PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler
PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler Autofii souãasn˘ch fotografií Lubo‰ Stiburek | Martin TÛma
P R A Ž S K Ý S V Ě T V Y D AVAT E L S T V Í
Předmluva
Po staletích, kdy byl obraz Prahy zvûãÀován tahy lidské ruky, vstoupili do dûjin zobrazování mûsta fotografové. Fotografické publikace o Praze mají vût‰inou dvû rozdílné podoby. Jednak jsou to publikace zachycující Prahu na star˘ch fotografiích, jednak knihy fotografií souãasn˘ch. Na‰ím zámûrem bylo spojit tyto dva rÛzné pfiístupy a pfiedvést je s vûdomím urãité kontinuity a nadãasovosti. Putování Prahou zaãíná na Hradãanech, pokraãuje pfies Malou Stranu a praÏské mosty na Staré Mûsto, Josefov a Nové Mûsto, celá kniha konãí Vy‰ehradem, kter˘ je historick˘m protipólem PraÏského hradu. V knize se objevují místa známá, ménû známá i jiÏ neexistující, jejichÏ zábûry nám umoÏÀují zachytit genia loci Prahy v celkovém kontextu. Z hlediska ãasového jsou z historick˘ch snímkÛ zafiazeny fotografie z let 1850 aÏ 1939, kdy fotografii bylo 100 let. ZároveÀ jde o letopoãet, kdy na padesát let poãíná v ãesk˘ch zemích období nesvobody. Ke kaÏdé fotografii náleÏí text, kter˘ nám pfiibliÏuje nejen historické reálie daného místa, ale upozorÀuje i na zajímavosti související s jednotlivou fotografií a zpÛsobem jejího vytvofiení. âtenáfi tak má moÏnost získat kromû pouh˘ch dûjepisn˘ch faktÛ také informace, které pfiibliÏují atmosféru, Ïivot a architekturu místa v daném ãasovém období. ZároveÀ se seznamuje s historií fotografie a s rÛzn˘mi fotografick˘mi postupy. Sledem historick˘ch a souãasn˘ch snímkÛ z jednoho místa je zdÛraznûna promûna podoby prostoru. Poãet historick˘ch snímkÛ zpravidla závisí na mífie promûn místa, tam, kde se mnoho nezmûnilo, staãí ke srovnání vût‰inou snímek jedin˘. Souãasné snímky nutnû nekopírují technicky slepû snímek historick˘, prostor je zachycen s pfiihlédnutím k fotografick˘m a umûleck˘m zámûrÛm obou autorÛ tak, abychom vedle faktografického pohledu dokázali vnímat atmosféru prostoru. ¤ada snímkÛ je reprodukována poprvé a témûfi v‰echny jsou poprvé ti‰tûny barevnû, a to ve svém dobovém tónu odpovídajícím originálním pfiedlohám. V˘jimeãnost knihy je dána nejen konfrontací pohledÛ fotografÛ nûkolika generací, ale i autorsk˘m zastoupením, neboÈ nûktefií, ve své dobû v˘znamní autofii jsou sv˘mi fotografiemi kniÏnû pfiedstaveni vÛbec poprvé. Fotografie jiÏ známé jsme chtûli uvést do nov˘ch souvislostí. Prostfiednictvím historick˘ch a souãasn˘ch fotografií se mÛÏeme seznámit s místy existujícími, zmûnûn˘mi i nenávratnû zmizel˘mi. Souãasné fotografie nám umoÏní zafiadit vût‰inu zajímav˘ch lokalit a objektÛ na historick˘ch snímcích do místního i ãasového kontextu, dÛkladnûji poznat jiÏ zapomenuté a také konfrontovat rÛzné pocity a dojmy nûkolika odli‰n˘ch epoch. Pavel Scheufler
7
Staré Město
Ve stfiedovûku tvofiila Praha komplex ãtyfi mûst se samostatn˘mi radnicemi a mûstsk˘m právem. Staré Mûsto bylo pokládáno za matku ãesk˘ch mûst, bylo kulturním a duchovním stfiediskem celého Království ãeského. Po slouãení historick˘ch praÏsk˘ch mûst roku 1784 zÛstalo nadále Staré Mûsto správním centrem celé Prahy. Zárodkem Starého Mûsta byla patrnû trhová osada poblíÏ dne‰ního Rudolfina, kde byl brod a kfiiÏovatka obchodních cest s trÏi‰tûm. Pozdûji se trÏi‰tû pfiesunulo do oblasti dne‰ního Staromûstského námûstí, kde se stfietávaly dÛleÏité komunikace a kde byla celnice. Kolem trÏi‰tû a cest vznikla koncem 12. a zaãátkem 13. století hustá zástavba s patricijsk˘mi domy a asi 30 kostely. V letech 1232–34 bylo u tohoto sídli‰tû zaloÏeno tzv. Havelské Mûsto, jeÏ bylo dal‰ím trÏi‰tûm, zevnû opevnûn˘m. KdyÏ roku 1338 získali Staromûst‰tí právo radnice, vybudovali ji na Staromûstském námûstí, které se tak stalo centrem celého mûsta. Ve 13. století vznikly na Starém Mûstû první klá‰tery, roku 1348 univerzita. V 15. století uvnifi mûsta sídlili ãe‰tí králové. Roku 1784 se Staromûstská radnice stala centrem samosprávy spojen˘ch mûst. S industrializací se mûsto zaãalo prudce mûnit a jeho patricijsk˘ charakter se po polovinû 19. století vytrácel. Poãátkem velk˘ch zásahÛ do pÛvodní stfiedovûké dispozice byla stavba nábfieÏí v letech 1839–41. Po dílãích pfiestavbách domÛ znamenal velk˘ prÛlom do stfiedovûkého pÛdorysu mûsta asanaãní zákon z 11. 2. 1893. Asanace, která se uskuteãnila dle vzoru podobn˘ch akcí jinde v Evropû za úãelem modernizace a ozdravûní mûsta, mûla ãetné zastánce, ale i odpÛrce, ktefií poukazovali na ztrátu nenahraditeln˘ch historick˘ch hodnot. Asanace zmûnila i hospodáfiské pomûry na Starém Mûstû a v Josefovû, neboÈ obchodní aktivita se z kdysi nejdÛleÏitûj‰ích tepen mûsta pfiesouvala jinam, zejména na modernûj‰í Nové Mûsto. Byla zbourána také jedna z hlavních ulic stfiedovûkého mûsta – Platnéfiská, zmûnil se vzhled hlavních námûstí (Mariánského, Staromûstského), zanikla fiada románsk˘ch a gotick˘ch domÛ, jiné byly od základÛ pfiestavûny. V˘razné promûny Staromûstského námûstí, které zvût‰ily pÛvodnû sevfien˘ historick˘ prostor, vyvrcholily zniãením v˘chodního kfiídla Staromûstské radnice v roce 1945. Uvnitfi i mimo hranice asanaãního pásma vznikly stavby, které zcela jistû zÛstanou obohacením mûsta (napfiíklad kubistick˘ dÛm U âerné Matky BoÏí v Celetné ulici). Zásadních zmûn doznalo i nábfieÏí, které bylo druhdy spí‰e krajinou s pfiímou návazností k fiece. Novû vzniklé kamenné nábfieÏí postupnû zaplnily mnohé administrativní, univerzitní a posléze i hotelové objekty. Zejména v˘‰ková dispozice a objem tûchto budov byly pfiedmûtem diskusí o zmûnách panoramatu nejstar‰ích ãástí mûsta, které by mûlo b˘t citlivû stfieÏen˘m dûdictvím.
173
Staroměstské náměstí a chrám Panny Marie před Týnem
C H R Á M PA N N Y M A R I E P Ř E D T Ý N E M , K O L E M 1 8 8 5
Podoba chrámu Panny Marie pfied T˘nem vychází z baziliky zaloÏené v polovinû 14. století na místû star‰ího kostela. 80 metrÛ vysoké vûÏe chrámu jsou v panoramatu Starého Mûsta vÏdy dobfie patrné. Mezi vûÏemi je pozdnû gotick˘ ‰tít, na nûmÏ byla umístûna socha Jifiího z Podûbrad a husitsk˘ kalich. Karel Bellmann do zábûru z doby kolem roku 1885 skvûle zakomponoval také Mariánsk˘ sloup.
190
S TA R O M Ě S T S K É N Á M Ě S T Í S C H R Á M E M PA N N Y M A R I E P Ř E D T Ý N E M , K O L E M 1 9 1 2
JiÏ první generace praÏsk˘ch fotografÛ objevila pÛvab pohledu na T˘nsk˘ chrám s orlojem v popfiedí. Na snímku Rudolfa Brunera-Dvofiáka z doby tûsnû pfied první svûtovou válkou jsou hmoty architektur harmonicky vyváÏeny a v‰e pÛsobí jak˘msi monumentálním dojmem. Pocit mimofiádnosti doplÀují parkující automobily, ãekající patrnû na osobnosti z radnice.
191
S TA R O M Ě S T S K É N Á M Ě S T Í V Z I M Ě , 1 9 2 9
V zimû roku 1929, proslulé siln˘mi mrazy, fotografoval na stejném místû pfied jiÏním kfiídlem radnice obdobn˘m ohniskem jako Bruner-Dvofiák mlad˘ chemik a tehdy jiÏ doktor technick˘ch vûd Jan Lauschmann, pfiedstavitel nové fotografické generace. Architektury tvofií jen kulisu, podstatná byla evokace mimofiádné zimy.
192
S TA R O M Ě S T S K Á R A D N I C E A C H R Á M PA N N Y M A R I E P Ř E D T Ý N E M
PrÛãelí jiÏního kfiídla Staromûstské radnice a radniãní vûÏ fotograf zachytil s pozadím T˘nského chrámu z Malého námûstí od domu U Minuty. âervenec 2000, ráno
193
Havelská ulice
H AV E L S K Ý T R H O D U H E L N É H O T R H U , K O L E M 1 8 7 0
Havelská ulice byla hlavním trÏi‰tûm Starého Mûsta. Na snímku Franti‰ka Fridricha z doby kolem roku 1870 je v pozadí kostel sv. Havla, kter˘ byl ve stfiedovûku farním chrámem a jádrem tzv. Havelského mûsta, vzniklého plánovitou zástavbou po roce 1230. Fridrich uliãku s trhem opût fotografoval z v˘‰ky, aby o ní podal jak˘si komplexní obraz. I zastínûná fronta domÛ je prokreslená a vÛãi osvícené stranû tonálnû vyrovnaná, název vizitky je „Zelen˘ trh - Vete‰nick˘ trh“.
232
T R H V H AV E L S K É U L I C I , K O L E M 1 9 1 0
Domy v Havelské ulici mají vesmûs ve sklepích románské zdivo, fiada z nich má na jiÏní stranû patrné gotické stavební prvky. Architektury si v‰ak neznám˘ autor z doby kolem roku 1910 vÛbec nev‰ímal, ‰lo mu o realistické zachycení typické situace na trhu. Sv˘m zpÛsobem se jedná o fotografii typÛ, kterou mÛÏeme chápat i jako ilustraci k literárním pfiíbûhÛm z mizející staré Prahy.
233
„ZELENÝ TRH V DEŠTI“, 1912
Zcela jin˘ pfiístup k zachycení Havelského trhu zvolil Vladimír Jindfiich Bufka, jedna z nejv˘znamnûj‰ích osobností ãeského secesního piktorialismu. Jeho snímek s názvem „Zelen˘ trh v de‰ti“, oti‰tûn˘ roku 1912, mÛÏe pfiipadat jako fotografick˘ pendant k nûkter˘m obrazÛm Jakuba Schikanedera s jeho zálibou v ãase veãera, mlhy, podzimu. Mezním svûteln˘m situacím se fotografové aÏ do vystoupení piktorialistÛ vyh˘bali, Bufka naopak de‰tivé nálady a zamÏen˘ den miloval.
234
H AV E L S K É T R Ž I Š T Ě
Pohled na trh v Havelské ulici v pfiedvánoãní dobû fotografovan˘ od Uhelného trhu smûrem ke kostelu sv. Havla expozicí 8 sekund. Prosinec 1999, v podveãer
235
PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler Autofii souãasn˘ch fotografií: Lubo‰ Stiburek a Martin TÛma Odborná recenze: PhDr. Pavel Vlãek Grafick˘ návrh: Pavel Lev, Studio Najbrt Reprodukce originálních podkladÛ: Katefiina Scheuflerová Sken: Magic Seven Digitální retu‰ fotografií: Ladislav Nagy Osvit a tisk: PB Tisk Pfiíbram Kniha je vyti‰tûna na papíru Euroart, kter˘ vyrábí firma Modo Paper Celkov˘ poãet fotografií: 434 Vydal PraÏsk˘ Svût (www.iPrague.cz) v roce 2000 ISBN 80-238-5731-2
