Pravda
Pythagoras,
-570-500
Pythagoras pravil, že se život podobá shromáždění při hrách. Jako tam jedni přicházejí, aby závodili, druzí za obchodem a třetí, nejlepší, jako diváci, tak se v životě rodí jedni, lidé otročtí, jako lovci slávy i bohatství a druzí, filosofové, jako lovci pravdy. (Diogenes VIII 8)
(0l70, Zlomky předsokratovských myslitelů, vybral a přeložil Karel Svoboda, Praha l944, str. 36.) 00-08
Konstrukce
myšlenkové
Albert Einstein,
l9?? Máme poznání pravdy, anebo skromněji pověděno, pochopení poznatelného světa konstruktivním logickým myšlením zvolit za samostatný cíl svého snažení? Anebo má být toto snažení po rozumovém poznání podřízeno nějakým jiným cílům, například “praktickým”? Pouhé myšlení nemá vůbec prostředek, aby rozhodlo tuto otázku. Toto rozhodnutí má však značný vliv na naše myšlení a hodnocení, jestliže předpokládáme, že má charakter neochvějného přesvědčení. Dovolte mně tedy doznat: Pro mne je snaha poznávat jedním z oněch samostatných cílů, bez nichž se myslícímu člověku zdá nemožným uvědoměle přitakávat životu. V podstatě snahy poznávat tkví to, že se snaží jak o dalekosáhlé zvládání rozmanitých zkušeností, tak o jednoduchost a úspornost základních hypotéz. Zda se tyto cíle nakonec sjednotí, je při primitivním stavu našeho bádání věcí víra. Bez takové víry by pro mě přesvědčení o samostatné ceně poznání nebylo silné a neochvějné. Tento takřka zbožný postoj vědeckého člověka k pravdě není bez vlivu na celou osobnost. … (K ponižování vědeckého člověka, in: 2ll8, Jak vidím svět, Praha l96l, s. l24.)
00-08
Pravda
(cíl poznání)
Albert Einstein,
l9?? Máme poznání pravdy, anebo skromněji pověděno, pochopení poznatelného světa konstruktivním logickým myšlením zvolit za samostatný cíl svého snažení? Anebo má být toto snažení po rozumovém poznání podřízeno nějakým jiným cílům, například “praktickým”? Pouhé myšlení nemá vůbec prostředek, aby rozhodlo tuto otázku. Toto rozhodnutí má však značný vliv na naše myšlení a hodnocení, jestliže předpokládáme, že má charakter neochvějného přesvědčení. Dovolte mně tedy doznat: Pro mne je snaha poznávat jedním z oněch samostatných cílů, bez nichž se myslícímu člověku zdá nemožným uvědoměle přitakávat životu. V podstatě snahy poznávat tkví to, že se snaží jak o dalekosáhlé zvládání rozmanitých zkušeností, tak o jednoduchost a úspornost základních hypotéz. Zda se tyto cíle nakonec sjednotí, je při primitivním stavu našeho bádání věcí víra. Bez takové víry by pro mě přesvědčení o samostatné ceně poznání nebylo silné a neochvějné. Tento takřka zbožný postoj vědeckého člověka k pravdě není bez vlivu na celou osobnost. … (K ponižování vědeckého člověka, in: 2ll8, Jak vidím svět, Praha l96l, s. l24.)
00-08
Empirismus
W. Van Orman Quine,
l95l dvě dogmata l953,l96l II Zwei Dogmen des Empirismus Der moderne Empirismus ist zum großen Teil durch zwei Dogmen bedingt. Das eine ist der Glaube en eine grundlegende Kluft zwischen einerseits analytischen Wahrheiten, die auf Bedeutungen beruhen und unabhängig von Tatsachen sind, und synthetischen, auf Tatsachen beruhenden Wahrheiten andererseits. Das andere Dogma ist der Reduktionismus: der Glaube, daß jede sinnvolle Aussage äquivalent einem logischen Konstrukt aus Termen sei, die auf unmittelbare Erfahrung referieren. Ich werde den Standpunkt vertreten, daß beide Dogmen schlecht fundiert sind. Eines der Ergebnisse ihrer Abschaffung ist, wie wir sehen werden, ein Verschwimmen der zwischen spekulativen Metaphysik und Naturwissenschaft angenommenen Grenze. Ein anderes Ergebnis ist eine Annäherung an den Pragmatismus.
(5l8l, Von einem logischen Standpunkt, Frankfurt a.M. etc. l979, S. 27.) 00-08
W.Van Orman Quine
l95l
Empirismus –
zwei Dogmen II Zwei Dogmen des Empirismus
Der moderne Empirismus ist zum großen Teil durch zwei Dogmen bedingt. Das eine ist der Glaube en eine grundlegende Kluft zwischen einerseits analytischen Wahrheiten, die auf Bedeutungen beruhen und unabhängig von Tatsachen sind, und synthetischen, auf Tatsachen beruhenden Wahrheiten andererseits. Das andere Dogma ist der Reduktionismus: der Glaube, daß jede sinnvolle Aussage äquivalent einem logischen Konstrukt aus Termen sei, die auf unmittelbare Erfahrung referieren. Ich werde den Standpunkt vertreten, daß beide Dogmen schlecht fundiert sind. Eines der Ergebnisse ihrer Abschaffung ist, wie wir sehen werden, ein Verschwimmen der zwischen spekulativen Metaphysik und Naturwissenschaft angenommenen Grenze. Ein anderes Ergebnis ist eine Annäherung an den Pragmatismus.
(5l8l, Von einem logischen Standpunkt, Frankfurt a.M. etc. l979, S. 27.) 00-08
W.Van Orman Quine l95l Pragmatismus II Zwei Dogmen des Empirismus Der moderne Empirismus ist zum großen Teil durch zwei Dogmen bedingt. Das eine ist der Glaube en eine grundlegende Kluft zwischen einerseits analytischen Wahrheiten, die auf Bedeutungen beruhen und unabhängig von Tatsachen sind, und synthetischen, auf Tatsachen beruhenden Wahrheiten andererseits. Das andere Dogma ist der Reduktionismus: der Glaube, daß jede sinnvolle Aussage äquivalent einem logischen Konstrukt aus Termen sei, die auf unmittelbare Erfahrung referieren. Ich werde den Standpunkt vertreten, daß beide Dogmen schlecht fundiert sind. Eines der Ergebnisse ihrer Abschaffung ist, wie wir sehen werden, ein Verschwimmen der zwischen spekulativen Metaphysik und Naturwissenschaft angenommenen Grenze. Ein anderes Ergebnis ist eine Annäherung an den Pragmatismus. (5l8l, Von einem logischen Standpunkt, Frankfurt a.M. etc. l979, S. 27.)
00-08
Rejchrt, Miloš 2000 Hřbitov (židovský)
Epištola k pojišťovně a židům
Pojišťovno česká, pokoj tobě: kéž je ti dopřán v tichosti Hájů či na stráních Vysočan, poblíž met 0 ra 0 1 Fa s hojností parkovacích míst. Věz, že pražské centrum je tajem 0 ství 0 1 F veliké a zlořečený je každý, kdo ho zalévá betonem. Následuj příkladu katastrálního úřadu, který z prostředku města přesídlil k nám do Kobylis, a lidé, vidouce ten skutek, chválí úřad i ar 0 chitekta. 01F Na místě, kde v ulici krále Vladislava byly odkryty hroby, nechť roste tráva a zelená se strom, hrají si děti, a psům pohanským i křesťanským, byť i byli na vodít 0 ku, 0 1 F nechť je vstup zakázán. A vy, židé, v praotci Abrahamo 0 vi 0 1 Fmoji bratří, vyzdvihněte v úctě ostatky otců a dopravte je k hoře Si 0 onu. 0 1 F Praví přece rabi Eleazar v traktátu Ktubot, že ti, kdo byli po 0 hřbeni 01F mimo Svatou zemi, nebu 0 dou 0 1 F mít podíl na vzkříšení svatých. Rabi Abaj sice učí, že mrtví se do Erec Jisra‘el dokážou dopravit pod 0 zemními 01F cestami sami, leč náš pra 0 otec 0 1 F Jákob trval na tom, aby byl po svém skonání do země otců přene 0 sen. 01F Proč obtížil svým břemenem své syny, nedokázal by se snad z Egypta k místu
budoucího vzkříšení prokutat sám? Odpověděl na to rabi Chanina, když pravil, že Já 0 kob 0 1 F si chtěl ušetřit námahu. I vy, bratří, ušetřete ostatkům svatých námahu podzemniho ce 0 stování 01F a cestami pozemními či nadzemními je dopravte k hoře Si 0 onu, 0 1 F ať tam v pokoji dočkají svého vzkříšení. Proč by se měly kosti ot 0 ců 0 1 F prodírat k životu budoucího vě 0 ku 0 1 F betonem podzemních garáží? Ty garáže ve Vladislavově ulici budou a demonstracemi na stave 0 ništi 0 1 F zmůžete tak málo jako já svou epištolou: což nevíte, že nešlechetnému pokolení přítomného věku vládne mamon, a ten svým beto 0 nem 0 1 F nepravosti podlije a zalije živé i rnrtvé? Toliko vykoupení zastaví betonovou litici. Vykoupení pozemku by však přišlo neskonale dráž než přemístě 0 ní 0 1 Fostatků do Svaté země. Pakliže ale o vykoupení opravdu stojíte a své chtění proměníte v čin, pak složenka, kterou mi pošlete, se ne 0 vrátí 01F prázdná. Miloš Rejchrt, evangelický farář (vyšlo in: Lidové noviny l8.8.00, str. ll.)
00-08
Pravda
- v Řecku
LvH, l952
V stanovení pojetí pravdy nevychází tradice filosofická snad nikde za hranice základního položení, které můžeme ve shodě s ní vysloviti asi touto formulí: poznat pravdivě znamená poznat skutečnost tak, jak opravdu jest. Nejbližší výměry najdeme již na samém počátku filosofie v Řecku. Tak Platon ku př. prohlašuje, že pravdivá řeč říká věci, jak jsou [Kratylos, Pha l935, str. 3.], a jinde, že představovati si to, co jest, jest míti pravdu [Ústava, Pha l92l, str. l35.], nebo že řeč pravdivá vypovídá něco jsoucího, jak to jest [Sofistes, Pha l933, str. 77.]. Pro Aristotela jest pravdou, řeknemeli, že jsoucí jest a že nejsoucí není [Metafysika, Pha l946, str. l20.]; pravdu mluví ten, kdo má rozdělené za rozdělené a spojené za spojené, kdežto nepravdu má ten, jehož mínění obsahuje opak toho, co jest [Metafysika, str. 242.]. Přes rozdíly jednak ve výrazech, jednak i v dalším rozvinutí pojetí pravdy je ve jmenovaných výměrech zřetelný poukaz na společný základ, který jsme zprvu formulovali. Mohli bychom jmenovat a citovat celou řadu dalších filosofů, ale jen s obtížemi bychom našli výměry tak poměrně čisté, nezahalené zvláštní terminologií či celkovým pojetím a pod.
(Pojetí pravdy a některé jeho ontologické předpoklady, dissertace, Praha l952, str. 23-4.) 00-08
