

5.6.13.3.

5.6.13.4.

5.6.13.5.

5.6.13.6.

5.6.13.7.

5.6.13.8.

5.6.13.9.

tření, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb. nařízení vlády č. 155/2007 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2007 zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 248/2003 Sb.], ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 5/2006 Sb.], ve znění zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 367/2009 Sb.], ve znění zákona č. 251/2011 Sb. zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití NAŘÍZENÍ VLÁDY K DOTACÍM NA MIMOPRODUKČNÍ FUNKCE ZEMĚDĚLSTVÍ nařízení vlády č. 24/1999 Sb., kterým se stanovují na rok 1999 podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. a nařízení vlády č. 203/2004 Sb. nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění nařízení vlády č. 454/2001 Sb., nařízení vlády č. 294/2002 Sb., nařízení vlády č. 306/2003 Sb. a nařízení vlády č. 129/2004 Sb. nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, ve znění nařízení vlády č. 121/2005 Sb., nařízení vlády č. 510/2005 Sb. a nařízení vlády č. 512/2006 Sb. nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb. nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření), ve znění nařízení vlády č. 542/2004 Sb., nařízení vlády č. 119/2005 Sb., nařízení vlády č. 515/2005 Sb., nařízení vlády č. 351/2006 Sb., nařízení vlády č. 81/2007 Sb. a nařízení vlády č. 99/2008 Sb. nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění nařízení vlády č. 113/2008 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 111/2010 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb. nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., nařízení vlády č. 45/2009 Sb., nařízení vlády č. 45/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 78/2010 Sb., nařízení vlády č. 112/2010 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb. nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 lesích, ve znění nařízení vlády č. 51/2009 Sb., nařízení

vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb. 5.6.13.10. nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb. a nařízení vlády č. 96/2008 Sb. 5.6.13.11. nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování platby pro pěstování energetických plodin, ve znění nařízení vlády č. 333/2007 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb. a nařízení vlády č. 480/2009 Sb. 5.6.14. NAŘÍZENÍ VLÁDY K PLATBÁCH NA PLOCHU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY 5.6.14.1. nařízení vlády č. 144/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006 [účinnost do 30. 06. 2007], ve znění nařízení vlády č. 144/2006 Sb. a nařízení vlády č. 48/2007 Sb. 5.6.14.2. nařízení vlády č. 145/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2005 [účinnost do 30. 06. 2006] 5.6.14.3. nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 86/2010 Sb. a nařízení vlády č. 87/2011 Sb. 5.6.15. vyhláška MŽP a MZe č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku 5.6.16. nařízení vlády č. 82/2006 Sb., o stanovení dalších údajů evidovaných u půdního bloku nebo u dílu půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy, ve znění nařízení vlády č. 336/2009 Sb. 5.6.17. nařízení vlády č. 306/2006 Sb., o stanovení některých podmínek pro dodávky potravin z intervenčních zásob ve prospěch nejchudších osob 5.6.18. zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 5.6.19. vyhláška č. 403/2000 Sb., kterou se určují druhy zemědělského zboží, na něž je možno vystavovat zemědělské skladní listy, a podmínky pro provozování zemědělských veřejných skladů, ve znění vyhlášky č. 388/2003 Sb. 5.6.20. HNOJIVA 5.6.20.1. zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 317/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 461/2004 Sb.], ve znění zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 490/2009 Sb. 5.6.20.2. vyhláška MZe č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 401/2004 Sb., vyhlášky č. 209/2005 Sb. a vyhlášky č. 271/2009 Sb. 5.6.20.3. vyhláška MZe č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky MZe č. 475/2000 Sb. 5.6.20.4. vyhláška MZe č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky MZe č. 476/2000 Sb., vyhlášky č. 473/2002 Sb., vyhlášky č. 399/2004 Sb., vyhlášky č. 91/2007 Sb. a vyhlášky č. 353/2009 Sb. 5.6.21. vyhláška MZe č. 275/1998 Sb., o agrotechnickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky MZe č. 477/2000 Sb. a vyhlášky č. 400/2004 Sb. 5.6.22. vyhláška MZe č. 88/2006 Sb., o způsobu a rozsahu vyžadování údajů o ovocných sadech obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství

71

5.6.23.

vyhláška MZe č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, ve znění vyhlášky č. 58/2010 Sb. 5.6.24. vyhláška MZe a MŽP č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě 5.6.25. VINOHRADNICTVÍ/CHMELAŘSTVÍ/LIHOVARNICTVÍ 5.6.25.1. zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 311/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 256/2011 Sb. 5.6.25.2. vyhláška MZe č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, ve znění vyhlášky č. 437/2005 Sb. a vyhlášky č. 28/2010 Sb. 5.6.25.3. vyhláška MZe č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení 5.6.25.4. nařízení vlády č. 342/2002 Sb., o způsobu a podmínkách poskytování podpor výsadby vinic, obnovy vinic a propagace odbytu vín 5.6.25.5. nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb., nařízení vlády č. 33/2007 Sb., nařízení vlády č. 320/2008 Sb., nařízení vlády č. 82/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 214/2010 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb. 5.6.25.6. nařízení vlády č. 83/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování přímých podpor v rámci společné organizace trhu s vínem a některých podpor Programu rozvoje venkova, a o změně některých souuvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. 5.6.25.7. vyhláška MZe č. 97/2006 Sb., o předpokladech a způsobu podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnostech o poskytování informací veřejnosti Vinařským fondem 5.6.25.8. zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 322/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 5.6.25.9. vyhláška MZe č. 325/2004 Sb., k provedení zákona na ochranu chmele 5.6.25.10. nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb. 5.6.25.11. zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 95/2011 Sb. 5.6.25.12. vyhláška MF č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících DOSS:

Ministerstvo životního prostředí ČR Krajský úřad [Magistrát hl.m. Prahy] Úřad obce s rozšířenou působností Správa národního parku

PÉČE O ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND / ZEMĚDĚLSTVÍ Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu vymezuje • rozsah a obsah pojmu zemědělský půdní fond a jeho změn, • zásady jeho ochrany a způsoby jeho odnímání svému účelu, • odvody z takového odnětí, • soustavu a působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Do zemědělského půdního fondu náleží pozemky zemědělsky obhospodařované (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné

sady, louky a pastviny), půda dočasně neobdělávaná, chovné rybníky a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (příkladmo polní cesty, závlahové vodní nádrže či ochranné terasy proti erozi). Pro uchování kostry ekologické stability mají zvláštní význam zejména pasáže dotýkající se změn kultur, které lze vlastníkům uložit (za náhradu) v zájmu „ochrany životního prostředí“. Aby byla ochrana zemědělského půdního fondu „a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů“ nejvýhodnější, musí autorizované osoby dbát zásad ochrany obsažených v tomto zákoně zejména • při územně plánovací činnosti (§ 5); pořizovatelé a zpracovatelé územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů jsou povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu a navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější (odst. 1); návrhy územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů musí být již v období zpracování konceptů projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem (odst. 2); územní rozhodnutí, jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán souhlas k jejímu odnětí, s výjimkou případů uvedených v § 9, • při zpracovávání zadání staveb (§ 7) jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany ZPF a navrhnout umístění stavby tak, aby docházelo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, • při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrologickém průzkumu (§ 8); souhlasu orgánu ochrany ZPF není zejména třeba, má-li být odňata půda na pozemcích, které jsou nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků, v zahrádkových osadách zájmových organizací, účelovými plochami u objektů a zařízení občanské vybavenosti, v současně zastavěném území obce, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejíž vynětí se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu rodinného domu, garáže, zahrádkářské a rekreační chaty, drobné stavby, stavby pro drobné pěstitelství a podobně (§ 9 odst. 1), V žádosti o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 odst. 5) uvede žadatel účel zamýšleného odnětí, zdůvodní, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany ZPF a životního prostředí nejvýhodnější a připojí • údaje evidence nemovitostí o pozemcích, jejich výměry a zákres ve snímku pozemkové mapy, • výpis z evidence nemovitostí s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, • vyjádření vlastníků dotčených pozemků, popřípadě jejich nájemců, k navrhovanému odnětí, • výpočet odvodů za odnětí půdy ze ZPF, ledaže se jedná o odnětí, kde se odvody nepředepisují, • plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena zpět do zemědělského půdního fondu, • předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy a shledá-li oprávněnost žádosti, vydá k odnětí souhlas (§ 9 odst. 6), ve kterém zejména • vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká, • stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany ZPF, • schválí plán rekultivace, • vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody. Podrobnější ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu stanovuje ve vztahu k činnostem ve výstavbě prováděcí vyhláška, a to zejména v ustanoveních • § 3 a § 4 pro postupy při zpracovávání a projednávání územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů; při těchto činnostech „(3) Údaje z podkladů uvedených v odstavci 2 vyhodnocují zpracovatelé územně plánovací dokumentace v etapě průzkumů a rozborů a znázorňují v samostatném doplňujícím výkresu nebo v souhrnném problémovém výkresu. Grafickým podkladem doplňujícího výkresu jsou mapy měřítek použitých pro hlavní výkresy, které umožňují znázornění vyhodnocova-

72

•

ných údajů. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie zpracovávané územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení a znázornění těchto údajů je podkladem pro zpracování návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby“, § 6 pro postupy při zpracování dokumentace staveb potřebné k vydání územního rozhodnutí; pokud má být připravovaná stavba umístěna mimo současně zastavěné území obce, navrhne investor technicky řešitelné územní alternativy jejího umístění s cílem nalézt řešení nejvýhodnější pro ochranu ZPF (odst. 3); územní alternativy se nenavrhují (odst. 4), je-li umístění stavby v souladu s řešením schválené územně plánovací dokumentace nebo schválených územně plánovacích podkladů, nebo návrhem tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, k němuž orgány ochrany ZPF udělily souhlas, nebo podmínkami, které vymezily příslušné orgány ZPF při udělování souhlasu k návrhu dobývacího prostoru, nebo jde-li o stavby zemědělské prvovýroby, jejichž umístění je vymezeno vlastnickými vztahy k pozemku, nebo o výstavbu zemědělských účelových komunikací nebo uskutečňování investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, u nichž je jednoznačnost umístění dána jejich technickým charakterem a účelem (odst. 5).

5.7.12. 5.7.13. 5.7.14.

5.7.15. 5.7.16.

Speciální právní úprava je stanovena pro pozemky sloužící vinohradům, chmelnicím a ochraně ložisek rašeliny a podmínek její těžby.

5.7. 5.7.1.

5.7.2.

5.7.3.

5.7.4.

5.7.5.

5.7.6. 5.7.7. 5.7.8. 5.7.9.

5.7.10. 5.7.11.

5.7.17.

PÉČE O NEROSTNÉ BOHATSTVÍ A VÝKON GEOLOGICKÝCH A HORNÍCH ČINNOSTÍ zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 439/1992 Sb.], ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2209 Sb. zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 66/2001 Sb.], ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2209 Sb. vyhláška č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti, projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce vyhláška MŽP a ČBÚ č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb. vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto zařízení, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. vyhláška MŽP a ČBÚ č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci vyhláška MŽP č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací, ve znění vyhlášky č. 368/2004 Sb. vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění vyhlášky č. 351/2000 Sb. vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. vyhláška ČBÚ č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích vyhláška ČBÚ č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění vyhlášky č. 368/2004 Sb.

5.7.18.

5.7.19. 5.7.20.

5.7.21.

5.7.22.

5.7.23.

5.7.24.

5.7.25.

5.7.26.

5.7.27.

5.7.28.

73

vyhláška ČBÚ č. 497/1992, o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů vyhláška ČBÚ č.306/2002 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 440/1992 Sb.], ve znění zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb. (ve znění zákona č. 150/2003 Sb.) a zákona č. 320/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 408/2002 Sb.], ve znění zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2209 Sb., zákona č. 155/2010 Sb. a zákona č. 184/2011 Sb. zákon č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb. (oprava tiskové chyby částka 35/2006 Sb.) vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 242/1993 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb. a vyhlášky č. 299/2005 Sb. vyhláška ČBÚ č. 73/2000 Sb., o vybraných důlních zařízeních vyhláška ČBÚ č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl, ve znění vyhlášky č. 90/2003 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb. vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění vyhlášky č. 173/1992 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 99/1995 Sb., vyhlášky č. 341/2001 Sb., vyhlášky č. 338/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 199/2006 Sb. vyhláška ČBÚ č. 293/2003 Sb., o bližších podmínkách a vlastnostech výbušnin určených pro použití v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí a přezkušování vlastností těchto výbušnin vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky č. 340/2001 Sb. vyhláška ČBÚ č. 153/2008 Sb., o vzorech tiskopisů žádostí o udělení povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu a tranzitu výbušnin vyhláška ČBÚ č. 35/1988 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu, ve znění vyhlášky č. 485/2006 Sb. (oprava tiskové chyby částka 167/2006 Sb.) vyhláška ČBÚ č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. vyhláška ČBÚ č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi, ve znění vyhlášky č. 571/2006 Sb. vyhláška ČBÚ č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z dobytých vyhrazených nerostů, ve znění vyhlášky č. 426/2001 Sb. a vyhlášky č. 63/2005 Sb.

5.7.29. 5.7.30. 5.7.31.

5.7.32. 5.7.33.

5.7.34.

5.7.35.

5.7.36. 5.7.37. 5.7.38.

5.7.39.

DOSS:

vyhláška ČBÚ č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu vyhláška ČBÚ č. 72/2002 Sb., o důlní degazaci vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb. vyhláška ČBÚ č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních vyhláška ČBÚ č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických důlních zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomoci států a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška ČBÚ č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení vyhláška ČBÚ č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů vyhláška ČBÚ č. 428/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů vyhláška ČBÚ č. 429/2009 Sb., o stanovení plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem

nezbytném rozsahu a na nezbytně potřebnou dobu, zřizovat tam pracoviště, přístupovou cestu, přívod vody a energie, jakož i provádět nezbytné úpravy půdy a odstraňovat porosty, popřípadě zřizovat stavby, přičemž musí o rozsahu, způsobu a době výkonu těchto oprávnění uzavřít s vlastníkem nemovitosti písemnou smlouvu - nedojde-li k dohodě, rozhoduje o rozsahu, způsobu nebo době výkonu oprávnění okresní úřad, v jehož územním obvodu je nemovitost nebo její větší část (§ 14). Smyslem právní úpravy je, resp. by mělo být zabezpečení ochrany zdrojů a vhodného využívání nerostného bohatství již v rámci územně plánovací činnosti, stanovení podmínek ochrany ložiskového území a případného omezení některých činností v chráněném ložiskovém území. Vymezování těchto ochranných pásem (území) skýtá však již nyní některé možnosti zakládat rozsáhlou síť napojení takových pásem na systémy vymezované podle jiných právních předpisů.

5.8. 5.8.1.

5.8.2.

5.8.3.

Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Český báňský úřad Obvodní báňský úřad Ministerstvo obrany Krajský úřad Úřad obce s rozšířenou působností

PÉČE O NEROSTNÉ BOHATSTVÍ A VÝKON GEOLOGICKÝCH A HORNÍCH ČINNOSTÍ

5.8.4.

Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) představuje jednu z podstatných částí právní úpravy péče o přírodu a krajinu, která rovněž dosud doznala pouze dílčích změn a která na svou novou právní úpravu teprve čeká. Proto jsou dosud dílčími změnami toliko oslabeny, ale neodstraněny některé již překonané pohledy na ochranu ložisek a možnosti jejich těžby, zejména pak místa státu a obce ve vztahu k nerostným surovinám na jejich území.

5.8.5.

Z dosavadní právní úpravy se činnosti autorizovaných osob dotýkají zejména ustanovení • § 15 o podmínkách zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti, • § 17 o podmínkách stanovení chráněného ložiskového území, • § 18 o podmínkách omezení některých činností v chráněném ložiskovém území, • § 19 o povolování staveb a zařízení ve vztahu k chráněnému ložiskovému území, • § 26 o hranicích dobývacího prostoru, • § 27 o podmínkách stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru.

5.8.6.

5.8.7.

Zákon o geologických pracích (včetně vyhlášky o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce) vymezuje podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování projektových prací, jejich kontrolu a využití jejich výsledků, vymezuje obsah geologických prací (§ 2) a rámcově rozsah oprávnění (§ 3), jehož ověřování je provedeno výše uvedenou vyhláškou a je jednou z podmínek výkonu činnosti autorizované osoby podle zákona č. 360/1992 Sb. při výkonu činností uvedených sub § 17 písm. j), resp. § 18 písm. i). Pracovníci organizací mohou pro účely projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací vstupovat na cizí nemovitosti v

5.8.8.

5.8.9.

74

POZEMKY A POZEMKOVÉ ÚPRAVY, VLASTNICTVÍ PŮDY zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MZe č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění vyhlášky č. 122/2007 Sb. zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 243/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb. a zákona č. 183/1993 Sb. [úplné znění zákon č. 195/1993 Sb.], ve znění nálezu Ústavního soudu ČR č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu ÚS č. 272/2005 Sb., nálezu ÚS č. 531/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb. a zákona č. 254/2011 Sb. zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění nálezu ÚS č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 212/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 178/2006 Sb. zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a o vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb., zákona č. 496/1992 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., ve znění nálezu ÚS č. 3/2000 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb. nařízení vlády č. 335/2001 Sb., kterým se stanoví výčet věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví České republiky do vlastnictví židovských obcí v České republice za účelem zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu nařízení vlády č. 152/2002 Sb., kterým se stanoví výčet věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví České republiky do vlastnictví Federace židovských obcí v České republice nebo do vlastnictví židovských obcí v České republice za účelem zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu nařízení vlády č. 123/2004 Sb., kterým se stanoví výčet některých dalších věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví České republiky do vlastnictví Federace židovských obcí v České republice nebo do vlastnictví židovských obcí v České republice za účelem zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve znění zákona č. 210/1993 Sb. (ve znění zákona č. 179/2005 Sb.), zá-

5.8.10.

5.8.11.

5.8.12.

5.8.13.

5.8.14.

5.8.15.

5.8.16.

5.8.17.

5.8.18.

5.8.19.

5.8.20.

kona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb. zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické a fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb. (ve znění zákona č. 179/2005 Sb.), zákona č. 282/1992 Sb. (ve znění zákona č. 179/2005 Sb.), zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb.,a zákona č. 246/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 473/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb. zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., nálezu ÚS č. 3/2000 Sb., zákona č. 66/2000 Sb. a zákona č. 308/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 396/2000 Sb.], ve znění zákona č. 313/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 148/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 236/2011 Sb.), zákona č. 423/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 119/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 299/2009 Sb. a zákona č. 140/2010 Sb. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (oprava chyby v částce 41/1999 Sb.), ve znění zákona č. 253/2001 Sb. a zákona č. 253/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 366/2003 Sb.], ve znění zákona č. 354/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 118/2008 Sb. vyhláška MF č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby nařízení vlády č. 51/1993 Sb., o způsobu finančního vypořádání za nájem pozemků přidělených pozemkovým úřadem vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. nařízení vlády č. 1/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla pro poskytování podpory v zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků nařízení vlády č. 237/2011 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu zákon č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 227/2002 Sb. zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občasnům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvis-

losti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik DOSS:

Ministerstvo zemědělství ČR - Ústřední pozemkový úřad Krajský úřad Úřad obce s rozšířenou působností

POZEMKY, POZEMKOVÉ ÚPRAVY A POZEMKOVÉ ÚŘADY Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. Zákon v části první v obecných ustanoveních vymezuje účel úpravy, pojem pozemkové úpravy a předmět a obvod pozemkových úprav, formy pozemkových úprav a vymezuje okruh účastníků řízení o pozemkových úpravách, jimiž jsou
vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách podle § 2 („vlastníci pozemků”) a fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena; za takové osoby se nepovažují vlastníci, pro jejichž pozemky se v pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetických informací (§ 3 odst. 2),
stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti,
obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav; účastníky mohou být i obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách („obec”); v řízení o pozemkových úpravách se z důvodu využití výsledků pozemkových úprav pro obnovu katastrálního operátu používá v zájmu jednoznačné identifikace účastníka jeho jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo u fyzických osob a název, sídlo a identifikační číslo organizace u právnických osob, k jejichž obstarání a využívání jsou osoby a orgány činné na úseku pozemkových úprav oprávněny. V části druhé jsou stanoveny podmínky a náležitosti řízení o pozemkových úpravách a náklady na pozemkové úpravy, a to zahájení řízení (na řízení o pozemkových úpravách a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro rozhodování podle správního řádu), úvodní jednání, soupis a ocenění nároků vlastníků, návrh pozemkových úprav, přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků, samo správní rozhodnutí o pozemkových úpravách, podmínky provádění pozemkových úprav s upřesněním a rekonstrukcí přídělů a řešením duplicitního zápisu vlastnictví k pozemku v rámci pozemkových úprav, pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením, podmínky zatímního bezúplatného užívání a časově omezeného nájmu, podmínky náhradního užívání a konečně úhrady nákladů na pozemkové úpravy. Část třetí stanovuje požadavky na výkon odborných činností – odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav; tuto způsobilost k projektování pozemkových úprav prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav, které Ústřední pozemkový úřad rozhodnutím udělí fyzické osobě, která
je způsobilá k právním úkonům,
je bezúhonná,
má ukončené vysokoškolské vzdělání jako absolvent magisterského nebo bakalářského studijního programu v oblasti zeměměřictví, zemědělství, lesnictví a ochraně a tvorbě krajiny, popřípadě vysokoškolské vzdělání uvedeného zaměření v dřívějším nebo jiném systému vysokých škol, anebo má středoškolské vzdělání uvedeného zaměření ukončené ma-

75







turitou, prokáže jako absolvent magisterského studijního programu, popřípadě absolvent školy uvedeného zaměření v dřívějším nebo jiném systému vysokých škol nejméně 3 roky praxe, jako absolvent bakalářského studijního programu a střední školy nejméně 6 let praxe v činnostech při projektování pozemkových úprav, složila zkoušku odborné způsobilosti.

5.9.7.

V části čtvrté je vymezena soustava pozemkových úřadů a jejich působnost; soustavu pozemkových úřadů ministerstva jako organizační složky státu tvoří
pozemkové úřady, které se zřizují jako správní úřady pro výkon činností uvedených v § 20 zákona; jejich názvy a územní působnost jsou uvedeny v příloze k zákonu,
Ústřední pozemkový úřad, který vykonává činnosti podle § 2 zákona.

5.9.8.

5.9.9. Část šestá obsahuje ustanovení přechodná a závěrečná, zmocňovací a zrušovací a část sedmá ustanovení o účinnosti. Ustanovení přechodná stanovují režim ukončení pozemkových úprav zahájených podle předchozí právní úpravy. Podrobnosti o postupu provádění pozemkových úprav a náležitostech jejich návrhu obsahuje prováděcí vyhláška. Její součástí je jednak podrobný popis jednotlivých fází a činností konaných v jejich rámci (úvodní jednání, podrobný průzkum terénu a jeho vyhodnocení, určení obvodu pozemkových úprav, zjišťování průběhu hranic pozemků, vyrovnávání a změna hranice katastrálního území, zeměměřické činnosti, zpracování soupisu nároků vlastníků pozemků, plán společných zařízení, návrh nového uspořádání pozemků, pozemkové úpravy vyvolané stavební činností a náležitosti návrhu pozemkových úprav), jednak obsah dokumentací v procesu pozemkových úprav zpracovávaných a projednávaných (které jsou uvedeny v příloze.

5.9. 5.9.1.

5.9.2.

5.9.3.

5.9.4.

5.9.5.

5.9.6.

KATASTR NEMOVITOSTÍ A JEHO SPRÁVA, ZEMĚMĚŘICTVÍ A KARTOGRAFIE zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 190/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 172/2000 Sb.], ve znění zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 8/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška ČÚZK č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č. 460/2003 Sb., vyhlášky č. 345/2004 Sb. (oprava tiskové chyby částka č. 125/2004 Sb.), vyhlášky č. 44/2005 Sb., vyhlášky č. 457/2006 Sb., vyhlášky č. 50/2008 Sb. a vyhlášky č. 76/2009 Sb. zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve znění zákona č. 210/1993 Sb. (ve znění zákona č. 179/2005 Sb.), zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb. nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel vyhláška ČÚZK č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 334/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění vyhlášky č. 164/2009 Sb. vyhláška ČÚZK č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášky č. 277/1993 Sb. a vyhlášky č. 99/1994 Sb.

5.9.10. 5.9.11.

5.9.12.

5.9.13.

5.9.14.

5.9.15.

5.9.16.

5.9.17.

5.9.18. 5.9.19.

5.9.20.

5.9.21.

5.9.22.

76

zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (oprava chyby v částce 41/1999 Sb.), ve znění zákona č. 253/2001 Sb. a zákona č. 253/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 366/2003 Sb.], ve znění zákona č. 354/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 118/2008 Sb. vyhláška MF č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění zákona č. 69/1967 Sb., zákona č. 29/1968 Sb., zákona č. 175/1968 Sb., zákona č. 40/1969 Sb., zákona č. 41/1969 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 126/1971 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 248/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 108/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. nařízení vlády ČR č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 186/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 289/2001 Sb.], ve znění zákona č. 175/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 11/2004 Sb.], ve znění zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 186/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 289/2001 Sb.], ve znění zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb. vyhláška ČÚZK č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb., vyhlášky č. 92/2005 Sb. a vyhlášky č. 311/2009 Sb. nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb. vyhláška ČÚZK č. 78/1993 Sb., kterou se stanoví sídla a územní působnost zeměměřických a katastrálních inspektorátů a katastrálních úřadů sdělení ČÚZK č. 482/2009 Sb., Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu k 1. lednu 2010 vyhláška MO ČR č. 114/1997 Sb., o náležitostech žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění a o formě ověřování výsledků zeměměřických činností pro potřeby obrany státu vyhláška ČÚZK č. 233/2010 Sb., o základním obsahu technické mapy obce vyhláška MZe č. 412/2008 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 427/2009 Sb. a vyhlášky č. 340/2010 Sb. vyhláška MV č. 326/2000 Sb., o způsobech označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postupu oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. oznámení MZe č. 225/1992 Sb., o vydání výnosu o zařazení územních technických jednotek (katastrálních území) do produkčních ekonomických skupin zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb.

5.9.23.

5.9.24.

zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 306/2009 Sb. nařízení vlády č. 161/2011 Sb., o stanovení harmonogramu a technického způsobu provedení opatření podle § 64 až 68 zákona o základních registrech

KATASTR NEMOVITOSTÍ A JEHO SPRÁVA Zákon o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) zřídil (přesněji obnovil) katastr nemovitostí, jímž je soubor údajů o nemovitostech, zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je i evidence vlastnických, jiných věcných a dalších práv k nemovitostem (blíže zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem). Pro autorizované osoby je významné ustanovení • části první - týkající se vymezení katastru nemovitostí, § 2 co se eviduje v katastru, § 3 - co katastr obsahuje, § 4 - obsah katastrálního operátu, • části druhé - týkající se správy katastru, • části třetí - týkající se povinností vlastníků a jiných oprávněných, obcí a státních orgánů, • části čtvrté - týkající se obnovy katastrálního operátu, • části páté - týkající se geodetických prací a geometrických plánů, • dalších částí, které se věnují závaznosti údajů katastru a veřejnosti katastru, poskytování údajů z katastru, porušování pořádku na úseku katastru a vymezení užívaných pojmů.

Nařízení vlády stanovuje podrobněji, co se rozumí • geodetickým referenčním systémem (WGS84, ETRS, SJTSK, S-42, Bpv, S-Gr95, • závazným státním mapovým dílem: katastrální mapy, státní mapy 1:5.000-odvozená, základní mapa ČR 1:10.000, 1:25.000, 1:50.000, 1:100.000 a 1:200.000, mapa ČR 1:500.000, vojenské topografické mapy 1:25.000, 1:50.000, 1:100.000, 1:200.000, 1:500.000 a 1:1.000.000 a soubor tematických mapových děl. V přílohách jsou uvedeny technické parametry závazných geodetických referenčních systémů (příloha 1) a seznam lokalit, ve kterých bylo možno používat geodetický výškový systém jadranský do roku 2000 (příloha 2). Činnosti autorizovaných osob se velmi podstatně dotýká prováděcí vyhláška k zákonu o zeměměřictví, a to zejména ustanovení oddílu třetího: Předmět a obsah výsledků zeměměřických činností ověřovaných fyzickou osobou s úředním oprávněním a náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby speciálně pak ustanovení § 13 - výsledky zeměměřických činností ve výstavbě, a § 14 - náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení státních mapových děl. Zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech vymezuje jejich strukturu a působnost. Základní organizační schéma státní správy na tomto úseku tvoří Český úřad zeměměřický a katastrální, inspektoráty a katastrální úřady. Kromě toho definuje uvedený zákon předpoklady porušení pořádku na úseku zeměměřictví. Vyhláška o geodetických pracích ve výstavbě je pro autorizované osoby významná zejména ustanoveními o povinnosti účastníků výstavby zajistit výkon geodetických prací odpovědnými geodety (§ 3 odst. 1 a 2) a povinnosti účastníků výstavby při zpracovávání dokumentace staveb a při provádění staveb (§ 4 až § 6).

ZEMĚMĚŘICTVÍ A KARTOGRAFIE Zákon o zeměměřictví vymezuje • základní pojmy charakterizující zeměměřickou činnost, zejména zeměměřictví samo, jímž rozumí „souhrn geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností včetně technických činností v katastru nemovitostí“, geodetický referenční systém (jehož podrobnější definici podává nařízení vlády, kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání), základní státní mapové dílo, jímž rozumí „kartografické dílo se základním všeobecně využitelným obsahem, souvisle zobrazující území podle jednotných zásad, vytvářené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu“, tematické státní mapové dílo, jímž rozumí „kartografické dílo zobrazující zpravidla na podkladě základního státního mapového díla tematické skutečnosti určené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu“, informační systém, jímž rozumí „soubor výsledků zeměměřických činností, matematických, programových, technických a organizačních prostředků k jejich ukládání a víceúčelovému využívání“, • zeměměřické činnosti a speciálně zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu, kam náleží mimo jiné i „tvorba, obnova a vydávání základních a tematických státních mapových děl“ a „vyhotovení zeměměřických podkladů a dokumentace pro výkon státní správy“, přičemž zákon dále stanoví, že „výsledky zeměměřických činností využívají ... jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy v rozsahu své působnosti“, • práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností, mezi něž mimo jiné náleží povinnost orgánů státní správy a územní samosprávy „poskytovat osobám oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu nezbytnou součinnost“, • podmínky a náležitosti zřizování měřických značek, signalizačních a ochranných zařízení bodů bodového pole, • podmínky a náležitosti náhrady za majetkové újmy a za omezení možnosti využívat nemovitosti, • podmínky ověřování zeměměřických činností, včetně rozsahu, způsobu udělení, zániku a odejmutí úředního oprávnění a včetně vymezení práv a povinností fyzických osob s úředním oprávněním, • podmínky využívání geodetických referenčních systémů a státních mapových děl ve veřejném zájmu.

Pro autorizované osoby je rovněž významné vymezení geodetických referenčních systémů, státních mapových děl závazných na celém území státu a zásady jejich používání, a to zejména v činnostech územně plánovacích.

6. PÉČE O KULTURNÍ BOHATSTVÍ (PAMÁTKOVÁ PÉČE) 6.1. 6.1.1. 6.1.1.1.

6.1.1.2.

6.1.1.3. 6.1.1.4.

6.1.1.5. 6.1.2. 6.1.2.1.

77

PÉČE O PAMÁTKY PAMÁTKOVÁ PÉČE OBECNĚ zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu ÚS č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 124/2011 Sb. vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění vyhlášky č. 139/1999 Sb. a vyhlášky č. 538/2002 Sb. vyhláška MK č. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy vyhláška MK č. 420/2008 Sb., kterou se stanoví náležitosti a obsah plánu ochrany památkových rezervací a památkových zón sdělení č. 159/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví PAMÁTKOVÉ REZERVACE A ZÓNY zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky

6.1.2.2.

6.1.2.3.

6.1.2.4.

6.1.2.5.

nařízení vlády č. 118/1993 Sb., o podmínkách ochrany národní kulturní památky sídla Parlamentu České republiky, ve znění nařízení vlády č. 182/1996 Sb. nařízení vlády ČSR č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, která se vymezuje katastrálním územím Starého Města a Josefova, Malé Strany, Hradčan s Pražským hradem a Nového Města s Vyšehradem a částmi přilehlých katastrálních území vyhláška č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ve znění vyhlášky č. 251/1995 Sb. - Beroun, Bělá pod Bezdězem, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čáslav, Jílové u Prahy, Kostelec nad Černými lesy. Kouřim, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Poděbrady, Rakovník, Sedlec - Prčice, Slaný, Smečno, Velvary, Bečov nad Teplou, Bor u Tachova, Dobřany, Horažďovice, Horní Blatná, Horní Slavkov, Jáchymov, Karlovy Vary, Kašperské Hory, Klatovy, Manětín, Mariánské Lázně, Město Touškov, Ostrov nad Ohří, Planá u Mariánských Lázní, Rabí, Rabštejn, Rokycany, Spálené Poříčí, Stříbro, Sušice, Tachov, Teplá, Toužim, Úterý, Valeč, Velhartice, Žlutice, Benešov nad Ploučnicí, Bílina, Budyně nad Ohří, Česká Kamenice, Česká Lípa, Český Dub, Duchcov, Dubá, Frýdlant v Čechách, Jiřetín pod Jedlovou, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Kamenický Šenov, Klášterec nad Ohří, Krupka, Liberec, Louny, Nový Bor, Roudnice nad Labem, Šluknov, Teplice, Bílovec, Branná, Bruntál, Brušperk, Frýdek, Fulnek, Hlučín, Hranice, Javorník, Karviná, Kelč, Litovel, Místek, Mohelnice, Moravská Ostrava, Odry, Opava, Přerov, Šternberk, Štíty, Šumperk, Tovačov, Uničov, Valašské Meziříčí, Vidnava, Zlaté Hory, vyhláška č. 249/1995 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny a vyhláška Jihočeského KNV ze dne 19. 11. 1991, o prohlášení památkových zón ve městech a obcích Jihočeského kraje: Korno, Mořinka, Olešná (Beroun), Jestřebice, Lobeč, Sitné, Střezivojice, Vidim (Mělník), Březinka, Kluky, Loukov, Skalsko, Střehom (Mladá Boleslav), Pojedy, Sovenice, Vinice (Nymburk), Lensedly (P.-východ), Debrno (P.-západ), Račany (Příbram), Bavorovice, Bošilec, Božejov, Břehov, Dobčice, Dynín, Kojákovice, Lipanovice, Munice, Opatovice, Rožnov, Vitín, Zbudov (České Budějovice), Čertyně, Krnín, Mirkovice, Pernek (Český Krumlov), Lutová, Nová Ves, Pístina, Plačovice, Ponědrážka, Příbraz, Žíteč (Jindřichův Hradec), Budičovice, Krašovice, Květov, Putim, Smrkovice, Tuklety, Varvažov, Zahrádka, Žebrákov (Písek), Chalupy, Lažiště, Libotyně, Mahouš, Třešňový Újezdec, Vitějovice, Zvěřetice (Prachatice), Jiřetice, Kloub, Koječín, Křtětice, Kváskovice, Zechovice (Strakonice), Bechyňská Smoleč, Nedvědice, Ounuz, Svinky (Tábor), Kanice, Klenčí pod Čerchovem, Pocinovice u Kdyně, Stráž u Domažlic, Trhanov (Domažlice), Dolní Lažany (Cheb), Beranov, Kojsovice, Kosmová, Popovice (Karlovy Vary), Břežany, Hradešice, Ostřetice, Poleň, Velké Hydčice (Klatovy), Bolevec, Bukovec, Červený Hrádek, Křimice, Lobzy, Radčice, Újezd (Plzeň-město), Lipnice, Mítov, Řesanice, Tymákov, Zahrádka (Plzeň-jih), Dolany, Dýšina, Hlince, Jarov, Kyšice, Lhota, Nynice, Olešovice, Radějov, Studená (Plzeň-sever), Dobřív, Jablečno, Podmokly, Vejvanov (Rokycany), Dolní Rychnov, Královské Poříčí (Sokolov), Horní Jadruž, Chodský Újezd, Pačín, Prostiboř, Zadní Chodo (Tachov), Bukovec, Kravaře, Sloup, Tubož, Velenice (Česká Lípa), Kamenická Stráň, Vysoká Lípa (Děčín), Brocno, Dolní Nezly, Chotiněves, Rašovice, Slatina, Soběnice, Srdov (Litoměřice), Stekník (Louny), Petrovice (Havlíčkův Brod), Svobodné Hamr (Chrudim), Karlov, Nové Smrkovice, Studeňany (Jičín), Veselka (Blansko), Tuřany-Brněnské Ivanovice (Brnoměsto), Javorník-Kopánky, Vápenky (Hodonín), Boňov (Třebíč), Lysovice, Zvonovice (Vyškov), Šatov, Vratěnín (Znojmo), Ubušínek (Žďár nad Sázavou), Rataje, Senička (Olomouc), Lhotka u Přerova, Stará Ves (Přerov), Dlouhomilov, Jakubovice, Palonín (Šumperk), Malá Morávka, Žďárský Potok-Stará Ves (Bruntál), Ko-

morní Lhotka (Frýdek-Místek), Velké Karlovice-Podťaté (Vsetín) 6.1.2.6. vyhláška č. 250/1995 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny - Benešov nad Černou (okr. Český Krumlov), Brandýs nad Orlicí (okr. Ústí nad Orlicí), Brumov (okr. Zlín), Česká Třebová (okr. Ústí nad Orlicí), Doubravník (okr. Žďár nad Sázavou), Fryšták (okr. Zlín), Hodkovice nad Mohelkou (okr. Liberec), Hořice na Šumavě (okr. Český Krumlov), Chabařovice (okr. Ústí nad Labem), Kyjov (okr. Hodonín), Mníšek pod Brdy (okr. Prahazápad), Napajedla (okr. Zlín), Poběžovice (okr. Domažlice), Telč - Staré Město (okr. Jihlava), Třešť (okr. Jihlava), Valašské Klobouky (okr. Zlín), Veselí nad Moravou (okr. Hodonín), Vizovice (okr. Zlín), Vlachovo Březí (okr. Prachatice), Vyšší Brod (okr. Český Krumlov), Žamberk (okr. Ústí nad Orlicí) a dělnická kolonie v Brumově (okr. Zlín) 6.1.2.7. nařízení vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace: Stodůlky (P.5), Ruzyně (P.6), Třebíz (Kladno), Dobřeň, Nosálov, Nové Osinalice, Olešno (Mělník), Mužský, Víska (Mladá Boleslav), Bošín (Nymburk), Dobrovíz (P.-západ), Drahenice (Příbram), Holašovice, Malé Chrášťany, Mazelov, Plástovice, Záboří (České Budějovice), Dobrá, Stachy, Vodice, Volary (Prachatice), Nahořany (Strakonice), Klečaty, Komárov, Mažice, Vlastiboř, Zálší, Záluží (Tábor), Doubrava, Nový Drahov (Cheb), Dobršín (Klatovy), Božkov, Černice, Koterov (Plzeň-město), Ostrovec (Rokycany), Janovice, Lhota, Rané, Žďár (Česká Lípa), RumburkŠmilovského ulice (Děčín), Jizerka, Železný BrodTrávníky (Jablonec nad Nisou), Starý Týn (Litoměřice), Zubrnice (Ústí nad Labem), Hlinsko-Betlém (Chrudim), Vesec (Jičín), Křinice (Náchod), Horní Štěpanice, Lomnice nad Popelkou-Karlov (Semily), Pavlov (Břeclav), Blatnice-Stará Hora (Hodonín), Rymice-Hejnice (Kroměříž), Dešov (Třebíč), Veletiny-Stará Hora, Vlčnov-Kojiny (Uherské Hradiště), Krátká, Křižánky (Žďár nad Sázavou), Příkazy (Olomouc), Heřmanovice (Bruntál) a Lipina (Opava) 6.1.2.8. vyhláška MK ČR č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny [Osovsko (okres Beroun), Žehušicko (okres Kutná Hora), Libějovicko-Lomecko (okres Strakonice), Novohradsko (okres České Budějovice), Orlicko (okres Písek), Římovsko (okres České Budějovice), Chudenicko (okres Domažlice a okrtes Klatovy), Plasko (okres Plzeň-sever), Valečsko (okres Karlovy Vary a okres Louny), Areál bojiště bitvy u Přestanova, Chlumce a Varvažova (okres Ústí nad Labem a okres Teplice), Lembersko (okres Česká Lípa), Zahrádecko (okres Česká Lípa), Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (okres Hradec Králové), Slatiňansko-Slavicko (okres Chrudim), Náměšťsko (okres Třebíč)], ve znění vyhlášky č. 158/2002 Sb. 6.1.2.9. vyhláška MK č. 157/2002 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny [Čimelicko-rakovicko (Písek), Vranovsko-bítovsko (Zmojmo a Třebíč)] 6.1.2.10. vyhláška MK č. 413/2004 Sb., o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných obcích a jejich částech za památkové zóny a určení podmínek pro jejich ochranu [Debrník (Hlavatce) (okres Tábor), Dlouhý Důl (Krásná Lípa) (okres Děčín), Dolní Vernéřovice (Jívka) (okres Trutnov), Hrutkov (Hospříz) (okres Jindřichův Hradec), Chanovice (okres Klatovy), Chotěborky (Vilantice) (okres Trutnov), Karlova Studánka (okres Bruntál), Kleštěnice (Komárov) (okres Beroun), Kojetín (Petrovice) (okres Příbram), Kruh (Doksy) (okres Česká Lípa), Kryštofovo Údolí (okres Liberec), Kychová (Huslenky) (okres Vsetín), Lhota pod Radčem (okres Rokycany), Libeň (Mělník) (okres Hradec Králové), Lochousice (okres Plzeň-sever), Losiny (Petrovice II) (okres Kutná Hora), Malíkov nad Nežárkou (Horní Pěna) (okres Jindřichův Hradec), Merboltice (okres Děčín), Modrý Důl (Pec pod Sněžkou) (okres Trutnov), Petrovice (okres Bruntál), Piskořov (Město Albrechtice)

78

6.1.2.11.

6.1.2.12. 6.1.2.13. 6.1.2.14. 6.1.2.15.

6.1.2.16.

6.1.2.17.

6.1.2.18.

6.1.2.19.

6.1.2.20.

6.1.2.21.

6.1.2.22.

6.1.2.23.

6.1.2.24.

6.1.2.25.

6.1.2.26.

6.1.2.27.

6.1.2.28.

6.1.2.29.

(okres Bruntál), Porešín (Petrovice) (okres Příbram), Praskolesy (Mrákotín) (okres Jihlava), Radvanice (okres Trutnov), Rejvíz (Zlaté Hory) (okres Jeseník), Rojšín (Brloh) (okres Český Krumlov), Rostěnice (Rostěnice - Zvonovice) (okres Vyškov), Rousínov (Slabce) (okres Rakovník), Salajna (Dolní Žandov) (okres Cheb), Skalka (Česká Metuje) (okres Náchod), Skryje (okres Rakovník), Soběchleby (Blšany) (okres Louny), Střešovičky (Praha 6 - Střešovice) (Hlavní město Praha), Šímovy Chalupy (Malá Úpa) (okres Trutnov), Štidla (Střevač) (okres Jičín), Telecí (okres Svitavy), Údolí (Zlaté Hory) (okres Jeseník), Újezdec (Syřenov) (okres Semily), Velké Tippeltovy Boudy (Pec pod Sněžkou) (okres Trutnov), Vojetín (Doksy) (okres Česká Lípa), Vrbno (Hořín) (okres Mělník), Vysočany (Nový Bydžov) (okres Hradec Králové), Vysoká (Javorník) (okres Ústí nad Orlicí), Zděchov (okres Vsetín), Zhoř (Pacov) (okres Pelhřimov), Zlatá Koruna (okres Český Krumlov) a Železný Brod (okres Jablonec nad Nisou)] nařízení vlády ČR č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a pevnosti Terezín za památkové rezervace vyhláška MK ČR č. 475/1992 Sb., o prohlášení území bojiště Slavkov za památkovou zónu vyhláška MK ČR č. 484/1992 Sb., o prohlášení lednicko-valtického areálu za památkovou zónu nařízení vlády č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského hradu výnos z roku 1969, kterým se prohlašuje historické jádro města Štramberka za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1969 - částka 24/1969 Sb.) výnos z roku 1969, kterým se prohlašuje historické jádro města Pelhřimov za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1969 - částka 39/1969 Sb.) výnos z roku 1970, kterým se prohlašuje historické jádro města Nového Města nad Metují za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1970 - částka 37/1970 Sb.) výnos z roku 1970, kterým se prohlašuje historické jádro města Telč za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1970 - částka 37/1970 Sb.) výnos č. 17596/75-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Domažlic za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 12/1975 - částka 30/1975 Sb.) výnos z roku 1976, kterým se prohlašuje historické jádro města Telč za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1976 - částka 33/1976 Sb.) výnos č. 15869/78-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Kroměříže za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 7/1978) výnos č. 15868/78-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Kadaně za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 7/1978) výnos č. 22260/78-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Litoměřic za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1978) výnos č. 24756/79-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Lokte za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 2/1980 - částka 6/1980 Sb.) výnos č. 13602/80-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Úštěku za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 9/1980 - částka 32/1980 Sb.) výnos č. 13603/80-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Moravské Třebové za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 9/1980 - částka 32/1980 Sb.) výnos č. 7096/80-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města České Budějovice za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 4/1980 - částka 18/1980 Sb.) výnos z roku 1981, kterým se prohlašuje historické jádro města Cheb za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1981 - částka 34/1981 Sb.) výnos z roku 1981, kterým se prohlašuje historické jádro města Prachatice za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1981 - částka 34/1981 Sb.)

6.1.2.30. výnos č. 7292/82-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Jihlavy za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 5/1982 - částka 13/1982 Sb.) 6.1.2.31. výnos č. 7645/82-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Horšovský Týn za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 5/1982 - částka 13/1982 Sb.) 6.1.2.32. výnos č. 7646/82-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Mikulov za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 5/1982 - částka 13/1982 Sb.) 6.1.2.33. výnos č. 14442/83-VI/1, kterým se prohlašuje soubor vinných sklepů „Plže“ v obci Petrov za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1983) 6.1.2.34. výnos č. 16417/87-VI/1, o prohlášení historických jader měst Kutné Hory, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Slavonic, Tábora, Žatce, Hradce Králové, Jičína, Josefova, Litomyšle, Pardubic, Znojma, Nového Jičína, Olomouce, obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitálu a souborem plastik v Betlémě, souboru technických památek Stará Huť v Josefském údolí u Olomučan a archeologických lokalit libodřický mohylník, Slavníkovské Libice, Třísova, Tašovic, Bíliny, České Lhotice, Starých Zámků u Líšně a BřeclaviPohanska za památkové rezervace (Věstník MŠMT a MK ČSR č. 8-9/1989) 6.1.2.35. nařízení vlády č. 54/1989 Sb., o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace 6.1.2.36. vyhláška MK č. 108/2003 Sb., o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu 6.1.2.37. PAMÁTKOVÉ REZERVACE A ZÓNY V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE 6.1.2.37.1. 6.1.2.37.2.

6.1.2.37.3.

6.1.3. 6.1.3.1.

6.1.3.2.

79

rozhodnutí odboru kultury NVP č.j. Kul/5-932/81, o určení ochranného pásma památkové rezervace hlavního města Prahy vyhláška č. 15/1991 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany (Osada Buďánka, MČ Praha 5; Vilová kolonie Ořechovka, MČ Praha 6; Osada Rybáře, MČ Praha 7; Staré Ďáblice, MČ PrahaĎáblice; Kralovice, MČ Praha-Kralovice) vyhláška č. 10/1993 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany (Vinohrady, Žižkov, Vršovice, MČ Praha 2, 3 a 10; Nusle, MČ Praha 2 a 4; Karlín, MČ Praha 8; Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice, MČ Praha 6 a 7; Smíchov, MČ Praha 5; Staré Bohnice, MČ Praha 8; Stará Hostivař, MČ Praha 10; Barrandov, MČ Praha 5; Baba, MČ Praha 6)

KULTURNÍ PAMÁTKY/NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY nařízení vlády č. 55/1989 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 112/1991 Sb., nařízení vlády č. 262/1995 Sb. a nařízení vlády č. 171/1998 Sb. [hlavní město Praha – Dům umělců (Rudolfinum)-Pha 1; Hradiště a keltské oppidum Závist-Pha-Zbraslav; Obecní dům hl. města Prahy s Prašnou bránou-Pha 1; Památník českého odboje 1939-1945 „Pečkárna“-Pha 1; Strahovský klášter-Pha 1; Nymburk – Slovanské hradiště Slavníkovců Libice-Libice nad Cidlinou; Rakovník – Hrad Křivoklát-Křivoklát; Písek – Kamenný most v Písku-Písek; Tábor – Řetězový most ve StádlciStádlec; Český Krumlov – Zámek v Českém Krumlově-Český Krumlov; Brno-město – Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně-Brno; Petrov v BrněBrno; Karviná – Památník obětem nacistického teroru v Havířově-Havířov] nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb., nařízení vlády č. 336/2002 Sb. a nařízení vlády č. 422/2005 Sb. [Praha – areál zámku-klášter cisterciákůPha 5-Zbraslav; bývalé jezuitské gymnázium-Pha 1Malá Strana; hradiště Šárka-Pha 6-Divoká Šárka; Klementinum-Pha1-Staré Město; kostel sv. Mikuláše-Pha 1-Malá Strana; Müllerova vila od Adolfa Loose-Pha 6Střešovice; pomník sv. Václava-Pha 1-Nové Město; Staronová synagoga-Pha 1-Josefov; Staroměstská radnice-Pha 1-Staré Město; Palác Kinských-Pha 1Staré Město; Kostel Matky Boží před Týnem-Pha 1-

6.1.3.3.

Staré Město; Starý židovský hřbitov-Pha 1-Josefov; Valdštejnský palác-Pha 1-Malá Strana; Praha-východ – areál kostela Nanebevzetí Panny Marie-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem; areály kostelů sv. Václava a sv. Klimenta-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem; Kladno – areál Lidice-Lidice; Kolín – areál chrámu sv. Bartoloměje-Kolín; městské opevnění-Kuřim; Kutná Hora – areál chrámu sv. Barbory; Příbram – areál chrámu Panny Marie–Svatá Hora-Příbram; Tábor – Stará radnice-Tábor; Hrad Kotnov s Bechyňskou bránou-Tábor; Český Krumlov – areál cisterciáckého kláštera-Vyšší Brod; areál kostela Nanebevzetí Panny Marie-Kájov; bývalý cisterciácký klášter s kostelem Panny Marie-Zlatá Koruna; kostel sv. Víta-Český Krumlov; Jindřichův Hradec – areál kláštera augustiniánůTřeboň; areál zámku Jindřichův Hradec; Strakonice – areál hradu Strakonice; Domažlice – areál zámku Horšovský Týn-Horšovský Týn; Karlovy Vary – areál hradu a zámku Bečov nad Teplou-Bečov nad Teplou; Plzeň-město – arciděkanský kostel sv. BartolomějePlzeň; Plzeň-sever – areál bývalého cisterciáckého kláštera Plasy-Plasy; Tachov – areál benediktinského kláštera-Kladruby; hradiště „Hradišťský kopec“Okrouhlé Hradiště; slovanské hradiště a mohylové pohřebiště u Bezemína-Cebiv; Chomutov – areál františkánského kláštera-Kadaň; Liberec – areál zámku Sychrov-Sychrov; Louny – kostel sv. Mikuláše-Louny; Teplice – areál kláštera v Oseku-Osek; Hradec Králové – kaple Tří králů-Smiřice; Muzeum-Hradec Králové; Náchod – benediktinský klášter a kostel sv. VojtěchaBroumov; soubor pevnostního systému DobrošovDobrošov; Rychnov nad Kněžnou – areál zámku Opočno-Opočno; Trutnov – areál hospitalu Kuks-Kuks; Brno-město – kostel sv. Jakuba Většího-Brno; vila Tugendhat-Brno; Břeclav – areál zámku Lednice-Lednice; areál zámku Valtice-Valtice; Jihlava – areál zámku Telč-Telč; Kroměříž – Zámek Kroměříž s Podzámeckou a Květnou zahradou-Kroměříž; Znojmo – vodní mlýn-Slup; Žďár nad Sázavou – Zámek Pernštejn – Nedvědice; Poutní kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře-Žďár nad Sázavou; Olomouc – areál bývalého Přemyslovského hradu.Olomouc; Klášterní Hradisko-Olomouc; kostel sv. Mořice-Olomouc; soubor barokních kašen a sloupů-Olomouc; Opava – kostel sv. Kříže-Opava; kostel Nanebevzetí Panny MarieOpava; Ostrava – areál bývalého kamenouhelného dolu Michal-Ostrava 2; Šumperk – areál zámku Velké Losiny-Velké Losiny; Vsetín – areál PustevenProstřední Bečva; Valašské muzeum v přírodě-Rožnov pod Radhoštěm] nařízení vlády č. 147/1999 Sb. o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky [Beroun – Hrad Karlštejn-Karlštejn; Kladno – Slovanské hradiště Budeč-Zákolany; Kutná Hora – Vlašský dvůr v Kutné Hoře-Kutná Hora; Sázavský klášter-Sázava; Tábor – Kozí Hrádek u TáboraSezimovo Ústí; Tachov – Hrad Přimda-Přimda; Litoměřice – Hora Říp s rotundou sv. Jiří-Mneteš; Malá pevnost se hřbitovem v Terezíně-Terezín; Ústí nad Labem – Pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích-Řehlovice; Svitavy – Zámek v Litomyšli-Litomyšl; Brno-město – Hrad a pevnost Špilberk v Brně-Brno; Hodonín – Slovanské hradiště v Mikulčicích-Hodonín; Znojmo – Znojemská hradní rotunda-Znojmo; Nový Jičín – Bratrský sbor ve Fulneku (Památník Jana Ámose Komenského-Fulnek / hl.m. Praha – Pražský hrad–Pha 1; Stavovské divadlo-Pha 1; Anežský klášter-Pha 1; Karlův most se sochařskou výzdobou-Pha 1; Národní divadlo-Pha 1; Klášter na Slovanech – Pha-2; Vyšehrad-Pha 2; Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína-Pha 3; Čestná pohřebiště spojeneckých armád a bojovníků za svobodu na OlšanechPha 3; Bojiště bitvy na Bílé Hoře s mohylou a letohrádek Hvězda-Pha 6; Památník protifašistického odboje v Kobylisích-Pha 8; Praha-západ – Přemyslovské hradiště Levý Hradec-Roztoky; České Budějovice – Koněspřežní železnice České Budějovice-Linec (česká část); Rodiště Jana Žižky z Trocnova-Trocnov; Písek –

6.1.3.4.

6.1.3.5.

6.1.3.6.

6.1.3.7.

6.1.3.8.

80

Hrad Zvíkov-Zvíkovské Podhradí; Prachatice – Rodný dům Mistra Jana Husa v Husinci-Husinec; Domažlice – Kostel sv. Mikuláše v Čečovicích-Čečovice; Klatovy – Zřícenina hradu Rabí-Rabí; Plzeň-jih – Slovanské hradiště Hůrka ve Starém Plzenci-Starý Plzenec; Česká Lípa – Zřícenina hradu Bezděz-Bezděz; Hradec Králové – Třebechovický Betlém-Třebechovice; Chrudim – Pietní území Ležáky-Miřetice; Náchod – Babiččino údolí v Ratibořicích-Česká Skalice; Pardubice – Pietní území zámeček v Pardubičkách-Pardubice; Brno-město – Kounicovy vysokoškolské koleje s pomníkem Vítězství nad fašismem v Brně-Brno; Zlín – Památník protifašistického odboje v Ploštině-Vysoké Pole; Uherské Hradiště – Slovanské hradiště sv. Klimenta u Osvětiman-Moravany; Soubor pozůstatků velkomorovské sídelní aglomerace Staré Město-Uherské HradištěModrá; Frýdek-Místek – Památník partyzánského hnutí „Noční přechod“ v Morávce-Morávka; Nový Jičín – Rodný dům Františka Palackého v HodslavicíchHodslavice; Olomouc – Hrad Bouzov-Bouzov; Památník obětí II. světové války v Javoříčku-Liká; Ostrava – Památník Rudé armády – mausoleum v OstravěOstrava], ve znění nařízení vlády č. 51/2010 Sb. nařízení vlády č. 111/1991 Sb., o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb. nařízení vlády č. 132/2001 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky [Středočeský kraj – Zámek Konopiště; Zámek Hořovice; Zříceniny hradů Točník a Žebrák; Zámek Kačina; Zámek Žleby; Hrad Kokořín; Zámek Veltrusy; Zámek Mnichovo Hradiště; Zámek Březnice; Jihočeský kraj – Zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada; Hrad Nové Hrady; Hrad Rožmberk nad Vltavou; Zámek Červená Lhota; Zámek Dačice; Zámek Třeboň se Schwarzenberskou hrobkou; Zámek Kratochvíle; Plzeňský kraj – Hrad Švihov; Zřícenina hradu Velhartice; Zámek Kozel; Zámek Manětín; Karlovarský kraj – Zámek Kynžvart; Ústecký kraj – Zámek Benešov nad Ploučnicí; Zámek Libochovice; Zámek Ploskovice; Zámek Krásný Dvůr; Zámek Duchcov; Liberwecký kraj – Zámek Lemberk; Zámek Zákupy; Zámek Frýdlant; Zámek Hrubý Rohozec; Zřícenina hradu Trosky; Královéhradecký kraj – Zámek Hrádek u Nechanic; Zámek Náchod; Betlém v Novém lese u Kuksu; Pardubický kraj – Zámek Slatiňany; Hřebčín Kladruby nad Labem; Zřícenina hradu Kunětická Hora; Kraj Vysočina – Zřícenina hradu Lipnice nad Sázavou; Zámek Jaroměřice nad Rokytnou; Zámek Náměšť nad Oslavou; Jihomoravský kraj – Zámek Kunštát; Zámek Lysice; Zámek Rájec nad Svitavou; Zámek Milotice; Zámek Bučovice; Zámek Bítov; Zámek Uherčice; Zámek Vranov nad Dyjí se zříceninou hradu Nový Hrádek; Olomoucký kraj – Zámek Janský Vrch; Hrad Šternberk; Papírna Velké Losiny; Moravskoslezský kraj – Zámek Bruntál; Zámek Hradec nad Moravicí; Zlínský kraj – Hrad Buchlov; Zámek Buchlovice; Zámek Vizovice] nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 422/2005 Sb. [v hl.m.Praze České korunovační klentoy, Betlémská kaple, Karolinum, Národní muzeum, Novoměstská radnice; v Jihočeském kraji Rožmberská rybniční soustava; v Ústeckém kraji Památník obětem katastrofy na dole Nelson; v kraji Vysočina Rodný dům K. H. Borovského, Klášter s kostelem sv. Prokopa v Třebíči, Židovský hřbitov v Třebíči; v Moravskoslezském kraji Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren] nařízení vlády č. 171/1998 Sb., o vymezení některých národních kulturních památek a o změně a doplnění některých právních předpisů [seznam uveden pod jednotlivými novelizovanými nařízeními vlády uvedenými výše, zejména pod bodem 6.1.3.1.] nařízení vlády č. 422/2005 Sb., o prohlášení Horského hotelu a televizního vysílače Ještěd u Liberce a některých movitých kulturních památek za národní kulturní památky a o změně některých dalších předpisů

nařízení vlády č. 170/2008 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky [a) v Jihočeském kraji 1. Zámek Orlík, 2. Klášter premonstrátů v Milevsku, 3. Vodní mlýn v Hoslovicích; b) v Jihomoravském kraji 1. Archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýznamnějších nálezů z období kultury lovců mamutů, 2. Zámek Slavkov u Brna, 3. Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách; c) v Karlovarském kraji 1. Klášter premonstrátů Teplá, 2. Středověký důl Jeroným v Čisté, 3. Rudá věž smrti v Ostrově; d) v Královéhradeckém kraji 1. Zámek Nové Město nad Metují, 2. Zámek Humprecht, 3. Hrad Kost, 4. Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově; e) v Libereckém kraji 1. Hrad Grabštejn, 2. Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí; f) v Moravskoslezském kraji Lískova vila v Ostravě; g) v Olomouckém kraji 1. Národní dům v Prostějově, 2. Vodní elektrárna v Třeštině; h) v Pardubickém kraji Radnice v Poličce; i) v Plzeňském kraji 1. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, 2. Selský dvůr v Plzni-Bolevci; j) ve Středočeském kraji 1. Kostel sv. Mikuláše ve Vinci, 2. Kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory, 3. Hrad Český Šternberk; k) v Ústeckém kraji Kostel sv. Floriána v Krásném Březně; l) v kraji Vysočina 1. Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě, 2. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polné; m) ve Zlínském kraji 1. Evangelický kostel ve Velké Lhotě, 2. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě] 6.1.3.10. nařízení vlády č. 50/2010 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky 6.1.3.11. vyhláška č. 363/1992 Sb., o zajišťování starých důlních děl a vedení jejich registru

cheologického dědictví ze dne 16. ledna 1992], La Valletta

6.1.3.9.

6.1.4. 6.1.4.1.

6.1.4.2. 6.1.4.3. 6.1.4.4.

6.1.5. 6.1.5.1.

6.1.5.2.

6.1.5.3.

6.1.5.4.

6.1.5.5.

6.1.5.6.

6.1.5.7.

DOSS:

Ministerstvo kultury ČR Krajský úřad [Magistrát hl.m. Prahy; samostatně Pražský hrad] Úřad obce s rozšířenou působností Odborná organizace: Národní památkový ústav

PÉČE O PAMÁTKY Základním pojmem vymezujícím činný (tvořivý, přetvářející) vztah člověka ke světu (k životnímu prostředí) je pojem péče, který v sobě zahrnuje nejen pasívně pojímanou ochranu, nýbrž i aktivní působení k tvorbě, ke změnám. Obsahuje tedy jak ochranu, tak tvorbu, avšak zahrnuje v sobě i vzdělávání v nejširším smyslu toho slova - jakožto kultivaci, kulturu. Donedávné úzké spolubytí přírodní a památkové ochrany se projevuje nejen ve velmi podobném pojmovém aparátu, nýbrž i v souboru vzájemných vazeb a vztahů, daných podobným přístupem k vymezování chráněných krajinných či památkových celků i jednotlivostí, přičemž ve skutečnosti jsou tyto celky prostoupeny takřka neoddělitelně. Zvýšená ochrana poskytovaná v území, ať z důvodů památkové péče nebo z důvodů ochrany krajiny, může být posílena při vhodném skloubení obou těchto forem. Nejúžeji se tyto vazby projevují při vymezování památkové rezervace, vymezování památkové zóny a při vymezení ochranného pásma kulturních památek. Nicméně i v tomto případě je namístě výhrada nedostatečné účinnosti stávající právní úpravy vzhledem k novým právním poměrům. Nová právní úprava by měla (mimo jiné) přihlédnout i k nově vytvořenému systému odborných způsobilostí, založených na osobní odpovědnosti osob, které vykonávají činnosti podléhající přísnějšímu právnímu režimu.

PROGRAMY usnesení vlády ČR č. 209 z roku 1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón usnesení vlády ČR č. 110 z roku 1995 k Programu záchrany architektonického dědictví usnesení vlády ČR z 21. května 1991 k Programu obnovy vesnice usnesení vlády č. 278/1998 ze dne 22. dubna 1998, o Koncepci účinnější péče o památkový fond v České republice MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY IV. Haagská úmluva o zákonech a obyčejích války pozemní z roku 1907, v oblasti ochrany kulturních statků významně rozšířena Úmluvou o ochraně kulturních památek z roku 1954 Charte Internationale sur la Conservation et la Restauration des Monuments et des Sites [Mezinárodní charta o zachování a restaurování památek a sídlišť, (Benátská charta)] ze dne 25. až 31. května 1964, II. mezinárodní kongres architektů a techniků, Benátky Charte Europeéne du Patrimoine Architectural [Evropská charta o architektonickém dědictví] ze dne 21. až 25. října 1975, zasedání Výboru ministrů Rady Evropy v Amsterodamu Recommandation concernant la Sauvegarde des Ensembles Historique et Traditionnels et leur Rôle dans la Vie Contemporaine [Doporučení týkající se záchrany historických a tradičních celků a jejich role v současném životě] ze dne 26. listopadu 1976, XIX. Generální konference UNESCO, Nairobi Charte Internationale pour la Sauvegarde des Villes Historique [Mezinárodní charta ICOMOS pro záchranu historických měst] z října 1987, VIII. Generální shromáždění ICOMOS, Washington Convention pour la Sauvegarde du Patrimoine Architectural de l’Europe - Convention for the Protection of the Architectural Heritage of Europe [Konvence o záchraně architektonického dědictví v Evropě] ze dne 3. října 1985, Granada Convention européenne pour la protection du patrimoine archéologique, [Konvence o ochraně ar-

Zákon o státní památkové péči (včetně vyhlášky, kterou se provádějí a zpodrobňují některá vybraná ustanovení zákona o státní památkové péči, z nichž většina se týká ustanovení níže zvláště uvedených paragrafů a tudíž se dotýkají činností autorizovaných osob) vymezuje • pojem kulturní památky (rozumí se jí takové movité a nemovité věci, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, popřípadě které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem) a náležitosti prohlašování věcí za kulturní památky a zrušení prohlášení, • kategorie kulturních památek (národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny) a podmínky a náležitosti jejich evidence, • způsob péče o kulturní památky, zejména stanovením povinností orgánů státní správy, fyzických a právnických osob a občanské veřejnosti, vymezením podmínek a náležitostí práva státu na přednostní koupi kulturních památek, podmínky a náležitosti obnovy kulturních památek, podmínky pro zajištění péče o kulturní památky (včetně podmínek pro udělení příspěvku na zachování a obnovu kulturní památky), podmínky vymezení ochranných pásem, podmínky a náležitosti přemístění kulturní památky a jejího užívání pro vědecký výzkum a pro účely výstavní, • podmínky a náležitosti archeologických výzkumů a zajištění archeologických nálezů, včetně náhrady vzniklé majetkové újmy, • soustavu a působnost orgánů a organizací památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, Státní památková inspekce a okresní úřady; soustavu orgánů státní správy doplňuje soustava odborných pracovišť - Státního ústavu památkové péče, krajských ústavů památkové péče, Pražský ústav památkové péče a Správa Pražského hradu; ustanovení § 34 zmocňuje oprávněné orgány a organizace památkové péče vstupovat do objektů a na území fyzických a právnických osob, vykonávat tam potřebné odborné práce, zejména dokumentační a konzervační, jakož i odborný dozor, požadovat za tím účelem potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů,

81

•

opatření při porušení povinností, a to udělováním pokut právnickým a fyzickým osobám, které přestoupily ustanovení tohoto zákona.

6.2.17.

Autorizovaných osob se především týkají ustanovení • § 3 o podmínkách vyhlašování věci za kulturní památku, • § 5 o podmínkách vymezování památkové rezervace, • § 6 o podmínkách vymezování památkové zóny, • § 7 o evidenci kulturních památek, • § 9 o podmínkách ochrany a užívání kulturních památek, • § 14 o podmínkách obnovy kulturních památek, především ustanovení odst. 4 až odst. 10 o náležitostech dokumentace k územnímu a stavebnímu řízení, • § 22 o náležitostech provádění archeologických výzkumů, • § 17 o vymezování ochranného pásma kulturních památek; ochranné pásmo prohlašuje místně příslušný okresní úřad, a to územním rozhodnutím, kterým může v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určité činnosti, popřípadě učinit jiná vhodná opatření (§ 17 odst. 1); nedojde-li k dohodě s vlastníky, mohou být pozemek nebo stavba vyvlastněny (podle ustanovení § 108 an. stavebního zákona). Významným krokem ke zlepšení stavu v památkové péči je nález Ústavního soudu č. 240/2005 Sb., jímž se na správní řízení vedená podle zákona o státní památkové péči – zejména na řízení o prohlášení nemovité kulturní památky, vztahuje správní řád – a to jak co do lhůt, tak co do účastenství v řízení! 6.2. 6.2.1.

6.2.2.

6.2.3. 6.2.4.

6.2.5.

6.2.6.

6.2.7.

6.2.8.

6.2.9.

6.2.10.

6.2.11. 6.2.12. 6.2.13. 6.2.14. 6.2.15. 6.2.16.

OSTATNÍ SOUČÁSTI KULTURNÍHO DĚDICTVÍ zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 483/2004 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů výnos č.j. 10651/80-VI/1, o provádění restaurátorské činnosti v ČSR (věstník MŠ a MK ČSR č. 9/1980) zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 80/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. opatření MK ČR č.j. OP08/1994, kterým se určují organizace pověřené vydáváním osvědčení pro vývoz předmětů kulturní hodnoty (částka 22/1994 Sb.) vyhláška č. 15/1980 Sb., o sjednání Úmluvy o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví, spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 309/2009 Sb.], ve znění zákona č. 227/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 243/2010 Sb.], ve znění zákona č. 424/2010 Sb. vyhláška MV č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 192/2009 Sb. vyhláška MV č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby nařízení vlády č. 170/2000 Sb., o prohlášení archivní sbírky Historica Třeboň za národní kulturní památku nařízení vlády č. 266/2010 Sb., o převodu některých archiválií ve vlastnictví ČR do zahraničí zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí směrnice MK č.j. 69421/1955, o vedení kronik (částka 15/1956NV) zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium dějin totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o

6.2.18.

6.2.19.

6.2.20. 6.2.21.

6.2.22. 6.2.23.

6.2.24.

6.2.25. 6.2.26.

6.2.27.

6.2.28.

6.2.29.

6.2.30.

6.2.31.

82

změně některých zákonů, ve znění nálezu ÚS č. 160/2008 Sb. zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [oprava tiskové chyby publikována v částce 129/2001 Sb.], ve znění zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 341/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MK č. 88/2002 Sb., k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla pro poskytování dotací na podporu knihoven, ve znění nařízení vlády č. 235/2005 Sb. zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. vyhláška MK č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění vyhlášky č. 156/2003 Sb. vyhláška MŠK č. 51/1963 Sb., o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě etc. zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 216/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 398/2006 Sb.], ve znění zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb. zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, , ve znění zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 249/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 236/2011 Sb.) [úplné znění zákon č. 459/2002 Sb.], ve znění zákona č. 255/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 358/2004 Sb.], ve znění zákona č. 173/2007 Sb. [úplné znění zákon č. 223/2007 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 219/2011 Sb. vyhláška MMR č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu sdělení MZV č. 311/1998 Sb., o sjednání Rozhodnutí č. 2/98 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 10. listopadu 1998 ve věci přijetí podmínek účasti České republiky v programu Společenství na poli kultury zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu ÚS č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 17/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění zákona č. 88/1950 Sb., zákona č. 16/1990 Sb., zákona č. 165/1992 Sb., zákona č. 522/1992 Sb. a zákona č. 3/2002 Sb. vyhláška MK č. 232/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění vyhlášky č. 547/2006 Sb.

6.2.32.

6.2.33.

6.2.34.

soukromými archivy jsou ostatní archivy zřizované fyzickými nebo právnickými osobami.

zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb. zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky na podporu a rozvoj České kinematografie, ve znění zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb. zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb.

Součástí této podkapitoly je řada předpisů, které mají pro architekty a další autorizované osoby význam, zejména jako zdroj cenných – často nenahraditelných – informací (zákon o ochraně sbírek muzejní povahy, zákon o knihovnách), nebo podklad k vlastním profesním výkonům (předpisy týkající se například výkonu konzervátorských a restaurátorských činností). Zvláštní pozornost však budeme věnovat zákonu o archivnictví. ARCHÍVY A ARCHIVNICTVÍ Zákon o archivnictví upravuje výběr, evidenci a kategorizaci archiválií, ochranu archiválií, práva a povinnosti vlastníků archiválií, práva a povinnosti držitelů a správců archiválií („držitel archiválie“), využívání archiválií, zpracování osobních údajů pro účely archivnictví, soustavu archivů, práva a povinnosti zřizovatelů archivů, spisovou službu, působnost Ministerstva vnitra a dalších správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, správní delikty. Povinnost uchovávat dokumenty (§ 3) a umožnit výběr archiválií mají tito „veřejnoprávní původci“:
organizační složky státu,
státní příspěvkové organizace,
státní podniky,
územní samosprávné celky,
organizační složky a právnické osoby založené nebo zřízené územními samosprávnými celky, pokud vykonávají veřejnou správu nebo zaměstnávají více než 25 zaměstnanců,
školy a vysoké školy,
právnické osoby zřízené zákonem,
zdravotnická zařízení, povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají za podmínek stanovených tímto zákonem rovněž tito „soukromoprávní původci“
podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
politické strany, politická hnutí, občanská sdružení, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti,
profesní komory; členové profesních komor jen v případech, pokud dokumenty vzniklé z jejich činnosti jsou veřejnými listinami,
nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti,
likvidátoři v případě dokumentů původce, který je v likvidaci, a správci konkursní podstaty v případě dokumentů původce, na kterého byl prohlášen konkurs. Zákon o archivnictví a spisové službě v úvodních ustanoveních hlavy I vymezuje předmět úpravy a užívané pojmy. V hlavě II vymezuje podrobněji náležitosti archivnictví, a to výběr archiválií a podmínky jejich evidence (výběr archiválií obecně, výběr archiválií ve skartačním řízení, výběr archiválií mimo skartační řízení, společná ustanovení k výběru archiválií a evidence archiválií), kategorizace archiválií, a to prohlášení za archivní kulturní památku a za národní kulturní památku, ochranu archiválií, práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie, podmínky převodu a vývozu archiválií a podmínky ochrany archivních kulturních památek a národních kulturních památek, nahlížení do archiválií, vystavování archiválií a pořizování výpisů, opisů a kopií, soustavu archivů a výkon veřejné správy na úseku archivnictví a výkon spisové služby. Archivy se člení (§ 42) na veřejné a soukromé archivy, přičemž veřejnými archivy jsou
Národní archiv,
státní oblastní archivy,
specializované archivy,
bezpečnostní archivy,
archivy územních samosprávných celků;

Postavení správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby mají
Ministerstvo vnitra,
Národní archiv a státní oblastní archivy,
příslušná ministerstva a další ústřední správní úřady, Česká národní banka a zpravodajské služby České republiky, pokud si zřídily specializovaný nebo bezpečnostní archiv; obdobné postavení mají Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu a Kancelář prezidenta republiky. Státními oblastními archivy jsou
Státní oblastní archiv v Praze,
Státní oblastní archiv v Třeboni,
Státní oblastní archiv v Plzni,
Státní oblastní archiv v Litoměřicích,
Státní oblastní archiv v Zámrsku,
Moravský zemský archiv v Brně,
Zemský archiv v Opavě; správní obvody státních oblastních archivů jsou vymezeny územím krajů, a to pro
Státní oblastní archiv v Praze územím krajů Středočeského a hlavního města Prahy,
Státní oblastní archiv v Třeboni územím kraje Jihočeského,
Státní oblastní archiv v Plzni územím krajů Karlovarského a Plzeňského,
Státní oblastní archiv v Litoměřicích územím krajů Libereckého a Ústeckého,
Státní oblastní archiv v Zámrsku územím krajů Královéhradeckého a Pardubického,
Moravský zemský archiv v Brně územím krajů Jihomoravského, Vysočina a Zlínského,
Zemský archiv v Opavě územím krajů Moravskoslezského a Olomouckého. Zákon dále vymezuje další správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, jimiž rozumí specializované archivy, bezpečnostní archivy, archivy územních samosprávných celků a soukromé archivy. Pro zřízení a provoz archivů stanovuje zákon požadavek a podmínku akreditace archivů a stanovuje povinnosti zřizovatelů archivů (akreditace archivů, odnětí akreditace, zánik akreditace, výroční zprávy o činnosti archivů). Ustanovení hlavy III vymezuje náležitosti spisové služby, která se vykonává písemnou formou nebo elektronickou formou za použití výpočetní techniky. Povinnost vykonávat spisovou službu mají „určení původci“, a to
veřejnoprávní původci [uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až c) a písm. e) až h)],
kraje,
hlavní město Praha,
obce s pověřeným obecním úřadem a obce se stavebním nebo matričním úřadem,
městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města a městská část hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena alespoň část působnosti obce s pověřeným obecním úřadem nebo působnosti stavebního úřadu anebo matričního úřadu („určení původci“); zákon stanovuje zejména požadavky na příjem, evidenci, rozdělování a oběh dokumentů, vyřizování a podepisování dokumentů, odesílání dokumentů a jejich ukládání. Hlava IV stanovuje podmínky a náležitosti kontroly ve věcech archivnictví a spisové služby, zejména pak požadavky na činnost archivních inspektorů. Porušením ustanovení zákona se mohou dopustit fyzické, popřípadě právnické osoby dle hlavy V správních deliktů. Hlava VI obsahuje společná, přechodná, závěrečná a zrušovací ustanovení, mezi nimiž je též ustanovení o přechodných režimech archivů hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem Součástí zákona je soubor čtyř příloh: Příloha č. 1 – Dokumenty vzniklé z činnosti podnikatelů zapsaných v obchodním rejstříku, které jsou podnikatelé za podmínek stanovených tímto zákonem povinni uchovávat a umožnit z nich výběr archiválií Příloha č. 2 – Dokumenty, které budou podle obsahu vždy vybrány za archiválie Příloha č. 3 – Archiválie, které se zařazují do I. kategorie

83

Příloha č. 4 – Přehled vnitřních organizačních jednotek státních oblastních archivů Státní oblastní archiv v Praze
Státní okresní archiv Benešov,
Státní okresní archiv Beroun,
Státní okresní archiv Kladno,
Státní okresní archiv Kolín,
Státní okresní archiv Kutná Hora,
Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem,
Státní okresní archiv Mělník,
Státní okresní archiv Mladá Boleslav,
Státní okresní archiv Praha - východ se sídlem v Přemyšlení,
Státní okresní archiv Praha - západ se sídlem v Praze,
Státní okresní archiv Příbram,
Státní okresní archiv Rakovník, Státní oblastní archiv v Třeboni
Státní okresní archiv České Budějovice,
Státní okresní archiv Český Krumlov,
Státní okresní archiv Jindřichův Hradec,
Státní okresní archiv Písek,
Státní okresní archiv Prachatice,
Státní okresní archiv Strakonice,
Státní okresní archiv Tábor, Státní oblastní archiv v Plzni
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně,
Státní okresní archiv Cheb,
Státní okresní archiv Karlovy Vary,
Státní okresní archiv Klatovy,
Státní okresní archiv Plzeň - jih se sídlem v Blovicích,
Státní okresní archiv Plzeň - sever se sídlem v Plasích,
Státní okresní archiv Rokycany,
Státní okresní archiv Sokolov se sídlem v Jindřichovicích,
Státní okresní archiv Tachov, Státní oblastní archiv v Litoměřicích
Státní okresní archiv Česká Lípa,
Státní okresní archiv Děčín,
Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani,
Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou,
Státní okresní archiv Liberec,
Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích,
Státní okresní archiv Louny,
Státní okresní archiv Most,
Státní okresní archiv Semily,
Státní okresní archiv Teplice, Státní oblastní archiv v Zámrsku
Státní okresní archiv Hradec Králové,
Státní okresní archiv Chrudim,
Státní okresní archiv Jičín,
Státní okresní archiv Náchod,
Státní okresní archiv Pardubice,
Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou,
Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli,
Státní okresní archiv Trutnov,
Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí, Moravský zemský archiv v Brně
Státní okresní archiv Blansko,
Státní okresní archiv Brno - venkov se sídlem v Rajhradě,
Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově,
Státní okresní archiv Havlíčkův Brod,
Státní okresní archiv Hodonín,
Státní okresní archiv Jihlava,
Státní okresní archiv Kroměříž,
Státní okresní archiv Pelhřimov,
Státní okresní archiv Třebíč,
Státní okresní archiv Uherské Hradiště,
Státní okresní archiv Vsetín,
Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna,
Státní okresní archiv Zlín,
Státní okresní archiv Znojmo,
Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou, Zemský archiv v Opavě
Státní okresní archiv Bruntál,
Státní okresní archiv Frýdek - Místek,
Státní okresní archiv Jeseník,
Státní okresní archiv Karviná,
Státní okresní archiv Nový Jičín,
Státní okresní archiv Olomouc,







Státní okresní archiv Státní okresní archiv Státní okresní archiv Státní okresní archiv

Opava, Prostějov, Přerov, Šumperk.

7. VZDĚLÁNÍ (VĚDA A VÝZKUM, ŠKOLSTVÍ) 7.1. 7.1.1.

7.1.2.

7.1.3.

7.1.4.

7.1.5.

7.1.6. 7.1.7. 7.1.8.

7.1.9. 7.1.10.

7.1.11.

7.1.12. 7.1.13.

7.1.14. 7.1.15.

VĚDA A VÝZKUM zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb. a zákona č. 211/2009 Sb. zákon č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 533/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. sdělení MŠMT č. 390/2008 Sb., o vyhlášení seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí zákon č. 342/2005 sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. Statut Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj Statut Grantové agentury zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 420/2005 Sb.] Stanovy AV ČR zákon č. 599/1992 Sb., kterým se zrušuje Československá akademie věd a upravuje způsob vypořádání majetkových a jiných práv zákon č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 301/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb. a zákona č. 352/2001 Sb. nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací sdělení MZV č. 101/1998 Sb., o sjednání Dohody o usnadnění mezinárodního oběhu obrazových a zvukových materiálů vzdělávacího, vědeckého a kulturního charakteru sdělení MZV č. 102/1998 Sb., o sjednání Dohody o dovozu vzdělávacích, vědeckých a kulturních materiálů sdělení MZV č. 103/1998 Sb., o sjednání Protokolu k Dohodě o dovozu vzdělávacích, vědeckých a kulturních materiálů

VĚDA A VÝZKUM Zákonem o státní podpoře vědy a výzkumu byly nově stanoveny podmínky financování vědy a výzkumu a zřízeny pro jejich podporu nové instituce, a to • Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj, • Grantová agentura. Posláním Rady je vyjadřovat se k návrhům legislativních podkladů, vypracovávat pro vládu návrh rozdělení účelových finančních prostředků, posuzovat návrh rozpočtu Grantové agentury a dalšími subjekty činnými ve výzkumu a vývoji, posuzovat program činnosti Grantové agentury a resortní programy výzkumu a vývo-

84

je, centrálně evidovat výzkumné a vývojové programy účelově financované ze státního rozpočtu a předkládat návrhy na jmenování a odvolání členů Předsednictva Grantové agentury. Posláním Grantové agentury, jejímiž orgány jsou předseda, Předsednictvo, dozorčí rada, oborové komise, je stanovovat metodické a organizační postupy spojené s poskytováním účelových finančních prostředků na projekty výzkumu a vývoje, vyhlašovat veřejné soutěže na projekty výzkumu a vývoje, popřípadě na udělení finančních prostředků na takové projekty a na základě smluv tyto prostředky rozdělovat, sledovat jejich čerpání a využívání, hodnotit a kontrolovat plnění cílů projektů výzkumu a vývoje. Zákon o Akademii věd ČR nahradil současně rušenou ČSAV. Základním smyslem nové změny bylo připravit přechod a vytvořit vhodnou strukturu výzkumných pracovišť orientovaných na nový systém financování vědy a výzkumu. Jednotlivá pracoviště jsou samostatnými příspěvkovými nebo rozpočtovými organizacemi. Soustavu orgánů samotné Akademie věd ČR (rozpočtové organizace) tvoří sněm jakožto vrcholný orgán, Rada jakožto nejvyšší výkonný orgán, jejímž výkonným orgánem je předsednictvo. Statutárním představitelem AV je předseda. Stálým poradním orgánem Rady je vědecká rada. 7.2. 7.2.1.

7.2.2. 7.2.3. 7.2.4. 7.2.5. 7.2.6. 7.2.7.

7.2.8.

7.2.9.

7.2.10.

7.2.11.

7.2.12.

7.2.13.

7.2.14.

7.2.15.

7.2.16.

7.2.17.

ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb. a zákona č. 159/2010 Sb. zákon č. 404/2000 Sb., o zřízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zákon č. 214/2004 Sb., o zřízení Univerzity obrany zákon č. 375/2004 Sb., o zřízení Vysoké školy polytechnické Jihlava zákon č. 162/2006 Sb., o zřízení Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích vyhláška MŠMT č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu vyhláška MŠMT č. 343/2002 Sb., o postupu a podmínkách při zveřejnění průběhu přijímacího řízení na vysokých školách, ve znění vyhlášky č. 276/2004 Sb. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 317/2008 Sb.], ve znění zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. vyhláška MO č. 220/2007 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizovaná Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění vyhlášky č. 425/2008 Sb. vyhláška MŠMT č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění vyhlášky č. 389/2006 Sb., vyhlášky č. 226/2007 Sb. a vyhlášky č. 208/2009 Sb. zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění zákona č. 264/2006 Sb. zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.

7.1.18. 7.2.19.

7.2.20.

7.2.21.

7.2.22.

7.2.23.

7.2.24. 7.2.25.

7.2.26. 7.2.27.

7.2.28.

7.2.29.

7.2.30.

7.2.31. 7.2.32. 7.2.33.

7.2.34. 7.2.35.

85

383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb. a zákona č. 159/2010 Sb. zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MŠMT č. 208/2007 Sb., o podrobnostech stanovených k provedení zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání vyhláška MŠMT č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání na středních školách, ve znění vyhlášky č. 422/2006 Sb., vyhlášky č. 46/2008 Sb. a vyhlášky č. 394/2008 Sb. nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání vyhláška MŠMT č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání na středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb. a vyhlášky č. 54/2011 Sb. vyhláška MŠMT č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470/2006 Sb. vyhláška MŠMT č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění vyhlášky č. 47/2008 Sb., vyhlášky č. 33/2009 Sb., vyhlášky č. 8/2010 Sb., vyhlášky č. 11/2011 Sb. a vyhlášky č. 110/2011 Sb. zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 384/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 423/2008 Sb.] zákon č. 384/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony vyhláška MŠMT č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění vyhlášky č. 126/2011 Sb. vyhláška MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č. 374/2006 Sb. a vyhlášky č. 400/2009 Sb. vyhláška MŠMT č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb. vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb. vyhláška MŠMT č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb. vyhláška MŠMT č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění vyhlášky č. 436/2010 Sb. vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 62/2007 Sb. (ve znění vyhlášky č. 326/2008 Sb. a vyhlášky č. 275/2009 Sb.), vyhlášky č. 227/2007 Sb. a vyhlášky č. 147/2011 Sb. vyhláška MŠMT č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. vyhláška MŠMT č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb. vyhláška MŠMT č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb. vyhláška MŠMT č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb. vyhláška MŠMT č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a o výkonu inspekční činnosti

7.2.36.

7.2.37.

7.2.38.

7.2.39.

7.2.40.

7.2.41.

7.2.42.

7.2.43.

7.2.44.

7.2.45.

7.2.46.

7.2.47.

7.2.48.

7.2.49. 7.2.50. 7.2.51.

vyhláška MŠMT č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. vyhláška MŠMT č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění vyhlášky č. 167/2006 Sb., vyhlášky č. 423/2006 Sb., vyhlášky č. 225/2007 Sb., vyhlášky č. 325/2008 Sb., vyhlášky č. 248/2009 Sb. a vyhlášky č. 252/2010 Sb. zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 255/2001 Sb., zákona č. 16/2002 Sb., zákona č. 284/2002 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MŠMT č. 12/2005 Sb, o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami vyhláška MŠMT č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění vyhlášky č. 237/2003 Sb. vyhláška MŠMT č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění vyhlášky č. 489/2006 Sb., vyhlášky č. 63/2008 Sb. a vyhlášky č. 205/2010 Sb. sdělení MZV č. 76/1998 Sb., o sjednání Rozhodnutí č. 2/97 Rady přidružení, přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 30. září 1997 o přijetí podmínek účasti České republiky v programech Společenství v oblasti přípravy na zaměstnání, mládeže a vzdělávání vyhláška MŠMT a MZeč. 213/2004 Sb., kterou se stanoví seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti v rámci působnosti Ministerstva zemědělství zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 183/2010 Sb. zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu ÚS č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MŠMT č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb. vyhláška MŠMT č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení vyhláška MŠMT č. 60/2006 Sb., o postupu při zjišťování psychické způsobilosti pedagogických pracovníků školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a o podrobnostech o školení osob žádajících o akreditaci k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost (vyhláška o psychické způsobilosti pedagogických pracovníků) vyhláška MŠMT č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích vyhláška MŠMT č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb. vyhláška MŠMT č. 65/2005 Sb. kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a zveřejnění (vyhláška o krajských normativech)

7.2.52.

7.2.53.

7.2.54.

7.2.55.

7.2.56. 7.2.56.1. 7.2.56.2. 7.2.56.3. 7.2.56.4.

7.2.56.5.

7.2.56.6.

vyhláška MŠMT č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče vyhláška MV č. 1/2006 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro pedagogické pracovníky škol zřizovaných Ministerstvem vnitra vyhláška MV č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění vyhlášky č. 323/2008 Sb. a vyhlášky č. 21/2010 Sb. vyhláška MŠMT a MPSV č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí ODBORNÉ ARCHITEKTONICKÉ ŠKOLSTVÍ směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1985/384/ES, o uznávání architektského vzdělání směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/36/ES, o uznávání uznávání odborných kvalifikací Autorizační řád ČKA ze dne 15. října 2008, schváleného ministrem pro místní rozvoj pod č.j. 3445/2008 Autorizační řád ČKAIT ze dne 6. září 2004, schváleného ministrem pro místní rozvoj pod č.j. 12 060/200462 zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 588/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 331/2008 Sb.] sdělení MMR č. 287/2004 Sb., kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají, ve znění sdělení č. 489/2004 Sb., sdělení č. 133/2007 Sb. a sdělení č. 71/2009 Sb.

ŠKOLSTVÍ Pro autorizované architekty, urbanisty a inženýry jsou nejvýznamnější ustanovení o podmínkách umísťování a uspořádání veřejných škol. Vzhledem k výkonu povolání jsou velmi významná ustanovení vysokoškolského zákona, týkající se vysokých (popřípadě svými důsledky středních) škol, poskytujících odborné vzdělání, které je podmínkou pro udělení autorizace. Novým vysokoškolským zákonem se k 1. lednu 1999 obnovuje inženýrský titul „ing. arch.“ pro označení absolventů fakult architektury technických universit. Základní rozsah programu odborného vzdělávání je dán směrnicí Evropské unie, na niž navazuje i rozsah požadovaného vzdělání a odborné praxe, jak je vymezuje ustanovení § 4 až 7 Autorizačního řádu ČKA. Za vzdělání požadované Zákonem jako podmínka pro udělení autorizace se považuje nejméně pětileté vysokoškolské studium s prvořadým zaměřením na architekturu, které je ukončeno úspěšnou státní závěrečnou zkouškou a obhájením diplomové práce, přičemž toto vzdělání musí být v průběhu celého studia koncipováno jako vzdělání multidisciplinární s časově i proporčně vyváženým poměrem technických a humanitních disciplin a teoretických a praktických předmětů, směřující k nabytí a rozvinutí těchto dovedností: a) porozumění architektuře jako profesi a úloze architektů ve společnosti, b) schopnosti vytvářet architektonické návrhy uspokojující estetické, technické a další funkční požadavky, včetně znalosti metodických postupů navrhování, projektování a plánování, c) znalosti z teorie a dějin architektury a příbuzných oborů uměnovědných, technických a uměleckých, d) znalosti výtvarných a zobrazovacích postupů potřebných pro vytváření architektonického návrhu,

86

e) schopnosti navrhování urbánního (krajinného, venkovského a městského) prostředí, včetně znalosti postupů územního plánování, f) znalosti potřeb člověka a společenství ve vztahu ke stavbám a prostředí, g) znalosti postupů zahradní a krajinářské tvorby, včetně znalostí ekologických důsledků stavebních zásahů do přírody a krajiny, jakož i příslušných projekčních a plánovacích postupů, h) znalosti postupů interiérové a výstavnické tvorby, popřípadě staveb scénických, včetně znalostí konstrukcí, materiálů a technologií a příslušných projekčních postupů, i) znalosti stavebních konstrukcí a jejich navrhování, zejména s ohledem na bezpečnost, stabilitu a zdraví, j) znalosti užité stavební fyziky, zejména ve vztahu ke kvalitě vnitřního prostředí staveb a ochraně před klimatickými vlivy, k) znalosti stavebních materiálů, výrobků a technologií, včetně jejich ekologických aspektů a znalosti postupů provádění staveb, l) schopnosti orientace v právním řádu a přiměřené znalosti stavebního práva a souvisících právních předpisů, m) znalosti ekonomických aspektů navrhování a projektování staveb a územního plánování, n) osvojení profesní role architekta ve vztahu ke klientům, subdodavatelům projektové dokumentace, orgánům veřejné správy a dodavatelům staveb. Pro účely dosažení syntetického vzdělání architekta se musí výuka uskutečňovat nejméně čtvrtinou svého rozsahu v ateliérech architektonické a urbanistické tvorby za přímého individuálního vedení studenta učitelem, a to v rozsahu všech oborů, pro něž se uděluje autorizace v České komoře architektů. Na bakalářský stupeň vzdělání se pro účely autorizačního řízení hledí jako na vzdělání příbuzné. Za vzdělání podle § 6 Zákona může Rada v souladu s § 8 Zákona uznat i vzdělání příbuzné, pokud alespoň rámcově splňuje podmínky stanovené v § 6 Zákona, a to zejména v případě, kdy pro příslušný obor autorizace neexistuje jiné vzdělání, které by zcela splňovalo požadavky stanovené v § 6 Zákona. Ve výjimečných případech, kdy žadatel o autorizaci doloží úspěšnou a dostatečně dlouhou odbornou praxi a je s to zkouškou prokázat schopnost samostatně a zodpovědně praktikovat jako autorizovaný architekt, aniž získal požadované nebo alespoň příbuzné vzdělání, může Rada v souladu s ustanovením § 8 Zákona požadavek vzdělání uznat nebo prominout. Představenstvo Komory ve spolupráci a po dohodě s Radou sestavuje, schvaluje usnesením a zveřejňuje seznam škol, které poskytují uznané vzdělání, a seznam škol, které poskytují vzdělání příbuzné v případě. Tyto seznamy jsou aktualizovány podle potřeby, nejméně však jedenkrát za pět let. Při sestavování a schvalování seznamu škol Komora spolupracuje s Akreditační komisí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Nezbytným předpokladem pro zařazení školy do seznamu škol poskytujících uznané vzdělání, popřípadě do seznamu škol poskytujících vzdělání příbuzné, je doložení obsahu a rozsahu studia, a to ve skladbě požadované Komorou, a seznamu a kvalifikace pedagogů působících na škole interně i externě. Odbornou praxí se rozumí nejméně tříletá praxe absolvovaná po ukončení magisterského studia. Praxe vykonávaná mezi uzavřeným bakalářským studiem a před zahájením studia magisterského, popřípadě v průběhu magisterského studia se pro účely autorizačního řízení do povinných tří let odborné praxe nezapočítává. Průkaz odborné praxe se provádí a) předložením řádně vyplněného a potvrzeného průkazu o vykonané odborné praxi (dále jen „Průkaz“), obsahujícího všechna sdělení o skutečnostech významných pro samostatný a odpovědný výkon povolání architekta, b) předložením prací vypracovaných samostatně nebo ve spolupráci v průběhu odborné praxe, c) v průběhu zkoušky ověřením skutečnosti, zda se žadatel o autorizaci seznámil během praxe s podstatnými činnostmi tvořícími úplný výkon povolání architekta, zejména A/ s vypracováváním průzkumů, podkladů a rozborů a jejich vyhodnocováním,

B/ s poskytováním odborných konzultací a porad, včetně poskytování porad k rozpočtu a financování urbanistického nebo architektonického díla, C/ s územním plánováním, to jest s vypracováváním územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, D/ s vypracováváním studií, skic, projektové dokumentace staveb pozemních, interiérových a krajinářských k územnímu řízení, ke stavebnímu řízení, projektové dokumentace pro provedení stavby a konečného provedení stavby, včetně souvisejících textových zpráv, popřípadě se zpracováváním modelů, E/ s koordinací činnosti technických a dalších specialistů a konzultantů, F/ s dohledem nad prováděním díla, zejména s výkonem autorskotechnického dozoru, popřípadě dozoru investorskotechnického, a s dohledem nad uvedením díla do provozu, G/ s přípravou podkladů pro výběr dodavatele a se spoluprací při výběru dodavatelských firem, H/ s výkonem obstaravatelských činností spojených s prováděním zakázky, zejména s uplatňováním obecných a profesních právních předpisů a norem, a se spoluúčastí na veřejnoprávním projednávání dokumentace, na správních řízeních, popřípadě na řízeních soudních, I/ s dílčí, popřípadě celkovou správou a řízením zakázky, zejména s projednáváním a uzavíráním smluv, J/ s řízením činnosti architektonické a/nebo urbanistické kanceláře, a to technické, administrativní a finanční (ekonomické). Školami, jejichž vzdělání se v současné době uznává jako úplné odborné vzdělání v rozsahu autorizace udělované ČKA, jsou pro autorizaci bez specifikace oboru, popřípadě pro jednotlivé obory stanovené zákonem o výkonu povolání (pozemní stavby, urbanismus a územní plánování, interiérová tvorba a zahradní a krajinářská tvorba): • Fakulta architektury ČVUT v Praze, • Fakulta architektury VUT v Brně, • Fakulta architektury TU v Liberci, • Vysoká škola uměleckoprůmyslová, • Akademie výtvarných umění - škola architektury.

UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE Zákon o uznávání odborné kvalifikace upravuje pro účely volného pohybu osob mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie postup správních úřadů a profesních komor při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro zahájení závislé nebo nezávislé regulované činnosti a pro její výkon („výkon regulované činnosti“) na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě státními příslušníky členských států nebo jejich rodinnými příslušníky („uchazeč“). Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud ustanovení zvláštního zákona neupravují problematiku uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro výkon regulované činnosti jinak. Hlava I vymezuje v základních ustanoveních předmět a účel zákona, základní zásady uznávání odborné kvalifikace, užívané pojmy, stupně dokladů o formální kvalifikaci a odborná kvalifikace osob poskytujících služby. Hlava II stanovuje náležitosti postupu uznávacího orgánu při uznávání odborné kvalifikace, a to obecná ustanovení k uznávání odborné kvalifikace, uznávání odborné praxe, uznávání odborné kvalifikace, vyžaduje-li se v české republice pro výkon regulované činnosti doklad o formální kvalifikaci, uznávání dokladu o formální kvalifikaci podle § 4, uznávání odborné praxe, kompenzační opatření, prokazování výkonu předmětné činnosti, adaptační období a rozdílovou zkoušku, zvláštní případy uznávání dokladů o odborné kvalifikaci, zvláštní způsoby uznávání odborné kvalifikace, uznávání průkazu způsobilosti, uznávání dokladu o ukončení základního nebo všeobecného středního vzdělání a uznávání odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti v oblastech uvedených v příloze č. 2 k zákonu. Ustanovení hlavy III obsahuje podmínky uznávání jiné způsobilosti. Hlava IV stanovuje podrobnosti a specifické náležitosti řízení o uznání odborné kvalifikace, zejména obsahové a formální náležitosti žádosti, průběhu řízení, rozhodnutí a případů a možností spojeného řízení. Ustanovení hlavy V stanovuje právní účinky uznání odborné kvalifikace a podmínky pro používání profesních označení v souladu s českým právním řádem i mezinárodními zvyklostmi.

87

Hlava VI obsahuje strukturu orgánů státní správy na tomto úseku a vymezení podmínek pro výkon veřejné správy v oblasti uznávání odborné kvalifikace. Základním orgánem jakožto ústředním orgánem státní správy je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; sám akt uznávání pak provádí uznávací orgány. Jejich činnost je velmi úzce spjata s činností ostatních příslušných orgánů členských států EU, resp. Evropského hospodářského prostoru. Ustanovení hlavy VII proto zpřesňuje a zpodrobňuje náležitosti administrativní spolupráce s orgány členských států – označuje orgány příslušné pro provádění administrativní spolupráce, náležitosti požadování informací, poskytování informací, vzájemného poskytování informací a ochrany informací a osobních údajů. Hlava VIII obsahuje společná ustanovení, ustanovení o Evropském hospodářském prostoru a ustanovení zmocňující.

8.1.1.10.

8.1.1.11.

8.1.1.12.

8.1.1.13.

8.1.1.14. Zákon se nevztahuje na procesy uznávání, které se řídí zvláštními právními předpisy. Takovým předpisem je – mimo jiné – zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

8.1.2.

8.1. 3.

8. INFORMACE A INFORMAČNÍ SYSTÉMY, STÁTNÍ STATISTIKA 8.1. 8.1.1. 8.1.1.1.

8.1.1.2.

8.1.1.3.

8.1.1.4.

8.1.1.5.

8.1.1.6. 8.1.1.7.

8.1.1.8.

8.1.1.9.

INFORMACE A INFORMAČNÍ SYSTÉMY OCHRANA UTAJOVANÝCH SKUTEČNOSTÍ zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb., ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. a zákona č. 274/2008 Sb. Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), nálezu ÚS č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.) a zákona č. 320/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 418/2002 Sb.], ve znění zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 190/2005 Sb., nálezu ÚS č. 220/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 255/2011 Sb. zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění nařízení vlády č. 240/2008 Sb. vyhláška NBÚ č. 523/2005 Sb., o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a dalších elektronických zařízení nakládajících s utajovanými informacemi a o certifikaci stínicích komor vyhláška NBÚ č. 524/2005 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných informací vyhláška NBÚ č. 525/2005 Sb., o provádění certifikace při zabezpečování kryptografické ochrany utajovaných informací vyhláška NBÚ č. 526/2005 Sb., o stanovení vzorů používaných v oblasti průmyslové bezpečnosti a o seznamech písemností a jejich náležitostech nutných k ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení podnikatele a o způsobu podání žádosti podnikatele (vyhláška o průmyslové bezpečnosti), ve znění vyhlášky č. 11/2008 Sb. vyhláška NBÚ č. 527/2005 Sb., o stanovení vutorů v oblasti personální bezpečnosti a bezpečnostní způsobi-

8.1.4. 8.1.4.1.

8.1.4.2.

8.1.4.3.

8.1.5.

8.1.6. 8.1.7.

8.1.8.

8.1.9.

8.1.10.

88

losti a o seznamech písemností přikládaných k žádosti o doklad o bezpečnostní způsobilostifyzické osoby a o způsobu podání těchto žádostí (vyhláška o personální bezpečnosti) vyhláška NBÚ č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění vyhlášky č. 19/2008 Sb. vyhláška NBÚ č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění vyhlášky č. 55/2008 Sb. sdělení NBÚ č. 91/2008 Sb., o vyhlášení převodních tabulek stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána sdělení NBÚ č. 331/2009 Sb., o vyhlášení převodních tabulek stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána sdělení NBÚ č. 440/2009 Sb., o vyhlášení převodních tabulek stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. vyhláška MO č. 5/2001 Sb., kterou se stanoví náležitosti katalogizační doložky, vzory tiskopisů žádostí, oznámení a přehledů souvisejících s katalogizací a vzor osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku SVOBODNÝ PŘÍSTUP K INFORMACÍM zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 176/2206 Sb.], ve znění zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a nálezu ÚS č. 123/2010 Sb. nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím vyhláška MI č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, ve znění vyhlášky č. 416/2008 Sb. zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 81/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 40/2007 Sb.], ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, ve znění nařízení vlády č. 100/2007 Sb. vyhláška MI č. 469/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému o datových prvcích a o postupech Ministerstva informatiky a jiných orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování datových prvků v informačním systému o datových prvcích (vyhláška o informačním systému o datových prvcích) vyhláška MI č. 528/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy (vyhláška o informačním systému o informačních systémech veřejné správy) vyhláška MI č. 529/2006 Sb., o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy)

8.1.11.

8.1.12.

8.1.13.

8.1.14.

8.1.15.

8.1.16.

8.1.17.

8.1.18.

8.1.19.

8.1.20.

8.1.21. 8.1.22.

8.1.23.

vyhláška MI č. 530/2006 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy vyhláška MI č. 52/2007 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní vyhláška MI č. 53/2007 Sb., o technických a funkčních náležitostech uskutečňování vazeb mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní (vyhláška o referenčním rozhraní) vyhláška č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti) zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 578/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 52/2003 Sb.], ve znění zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 380/2008 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhlášky č. 300/2006 Sb., vyhlášky č. 352/2006 Sb., vyhlášky č. 389/2007 Sb., vyhlášky č. 419/2008 Sb., vyhlášky č. 445/2008 Sb., vyhlášky č. 485/2009 Sb. a vyhlášky č. 315/2010 Sb. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb. (ve znění zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 480/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 525/2004 Sb.], ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. ,b., o elektronickém podpisu a o změně některých da a zákona č. 424/2010 Sb.lších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 226/2002 Sb. (ve znění zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 440/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 486/2004 Sb.], ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 101/2010 Sb. nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů vyhláška ÚOOÚ č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních sklužeb, o požadavcích na nástroje elektronického podpisu a o požadavcích na ochranu dat pro vytváření elektronických značek (vyhláška o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb) vyhláška MI č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách vyhláška MV č. 364/2009 Sb., kterou se stanoví seznam obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy) [oprava tiskové chyby částka 121/2009 Sb.], ve znění vyhlášky č. 218/2010 Sb. a vyhlášky č. 8/2011 Sb. zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č.

8.1.24.

8.1.25. 8.1.26.

8.1.27.

8.1.28.

8.1.29.

8.1.30.

8.1.31. 8.1.32. 8.1.32.1.

8.1.32.2.

8.1.32.3.

8.1.32.4.

8.1.33.

8.1.34.

8.1.35. 8.1.36. 8.1.37.

8.1.38. 8.1.39.

8.1.40.

8.1.41.

89

190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. zákon č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MV č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů vyhláška MV č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění vyhlášky č. 422/2010 Sb. zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 302/2004 Sb.], ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 391/2008 Sb.], ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. zákon č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, ve znění zákona č. 127/2005 Sb. zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, ve znění zákona č. 274/2008 Sb. zákon č. 250/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel ZÁKLADNÍ REGISTRY zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 101/2010 Sb. a zákona č. 159/2010 Sb. zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákony č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony nařízení vlády č. 161/2011 Sb., o stanovení harmonogramu a technického způsobu provedení opatření podle § 64 až 68 zákona o základních registrech zákon č. 318/2001 Sb., o poskytování informací a další součinnosti pro účely řízení před Evropským soudem pro lidská práva a před Výborem OSN pro lidská práva usnesení vlády ČR č. 448 ze dne 18. srpna 1993 o schválení Standardu státního informačního systému k územní identifikaci, včetně Standardu SIS, vydaného MH ČR vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací vyhláška č. 21/1985 sb., o soustavě vědeckotechnických informací nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění nařízení vlády č. 178/2004 Sb. vyhláška MZe č. 329/2003 Sb., o informačním systému Státní veterinární správy opatření ČSÚ ze dne 28. března 1997, k zavedení Číselníku měřicích jednotek a jednotek ekonomických veličin [publikováno v částce č. 32/1997 Sb.] vyhláška MZd č. 552/2004 Sb., o předávání osobních a dalších údajů do Národního zdravotnického informačního systému pro potřeby vedení národních zdravotních registrů opatření MZd č. 18 (částka č. 89/2002 Sb.), kterým se stanoví rozsah požadovaných informací a způsob jejich poskytování zdravotnickými zařízeními do národního

8.1.42.

8.1.43.

zdravotnického informačního systému (dále jen „NZIS") – Národní onkologický registr vyhláška MZd č. 434/2004 Sb., o porobnostech rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.

8.1.44. MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY 8.1.44.1. sdělení MZV č. 9/1999 Sb., o sjednání Bezpečnostní dohody mezi vládou České republiky a Západoevropskou unií (ustanovení o informacích a povinnosti informovat veřejnost je obsaženo v celé řadě předpisů, počínaje ústavním právem na informace a konče jednotlivými oborovými předpisy)

INFORMACE A INFORMAČNÍ SYSTÉMY Zákon o ochraně osobních údajů v informačních systémech upravuje ochranu osobních údajů při provozování informačního systému, který nakládá s osobními údaji a odpovědnost provozovatele informačního systému a dalších fyzických a právnických osob, které se účastní provádění činností souvisících s provozem takového informačního systému. Tato právní norma je pro autorizované osoby velmi podstatná, neboť při výkonu autorizovaných činností se budou dostávat velmi pravidelně do styku s informacemi, krytými tímto zákonem. V podzimních měsících roku 1998 vstoupil v platnost zákon o podmínkách ochrany utajovaných skutečností a nakládání s nimi, který vymezuje okruh informací, na jejichž utajení je veřejný zájem. Ostatní informace budou obecně zpřístupněny, přičemž podmínky pro nakládání informacemi stanoví obecná právní úprava o informacích, která se v současnosti připravuje. Okruh utajovaných informací se dělí na čtyři stupně utajení: přísně tajné, tajné, důvěrné nebo vyhrazené. Zákon stanoví podmínky přístupu k takovým informacím a definuje okruh osob, kterým jsou utajované informace zpřístupněny a podmínky prověření jejich bezpečnostní spolehlivosti. Osoby oprávněné k přístupu k utajeným informacím, kterým může být vydáno osvědčení, musí splňovat především náležitosti stanovené v § 18 an. zákona: musí být způsobilé k právním úkonům, dosáhnout předepsaného věku, být bezúhonné, být zdravotně způsobilé, být osobně způsobilé a konečně být způsobilé bezpečnostně. Výkonem státní správy je jako ústřední orgán státní správy pověřen nově zřízený Národní bezpečnostní úřad, který je zmocněn k vydávání prováděcích předpisů k jednotlivým ustanovením zákona.

předmět úpravy, působnost zákona a užívané pojmy. V hlavě II stanovuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, specifikuje obsah citlivých údajů, podmínky přístupu subjektu údajů k informacím, povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů (oznamovací povinnost, likvidaci osobních údajů), podmínky ochrany práv subjektů údajů, nápravy nemajetkové újmy a případné náhrady škody. Zvláštnímu režimu stanovenému v hlavě III podléhá předání osobních údajů do jiných států. K výkonu státní správy na uvedeném úseku je zřízen Úřad na ochranu osobních údajů v čele s předsedou, jehož postavení a působnost je vymezena v hlavě IV, organizační struktura, působnost předsedy a inspektorů úřadu v hlavě V, podrobnosti o činnost Úřadu (vedení registru, náležitosti výroční zprávy, oprávnění a povinnosti kontrolujících, opatření k nápravě a oprávnění a povinnosti při dozoru) jsou obsahem hlavy VI, sankce, přestupky a jiné správní delikty obsahem hlavy VII. Hlava VIII obsahuje ustanovení společná, přechodná a závěrečná, opatření pro přechodné období a ustanovení derogační. Zákon o svobodném přístupu k informacím upravuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanoví základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány. V části první jsou v úvodních ustanoveních vymezeny účel zákona a základní pojmy, stanovena povinnost poskytovat informace, a to obsahové a formální náležitosti poskytování informací, jejich zveřejňování, povinnosti odkázat na zveřejněnou informaci. Součástí zákona jsou rovněž požadavky na ochranu utajovaných skutečností, ochranu obchodního tajemství, ochranu důvěrnosti majetkových poměrů a další omezení práva na informace, která jsou vázána na splnění zákonem stanovených podmínky omezení. Zákon dále stanovuje obsahové a formální náležitosti žádosti o poskytnutí informace, postupu při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace, rozhodnutí o poskytnutí, popřípadě neposkytnutí informace, odvolání a hrazení nákladů s poskytnutím informace spojených, a konečně též náležitosti obsahu výroční zprávy. Ve druhé části zákona jsou uvedena ustanovení přechodná a závěrečná.

8.2. 8.2.1.

8.2.2.

8.2.3. Pátá část zákona je věnována prostředkům ochrany utajovaných skutečností, jimiž se rozumí zejména personální bezpečnost, administrativní bezpečnost, objektová bezpečnost, technická bezpečnost, bezpečnost informačních systémů, kryptografická ochrana, certifikace a bezpečnost průmyslová.

8.2.4. 8.2.5. 8.2.5.1. 8.2.5.2.

SVOBODODNÝ PŘÍSTUP K INFORMACÍM A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ Zvláštní pozornost nutno věnovat též dvěma speciálním právním úpravám, které obě chrání významná ústavní práva – zároveň jsou však v jisté opozici. Právě v procesu územního plánování, zejména však při projektování staveb je nutno nalézat vyvážený vztah mezi oběma těmito skupinami práv. Jedná se především o případy přístupu k informacím a ochranu osobních údajů ve správních spisech. Zákon na ochranu osobních údajů upravuje k naplnění práva každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanoví podmínky, za nichž se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států. V úvodních ustanovení hlavy I vymezuje zákon

8.2.6. 8.2.7. 8.2.8.

8.2.9. 8.2.10.

90

STÁTNÍ STATISTIKA zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb. (ve znění zákona č. 174/2002 Sb.), zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška ČSÚ č. 394/2001 Sb., kterou se stanoví postup při přípravě Programu statistických zjišťování vyhláška ČSÚ č. 306/2010 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2011 SČÍTÁNÍ LIDU V ROCE 2011 zákon č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 vyhláška ČSÚ č. 279/2010 Sb., k provedení některých ustanovení zákona č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 vyhláška ČSÚ č. 126/2001 Sb., kterou se stanoví kritéria pro zápis do zemědělského registru sdělení ČSÚ č. 364/2002 Sb., o zavedení Číselníků obcí (CISOB) a Číselníku městských částí (CISMC) sdělení ČSÚ č. 471/2002 Sb., o zavedení Číselníků obcí s rozšířenou působností (CISORP), Číselníků obcí s pověřeným obecním úřadem (CISPOU) a Číselníku správních obvodů hl. m. Prahy (CISSOP) sdělení ČSÚ č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) sdělení ČSÚ č. 321/2003 Sb., o vydání Klasifikace stavebních děl (CZ-CC), ve znění sdělení č. 255/2009 Sb.

8.2.11.

8.2.12. 8.2.13. 8.2.14. 8.2.15. 8.2.16. 8.2.17. 8.2.18.

8.2.19. 8.2.20. 8.2.21.

8.2.22.

8.2.23.

8.2.24.

8.2.25.

sdělení ČSÚ č. 487/2003 Sb., o vydání Klasifikace zemí (CZ-GEONOM), ve znění sdělení č. 339/2004 Sb., sdělení č. 243/2005 Sb. a sdělení č. 429/2008 Sb. sdělení ČSÚ č. 488/2003 Sb., o vydání Klasifikace individuální spotřeby podle účelu (CZ-COICOP) sdělení ČSÚ č. 358/2007 Sb., o zavedení Mezinárodní klasifikaci vzdělávání – ISCED 97 sdělení ČSÚ č. 206/2010 Sb., o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) sdělení ČSÚ č. 492/2003 Sb., o vydání rozšířené Klasifikace zaměstnání (KZAM-R) sdělení ČSÚ č. 494/2003 Sb., o vydání Klasifikace postavení v zaměstnání (CZ-ICSE) sdělení ČSÚ č. 489/2003 Sb., o vydání Číselníku zemí (ČZEM) sdělení ČSÚ č. 490/2003 Sb., o vydání Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS), ve znění sdělení č. 228/2004 Sb., sdělení č. 201/2007 Sb. a sdělení č. 241/2011 Sb. sdělení ČSÚ č. 491/2003 Sb., o vydání Klasifikace funkcí vládních institucí (CZ-COFOG) sdělení ČSÚ č. 493/2003 Sb., o vydání Číselníku institucionálních sektorů a subsekorů (ČISS) sdělení ČSÚ č. 495/2003 Sb., o vydání Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10), ve znění sdělení č. 430/2008 Sb. sdělení ČSÚ č. 496/2003 Sb., o vydání TNM klasifikace zhoubných novotvarů a Mezinárodní klasifikace nemocí a pro onkologii (MKN-10) sdělení ČSÚ č. 497/2003 Sb., o vydání Klasifikace služeb neziskových institucí sloužících domácnostem podle účelu (CZ-COPNI), ve znění sdělení č. 358/2006 Sb. sdělení ČSÚ č. 498/2003 Sb., o vydání Číselníku vybraných měřicích jednotek a jednotek ekonomických veličin (ČVMJ) [www.czso.cz] sdělení ČSÚ č. 275/2008 Sb., o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA)

STÁTNÍ STATISTIKA Zákon o státní statistice upravuje postavení, strukturu a působnost statistických orgánů České republiky, jejich postup při provádění státní statistiky a práva a povinnosti zpravodajských jednotek v souvislosti se získáváním statistických údajů a poskytováním statistických informací. Zvláštní pozornost je věnována zpravodajské povinnosti (§ 28 až § 31) a zároveň ochraně individuálních dat (§ 32 až § 36).

9. INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ VYBAVENOST ÚZEMÍ A STAVEB Při zpracovávání územně plánovací dokumentace a v procesu správních řízení ve výstavbě jsou právní předpisy vymezující subsystémy infrastruktury velmi významnou součástí rozhodování, neboť se podstatně dotýkají práv a povinností vlastníků, především ustanoveními o ochranných pásmech a důsledky správy a provozu zmíněných subsystémů. V jejich rámci lze totiž významně zasáhnout do výkonu řady činností v území, by bylo možno do jisté míry vyloučit nebo alespoň omezit negativní důsledky jejich provozování na člověka, na přírodu a krajinu (přírodní bohatství) a na člověkem vytvořený svět - na kulturní a civilizační bohatství (statky). 9.1. 9.1.1. 9.1.1.1.

9.1.1.2.

DOPRAVA DOPRAVA NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb. zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění

zákona č. 60/2001 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 465/2006 Sb.], ve znění zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 133/2011 Sb. 9.1.1.3. zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb. (ve znění zákona č. 406/2010 Sb.) a zákona č. 152/2011 Sb. 9.1.1.4. zákon č. Sb., o urychlení výstavbydopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb. 9.1.1.5. zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. [oprava tiskové chyby publikována ve Sbírce v částce 71/2001], ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.), zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb. (ve znění zákona č. 406/2010 Sb.), zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb. 9.1.1.6. vyhláška MDS č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb. a vyhlášky č. 490/2005 Sb. 9.1.1.7. nařízení vlády č. 264/2009 Sb., o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delší než 500 metrů 9.1.1.8. vyhláška MDS č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 496/2001 Sb., vyhlášky č. 368/2002 Sb., vyhlášky č. 98/2003 Sb., vyhlášky č. 401/2003 Sb., vyhlášky č. 291/2004 Sb. (oprava tiskové chyby částka č. 125/2004 Sb.), vyhlášky č. 244/2005 Sb. a vyhlášky č. 334/2006 Sb. 9.1.1.9. vyhláška MDS č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel 9.1.1.10. vyhláška MDS č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (oprava tiskové chyby provedena v částce 133/2002 Sb.), ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb., vyhlášky č. 197/2006 Sb., vyhlášky č. 388/2008 Sb., vyhlášky č. 283/2009 Sb., vyhlášky č. 216/2010 Sb. a vyhlášky č. 182/2011 Sb. 9.1.1.11. vyhláška MDS č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění vyhlášky č. 99/2003 Sb. a vyhlášky č. 9/2006 Sb. 9.1.1.12. vyhláška MZd č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. a vyhlášky č. 72/2011 Sb.

91

9.1.1.13. vyhláška MD č. 124/2007 Sb., o vzoru paměťové karty řidiče 9.1.1.14. zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 150/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 1/2001 Sb.] a ve znění zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 194/2010 Sb. 9.1.1.15. vyhláška MD č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb. a vyhlášky č. 281/2007 Sb. 9.1.1.16. vyhláška MD č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 39/2010 Sb. 9.1.1.17. vyhláška MV č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, ve znění vyhlášky č. 197/1958 Ú.l., vyhlášky č. 141/1960 Sb., vyhlášky č. 87/1964 Sb., vyhlášky č. 53/1965 Sb., zákona ČNR č. 146/1971 Sb., vyhlášky č. 32/1972 Sb., vyhlášky č. 103/1978 Sb., zákona č. 68/1979 Sb., vyhlášky č. 69/1981 Sb., vyhlášky č. 34/1984 Sb., vyhlášky č. 102/1995 Sb., zákona č. 12/1997 Sb. a vyhlášky č. 64/1998 Sb. 9.1.1.18. vyhláška MDS č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu 9.1.1.19. vyhláška FMD č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb. 9.1.1.20. vyhláška MDS č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 152/2003 Sb., vyhlášky č. 193/2006 Sb., vyhlášky č. 507/2006 Sb., vyhlášky č. 202/2008 Sb., vyhlášky č. 91/2009 Sb. a vyhlášky č. 247/2010 Sb. 9.1.1.21. vyhláška FMD č. 10/1991 Sb., o podmínkách provozu silničních motorových vozidel poháněných stlačeným plynem 9.1.1.22. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 56/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 47/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 410/2004 Sb.] ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 137/2008 Sb.(ve znění zákona č. 278/2009 Sb.) [úplné znění zákon č. 267/2008 Sb.], ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 9.1.1.23. vyhláška MF č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb., vyhlášky č. 309/2004 Sb. a vyhlášky č. 186/2008 Sb. 9.1.1.24. vyhláška MDS č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové dopravy 9.1.1.25. zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 175/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 238/2002 Sb.], ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 374/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 192/2008 Sb.], ve znění zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb. a zákona č. 133/2011 Sb. 9.1.1.26. nařízení vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného za užívání určených pozemních komunikací, ve znění nařízení vlády č. 272/2007 Sb., nařízení vlády č. 404/2009 Sb., nařízení

vlády č. 26/2010 Sb., nařízení vlády č. 415/2010 Sb., nařízení vlády č. 415/2010 Sb. a nařízení vlády č. 243/2011 Sb. 9.1.1.27. vyhláška MF č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací o změně vyhlášky MDS č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 323/2007 Sb., vyhlášky č. 14/2009 Sb., vyhlášky č. 483/2009 Sb. a vyhlášky Č. 333/2010 Sb. 9.1.1.28. zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb. (ve znění zákona č. 406/2010 Sb.) a zákona č. 152/2011 Sb. 9.1.1.29. vyhláška MDS č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 152/2003 Sb. a vyhlášky č. 298/2006 Sb. 9.1.1.30. vyhláška MD č. 156/2008 Sb., o zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a o změně vyhlášky MD č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb. 9.1.1.31. vyhláška MDS č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění vyhlášky č. 152/2003 Sb. a vyhlášky č. 194/2006 Sb. 9.1.1.32. vyhláška MDS č. 366/1999 Sb., o způsobu prokázání finační způsobilosti dopravcem, ve znění vyhlášky č. 97/2001 Sb. a vyhlášky č. 32/2005 Sb. 9.1.1.33. vyhláška č. 32/2001 Sb., o evidenci dopravních nehod 9.1.1.34. vyhláška MPO č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot) 9.1.1.35. VEŘEJNÉ SLUŽBY V PŘEPRAVĚ 9.1.1.35.1. zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů 9.1.1.35.2. nařízení vlády č. 295/2010 Sb., o stanovení požadavků a postupů pro zajištění propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících 9.1.1.35.3. nařízení vlády č. 63/2011 Sb., o stanovení minimálních hodnot a ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících 9.1.1.35.4. vyhláška MD č. 296/2010 Sb., o postupech pro sestavení finančního modelu a určení maximální výše kompenzace 9.1.1.35.5. vyhláška MD č. 297/2010 Sb., o stanovení vzoru formuláře pro uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení pro výběr dopravcek uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících DOSS:

Ministerstvo dopravy a spojů ČR Krajský úřad [Magistrát hl.m. Prahy] Úřad obce s rozšířenou působností Obec (popřípadě městská část)

DOPRAVA NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Právní i věcné problémy s provozem na pozemních komunikacích vedly počátkem roku 1997 k projednání a schválení nové právní úpravy bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a zejména právní úpravy pozemních komunikací samých, což představuje právní úpravu velmi úzce se dotýkající činnosti územně plánovací i stavební. Zákon vymezuje • kategorizaci pozemních komunikací, • podmínky jejich výstavby, • podmínky jejich užívání a ochrany, • práva a povinnosti jejich vlastníků a uživatelů, • výkon státní správy příslušnými silničními správními úřady.

92

Stávající právní úprava byla nevyhovující především s přihlédnutím k zásadním změnám ve struktuře vlastnických vztahů - dosavadní koncept jednotné „socialistické“ správy byl nahrazen strukturovaným vlastnictvím podle účelu, jemuž prvořadě určité druhy pozemních komunikací slouží (§ 9 odst. 1): • dálnice a silnice jsou vlastnictvím státním, • místní komunikace jsou vlastnictvím obecním, • účelové komunikace jsou vlastnictvím soukromým, přičemž změny v jednotlivých kategoriích jsou vždy vázány na změny vlastnictví. (Setrvávají však problémy s regionální správní úrovní; pro neexistenci vyšších územních samosprávných celků nebylo vlastnictví na této správní úrovni vymezeno.) Způsoby převodu vlastnického práva stanovuje § 3 odst. 3. Jednotlivé kategorie pozemních komunikací tvoří podle části první zákona • dálnice určené pro rychlou dálkovou a mezistátní přepravu • silnice I., II. a III. třídy, přičemž silnice I. třídy vystavěná jako silnice rychlostní a má obdobné technické parametry jako dálnice, silnice II. třídy obsluhuje dopravně spojení mezi okresy a silnice III. třídy spojení mezi obcemi, • místní komunikace I. třídy (místní rychlostní), II. třídy (významná sběrná), III. třídy (obslužná) a IV. třídy (se smíšeným provozem), • účelové komunikace spojující jednotlivé nemovitosti pro potřeby jejich vlastníků, popřípadě komunikace uvnitř uzavřených areálů. Ve druhé části zákon vymezuje • pojem silničního pozemku, • součásti a (obnovený právní institut) příslušenství pozemních komunikací, • pojem silniční vegetace. Zákon ve třetí části stanovuje podmínky • stavebního řízení, přičemž se určují speciální stavební úřady, jimiž jsou příslušné silniční správní úřady; pro správní řízení platí obecné předpisy o územním plánování a stavebním řádu, • věcná břemena jakožto jiná práva k pozemku, která substituují nemožnost vyvlastnění; součástí rozhodnutí o zřízení věcného břemene je vždy stanovení výše náhrady podle zvláštního předpisu, • změny užívání, zrušení, popřípadě odstranění pozemní komunikace. Čtvrtá část zákona je věnována podmínkám • obecného užívání pozemních komunikací, • zpoplatnění obecného užívání, • omezení obecného užívání, • zvláštního užívání, to jest užívání k jiným účelům, než ke kterým byly určeny (vázáno, až na výjimky branné pohotovosti státu, předchozím souhlasem vlastníka), • sjízdnosti pozemních komunikací a jejímu zabezpečení a pevným překážkám. Z hlediska územního plánování a stavebního řádu jsou velmi významná ustanovení části páté, která vymezují • silniční ochranná pásma (§ 30 až § 34), která vznikají pro rekonstruované nebo nově zřizované stavby rozhodnutím o umístění stavby; silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami do výšky 50m ve vzdálenosti 100m, resp. 50m, resp. 15m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu příslušné pozemní komunikace, • podmínky ochrany pozemních komunikací (§ 34), • podmínky dotyku pozemních komunikací a jiných infrastrukturních subsystémů dopravních i technických. Zvláštní ustanovení jsou v části šesté věnována výkonu státní správy, státního dozoru a sankcím za porušení povinností při užívání pozemních komunikací.

9.1.2. 9.1.2.1.

DRÁŽNÍ (ŽELEZNIČNÍ) DOPRAVA zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.) a zákona č. 132/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 35/2001 Sb.],

ve znění zákona č. 77/2002 Sb., nálezu ÚS č. 144/2002 Sb. zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 103/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 301/2004 Sb.], ve znění zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 460/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb. a zákona č. 134/2011 Sb. 9.1.2.2. zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. [úplné znění zákon č. 218/1993 Sb.] 9.1.2.3. zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu ÚS č. 83/2003 Sb., zákona č. 179/2003 Sb. a zákona č. 293/2004 Sb. (ve znění zákona č. 179/2005 Sb.), ve znění zákona č. 179/2008 Sb. a zákona č. 194/2010 Sb. 9.1.2.4. vyhláška MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb., vyhlášky č. 413/2001 Sb. a vyhlášky č. 577/2004 Sb. 9.1.2.5. vyhláška MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb., vyhlášky č. 174/2000 Sb. a vyhlášky č. 133/2003 Sb. 9.1.2.6. vyhláška MDS č. 501/2005 Sb., o vymezení nákladů provozovatele dráhy spojených s provozováním a zajišťováním provozuschopnosti, modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty 9.1.2.7. vyhláška MDS č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizaci (Řád určených technických zařízení), ve znění vyhlášky MDS č. 279/2000 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb.) a vyhlášky č. 210/2006 Sb. 9.1.2.8. vyhláška MDS č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění vyhlášky MDS č. 455/2000 Sb., vyhlášky č. 194/2005 Sb. a vyhlášky č. 305/2007 Sb. 9.1.2.9. vyhláška MDS č. 429/2001 Sb., o podrobnostech prokazování finanční způsobilosti k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální, o způsobu prokazování finanční způsobilosti k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální a doplňkových přepravních službách 9.1.2.10. nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, ve znění nařízení vlády č. 294/2000 Sb. 9.1.2.11. nařízení vlády č. 70/2002 Sb., o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob 9.1.2.12. vyhláška MDS č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění vyhlášky č. 248/2010 Sb. 9.1.2.13. sdělení MD č. 111/2004 Sb., o výčtu železničních drah zařazených do evropského železničního systému 9.1.2.14. vyhláška MD č. 351/2004 Sb., o rozsahu služeb poskytovaných provozovatelem dráhy dopravci 9.1.2.15. vyhláška MD č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti železničního systému, ve znění vyhlášky č. 377/2006 Sb. 9.1.2.16. vyhláška MDS č. 209/2006 Sb., o požadavcích na přípustné emise znečišťujících látek ve výfukových plynech spalovacího hnacího motoru drážního vozidla 9.1.2.17. VEŘEJNÉ SLUŽBY V PŘEPRAVĚ 9.1.2.17.1. zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů 9.1.2.17.2. nařízení vlády č. 295/2010 Sb., o stanovení požadavků a postupů pro zajištění propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících 9.1.2.17.3. nařízení vlády č. 63/2011 Sb., o stanovení minimálních hodnot a ukazatelů standardů kvality a bezpeč-

93

•

nosti a o způsobu jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících 9.1.2.17.4. vyhláška MD č. 296/2010 Sb., o postupech pro sestavení finančního modelu a určení maximální výše kompenzace 9.1.2.17.5. vyhláška MD č. 297/2010 Sb., o stanovení vzoru formuláře pro uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení pro výběr dopravcek uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících 9.1.2.18. MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY O ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVĚ 9.1.2.18.1. Úmluva o mezinárodní železniční přepravě ze dne 9. května 1980 (sdělení MZV č. 60/1999 Sb.) DOSS:

Vyhláška, kterou se vydává dopravní řád drah, vymezuje pro všechny kategorie drah • pravidla provozování dráhy (zabezpečení dráhy, obsluhu dráhy a organizování drážní dopravy), • pravidla provozování drážní dopravy (použití a řízení drážního vozidla, sestavení a brzdění vlaku, doprovod vlaku a označování drážních vozidel návěštími), • způsob zpracování, obsah a zveřejňování jízdního řádu a jeho změn, • drážní vozidla.

Ministerstvo dopravy ČR Drážní správní úřad [Drážní úřad Praha] Krajský úřad [Magistrát hl. m. Prahy] Úřad obce s rozšířenou působností

9.1.3. 9.1.3.1.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA (DRÁHY) Základní soubor právních předpisů k výstavbě a provozu drah tvoří zákon o dráhách, stavební a technický řád drah a dopravní řád drah. Zákon o dráhách vymezuje • základní pojmy drážních předpisů (dráha, provozuschopnost dráhy, provozování dráhy, provozování drážní dopravy, tarif), • dráhy, a to kategorie (celostátní, regionální, vlečky a speciální), podmínky stavby dráhy a stavby na dráze, obvod dráhy a křížení dráhy, • podmínky a náležitosti drážního stavebního řízení (§ 7), které je vedeno před drážním stavebním úřadem, • ochranné pásmo dráhy (§ 8 a § 9), které tvoří prostor po obou stranách dráhy, a to 60 m od osy krajní koleje, avšak nejméně 30 m od hranic obvodu dráhy u drah celostátních a regionálních, 100 m (30 m) u dráhy celostátní budované pro rychlost vyšší než 160 km/h, 30 m od osy krajní koleje u vleček, 30 m od hranic obvodu dráhy, popřípadě 35 m od osy krajní koleje u speciálních drah a jejich tunelů, 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo krajního kolejového drátu u drah lanových a 30 m od osy krajní koleje nebo trolejového drátu u drah tramvajových a trolejbusových - uvedené podmínky se nevztahují na dráhy v uzavřených areálech, • podmínky a náležitosti regulace provozování dráhy (úřední povolení a jeho zánik, omezení provozování dráhy, povinnosti vlastníka dráhy a povinnosti provozovatele dráhy), • podmínky a náležitosti regulace drážní dopravy (podmínky udělení, změně, odnětí a zániku licence, povinnosti dopravce, podmínky přepravy osob a věcí, podmínky omezení drážní dopravy, přeprava za zvláštních podmínek a podmínky určení jízdního řádu), • drážní vozidla, způsobilost v řízení drážních vozidel, určená technická zařízení a nehody a mimořádné události. Šestá a sedmá část zákona jsou věnovány sankcím za přestupky proti ustanovením zákona a výkonu státní správy a státního dozoru. Vyhláška, kterou se vydává stavební a technický řád drah, podává výklad základních užívaných pojmů a dále vymezuje • technické podmínky členění železničních drah, způsob označení a zabezpečení křížení železničních drah s pozemními komunikacemi, rozsah a podmínky technicko-bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu drah a technické podmínky styku drah, • součásti dráhy, technické podmínky a požadavky pro stavbu dráhy a stavby na dráze a technické podmínky provozuschopnosti dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky, • součásti dráhy, technické podmínky a požadavky pro stavbu dráhy a stavby na dráze a technické podmínky provozuschopnosti dráhy speciální, • součásti dráhy, technické podmínky a požadavky pro stavbu dráhy a stavby na dráze a technické podmínky provozuschopnosti dráhy tramvajové, • součásti dráhy, technické podmínky a požadavky pro stavbu dráhy a stavby na dráze a technické podmínky provozuschopnosti dráhy trolejbusové,

součásti dráhy, technické podmínky a požadavky pro stavbu dráhy a stavby na dráze a technické podmínky provozuschopnosti dráhy lanové.

LETECKÁ DOPRAVA A VYUŽÍVÁNÍ KOSMU zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 225/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 439/2006 Sb.], ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákon č. 407/2010 Sb. a zákon č. 137/2011 Sb. 9.1.3.2. zákon č. 301/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony 9.1.3.3. úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. 9.1.3.4. zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště PrahaRuzyně 9.1.3.5. vyhláška MD č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb. 9.1.3.6. vyhláška MDS č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. 244/2003 Sb., vyhlášky č. 359/2006 Sb., vyhlášky č. 410/2006 Sb., vyhlášky č. 64/2010 Sb. a vyhlášky č. 314/2010 Sb. 9.1.3.7. vyhláška MD č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, ve znění vyhlášky č. 60/2009 Sb. 9.1.3.8. VÝNOSY K LETECKÉ DOPRAVĚ 9.1.3.8.1. výnos FMD č.j. 19958/73-020, kterým se vydává Předpis L-14 Letiště (částka 35/1973 Sb.), ve znění výnosu FMD č.j. 9512/87 (částka 24/1987 Sb.) 9.1.3.8.2. výnos FMDS č.j. 25228/80-20, LZ Letiště pro letecké práce v zemědělství, lesním a vodním hospodářství (částka 16/1981 Sb.), ve znění výnosu FMD č.j. 8262/87-20 (částka 35/1988 Sb.) 9.1.3.8.3. výnos FMD č.j. 6505/1985-20, kterým se vydává Předpis L-14/OP Ochranná pásma pozemních leteckých zařízení (částka 11/1985 Sb.) 9.1.3.8.4. výnos FMD č.j. 18268/1985-20, kterým se vydává Předpis L-16 Ochrana životního prostředí, sv. I. - Hluk letadel (částka 13/1986 Sb.), ve znění oznámení č. 360/1990 Sb. 9.1.3.9. ROZHODNUTÍ O POVĚŘENÍ K VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY V LETECKÉ DOPRAVĚ 9.1.3.9.1. sdělení MD č. 261/2010 Sb., o vydání rozhodnutí o pověření Letecké amatérské asociace České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/1) 9.1.3.9.2. sdělení MD č. 262/2010 Sb.,o vydání rozhodnutí o pověření Aeroklubu České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/3) 9.1.3.9.3. sdělení MD č. 263/2010 Sb., o vydání rozhodnutí o pověření Aeroklubu České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/2) 9.1.3.10. MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY O LETECKÉ PŘEPRAVĚ A VYUŽÍVÁNÍ KOSMU

94

9.1.3.10.1. sdělení MZV č. 254/1998 Sb., o přístupu České republiky k Úmluvě o mezinárodním uznávání práv k letadlům 9.1.3.10.2. sdělení MZV č. 307/1998 Sb., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Evropskou kosmickou agenturou o spolupráci ve výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely 9.1.3.11. VOJENSKÉ LETECTVÍ 9.1.3.11.1. vyhláška MO č. 154/2011 Sb., o vojenské letecké technice, schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky,provádění pravidelných technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenské letecké techniky,provozování a kontrolách vojenské letecké techniky a pověřování a osvědčováníprávnických a fyzických osob, a o vojenském leteckém rejstříku(o vojenské letecké technice) DOSS: Ministerstvo dopravy a spojů ČR Úřad pro civilní letectví

LETECKÁ DOPRAVA A VYUŽÍVÁNÍ KOSMU Zákon o civilním letectví upravuje podmínky civilního letectví; v první části vymezuje základní pojmy a rozsah úpravy civilního letectví, kterým se rozumí • stavby a provozování letadla, • zřizování leteckých staveb, • využívání vzdušného prostoru a poskytování leteckých služeb, • provozování leteckých živností, • ochrana letectví, • užívání sportovního létajícího zařízení, • výkon státní správy v civilním letectví. Zákon o civilním letectví v části druhé vymezuje • podmínky a náležitosti vedení a správy leteckého rejstříku, • podmínky způsobilosti letadla a jeho součástí a výrobků letecké techniky v civilním letectví. Ve třetí části vymezuje zákon podmínky odborné způsobilosti výkonných letců, obsluhujícího personálu a pozemního leteckého personálu a její ověřování. Nejpodstatnější z hlediska výkonu povolání autorizovaných architektů jsou ustanovení části čtvrté, vymezující podmínky a náležitosti • zřizování a provozování jednotlivých druhů letišť, • zřizování a provozování ploch určených ke vzletům a přistáním, stanoveným k tomuto účelu územně plánovací dokumentací nebo územním rozhodnutím o využití území (§ 35 odst. 1), • zřizování a provozování leteckých staveb, přičemž je působnost speciálního stavebního úřadu určena Úřadu pro civilní letectví (§ 36); stavbami sloužícími letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní, světelná a rádiová návěstidla, • zřizování ochranných pásem kolem letiště a leteckých staveb (§ 37 až § 43), která vznikají dnem právní moci příslušného územního rozhodnutí; ustanovení o ochranných pásmech se vztahují i na vojenská letiště a vojenské letecké stavby (§ 43), na nichž vykonává působnost Úřadu Ministerstvo obrany. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma • vzletových a přistávacích drah, • vzletových a přibližovacích prostorů. Ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah je vymezeno územím podle technického vybavení letiště, a to pro • letiště s dráhovým systémem pro přiblížení podle přístrojů s délkou přistávací a vzletové dráhy 1800m a větší 300m od osy každé dráhy po obou stranách dráhy a 400m za oba konce každé vzletové a přistávací dráhy a předpolí, • ostatní letiště 150m od osy vzletové a přistávací dráhy po obou stranách každé dráhy a 200m za oba konce každé vzletové a přistávací dráhy a předpolí.

Ochranné pásmo vzletových a přibližovacích prostorů je vymezeno územím podle technického vybavení letiště; pro • letiště s dráhovým systémem pro přiblížení podle přístrojů s délkou přistávací a vzletové dráhy 1800m a větší navazuje na ochranné pásmo drah a má tvar rovnoramenného lichoběžníku o šířce 600m a délce 15000m s rameny rozevírajícími se pod úhlem 150 na každou stranu od směru osy každé dráhy, • ostatní letiště navazuje na ochranné pásmo v prodloužené ose každé dráhy na jejích obou koncích a má tvar rovnoramenného lichoběžníku o šířce 300m a délce 5000m s rameny rozevírajícími se pod úhlem 150 na každou stranu od směru osy každé dráhy. Ochranné pásmo leteckých staveb sloužících k zajištění bezpečnosti leteckého provozu (§ 39) je vymezeno čtyřmi sektory ve tvaru soustředných kružnic se středem v ose anténního systému letecké stavby o poloměrech • do 25 m u prvního sektoru, • 60 m u druhého sektoru, • 200 m u třetího sektoru, • 600 m u čtvrtého sektoru. Před umístěním staveb a zařízení mimo ochranná pásma (§ 41) musí být vyžádáno vyjádření Úřadu v případě • staveb nebo zařízení vysokých 100m a více metrů nad terénem, • staveb nebo zařízení vysokých 30m a více metrů na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100m a výše nad okolní krajinu, • zařízení, která mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení, jako jsou zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení a vysílací stanice. Ustanovení § 42 stanovuje podmínky a náležitosti vstupovat na cizí pozemky a konat nezbytná opatření k zajištění provozu letišť. Tím však není dotčeno právo na náhradu případně vzniklé škody dle občanského zákoníku. Část pátá zákona je věnována podmínkám a náležitostem užívání vzdušného prostoru České republiky, zejména poskytování leteckých služeb (jimiž jsou letové provozní služby včetně letištních, letecká telekomunikační služba, letecká meteorologická služba, letecká služba pátrání a záchrany, letecká informační služba, služby při předletové přípravě a monitorování letu a služby při odbavovacím procesu na letišti), letových provozních služeb, létání vojenských, policejních a celních letadel, leteckých služeb pro vojenské účely, létání letadel bez pilota. V šesté části stanoví zákon podmínky a náležitosti letecké činnosti v obchodní letecké dopravě a v letecké práci a dalších leteckých činnostech, včetně určení povinností provozovatelů leteckých činností a uživatelů letadel. Sedmá část zákona upravuje podmínky a náležitosti využívání (provozování) sportovních létajících zařízení. Osmá část stanovuje podmínky ochrany civilního letectví před protiprávními činy a určuje formální a obsahové náležitosti „Programu ochrany civilního letectví“ (§ 85). V deváté části zákona se určují podmínky a náležitosti výkonu státní správy v civilním letectví, vymezuje se působnost Ministerstva dopravy a spojů, Úřadu pro civilní letectví a Ministerstva obrany, stanovují se podmínky výkonu státního dozoru a podmínky ukládání pokut za přestupky proti ustanovením zákona.

9.1.4. 9.1.4.1.

95

VNITROZEMSKÁ VODNÍ A NÁMOŘNÍ DOPRAVA zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 20/2004 Sb. (ve znění zákona č. 180/2008 Sb.), zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.

9.1.4.2. 9.1.4.3.

9.1.4.4. 9.1.4.5. 9.1.4.6.

9.1.4.7.

9.1.4.8. 9.1.4.9.

9.1.4.10.

9.1.4.11.

9.1.4.12. 9.1.4.13.

9.1.4.14.

9.1.4.15.

9.1.4.16.

9.1.4.17.

9.1.4.18.

9.1.4.19.

9.1.4.20.

9.1.4.21.

9.1.4.22.

9.1.4.23. 9.1.4.24.

281/2009 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. [úplné znění zákon č. 273/2010 Sb.], ve znění zákona č. 77/2011 Sb. a zákona č. 151/2011 Sb. nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. a vyhlášky č. 267/2005 Sb. vyhláška MZe č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí vyhláška MZe č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik vyhláška MZe č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, ve znění vyhlášky č. 93/2011 Sb. vyhláška MZe č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy vyhláška MZe č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl vyhláška MZe č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky vyhláška MZe č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území vyhláška MŽP a MZe č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod vyhláška MZe č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb. vyhláška MZe č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb. vyhláška MZe a MŽP č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb., vyhlášky č. 7/2007 Sb. a vyhlášky č. 40/2008 Sb. vyhláška MŽP a MZe č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu ÚS č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. zákon č. 309/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony vyhláška MDS č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 412/2004 Sb., vyhlášky č. 666/2004 Sb., vyhlášky č. 423/2005 Sb., vyhlášky č. 517/2006 Sb. a vyhlášky č. 44/2008 Sb. vyhláška MDS č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006 Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb. a vyhlášky č. 38/2010 Sb. vyhláška MDS č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel, ve znění vyhlášky č. 295/2005 Sb. a vyhlášky č. 333/2008 Sb. vyhláška MDS č. 84/2000 Sb., o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby, ve znění vyhlášky č. 467/2001 Sb. vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních vestách nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla, na jejich vybrané čás-

9.1.4.25.

9.1.4.26. 9.1.4.27.

9.1.4.28.

9.1.4.29.

9.1.4.30.

9.1.4.31. 9.1.4.32. 9.1.4.33.

9.1.4.34.

9.1.4.35. 9.1.4.36.

ti, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů vyhláška MDS č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, ve znění vyhlášky č. 39/2006 Sb. a vyhlášky č. 209/2007 Sb. vyhláška MD č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 261/2011 Sb. vyhláška MDS č. 271/2000 Sb., o podpoře státu k provozování námořní plavby a o finančním příspěvku ke studiu námořnického povolání v zahraničí vyhláška MDS č. 272/2000 Sb., o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou velitelem lodě vyhláška MDS č. 277/2000 Sb., o důvodu vyvěšování, umístění a velikosti státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle nebo rekreační jachtě (o užívání vlajek) vyhláška MDS č. 378/2000 Sb., o poplachové činnosti na námořní obchodní lodi vyhláška MDS č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel vyhláška MDS č. 315/2000 Sb., o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty vyhláška MDS č. 450/2000 Sb., o kapitánském slibu, zkouškách, odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a o zdravotní péči o členy posádky lodě vyhláška MDS č. 25/2001 Sb., o pravidlech bezpečnosti práce na námořní obchodní lodi nařízení vlády č. 412/2000 Sb., o poplatku za právo plout pod státní vlajkou České republiky

9.1.4.37. MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY O VNITROZEMSKÉ VODNÍ A NÁMOŘNÍ PŘEPRAVĚ 9.1.4.37.1. sdělení MZV č. 163/1999 Sb., o sjednání Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) ze dne 19. ledna 1996 (Ženeva) DOSS:

Ministerstvo životního prostředí ČR Česká inspekce životního prostředí Krajský úřad [Magistrát hl.m. Prahy] Úřad obce s rozšířenou působností

VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA K významným dopravním trasám patří i využitelné (splavné) části vodních toků - vodní cesty - a jiné vodní plochy, na kterých je možno provozovat plavbu. Vnitrozemská vodní doprava je stanovena zákonem o vnitrozemské plavbě, který vymezuje • vodní cesty, jimiž se rozumí vodní cesty významné (využívané a využitelné) a vodní cesty účelové (určené pouze rekreační plavbě a dopravě místního významu), • přístavy, veřejné přístavy, podmínky plavebního provozu a povinnosti provozovatele přístavu, • plavidla (lodě, malá plavidla, plovoucí stroje, plovoucí zařízení, jiná ovladatelná plovoucí tělesa) podléhající evidenci v plavebním rejstříku vedeném plavebním úřadem, způsobilost plavidla, • podmínky a náležitosti provozu na vodní cestě, • podmínky a náležitosti provozování vodní dopravy (koncese), • podmínky výkonu státní správy, státního dozoru a ukládání pokut za přestupky proti ustanovením tohoto zákona. Příloha 1 zákona stanovuje, že součástmi vodní cesty jsou • opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě, • pobřežní obslužné cesty vodního toku, plavební znaky na hladině, na březích, na mostech a na jiných objektech a zařízeních, která křižují vodní cesty a kilometráž vodní cesty,

96

• • • • • • • •

uzavírací objekty na plavebních kanálech, zařízení pro regulaci stavu vody, nádrže pro nalepšování průtoků na vodní cestě, vodočty a výstražná zařízení, jezy a ostatní vzdouvací zařízení, plavební komory, lodní zdvihadla (svislá nebo šikmá), včetně rejd a úsporných komor, popřípadě jiná speciální plavební zařízení pro řízení plavby a její bezpečnost, vodní části, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení přístavů, vyvazovací a vodící zařízení (kotevní bóje, dalby, záchytné kůly, dopravní majáky, svodidla a odrazné trámy), pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť, zařízení k vybírání plavebních poplatků, velíny a jiná zařízení a objekty sloužící bezprostředně k provozu vodní cesty nebo jejich součástí.

9.2.1.4. 9.2.1.5.

9.2,1.6.

9.2.1.10.

9.2.1.11.

9.2.1.14. 9.2.1.15.

9.2.1.16.

9.2.1.17.

Podrobnosti o vodních cestách (jejich zatřídění), o plavebním provozu v přístavech, o společné havárii a dopravě nebezpečných nákladů se stanoví v příslušné prováděcí vyhlášce, obdobně jako o způsobilosti provozu plavidel na vnitrozemských vodních cestách a způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel.

9.2.1.3.

9.2.1.9.

9.2.1.13.

Příloha 2 zákona uvádí seznam významných využitelných vodních cest, jimiž jsou • vodní tok Labe od říčního km 148,7 (Opatovice) po říční km 102,2 (Chvaletice), • vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec, • vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy, • vodní tok Odry od Polanky nad Odrou po státní hranici s Polskem, • vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny, • vodní tok Berounky od říčního km 37,0 po přístav Radotín, • vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe.

9.2.1.2.

9.2.1.8.

9.2.1.12.

Ustanovení § 3 odst. 4 uvádí seznam významných využívaných vodních cest, jimiž jsou • vodní tok Labe od říčního km 102,2 (Chvaletice) na státní hranici se Spolkovou republikou Německo, • vodní tok Vltavy od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, a od říčního toku 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti 300 tun.

9.2. 9.2.1. 9.2.1.1.

9.2.1.7.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VODOHOSPODÁŘSTVÍ zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 20/2004 Sb. (ve znění zákona č. 180/2008 Sb.), zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb. zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. [úplné znění zákon č. 273/2010 Sb.], ve znění zákona č. 77/2011 Sb. a zákona č. 151/2011 Sb. nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. a vyhlášky č. 267/2005 Sb. vyhláška MZe č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání vyhláška MZe č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy vyhláška MŽP a MZe č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umě-

9.2.1.18.

9.2.1.19.

9.2.1.20.

9.2.1.21.

9.2.1.22.

9.2.1.23.

9.2.1.24. 9.2.1.25.

97

lých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod vyhláška MZe č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik vyhláška MZe č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb. vyhláška MZe č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb. vyhláška MZe a MŽP č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb., vyhlášky č. 7/2007 Sb. a vyhlášky č. 40/2008 Sb. vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území nařízení vlády č. 203/2009 Sb., o postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 20/2004 Sb. (ve znění zákona č. 180/2008 Sb.), zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních vyhláška MŽP a MZe č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody směrnice HE 51/1979 - HEM-324.2-1, o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou vodou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (částka 20/1979 Sb.), ve znění zákona č. 14/1998 Sb. vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb. vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb. a vyhlášky č. 120/2011 Sb. směrnice č. 13123/806/OSS MLVH ČSR pro vypracování návrhů kanalizačních řádů (reg.) - částka 16/1975 Sb. (Směrnice uveřejněná ve Věstníku MLVH ČSR, částka 8, ročník 1975) vyhláška MZe č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních toků nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb. vyhláška MŽP a MZe č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích o vodní bilanci vyhláška MZe č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb., vyhlášky č. 620/2004 Sb. a vyhlášky č. 40/2008 Sb.

9.2.1.26. vyhláška MZe č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa [a dále též přehled předpisů uvedených v bloku péče o přírodní a krajinné bohatství (část 5.4. péče o vody) a v bloku infrastruktura (část 7.1.4. vnitrozemská vodní doprava)] DOSS:

Ministerstvo životního prostředí ČR Česká inspekce životního prostředí Krajský úřad [Magistrát hl.m. Prahy] Úřad obce s rozšířenou působností

VODOHOSPODÁŘSTVÍ Ustanovením vodního zákona je věnována kapitola 4.... V této části budeme věnovat pozornost ustanovením zákona o vodovodech a kanalizacích. Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu. Tento zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci menší než 50. Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na tyto vodovody a kanalizace, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé. Ustanovení hlavy I vymezuje obecná ustanovení, zejména předmět úpravy, vymezení základních pojmů (mezi nimiž zvláštní pozornost věnuje zákon pojmu přípojky v § 3), plán rozvoje vodovodů a kanalizací a podmínkám a náležitostem evidence vodovodů a kanalizací. V ustanovení hlava II stanovuje zákon podmínky provozování vodovodů a kanalizací, a to oprávnění k provozování, práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 7: vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází. Stavebník a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace. Pro autorizované osoby je významné ustanovení hlavy III, vymezující obecné technické požadavky na výstavbu vodovodů a kanalizací a na jakost vody, a to jednak požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou, jednak požadavky na jakost pitné vody a podmínky míry znečištění odpadních vod. V hlavě IV určuje zákon požadavky na dodávky, měření a ceny; vymezuje jak požadavky na dodávky vody, tak na měření dodávané vody, odvádění odpadních vod, měření odváděných odpadních vod a vodné a stočné. Pro případy krizových situací a požadavků na veřejná služba stanovuje hlava V podmínky a náležitosti postupu v případě krizových situací a povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace. V ustanovení hlavy VI vymezuje zákon podmínky ochrany vodovodních řadů a kanalizačních stok, a to jednak ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, jednak podmínky pro přeložky vodovodů a kanalizací. K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, jimiž se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona tím nejsou dotčena. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu
u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1, 5 m,
u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2, 5 m; výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných pří-

padech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko-bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze
provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
vysazovat trvalé porosty,
provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu,
provádět terénní úpravy, jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2 zákona. Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti výše uvedené, souhlas, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení. V hlavě VII je uvedena jmenovitě působnost orgánů veřejné správy, jimiž se na úseku vodovodů a kanalizací podle tohoto zákona rozumí
obecní úřady,
obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
krajské úřady,
ministerstvo; zákon vymezuje podrobněji též jejich místní příslušnost. Pro případy nedodržení ustanovení zákona stanovují se v hlavě VIII sankce fyzickým a právnickým osobám. V hlavě IX jsou podrobněji vymezeny podmínky a náležitosti ochrany odběratele, podmínky výkonu dozoru, a náležitosti technického a ekonomického auditu. V hlavě X jsou uvedena ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Pro autorizované osoby jsou podstatné prováděcí vyhlášky, stanovující technické požadavky na vodní díla (základní požadavky, zakládání vodních děl, technické požadavky na stavební konstrukce, technické požadavky na přehrady a hráze, vodní nádrže a zdrže, jezy, stavby, kterými se zřizují, upravují nebo mění koryta vodních toků, stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů. dtto kanalizace, stavby pro ochranu před povodněmi, stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků, stavby k plavebním účelům, stavby k využití vodní energie, stavby odkališť, studny, hrazení bystřin a strží a jiné stavby); vyhláška o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu a konečně vyhláška, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, týkající se mimo mnohé jiné například obsahu plánů rozvoje, požadavků na evidenci, plány kontrol, obsahu výkresové dokumentace vodovodu nebo kanalizace, ověřování jakosti vody a podobně.

9.2.2.

9.2.2.1.

9.2.2.2.

98

ENERGETIKA A PODNIKÁNÍ V ENERGETICE PLYNÁRENSTVÍ, ELEKTRÁRENSTVÍ A TEPLÁRENSTVÍ zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb. a zákona č. 670/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 91/2005 Sb.], ve znění zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 314/2009 Sb.], ve znění zákona č. 155/2010 Sb. a zákona č. 211/2011 Sb. zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 137/2010 Sb., zákona č. 330/2010 Sb. a zákona č. 402/2010 Sb.

9.2.2.3.

9.2.2.4.

9.2.2.5.

9.2.2.6.

9.2.2.7.

9.2.2.8.

9.2.2.9.

9.2.2.10. 9.2.2.11.

9.2.2.12.

9.2.2.13.

9.2.2.14.

9.2.2.15. 9.2.2.16.

9.2.2.17.

9.2.2.18.

9.2.2.19.

9.2.2.20.

9.2.2.21.

9.2.2.22.

vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění vyhlášky č. 364/2007 Sb., vyhlášky č. 409/2009 Sb. a vyhlášky č. 300/2010 Sb. vyhláška MPO č. 343/2008 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vzor záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vyhláška MŽP č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/2007 Sb. a vyhlášky č. 453/2008 Sb. vyhláška ERÚ č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje vyhláška č. MPO ČR č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění vyhlášky č. 363/2007 Sb. a vyhlášky č. 358/2009 Sb. vyhláška MPO č. 245/2001 Sb., o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení, její změny, prodloužení anebo zrušení, ve znění vyhlášky č. 118/2005 Sb. a vyhlášky č. 52/2010 Sb. zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 406/2006 Sb.], zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb. a zákona č. 393/2007 Sb. [úplné znění zákon č. 61/2008 Sb.], ve znění zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb. nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce vyhláška MPO č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie vyhláška MPO č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu vyhláška MPO č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům vyhláška MPO č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územbně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení vyhláška MPO č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov vyhláška MPO č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu, ve znění vyhlášky č. 425/2004 Sb. vyhláška MPO č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh vyhláška MPO č. 481/2005 Sb., kterou se vydává Dispečerský řád plynárenské soustavy České republiky vyhláška MPO č. 166/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o činnostech Ústředního plynárenského dispečinku, ve znění vyhlášky č. 443/2002 Sb. vyhláška MPO č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství (oprava tiskové chyby částka č. 108/2009 Sb.) vyhláška MPO č. 19/2010 Sb., o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu vyhláška č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o

9.2.2.23.

9.2.2.24.

9.2.2.25.

9.2.2.26.

9.2.2.27.

9.2.2.28.

9.2.2.29. 9.2.2.30. 9.2.2.31.

9.2.2.32.

9.2.2.33.

9.2.2.34.

9.2.2.35.

9.2.2.36.

9.2.2.37.

9.2.2.38.

9.2.2.39.

9.2.2.40. 9.2.2.41. 9.2.2.42.

9.2.2.43.

99

způsobech výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny, ve znění vyhlášky č. 196/1996 Sb. vyhláška MPO č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny vyhláška MPO č. 478/2006 Sb., o způsobu výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepla vyhláška MPO č. 344/2009 Sb., o podrobnostech způsobu určení množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů vyhláška ERÚ č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, ve znění vyhlášky č. 41/2010 Sb. vyhláška MPO č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství vyhláška MPO č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu vyhláška MPO č. 276/2007 Sb., o kontrole účinnosti kotlů vyhláška MPO č. 277/2007 Sb., o kontrole účinnosti klimatizačních systémů vyhláška ERÚ č. 408/2009 Sb., o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášky č. 552/2006 Sb., vyhlášky č. 365/2007 Sb., vyhlášky č. 454/2008 Sb., vyhlášky č. 468/2009 Sb. a vyhlášky č. 400/2010 Sb. vyhláška ERÚ č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění vyhlášky č. 264/2010 Sb. vyhláška ERÚ č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení vyhláška MPO č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění vyhlášky č. 81/2010 Sb. a vyhlášky č. 82/2011 Sb. vyhláška ERÚ č. 477/2006 Sb., o stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních objektů, ve znění nařízení vlády č. 308/1997 Sb. nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů, ve znění nařízení vlády č. 428/2006 vyhláška MMR č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele vyhláška ERÚ č. 365/2009 Sb., o pravidlech trhu s plynem vyhláška ERÚ č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství vyhláška MPO č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu vyhláška ERÚ č. 62/2011 Sb., o podmínkách připojení k plynárenské soustavě a o změně vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla

9.2.2.44.

9.2.2.45.

9.2.2.46.

9.2.2.47.

9.2.2.48. 9.2.2.49.

9.2.2.50.

DOSS:

provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství vyhláška ERÚ č. 280/2007 Sb., o provedení ustanovení energetického zákona o Energetickém regulačním fondu a povinnosti nad rámec licence vyhláška ERÚ č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu vyhláška ERÚ č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 249/2011 Sb. a zákona č. 250/2011 Sb. nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování vyhláška č. 193/2005 Sb., o stanovení seznamu teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaných v České republice pro výkon regulovaných činností náležejících do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR Státní energetická inspekce Státní úřad pro jadernou bezpečnost

ENERGETIKA A PODNIKÁNÍ V ENERGETICE Tento zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a nediskriminační regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, a to na principu
nediskriminační regulace, jíž se rozumí organizace podnikání v energetických odvětvích při zachování funkce hospodářské soutěže, uspokojování potřeb spotřebitelů a zájmů držitelů licencí a zajišťování spolehlivých, bezpečných a stabilních dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie za přijatelné ceny,
předem stanovených podmínek dodávky energií za stavu nouze, jímž se rozumí omezení nebo přerušení dodávek energie na celém území České republiky nebo na její části z důvodů a způsobem uvedeným v tomto zákoně, a
při výkonu činností fyzickými nebo právnickými osobami výlučně prostřednictvím odpovědného zástupce, jímž se rozumí fyzická osoba - držitel licence na výrobu, přenos a distribuci elektřiny, na přepravu, distribuci a uskladňování plynu, na výrobu a rozvod tepelné energie a na obchod s elektřinou nebo plynem, odpovídající za výkon licencované činnosti podle tohoto zákona. Ustanovení hlavy I - obecná část vymezuje předmět úpravy, pojmy, obsah a rozsah podnikání v energetických odvětvích, obsah a náležitosti udělení licence, jakož i činnost odpovědného zástupce (žádost o licenci, udělení licence, změny rozhodnutí o udělení licence, zánik licence, práva a povinnosti držitelů licencí, povinnosti nad rámec licence, dodavatel poslední instance),

podmínky prokazování „prokazatelné ztráty“ a statut fondu. Výkon státní správy
Ministerstvu průmyslu a obchodu,
Energetickému regulačnímu úřadu, jakožto samostatnému (nezávislému) regulátorovi,
Státní energetické inspekci. Hlava II ve zvláštní části vymezuje podmínky a náležitosti podnikání v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství. V elektroenergetice stanovuje rámcové podmínky pro trh s elektřinou, účastníky trhu s elektřinou, jimiž jsou
výrobci,
provozovatel přenosové soustavy,
provozovatelé distribučních soustav,
operátor trhu,
obchodníci s elektřinou,
koneční zákazníci. Ustanovení zákona k elektroenergetice dále upravuje podmínky oddělení provozovatele přenosové soustavy, status provozovatele distribuční soustavy, podmínky oddělení provozovatelů distribuční soustavy, technické dispečinky, postavení operátora trhu s elektřinou, oprávněného zákazníka a chráněného zákazníka, obchodníka s elektřinou. Stanovuje rovněž podmínky využívání obnovitelných zdrojů, kombinované výroba elektřiny a tepla a výroby elektřiny z druhotných energetických zdrojů, podmínky a náležitosti výstavby výroben elektřiny, podmínky udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny (žádost o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, zánik autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, výstavba přímého vedení), dále podmínky a náležitosti autorizace na výstavbu přímého vedení (žádost o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení, rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení, zánik autorizace na výstavbu přímého vedení a povinnosti vlastníka přímého vedení), podmínky omezení dovozu elektřiny a náležitosti elektrických přípojek. Zvláštní pozornost autorizovaných osob si zaslouží vymezení – ochranných pásem (§ 46), jimiž se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany
u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
pro vodiče bez izolace 7 m,
pro vodiče s izolací základní 2 m,
pro závěsná kabelová vedení 1 m,
u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
pro vodiče bez izolace 12 m,
pro vodiče s izolací základní 5 m,
u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
u napětí nad 400 kV 30 m,
u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,
u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m; v lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení, pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. – ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. – ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti
u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m,

100




u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,
u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. – ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno
zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením; v ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m; v ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. Ustanovení o elektroeneergetice dále upravuje podmínky přeložek zařízení, styk zařízení, měření, náležitosti smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou a důsledky neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy, popřípadě neoprávněné dodávka elektřiny do elektrizační soustavy, neoprávněného přenosu a neoprávněné distribuce elektřiny a stavu nouze.

V plynárenství stanovuje rámcové podmínky pro trh s plynem, účastníky trhu s plynem, jimiž jsou
výrobci,
provozovatel přepravní soustavy,
provozovatelé distribučních soustav,
provozovatelé podzemních zásobníků plynu,
obchodníci s plynem,
koneční zákazníci. Ustanovení zákona k plynárenství dále upravuje status provozovatele přepravní soustavy, podmínky oddělení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, oddělení provozovatelů distribuční soustavy, provozovatele podzemního zásobníku plynu, status obchodníka s plynem, podmínky dočasného pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran, status oprávněného zákazníka, chráněného zákazníka, plynárenské dispečinky a bilanční centrum, přímý plynovod, plynovodní přípojky a podmínky výstavby vybraných plynových zařízení. Zvláštní pozornost autorizovaných osob si zaslouží vymezení – ochranných pásem (§ 68) k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí
u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu,
u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m na obě strany od půdorysu,
u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu; ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m. V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může fyzická či právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu či podzemní zásobník plynu nebo přímý plynovod či plynovodní přípojku udělit

písemný souhlas se stavební činností, umisťováním konstrukcí, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu. Souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojuje k návrhu na územní rozhodnutí nebo k žádosti o stavební povolení; stavební úřad podmínky souhlasu nepřezkoumává. V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. Vedle ochranných pásem se pro zařízení plynárenská vymezují ještě bezpečnostní pásma (§ 69), určená k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze zákona. Ustanovení o plynárenství dále upravuje podmínky přeložek zařízení, styk zařízení, měření, náležitosti smlouvy mezi účastníky trhu s plynem a důsledky neoprávněného odběru plynu, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněného uskladnění plynu a podmínky omezení dovozu a vývozu plynu.

V teplárenství stanovuje rámcové podmínky pro trh s teplem, podmínky výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, status odběratele tepelné energie, náležitosti měření, tepelné přípojky, výkupu tepelné energie, výstavby zdrojů tepelné energie a podmínky a náležitosti autorizace na výstavbu zdrojů (žádost o udělení autorizace, rozhodnutí o udělení autorizace, zánik autorizace). Zvláštní pozornost autorizovaných osob si zaslouží vymezení – ochranných pásem (§ 87) k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu teplárenských zařízení. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2, 5 m. U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2, 5 m kolmo na půdorys těchto stanic. V ochranném pásmu teplárenských zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně, je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele tohoto zařízení. Souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojuje k návrhu na územní rozhodnutí nebo k žádosti o stavební povolení; stavební úřad podmínky souhlasu nepřezkoumává. Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení. Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to

101

•

s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti. Ustanovení o teplárenství dále upravuje podmínky stavu nouze, důsledky neoprávněného odběru, pokuty a přestupky, jakož i správní delikty právnických osob a fyzických osob podnikajících.

Hlava čtvrtá vymezuje náležitosti výkonu Státní energetická inspekce, která je správním úřadem podřízeným ministerstvu. Sídla územních inspektorátů a jejich územní působnost jsou dána sídlem krajských úřadů a územním obvodem kraje a Magistrátu hlavního města Prahy. Sídla a územní působnost územních inspektorátů stanoví ústřední ředitel Státní energetické inspekce. V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel; jeho jmenování a odvolání se řídí služebním zákonem. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ústřední ředitel. Státní energetická inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze kontroluje na návrh ministerstva, Energetického regulačního úřadu nebo z vlastního podnětu dodržování
tohoto zákona,
zákona o hospodaření energií,
zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen,
nařízení,
zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Hlava pátá obsahuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení.

příprava jaderných materiálů.

Působnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost stanovuje § 3. Úřad zejména vydává povolení k výkonu činností podle tohoto zákona, vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností, schvaluje dokumentace, seznamy, programy, limity a podmínky a způsob zajištění ochrany před ozářením, monitoruje činnosti vykonávané podle tohoto zákona, poskytuje informace, vede systém evidence a koordinuje činnosti vykonávané podle tohoto zákona. Zákon stanovuje obecné podmínky pro vykonávání činností podle tohoto zákona, podmínky pro využívání jaderné energie a ionizujícího záření (to jest podmínky a náležitosti povolení a žádosti o povolení, odborné způsobilosti, bezúhonnosti, změny a zrušení povolení, všeobecných povinností držitelů povolení, včetně povinností speciálních, povinnosti ohlašovatele a náležitosti typového schválení. Obsah dokumentace požadované pro vydání povolení k jednotlivým činnostem podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona se v podrobnosti uvádí v příloze k zákonu. V páté části jsou vymezeny podmínky občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a v části šesté výkon státního dozoru a podmínky udělování pokut za přestupky proti ustanovením tohoto zákona. Podmínky a náležitosti nakládání s radioaktivními odpady, vymezené ve čtvrté části, jsou uvedeny ve shrnujícím komentáři k bodu 9.2.4.

9.2.3.

V souvislosti s hospodárným nakládáním energiemi všeho druhu je pro autorizované osoby podstatný též zákon o hospodaření energií, vymezující především náležitosti zpracování, projednání a schválení Státní energetické koncepce, územních energetických koncepcí, statutu energetického auditu a povinností a pravomocí energetického auditora; tento zákon provádí vyhláška upravující podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Zvláštní podmínky pro podnikání stanovuje tzv. atomový zákon. Předmětem jeho úpravy je (§ 1) • způsob užívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky vykonávání činností s tím souvisejících, • systém ochrany osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření, • povinnosti při přípravě a provádění zásahů vedoucích ke snížení přírodního ozáření a ozáření v důsledku radiačních nehod, • zvláštní požadavky pro zajištění občanskoprávní odpovědnosti za škody v případě škod jaderných, • podmínky zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními odpady, • výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření. Vymezení pojmů, zejména pojmu činnost souvisící s využíváním jaderné energie, činnost vedoucí k ozáření, zdroj ionizujícího záření, jaderná bezpečnost, radiační ochrana, fyzická ochrana, jaderné zařízení, vybrané zařízení, jaderná položka, radiační nehoda, radiační havárie, havarijní plán, vyřazování z provozu, radioaktivní odpad a jeho skladování a ukládání, úložiště radioaktivních odpadů, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo limity a podmínky bezpečného provozu, jsou uvedeny v § 2. Činností související s využíváním jaderné energie se rozumí • umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, rekonstrukce a vyřazování z provozu jaderných zařízení, • projektování jaderných zařízení, • navrhování, výroba, opravy a ověřování systémů jaderných zařízení nebo jejich součástí, včetně materiálů k jejich výrobě, • navrhování, výroba, opravy a ověřování obalových souborů pro přepravy, skladování nebo ukládání jaderných materiálů, • nakládání s jadernými materiály a vybranými položkami, a v případě použití v jaderné oblasti i s položkami dvojího použití, • výzkum a vývoj činností uvedených v předchozích bodech, • odborná příprava fyzických osob, specializovaná z hlediska jaderné bezpečnosti k činnostem uvedeným v bodu 1,

ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE (TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE) 9.2.3.1. zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb. [úplné znění zákon č. 259/2010 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 94/2011 Sb. a zákon č. 137/2011 Sb. 9.2.3.2. vyhláška MI č. 327/2006 Sb., kterou se stanoví charakteristiky přiměřených požadavků na připojení na pevném místě k veřejné telefonní síti a na přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě a podmínky přístupu k internetu v rámci univerzální služby 9.2.3.3. nařízení vlády č. 153/2005 Sb., o stanovení způsobu a výše tvorby prostředků radiokomunikačního účtu a způsobu jejich čerpání 9.2.3.4. nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění nařízení vlády č. 288/2007 Sb., nařízení vlády č. 162/2008 Sb., nařízení vlády č. 228/2009 Sb. a nařízení vlády č. 156/2011 Sb. 9.2.3.5. vyhláška MI č. 155/2005 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, identifikačních čísel a kódů, jejich používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou vyžadovány 9.2.3.6. vyhláška MI č. 156/2005 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby 9.2.3.7. vyhláška MI č. 157/2005 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů odborné způsobilosti a době jejich platnosti 9.2.3.8. vyhláška MI č. 156/2005 Sb., kterou se stanoví minimální náležitosti návrhu smlouvy o přístupu nebo o propojení veřejných komunikačních sítí 9.2.3.9. vyhláška MI č. 159/2005 Sb., kterou se stanoví vzor průkazu k výkonu státní kontroly elektronických komunikací, ve znění vyhlášky č. 26/2006 Sb. 9.2.3.10. vyhláška MI č. 160/2005 Sb., kterou se stanoví forma Telekomunikačního věstníku, způsob uveřejňování údajů a způsob jejich předávání k uveřejnění

102

9.2.3.11. vyhláška MI č. 161/2005 Sb., o stanovení charakteristik funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení pro různé druhy zdravotního postižení 9.2.3.12. vyhláška MI č. 162/2005 Sb., o stanovení parametrů kvality univerzální služby a jejich mezních hodnot 9.2.3.13. vyhláška MI č. 430/2005 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování, zda má více subjektů společnou významnou tržní sílu na relevantním trhu elektronických komunikací 9.2.3.14. vyhláška MI č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění vyhlášky č. 231/2008 Sb., vyhlášky č. 267/2009 Sb. a vyhlášky č. 53/2011 Sb. 9.2.3.15. vyhláška MI č. 388/2006 Sb., o čistých nákladech univerzální služby v elektronických komunikacích 9.2.3.16. vyhláška MV č. 336/2005 Sb., o formě a rozsahu informací poskytovaných z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby a o technických a provozních podmínkách a bodech pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv 9.2.3.17. vyhláška MPO a MV č. 238/2007 Sb., o rozsahu, formě a způsobu předávání osobních a identifikačních údajů, formě databáze těchto údajů a rozsahu, formě a způsobu předávání těchto údajů subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání (vyhláška o předávání údajů pro účely tísňových volání) 9.2.3.18. vyhláška ČTÚ č. 486/2005 Sb., kterou se stanoví výše a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dosptupné telfonní služby 9.2.3.19. nařízení vlády č. 109/2008 Sb., o podmínkách poskytování zvláštních cen veřejně dostupné telefonní služby 9.2.3.20. vyhláška MPO č. 105/2010 Sb., o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) 9.2.3.21. vyhláška ČTÚ č. 290/2007 Sb., o úhradě nákladů na databázi údajů pro potřeby tísňového volání 9.2.3.22. sdělení ČTÚ č. 394/2000 Sb., o vyhlášení Číslovacího plánu veřejných telefonních sítí, ve znění sdělení č. 96/2003 Sb. 9.2.3.23. vyhláška ČTÚ č. 318/2010 Sb., kterou se stanoví forma evidence provozních a lokalizačních údajů a způsob jejího předávání Českému telekomunikačnímu úřadu 9.2.3.24. vyhláška ČTÚ č. 360/2010 Sb., kterou se stanoví vzor elektronického formuláře návrhu na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění a technické náležitosti jeho užívání 9.2.3.25. sdělení ČTÚ č. 488/2001 Sb., o vyhlášení Číslovacího plánu signalizačních bodů signalizačních sítí signalizačního systému č. 7, ve znění sdělení č. 95/2003 Sb. a sdělení č. 597/2004 Sb. 9.2.3.26. sdělení ČTÚ č. 529/2002 Sb., o vyhlášení Číslovacího plánu veřejných datových sítí 9.2.3.27. sdělení ČTÚ č. 94/2003 Sb., o vyhlášení Číslovacího plánu adres a jmen managementových domén pro systém zprostředkování zpráv 9.2.3.28. sdělení ČTÚ č. 529/2002 Sb., o vyhlášení Číslovacího plánu veřejných síťových směrovacích čísel 9.2.3.29. směrnice FMS ze dne 25. 7. 1978, k provádění staveb v resortu spojů a o kolaudaci telekomunikačních staveb nepodléhajících stavebnímu povolení (registrováno v částce 32/1978 Sb.) 9.2.3.30. zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (oprava tiskových chyb částka 120/2001 Sb., částka 138/2001 Sb.), zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č.

9.2.3.31.

9.2.3.32.

9.2.3.33.

9.2.3.34.

9.2.3.35.

9.2.3.36.

9.2.3.37.

9.2.3.38. 9.2.3.39.

9.2.3.40.

DOSS:

227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb. zákon č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 304/2007 Sb. zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. (ve znění zákona č. 41/2004 Sb.), zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 132/2010 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb. zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 192/2002 Sb. (ve znění zákona č. 348/2005 Sb.), zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 196/2009 Sb. zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 132/2010 Sb. zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizí vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu) vyhláška ČTÚ č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání vyhláška ČTÚ č. 22/2011 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání) Ministerstvo dopravy a spojů ČR Český telekomunikační úřad Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo obrany / Vojenská ubytovací a stavební správa

ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE (TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE) Zákon o elektronických komunikacích upravuje podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací. Nevztahuje se na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, pokud není zákonem stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Úvodní ustanovení hlavy I vymezuje především předmět úpravy a pojmy užívané v zákonu, jimiž se především reaguje na technologický pokrok, který byl v posledních desetiletích na tomto úseku dosažen. Účelem bylo sjednocení terminologického aparátu i právních ustanovení pro různé druhy elektronických komunikací. Hlava II vymezuje cíle a základní zásady regulace. Rozsáhlá ustanovení hlavy III stanovují podrobné podmínky regulace komunikačních činností, a to jak na straně podnikajících subjektů, tak na straně uživatelů a spotřebitelů elektronických komunikačních služeb. Předně jsou stanoveny podmínky a náležitosti výkonu komunikační činnosti a podnikání (všeobecné oprávnění, vydání všeobecného oprávnění, podmínky stanovené všeobecným oprávněním, zvláštní povinnosti, změna a zrušení všeobecného oprávnění, oznámení podnikání a osvědčení a evidence

103

podnikatelů). V souvislosti s tím jsou podrobně stanoveny podmínky správa rádiového spektra (povinnosti Úřadu, kmitočtové plány, individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů, výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů, příděl rádiových kmitočtů, převod práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů, poplatky za využívání rádiových kmitočtů a krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů), podmínky odborné způsobilosti, náležitosti radiokomunikačního účtu (správa čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen, povinnosti Úřadu při správě čísel, číslovací plány, oprávnění k využívání čísel, udělování oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, vydání oprávnění k využívání čísel, přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání, přenositelnost telefonních čísel, přístup k negeografickým telefonním číslům z jiného členského státu, změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání čísel a poplatky za práva plynoucí z oprávnění k využívání čísel), podmínky poskytování a náležitosti univerzální služby (oprávnění Úřadu a povinnosti podnikatelů, určení poskytovatele univerzální služby, připojení k veřejné telefonní síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě, telefonní seznamy a informace o telefonních číslech, veřejné telefonní automaty, zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby, doplňkové služby, cenová dostupnost, podmínky poskytování dalších služeb, kvalita univerzální služby, výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby, financování univerzální služby a obsah výroční zprávy univerzální služby), podmínky a náležitosti analýzy relevantních trhů a určení podniku s významnou tržní silou. S přihlédnutím k charakteru služeb jsou podrobně upraveny též podmínky pro stanovování cen a jejich regulaci včetně uplatnění regulace cen a způsobu regulace cen, náležitostí rozhodnutí o ceně a stanovení povinnosti podniku s významnou tržní silou. Hlava IV se zabývá podrobně právy a povinnostmi podnikatelů, účastníků, spotřebitelů a koncových uživatelů, to jest podmínkami a náležitostmi poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťování veřejných komunikačních sítí, uveřejňováním informací, náležitostmi smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, podmínkami vyúčtování ceny, reklamacemi, podmínkami vypořádání neplacených nebo opožděně placených účtů, obsahem a formami informačních a operátorských služeb, možnostmi identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání a způsobu ochrany před nimi, službou televize širokého formátu, volbami a předvolbami operátora, požadavky na kvalitu služeb a jejich posuzováním a hodnocením, povinnostmi šíření určeného rozhlasového a televizního programu a poskytováním služeb ve veřejném zájmu, požadavky na přístroje, podmínkami pronájmu okruhů, podmínkami a náležitostmi propojení a přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným prostředkům, podmínkami přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání, přístupu k prostředkům a sdílení kapacit, zpřístupnění účastnického kovového vedení a konečně podmínkami a náležitostmi oddělené evidence nákladů a výnosů. Ochrana údajů, služeb a sítí elektronických komunikací, kterou se systematicky zabývá hlava V představuje zásadní požadavek na činnost podnikajících i uživatelských subjektů, a to především z hlediska ochrany osobních údajů, ale též z hlediska bezpečnosti provozní. Zákon vymezuje v této souvislosti podmínky a náležitosti systémů efektivní ochrany osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací (provozní údaje, lokalizační údaje, zobrazení účastnického čísla, možnosti zneužití elektronické adresy odesílatele, seznamy účastníků, odposlech a záznam zpráv, bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb, a to i za krizových stavů, ochrana elektronických komunikací). Pro zajištění těchto požadavků stanovuje § 100 povinnosti provozovatelů, § 101 podmínky pro styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím, § 102 a 103 ochranná pásma, a to – ochranné pásmo komunikačního vedení, které vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona; ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1, 5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno
bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,




bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty; činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení. Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona – parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení. – ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje, které vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona; parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad ve svém rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje; v řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje je Úřad dotčeným správním úřadem. Specifickým, samostatně ne příliš dobře v zákonu řešeným problémem, je oprávnění k využívání cizích nemovitostí (§ 104) umožňuje zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm svá podzemní i nadzemní vedení a s nimi spojená zařízení. Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených výše uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k úpravě vzájemných právních vztahů, může být jeho vlastnické právo omezeno rozhodnutím stavebního úřadu (byť zákon stanovuje podmínku, že omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného výše nezbytné). Výkon státní správy v oblasti elektronických komunikací vymezuje hlava VI. Vymezuje strukturu a právní postavení správních úřadů v oblasti elektronických komunikací, a to jednak působnost Ministerstva dopravy a spojů, jednak Úřadu; podrobněji stanoví podmínky poskytování informací Ministerstvu, vyloučení střetu zájmů, vztah Úřadu k Parlamentu a k vládě České republiky, podmínky spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a podmínky státní kontroly elektronických komunikací a poskytování informací Úřadu, jakož i náležitosti spolupráce s komisí a s příslušnými národními orgány členských států. Porušení zákona je postižitelné jako správní delikt právnických a podnikajících fyzických osob, resp. přestupky občanů, popřípadě též trestný čin. V rámci přestupkového řízení mohou pověřené orgány v souladu s ustanovením hlavy VII udělovat pokuty. Hlava VIII se zabývá jednak obecnými ustanoveními o řízení podle tohoto zákona, jednak vztahem ke správnímu řádu. V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení. Současně s uvědoměním účastníků řízení o zahájení řízení o vydání rozhodnutí podle § 107 odst. 8 písm. b) bodů 3 až 5 vyzve Úřad účastníky řízení k podání vyjádření včetně návrhů důkazů s uvedením, v jaké lhůtě a jakým způsobem lze vyjádření podat. Lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. K později podaným vyjádřením nebo návrhům důkazů Úřad nepřihlíží, s výjimkou vyjádření a návrhů důkazů ke skutečnostem, které účastník bez své viny nemohl ve stanovené lhůtě uplatnit. Na tuto skutečnost musí být účastník řízení výslovně upozorněn. Proti rozhodnutí je přípustný opravný prostředek. Rozhodnutí podle zákona o elektronických komunikacích má povahu opatření obecné povahy. Zákon stanovuje podrobněji též podmínky a náležitosti uveřejňování a obsah Telekomunikačního věstníku.

104

Zákon rovněž samostatně řeší rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti, stanovuje podmínky, za nichž je možno rozhodování sporu odmítnout, za jakých se rozhodují spory účastnické a za jakých se provádějí s dotčenými subjekty a s Komisí a jinými členskými státy. Hlava IX obsahuje rozsáhlá společná, přechodná, závěrečná, zmocňovací a derogační ustanovení, dále pak ustanovení o poplatcích a úředním jazyku.

9.2.4. ODPADY A UKLÁDÁNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK 9.2.4.1. ODPADY (TUHÉ, KAPALNÉ A PLYNNÉ) 9.2.4.1.1. zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 7/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 106/2005 Sb. (oprava tiskové chyby publikována v částce 96/2005)], ve znění zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 314/2006 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 34/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 154/2010 Sb., zákona č. 31/2011 Sb., zákona č. 77/2011 Sb. a zákona č. 264/2011 Sb. 9.2.4.1.2. zákon č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadu 9.2.4.1.3. vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a států pro účely vývozu, dovozu, tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb., vyhlášky č. 168/2007 Sb. a vyhlášky č. 374/2008 Sb. 9.2.4.1.4. vyhláška MŽP č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a států pro účely vývozu, dovozu, tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů 9.2.4.1.5. vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb., vyhlášky č. 294/2005 Sb., vyhlášky č. 353/2005 Sb., vyhlášky č. 351/2008 Sb., vyhlášky č. 478/2008 Sb., vyhlášky č. 61/2010 Sb. a vyhlášky č. 170/2010 Sb. 9.2.4.1.6. vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb. a vyhlášky č. 61/2010 Sb. 9.2.4.1.7. vyhláška MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb. 9.2.4.1.8. vyhláška MŽP č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mgkg-1 (o nakládání s PCB) 9.2.4.1.9. vyhláška MŽP č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb. 9.2.4.1.10. vyhláška MŽP č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) 9.2.4.1.11. vyhláška MŽP č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o

podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů 9.2.4.1.12. zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů 9.2.4.1.13. zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 77/2011 Sb. 9.2.4.1.14. nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů, ve znění nařízení vlády č. 209/2010 Sb. 9.2.4.1.15. vyhláška MPO č. 115/2002 Sb., o podrobnostech nakládání s obaly 9.2.4.1.16. vyhláška MPO č. 116/2002 Sb., o způsobu označování vratných zálohovaných obalů 9.2.4.1.17. vyhláška MŽP č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence 9.2.4.1.18. vyhláška MŽP č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb. a vyhlášky č. 353/2005 Sb. 9.2.4.1.19. vyhláška MŽP č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění vyhlášky č. 65/2010 Sb., vyhlášky č. 285/2010 Sb. a vyhlášky č. 158/2011 Sb. 9.2.4.1.20. vyhláška MŽP č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízení ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (vyhláška o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění vyhlášky č. 54/2010 Sb. 9.2.4.1.21. nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, ve znění nařízení vlády č. 473/2009 Sb. 9.2.4.2. NEBEZPEČNÉ LÁTKY A JEDY 9.2.4.2.1. JADERNÁ ENERGIE A IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ 9.2.4.2.1.1. zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 249/2011 Sb. a zákona č. 250/2011 Sb. 9.2.4.2.1.2. vyhláška SÚJB č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních látek (o typovém schvalování a přepravě), ve znění vyhlášky č. 77/2009 Sb. 9.2.4.2.1.3. vyhláška SÚJB č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií, ve znění vyhlášky č. 500/2005 Sb. 9.2.4.2.1.4. vyhláška SÚJB č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb. 9.2.4.2.1.5. vyhláška SÚJB č. 213/2010 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů a oznamování údajů požadovaných předpisy Evropských společenství

105

9.2.4.2.1.6. vyhláška SÚJB č. 146/1997 Sb., kterou se stanoví pro činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 315/2002 Sb. 9.2.4.2.1.7. vyhláška SÚJB č. 165/2009 Sb., o stanovení seznamu vybraných položek v jaderné oblasti 9.2.4.2.1.8. vyhláška SÚJB č. 166/2009 Sb., o stanovení seznamu položek dvojího použití v jaderné oblasti 9.2.4.2.1.9. vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. 9.2.4.2.1.10. vyhláška SÚJB č. 132/2008 Sb., o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd [oprava tiskové chyby publikována v částce 47/2008 Sb.] 9.2.4.2.1.11. vyhláška SÚJB č. 215/1997 Sb., o kritériích na umísťování jaderných zařízení a velmi významných zdrojů ionizujícího záření 9.2.4.2.1.12. vyhláška SÚJB č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu, ve znění vyhlášky č. 2/2004 Sb. 9.2.4.2.1.13. nařízení vlády ČR č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování, ve znění nařízení vlády č. 46/2005 Sb. a nařízení vlády č. 341/2009 Sb. 9.2.4.2.1.14. vyhláška SÚJB č. 106/1998 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderných zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu 9.2.4.2.1.15. vyhláška SÚJB č. 195/1999 Sb., o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti 9.2.4.2.1.16. vyhláška SÚJB č. 309/2005 Sb., o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení 9.2.4.2.1.17. vyhláška SÚJB č. 419/2002 Sb., o osobních radiačních průkazech 9.2.4.2.1.18. vyhláška SÚJB č. 185/2003 Sb., o vyřazování jaderných zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu 9.2.4.2.1.19. vyhláška SÚJB č. 324/1999 Sb., kterou se stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na který se nevztahují ustanovení o jaderných škodách 9.2.4.2.1.20. vyhláška SÚJB č. 462/2005 Sb., o distribuci a sběru detektorů k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů a stanovení podmínek pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu 9.2.4.2.1.21. vyhláška MPO č. 360/2002 Sb., kterou se stanovuje způsob torby rezervy pro zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu 9.2.4.2.1.22. vyhláška MF č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování 9.2.4.2.1.23. sdělení MZV č. 67/1998 Sb., o sjednání Úmluvy o jaderné bezpečnosti 9.2.4.2.1.24. sdělení MZV č. 68/1998 Sb., o sjednání Dohody mezi ČR a MAAE o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní 9.2.4.2.2. CHEMICKÉ LÁTKY 9.2.4.2.2.1. zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění stavebního zákona v platném znění, živnostenského zákona v platném znění a trestního zákona v platném znění, ve znění zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 138/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č.

223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 9.2.4.2.2.2. vyhláška SÚJB č. 208/2008 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisících se zákazem chemických zbraní 9.2.4.2.2.3. zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb. a zákona č. 345/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 434/2005 Sb.], ve znění zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 371/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 440/2008 Sb.], ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 245/2011 Sb. 9.2.4.2.2.4. zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 91/2011 Sb. 9.2.4.2.2.5. zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 9.2.4.2.2.6. vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona 9.2.4.2.2.7. zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 488/2009 Sb. 9.2.4.2.2.8. vyhláška MŽP č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií 9.2.4.2.2.9. nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek 9.2.4.2.2.10. vyhláška MŽP č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií 9.2.4.2.2.11. vyhláška MŽP č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie 9.2.4.2.2.12. vyhláška MV č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu 9.2.4.2.2.13. vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. 9.2.4.2.2.14. vyhláška MZd č. 443/2004 Sb., kterou se stanoví metody pro zkoušení toxicity chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhlášky č. 449/2005 Sb. 9.2.4.2.2.15. vyhláška MZd č. 222/2004 Sb., kterou se u chemických látek a chemických přípravků stanoví základní metody pro zkoušení fyzikálně-chemických vlastností, výbušných vlastností a vlastností nebezpečných pro životní prostředí, ve znění vyhlášky č. 389/2005 Sb. 9.2.4.2.2.16. vyhláška MŽP č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 109/2005 Sb., vyhlášky č. 78/2006 Sb., vyhlášky č. 284/2006 Sb., vyhlášky č. 540/2006 Sb. a vyhlášky č. 135/2007 Sb. 9.2.4.2.2.17. vyhláška MŽP č. 164/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických přípravků z hlediska hořlavosti a oxidační schopnosti, ve znění vyhlášky č. 10/2006 Sb. 9.2.4.2.2.18. vyhláška MŽP č. 220/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti oznamování nebezpečných chemických látek a vedení jejich evidence

106

9.2.4.2.2.19. vyhláška MZd č. 265/2010 Sb., o poskytování informací o některých nebezpečných chemických přípravcích 9.2.4.2.2.20. vyhláška MZd č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe, ve znění vyhlášky č. 279/2005 Sb. 9.2.4.2.2.21. vyhláška MŽP č. 306/1998 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí 9.2.4.2.2.22. vyhláška MPO č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhlášky č. 369/2005 Sb., vyhlášky č. 28/2006 Sb. a vyhlášky č. 389/2008 Sb. 9.2.4.2.2.23. vyhláška MPO č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, ve znění vyhlášky č. 460/2005 Sb. 9.2.4.2.2.24. vyhláška MŽP č. 234/2004 Sb., o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků 9.2.4.2.2.25. vyhláška MZd č. 426/2004 Sb., o registraci chemických látek, ve znění vyhlášky č. 12/2006 Sb. 9.2.4.2.2.26. vyhláška MZd č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka 9.2.4.2.2.27. vyhláška MŽP č. 139/2009 Sb., o omezení nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků 9.2.4.2.2.28. vyhláška MŽP č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky 9.2.4.2.2.29. vyhláška MPO č. 373/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B 9.2.4.2.2.30. vyhláška MPO č. 250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B 9.2.4.2.2.31. nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního řízení stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, ve znění nařízení vlády č. 40/2002 Sb. a nařízení vlády č. 444/2003 Sb. 9.2.4.2.3. OSTATNÍ NEBEZPEČNÉ LÁTKY A JEDY 9.2.4.2.3.1. zákon č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití 9.2.4.2.3.2. vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 342/2001 Sb. a vyhlášky č. 200/2006 Sb. 9.2.4.2.3.3. vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění vyhlášky č. 300/2005 Sb. 9.2.4.2.3.4. vyhláška MZe č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění vyhlášky MZe č. 82/2000 Sb., vyhlášky MZe č. 269/2000 Sb., vyhlášky č. 386/2003 Sb., vyhlášky č. 88/2007 Sb. a vyhlášky č. 190/2008 Sb. 9.2.4.2.3.5. zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 317/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 461/2004 Sb.], ve znění zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 490/2009 Sb. 9.2.4.2.3.6. zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy),

ve znění zákona č. 560/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 9.2.4.2.3.7. vyhláška SSHR č. 452/2002 Sb., kterou se stanoví seznam a přesná specifikace ropy, ropných poloproduktů a vybraných ropných produktů, jež lze skladovat v nouzových zásobách ropy, dále způsoby výpočtu výše nouzových zásob ropy a podmínky pro jejich skladování 9.2.4.2.3.8. vyhláška MZd č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické DOSS:

Ministerstvo životního prostředí ČR Česká inspekce životního prostředí Krajský úřad [Magistrát hl.m. Prahy] Úřad obce s rozšířenou působností Obec Hlavní a krajský hygienik Český báňský úřad Ministerstvo obchodu a průmyslu Státní úřad pro jadernou bezpečnost Úřad pro kontrolu zákazu chemických zbraní

ODPADY (TUHÉ, KAPALNÉ A PLYNNÉ) Zákon o odpadech stanoví pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství, a působnost orgánů veřejné správy. Část první obsahuje základní ustanovení, zejména předmět úpravy, působnost zákona, vymezení pojmu odpad a dalších základních pojmů. Část druhá vymezuje zařazování odpadů a hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Zařazování odpadu se provádí podle Katalogu odpadů, a to podle stanovených kategorií. Odpady jsou hodnoceny podle nebezpečných vlastností odpadů, přičemž jsou oprávněny toto hodnocení provádět pouze osoby k tomu oprávněné (zákon stanovuje podmínky pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, odejmutí a zánik pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu). Část třetí ukládá povinnosti při nakládání s odpady, a to jednak povinnosti všeobecné, jimiž se rozumí předcházení vzniku odpadů, přednostní využívání odpadů, další obecné povinnosti – balení a označování nebezpečných odpadů, souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů a status odpadového hospodáře. Zvláště jsou stanoveny povinnosti pro jednotlivé fáze nakládání s odpady, přičemž se vymezují původci odpadů, stanovují se jim povinnosti původců odpadů, stanovují se povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem a poplatek za komunální odpad, povinnosti při sběru a výkupu odpadů, povinnosti při využívání odpadů, podmínky pro odstraňování odpadů (společná ustanovení, zvláštní ustanovení pro skládkování odpadů, zvláštní ustanovení pro spalování odpadů) a povinnosti při přepravě odpadů. Část čtvrtá ukládá povinnosti při nakládání s vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními. Pro tento účel vymezuje zákon jednak společná ustanovení, jednak zvláštní ustanovení pro vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení, a to povinnosti při nakládání s PCB, odpady PCB a zařízeními obsahujícími PCB, povinnosti při nakládání s odpadními oleji, povinnosti při nakládání s bateriemi a akumulátory, povinnosti při používání kalů z čistíren odpadních vod, povinnosti při nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, povinnosti při nakládání s odpady z azbestu, povinnosti při nakládání s autovraky (povinnosti výrobců a dovozců při využití odpadů z vybraných autovraků, povinnosti provozovatele zařízení ke sběru autovraků, povinnosti zpracovatele autovraků, poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků), elektrická a elektronická zařízení (základní pojmy, základní povinnosti výrobců elektrozařízení, seznam výrobců elektrozařízení, uvádění elektrozařízení na trh, zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu, zpracování elektroodpadu, vy-

107

užívání elektroodpadu, financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností, financování nakládání s elektroodpadem).

čistot vznikajících ve výrobním procesu, s výjimkou rozpouštědel, která mohou být z látek oddělena bez změny jejich složení nebo ovlivnění jejich stability. Chemické přípravky jsou směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více látek.

Část pátá vymezuje podmínky, požadavky a náležitosti zpětného odběru některých výrobků. Část šestá stanovuje požadavky na evidenci a ohlašování odpadů a zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů, PCB, zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB. V části sedmé stanovuje zákon požadavky na plány odpadového hospodářství, a to jednak ve společných ustanoveních, jednak speciálně pro Plán odpadového hospodářství České republiky, Plán odpadového hospodářství kraje a Plán odpadového hospodářství původce odpadů. K prosazení cílů tohoto zákona jsou v části osmé vymezeny ekonomické nástroje, jimiž se především rozumí zpoplatnění uložení odpadů a povinná finanční rezerva pro rekultivace a asanace skládek. Část devátá stanovuje podmínky přeshraniční přeprava odpadů, a to požadavky na oznámení o přeshraniční přepravě odpadů, zákazy a námitky, finanční záruky a pojištění, povinnost vrácení odpadů, zahájení přeshraniční přepravy odpadů, přeshraniční přeprava odpadů do států, které nejsou členskými státy evropské unie, a z těchto států a průběh vývozu, dovozu a tranzitu odpadů. Porušení zákonných ustanovení zákon ustanoveními části desáté sankcionuje, přičemž jsou správní orgány oprávněny udělit pokuty fyzickým osobám oprávněným k podnikání a právnickým osobám. Občanům mohou pak udelít pokuty v rámci přestupkového řízení. Výkon veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství vymezuje ustanovení části jedenácté. Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají
Ministerstvo životního prostředí,
Ministerstvo zdravotnictví,
Ministerstvo zemědělství,
inspekce,
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
celní úřady,
orgány ochrany veřejného zdraví,
krajské úřady,
obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
obecní úřady a újezdní úřady; součástí zákonných ustanovení je též rozsah oprávnění a povinnosti inspektorů a pověřených pracovníků ministerstva a ostatních správních úřadů. Část dvanáctá obsahuje ustanovení společná a přechodná a vztah ke správnímu řádu (nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád)

S přihlédnutím ke specifickému charakteru látek a přípravků vymezuje hlava III základní zásady, podmínky a náležitosti registrace, výjimky z povinnosti registrace, náležitosti plné registrace, omezené registrace, poskytování následné informace, zvláštní podmínky registrace, požadavky na látky vyrobené mimo Českou republiku, ochranu obchodního tajemství a požadavky na registraci polymerů. V hlavě IV jsou stanoveny podmínky a požadavky na balení, označování a bezpečnostní list látek a přípravků. Zvláštní pozornost je v hlavě V věnována náležitostem hodnocení rizika látek nebezpečných pro zdraví a životní prostředí, hodnocení rizika registrovaných látek a hodnocení rizika látek uvedených v národním seznamu prioritních látek. Hlava VI stanovuje požadavky pro uvádění vybraných nebezpečných látek a přípravků na trh nebo do oběhu a hlava VII požadavky na vývoz a dovoz nebezpečných látek a nebezpečných přípravků. V souvislosti s distribucí a užíváním látek a přípravků vymezuje hlava VIII požadavky na oznamování nebezpečných látek a vedení jejich evidence a na Národní seznam prioritních látek. Hlava IX stanovuje strukturu a podmínky výkonu státní správy; státní správu v oblasti uvádění látek a přípravků na trh a do oběhu podle tohoto zákona vykonávají
Ministerstvo průmyslu a obchodu,
Ministerstvo zdravotnictví,
Česká inspekce životního prostředí,
krajské úřady v přenesené působnosti,
krajské hygienické stanice,
celní úřady; zákon rovněž stanovuje rozsah oprávnění a povinnosti inspektorů a pověřených pracovníků ve správních úřadech. Za nedodržen í, resp. porušení ustanovení zákona mohou být v rozsahu ustanovení hlavy X uděleny Sankce a nápravná opatření. Hlava XI obsahuje ustanovení společná, přechodná a závěrečná. K zákonu jsou připojeny dvě přílohy, a to: Příloha č. 1 – Minimální koncentrace nebezpečných látek, které se berou v úvahu při klasifikaci látek a přípravků Příloha č. 2 – Limitní koncentrace nebezpečných látek pro změnu klasifikace nebezpečných přípravků

Součástí zákona je rovněž soubor sedmi příloh, a to Příloha č. 1 – Skupiny odpadů Příloha č. 2 – Seznam nebezpečných vlastností odpadu Příloha č. 3 – Způsoby využívání odpadů Příloha č. 4 – Způsoby odstraňování odpadů Příloha č. 5 – Seznam složek, které podle tohoto zákona činí odpad nebezpečným Příloha č. 6 – Sazba základního poplatku za ukládání odpadů Kč/t (kalendářní rok) Sazba rizikového poplatku za ukládání nebezpečných odpadů Kč/t (kalendářní rok) Příloha č. 7 – Skupiny elektrozařízení

Podmínky a náležitosti skladování výbušnin upravuje vyhláška Českého báňského úřadu, která pro účely skladování třídí výbušniny do tříd, jejichž vymezení je přílohou vyhlášky.

NEBEZPEČNÉ LÁTKY A JEDY Zákon o chemických látkách a přípravcích, provedený řadou podzákonných předpisů, upravuje práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob („osob“) při klasifikaci a zkoušení nebezpečných vlastností, balení a označování, uvádění na trh nebo do oběhu a při vývozu a dovozu chemických látek a chemických přípravků, při oznamování a registraci chemických látek, a vymezuje působnost správních orgánů při zajišťování ochrany zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků. Chemické látky jsou chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním postupem včetně případných přísad nezbytných pro uchování jejich stability a jakýchkoliv ne-

Obecná ustanovení uvedená v hlavě I vymezují předmět úpravy a působnost zákona a rozsáhlý soubor základních pojmů. V hlavě II jsou stanoveny zásady, podmínky a náležitosti klasifikace a správné laboratorní praxe, a to obecné zásady klasifikace látek a přípravků, hodnocení nebezpečnosti přípravků vyplývající z jejich fyzikálně-chemických vlastností, hodnocení nebezpečnosti přípravků pro zdraví, hodnocení nebezpečnosti přípravků pro životní prostředí, nové hodnocení nebezpečnosti přípravků, zkoušení látek a přípravků a zásady správné laboratorní praxe.

Druhá část vyhlášky se zabývá podmínkami a náležitostmi zřizování skladů a úschoven výbušnin na povrchu. Základní pojmy (zejména pojmy bezpečnostní pásmo, bezpečnostní vzdálenost, kyvná stěna, ochranná stěna, ochranný val, společný val, uzavřený val, opěrná zeď, požární stěna, požární odolnost, protipřenosová přepážka, výfuková plocha, výfuková střecha, sklad, základní sklad, mezisklad, soubor skladů, příruční sklad či staveništní sklad) vymezuje ustanovení § 4. Pro činnost autorizovaných osob jsou významná ustanovení dílu druhého: Sklady (§ 5 až § 15), vymezující obecné podmínky a náležitosti zřizování skladů, zejména obsah příslušné projektové dokumentace a stavebního provedení (technologie, materiály), a to • bezpečná vzdálenost skladu (§ 5), • zásady pro výstavbu skladu (§6), • zajištění skladu (§ 7), • konstrukční požadavky na jednotlivé části skladu (§ 8), • náležitosti ochranného valu (§ 9),

108

•

náležitosti ochranné stěny (§ 10), popřípadě podmínky jiné rovnocenné ochrany (§ 11), • požární zajištění skladu (§ 12), • větrání a vytápění skladu (§ 13), • podmínky instalace elektrických zařízení a ochrany před vlivy elektrické energie (§ 14), • podmínky řešení dopravních cest (§ 15). Doplňující podmínky se stanovují pro sklady u výrobců a odběratelů. Třetí část vyhlášky se zabývá podmínkami a náležitostmi zřizování skladů a úschoven výbušnin pod povrchem. Základní pojmy (zejména pojmy kobka a výklenek, komora, malý sklad, počva, protipřenosová přepážka, protitlaková bezpečnostní uzávěra, přístupová chodba, tlumicí clona, tlumicí prvek, velký sklad či zvláštní úschovna) vymezuje ustanovení § 22. Pro činnost autorizovaných osob jsou významná ustanovení dílu druhého: Sklady (§ 23 až § 37), vymezující obecné podmínky a náležitosti zřizování skladů, zejména obsah příslušné projektové dokumentace a stavebního provedení (technologie, materiály), a to • umístění skladu (§ 23), • sestava skladu (§ 24), • vybavení a zabezpečení skladu (§ 25), • přístupové chodby (§ 26), • náležitosti konstrukce protitlakové bezpečnostní uzávěry (§ 27), • náležitosti zajištění skladu (§ 28), • podmínky konstrukce komory, kobky a výklenku a skladování v nich (§ 30 až § 33), • větrání a vytápění skladu (§ 34), • podmínky odvádění vody (§ 35), • podmínky instalace elektrických zařízení a ochrany před vlivy elektrické energie (§ 36), • podmínky požárního zajištění skladu (§ 37).

Nakládáním s chemickými zbraněmi se rozumí převod vlastnického práva a jiné obdobné formy dispozice, z nichž vyplývá změna držitele, místa nebo způsobu použití. Nakládat se stanovenými látkami lze za podmínek obsažených v tomto zákonu jen pro účely • průmyslové, zemědělské, výzkumné, farmaceutické a jiné mírové účely, • ochranné, které se přímo dotýkají ochrany proti chemickým zbraním. Podmínky pro udělení licence pro nakládání s vysoce nebezpečnými látkami stanovuje § 8 až § 19; zejména se určují podmínky bezúhonnosti, náležitosti žádosti o udělení licence, podmínky a náležitosti procedury udělení licence, jejího zániku a změny, podmínky dovozu, vývozu a evidence, podmínky ohlášení ztráty a odcizení, popřípadě nálezu nebezpečných látek. V části čtvrté stanovuje zákon podmínky výkonu státní správy a dozoru nad dodržováním zákona a sankcí (pokut) za přestupky proti jeho ustanovením.

9.3. 9.3.1.

9.3.2.

9.3.3. Podmínky provozu skladů, zejména jejich vybavení, způsob uložení výbušnin a podmínky práce ve skladech se stanovují v § 39 až § 44.

Atomový zákon stanovuje v části čtvrté (§ 24 až § 31) podmínky a náležitosti nakládání s radioaktivními odpady. Veškerá povinnost za dodržování povinností při nakládání s těmito odpady, včetně veškerých nákladů s tím spojených, nese vlastník radioaktivních odpadů. Za bezpečné uložení odpadů za podmínek stanovených tímto zákonem nese odpovědnost stát (§ 25). Pro tento účel zřizuje Ministerstvo obchodu a průmyslu Správu úložišť radioaktivních odpadů. Předmět její činnosti je stanoven v § 26 odst. 3. Orgány Správy jsou Rada a ředitel. Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu, rozpočtu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti. Správa je povinna převzít radioaktivní odpad od původce v případě, že tyto odpady splňují podmínky přijatelnosti odpadů k uložení a další podmínky stanovené v § 31 zákona. Zákon o opatřeních souvisících se zákazem chemických zbraní upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. Ministerstvo průmyslu a obchodu vykonává podle tohoto zákona působnost Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní. Toxickou chemickou látkou se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv chemická látka, která může svým chemickým působením na životní procesy způsobit smrt, dočasné zneschopnění nebo trvalou újmu na zdraví lidem, fauně nebo flóře; prekurzorem pak jakákoliv chemicky reagující látka, která se účastní kteréhokoli stadia výroby toxické chemické látky. Provozem se rozumí prostor, kde jsou umístěna zařízení sloužící k výrobě, zpracování nebo spotřebě stanovených látek, jakož i místa pro jejich skladování a místa, v nichž s nimi dochází k manipulaci. Ustanovení § 5 určuje, že se vývoj, výroba, dovoz, montáž, jakož i jiné nabývání a držení zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo projektování, výstavba a užívání provozů pro výrobu chemických zbraní zakazují.

9.3.4.

9.3.5.

9.3.6.

9.3.7.

9.3.8.

9.3.9.

9.3.10.

9.3.11.

9.3.12.

9.3.13.

109

POŽÁRNÍ OCHRANA zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb.) a zákona č. 203/1994 Sb. [úplné znění zákon č. 91/1995 Sb.], ve znění zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.) a zákona č. 237/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 67/2001 Sb.], ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 281/2209 Sb. vyhláška č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 133/1985, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (s výjimkou ustanovení § 1 až § 100 a § 108 až § 116) zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 260/2008 Sb. vyhláška č. 97/2008 Sb., o vzorech služebních stejnokrojů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jejich používání a způsobu vnějšího označení, a vzoru služebního průkazu (vyhláška o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky) vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a o výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) vyhláška MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. vyhláška MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. vyhláška MV č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv vyhláška MV č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky (oprava tiskových chyb částka 23/2007 Sb.), ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb. vyhláška MV č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb.), vyhlášky č. 456/2006 Sb. a vyhlášky č. 102/2009 Sb. nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb. nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek dobrovolných hasičů obcí nebo podniků

9.3.14.

DOSS:

vyhláška č. 324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvláště obtížných a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu, ve znění vyhlášky č. 297/2002 Sb. [do 1.1.2005] Ministerstvo vnitra ČR Krajský úřad / Hasičský záchranný sbor Úřad obce s rozšířenou působností Požární rada hlavního města Prahy; pro posuzování dokumentace staveb Hasičský záchranný sbor, odbor prevence staveb a technologií - sektor střed (P. 1, 2, 3, 7), sektor jih (P. 4, 11, 12, 5), sektor západ (P. 5, 6, 13) a sektor východ (P. 8, 9, 10, 14, 15)

POŽÁRNÍ OCHRANA Zákon o požární ochraně byl opakovaně novelizován a v současném znění vymezuje • povinnosti ústředních orgánů státní správy, právnických a fyzických osob na úseku požární ochrany, působnost požárních hlídek a dokumentace požární ochrany, • podmínky osobní a věcné pomoci při zdolávání požárů, podmínky vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc, náhrady nákladů spojených s poskytnutím věcné pomoci a podmínky vstupu na nemovitosti, • působnost orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany (Ministerstvo vnitra, okresní úřady a obce), • podmínky výkonu státního požárního dozoru (§ 31); pro autorizované osoby zejména v odst. 1 písm. b) ustanovení o posuzování dokumentace staveb a technologií z hlediska jejich požární bezpečnosti, • podmínky a náležitosti vyloučení věci z užívání a zastavení provozu, podmínky a náležitosti preventivní požární kontroly, • působnost Hasičského záchranného sboru České republiky a pracovněprávní vztahy příslušníků Sboru, • působnost jednotek požární ochrany a jednotek sborů dobrovolných hasičů, úkoly; podmínky řízení a odborné způsobilosti a přípravy, • formy spolupráce s občanskými sdruženími, • podmínky a náležitosti postihu právnických a fyzických osob za přestupky proti ustanovením tohoto zákona, • podmínky a náležitosti náhrady škod odškodňováním úrazů a náhradou věcných škod, • podmínky činnosti požárních jednotek v případech živelních pohrom a jiných mimořádných událostí. Příloha zákona uvádí výčet činností a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím. V případě staveb se jedná o • objekty sloužící k bydlení a ubytování o devíti a více nadzemních podlažích nebo o celkové výšce větší než 27m, • objekty, v nichž se může v kterémkoliv prostoru současně vyskytovat více než 200 osob (divadla, obchodní domy, kina, hotely a podobně), • objekty, u nichž je v případě požáru ztížena evakuace osob o kapacitě větší než 50 osob s omezenou schopností pohybu (ústavy sociální péče, nemocnice, domovy, penziony, dětské jesle, mateřské školy, základní školy a podobně). Za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti, při nichž se • používají, zpracovávají nebo skladují za běžných provozních podmínek pevné hořlavé látky, které svou velikostí, formou, množstvím nebo podmínkami uložení mohou zvyšovat podstatně intenzitu a šíření případného požáru, • používají, zpracovávají nebo skladují stébelnaté provzdušněné suché hořlavé látky, • usazuje při výrobě nebo manipulaci hořlavý prach v souvislé vrstvě nejméně 1mm vysoké, schopné šířit požár, nebo při výrobě, popřípadě manipulaci vzniká hořlavý prach v takové míře, že je trvale v ovzduší a vznik výbušné koncentrace nelze vyloučit, • vyrábějí, používají, zpracovávají, přečerpávají, dopravují nebo skladují hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 1000C v množství větším než 250 litrů,

• •

•

•

vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny nebo hořlavé a hoření podporující plyny, používají látky, které při styku se vzduchem nebo vodou nebo vzájemně mezi sebou se mohou vznítit nebo se mohou uvolnit hořlavé páry nebo plyny, které mohou ve směsi se vzduchem vytvořit výbušnou směs, požární riziko u výrobních nebo skladovacích prostorů vyjadřuje dobou trvání požáru větší než 90 minut, nebo činnosti, při nichž se požární riziko u ostatních občanských a jiných prostor vyjadřuje nahodilým požárním zatížením větším než 90kgm-2, používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v přítomnosti hořlavých látek tuhého, kapalného nebo plynného skupenství.

Z ustanovení vyhlášky k provedení zákona jsou pro autorizované osoby podstatná zejména ustanovení • § 19, zabývající se posuzováním dokumentace staveb a technologií; v odstavci 1 se podrobněji stanovuje, co je předmětem posuzování, v odstavci 2 se podrobněji stanovuje, co se prokazuje v projektové dokumentaci, • § 20 a § 21, zabývající se posuzováním výrobků a činností a posuzováním požárně bezpečnostních zařízení.

9.4. 9.4.1.

9.4.2.

9.4.3.

9.4.4.

9.4.5.

9.4.6. 9.4.7.

9.4.8.

9.4.9.

9.4.10.

9.4.11.

110

BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 159/1992 Sb. [úplné znění zákon č. 396/1992 Sb.], ve znění zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 338/2005 Sb.], ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb. zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. vyhláška MPSV č. 266/2005 Sb., kterou se stanoví vzor a provedenáí průkazu inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 348/2004 Sb.], ve znění zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 490/2009 Sb. vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, ve znění vyhlášky č. 363/2005 Sb. sdělení MZV č. 433/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o bezpečnosti práce a ochraně zdraví ve stavebnictví nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb. nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků, ve znění nařízení vlády č. 174/2010 Sb. nařízení vlády č. 257/2009 Sb., kterým se zakazuje uvádění výrobku obsahujícího dimethyl-fumarát na trh nebo do oběhu vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb., vyhlášky č. 207/1991 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb.) a vyhlášky č. 192/2005 Sb. vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů, ve znění výnosu MSv č. 1/1974 (částka 4/1975 Sb.) a výnosu MSv č. 2/1983 (částka 30/1983 Sb.)

9.4.12.

9.4.13.

9.4.14.

9.4.15.

9.4.16.

9.4.17.

9.4.18.

9.4.19.

9.4.20.

9.4.21.

9.4.22.

9.4.23.

9.4.24.

9.4.25.

9.4.26.

vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. vyhláška ČÚBP č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb.) vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb., vyhlášky č. 551/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb.), vyhlášky č. 118/2003 Sb. a vyhlášky č. 393/2003 Sb. vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb. a nařízení vlády č. 352/2000 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb.), ve znění vyhlášky č. 394/2003 Sb. vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 73/2010 Sb., o stanovenívyhrazených elektrických technických, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb. a nařízení vlády č. 352/2000 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb.) vyhláška ČBÚ č. 10/1994 Sb., kterou se stanoví technické podmínky provedení protivýbuchových uzávěr prachových a vodních, ve znění vyhlášky č. 361/2009 Sb. vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb. vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 341/2001 Sb. a vyhlášky č. 200/2006 Sb. vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb., vyhlášky č. 54/1996 Sb., vyhlášky č. 109/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 330/2002 Sb., vyhlášky č. 141/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb., vyhlášky č. 282/2007 Sb., vyhlášky č. 361/2009 Sb., vyhlášky č. 35/2010 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb. vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 8/1994 Sb., vyhlášky č. 236/1998 Sb., vyhlášky č. 239/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 142/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 240/2009 Sb. vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 9/1994 Sb., vyhlášky č. 237/1998 Sb., vyhlášky č. 239/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 143/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 331/2002 Sb. vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 239/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těž-

9.4.27.

9.4.28.

9.4.29.

9.4.30.

9.4.31.

9.4.32.

9.4.33.

9.4.34.

9.4.35.

9.4.36.

DOSS:

bě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 360/2001 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 52/2011 Sb. vyhláška ČBÚ č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění vyhlášky č. 32/2000 Sb., vyhlášky č. 592/2004 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb. vyhláška ČBÚ č. 298/2005 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. vyhláška ČBÚ č. 75/2001 Sb., kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (oprava tiskové chyby částka 62/2002 Sb.) nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, který je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky vyhláška MPSV č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 112/2005 Sb. nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu Český úřad bezpečnosti práce Inspektorát bezpečnosti práce

BEZPEČNOST PRÁCE Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce upravuje zejména pravomoci inspektorů bezpečnosti práce, jejichž povinností je zejména • dozírat, zda dokumentace staveb, technických zařízení a technologií a prototypy strojů, zařízení a osobních ochranných pracovních prostředků, vybrané podle zásad stanovených ČÚBP, splňují požadavky bezpečnosti práce a technických zařízení, • uplatňovat při povolování a kolaudaci staveb a při státním stavebním dohledu požadavky bezpečnosti práce a technických zařízení. Podle § 6 a odst. 1 jsou organizace státního odborného dozoru mj. oprávněny podávat odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení. Pro činnost autorizovaných osob je především významná vyhláška o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, kterou se stanovují požadavky k jejich zajištění při přípravě a provádění stavebních, montážních a udržovacích prací a při pracích s nimi souvisících, a kterou se ukládají práva a povinnosti

111

právnickým a fyzickým osobám takové práce provádějícím. Tato právní úprava je v současnosti velmi podceňována a její nedodržování působí narůstající škody na majetku a zdraví – ba dokonce i rostoucí ztráty na životech! Součástí vyhlášky je výklad pojmů (§ 2). Vyhláška dále stanovuje základní povinnosti dodavatele stavebních prací (§ 3), povinnosti dodavatele při přípravě staveb (§ 4), při odevzdání staveniště (§ 5), při přerušení stavebních prací (§ 6). Vyhláška vymezuje zejména podmínky a náležitosti • výkonu stavebních prací v mimořádných podmínkách (v nebezpečném prostředí a v nebezpečném prostoru) - § 7 až § 8, • způsobilosti pracovníků a jejich vybavení - § 9 až § 10, • staveniště - § 11 až § 16 (vymezení a příprava staveniště, vnitrostaveništní komunikace, zajištění otvorů a jam, vertikální komunikace a skladování), • výkonu zemních prací - § 17 až § 28 (průzkum staveniště, vyznačení inženýrských sítí, zajištění výkopových prací, provádění výkopových prací, zajištění stability stěn výkopů, svahování výkopů, podzemní práce, vrtné práce, protlačování, zemní práce v zimě, ruční doprava zemin a doprava kolejovou /polní/ drahou), • výkonu betonářských prací a prací souvisejících - § 29 až § 36 (bednění, podpěrné konstrukce a podpěrná lešení, posuvné a speciální bednění, zvedané stropy, předpínání výztuže, doprava a ukládání betonové směsi, prefabrikáty, odbedňování a uvolňování konstrukcí a práce železářské), • výkonu zednických prací - § 37 až § 39 (výroba, zpracování a doprava malt, zdění a stavební práce na vysokých komínech), • výkonu montážních prací - § 40 až § 46 (příprava montáže, montážní pracoviště, dílce pro montáž, montážní a bezpečnostní přípravky a vázací prostředky, komunikace při montáži, manipulace s břemeny a osazování dílců), • výkonu prací ve výškách a nad volnou hloubkou - § 47 až § 61 (zajištění proti pádu, kolektivní zajištění, osobní zajištění, zajištění proti pádu předmětů a materiálu, zajištění pod místem práce ve výšce a jeho okolí, práce na střeše, konstrukce ke zvyšování místa práce, předání a převzetí konstrukcí, výstupy, práce nad sebou, práce na vysokých objektech, shazování předmětů a materiálu, přerušení práce ve výškách, krátkodobá práce ve výškách), • výkonu bouracích a rekonstrukčních prací - § 62 až § 70 (průzkum stavu objektů, přípravné práce, zajištění místa bourání, vstupy a vjezdy do bouraného objektu, bourání střešních konstrukcí, bourání svislých konstrukcí, bourání podlah, stropů a jednotlivých vodorovných prvků a práce nad sebou), • obsluhy strojů a provozu strojních zařízení - § 71 až § 91 (obsluha, provozní podmínky strojů, opravy a údržba, zakázané činnosti, stroje pro zemní práce, lopatová rypadla, nakladače a univerzální dokončovací stroje, skrejpry, stroje a zařízení pro výrobu, dopravu a zpracování směsi, čerpadla směsí a strojní míchačky, přepravníky a zásobníky volně loženého cementu, mechanické lopaty, vibrátory, strojní beranidla, stavební elektrické vrátky, jednoduché kladky pro ruční zvedání břemen, řetězové zvedáky a kladkostroje, stavební výtahy, zabezpečení stroje při přerušení a ukončení práce, výměna a nastavení pracovních nástrojů a přeprava strojů), • prací souvisejících se stavební činností - § 92 až § 101 (manipulace, lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce, podlahy ze syntetických pryskyřic, práce se živicemi, natavovací zařízení na propan-butan, sklenářské práce, malířské a natěračské práce, svařování, práce s lasery a potápěčské práce).

10. TECHNICKÁ NORMALIZACE, METROLOGIE A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ 10.1. 10.1.1.

TECHNICKÁ NORMALIZACE zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č.

86/2002 Sb.), zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. (ve znění zákona č. 127/2005 Sb.), zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb. 10.1.2. zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 348/2004 Sb.], ve znění zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 490/2009 Sb. 10.1.3. zákon č. 490/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem, týkající se uvádění výrobků na trh 10.1.4. zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu a dovozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 343/2010 Sb. 10.1.5. ZBRANĚ A MUNICE 10.1.5.1. zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 10.1.5.2. zákon č. 213/2011 Sb., o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení (zákon o zákazu kazetové munice) 10.1.6. NAŘÍZENÍ VLÁDY K VÝROBKOVÉMU ZÁKONU 10.1.6.1. nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění nařízení vlády č. 178/2004 Sb. 10.1.6.2. nařízení vlády č. 344/2010 Sb.,o stanovení formulářů žádosti o individuální a souhrnné vývozní povolení, žádosti o povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží a technologie dvojího užití 10.1.6.3. nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb. 10.1.6.4. nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků, ve znění nařízení vlády č. 174/2010 Sb. 10.1.6.5. nařízení vlády č. 257/2009 Sb., kterým se zakazuje uvádění výrobku obsahujícího dimethyl-fumarát na trh nebo do oběhu 10.1.6.6. nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí 10.1.6.7. nařízení vlády č. 616/2006 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility 10.1.6.8. nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 170/2011 Sb. 10.1.6.9. nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky 10.1.6.10. nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky 10.1.6.11. nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb., nařízení vlády č. 79/1999 Sb., nařízení vlády č. 323/2000 Sb., nařízení vlády č. 329/2002 Sb. a nařízení vlády č. 88/2010 Sb. 10.1.6.12. nařízení vlády č. 20/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby 10.1.6.13. nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu 10.1.6.14. nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv 10.1.6.15. nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (oprava v částce č. 79/2002 Sb.), ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb.

112

10.1.6.16. nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb. 10.1.6.17. nařízení vlády č. 179/1997 Sb., kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku, ve znění nařízení vlády č. 585/2002 Sb. 10.1.6.18. nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 127/2003 Sb. a nařízení vlády č. 142/2008 Sb. 10.1.6.19. nařízení vlády č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná a plynná paliva, ve znění nařízení vlády č. 126/2004 Sb. a nařízení vlády č. 42/2006 Sb. 10.1.6.20. nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 621/2004 Sb. 10.1.6.21. nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku [příloha č. 1 nařízení vlády č. 194/2000 Sb. se změnou ponechává v platnosti], ve znění nařízení vlády č. 342/2003 Sb. a nařízení vlády č. 198/2006 Sb. 10.1.6.22. vyhláška MV č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří 10.1.6.23. nařízení vlády č. 326/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností (oprava tiskové chyby publikována v částce 138/2002 Sb.) 10.1.6.24. nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a telekomunikační koncová zařízení, ve znění nařízení vlády č. 483/2002 Sb., nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 245/2009 Sb. 10.1.6.25. nařízení vlády č. 179/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení 10.1.6.26. nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 212/2007 Sb., nařízení vlády č. 245/2009 Sb. a nařízení vlády č. 65/2011 Sb. 10.1.6.27. nařízení vlády č. 154/2004 Sb., který se stanoví technické požadavky na aktivní implatabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 307/2009 Sb. a nařízení vlády č. 66/2011 Sb. 10.1.6.28. nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění nařízení vlády č. 305/2006 Sb. a nařízení vlády č. 315/2009 Sb. 10.1.6.29. nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení 10.1.6.30. nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla, na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů 10.1.6.31. nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění nařízení vlády č. 371/2007 Sb. a nařízení vlády č. 289/2010 Sb. 10.1.6.32. nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění nařízení vlády č. 246/2009 Sb. a nařízení vlády č. 67/2011 Sb. 10.1.6.33. nařízení vlády č. 358/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výbušniny pro civilní použití při jejich uvádění na trh, ve znění nařízení vlády č. 416/2003 Sb.

10.1.6.34. nařízení vlády č. 70/2002 Sb., o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob 10.1.6.35. nařízení vlády č. 365/2005 Sb., o emisích znečišťujících látek ve výfukových plynech zážehových motorů některých nesilničních mobilních zdrojů 10.1.6.36. nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla, ve znění nařízení vlády č. 246/2010 Sb. 10.1.6.37. nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 154/2004 Sb. a nařízení vlády č. 336/2004 Sb. 10.1.6.38. nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 113/2010 Sb. (oprava tiskové chyby částka 41/2010 Sb.) a nařízení vlády č. 228/2011 Sb. 10.1.6.39. nařízení vlády č. 208/2010 Sb., o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh 10.1.7. STŘELNÉ ZBRANĚ 10.1.7.1. zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 48/2009 Sb.], ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 148/2010 Sb. 10.1.7.2. vyhláška MV č. 384/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních, ve znění vyhlášky č. 431/2003 Sb. a vyhlášky č. 372/2009 Sb. (ve znění vyhlášky č. 334/2010 Sb.) 10.1.7.3. zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 227/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 407/2003 Sb.], ve znění zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb. 10.1.7.4. nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a – zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, ve znění nařízení vlády č. 347/2003 Sb. a anřízení vlády č. 503/2005 Sb. 10.1.7.5. vyhláška MPO č. 369/2002 Sb., kterou se stanoví postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie 10.1.7.6. vyhláška MPO č. 370/2002 Sb., o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva 10.1.7.7. vyhláška MPO č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů, ve znění vyhlášky č. 632/2004 Sb. 10.1.7.8. vyhláška MPO č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění vyhlášky č. 398/2010 Sb. 10.1.7.9. vyhláška MZd č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice, ve znění vyhlášky č. 254/2007 Sb.

113

10.1.7.10. nařízení vlády č. 174/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo, ve znění nařízení vlády č. 79/1999 Sb. 10.1.7.11. zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 156/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 10.1.7.12. vyhláška MPO č. 433/2006 Sb., o výčtu bezpečnostního materiálu, ve znění vyhlášky č. 132/2007 Sb. 10.1.8. vyhláška MPO č. 486/2008 Sb., kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování 10.1.9. sdělení MPO ČR č. 238/1997 Sb., o pověření Českého institutu pro akreditaci prováděním akreditace 10.2. 10.2.1.

10.2.2.

10.2.3.

10.2.4.

10.2.5.

10.2.6.

10.2.7.

10.2.8.

10.2.9.

10.2.10.

10.2.11.

10.2.12.

10.2.13.

10.2.14.

10.2.15.

10.2.16.

METROLOGIE A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. (ve znění zákona č. 137/2002 Sb.), zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb. zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 157/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 119/2000 Sb. (ve znění zákona č. 137/2002 Sb.), zákona č. 137/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. vyhláška MPO č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb. (oprava tiskové chyby částka 126/2002 Sb.) a vyhlášky č. 229/2010 Sb. vyhláška MPO č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění vyhlášky č. 65/2006 Sb., vyhlášky č. 259/2007 Sb. a vyhlášky č. 204/2010 Sb. vyhláška MPO č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a o jejich označování, ve znění vyhlášky č. 424/2009 Sb. vyhláška MPO č. 328/2000 Sb., o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu, ve znění vyhlášky č. 404/2008 Sb. vyhláška MPO č. 329/2000 Sb., o způsobu zhotovení hotově baleného zboží podle objemu u kapalných výrobků vyhláška MPO č. 330/2000 Sb., kterou se stanoví řady jmenovitých hmotností a jmenovitých objemů přípustných pro některé druhy hotově baleného množství vyhláška MPO č. 331/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky týkající se lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží vyhláška MPO č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb., vyhlášky č. 509/2004 Sb. a vyhlášky č. 71/2008 Sb. vyhláška MPO č. 333/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na teplou vodu označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 335/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na taxametry označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 336/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na plynoměry označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 337/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na měřidla označovaná značkou EHS používaná pro měření tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.

10.2.17.

10.2.18.

10.2.19.

10.2.20.

10.2.21.

10.2.22.

10.2.23.

10.2.24.

10.2.25.

10.2.26.

10.2.27.

10.2.28.

10.2.29. 10.2.30.

10.2.31.

10.2.32.

10.2.33.

114

vyhláška MPO č. 338/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na elektroměry označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 339/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na hmotné délkové měrky označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 21/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na průtokoměry pro kapaliny jiné než vody označované značkou EHS a na přídavná zařízení k těmto průtokoměrům, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 22/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na měřící systémy pro kapaliny jiné než vody označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 249/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na automatická kontrolní a třídicí vážicí zařízení označovaná značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 250/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na pásová dopravníkové váhy označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 29/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na měřicí přístroje pro měření objemové hmotnosti obilí, označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 30/2002 Sb., kterou se stanoví postupy při ověřování nádrží používaných jako měřidla, které jsou umístěny na plavidlech a označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. a vyhlášky č. 204/2011 Sb. vyhláška MPO č. 31/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na lihoměry a hustoměry na líh, označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 32/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na závaží vyšší než střední třídy přesnosti od 1 mg do 50 kg, označovaná značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. vyhláška MPO č. 33/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na pravoúhlá závaží střední třídy přesnosti od 5 kg do 50 kg a válcová závaží střední třídy přesnosti od 1 g do 10 kg, označovaná značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb. a zákona č. 127/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 15/2004 Sb.], ve znění zákona č. 157/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška č. 363/2003 Sb., kterou se provádí puncovní zákon vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění vyhlášky č. 67/1995 Sb., vyhlášky č. 325/2000 Sb. a vyhlášky č. 364/2003 Sb. zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. (ve znění zákona č. 127/2005 Sb.), zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2209 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb. a zákona č. 219/2011 Sb. zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. (ve znění zákona č. 392/2005 Sb.), zákona č. 321/2004 Sb. a zákona č. 120/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 223/2008 Sb.], ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb. zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č.

10.2.34.

10.2.35.

317/2004 Sb. a zákona č. 321/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 462/2004 Sb.], ve znění zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb. vyhláška MZe č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č. 129/2005 Sb. a vyhlášky č. 399/2008 Sb. vyhláška MZe č. 528/2004 Sb., o požadavcích na národní referenční laboratoře a referenční laboratoře v oblasti činností v působnosti zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském

• •

•

podmínky a náležitosti kalibrace měřidel, uvádění měřidel do oběhu a podmínky jejich používání, úkoly orgánů a organizací a oprávnění pracovníků metrologických orgánů, podmínky a náležitosti registrace právnických osob vyrábějících nebo opravujících měřidla a úředních měření, ustanovení o úhradách a pokutách za přestupky proti ustanovení zákona.

Státní správu v oboru technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví vykonávají Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Český metrologický institut.

TECHNICKÁ NORMALIZACE, METROLOGIE A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ Oblast technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví doznala v posledních sedmi letech značných proměn, jimiž se postupnými kroky přibližovala unijnímu právnímu pojetí. Poslední právní úprava byla projednána a schválena Parlamentem počátkem roku 1997 a nabyla účinnosti dnem 1. srpnem téhož roku. Zákon o technických požadavcích na výrobky vymezuje • technické předpisy (§ 3), jimiž rozumí jakýkoliv právní předpis vyhlášený ve Sbírce zákonů ČR, který obsahuje technické požadavky na výrobky nebo s nimi spojené závazné výrobní, popřípadě kontrolní, evidenční nebo jiné administrativní postupy a metody, • normy (§ 4), jimiž rozumí dokumenty vytvořené podle tohoto zákona, označené písmenným označením ČSN, jejichž vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, a podmínky a náležitosti zabezpečení jejich tvorby a vydávání (§ 6), • povinnosti informační a povinnosti výrobců, dovozců a distributorů, • podmínky výkonu státního zkušebnictví, jímž rozumí soubor činností (certifikace) uskutečňovaných Úřadem a právnickými nebo fyzickými osobami pověřenými podle tohoto zákona (autorizace), • postupy státního zkušebnictví, a to posuzování shody výrobků se zvýšenou mírou ohrožení oprávněných zájmů („stanovené výrobky“) osvědčené prohlášením o shodě; rozsah stanovených výrobků určí vládní nařízení, • akreditaci a podmínky pro pověření k provádění akreditace a osvědčení této skutečnosti, • podmínky a náležitosti uznávání zahraničních dokumentů a značek, • podmínky výkonu dozoru, udělování pokut za přestupky proti zákonu, • podmínky řízení o pověření právnické osoby k tvorbě a vydávání norem nebo o odnětí tohoto pověření (řídí se správním řádem). „Norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků, zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech.“ (§ 4 odst. 3) Norma se stává „harmonizovanou normou“, jestliže je tak určena pro splnění technických požadavků na výrobky Úřadem nebo ministerstvem či jiným ústředním správním úřadem k tomu určeným (tyto instituce však musí o této skutečnosti informovat neprodleně Úřad, s uvedením technického předpisu, k němuž se norma vztahuje. Návrh normy musí být projednán s každým, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení zpracování návrhu normy přihlásí u ohlašovatele nebo kdo zašle v uvedené lhůtě svoje stanovisko [§ 6 písm. f)]. Zákon o metrologii vymezuje • zákonné měřicí jednotky, měřidla, státní metrologickou kontrolu měřidel a návaznost měřidel, • podmínky a náležitosti schvalování typů měřidel tuzemských a dovážených a referenčních materiálů,

11. OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO A PODNIKÁNÍ 11.1. 11.1.1.

OBČANSKÉ PRÁVO A OBCHODNÍ PRÁVO zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č.87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 47/1992 Sb.], ve znění zákona č. 264/1992 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.) a zákona č. 229/2001 Sb. (oprava tiskových chyb částka 87/2001 Sb.), ve znění zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu ÚS č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 359/2005 Sb.,zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 107/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., nálezu ÚS č. 307/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 132/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb. 11.1.2. zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb. (kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění zákona č. 227/1997 Sb.), ve znění zákona č. 126/1998 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 359/2005 Sb. a zákona č. 132/2011 Sb. 11.1.3. NAŘÍZENÍ VLÁDY K PROVEDENÍ OBČZ 11.1.3.1. nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník, ve znění nařízení vlády č. 174/2009 Sb. 11.1.3.2. nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. a nařízení vlády č. 33/2010 Sb. 11.1.3.3. nařízení vlády č. 38/2011 Sb., o formulářích pro smlouvy, ve kterých se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo s tím spojené služby 11.1.4. zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění zákona č. 209/2000 Sb. 11.1.5. zákon č. 28/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

115

1.1.6.

PŘEDPISY O RODINĚ A REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ 1.1.6.1. zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 182/1982 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., nálezu ÚS č. 72/1995 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), [úplné znění zákon č. 210/1998 Sb.], ve znění zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 301/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 321/2002 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a nálezu ÚS č. 244/2010 Sb. 11.1.6.2. zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. 11.1.6.3. zákon č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím 11.1.6.4. vyhláška MV č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, a kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 389/2007 Sb. 11.1.7. zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., nálezu ÚS č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb. 11.1.8. OBCHODNÍ ZÁKONÍK A OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI 11.1.8. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. (ve znění zákona č. 174/2002 Sb.), zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 105/2000 Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 367/2000 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.) a zákona č. 370/2000 Sb. (ve znění zákona č. 501/2001 Sb.- zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., a zákona č. 88/2003 Sb.) - [úplné znění zákon č. 63/2001 Sb.], ve znění zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.), zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu ÚS č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.

11.1.8.2. zákon č. 215/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 11.1.8.3. zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 215/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 11.1.8.4. zákon č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 11.1.8.5. vyhláška MSp č. 206/2008 Sb., o písemnostech, které je česká zúčastněná korporace povinna předložit notáři k vydání osvědčení o přeshraniční fúzi 11.1.8.6. vyhláška MSp č. 207/2008 Sb., o písemnostech, které je česká zúčastněná korporace povinna předložit notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze 11.1.9. OBCHODNÍ REJSTŘÍK 11.1.9.1. vyhláška MSp č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, ve znění vyhlášky č. 392/2008 Sb. 11.1.9.2. vyhláška MSp č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní podoba listin (vyhláška o dogotalizaci obchodního rejstříku) 11.1.10. zákon č. 216/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů 11.1.11. zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969, zákona č. 234/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 361/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 232/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.1.12. zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb., zákona č. 113/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 223/1994 Sb., zákona č. 62/2000 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.) a zákona č. 227/2009 Sb. 11.1.13. zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,. ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení), ve znění zákona č. 296/2007 Sb. 11.1.14. zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČSSR, ve znění zákona č. 157/1989 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb. 11.1.15. vyhláška MF č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 130/1993 Sb., vyhlášky č. 300/1993 Sb., vyhlášky č. 88/1994 Sb., vyhlášky č. 175/1994 Sb., vyhlášky č. 192/1995 Sb., vyhlášky č. 156/1996 Sb., vyhlášky č. 115/1997 Sb., vyhlášky č. 233/1997 Sb., vyhlášky č. 56/1998 Sb., vyhlášky č. 141/1998 Sb., vyhlášky č. 261/1998 Sb., vyhlášky č. 331/1998 Sb., vyhlášky č. 335/1998 Sb., vyhlášky č. 30/1999 Sb., vyhlášky č. 51/1999 Sb., vyhlášky č. 148/1999 Sb. a vyhlášky č. 186/2000 Sb. 11.1.16. zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve znění zákona č. 210/1993 Sb. (ve znění zákona č. 179/2005 Sb.), zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb.

116

11.1.17.

zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb.

11.1.18.

EVROPSKÁ SPOLEČNOST A EVROPSKÁ DRUŽSTEVNÍ SPOLEČNOST 11.1.18.1. zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 11.1.18.2. zákon č. 628/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské společnosti, ve znění zákona č. 264/2006 Sb. 11.1.18.3. zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, ve znění zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 11.1.18.4. zákon č. 308/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské družstevní společnosti, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. 11.1.18.5. zákon č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie, ve znění zákona č. 165/2006 Sb. 11.1.18.6. vyhláška MSp č. 293/2005 Sb., o dokumentech, které je třeba předložit notáři k vydání osvědčení při přemístění zapsaného sídla evropské společnosti a při založení evropské společnosti fúzí 11.1.18.7. vyhláška MSp č. 204/2008 Sb., o listinách, které je česká zúčastněná společnost povinna předložit notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí 11.1.18.8. vyhláška MSp č. 205/2008 Sb., o listinách, které je česká zúčastněné družstvo povinno předložit notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské družstevní společnosti fúzí 11.1.19.

NADACE / NADAČNÍ FONDY / OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI 11.1.19.1. zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), s opravou chyb uvedenou v částce 88/1997 Sb., ve znění a zákona č. 210/2002 Sb. (oprava tiskové chyby částka 29/2003 Sb.) [úplné znění zákon č. 526/2002 Sb.], ve znění zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 158/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.1.19.2. zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (včetně opatření MF ČR, kterým se upravuje účtová osnova pro obecně prospěšné společnosti částka 87/1996 Sb.), ve znění zákona č. 208/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 231/2010 Sb. 11.1.20.

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ A ELEKTRONICKÝ PODPIS 11.1.20.1. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb. (ve znění zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 480/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 525/2004 Sb.], ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 11.1.20.2. nařízení vlády č. 8/2005 Sb., o vzoru služebního průkazu inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů a o vzoru služebního průkazu pověřeného zaměstnance

Úřadu pro ochranu osobních údajů, provádějícího kontrolní činnost 11.1.20.3. zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 226/2002 Sb. (ve znění zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 440/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 486/2004 Sb.], ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 101/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb. 11.1.20.4. nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů 11.1.20.5. vyhláška ÚOOÚ č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních sklužeb, o požadavcích na nástroje elektronického podpisu a o požadavcích na ochranu dat pro vytváření elektronických značek (vyhláška o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb) 11.1.20.6. vyhláška MI č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách 11.1.21.

PŘEVODY PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ A ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ 11.1.21.1. zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb. 11.1.21.2. vyhláška ČNB č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování 11.1.21.3. zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvisosti s přijetím zákona o platebním styku 11.1.21.4. vyhláška ČNB č. 547/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o předchozí souhlas k vydávání elektronických peněžních prostředků 11.1.21.5. vyhláška ČNB č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu 11.1.21.6. vyhláška ČNB č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a institucemi elektronických peněz České národní bance 11.1.21.7. vyhláška ČNB č. 376/2009 Sb., o směnárenské činnosti 11.1.21.8. zákon č. 125/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona platebním styku, ve znění zákona č. 296/2007 Sb. 11.1.21.9. zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění a zákona č. 303/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb. 11.1.22. PŘEVOD MAJETKU STÁTU NA JINÉ OSOBY 11.1.22.1. zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 171/1991 Sb., zákona č. 324/1991 Sb., zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 11.1.22.2. zákon č. 174/2003 Sb., o převodu některého nepotřebného vojenského majetku a majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, z vlastnictví České republiky na územní samosprávné celky 11.1.22.3. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (oprava chyby v částce 41/1999 Sb.),

117

ve znění zákona č. 253/2001 Sb. a zákona č. 253/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 366/2003 Sb.], ve znění zákona č. 354/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 118/2008 Sb. 11.1.22.4. zákon č. 166/2004 Sb., o převodu některého majetku, se kterým je příslušný hospodařit Česká správa letišť, státní podnik, z vlastnictví České republiky do vlastnictví některých krajů 11.1.22.5. vyhláška MF č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby 11.1.23.

KONKURS A VYROVNÁNÍ / LIKVIDÁTOŘI / ČESKÁ KONSOLIDAČNÍ AGENTURA 11.1.23.1. zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 362/2007 Sb. [úplné znění zákon č. 56/2008 Sb.], ve znění zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu ÚS č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu ÚS č. 241/2010 Sb., nálezu ÚS č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.1.23.2. zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím (oprava tiskové chyby v částce č. 9/2008 Sb.), ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 11.1.23.3. zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 245/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb. 11.1.23.4. vyhláška MSp č. 278/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 11.1.23.5. zákon č. 471/1992 Sb., o dočasném omezení postupu podle zákona o konkursu a vyrovnání 11.1.23.6. vyhláška MS č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem 11.1.23.7. zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 11.1.23.8. zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře) – platnost časově omezena dnem 31. prosince 2011, ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.), zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb. 11.1.23.9. vyhláška MSp č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění vyhlášky č. 70/2011 Sb. 11.1.23.10. vyhláška MSp č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění vyhlášky č. 2/2010 Sb. a vyhlášky č. 56/2011 Sb. 11.1.23.9. vyhláška MSp č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů 11.1.24. BANKY A BANKOVNICTVÍ 11.1.24.1. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 292/1993 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb.), zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb. [úpl-

né znění zákon č. 215/1998 Sb.], ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 319/2001 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.; ve znění zákona č. 443/2006 Sb.), ve znění zákona č. 126/2002 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.) [úplné znění zákon č. 406/2002 Sb.], ve znění zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 295/2006 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. 11.1.24.2. vyhláška ČNB č. 164/2002 Sb., o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky – Centrální registr úvěrů, ve znění vyhlášky č. 292/2010 Sb. 11.1.24.3. vyhláška ČNB č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb. a vyhlášky č. 89/2011 Sb. 11.1.24.4. zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrovými družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 11.1.24.5. vyhláška ČNB č. 347/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o finanční holdingové osoby 11.1.24.6. vyhláška ČNB č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 11.1.24.7. vyhláška MF č. 71/2011 Sb., o formě, struktuře a způsobu vedení a poskytování údajů, které je banka a pobočka zahraniční banky povinna vést a které je povinna poskytnout Fondu pojištění vkladů 11.1.24.8. zákon č. 120/2007 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků na banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníky s cennými papíry a na instituce elektronických peněz, ve znění zákona č. 285/2009 Sb. 11.1.24.9. zákon č. 41/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků a postupů dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a obchodníky s cennými papíry 11.1.25. SPOŘITELNÍ A ÚVĚRNÍ DRUŽSTVA 11.1.25.1. zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 526/2004 Sb.], ve znění zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 70/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 296/2006 Sb.], ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb.

118

11.1.25.2. vyhláška ČNB č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokázání odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky, ve znění vyhlášky č. 192/2011 Sb. 11.1.26.

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ / INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI A FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ 11.1.26.1. zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 224/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 403/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.1.26.2. opatření MF č.j. 101/1591/1996 ze dne 2.2.1996, kterým se stanoví způsob zveřejňování informací o hospodaření investičních společností, investičních a podílových fondů 11.1.26.3. nařízení vlády č. 189/2011 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu kolektivního investování 11.1.26.4. nařízení vlády č. 190/2011 Sb., kterým se stanoví limity některých částek v eurech, pokud jde o úpravu veřejné nabídky investičních cenných papírů, prospektu cenného papíru a informačních povinností emitenta některých investičních cenných papírů a dalších osob 11.1.26.5. vyhláška KCP č. 269/2004 Sb., o náležitostech a přílohách žádostí podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění vyhlášky č. 224/2010 Sb. 11.1.26.6. vyhláška ČNB č. 193/2011 Sb., o minimálních náležitostech statutu fondu kolektivního investování a podmínkách pro užívání označení krátkodobý fond peněžního trhu a fond peněžního trhu 11.1.26.7. vyhláška ČNB č. 194/2011 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel v kolektivním investování 11.1.26.8. vyhláška ČNB č. 358/2010 Sb., o předkládání výkazů a dalších informací investiční společností a fondem kolektivního investování České národní bance 11.1.27.

CENNÉ PAPÍRY / DLUHOPISY / SMĚNKY A ŠEKY / PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU / FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ 11.1.27.1. zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 152/1996 Sb. (ve znění zákona č. 257/2004 Sb.), zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb. (ve znění zákona č. 257/2004 Sb.), zákona č. 307/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 70/2001 Sb.], ve znění zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 259/2001 Sb. (tento ve znění zákona č. 353/2001 Sb.), ve znění zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 490/2004 Sb.], ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb. 11.1.27.2. zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 288/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb. 11.1.27.3. vyhláška MF č. 408/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o souhlas Ministerstva financí s vydáním komunálních dluhopisů a příloh k žádosti 11.1.27.4. zákon č. 191/1950 Ú.l., směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. 11.1.27.5. zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb. (ve znění zákona č. 93/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 159/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 287/2006 Sb.], ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., záko-

na č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 346/2008 Sb.], ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.1.27.6. zákon č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, ve znění zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb. 11.1.27.7. zákon č. 160/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách 11.1.27.8. zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí), ve znění zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.1.27.9. zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. (ve znění zákona č. 501/2001 Sb. - zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., a zákona č. 88/2003 Sb.), zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 407/2002 Sb.], ve znění zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 224/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 289/2006 Sb.], ve znění zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.1.27.10. zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, ve znění zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 93/2009 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb. 11.1.27.11. zákon č. 308/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 56/2006 Sb. 11.1.27.12. zákon č. 362/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 257/2004 Sb. 11.1.27.13. zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 105/1995 Sb., zákona č. 70/2000 Sb. (ve znění zákona č. 257/2004 Sb.), zákona č. 285/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 247/2011 Sb. 11.1.27.14. zákon č. 84/1995 Sb., kterým se mění zákon o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. 11.1.27.15. vyhláška ČNB č. 237/2008 Sb., o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních služeb, ve znění vyhlášky č. 303/2010 Sb. 11.1.27.16. vyhláška KCP č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele 11.1.27.17. vyhláška KCP č. 263/2004 Sb., o minimálních náležitostech prospektu cenného papíru a užšího prospektu cenného papíru 11.1.27.18. vyhláška ČNB č. 195/2011 Sb., o činnosti depozitáře fondu kolektivního investování a ujednáních depozitářské smlouvy standardního fondu 11.1.27.19. vyhláška KCP č. 276/2010 Sb., o předkládání výkazů a dalších informací obchodníky s cennými papíry České národní bance

119

11.1.27.20. vyhláška ČNB č. 236/2008 Sb., o informačních povinnostech organizátora regulovaného trhu a provozovatele mnohostranného obchodního styku 11.1.27.21. vyhláška KCPP č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, ve znění vyhlášky ČNB č. 238/2008 Sb. 11.1.27.22. vyhláška KCP č. 414/2004 Sb., o odměně nuceného správce, likvidátora a správce konkursní podstaty některých poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů 11.1.27.23. vyhláška KCPP č. 429/2004 Sb., kterou se stanoví pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky, administrativní postupy a mechanismus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele 11.1.27.24. vyhláška KCPP č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení 11.1.27.25. vyhláška ČNB č. 235/2008 Sb., o informačních povinnostech provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozzitáře cenných papírů 11.1.27.26. vyhláška ČNB č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti 11.1.27.27. vyhláška ČNB č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb. 11.1.27.28. vyhláška MF č. 212/2010 Sb., o způsobu stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsobu jejich úhrady při poskytování údajů centrálním depozitářem a osobou, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů 11.1.27.29. FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ 11.1.27.29.1. zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění 11.1.27.29.2. zákon č. 409/2010 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění

11.1.28.

VOLNÝ POHYB SLUŽEB A OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 11.1.28.1. VOLNÝ POHYB SLUŽEB 11.1.28.1.1. zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění zákona č. 247/2011 Sb. 11.1.28.1.2. zákon č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb 11.1.28.1.3. vyhláška MPO č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst 11.1.28.2. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ 11.1.28.2.1. zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 464/2004 Sb.], ve znění zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 436/2005 Sb.], ve znění zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 155/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 313/2009 Sb.], ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.1.28.2.2. vyhláška ÚOHS č. 5/2000 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, pro určité druhy dohod o frančíze 11.1.28.2.3. vyhláška ÚOHS č. 204/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, pro určité druhy dohod o distribuci a servisu motorových vozidel 11.1.28.2.4. vyhláška ÚOHS č. 252/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu na povolení spojení soutěžitelů 11.1.28.2.5. sdělení MZV ČR č. 233/1996 Sb., o Prováděcích pravidlech pro aplikaci ustanovení o hospodářské soutěži uvedených v článku 64 (1) (i), (1) (ii) a (2) Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé a v článku 8 (1) (i), (1) (ii) a (2) Protokolu č. 2 k této Dohodě pro výrobky ESUO

11.1.28.2.6. zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 76/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 179/2010 Sb., zákona č. 423/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 258/2011 Sb. 11.1.28.2.7. zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách 11.1.28.2.8. zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění zákona č. 30/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb. a zákona č. 179/2010 Sb. 11.1.28.2.9. zákon č. 140/2006 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím koncesního zákona 11.1.28.2.10. vyhláška MMR č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon 11.1.28.2.11. vyhláška MF č. 238/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona 11.1.28.2.12. vyhláška MF č. 392/2010 Sb., o stanovení náležitostí obsahu žádosti o předchozí stanovisko Ministerstva financí v oblasti veřejných zakázek 11.1.28.2.13. vyhláška MMR č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách 11.1.28.2.14. vyhláška MI č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje) 11.1.28.2.15. vyhláška MMR č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonůučiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody 11.1.28.2.16. vyhláška MMR č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách 11.1.28.2.17. vyhláška MO č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách 11.1.28.2.18. nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění nařízení vlády č. 408/2003 Sb., nařízení vlády č. 511/2005 Sb. a nařízení vlády č. 127/2007 Sb. 11.1.28.2.19. nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb. 11.1.28.2.20. nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb. 11.1.28.2.21. vyhláška MMR č. 162/2011 Sb., o způsobu stanovení zvláštních technických podmínek pro účely zákona o veřejných zakázkách 11.1.28.2.22. nařízení vlády č. 168/2000 Sb., o centrální adrese 11.1.29. VEŘEJNÁ PODPORA / STÁTNÍ POMOC 11.1.29.1. zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 179/2009 Sb.] 11.1.29.2. vyhláška ÚOHS č. 207/2005 Sb., o formě a obsahu plnění informační povinnosti k poskytnuté veřejné podpoře 11.1.29.3. vyhláška ÚOHS a MZe č. 465/2009 Sb., o údajích zaznamenávaných do centrálního registru podpor malého rozsahu 11.1.29.4. zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojiš-

120

ťovnictví), ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území), ve znění zákona č. 347/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 11/2006 Sb.], ve znění zákona č. 278/2009 Sb. 11.1.29.5. nařízení vlády č. 399/2002 Sb., kterým se provádí zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území) 11.1.29.6. vyhláška MF č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování přehledu, ve znění vyhlášky č. 93/2006 Sb. 11.1.30. INVESTIČNÍ POBÍDKY 11.1.30.1. zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.) [úplné znění zákon č. 350/2004 Sb.], ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 62/2005 Sb., zákona č. 443/2005 Sb., zákona č. 159/2007 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 11.1.30.2. vyhláška MPO č. 242/2005 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu určeného pro uplatnění záměru získat investiční pobídky 11.1.30.3. nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky 11.1.30.4. zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 1/2004 Sb. a zákona č. 690/2004 Sb. 11.1.31. VEŘEJNÉ DRAŽBY 11.1.31.1. zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., nálezu ÚS č. 181/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb. a zákona č. 315/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 546/2006 Sb.], ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb. 11.1.31.2. zákon č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. 11.1.32. POŠTY A POSKYTOVÁNÍ POŠTOVNÍCH SLUŽEB 11.1.32.1. zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb. (ve znění zákona č. 127/2005 Sb.), zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 95/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 141/2005 Sb.], ve znění zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb. 11.1.32.2. nařízení vlády č. 512/2005 Sb., kterým se stanoví rozsah poštovního oprávnění 11.1.32.3. vyhláška MDS č. 225/2000 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele poštovní licence) 11.1.32.4. vyhláška MDS č. 226/2000 Sb., kterou se stanoví způsob prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování základních služeb držitelem poštovní licence 11.1.32.5. vyhláška MDS č. 286/2004 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele poštovní licence)

11.1.33.

11.1.34.

11.1.35.

11.1.36.

11.1.37.

zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb. zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb. (ve znění zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb. (ve znění zákona č. 109/2007 Sb.), zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb. a zákona č. 245/2011 Sb. zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb. nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, ve znění nařízení vlády č. 294/2000 Sb.

OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Základní pilíř (spolu s obchodním zákoníkem) tvoří občanský zákoník, který chce úpravou občanskoprávních vztahů „přispívat k naplňování občanských práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví“. Občanský zákoník (OZ) upravuje • majetkové vztahy fyzických a právnických osob, • majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, • vztahy vyplývající z práva na ochranu osob (§ 1 odst. 2). Občanský zákoník (OZ) vymezuje dále • účastníky občanskoprávních vztahů, • předpoklady a náležitosti platných právních úkonů a jejich druhy, • vlastnické právo, • odpovědnost za škodu a neoprávněné obohacování, • dědění, • závazkové právo obecně a speciálně kupní a směnnou smlouvu, darovací smlouvu, smlouvu o dílo, smlouvu o půjčce a výpůjčce, nájemní smlouvu, příkazní smlouvu, jednatelství bez příkazu, smlouvu o úschově, smlouvu o ubytování, smlouvy o přepravě, smlouvu zprostředkovatelskou, vklady, pojistné smlouvy, smlouvu o sdružení, smlouvu o důchodu, sázku a hru, veřejnou soutěž a veřejný příslib). V profesní praxi autorizovaných osob nalézají uplatnění především kurzívou zvýrazněné smluvní typy, z nichž nejčastěji jsou uzavírány smlouvy o dílo. Podmínky pro uzavírání těchto smluv vydala ČKA jako doporučený pracovní dokument. Součástí smlouvy o dílo jsou zejména ustanovení o • účastnících smlouvy - smluvních stranách, • předmětu smlouvy, • termínech a místu plnění, • termínech a formě plateb, • povinnostech a právech smluvních stran a jejich součinnosti, • ochraně autorských práv, • sankcích, • pojištění. Velmi častou se v poslední době stává smlouva o sdružení, na jejímž základě vznikají architektonické kanceláře a ateliéry. V tomto případě se nejedná o vznik právnické osoby, nýbrž o společenství vytvořené za účelem dosažení společného účelu, v němž si

121

účastníci ponechávají svoji subjektivitu; do sdružení mohou vkládat prostředky, majetek, finance a výnosy z činnosti sdružení mezi sebe dělí buď rovným nebo poměrným dílem. Obchodní zákoník je druhou mimořádně významnou normou soukromoprávní. Jejím smyslem je upravit postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním souvisící (§ 1). Podnikáním se podle § 2 Obchodního zákoníku (ObZ) rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Systematika Obchodního zákoníku (ObZ) zahrnuje především řešení těchto problémů: • obchodní rejstřík, • účetnictví (k čemuž vydán zvláštní zákon o účetnictví), • hospodářskou soutěž (k jejíž ochraně byl rovněž vydán zvláštní zákon), • obchodní společnosti (obecně, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost) a družstva, • obchodní závazkové vztahy (obecná ustanovení, včetně ustanovení o smlouvě o uzavření budoucí smlouvy, kupní smlouva, ujednání v souvislosti s kupní smlouvou, smlouva o prodeji podniku, smlouva o koupi najaté věci, smlouva o úvěru, licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví, smlouva o uložení věci, smlouva o skladování, smlouva o dílo, smlouva mandátní, smlouva komisionářská, smlouva o kontrolní činnosti, smlouva zasílatelská, smlouva o přepravě věci, smlouva o nájmu dopravního prostředku, smlouva o provozu dopravního prostředku, smlouva o zprostředkování, smlouva o obchodním zastoupení, smlouva o tichém společenství, smlouva o otevření akreditivu, smlouva o inkasu, smlouva o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot, smlouva o běžném účtu, smlouva o vkladovém účtu, cestovní šek, slib odškodnění a některé zvláštní závazkové vztahy v mezinárodním obchodu.

11.2. 11.2.1.

ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb. (ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb. (ve znění zákona č. 354/2003 Sb.), zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb. (ve znění zákona č. 354/2003 Sb.), zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. (ve znění zákona č. 174/2002 Sb.), zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb. (ve znění zákona č. 326/2004 Sb.), zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb. (ve znění zákona č. 274/2003 Sb.), zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č.

11.2.2.

11.2.3.

11.2.4.

11.2.5.

11.2.6.

11.2.7.

DOSS:

167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 326/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 374/2004 Sb., oprava tiskové chyby částka 193/2004 Sb.], ve znění zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., nálezu ÚS č. 151/2009 Sb., zákona č. 220/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb. zákon č. 174/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 356/1999 Sb. (ve znění zákona č. 174/2002 Sb.) zákon č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, ve znění zákona č. 127/2005 Sb. zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb. zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 588/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 331/2008 Sb.] nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb. nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou tímto nařízením Ministerstvo průmyslu a obchodu Živnostenský úřad

ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ Zákon o živnostenském podnikání - živnostenský zákon - upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. Vymezuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (§ 2). Zákon zároveň stanovuje, co živností není (§ 3). Zákon v části první dále stanovuje podmínky a náležitosti provozování živností, zejména • subjekty oprávněné provozovat živnost, • všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti, • překážky jejího provozování, • provozování živnosti průmyslovým způsobem, • rozdělení živností na živnosti ohlašovací a živnosti koncesované, • podmínky vzniku živnostenského oprávnění, • provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 7 odst. 2 a § 11),

122

• • •

pokračování živnosti v případě úmrtí podnikatele a v případě přeměny obchodní společnosti, družstva, provozování většího počtu živností jedním podnikatelem, podmínky a náležitosti provozoven.

V části druhé vymezuje zákon druhy živností, a požaduje-li to druh živnosti, pak podmínky odborné způsobilosti, a to pro • živnosti ohlašovací - řemeslné, vázané a volné, • živnosti koncesované. V části třetí stanovuje • rozsah živnostenského oprávnění, zejména stanoví práva a povinnosti podnikatele a dalších osob, • třídění živností na živnosti obchodní, výrobní a poskytující služby. V části čtvrté stanoví zákon • obsah a podmínky vydání živnostenského listu a koncesní listiny a podmínky a náležitosti jejich změn, • formu a způsob zápisu do živnostenského rejstříku, • podmínky zániku živnostenského oprávnění. Část pátá zákona stanoví • podmínky a náležitosti výkonu živnostenské kontroly, • znaky neoprávněného podnikání a jiných porušení zákona, • projednávání těchto porušení a jejich sankcionování - ukládání pokut. V závěrečné části stanovuje živnostenský zákon podmínky a náležitosti • pracovněprávních vztahů mezi podnikatelem a jeho zaměstnanci, • povinného smluvního pojištění, • existence živnostenských společenstev, • součinnosti orgánů státní správy, • vztahu ke správnímu řízení. Autorizovaných osob se týkají zejména ustanovení • § 3, ve kterém jsou uvedeny činnosti vyloučené z působnosti živnostenského zákona, čímž se v případě autorizovaných osob rozumí svobodný výkon povolání architekta a inženýra, • § 7 odst. 2 a § 11, vymezující zvláštní podmínky provozování živnosti, a to jmenovitě ustanovení o „odpovědném zástupci“ a podmínek provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce (k tomu viz též ustanovení § 30 odst. obchodního zákoníku), • příloha č. 2, skupina 213 - stavebnictví, v níž se stanovují kvalifikační požadavky, které musí žadatel o udělení živnostenského oprávnění a vydání živnostenského listu splnit, a to jednak kvalifikační předpoklady pro projektovou činnost ve výstavbě, jednak pro provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování; pro obě skupiny činností je kvalifikačním předpokladem autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., a to pro projektovou činnost dle §§ 4, 5, 17, 18 a 19 a pro provádění staveb dle §§ 5, 18 a 19 - pro autorizované architekty a inženýry ovšem platí, že mohou své povolání vykonávat jako povolání svobodné.

11.3.1.2.

11.3.1.3.

11.3.1.4. 11.3.

OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, ROZHODCI A ROZHODČÍ ŘÍZENÍ 11.3.1. OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD 11.3.1.1. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1988 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb.), zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb. [úplné znění zákon č. 62/1996 Sb.], ve znění zákona č. 142/1996 Sb., ve znění nálezu ÚS č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb.), zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. ve znění nálezu

11.3.1.5.

11.3.2.

11.3.3.

11.3.4.

123

ÚS č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.) a zákona č. 370/2000 Sb. (ve znění zákona č. 501/2001 Sb. - zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., a zákona č. 88/2003 Sb.) - [úplné znění zákon č. 69/2001 Sb.], ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), nálezu ÚS č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. (ve znění zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu ÚS č. 153/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 232/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. (ve znění zákona č. 218/2009 Sb.), sdělení ÚS č. 79/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2209 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu ÚS č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb. zákon č. 133/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 232/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších zákonů, a některé další zákony zákon č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie, ve znění zákona č. 165/2006 Sb. vyhláška MSp č. 279/2006 Sb., kterou se vydává vzor žádosti o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie a vzor pro předávání žádosti o zajištění právní pomoci v přeshraničních psorech v rámci Evropské unie zákon č. 186/2011 Sb., o poskytování součinnosti pro účely řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb.

11.3.5.

11.3.6.

11.3.7.

11.3.8.

11.3.9.

11.3.10.

11.3.11.

11.3.12.

11.3.13.

11.3.14.

11.3.15.

zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 180/2011 Sb. zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění zákona č.281/2009 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb. zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb. , zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. , zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 444/2009 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 310/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. vyhláška MSp č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., vyhlášky č. 291/2006 Sb., nálezu ÚS č. 94/2007 Sb., vyhlášky č. 330/2008 Sb. a vyhlášky č. 368/2009 Sb. vyhláška MSp č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí, ve znění vyhlášky č. 426/2008 Sb. a vyhlášky č. 366/2009 Sb. vyhláška MSp č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění vyhlášky č. 463/2009 Sb. Disciplinární a smírčí řád České komory architektů, ze dne 16. dubna 1994, ve znění ze dne 27. dubna 1996, ze dne 29. dubna 1997, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 19. dubna 2008, ze dne 17. května 2009, ze dne 17. dubna 2010 a ze dne 16. dubna 2011 vyhláška MPSV č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně vyhláška MF č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1996 Sb. a vyhlášky č. 57/2002 Sb. vyhláška MSp č. 485/2000 Sb., o výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů, ve znění vyhlášky č. 329/2009 Sb.

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ PŘED HOSPODÁŘSKOU KOMOROU ČESKÉ REPUBLIKY A AGRÁRNÍ KOMOROU ČESKÉ REPUBLIKY 11.3.15.1. zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění zákona č. 121/1993 Sb., zákona č. 223/1994 Sb. [úplné znění zákon č. 259/1996 Sb.] 11.3.15.2. zákon č. 223/1994 Sb., o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou ČR a o některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 301/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů 11.3.15.3. rozhodnutí RS při HK ČR a AK ČR o vydání Statutu Rozhodčího soudu, s účinností od 1. ledna 1995 11.3.15.4. rozhodnutí RS při HK ČR a AK ČR o vydání Řádu Rozhodčího soudu, s účinností od 1. ledna 1995 11.3.15.5. rozhodnutí RS při HK ČR a AK ČR o vydání přílohy k Řádu Rozhodčího soudu Pravidla o nákladech rozhodčího řízení, s účinností od 1. ledna 1995

11.3.16.

nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)

11.3.17. SDĚLENÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU 11.3.17.1. sdělení ÚS č. 32/2003 Sb., o postupu týkajícím se výkladu přípustnosti a lhůty k podání ústavní stížnosti při souběžném podání ústavní stížnosti a mimořádného opravného prostředku s výjimkou obnovy řízení 11.3.17.2. sdělení ÚS č. 79/2009 Sb., ve věci stanoviska pléna ÚS k nepřípustnosti ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu v občanském soudním řízení v případě neuplatnění žaloby pro zmatečnost 11.3.17.3. sdělení ÚS č. 202/2009 Sb., ve věci atrahování působnosti senátů plénem

OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ, ROZHODCI A ROZHODČÍ ŘÍZENÍ Občanský soudní řád (OSŘ) je základní právní normou pro řešení postupu soudů a účastníků ve věcech sporů a jiných právních věcech, u nichž došlo k porušení práv nebo právem chráněných zájmů fyzických nebo právnických osob, a to ve věcech občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, obchodních (včetně věcí podnikatelských a hospodářských) a ve věcech nápravy rozhodnutí správních orgánů. První část zákona vymezuje strukturu soudů, kterou tvoří soudy okresní, krajské, vrchní (V Praze a v Olomouci) a Nejvyšší soud ČR (příslušnost jednotlivých soudů pro rozhodování stanovuje podrobně § 9 až § 12 OSŘ; ten také v ustanovení § 14 až § 17 stanovuje podmínky vyloučení soudců z řízení), podmínky účasti na řízení a postavení účastníků řízení a úkony soudu a úkony účastníků, podmínky doručování, uveřejňování vyhlášek, předvádění a předvolání, pořádkových opatření a obecná ustanovení o lhůtách. Soudní řízení může být vedeno v několika stupních (jestliže se jednotliví účastníci řízení odvolávají, popřípadě využívají jiných opravných prostředků). Řízení v prvním stupni (průběh řízení, dokazování, náklady řízení, náležitosti rozhodnutí) upravuje část třetí zákona, podmínky a náležitosti opravných prostředků (odvolání, obnovy řízení a dovolání) část čtvrtá. Část šestá se zabývá podmínkami a náležitostmi výkonu rozhodnutí (jeho nařízení a provedení, a to například srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodejem movitých a nemovitých věcí, zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech či uspokojením práv na nepeněžité plnění). Při řešení majetkových sporů (plynoucích nejčastěji z podnikatelské nebo obdobné činnosti), u nichž obě (či více) sporné strany projevují dobrou vůli dosáhnout shody, lze dát pro urychlení přednost smírnému řešení prostřednictvím rozhodčího řízení konaného v souladu se zákonem o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů před nezávislým a nestranným rozhodcem. Uvedený zákon upravuje v části první podmínky a náležitosti rozhodčí smlouvy (včetně případů, kdy nelze rozhodčí smlouvu uzavřít), v části druhé stanoví podmínky a náležitosti ustavení (určení a jmenování), popřípadě vyloučení rozhodce a vymezuje jeho působnost a stanoví podmínky a náležitosti vzniku a působnost stálých rozhodčích soudů (§ 13), v části třetí vymezuje podmínky a náležitosti rozhodčího řízení a rozhodnutí (nestanoví-li zákon o rozhodčím řízení jinak, platí pro řízení před rozhodci ustanovení OSŘ), ve čtvrté části podmínky a náležitosti zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, v části šesté ustanovení o poměru k cizině a konečně v části sedmé podmínky věcné a místní příslušnosti soudů. Autorizované osoby mohou (a měly by) využívat pro profesní spory obdobného druhu možností uzavřít smír ve smírčím (to jest rozhodčím) řízení konaném před Stavovským soudem ČKA a za podmínek stanovených v Disciplinárním a smírčím řádu ČKA

124

(DSŘ). Tento řád lze pochopitelně využít i pro řešení sporů mezi autorizovanými osobami a osobami třetími. Ustanovení o smírčím řízení tvoří třetí část DSŘ ČKA; upravuje jednak postavení Stavovského soudu jako orgánu smírčího, včetně podmínek vyloučení člena Stavovského soudu, popřípadě člena senátu, vymezuje účastníky smírčího řízení a jejich postavení, podmínky a náležitosti průběhu smírčího řízení, zejména podmínky a náležitosti jeho zahájení, přípravy, jednání a rozhodnutí (smíru) a konečně náklady na smírčí řízení.

11.4.

MĚNA, FINANČNÍ PŘEDPISY A ÚČETNICTVÍ, CENY, DANĚ, POPLATKY A CLA 11.4.1. CENY 11.4.1.1. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb., zákona č. 124/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 183/2008 Sb. a zákona č. 403/2009 Sb. 11.4.1.2. zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 183/2008 Sb. a zákona č. 211/2011 Sb. 11.4.1.3. vyhláška MF č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů 11.4.1.4. zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.4.1.5. vyhláška MF č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb. 11.4.1.6. vyhláška MZe č. 412/2008 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 427/2009 Sb. a vyhlášky č. 340/2010 Sb. 11.4.1.7. zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákona č. 403/1990 Sb., zákona č. 529/1990 Sb., zákona č. 229/1991 Sb., zákona č. 540/1991 Sb., zákona č. 302/1999 Sb., zákona č. 522/2002 Sb. a zákona č. 360/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 440/2005 Sb.] 11.4.1.8. zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 464/2004 Sb.], ve znění zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 436/2005 Sb.], ve znění zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 155/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 313/2009 Sb.], ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.4.1.9. vyhláška ÚOHS č. 5/2000 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, pro určité druhy dohod o frančíze 11.4.1.10. zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 104/1995 Sb. [úplné znění zákon č. 34/1996 Sb.], ve znění zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. (ve znění zákona č. 174/2002 Sb.), zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č.

439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 219/2011 Sb. 11.4.1.11. zákon č. 229/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů 11.4.1.12. zákon č. 160/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany spotřebitele 11.4.1.13. zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 11.4.1.14. zákon č. 155/2010 Sb., kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů 11.4.2. FINANČNÍ PŘEDPISY / MĚNA 11.4.2.1. zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb. 11.4.2.2. zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvisosti s přijetím zákona o platebním styku 11.4.2.3. zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů 11.4.2.4. vyhláška č. ČNB 36/1994 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují 11.4.2.5. zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění a zákona č. 303/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb. 11.4.2.6. vyhláška MF č. 307/2004 Sb., o předkládání informací a podkladů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí, ve znění vyhlášky č. 34/2006 Sb., vyhlášky č. 385/2008 Sb. a vyhlášky č. 225/2010 Sb. 11.4.2.7. vyhláška ČNB č. 547/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o předchozí souhlas k vydávání elektronických peněžních prostředků 11.4.2.8. opatření ČNB č. 272/1997 Sb., kterým se stanoví zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby rezerva opravných položek k těmto pohledávkám 11.4.2.9. opatření ČNB ze dne 14. prosince 1994, kterým se vyhlašují platební tituly pro kódování finančních transakcí ve vztahu k zahraničí [uveřejněno v částce 81/1994 Sb.] 11.4.2.10. vyhláška ČNB č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku 11.4.2.11. opatření ČNB č. 93/1995 Sb., o přímých investicích ve vztahu k zemím Evropských společenství 11.4.2.12. vyhláška ČNB č. 34/2003 Sb., kterým se stanoví rozsah, období, lhůty a způsoby plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona, ve znění vyhlášky č. 351/2003 Sb. a vyhlášky č. 33/2006 Sb. 11.4.2.13. opatření ČNB č. 311/1996 Sb., kterým se stanoví platební tituly pro označování účelu peněžních úhrad 11.4.2.14. vyhláška MF č. 224/1996 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu 11.4.2.15. zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb. 11.4.2.16. zákon č. 254/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb. 11.4.2.17. zákon č. 344/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci vý-

125

nosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 284/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů 11.4.2.18. zákon č. 531/1990 Sb. o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 325/1993 Sb. (ve znění zákona č. 354/2003 Sb.), zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 311/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 253/2000 Sb., zákona č. 58/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb. (oprava tiskové chyby částka 177/2005 Sb. a částka 116/2006 Sb.; ve znění zákona č. 278/2009 Sb.) [úplné znění zákon č. 3/2006 Sb.], ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/209 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb. 11.4.2.19. zákon č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finačních pohledávek, ve znění zákona č. 199/2010 Sb. 11.4.2.20. vyhláška ČNB č. 438/2000 Sb., o darovacích poukázkách pro poskytování peněžitých darů politickým stranám a politickým hnutím, ve znění vyhlášky č. 278/2005 Sb. 11.4.2.21. vyhláška MF č. 249/2010 Sb., kterou se stanoví vzor průkazu zaměstnance v územním finančním orgánu 11.4.3. ÚČETNICTVÍ (AUDIT) 11.4.3.1. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), zákona č. 353/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 56/2002 Sb.], ve znění zákona č. 575/2002 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 31/2004 Sb.], ve znění zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.4.3.2. zákon č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. 11.4.3.3. zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.4.3.4. opatření ČNB č. 276/1998 Sb., kterým se stanoví platební tituly pro označování účelu peněžních úhrad 11.4.3.5. vyhláška MF č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., vyhlášky č. 397/2005 Sb., vyhlášky č. 349/2007 Sb., vyhlášky č. 469/2008 Sb. a vyhlášky č. 419/2010 Sb. 11.4.3.6. vyhláška MF č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545/2004 Sb., vyhlášky č. 398/2005 Sb., vyhlášky č. 350/2007 Sb., vyhlášky č. 470/2008 Sb. a vyhlášky č. 420/2010 Sb. 11.4.3.7. vyhláška MF č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění vyhlášky č. 474/2003

Sb., vyhlášky č. 546/2004 Sb., vyhlášky č. 399/2005 Sb., vyhlášky č. 351/2007 Sb., vyhlášky č. 411/2009 Sb. a vyhlášky č. 421/2010 Sb. 11.4.3.8. vyhláška MF č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění vyhlášky č. 475/2003 Sb., vyhlášky č. 547/2004 Sb., vyhlášky č. 352/2007 Sb. a vyhlášky č. 445/2009 Sb. 11.4.3.9. vyhláška MF č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., vyhlášky č. 548/2004 Sb., vyhlášky č. 400/2005 Sb. a vyhlášky č. 471/2008 Sb. 11.4.3.10. vyhláška MF č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb. 11.4.3.11. vyhláška MF č. 506/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky Fond národního majetku České republiky a Pozemkový fond České republiky, ve znění vyhlášky č. 478/2003 Sb. 11.4.3.12. vyhláška MF č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví 11.4.3.13. vyhláška MF č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb. 11.4.3.14. vyhláška MF č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků 11.4.4. DANĚ 11.4.4.1. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 248/1995 Sb. [úplné znění zákon č. 28/1996 Sb.], ve znění zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 145/2002 Sb.) a zákona č. 227/1997 Sb. [úplné znění zákon č. 22/1998 Sb.], ve znění zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb. (oprava chyby publikována v částce č. 52/1999), zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu ÚS č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.) [úplné znění zákon č. 99/2001 Sb.], ve znění zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb. (oprava tiskové chyby částka 29/2003 Sb.), zákona č. 260/2002 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 236/2011 Sb.), zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 19/2004 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 48/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 90/2004 Sb.], ve znění zákona č. 257/2004 Sb., zákona

126

č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 676/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 80/2005 Sb.], ve znění zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.) a zákona č. 552/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 45/2006 Sb., oprava tiskové chyby publikována v částce 31/2006 Sb.], ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 193/2008 Sb.], ve znění zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 119/2011 Sb.), zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 11.4.4.2. vyhláška MF č. 146/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 11.4.4.3. zákon č. 199/2010 Sb., kterým se mení zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech o o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 11.4.4.4. zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb. (oprava tiskové chyby částka č. 90/2005 Sb.), zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.), zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 302/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 85/2009 Sb.], ve znění zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 489/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 36/2010 Sb.], ve znění zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 47/2011 Sb. 11.4.4.5. zákon č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. 11.4.4.6. vyhláška MF č. 44/1993 Sb., o uplatnění nároku na odpočet daně z obratu a dovozní daně u zásob materiálu a zboží při přechodu na systém daně z přidané hodnoty, ve znění vyhlášky č. 59/1993 Sb. 11.4.4.7. vyhláška MF č. 144/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky vrácení zaplacené daně z přidané hodnoty, ve znění vyhlášky č. 61/1995 Sb. 11.4.4.8. vyhláška MF č. 348/2003 Sb., o vracení daně z přidané hodnoty osobám jiných států požívajícím výsad a imunit 11.4.4.9. vyhláška MF č. 297/1993 Sb., o prodeji zboží za ceny bez daně z přidané hodnoty a prodeji vybraných výrobků za ceny bez spotřebních daní v souvislosti s přestupem státní hranice 11.4.4.10. zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 242/1994 Sb. [úplné znění zákon č. 174/1995 Sb.], ve znění zákona č.

248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.), zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 212/2011 Sb. 11.4.4.11. vyhláška MF č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí 11.4.4.12. vyhláška MF č. 207/1993 Sb., o osvobození od daně z převodu nemovitostí na obce a na okresní úřady 11.4.4.13. zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb. a zákona č. 96/1996 Sb. [úplné znění zákon č. 232/1996 Sb.], ve znění zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 203/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 169/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb. (redakční sdělení o opravě chyby publikováno v částce 41/1999), zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 364/2000 Sb. (ve znění zákona č. 376/2004 Sb.), zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 148/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 58/2004 Sb.], ve znění zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 476/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 402/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb. 11.4.4.14. zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb. (ve znění zákona č. 354/2003 Sb.), zákona č. 243/1994 Sb. a zákona č. 143/1996 Sb. [úplné znění zákon č. 239/1996 Sb.], ve znění zákona č. 61/1998 Sb. [úplné znění zákon č. 190/1998 Sb.], ve znění zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), ve znění zákona č. 493/2001 Sb. (ve znění zákona č. 354/2003 Sb.) a zákona č. 207/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 58/2003 Sb.], ve znění zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.), zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb. 11.4.4.15. vyhláška MF č. 70/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 16/1992 Sb., o dani silniční 11.4.4.16. vyhláška MDS č. 488/2000 Sb., o limitech úrovně Euro 3 k provedení zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů 11.4.4.17. zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 217/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 373/2005 Sb.], ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.), zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 575/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 43/2007 Sb.], ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb. a zákona č. 221/2011 Sb. 11.4.4.19. vyhláška MF č. 370/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky a náležitosti pro prokázání skutečností rozhod-

127

ných pro posouzení žádosti o snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí 11.4.4.20. zákon č. 354/2003 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebních daních, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 11.4.4.21. vyhláška MF č. 313/2005 Sb., o stanovení vzoru a náležitostí záruční listiny pro zajištění spotřební daně 11.4.4.22. zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů [oprava tiskové chyby publikována v částce 51/2008 Sb. a částce 114/2008 Sb.][obsahuje samostatnou úpravu daně ze zemního plynu a některých dalších plynů daně z pevných paliv a daně z elektřiny], ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. (ve znění zákona č. 347/2010 Sb.), zákona č. 292/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb. 11.4.4.23. zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), ve znění zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.), zákona č. 494/2006 Sb. (zrušen zákonem č. 261/2007 Sb.) a zákona č. 281/2009 Sb. 11.4.4.24. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. 11.4.4.25. zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, ve znění zákona č. 153/2010 Sb. 11.4.4.26. vyhláška MF č. 382/2010 Sb., o náhradě ušlého výdělku a náhradě hotových výdajů při správě daní 11.4.4.27. zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb. (Ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 323/1993 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 244/1994 Sb. a zákona č. 132/1995 Sb. [úplné znění zákon č. 213/1996 Sb.], ve znění zákona 211/1997 Sb. [úplné znění zákon č. 32/1998 Sb.], ve znění zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb.,a zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), ve znění zákona č. 83/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb.(ve znění zákona č. 278/2009 Sb.), zákona č. 260/2002 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 236/2011 Sb.), zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.), zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. [úplné znění zákon č. 89/2008 Sb.], ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 346/2010 Sb. 11.4.4.28. zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, ve znění zákona č. 170/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb. (ve znění zákona č. 93/2009 Sb.), zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 11.4.4.29. zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb.,a zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb. (ve znění zákona č. 93/2009 Sb.) [úplné znění zákon č. 523/2004 Sb.], ve znění zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 70/2006 Sb. 11.4.4.30. vyhláška MF č. 183/1996 Sb., o plnění oznamovací povinnosti finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 223/2000 Sb. (oprava tiskové chyby publikována v částce 70/2000 Sb.) 11.4.4.31. sdělení MZV č. 33/1997 Sb., o sjednání Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu 11.4.4.32. vyhláška č. 10/1997 Sb. HMP, o výši koeficientů pro výpočet sazby daně z nemovitostí 11.4.4.33. zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb., zákona č.

691/2004 Sb., zákona č. 286/2005 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 11.4.4.34. zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), ve znění zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 377/2007 Sb. 11.4.4.35. vyhláška MF č. 259/2011 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů 11.4.4.36. vyhláška MF č. 414/2001 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách technických benzinů a mazacích a ostatních olejů a podrobnosti vedení evidence o nákupu a spotřebě těchto výrobků 11.4.5. POPLATKY 11.4.5.1. zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.), zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. (ve znění zákona č. 347/2010 Sb.), zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011 Sb. 11.4.5.2. zákon č. 635/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích 11.4.5.3. zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 255/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 46/2001 Sb.], zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2209 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb. 11.4.5.4. vyhláška MF č. 72/1993 Sb., o osvobození na úseku soudních poplatků 11.4.5.5. opatření MF ze dne 18. prosince 1992 na úseku notářských poplatků [uveřejněno v částce 6/1993 Sb.]

128

11.4.5.6. zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2209 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb. 11.4.5.7. vyhláška MF č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách 11.4.5.8. zákon č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadu 11.4.5.9. nařízení vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného za užívání určených pozemních komunikací, ve znění nařízení vlády č. 272/2007 Sb., nařízení vlády č. 404/2009 Sb., nařízení vlády č. 26/2010 Sb., nařízení vlády č. 415/2010 Sb. a nařízení vlády č. 243/2011 Sb. 11.4.5.10. vyhláška MDS č. 283/1997 Sb., o vzoru a evidenci nálepek prokazujících zaplacení poplatku za užívání dálnic a rychlostních silnic a o zacházení s nimi, ve znění vyhlášky č. 260/1998 Sb. 11.4.6. DEVIZOVÉ A CELNÍ PŘEDPISY 11.4.6.1. zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.), zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 206/2011 Sb. 11.4.6.2. zákon č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními, ve znění zákona č. 84/1998 Sb. 11.4.6.3. nařízení vlády č. 111/1997 Sb., kterým se stanoví další případy, kdy se nevyžaduje devizové povolení při nabývání zahraničních cenných papírů 11.4.6.4. opatření ČNB č. 234/1995 Sb., kterým se stanoví postup devizových míst při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům 11.4.6.5. opatření ČNB č. 227/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky pro provádění některých obchodů s devizovými hodnotami pro devizová místa včetně postupu při nakládání s padělanými nebo pozměněnými peněžními prostředky 11.4.6.6. zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 113/1997 Sb. (ve znění zákona č. 189/2006 Sb.), zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 1/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 481/2002 Sb.], ve znění zákona č. 322/2003 Sb. (oprava tiskové chyby částka 120/2003 Sb.; ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 187/2004 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.) [úplné znění zákon č. 430/2004 Sb.], ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 136/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 104/2011 Sb. 11.4.6.7. zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 136/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 288/2009 Sb., zákona č. 104/2011 Sb., zákona č. 150/2011 Sb. a zákona č. 252/2011 Sb. 11.4.6.8. zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 189/2006 Sb. 11.4.6.9. zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve

znění zákona č. 378/2007 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 11.4.6.10. nařízení vlády č. 230/2005 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichž lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náležitosti a vzory žádstí o udělení povolení 11.4.6.11. vyhláška MF č. 171/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona 11.4.6.12. vyhláška MF č. 505/1991 Sb., o formě, obsahu a náležitostech návrhu na celní řízení a o celní statistice, ve znění vyhlášky č. 289/1992 Sb. a vyhlášky č. 46/1993 Sb. 11.4.6.13. zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 11.4.6.14. zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu a dovozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 343/2010 Sb. 11.4.6.15. nařízení vlády č. 344/2010 Sb.,o stanovení formulářů žádosti o individuální a souhrnné vývozní povolení, žádosti o povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží a technologie dvojího užití 11.4.6.16. zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. [úplné znění zákon č. 151/1998 Sb.], ve znění zákona č. 188/1999 Sb. a zákona č. 282/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 417/2002 Sb.], ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb. a zákona č. 293/2009 Sb. 11.4.6.17. vyhláška MF č. 217/1995 Sb., k provedení § 9 písm. a) a b) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů 11.4.6.18. vyhláška MF č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 88/2000 Sb., vyhlášky č. 355/2001 Sb., vyhlášky č. 29/2003 Sb., vyhlášky č. 407/2006 Sb. a vyhlášky č. 62/2010 Sb. 11.4.6.19. nařízení vlády č. 243/1993 Sb., kterým se stanoví sazba dovozního cla pro zboží určené ke zpracovatelským operacím a podmínky jejího uplatnění 11.4.6.20. vyhláška MF 38/1992 Sb., o vyrovnávacích dávkách při dovozu 11.4.6.21. vyhláška MF č. 93/1993 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění vyhlášky č. 146/1994 Sb. 11.4.6.22. nařízení vlády ČR č. 335/1993 Sb., kterým se vydává celní sazebník, ve znění pozdějších předpisů {včetně souboru nařízení vlády, jimiž se vydávají dílčí celní sazebníky pro jednotlivé komodity nebo pro vymezená území} 11.4.6.23. nařízení vlády ČR č. 462/2003 Sb., o vydání celního sazebníku a o stanovení sazeb dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník) a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění nařízení vlády č. 56/2004 Sb. 11.4.6.24. nařízení vlády č. 274/1997 Sb., kterým se stanoví sazba cla pro dovoz výrobků, jejichž preferenční celní sazba je zvláštním předpisem definována výrazem „max.“ 11.4.6.25. zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 310/2002 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 357/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb.,

129

zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 220/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 248/2011 Sb. 11.4.6.26. vyhláška MPO č. 332/2009 Sb., o provádení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 11.4.6.27. vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění vyhlášky č. 563/2206 Sb., vyhlášky č. 393/2008 Sb. (oprava tiskové chyby částka č. 135/2008 Sb.) a vyhlášky č. 317/2010 Sb. 11.4.6.28. opatření MF č. 270/2002 Sb. ze dne 13. června 2002, kterým se vyhlašuje rozhodnutí Ministerstva financí o zřízení poboček celních úřadů k výkonu jejich působnosti 11.4.6.29. opatření MF ze dne 12. března 1999, kterým se oznamují změny obsahu a náležitostí celního prohlášení (publikováno v částce č. 22/1999 Sb.) 11.4.6.30. opatření MF ze dne 17. prosince 1999, kterým se oznamují změny obsahu a náležitostí celního prohlášení (publikováno v částce č. 112/1999 Sb.) 11.4.6.31. opatření MF č. 51/2001 Sb., kterým se oznamují změny obsahu a náležitostí celního prohlášení 11.4.6.32. vyhláška ČNB č. 183/2002 Sb., kterou se stanoví postup devizových míst při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům 11.4.6.33. vyhláška ČNB č. 376/2009 Sb., o směnárenské činnosti 11.4.6.34. zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 236/2011 Sb.) [úplné znění zákon č. 459/2002 Sb.], ve znění zákona č. 255/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 358/2004 Sb.], ve znění zákona č. 173/2007 Sb. [úplné znění zákon č. 223/2007 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 219/2011 Sb. 11.4.6.35. zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské a ponižující zacházení neblo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních oplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. 11.4.6.36. zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb. (ve znění zákona č. 138/2006 Sb.) [úplné znění zákon č. 131/2005 Sb.], ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 187/2011 Sb. 11.4.6.37. vyhláška MF č. 111/2005 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu ročního hlášení o nakládání se surovými diamanty

CENY A ÚČETNICTVÍ Základem hospodářského a politického systému je volná tvorba cen a smluvní volnost při jejich sjednávání. Základem pro obecné vymezení pojmu ceny je zákon o cenách, který • se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb. Zákon se nevztahuje na odměny upravené zvláštními předpisy; cenou je peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží nebo vytvořená pro ocenění zboží k jiným účelům; cena se sjednává pro zboží vymezené názvem, jednotkou množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami - podle určených podmínek mohou být součástí ceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží, zisk, příslušná daň a clo,

•

• •

vymezuje podmínky a náležitosti regulace cen, jíž se rozumí stanovení nebo přímé usměrňování cen cenovými orgány a místními orgány; způsoby regulace cen jsou stanovení cen a věcné usměrňování cen, vymezuje podmínky a náležitosti cenové evidence a poskytování cenových informací (včetně povinnosti označovat zboží cenami), stanoví podmínky a náležitosti výkonu cenové kontroly a řízení o udělení sankce ze přestupek pro porušení cenových předpisů.

Podstatným doplněním zákona o cenách je zákon o ochraně hospodářské soutěže, který výslovně zapovídá sjednávání veškerých cenových dohod mezi soutěžiteli /.../, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu zboží (§ 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže). Stejně podstatným je ovšem ustanovení zakazující sjednávání cen podnákladových, a to buď nabídkou soutěžitele nebo tlakem zadavatele/objednatele. Tak zvané „dumpingové“ ceny jsou po letošní novele § 3 zákona o cenách rovněž jednáním protisoutěžním. Z ustanovení § 3 písm. b) a c) zákona na ochranu spotřebitele je poskytovatel služby povinen „...poskytovat služby v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé..... /..../ .....poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat;....“ Od 1. května 2004 je v ČR závazné a přímo aplikovatelné nejen ustanovení čl. 81 a 82 Smlouvy EU, nýbrž též ustanovení čl. 153 Smlouvy, a to o ochraně spotřebitele, které v odstavci 2 výslovně stanovuje, že „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Společenství“. Tomuto účelu svědčí též novelizované ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (novela byla provedena zákonem č. 377/2005 Sb. a nabyla účinnosti dnem publikace), z něhož plyne, že „prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk, nebo k tomu, aby narušoval tržní prostředí uplatňováním podnákladových prodejních cen. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů“; je patrno, že ceny stanovované pod náklady jsou pro společnost vážným problémem a břemenem. Je zvláštností služeb poskytovaných v rámci výkonu svobodných povolání, že jsou honorovány (tedy odměňovány) podle určitých obecně akceptovaných pravidel; zkušenost i nejvyspělejších a nejliberálnějších států vede k poznání, že absolutní aplikace pravidla o zákazu honorářových předpisů je kontraproduktivní a vede naopak nikoli k ziskům klientů, nýbrž k jejich ztrátám. V případě stavebních projektů je snižování cen pod rozumnou míru provázeno prudkým snižováním kvality projektů (které však laik není s to rozpoznat!) a následně k prudkému nárůstu cen za stavební práce; jinak řečeno: klientovi se vyplatí kvalitní, byť dražší projekt, protože výsledný součet ceny za hotovou stavbu je příznivější. Proto se celá řada zemí odhodlala již zcela volnou cenovou soutěž u profesí jako advokáti, lékaři, architekti a inženýři omezit určitými rámci. Takový postup byl ostatně užit i v České republice v případě advokátů a notářů, lékařů a lékárníků. Zákon o účetnictví stanovuje v první části v obecných ustanoveních • rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti pro všechny právnické osoby, které provozují podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů, pokud prokazují pro daňové účely své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, • povinnost účetních jednotek dokládat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, řádnými účetními doklady (a to písemně v účetních knihách nebo na digitálních nosičích dat způsobem uvedeným v projekčně programové dokumentaci), • povinnost účetních jednotek vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem, • povinnost účetních jednotek řádně inventarizovat majetek a závazky.

130

11.5.4. V části druhé vymezuje zákon o účetnictví podmínky a náležitosti • účtování v účetní soustavě jednoduchého a podvojného účetnictví, • účtování v cizích měnách, • účetních dokladů, které musí obsahovat zejména označení účetního dokladu, popis obsahu účetního případu a označení účastníků, peněžní částku nebo údaj o množství a ceně, datum vyhotovení účetního dokladu, datum uskutečnění účetního případu a podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování, • účetních zápisů (srozumitelnost, přehlednost a trvanlivost), • vedení a správy účetních knih v účetní soustavě podvojného účetnictví (§ 13 až § 14), a to vedení deníků chronologicky, hlavních knih z hlediska věcného (systematicky - hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto údaje: zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha, souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů nejvýše za kalendářní měsíc, zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka), knih analytické evidence, • vedení a správy účetních dokumentů v účetní soustavě jednoduchého účetnictví (§ 15 - peněžní deník, obsahující minimálně údaje o peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech peněžních ústavů a průběžných položkách, o příjmech celkem v členění požadovaném pro daňové účely, o výdajích celkem v členění požadovaném pro daňové účely a o platbách, které nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nesmí ovlivnit výsledek hospodaření, kniha pohledávek a závazků, pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích). V části třetí stanovuje zákon podmínky a náležitosti • účetní závěrky v soustavě podvojného účetnictví (kterou tvoří rozvaha-bilance, výkaz zisků a ztrát a příloha), • povinného ověření účetní závěrky auditorem. V části čtvrté vymezuje zákon podmínky a náležitosti řádného oceňování majetku a závazků, přičemž se za základ berou veškeré náklady a výnosy, které se vztahují k určitému účetnímu období (soustava podvojného účetnictví), popřípadě veškeré výdaje a příjmy (soustava jednoduchého účetnictví), a rizika, ztráty a znehodnocení, které se týkají majetku a závazků a jsou účetním jednotkám známy ke dni sestavení účetní závěrky. V části páté vymezuje zákon podmínky a náležitosti řádné inventarizace majetku a závazků, v části šesté podmínky a náležitosti úschovy účetních písemností (ustanovení § 31 odst. 2 určuje dobu, po kterou musí být jednotlivé účetní písemnosti a záznamy uchovávány). V sedmé části zákon stanoví podmínky a náležitosti použití prostředků výpočetní a jiné techniky, způsobů označování účetních písemností, podmínek a náležitostí oprav v účetních písemnostech a pokut, které mohou být uděleny příslušným orgánem státní správy v souvislosti s přestupkem proti ustanovení tohoto zákona.

11.5. 11.5.1.

11.5.2. 11.5.3.

POJIŠTĚNÍ PROFESNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU / POJIŠTĚNÍ OSOB A MAJETKU zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 316/2001 Sb., zákona č. 12/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.), zákona č. 39/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 409/2004 Sb.], ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 70/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 349/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.), zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb. zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. zákon č. 278/2009 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví

11.5.5. 11.5.6.

11.5.7.

11.5.8.

11.5.9.

11.5.10. 11.5.11.

11.5.12.

11.5.13.

11.5.14.

11.5.15.

11.5.16.

11.5.17.

131

vyhláška ČNB č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění vyhlášky č. 359/2010 Sb. vyhláška ČNB č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb. zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění zákona č. 57/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 350/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 39/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 278/2009 Sb. vyhláška MF č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění vyhlášky č. 40/2006 Sb., vyhlášky č. 251/2007 Sb. a vyhlášky č. 74/2010 Sb. vyhláška č. 259/1991 Sb., kterou se stanoví způsob tvorby a použití účelových pojistných fondů vyhláška MF č. 11/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku, ve znění vyhlášky č. 337/1991 Sb. vyhláška MF č. 12/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škody, ve znění vyhlášky č. 337/1991 Sb. vyhláška MF č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, ve znění vyhlášky č. 55/1979 Sb., vyhlášky č. 337/1991 Sb. zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 353/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. [úplné znění zákon č. 151/1998 Sb.], ve znění zákona č. 188/1999 Sb.,zákona č. 282/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 417/2002 Sb.], ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb. a zákona č. 293/2009 Sb. vyhláška MF č. 217/1995 Sb., k provedení § 9 písm. a) a b) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 56/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 47/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 410/2004 Sb.] ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 137/2008 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.) [úplné znění zákon č. 267/2008 Sb.], ve znění zákona č.

11.5.18.

274/2008 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. vyhláška MF č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb., vyhlášky č. 309/2004 Sb. a vyhlášky č. 186/2008 Sb.

SOUSTAVA DANÍ A POPLATKŮ Soustavu daní tvoří daně přímé - to jest daně z příjmů (příjem fyzických a právnických osob) a daně majetkové (daň z nemovitostí - pozemků a staveb, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí a daň silniční) a daně nepřímé - to jest daně univerzální (daň z přidané hodnoty) a daně selektivní (spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína, tabákových výrobků a daně k ochraně životního prostředí). Ze soustavy daňových zákonů je pro autorizované osoby významný především zákon o dani z příjmů fyzických a právnických osob, a to v celém rozsahu. Zvláštní význam má ustanovení § 7 příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti fyzických osob, kde se v odst. 2 výslovně rozlišují „a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů“. Zvláštní sazbou daně z příjmu je zdaňován příjem z architektonických a urbanistických soutěží, a to při ceně nad 10.000,- Kč zvláštní sazbou daně ve výši 20% dle ustanovení § 36 odst. 2 písm. b) bod 2., přičemž odvod daně provádí vyhlašovatel soutěže. V případě cen do 10.000,- Kč je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. f) cena od daně osvobozena.

Devizový zákon vymezuje obecné pojmy devizového zákona, stanovuje náležitosti udělení devizové licence a devizového povolení, rozdělení působnosti mezi devizové orgány a celní úřady, práva a povinnosti tuzemců a cizozemců, podmínky a náležitosti obchodování s devizovými prostředky, včetně operací se zahraničními cennými papíry, podmínky a náležitosti nabývání nemovitostí v tuzemsku, podmínky dovozu a vývozu bankovek, působnost orgánů vykonávajících devizovou kontrolu a jejich postup při udílení pokuty v případě, že zjistily přestupek proti ustanovení tohoto zákona. Autorizovaných osob se při výkonu jejich činností může týkat zejména ustanovení § 17 o nabývání nemovitostí v tuzemsku cizozemcem; cizozemec, který není občanem České republiky, může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud zvláštní zákon (například zákon o půdě) nestanoví jinak, pouze • děděním, • pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti, • jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je cizozemcem, nebo máli cizozemec nabýt nemovitost od manžela, rodičů nebo prarodičů, • výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti, • pokud má předkupní právo z titulu podílového vlastnictví nemovitosti, • jde-li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku, • pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon (například o zmírnění následků majetkových křivd).

POJIŠTĚNÍ PROFESNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU POJIŠTĚNÍ OSOB A MAJETKU Pojištění profesní odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem povolání tvoří nedílnou součást systému pojištění osob a majetku. Autorizované osoby jsou povinny být pojištěny ze zákona (§ 16 zákona o výkonu povolání). Schopnost nést pojistné a výše pojistného jsou významnou obchodní (podnikatelskou) informací o síle ateliéru či kanceláře a o struktuře jeho zakázek.

Význam pro autorizované osoby má též zákon o dani z nemovitostí, to jest daň z pozemků a daň ze staveb, a zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

SPRÁVA DANÍ A POPLATKŮ Význam pro autorizované osoby má rovněž zákon o správě daní a poplatků, vymezující soustavu a působnost orgánů spravujících berně a poplatky a způsob a náležitosti správního řízení ve věci berně a poplatků obecně, dále řízení přípravného, řízení vyměřovacího, řádných a mimořádných opravných prostředků. V šesté části je vymezen způsob placení daní a v části sedmé pak zvláštní ustanovení k jednotlivým druhům daní.

CELNÍ A DEVIZOVÉ PŘEDPISY Celní zákon stanoví základní vymezení pojmů, působnost a strukturu orgánů celní správy, povinnosti, oprávnění a prostředky celníka při výkonu služby, podmínky a náležitosti náhrady škody, způsob sdělování informací o celních předpisech a podmínky celního dohledu a jeho provádění, clo a celní sazebník, původ zboží a celní hodnotu, podmínky dopravy zboží do tuzemska, podmínky a náležitosti celně schváleného určení, náležitosti celních režimů , podmínky pro stanovení svobodných celních pásem a svobodných celních skladů, podmínky a náležitosti zvláštních řízení (zpětný vývoz, vrácené zboží a osvobození od cla), celní dluh, celní přestupky a celní delikty a jejich řešení, podmínky a náležitosti uplatnění celního zástavního práva a vymáhání nedoplatků a podmínky zajištění a prodeje zboží. Autorizovaných osob se týká především případ, kdy je z tuzemska do ciziny (popřípadě naopak) doručován a celně odbavován soutěžní návrh do architektonické a urbanistické soutěže. Vyhlašovatel mezinárodních soutěží je pro tyto účely povinen stanovit podmínky celního odbavení tak, aby nedošlo k porušení anonymity.

Základní právní rámec pojištění vytváří zákon o pojistném, který vymezuje • předmět podnikání v pojištění, • podmínky a náležitosti tohoto podnikání (povolení k podnikání, náležitosti složení kauce, náležitosti žádosti o udělení povolení, vytváření fondů pojišťoven a vedení účetnictví), • náležitosti obsahu všeobecných pojistných podmínek, k němuž patří zejména vymezení rozsahu a obsahu pojistných událostí, z nichž vzniká nárok na plnění pojistného, podmínky, za nichž tento nárok nevzniká (tak zvané výluky), rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení povinnosti platit pojistné, výše pojistného, pojistné období a dobu platnosti pojistné smlouvy a principy, podle kterých se pojištění budou podílet na přebytcích pojistného; všeobecné pojistné podmínky nebo jejich změny schvaluje dozorčí orgán státního dozoru, • podmínky a náležitosti výkonu státního dozoru. Konkrétní podmínky profesního pojištění stanovuje příslušná pojišťovací smlouva, kterou uzavírá buď jednotlivě každá autorizovaná osoba sama, nebo prostřednictvím rámcové pojišťovací smlouvy uzavřené Komorou. Nejvýznamnější není sama výše pojistného, nýbrž obsah a rozsah pojistných podmínek, zejména pak obsah a rozsah výluk z pojistných podmínek a pojistného plnění! Předmětem pojištění jsou veškeré vybrané projektové činnosti, jak je vymezuje ustanovení § 46a a § 46b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů, pro něž jsou udělovány autorizace, a veškeré odborné činnosti, které jsou jejich nutnou součástí, v souladu s ustanovením § 17 (resp. § 18 a 19) zákona o výkonu povolání architektů. Rozsah těchto činností je rovněž popsán v jednotlivých výkonových fázích Výkonů a honorářů architektů a

132

obecných smluvních podmínek pro uzavírání smluv o dílo. Pojištění je tudíž otevřeno všem osobám autorizovaným podle zákona a vedeným na seznamech autorizovaných osob (členů komor), přičemž se pro účely rozsahu pojištění rozlišují různé pojistné skupiny podle oborů a specializací autorizace. Rozlišení mezi těmito skupinami je motivováno odhadem rozsahu možných škod, které mohou výkonem činností autorizované osoby vzniknout, schopností takovou možnou škodu předem definovat a zkušenostmi při dosavadním uplatňování škodních událostí. Pro takto vymezené skupiny jsou stanoveny pojistné částky v limitních skupinách popsaných v tabulce. V případech překračujících tento rámec lze sjednávat za spolupráce komor individuální pojištění přímo s pojišťovnou. Tento postup je dán dosud malými tuzemskými zkušenostmi se vznikem škodních událostí, jejich rozsahem a výší a častostí a způsobem uplatňování nároků z odpovědnosti za škody klienty. Dosavadní zkušenost tuzemská i obecná zkušenost zahraniční však napovídá, že se klienti budou k tomuto kroku odhodlávat stále častěji. Rozdílně se proto stanovují pro každou z limitních skupin jednak částky na spoluúčast, jejichž smyslem je vést autorizovanou osobu k pečlivějšímu a odpovědnému výkonu povolání a varovat se zbytečných chyb z pouhé nepozornosti - jinak řečeno: posilovat vědomí profesionální odpovědnosti -, jednak sazba pojistného. Zatímco výše spoluúčasti je ve vztahu k celkové výši pojistné částky koncipována degresivně, protože se předpokládá větší zkušenost a větší profesionalita firem uzavírajících zakázky na činnosti ve větších finančních objemech, je výše sazby pojistného ve vztahu k celkové výši příjmu, který je základem pro výpočet pojistného, koncipována progresivně, neboť je odrazem zvýšených možností rizik spojených s růstem objemu prováděných činností. Ve zvolení výše pojistné částky je autorizovaná osoba nezávislá. Pro výpočet pojistného je rozhodující roční hrubý příjem (to jest příjem bez odpočtu jakýchkoliv nákladů nebo odpočitatelných položek) pojištěnce z výkonu povolání autorizované osoby. Součástí rámcové pojistné smlouvy je i smluvní ujednání, kde jsou uvedena i nepojišťovaná rizika. Jsou nyní nově formulována, a to tak, aby se rozšířilo pojistné krytí autorizované osoby. Celá pojistná smlouva je koncipována dle pojišťovacího typu „claims made“, což znamená, že pojišťovna hradí pouze ty škody, jejichž jak příčina, tak skutečný vznik, se staly v době platnosti pojistné smlouvy. Z toho v praxi vyplývá nutnost být po dobu odpovědnosti za škodu stále pojištěn. V případě ukončení činnosti autorizované osoby by pak placení pojistného mohlo mít i negativní vliv na životní úroveň, a proto se jednou z nejdůležitějších součástí pojistné smlouvy stává takzvané následné pojistné krytí. Jedná se o ustanovení pojistné smlouvy, jímž se pojišťovna zavazuje sjednat s autorizovanou osobou, která bude muset nedobrovolně ukončit svoji činnost, individuální pojistnou smlouvu na období tří let, ovšem za pojistné podstatně nižší, za pouhých 10% pojistného, placeného pojištěným v době ukončení činnosti. Přitom zůstávají zachovány jak podmínky původního pojištění, tak i výše původní pojistné částky. Tento postup však přichází v úvahu pouze při nedobrovolném ukončení činnosti, za které se obvykle považuje například odchod do invalidního nebo starobního důchodu. Doba pojištění byla stanovena na tři roky s ohledem na zásady promlčení práva na náhradu škody a faktickou činnost autorizované osoby. Pojištění se sjednává vyplněním přihlášky a čestného prohlášení a zasláním obou buď přímo pojišťovně (ČKAIT), nebo makléřské společnosti. Počátek pojištění lze sjednat nejdříve v den následující po podání přihlášky k pojištění. Doba pojištění je vždy jeden rok. O sjednaném pojištění se vystavuje „Pojistný list“, kde je uveden počátek a konec pojištění, výše pojistné částky, výše pojistného a splatnost pojistného. Při uzavírání pojistného je velmi podstatné, že pojistným jsou kryty veškeré již nastalé škodní události, které byly zapříčiněny autorizovanou osobou v rozsahu výkonu povolání. Vztahuje se tak i na chyby, jichž se autorizovaná osoba dopustila před uzavřením pojištění (musí však čestně prohlásit, že o nastalé škodní události při uzavírání pojistky nevěděla). Pojistné samo je ovšem nutným výdajem k zajištění příjmů podle zákona o dani z příjmů. Určité problémy spojené se stanovením výše pojistného plynou z poněkud nestabilní situace na českém trhu, na němž jednotlivé autorizované osoby (či jejich firmy) získávají zakázky velmi rozdíl-

ného rozsahu a příjmy tak výrazně v jednotlivých letech kolísají, zatímco v zahraničí je obvyklejším jevem, že postavení firem v hierarchii zakázek je velmi stabilizované a příjmy jen velmi slabě oscilují kolem střední hodnoty obvykle ročně dosahovaného příjmu. Pojištění by ovšem mělo krýt pokud možno nejvyšší možnou škodu - zde je důležité dodat, že z pojištění jsou aditivně kryty veškeré pojistné události nastalé v pojistném období až do výše zvoleného pojistného! Nedílnou součástí sjednaného pojistného krytí je i právní ochrana architektů při projednávání škodních událostí před soudem nebo při rozhodčích řízeních. Pojištění odpovědnosti za výkon povolání je koncipováno zásadně pro fyzické osoby, neboť pouze ty jsou oprávněny nést autorizaci. K pojištění samému však mohou přistoupit nejen osoby fyzické, nýbrž i osoby právnické, pokud jsou zapsaným předmětem jejich činnosti vybrané a jiné odborné činnosti ve výstavbě. V případě přistoupení právnických osob existují dvě možnosti: • všechny autorizované osoby vykonávající svou činnost v rámci právnické osoby se pojistí jako osoby fyzické, • právnická osoba se pojistí jako právnická osoba a k evidenčnímu listu pojištěnce přiloží seznam všech autorizovaných osob, na něž se poté pojištění vztahuje. Protože jsou s činností architektů, inženýrů a urbanistů spojena i další rizika, sjednávají komory doplňkové pojistné smlouvy na krytí dalších činností souvisejících bezprostředně s činnostmi profesními a na škody způsobené autorizovaným osobám na majetku a zdraví. Smyslem je poskytnout autorizovaným osobám možnost jednoduše a levně si pojistit i osobní rizika. Jedná se zejména o pojištění • motorových vozidle a zavazadel, • pojištění sedadel ( úrazové pojištění dopravovaných osob), • zařízení ateliéru, • rodinného domu a odpovědnosti vyplývající z vlastnictví nebo držby pojištěné nemovitosti, • odpovědnosti za škody způsobené držbou zvířat, • domácnosti, • odpovědnosti za škody v běžném občanském životě, • rekreační budovy a odpovědnosti z jejího vlastnictví či držby, • rekreační domácnosti. Jedná prakticky o všechna možná rizika běžného občana i podnikatele, která je možno sjednat pouhým odevzdáním vyplněné přihlášky. I toto pojištění se sjednává vždy na jeden pojistný rok s tím, že pokud žádná strana toto pojistné tři měsíce před skončením nevypoví, automaticky se prodlužuje o další rok. Pojišťovna je schopna zlikvidovat škodu, popřípadě vyplatit náhradu škody pouze tehdy, je-li škoda náležitě prokázána. V každém případě musí být pojišťovně doloženy následující písemnosti: • formulář hlášení škody - je k dispozici na každé pobočce pojišťovny nebo na požádání může být zaslán makléřem, • smlouvu s klientem o provedení projektu a doklad o řádném označení projektu autorizačním razítkem autorizované osoby, • písemně vznesený nárok klienta na náhradu škody podložený dalšími dokumenty (fakturami a podobně), • dále další písemnosti, které bude pojišťovna požadovat. Pojištěnec není oprávněn, požaduje-li výplatu pojistného od pojišťovny, sám škodu uhradit nebo ji uznat bez ohlášení škody pojišťovně a jejího vyjádření ke škodě. Pojišťovna zásadně hradí škodu poškozenému, tedy ne pojištěnému. Ve smyslu pojistných podmínek ODP 94 čl. 5 odst. g), nesmí pojištěný zcela ani zčásti uznat nebo uspokojit jakýkoliv nárok z titulu odpovědnosti za škodu bez předchozího souhlasu pojistitele s výjimkou nároku náhrady škody na věcech, která nepřesahuje výši sjednané spoluúčasti. Poruší-li pojištěný toto ustanovení, je ve smyslu odst. 3. uvedeného článku pojišťovna oprávněna pojistné plnění odmítnout.

12. PRÁVA K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ 12.1. 12.1.1.

133

OCHRANA PRÁV K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ OBECNĚ vyhláška č. 69/1975 Sb., o Úmluvě o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, podepsané ve

12.1.2.

12.1.3. 12.1.4.

12.1.5.

12.1.6.

12.1.7.

12.1.8. 12.1.9.

12.1.10.

Stockholmu dne 14. července 1967, ve znění vyhlášky č. 80/1985 Sb. vyhláška č. 133/1980 Sb., o Bernské úmluvě o ochraně literárních a uměleckých děl, ve znění vyhlášky č. 19/1985 Sb. vyhláška MK č. 134/1980 Sb., o Všeobecné úmluvě o autorském právu vyhláška MK č. 64/1975 Sb., o Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 81/1984 Sb. sdělení MZV č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé - čl. 67 sdělení MZV č. 54/1995 Sb., o sjednání Středoevropské dohody o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou - článek 25 a Příloha č. VI sdělení MZV č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), zejména Všeobecná dohoda o obchodu službami, Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a Rozhodnutí o profesionálních službách sdělení MZV č. 199/1996 Sb., o sjednání Smlouvy o známkovém právu zákon č. 116/2000 Sb., kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění zákona č. 173/2002 Sb. ustanovení § 149 až § 152 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu)

mací (oddíl sedmý) a kontroly protikonkurenčních praktik ve smluvních licencích (oddíl osmý). V části III definuje Dohoda prostředky k dodržování práv k duševnímu vlastnictví, zejména občanskoprávní a správní řízení a nápravná opatření (oddíl druhý), zvláštní předpisy týkající se opatření na hranicích (oddíl čtvrtý) a trestní řízení (oddíl pátý). V části IV vymezuje Dohoda podmínky získání a udržování práv k duševnímu vlastnictví a s tím souvisící řízení inter-partes a v části V podmínky předcházení a řešení sporů. Obdobně tak činí i další mezinárodní dohody, k nimž Česká republika přistoupila. Okrajově, byť nikoli nevýznamně, se autorských práv dotýká celá řada dalších předpisů, z nichž mezi nejvýznamnější patří například • ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona, kterým se vymezují mezi činnostmi, které nepodléhají režimu živnostenského zákona, činnosti využívající „výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory“, • ustanovení § 27 odst. 1 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek, vymezující okruh zakázek nepodléhajících režimu tohoto zákona, jimiž rozumí zakázky, jejichž předmět požívá ochrany práv k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorského, • ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) a odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmu. Zvláštní režim ochraně autorských práv poskytuje zákon o přestupcích a zejména ustanovení § 152 trestního zákona, které umožňuje trestně stíhat osoby, které porušují autorská práva.

12.2. 12.2.1. PRÁVA K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ „Duševním vlastnictvím“ se v souladu s mezinárodními konvencemi, k nimž se Česká republika připojila, rozumí a předmětem právní ochrany jsou práva
„k literárním, uměleckým a vědeckým dílům,
k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasovému vysílání,
k vynálezům ze všech oblastí lidské činnosti,
k vědeckým objevům,
k průmyslovým vzorům a modelům,
k továrním, obchodním známkám a známkám služeb, jakož i k obchodním jménům a obchodním názvům,
na ochranu proti nekalé soutěži a všechna ostatní práva vztahující se k duševní činnosti v oblasti průmyslové, vědecké, literární a umělecké“, přičemž „výraz »literární a umělecká díla« zahrnuje všechny výtvory z literární, vědecké a umělecké oblasti, bez ohledu na způsob nebo formu jejich vyjádření jako: knihy, brožury a jiná díla písemná; přednášky, proslovy, kázání a jiná díla téže povahy; dramatická nebo hudebně dramatická díla; choreografická díla a pantomimy; hudební skladby s textem nebo bez textu; filmová díla, jimž jsou postavena na roveň díla vyjádřená způsobem obdobným filmu; díla kreslířská, malířská, architektonická, sochařská, rytecká, litografická; fotografická díla, jimiž jsou postavena na roveň díla vyjádřená způsobem obdobným fotografii; díla užitého umění; ilustrace, zeměpisné mapy; plány, náčrty a plastická díla zeměpisná, místopisná, architektonická nebo vědecká“.

12.2.2.

12.2.3. 12.2.4.

12.2.5.

12.2.6.

12.2.7. V uvedeném rozsahu je autorům výše citovaných děl poskytována právní ochrana ve všech signatářských zemích těchto mezinárodních úmluv. Tuto svoji vůli potvrdili i signatáři Dohody o zřízení světové obchodní organizace (WTO) prostřednictvím Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, jíž se výslovně dovolali ustanovení Bernské, Pařížské a Římské úmluvy. Závazky České republiky, plynoucí z této Dohody, zveřejnil ministr zahraničních věci svým sdělením č. 191/1995 Sb. Dohoda zahrnuje jednak v části II vymezení okruhu práv autorských a práv příbuzných (oddíl první), ochranných známek (oddíl druhý), zeměpisných označení (oddíl třetí), průmyslových vzorů (oddíl čtvrtý), patentů (oddíl pátý), topografie (Layout-Designs) integrovaných obvodů (oddíl šestý), ochrany nezveřejněných infor-

12.2.8.

134

AUTORSKÁ PRÁVA zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 216/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 398/2006 Sb.], ve znění zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb. vyhláška MK č. 133/1980 Sb., o Bernské úmluvě o ochraně literárních a uměleckých děl, ve znění vyhlášky č. 19/1985 Sb. vyhláška MK č. 134/1980 Sb., o Všeobecné úmluvě o autorském právu zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 249/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 249/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb. zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 236/2011 Sb.) [úplné znění zákon č. 459/2002 Sb.], ve znění zákona č. 255/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 358/2004 Sb.], ve znění zákona č. 173/2007 Sb. [úplné znění zákon č. 223/2007 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 219/2011 Sb. vyhláška MK č. 488/2006 Sb., kterou se stanoví typy přístrojů ke zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních plateb, ve znění vyhlášky č. 408/2008 Sb.

12.2.9.

směrnice EPaR 2001/29/ES ze dne 22. května 2001, o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti

AUTORSKÁ PRÁVA Autorský zákon upravuje práva autora k jeho dílu, práva související s právem autorským (práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu, právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho původnímu vysílání, právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu), právo pořizovatele k jím pořízené databázi, ochranu práv podle tohoto zákona a kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským. Autorský zákon v ustanovení hlavy I vymezuje rozsah práva autorského, jeho předmět [§ 2 až 4], autorské dílo a jeho atributy, výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu, zveřejnění a vydání díla (autorským dílem architektonickým se rozumí plán území nebo projekt stavby, a to jako celek i jeho jednotlivé fáze a části), pojem autorství [§ 5 až 8], zákonná domněnka autorství, anonym a pseudonym, spoluautoři, podmínky vzniku a obsah práva autorského [§ 9 až 28], a to obecná ustanovení [§ 9 až 10] vzniku práva autorského a obsah práva autorského, osobnostní práva [§ 11], majetková práva [§ 12 až 23], to jest právo dílo užít, rozmnožování, rozšiřování, pronájem, půjčování, vystavování, sdělování veřejnosti, obecná ustanovení, živé provozování a jeho přenos, provozování ze záznamu a jeho přenos, vysílání rozhlasem nebo televizí, přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, provozování rozhlasového či televizního vysílání, jiná majetková práva [§ 24 a 25] právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého, právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu, společná ustanovení pro majetková práva [§ 26], zejména zákaz vzdání se majetkových práv, majetková práva jako předmět dědictví, dobu trvání majetkových práv [§ 27] (volné dílo a první zveřejnění nezveřejněného volného díla [§ 28]), případy přípustného omezení práva autorského [§ 29 až 39] – obecná ustanovení [§ 29], případy volného užití [§ 30], tedy užití pro osobní potřebu (to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou), záznamem, rozmnoženinou a napodobeninou, případy bezúplatné zákonné licence [§ 31 až 39],jako jsou citace, katalogová licence, užití díla umístěného na veřejném prostranství, úřední a zpravodajská licence, užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, v rámci školních představení a užití díla školního, omezení práva autorského k dílu soubornému, užití díla rozmnožováním a rozšiřováním rozmnoženin pro účely nevýdělečné (vzdělávací) za podmínek stanovených tímto zákonem, užití díla půjčováním a pronájmem originálu nebo rozmnoženiny, užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného nebo díla fotografického jeho vystavením, podmínky ochrany práva autorského [§ 40 až 45] a způsoby nápravy (hrozícího) neoprávněného zásahu, poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména uveřejnění rozsudku na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určení i rozsahu, formy a způsobu uveřejnění, právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů, popřípadě jiné formy neoprávněného zásahu do práva autorského bez svolení autora, podmínky a náležitosti úpravy smluvních typů – licenční smlouva [§ 46 an.], základní ustanovení - oprávnění nabyvatele k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje a poskytnout autorovi odměnu, výhradní nebo nevýhradní licence, poskytnutí oprávnění třetí osobě, odměna, omezení licence na jednotlivé způsoby užití díla rozsahem, zejména co do množství, místa nebo času, omezení nabyvatele licence, rozmnoženina pro autora, odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele, odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora, zánik licence, zvláštní ustanovení pro licenční smlouvu nakladatelskou [§ 56], náležitosti podlicenční smlouva [§ 57], dále zvláštní ustanovení o některých dílech [§ 58 až 67], jako dílo zaměstnanecké, kolektivní dílo, školní dílo a dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo (tedy případy přicházející právě u autorizovaných osob často

v úvahu), díla audiovizuální (obecná ustanovení, autor audiovizuálního díla, díla audiovizuálně užitá) a počítačové programy (obecná ustanovení, omezení rozsahu autorových práv k počítačovému programu). Ustanovení hlavy II vymezuje okruh práv související s právem autorským [§ 67 až 87], a to práva výkonného umělce k uměleckému výkonu [§ 67 až 74; umělecký výkon a výkonný umělec, společný zástupce výkonných umělců, obsah práva výkonného umělce, osobnostní práva výkonného umělce, majetková práva výkonného umělce, úplatná zákonná licence, trvání majetkových práv výkonného umělce, použití úpravy hlavy i pro výkonného umělce], právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu [§ 75 až 78; zvukový záznam a jeho výrobce, obsah práva výrobce zvukového záznamu, trvání práva výrobce zvukového záznamu, použití úpravy hlavy i pro výrobce zvukového záznamu], právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu [§ 79 až 82; zvukově obrazový záznam a jeho výrobce, obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu, trvání práva výrobce zvukově obrazového záznamu, použití úpravy hlavy i pro výrobce zvukově obrazového záznamu], právo rozhlasového a televizního vysílatele [§ 83 až 86; vysílání a vysílatel, obsah práva vysílatele, trvání práva vysílatele, použití úpravy hlavy i pro vysílatele] a právo nakladatele [§ 87], které se týkají jenom omezeného okruhu autorizovaných osob – například scénických architektů. Ustanovení hlavy III vymezuje zvláštní právo pořizovatele databáze [§ 88 až 94], a to pojem tohoto zvláštního práva, postavení pořizovatele databáze, obsah zvláštního práva pořizovatele databáze, omezení zvláštního práva pořizovatele databáze, bezúplatné zákonné licence, trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi, použití úpravy hlavy i pro pořizovatele databáze. Hlava IV se zabývá systematicky kolektivní správou práv [§ 95 až 104], a to jednak účelem kolektivní správy, jednak právy povinně kolektivně spravovanými, postavením a působností kolektivního správce, oprávněním k výkonu kolektivní správy, odnětím tohoto oprávnění, vztahy kolektivního správce k zastupovaným nositelům práv a k uživatelům, předměty ochrany, kolektivních a hromadných smluv, zprostředkovateli kolektivních a hromadných smluv, dozorem ministerstva a pravidly pro rozdělování odměn vybraných kolektivním správcem. Ustanovení hlava V se zabývá souběhem ochrany [§ 105] a ustanovení hlavy VI obsahuje ustanovení přechodná a závěrečná [§ 106].

12.3. 12.3.1.

12.3.2.

12.3.3.

12.3.4.

12.3.5.

12.3.6.

12.3.7.

135

PRŮMYSLOVÉ VLASTNICTVÍ A JINÁ PRÁVA zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 3/2001 Sb.], ve znění zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 221/2006 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb. zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 474/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb. a zákona č. 221/2006 Sb. zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví) zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 4/2001 Sb.], ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 221/2006 Sb. zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochranných známkách), ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně

12.3.8.

12.3.9. 12.3.10.

12.3.11.

12.3.12.

12.3.13.

12.3.14.

12.3.15.

12.3.16. 12.3.17.

12.3.18.

spotřebitele, ve znění zákona č. 131/2003 Sb. (ve znění zákona č. 426/2003 Sb. a zákona č. 635/2004 Sb.), zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 375/2007 Sb. a zákona č. 256/2011 Sb. vyhláška MZe č. 243/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele zákon č. 160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění zákona č. 417/2004 Sb. vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb. vyhláška č. 64/1975 Sb., o Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 81/1984 Sb. zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k a o změně zákona č. 96/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 554/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 32/2006 Sb.], ve znění zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 221/2006 Sb. sdělení MZV č. 199/1996 Sb., o sjednání Smlouvy o známkovém právu zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 358/2008 Sb.], ve znění zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. sdělení MZV č. 296/1991 Sb., kterým se oznamuje sjednání Smlouvy o patentové spolupráci a Prováděcím předpisu k ní, přijaté ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněné v roce 1979 a 1984, ve znění sdělení MZV č. 529/1992 Sb., sdělení MZV č. 105/1993 Sb., sdělení MZV č. 26/1994 Sb., sdělení MZV č. 10/1998 Sb., sdělení MZV č. 11/1998 Sb. a sdělení MZV č. 340/1999 Sb.

PRŮMYSLOVÉ VLASTNICTVÍ Ustanovení hlavy I upravuje obecná ustanovení, zejména pojmy a definiční znaky ochrany průmyslových vzorů;
průmyslovým vzorem vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení;
výrobkem průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů;
složeným výrobkem výrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují rozebrání a nové sestavení výrobku;
původcem průmyslového vzoru ten, kdo průmyslový vzor vytvořil vlastní tvůrčí činností, spolupůvodcem průmyslového vzoru ten, kdo se podílel na tvůrčí činnosti, při níž byl průmyslový vzor vytvořen; Podmínkou ochrany je skutečnost, že
průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu.
průmyslový vzor aplikovaný na výrobku, který představuje součástku složeného výrobku, nebo průmyslový vzor v takovém výrobku ztělesněn se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy, o jestliže součástka zůstává i po začlenění do složeného výrobku při běžném užívání výrobku viditelná, a

jestliže viditelné znaky součástky splňují samy o sobě požadavek novosti a individuální povahy. Definičními znaky jsou tudíž novost, individuální povaha a zpřístupnění veřejnosti. Současně zákon upravuje též požadavky na průmyslové vzory dané technickou funkcí a průmyslové vzory vzájemného propojení, stanoví podmínky pro odmítnutí ochrany pro rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy a vymezuje překážky zápisu. Rozsah ochrany je dán vyobrazením průmyslového vzoru tak, jak je zapsán v rejstříku (§ 38) s výjimkou znaků, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru, nebo znaků, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobek, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkem nebo umístěn do jiného výrobku, kolem něj nebo proti němu tak, aby oba výrobky mohly plnit svou funkci; do rozsahu ochrany vyplývající ze zápisu průmyslového vzoru spadá každý průmyslový vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem. Zákon též určuje počátek a dobu trvání ochrany. o

Ustanovení hlavy II vymezuje obsah práva k průmyslovému vzoru, resp. zaměstnaneckému průmyslovému vzoru a stanovuje podmínky řešení sporů o právo na průmyslový vzor, popřípadě odnětí ochrany a přepis a účinky rozsudku ve sporu o právo na průmyslový vzor. Hlava III stanovuje účinky zapsaného průmyslového vzoru, a to práva vyplývající ze zápisu, ohrožení nebo porušení práva, právo na informaci, podmínky omezení práv vyplývajících ze zapsaného průmyslového vzoru, vyčerpání práv a právo předchozího uživatele. Hlava IV stanovuje podmínky zániku a výmazu průmyslového vzoru. Hlava V vymezuje zapsaný průmyslový vzor jako předmět vlastnictví, převod práv k zapsanému průmyslovému vzoru, obsah a náležitosti licence a podmínky spoluvlastnictví průmyslového vzoru. Ustanovení hlavy VI stanovuje pravidla řízení o přihlášce průmyslového vzoru, jejího podání, právo přednosti, průzkum přihlášky průmyslového vzoru, podmínky zápisu průmyslového vzoru do rejstříku a obsahové a formální náležitosti rejstříku a údajů o průmyslových vzorech zveřejňovaných ve Věstníku. Podrobnější ustanovení o řízení obsahuje hlava VII, zejména vztah ke správnímu řízení, podmínky zastavení řízení, prominutí lhůty, nahlížení do spisu, opravného řízení a podmínky a náležitosti zastupování. Hlava VIII obsahuje ustanovení závěrečná a přechodná. Zákon o ochranných známkách vymezuje • pojem ochranné známky (jíž se rozumí „označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku nebo jeho obalu, popřípadě jejich kombinací, určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících od různých podnikatelů a zapsané do rejstříku ochranných známek, vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví“) a okolnosti, které vylučují zápis do rejstříku, • řízení o přihlášce ochranné známky, zejména náležitosti přihlášky (§ 5), průzkum a zveřejnění vyhlášky ve Věstníku, námitky proti zápisu do rejstříku a průběh a náležitosti projednání námitek a zápis ochranné známky, • práva z ochranné známky, jejich omezení a vyčerpání, podmínky a náležitosti licence a převod a přechod ochranné známky, přepis majitele ochranné známky a zástavní právo, • podmínky a náležitosti úpravy ochranné známky, ochrannou dobu (10 let od podání přihlášky s možností následného prodlužování), zánik ochranné známky a výmaz ochranné známky, • podmínky a náležitosti řízení před Úřadem (§ 38 an.) a ustanovení o Rejstříku a Věstníku. Zákon o užitných vzorech vymezuje • pojem užitných vzorů jako formy ochrany „technických řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná“, • subjekty, jimž právo ochrany užitným vzorem svědčí, to jest původce nebo jeho právní nástupce, • podmínky a náležitosti podání přihlášky a zápisu užitného vzoru, • účinky užitného vzoru (§ 12 an.), • dobu platnosti užitného vzoru a jeho výmaz, popřípadě podmínky odnětí ochrany • náležitosti vedení a správy Rejstříku.

136

13. ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A SOUTĚŽE 13.1. 13.1.1.

13.1.2.

13.2. 13.3.

13.4. 13.5. 13.6.

13.7. 13.8

13.9.

13.10.

13.11.

13.12.

13.13.

13.14.

13.15. 13.16.

13.17.

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 76/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 179/2010 Sb., zákona č. 423/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 258/2011 Sb. zákon č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 179/2010 Sb. zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění zákona č. 30/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb. a zákona č. 179/2010 Sb. zákon č. 140/2006 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím koncesního zákona vyhláška MMR č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon vyhláška MF č. 238/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona vyhláška MMR č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách vyhláška MMR č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonůučiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody vyhláška MMR č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách vyhláška MO č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění nařízení vlády č. 408/2003 Sb., nařízení vlády č. 511/2005 Sb. a nařízení vlády č. 127/2007 Sb. nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb. nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb. vyhláška MMR č. 162/2011 Sb., o způsobu stanovení zvláštních technických podmínek pro účely zákona o veřejných zakázkách nařízení vlády č. 168/2000 Sb., o centrální adrese Soutěžní řád České komory architektů ze dne 24. dubna 1993, ve znění ze dne 16. dubna 1994, ze dne 29. dubna 1995, ze dne 27. dubna 1996, ze dne 29. dubna 1997, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005 a ze dne 28. dubna 2007 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č.87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 47/1992 Sb.], ve znění zákona č. 264/1992 Sb. (ve znění zákona č.

13.18.

13.19.

137

6/2002 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.) a zákona č. 229/2001 Sb. (oprava tiskových chyb částka 87/2001 Sb.), ve znění zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu ÚS č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 107/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., nálezu ÚS č. 307/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 132/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. (ve znění zákona č. 174/2002 Sb.), zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. a zákona č. 41/2009 Sb. Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 367/2000 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.) a zákona č. 370/2000 Sb. (ve znění zákona č. 501/2001 Sb. - zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., a zákona č. 88/2003 Sb.) - [úplné znění zákon č. 63/2001 Sb.], ve znění zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb.,a zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.), zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu ÚS č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,. ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Ustanovení část první – obecná ustanovení vymezuje v hlavě I předmět úpravy, působnost zákona a základní pojmy, zejména předmět veřejné zakázky, povinné subjekty zadávání a vyloučené případy zadávání, pojem veřejné zakázky, jíž se rozumí • veřejná zakázka na dodávky, • veřejná zakázka na služby, • veřejná zakázka na stavební práce; zákon dále vymezuje případy zadávacího řízení a způsoby zadávání, jimiž rozumí • otevřené zadávací řízení, ve kterém mohou podat nabídku všichni dodavatelé, kteří mají zájem, • užší zadávací řízení, ve kterém mohou podat nabídku pouze zadavatelem vybraní zájemci, • jednací řízení s uveřejněním, ve kterém nabídku podávají pouze vybraní zájemci, kteří jsou poté zadavatelem vyzváni k jednání, • jednací řízení bez uveřejnění, ve kterém zadavatel přímo vyzve k jednání jednoho nebo více dodavatelů; subjekty zúčastněné na procesu zadávání (dodavatel, zájemce, uchazeč), rozlišení zakázek s přihlédnutím k výši budoucího plnění (nadlimitní veřejná zakázka, podlimitní veřejná zakázka), požadavky na smluvní ujednání včetně obsahových a formálních náležitostí smluv rámcových, zejména na prokazování kvalifikačních předpokladů uchazečů a některé další pojmy se zadáváním související (zadávací podmínky, nabídka, vhodná nabídka, kvalifikace, zadání veřejné zakázky, zadavatelská činnost, dokumentace o zadání veřejné zakázky, přidružená osoba, zvláštní nebo výhradní oprávnění, centrální adresa, naléhavý případ, zahraniční osoba). V hlavě II zákon vymezuje způsoby určení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky rozlišených podle způsobu zadávání (obecná ustanovení o předpokládaná ceně předmětu veřejné zakázky, předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky na dodávky, na služby a na stavební práce, zvláštní způsoby určení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky na dodávky a veřejné zakázky na služby a předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky u rámcových smluv). Ustanovení hlavy III stanovuje postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek. V části druhé vymezuje zákon podmínky použití zadávacího řízení, předběžné oznámení a kvalifikace dodavatelů. Hlava I vymezuje podmínky použití zadávacího řízení, a to pro zadávací řízení a jeho jednotlivé druhy • otevřené řízení, • užší řízení, • jednací řízení s uveřejněním, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 26 nebo jde-li o zadavatele v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, nebo • jednací řízení bez uveřejnění, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 27 nebo § 28. Jednací řízení s uveřejněním ve výjimečných případech, jestliže povaha stavebních prací nebo služeb nebo povaha rizik s nimi spojených neumožňuje stanovit celkovou cenu předmětu předem, nebo jestliže stavební práce jsou prováděny pouze pro účely výzkumu a vývoje a nelze je využít za účelem dosažení zisku nebo k pokrytí nákladů výzkumu a vývoje. Jednací řízení bez uveřejnění se užije tehdy, • jestliže veřejná zakázka může být plněna z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodu ochrany práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví pouze určitým dodavatelem [§ 27 odst. 1 písm. b)], • je-li zboží vyráběno pouze pro účely výzkumu a vývoje; to se nevztahuje na případy, kdy je zboží vyráběno ve větších sériích za účelem dosažení zisku nebo bude-li využito k pokrytí nákladů výzkumu a vývoje, nebo • jde-li o dodatečnou dodávku poskytovanou dodavatelem, s nímž byla již uzavřena smlouva, spočívá-li plnění v částečné obnově zboží, rozšíření sjednaného objemu nebo úpravě za předpokladu, že změna dodavatele by vedla k dodání zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původním zbožím nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; doba trvání těchto smluv nesmí přesáhnout dobu 3 let, • navazuje-li zadání veřejné zakázky na služby na veřejnou soutěž o návrh, podle jejíchž pravidel má být veřejná zakázka zadána vítěznému účastníku nebo jednomu z vítězných účastníků, použije zadavatel k jednání o smluvních

podmínkách též jednací řízení bez uveřejnění; je-li více vítězných účastníků, musí být přizváni k jednání všichni. Zvláštní podmínky stanovuje zákon pro jednací řízení bez uveřejnění u zadavatele v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a u zadavatele podlimitní veřejné zakázky. Ustanovení hlavy II vymezuje požadavky na předběžné oznámení [§ 29], ustanovení hlavy III požadavky na prokazování kvalifikace dodavatelů [§ 30 až § 40], a to obecné vymezení pojmu a náležitostí prokázání kvalifikace, základní kvalifikační kritéria, která dle zákona splňuje ten, • kdo není v likvidaci, • proti komu v uplynulých 3 letech nebyl prohlášen konkurs nebo konkurs nebyl zrušen pro nedostatek majetku, • kdo nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, • kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo došlo k zahlazení odsouzení trestného činu, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, jde-li o fyzickou osobu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby nebo statutárním orgánem pověřený zástupce, • kdo nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek; požadavky na prokazování finanční a ekonomické způsobilosti, požadavky na prokazování technické způsobilosti (připouští se též průkaz zápisem v seznamu kvalifikovaných dodavatelů), poskytování informací o kvalifikaci zájemce a uchazeče, prokazování jakosti a splnění požadavků systému řízení podniků z hlediska ochrany životního prostředí, postup zadavatele při hodnocení kvalifikace a výběr zájemců při omezení jejich počtu. Ustanovení části třetí vymezuje náležitosti zadávacího řízení, a to v časové souslednosti, počínaje ustanoveními hlavy I o zahájení zadávacího řízení [§ 41 až § 47], způsob zahájení zadávacího řízení (uveřejněním oznámení otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním, nebo výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění), oznámení otevřeného řízení, oznámení užšího řízení, oznámení jednacího řízení s uveřejněním, výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, výzva k podání nabídky v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním, podmínky složení jistoty, v hlavě II náležitosti zadávací dokumentace a technické specifikace [§ 48 až § 52], a to zadávací dokumentace, technické specifikace, zadávací dokumentace stavby, poskytování zadávací dokumentace, dodatečné informace k zadávací dokumentaci a prohlídka místa plnění. Hlava III náležitosti nabídky [§ 53 až § 56], a to podání nabídky, lhůty pro podání nabídky, kritéria pro zadání veřejné zakázky (ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena), popřípadě varianty nabídky. V ustanovení hlavy IV vymezuje zákon složení a jednání hodnotící komise [§ 57 až § 58], v hlavě V stanovuje podmínky a náležitosti posuzování a hodnocení nabídek [§ 59 až § 64], zejména požadavky na otevírání obálek s nabídkami, protokol o otevírání obálek, posuzování nabídek, hodnocení nabídek, zprávu o posouzení a hodnocení nabídek a samostatně požadavky na posuzování a hodnocení nabídek v jednacím řízení s uveřejněním. Ustanovení hlavy VI vymezuje postupy při ukončení zadávacího řízení [§ 65 až § 71] – přidělení veřejné zakázky, uzavření smlouvy, uveřejnění výsledku zadávacího řízení, případné zrušení zadávacího řízení, písemná zpráva zadavatele, vrácení ukázek a vzorků a uchovávání dokumentace o zadání veřejné zakázky. Zvláštní samostatné ustanovení je v části čtvrté věnováno veřejné soutěži o návrh [§ 72 až § 75], jejíž konání je předpokladem zadání veřejné zakázky v procesu jednacího řízení bez uveřejnění. Ustanovení části čtvrté je koncipováno pro případy zakázek nadlimitních, které musí být oznamovány na evropskou adresu. Část pátá vymezuje obsahové a formální náležitosti seznamu kvalifikovaných dodavatelů [§ 76 až § 82], a to vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů, údaje v seznamu (obchodní firma nebo název a sídlo dodavatele, jde-li o právnickou osobu, jméno, příjmení, případně obchodní firma a bydliště, případně místo podnikání, liší-li se od bydliště, jde-li o fyzickou osobu, právní forma

138

právnické osoby, datum podání žádosti, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení statutárního orgánu nebo jeho členů, případně jiné fyzické osoby oprávněné jednat jménem dodavatele, obor podnikání dodavatele, základní kvalifikační kritéria), zápis do seznamu, změnu zápisu, výpis ze seznamu a vyškrtnutí ze seznamu. Část šestá vymezuje v rámci společných ustanovení v hlavě I informační systém o zadávání veřejných zakázek a uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách [§ 83 až § 86], informační systém o zadávání veřejných zakázek, uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách a informační list veřejné zakázky, v hlavě II zvýhodnění některých uchazečů nebo zájemců v zadávacím řízení [§ 87], v hlavě III náležitosti podávání námitek a jejich přezkoumání zadavatelem [§ 88], v hlavě IV některé důsledky porušení zákona [§ 89 až § 90], zejména povinnost zadavatele nahradit škodu a neplatnost úkonu zadavatele a právo na odstoupení od smlouvy. Hlava V stanovuje požadavky na právní úkony v zadávacích řízeních [§ 91 až § 93], a to na forma právních úkonů v zadávacích řízeních, na doručování a na elektronické podání nabídky. V části sedmé jsou upraveny podmínky a náležitosti výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek; v ustanovení hlavy I obecné požadavky na výkon dohledu nad zadáváním veřejných zakázek [§ 94], v hlavě II náležitosti smírčího řízení a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele [§ 95 až § 100] - smírčí řízení, zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, náležitosti návrhu, podmínka složení kauce (1 % z nabídkové ceny navrhovatele, nejvýše však 1 000 000 Kč), účastníci řízení a možnosti vydání předběžného opatření, v hlavě III obsahové a formální náležitosti rozhodnutí orgánu dohledu [§ 101]. Hlava IV upravuje správní delikty a pořádková opatření [§ 102 až § 105], hlava V společná ustanovení o výkonu dohledu [§ 106 až § 108], a to ochranu obchodního tajemství, užití správního řádu a uveřejňování pravomocného rozhodnutí orgánu dohledu. Část osmá upravuje v přechodných, závěrečných, zmocňovacích a derogačních ustanoveních [§ 109 až § 111] mimo jiné též dokončení řízení již zahájených.

Součástí zákona jsou tři přílohy, a to Příloha č. 1 – Seznam služeb nevyžadujících povinnost uveřejňovat zadávací řízení v úředním věstníku evropských společenství číslo služby název služby 1 hotelové a restaurační služby 2 služby v drážní dopravě 3 služby vodní dopravy 4 vedlejší a doplňkové služby v dopravě 5 právní služby 6 zprostředkovatelské služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související 7 pátrací a bezpečnostní služby 8 vzdělávací a profesní služby 9 zdravotní a sociální služby 10 rekreační, kulturní a sportovní činnosti (služby) 11 jiné služby neuvedené v příloze č. 2

Příloha č. 2 – Seznam služeb vyžadujících povinnost uveřejňovat zadávací řízení v úředním věstníku evropských společenství číslo služby název služby 1 údržbářské a opravářské služby 2 pozemní přeprava věcí a osob s výjimkou poštovních služeb 3 letecká přeprava věcí a osob s výjimkou poštovních služeb 4 poštovní služby 5 telekomunikační služby 6 finanční služby a) pojišťovací služby b) bankovnictví a investiční služby 7 počítačové zpracování dat a s tím spojené služby

8 služby ve výzkumu a vývoji 9 účetnictví a audit 10 průzkum trhu a veřejného mínění 11 poradenství a s tím spojené služby 12 služby architektů, inženýrské služby a integrované inženýrské služby, územní plánování, související vědecko-technické poradenství, služby zkušeben a provádění analýz 13 reklamní služby 14 úklidové služby a domovní správa 15 vydavatelské a tiskařské služby za úplatu nebo na smluvním základě 16 služby týkající se kanalizací a odvozu odpadu, sanitární a podobné služby Příloha č. 3 – Dodávky zboží pro zadavatele z resortu ministerstva obrany členěné podle nomenklatury harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (hs) Na zákona navazují dvě prováděcí vyhlášky, a to vyhláška o zadávací dokumentaci staveb, obsahující podrobnější ustanovení o obsahových a formálních náležitostech zadávací dokumentace (obsah zadávací dokumentace stavby, požadavky a podmínky pro zpracování nabídky, obchodní podmínky, projektová dokumentace stavby, technické specifikace a technické a uživatelské standardy stavby a výkaz výměr) a vyhláška o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. Pro zadávání zakázek ve veřejném sektoru s účastí státního rozpočtu je rovněž výzanmná vyhláška MF o účasti státního rozpočtu na financování programů a reproduikce majetku, obsahující ustanovení o náležitostech dokumentace k programu a náležitosti investičního záměru, informací a jejich evidence, vyhodnocování akce a náležitosti rozhodnutí o přidělení prostředků ze státního rozpočtu.

ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ SOUTĚŽE Veřejné zakázky lze zadat rovněž prostřednictvím architektonické, popřípadě urbanistické soutěže, a to s využitím ustanovení § 50 písm. f). Na rozdíl od zákona o zadávání veřejných zakázek umožňuje architektonická soutěž požadovat řešení a za tato řešení poskytnout protiplnění (ceny, odměny, náhrady nákladů spojených s účastí v soutěži vyzvané). Soutěže na jiné zakázky než zakázky veřejné lze konat v souladu s ustanovením § 847 až § 849 občanského zákoníku (veřejná soutěž), s ustanovením § 281 až § 288 obchodního zákoníku (obchodní veřejná soutěž), popřípadě - jedná-li se o zakázky na zpracování územně plánovacího podkladu, například urbanistické studie, nebo na zpracování projektu stavby - podle Soutěžního řádu ČKA. Soutěžní řád vymezuje účel a druhy soutěží, účastníky soutěží, podmínky vyhlášení soutěží, zejména okruh vyhlašovatelů soutěží, způsoby vyhlášení soutěží a jejich případného odvolání, obsah a formu soutěžních podmínek, složení poroty a podmínky její činnosti (jednání a rozhodování), statut pomocných orgánů poroty (sekretáře, přezkušovatele, auditora), řešení rozporů (smír) a finanční podmínky spojené s pořádáním architektonických a urbanistických soutěží a s účastí na nich. Architektonické a urbanistické soutěže používají klienti obvykle zejména při uskutečňování větších a nákladnějších záměrů, jejichž obtížnost řešení si dokonce nezřídka vyžaduje konat i více kol soutěží, během nichž představa a záměr znenáhla uzrávají. Lze však jimi řešit i úkoly naléhavé - a to prostřednictvím vysoké kumulace nápadů a tvůrčích přístupů. Úspěšnost řešení je podmíněna dodržením několika základních zásad. Vyhlašovatel by měl zejména • vždy důkladně rozvážit své představy, své potřeby a zájmy a pokusit se pro sebe co nejpřesněji definovat, o co usiluje, • zvážit, co je cílem vyhlašované soutěže - zda získat nápady a využít je pro další zpřesňování jeho představ a záměrů, pak je vhodná soutěž ideová, nebo zda získat již budoucího uskutečnitele zakázky, pak je vhodná soutěž projektová; každá z

139

•

•

•

•

•

těchto soutěží má zcela jiné náležitosti řešení, jinou podrobnost, jiné dokumenty, ke zpracování soutěžních podmínek vyhledat zkušené odborníky (znalce), kteří mu pomohou s formulacemi, které co nejpřesněji vystihnou jeho záměr a tak nejlépe napomohou celkovému úspěchu soutěže, vyhledat a jmenovat do poroty vskutku zkušené, zodpovědné a nezávislé architekty nebo urbanisty, neboť to bude právě porota, která povede jeho jménem v průběhu soutěže dialog se zúčastněnými architekty a urbanisty a pomůže mu zpřesnit obsah a formu soutěžních podmínek vybrat to nejkvalitnější řešení, pro operativnost rozhodování poroty spíše omezit počet členů na míru co nejmenší, nejlépe pět až sedm; bude-li se potýkat s technickými či jinými problémy, může si porota přizvat příslušné znalce, neukládat v soutěžních podmínkách zbytečně mnoho závazných podmínek řešení (ať formálních, nebo obsahových), neboť příliš detailní a příliš zavazující soutěžní podmínky brání architektům a urbanistům ve skutečně tvůrčím svobodném přístupu k řešení a porotě zároveň příliš zužují prostor pro co nejodpovědnější posouzení navržených řešení - měl by pamatovat, že soutěžní podmínky jsou nabídkou smlouvy, kterou je jejich vyhlášením vázán (a v jeho zastoupení porota) a jimiž jsou stejně vázáni i účastníci soutěže; nedodržení podmínek je důvodem pro vyloučení soutěžního návrhu z posuzování, uvážit své finanční možnosti a přizpůsobit jim rozsah soutěže; měl by ovšem vědět, že soutěž jeho prostředky šetří (a nemrhá) - dobře připravený projekt, jemuž byl věnován náležitý čas a náležitá pozornost, ušetří jeho prostředky tam, kde se vskutku ušetřit dají: u stavebního díla kvalitním dispozičním, tvarovým, technologickým a materiálovým řešením na realizaci stavby samé, u díla urbanistického správným odhadem vhodných a nevhodných rozvojových aktivit a míst města, šetřícím jeho rozpočtové prostředky i investiční prostředky jeho občanů.

Dobře vypsaná a realizovaná soutěž není přínosem jen pro vyhlašovatele, ale je přínosem i všem ostatním a vyhlašovatelovou reklamou, jsou-li její výsledky představeny široké odborné i laické veřejnosti. Zejména v případě architektonických a urbanistických soutěží pořádaných obcemi je vhodné představení výsledků soutěží tou nejlepší vizitkou politiků a jejich úsilí o rozvoj obcí svěřených do jejich správy. Významným přínosem architektonických a urbanistických soutěží je tedy možnost volit nad předloženým konkrétním řešením nejvhodnějšího partnera pro realizaci urbanistické nebo stavební zakázky. Nezanedbatelnou je i skutečnost, že soutěže podle Soutěžního řádu ČKA nelze zpochybnit, leda cestou civilněprávního sporu (proti rozhodnutí soutěžní poroty se lze odvolat, ale projednání v odvolacím řízení je přísně limitováno, na rozdíl od zákona o zadávání veřejných zakázek, kde jsou limitovány jen první tři procesní úkony, ale řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže již limitováno není.)

14. PRÁCE, SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, MZDY A PLATY 14.1.

PRACOVNĚPRÁVNÍ PŘEDPISY A PŘEDPISY O KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ 14.1.1. ZÁKONÍK PRÁCE A PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K NĚMU 14.1.1.1. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., nálezu ÚS č. 116/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 185/2011 Sb.

14.1.1.2. zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 218/2007 Sb. a zákona č. 282/2009 Sb. 14.1.2. zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, ve znění nálezu ÚS č. 80/2011 Sb. 14.1.3. nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení vlády č. 353/2008 Sb. (oprava tiskové chyby částka č. 135/2008 Sb.) 14.1.4. vyhláška MPSV č. 600/2006 Sb., o stanovení tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastí pro účely dodatkové dovolené 14.1.5. nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci 14.1.6. nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě 14.1.7. nařízení vlády č. 223/2010 Sb., o katalogu prací vojá,ků z povolání 14.1.8. zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů 14.1.9. POŽADAVKY BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ 14.1.9.1. zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb. 14.1.9.2. nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích 14.1.9.3. nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek odborné způsobilosti 14.1.9.4. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. 14.1.9.5. nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (oprava tiskové chyby částka 62/2002 Sb.) 14.1.9.6. nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 14.1.9.7. nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky 14.1.10. ZAMĚSTNANOST 14.1.10.1. zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 479/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 68/2009 Sb.], ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 14.1.10.2. zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.

140

14.1.10.3. zákon č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 479/2008 Sb. 14.1.10.4. zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, ve znění zákona č. 362/2009 Sb. 14.1.10.5. vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění vyhlášky č. 507/2005 Sb. a vyhlášky č. 452/2008 Sb. 14.1.10.6. vyhláška MŠMT č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení 14.1.10.7. nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění vládního nařízení č. 578/2004 Sb., nařízení vlády č. 338/2006 Sb., nařízení vlády č. 68/2008 Sb. a nařízení vlády č. 97/2010 Sb. 14.1.10.8. vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců 14.1.10.9. zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 73/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 153/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 14.1.10.10. zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb. (ve znění zákona č. 426/2003 Sb. a zákona č. 635/2004 Sb.), zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 381/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 14.1.10.11. vyhláška MPSV č. 314/1993 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce 14.1.10.12. nařízení vlády č. 228/2000 Sb., o stanovení povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele, ve znění nařízení vlády č. 140/2002 Sb. 14.1.10.13. vyhláška MPSV č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 194/1997 Sb. 14.1.10.14. sdělení MPSV č. 129/2011 Sb., o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů 14.1.10.15. nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat 14.1.10.16. zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů 14.1.11. INSPEKCE PRÁCE 14.1.11.1. zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 14.1.11.2. zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce, ve znění zákona č. 138/2006 Sb. 14.1.12. KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ

14.1.12.1.zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 463/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., nálezu ÚS č. 199/2003 Sb., zákona č. 255/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 25/2007 Sb.], ve znění zákona č. 73/2011 Sb. 14.1.12.2. zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb. 14.1.12.3. nařízení vlády č. 63/1998 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) 14.1.12.4. vyhláška MPSV č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně 14.1.12.5. vyhláška MF č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatků za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb. a vyhlášky č. 57/2002 Sb. 14.1.13. zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících 14.1.14. MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY 14.1.14.1. sdělení MZV č. 229/1998 Sb., o sjednání Úmluvy o placené dovolené (revidované), 1970 (č. 132) 14.1.14.2. sdělení MZV č. 230/1998 Sb., o sjednání Úmluvy o noční práci, 1990 (č. 171) 14.1.14.3. sdělení MZV č. 231/1998 Sb., o sjednání Úmluvy o odstranění nucené práce, 1957 (č. 105) 14.1.14.4. sdělení MZV č. 232/1998 Sb., o sjednání Úmluvy o dokladech totožnosti námořníků, 1958 (č. 108) 14.2.

PŘEDPISY O SOCIÁLNÍM A VŠEOBECNÉM ZDRAVOTNÍM A NEMOCENSKÉM ZABEZPEČENÍ 14.2.1. VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 14.2.1.1. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., usnesení Poslanecké sněmovny č. 3/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu ÚS č. 167/2000 Sb. (včetně tiskové opravy publikované v částce 51 pod č. 130/2001 Sb.), zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. (ve znění zákona č. 117/2006 Sb.), zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.), zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb. 14.2.1.2. zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 217/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998

141

14.2.1.3.

14.2.1.4.

14.2.1.5. 14.2.1.6.

14.2.1.7.

14.2.1.8.

14.2.2. 14.2.2.1.

14.2.2.2.

14.2.2.3.

Sb., usnesení Poslanecké sněmovny č. 3/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. (ve znění zákona č. 117/2006 Sb.), zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. (ve znění zákona č. 261/2007 Sb.), zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 138/2011 Sb. nařízení vlády č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění nařízení vlády č. 149/1994 Sb. vyhláška MZd č. 396/2010 Sb., o stanovení výše hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hhrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2011, ve znění vyhlášky č. 46/2011 Sb. vyhláška MZd č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin, ve znění vyhlášky č. 114/2009 Sb. vyhláška MZd č. 385/2007 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě, ve znění vyhlášky č. 115/2009 Sb. vyhláška MZD č. 386/2007 Sb., kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a označení specializce dispenzarizujícího lékaře vyhláška MZd č. 92/2008 Sb., o stanovení seznamu zemí referenčního koše, způsobu hodnocení výše, podmínek a formy úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a náležitosti žádosti o stanovení výše úhrady ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., usnesení Poslanecké sněmovny č. 3/1998 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. (ve znění zákona č. 41/2004 Sb.), zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb. (ve znění zákona č. 117/2006 Sb.), zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., usnesení Poslanecké sněmovny č. 3/1998 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. (ve znění zákona č. 41/2004 Sb.), zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb. (ve znění zákona č. 117/2006 Sb.), zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. vyhláška MF a MZd č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu

14.2.2.4. 14.2.2.5.

14.2.3.

14.2.4.

14.2.5. 14.2.5.1.

14.2.5.2.

14.2.5.3.

142

propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb. (oprava tiskové chyby částka 3/2005 Sb.), vyhlášky č. 519/2005 Sb., vyhlášky č. 356/2007 Sb. a vyhlášky č. 127/2010 Sb. vyhláška MZd č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy vyhláška MZd č. 579/2006 Sb., kterou se stanoví způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven, ve znění vyhlášky č. 87/2008 Sb. zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 248/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 345/2008 Sb.], ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 260/2011 Sb. zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření PFS č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. [úplné znění zákon č. 103/1996 Sb.], ve znění zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb. [pro vztahy založené před účinností zákona č. 187/2006 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 166/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb. zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákonného opatření PFS č. 8/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 153/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 143/1994 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 247/1999 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. [pro vztahy založené před účinností zákona č. 187/2006 Sb.] a zákona č. 305/2008 Sb. zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č.

14.2.5.4.

14.2.5.5.

14.2.5.6.

14.2.5.7.

14.2.5.8.

14.2.5.9.

14.2.6. 14.2.6.1.

14.2.6.2.

14.2.6.3.

169/2005 Sb., zákona č. 115/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb. [pro vztahy založené před účinností zákona č. 187/2006 Sb.] zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. vyhláška MPSV č. 481/2006 Sb., o náležitostech průkazu zaměstnanců orgánů nemocenského pojištění pověřených kontrolou dodržování režimu dočasně neschopného pojištěnce zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb. zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění někeré zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce [a některé další zákony], ve znění zákona č. 261/2007 Sb. nařízení vlády č. 366/2008 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. (ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. (ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), zákona č. 182/1994 Sb. (ve znění zákona č. 189/2006 Sb.), zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 350/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 213/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 182/1991 Sb., vyhlášky č. 183/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 463/1991 Sb., vyhlášky č. 545/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. (ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), zákona 582/1991 Sb., vyhlášky č. 115/1992 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 82/1993 Sb., vyhlášky č. 177/1993 Sb., vyhlášky č. 309/1993 Sb. a vyhlášky č. 161/1994 Sb. zákon č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 189/2006 Sb.

14.2.6.4. vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 28/1993 Sb., vyhlášky č. 137/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., vyhlášky č. 206/1995 Sb., vyhlášky č. 264/1996 Sb., vyhlášky č. 138/1997 Sb., vyhlášky č. 139/1998 Sb., nálezu ÚS č. 312/1998 Sb., vyhlášky č. 320/1999 Sb., vyhlášky č. 73/2000 Sb., vyhlášky č. 72/2001 Sb., vyhlášky č. 552/2002 Sb., vyhlášky č. 365/2004 Sb., vyhlášky č. 506/2005 Sb., vyhlášky č. 506/2006 Sb., vyhlášky č. 339/2007 Sb., vyhlášky č. 279/2008 Sb., vyhlášky č. 451/2009 Sb. a vyhlášky č. 388/2010 Sb. 14.2.6.5. zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 9/1991 Sb., zákona č. 144/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb.(ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), zákona č. 307/1993 Sb.(ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), nálezu Ústavního soudu č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb. 14.2.6.6. zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 sb., zákona č. 307/1993 Sb. (ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. [úplné znění zákon č. 87/1996 Sb.], ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona 306/1997 Sb. [úplné znění zákon č. 45/1998 Sb.], ve znění zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. (ve znění zákona č. 174/2002 Sb.), zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu ÚS č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 67/2009 Sb.], ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu ÚS č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. 14.2.6.7. vyhláška č. 161/1998 Sb., o p a zákona č. 281/2009 Sb.romíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 329/2007 Sb. 14.2.6.8. zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve

143

znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. (ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. [úplné znění zákon č. 104/1996 Sb.], ve znění zákona č. 113/1997 Sb. (ve znění zákona č. 189/2006 Sb.), zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 56/2009 Sb.], ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb. 14.2.7. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA 14.2.7.1. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb. [úplné znění zákon č. 87/1998 Sb. (redakční oprava částka 96/1998 Sb.)], ve znění zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.) a zákona č. 271/2001 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.) [úplné znění zákon č. 402/2001 Sb.], ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb. (oprava tiskové chyby částka č. 90/2005 Sb.), zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 14.2.7.2. zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. 14.2.7.3. vyhláška MZd č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. a vyhlášky č. 62/2008 Sb. 14.2.8. vyhláška MZd č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002

Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2005 Sb., vyhlášky č. 620/2006 Sb., vyhlášky č. 331/2007 Sb., vyhlášky č. 439/2008 Sb., vyhlášky č. 244/2009 Sb., vyhlášky č. 472/2009 Sb. a vyhlášky č. 397/2010 Sb. 14.2.9. vyhláška MZd č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb. 14.2.10. nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu 14.2.11. nařízení vlády č. 414/2010 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2011 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva, a částky normativních nákladů na bydlení 14.2.12. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ 14.2.12.1. zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb. [úplné znění zákon č. 233/1998 Sb.], ve znění zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb.,a zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu ÚS č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb. a zákona č. 303/2009 Sb. [úplné znění zákon č. 43/2010 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 220/2011 Sb. 14.2.12.2. zákon č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. 14.2.12.3. zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 479/2008 Sb. 14.2.12.4. vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb., vyhlášky č. 302/1997 Sb., vyhlášky č. 40/2000 Sb., vyhlášky č. 328/2007 Sb. a vyhlášky č. 359/2009 Sb. 14.2.12.5. nařízení vlády č. 283/2010 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu 14.2.12.6. nařízení vlády č. 587/2006 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důschodovému systému Evropských společenství 14.2.12.7. vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění vyhlášky č. 167/2006 Sb., vyhlášky č. 423/2006 Sb., vyhlášky č. 225/2007 Sb., vyhlášky č. 325/2008 Sb., vyhlášky č. 248/2009 Sb. a vyhlášky č. 252/2010 Sb. 14.2.12.8. zákon č. 108/2009 Sb., o jednorázové peněžní částce nahrazující příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu a o změně některých zákonů

144

14.2.13.

ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM A POMOC V HMOTNÉ NOUZI 14.2.13.1. zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 14.2.13.2. zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. (ve znění zákona č. 347/2010 Sb.), zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 14.2.13.3. zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi 14.2.13.4. vyhláška MPSV č. 504/2006 Sb., kterou se provádějí něktrerá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění vyhlášky č. 626/2006 Sb. 14.2.13.5. sdělení MPSV č. 128/2011 Sb., kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory 14.2.14. zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 2/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 78/1998 Sb., nálezu ÚS č. 153/1998 Sb., nálezu ÚS č. 57/1999 Sb., zákona č. 351/1999 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb. 14.2.15. NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU 14.2.15.1. zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění zákona č. 264/2006 Sb. 14.2.15.2. nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání 14.2.15.3. nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání 14.2.15.4. nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání 14.2.15.5. nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě 14.2.15.6. nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání 14.2.15.7. nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání 14.2.15.8. nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) 14.2.15.9. nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) 14.2.15.10. nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pra-

covní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) 14.2.15.11. nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) 14.2.15.12. nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) 14.2.15.13. nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) 14.2.15.14. nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) 14.2.15.15. nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) 14.2.15.16. nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady) 14.2.15.18. nařízení vlády č. 557/2006 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) 14.2.15.19. nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) 14.2.15.20. nařízení vlády č. 447/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) 14.2.15.21. nařízení vlády č. 417/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) 14.2.15.22. nařízení vlády č. 412/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení pracovní neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých 14.2.15.23. nařízení vlády č. 413/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) 14.2.15.24. vyhláška MPSV č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náleži-

145

tosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) 14.2.16. SOCIÁLNÍ SLUŽBY 14.2.16.1. zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. (ve znění zákona č. 347/2010 Sb.), zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 14.2.16.2. zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách 14.2.16.3. vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. 239/2009 Sb. a vyhlášky č. 162/2010 Sb. 14.2.17. vyhláška MPSV č. 247/1994 Sb., kterou se zmocňují Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení k promíjení penále podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění vyhlášky č. 180/1997 Sb. 14.2.18. ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ 14.2.18.1. zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb. 14.2.18.2. zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 282/2009 Sb. 14.2.19. zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění někeré zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce [a některé další zákony] 14.2.20. vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 177/2002 Sb., vyhlášky 510/2002 Sb., vyhlášky č. 100/2006 Sb. a vyhlášky č. 355/2007 Sb. 14.2.21. nařízení vlády č. 363/2008 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2009 14.2.22. nařízení vlády č. 364/2008 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2009 14.3. 14.3.1.

14.3.2. 14.3.3.

14.3.4.

MZDY, PLATY A NÁHRADY zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb.), zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 55/2001 Sb.], ve znění zákona č. 492/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 421/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 198/2009 Sb. a zákona č. 272/2009 Sb. nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných služnách a správě nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 74/2009 Sb., nařízení vlády č. 130/2009 Sb., nařízení vlády č. 201/2009 Sb., nařízení vlády č. 381/2010 Sb. a nařízení vlády č. 44/2011 Sb. PLATOVÉ POMĚRY BEZPEČNOSTI A ARMÁDY

14.3.4.1. nařízení vlády č. 477/2009 Sb., kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2010 14.3.4.2. nařízení vlády č. 223/2010 Sb., o katalogu prací vojáků z povolání 14.3.4.2. nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění nařízení vlády č. 336/2007 Sb., nařízení vlády č. 131/2008 Sb., nařízení vlády č. 131/2009 Sb., nařízení vlády č. 200/2009 Sb. a nařízení vlády č. 45/2011 Sb. 14.3.5. nařízení vlády č. 566/2006 Sb., o úhradě osobních požitků duchovních církví a náboženských společností, ve znění nařízení vlády č. 132/2009 Sb. 14.3.6. nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 248/2007 Sb. a nařízení vlády č. 452/2009 Sb. 14.3.7. zákon č. 236/1995 Sb.¸ o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997, zákona č. 268/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 354/2005 Sb.), zákona č. 48/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu ÚS č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb. a nálezu ÚS č. 267/2011 Sb. 14.3.8. zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 268/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 14/2002 Sb. (ve znění zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb.), zákona č. 279/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 354/2005 Sb.), zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 418/2009 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb. 14.3.9. zákon č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování 14.3.10. nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění nařízení vlády č. 337/2004 Sb. a nařízení vlády č. 697/2004 Sb., nařízení vlády č. 50/2006 Sb., nařízení vlády č. 614/2006 Sb., nařízení vlády č. 79/2008 Sb. a nařízení vlády č. 20/2009 Sb. 14.3.11. nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech 14.3.12. nařízení vlády č. 289/2002 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech, ve znění nařízení vlády č. 514/2004 Sb. 14.3.13. vyhláška č. 58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků, ve znění vyhlášky č. 24/1992 Sb. 14.3.14. opatření MPSV ČR ze dne 18. června 1997 o úpravě výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách (publikováno v částce 48/1997 Sb.) 14.3.15. opatření MF ze dne 30. června 1998, kterým se stanoví doba platnosti denních sazeb stravného při zahraničních pracovních cestách v cizí měně (publikováno v částce 56/1998)

146

14.3.16.

14.3.17. 14.3.18.

vyhláška MF č. 462/2009 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot vyhláška MF č. 350/2010 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2011 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků

15.1.3.

15.1.4.

PRACOVNĚ PRÁVNÍ PŘEDPISY Záležitosti spjaté s pracovními závazky v rámci pracovního nebo obdobného poměru řeší soubor zákonů, jejichž základní osou je zákoník práce spolu se zákonem o zaměstnanosti, zákonem o kolektivním vyjednávání, zákonem o mzdě (platech) a náhradách a souborem zákonů o pojištění. Uvedené zákony vymezují • účastníky pracovně právních vztahů, • podmínky a náležitosti souvisící se vznikem, změnou a zánikem pracovního poměru a poměrů obdobných (včetně zvláštních dohod o pracovní činnosti a o vykonání práce), • podmínky a náležitosti projednávání pracovně právních sporů, • podmínky a náležitosti spojené se mzdou (platem), náhradou mzdy a náhradou výdajů, • podmínky a náležitosti veřejného zdravotního pojištění a pojištění nemocenského, • podmínky a náležitosti sociálního zabezpečení, včetně podmínek zabezpečení důchodového a stanovení životního minima a hranice sociální potřebnosti. Ustanovení těchto zákonů se týkají autorizovaných osob zaměstnaných v pracovním nebo obdobném poměru, popřípadě osob podnikajících, které zaměstnávají další osoby v takovém poměru.

15. TRESTNÍ A PŘESTUPKOVÉ PRÁVO 15.1. TRESTNÍ PRÁVO 15.1.1. TRESTNÍ ZÁKONÍK 15.1.1.1. zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník [od 1. 1. 2010], ve znění zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb. 15.1.1.1. zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů [do 31. 12. 2009] 15.1.1.2. zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 306/2009 Sb. 15.1.1.3. nařízení vlády č. 453/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin 15.1.1.4. nařízení vlády č. 454/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší množství, a co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem 15.1.1.5. nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku 15.1.1.6. nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je jejich množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů 15.1.2. zákon č. 122/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplat-

15.1.5.

15.1.6.

15.1.7.

147

ků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb. zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. (ve znění zákona č. 6/2002 Sb.), [úplné znění zákon č. 69/1994 Sb.], ve znění zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 265/2001 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.) a nálezu Ústavního soudu č. 424/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 43/2002 Sb.], ve znění zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb. (ve znění zákona č. 253/2006 Sb.), zákona č. 587/2004 Sb., nálezu ÚS č. 45/2005 Sb., nálezu ÚS č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu ÚS č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu ÚS č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu ÚS č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb. a zákona č. 207/2011 Sb. zákon č. 253/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1963 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 41/2009 Sb. zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. (ve znění zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 218/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 286/2003 Sb.], ve znění zákona č. 52/2004 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu ÚS č. 341/2010 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb.

15.1.8.

15.1.9. 15.1.10.

15.1.11.

15.1.12.

15.1.13.

15.1.14. 15.1.15.

15.1.16.

15.1.17. 15.1.18.

15.1.19.

15.1.20.

15.1.21.

15.1.22.

15.1.23.

vyhláška MSp č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění vyhlášky č. 378/2004 Sb. a vyhlášky č. 243/2006 Sb. vyhláška MSp č. 456/2009 Sb., o kontrole výkonu trestu domácího vězení vyhláška MSp č. 458/2009 Sb., kterou se stanoví denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a způsob úhrady zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb.), zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 306/2009 Sb. zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých suvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. vyhláška MSp č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění vyhlášky č. 292/2001 Sb., vyhlášky č. 377/2004 Sb. a vyhlášky č. 242/2006 Sb. vyhláška MSp č. 110/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži, ve znění zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 460/2000 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb.), zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb. (ve znění zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. vyhláška MSp č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky, ve znění vyhlášky č. 474/2005 Sb. a vyhlášky č. 151/2008 Sb. vyhláška MSp č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 204/2006 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb. vyhláška MS č. 241/2006 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, ve znění vyhlášky č. 237/2007 Sb. zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 349/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb. zákon č. 349/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb. (ve znění zákona č. 93/2009 Sb.) [úplné znění zákon č. 523/2004 Sb.], ve znění zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 70/2006 Sb. zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republi-

15.1.24.

15.1.25.

15.1.26.

ky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., ve znění zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb. zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb. a zákona č. 218/2009 Sb. vyhláška MSp č. 23/2002 Sb., kterou se stanoví výše odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení vyhláška MSp č. 258/2006 Sb., kterou se stanoví vzor evropského zatýkacího rozkazu a vzor osvědčení o vydání příkazu k zajištění majetku nebo důkazního prostředku

TRESTNÍ PRÁVO Trestní zákon zahrnuje ustanovení • části obecné, vymezující základy trestní odpovědnosti, obecné podmínky a náležitosti trestů a jejich ukládání a vykonání, podmínky zániku trestnosti a trestu, druhy ochranných opatření a podobně, • části zvláštní, vymezující trestné činy proti republice (vlastizrada, teror, vyzvědačství, záškodnictví, sabotáž, válečná zrada a podobně), trestné činy hospodářské (TČ proti hospodářské soustavě - neoprávněné formy podnikání, TČ proti hospodářské kázni - porušování závazných pravidel hospodářského styku, zneužívání informací, pletichy proti veřejné soutěži a podobně, TČ proti měně a TČ daňové, TČ proti předpisům o nekalé soutěži), trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných (TČ směřující proti orgánům veřejné správy a veřejným činitelům, TČ veřejných činitelů, úplatkářství, trestná součinnost a rušení činnosti státního orgánu), trestné činy obecně nebezpečné (obecné ohrožení, zavlečení dopravního prostředku, nedovolené ozbrojování, výroba omamných látek a podobně), trestné činy hrubě narušující občanské soužití (násilí proti skupině obyvatel, hanobení národa, rasy a přesvědčení, opilství, výtržnictví, týrání zvířat, kuplířství, pomluva, neposkytnutí pomoci a podobně), trestné činy proti rodině a mládeži (dvojí manželství, opuštění dítěte, zanedbání povinné výživy, týrání svěřené osoby, únos, obchodování s dětmi a podobně), trestné činy proti životu a zdraví (vražda, ublížení na zdraví, rvačka, nedovolené přerušení těhotenství, účast na sebevraždě), trestné činy proti lidské svobodě a důstojnosti (omezování a zbavení osobní svobody, zavlečení do ciziny, loupež, vydírání, útisk, porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování a tajemství dopravovaných zpráv a trestné činy proti lidské důstojnosti - znásilnění, zneužívání a podobně), trestné činy proti majetku (krádež, zpronevěra, podvod, lichva, poškození cizí věci, zneužívání vlastnictví a podobně), trestné činy proti lidskosti (genocidium, mučení a válečná krutost, perzekuce obyvatelstva, plenění a podobně), trestné činy proti brannosti a civilní službě, trestné činy vojenské (TČ proti vojenské cti a vojenské podřízenosti, TČ proti povinnosti konat vojenskou službu, TČ proti povinnostem strážní a dozorčí služby a TČ ohrožující bojeschopnost). Trestní zákon a soubor trestněprávních předpisů souvisících uvádíme ve vztahu k autorizovaným osobám především kvůli trestným činům hospodářským (hlava druhá TZ), a speciálně pak kvůli ustanovením oddílu čtvrtého: trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži (§ 149), ochranných známkách (§ 150), chráněných vzorech a vynálezech (§ 151) a proti autorskému právu (§ 152). Stále se lze setkávat s případy zneužití autorských práv architektů, s nimiž klient buď vůbec neuzavře smlouvu, nebo ji uzavře pouze na úvodní výkonové fáze s vědomím, že v okamžiku, kdy dosáhne účelu (vydání územního rozhodnutí, vydání stavebního povolení a podobně) od smlouvy odstoupí a dokončení díla zadá za levnější peníze jiné kanceláři (jinému ateliéru, jiné firmě). Tento postup volí často také s vědomím, že civilněsoudní postih je v

148

ství, zemědělství, myslivosti a rybářství, spojů, geodézie a kartografie, geologie a využívání nerostného bohatství, energetiky, všeobecné vnitřní správy, obrany či životního prostředí) a přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku.

současné době velmi pomalý a problematický - v podstatě neúčinný. V tomto případě lze využít k větší razanci prosazení oprávněných nároků architektů ustanovení § 152 TZ, které stanovuje, že porušování autorského práva se dopouští ten, "kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.", resp. odnětí svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitý trest nebo propadnutí věci podle odst. 2, získalli kdo tímto činem značný prospěch nebo dopustil-li se ho ve značném rozsahu.

15.2. 15.2.1.

PŘESTUPKOVÉ PRÁVO zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 290/1993 Sb.(ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb. (ve znění zákona č. 274/2008 Sb.), zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), usnesení PS č. 113/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. (ve znění zákona č. 501/2001 Sb. - zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., a zákona č. 88/2003 Sb.), nálezu ÚS č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 334/2002 Sb. (oprava tiskové chyby provedena v částce 130/2002 Sb.)], ve znění zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 133/2011 Sb.

S činností autorizovaných osob souvisí zejména přestupky podle stavebního zákona, podle zákona na ochranu přírody a krajiny, zákona o památkové péči a dalších resortních předpisů. vláštním případem přestupklu je porušení autorských práv: „neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi" [§ 32 odst. 1 písm. a)]; za popsaný přestupek lze uložit pokutu do 15 000 Kč [§ 32 odst. 2]. V části třetí zákona se stanovují podmínky a náležitosti řízení o přestupcích, zejména pak příslušnost orgánů v řízeních rozhodujících a jejich vzájemná součinnost, podmínky společného řízení, způsob objasňování přestupků, podmínky a náležitosti odložení věci, náležitosti zahájení řízení, došetřování přestupků, náhrady škody, postoupení věci, vymezení účastníků řízení (jimiž jsou obviněný z přestupku, poškozený, jde-li o majetkovou škodu, vlastník věci, jedná-li se o případ zabrání věci, a navrhovatel, na jehož návrh se řízení o přestupku koná), náležitosti ústního jednání, podmínky vydání a odnětí věci, podmínky a náležitosti zastavení řízení, náležitosti výroku rozhodnutí (popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce, o započtení doby zákazu činnosti, o uložení ochranného opatření, o náhradě nákladů řízení a o podmínkách a náležitostech odvolání), náležitosti smíru, podmínky doručování (nelze doručit veřejnou vyhláškou!), podmínky a náležitosti odvolání a přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, náležitosti blokového řízení, příkazního řízení a výkonu rozhodnutí.

 Jiří P l o s

PŘESTUPKOVÉ PRÁVO Zákon o přestupcích vymezuje postupně • v části obecné obecný pojem přestupku, zavinění, věk a nepříčetnost, porušení povinnosti uložené právnické osobě, působnost zákona, obecná ustanovení o sankcích (to jest o napomenutí, pokutě, zákazu činnosti a propadnutí věci) a o ochranných opatřeních (to jest o omezujícím opatření a zabrání věci), o podmínkách zániku odpovědnosti za přestupek a zvláštní ustanovení o mladistvých, • v části zvláštní skutkové podstaty jednotlivých druhů přestupků, a to přestupků proti pořádku ve státní správě (například proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, na úseku podnikání, hospodaření s byty a nebytovými prostorami, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, školství a výchovy mládeže, kultury, lesního hospodářství, vodního hospodář-

149