odstavec 2 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ klasifikační řád
Platný pro školní rok 2007/2008 a následující, s účinností od 1.9.2007. Platí do odvolání, dodatky budou zpracovány vždy písemnou formou, schváleny pedagogickou radou a školskou radou.
Pravidla pro hodnocení žáků příspěvkové oraganizace Základní škola a mateřská škola Vysoká I. Obecné zásady hodnocení a klasifikace Klasifikace žáka ve vyučovacích předmětech, klasifikace chování, stanovení celkového prospěchu, ukládání výchovných opatření, rozhodování o konání opravných zkoušek,o komisionálním přezkoušení a rozhodování o postupu žáka do vyššího ročníku jsou nezbytnou součástí pedagogického procesu s cílem vytvořit, pokud možno, objektivní obraz o práci žáka pro účely úřední, pro motivaci žáka k práci a pro informaci zákonných zástupců dítěte. Klasifikace a hodnocení je tedy důležitou složkou práce pedagoga, které je třeba věnovat promyšlenou a soustavnou péči. Pedagog dbá především na to, aby měl pro hodnocení dostatek podkladů, které získává průběžně a systematicky, nikoliv nahodile a chaoticky. Tomuto úkolu by měl vyčleňovat místo i ve svých přípravách na vyučování. Učitel se ve spolupráci s třídním učitelem musí vyvarovat zejména kumulace zkoušení v závěru jednotlivých čtvrtletí a pololetí (v jeden den mohou žáci psát pouze jednu písemnou práci). Pedagog musí usilovat o objektivnost klasifikace. Snaží se, aby žák rozuměl zásadám jeho hodnocení a netrpěl pocitem nespravedlnosti. Učitel posuzuje žáka individuálně. Má na paměti, že žák může v průběhu roku ve výkonech zakolísat ( to se týká především závěrečné klasifikace). Pedagog se snaží pomocí klasifikace vytvořit příznivou atmosféru ve třídě, nikoliv stresující prostředí. Dobrý učitel uvažuje pozitivně: hledá více to, co žák umí, soustředí se více na klady a ne na nedostatky. Má působit jako vyzrálá osobnost, ne jako soupeř číhající na chvilku žákovy nepozornosti či zakolísání. Přesto musí být pedagog při hodnocení a klasifikaci přiměřeně náročný. Musí dbát na udržení jisté úrovně znalostí a dovedností požadované osnovami. Při posuzování žáka je zakázáno uchylovat se k ironii a ponižování dětí, učitel hlídá svoje osobní sympatie či antipatie k žákovi tak, aby nezkresloval výsledky žáka svým případným vztahem k němu. Zájem žáka o předmět, plnění jeho školních povinností a jeho pracovitost mohou ovlivnit žákovo hodnocení v předmětu. Při celkovém hodnocení spolupracují učitelé s výchovným poradcem školy, s třídními učiteli, s ředitelem školy a s pedagogickou radou. Třídní učitel může klasifikaci a hodnocení konzultovat s jednotlivými vyučujícími, v případě sporných případů se učitel obrací na ředitele školy. Ředitel školy sleduje při klasifikacích, při pedagogických radách i při jiných kontrolách také úroveň, způsob, frekvenci, objektivnost klasifikace a hodnocení u jednotlivých vyučujících.
Klasifikace chování a prospěchu I. Klasifikace chování a jeho hodnocení 1. Získávání podkladů pro hodnocení chování Třídní učitel získává podklady pro hodnocení chování vlastním pozorováním, rozhovory s ostatními pedagogy, rodiči atd. Pokud dojde v průběhu roku u žáka k závažnému poklesu chování, spolupracuje třídní učitel s rodiči bez zbytečného otálení, čímž je jednak informuje o situaci, jednak žádá jejich spolupráci ve vzniklém problému. Je nepřípustné oznámit rodičům sníženou známku z chování nebo důtku u dříve bezproblémového žáka až před klasifikačním obdobím. Všechna sdělení rodičům musí být fundovaná, podložená a zdůvodněná. Nelze použít zatracující formulace, nadřazenost či opovržení, protože rodič i dítě musí pochopit, že je jednáno v jejich zájmu. Veškerá sdělení jsou zákonným zástupcům předávána prokazatelnou formou (tj. podací deník řed.školy).
2. Práce třídního učitele Hlavní zodpovědnost za klasifikaci a hodnocení chování má třídní učitel. Ten po projednání s ostatními pedagogy včetně ředitele školy nebo výchovného poradce navrhuje neodkladná opatření a stupeň klasifikace chování žáka. V závažných případech může iniciovat svolání mimořádné pedagogické rady. TU zodpovídá za to, že nepřekročí svoje kompetence, že veškerá klasifikace a opatření budou předloženy pedagogické radě jako oznámení ke schválení. TU zodpovídá za včasné oznámení hodnocení chování žáka zákonným zástupcům i za zápis do katalogového listu, případně na vysvědčení.
3. Klasifikační stupně hodnocení chování a výchovná opatření Stupně klasifikace chování: stupeň 1............. velmi dobré stupeň 2 ............ uspokojivé stupeň 3 ............ neuspokojivé Výchovná opatření: pochvala a jiná ocenění opatření k posílení kázně: napomenutí tř.učitele důtka třídního učitele důtka ředitele školy
4. Charakteristika jednotlivých stupňů z chování a výchovných opatření Stupeň 1 ..........chování velmi dobré. Žák bez problémů dodržuje školní řád a zásady morálky slušných lidí. Nenarušuje vyučování a plní si své úkoly a školní povinnosti.V případě méně závažného přestupku je přístupný domluvě a snaží se o nápravu. Stupeň 2 .......... chování uspokojivé Žák se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, nezlepší své chování, i když mu již byla udělena důtka tř. uč. nebo řed.školy. Podkladem pro 2.st. z chování jsou přestupky rozpracováné ve školním řádu. Stupeň 3 ........... chování neuspokojivé Podkladem pro udělení tohoto stupně z chování jsou přestupky rozpracované ve školní řádu. Na všech úrovních klasifikace žáka z chování se doporučuje spolupráce školy s rodiči, pediatrem, psychologem, odborem sociální prevence, Policií ČR dle závažnosti přestupku. Výchovná opatření Pochvaly a jiná ocenění - kromě průběžných pochval za nadstandartní práci či významné momenty v chování a jednání žáka je možno udělit žákovi pochvalu či jiné ocenění v závěru klasifikačního období jako výraz uznání soustavného kladného přístupu žáka k práci či za výrazný pozitivní čin. Opatření k posílení kázně - uděluje se všude tam, kde je třeba řešit drobnější vady žákova přístupu k práci. Tato opatření mohou, ale nemusí, být předzvěstí snížené známky z chování. Udělení napomenutí třídního učitele či třídní důtka nemusí být řešeno pedagogickou radou, toto výchovné opatření může třídní učitel přijmout i v období mimo pedagogickou radu. Zápis do katalogového listu bude uskutečněn ke dni udělení výchovného opatření a následná pedagogická
rada bude s opatřením seznámena.
5. Postup při klasifikaci - vých.opatření a pochvaly a) pochvaly a jiná ocenění Před udělením pochvaly navrhne třídní učitel,řed.školy či zástupce obce projednat toto opatření na pedagogické radě. Po projednání pak TU nebo další pověřená osoba udělí žákovi veřejně před třídou nebo před shromážděním pochvalu či jiné ocenění. Součástí jiného ocenění může být pamětní list, vhodný věcný dar. Pochvaly a ocenění zapíše TU do katalogového listu a do příslušné rubriky na vysvědčení.
b) opatření k posílení kázně napomenutí TU - je plně v kompetenci TU. TU pouze oznámí ped.radě, zapíše se zdůvodněním do katalog.listu a prokazatelným způsobem informuje rodiče žáka důtka třídního učitele - uděluje TU . Po dohodě s řed.školy může TU udělit důtku i mimo klasifikační období. TU oznámí následné ped.radě, zapíše se zdůvodněním do katalog.listu a prokazatelným způsobem informuje rodiče žáka. důtka řed.školy - uděluje řed.školy ( zpravidla na žádost TU) po projednání v ped.radě. TU zapíše do katalog. listu se zdůvodněním.
Poznámka: Ve věci ukládání kázeňských trestů je třeba postupovat velmi obezřetně a citlivě. Prvořadým cílem totiž není exemplární potrestání žáka, nýbrž výchova zdravého a slušného člověka. Upřímnost, pravdomluvnost a důvěra žáka ve své učitele musí být vysoce ceněna a zohledněna při klasifikaci chování. Významným prvkem kladné motivace v práci žáka musí být vhodně užitá pochvala. II. Klasifikace prospěchu a celkový prospěch Pro účely tohoto řádu rozlišujeme pojmy: a) průběžna klasifikace - hodnocení dílčích výkonů žáka v průběhu pololetí b) celková klasifikace - vždy v závěru pololetí, tzn.do vysvědčení a katalog.listů c) celkový prospěch - vždy v závěru pololetí do vysvědčení a katalog.listů d) úspěšnost práce v zájmových útvarech - vždy v závěru pololetí do vysvědčení Veškerou průběžnou klasifikaci zaznamenává pedagog do svojí dokumentace, kterou je povinen uschovat i po skončení školního roku, zpravidla aspoň do 20.10. Veškerá hodnocení sděluje učitel žákovi. Důležité známky či jiné důležité sdělení sděluje učitel zákonnému zástupci žáka a to průběžně, prostřednictvím žákovské knížky a v naléhavých případech i jiným prokazatelným způsobem. Do žákovské knížky píše učitel datum, předmět a téma zkoušené látky. Znaménko - (mínus za známkou) je nepřípustné. Zvláštní zřetel věnuje učitel podstatnému zhoršení prospěchu žáka. Tuto skutečnost vždy včas oznamuje zákonným zástupcům žáka, popř. jedná třídní učitel s rodiči. Při celkové klasifikaci je třeba přihlížet k věkovým zvláštnostem žáka a jejich ev. vadám.Celkovou klasifikaci předmětu určí se vší zodpovědností vyučující v tomto předmětu. Průběžné známky jsou mu vodítkem, ale výsledná známka není určena mechanicky z aritmetického průměru známek. Celková známka se píše do vysvědčení a do katalog. listů. Celkový prospěch v závěru klasifikačního období stanoví třídní učitel podle kritérií, která jsou uvedena níže. 1) Získávání podkladů pro hodnocení prospěchu a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel průběžně a to: - soustavným pozorováním, sledováním všech projevů žáka a jeho připravenost - různými druhy zkoušek: - ústní - písemné - praktické - pohybové - písemné práce stanovené osnovami
Žák na 1.stupni je hodnocen prakticky denně při opravování písemných projevů, při samostatné práci, hodnocením výkresů, ručních prací ap. Od 3.třídy je třeba ukládat minimálně prověrky z matematiky a českého jazyka za rok,v českém jazyce se doporučuje psaní diktátu vždy po uzavření určité kapitoly. Ve 4. a 5.třídě je doporučeno ukládat minimálně: 4 roč. - 1 hlavní písemná práce formou testu 5 roč. - 3 hlavní písemné práce formou testu vždy po uzavření probraného učiva Žák 6.-9.třídy musí být ve vyučovacích předmětech (kromě výchov) vyzkoušen nejméně 4 x za pololetí, z toho aspoň 2 x ústně. Vyjímku tvoří žáci, u kterých jsou doporučeny jiné formy zkoušení v souvislosti s vývojovou poruchou učení. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi známku ihned, hodnocení písemných projevů sdělí učitel žákovi zpravidla do týdne, nejpozději však do 14 dnů. Počet písemných projevů: M - 3 velké písemné práce Aj - 3 velké písemné práce formou testu po uzavření základního učiva Čj- 4 kontrolní diktáty sloh: 6.tř. 4 7.tř. 4 8.tř. 4 9.tř. 3 + okruhy prací dané evaluační činností Tyto písemné práce je nutno archivovat do 20.10. příštího školního roku. Po dobu 1 roku se uschovávají i laboratorní práce. V naukových předmětech ( D, Z, Př, Ch, F) je možno použít přiměřeného počtu krátkých písemných prací (od 5 do 20 minut). Doporučuje se hodnotit i samostatné projevy - př.: - provedení a vyhodnocení pokusu v laboratorních pracích - řešení problémových úloh - vyhledávání informací z literatura a PC - samostatné referáty - v předmětu vyžadující talent a vrozené dispozice ( Hv,Vv,Tv) je třeba nadřadit zájem, snahu a pracovitost nad nadání 2. Klasifikační stupně hodnocení prospěchu Prospěch žáka v jednotlivých předmětech se hodnotí těmito stupni: 1 .......... výborný 2 .......... chvalitebný 3 .......... dobrý 4 .......... dostatečný 5 .......... nedostatečný Celkový prospěch: a) v 1.- 5.r. prospěl, neprospěl, prospěl s vyznamenáním b) v 6.- 9.r. prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl Výsledky práce v zájmových útvarech: pracoval úspěšně, pracoval 3. Charakteristika jednotlivých stupňů klasifikace a hodnocení prospěchu Stupeň 1 - výborný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti samostatně a tvořivě uplatňuje poznatky. Samostatně řeší úkoly. Myslí logicky správně. Formuluje správně a výstižně. Ve vyšších ročnících je schopen samostatného studia. Snaží se o slušný grafický projev. Může se občas dopustit chyby nebo nepřesnosti. Při zkoušení nebo jiných činnostech postupuje s jen nepatrnou pomocí učitele. Při praktických činnostech pracuje samostatně a dovedně. Dbá na pořádek a bezpečnost. Aplikuje teoretické poznatky. U předmětů, které vyžadují nadání nebo dispozice, se snaží o nejlepší výsledek v rámci svých možností. Projevuje zájem o výuku. Stupeň 2 - chvalitebný Žák ovládá osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti téměř uceleně a
téměř přesně. Chápe důležité vztahy mezi nimi. Požadované činnosti vykonává s drobnými nepřesnostmi. Úkoly řeší logicky správně. Při formulaci nepůsobí vždy úplně přesným dojmem. Lze tolerovat drobné nepřesnosti. Míra nepřesností a nepodstatných chyb je o poznání vyšší než u výborného žáka. Při zkoušení nebo jiných činnostech může být občas usměrněn učitelem. Ve vyšších ročnících je schopen vystihnout hlavní podstatu samostatně studovaného textu. Snaží se o dobrý grafický projev. Při praktických činnostech pracuje bez většího pobízení a přiměřeně dovedně. Aplikuje teoretické poznatky U předmětů, které vyžadují nadání, se snaží uspět, ale vyskytnou se drobné mezery ve vědomostech, návycích a dovednostech. Převážně projevuje zájem o výuku. Stupeň 3 - dobrý Žák má mezery v ucelenosti a přesnosti znalostí faktů, pojmů a definic. Hlavní myšlenky však chápe. Je schopen plnit průběžně obtížné úkoly a za pomoci učitele i úkoly složitější. Podstatnější nepřesnosti a chyby dokáže s pomocí učitele korigovat. Při zkoušení nebo jiných činnostech postupuje s pomocí učitele v podstatě správně. Formulace nejsou vždy přesné, jasné a správné. Grafický projev mírně nedbalý. Samostatné studium přináší efekt pouze s pomocí učitele. Při praktických činnostech pracuje bez závažnějších problémů. Potřebuje však občasnou pomoc učitele. Ve vědomostech, návycích a dovednostech má mezery. Jeho zájem o výuku je nesoustavný. Pracuje s pobídkami. Stupeň 4 - dostatečný Žák má závažné mezery v ucelenosti požadovaných poznatků. Jen ztěží chápe souvislosti. Má velké potíže při aplikaci poznatků. Často mu unikají hlavní myšlenky. Průměrně obtížné úkoly řeší jen s pomocí učitele. Náročnější úkoly řeší jen obtížně a s pomocí učitele, ale často není schopen je dořešit vůbec. Při zkoušení vyžaduje výraznou pomoc. Formulace jsou kostrbaté, nepřesné. Logické myšlení vázne. Má potíže s grafickým projevem. Samostatné studium textů je bez efektu. Při praktických činnostech má problémy, které jen těžko překonává s dopomocí učitele. Je nedbalý, nesnaží se ovládnout ani teoretický základ. Zájem o výuku je velmi nízký. Stupeň 5 - nedostatečný Žák má v poznatcích více mezer než znalostí. Souvislosti nemá prakticky na čem budovat. Nechápe ani hlavní myšlenky. Úkoly téměř nevyřeší ani s pomocí učitele, nechápe, k čemu dospěl. Při zkoušení téměř nereaguje. V myšlení vykazuje logické nedostatky a nesamostatnost. Grafický projev bývá na nízké úrovni. Při praktických činnostech nezvládá postupy ani s pomocí učitele. Nemá zájem o výuku, učivo neovládá. Poznámka: Grafický projev učitel průběžně opravuje. Gramatické chyby jsou pravidelně opravovány pouze v předmětech jazykových. Grafický projev a gramatické chyby , s vyjímkou výuky jazyka, nejsou závažným důvodem ke snížení klasifikace v předmětu. Nedostatečná známka z Tv, Hv, Vv, Pč je teoreticky možná, ale prakticky se neočekává, neboť v podstatě znamená neúspěch vyučujícího v komunikaci se žákem.
4. Stupně celkového prospěchu a) prospěl s vyznamenáním Týká se jen žáků 1.-9.r. Žák takto hodnocený nesmí být v žádném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný a současně průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré. b) prospěl Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný. c) neprospěl Žák neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo není-li z něho hodnocen ani na konci 2.pololetí. d) nehodnocen Žáka není možné hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. 5. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou Pracoval úspěšně, pracoval - sděluje třídní učitel po poradě s vedením útvaru (kroužku).
Postup při hodnocení v předmětech výchovných, zvláště v předmětu výtvarná a hudební výchova. Vnitřním klasifikačním řádem je stanoveno hodnocení estetických výchov tak, že více než výkon se hodnotí přístup k předmětu a stanovenému úkolu. Hudební výchova - nehodnotí se úroveň zpěvu, ale znalost textu zadané písně - znalost not a záležitostí s notovými zápisy spojenými - znalost poslechu a autorů skladeb - přístup k předmětu, snaha vyniknout a zaujmout ostatní - nošení pomůcek a příprava na vyučování Výtvarná výchova Učitel se drží zásady:"Nehodnoť výkon,ale snahu!" V hodinách výtvarné výchovy učitel hodnotí: - přístup a zájem o předmět a zadaný úkol - připravenost na vyučování ( pomůcky) - snaha vyniknout v zadaném úkolu - samostatný přístup v plnění zadaného úkolu, nápad Výsledná známka v předmětu: estetická výchova je hodnocena třemi klasifikačními stupni. stupeň výborný: žák plní všechny zadané úkoly bez problémů a se snahou vyniknout, převládá u něho aktivita a samostatnost. Žák projevuje zájem o předmět, pomůcky má ve vzorném pořádku. stupeň chvalitebný: žák plní všechny úkoly s vysokým nasazením, občas se vyskytnou drobné vyjímky, které však žák samostatně opraví a chyby již neopakuje. Na předmět bývá připraven, ale k svěřenému úkolu potřebuje pomoc pedagoga. stupeň dobrý: žák nemá o předmět zájem, jeho práce je nesamostatná, přístup k práci laxní, často nemá učební pomůcky. Žák neprojevuje snahu vyniknout a chyby odstranit ani po upozornění.
7. Postup žáka do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení aspoň prospěl. odložení klasifikace: nelze-li žáka ze závažných důvodů pro objektivní příčiny klasifikovat na konci 1.pololetí, určí řed.školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Nelze-li žáka klasifikovat pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí ( §52 školského zákona). Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí řed.školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Žák, který nemohl být ze závažných, zejména zdravotních, důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Tyto skutečnosti se zapíší do katalogového listu.
8. Komisionální zkoužky a) komisionální přezkoušení Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci 1. nebo 2.pololetí,může do tří pracovních dnů ode dne,kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl,nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení,požádat ředitele školy o žákovo přezkoušení před komisí. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy,může zástupce žáka požádat kom. přezkoušení krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Ředitel nebo krajský úřad oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci sdělí,zda a kdy bude žák přezkoušen. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, ev.krajský úřad. Komise je tříčlená a tvoří ji: a) předseda,kterým je ředitel školy,popřípadě jím pověřený učitel,nebo v případě,že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy,krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy b) zkoušející učitel,jímž je vyučující daného předmětu ve třídě,popřípadě jiný vyučující daného předmětu c) přísedící,kterým je vyučující daného předmětu nebo předmětu s podobnou aprobací.
Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů.O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.Není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost vyzkoušet v tomto termínu,může řed.školy stanovit nový termín k přezkoušení pouze vyjímečně a ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení je konečný a ředitel školy ho sdělí prokazatelným způsobem zákonnému zástupci dítěte. Další přezkoušení je nepřípustné! Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. b) opravné zkoušky komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy,v případě,že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy,jmenuje komisi krajský úřad. Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 školského zákona,odst.2-6.
Klasifikace žáka s vývojovými poruchami učení 1. Zjišťování vědomostí a dovedností žáka Žákům,u nichž je příslušným pracovištěm diagnostikována specifická vývojová porucha učení,je nezbytné po celou dobu školní docházky věnovat speciální péči. Učitel volí takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Učitel nebude toto dítě vystavovat úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům, např.hlasité čtení před třídou, přemíra psaní ap. 2. Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou U žáka s vývojovou poruchou učení,která byla diagnostikována odborným pracovištěm,rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě písemné žádosti zákonného zástupce. Jeho prospěch se vyjadřuje v daných předmětech slovně. Je v kompetenci ředitele,aby pro dítě s vývojovou poruchou učení byl příslušným pedagogem vypracován individuální studijní plán.Žák základní školy,který byl v příslušném předmětu slovně hodnocen,postupuje do vyššího ročníku,i když faktické znalosti z předmětu,ve kterém se porucha projevuje,odpovídají stupni klasifikace 5. Je-li reálná naděje,že při opakování ročníku dojde ke zlepšení poruchy,pak je žák na konci druhého pololetí hodnocen celkovým prospěchem neprospěl a opakuje ročník. Děje se pak pouze se souhlasem zákonného zástupce dítěte. Při slovním hodnocení se uvádí: a) ovládání učiva předepsaného osnovami - ovládá bezpečně - ovládá - v podstatě ovládá - ovládá se značnými mezerami - neovládá b) úroveň myšlení - pohotový,bystrý,dobře chápe souvislosti - uvažuje celkem samostatně - menší samostatnost v myšlení - nesamostatné myšlení - odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování - výstižné,poměrně přesné - celkem výstižné - ne dost přesné - vyjadřuje se s potížemi - vyj.nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí - spolehlivě,uvědoměle užívá vědomostí,pracuje samostatně - dovede používat vědomosti a dovednosti,dopouští se jen menších chyb - s pomocí učitele řeší úlohy,překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopustil - dělá podstatné chyby,nesnadno je překonává - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení - aktivní,učí se svědomitě - učí se svědomitě
- k učení a práci nepotřebuje větších podnětů - malý zájem o učení,potřebuje stálé podněty - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinná
Žákovské knížky Žákovská knížka je jediný doklad,který má žák u sebe. Žákovskou knížkou může dítě prokázat svoji totožnost. Každá ŽK musí být řádně vyplněna na titulní straně. Zápis do ŽK: do ŽK zapisují učitelé podstatná sdělení o prospěchu a chování,konání třídních schůzek či jiná důležitá sdělení. Zapisují-li se známky ze zkoušení,uvádí se datum,předmět a látka. Nezapisují se známky z orientačního zkoušení,které nemají takovou váhu. Každá zapsaná známka musí být podepsána učitelem,který známku udělil. Do ŽK zapisuje uč.také pochvaly nebo poznámky za kázeňský přestupek proti školnímu řádu. Povinností žáka je nosit žákovskou knížku každý den do školy. Na požádání ji předkládá vyučujícímu,řediteli školy nebo učiteli. Žákovská knížka musí být v čistém obalu,bez nápisů a samolepek.
Obsah 1. Obecné zásady hodnocení a klasifikace 2. Klasifikace chování a prospěchu 1. Získávání podkladů pro hodnocení chování 2. Práce třídního učitele 3. Klasifikační stupně hodnocení chování a výchovná opatření 4. Charakteristika jednotlivých stupňů chování a vých.opatření 5. Postup při klasifikaci a) pochvaly a jiná ocenění b) opatření k posílení kázně
3. Klasifikace prospěchu a celkový prospěch 1. Získávání podkladů pro hodnocení prospěchu a klasifikaci 2. Klasifikační stupně hodnocení prospěchu 3. Charakteristika jednotlivých stupňů klasifikace a hodnocení prospěchu 4. Stupně celkového prospěchu 5. Výsledky práce v zájmových útvarech 6. Zvláštní ustanovení o klasifikaci v 1.třídě 7. Postup žáka do vyššího ročníku 8. Komisionální zkoušky a) komisionální přezkoušení b) opravné zkoušky
4. Klasifikace žáka s vývojovými poruchami učení 1. Zjišťování dovedností a vědomostí 2. Hodnocení a klasifikace dětí s vývojovou poruchou
5. Žákovské knížky
