Právní a účetní aspekty založení firmy

Právní a účetní aspekty založení firmy

Bakalářská práce

Michaela Balounová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Věra Levičková, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-24 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor´s Dissertation

Legal and accounting aspects in setting up the company

Michaela Balounová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Věra Levičková, Ph.D. Date of Submission: 2015-04-24 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Právní a účetní aspekty zaloţení firmy zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………………………........ jméno a příjmení autora

V Praze dne

Poděkování Chci poděkovat Ing. Věře Levičkové, Ph.D. za odborné vedení, připomínky, odborné rady a podněty, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Abstrakt BALOUNOVÁ, M., Právní a účetní aspekty zaloţení firmy. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran 73. Bakalářská práce se zabývá právními a účetními aspekty při zaloţení firmy a skládá se z části teoretické, analytické a návrhové. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů z oblasti podnikání, rizika podnikání, ţivnostenské podnikání a dále na právní a účetní aspekty zaloţení firmy. Analytická část je věnována dotazníkovému šetření a fiktivnímu zaloţení firmy. Návrhová část obsahuje návrh řešení, které by vedlo ke zlepšení informovanosti občanů o moţnostech podnikání. Cílem bakalářské práce je definovat základní pojmy firmy v účetní a právní oblasti, zhodnotit výhody a nevýhody podnikání fyzických a právnických osob a prověřit informovanost osob o moţnostech podnikání v České republice. Klíčová slova: daňová evidence, fyzická osoba, obchodní korporace, podnikání, podnikatel, podvojné účetnictví, právnická osoba.

Abstract BALOUNOVÁ, Michaela. Legal and accounting aspects in setting up the company. [Bachelor thesis] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015 Total number of pages 73. The bachelor thesis is focused on the legal and accounting aspects of starting a business and consist of three parts. The theoretical part deals with the definition of the basic concepts of entrepreneurship, business risk, business activities, as well as the legal and accounting aspects of starting a business. The analytical part is devoted to the questionnaires and survey and the establishment of a fictitious company. The third part contains a proposal for a solution that would lead to the improvement of peoples awareness of business opportunities. The aim of this thesis is to define the basic concepts of firms in the financial and legal areas, to ass ess the advantages and disadvantages of doing business in the event of natural and legal persons and examine the awareness of people about business opportunities in the Czech republic. Key words: business, business corporations, double-entry bookkeeping, entrepreneur, legal person, natural person, tax records.

.

Obsah Seznam tabulek .................................................................................................................... 10 Seznam obrázků ................................................................................................................... 11 Seznam příloh ...................................................................................................................... 12 Seznam zkratek .................................................................................................................... 13 Úvod..................................................................................................................................... 14 Teoretická část ..................................................................................................................... 15 1

2

Vymezení základních pojmů ....................................................................................... 15 1.1

Podnikání, podnikatel ........................................................................................ 15

1.2

Podnikatelská rizika........................................................................................... 16

1.3

Ţivnostenské podnikání ..................................................................................... 17

Právní aspekty zaloţení firmy...................................................................................... 18 2.1

Obchodní korporace .......................................................................................... 18

2.2

Zaloţení a vznik obchodních společností a druţstev ........................................ 19

2.3

Osobní společnosti............................................................................................. 20

2.3.1

Komanditní společnost (k. s.)..................................................................... 20

2.3.2

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) ......................................................... 21

2.4

2.4.1

Akciová společnost .................................................................................... 21

2.4.2

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) ................................................... 22

2.5 3

Kapitálové společnosti....................................................................................... 21

Výhody a nevýhody fyzických a právnických osob .......................................... 23

Účetní aspekty zaloţení firmy ..................................................................................... 24 3.1

Zákon o účetnictví ............................................................................................. 25

3.2

Vedení daňové evidence .................................................................................... 25

3.3

Finanční účetnictví ............................................................................................ 26

Analytická část ..................................................................................................................... 27 4

Dotazníkové šetření ..................................................................................................... 27

4.1

Cíl výzkumu ...................................................................................................... 27

4.2

Popis respondentů .............................................................................................. 27

4.3

Forma dotazníků ................................................................................................ 27

4.4

Realizace výzkumu ............................................................................................ 28

4.5

Vyhodnocení šetření .......................................................................................... 28

4.5.1

Otázka č. 1 – pohlaví .................................................................................. 28

4.5.2

Otázka č. 2 – věková kategorie .................................................................. 29

4.5.3

Otázka č. 3 – postavení .............................................................................. 30

4.5.4

Otázka č. 4 – zaměstnanec versus podnikatel ............................................ 31

4.5.5

Otázka č. 5 – obavy z podnikání ................................................................ 33

4.5.6

Otázka č. 6 – právní forma podnikání ........................................................ 34

4.5.7

Otázka č. 7 – rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby ..................... 36

4.5.8

Otázka č. 8. Rozdělení právnických osob .................................................. 38

4.5.9

Otázka č. 9. Obchodní korporace ............................................................... 40

4.5.10

Otázka č. 10. Výhody podnikání právnických osob ............................... 41

4.5.11

Otázka č. 11. Nevýhody podnikání právnických osob ........................... 42

4.5.12

Otázka č. 12. Mají v zahraničí lepší podmínky pro podnikání neţ ČR .. 43

4.5.13

Otázka č. 13. Zajištění dostatečných podmínek pro podnikání v ČR .... 46

4.5.14

Otázka č. 14 Podnikání raději v jiném státě neţ v ČR ........................... 47

4.5.15

Otázka č. 15. Vnitřní riziko podnikání ................................................... 47

4.6 5

Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................. 49

Zaloţení a vznik Penzionu Pod zámkem ..................................................................... 51 5.1

Sepsání společenské smlouvy formou notářského zápisu ................................. 51

5.2

Sloţení základního jmění nebo jeho části ......................................................... 52

5.3

Ohlášení ţivností a získání ţivnostenských oprávnění ..................................... 52

5.4

Zápis společnosti do obchodního rejstříku ........................................................ 53

5.5

Registrace společnosti u finančního úřadu ........................................................ 54

5.6

Provozní řád a provozní kniha ........................................................................... 54

5.7

Zaměstnanci ....................................................................................................... 55

Návrhová část ...................................................................................................................... 56 6

Vlastní návrhové řešení ............................................................................................... 56

Závěr .................................................................................................................................... 58 Seznam literatury ................................................................................................................. 60

Seznam tabulek Tabulka 1: Zaměstnanec versus podnikatel podle pohlaví .................................................. 32 Tabulka 2: Zaměstnanec versus podnikatel podle věkové kategorie ................................... 33 Tabulka 3: Právní forma podnikání ..................................................................................... 35 Tabulka 4: Rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby z pohledu muţe a ţeny ............ 37 Tabulka 5: Rozdělení právnických osob z pohledu muţů a ţen .......................................... 39 Tabulka 6: Rozdělení právnických osob z pohledu věkových kategorií ............................. 40 Tabulka 7: Podmínky podnikání v ČR versus v zahraničí z pohledu pohlaví ..................... 44 Tabulka 8: Podmínky podnikání v ČR versus v zahraničí z pohledu věkových kategorií .. 45 Tabulka 9: Vnitřní riziko spojené s podnikáním z pohledu muţů a ţen.............................. 48

Seznam obrázků Obrázek 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví ............................................................... 29 Obrázek 2: Rozdělení respondentů podle věku ................................................................... 30 Obrázek 3: Členění podle postavení .................................................................................... 31 Obrázek 4: Zaměstnanec nebo podnikatel ........................................................................... 31 Obrázek 5: Zaměstnanec versus podnikatel podle pohlaví .................................................. 32 Obrázek 6: Zaměstnanec versus podnikatel podle věkové kategorie .................................. 33 Obrázek 7: Největší obavy z podnikání ............................................................................... 34 Obrázek 8: Právní forma podnikání ..................................................................................... 35 Obrázek 9: Právní forma podnikání ..................................................................................... 36 Obrázek 10: Rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby ............................................... 37 Obrázek 11: Rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby z pohledu muţe a ţeny.......... 38 Obrázek 12: Rozdělení právnických osob ........................................................................... 38 Obrázek 13: Rozdělení právnických osob z pohledu muţů a ţen ....................................... 39 Obrázek 14: Rozdělení právnických osob z pohledu věkových kategorií ........................... 40 Obrázek 15: Obchodní korporace ........................................................................................ 41 Obrázek 16: Výhody podnikání právnických osob.............................................................. 42 Obrázek 17: Nevýhody podnikání právnických osob .......................................................... 43 Obrázek 18: Jsou v zahraničí lepší podmínky pro podnikání neţ v ČR .............................. 44 Obrázek 19: Podmínky podnikání v ČR versus v zahraničí z pohledu pohlaví .................. 45 Obrázek 20: Podmínky podnikání v ČR versus v zahraničí z pohledu věkových kategorií 46 Obrázek 21: Zajištění dostatečných podmínek pro podnikání v ČR ................................... 46 Obrázek 22: Podnikání raději v jiném státě neţ v ČR ......................................................... 47 Obrázek 23: Vnitřní riziko spojené s podnikáním ............................................................... 48 Obrázek 24: Vnitřní riziko spojené s podnikáním z pohledu pohlaví ................................. 49

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník .............................................................................................................. 62 Příloha 2: Informace pro Vaše podnikání na jednom místě................................................. 65 Příloha 3: Informace pro Vaše podnikání na jednom místě................................................. 69

Seznam zkratek HACCP

Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů (Hazard Analysis and Critical Control Points)

DPH

Daň z přidané hodnoty

FO

Fyzická osoba

PO

Právnická osoba

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

Úvod Název mé bakalářské práce zní Právní a účetní aspekty zaloţení firmy. Toto téma jsem si vybrala, protoţe se jedná o problematiku, která mě velmi zajímá. V budoucnu bych sama chtěla začít podnikat, a proto jsem vyuţila moţnost, abych se díky zpracování této práce o problematice podnikání dozvěděla co nejvíc. Zaloţit firmu v České republice můţe kaţdý po splnění zákonem stanovených podmínek a záleţí na kaţdém jedinci, jestli příjme všechna rizika spojená s podnikáním a vydá na podnikatelskou dráhu anebo vsadí na pohodlnější pozici zaměstnance. Cílem této práce je definovat základní pojmy firmy v právní a účetní oblasti, zhodnotit výhody a nevýhody podnikání fyzických a právnických osob a prověřit informovanost osob o moţnostech podnikání v České republice. Hypotéza byla stanovena takto: vzhledem k tomu, ţe mezi veřejností není dostatečná informovanost o podmínkách podnikání v České republice, nedokáţí objektivně zhodnotit rozdíly mezi podnikáním fyzických a právnických osob. Práce se dělí na tři části. První část je teoretická, druhá analytická a třetí návrhová. První část je věnována vymezením základních pojmů podnikání, dále podnikatelským rizikům a ţivnostenskému podnikání. Dále se zaměřuje na právní a účetní aspekty zaloţení firmy se zaměřením na obchodní korporace a jejich rozdělení. V závěru této části jsou nastíněny výhody a nevýhody podnikání fyzických a právnických osob. Analytická část se skládá z dotazníkového šetření, jehoţ účelem je zjistit informovanost a názory respondentů na problematiku podnikání v České republice a z fiktivního zaloţení firmy. V návrhové části se pokusím navrhnout řešení, které by vedlo ke zlepšení informovanosti občanů o moţnostech podnikání.

14

Teoretická část 1 Vymezení základních pojmů Kaţdý, kdo se rozhodne podnikat, musí počítat s tím, ţe tato činnost sebou nese i určitá rizika. V případě, ţe se takto rozhodne, začne podnikat a splní zákonem dané povinnosti, stane se podnikatelem. Nejrozšířenější způsob podnikání v ČR je podnikání podle zákona 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Kaţdá osoba se můţe svobodně rozhodnout, jestli chce podnikat jako osoba fyzická nebo právnická.

1.1 Podnikání, podnikatel Podnikatel je definován novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. jako osoba, která vykonává samostatně, na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost ţivnostenským nebo obdobným způsobem. Tato činnost je vykonávaná soustavně za účelem dosaţení zisku. Osoba zapsaná v obchodním rejstříku se povaţuje za podnikatele. Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. stanovuje, jak se osoba zapisuje do obchodního rejstříku. Definici podnikatele vymezuje i ţivnostenský zákon č. 455/1991 Sb. ale je nutné tento pojem odlišit od významu podnikatele podle občanského zákoníku. Ţivnostenský zákon definuje podnikatele jako osobu oprávněnou provozovat ţivnost, tedy osobu, která má ţivnostenské oprávnění. Podle ţivnostenského zákona je ţivností činnost provozovaná soustavně, samostatně, vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podnikatel můţe ohlásit ţivnost u kteréhokoliv ţivnostenského úřadu na území České republiky a musí splnit podmínky pro vydání ţivnostenského oprávnění. Ţivnostenský zákon definuje podmínky všeobecné a zvláštní. Za všeobecné podmínky se povaţují: 

bezúhonnost,



dosaţení věku 18 let,



svéprávnost.

Zvláštními podmínkami se rozumí odborná způsobilost, která se dokládá v případě ohlášení ţivností řemeslných, vázaných a v případě podání ţádosti o koncesi a je k jednotlivým ţivnostem definována v příslušných ustanoveních ţivnostenského zákona.

15

Podnikatel musí být nezaměnitelný s osobou jiného podnikatele. Za podnikatele se povaţuje fyzická i právnická osoba. K odlišení těchto osob slouţí několik identifikačních znaků: 

jméno, příjmení nebo název a obchodní firma,



bydliště a sídlo,



identifikační číslo nebo číslo, pod kterým je podnikatel evidován v příslušném registru.

Kaţdý podnikatel musí na všech fakturách, objednávkách, smlouvách (obchodních listinách), obchodních dopisech a na internetových stránkách uvádět své identifikační údaje, jako je jméno nebo název, firma, sídlo a identifikační číslo. (Zbyněk Švarc a kolektiv, s. 2011 23,25,31,33)

1.2 Podnikatelská rizika Podnikatelská rizika je komplexní pojem pro všechna rizika, která mají zásadní vliv na podnikání,

respektive

ovlivňují

rozhodování

podnikatele

nebo

vrcholového

managementu organizace. Podnikání je vysoce rizikové. Mezi největší podnikatelská rizika patří rozhodnutí o podnikání, financování vývoje a zavádění nových výrobků. Při neúspěchu jsou vynaloţeny ztracené náklady, takzvaně utopené, na druhou stranu při úspěchu můţe mít podnik nebo podnikatel velký zisk, coţ kompenzuje podstoupené riziko. Pokud je na rozvoj nového produktu pouţit cizí kapitál, tak o to je podnikatelské riziko větší, protoţe tím podnikatel podstupuje riziko zadluţení, které je povinen splácet. Dobře sestavený podnikatelský plán, dále dobré informace o stavu organizace a o situaci na trhu pomáhají sniţovat podnikatelská rizika. Taktéţ je velice důleţitá intuice samotného podnikatele nebo manaţera a další okolnosti a schopnosti v průběhu realizace podnikatelských

záměrů.

V praxi

se

vyuţívá

pro

sníţení

finančních

dopadů

podnikatelských rizik pojištění. Podnikatelských rizik existuje celá řada. Například rizika provozní, marketingová, ekonomická, sociální, trţní, politická, ţivelná a přírodní, legislativní nebo bezpečnostní. Mezi provozní rizika se řadí výpadky elektřiny, havárie, náhrada za nemocného pracovníka. Politická rizika jsou spojená se změnami státního řízení a jde zejména o nepokoje a politická rozhodnutí, stávky a terorismus. Ekonomická rizika jsou rizika, která souvisí s nevhodným finančním řízením podniku, můţe docházet ke ztrátě a zadluţenosti.

16

1.3 Živnostenské podnikání Ţivnostenský zákon rozlišuje ţivnost volnou, ţivnosti řemeslné, vázané a koncesované. V případě ohlášení ţivnosti volné musí podnikatel splňovat pouze všeobecné podmínky provozování ţivnosti. Ţivnost volná sdruţuje 80 oborů činnosti, například zprostředkování obchodu a sluţeb, velkoobchod a maloobchod, přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Mezi ţivnosti řemeslné patří například zednictví, pokrývačství, tesařství, hostinská činnost, holičství a kadeřnictví. Odborná způsobilost se u těchto ţivností prokazuje nejčastěji vzděláním v oboru (výučním listem, vysvědčením o maturitní zkoušce). Vzdělání lze nahradit šestiletou praxí v oboru. U ţivností vázaných a koncesovaných se odborná způsobilost prokazuje přímo podle příloh č. 2 a č. 3 ţivnostenského zákona. Do vázaných ţivností patří například: masérské rekondiční a regenerační sluţby nebo provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Mezi ţivnosti koncesované se řadí například: silniční motorová doprava a výroba a úprava kvasného lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. U některých koncesovaných ţivností je potřeba k jejich získání ještě vyjádření dotčených orgánů, které vydávají souhlasná stanoviska k udělení ţivnosti. Například v silniční motorové dopravě vydává stanovisko odbor dopravy příslušného krajského úřadu podle sídla podnikatele.

17

2 Právní aspekty založení firmy Při vstupu do podnikání je povinností kaţdého seznámit se se základními právními předpisy, mezi které patří občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, ţivnostenský zákon a související zákony. Podnikatel, který zakládá firmu, se musí rozhodnout, jakou právní formu podnikání si zvolí, zda bude podnikat jako fyzická či právnická osoba. Za osobu samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ) se povaţuje fyzická osoba (dále jen FO), která vykonává činnost na vlastní účet a vlastní odpovědnost podle ţivnostenského nebo jiného zákona se záměrem dosáhnout zisk. Podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích se za právnické osoby povaţují obchodní společnosti a druţstva, které jsou obchodními korporacemi. Dělí se na společnosti osobní a kapitálové. Mezi osobní společnosti patří: a) komanditní společnost (k. s.), b) veřejná obchodní společnost (v.o.s.). Kapitálové společnosti se dělí: a) akciová společnost (a.s.), b) společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Do ostatních společností se zahrnují: a) evropské hospodářské zájmové sdruţení, b) evropská společnost, c) evropská druţstevní společnost, d) druţstvo.

2.1 Obchodní korporace Obchodní firma je základním identifikačním znakem podnikatele. Je to název, pod kterým je tato osoba zapsána do obchodního rejstříku (nezapsaný subjekt nemá firmu). Podnikatel je povinen činit úkony právního charakteru pod svou firmou. Pokud podnikatel není zapsán v obchodním rejstříku, tak se na něj ustanovení o obchodních korporacích nevztahují. Je-li tato osoba osobou fyzickou, musí právní úkony činit pod svým příjmením a jménem, jestliţe je osobou právnickou, potom pod svým názvem.

18

Kaţdý podnikající subjekt můţe mít pouze jeden název či firmu, pod kterým činí právní úkony. Můţe mít bezpočet zvláštních označení a ochranných známek, tyto však mohou slouţit pouze k označování výrobků, marketingu, reklamě apod. Je nutné mít na zřeteli při zakládání firmy základní pravidla tvorby: prioritu, nezaměnitelnost, zákonem stanovený povinný obsah a neklamavost. (Zbyněk Švarc a kolektiv, 2011 s. 26)

2.2 Založení a vznik obchodních společností a družstev Ke dni zápisu do obchodního rejstříku vznikají obchodní společnosti a druţstva, a to ve dvou etapách. První etapa obsahuje zaloţení společnosti a ve druhé jako právnické osobě dochází k jejímu vzniku. V období mezi zaloţením a vznikem obchodní společnosti neexistují její orgány a nemá ani právní osobnost, to znamená, ţe nemůţe nabývat povinnosti ani práva, a to ani jednáním vlastním nebo jiných osob. V postavení zakladatelů jsou pouze společníci společnosti. Sloţitý proces na sebe navazujících právních a souvisejících jednání je zaloţení a vznik obchodních korporací a druţstev. Často si zakladatelé na tuto činnost raději najímají sluţby svých právních zástupců a advokátů, kteří mají na starost nejen připravit veškeré nutné dokumenty, ale i komunikovat s příslušnými soudy a úřady a řídit celý proces zaloţení a vzniku obchodních korporací a druţstev. Aby byla právní jednání, které se týkají zaloţení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodních korporací platná, je nutné doloţit písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Obchodní korporace se zakládají společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou. Zakladatelskou listinou, která má formu veřejné listiny, se zakládá tehdy, dovoluje-li právní předpis zaloţení společnosti jedním zakladatelem. V případě, ţe jsou obchodní společnosti zakládány více neţ jednou osobou, zakládají se společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pokud se jedná o zakládání kapitálové společnosti, tedy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, musí mít společenská smlouva formu veřejné listiny. Notářský zápis je jeden z typů veřejné listiny, který musí obsahovat: 1. místo, den, měsíc a rok právního jednání, 2. jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, 3. jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo (není-li, tak datum narození) účastníků a jejich zástupců,

19

4. prohlášení účastníků o tom, ţe jsou svéprávní, 5. údaj, jakým způsobem byla ověřena totoţnost účastníků, 6. obsah právního jednání, 7. údaj o tom, ţe byl zápis po přečtení účastníky schválen. Na konci notářského zápisu musí být podpisy účastníků nebo jejich zástupců a otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

2.3 Osobní společnosti Osobní společnost můţe být zaloţena jen za účelem správy vlastního majetku a za podnikatelským účelem. U osobní společnosti se předpokládá, ţe se podnikatel bude osobně

účastnit

na

řízení

společnosti.

Také

jsou

tyto

obchodní

společnosti

charakterizovány obvykle neomezeným ručením společníků za závazky společnosti. Patří zde: 

komanditní společnost,



veřejná obchodní společnost.

2.3.1 Komanditní společnost (k. s.) Při zakládání komanditní společnosti je zapotřebí minimálně dvou osob, a to komanditisty a komplementáře. Komanditista ručí za dluhy omezeně a komplementář za dluhy ručí neomezeně celým svým majetkem. Dále komanditista spolu s ostatními společníky ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Podle poměru jejich vkladů se určují podíly komanditistů. Počet společníků je neomezený, stejně jako minimální výše základního kapitálu a nejniţší i nejvyšší moţný vklad. Rozsah splacení vkladu při vzniku společnosti je podle společenské smlouvy. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují poţadavky daného právního předpisu. Pokud společenská smlouva neurčí jinak, všichni společníci rozhodují ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu. Zvlášť pak hlasují komanditisté a zvlášť komplementáři. Zisk a ztráta se dělí mezi komplementáře a společnost. Jestliţe společenská smlouva neurčí jiné dělení, zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře na polovinu. Společenská smlouva komanditní společnosti musí obsahovat alespoň firmu a sídlo společnosti dále určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě

20

právnické osoby názvu a bydliště nebo sídla. Potom je nutné určit předmět podnikání nebo údaj, ţe byla zaloţena za účelem správy vlastního majetku a stanovení, kteří ze společníků jsou komanditisté, a kteří komplementáři, včetně vymezení vkladu kaţdého komanditisty.

2.3.2 Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích udává, ţe veřejnou obchodní společnost mohou zaloţit minimálně dvě fyzické nebo dvě právnické osoby nebo kombinace obojího, vţdy to ale musí být nejméně dvě osoby. Ty ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně. Společníkem nemůţe být ten, na jehoţ majetek byl v posledních třech letech vyhlášen konkurz. Orgánem společnosti je statutární orgán, kterým jsou všichni společníci. Zakladatelským dokumentem je opět písemná společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků. Tato listina obsahuje firmu a sídlo společnosti, předmět podnikání společnosti nebo údaj, ţe byla zaloţena za účelem správy vlastního majetku, a v poslední řadě určení společníků uvedením jména nebo příjmení a jmen, v případě právnické osoby názvu a bydliště nebo sídla. Pouze po dohodě se všemi společníky lze společenskou smlouvu měnit.

2.4 Kapitálové společnosti U společnosti kapitálové se u podnikání předpokládá majetková účast společníků, vnést vklad mají za povinnost zakladatelé, ručení za závazky společnosti je buď omezené, nebo ţádné. Řadí se zde: 

akciová společnost,



společnost s ručením omezeným.

2.4.1 Akciová společnost Akciová společnost můţe být zaloţena pouze jedním zakladatelem, a to buď fyzickou, nebo právnickou osobou. Tímto zakladatelem můţe být i stát. Minimální výší základního kapitálu jsou 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR. Orgány společnosti jsou valná hromada a statutární orgán (představenstvo a dozorčí rada). K zaloţení této společnosti není jiţ nutné přijmout i zakladatelskou smlouvu nebo listinu, postačuje pouhé přijetí stanov. Zakladatel je ten, kdo stanovy přijal a podílí se na úpisu akcií. Tyto stanovy obsahují: 1. sídlo a firmu, 2. předmět podnikání,

21

3. výši základního kapitálu, 4. počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu a stanovení, kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo jestli budou vydány jako zaknihované cenné papíry, 5. pokud mají být akcie různých druhů, tak jejich název a popis práv s nimi spojených, 6. údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady, 7. způsob hlasování na valné hromadě a počet hlasů spojených s jednou akcií. Stanovy při zaloţení společnosti musí také obsahovat doplňující údaje podle odstavce 3 § 250 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti mohou být tyto údaje ze stanov vypuštěny.

2.4.2 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Zakladatelem společnosti můţe být jedna či více osob. Můţe se jednat o osobu fyzickou, nebo právnickou, a to jak české státní příslušnosti, tak cizí. Minimální výše základního kapitálu činí 1 Kč, stejný je i nejniţší moţný vklad. Společníci společně a nerozdílně ručí za závazky společnosti do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v Obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Předmětem činnosti je podnikání, ale lze jej zaloţit i účelem jiným. Zakladatelským dokumentem je zakladatelská listina ve formě veřejné listiny nebo společenská smlouva. Orgány společnosti jsou valná hromada a statutární orgán, který je sloţen z jednatelů a dozorčí rady, která není povinná, další dle společenské smlouvy. Zakladatelská listina nebo společenská smlouva musí mít formu veřejné listiny. Neplatnost smlouvy způsobuje nedostatek této předepsané formy. Společenská smlouva (zakladatelská listina) musí minimálně obsahovat sídlo společnosti a firmu, předmět podnikání, určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla. Dalšími náleţitostmi je počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost, dále výše vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly kaţdého společníka a výše základního kapitálu Dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, uvádí se v ni určení druhů podílů kaţdého společníka a povinností a práv s nimi spojených.

22

Společenská smlouva při zaloţení společnosti obsahuje také údaje podle odstavce 2 § 146 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, které ale lze po jejím vzniku a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit. Po dohodě všech společníků můţe být společenská smlouva měněna. Pro tuto dohodu se vyţaduje forma veřejné listiny. Za podmínek, ţe tak společenská smlouva stanoví, můţe být měněna i rozhodnutím valné hromady.

2.5 Výhody a nevýhody fyzických a právnických osob Pokud se osoba rozhodne, ţe chce začít podnikat, měla by zváţit svoji konkrétní situaci, zejména co se týče finančních prostředků při vstupu do podnikání. Dále by osoba měla rozhodnout, jestli chce podnikat sama, nebo s někým dalším a jestli je ochotna přijmout veškerá rizika, jak vnější tak vnitřní, která jsou s podnikáním spojena. Vnější rizika jsou podrobně popsána v podkapitole 1.2 této práce. Za vnitřní riziko lze povaţovat konkrétní stav člověka, zda je duševně schopný přijmout odpovědnost spojenou s podnikáním. Při tomto rozhodování je nutno brát zřetel také na výhody a nevýhody podnikání jednotlivých právních forem. Mezi výhody podnikání fyzických osob patří nízké náklady, které souvisejí se zaloţením firmy a snadný administrativní způsob zaloţení. Dále lze za výhody FO oproti PO povaţovat jednoduché ukončení či přerušení činnosti, moţnost vést daňovou evidenci, samostatnost v rozhodování, minimum formálně právních povinností a moţnost zahájení podnikatelské činnosti ihned po ohlášení (výjimka je u ţivnosti koncesované). Navíc podnikat můţe pouze jedna osoba pouhým zaloţením ţivnosti bez zákonem dané povinnosti vloţení základního kapitálu. I přesto ale finanční prostředky pro rozjezd podnikání potřebuje. Velkou výhodou je absolutní kontrola podnikatele nad svým podnikáním, neboť podniká prostřednictvím vlastní osoby pod svým jménem a příjmením. Za nevýhody podnikání FO lze povaţovat neomezené ručení celým majetkem podnikatele. Fyzická osoba podniká pouze pod svým jménem a příjmením, proto je hůře zapamatovatelná neţ obchodní firma právnické osoby. Právnická osoba si můţe svoji obchodní firmu zvolit sama, pouze musí splnit podmínky pro zápis obchodní firmy do obchodního rejstříku. Ţivnostník nemůţe uzavřít pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti či o provedení práce s druhým z manţelů. Podnikající fyzická osoba musí odvádět platby na sociální a zdravotní pojištění pravidelně kaţdý měsíc, bez ohledu na to, jestli zrovna má nebo nemá v daném období příjmy.

23

Stejně jako u fyzických osob, tak i u právnických osob existují určité výhody a nevýhody. Výhodou je společné podnikání většího počtu osob, u některých forem společností nízký vstupní kapitál. Právnická osoba si můţe sama zvolit obchodní firmu, to znamená libovolný název společnosti, který je důleţitý pro propagaci společnosti. Na rozdíl od FO, které ručí za závazky celým svým majetkem, PO mají osobní majetek oddělený od majetku firmy a ručí do výše nesplaceného vkladu podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku. PO bývá povaţována za důvěryhodnější a serióznější zejména v případě schopnosti plnění závazků, protoţe FO v případě problému budí pochybnosti. Na obchodní firmu společnosti nemá vliv změna společníků, u FO vybudované jméno s ukončením podnikání zaniká. K nevýhodám právnických osob patří názorové neshody společníků ve společnosti, vyšší náklady na zaloţení společnosti, které souvisí s pořízením společenské smlouvy a zápisem do obchodního rejstříku. PO se musí povinně zapisovat do obchodního rejstříku. Na rozdíl od FO je nutné, aby PO vedly finanční účetnictví na základě podvojného zápisu. Zaloţení právnické osoby není vhodné pro příliš malé ţivnostníky, kteří si touto cestou pouze přivydělávají.

3 Účetní aspekty založení firmy Pojem účetnictví popisuje J. Skálová ve své publikaci (2015, s. 11) takto, ,,vést účetnictví je základní povinností všech podnikatelů, a to v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem, zákonem o účetnictví. O stavu a pohybu obchodního majetku a závazků, vlastního kapitálu, o výnosech, nákladech, ztrátě nebo zisku účtují v soustavě podvojného účetnictví podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku (tedy všechny právnické a zapsané fyzické osoby). Kalendářní rok nebo hospodářský rok vycházející z úpravy v zákoně o účetnictví je povaţován za účetní období. Uloţením do sbírky listin rejstříkového soudu zveřejňují obchodní korporace účetní závěrky.“ Kromě správného vedení účetnictví je kaţdá fyzická i právnická osoba povinna kaţdoročně podávat přiznání k dani z příjmů. V České republice je daň z příjmů fyzických osob 15 % a daň právnických osob 19 %. Tato daň se povaţuje za daň přímou. Kromě této základní daně mají podnikatelé povinnost za zákonem stanovených podmínek dále platit i další přímé i nepřímé daně. Za přímé daně se dále povaţuje daň z nemovitostí, dědická, darovací, z převodu nemovitosti a daň silniční. Mezi daně nepřímé se řadí daň z přidané hodnoty, spotřební daň a daň ekologická.

24

3.1 Zákon o účetnictví Zákon o účetnictví je v současné době věnován finančními účetnictví na základě podvojného zápisu. Záměrem ministerstva financí je však do zákona vrátit účetnictví jednoduché, a to s účinností od 1. 1. 2016. Je připravena rozsáhlá novela tohoto zákona. Předpokládá se, ţe její schválení proběhne v průběhu roku 2015 a účinnosti nabude od 1. 1. 2016. J. Skálová ve své publikaci (2015, s. 11) uvádí, ,,ţe za účetní jednotky jsou povaţovány všechny právnické osoby, dále fyzické osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku jako podnikatelé. Pokud u fyzických podnikajících osob jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku anebo pokud se ostatní fyzické osoby sami rozhodnou vést účetnictví, stávají se také účetními jednotkami. Účetnictví na základě podvojného zápisu mají povinnost vést fyzické osoby, kterým tuto skutečnost ukládá zvláštní právní předpis a dále organizační sloţky státu, fondy obhospodařované penzijní společnosti, investiční fondy bez právní osobnosti.“ Existují dvě základní soustavy účetnictví: 1) účetnictví jednoduché (daňová evidence), 2) účetnictví podvojné (finanční účetnictví na základě podvojného zápisu). (Brychta, 2010, s. 32)

3.2 Vedení daňové evidence Jednou z moţností, jak můţe fyzická osoba evidovat své příjmy a výdaje v rámci podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti, je právě daňová evidence. Tato evidence se do konce roku 2003 nazývala „jednoduché účetnictví“, které bylo z hlediska administrativy náročnější. Tento druh evidence je vyuţívaný především poplatníky, kteří nemusí nebo nechtějí účetnictví vést, ale chtějí skutečné výdaje podniku vykazovat. (Brychta, 2010, s. 26) Poskytnutí potřebných údajů k výpočtu základu daně z příjmů je hlavním cílem daňové evidence. Podle toho, jaký druh příjmů FO získávají a jaké výdaje k těmto příjmům uplatňují, potom povinně vedou následující dokumentaci, která se odvíjí od sloţek obchodního majetku. Jedná se o evidence o tvorbě rezervy na opravy hmotného majetku,

25

mzdové listy zaměstnanců, záznamy o závazcích i pohledávkách, záznamy o příjmech a vynaloţených výdajích v časovém sledu a evidenci majetku, který lze odepisovat. V případě, ţe je tato dokumentace vedena průběţně, potom má i druhý uţitek. Pokud má totiţ firma přehled o stavu majetku a jejich dluhů, můţe být vyuţita také pro ekonomické rozhodování a řízení firmy. Daňová evidence vychází z principu účetnictví a opírá se o doklady, ze kterých se provádí záznamy, které se nadále třídí a sumarizují. (Sedláček, 2011, s. 45) Výsledek hospodaření se vypočítá jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. (Strouhal, 2012, s. 113) Daňová evidence podnikatelů se skládá z deníku příjmů a výdajů, pokladní knihy, knihy jízd, evidence stálých plateb, karet zásob, karet dlouhodobého majetku, knihy pohledávek a závazků, karet úvěrů a půjček a karet rezerv. V případě, ţe podnikatel zaměstnává zaměstnance, je povinen vést mzdovou evidenci. Daňová evidence také slouţí podnikateli, který je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) k tomu, ţe mu poskytuje informace, které vedou ke správnému stanovení daňové povinnosti. (Sedláček, 2011, s. 89)

3.3 Finanční účetnictví Podnikatelé (účetní jednotky), které mají povinnost vést účetnictví na základě podvojného zápisu, jsou uvedeni v podkapitole 3.1. „Finanční účetnictví poskytuje ucelený soubor informací o podnikových skutečnostech. Zachycují se v něm primárně vztahy obchodního závodu jako celku k vnějšímu okolí (k odběratelům, dodavatelům, finančním orgánům, bankám). Především zahrnuje operace na vstupu: nákupy materiálu, dalších pořizovacích výkonů a sluţeb na straně jedné a prodej výrobků, sluţeb a prací na straně druhé. Dále všechny s tím spojené operace úvěrové, daňové a podobně).“ (Skálová, 2015, s. 18) „Toto finanční účetnictví je postaveno na nutnosti dodrţovat určité metodické prvky a postupy, jejichţ výsledkem je uzavřený a propojený systém podvojného účetnictví, vţdy se účtuje v peněţních jednotkách. Bilanční princip, doloţení všech účetních operací doklady, pouţívání dvoustranných účtů provázaných do soustavy, podvojnost a souvztaţnost účetních zápisů jsou základními metodickými prvky podvojného účetnictví.“ (Skálová, 2015, s. 18)

26

Analytická část 4 Dotazníkové šetření Praktická část této práce byla zaměřena na zjištění informovanosti respondentů o moţnostech podnikání, výhod a nevýhod s podnikáním souvisejících a na to, zda vůbec mají lidé chuť v dnešní době podnikat a zdali jsou připraveni podstoupit vnitřní podnikatelská rizika. Dále bylo zjišťováno, zda respondenti mají povědomí o rozdílech v podnikání fyzických a právnických osob, a jestli stát dostatečně podporuje tyto podnikající osoby.

4.1 Cíl výzkumu Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jakou právní formu podnikání by si respondenti zvolili a z čeho by měli největší obavy při vstupu do podnikání. Dílčím cílem dotazníkového šetření bylo prozkoumat, zda větší zájem o podnikání mají muţi nebo ţeny, zda má věk rozhodující vliv na vstup do podnikání a zda jsou ochotni podstoupit vnitřní rizika spojené s podnikáním.

4.2 Popis respondentů Vzhledem k tomu, ţe v České republice lze podnikat aţ po dosaţení věku 18 let, dotazovala jsem se tedy respondentů starších tohoto věku. Osoby byly rozděleny do 3 věkových skupin, a to 18-35 let, 36-50 let a nad 50 let, aby bylo moţné zjistit odpovědi v návaznosti na věk. Ve výzkumu bylo dotázáno 125 respondentů. Všechny dotazníky se vrátily správně vyplněny. U jednoho tištěného dotazníku nebyly zodpovězeny dvě otázky, tato skutečnost nemá vliv na jeho zařazení do šetření.

4.3 Forma dotazníků Výzkum byl prováděn formou dotazníků, které obsahovaly 15 otázek, z nichţ první 3 se týkaly identifikace dotazovaného. Další otázky byly mířeny na to, jestli dotazovaní by raději podnikali nebo byli zaměstnaní. V případě, ţe by se rozhodli podnikat, jakou právní formu podnikání by si zvolili, v čem spatřují výhody a nevýhody podnikání se zaměřením na právnické osoby a zda mají přehled o rozdílech mezi podnikáním fyzických a právnických osob. Poslední otázka dotazníku je zaměřena na to, zda by vůbec dotazovaní šli do vnitřního rizika, které podnikání přináší.

27

4.4 Realizace výzkumu Realizace výzkumu probíhala od 20. 3. 2015 do 11. 4. 2015. Dotazník byl vytvořen v podobě tištěné i elektronické. Odkaz na elektronický dotazník byl šířen zejména prostřednictvím e-mailů a sociální sítě Facebook. O vyplnění tištěné formy jsem poţádala především rodinné příslušníky a starší osoby bez přístupu na internet. Těchto tištěných dotazníků jsem osobně rozdala 20 a všechny se mi vrátily vyplněny zpět. Převáţná většina odpovědí byla formou elektronickou. Přibliţně polovinu respondentů tvořila věková kategorie 18-35 let. Tito lidé odpovídali zejména přes sociální síť Facebook. Druhou polovinu tvořili potom lidé nad 35 let, kteří odpovídali nejvíce na základě oslovení přes e mail. Po ukončení fáze sběru dat byla provedena kontrola správnosti a úplnosti vyplnění dotazníků. Poté jsem přestoupila k vyhodnocování získaných dat. Elektronická podoba dotazníku byla nastavena tak, ţe všechny otázky byly povinné, a nebylo tedy moţné na některou otázku neodpovědět. Dotazník byl vytvořen tak, aby bylo moţno vybrat vţdy jen jednu z nabízených odpovědí, se kterou dotazovaní nejvíce souhlasili.

4.5 Vyhodnocení šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření bylo provedeno v této části práce. V rámci přehlednosti bylo uvedeno vţdy znění otázky a jednotlivé odpovědí, ze kterých si dotazovaní mohli vybrat. Kaţdá otázka byla vyhodnocena zvlášť a ke kaţdé byl vytvořen obrázek.

4.5.1 Otázka č. 1 – pohlaví pohlaví a) muţ b) ţena Z dotazovaných 125 respondentů bylo 65 ţen a 60 muţů. Ţeny tvořily 52 % a muţi 48 %.

28

Obrázek 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví

48%

muž žena

52%

Zdroj: Vlastní zpracování.

4.5.2 Otázka č. 2 – věková kategorie Věková kategorie a) 18 – 35 let b) 36 – 50 let c) nad 50 let Ve věkové kategorii 18 – 35 let bylo 83 respondentů, ve věku 36 – 50 let odpovídalo 21 lidí a nad 50 let téţ 21 osob. V procentuálním vyjádření 83 respondentů nejniţší věkové kategorii činilo 66,40 %, věkovou kategorii 36 – 50 let činilo 16,80 % a stejné procentuální zastoupení bylo i u osob nad 50 let.

29

Obrázek 2: Rozdělení respondentů podle věku

16.80%

18 - 35 let 35 - 50 let

16.80%

nad 50 let 66.40%


4.5.3 Otázka č. 3 – postavení Postavení a) student b) zaměstnanec c) podnikatel d) nezaměstnaný Tato otázka byla postavená na tom, v jakém postavení se respondenti nacházejí, zda jsou studenty, zaměstnanci, podnikateli nebo nezaměstnanými. Největší zastoupení mezi dotazovanými byli zaměstnanci, kterých bylo 70, a tvořili 56 %. Druhý nejvyšší počet dotazovaných byli studenti, kterých vyplnilo dotazník celkem 30, coţ je 24 %.

20

respondentů byli podnikatelé, kterých bylo 16 %, a nejmenší počet tvořili nezaměstnaní, kterých bylo 5, a činili pouhá 4 %.

30

Obrázek 3: Členění podle postavení

4% 16%

24% student zaměstnanec podnikatel nezaměstnaný

56%


4.5.4 Otázka č. 4 – zaměstnanec versus podnikatel Myslíte si, že je v současnosti lepší být a) zaměstnanec b) podnikatel Z celkového počtu 125 dotazovaných vyšlo najevo, ţe 66 z nich by bylo raději v postavení zaměstnance a 59 by raději podnikali nebo jiţ podnikají. Zaměstnancem by raději bylo 52,80 % a podnikatelem o něco méně, a to 47,20 %. Obrázek 4: Zaměstnanec nebo podnikatel

47.20%

zaměstnanec podnikatel

52.80%


31

Pokud by na tuto otázku bylo nahlíţeno zvlášť z pohledu muţů a ţen vypadalo by to následovně:

Tabulka 1: Zaměstnanec versus podnikatel podle pohlaví muž

žena

n

%

n

%

zaměstnance

29

48,33

37

56,92

podnikatel

31

51,67

28

43,08

Celkový počet

60

65

Zdroj: Vlastní zpracování. Z tabulky lze vyčíst, ţe ţeny jsou opatrnější neţ muţi, protoţe 56,92 % ţen by raději bylo zaměstnáno a jenom 43,08 % by raději zvolilo podnikání. Na rozdíl od toho 51,67 % muţů by raději podnikalo a jen 48,33 % muţů by byli raději zaměstnanci. Obrázek 5: Zaměstnanec versus podnikatel podle pohlaví 40

37

35 30

29

31 28

25

muž

20

žena

15 10 5 0 zaměstnanec

podnikatel

Zdroj: Vlastní zpracování. Tato otázka byla dále vyhodnocena také z pohledu různých věkových kategorií, do kterých byli respondenti zařazeni. Odpovědi lze vyčíst z následující tabulky.

32

Tabulka 2: Zaměstnanec versus podnikatel podle věkové kategorie 18-35 let

36 - 50 let

nad 50 let

n

%

n

%

n

%

zaměstnanec

36

43,37

16

76,19

14

66,67

podnikatel

47

56,63

5

23,81

7

33,33

Celkový

83

součet

21

21

Zdroj: Vlastní zpracování. Největší počet respondentů, kteří by chtěli podnikat, tvořila věková kategorie 18 – 35 let. Naproti tomu nejvíce osob, kteří by chtěli být zaměstnanci, bylo v kategorii nad 50 let. Z uvedené tabulky vyplývá, ţe po 35. roku ţivota se výrazně sniţuje zájem o to stát se podnikatelem. Mladší lidé jsou odhodlanější, odváţnější a nebojí se změn. Obrázek 6: Zaměstnanec versus podnikatel podle věkové kategorie 50

47

45 40

36

35 30

18-35 let

25 20

36 - 50 let 16

nad 50 let

15 10

5

5 0 zaměstnanec

podnikatel


4.5.5 Otázka č. 5 – obavy z podnikání Z čeho by jste měl(a) největší obavy, kdybyste se rozhodl(a) a) nedostatek peněz b) pohodlí (ztráta volného času, velká vytíţenost) c) nejistota d) velká zodpovědnost 33

e) věk Z celkového počtu 125 odpovědělo na tuto otázku jen 124 respondentů. 79 lidí (63,70%) uvedlo, ţe největší obavy by měli z nejistoty, která by s podnikáním souvisela. 16 osob (12,90 %) má největší obavy z velké zodpovědnosti. Dále 13 (10,50 %) lidí má obavy z nedostatku peněz. 10 osob z celkového počtu odpovídajících by měli strach z podnikání kvůli svému věku, to tvořilo 8 %. A pouhých 6 odpovídajících by se do podnikání nepouštělo kvůli svému pohodlí (4,80 %). Obrázek 7: Největší obavy z podnikání

8.00%

10.50%

4.80% nedostatek peněz

12.90%

pohodlí nejistota velká zodpovědnost věk 63.70%


4.5.6 Otázka č. 6 – právní forma podnikání V případě, že byste se rozhodli podnikat, jakou byste zvolili právní formu podnikání a) FO – podnikání jednotlivce b) PO – podnikání v obchodní korporaci Z níţe uvedeného obrázku lze jednoznačně vyčíst, ţe převáţná většina lidí by zvolila podnikání pod svým jménem a příjmením, a to jako fyzická osoba. Podnikání fyzických osob upřednostnilo 102 odpovídajících (81,60 %) a pouhých 23 (18,40 %) hlasovalo pro podnikání v obchodních korporacích.

34

Obrázek 8: Právní forma podnikání

18.40% FO - podníkání jednotlivce PO - podnikání v obchodní korporaci 81.60%

Zdroj: Vlastní zpracování. Tato otázka byla zohledněna i z pohledu ţen a muţů. Jejich odpovědi jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulka 3: Právní forma podnikání muž

FO - podnikání jednotlivce PO - podnikání v obchodní korporaci Celkový součet

žena

n

%

n

%

48

80,00

54

83,08

12

20,00

11

16,92

60

65

Zdroj: Vlastní zpracování. Na tuto otázku odpovídali muţi i ţeny téměř shodně. Z odpovědi nelze vyvodit, ţe by ţeny nebo muţi upřednostňovali některou z uvedených právních forem, tzn., ţe pohlaví nemá na výběr právní formy podnikání vliv. Jak muţi, tak i ţeny by raději podnikali jako fyzické osoby.

35

Obrázek 9: Právní forma podnikání 60 50 40 30

muž

20

žena

10 0 FO - podníkání jednotlivce

PO - podnikání v obchodní korporaci


4.5.7 Otázka č. 7 – rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby Víte, jaký je rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby a) ano b) částečně c) nemám tušení Ze 125 odpovídajících více jak polovina (56 %) ví, jaký je rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby. Jen 10 dotazovaných (8 %) nemá vůbec tušení o těchto rozdílech a 45 osob (36 %) alespoň částečně o rozdílech ví.

36

Obrázek 10: Rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby

8%

ano částečně

36% 56%

nemám tušení

Zdroj: vlastní zpracování. Vyhodnocení odpovědí na tuto otázku bylo provedeno i z hlediska pohlaví. Tabulka 4: Rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby z pohledu muţe a ţeny muž

žena

n

%

n

%

ano

33

55,00

37

56,90

částečně

23

38,30

22

33,90

nemám tušení

4

6,70

6

9,20

Celkový součet

60

65

Zdroj: Vlastní zpracování. Z tabulky 4 vyplývá, ţe pohlaví nemá vliv na znalosti respondentů. Rozloţení odpovědí na danou otázku je procentuálně téměř shodné jak u muţů, tak i u ţen.

37

Obrázek 11: Rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby z pohledu muţe a ţeny. 40 35 30 25 20

muž

15

žena

10 5 0 ano

částečně

nemám tušení


4.5.8 Otázka č. 8. Rozdělení právnických osob Víte, jak se rozdělují právnické osoby (obchodní korporace) a) ano b) ne 74 dotazovaných, (59,20 %) odpovědělo, ţe ví, jak se obchodní korporace rozdělují a zbylých 51 (40,80 %) nezná rozdělení právnických osob. Obrázek 12: Rozdělení právnických osob

40.80%

ano ne 59.20%


38

Dále bylo šetřeno, zda věk a pohlaví má vliv na informovanost osob a jejich znalostí co se týká rozdělení právnických osob. Tabulka 5: Rozdělení právnických osob z pohledu muţů a ţen muž

žena

n

%

n

%

ano

35

58,33

39

60,00

ne

25

41,67

26

40,00

Celkový součet

60

65

Zdroj: Vlastní zpracování. Z tabulky 5 i z obrázku 13 lze opět vidět, ţe pohlaví nemá vliv na znalosti o obchodních korporacích. Muţi i ţeny odpovídali téměř ve stejném poměru. Obrázek 13: Rozdělení právnických osob z pohledu muţů a ţen 45 40 35 30 25

muž

20

žena

15 10 5 0 ano

ne

Zdroj: Vlastní zpracování. Na stejný problém bylo nahlíţeno i podle věkových skupin respondentů a vyhodnocení odpovědí lze vidět v tabulce 6 a obrázku 14.

39

Tabulka 6: Rozdělení právnických osob z pohledu věkových kategorií 18 - 35 let

36 - 50 let

nad 50 let

n

%

n

%

n

%

ano

53

63,86

11

52,38

10

47,62

ne

30

36,14

10

47,62

11

52,38

Celkový součet

83

21

21

Zdroj: Vlastní zpracování. S přibývajícím věkem klesá informovanost osob. Příčinu lze spatřovat i v tom, ţe s přibývajícím věkem klesá chuť podnikat, coţ bylo dokázáno v odpovědích na otázku 4. Procentuální znázornění toho, jak na tuto otázku odpovídaly jednotlivé věkové skupiny lze vyčíst z tabulky 6. Pro větší přehlednost byl vytvořen obrázek 14. Obrázek 14: Rozdělení právnických osob z pohledu věkových kategorií 60 50 40 18 - 35 let 30

36 - 50 let nad 50 let

20 10 0 ano

ne


4.5.9 Otázka č. 9. Obchodní korporace Vyberte v odpovědích, co patří mezi obchodní korporace a) ředitel, manaţer, obchodní zástupce b) akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost c) ředitelna, kancelář, tělocvična

40

Odpověď na otázku č. 9 byla zcela jednoznačná. 120 (96 %) respondentů odpovědělo na tuto otázku správně, ţe za obchodní korporace je povaţována společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Pouze 5 osob zodpovědělo otázku špatně (4 %). Z uvedeného tedy vyplývá, ţe bez rozdílu věku a pohlaví jsou občané dobře informováni o dané problematice a dokáţí správně určit, co patří mezi obchodní korporace. Obrázek 15: Obchodní korporace 0%

ředitel, manažer, obchodní zástupce

4%

akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost ředitelna, kancelář, tělocvična 96%


4.5.10 Otázka č. 10. Výhody podnikání právnických osob V čem spatřujete největší výhody podnikání právnických osob a) více společníků v jedné společnosti b) větší důvěryhodnost neţ fyzická osoba c) moţnost zvolit si vlastní obchodní firmu (název), na rozdíl od fyzických osob, které podnikají pouze pod jménem a příjmením Tato otázka byla zodpovězena pouze 124 respondenty. Z uvedených výhod nebyla odpovídajícími ţádná moţnost výrazně vyzdviţena. Větší důvěryhodnost neţ fyzická osoba preferovalo 43 osob v procentuálním měřítku tedy 34,68 %, moţnost zvolit si vlastní obchodní firmu (název), na rozdíl od fyzických osob, které podnikají pod svým jménem a příjmením vidělo jako výhodu 42 lidí (33,87 %) a více společníků v jedné společnosti

41

upřednostnilo 39 respondentů (31,45 %). Z uvedených odpovědí lze odvodit, ţe kaţdý jedinec spatřuje výhody podnikání právnických osob v něčem jiném. Obrázek 16: Výhody podnikání právnických osob

více společníků v jedné společnosti 31.45%

33.87%

větší důvěryhodnost než fyzická osoba

34.68%


4.5.11 Otázka č. 11. Nevýhody podnikání právnických osob V čem vidíte největší nevýhody podnikání právnických osob a) sloţité zaloţení společnosti b) komplikované vedení účetnictví c) anonymita jednotlivých osob, podle obchodní firmy (názvu) není moţno určit osoby, které se za ní skrývají Na tuto otázku z celkového počtu respondentů odpověděla větší polovina, celkem 56 osob (44,80 %), ţe za nevýhodu je povaţována anonymita jednotlivých osob, podle obchodní firmy (názvu), není moţno určit osoby, které se za ní skrývají. Dále 43 (34,40 %) osob odpovědělo na tuto otázku, ţe největší nevýhodou podnikání právnických osob je komplikované vedení účetnictví a zbylých 26 respondentů (20,80 %) za největší nevýhodu v tomto ohledu povaţují sloţité zaloţení společnosti.

42

Obrázek 17: Nevýhody podnikání právnických osob

složité založení společnosti 20.80% komplikované vedení účetnictví

44.80%

anonymita jednotlivých osob, podle obchodní firmy (názvu) není možno určit osoby, které se za ní skrývají

34.40%


4.5.12 Otázka č. 12. Mají v zahraničí lepší podmínky pro podnikání než ČR Myslíte si, že v zahraničí mají podnikatelé lepší podmínky než v ČR a) ano b) ne c) nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom V odpovědích na tuto otázku se potvrdilo to, co je obecně známo, ţe český národ je věčně nespokojený. Většina osob (58,40 %), si myslí, ţe všude jinde v zahraničí by se lépe podnikalo neţ u nás v České republice. 46 občanů (36,80 %) uvedlo, ţe o této otázce nikdy nepřemýšlelo. Pouhých 4,80 %, coţ bylo 6 osob, jednoznačně odpovědělo, ţe si nemyslí, ţe by v České republice byly špatné podmínky pro podnikání.

43

Obrázek 18: Jsou v zahraničí lepší podmínky pro podnikání neţ v ČR

ano 36.80% ne 58.40%

nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom

4.80%

Zdroj: Vlastní zpracování. Na tento tuto problematiku bylo pohlíţeno i z hlediska pohlaví respondentů. Odpovědi na tuto otázku byly zpracovány do následující tabulky 7. Tabulka 7: Podmínky podnikání v ČR versus v zahraničí z pohledu pohlaví muž

žena

n

%

n

%

ano

39

65,00

34

52,31

ne

2

3,33

4

6,15


19

31,67

27

41,54

Celkový součet

60

65

Zdroj: Vlastní zpracování. Z tabulky 7 vyplývá, ţe větší počet muţů si myslí, ţe v zahraničí mají podnikatelé zajištěny lepší podmínky pro podnikání oproti České republice. Naproti tomu větší počet ţen nad touto otázkou vůbec nepřemýšlelo. Tyto skutečnosti jsou lépe patrné z obrázku 18.

44

Obrázek 19: Podmínky podnikání v ČR versus v zahraničí z pohledu pohlaví 45 40 35 30 25 20

muž

15

žena

10 5 0 ano

ne


Zdroj: Vlastní zpracování. Na stejnou otázku bylo nahlíţeno i z hlediska jednotlivých věkových kategorií. Znázornění se nachází v tabulce 8 a obrázku 19. Tabulka 8: Podmínky podnikání v ČR versus v zahraničí z pohledu věkových kategorií 18 - 35 let

36 - 50 let

nad 50 let

n

%

n

%

n

%

ano

49

59,03

15

71,43

10

47,92

ne

5

6,02

0

0

1

4,76


29

34,95

6

28,57

10

47,62

Celkový součet

83

21

21

Zdroj: Vlastní zpracování. Je zřejmé, ţe nejmladší dotazovaná věková kategorie se zřejmě nejvíce zajímá o podmínky podnikání v zahraničí, neboť 49 osob (59,03 %) uvedlo, ţe by raději podnikalo mimo Českou republiku. Na tuto otázku zvolilo odpověď nevím, nepřemýšlel jsem o tom nejvíce osob z věkové kategorie nad 50 let (47,62 %), proto můţeme opět konstatovat, ţe starší lidé se jiţ neradi pouští do podnikání, a ani o něm uţ vzhledem k jejich věku nepřemýšlí.

45

Obrázek 20: Podmínky podnikání v ČR versus v zahraničí z pohledu věkových kategorií 60 50 40 30

18 - 35 let

20

36 - 50 let nad 50 let

10 0 ano

ne



4.5.13 Otázka č. 13. Zajištění dostatečných podmínek pro podnikání v ČR Myslíte si, že v ČR jsou zajištěny dostatečné podmínky pro podnikání a) ano, všichni zde mají zajištěny ideální podmínky pro podnikání b) právnické osoby mají větší moţnosti a podnikání právnických osob je výhodnější c) stát podporuje hlavně fyzické osoby d) pro podnikání v ČR nejsou v současné době obecně dobré podmínky Z této odpovědi jednoznačně vyplynulo, ţe lidé jsou toho názoru, ţe pro podnikání v ČR nejsou v současnosti pro ně zajištěny dostatečné podmínky. Obrázek 21: Zajištění dostatečných podmínek pro podnikání v ČR ano, všichni zde mají zajištěny ideální podmínky pro podnikání

13.60%

právnické osoby mají větší možnosti a podnikání právnických osob je výhodnější stát podporuje hlavně fyzické osoby

20.00% 63.20% 3.20%

pro podnikání v ČR nejsou v současné době obecně dobré podmínky


46

4.5.14 Otázka č. 14 Podnikání raději v jiném státě než v ČR Chtěl (a) byste podnikat raději v jiném státě než v ČR a) ano b) rozhodně ne, v ČR se mi zdají ideální podmínky pro podnikání c) neuvaţoval/a jsem nad tím I přesto, ţe ze dvou předchozích odpovědí vyplynulo, ţe v zahraničí mají podnikatelé lepší podmínky k podnikání a v ČR v současné době dobré podmínky pro podnikání nejsou, odpovědělo na tuto otázku většina respondentů 77 (61,60 %), ţe neuvaţovalo nad tím, ţe by začali podnikat v jiném státě neţ v České republice. Podnikání v jiném státě by zvolilo z celkového počtu 125 respondentů 40, coţ tvořilo 32 %. Obrázek 22: Podnikání raději v jiném státě neţ v ČR

ano 32.00% rozhodně ne, v ČR se mi zdají ideální podmínky pro podnikání 61.60%

neuvažoval(a) jsem nad tím

6.40%


4.5.15 Otázka č. 15. Vnitřní riziko podnikání Jste vnitřně připraveni podstoupit riziko spojené s podnikáním a) určitě ano b) nejsem si zcela jist/á c) záleţelo by na oboru, ve kterém bych podnikal(a) d) v současné době nejsem na riziko připraven(a)

47

Na obrázku 22 lze vidět, ţe prioritou pro vstup do podnikání je obor podnikatelské činnosti, kterému by se věnovali. Takto odpovědělo 47 občanů (37,60 %). O něco méně, a to 37 osob tedy 29,60 % by vnitřní riziko podnikání podstoupilo bez ohledu na obor činnosti. Téměř shodný počet respondentů odpovědělo na tuto otázku, ţe si nejsou zcela jisti, jestli by do vnitřního rizika spojeného s podnikáním šli. Pouhých 8 osob z celkového počtu 125 není v současné době na vnitřní riziko připraveno. Obrázek 23: Vnitřní riziko spojené s podnikáním 6.40% určitě ano 29.60%

nejsem si zcela jist(á)

37.60%

záleželo by na oboru, ve kterém bych podnikal(a) v současné době nejsem na riziko připraven(a)

26.40%

Zdroj: Vlastní zpracování. Na tuto otázku bylo pohlíţeno i z pohledu toho, jak odpovídali zvlášť muţi a ţeny. Tabulka 9: Vnitřní riziko spojené s podnikáním z pohledu muţů a ţen muž

žena

n

%

n

%

určitě ano

21

35,00

16

24,62

nejsem si zcela jist(a)

18

30,00

15

23,08

18

30,00

29

44,62

3

5,00

5

7,69

záleželo by na oboru, ve kterém bych podnikal(a) v současné době nejsem na riziko připraven(a) Celkový součet

60

65


48

Z obrázku 23 je zřejmé, ţe důleţitou roli v rozhodování, zda podstoupit vnitřní riziko spojené s podnikáním, hraje pohlaví respondentů. U ţen na rozdíl od muţů je kladen největší důraz na obor, ve kterém by podnikaly. Obrázek 24: Vnitřní riziko spojené s podnikáním z pohledu pohlaví 35 30 25 20 15

muž

10

žena

5 0 určitě ano

nejsem si zcela jist(á)

záleželo by na v současné době oboru, ve nejsem na riziko kterém bych připraven(a) podnikal(a)


4.6 Vyhodnocení dotazníkového šetření Na začátku dotazníkového šetření byly stanoveny tyto určité cíle. Zjistit: 1. jakou právní formu podnikání by dotazovaní raději zvolili, 2. z čeho by měli největší obavy při vstupu do podnikání, 3. zda by raději podnikali muţi nebo ţeny, 4. zda má věk vliv na rozhodnutí o vstupu do podnikání, 5. jestli jsou ochotni podstoupit vnitřní riziko spojené s podnikáním. Pomocí tohoto dotazníku byly tyto cíle splněny, a to následovně: 1. Převáţná většina občanů by za právní formu podnikání zvolila raději podnikání fyzických osob. Tímto bylo potvrzeno i zjištění statistického úřadu, který evidoval k 31. 12. 2014 1 974 925 podnikajících fyzických osob a pouze 400 827 podnikajících osob právnických. Tento fakt je k nalezení na: http://www.rzp.cz/statistikySbj.html

49

2. Největší obavou všech dotázaných byla nejistota, která plyne z podnikání. Většina občanů by volila raději moţnost zaměstnat se, aby nemusela podstupovat fakt, ţe podnikání sebou nese velkou nejistotu. 3. Na rozdíl od muţů, kteří by se do podnikání pouštěli, ţeny jsou v tomto ohledu opatrnější, a kdyţ uţ by se podnikat rozhodly, kladly by důraz na obor, ve kterém by se podnikat rozhodly. 4. Největší chuť a odhodlání začít podnikat mají lidé do 35 roku svého ţivota. S přibývajícím věkem občanů se výrazně sniţuje chuť vstupovat do podnikání. Největší zájem o podnikání mají lidé ve věku od 18 do 35 let. 5. Je rozdíl v přístupu muţů a ţen k vnitřním rizikům, které je třeba podstoupit v souvislosti s podnikáním. Potvrdilo se to, co je obecně známo, ţe ţeny na rozdíl od muţů, jsou opatrnější a rozváţnější a více se nad danou problematikou zamýšlejí. Ţeny před vstupem do podnikání sbírají informace o oboru, ve kterém se chystají podnikat. Na rozdíl od muţů, kteří pokud se podnikat rozhodnou, ţádná vnitřní rizika si většinou nepřipouští.

50

5 Založení a vznik Penzionu Pod zámkem Penzion Pod zámkem s.r.o. bude nově zaloţená obchodní korporace, která bude mít sídlo v Mikulově a bude podnikat v oblasti hotelnictví a turismu. Paní MB zdědila nemovitost, ve které před lety byl před lety provozován penzion. Rozhodla se tedy, ţe jeho činnost obnoví. Za tímto účelem hodlá zaloţit obchodní korporaci. Tuto právní formu si zvolila právě proto, ţe chtěla zachovat původní název penzionu a zároveň jej pouţívat i jako obchodní firmu. Hlavní činností bude poskytování ubytovacích a stravovacích sluţeb. Chod penzionu bude přizpůsoben zejména turistům, kteří přijedou navštívit krásy vinařského kraje, pobytům rodin s dětmi všech věkových kategorií s následným poskytnutím krátkodobého hlídání dětí a zajištěním kulturního a sportovního vyţití pro návštěvníky penzionu. Před zaloţením firmy byl sestaven podnikatelský plán, který obsahoval analýzu a strategii budoucí firmy. Jelikoţ je paní MB jediným zakladatelem a nenechala se zastupovat na základě plné moci zmocněnou osobou, bude muset sama zařídit následující úkony: sepsání zakladatelské listiny formou notářského zápisu, sloţení základního jmění, ohlášení ţivností a získání ţivnostenských oprávnění, zápis společnosti do obchodního rejstříku, registrace společnosti u finančního úřadu a získání ostatních povolení pro provoz zařízení.

5.1 Sepsání společenské smlouvy formou notářského zápisu Paní MB se dostavila do notářské kanceláře JUDr. KN do Břeclavi. Zakladatelskou smlouvu sepsala s notářem podle § 57 Obchodního zákoníku formou notářského zápisu. Společnost Penzion Pod zámkem s.r.o. zakládá paní MB jako jediný zakladatel. Společnost Penzion Pod zámkem s.r.o. je zaloţena sepsáním a podpisem zakladatelské u JUDr. KN v Břeclavi. Zakladatelská listina obsahuje obchodní firmu společnosti, která bude Penzion Pod zámkem s.r.o. a sídlo. Sídlo bude umístěno na adrese Penzionu Hlavní 1, Mikulov, jehoţ současným majitelem je zakladatel MB, který je zároveň podle zakladatelské listiny určen i jediným společníkem. Paní MB nechala do notářského zápisu vzhledem k provozovaným sluţbám vymezit předmět podnikání následovně: 

výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona,



hostinská činnost,



prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin.

51

Výši základního kapitálu si paní MB stanovila na 100 000,- Kč. Prvním jednatelem společnosti bude MB, v zakladatelské listině je vymezen způsob jednání za společnost, tak ţe jednatel paní MB bude moci jednat samostatně. Dozorčí rada nebude v případě společnosti Penzion Pod zámkem s.r.o. zřizována. Správcem vkladu je určena paní MB. Zakladatelská listina byla notářem vyhotovena a předána osobně paní MB v počtu 3 kopií. Za sepsání notářského zápisu zaplatila paní MB notáři 4 840 Kč.

5.2 Složení základního jmění nebo jeho části Způsob sloţení vkladů pro společnost Penzion Pod zámkem s.r.o. je určen zakladatelskou listinou. U Komerční banky v Břeclavi byl zaloţen nový bankovní účet na jméno správce vkladu MB a banka vydala potvrzení o sloţení celého vkladu ve výši 100 000 Kč. Toto potvrzení bude slouţit jako jeden z dokladů pro zápis do obchodního rejstříku.

5.3 Ohlášení živností a získání živnostenských oprávnění Paní MB se rozhodla ohlásit ţivnost a podat ţádost o koncesi s předmětem podnikání, který je uveden v podkapitole 5.1 na ţivnostenském úřadu v Břeclavi. K ohlášení ţivnosti předloţila za nově vznikající společnost Penzion Pod zámkem s.r.o. ţivnostenskému úřadu zakladatelskou listinu a doklad o umístění sídla (v tomto případě se jednalo o prohlášení majitele nemovitosti MB, ţe jako vlastník nemovitosti souhlasí s umístěním sídla nově vznikající společnosti Penzion Pod zámkem s.r.o. na adrese Hlavní 1, Mikulov. V rámci ţivnosti volné bylo ještě nutné, aby paní MB vymezila obory činnosti ţivnosti volné. Zde vybrala vzhledem k činnosti, kterou bude společnost provozovat tyto obory činnosti: 

obor č. 7 - Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků,



obor č. 47 - Zprostředkování obchodu a sluţeb,



obor č. 48 - Velkoobchod a maloobchod,



obor č. 55 - Ubytovací sluţby,



obor č. 73 – Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí,



obor č. 74 Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti,



obor č. 79 – Poskytování sluţeb pro rodinu a domácnost.

52

Pro ohlášení ţivnosti řemeslné doloţila paní MB odbornou způsobilost ustanoveného odpovědného zástupce. Odpovědným zástupcem ustanovila sama sebe, protoţe je vyučena v oboru kuchař-číšník a má i středoškolské vzdělání s maturitou v hotelnictví, které získala na Střední hotelové škole v Brně. Současně paní MB podala ţádost o koncesi s předmětem podnikání Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, kde odborná způsobilost není stanovena. Správní poplatek ve výši 1 000 Kč zaplatila paní MB na pokladně Městského úřadu v Břeclavi. Paní MB byl vydán výpis z ţivnostenského rejstříku s příslušnými ţivnostmi. Datum vzniku provozování ţivnosti není na Výpisu uvedeno, neboť ţivnosti vznikají aţ dnem zápisu do Obchodního rejstříku. Výpis z ţivnostenského rejstříku je další dokument potřebný, který bude paní MB předkládat při podání návrhu zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

5.4 Zápis společnosti do obchodního rejstříku Návrh na zápis společnosti Penzion Pod zámkem s.r.o. byl podán u místně příslušného rejstříkového soudu v Brně. Návrh na zápis, který si paní MB stáhla v předepsané formě z portálu na www.justice.cz vyplnila a podepsala jako jediný jednatel, podpis na tento návrh si nechala u notáře úředně ověřit. Přílohy k návrhu na zápis do obchodního rejstříku se podala jednak za společnost a potom za sebe jako jednatele. Za společnost předloţila společenskou smlouvu, doklad o umístění sídla na adrese Hlavní 1, Mikulov (prohlášení vlastníka nemovitosti, ţe souhlasí s umístěním sídla. Podpis na tomto dokumentu si nechala opět úředně u notáře ověřit. Dále předloţila soudu výpis z ţivnostenského rejstříku, potvrzení banky o sloţení vkladu, čestné prohlášení jednatele o svéprávnosti a souhlasu se zápisem do obchodního rejstříku a souhlas s ustanovením do funkce jednatele. Lhůta soudu na zápis do obchodního rejstříku je 5 dnů, den podání návrhu se nepočítá. Po pěti dnech si paní MB ověřila, ţe usnesení jiţ bylo vydáno, dostavila se tedy na Krajský soud v Brně, podepsala převzetí usnesení a vzdala se práva odvolání. Poté ji bylo usnesení o zápisu do obchodního rejstříku, které obsahovalo datum vzniku společnosti a identifikační číslo, vydáno. Tuto skutečnost nemusela hlásit ţivnostenskému úřadu, neboť krajské soudy jsou s těmito úřady propojeny a Krajský soud v Brně zaslal oznámení o zápisu společnosti Penzion Pod zámkem s.r.o. do obchodního rejstříku přímo ţivnostenskému úřadu v Břeclavi. Zápisem do obchodního rejstříku vznikla společnost s ručením omezeným Penzion Pod zámkem s.r.o. a tímto dnem jí nastává povinnost vést podvojné účetnictví.

53

5.5 Registrace společnosti u finančního úřadu Paní MB jako osoba jednající za společnost je povinna nově vzniklou společnost Penzion Pod zámkem s.r.o. registrovat u místně příslušného finančního úřadu v Mikulově. Paní MB vyplnila předloţeny registrační formulář a povinně se přihlásila k registraci daně z příjmu právnických osob. Současně vzhledem k rozsahu poskytovaných sluţeb přihlásila společnost Penzion Pod zámkem s.r.o. i k dani z přidané hodnoty. Protoţe společnost bude zaměstnávat několik zaměstnanců, podala paní MB i přihlášku k dani ze závislé činnosti.

5.6 Provozní řád a provozní kniha Pro otevření provozu penzionu je nutné, aby paní MB jako jednatelka společnosti Penzion Pod zámkem s.r.o. sestavila Provozní řád. Provozní řád je dokument, který bude obsahovat soubor pravidel, jak se k objektu chovat a jak jej správně vyuţívat. Tento provozní řád podala ke schválení Krajské hygienické stanici v Brně. Provozní řád pro ubytovací sluţby musí obsahovat údaje o poskytovateli, coţ je společnost Penzion Pod zámkem s.r.o., údaje o poskytovaných sluţbách, zejména o kapacitě a vybavení penzionu, dále zásady předcházení vzniku přenosných a jiných onemocnění, informace o úklidu, manipulaci s prádlem a další doplňující údaje, např. o manipulaci s odpadem, zákazu kouření a vstupu zvířat a další. Do provozního řádu musí mít společnost Penzion Pod zámkem s.r.o. zahrnuty rovněţ informace o přípravě pokrmů a nápojů včetně jejich expedice a odpovědnost jednotlivých pracovníků za určité činnosti. Dalším krokem, který musí paní MB, jako jednatelka společnosti Penzion Pod zámkem s.r.o. podniknout a který souvisí s podnikáním v oblasti gastronomie, je vytvoření Provozní knihy systému kritických bodů HACCP podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a Vyhlášky č. 137/2004 Sb. Tento systém kritických bodů musí mít vytvořen všichni podnikatelé, kteří prodávají jídlo a nápoje, aby eliminovali rizika, které souvisí s porušením zdravotní nezávadnosti potravin. Kontrolu toho, zda má společnost Penzion Pod zámkem s.r.o. zpracován tento dokument bude provádět Krajská hygienická stanice v Brně. Veškerou pomoc při zavedení systému kritických bodů včetně objednávky Provozní knihy paní jednatelka MB provedla přímo přes internet u Hofmann Bohemia – partner gastronomie s.r.o..

54

5.7 Zaměstnanci Penzion Pod zámkem s.r.o. bude v počátku provozu zaměstnávat 8 zaměstnanců na základě pracovní smlouvy, z toho 2 kuchaře, 2 servírky, 1 zaměstnance jako pomocný personál na úklid, 1 recepčního a 2 pokojské. Paní MB, jako jednatelka společnosti sepíše pracovní smlouvy s jednotlivými zaměstnanci. Poté provede registraci zaměstnavatele Penzion Pod zámkem s.r.o., jako plátce pojistného za zaměstnance a současně jednotlivé zaměstnance přihlásí k registraci na Okresní správu sociálního zabezpečení v Břeclavi. Zaměstnance i Penzion Pod zámkem s.r.o. jako zaměstnavatele přihlásí paní MB i k registraci na Všeobecné zdravotní pojišťovně v Mikulově, na Vojenské zdravotní pojišťovně v Brně a na Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra v Brně, coţ jsou zdravotní pojišťovny, u kterých jsou jednotlivý zaměstnanci registrováni. V poslední řadě paní MB přihlásí společnost Penzion Pod zámkem s.r.o. u pojišťovny Kooperativa, pobočky v Brně k platbě zákonného pojištění odpovědnosti. Toto zákonné pojištění musí platit kaţdý zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance. Povinnost pojištění vzniká dnem nástupu prvního zaměstnance.

55

Návrhová část 6 Vlastní návrhové řešení Na základě zjištění z analytické části, je moţné říci, ţe lidé při vstupu do podnikání volí za právní formu nejčastěji podnikání fyzické osoby. O podnikání právnických osob nemají takové povědomí a spatřují v něm plno nevýhod. Při mém soukromém hledání informací o této problematice jsem zjistila, ţe veškeré informace se sice dají zjistit ale pouze přes internet coţ je pro občany s omezeným nebo ţádným přístupem na internet velmi nevýhodné. Jediný informační materiál, který se mi podařilo o podnikání sehnat v tištěné podobě, byl volně dostupný na ţivnostenském úřadu. Tento informační materiál viz příloha 2 a příloha 3 sice nazývá „informace pro Vaše podnikání na jednom místě“, ale není zcela vyhovujícím právě pro občany bez přístupu na internet, neboť odkazuje pouze na internetové stránky portálu www.businessinfo.cz kde jsou bliţší informace o podnikání dohledatelné. Tento informační materiál není postačující pro sdělení potřebných informací a nevyhovuje ani mým představám, proto jsem se rozhodla v návrhové části této práce navrhnout takový materiál, který by poskytoval informace o vstupu do podnikání přímo a ne pouze odkazy na internetové stránky. Jednalo by se o jednoduchý leták, který by obsahoval nejdůleţitější údaje o podmínkách související se vstupem do podnikání včetně rozdělení na fyzické a právnické osoby a informace o zaloţení těchto jednotlivých právních forem. Účelem tohoto letáčku by bylo, aby si lidé při zvaţování moţnosti podnikat, uvědomili, ţe existuje i jiná moţnost podnikání neţ pouze jako fyzická osoba. Nedílnou součástí takového materiálu by byly stručné informace o tom kdo, kde, za jak dlouho a za kolik můţe vstoupit do podnikání. Dále by tento materiál mohl obsahovat informace o rozdělení a typech obchodních korporací. Na závěr by do tohoto materiálu byly zahrnuty výhody a nevýhody podnikání fyzických a právnických osob. Tento materiál by měl být umístěn na místech, kde se předpokládá, ţe se mohou vyskytovat osoby, které hodlají vstoupit do podnikání. Jednalo by se zejména o úřady práce, neboť se tam uchazeči o zaměstnání snaţí najít informace o uplatnění na trhu práce. Materiál by mohl být zajímavý i pro studenty středních a vysokých škol, protoţe i mezi mladými lidmi se mohou najít takoví, které by tyto informace zajímaly. V případě zájmu z řad dalších institucí by mohli být letáčky rozmístěny i například na ţivnostenských úřadech, zdravotních pojišťovnách apod. Do návrhové části jsem si zvolila navrţení informací do letáčku proto, ţe ve spolupráci s grafikem lze tento materiál kdykoliv zrealizovat. Samozřejmě v oblasti

56

podnikání se nabízí mnoho dalších tipů a návrhů na zlepšení podmínek pro vstup do podnikání v České republice ale jednalo by se zejména o legislativní změny, které nejsem v současné době schopná prosadit. Podle mého názoru je zbytečně sloţitý a zdlouhavý proces zaloţení a vzniku právnických osob, ale tento problém můţe být řešen pouze změnou legislativy.

57

Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na oblast podnikání z důrazem na právní a účetní aspekty zaloţení firmy. Cílem bakalářské práce bylo definovat základní pojmy firmy v právní a účetní oblasti, zhodnotit výhody a nevýhody podnikání fyzických a právnických osob a prověřit informovanost osob o moţnostech podnikání v České republice. Cíle byly splněny, v práci byly objasněny základní pojmy, jako je podnikání, podnikatel, ţivnostenské podnikání. Dále byly definovány jednotlivé právní formy, kterými jsou osoby fyzické a právnické. U právnických osob byl kladen důraz na obchodní korporace a jejich rozdělení. V další části práce byly vymezeny účetní a právní aspekty zaloţení firmy. Byly popsány jednotlivé rozdíly vstupem do podnikání fyzických a právnických osob. Fyzická osoba začíná podnikat dnem vzniku oprávnění k podnikání, právnická osoba vzniká aţ dnem zápisu do obchodního rejstříku. Fyzické osoby vedou z pravidla pouze daňovou evidenci, právnické osoby a některé fyzické, kterým to určuje zákon, vedou finanční účetnictví na základě podvojného zápisu. V závěru teoretické části byly zhodnoceny výhody a nevýhody podnikání fyzických a právnických osob. Bylo zjištěno, ţe kaţdá z uvedených právních forem má jak výhody, tak i nevýhody. Na základě dotazníkového šetření došlo k prověření informovanosti lidí o moţnostech podnikání v ČR. Bylo zjištěno, ţe převáţná většina občanů by za právní formu podnikání zvolila raději podnikání fyzických osob, ţe největší obavou všech dotázaných byla nejistota, která plyne z podnikání. Největší chuť a odhodlání začít podnikat mají lidé do 35 roku svého ţivota. S přibývajícím věkem občanů se výrazně sniţuje chuť vstupovat do podnikání. Potvrdilo se, ţe ţeny jsou při vstupu do podnikání opatrnější, před vstupem do podnikání více kladou důraz na informace o příslušném oboru a na rozdíl od muţů, kteří pokud se podnikat rozhodnou, ţádná vnitřní rizika uţ si většinou nepřipouští. Hypotéza, která byla v úvodu práce stanovena takto: vzhledem k tomu, ţe mezi veřejností není dostatečná informovanost o podmínkách podnikání v České republice, nedokáţí objektivně zhodnotit rozdíly mezi podnikáním fyzických a právnických osob. Na základě dotazníkového šetření se hypotéza potvrdila. Průzkumem bylo zjištěno, ţe jen něco málo přes polovinu respondentů jednoznačně ví, jaký je rozdíl mezi podnikáním fyzických a právnických osob a přes 80 % dotazovaných, kteří by vstupovali do podnikání, by zvolili za právní formu podnikání fyzických osob. Z toho se dá usuzovat, ţe lidé jsou málo informovaní zejména o podnikání právnických osob. Tyto informace jsou

58

k dohledání pouze na internetových stránkách a v odborných publikacích. K těmto zdrojům však nemají všichni přístup, a proto bylo navrhnuto v návrhové části řešení, jak tyto informace dostat do povědomí širší veřejnosti. Proto byl vytvořen návrh na informační materiál, který by byl vytvořen v tištěné podobě a obsahoval údaje o podnikání fyzických a právnických osob včetně srovnání výhod a nevýhod jednotlivých právních forem. Pro bliţší pochopení problematiky vstupu do podnikání právnických osob byla v analytické části při fiktivním zakládání společnosti zvolena právě právní forma podnikání s.r.o. Cíle práce byly splněny, hypotéza se potvrdila, práce přinesla ucelený pohled na problematiku právních a účetních aspektů zaloţení firmy a návrh na zlepšení situace v oblasti přístupu k informacím.

59

Seznam literatury [1] BRYCHTA, I., MACHÁČEK, I. a DĚRGEL, M. Daň z příjmů 2010: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1.1.2010. Praha: Meritum, 2009. 588 s. ISBN 97880-7357-528-1 [2] MÁČE, Miroslav. Účetnictví a finanční řízení. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 551 s. ISBN 978-80-247-4574-9. [3] SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2015. 21. vyd. Praha: Grada Publishing, 2015, 179 s. ISBN 978-802-4754-185. [4] ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva. 3. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 426 s. ISBN 978-807-3803-223. [5] VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. ISBN 978-80-247-4520-6. [6] SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2011. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3802-4. [7] STROUHAL, J., ŢIDLICKÁ, R., KNAPOVÁ, B., CARDOVÁ, Z. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0008-7. Internetové zdroje [8]

Druhy podnikatelských rizik. Management mania [online]. 2013 [cit. 2015-04-19].

Dostupné na internetu: [9]

Daň z příjmů. Penize.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné na internetu:

[10] Druhy daní. Daňový portál [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné na internetu: [11] Osnova k provoznímu řádu pro ubytovací sluţby. Krajská hygienická stanice: Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: [12] Občanský zákoník - nový od 1. ledna 2014. Businesscenter.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: Obchodní korporace - zaloţení a vznik. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export

[online].

2014

[cit.

2015-01-25].

60

Dostupné

na

internetu:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zalozeni-a-vznik-ppbi50403.html#! [13] Roční přehled podnikatelů a ţivností. Ţivnostenský rejstřík [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:< http://www.rzp.cz/statistikySbj.html> [14] Systém kritických bodů HACCP. HACCPEXPRES [online]. 2015 [cit. 2015-0422]. Dostupné z: [15] Společnost s ručením omezeným. Business.center.cz [online]. 2015 [cit. 2015-0422]. Dostupné z: [16] Výhody a nevýhody podnikání jako fyzická osoba (OSVČ) na ŢL. Elite Czechia [online].

2015

[cit.

2015-04-19].

Dostupné

na

internetu:

[17] Výhody s.r.o. oproti OSVČ. Elita Czechia [online]. 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné: [18] Začít podnikat na ţivnost nebo zaloţit obchodní společnost aneb Jak vybrat vhodnou

právní

podnikatele [online].

formu 2014

podnikání?.Ipodnikatel.cz: [cit.

2015-04-19].

Portál

pro

začínající

Dostupné

na

internetu:

[19] Zákon o obchodních korporacích. Businesscenter.cz [online]. 2015 [cit. 2015-0419]. Dostupné z: [20] Ţivnostenský zákon. Businesscenter.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné na internetu:

61

Příloha 1: Dotazník

DOTAZNÍK 1. Pohlaví c) Muţ d) Ţena 2. Věková kategorie a) 18 – 35 let b) 35 – 50 let c) nad 50 let 3. Postavení a) Student b) Zaměstnanec c) Podnikatel d) Nezaměstnaný 4. Myslíte, že je v současnosti lepší být c) Zaměstnanec d) Podnikatel 5. Z čeho byste měl(a) největší obavy, kdybyste se rozhodl(a) podnikat f) Nedostatek peněz g) Pohodlí h) Nejistota i) Velká zodpovědnost j) Věk 6. V případě, že byste se rozhodli podnikat, jakou byste zvolili právní formu c) FO – podnikání jednotlivce d) PO – podnikání v obchodní korporaci

7. Víte, jaký je rozdíl v podnikání fyzické a právnické osoby d) Ano e) Částečně f) Nemám tušení

62

Pokračování přílohy 1 8. Víte, jak se rozdělují právnické osoby (obchodní korporace) c) Ano d) Ne 9. Vyberte v odpovědích, co patří mezi obchodní korporace a) Ředitel, manaţer, obchodní zástupce b) Akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost c) Ředitelna, kancelář, tělocvična 10. V čem spatřujete největší výhody podnikání právnických osob a) Více společníků v jedné společnosti b) Větší důvěryhodnost neţ fyzická osoba c) Moţnost zvolit si vlastní obchodní firmu (název), na rozdíl od fyzických osob, které podnikají pouze pod jménem a příjmením 11. V čem vidíte největší nevýhody podnikání právnických osob a) Sloţité zaloţení společnosti b) Komplikované vedení účetnictví c) Anonymita jednotlivých osob, podle obchodní firmy (názvu) není moţno určit osoby, které se za ní skrývají 12. Myslíte si, že v zahraničí mají podnikatelé lepší podmínky než v ČR a) Ano b) Ne c) Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom 13. Myslíte si, že v ČR jsou zajištěny dostatečné podmínky pro podnikání a) Ano, všichni zde mají zajištěny ideální podmínky pro podnikání b) Právnické osoby mají větší moţnosti a podnikání právnických osob je výhodnější c) Stát podporuje hlavně fyzické osoby d) Pro podnikání v ČR nejsou v současné době obecně dobré podmínky 14. Chtěl(a) byste podnikat raději v jiném státě než v ČR a) Ano b) Rozhodně ne, v ČR se mi zdají ideální podmínky pro podnikání c) Neuvaţoval/a jsem nad tím

63

Pokračování přílohy 1 15. Jste vnitřně připraveni podstoupit riziko spojené s podnikáním a) Určitě ano b) Nejsem si zcela jist/á c) Záleţelo by na oboru, ve kterém bych podnikal(a) d) V současné době nejsem na riziko připraven(a)

Zdroj: vlastní zpracování

64

Příloha 2: Informace pro Vaše podnikání na jednom místě

65

Pokračování přílohy 2

66


67


Zdroj: Ţivnostenský úřad

68

Příloha 3: Informace pro Vaše podnikání na jednom místě

69


70


71


Zdroj: Ţivnostenský úřad

72

Právní a účetní aspekty založení firmy

Recommend Documents