Pravidla řízení ekonomiky podniku Drogerie Morava, a.s. (dále jen „Pravidla“)
Obsah: Hlavní principy ekonomického řízení ........................................................................................ 2 Zásady pro vedení účetnictví a označování účtů ........................................................................ 2 Označování účtů ................................................................................................................ 3 Účtování a oceňování dlouhodobého majetku ........................................................... 3 Účtování a oceňování zboží ............................................................................................ 4 Stanovení ekonomických úkolů střediskům ............................................................................... 4 PRODEJNY (STŘ. 01-20) ..................................................................................................... 4 PROVOZNÍ MANAŽER (STŘ. 30) ...................................................................................... 6 OBLASTNÍ MANAŽEŘI (STŘ. 31) ..................................................................................... 7 OBCHODNÍ STŘEDISKO (STŘ. 40) ................................................................................... 7 SKLADOVÁNÍ A LOGISTIKA (STŘ. 50) .......................................................................... 8 ZÁSOBOVÁNÍ PRODEJEN (STŘ. 51) ................................................................................ 8 ŘÍZENÍ A FINANCE (STŘ. 60)............................................................................................ 9 Hmotná zainteresovanost ......................................................................................................... 10 PRODEJNY (STŘ. 01-20) ................................................................................................... 10 PROVOZNÍ MANAŽER (STŘ. 30) .................................................................................... 10 OBLASTNÍ MANAŽEŘI (STŘ. 31) ................................................................................... 10 OBCHODNÍ STŘEDISKO (STŘ. 40) ................................................................................. 11 SKLADOVÁNÍ A LOGISTIKA (STŘ. 50) ........................................................................ 11 ZÁSOBOVÁNÍ PRODEJEN (STŘ. 51) .............................................................................. 11 ŘÍZENÍ A FINANCE (STŘ. 60).......................................................................................... 11 Účinnost ................................................................................................................................... 12
1
Hlavní principy ekonomického řízení Pro účely ekonomického řízení se podnik Drogerie Morava, a.s. rozkládá na střediska. V této tzv. ekonomické struktuře se přiřazují čísla střediskům podle následujícího číselníku: 01 – Prodejna 01 02 – Prodejna 02 ... 20 – Prodejna 20 30 – Manažer provozu 31 – Oblastní manažeři 40 – Obchodní středisko 50 – Skladování a logistika 51 – Zásobování prodejen 60 – Řízení a finance Každé středisko má určené předpokládané objemy výnosů a nákladů ve svém ročním rozpočtu, jenž tvoří nedílnou přílohu těchto Pravidel1. Úspěšnost střediska se hodnotí podle dosaženého výsledku hospodaření střediska. Ten se zjistí za každé středisko jako rozdíl jeho výnosů a nákladů (pro tyto účely relevantní výnosy a náklady jsou specifikovány níže u každého střediska2), které se průběžně sledují v účetnictví.
Zásady pro vedení účetnictví a označování účtů Účetnictví společnosti se vede v jediném účetním okruhu, jehož součástí jsou i účty vnitropodnikových nákladů a výnosů zařazené do účtových skupin 59x a 69x. Účtový rozvrh, stejně jako schématické zobrazení nejběžnějších účetních transakcí tvoří samostatnou přílohu těchto Pravidel.3 Následující odstavce přibližují hlavní účetní metody používané v účetním systému společnosti Drogerie Morava, a.s.
1
Viz samostatný soubor Rozpočet.xls. Šedě podbarveny jsou příslušné nákladové a výnosové účty, které slouží pro výpočet výsledku hospodaření příslušného střediska, i ve schématu účtování, které je obsaženo v souboru Skutečnost.xls. 3 Najdete je mezi Účetními směrnicemi v souboru Skutečnost.xls. Účty, které jsou v něm šedě podbarveny, představují nákladové a výnosové účty, které slouží pro výpočet výsledku hospodaření příslušného střediska. 2
2
Označování účtů Každý účet má celkem devítimístné označení: AAA.BCC.DDD kde jednotlivé symboly značí:
AAA.B = označení účtu podle účtového rozvrhu, jenž je přílohou těchto Pravidel4
B = skutečnost, zda se jedná o: o 0 = externí náklad/výnos; o 8 = výkon, jenž je oceněn předem stanovenými náklady v rozpočtu, a to: buďto ve výši celkového limitu (absolutní rozpočtované částce), nebo standardní vnitropodnikovou cenou (dále jen „VPC“) – tj. v době sestavení rozpočtu vypočtenou cenou - násobenou skutečným množstvím výkonu, které se měří ve fyzických veličinách výkonu; o 9 = oceňovací rozdíl k vnitropodnikovému standardu (po sečtení s předem stanoveným oceněním pod číslem 8 dává skutečný externí náklad)
CC = číslo střediska podle číselníku středisek, v kterém se náklad/výnos uskutečnil
DDD = označení, zda se jedná o přímo přiřaditelný náklad/výnos jediné skupině prodávaných výrobků, kterou označují následující zkratky. V případě nepřímých nákladů/výnosů společných všem zbožovým skupinám není část DDD v označení účtu uvedena. o DAK Dámská kosmetika; o PAK Pánská kosmetika; o TEK Tělová kosmetika; o HOL Prostředky na holení; o VLA Vlasová péče; o UST Ústní péče; o TOA Toaletní potřeby a produkty; o DET Dětské pleny a další produkty; o DOM Čistící prostředky pro domácnost; o PRA Prací prostředky; o OST Ostatní.
Účtování a oceňování dlouhodobého majetku Pořízený dlouhodobý majetek se oceňuje pořizovací cenou. Bližší podrobnosti stanovení pořizovací ceny stanoví vyhláška 500/2002 Sb., v platném znění a příslušný český účetní standard. Odepisování začíná dnem uvedení majetku do užívání. Pro účely sestavování rozpočtu se předpokládá, že se dnem uvedení majetku do užívání stane 1. leden roku následujícího po 4
Najdete jej mezi Účetními směrnicemi v souboru Skutečnost.xls
3
roce, kdy bylo započato s pořizováním daného dlouhodobého majetku. Výše rovnoměrných účetních odpisů se stanoví roční sazbou dle odpisového plánu, který je přílohou těchto Pravidel.5 Zjednodušeně se předpokládá, že tyto účetní odpisy se použijí i pro účely výpočtu daně z příjmů (jinak řečeno, že jsou shodné daňové odpisy s účetními).
Účtování a oceňování zboží Zboží se oceňuje v pořizovacích cenách. Samostatně se přitom evidují dvě složky pořizovací ceny, a to nákupní cena a dopravné vyvolané dopravou nakoupeného zboží na centrální sklad. K „nakoupenému“ dopravnému se navíc aktivuje interní dopravné spojené s přepravou zboží z centrálního skladu do příslušné prodejny. Tuto dopravu zabezpečuje středisko Zásobování prodejen, jehož výkony se oceňují v souladu s dále uvedenými pravidly VPC na 1 kg dopravovaného zboží. Pro účely vnitropodnikového řízení se obě složky pořizovací ceny zboží (tj. nákupní cena, dopravné) rozdělují na stabilizované ocenění VPC a k němu příslušející oceňovací rozdíl (OR), jenž po přičtení k VPC dává skutečnou pořizovací cenu. Pro ocenění všech úbytků zboží (jak z centrálního skladu, tak ze skladů prodejen) se používá metoda FIFO. Jinými slovy se při úbytku předpokládá, že zboží na skladě, které bylo v minulosti naskladněno nejdříve, se také nejdříve vyskladní.
Stanovení ekonomických úkolů střediskům Střediskům se stanoví peněžně vyjádřený úkol ročním rozpočtem, jehož číselná část tvoří samostatnou přílohu těchto Pravidel.6 Následující body přibližují hlavní postupy při sestavení rozpočtu. Respektováno je přitom rozčlenění rozpočtu podle jednotlivých středisek a současně je rozebírán i způsob, jakým se průběžně sleduje plnění rozpočtu v účetnictví. Pro úplnost dodejme, že všechny rozpočtované mzdové náklady se stanoví podle mzdových tarifů, které jsou rovněž obsaženy v samostatné příloze těchto Pravidel.7
PRODEJNY (STŘ. 01-20) Základ rozpočtu každé prodejny tvoří inkasované tržby za prodané zboží. Ty se při tvorbě rozpočtu určují od násobku předpokládaných objemů kg prodeje jednotlivých výrobkových skupin jejich předpokládanou prodejní cenou pro dané rozpočtované období. Výše rozpočtovaných prodejních cen pro jednotlivá rozpočtová období je následující:
5
Naleznete jej v souboru Rozpočet.xls. viz soubor Rozpočet.xls. 7 Naleznete je v souboru Rozpočet.xls společně s odpisovým plánem. 6
4
Zbožová skupina DAK Dámská kosmetika DET Dětské pleny a další produkty DOM Čistící prostředky pro domácnost HOL Prostředky na holení OST Ostatní PAK Pánská kosmetika PRA Prací prostředky TEK Tělová kosmetika TOA Toaletní potřeby a produkty UST Ústní péče VLA Vlasová péče
Rok 2011 795,52 Kč 109,32 Kč 124,03 Kč 1.101,89 Kč 360,96 Kč 936,00 Kč 98,07 Kč 340,10 Kč 69,89 Kč 379,84 Kč 320,30 Kč
Rok 2012 828,77 Kč 112,83 Kč 128,39 Kč 1.147,35 Kč 368,49 Kč 910,41 Kč 98,51 Kč 332,50 Kč 67,37 Kč 393,72 Kč 329,72 Kč
Rok 2013 836,78 Kč 113,14 Kč 129,18 Kč 1.160,55 Kč 368,09 Kč 911,66 Kč 97,62 Kč 329,14 Kč 66,21 Kč 395,42 Kč 331,75 Kč
Proti rozpočtovaným tržbám stojí v nákladech úbytky zboží, které jsou oceněny stabilizovanou vnitropodnikovou cenou (VPC). Ta odpovídá rozpočtované nákupní ceně stanovené pro obchodní středisko za 1 kg dané výrobkové skupiny8. V této VPC jsou rovněž oceněny zůstatky zboží na skladech centrálním skladu a ve skladech prodejen. Vedle nákupních cen zboží ve VPC jsou na samostatných účtech evidovány stabilizované náklady na dopravné za 1 kg zboží, které rovněž tvoří nejprve součást ocenění zboží na skladě a teprve při prodeji se stávají nákladem ve výsledovce. Pro každou prodejnu samostatně se rozpočtují předpokládané provozní náklady (s výjimkou nájemného, které má ve svém rozpočtu provozní manažer a které nemůže vedoucí prodejny ovlivnit). Dále pak se samostatně vyjadřuje rozpočtovaný příspěvek každé prodejny na pokrytí režie podniku, jehož výše se kalkuluje z výše předpokládaných tržeb dané prodejny procentem: Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 18,300% 18,000% 16,900% Specificky pro každou prodejnu se určuje její příspěvek za atraktivitu. Při sestavení rozpočtu se určuje tak, aby prodejně po pokrytí všech rozpočtovaných nákladů zbyl zisk ve výši přibližně 1,5 násobku měsíčního platu všech jejích zaměstnanců (vč. 35% odvodu zaměstnavatele na SZP). Pro jednotlivé prodejny činí jeho procento z tržeb: Prodejna 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 Rok 2011 0,73% 3,57% 3,49% 3,16% 5,95% 6,43% 4,45% 1,60% 5,25% 5,67% Rok 2012 1,13% 2,38% 3,43% 3,01% 6,45% 5,91% 5,16% 0,00% 4,41% 5,07% Rok 2013 2,55% 5,43% 7,14% 4,68% 10,85% 8,65% 8,59% 2,75% 5,47% 8,53% Prodejna 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Rok 2011 5,85% 4,87% 1,05% 2,59% 2,86% 7,26% 3,48% 1,61% 0,00% 8,89% Rok 2012 4,81% 4,76% 0,00% 4,94% 4,48% 6,87% 4,42% 4,80% 1,84% 7,29% Rok 2013 6,45% 8,24% 0,00% 7,39% 6,69% 9,82% 6,60% 8,81% 4,89% 12,57% V žádném rozpočtu prodejny nechybí rekapitulace informací o počátečním stavu skladu na začátku rozpočtového období, o žádoucí změně stavu skladu za období a normovaných 8
Přehled nákupních stabilizovaných VPC pro každou jednotlivou zbožovou skupinu podává níže uvedená tabulka u popisu účtování v Obchodním středisku (stř. 40).
5
ztrátách zboží z důvodu poškození, či odcizení. Ztráty se normují procenty z prodaného fyzického objemu příslušné výrobkové skupiny následovně: Zbožová skupina Procento ztratného DAK Dámská kosmetika 0,41% DET Dětské pleny a další produkty 0,13% DOM Čistící prostředky pro domácnost 0,23% HOL Prostředky na holení 0,49% OST Ostatní 0,25% PAK Pánská kosmetika 0,50% PRA Prací prostředky 0,12% TEK Tělová kosmetika 0,15% TOA Toaletní potřeby a produkty 0,28% UST Ústní péče 0,16% VLA Vlasová péče 0,12% V účetnictví se sledují skutečně dosažené tržby za prodej zboží na účtu 603.0xx.xxx. Proti nim se při stanovení výsledku prodejny postaví náklady na úbytky zboží vč. ztratného a likvidace (oceněné ve VPC) na účtech 5xx.8xx.xxx, skutečné provozní náklady a příspěvky prodejen (na režie a za atraktivitu) na účtech 596.8xx a 597.8xx stanovené výše uvedenými procenty ze skutečných tržeb. Za takto zjištěný vnitropodnikový výsledek hospodaření odpovídá vedoucí dané prodejny a na jeho výši je společně se svými podřízenými zainteresován podle pravidel stanovených v samostatné kapitole těchto Pravidel. Úbytky vyjádřené ve stabilizovaných VPC (účty 503.8xx.xxx a 504.8xx.xxx) upravují na úroveň skutečných nákladů oceňovací rozdíly, které se sledují na účtech 503.9xx.xxx a 504.9xx.xxx. Výše oceňovacích rozdílů je odrazem úspěšnosti nákupní politiky Obchodního střediska a hospodárnosti střediska Zásobování prodejen, a proto nemá vliv na výsledek hospodaření prodejny, na kterém je zainteresován vedoucí dané prodejny, jenž svým řízením tyto faktory nemůže ovlivnit.
PROVOZNÍ MANAŽER (STŘ. 30) Rozpočet provozního manažera tvoří jemu rozpočtované provozní náklady, členěné dle nákladových druhů. Jejich hlavní složkou je rozpočtovaná výše nájemného, které podnik zaplatí v rozpočtovém období vlastníků nemovitostí, ve kterých jsou umístěny prodejny. Tuto položku má provozní manažer ve svém rozpočtu z toho důvodu, že je odpovědný za sjednávání podmínek nájemních smluv a jejich obnovování, a proto svými rozhodnutími přímo ovlivňuje úhrnnou výši nájemného, které podnik v rozpočtovém období zaplatí. K pokrytí rozpočtovaných nákladů se stanoví jako vnitropodnikový výnos limit těchto nákladů v takové výši, aby rozpočtovaný výsledek provozního manažera byl nulový. V případě úspory skutečných nákladů, které se podle účetní evidence vztahovaly na středisko provozního manažera, vykáže jeho středisko zisk ve výši rozdílu mezi rozpočtovým limitem účtovaným na účtu 695.830 a skutečnými náklady evidovanými na nákladových účtech 5xx.x30.
6
OBLASTNÍ MANAŽEŘI (STŘ. 31) Způsob stanovení rozpočtového úkolu limitem provozních nákladů se u oblastních manažerů zcela shoduje se způsobem sestavení rozpočtu provozního manažera. Jedinou výjimkou jsou nájmy za prodejny, za které oblastní manažeři neodpovídají, a proto se v jejich rozpočtech nerozpočtují. Skutečné náklady všech oblastních manažerů se sledují na jediném středisku 31 a oblastní manažeři za ně odpovídají společně a nerozdílně. Rozpočtovaný limit všech provozních výdajů se účtuje na výnosovém účtu 694.831. Srovnáním tohoto výnosového účtu s účty nákladovými účty 5xx.x31 se zjistí výsledek hospodaření střediska oblastních manažerů, na který je navázána jejich hmotná zainteresovanost, jejíž principy vymezuje samostatná kapitola těchto Pravidel.
OBCHODNÍ STŘEDISKO (STŘ. 40) Do rozpočtového úkolu obchodního střediska se promítá jednak úspěšnost při vyjednáváních o snižování nákupních cen, jednak nárůst fyzického objemu prodeje v důsledku dobře vedených marketingových akcí. O úspěšnosti střediska při nákupu vypovídá rozdíl mezi účty 590.0xx.xxx, 591.0xx.xxx, kde se sledují skutečné náklady, které odpovídají pořizovací ceně zboží a účty 690.840.xxx, 691.840, které jsou oceněny rozpočtovanou VPC za 1 kg nakoupeného zboží dané výrobkové skupiny. Rozpočtované (standardní) nákupní ceny za 1 kg zboží z dané zbožové skupiny zachycuje pro jednotlivá léta následující tabulka: Zbožová skupina Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 DAK Dámská kosmetika 403,22 Kč 420,34 Kč 419,02 Kč DET Dětské pleny a další produkty 77,81 Kč 80,56 Kč 80,73 Kč DOM Čistící prostředky pro domácnost 87,78 Kč 88,94 Kč 89,56 Kč HOL Prostředky na holení 745,32 Kč 770,56 Kč 774,16 Kč OST Ostatní 237,90 Kč 247,37 Kč 247,74 Kč PAK Pánská kosmetika 515,96 Kč 491,58 Kč 480,73 Kč PRA Prací prostředky 63,84 Kč 64,67 Kč 64,59 Kč TEK Tělová kosmetika 194,87 Kč 192,22 Kč 195,04 Kč TOA Toaletní potřeby a produkty 52,77 Kč 53,79 Kč 52,34 Kč UST Ústní péče 250,60 Kč 263,54 Kč 260,36 Kč VLA Vlasová péče 204,14 Kč 212,21 Kč 212,03 Kč Externí doprava 1,50 Kč 1,60 Kč 1,60 Kč V tabulce uvedené VPC se stanoví na 1 kg nakupovaného zboží příslušné zbožové skupiny na centrální sklad. V rozpočtu se předpokládá nulový výsledek hospodaření Obchodního střediska za rozpočtovaný rok (tj. rozpočtované zůstatky účtů 590 a 591 přesně odpovídají částkám rozpočtovaným na účtech 690 a 691). V rozpočtovaném
7
období dosažené snížení nákupních cen se projeví nižšími náklady na účtech 59x.040.xxx a tím i kladným výsledkem hospodaření střediska 40. Za oceňovací rozdíl, který se sleduje na účtu 690.940 a 691.940 za účelem zjištění skutečných nákladů na prodané zboží, středisko 40 neodpovídá. Úspěšnost marketingu, tj. druhé oblasti hlavní náplně činnosti obchodního oddělení, by měla nalézt svůj odraz v dosažení vyššího než rozpočtovaného naturálního objemu prodeje v prodejnách. K uznání rozpočtovaných nákladů obchodního střediska se proto kalkuluje VPC, která po vynásobení kg prodaného zboží přesně pokryje rozpočtované náklady obchodního střediska. Její úroveň činí Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 5,56 Kč 5,94 Kč 5,29 Kč Tento výnos se rozpočtuje na 1 kg jakéhokoliv prodaného zboží a v účetnictví se proúčtovává na účtu 693.840 jako součin skutečného množství prodaných kg a výše uvedené VPC. Kladného výsledku proto může obchodní středisko dosáhnout jednak díky vyšším objemům prodejů celého podniku, jednak vyšší hospodárností ve svých nákladech, které se odečítají od zůstatku výnosového účtu 693.840. Pro přehlednost tvoří součást rozpočtu střediska též informace o plánovaných objemech naskladnění na centrální sklad a předpokládané změně stavu centrálního skladu za rozpočtované období.
SKLADOVÁNÍ A LOGISTIKA (STŘ. 50) Rozpočet střediska Skladování a logistika se sestavuje jako vyrovnaný, tj. rozpočtované výnosy přesně pokrývají rozpočtované náklady. Rozpočtované náklady tvoří jednotlivé nákladové druhy provozních nákladů, vyvolaných chodem centrálního skladu s výjimkou odpisů, které se centrálně evidují na středisku 60 Řízení a finance. Rozpočtované výnosy představují výkony střediska Skladování a logistika, které se oceňují sazbou VPC za 1 kg zboží naskladněného na centrální sklad v daném období. Sazba této vnitropodnikové ceny za výkony střediska Skladování a logistika činila v jednotlivých letech: Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 2,70 Kč 2,86 Kč 2,69 Kč V účetnictví se splnění rozpočtovaného úkolu zjišťuje porovnáním rozpočtovaného vnitropodnikového výnosu na účtu 692.850 (výše uvedená VPC násobená skutečnými objemy naskladněného zboží) se skutečnými náklady, které byly na výkony střediska spotřebovány a zaevidovány na účtech 5xx.050
ZÁSOBOVÁNÍ PRODEJEN (STŘ. 51) Rozpočet střediska Zásobování prodejen se sestavuje jako vyrovnaný. Rozpočtované náklady tvoří jednotlivé nákladové druhy provozních nákladů, které vyvolala přeprava zboží do prodejen s výjimkou odpisů dodávkových automobilů, které se centrálně
8
evidují na středisku 60 Řízení a finance. Rozpočtované výnosy se určují sazbou VPC za 1 kg zboží přepraveného do prodejny (tj. převzatého na sklad některé prodejny) v daném období. Tato sazba vnitropodnikové ceny výkonů střediska Zásobování prodejen byla v jednotlivých letech rozpočtována na částku: Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 1,17 Kč 1,21 Kč 1,13 Kč O splnění rozpočtového úkolu střediskem informuje rozdíl mezi vnitropodnikovým výnosem na účtu 620.851 (výše uvedená rozpočtovaná VPC násobená skutečným objemem zboží rozvezeného do skladů prodejen) a skutečnými provozními náklady střediska sledovaných na účtech 5xx.051. Protože ceny vnitropodnikové dopravy se aktivují do pořizovací ceny zboží na skladě prodejen, účtuje se v účetnictví rozdíl mezi skutečnými náklady na zásobování prodejen a rozpočtovanou VPC souvztažným zápisem na vrub účtu skladu příslušné prodejny 134.9xx.xxx9 a ve prospěch účtu 620.951. Za zůstatek tohoto výnosového účtu však středisko 51 Zásobování prodejen neodpovídá.
ŘÍZENÍ A FINANCE (STŘ. 60) Rozpočtované výnosy střediska odpovídají příspěvkům všech prodejen na režie celého podniku a za atraktivitu oblasti, ve které je prodejna umístěna. Proti těmto výnosům má středisko rozpočtovány své předpokládané provozní náklady. Dále jsou na tomto středisku soustředěny odpisy veškerého majetku společnosti, které vedoucí ostatních středisek nemohou ovlivnit svým rozhodováním a hospodařením. Na středisku se rovněž soustředí rozpočtová rezerva na odměny ve všech střediscích podniku. Další prvotní náklady spočívají v nákladech na financování, jejichž rozpočtovaná výše se určí v samostatném rozpočtu finančních nákladů. Z výnosů z příspěvků na režie se kromě prvotních nákladů pokrývají i veškeré druhotné náklady, které odpovídají uznaným částkám režií ostatních servisních a administrativních středisek, jejichž náklady se nezahrnují do ocenění zboží (konkrétně se jedná o střediska 30Provozní manažer, 31-Oblastní manažeři, 40-Obchodní středisko, 50-Skladování a logistika). Rozpočtovaný výsledek střediska 60 Řízení a finance společně se součtem rozpočtovaných výsledků hospodaření všech prodejen (a zohledněním vlivu metody FIFO oceňování úbytků zboží ze skladu) dává rozpočtovaný výsledek hospodaření celého podniku, jenž je za rozpočtovaný rok vypočten v rozpočtové výsledovce. Zaúčtování v účetnictví je patrné ze schématu10 a odpovídá výše popsané logice uznávání vnitropodnikových výnosů a konstrukci příspěvků prodejen na úhradu společných režií a za atraktivitu.
9
Ten po součtu se zůstatkem účtu 134.8xx.xxx dává skutečné náklady přepravy zboží. viz soubor Skutečnost.xls.
10
9
Hmotná zainteresovanost Odměny zaměstnanců podniku se počítají v souladu s dále rozvedenými principy. Dále pojednávaná výše odměny v sobě zahrnuje i částku 34% SZP, které musí za zaměstnance odvádět zaměstnavatel. Skutečná výše odměny, která bude zúčtována zaměstnancům, bude proto nižší o částku placenou zaměstnavatelem na SZP. Odměna se vyplácí všem zaměstnancům jedenkrát ročně, a to po uplynutí příslušného kalendářního roku, za který byla stanovena.
PRODEJNY (STŘ. 01-20) Odměna náleží jen při dosažení kladného výsledku hospodaření. Výsledky hospodaření se sníží o 30% účasti provozních a obchodních manažerů. Zbylých 70% výsledku hospodaření prodejny náleží jako odměna zaměstnancům prodejny (dále jen „Odměna prodejny“). Tři čtvrtiny odměny prodejny se rozdělí mezi zaměstnance prodejny poměrně platům zaměstnanců prodejny. Zbylá čtvrtina odměny prodejny bude rozdělena podle návrhu konkrétního vedoucího dané prodejny (navrhuje též vlastní odměnu), který vedoucí prodejny předloží příslušnému oblastnímu manažerovi. Rozhodnutí o rozdělení odměn dané prodejny spolupodepisuje k prodejně příslušný oblastní manažer.
PROVOZNÍ MANAŽER (STŘ. 30) Základ výpočtu odměny provozního manažera tvoří 2% ze souhrnu výsledků hospodaření všech prodejen podniku (střediska 01 až 20). K získané částce odměny se přičte výsledek hospodaření střediska provozního manažera (stř. 30), jenž odráží především úspory, kterých dosáhl při sjednávání nájmů. Tak se dospěje k celkové výši odměny provozního manažera, jejíž vyplacení schvaluje generální ředitel.
OBLASTNÍ MANAŽEŘI (STŘ. 31) Základ pro výpočet odměny oblastních manažerů tvoří úhrnný výsledek hospodaření všech prodejen (střediska 01 až 20). Z tohoto úhrnného výsledku hospodaření se spočte odměna všech oblastních manažerů sazbou 8%. K získané částce odměny se přičte výsledek hospodaření střediska oblastních manažerů, čímž se dospěje k celkové výši odměny všech oblastních manažerů. Celková částka se rozdělí mezi oblastní manažery prvořadě podle výsledků, které dosáhly jimi spravované prodejny. Odchylky od tohoto pravidla pro rozdělení nepřesáhnou 25% celkové částky odměny a rozhoduje o nich provozní manažer.
10
OBCHODNÍ STŘEDISKO (STŘ. 40) Odměnu tvoří dvě složky, a sice 5% z výsledku hospodaření střediska, který v sobě odráží zejména úspory na nákupních cenách a dále úspěšnost marketingu při zvyšování objemu prodaného zboží. Návrh na rozdělení částky celkové odměny je v pravomoci obchodního ředitele (navrhuje též vlastní odměnu). Jeho návrh schvaluje a spolupodepisuje generální ředitel.
SKLADOVÁNÍ A LOGISTIKA (STŘ. 50) Odměnu tvoří součet výše měsíčních tarifních platů (vč. SZP) sečtený s dosaženým výsledkem hospodaření střediska 50 za předmětný kalendářní rok. Návrh na rozdělení částky celkové odměny je v pravomoci ředitele logistiky (navrhuje též vlastní odměnu), který při něm respektuje výši tarifních platů jednotlivých zaměstnanců. Odchylky od tohoto pravidla pro rozdělení nepřesáhnou 25% částky odměny celého střediska a rozhoduje o nich ředitel logistiky. Jeho návrh na schvaluje a spolupodepisuje generální ředitel.
ZÁSOBOVÁNÍ PRODEJEN (STŘ. 51) Odměnu tvoří součet měsíčních tarifních platů (vč. SZP) sečtený s dosaženou úsporou střediska za předmětný kalendářní rok. Návrh na rozdělení částky celkové odměny je v pravomoci ředitele logistiky.
ŘÍZENÍ A FINANCE (STŘ. 60) Celková odměna střediska činí 70% z rozdílu, mezi skutečným výsledkem střediska a jeho rozpočtovanou výší. Návrh rozdělení připravuje finanční ředitel ve spolupráci s generálním ředitelem. Rozdělení výše odměn schvaluje dozorčí rada společnosti.
11
Účinnost Tato pravidla jsou účinná počínaje účetním obdobím roku 2013. Jejich změnu lze provést pouze písemným dodatkem.
Vydal :
finanční ředitel Drogerie Morava, a.s.
Schválil:
generální ředitel Drogerie Morava, a.s.
Brno, 30. listopadu 2012
12
