ŽÁKOVĚ.akademii 1885. mnozí opouštěli nespokojeně malířskou Před rokem VE VZPOMÍNCE JUL. MAŘÁK
ku
cesty val
šli
aby
pražskou,
studiu
jeden
trvala
Podzimními akademii
a
podmíní málka
ty,
co
školy, zbylé
školy
prof.
rektorství,
přejal
ho
Vedle
přejal nové
k
školy,
bení
lehké že
zdravá, starati To
je
po
držitelství
výstavě spolek
anebo
o
pro
mnoho-li
a
A
na
nemajetné
práce
jich
obrazy
oné
osoby
k
s
ty
Správa
zdar
té
její.
doby
o
školu,
pojednou
obrazy
vzrostl
Teď
toho
Jednoty,
Božínku!
zaražen.
ale
lehko
že
utápěti
ať
Jednoty,
osob
antika,
uvítaly
paralellní
v
vysokou
s
vláda
i
výbor založena
cest,
to
všecko
vědělo,
že
bývala
také
se
o
byla
to,
po-
»kšeftaření.«
vyjedná-
a
šlechtou,
byly
půso-
akademie
jednání
nejbližším
a
organisátor
jako
malicherném
a
Mařák
Prof.
organisační
to
jednala
krátce
a
změna
tři
a
Lhota,
více
ale
přeměna
ale
cestiček
spousta
zemský
že
historickou
nýbrž
nebylo
ukázati,
nadání
soukromníky
jak
A
odbornému,
své
Krasoumné
stipendia
přesvědčeny,
potřeba
o
které
neváhala
as
velikým
akademii se
tolik
skorém
se
interes
živý
jež
hlavou,
zájem
o
obdivovány,
nejen
prováděti, vysvětlovati, upozorňovati A
--
nemusil
Ant.
Mařákova.
ústavu,
lásky.
doby
vzdělání
hodiny,
cleny
renomovaného a
dokud
povídalo
ne
Prahy,
na-
pražskou
na
prof.
školy:
se
působící.
krajinářská
a
krátké
do
více
tom
o
malbu
a
genre
říká-
prvé
po
rokem
místo-
na
školské
podpůrný
naproti
vypočteno
tomu
vyžadovalo!
to
posněženou
úřední
ty
sebe
houževnatosti
aby
výsledky?
akademiky
Rudolfinu,
ano
a
vedle
konečně
organisaci
longa«
paměti.
z
netušeno,
ale
kratší
dlouho,
všecky
zasloužilý
hledat
ještě
tak
něco
se
zavítali
znova
druhé
zavál
nové,
na
»ars
délka
její
ke
jara
celé
ztěžka:
kreslit
se
roku
síly
rozdělené
starého
rychlému
ať
ústavu
Pojednou probuzen zájem
přestěhována
k
aby
od
v
Pirnerova
během
soukromníky,
se
Vídni.
ve
pokroku
obětavé
ať
rozmluv
to,
o
prostředků,
ty
v
jen
A
odpočinek
na
změny
samostatně škola
šlo
již
prázdninách
po
to
jedné antiky
přijdou
ateliery,
a
síly,
potřeba
materiálu
dosti
rektorátě
v
se
značné
osoba
figurující
ustálení
a
měl
material
práce
jako
zdárného
dosti
ruce
tento
nebyla
ne
nejednalo
jednostranné,
a
audiencí
vání,
ale
otevřena
Sequense
zřízení
jejímuž
aby
se,
F.
odejde
něho
nás
téhož
vzduch:
že
se,
do
nenaučil
větry
jiný
místo
na
od
pouť
Mnichova
nejvíce
professorů.
nesmrtelnosti
kandidát
vědělo
U
přírody.
starších
ze
tahovala,
jinam
a
o
ale
necítí:
mladíky
také
k
dlouhých
výstavám
žáku
taktem
vývin
vždyť
tolik
zakupovány!
osobně
její
jen
své
i
nejvýše
postoupila
vlasu
Stal
zváti, jiných
bylo do
se
řady
a
při škol
výstavách
na
div?
Ba
nikoli,
zahájení se
mnoho
Klementinu
v
a
teď
zastavováno zásluha
jen
vlivuplné
osoby
že
pred činné
vítati,
ujímati. lidí,
vysokých
kterým
škol
na
státních!
srdci
ležel
»VOLNÉ SMĚRY«
415
Mařák
Prof. dob
klidu
věku,
u
odbýti
a
zastati
jeho
dvěma
správní
povinné
chovanců
dobro
vhodné
využitkovati ustavičné!
Pak
bírati
přijímati
prozářeně
Je-li
nebo
starati, má že
maje
ústav
své
žáků,
nimi
atd.
něčeho
Dosíci
rozmýšleti,
a
chůze
vlivu
a
umění
o
zajímající, druhdy
se
zodpovídati,
otázky
v
nepropustil
čas,
přímo,
nikoho
bez
klidně
žák
své
minulého
určitý
tvaroslovím,
I
mohli
vaší
práci
na
jeho
Vzdělání
nejen
a
nadání
nýbrž rozvíjeti
povinen
také
V
osudech netoliko
i jeho činnost
umělecké
mysli
seznáte,
přemýšlel, prostředky vlastním
hodícími,
se
se
jeho
rozhovorech
každého
opatřiti
stránku
jsem
v
se
hmotnou
pracovat.« a
stal
blahodárná, pro
Vás,
jsem
oddělení,
o
účel:
vyjadřovacími,
celek
pro-
představovací.
usnadňuje
poznati
posluchače. Při
padných stavách i
téměř
otázkách,
opravě zahajuje obrazech,
knihách, pořád
zotvornost
a
zároveň
REPROD.
PŮVODNÍ LEPTANÉ
RYTINY.
něco
které
přírodních,
poutavého,
shledati,
rozhovor
umělcích,
krásách
přítomných,
i
jak
hledí u
zná,
přívý-
časopisech
působit
koho
o
slovo
na
obra-
působí.
kde
atd.), hned
vidění
utvoří
se
úkolu
vnuká
a
Zastaví docela
situace
který
dá
ruce
v
»Jen
také,
totéž
žák
až
toho
přivádí
na
úlohu
tu
větší rozmluvy
do
přibližuje,
se
hle!
a
opačně si
význam
svobodně!«
hezky
jak
jak třeba
hlubší
na
přímo
se
je
pokračo-
jak
vidíš,
a
maluje
někdy
se
konec
nástroji
s
napraviti,
konče:
vyslýchaje
Na
představuje. škola
nadšení
cestu,
pravou
částí
kde
vyloží,
chladnějšímu, teplej-
pak promítá řeČ
zdá
jinak,
př.
jasná
jiného,
u
se
plasticky
(na
poměr
pozornosti přidat
někým,
s
všecko
stojí
kolkolem.
Krajinářská a
postranní
brzo
byl
prof.
a
ku
kde
křoví
kmenu
seznal
ne-
a
chce
listím,
hned
směr
jak
proč
silné se
dle
nadání;
napřed.
vždy
možno
a
zprvu
velkou
péči,
zpříjemněný a
Přineseny-li
upozorňoval větvičky
zakřivují
jich
spůsobem
obrazy malovati)
jsou
práce
pochopith celý silou
po
jak bylo
tvárným,
schopnosti.
borové)
na
různolátečná,
věnoval
pokud
přijat
kreslil
vyjadřovati
Tomu
dubové,
vyrůstá,
zátiší
samostatně
důkladný,
známo,
sám
listí
barvě
jen
byl žák
velice
stavěl
kresleno,
základ
jak
(každý,
v
protější
ročník;
nebo
dlouho
tu
prostředkem
barvu.
atd.
umístěn
barvami,
professor
bylo-li také
kresby
toho
kreslení,
přinesl,
naváděni
jednoduchá,
tvičky,
s
uhlem,
a
staroměstská
odrazem
stopám
druhý
první,
na
které
Začátečníkům
dojem
Těžkým
hanebné
vůbec,
žlutým
se
několikadenního
počal
ústavě
kolikaměsíční
někdy
se
se
samostatné,
zdrávo,
celém
odvykali.)
pak
Nedělilo
zkoušce
iv
škola
síň,
jediná
posud
je
a
známá
světlo,
Rudolfínské.
snadno
p.
tam,
střídající
tma
tu
byla
(Je
ateliery.
aby
každé
žákovu
proti
fronty jeho
neobyčejně
opravy
vati
roze-
zkušenostmi
Jednotě
promluvil
Soukromě
»Přijal
abyste
každý od
známostí
úřad,
prací
za
chtíti
ač
pevné,
neznačil
učilištní.
nejobětavějším.
otcem
heslo:
jeho
šímu
jezditi
voditi,
záměry
působnost
své
škole
vlastní
opravu
mnoho
časové
srdečně.
tvorbě
přispění.
nebo
rady
je
a
Pro
omyl
ohledůplné návštěvy
školou
atelier, atd.
pomáhati
řízení
chvíle,
dilettující,
svůj
kraji
ve
bylo
jeho (příliš platonicky) dokonce
hodinami
školy
pobytu
mnoho
tenkráte
a
Za
obětoval
příliš
již
nebylo
něho
U
jednou
letního
pro
zdraví
kdy
od
krajinářské
umělecké
ujmutých
mladistvý.
zápal
za
sil,
a
školy
úplně neobsazené,
Haushoferových
roků
vedení
přejav
416
živě, u
aby vě-
jak
poměru
vůbec
vžiti
PODZIMNÍ
OLEJOVÝ
OBRAZ. — REPRODUKCE
DLE
PŘJEŘÍ.
RYTINY
VYDANÉ KAESEREM
V
MNICHOVĚ.
»VOLNÉ
419
do
se
s
lady.
Na
veno
i
bylo v
doprovázenými
komposicemi,
silhouetty,
stafáže
že
(Známo,
Sotva
mnohdy
se
by
př.
ne
hleděl ledakde
usmívati,
i
na
významu účel
kozel)
byl
vynalézavý
zachovávati to
ale
sesta-
Utěšené
detail.
jak
ná-
čistotu
působilo obtíže.) tuze
se
nám
vý-
jenž
slohu! rodě a
nestála
naše
k
zvuk
děti,
nic
(ustavičně
ně
vyprávěli mladí
a
nému
části
jinde
kde
se,
od-
prochází, života
pohyby jeho, mělo
listí
vzduch;
a
na
se
do
všechno
atd.
barvou
»tou
Z
vlny
skal
»zkou-
nýbrž
odstraniti
radil
palety
jen látky ryche
černající. bylo též
Krajinářské že
vytýkáno, luje
něco
ma-
však
To
podobně.
se
vyplývá
chtěli
vůbec
deset
kde světlo
šejte!«
nás
si
částech
docílíte«,
konec
na
a
svítivost,
hmotách,
na
Nenáváděl
líbilo
se
perspektivu
pozemí, složení
se
ma-
působnost
na
jeho
světlo
slávě,
v
dojmů vzduchových.
skizzy
aby
mo-
Pak
kvapem,
a
odporucoval
zachytiti;
malovat!
síle
k
sílu
vi-
celků
dojem
opět
barvě,
pří-
aesthetický
rostlinstva,
přibil
pobyt
té
o
spory
asi
především
pří-
nadšením
s
zasvěcoval
vyjednávalo, ji-
musilo
osobitě
utváří
k
nadání
ráží,
účastníci
toužili.
hledalo,
že
věděl,
barvu
porozumění
cestou
kterých
ob-
krásné
Staří
!
obrazy
podstatné
M.
individuelního
vývinu
odlesk
vyšší stupeň
-
Nabádal
ku
krajin,
vala-
už
Jen
venkově
tivy
ni
vlastní
nepřísluší) jejich
vzduchu
kdysi
grand
»u
cha«).
pro
prof.
tvarovým
rozměrech
improvisované
Dvořák nad firmu
vedl
přirovnávati
za
bylo
sedadlo,
bedny
osobnímu
vychovávati
a
nadšení
díla.
třeba-li
lých
nadání
Celkem
vzděláním
prá-
vnitřku
u
sazeno
k
tvárnou
mluvu
jaře počalo
na
ce
vzájemného
ze
„
vzít
ale
našel
dobrodine-
někdy
čka;
tak
dým
»šelmosmrt
Osadil
řák).
večer
hrálo vadlo
di-
vůbec
ob-
ves
Hnali
jsme
ať
svého,
se
nebo
hodinu musil
p.
ne
to
přesvěd-
vykázal
za
skalky
SAMOTA.
Pochopitelno,
nivé
ve
jaký
přírodě,
mě-
okamžikem, přispů-
sobovati
mnoha
(druhdy
tragicky
svede-
směru
hotové-
ným
ke
holé
když
jen
viděl kus osobního
projevu. měl
měsíců
námi
s
zimních
u
vyšších letech, kdy chtěl,
detaily. KRESBA
úkol
za
se
měl
A
každé
z
Potíže
stu-
pokračovací kouty,
i
naší,
tom
nespa-
náhodou
uměleckého
vymluvil.
ani
poštěstilo.
pláně v
barvy,
aby posluchači
jen
radost
Dlouho
pro-
poroučeli
a
jeho
nám to
třeba
proslave-
určité
on,
třili,
sta-
svých
kopírovati nejprve
obrazů
vel-
směru,
obrazy
dbal
-
svého
na
dokonce
srdce
ně
a
prof.
než
Mladším
po
na
cesty.
čovati,
dium
se
motivech
kolepých
své
zj i
nepřišel
školách dávali
fessoři
ruby.
na
lze
mistr
Co
ných
zpívalo,
se
bramborové
atd.,
rácena
užít.
sál,-
spokaž-
v
zkušeností
jen
přichystalo
quartetto
sbory,
prosadit
Dvo-
a
snadno
Náš
stiti.
(polní
se
škole
dé
chu-
lexikon
nářadí
čilo
i
pořízen
studiím
lečným
prof.
p.
žáků
přispůsobení
Peněz
starost.
na
bylo jen 400,
to
mu,
420
Vysvětloval
hřáti slunce,
na
posud
kde
barvy
(na
celek,
o
později
líbily.
razy
z
souzvuku
modely
střídalo
se
rozmluvou
professorových,
názvosloví,
jsme
i
vystihován
a
odborném
Musili
brány
výkladech
u
řeči.
linie
formy,
okolí
studium
To
života.
jejich
SMĚRY«
žákům
UHLEM.
abychom používajíce
stu-
dií
sílu
a
kreseb
tvůrčí Na
vlastní
projevili nějaké
silněji. výjimky
přese
všechnu
mluvnost
obyčejně
výpak
PODZIMNÍ SKIZZA
zlé
to
pro
chovu tím v
vlna
jeho
slavného
»že
Čechách!
pisy
atd.
zárny
roztroušeno křivdilo
!
se
a
Jediné
až
skizzy řádati
u
sen
o
od
nesmírný
kráse
národní
celku,
děním
světa.
učeno
vyšel
dosíci
tím
hor-
linií
světa
možno
je
shro-
návrhy,
musí
všechno!
uspo-
poučné,
nanejvýš
zrcadlo
svrchovaně všechno
a
aby mysli
samostatný zoufale
školy
romantické,
tvarů.
kde,
hroma-
že
shoduje,
náladu
Obsah silně
dějem
jak
přísnou
značek
látka
vytvořeného
(příčina
dochvilná
dánu; se
účin)
a
osobcelku
rovnováha
tvary
citlivě
ná-
mění.)
jakožto
dokonalého,
ní
s
ale
spůsob
ten
světa
svrchovaně
pravdi-
viděný
úžasně
(ná-
osobní
jsouc
maluje,
tedy
názoru
souladného,
disciplinou
je
na-
charaktery
disposici
tu
se
a
jsoucnosti
osobní,
právě
přírodní
Mařákovy
vyrovnání
skupiny
vnějška probudí
dojem
nálady
obdivuhodného, a
ze
přírodní,
jeho
mysli,
povahy
též
má
plus
umělecké
Nálada,
smyslu).
realistický
dojem
zachovává,
ladu
obrazotvorností
ona
onoho
vědomí vlastní
jsou
do
zákonem.
povznesením
sdělení, mluvu, prostředky
(Umělec
řízeno
stopami
a
každé
kde
život,
tvorby,
citu)
provázené
slova
do
zázračné
ty
sdružení
Ta
děj,
vjemem
zvyšuje
se
spřádaná
nějaký
když
kusé
proto
míti
(jakožto
p.
nauěených
všecko
a
a
duch,
zbožňovaným
osobní
tvoří
skupiny
obecnějším
vost!
ního,
pravděpodobným a
v
se
skal
tvarů.
promítati
se
ton
duši,
mluví).
nálady,
přírodní,
křišťálové
v
dšením,
studie
jakém
v
(duše
daleko.
ze
poměr,
sebe
smyslovým
kadenci,
mysli
lady
bude
dojmu
vyjádřených
v
jal
nálady
jeho
obyčejným
leptané
a
spravedlnosti
Mařák
silně
celistvý Jinak
obra-
činnost
obsah
kartony,
a
skvělé,
to
se
tvoří
vedle
hlubin
básnický
účiny,
vznešeným
tajemným
duševní
Tu
kladl
části
zajímavých a
studia
stromů,
přírodu,
pro
příěiny
intensivně
souladu
motivů
vynikajících cit
důkladného
1.
se
kaleidoskop
jen
mrtvé
jiný
ujal
hluboký
jeho
nevnímal
nad
u-
směru
lesů,
VÍDNI.
VE
MUSEU
tom
krásných
časo-
světem
je
V
obrazy,
kresbičku,
velikolepé
jaké
pilně,
pražského
věnoval
Kéž
přání:
nádherné
nejmenší
mnoho!
ne
nevystupoval.
mimo
též
výstavě
Julius v
po
poznalo,
odrazilo
a
nevyhnutelné
obzvláště
rytiny,
sice
naše
cizích
pobytu
pak
on
veřejnost
díla
uhlem,
kresby
přinášely
a
letech
prvních
na
všecka
mážditi
Všechno
ledakde,
mu
škole
livěji
V
originály
DV.
K.
Viděl
dávna
ode
císařské jen návštěvníci
viděli
cizině.
v
dělat.«
nic
C.
A2.
vrcholilo
významnější
rytin
vý-
vůbec a
našeho,
proslulé
nákladných
originály
ale
;
Jeho
vzduch
nemá
lepší reprodukcí,
sebe
otisku
v
prosycen
umělce
přes
realismu
chápání
V
už
animo
přehrnula
mu
počítejte
a
OLEJOVÉMU OBRAZU
Nebylo
atelieau
v
činnost
Několik!
vystihnutelné nejvíce
se
cizině
v
se
tuze
nepochopením byl
kategorickém,
se
pak
špatné
Čtyřicetiletá
v
A
světlo.
studie.
dobrá
špatně
okopírována
K
VEČER.
i
barvy,
naučil
se
je
rozeznávat to
mu
koli
dle
ovšem
jak
jak
jej
ale
bude
malém
růsti.
části
Na
užívá
povždy
lovati, počíná pak ještě že
Přirozeno, mládí
př.
(na
mluvívá) silně
je zachována, hvozdů
křivých
(na
vlny
»Když
básní,
od
První
kde
společností
jeho
nejvíce
oliv
to
na
epické,
Ráno
povídají«
stromů
odstíněná
a
lesních
okamžitě
jeho
atd.)
mysl
ho
tužkou,
nápadnější je kmitání
ladu
k
na
malbách
n.
O.
myšlénky pře-
oživuje
na
skalní
a
stupnice
nála-
jedinečného Kolik
jak
vzrůstá
na
z
tu
př.
půdy,
předsta-
Příklad
úžasně
oči
oslněny.
né h
případ
nej-
vyjádřeno
zdají
o
sou-
v
ocenění
vlastně
je
několik
podporovaly
a
a
ne
žádoucí
mnohá
a
znám
maleb
barvy
pře-
skoro
jen
dekorativních, vnitřek
pro
pří-
rovnováhu
citlivou
bořily
krajinářů
Teprve
kostrbatou
pohled
umění. všude
za
předchůdce umělec druh
jen
i
české
upomínku,
a
Julius
velikými
cíli
samostatné, a
učitel
a
je
je
náš že
Smetany
Julius
že
z
jeho
Mařák
TUŽKOU.
se
se
potřebí
která
srdcí,
Dílo
tvůrce,
lnou
vždy
je obrovské,
umělecká,
povaha
světlý zjev jako člověk, ne
náhodou
mladých
čím
bude
veliký
souladná
jsem otvírá
kde
kde
a
je
spějící,
připojuji,
přesvědčení,
hudbě,
Mařák
odvážil
tam,
všech
hluboké
pokračovatel,
Bedřicha
moje
do
že
odpustilo,
všehomíra
opravdivé Neboť
svrchovaně
a
mně
matnou,
se
byl
let.
sourodák Jistě
Bedřich
českému
F.
KRESBA
neměl hlavně
veristických
správné
a
aby
součinnosti
táhne«)
šířky
vůbec
atd.)
je se
od
rozvrhu
Prosím,
nesmírný
k
a
jako
architektury.
vegetace
věkovitých
aby
padné,
kde
svoji
Prozatím
klidu
pomalu
barvu
přizvukujícím.
tvorby
Rudolfině
v
vy-
bloudícími
s
motýlího
uhlem
až
částem
k
hmotu
a
mohutného
má
výšiny
aje neporozumění přirovnávati tony
zase
malovaným
pelu
lese«,
v
poesie.
nezapomenu-
ciziny)
rytinou
paprskův,
náladě
jednotlivostí
tradice
křidou,
»Západ
červených
Barvu
tahy
poznáte,
(i
ta
listím
s
vnukati
schopnost
Podzim
pramenů !
ústrojně
neobyčejná
což
mlčící les
na
něha
ta
vlněním
potoků!
do
(dle
nejen
vlivech
dálkami
do
to
je
přinese.
článkované až
rovného;
úhlem
kvapení
Gardského,
lada
technice
se
podzima
snášejícím
se
souzvuku.
skvostná
s
smutek
veškeré
pralesů šumavských
vítr přes
úžasně
či
ma-
nesčíslných
i
nebo
A
aby
tam
a
přizvukované
stromů?!
chýlící
stáčí,
vzduchu
tajemným
přesvědčivě
noc,
poznání
velké
planinách,
myšlenek
náladě
ta
jezera
u
Chce-li
Brandýsa
u
kaštanníků
do
až
skřivan,
žáby v
lese
skvělý »když
povah
si
nejlépe
krkonošské,
terrénu
Jaká
atd.
př.
kleči
šedých
a
mračen (na př.
dových
od
jednom
na
nesmírná
slavnostně
ob-
organicky
nejsilnějších lese
až
tak
vysokých
se
V
ovívati
se
sklání,
světla
do
vetkala
dala
vovaného a
tolik,
barevného
při
a
Promí-
vyplňuje
klidu.
může
kde
alpských
také
chrámy
kde
studoval,
trvá
bukovém
krásném
vyjádřiti,
však
nejvíce
do
rozvrhů
od
starém
tam,
a
stavách;
a
o
části
vyváží
byl
přírody (schra-
ze
Pokračuje
atelieru).
v
až
kartonech,
četných
i
světla
do celku
studií
a,
nalezl
tvorby:
celá
spatříte
rozkládá,
rozvětvení
táhne,
pínáni
A
přírodě
formátu
Kde
dětmi
Ovšem v
se
ní.
o n
424
listovím
telná,
s
Y«
kořání
»opravu«
tvoří.
rozvrhů
nálady
(my
á k
rozdělení
větším
dle
o
náladu
jeho
těch
a
dává
kterým
ňovaných více
rozměru
analysu
přírodního
sen
On
děje.
SMĚR
nahoře
který-
nespokojenost
myšlénky,
u
část
tedy
je spůsob jeho
nejvystiženější; pak
tvary,
rys
srdci,
synthetik.
kde
silhouettu
nejprve v
slova
hlavně
jeho
osobitou
mu
krajin,
chyba,
studie,
vystižení
jak
tedy
chtíti
Neběží
slýchal),
a
Je
za
též u
musí
rozložen,
celého).
smyslu
mnoho
uskutečněn,
stínu
je
nich
jeho záleží
pochopil
maloval
tati
v
jsem
plném
v
přírodě
užívati,
mysli
vlastní
přírody posud považuje
Pravdivost
je
díle.
v
význačné
ve
vidíme ho
přírody
jak
vyjádření
hlásati
dílo
jako
kout,
díla
účelu
k
a
pospolu
něm
na
É
»V OL N
423
není
Smetana
krajinářství. KAVÁN.
RANNÍ
Z
CYKLU
PÍSEŇ.
»LESNÍ SAMOTY«.
GRANIT. ČERTOVKA U
BECHYNĚ. SKIZZA.
TÁBOR. SKIZZA PRO
NÁRODNÍ DIVADLO.
VEČER.
Z
CYKLU
VYDAL
MAŘÁK.
JULIUS Téhož
prvé
ze
roku,
Salonu
akademických proti let
odmítnut tradic
hnutí,
pokrokovému
a
moderní
krajinářství roku, les
první Jules
kdy
umělecké
bylo
ze
vlastně
utečence
Dupré
se
mladší
generace
táhlou, se
Jako
vítěz
v
pod
roku
a
svůj
bouří
hudbě
k
kdy
pobyl roku
krov
se
učitel
plání
naší nej-
Mařák.
gymnasista
objevil
měl
Před
dvojí
Maxe
Všechna
slučují
a
psáti
tomto
a
a
o
sedmadvacet
dnes
leta let
Vídni
ve
ostatní
životopisná je
jedno
vypučelo,
od
aka-
patří
nejpoetiětějších,
a
a
pražské
na
které
dílem,
jeho
první
v
(1858 —1860)
školu
dáta
mezi
akademii
pražské
krajinářskou
něm,
chci
vypovědíti
se
jeho
myšlenkou
první
den
Na
dvě
Ha'shofera,
s
počínání
podmračný
do
zachoval
malířem.
kolísal
dlouho-
a
MNICHOVĚ.
V
jeho z
jež
nejna
rozkvetlo,
přineslo.
ovoce
vystihnout!
si
KAESLR
umění výtvarného
českého
Chci
povahu
se
se
nejhlubších
obsáhlejších,
uzrálo
stal
vede
malířství,
hudbě
k
ale
1887
práci,
k
a
Mnichově,
v
demii.
nivách
zvířenou
Ed.
nové téhož
zelený
Lásku
žákem
byl
barbizonská
kdy
Litomyšli
mladý
včelo
vyhnáno,
škola
roku,
Julius
lásku:
vroucnosti,
po-
následujících učitele
a
téhož
byla
téhož
krajinářské
čtyřaŠedesáti lety.
jako
přijímal
narodil
southamptonskou,
padesát
za
lodivoda
založena
svou
Rousseau
obhájci kiasicistických
produkce,
Paříže,
z
MÁDL.
pouček zahájili urputný boj
jež
Salonu
fontainebleauský
a
B.
oběma.
Theodore
byl
postavilo krajinářství jako
vší
a
kdy
K.
NAPSAL
»DENNÍ POČASk.
na
a
pravém
sedím
pokusit! zevní
mojí
mezi
papíry
Je a
že
slovem
to,
vzhled
je,
místě.
o
vnitřní
a
nejsem
bledý,
při
šedavý,
knihami.
Mám
STUDIE
ABRŠPACHU.
Z
KRESBA
kolem
grafie v
sebe
všude,
maleb, jeho
jeho
salonu
výstavách, přece
není
to
Před
pyt
a
odtud,
kde
někde
oči
a
Julia
opakována, prací
alpské,
nesmírná stolku
jeho
na
Museu, vídal
anebo
majetku
ranného
zeleň
malé
mu
jeho
roditi
se
uhlové
a
cyklus
na
a
báň
naší
foto-
kresby,
historických
obrazy
krajin
galeriích
v
atelieru
v
v
tvář
byl
v
nebo
při
stále
a
sobě
v
lesu,
skryté
slyšel
a
říši,
blízko
a
A
mistrové.
skrytého
tichý
jeho
snad
by
večeru,
mi
a
J.
psáti
studii
tuto
chvílemi
cítil
Na
pažitu
která
v
je
svého které
a
poosvě-
jeho
boru
vlastní zeleň
sloupy pňů,
díl ví
jeho
povozů
mlází,
Mařák
klopot
ko-
chodníků,
stále
aspoň
a
býti
mohl
sebe.
spletité
němž
kol
daleko,
bych
abych
u
zvuky
šumné poesie,
prozradilo
o
a
šelest,
přírody
vznešené
plné
praménku
smrákavém
myslivny,
žlutavých
vlastné
ulic
Mél
jejich
tvrdý
a
bych
není
křišťál.
nádherné
a
mél
a
v
rachotivé
nervosní
kde
modravý
velebu
oné
pravdě
jako boku
při
žene,
předu
činžáků,
stoupají
cítím
a
architektury,
nebes
zahrádky
mír
méstě
ku
živobytí
ulice
dlažby
z
velkém
linie
pražských
plochy
oken;
ve
o
zurčení
zvěře,
veliké
rozloženého
tváří
jitra
Jsem
zápas
sebou,
bych
se
vojenské
kolkol
mihnutí
mnohokráte
neztrácejí
Z
rád ale
na
má
svých
královstvím. také
úporný
a
seděti,
Pak
Českém
v
peřové
půvabného proň
není
často
byla
mystériem.
Nejednou,
Má
za
hovorů.
před
bych
vzpomínky
hrady
růžence
jednotvárné
lesa
laně
slunce,
snění
ukájivého
řadě
měl
zvedají
nepřipomínalo
ticho,
Mařáka.
paprsek
žádným
plaché
zahrádky
doménou
požitek
katedrále
naše
na
soukromém
v
pracovny
ledajakých
nic
oživené
a
Mařákovy
prostředí.
sroubeném
ku
měl
ozon,
položené
by
videi
úmorné
pian}/-
hrubém
na
korun,
mé
posvátné
je
zvédnouti
žující
okny
hlasy
jejž
kde
lidí,
a
vznícené
Divadla,
rozložené
podlaze,
ana
hlavé
v
kdy
ovzduší
stěnách
shonu,
daleko
a
Národního
jsem
otevřenými
úlomkové
víření,
a
pravé
červenavých
a
jež
ty,
a
lepty,
lože
královské
skříních
stolech,
po
UHLEM.
jeho
vždy
zase
váze
mnoho
nitra
divokou
bylo
a
již
nepozbývají
a
listů
hloubí
romantiku
obrací
své
řečeno,
a
maleb,
vynesl
pískovců kroky
že
jest
pravdy, v
Mařák neboť
nichž
nejkrásnější
také
tišin
ať
na
kreslil
lesních,
do
Třebaže
lesa.
již
jiné
básně,
abrsbašských, do
poetou
Mařák
motivy jeho
skrytu
dlouhé
v
objevují,
se
lisieře
krkonošské
tato
zapěl
vrchy
lesních
dvě
a
a
úvalů
les
zůstává
nejjímavější
sněhem a
nepřehledné
zrovna
přece
svoje
slova
svítící
strží,
a
jeho
písně.
velikány
šepot
listí
»VOLNÉ
433
šum
a
duši
jeho
co
bílých
lesních
kara
písní,
v
jimiž
tvářnost
leckou
statu;
les.
Julia
neschází
nich
siognomie;
je
v
kterou
k
přírodě
lne
svých velkých
doby,
vyznání
umě-
všechna
obejímá
pod-
jeho
rys
při
tom
kreseb
však pro
mapách
verních
hojnou
malby
země Uher.
tých polí
a
neboť
a
a
byl
bylo
kořist',
reprodukce ocitl
Dále se
své
by
až
se
a
fy-
láska,
její
možno
zašel,
Tam
Z
zjevy
Své
pro
několik
nedozíráma
titulů
úplné
započal
do
pláň
otevírá rovná
si
uhlové
prošel
výletů
počíná
jeho
přinesl své
potulky
Lacromě;
kde
městě,
sestaviti
odtud
pak
těžil. na
velkém
ve
cestách.
níž
podnikl
nešel. do
z
vždy
na
kamkoliv
alpské
kde
sídlo
téměř
dřevoryty
Krkonoších
všechny
měl
stále
initinerarium,
kresby,
sál.
Ony
určité
nejvlastnější
a
rozložitou
na
pohledy
všechnu
z
pak se-
ose-
plocha
GARDSKÉ KRESBA
nad
vždy
díla
vy-
Mařákova usedl
hor,
Lesní
třiatřicet
obsahují
významný
kterou
a
do
skvoucích
úpatí míti
434
ruka
pusty,
vede
krajinu
kresby
drobných
uložen
je
Neznám
rys,
jeho
prvních
Letní
les,
jinu
severních
vého
buju již a
je
však,
Ca
to,
by čím
celé
táž
tvář
plývají,
se
;
vidím,
cizím
se
z
let ve
po
1866
zůstal
kterak
její
nejsou
v
ze
rysy
u
dí-
jeho
buko-
z
znatelném
dnes.
a
Kra-
kraj,
bitvě
prů-
výraz-
jsem
padesátých,
pochy-
zárodku, Sadové V
nich
Přehledám-li
vyzírá
nezamlžují
překřížené.
do-
těchto
cyklech
Neviděl
všad
a
a
honosí.
po
na
zvláštní,
síle
plné
to
vyšlé
v
týž
Východ
aspoň
roku
jakým
nikde
ničím
JEZERO.
UHLEM.
dílo,
práce
Večer
z
celý Mařák,
Cech,
nich,
v
sněm
pí
již
ostatní
a
že
nebylo
jeho a
lesa
naleznete
Lesní
den,
ale
všednost
hlavních
obrazů.
města,
krajinový
pracích,
který
sebe
Jsou
podoby,
nad
A
vyhlížel do
jména. určitá
výstřih
vkusem
a
vedlejších
Bukový ze
prostý
Mařákových
v
na
věrné
zajímavost.
mařákovský
osobitý, nosti
i
citem
jako
a
hory,
a
když
na
musel
a
světlo
a
topografická
portréty
to
zeměpisnou
vzduch
vždy
se
lesa
kraji
baldachýn,
její
a
který
vyzdvihnouti
měrnou
jeho
vsi
jsou
při
stromy
nesou
určité
na
umělce,
ruky
pod
Zastavil
odpočívala.
hlavou
hrady,
lech.
Mařák
Julius
v
jeho
bledých
habrů
také
jeho
jediný
jeho
samota,
rozkvětu,
viděl, nitrem
temně
Denní
Mařáka,
tu
projevy.
a
v
vložil
Obsahují
nich
v
v
a
mužného
zvučí
okolí
Lesní
Počasí
dobách
co
vše
to
cyklů.
který,
tvořená
zaznělo
při nehnutých,
tůní,
Co
nejmilejší.
buků,
a
snil
co
nádherných
hudbou
naplnilo,
dubů
bříz,
zrcadlech a
mu
zde
krovem
pod a
jehličí je
SMĚRY«
a
jedna neroz-
»VO LNÉ
435
Mařákovo
dílo
Celé
vzácné
jednolité
je
jedno-
SMĚRY«
děsivé
opuštěného bojiště, z
litosti.
436
této
krajinky
ticho
po
třesku
tahů
jednoduchých
vyvírá
bitvy
neodolatelné
a
v
Večer daleko
les,
padlých temno,
Pozdní
mrtvol.
dáli
na
truchlý,
je
hrozná
polích
na
a
v
Sadové
u
zmírá
obzoru
matné
úroda
halí
stíny
kraj;
smutný
vše
siluety bclestné
v
nálada
Silná
dne.
konec
ne-
Ca
výmluvnosti. ohromným hrada a
změť;
sněm
pí
stromem.
příživnýeh jeho
Obrovitý
obalené
větve
V
peň
jeho
připínavých
a
bylin,
ním
se
v
»LESNÍ
CYKLU
VYDAL KAESER V
nad
travnatou
Jako
lehounkou
vání
kreslil
dáte
jen
dem
rámec
tenkráte,
obrazů ;
pojmenování, jiti
nebude
říci
z
po nám
a
bez
ruky něm
anebo
hlavně
dvě
již
v
obou
jeho ani
neleží
jinak
titulem
sháněti.
nikdo
dva
momenty,
roku
Bez
na
co
Mařákovy a
vnímavý
chtěl
uhlím
šestašedesátého:
a
měl
bílém
Jsou
plátně.
obsažené
a
na
to
vyjádřené
krása
a
stromu
duše
nálada,
nech
J.
buduje
déle
než
kraje.
Na těchto celé
Mařák
třicet
houští
dál
jímavý
šíř
MNICHOVĚ.
nich
z
i
SAMOTY«.
kame-
úhelných
dílo,
svoje
všechen
let,
dvou
za-
vyvozuje
půvab
svých
prací. Nevložil
mimo
nikdy
citlivý
černým
štětcem
se
mimocho-
mohou
Všechno,
vypověděl
to
doví-
nedoplňuje.
je
a
ruky
sletují.
kongreso-
sám
autor
do
barevným
dílech
to
ale
list,
označení
se
věci,
vám
mudrci
politické
slovního
sděliti,
papíře
nosatí
krásný
tento
když
se
tehdejší
na
Tendence
jeho
práce
ironii
Mařák
sdělí.
kam
lysinou,
pravá
je
LESE.
pod
se
za
rozprostírají
Z
POŽÁR
shromáždil
likém
jsem Julius
školy
hnutí
Mařák
umění
jeho
souvisí
kouzlu
díly
Théodora
vůdce
pouze
vždy
jeho umění:
jeho
ve
Rousseaua
evolucí
a
k
a
dvě
přicházejí
na
mají
oba s
Camilla
velká jména
mysl, S
společná
Corota
ve-
efektu.
vůli
podstatné,
nimi
o
nevyvolával
Rousseau-Corot.
spojení,
duše
zmínku
ledabyle,
onou
s
mi
Mařákovo
damentální Od
na
statě
této
jen
třicátých
barbizonské
podléhám je
let
zpomínku
úvodu
do
jsem
když oběma
ba
fun-
zřídla.
vytékají
dva
437
438
které
prameny,
Mařákove
v
díle
a
vají
umění
řeku
v
šířce
jemné
své
která
cemi
mezi
arda
křovím
a
mi
břehy
mi
břehy,
se
za
letního
volně
Jeho
dumavě
rané
Rousseau,
liký
konstruktér
mu
a
stro-
jsou
Mařákovými
try
umění
jeho
již stlo
nebo
jej
tajuplná
krve
zenství cha
Julius Mařák k
rozeným
krajiná-
k
kte-
řům, ří
ne
vahou
mi.
Vyrostl
kovském že
kraji
ele-mentů.
ních
když
a
k
mezi
živé
miky
Pro-
VEČER.
PODZIMNÍ
vali
ni-
samostatnosti,
Francii
ve
se
Rousse-
objevo-
zase
byli
nu,
válka akade-
Corot
a
mni-
poetickými
a
dobojována. au
Za
pobytu
starými
realisty
probral
se
zvláštní
veliká
již
byla
učením
pražským
ne-
vzducho-
chovského
muzikal-
dojmy jeho
v
Mařákova
dob
jistě
pocítil
záhy
šel
a
jezera
indiferentnosti.
ven-
ve
svoje
rozkládal
a
osvětlení
v
okolnost-
školovými
v
prázdných prostorách
pozdními,
a
vzduch,
stavěl
hnulých
ú-
stávají
jimi
se
těm,
maloval
Haushofer
svoje
patří
mlhy.
a
a
horv
víže.
nimi
s
nořily
se
páry
Praze
du-
a
závojem
nebo
kdežto
příbu-
měly
podzimku,
světlo
pouze
síla
na
nevese-
Schleich
se
a
pláních,
ranní
v
nasbí-
Isaře
při
deště
jich přímým studiem, ať
Goy-ena.
prozíraly
vzro-
upevnilo
a
tonové
u
náladu
ať
kra-
Ruisdaela
o
motivy,
lých
kmo-
kte-
svých
dachavských
jemný
Corot,
eklogista,
ve-
Edu-
Schleicha,
naučil
se
tak
dne
a
kráčí.
nichž
po
je-
tenden-
a
něžnosti
a
je-
s
souhlasil,
jin opřel
Oně-
vine.
směr
útvar
rý
stromovím vroubený-
toliko
názory
tekoucí,
vody
útulnými,
ho
na-
umělce, jehož
umělecký
pří-
v
Mařák
diného
jasných
šumivých vln,
Mnichově
lezl
slé-
jedno
v
V
se
Salo-
v
cleny
přijí-
OLEJOMALBA.
kde
nejsme
lézti
to
s
něho
u
vodů.
Jedině
bedlivá
pozornost,
kraje,
Upřímný,
ale
který
M.
žáků,
lpění
ného své
ské
odkud
zelená
snaží
Mařák z
tvořivá se
této
síla
a
ještě
zřetelněji
jeho
nitru
bylo
kdyby
tolik
na
Haushofer
to
kteří
nežli
byla
instinktem
a
bylo šlo,
námahou
zor-
posílal
Mnichova
alpinisty,
zadobré
svých
omezování
do
komposiční
vlastním
obraceli
Mařák
malebnějšími,
přírody
vymknul
dráhy.
se
Mnichově
jeho učitele,
vyšel, a
zatknuté
legie
realismus
překonal.
jezera,
Iv
čestné
jejich
podrobnosti,
byl
rosety
Klementina.
ze
přenésti
odchovancena
svoje
zajímavějšími
telná
dovedl
sám
přírody,
síní
ještě
tvrdý
a
Mařák
pole
a
snad
ještě
studium
počátku věnuje nejmenším
od
tvarové
na
prospekty
ještě
lou
by
pochodí
oddané
a
kterou
suchý
jihobavorská moval
intensivní
Haushofer
úhlu
žáky,
stát
ná-
na
a
styků,
vinou
hor-
učitel
uciniti
Avšak
vlastní
si-
k
jeho
duší
titul
řekli
jméno
a
mnohem
ovoce.
Arci
ten-kráte,
jen
as
ob
cas
krásnější
a
ne
pro
nás
nalezl
Za
těchto in-
známe
a
ne
však
mohl
jako
hned,
když
co
vlastní
přímo
připomínali
Opakovali
Juliu
zvuk
vysloveno,
dokládali,
rakouským.« že
dírkách.
nich
všichni
příkladem
libostí
nepoznávali,
V
teprv jeho
se
který
a
červené
slyšeli
Schleicha.
květu,
slovem
jsme si
díla.
příbuzněji
nežliu
Teprve
prvním krajinářům
jinde
do
přinesl
tím
Před
jejich
sobě
a
nosili
a
neboť
zraky,
známostech
umělcovou.
týkati. chou
také
mladých
i
latentní,
rozvinula
nám
který
nim
poznali
a
těchto
při
dividualita
ufor-
nevyzpyta-
uznala.
v
pověsti
k
také
kupoval
knoflíkových
v
jejich
poroty,
obrazy
stopy
Haushoferových
detailům
mací
na-
že
se
do-
s
pý-
»patří
jsme,
Mařákovi
cennější,
co
náleží že
Jul.
»VOLNE
439
Mařák díla a
našich
naše
od
duše,
Mladého realismu
kost a
rákosí,
je
proň,
jako
vztahu
dojem kraje,
tický cuje
duše
do
a
tvoření
svém
při
svého
díla
do
vložiti
něj
příroda obrazů
zabírá,
hybuje
se
lou, skvostnou tvoří
řadnost vém
žádný
nestaví,
se
chorovodu
souzvučnost,
vedl
také
se
síly,
jejich
jednotnosti
presionistické. stačí První
jej
jeho
nad
nost
trhne
ale
vpiti
krůpěje
zraku
nepojal,
něho
přípustnosti,
od
dokud
a
si
v
ní
jen sou-
vlni-
ve
unášející Mařák do-
neklidmíru ta-
vyzpytoval
bezprostřednímu
sou-
celku. nežli
více
je
dříve,
všechny
krásu
ne
efemerní
přírodu
má
při
jiní
dojmové,
rozhodný
to
a
a
ku
kraje
dokud
do
její elementy
nic
a
vrouc-
sebe
všechnu
ne-
prsoum.
vůle,
pohledem. ji
im-
imprese
směrodatný
energii
dlouhým
jednom
však
svým
je
níž
Lesní
dvorním řákovi
vlévá
až
do
Neodv
neosvojí,
část
sebe do-
roku
aby
bylo
thema
hluboká
z
neviditelného
vŠeho
druhého
a
veliký
nesmírná
život
malíř
koruny
Tak
jej
giganticky
jeho v
až
žíly
jako
a
stromu
vota;
je
podle pro
jejich
něvadž
je
jeho
s
jeho
jako
zákonů
Rousseaua
jej
lesní nežli
podat
se
Mahned
kmen,
kopule
jeho obrazů.
a
mocně
stejně
sama.
rodí
mu
se
rostou.
jeho
Všechen takořka
tyto
duby,
Forma, tělo
výronem v
velké
Rousseau
titanský
přešla
výrazem,
hrdi-
strom, jeho tvar,
studia
přírody
s
vší
Jul.
Není
Mařák.
příroda
ocitl
lesní
jej
kapricisnost,
štětcem
obraz
stojí
dovede
je
perutě
kráse
o
le-
nichž
v
strom
učinil
Jeho
tuhá
součást
pevným
optický to
že
ledví,
vybudovati
pod
venku
jich
a
soustřeďovatel
dubu.
a
Mařák
a
šumí
stál
epopeje
předmětem jeho
po
každá
tvar,
větví,
thema
hájích
Rousseaua.
znal
Pro
umělci,
nimiž
cyklu
strom,
majestátního
jsou
zná
by
dokonaleji
rozloha
jeho
a
který
Th.
u
dáno
v
karakterech
blízkosti
To
vysloviti.
rostou,
Vždycky
velebné
Ma-
potřebo-
mocnářství,
a
ve
vykreslit! typické
nad
tomto
v
Lesních
malíře,
povahu
a
a
nositel
heroem
kraje,
těsné
v
poesie. jako
přírody
V
přírody. řák
anděla
volné
krásy
tohoto
cito-
obsahují
že
určeno,
Měl
za
všechno.
Ne
rakouského
kraje
akord,
tvarů
ceny,
sdruženích,
oddychuje
zrakem
jeho
před
lesní
aniž
kreseb
předloženo
spracoval.
mocnářství
typické
příroda
vŠak
vŠak
ne
jichž cyklus
mohlo
zpředu
skupinových
ve
Jeho
svého
obsáhlé,
a
cele
se
Bylo
vášně.
uhlových
umění.
ni-
nebyla
počet
Reichelovy
mohutné
cyklů,
krajích
v
vytvořil
nou
tak
umělecky
jež
stromy, sích
1879
ne-
neochabuje
Vídni,
ve
krásného
jeho
tenkráte
také
neklidu,
mocnost
třináct
vyMa-
pověděti.
intensivní,
nevelký
sugestivnou
přírodopisné.
je
i
již
museu
prvků
jako krescendovaný
pouze
té
vždy
málo
nikdy
je
Ob-
zhuštěnému
poklesává;
karaktery,
Karaktery
ten
Sílí
uměleckém
velikou
skoro
aniž
mistrovi
dobyl
není
rozrušující
vyrovnaný;
při-
prostoty.
chce
nepoznala
vlnami
Nestoupá
stačí
potom
a
a
přírody
jenom
řeknu
Několik
silnému
a
Je
zralost
znepokojující roztříštěnosti,
násilně vybuchuje.
je
letmá,
opojivou
něho
k
po-
duše
ale
pobuřující.
k
kráse
o
příkrými
vřely,
nových
mu
šťastnou
nalezl
je
valo
a
znepokojující,
zmítána
kdy cit
co
chorobou
trpěla
boží
svých
J.
toho,
mistru
umělecká
již
Záhy
Vždycky.
vší
umělec
činí
mít
chce
jádření řákova
bylo
ale
jak
stačí
krajinových
míval.
jistou
momentaní
v
další
obsah
tvarový
druhdy
jakou
vrůstá
šířky
tvaru
místě,
uklidňující
nabývají
kreseb,
a
chce
neskona-
Tuto
podává.
umění
je
útvaru
hodnotu
druhému
záhy
přivinouti
nezmění,
žádosti,
poslední
u
něho
žije,
elementů,
mnohosti,
poe-
kterou
ní
v
svojí
obrazů.
Okamžitá,
touze
dojem
více
Jeho
a
liboznění
vidí Mařák
víček.
co
sah
rychlost
amorfně.
pravém
ještě
vše-
nabývají Šířky
však
a
a
umění
mžiku
v
stejně
Kresby
na
Upevňující
Motivy
rozechvění.
zachy-
do
obrazů
vého
naň
proto
zjednodušení.
a
roste
lety
dojmu,
ruku
Nikoli
celkem
s
Mařákově
v
nýbrž
miliony tonů
ruku
a
řeč,
vodila
obrazu.
do
Od
kterou
celistvost
splývá
číši,
a
se
více
pravé
tisíce
nade
vydatnosti
Zprvu rozevření
v
upevniti,
a
vše,
jeden
detailů,
arci
sym-
jedinou
nich
když
povznésti
k
a
které
příroda
jemství jich vzájemného poměru sedství
kraje,
konečném
sílu,
množství
svých
mosaikovost
nou
na
krásné
toto
a
nejvýš.
půvaby,
a
je
z
družně
obsahem
jediným
Proň
nepočítané
tenkráte, když
obraz
místě
všechnu
umísťuje
harmonií;
ji
úhrnného
sítnici
v
toto
částic,
vždy
na
dáti
mu
nich
v
dýše.
a
jej
svoje krásy
sděluje
němu
Má
studuje,
a
Pitoreskní
na
sugestivnou
chce
že
polyfonní
svém
na
k
a
Chce
všechnu
kořenů.
celý
Mařákovi
stojí
větví
výrůst
velkého
hudou
rázem
vychází
vrací.
se
působí,
příroda
zní,
vniká,
ten-
pružnou
pod lupou přírodozpytce,
který
pod-
podrobnosti
postřehuje
souhrnný pohled malebný.
v
své
široký
množství
Mařáka
u
viděné
však
ne
zabrané
jest
vlnění
Jenom
vnímá
a
spjetí
a
ještě
hloží,
součástí
krajinářem
že
pňů stromů, náhodný
detailně
co
doko-
a
mineraloga.
a
ho
zrovna
má
oko.
tvaru
S
karakterističnost
a
je jeho
pravém
v
a
oči.
rapidnost
naznačován.
bývá
vždy
by
Umělec
jako
rychlou
detail a
Ma-
zmenšila.
a
tu
rozběhnutí
pařezu,
nekonečného
soubor
Všechno
formě,
oslabila
igno-
každé
o
pohyb
přírodu,
pro
vzájemném
fonií.
dří-
hned
podstatnost
jakou
Nikoli se
lopuchy,
obrat
lupenů,
jiné,
malířem
Je
malebný u
sensace
a
aniž
obsáhnouti,
vlastní
jeho
v
mohutnost,
potence,
české
noci
v
vyjadřuje
ví
listu
kroutivý
botanika
přemnohé
celku.-
jsou
analytickému
pevný
Dobře
umístění
oko
zbystřené
jímž
rozložitost
kamene,
a
chno
při jeho zobrazení,
se
bezpečný,
koncepce.
uložení
větviček,
vše
duše
že
tím,
nýbrž
nástroj,
něho
Zná
stvolu
útvar
jejich
přemohl.
jej
zastavili
v
z
své
pro
Mařák
Jiní
přeměnil
přírodě.
v
však
zvuk
detailnímu,
zanedbáváním,
a
ustrojil
klad
luhů
melancholii
po
učili
adepta
zmocnil.
duše,
našich
nepřejdou
mu
stejně
uzrálý
a
rováním
jej
hudební
a
až
skřivana
jeho
ale
panoram,
kud
pravda,
podobiznou
a
snění
jejich
Nejsou,
úvalu.
majícího
řák
krajů,
pohledů
jásavé písně
nale
krajinářem.
českých
obrazem
hájů,
je
českým
je
440
SMĚRY«
jejich
moci
a
žipo-
grandiosní jistotou, podává
JILMY.
Z
CYKLU
»LESNÍ CHARAKTERY RAKOUSKA.«
SKIZZA UHLEM.
SMÉRY«
»VOLNE
v
s
něm
zároveň
francouzským
formy
obrazech
dýšících
půdy vyrůstají,
stromy
jsou
poesií.
Karakter
tu
je
Positivnost
rozložení
hmot,
unikání
do
výrazem
výronem
ducha
vzácně
uměleckého.
označen
za
a
konstruktéra
velikého
zevrubností
jež
jej
jsou
Nerostou
pak
prostírají drápy. jak
po své
Jich
pruty,
portrétem
typy
veškerých místech
na
s
každý
že
pod
svých
na
vybíhají
na
kořeny,
zakotvují
se
pně
vytryskují se
jako
přinešeným
z
jako
rovný
venku.
Mnohem
vládce
Zde vzrůst
vší
větvení
siluety,
vypověděl,
existence.
časí své
DETAILU.
Lesní
V
líčí
miláčky
a
cyklech
vniká
chodí
ní
v
všechny oblasti
jako
videi
slzami do
kdy
liška
vychází
lehá.
Mařákův
ních
všechno
v
a
palouky,
ruiny
něm
se
les
není
Mařák
kosti,
nejednou
neboť
a
a
sile,
olbřímy, a
přece
neomračují
umělec
dovede
nás
sdružit
se
démantmavé
do
rudá
v
šíř
i
zvlněných les
jest
za-
dál,
plá-
bohatý,
druhy středoevropských navzájem
byly
spjaty
ostružinami; jsou hrčí
v
velké
svým sílu
trčí
s
ale
vytváří
formy
a
a
bytosti
zjevem
tu
opuštěné
Jako
kypré
něm a
sídlo
skryté
správné
v
potůček
někde
vždycky
lidi
kdy
rosy
se
pompesnosti.
tyto
řady
hudeb-
Šera,
až
její
v
strašidelně
po
závoj
stromy
co
netají
a
sovy
zvěře;
tlačivé
a
říše,
vnímá
zamlklých stínů
leckde
zelený
v
druhých
v
dlouhé
v
Táhne
by
nebo
stín
živý tulí
vytváří)
nedrtí
jako
Po-
a
Armidine,
Mařákův
všechny
tůně,
a
jednotné
předvádí
nádheru
něm
údolí,
ohromující.
nohy
se
(ano,
zdatnosti
dně
na
rybníky
nebo
Mařákův
houkání
a
ořeším, kapradím
kmitne
a
roz-
společné
krůpěje v
hlubokých
roste,
jejich
zůstává
a
jejich
podmínkách jich
ranního
a
kte-
odlišné
zase
jejich
a
za
jejich
ukázal a
básník
rodí
dne
každý
a
vteluje
jest ohromný.
není
ale
nízkým
les
pak
lesů
do
lup
na
stráních,
po
stromů
jejich
věrným
Dobách
zahradě
zpovídá
třpytí
stromů
druhém,
velikost
to
paprsky
noci,
onde
vchází
ohýbají
uzná.
o
po
tajů
a
její
se
krabatí,
a
a
roz-
jimi jako
Karakterech
čarovné
v
nichž
v
první
tovými
roste
hlubin
slyšel,
a
Umělec
venku
do
V
jednoho
její půvaby,
koncepcí, ník.
život.
jejich
hrdiny
samotě
na
poli.
tu
a
se
lesa,
vyzkoumal
co
jiný
synthesou,
správnou
článkovité
jejich
obrysy,
a
nohama.
pod
karakteristické
jejich
rozrod,
a
jsou
kamenitém
a
obyvatele
tom
země,
nich
z
dubů,
a
při
a
mnohých,
za
Mařák
J.
vylíčil
se
črtách
jeho
habrů
těchto
z
z
přírody
takou
zachytávají
a
je každý
synthesou
s
spočinul,
úvalech
v
kroutí
který
spíše
takou
písčité
se
hloubky
bude
krásnou
i
krvjou
vodomet,
Sotva
rou
STUDIE
do
jimi
S
suchém
na
objek-
roste.
půdu
svoji
vlně
nebo
ostrohy,
vody.
tlum
mírné
na
stěnách
rovných
také
být
svém
vzhled
osobitý
Mají
jeden
:
stráních,
vlní
Mají
musí
ve
oliv,
a
vše
přímém
markantních
bříz
to
Mařák
lese
něm
na
v
smrků,
a
soudruhů.
svých
zrak
linií
mluva
a
Mařák
i
jehož
z
samoty,
dubu, v
umístěny
kraje,
svém
ve
který
rukou,
druhů.
ledakterých
balvany
strom,
jeho
borovic
Rousseau
majestátu
vřelostí jeho
takou
individua
přímo
třetí mezi
Stoupají
obejímá
ale
ráz
kouzlo
světia,
však
jedině
krajinář
přirozenosti
vyučování,
přírodopisu,
z
Jako
Rousseua
lásku
svoji
proniká,
jej
význačná
representanty
srázu,
studoval,
sympatií
vyrůstají
stromů.
subjektivismu
přítulném
teplou
všechnu
přináší
tivismu
vibrace
dálek,
vycítění
a
skupin,
zkoušce
komposičních, je
jich
povaha
podrobeny
český
společná.
názornému
k
němž
při
znalost
karakteru
stromů,
být
bod,
podrobnost,
a
kresleny jakoby
měly
jakoby
styčný
se
je jejich uměleckému
přírody lesní
nalézá
také
Tu
stromu.
dotýkají.
se
rostlinné
Mařákovy v
život
444
a
půvabem,
veli-
kypící
rostlinné
dojmem, ba
sílu
STUDIE. OLEJOMALBA.
podrobit
potu
obdiv.
ponížený ním
snili
samota
po
nás
kterou
mučivou
život
jejíž
bolest,
duše
venku
síť
á
a
chce
vrhli.
naši
,A
v*
*
*
nás ní
v
jeho uvolňující z
A
-
přece
a
Nechce
ní
všechnu
všechnu
vypuzuje
ne-
sebe.
abychom
vytlačuje
a
od
cestiček,
jemný život,
lidské
bližní
a
při-
člověku
pánovitě
korunami.
náruč
naplnil,
nás
na
•
stezek
svými
jeho
hlas,
tichý
nás
neoddalují
teplou
a
nejsou
448
své
bujnosti
a
partií
svých
pod
a
měkkou
vnímavé
do
volnosti
upravených
mechu
Jeho
vší
při
svět,
jeho Nemá
svém
Otevírá
se
lesy
složitosti
a
láká.
a
dumali.
a
vkrádá
hořkost, a
lkám
jeho
mimo
se
vábí
les
i
hustotě
nestaví
Mařákův k
vší
při
přístupné,
zve
tak
půvabu:
rozenosti,
s
SMÉRY«
,>VOLNÉ
447
trpkost
zbude-li -
\
y
přece \vý
y
nĕjakákapka ztoho všehona dnĕ,sametový téže
Oba
barvy.
Oba
krajin.
notlivostí.
přírodu,
ale
zurodňující je
bodrý
vícím chodí
hatší, v
a
ferment
jaká
oky
jejich
rozptylovati se
tam
zvučí
ale
a
sítě
s
se
děíinně
pevné
s
touživých
lidovou
a
Oba
krásou
Český jako
den
krátká
ale
který
velikých nymf
zní
a
jasně,
bukolické
není
a
rozdíl
vesele, ale
Čech
snahy.'
stromů, má
naší
jed-
a
zla-
v
"
Francouz nebo
který sobě
podruhé
veselost
svých
Zbožňují
jitra
nejčastěji přece
Krásu
mas
duši,Jejichž
mlhách
jásavě,
Slunečná
nálada.
v
a
rasy
útlých
dryad.
obrazy
fantasie.
harfy
stříbrných
přece
přírody,
jediný jas.
sváteční
ve
měli
by
v
harmoničnost
rozvlněné
jejich
jako
hudebnost
kles,
a
dostavuje
hoch,
zjevy
Jednou
písní.
dumách.
jen
svých
svítivými
transparentní
melancholie
prostý
formy
plavnými
'se
dvih
dílem
jsou
obrazy
Potom
obaýykládají
a
libozvuký
chvalozpěvy.
a
výtvorů.
tonech
v
linií,
jejich
hymny
dobrý,
naší
souzvuku
naříkavých
drobnými
na
veselosti;
setkává
miruplném
ni
žijí
chod
rytmický
skutečnosti,
Pějou
oba
hudbu,
*
vidí
širokou,
šeptmo
prorazí
a
milují
vtéliti
od
ji.
slunečné
večera
Arkadii
krásném
vých,
vycházejí
oživující' pln
a
tak
nich
v
nepopisují
a
šeru v
dovedou
Oba
oba
jsou hudební,
ta-
duchem
škálu booddaně
jen
ve
a
lka-
vytryskne někdy
přírody
vídáhíe^M
často
příliš Není
radosti
a
a
Mařákovi
nature
umělecky území
pojal
nává
jejich
hledům
probírá
tmám
místo
delikátní
plná,
odvažuje
tvary,
kroku,
který
ztichlé
a
tůně,
úctyhodná
skály,
jeho
ménky
kaskady jsou
složeny
pravdy ckou
podobností nich
dali
lesů,
nalézti
lebnou
šero,
byste tu
takou
řetěz
rychlém
tuto
slicnost,
umělec
Nalezli
v
nezdolném
v
znova
vámi
se
a
jeden
v
tam tam
takým
s
citem
že
běhu
přímo
byste do
vydychující
ve
také
melancholii
živý
chvíli
skutečně
samoty,
tam
půvab,
tu
poměr
patří
Devant
mimo
řadu
v
něj
obrazy,
popředí
této
ku
leží
urov-
prů-
světla,
jemná, úctyní
jediného
Jeho
lesy,
od
musíte
který byl
to
zřeteli
svoje
jej
kde
jemnou
vtělením
převedl
Daleko
Komponuje
jeho
jednou:
pravým
mysli děl.
Pro
tam,
hloubi
poutavou
šťastné
tvář.
je
umění,
pravdě
že
tento
ve
při
výmluvných
na
řekl
myslivý,
umění
blyskotající
melancholii
šepotavou
obrazotvorné
vždy
umění.
a
neveselé,
pra-
přesvědčení, a
se
a
jiné
realismus.
Má
českého
Mařákova
nad
volnosti
duŠí.
umě-lef
naprostou
spjaty,
neodváží
to
ton
stín minulosti,
jásavé ton
našich
do
krásu,
pro
takovou
s
své
propouští
jaká
chvíle
Mařákovo
ve
linie.
hmoty,
šlépěj
umělec
povznesený
jejich
průzračný
výmluvnou
naléhavě
a
i
skulinami
zarostlé
jeho
útesy,
a
umístěny,
a
pravdivosti
svahy
je
a
a
převažující
a
jeho
tableau.
lesa,
Než
těžkou
třtinou
a
hromadí
Neučiní,
vtlačil
paseky
umění
přísvitem.
s
le
vyplněných
upravuje
jinde
a
fait
pak
hlavní
také
pro
nejužšími
pohyblivý který
a
Delacroix,
život
duší
masy,
práce!
přírodě
jeho
rybníky, a
houští
operuje
a
boží
by
jejich
qui
jeho
je
hloubku,
obsáhlý
známkou
a
to
450
vnikají
základný
je
a
Eugěne
imagination
všechen
To
duše,
šeravou
její
snáší
se
Y«
páry
jemné
jako šedavý,
lidu
české
zaokrouhlených,
naturalismu
pozadním,
vykazuje
notre
sebe
v
sestředěných,
všedního
náladou
pro
jen
přidušuje.
a
Český krajinář.
c'est
elle-méme,
Mařák
pravdy.
kryje s
to
je
:
našeho
srdce
na
citovost,
titul:
za
nářek
hlučivý
shodě
ve
jejíž
trudnomyslnosti,
sordinou
rozloženou
daleko
jeho
české
a
který
tlumící
jak
mlhou
lkáni
minulosti,
vnitřně
Juliu la
zastřenou
hlasité
to
truduplné
je
SMĚR
»VOLÍN E
449
ve-
před
odkryl.
aksamitové;
sladkou
od-
STUDIE DETAILU.
BUKOVÝ LES. OLEJOMALBA.
dálenost
všech
ode
světa,
společenského mluvu
ňující k v
vám té
vždy
jako
bdění
za
trud
mně ne
podzimní barevná
neobsáhle
Z víko
v
lesy
skály,
a
vrchu, kde skála
ne
tesknota. ve
zvon
oparu
ip
Vyšehradu
u
kde
kde
z
bizar-
při
polo-
hluk
kdy
kdy
ke
A
to
přírody. jeho letní
přírody sedí
noci
do
týčí
a
nebo
Libušina
vln
Vltavy
Tvrdá
řítí.
se
mělecké
elegance
šlehané
věkovité
dub,
je
jaké jde
celým
jásá
»Z
jako
luhů
Mařák
prožili v
české
lesní
a
mladá
tomže
přírody
se
obraz
a
.
.
ani
Barci
obsahuje k
zločin
ohromný
pomstou,
jako v
ale
Vroucnost,
přírody,
První
jeho
horoucností
a
obrazem
skřivana
hájů«
písni v
písni,
»Hubicce«
místa,
která
duši
mluví
Mařákův.
Smetana,
svoje
V
ústa
v
léta
krajinovém .
temný
Jelenu.
u-
je jímavá
nezapírá
nebo
před
zpěv
vložil
vehlubující
mnohý
země, z
perlivý
dílem.
v
v
blýskavé
karakter
nebouří
a
schopna
Mařákovým
českých
Oba, stě,
lidská
Smetana
toutéž
nehrozí
padlým jinochem
třepotavý,
kterou a
duše
také
sníh zimy je bez krutosti,
stvoření,
teskní nad
a
lesa
požár
ní
kterou
měkkost,
hrůzný
Jeho První
pychu.
lká
lící
kdež
tam,
v
Její
duchaplnosti.
útulná
neleží
neústupnost
Není
Mařákově.
povaze a
drsná
energie,
jemnocitnost,
nad
příkrém
na
země
nebo
mnoho-
a
Křivoklát
ploché
měsíční
mne
materielnost
bílý jas
kus
Tábor
svým
na
nedoléhá,
pouze
se
jako
duší
odstoupily,
jejich
stoupá za
ne
uměním
kdy
duch
vždy
ne
libovolné
a
před
mně
ke
cykly,
tam,
tam, R
mne
pouze
I
bledém i
ode
nádherný
uhlové
krajiny,
vznáší
kterou
působí
krajiny
soumraku,
víc
zápasů
jeho
se
snad
jenom
fantastiky
letního
chvíli
na
jeho
pouze
vší
které
prvního
mluví
Mařákovy
uklid-
zase
světla,
a
MAJETEK SOUKROMÝ.
kulturního,
a
nerušenosti, jak je,
prosté
sny,
světa
rvavých
a
atmosféry
hovoří,
kresby
podává.
jako sny,
nosti,
a
tvarů,
soustředěnosti
sil
ničivých
a
rozechvívající
tu
linií,
Mařákovy
pročištěné,
vášní
—
narodili na
okolí
se
témže
v
témže
kousku
přijímali první
mě-
české
dojmy
453
454
ZPRÁVY. rok
1900
rektorem
akademie
STAVITELEM CHRÁMU hromadou
nou
mi 1
Hilb
Luntze.
S
stavitelů,
kteří
do
oboru
jejich
náme
zde
slova,
chtěli
působnosti.
zcela
»Mánesu«
z
nereferovali
sledním
referátu
lém
ani
o
čestného
velice
poslední
případy,
kamarádské
své
vodaje
jich
v
našich
pracích
Přes
Z
objevily se
pro
které
se
době
Osvětě) frásí
novou,
Pozo-
Slavíčka.
tomto
v
neomezovati
příště
posudcích
zpratěch
o
skutečně
toho
minu-
v
v
narážky
se
pochvalných
přátel,
frásí A.
jménu
po-
zasluhovaly
Tyršová
(R.
při
čísle
v
by
důvodu
i
objevily
otřepaných při
»Ma-
které
tak
se
namnoze
to
referent
odhodlali jsme
smyslu,
stalo
které
jinde
aby
pracích
o
posudky,
pracích,
svých
i
stavitele
abychom
Rudolfínské
kdy
složení
tomu
titul
výstavě
kritice«
že
pak,
rujíce
k
výstavách jak
o
tomu,
a
ocenění.
rozmnožuje počet »o
uznáva-
ÚZKOSTLIVĚ VYHÝBALI
nepřinášeli
jsme
těch
o
pronešená
výtku kamarádské kritiky.
opravňovati mohly toho
připomí-
práce.
»Rudolfinských«
přátel svých
této
nespadá
nás
u
tomu
referování
při
hromadě
nestačí
k
nestačí
REDAKCE.
vždy
se
tak
nesa«
že
zcela
praktických
povděkem
oproti
že
tolik,
umělecké
PROHLJENÍ jsme
při
prof.
zde
která
věci,
valné
otevřeně
potvrdil
kus
se
několika
S
Ka-
záležitosti
v
o
VAL-
školy
zvítězila
které
rozhodovati
zkoušek,
vykonal
že
NA
architekt
vídeňšké,
snaze
Zítkem
ZVOLEN
Vítské«
oproti
kterými
několika
VÍTA
sv.
umělecká,
arch.
p.
zásadám
ným
umění.
akademie
bylo dbáno
správně
výtvarných
radostí konstatujeme, otázka
oprávněně
ZVOLEN
SV.
»Jednoty
žák
t,
e r
MAŘÁK
JULIUS
zasluhují.
POMNÍK MARUŠKY BITTNEROVÉ. VOLNÉ SMĚRY zásadně sleli
nezmiňovaly že
jsme,
Za že
však,
poněvadž najde kteří
práci
A
jeme
M.
sochaře
případy
to
je
bychom
časopisy
»Světozor«
kritikám,
mluví-li musíme
prostřední,
Padá
jenž
tím
to
znám
jako
sochařských. přesvědčiti stavních
výstav,
špatnou dnes
nestačí,
dosti
do
těch,
popředí.
upozorňovati
sbírek
její
ale
nás
kde
považu-
pořízený
figurální
po-
výzdoba
vystavovány.
»Čas«
ale
za
více
sotva
na
původce
tím, buď
na
Praha«
přímo
prohlásit!
že
práce
že
tuto
ne
za
její
neb
jako
od
vyumě-
autora,
dekorativních
předloží
jiných
mladší
pochvalným
pochází
autor
vídeňských
ale
řemeslnickou.
dobrých
práci
k
se
uměleckém
o
práci
váhu,
nám
propůjčí-li
tom,
o
my
bývají jen
se
»Zlatá
a
Neuvěří-li
porot
ukazujeme
staví
jsme
Poppa.
p.
Nezmiňovali
lecky
jiných listů
veřejných
z
hlavně
Bittnerové,
kouzlení,
seznali
přece
ten
kri-
povinnost.
svou
Tentokráte mník
v
nebo
prostřední
podobné
na
za
vždy
se
způsob
táboru
druh
tento
pro
my-
reprodukci,
v
vydávání časopisu naše
poměry
pro
špatných;
práce
porozumění
a
tříletého
dobu
věcech
o
dobré
přinášejíce
najdeme pochopení tiky.
se
má
tu
možnost
některé
jiných
českých Amorta
prací
z
vý-
uměleckých autorů, a
(po-
Vosmíka)
STUDIE.
»VOLNÉ
455
NA
POMNÍK
KONKURS zasedala únoru Architektů
spolků lecké
Besedy,
meno
a
MĚSÍCI
V
bor
Umě-
a
umělce
družstvo,
výtvarné
navrhlo
ním
as
aby
spolku
Hostinský
usnesení
nesnáze
výboru
ruském
umělci
bude
požádán
a
získalo
polském.
Vyjednávání
7
Čelakov-
Jar.
předsednictvu,
působilo
umělecké komise
i
dr.
prof.
Wiehl
architekt
Hynais,
a
se
_
sbor
věcné
níž
v
»Um.
soutěž
27
A.
B.
vypisující
hlasů,
Praze
ná-
v
aby
nichž
z
»Jednota
byla
»Mánes«
Klu-
Liebschrem
a
Schnirchem,
návrhu
z
na
prospěch
ve
návrhů,
Liškou,
Beseda«
_
PRO
zastoupena a
_
SBOREM
loterii
došlo
Hynajsem
pp.
většinou
hodnuto
k
Celkem
Kotěrou,
a
divadla
národního
Jury,
Umělců«
v.
VYPSANÉ
plakáty
a
losy.
na
lívkou,
kromě
českého
divadla.
sáčkem
jednom
po
stížilo
Výt
dle
aby
bylo
SOUTĔŽE
losy
pro
druhého
profes-
pp.
zřízení
črtky
následující:
umělců
českých
z
V
ozná-
dnech
těchto
spolku
výborem
získáni
dr.
Velké
té
V
VYSLEDEK
konkurenčním
podmínky
Husův.
pomník
na
historik
jako
stanovila
místo
by
vyjednalo,
přijal.
porotě
v
ruské
požádati
jiného
zástupců
ze
Manesa
inženýrů, Jednoty,
aby
poroty
Zítek,
ský.
umělecká
komise
a
záležitosti
v
Do soři
HUSÍ.
456
Vvr
soutěž
pro
JANA
M.
SMĚRY«
Poroz-
losy
na
v
také
jiného kolskij
tím,
Polák
a
že
oba
umělci
slovanští
byli
Godebski
na
Rus
cestách.
Anto-
To
1.
přiřčena
A l+H +1
návrhu
jest
návrhu
cena
111.
a
729
cena
(V. Zupanský), B I±±±l
návrhu
11.
cena
obou
(autor
v y
také
příčina,
proč
nemohl
konkurs
nemohla
spolku
porota se
být
dosud
vypsati v
a
obvyklé
sestavena
proč době
valná
K.
proč
není,
»Hlavní
hromada
svolána.
Spillar);
Svolání
v
z
r
návrhu
výhra«
Mnichově),
o
111.
IE
Homoláč),
(E.
práci
se
E
plakat
na
značkou
heslu
cenu
»Skizza«
Kuba
(L.
škrabošky (A.
Hof-
v ,
valné neboť
hromady výbor
stavena
a
Antokolskij
odloženo
doufá,
konkurs
odmítl
že
dobu
na
do
vypsán. vstoupiti
té
doby Jelikož
do
po
prázdninách,
porota
ruský
poroty,
bude sochař
usnesl
se
vážky
se-
opět
p.
v
OŘECHY.
STUDIE
kruhu,
jedna
odnášejí
vý-
POD
Čestného
bauer).
OLEJEM.
uznaní
»Píle«
široká
členové
,
dostalo
a
»A«
více
se
pracím
(dvě
konkurrence, ne
v
/
ve
úzkého,
se
Tedy
varianty). které
ale
cenu
pořád
•
značkami:
za
ještě
cenou
mla-
457
dého
svěžího
a
práce června
než-li
by
vždyť
viděli
ni
v
vkusu
sti
a
že
jí
k
došlá)
pozdě
podotýkáme jako
jury,
sebe
za
NÁVRHY
v
novostavbu
na
pp.
architekti
stavitelů a
a
radu
Porota
přisoudila
zkoušela
ta
relativně
způsobem
Karel
pan
»Slavie«
návrhu
došlé
vypsané
nejlepším,
nehoví
pod značkou
pod značkou
1000 kor.
banky
Vejrych,
na
ceny
heslem
a
6
a
V.
8.,
ll.cenu F«
a
lem S.
»Phónix«
B.
zvorka
architekt
Praze,
inž.
z
I.
nich cenu
1500 111.
»Účelně«. Rovněž
k.
cenu
jedno-
o
této
sledku.
záčíná
V
profesorů než
i
činí
Dnes
autor
zvorka, ctěného. i
jiní
míti
proti
že
umělecké
vrhu,
stanoviska
ckého
jetí
v
osobností
oboru
stavitelském,
výroku pokud ale
tentokráte
jich líme.
vým
o
on
umělecké Nám
je
míšeným
nám
po-
přijoou
historických moderny.
stránce
po
jury
jury
podrobujeme
páni
od
stránce
praktiků se
když je-
projektů projekt než
detailem.
jejich
dotýká,
se
pustit,
po-
velkou
si
jako
oboru
ná-
uměle-
s
jeho modernější
snažením,
moderním
Zá-
arch.
sympatičtější
moderním
svých
doufáme,
tohoto
musí
dnes
cenou
Vážíme
z
vý-
zamlouvajícímu
se
pro
sama
architekt
první
ráz.
nečeský
většinu
i
strany
se
byly
nemysleli jinak
návrhu
nejvíce
vytknuta
v
vzoru
po
již
řečeno
mimochodem
Alois
Praze.
sobě řadu zastanců
Zajímavo je dále, era,
111.
valného
zastanci
budou
Bedřich
moderna
nedávná
tak
Richard
Soutěž
kteří
nedlouho,
tak
ad
neměla
projektu
Za
a
slohů
do
Kouly,
Praze,
vystaveny
obávaná
těch,
I.
11.
Besedy«
Zá-
architekt v
ad a
zn.
Alois
ad
:
poznámek.
u
I.
stavitel
Návrhy
jak
pod
Buldra,
Praze
v
hes-
s
navrhovateli
ad
Praze,
v
»Uměl.
se,
že
pánové
honorovaná,
a
historicky.
Fr.
návrhu
návrhu
:
Deport,
málo
půdy
Schulze
F.
sále
v
jen
nabývat
11.
Praze.
ukázalo
ní
pp.
dvoj-
uprostřed
korun
jsou ad
1600 k návrhu
cenu
»S«
korun
Weichert v
slušně
ač
sobě,
Emii
července
soutěži
K
a
:
shledáno,
»Slavie«
banky
DETAIL
I.
přestavbu
na
architekt
6. —B.
od
obálek
Jan
navrhovateli náčrtků
Bendelmayer
schůzích
111.
ad
a
Zázvorka,
800
Praze,
v
přestavbu následujícím
1200
cenu
cenu
STUDIE
zn.
novostavbu
na
správní Bohumil
111.
a
otevření
Po
náčrtků
v
11.
(Alternativa),
Kusýn,
novostavbu
to
kruhu
stavitel
protože žádný
»Dvojkruh protnutý
pod
»Jednotu
členové
programu, D.
Českém«
za
v
14
přijali
Stark,
návrhy
p.
1899,
bylo
porotců
páni František Hněvkovský
2000 kor. návrhu
návrhu
Jan
a
nichž
z
království
v
č.
budovy
Úřad
inženýrů
jednomyslně
projektům jen účelným
a
zhotovení
10. května
návrhů,
království Českém«
stavitelové
Holeček. a
dne
přestavbu.
na
Martin
Jos.
správní
za
rady
v
5
a
návrhům
pod
vypsané
přiřkla porota
na
ceny
na
bankovní
19
myslně
soutěže,
Výsledek
»Slavie«
banky
celkem
sám
každý
NOVOSTAVBU
NEB
Praze.
novostavbu
architektů
»Spolek
za
v
radou
došlo
mluví
»menšinou«.)
Praze, jejíž lhůta vypršela že
ten,
byl
»Slavie«
neb
přestavbu
978-11.
v
správní
vypsané
a
PŘESTAVBU
NA
domu bank
na
»většinou«
nikoli
a
to
žádného
jistě
nebylo
jednotlivci pak
—
hlasu
nedoporučoval a-li
že
korporace,
hlasování potřebí
doporučují
většině
té
plakátu. (K
pouze,
protokole jury,
v
hlasu«
»většinou
tohoto
provedení
Četli
jsme
barvy«
původno-
kus
značný
jsme
jednotlivci
»tři
značkou
se
rádi
a
nejvíce
1!);
nepoctěná (pro-
zaujala práce
tože
vyčisti
mohla
kritika
kamarádská
práci
k
nesmíme
nám
se
pnstupny
a
(o pracích
vkusu
psáti
poctěných
26.
Celek
chuti
o
dobrém
o
Besedy
obecenstvu.
více
poučoval
21.
dnech
ve
Uměl.
sále
v
veškerému
nás
byly
vystaveny
došlé
Veškeré
nedělají?
ničeho
jiní
To
»Manesa«.
kruhu
s
jiný
nesdícelkos
při-
STUDIE
VÝSLEDEK soutěži
K
něvadž va
voliti
z
toho
svého
klidné
kor.
100
Obnos
relativně
Odměna
diskrétní
absolutně
žádáno,
pracím
a
žádaným
40
v
soutěž
nejlepším
v
návrhu
nejlepšímu
korun
říži.
pety Man
jehož další
Tři
odměny
heslem
s
es«
a
shledáni
H
tapetě Fr.
pp.
Vinohradech,
Péčí
autorem
a
Fr.
shledán 20ti
po
heslem
Beneš,
nákladem
a
spolku
J.
péra«
české
Filippi,
»MANES«.
v
Návrhy
byly a
lířům
ceny
pp. 70
po A.
pp.
H. v
Pa-
návrhům
ta-
žáci
autory
na
um.
Zodpovědný Reprodukce
cena
Bottingrovi,
UMĚNÍ
12.
50
p.
a
PRAZE žákov-
práce
m.
Frant,
100
po
sochař
;
ma-
a
Cenu
Jiránkovi. p.
Boh.
malířům
přiřknuta
zl.
Šimonovi
Wilfertovi
K.
obdržel
zl,
V
prvé dvě
Miloši
zl.
30
po
t.
nichž
Bémovi
a
poctěné
příštím.
sochaři
Král,
prům.
redaktor
výstavy práce
své
sáčkovi, transport
K.
foto.cinkografie
L. J.
K.
Langrovi
v
bude
pp.
v
Vrťátkovi.
do
5.
Sněmovní
UMĚLECKÉ
SE
srpna ulice
své t.
r.
21.
členy, K.
Praze.
Tiskem
Dra
EDV.
GRÉGRA
v
L.
aby Klu-
Bednění
hrazen.
KLUSÁČEK. VILÍMA
nejdéle
strana,
Ant.
Žádáme
Pardubicích.
zaslali
Malá
a
SÚČASTNÍ
»MÁNES«
SPOLEK
»Spolek
jichž
zl.
částce
v
Třetí
Kafka.
Rud.
kru-
v
heslem
Preissig
reálky
Feyerfeilovu
z
ceny,
Kalvodovi
postupu.
vynikajícímu
11.a
dne
školské
byly
čísle
v
uznáním
čestným
a
VÝTVARNÝCH
vystaveny
udíleny
druhé
přidělen
cenou
H
hesly
s
růžice
H
Ha
kruhy
přineseme
AKADEMII
NA
návrhům
vysloveno
soustředné
reprodukci
přiřknuty
žádný.
označeném
»paví
assistent
Skalák
J.
korunách
vlysu
□ s
malíř
had.
H,
a
ložnici
originelním stylisovaným desinem, podaným pod «Asarun»
hu
ské
věnovaný
následujícím
žádné
pro
návrh
nevyhovuje na
jak
tři
»dekorace
podmínkám barvě«
re-
hvězda,
uznání
arch.
zástupce
neuděliti
usneseno
ceny
že
liniích
v
určeného
prá-
soutěže
výsledku
o
Po-
svého
se
Čestné
školy.
návrhů.
17
vzdali
prací
předem
Vypsané
důvodu,
celkem
rozhodla
jury,
členy
Kotěru.
bylo
konkurenčních
přibravši
dakce J.
autoři
došlo
tapetu
na
SMĚRŮ.
VOLNÝCH
SOUTĚŽE
III.
OLEJEM.
Praze.
a
