Pravidla pro rozhodčí řízení (dále jen Pravidla )

Pravidla pro rozhodčí řízení (dále jen „Pravidla“) Čl. 1 Základní ustanovení 1. Pokud vznikne majetkový spor mezi stranami, tedy mezi Zhotovitelem a Objednatelem (dále jen „strany“), může tento spor v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění (dále jen „zákon“) a těmito Pravidly rozhodnout jediný nezávislý a nestranný rozhodce (dále jen „rozhodce“), který bude určen společností Strážci zakázek s.r.o., se sídlem Bělehradská 858/23, Vinohrady, 120 00 Praha 2, IČ: 03393861, zapsaná v obchodním rejstříku pod sp. zn. C 230866 vedeném u rejstříkového soudu v Praze (dále jen „Společnost“). 2. Rozhodce rozhoduje spory uvedené v odstavci 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami (dále jen „rozhodčí smlouva“) a jde o věc, ve které lze rozhodčí smlouvu uzavřít (§ 2 odst. 2 zákona). Rozhodčí smlouva se může týkat a) jednotlivého již vzniklého sporu, nebo b) všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů. 3. Nedostatek pravomoci rozhodce nemůže namítat strana, která se pustila do projednávání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci namítla. To neplatí v případě sporů ze spotřebitelských smluv (§ 3 odst. 3 až 6 zákona), nebo jde-li o námitku, že ve věci nelze rozhodčí smlouvu uzavřít. 4. Rozhodce před projednáním věci rozhoduje o své pravomoci. Rozhodce zastaví řízení usnesením, dojde-li k závěru, že jeho pravomoc není dána. Rovněž usnesením zamítne námitku nedostatku pravomoci, jestliže dojde k závěru, že jeho pravomoc je dána 5. Řízení před rozhodcem je jednoinstanční. 6. Strana, která se dozví, že je účastníkem řízení před soudem o zrušení rozhodčího nálezu, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Společnosti a příslušnému rozhodci; současně zašle opisy všech podání v takovém řízení o zrušení rozhodčího nálezu, které má k dispozici. 7. Dojde-li ke zrušení rozhodčího nálezu soudem a pravomoc rozhodce je dána (§ 34 zákona), proběhne nové projednání sporu podle těchto Pravidel. Čl. 2 2.1 Rozhodci 1. Spory ze spotřebitelských smluv může rozhodovat jen rozhodce zapsaný v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti. 2. Při výkonu funkce je rozhodce nezávislý a nevystupuje nikdy jako zástupce kterékoli strany. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné (§ 5 odst. 2 zákona). 3. Spor rozhoduje jediný rozhodce. Jmenování jediného rozhodce se provádí podle těchto Pravidel. 4. Rozhodce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyl této povinnosti zproštěn v souladu se zákonem. 2.2 Vyloučení rozhodce pro podjatost 1. Každá ze stran je oprávněna vznést námitku podjatosti rozhodce, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. 2. Je-li námitce podjatosti vyhověno, je nový rozhodce jmenován podle těchto Pravidel. Pravidla pro rozhodčí řízení Strážci zakázek s.r.o.

Strana 1 / 9

3. V případě, že se rozhodce nemůže účastnit nebo se opakovaně neúčastní projednávání věci, postupuje se obdobně dle odstavců 1 a 2. 4. Považuje-li to za potřebné, může nový rozhodce znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních. Čl. 3 Zahájení řízení 1. Rozhodčí řízení je zahájeno dnem doručení žaloby určenému rozhodci. 2. Záměr podat žalobu (příp. protinávrh) sdělí žalující strana Společnosti. Informace a kontaktní údaje rozhodce sdělí bez zbytečného odkladu Společnost příslušné straně na její žádost (resp. oznámení o záměru podat žalobu, příp. protinávrh). 3. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení ve výši uvedené v sazebníku (čl. 7 těchto Pravidel). 3.1 Podání žaloby, obsah žaloby a předkládání písemností 1. Žaloba může být podána buď v listinné podobě, nebo v elektronické podobě. Přílohou žaloby musí být označené důkazy, jejichž povaha to připouští. 2. Žaloba musí obsahovat alespoň: a) označení stran, a to: (i) u právnických osob: firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, (ii) u fyzických osob podnikatelů: firmu (je-li osoba zapsána v obchodním rejstříku), identifikační číslo, jméno a příjmení (u osob nezapsaných do obchodního rejstříku), místo podnikání, bydliště a rodné číslo nebo datum narození (je-li známo), (iii) u fyzických osob nepodnikatelů: jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo nebo datum narození (jeli známo), b) žalobní nárok, c) skutečnosti, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, d) hodnotu předmětu sporu, e) podpis žalobce. 3. Veškeré písemnosti musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a rozhodce měli po jednom vyhotovení; to neplatí v případě elektronické písemnosti. 4. Podání stran a písemné důkazy se předkládají v českém jazyce. 3.2 Hodnota předmětu sporu 1. Hodnota předmětu sporu se určuje: a) vymáhanou částkou, jde-li o žalobu o peněžité plnění, b) hodnotou vymáhané věci, jde-li o žalobu o vydání věci, c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby, jde-li o žalobu na určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, nebo o žalobu o nahrazení projevu vůle stran, d) v ostatních případech zejména na základě údajů, které má žalobce k dispozici. Pravidla pro rozhodčí řízení Strážci zakázek s.r.o.

Strana 2 / 9

2. V žalobách, jejichž předmětem je několik nároků, musí být hodnota každého nároku vyjádřena samostatně a hodnota předmětu sporu se stanoví součtem hodnot všech uplatňovaných nároků. 3.3 Odstranění vad žaloby 1. Neobsahuje-li podaná žaloba náležitosti uvedené v čl. 3.1, vyzve rozhodce žalobce, aby vady žaloby odstranil ve lhůtě maximálně 30 dnů od doručení takové výzvy. 2. Bude-li se výzva týkat hodnoty předmětu sporu a nesplní-li žalobce výzvu k uvedení hodnoty sporu ve stanovené lhůtě nebo hodnotu sporu stanoví nesprávně, stanoví ji na základě údajů, které má k dispozici, rozhodce. 3. Do odstranění vad žaloby se žaloba neprojednává. 3.4 Zpětvzetí žaloby Do skončení rozhodčího řízení může vzít žalobce žalobu zpět, a to zčásti nebo zcela. Je-li žaloba vzata zpět, rozhodce zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí žaloby, rozhodčí řízení zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodce rozhodne, že zpětvzetí žaloby není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje rozhodce v řízení. 3.5 Zaplacení poplatku za rozhodčí řízení Po zahájení řízení rozhodce vyzve žalobce k úhradě poplatku za rozhodčí řízení ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Do uhrazení poplatku za rozhodčí řízení ve správné výši se žaloba neprojednává. 3.6 Příprava projednání sporu 1. Má-li rozhodce za to, že žaloba může být projednána, uvědomí o jejím podání žalovaného a zašle mu kopii žaloby včetně jejích příloh. 2. Současně rozhodce vyzve žalovaného, aby během 14 dnů od doručení žaloby předložil své písemné vyjádření a označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Na žádost žalovaného může být tato lhůta prodloužena. Čl. 4 Řízení 4.1 Postup v řízení 1. Rozhodce postupuje v řízení způsobem, který považuje za vhodný. Rozhodce vede řízení tak, aby bez zbytečných formalit při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. 2. Pokud to povaha sporu připouští (čl. 4.10 Pravidel) a pokud si strany sjednají v rozhodčí smlouvě, bude jim umožněno rozhodčího řízení a rozhodování sporů prostřednictvím Internetu. V takovém případě je umožněno, aby všechna podání stran byla činěna elektronickou formou, aby řízení bylo vedeno elektronickou formou a aby rozhodčí nález byl vydán elektronickou formou, prostřednictvím Internetu. Rozhodčí nález v takovém případě podepisuje rozhodce v souladu se zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. 3. Strany se mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Je-li však dohoda uzavřena po zahájení řízení, nejsou jí rozhodci vázáni. Rozhodce nepostupuje podle dohody stran v případech, kdy dohoda narušuje rovnost stran v řízení nebo kdy jde o odchylku od těchto Pravidel včetně sazebníku. Trvají-li strany na dohodnutém postupu, rozhodnou rozhodci o dalším postupu v řízení usnesením.

Pravidla pro rozhodčí řízení Strážci zakázek s.r.o.

Strana 3 / 9

4.2 Místo konání ústního jednání Místem konání ústních jednání je Praha. Konkrétní adresa je vždy uvedena v pozvánce na ústní jednání. 4.3 Jazyk, ve kterém se řízení koná Řízení se koná v češtině. 4.4 Doručování 1. Písemnosti ve sporu zasílá stranám rozhodce na adresu, kterou strana uvedla, včetně e-mailové adresy v případě on-line rozhodčího řízení, nebo dodáním do datové schránky, pokud strana takové dodávání umožnila (§ 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Pokud strana žádnou adresu neuvedla a dodání do datové schránky není možné, zasílají se jí písemnosti na adresu, jež je rozhodci známa. Pokud si strana zvolila zástupce, zasílají se písemnosti tomuto zástupci, a to na adresu jeho sídla, popřípadě bydliště, popřípadě jinou adresu, kterou strana uvedla, anebo dodáním do jeho datové schránky, pokud je to možné. 2. Žaloby, protinávrhy, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se doručují do vlastních rukou s potvrzením o doručení, anebo dodáním do datové schránky adresáta podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). 3. Ostatní písemnosti se zasílají doporučeným nebo obyčejným dopisem nebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta nebo prostřednictvím jiných elektronických prostředků anebo dodáním písemnosti do datové schránky adresáta. Zpráva zaslaná prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta (strany) musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem. 4. Kterákoli z písemností uvedených v předchozích odstavcích může být doručena rovněž osobně s potvrzením o doručení. 5. Nebyl-li dokument dodáván do datové schránky adresáta, jsou všechna doručení rozhodce platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 5, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení provozovatele poštovních služeb ji nevyzvedl. Písemnost, jejíž převzetí bylo adresátem odepřeno, je doručena dnem, kdy převzetí bylo odepřeno. Písemnost určená k doručení do vlastních rukou (odst. 3 výše), kterou adresát nevyzvedl do 10 dnů od oznámení provozovatele poštovních služeb, se považuje za doručenou poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Ostatní písemnosti, které adresát nevyzvedne do 5 dnů od oznámení provozovatele poštovních služeb o uložení, se považují za doručené poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl. 6. Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. 7. Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila rozhodci nebo Společnosti, je doručováno platně, jsou-li písemnosti zasílány na její poslední známou adresu. 4.5 Použití hmotného práva Rozhodce řeší spory podle hmotného práva, jímž se předmět sporu řídí; může však spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže ho k tomu strany výslovně pověřily. Ve sporech ze spotřebitelských smluv se rozhodce dále řídí právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele (§ 25 odst. 3 zákona).


Strana 4 / 9

4.6 Přerušení řízení Řízení může být na žádost kterékoli strany nebo z vážných důvodů na určitou dobu přerušeno, přičemž z podnětu žalobce může být řízení přerušeno až po zaplacení poplatku za rozhodčí řízení dle sazebníku. Usnesení o přerušení řízení vydává rozhodce. Po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, se v řízení pokračuje. 4.7 Navrácení v předešlý stav Jestliže se některá strana nemohla až do skončení řízení z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní rozhodce na návrh této strany přiměřená opatření, aby mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně. 4.8 Zajištění důkazů a předběžná opatření 1. Po podané žalobě může jmenovaný rozhodce v naléhavých případech na žádost některé ze stran zajistit důkaz způsobem odpovídajícím povaze tohoto důkazu a k tomu účelu učinit jiné vhodné opatření. 2. Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana podat příslušnému soudu návrh na nařízení předběžného opatření. O takovém návrhu, jakož i o rozhodnutí soudu musí strana, která návrh podala, informovat rozhodce. 4.9 Příprava projednání sporu Rozhodce prověří stav přípravy sporu k rozhodnutí a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření, zejména si vyžádá písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty. 4.10 Ústní jednání 1. S výjimkou sporů ze spotřebitelských smluv se strany mohou písemně dohodnout, že rozhodce rozhodne spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodce však může nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukážou nedostačující pro rozhodnutí. 2. Spor se projednává v neveřejném jednání. Se souhlasem stran může rozhodce připustit, aby jednání byly přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení. 3. Ústního jednání se účastní strany, popřípadě jejich zástupci. 4. Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědomena o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu. 5. Každá ze stran může souhlasit s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti. 6. Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodce. 7. Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být doručen nejméně 3 dny před termínem ústního jednání. O návrhu rozhodne rozhodce. 4.11 Předvolání k ústnímu jednání O čase a místě ústního jednání vyrozumí rozhodce strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 10 dní na přípravu k jednání. Pravidla pro rozhodčí řízení Strážci zakázek s.r.o.

Strana 5 / 9

4.12 Zápis o ústním jednání 1. O ústním jednání ve sporu se pořizuje zápis, který musí obsahovat tyto údaje: a) označení/jméno rozhodce, b) číslo sporu, c) místo a datum konání ústního jednání, d) označení stran, případně jejich zástupců, e) údaj o účasti stran, případně jejich zástupců, f) jména svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání, g) stručný a výstižný popis průběhu ústního jednání, h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení, i) podpis rozhodce. 2. Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a podepsat jej. 3. Stranám se po skončení ústního jednání poskytne kopie zápisu. 4.13 Protinávrh Žalovaný je oprávněn podat protinávrh do skončení projednávání sporu. Na protinávrh se přiměřeně použijí ustanovení o žalobě. 4.14 Pokus o smír Rozhodce je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu řízení strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění. Čl. 5 Důkazy a hodnocení důkazů 1. Strany jsou povinny prokázat okolnosti, na které se odvolávají při uplatnění svých nároků, jakož i ve svých dalších tvrzeních. 2. Strana může předložit listinné důkazy v originále nebo v kopii. Rozhodce je oprávněn vyžádat si originál předložené listiny. 3. Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodcem (přiměřeně se užije občanský soudní řád). 4. Rozhodce hodnotí důkazy podle své úvahy. Čl. 6 Ukončení rozhodčího řízení 6.1 Rozhodnutí Rozhodčí řízení se končí právní mocí rozhodčího nálezu nebo doručením usnesení o zastavení řízení.


Strana 6 / 9

6.2 Skončení projednávání sporu 1. Poté, co rozhodce usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, vydá usnesení, že projednávání sporu je skončeno. 2. Do vydání rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení může rozhodce usnesením opět otevřít projednávání sporu a případně i nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu nebo zjištění stanovisek stran. 6.3 Vydání rozhodčího nálezu 1. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé nebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení včetně případů, kdy na základě žádosti stran má být rozhodčí nález vydán podle smíru jimi uzavřeného. Rozhodčí nález podle smíru uzavřeného stranami lze vydat pouze, pokud smír není v rozporu s právními předpisy. 2. Ve výroku rozhodčího nálezu, v němž se ukládá povinnost k plnění, určí rozhodce zároveň lhůtu pro toto plnění. 3. Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodce prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude v řízení pokračováno a o nich rozhodnuto. 4. Dnem vydání rozhodčího nálezu je den, kdy byl rozhodčí nález ústně vyhlášen, a pokud se nevyhlašuje, pak den v něm uvedený. 5. Strany se mohou písemně dohodnout až do skončení projednávání sporu na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu. 6.3 Obsah rozhodčího nálezu 1. Rozhodčí nález obsahuje zejména: a) jméno a příjmení rozhodce, b) místo a datum vydání, c) označení stran, jejich zástupců a dalších účastníků sporu, d) předmět sporu, e) výrok, jímž je rozhodnuto o uplatněných nárocích a nákladech sporu, f) odůvodnění rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy se strany ve sporu, který není ze spotřebitelské smlouvy, dohodly, že nález není třeba odůvodňovat, g) poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu, pokud jde o spor ze spotřebitelské smlouvy, h) podpis rozhodce, i) není-li nález usnesen jednomyslně, i údaj o této skutečnosti. 6.4 Vyhlášení rozhodčího nálezu 1. Po vydání usnesení o skončení projednání sporu vyhlásí rozhodce rozhodčí nález a uvede přitom výrok rozhodčího nálezu. Je-li alespoň jedna ze stran přítomna, uvede rovněž i stručné odůvodnění rozhodčího nálezu. 2. Rozhodce může rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení. To platí také v případě rozhodčího řízení bez nařízení ústního jednání.


Strana 7 / 9

6.5 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu 1. Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodce vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že nebylo rozhodnuto o všech nárocích stran. 2. Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález. 3. Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu. 6.6 Splnění rozhodčího nálezu 1. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Uplynutím těchto lhůt se stává rozhodčí nález vykonatelným v souladu s právním řádem České republiky. 2. Není-li v rozhodčím nálezu uložena povinnost k plnění, je rozhodčí nález vykonatelný, jakmile nabyl právní moci. 3. Pravomocný rozhodčí nález ukládající prohlášení vůle nahrazuje toto prohlášení. 6.7 Zastavení řízení bez vydání nálezu 1. Jestliže se ve sporu nevydá rozhodčí nález, skončí se řízení vydáním usnesení o zastavení řízení. 2. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména: a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem, b) není-li dána pravomoc rozhodce, c) není-li zaplacen poplatek za rozhodčí řízení dle těchto Pravidel. Čl. 7 Náklady rozhodčího řízení 7.1 Druhy nákladů rozhodčího řízení 1. Náklady rozhodčího řízení tvoří: a) odměna rozhodce, b) poplatek za rozhodčí řízení, c) náklady vznikající rozhodci, d) vlastní výlohy stran. 2. Odměna rozhodce je odměna osoby za výkon funkce rozhodce při rozhodování sporu stran. 3. Náklady vznikající rozhodci jsou náklady, k nimž dochází při projednávání konkrétního sporu, zejména prováděním důkazů, vyplácením znalečného apod., hradí se ve výši skutečných nákladů takto vzniklých. 4. Vlastní výlohy stran jsou výdaje, které strany vynakládají na právní zástupce v souvislosti s ochranou svých zájmů, a to cestovní a ubytovací výlohy a honoráře těchto právních zástupců apod.


Strana 8 / 9

7.2 Poplatek za rozhodčí řízení 1. Výše poplatku za rozhodčí řízení je stanovena v sazebníku nákladů uvedeného v čl. 7.3 níže a určuje se podle hodnoty předmětu sporu. Hodnota předmětu sporu se vždy posuzuje v korunách českých. Poplatek za rozhodčí řízení je povinen zaplatit žalobce při podání žaloby a žalovaný při podání protinávrhu. Dokud není poplatek zaplacen, žaloba, popř. protinávrh se neprojednává. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě ve správné výši, řízení se zastaví. 2. V případě rozhodčího řízení bez nařízení jednání klesá poplatek o 10%. 7.3 Sazebník nákladů rozhodčího řízení 1. Odměna rozhodce činí 3.000,- Kč a hradí se vždy, jakmile rozhodce učinil první úkon v rozhodčím řízení. Odměna rozhodce se hradí nezávisle na výsledku sporu. Odměna rozhodce je obsažena v poplatku dle odst. 2 tohoto článku. V případě, že dojde k ukončení rozhodčího řízení, odměna rozhodce je nevratná. 2. Poplatek za rozhodčí řízení: Hodnota předmětu sporu

Poplatek

Do 20.000,- Kč

20% z hodnoty předmětu sporu, nejméně však 3.000,- Kč

Do 30.000,- Kč


Do 50.000,- Kč


Do 75.000,- Kč


Do 100.000,- Kč


Do 300.000,- Kč


Do 500.000,- Kč


Nad 500.000,- Kč


7.4 Náhrada nákladů řízení 1. Rozhodce může přiznat straně, která měla ve věci plný nebo částečný úspěch, náhradu nákladů řízení, a to přiměřeně podle pravidel stanovených v § 142 až 151 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 2. Strany se mohou dohodnout o náhradě nákladů stran odlišně. Čl. 8 Účinnost Pravidel Pravidla pro rozhodčí řízení, včetně sazebníku nákladů rozhodčího řízení nabývají účinnosti dnem 1. 4. 2015.


Strana 9 / 9

Pravidla pro rozhodčí řízení (dále jen Pravidla )

Recommend Documents