Právní aspekty provozu sítí elektronických komunikací
Právní aspekty provozu sítí a služeb elektronických komunikací • Úvod • Reforma předpisového rámce pro sítě a služby elektronických komunikací - evropský pohled • Vnitrostátní pohled na transpozici reformy regulačního rámce do českého právního řádu 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
2
Právní aspekty provozu sítí elektronických komunikací • Vývoj evropských koncepcí regulace a správy telekomunikací a elektronických komunikací • Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace • Transpozice 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
3
Vývoj evropských koncepcí regulace a správy telekomunikací a elektronických komunikací • 1988 – koncová zařízení • 1998/2000 – předpisový rámec pro telekomunikace • 2002 – předpisový rámec pro elektronické komunikace • 2009 – revidovaný předpisový rámec pro elektronické komunikace • 2015 - ? 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
4
Lisabonská strategie • Na mimořádném summitu Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 byl v Evropské unii zahájen proces, jehož cílem bylo do roku 2010 přeměnit EU v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností. • Tento cíl měl být podle představ šéfů států a vlád členských zemí EU dosažen zejména prostřednictvím rozvoje znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraňováním překážek na vnitřním trhu a zlepšováním podnikatelského prostředí, modernizací sociálního modelu, podporou zaměstnanosti a udržitelného rozvoje. 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
5
Lisabonská strategie
• To se nepovedlo… • … resp. to skončilo značně neslavně.
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
6
Co zbylo z lisabonské agendy? • Lisabonská strategie měla být základem pro hospodářskou a sociální obnovu Evropské unie a pro obnovu životního prostředí. K dosažení tohoto cíle se Unie rozhodla zaměřit na tyto oblasti: – Ekonomika a společnost založená na znalostech: opatření pro vytváření informační společnosti, výzkum a technologický rozvoj, strukturální reformy pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovace a dokončení vnitřního trhu. – Modernizace evropského sociálního modelu: investice do lidí a omezení vylučování ze společnosti. – Zdravá ekonomická perspektiva a příznivý růstový výhled ekonomiky: makroekonomická opatření.
• Bývalý nizozemský ministerský předseda Wim Kok vedl mezi dubnem a listopadem 2004 tým, který zrevidoval Lisabonskou strategii a prezentoval zprávu udávající reformám nový impuls. Evropská komise na základě této zprávy vyhlásila, že sociální aspekt a aspekt životního prostředí nebudou nadále prioritou s tím, že se těžiště Lisabonské strategie přesouvá do ekonomického rozvoje Evropské Unie. 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
7
Co zbylo z lisabonské agendy? • Lisabonská strategie se hodlala opírat o rozvoj elektronických komunikací a obecně sektoru IKS
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
8
Revize předpisového rámce • Evropský parlament a Rada přijaly 13. prosince 2001 soubor směrnic, které společně vytvořily základ právní úpravy pro správu a regulaci elektronických komunikací (telekomunikací, vysílání a informačních a komunikačních technologií) členských států Evropské unie, tedy rovněž České republiky. • Jádro předpisového rámce tvoří rámcová směrnice a čtyři specifické směrnice. 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
9
Revize předpisového rámce • Konvergence odvětví telekomunikací, médií a informačních technologií znamená, že všechny přenosové sítě a služby by měly být předmětem jediného předpisového rámce. článek 5 preambule rámcové směrnice
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
10
Revize předpisového rámce • Revize regulačního rámce podle uvedených směrnic EP a Rady: – článek 25 rámcové směrnice, – článek 16 autorizační směrnice, – článek 17 přístupové směrnice, – článek 36 směrnice o univerzální službě – a článek 18 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích. 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
11
Revize předpisového rámce • revize nebyla běžnou a rutinní „kontrolní akcí“ ve vztahu k transpozici citovaných směrnic EP a Rady • zevrubně a do hloubky posoudila soulad předpisového rámce se stavem tržního a technologického vývoje a vytvořila předpoklady pro adekvátní návrhy změn všech dotčených předpisů sekundárního práva Evropských společenství vydaných pro oblast elektronických komunikací podle článků 86 a 95 Smlouvy o založení Evropského společenství 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
12
Revize předpisového rámce 1. zda hospodářská soutěž nepředstavuje „nepřítele“ nových investic do odvětví; 2. zda existuje jednotný (evropský) trh elektronických komunikací („ecommunications“); 3. zda není předpisový rámec příliš komplikovaný a nepředstavuje pro dotčené subjekty byrokratickou zátěž; 4. zda stále platí princip technologické neutrality. 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
13
Revize předpisového rámce Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace v letech 2005 – 2007 kořeny současné reformy dopad na regulaci a státní správu až do období kolem roku 2015 dlouhodobý proces 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
14
Komise • 28. června 2006 vydala tři dokumenty: – pomůcku pro podávání připomínek („Commission Staff Working Document“)– obsahuje navržené změny e-communications rámce - SEC(2006) 816 – dokument obsahující hodnocení dopadů navržených změn na trh - SEC(2006) 817 – návrh revidovaného Doporučení Komise o „relevantních trzích“ - SEC(2006) 837 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
15
Revize předpisového rámce Revize předpisového rámce - zahájena na podzim 2005 - měla proběhnout v roce 2006 - trvala až do roku 2007 Komise představila své návrhy 13. listopadu 2007 - EP a Rada schválily v listopadu 2009 - Úřední věstník EU 18. prosince 2009 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
16
Reformovaný regulační rámec • Formálně schválen 25. listopadu 2009 • OJ EU 18. prosince 2009:
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
17
Reforma regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací evropský pohled
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
18
Obsah • Zákonodárný (právotvorný) proces v Bruselu – stručný přehled • Česká republika versus České předsednictví • Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace • Úkoly českého předsednictví • Závěr 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
19
Spolurozhodovací proces Evropský parlament
Rada
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
20
Evropský parlament
ITRE
IMCO
LIBE
Plénum 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
21
Projednávání v Radě EU Rada EU COREPER
Pracovní skupina 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
22
Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace • Stručná časová rekapitulace a harmonogram projednávání • • • • •
rámcová směrnice (2002/21/ES) autorizační směrnice (2002/20/ES) směrnice o přístupu a propojení (2002/19/ES) směrnice o univerzální službě (2002/22/ES) směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (2002/58/ES)
• • • •
Role jednotlivých předsednictví Role českého předsednictví Způsob projednávání návrhů Co je obsahem reformy
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
23
Stručná rekapitulace revize předpisového rámce • Proces zahájila Komise v listopadu 2005 veřejnou konzultací a byl ukončen v prosinci 2009, kdy došlo k finálnímu schválení celého souboru • Kompromis, který má faktickou hodnotu 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
24
Harmonogram projednávání – různá předsednictví • 1. polovina 2008 - Slovinsko – Zpráva o pokroku (seznámení s návrhem) • 2. polovina 2008 - Francie – Politická dohoda (dohoda mezi členskými státy) • 1. polovina 2009 - Česká republika – faktická negociace s EP a snaha o dokončení projednávání. Dohoda, kterou EP porušil. • 2. polovina 2009 - Švédsko - schválení 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
25
Harmonogram projednávání – české předsednictví • • • • •
Strategie vyjednávání Jednání s EP (obrovská očekávání) Jednání na úrovni Rady Jak to fakticky probíhalo? Český mimořádný úspěch – nalezení kompromisu tam, kde to od nás nikdo nečekal (veto na nápravná opatření, role Komise, funkční separace, BEREC, správa spektra, NGN) • Hořká tečka – soubor rukojmím politikyS 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
26
EECMA - BERT – GERT- EBERT - BEREC • První zmínka – v roce 2006 • Obhajoba vzniku – chybí jednotný trh – roztříštěnost aplikační činnosti NRA – podpora pan-evropských služeb – kontroverzní část návrhu (ENISA) – rozdílná očekávání EP – členské státy a NRA - problém do budoucna
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
27
Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 1/3 - pro ČR • Funkční separace • Harmonizační opatření – nástroj v rukou Komise – vazba mezi čl. 7 a čl. 19
• Přenositelnost do 1 dne – Belgie 3 hodiny
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
28
Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 2/3 – pro ČS • Správa rádiového spektra (GSM směrnice) • Posílení pravomocí EK (čl. 7) – veto • NGN – investice do nových sítí • Net neutrality – síťová neutralita 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
29
Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 2/3 – pro ČS • Diskutovaný pozměňovací návrh 138 – „AM138“ • O co šlo? • Jaký to mělo dopad? 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
30
Shrnutí I. • • • •
složitost jednání velké ambice úspěch českého předsednictví nejasná ustanovení – složitá transpozice implementace • nové úkoly pro EK – významná role • směrnice není nařízení – vytváření jednotného trhu. • odstraňování bariér
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
31
Reformovaný regulační rámec z roku 2009
• NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
32
Reformovaný regulační rámec • SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
33
Reformovaný regulační rámec • SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
34
Reformovaný regulační rámec • Transpozice musí proběhnout do 25. května 2011. • Bude především záviset na dobré, kvalitní a stimulující spolupráci MPO a ČTÚ.
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
35
Otázky 1. Zůstane reformovaný regulační rámec po své revizi dostatečným nástrojem pro rozvoj elektronických sítí a služeb? 2. Zachová a nadále posílí hospodářskou soutěž? 3. Bude i nadále důsledně oddělovat obsah, který signál nese, od tohoto signálu? 4. Co bude s rychlým přístupem k Internetu – jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání? 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
36
Otázky 5.
Zůstane revidovaný rámec dostatečně robustním regulačním nástrojem až do poloviny příštího desetiletí?
6.
Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu není dotčeno zohlednění vazeb, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Stále to platí?
7.
A nakonec – Co od reformovaných směrnic EP a Rady očekáváme?
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
37
Co potom? • Až si na všechny otázky podrobně odpovíme, zbude ještě a asi ta nejpodstatnější: • Není toto povídání o regulačním rámci, o elektronických komunikacích, o nových směrnicích EP a Rady" užitečné jen pro pár zasvěcených? 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
38
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu • Toto může být klíčový problém jak z hlediska akademického charakteru dosavadní prezentace, tak – především – z hlediska každodenní praktičnosti. • Každý uchazeč o křeslo v Parlamentu by se o něj měl nejen detailně zajímat, ale také dobře znát podmínky v místě, kde kandiduje a slibuje tam „hory doly“. 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
39
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu •
Broadband vytváří pracovní místa a generuje ekonomický růst: -
-
9.11.2010
podle studie Světové banky z roku 2009 každý desetiprocentní nárůst penetrace BB se projevuje ve zvýšení HNP o více než 1%. malé firmy potřebují přístup k BB, aby byly součástí dodavatelského řetězce k velkým firmám a k veřejnému sektoruS zemědělci S domácí pracovníciS přístup jako nedílná a přímo související podmínka hospodářské prosperity Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
40
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu •
Děti a mládež s přístupem k rychlému Internetu mají lepší studijní výsledky – příklad: Kanada, Japonsko, Korea, USA, Austrálie S dokonce Uruguay (zajištění vzdělávání on-line i v malých sídlech a v odlehlých oblastech) – snáze získáte přístup k BB v odlehlých koutech Kanady a Austrálie, dokonce i v pampách Uruguaje než například v Orlických horách
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
41
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu •
Nedostatek přístupu vede k sociálnímu vyloučení – podle studie o „Digital Inclusion“ z roku 2009 ztrácejí britské domácnosti off-line částku £ 560 za rok jen proto, že nemohou nakupovat a platit účty on-line
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
42
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu •
Přístup k BB znamená: – lepší přístup k zdravotní péči a celkově k lepšímu životnímu standardu za nižších nákladů – spolehlivý místní přístup (včetně mobilního BB) dává i druhé straně – lékařům, zdravotnickému personálu, obecním úřadům a jejich sociálním službám – více času na jejich práci
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
43
Co bude s rychlým přístupem k Internetu – jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání?
• Na to vše odpoví široká odborná debata • Nesmí jít o ojedinělou akci, ale o dlouhodobý odborně motivovaný proces
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
44
Co bude s rychlým přístupem k Internetu – jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání?
• Místní přístup k službám veřejného sektoru umožňuje získávat více za úspornějšího vynakládání prostředků (veřejných i soukromých) – není to ale cesta jakou byla „Bezdrátová Prahy“, kde tento vzorec platil opačně – „za hodně (veřejných) peněz zhola nic“ – je to cesta promyšlené a rozumné elektronizace státní správy i samosprávy 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
45
Shrnutí II. • Nezačínáme teprve dnes – základy spočívají v koncepční práci ministerstva, regulátora i sdružení, která mají problematiku elektronických komunikací v náplni každodenní činnosti. • MPO a ČTÚ odvedly na odborném poli v rámci českého předsednictví Rady EU dobrou práci. 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
46
Vnitrostátní pohled na transpozici reformy regulačního rámce do českého právního řádu
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
47
„Balíček“ je schválenS
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
48
Zákon o elektronických komunikacích – 5 let praxe • Za pět let – 15 novel + 1 technická z letošního roku (problematická ustanovení) • Potřebujeme stabilní zákon?
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
49
Zásady implementace • 1. Maximální transparentnost • 2. Spolupráce s dotčenými subjekty při přípravě analýzy dopadu • 3. Respektování národních podmínek v ČR 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
50
Novinky • • • • • •
Minimální kvalita služby Doba trvání smlouvy Narušení bezpečnosti osobních údajů Hromadění spektra Kolokace a sdílení Funkční separace
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
51
Minimální kvalita služby • Členské státy zajistí: – pravomoc NRA stanovit požadavky na minimální kvalitu služeb s cílem zabránit: • zhoršení kvality služeb, • překážkám a • zpomalování provozu v sítí
– k navrženým opatřením může vznést EK připomínky a vydat doporučení • k zabránění nepříznivého ovlivňování fungování vnitřního trhu 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
52
Doba trvání smlouvy • Členské státy zajistí, že : – Počáteční smluvní období smlouvy, kterou uzavírá SPOTŘEBITEL s operátorem, nesmí přesáhnout 24 měsíců – Uživatel musí mít vždy možnost uzavřít smlouvu na 12 měsíců 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
53
Narušení bezpečnosti osobních údajů Povinnosti operátora: • oznámit narušení bezpečnosti příslušnému vnitrostátnímu orgánu • oznámit dotčenému účastníkovi, pokud narušení bezpečnosti osobních údajů může nepříznivě ovlivnit osobní údaje nebo soukromí účastníka • vést přehled narušení bezpečnosti 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
54
Hromadění spektra • Spektrum musí být využíváno efektivně a účelně. • Následkem převodu nebo hromadění práv k užívání rádiového spektra nesmí dojít k narušení hospodářské soutěže.
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
55
Kolokace a sdílení I. • Pravomoc NRA: – uložit sdílení prostředků operátora nebo majetku, včetně budov, vstupů do budov, kabelového vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní. • při plném zohlednění zásady proporcionality
– požadovat lepší koordinaci stavebních prací. 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
56
Kolokace a sdílení II. • Členské státy mohou požadovat, aby operátoři – sdíleli prostředky nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), – přijali opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu • s cílem ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
57
Kolokace a sdílení III. • Členské státy dbají na to aby: – NRA měly pravomoc požadovat, aby operátoři nebo majitel elektrického vedení sdíleli elektrické vedení • uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud jde o umístění mimo budovu, • a to v případech kdy zdvojení takové infrastruktury by bylo ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelné.
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
58
Kolokace a sdílení IV. • Členské státy dbají na to aby: – ujednání o sdílení nebo koordinaci mohla zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku, případně upravená s ohledem na riziko.
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
59
Kolokace a sdílení V. • Členské státy zajistí, aby: – příslušné NRA mohly požadovat, aby jim podniky poskytly informace - podrobný přehled povahy, dostupnosti a zeměpisného umístění prostředků včetně budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní a zpřístupnily je zainteresovaným subjektům. 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
60
Funkční separace I. • Pravomoc NRA uložit funkční separaci: – pokud ostatní nápravná opatření nejsou dostatečná k dosažení účinné hospodářské soutěže a přetrvávají problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním velkoobchodních služeb přístupu – teprve čas ukáže, jaké budou praktické dopady tohoto drastického nápravného opatření (které není „léčivem“ ale „dryákem“) 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
61
Funkční separace II. • NRA musí zaslat žádost EK o schválení funkční separace, ve které doloží: • zjištění potvrzující závěry o nefunkčnosti soutěže; • odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné, že bude v přiměřené době nastolena účinná a trvalá hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury; • analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti na odvětví elektronických komunikací, zejména na ČTÚ, podnik s významnou tržní silou a další dotčené subjekty, zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci podnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací, hospodářskou; 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
62
Funkční separace III. • NRA musí zaslat žádost EK o schválení funkční separace, ve které doloží: • analýzu prokazující, že tato povinnost je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
63
Funkční separace IV. • Návrh nápravného opatření musí obsahovat: – přesný popis a úroveň separace, – údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude poskytovat, – ujednání o vedení oddělené hospodářské jednotky, – pravidla pro zajištění plnění uložených povinností, – pravidla pro zajištění průhlednosti, – program sledování dodržování uložených povinností (výroční zpráva).
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
64
Harmonogram • Po finalizaci pracovního návrhu MPO a ČTÚ – pracovní workshopy MPO s dotčenými subjekty (konkrétní témata s konkrétními paragrafovým zněním) – meziresortní připomínkové řízení – zaslání návrhu do vlády a jeho předložení Poslanecké sněmovně 9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
65
Výhled do budoucnosti • Implementační novela ZEK je nástroj pro: – naplňování strategie „Digitální Česko“ – rozhýbání trhu elektronických komunikací – dosažení ekonomického růstu – rozvoj informační společnosti
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
66
Hlavní koncepční problémy • MV – koordinace IKS • MPO – elektronické komunikace • MK – audiovizuální mediální služba • Striktní oddělování správy (regulace) přenosu signálu od jeho obsahu
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
67
Závěr • Bylo by zajisté velmi záslužné, kdyby někdo dokázal pravdivě a objektivně odpovědět na základní otázku: • „Daří se evropským elektronickým komunikacím a IKS obecně díky nebo navzdory evropské regulaci?“
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
68
Literatura
9.11.2010
Zdeněk Vaníček, FEL ČVUT
69
Literatura • Zdeněk Vaníček: – Kodex elektronických komunikací nabyl v České republice platnosti, Právní zpravodaj, měsíčník pro právní praxi, ročník VI. 4/2005, duben 2005; – Právní úprava digitálního vysílání v ČR, Technologies & Prosperity, ročník X, 2/2005; – Regulace obsahu přenášeného sítěmi elektronických komunikací, Právní rozhledy, 13. ročník, 8/2005; – Prováděcí právní předpisy k zákonu o elektronických komunikacích, Technologies & Prosperity, ročník X, 3/2005; – Některé souvislosti právní úpravy digitálního vysílání jako služby elektronických komunikací, Telekomunikace, ročník XLII, 6/2005 – Reforma předpisového rámce pro elektronické komunikace vstoupila do závěrečné fáze, epravo.cz, 27.10.2010 9.11.2010
Zdeněk Vaníček, FEL ČVUT
70
Literatura • Smejkal V. a kol., Právo informačních a telekomunikačních systémů, druhé aktualizované a rozšířené vydání, C.H.Beck 2004; • Hendrych D., Správní právo, C.H.Beck 2003; • Král R., Transpozice a implementace směrnic ES v zemích EU a ČR, C.H.Beck 2002 • … a mnoho dalších 9.11.2010
Zdeněk Vaníček, FEL ČVUT
71
Děkuji! www.cacc.cz
[email protected]
9.11.2010
Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
72