Pražské mosty – nový pohled na historickou Prahu
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména §60 (školní dílo) Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne …….…………………………… Podpis
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat především PhDr. Vlastě Novotné za trpělivost a odborné vedení mé bakalářské práce. Velké díky patří Ing. Veronice Valčíkové a Bc. Filipu Froňkovi za ochotu a cenné rady. V neposlední řadě děkuji mé rodině a přátelům za podporu při celém studiu a všem ostatním, kteří se na vzniku této práce jakkoli podíleli.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Pražské mosty – nový pohled na historickou Prahu Bakalářská práce
Autor: Veronika Ivančová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2013
Abstrakt IVANČOVÁ, Veronika: Pražské mosty – nový pohled na historickou Prahu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 49 stran. Bakalářská práce je zaměřena na pražské mosty jako nový cíl turistů a nová náplň turistických okruhů Prahou. Cílem je seznámit čtenáře s pražskými mosty, vytvořit nový turistický okruh zaměřený na pražské mosty a zanalyzovat potencionální zájem o tento produkt mezi cestovními kancelářemi a agenturami. V první části jsou všeobecné informace o historii mostů, druhá část je zaměřena konkrétně na Prahu a její mosty, třetí část
je
věnována
průzkumu
aktuální
nabídky
turistických
okruhů
v rámci
incomingových cestovních kanceláří a agentur a sestavení nového poznávacího okruhu se zaměřením na pražské mosty, čtvrtá část obsahuje kalkulaci ceny a v poslední části je zjištěn a vyhodnocen orientační zájem o tento produkt u CK a CA. Klíčová slova: Praha. Pražské mosty. Sestavení turistického okruhu. Kalkulace.
Abstract IVANČOVÁ, Veronika: Prague bridges – new view on historical Prague. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor of the bachelor thesis PhDr. Vlasta Novotná. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. Number of pages: 49.
This bachelor thesis is focused on Prague bridges as a new tourist destination and a new part of sightseeing tours in Prague. The main aim is to make readers familiar with Prague bridges, create a new sightseeing tour focusing on Prague bridges and analyze potential interest in this product among travel agencies. In the first part of the thesis there are general information about bridge history, the second part is focused particularly on Prague and its bridges. The third part is dedicated to the research of an offer of the sightseeing tours among incoming travel agencies and to create a new sightseeing tour in focus on to Prague bridges, the fourth part contains price calculation and in the last part this product among the travel agencies is found out and evaluated preliminary interest in. Key words: Prague. Prague bridges. Sightseeing tour. Price calculation.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1
2
3
Charakteristika mostů ............................................................................................. 12 1.1
Historie mostů .................................................................................................. 12
1.2
Typy mostů....................................................................................................... 16
1.3
Dělení mostů .................................................................................................... 16
Praha a její mosty .................................................................................................... 20 2.1
Praha ................................................................................................................. 20
2.2
Pražské mosty................................................................................................... 21
Praktické vytvoření produktu a jeho uvedení na trh ............................................... 29 3.1
Statistika nabídky cestovních kanceláří a cestovních agentur ......................... 29
3.2
Přehled nabídky cestovních kanceláří a agentur .............................................. 30
3.3
Zhodnocení turistického okruhu ...................................................................... 40
Závěr ............................................................................................................................... 48 Seznam literatury a zdrojů Přílohy
Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa úseku na Vyšehradě ........................................................................... 33 (Zdroj: http://www.mapy.cz/, měřítko 1 : 12 000) Obrázek 2: Mapa trasy z Vyšehradu na Kampu ............................................................. 34 (Zdroj: http://www.mapy.cz/, měřítko 1 : 12 000) Obrázek 3: Mapa trasy lodí po Vltavě ............................................................................ 35 (Zdroj: http://www.mapy.cz/, měřítko 1 : 24 000)
Seznam grafů Graf 1: Dělení mostů....................................................................................................... 17 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 2: Počet návštěv Prahy vybraných národností ........................................................ 30 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 3: Nabídka okruhů po Praze ................................................................................... 31 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 4: Plavby lodí po Vltavě ......................................................................................... 32 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 5: Průměrná cena za okruh po Praze ...................................................................... 38 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 6: Cena za pěší okruh včetně projížďky lodí .......................................................... 39 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 7: Kalkulace ceny okruhu v porovnání s konkurencí ............................................ 40 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 8: Zhodnocení atraktivity turistického okruhu ....................................................... 41 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 9: Zjištění úplnosti okruhu...................................................................................... 42 (Zdroj: vlastní tvorba)
Graf 10: Zjištění časové náročnosti okruhu .................................................................... 42 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 11: Zjištění fyzické náročnosti okruhu ................................................................... 43 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 12: Ohodnocení ceny turistického okruhu .............................................................. 44 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 13: Zjištění zájmu o nabízený okruh u zahraničních turistů................................... 44 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 14: Zjištění zájmu o nabízený okruh u obyvatel ČR .............................................. 45 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 15: Zhodnocení propagačního letáku ..................................................................... 45 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 16: Zjištění, zda je navržená prohlídka Prahy originální ........................................ 46 (Zdroj: vlastní tvorba) Graf 17: Zjištění zájmu o nabízený okruh ve vlastní nabídce ........................................ 47 (Zdroj: vlastní tvorba)
Seznam tabulek Tabulka 1: Chronologická část trasy .............................................................................. 35 (Zdroj: vlastní tvorba) Tabulka 2: Průměrná cena plavby lodí po Vltavě v určitých časových úsecích............. 37 (Zdroj: vlastní tvorba)
Úvod Praha patří mezi nejnavštěvovanější města v Evropě. Ročně sem zavítají miliony turistů, pro které jsou nachystány nejrůznější prohlídky, projížďky a atrakce. Pražské mosty se však v žádné ze současných nabídek pražských incomingových cestovních kanceláří nebo agentur zatím neobjevují. Jsou to pozoruhodné konstrukce s historií a zaslouží si pozornost stejně tak velikou, jako například kostely, chrámy nebo baziliky. Z tohoto důvodu se budu zabývat pražskými mosty a sestavím specifický turistický okruh, v němž by se turisté mohli seznámit s pražskou historií a architekturou z jiného pohledu. Hlavním cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře a potencionální zákazníky s pražskými mosty. Dalším cíle je sestavit konkurenceschopný produkt a turistickou trasu po Praze. V rámci třetího cíle zanalyzuji nabídku CK a CA, zda by o tento produkt jevili zájem a měl by tak šanci na trhu uspět. Bakalářská práce bude rozdělena do tří hlavních částí. První část seznámí čtenáře se všeobecnou historií mostů, od dob starověku až po současnost. Zmíněny budou různé druhy mostů a materiálů, které se k jejich stavbě využívaly a využívají. Současně bude obsahem i nejrůznější rozdělení mostů dle určitých kritérií. Následující druhá část představí Prahu jako hlavní turistické centrum České republiky. Závěr teoretické části bude věnován pražským mostům a informacím ke každému mostu zvlášť, na jejichž základě si čtenář udělá obrázek o každém mostu z hlediska architektury, ale i polohy a historie. Poslední - praktická část se bude věnovat tvorbě turistického okruhu se zaměřením na pražské mosty. V úvodu však budou pro představu a seznámení s problematikou nejprve vyčísleny statistické údaje cestovního ruchu v Praze. Velká část se zaměří na průzkum aktuální nabídky cestovních kanceláří a agentur za účelem zjištění, zda nabízený produkt již nějaký subjekt nenabízí a jaké turistické okruhy se nabízejí nejčastěji. Toto šetření bude slovně i graficky vyhodnoceno. Následuje cenová kalkulace turistického okruhu. Pomocí propočtu se vyčíslí částka, za kterou by mohl být tento okruh nabízen konečnému zákazníkovi, a zároveň se výpočte, při jakém minimálním počtu účastníků se vyplatí cestovní kanceláři nebo agentuře tento produkt nabízet. Konec praktické části 10
znázorní orientační zájem o tento produkt ze strany cestovních kanceláří a agentur. Zájem bude zjištěn pomocí dotazníku a bude graficky vyhodnocen. Informace pro vytvoření bakalářské práce budou čerpány z knižních zdrojů zaměřených na pražské mosty, jako např. Naše mosty historické a současné, Pražské mosty atd. Čerpáno bude i z internetových zdrojů, a to převážně z webových stránek Pražské informační služby. Věřím, že moje práce bude přínosná nejen pro cestovní kanceláře a cestovní agentury, ale i pro běžné občany České republiky, kteří si díky této práci uvědomí, že i obyčejné mosty mají svou historii a stojí za povšimnutí. Metody zkoumání: Analýza nabídky cestovních kanceláří a agentur pomocí internetových stránek Pražské informační služby, dotazníkové šetření.
11
1 Charakteristika mostů Na úvod teoretické části se charakteristikou mostů zabývá postupně několik kapitol. Nejprve je to historie mostů, dále jsou to typy mostů a jejich dělení dle různých kritérií. Druhá část teoretické části se věnuje Praze a obecným informacím o ní a zároveň i jednotlivým mostům.
1.1 Historie mostů Most představuje prvek, který napomáhá překonávat nejrůznější překážky. Z tohoto důvodu si už od dávné minulosti získává sympatie většiny lidí. Není divu, že vyobrazení mostů se vyskytovala a vyskytují na platidlech nebo na poštovních známkách. Zajímavostí je, že na každé nové bankovce Evropské unie – euru – je snímek některého z proslulých evropských mostů. Lidstvo přirozeně inklinuje k tomu, co lidi spojuje, nikoli rozděluje, co život usnadňuje a ne ztěžuje. Mosty, mostky, lávky, viadukty, akvadukty či estakády toto splňují. Už v antickém Římě byly mosty největší starostí kněžského úřadu, který řídil Pontifex Maximus. I papež sloužívá pontifikální mši. Všude se objevuje skrytý termín pons – latinské označení mostu. [Dušan, 1999, str. 1] Za předchůdce mostů se dají považovat brody. To je i důvod, proč má řada našich, ale i jiných evropských měst, ve svém názvu slovo brod. Havlíčkův Brod, Vyšší Brod, Uherský Brod. U německy mluvících zemí se pro slovo brod používá výraz furt – Frankfurt nad Mohanem, Schweinfurt, resp. anglicky ford – Oxford. Když si představíme brod, je nám zcela jasné, že nemohl být využíván po celý rok. Na konci zimy, kdy začal roztávat sníh, nebo při letních deštích se hladina řeky zvedla a brod nemohl sloužit jako spojnice obou břehů, někdy i po dlouhou dobu. [Dušan, 1999, str.1] Kromě brodů se mezi předchůdce mostů řadí rovněž přívozy, jejichž jména se také dostala do pojmenování. Přívozy nemohly fungovat celý rok stejně jako brody a navíc se zasloužily i o časté nehody [Dušan, 1999, str. 17] Lidé byli nuceni stavit mosty už v pozdní době kamenné, kdy kvůli potravě a podnebí museli měnit svá místa, cestovali a často se potýkali s přírodními překážkami, jako jsou rokle apod. Často si poradili spletením proutí a vyráběním primitivních lanových mostů. [Urban, 1967, str. 11]
12
Za vznik mostů vděčíme samotné přírodě. Kmen stromu spadlý přes řeku upozornil člověka na dřevo jako na jeden z nejstarších materiálů ke stavbě mostů. Původně si člověk rovnoměrně rozmístil do toku vody balvany, po kterých mohl přejít na druhý břeh. Od tohoto kroku už moc nezbývalo k položení dalších plochých kamenů nebo trámů přes tyto balvany. Například na hradě Valdštejn je možné vidět most s mohutnými skalními balvany jako pilíři. Jen v České republice bychom našli nespočet přírodních skalních mostů. Nejstarší mosty na našem území však byly právě ty dřevěné, ať už vojenské římské nebo hradištní v jihomoravských Mikulčicích. Důvodem byla snadná opracovatelnost dřeva. Někoho může napadnout, že dřevěný most se dá snadno spálit, proto není tak kvalitní. Ve spoustě případů se na most ještě přidávala sláma právě proto, aby most rychleji hořel, když se například blížil nepřítel, čímž mu mohla být odříznuta
cesta.
Jednalo
se
konkrétně
o
mosty
trámové
z opracovaných
i neopracovaných kmenů. Jejich mostovka, tj. část, po níž vedla doprava, nad pilíři a opěrami byla patrně opatřena bránami i věžemi. Nevýhodou dřevěných mostů je bezpochyby jejich malá trvanlivost, a tak se člověk nechal inspirovat přírodními skalními mosty a sáhl po kameni. [Dušan, 1984, str. 11,12] Mezi vynikající stavitele patřili od starověku Římané. Jejich akvadukty jsou obdivovány dodnes. Při pochodu římského vojska býval v čele ženijní oddíl, tzv. fabri s desítkami těžkých vozů, které přepravovaly materiál na stavbu právě ženijních mostů. Mosty se stavěly s velikou zručností a velmi rychle. Důvodem byly rychlé přesuny oddílů. Většinou se krátce po stavbě zničily, aby vojska nemohl pronásledovat nepřítel. V pozdější době se jeden rozebíratelný most objevil i u nás v Berouně. V období očekávaných záplav byl vždy rozebrán, aby se nezničil. Římský vojevůdce Gaius Iulius Caesar nechal při svých taženích postavit dva mosty za pouhých 10 dní. Samotný Caesar to popsal takto: „Dva a dva kůly o síle půldruhé stopy, na spodním konci poněkud ve hrot přitesané, o délce odměřované vždy podle hloubky řeky, spojoval příčlemi tak, aby byly jeden od druhého dvě stopy. Tyto dvojice kůlů spouštěl prámovým zařízením k beranění do řeky, na dně je tam osazoval a beranidlem hluboko zarážel, nikoli však kolmo podle olovnice jako obyčejnou mostní jehlu, nýbrž šikmo a ve sklonu krokví krovu, takže se skláněly po proudu řeky. Naproti každé takovéto dvojici stavěl, vždy ve vzdálenosti čtyřiceti stop níže po vodě, zase dvojici kůlů stejně spojovanou, ale ve sklonu proti mocnému proudu řeky. Do těchto protilehlých dvojic zapouštěl shora po příčném trámu silném dvě stopy, 13
že zapadal právě do spáry odshora k horní příčli. Tyto dvojice byly od sebe rozpínány v opačném směru zase spínány, byla pevnost mostního díla taková a celek tak uzpůsoben, že čím prudší se hnal na ně nápor vod, tím pevněji držela jejich vazba. Tyto mostní pilíře byly spojovány trámy přes ně kladenými po délce mostu a ty zase pokrývány napříč laťovinou a na ni sypaným chrastím. Přesto však ještě zarážel kůly do řečiště, a to na straně níže mostu, šikmo proti proudu, aby jeho dravost na sebe přijímaly jako vzpěry most podchycující a s celou stavbou spojené, a jiné zase nad mostem v nevelké vzdálenosti od něho, když by snad barbaři s úmyslem most pobořit pouštěli po proudu kmeny stromů nebo klády, aby je tyto zábrany odrážely, zeslabovaly jejich nápor a znemožňovaly jim most poškodit.“ Také Číňané patřili mezi vynikající stavitele mostů. Připomněla bych alespoň proslulý Most Marka Pola. Je pojmenovaný podle středověkého cestovatele, který jako první tento most popsal nedůvěřivým Evropanům: „Přes onu řeku vede kamenný most tak překrásný, že mu snad není v celém světě rovno. Je dlouhý tři sta kroků a široký osm, takže po něm může jet pohodlně na koních deset lidí jeden vedle druhého. Má čtyřiadvacet oblouků a pětadvacet sloupů ve vodě, které jej podpírají, je celý z mramoru, velmi umělecky postaven. Z jedné strany mostu na druhou vede zábradlí z mramorových desek a sloupů mistrně upravených … u nohy sloupu je veliký lev a nahoře na sloupu je druhý …“. [Dušan, 1999, str. 13, 15] Trámový typ dřevěných mostů si zachovaly i nejstarší mosty kamenné. V momentě, kdy se pobřežní opěry začaly stavět z otesaných kvádrů, docházelo k postupnému vysunutí jen těch nejhořejších. Tak vznikla falešná klenba. Odtud byl už jen krůček ke klenbě půlkruhové, která sama o sobě patří mezi velké vynálezy. Kmeny, které tvořily klenbu, se začaly přitesávat a dostaly jméno „klenáky“. Nejstarší klenutý kamenný mostek u nás se nachází pod částí vyšehradské katedrály v Praze. Jedná se o pozůstatek románského mostku. Románské klenuté oblouky měl taktéž Juditin most přes Vltavu. Jeho zbytky jsou zazděny v malostranských sklepeních i na opačném břehu. Zakládání pilířů románských a gotických mostů se provádělo na nasypávaných ostrůvcích, proto jej bylo potřeba v novověku obnovit. Právě při jedné rekonstrukci se u píseckého mostu v základovém zdivu našly zbytky po původním spojování kamenných kvádrů kovovými skobami. [Dušan, 1984, str. 12]
14
Kamenná mostní klenba se může lišit svými tvary. Mezi nejběžnější patří půlkruhová. U některých hradních mostů se můžeme setkat i s obloukem eliptickým. Ojediněle se vyskytuje i oblouk gotický lomený, a to ve Velharticích nebo v Bítově. Zmínila bych se také o segmentové klenbě, např. u mostu přes Tichou Orlici v Jablonném nad Orlicí, nebo o přímém oblouku. Oblouk se běžně používá v moderním stavitelství. Kámen se využíval i v dobách železobetonu při stavbě pilířů, dokonce i při stavbě dálničních mostů před druhou světovou válkou. V posledních desetiletích se kámen jako stavební materiál už téměř nepoužívá. Problémem je jeho složitá a nákladná opracovatelnost. K velkému překvapení se stavitelé začali opět vracet ke dřevu. Nešlo už o podobu trámu položeného přes řeku (při velkém rozpětí docházelo k prohnutí), ale o zpevněné konstrukce. Cílem bylo snížit jejich vlastní hmotnost. Vznikl nejprve vzpěradlový a později věšadlový most. Tím došlo k rozmachu dřevěných mostů v posledních dvou až třech století, převážně v horských oblastech. Zvláštností mezi mosty jsou pak ty se střechami krytými šindeli, nebo jiným druhem krytiny. Nejvíce krytých mostů nalezneme na Moravě. V Bystré nad Jizerou má most střechy dvě, a to v unikátním křížovém průniku. Některé mosty mají vysoké bednění sahající až pod střechu, jiné zase četná okna. Hlavní význam střechy je konstrukční. Díky střeše se prodlužuje životnost mostovky. Pod střechou se kolikrát podařilo zachránit např. sváženou úrodu v povozech. V dnešní době se stavějí kryté mosty pouze tam, kde je to nutné v rámci patrové konstrukce. [Dušan, 1984, str. 13-15] Pro výstavbu mostů se jen zřídka využívala cihla. Zmínila bych pouze nadjezd nad starou železniční tratí z Brna do Znojma. Počátkem minulého století se začala čím dál tím více využívat litina. V Anglii se litina začala využívat už na konci 18. století. U nás jsou litinové mosty na Hané a dobře odolávají povětrnostním podmínkám. Na základě těchto mostů vznikl nápad stavět železniční mosty visuté, řetězové. První byl postaven v roce 1796 v Pensylvánii. V Evropě jsme stavbou dnes zmizelého, řetězového mostu u strážnického zámku na jižní Moravě získali prvenství. Postavil ho inženýr B. Schnirch, který také postavil železniční most ve Vídni. Mostovka řetězových mostů bývala zavěšena na táhlech na řetězech. Na našem území se nachází nespočet pozoruhodných konstrukcí visutých mostů, např. v Brně-Komíně, Přerově, Kroměříži, Nymburku nebo v Praze-Tróji. Jedná se o průkopnické projekty mladých odborníků z brněnských Dopravních staveb vedených ing. Stránským. Jednoduše řečeno byly prefabrikované mostovkové panely navlékány na ocelové kabely a posouvány do cíle 15
určení. Dalo by se říci, že jde o visuté mosty, ale z železobetonových prefabrikátů. [Dušan, 1984, str. 17,18] Ocelové mosty výrazně napodobují původní mosty dřevěné. Většina našich železničních mostů jsou z oceli. Je celkem obtížné určit, který z ocelových mostů je vůbec nejstarší. Mezi betonovými mosty ten nejstarší najdeme velmi snadno. V Libni na silničním mostě je zřetelná kovová tabulka hlásající, že byl u nás jako první postaven už na konci minulého století. K průkopnickým dílům patří mosty v Postoloprtech, Hlávkův most v Praze, přes Labe v Nymburku nebo například železobetonový most v Kralupech. [Dušan, 1984, str. 18]
1.2 Typy mostů Jak již bylo řečeno, první mosty byly silné kmeny položené přes řeku. Tento druh mostu se nazývá trámový most. Trám je namáhán při horním povrchu tlakem a při spodním povrchu tahem neboli ohybem. Střední část trámu tolik namáhaná není, proto se zde může ušetřit materiál. Trám bývá často kombinován i s jinými konstrukcemi mostů pro zvýšení jejich tuhosti. Přírodní materiály lze využít i ke stavbě visutých mostů. Vyžadují ale dostatečné zakotvení na obou koncích. Lano mostu je namáháno tahem. Třetí základní konstrukcí je klenba (oblouk). Ke klenbě je potřeba určitá výška nad hladinou vody a pevné podpory na březích, do nichž se může zapřít. Je velmi důležité určit vhodný tvar klenby, aby byl její materiál nejlépe využit. V ideálních případech je klenba namáhána tlakem. V praxi bývá most nerovnoměrně zatížen, a tak dojde i k namáhání tahem. Pro matematické vypočítání plochosti klenby se využívá měření velikosti vodorovné síly. [Fischer, 1985, str. 15]
1.3 Dělení mostů V této podkapitole je zpracované dělení mostů dle různých kritérií, jak je zřejmé z grafu č. 1.
16
Dělení mostů
Podle použitého materiálu
Podle použití
Podle konstrukce
Podle účelu
Graf 1: Dělení mostů
1.3.1 Podle použitého materiálu:
Dřevěné mosty (trámy, věšadla, vzpěradla, oblouky),
kamenné mosty (klenba),
cihlové,
litinové,
ocelové mosty (oblouk, visutý či závěsný most),
ocelobetonové mosty,
betonové mosty,
železobetonové mosty,
mosty z předpjatého betonu,
plastové či skleněné mosty,
z různých přírodních materiálů (bambus, liána).
[Dušan, 1999, str. 26]
1.3.2 Podle použití:
Budovány nad komunikací – silniční, železniční,
nad vodotečí – říční, záplavové,
nad terénními nerovnostmi – viadukty, estakády. [Vítek, 1987, str. 8]
17
1.3.3 Podle konstrukce: Konzolové mosty Konzolový most je podobný vysutému mostu. Nejprve se do země zavrtají tyče, na ty se dá železobetonový blok, ze kterého vedou jakoby převrácené pyramidy z ocelových trámů. Tento postup se opakuje stále dokola (podle toho, jakou dálku chceme přemostit). Následně se pyramidy položí obráceně a mezi ně se dají ocelové trámy. Na ně se nakonec položí vozovka. [1] Visuté mosty Konstrukční systém visutého mostu je založen na volně visícím laně s pevně zajištěnými nehybnými konci. Hlavní nosný systém tvoří materiály odolávající tahovým napětím, která u těchto konstrukcí převládají. Jednoduchý visutý most Jednoduchý visutý most má nosný systém, který odpovídá mostovce, nebo ji přímo tvoří. Má tvar oblouku s vrcholem směřujícím dolů. Konce jsou obvykle umístěny na vyvýšených místech naproti sobě, např. přes údolí či řeku. Tento most se uplatňuje hlavně pro pěší provoz, kvůli vydutosti mostovky. Jednoduchý vysutý most se využívá už od starověku, kdy jeho nosný systém tvořila lana nebo vhodné rostlinné stonky (např. vinná réva). V hornaté incké říši, ve které fungovala pouze pěší doprava, se stavěly lanové visuté mosty s využitím zvláštního druhu trávy. Jednoduché visuté mosty se stavějí dodnes za použití předpjatého betonu a dalších moderních materiálů, stavebních postupů a technologií. Visutý most se zavěšenou mostovkou Pokrok vedl k vývoji nového konstrukčního systému, ve kterém hlavní nosná lana visí mezi dvěma pylony (věžemi) a na nich jsou zavěšena vertikální lana, která nesou mostovku. Díky tomuto systému je mostovka vodorovná. Tento model umožňuje snadné převedení automobilů a lehkých vlakových vozů, např. metra. Pro klasickou železnici se ale téměř nevyužívá. Ze všech konstrukčních typů mostů umožňují visuté mosty překonat největší rozpětí. [2]
18
Zavěšené mosty Zavěšený most se řadí mezi mosty visuté zavěšené na lanech. Staví se ve dvou provedeních. Buď je stabilní, srovnatelný s pilířovým mostem, nebo jde o celolánovou konstrukci, která podléhá silným výkyvům. [3] Trámové mosty Trámové mosty jsou nejrozšířenější ze všech druhů. Má-li most prvkové mostovky, může překlenout maximálně 33 metrů a používá se výhradně pro železniční tratě. Abychom dosáhli většího rozpětí, musí být mostovka desková. Trámové mosty mohou mít různý počet nosníků. [4] Pohyblivé mosty V minulosti měly pohyblivé mosty daleko větší význam, než mají teď. Zejména ty padací, které sloužily k obranným účelům, k přerušení cesty protivníkům. V současné době se staví ve většině případů tehdy, když je potřeba překonávat vodní tok, sloužící jako vodní cesta, a zároveň není možné nebo výhodné most postavit tak vysoký, aby lodě mohly bez problémů projíždět Sklopný most se dokáže celý, nebo po půlkách sklopit téměř do svislé polohy. Každého asi jako první napadne Tower Bridge v Londýně. Pochopitelně se sklápěcí mosty nejčastěji vyskytují v přístavních městech. Otočné mosty se otáčí po směru řeky na svislém otočném čepu, umístěném na jedné straně mostu. Nebo může být most vyvážený, a v tom případě se otáčí na středovém pilíři. Zásuvný most je charakteristický zasouváním částí mostovek pod sebe u kraje vodního toku. Zvedací (výtahový) most zvedá pouze příslušný díl mostovky svislým pohybem. Ponorný most naopak zapustí mostovku pod hladinu pod plavební profil. Skládací most dokáže složit mostovku směrem k jednomu z předmostí. Svinovací most sroluje mostovku opět směrem k jednomu z předmostí.
19
Naklápěcí most (lávka) v základním stavu má mostovku ve tvaru stranového oblouku. Před průjezdem lodi se sklopí a tím se oblouk vyzvedne nahoru. Pontonový most je zvláštním typem mobilního mostu. Je tvořen plováky (pontony) a uplatňuje se hlavně při havarijních situacích, když je například stálý most poškozen, nebo pro operativní vojenské účely. Gondolový most je také jeden ze zvláštních typů pohyblivých mostů. Funguje na stejném principu jako lanovka. [5]
1.3.4 Podle účelu:
Železniční most,
silniční, případně dálniční most (lávky pro chodce a cyklisty, přechody pro zvěř –
ekodukty,
mosty
pro
průmyslové
instalace,
mosty
ochranné).
[Vítek, 1987, str. 8]
2 Praha a její mosty Každý rok do Prahy zavítá miliony turistů, aby se nechaly okouzlit její atmosférou. Krásné památky, kulturní bohatství, rozvinuté turistické služby i snadná dostupnost – to vše podporuje zájem o návštěvu Prahy. Stručné informace o hlavním městě a konkrétně o mostech jsou zpracovány v následujících dvou podkapitolách.
2.1 Praha Praha, hlavní město České republiky, se pyšní bohatou historií, která se datuje už od 9. století. Od dob středověku je známá svou krásou a byly jí dány přívlastky jako „stověžatá“ a „zlatá“. Kulturní rozkvět přinesla Praze vláda Karla IV. ve 14. století a později vláda Rudolfa II. na přelomu 16. a 17. století. Už za časů Karla IV. je Praha považovaná za centrum vzdělanosti, kdy byla založena roku 1348 první univerzita ve střední Evropě. Roku 1526 se na 400 let stalo České království součástí habsburské říše. V roce 1918 byla vyhlášena samostatná Československá republika s Prahou jako hlavním městem. Za druhé světové války zemi okupovalo nacistické Německo
20
a následovalo 40 let komunistické totality a stagnace. Až rok 1989 otevřel cestu k demokracii. Od roku 1993 je Praha hlavním městem samostatné České republiky. Praha se může chlubit všemi uměleckými slohy od románských rotund, přes gotické katedrály a barokní kostely, renesanční paláce a zahrady, až po stavby secesní, kubistické, funkcionalistické i ryze moderní. Praha vyrostla na sedmi pahorcích při řece Vltavě, která městem protéká v délce 31 kilometrů. Vltava odráží městské dominanty, věže, chrámové kupole, paláce a domy, zeleň zahrad a ostrovů. Praha je rozdělená Vltavou na dvě části. Obě tyto části se rozvíjely po řadu století formálně samostatně, ovšem ve skutečnosti byly spojeny a tvořily jediný organismus. Důležitý podíl na tom má faktické spojení překračující Vltavu a spojující Malou Stranu a Hradčany na levém břehu se Starým a Novým Městem i Vyšehradem na břehu pravém. Od 1. 7. 2001 je metropole rozdělena na 57 městských částí, které spravuje 22 správních obvodů s rozšířenými kompetencemi. Důležitou podmínkou pro růst turistického ruchu je kvalitní městská infrastruktura, spolehlivé služby a současně i bohatá kulturní nabídka. Každoročně zvyšující se počet turistů se přesvědčuje, že Praha má téměř vše, proto patří mezi nejnavštěvovanější evropská velkoměsta. Zvyšujícímu se přílivu turistů se musely přizpůsobit i ubytovací a stravovací služby. Na své si přijde každý turista, Praha nabízí ubytování všech kategorií: v nově postavených moderních budovách, ve starobylých přísně památkově chráněných palácích a objektech, v penzionech, hostelech, kempech a ubytování v soukromí. Město disponuje cca 85 000 lůžky. Stejně bohatá i cenově dostupná je také pohostinská nabídka. K posezení lákají stylové hospůdky, vinárny, pivnice, kavárny, internetové kavárny, cukrárny, čajovny i bary. V pražských restauracích bývá často zastoupena česká kuchyně, která je u zahraničních návštěvníků velice kladně hodnocena. K dobrému jídlu nesmí chybět český národní nápoj ‒ pivo. Praha je nejvýznamnější českou městskou památkovou rezervací a zároveň i patří mezi největší městské památkové rezervace na světě. [6]
2.2 Pražské mosty Nejstarší most dřevěný, o kterém nemáme dostatek informací, vystřídala ve 12. století první kamenná stavba – Juditin most. S tímto mostem, později Karlovým, vystačila 21
Praha přes půl tisíciletí až do roku 1841, kdy byl postaven druhý vltavský most – Řetězový. Následoval „mostní boom“, jehož výsledkem bylo 17 mostů od Zbraslavi až po Troju. Ani toto číslo není pravděpodobně konečné. V podkapitolách níže jsou popsány nejvýznamnější mosty v pořadí, ve kterém se nacházejí na Vltavě. [Soukup, David, 2001, str. 241]. Pražské mosty jsou zakresleny na mapě v příloze E.
2.2.1 Branický železniční most Branický železniční most je v pořadí prvním železničním viaduktem přes Vltavu. Vznikl v roce 1955 a měl za úkol vést nákladní dopravu mimo městské centrum. Před otevřením prošel most mnohými zatěžkávacími zkouškami s různými druhy lokomotiv projíždějících různou rychlostí. Most překonává nejen tok Vltavy, ale i komunikaci do Zbraslavi, do Modřan a železniční trať. Po mostě vede pouze jedna železniční trať, která se na levém vltavském břehu dále větví. Často je most nazýván „mostem Inteligence“, jelikož se na jeho stavbě podílelo spoustu úředníků, právníků nebo filozofů, kteří byli v té době propuštěni ze svých míst z důvodu zmenšování administrativy. V současné době
byl
most
pro
svou
lehkost
přirovnán
ke
křídlům
letícího
racka.
[Soukup, David, 2001, str. 241].
2.2.2 Barrandovský most Barrandovský most je vůbec nejmladší a zároveň nejmohutnější most z pražských mostů. Jeho výstavba pomohla napojit po dopravním okruhu D5 na D1, vylepšila se doprava směrem na jih do rekreačních oblastí. Most bývá velice frekventovaný a vytížený. Před samotnou stavbou se už dlouho uvažovalo o spojení obou břehů Vltavy v těchto místech. Před začátkem druhé světové války existovalo dokonce 21 soutěžních návrhů na stavbu mostu. V úvahu přicházelo i přemostění v Chuchli, Braníku nebo Podolí. Nakonec v roce 1978 zvítězil projekt Jiřího Hejnice, Pavla Tripala a Karla Filsaka. Původně stavba nesla jméno „most Antonína Zápotockého“. Most je dlouhý 352 m, široký 40 m, má 8 jízdních pruhů a jeho neobvyklý půdorys do tvaru „S“ kříží Vltavu šikmo. Na stavbu bylo použito pohledového betonu. Pouhých deset let po dostavbě
musel
most
projít
rekonstrukcí,
zejména
vozovka.
[Soukup, David, 2001, str. 241].
22
2.2.3 Železniční most (Vyšehradský) Z důvodu nutnosti propojit tratě směřující na východ a na západ vznikl Železniční most, původně známý pod názvem most Spojených drah. V roce 1871 byl most dostavěn a umožnil tak spojení mezi Hlavním nádražím a Smíchovem. V roce 1901 byl ale nahrazen novým, se třemi hlavními poli. Na jeho stavbu se použilo plávkové železo. Železnice je dvoukolejná a po stranách vede chodník pro pěší. Obdivuhodné je, že během stavby nemusela být přerušena lodní doprava a železniční doprava se přerušila na
pouhých
60
hodin.
Most
je
vyobrazen
na
poštovní
známce.
[Soukup, David, 2001, str. 248].
2.2.4 Palackého most Třetí nejstarší most přes Vltavu, spojující Palackého náměstí a Rašínovo náměstí. Na Palackého náměstí se nachází pomník otce národa, Františka Palackého. Stavba mostu začala roku 1876. Důvodem byla snaha zpřístupnit průmyslový Smíchov, který se rychle rozvíjel díky strojírenským továrnám i pivovaru. Most má sedm kleneb. Do kleneb jsou vytesány znaky měst, ležících na Vltavě a Labi. Původně byl most barevně laděn do národních barev, ale ty časem zašly. O výzdobu mostu se zasloužil J. V. Myslbek. Naposledy byl most rekonstruován v 70. letech 20. století. Palackého most slouží pro silniční, tramvajovou i pěší dopravu. [Soukup, David, 2001, str. 247].
2.2.5 Jiráskův most Jiráskův most bychom hledali mezi Palackého mostem a Mostem Legií. Spojuje tedy Smíchov s Jiráskovým náměstím. Právě na straně Jiráskova náměstí se tyčí slavný Tančící dům. Původně se uvažovalo o spojení Janáčkova nábřeží a Myslíkovy ulice přes Dětský ostrov, ale nakonec zvítězil návrh, kdy most navazuje na Resslovu ulici. Ještě dnes můžeme vidět opěry na smíchovské straně, které nebyly nikdy použity. Výstavba byla provedena v letech 1929-1933 podle plánu Ing. Františka Mencla a Vlastislava Hofmana. Stavbě stál v cestě barokní pavilon, jehož autorem byl Kilián Ignác Dienzenhofer. Bohužel se nepodařilo pavilon přestěhovat, a tak byl zbořen. Za války se most jmenoval Dienzenhoferův, jako útěcha za zničený pavilon. Most je železobetonový a má šest polí. Ve dvou pilířích byly původně roury, které měli sloužit v případě potřeby k uložení náloží k destrukci mostu. Za druhé světové války němečtí 23
okupanti roury zabetonovali, protože se báli, že by most mohli vyhodit do povětří čeští vlastenci. [Soukup, David, 2001, str. 242].
2.2.6 Most Legií Původně stál v těchto místech řetězový most Františka I., kdy na železných řetězech byla zavěšená dřevěná mostovka. Za zmínku stojí zatěžkávací zkouška. Po mostě se přehnalo 150 kusů dobytka a druhý den projelo několik desítek plně naložených vozů. Zvyšující nároky nemohl most ustát. Po vyhlášení soutěže porota zhodnocovala návrhy celý rok. Nakonec vyhrál projekt „Budoucnost“ Josefa Janů, Jiřího Soukupa a architekta Antonína Balšánka. Nový kamenný most se tedy začal stavět v roce 1898 od Národního divadla přes Střelecký ostrov do Vítězné třídy. Most má sedm pilířů a od začátku byl osvětlen zdokonalenými obloukovými lampami Ing. Křižíka. Oba konce mostu jsou doplněny pylony, které sloužily jako budky na vybírání mostného. Použitý materiál je podobný jako u Palackého mostu, tedy modrý, červený a bílý kámen připomínající národní trikolóru. Po dostavbě nesl označení Most Františka I. K mostu se váže i památná procházka císaře Františka Josefa I. V novinách vyšla fotografie císaře procházejícího se po mostě, a tak vznikla jeho proslulá přezdívka „starej Procházka“. Za německé okupace se most jmenoval Smetanův most a poté Most Prvního máje. Až po „sametové revoluci“ se vrátil zpět název Most Legií. Z mostu se dá sejít po schodech na Střelecký ostrov. [Soukup, David, 2001, str. 246].
2.2.7 Karlův most Jedna z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších staveb v Evropě. Kamenný most, jak se mu dříve říkalo, měl několik předchůdců. Dochovány jsou písemné zprávy o dřevěném mostě, kdy Kosmas popisuje přenášení mrtvého těla knížete Václava přes most. Pozůstatky mostu potvrzuje i současný archeologický průzkum. Následoval most Juditin, pojmenovaný po manželce přemyslovského knížete a krále Vladislava I. Most byl údajně postaven proto, aby si královna Judita napravila u lidu svou národností image. Jako Němka totiž dosazovala do funkcí své soukmenovce, což se Pražanům nelíbilo. Na svou dobu se řadil mezi velkolepá technická díla. V Evropě bylo možné najít kamenný most už jen v Drážďanech a Řezně. Juditin most zničila povodeň v roce 1342. Byl postaven z temně červeného pískovce a dodnes je možné vidět jeho
24
pozůstatky například ve sklepech malostranských domů nebo je možné vidět jeho pilíře při nízkém stavu Vltavy. Naposled se vynořily roku 1941. V roce 1357 dne 9. 7. v 5 hodin a 31 minut sám Karel IV. položil základní kámen Karlova mostu. Číslovky jdou po sobě 135797531, jak mu poradili astrologové. První čtyři roky vedl stavbu Petr Parléř. V době Parléřova úmrtí už byl most zcela sjízdný, avšak dokončen byl až v roce 1402. Karlův most překonává Vltavu i její umělé rameno Čertovku. V současné době slouží most už jen pro pěší, i když v minulosti přes něj vedla dvoukolejná městská dráha. Na financování se podílela celá země. Odtud vznikla pověst o měšťanech, kteří podpořili stavbu mostu vejci. Tento gotický skvost byl několikrát ohrožen povodněmi. Nejhůře byl poškozen v roce 1870, kdy dříví z vorů strhlo dva pilíře a tři klenby. Nejen povodně ohrožovaly most, ale i války. Během třicetileté války švédská dělostřelba poničila výzdobu. Most byl původně bez výzdoby, ta vznikala až v 17. století. U pravého staroměstského břehu se tyčí Staroměstská mostecká věž, jedna z nejkrásnějších středověkých staveb. Sloužila k obraně, ale i k reprezentaci. Zajímavé jsou latinské nápisy, které lze číst i pozpátku „SIGNATESIGNATEMEREMETANGISETANGIS“ znamená „Pamatuj, pamatuj
a
střez
se,
dotkneš-li
se
mne,
zahyneš“,
„ROMATIBISUBITOMOTIBUSIBITAMOR“ znamená „Říme, převraty bude ti náhle obětována láska“. Věž se pojí i s tragickou událostí, a to když na jejím cimbuří byly nabodnuty hlavy českých pánů. Malostranská mostecká brána má dvě věže. V roce 1591 se brána upravila do renesančního stylu. Na mostě je třicet sousoší z pískovce, jedno z mramoru, jedna socha bronzová a kovová. Nejznámějšími barokními umělci a autory soch jsou Matyáš Braun z Insbrucku, Jan Brokof a jeho syn Maxmilián Brokof. V 70. letech 20. století byly pískovcové kvádry vyměněny za nové se speciální izolací. Momentálně se uvažuje o další rozsáhlé rekonstrukci. [Soukup, David, 2001, str. 243].
2.2.8 Mánesův most Na místě současného mostu býval přívoz. Na konci 19. století byla postavena visutá železná lávka pro pěší. V roce 1904 se konečně vypsala veřejná soutěž na stavbu mostu. Most se stavěl podle projektu Antonína Nového, Františka Mencla, Pavla Janáka, Vlastislava Hofmana a Mečislava Petrů. Mostní pilíře zdobí reliéfy Jana Štursy, Františka Bílka a Josefa Mařatky. Na staroměstské straně jsou dvě fontány s chrliči. 25
Mánesův most dnes spojuje náměstí Jana Palacha s Klárovem na Malé Straně. Původní název mostu byl Most arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Od roku 1920 se jmenuje Mánesův most. [Soukup, David, 2001, str. 246].
2.2.9 Čechův most Čechův most je spojnice mezi Pařížskou ulicí a nábřežím pod Letnou, která nese název po slavném českém spisovateli Svatopluku Čechovi. Je to úplně první pražský most 20. století a zároveň je i nejkratší. Při pohledu na něj jasně pozorujeme prvky secese. Vzorem byl pravděpodobně pařížský pont Alexandre přes Seinu. Patří mezi jediný obloukový železný pražský most. Po jeho obou stranách vede chodník pro pěší. Most zdobí čtyři třímetrové bronzové sochy Viktorií držící v rukou své ratolesti. Výzdoba mostu je z měděných plechů s motivy klidných a bouřlivých vln. Okraje oblouků původně osvětlovaly žárovky. Byly však často poškozené. Most zdobí i pražský znak, který je „chráněn“ šestihlavými hydrami. Po druhé světové válce musel být most kompletně zrekonstruován. Některé bronzové vázy se podařilo ušetřit, avšak po válce zcela nesmyslně podlehly potřebám průmyslu. Nejprve se most jmenoval Most Svatopluka Čecha, za okupace mu byl přiřazen název Most Gregora Mendela. Poté získal
dnešní
jméno.
Patří
mezi
chráněné
technické
památky.
[Soukup, David, 2001, str. 241].
2.2.10 Štefánikův most Štefánikův most rozhodně patří mezi rekordmany v počtu svých jmen. Na jeho místě stál původně řetězový Most císaře Františka Josefa I. Nazývaný Eliščin most. V roce 1898 proběhla přestavba a zároveň tak vznikla největší pražská stavba z litiny. Musel být zesílen, a tak řetězy nahradila lana. Od roku 1918 se jmenoval Štefánikův most, později Most Leoše Janáčka. V roce 1941 byl uzavřen a o šest let později demontován. Nový most se začal stavět roku 1949 pod názvem Švermův most. Tvoří jej tři mostní pole, každé o jiné šířce. Není tomu příliš dlouho, co dostal most svůj původní název – Štefánikův most. [Soukup, David, 2001, str. 247].
26
2.2.11 Hlávkův most Nachází se mezi Karlínským a Negrelliho viaduktem. Vede z Wilsonovy ulice do Holešovic a je zajímavý tím, že na jeho stavbu se kromě železa uplatnil nový stavební materiál, beton. Je to tedy první pražský betonový most. Jeden z hlavních důvodů, proč byl most postaven, bylo otevření Ústředních jatek pražských a z toho vyplývající snaha spojit Holešovice s nádražím tehdejší Severozápadní dráhy na Těšnově. Železná část mostu pochází z roku 1908-1910, pod jeho železobetonovou částí je podepsaná firma K. Herzána. Nad Vltavou jsou tři klenby a nad ostrovem Štvanice čtyři. Výzdobu mostu tvoří 2,65 metrů vysoké reliéfy nad ostrovními pilíři. V klenbách jsou vidět medailony dvanácti městských představitelů, kteří s výstavbou mostu souviseli. Za zmínku stojí i sousoší „Práce a Humanita“ od Jana Štursy. Zajímavostí je, že tento most si od počátku přes všechny režimy nese stejný název. [Soukup, David, 2001, str. 241].
2.2.12 Negrelliho viadukt Negrelliho viadukt patří k cenným technickým památkám. Vede z Masarykova nádraží přes ostrov Štvanice do Holešovic. Tento empirový kamenný viadukt se jmenuje podle projektanta Aloise Negrelliho. Hlavním úkolem mostu bylo vést tratě z Děčína a z Drážďan na dnešní Masarykovo nádraží. Pomocí lodí z Orlíku byly sváženy pískovcové a žulové kvádry. Ve své době patřil viadukt mezi nejkrásnější železniční stavby v Evropě. Dodnes jsou i přes úpravy některé úseky na viaduktu původní a celý viadukt je ojedinělou stavbou a technickou památkou. [Soukup, David, 2001, str. 246].
2.2.13 Libeňský most Libeňský most se řadí mezi nejdelší silniční mosty v Praze. Jako první překročil most klasickou šířku 16 m a vystavěl se až do šířky 20 m. Architekt Pavel Janák vtiskl mostu podobu nově vznikajícího slohu – kubismu. I tento most několikrát změnil svůj název. Ze svého původního názvu Libeňský most se přejmenoval na Baxův, znovu na Libeňský, opět na Baxův, pak na Stalingradský a až nakonec na Libeňský. [Soukup, David, 2001, str. 246].
27
2.2.14 Nuselský most První návrh na překlenutí nuselského údolí vznikl v roce 1903. Samotná stavba byla zahájena až v roce 1967 a dokončena v roce 1973. Most spojuje Nové Město a Pankrác. Po povrchu Nuselského mostu vede velice frekventovaná magistrála umožňující napojení na D1. Do útrob mostu byla vestavěna dráha metra C. Most tedy sdružuje silniční i drážní dopravu a současně se lze po povrchu projít pěšky po chodníku. Díky své výšce za svou existenci lákal množství sebevrahů, říká se mu „Most sebevrahů“. Kvůli bezpečnosti jsou po stranách mostu přimontovány drátěné zábrany. Celková délka mostu je 485 metrů a šířka necelých 27 metrů. Povrch mostovky byl již několikrát opravován.
Rekonstrukcí
prošel
v roce
1999
také
vnitřní
tubus.
[Soukup, David, 2001, str. 247].
28
3 Praktické vytvoření produktu a jeho uvedení na trh Praktická část bakalářské práce se věnuje vytvoření turistického okruhu po Praze. Cestovní ruch v Praze v posledních letech mírně vzrostl. Praha láká turisty z různých zemí světa i různého věku. Okruh po pražských mostech má za cíl nabídnout těmto turistům trochu jiný pohled na Prahu. Zároveň se velké množství turistů do Prahy vrací již po několikáté. Klasické památky Prahy již navštívili při předchozích návštěvách a právě prohlídka mostů je ideální, jak obdivovat krásy Prahy z úplně jiné, nové perspektivy. Sestavení okruhu se skládá z časového harmonogramu trasy, chronologického harmonogramu trasy a předběžné kalkulace ceny. Část je věnovaná i vytvoření propagačního letáku. Závěr se zabývá hodnocením nabízeného turistického okruhu. Hodnocení proběhlo pomocí dotazníků, které jsou včetně propagačního letáku předloženy několika cestovním agenturám i kancelářím. Výsledky jsou na závěr graficky vyhodnoceny.
3.1 Statistika nabídky cestovních kanceláří a cestovních agentur V roce 2012 přijelo do Prahy 5.397.531 turistů, což je výrazný rekord, který naše hlavní město zaznamenalo. Praha si tak polepšila o 6,5 %. Zcela jednoznačně je většina turistů ze zahraničí. Jejich navýšení o 7,3 % ovlivnilo podíl zahraničních turistů na návštěvnosti Prahy, který dosáhl již 86 %. Přibylo zároveň i domácích turistů a to o 3,8 %. Pozitivní výsledky vychází i v počtu přenocování. S počtem přes 13.617.000 uskutečněných přenocování je evidentní, že podíl naší metropole na celkovém cestovním ruchu stále roste. V průměru se zahraniční turista v roce 2012 zdržel v Praze 2,62 noci, tedy asi 3,5 dne. Nejdéle na území hlavního města pobyli hosté z Malty (4,3 noci) a Ruska (4,1 noci). Při sledování konkrétních národností se zjistilo, že Francouzi a Holanďané v minulém roce do metropole zavítali o 2,5 % méně. Naopak u ruských (+25 %), ukrajinských (+24,1 %), brazilských (+29 %), švýcarských (+12 %) nebo třeba čínských občanů (+30 %) obliba Prahy zjevně stoupla. Největší skupinu zahraničních návštěvníků tvořili hosté z Německa s podílem 14,1 %. Jejich počet oproti roku 2011 vzrostl o 16 tisíc. Druhé místo obsadilo Rusko s podílem 10,1 %. Počet Rusů se zvedl téměř o 95 tisíc, což je největší nárůst ze všech sledovaných zahraničních turistů. Třetí místo patří USA s podílem 6,8 %. 29
Vývoj počtu návštěv Prahy vybraných národností 140% 130%
129%
130%
125%
124%
120% 112% 110% 2011 100%
98%
98%
2012
90% 80%
Graf 2: Počet návštěv Prahy vybraných národností
V pražských ubytovacích zařízeních se během loňského roku ubytovalo více jak 5,4 mil. hostů, což je o 6,9 % více než o rok dříve. Při zkoumání návštěvnosti Prahy v jednotlivých měsících se došlo k závěru, že je Praha nejnavštěvovanější v období od března do října. Úplně nejvíce turistů zavítalo do Prahy konkrétně v srpnu a nejméně naopak v únoru. [7]
3.2 Přehled nabídky cestovních kanceláří a agentur Byl proveden průzkum mezi českými cestovními kancelářemi a agenturami, zabývajícími se příjezdovým cestovním ruchem. Průzkum se týká turistické nabídky, která je poskytována v rámci Prahy.
3.2.1 Metodika zkoumání Na internetových stránkách Pražské informační služby je k dispozici adresář cestovních kanceláří a agentur. V rámci tohoto adresáře bylo vybráno 60 subjektů a pomocí uvedeného odkazu na jejich webové stránky byla postupně zjištěna aktuální nabídka.
30
3.2.2 Výsledky zkoumání Nejčastějších okruhem v nabídce je nepochybně prohlídka židovského města. Objevila se celkem 16krát (8,4 %). S četností 15 (7,9 %) následuje „Klasický okruh Prahou“, který zahrnuje návštěvu nejznámějších památek. Stejným počtem výskytů se mohou chlubit výlety lodí po Vltavě. Je jich vícero druhů a patří mezi nejoblíbenější atrakce mezi turisty. Na třetím místě se umístila prohlídka Pražského hradu se 14 nabídkami (7,3 %). Překvapivě čtvrtý nejčastější okruh je zaměřen na hudebníky, celkem 9krát (4,7 %). Pátou příčku obsadily procházky Prahou s pivní tematikou současně s okruhy zaměřenými na architekturu. Nalezlo se jich 8 (4,2 %). I sportovci si mohou přijít na své se 7 nabídkami prohlídek Prahy na kole (3,7 %). Stejný výsledek má i okruh „Noční Praha“. Kdo nemá rád kolo ani pěší chůzi, lehce si mezi 6 nabídkami vybere okruh na Segwayi. 6krát se objevila i „Barokní Praha“ nebo „ Franz Kafka v Praze“ (3,1 %). Méně časté jsou už okruhy, jako např. „Po stopách Sametové revoluce“, „Pražské zahrady“, „Pražské strašidla a legendy“ nebo prohlídka samostatně Starého Města. Vyskytly se 5krát (2,6 %). Mezi ostatní okruhy, které se vyskytly méně jak 5krát, patří například: „Po stopách 2. Světové války“, „Projížďka Prahou veteránem“, „Secesní Praha“, „Pražská podzemí“, „Nové Město“, „Praha technická“, „Praha husitská“, „Novodobá Praha“, „Vyšehrad“, atd. [8]
Nabídka okruhů po Praze Židovské město Klasický okruh Prahou Pražský hrad Plavba po Vltavě Noční procházka Prahou Pražská architektura Po stopách Franze Kafky Po stopách hudebníků Barokní Praha Staré Město Praha na kole Praha na segwayi Pivní tématika Po stopách Sametové revoluce Pražské zahrady Ostatní
Graf 3: Nabídka okruhů po Praze
31
Jelikož navrhovaný produkt zahrnuje projížďku lodí po Vltavě, prověří se konkrétně nabídka plaveb. Existují různé druhy výletů. Bylo zanalyzováno 29 nabídek, kde jednoznačně nejoblíbenějším a nejnabízenějším okruhem je „Plavba po Vltavě s obědem“ (24,2 %). Pochopitelně následuje „Plavba po Vltavě s večeří“ (17,3 %). Ta má různé obměny. Někde navíc nabízí muziku, jinde je kladen důraz na noční atmosféru. Noční plavby bez večeře se objevily 3x (10 %). Shodných 6,7 % mají „Plavba starým přívozem“, „Plavba po Vltavě se zákuskem“, „Hodinová plavba“, „Jazzboat“, „90 minutová plavba“ a „Plavba po Vltavě v kombinaci s pěším okruhem“. Nejřídčeji se objevila „Strašidelná plavba“ a „Dvouhodinová plavba“ (3,4 %).
Plavby po Vltavě Oběd na lodi Večeře na lodi Noční plavba Jazzboat Hodinová plavba Zákusek na lodi 2hodinová plavba Strašidelná plavba Plavba starým přívozem Plavba + pěší okruh 90 minutová plavba
Graf 4: Plavby lodí po Vltavě
3.2.3 Časový harmonogram trasy V této části je popsán harmonogram trasy, konkrétně kudy se prohlídka povede. Informuje se o časovém rozložení a konkrétních místech, která se navštíví. Prohlídku je možné zorganizovat buď dopoledne v 9:30 h., nebo odpoledne v 14:30 h. Časy jsou zvoleny tak, aby nezasahovaly do oběda nebo večeře. Celkový okruh by měl podle propočtů trvat nejdéle 3 hodiny. 9:30 h – Sraz u výstupu z metra C – Vyšehrad, před Kongresovým centrem. Zde se shrne, co turisty v příštích třech hodinách bude čekat. Následuje pěší přesun na Vyšehrad, kde se nachází zbytky nejstaršího románského mostu z 11. století, proto trasa 32
začíná zde. Mimo to, Vyšehrad patří mezi nejkrásnější místa v Praze, a to turisté jistě ocení. Při procházce po hradbách vzniká možnost vidět v celé kráse Nuselský most a zároveň i na druhé straně hradeb se otvírá výhled na Vltavu. Po toku Vltavy je možné dohlédnout až na Jiráskův most. V opačném směru se na horizontu rýsuje Barrandovský most.
Obrázek 1: Mapa úseku na Vyšehradě
10:00 h – Z Vyšehradu se sestoupí rovnou na pravý břeh Vltavy, odkud se pěšky pokračuje směrem ke Karlovu mostu. Cestou po Rašínově nábřeží se míjí Železniční most. K mostu Palackého vede cesta podél Zítkových sadů, za kterými jsou vidět dvě věže Emauzského kláštera, založeného Karlem IV.
Most Palackého navazuje na
náměstí se sochou Františka Palackého, podle něhož je náměstí i pojmenováno. Trasa pokračuje k Jiráskovu mostu, kde návštěvníky Prahy upoutá Tančící dům, jako symbol současné architektury. Následuje procházka po Masarykově nábřeží kolem výstavní síně Mánes, kde se konají výstavy významných osobností z Čech, ale i ze zahraničí. Neméně zajímavý je klasicistní palác Žofín, vystavěný na Slovanském ostrově. Odehrává se zde množství koncertů a plesů. Po pár metrech se skupinka ocitá přímo u Národního
divadla,
jedné
z nejnavštěvovanějších
památek.
Pod
tímto
novorenesančním skvostem z 19. století je podepsán architekt Josef Zítek. Divadlo se nachází u mostu Legií, který se nachází po levé straně. Odsud je to už jen kousek po Smetanově nábřeží ke Karlovu mostu.
33
Obrázek 2: Mapa trasy z Vyšehradu na Kampu
10:50 h – Prochází se skrz Novoměstskou mosteckou věž na Karlův most a přes něj na levý břeh Vltavy. Malostranskými uličkami se projde Kampu, kde na účastníky prohlídky čeká výletní loď. 11:10 h – Loď pluje po směru toku Vltavy až těsně k Hlávkovu mostu, kde se otočí a pluje stejnou trasou zpět. Plavba je ukončená za Čechovým mostem. Během cesty je možné si zakoupit drobné občerstvení. 12:10 h – Poslední část okruhu spočívá ve výstupu po schodech k letenskému Metronomu, odkud je možné si naposledy užít výhled na pražské mosty a ostatní památky.
34
Obrázek 3: Mapa trasy lodí po Vltavě
3.2.4 Chronologická část trasy Chronologická část trasy je předem vyzkoušena a podle toho jsou zapsány časy do tabulky č. 1. Minuty jsou zaokrouhlené vždy na celých pět minut nahoru, aby byla vytvořena časová rezerva. Pro tento model se uvažuje se začátkem v 9:30 h.
Tabulka 1: Chronologická část trasy
Pražské mosty Čas
Památka
9:30 h – 9:35 h
Nuselský most
9:35 h – 9:45 h
Přesun
9:45 h – 9:50 h
Gotický most
9:50 h – 9:55 h
Přesun
9:55 h – 10:00 h
Vyhlídka z Vyšehradu
10:00 h – 10:10 h
Přesun
10:10 h – 10:15 h
Železniční most
10:15 h – 10:20 h
Přesun 35
10:20 h – 10:30 h
Palackého most Jiráskův most
10:30 h – 10:40 h
Most Legií
10:40 h – 10:50 h
Přesun
10:50 h – 11:05 h
Karlův most
11:05 h – 11:10 h
Nalodění Plavba Mánesův most Čechův most
11:10 h – 12:10 h
Štefánikův most Hlávkův most Negrelliho viadukt Libeňský most
12:10 h – 12:15 h
Vylodění
12:15 h – 12:25 h
Přesun
12:25 h – 12:30 h
Vyhlídka z Letné
3.2.5 Cenová kalkulace turistického okruhu V této části práce je vyčíslena cena, za kterou by tento produkt mohl být nabízen cílovému zákazníkovi. Cena zahrnuje služby průvodce, plavbu lodí po Vltavě se zákuskem a ostatní náklady. Cílem kalkulace je zjistit, při jakém minimálním počtu účastníků se vyplatí cestovní kanceláři nebo agentuře tento produkt nabízet, aby byl konkurenceschopný ve srovnání s jinou aktuální nabídkou CK. V nákladech na průvodce se vychází z hodinové taxy průvodců, uvedené na webových stránkách Pražské informační služby. K průvodci se musí přičíst vstup na loď. Pro náklady na plavbu lodí se zjišťovala aktuální cenová nabídka plaveb po Vltavě se zákuskem. Průměrné ceny plaveb za určité časové úseky jsou uvedeny v tabulce č. 1. Jelikož CK a CA využívají služeb lodních společnosti pravidelně a opakovaně, mají zpravidla smluvenou nižší cenu, než je běžná cena například na internetu. Spolupráce 36
funguje na základě zpětné fakturace. Bylo zjištěno, že lodní společnosti sleví z ceny lodního lístku 20 %. Do kalkulace je potřeba započítat také náklady na propagační letáky a hand-outy. Propagační letáky mohou být umístěny přímo v dané CK nebo CA, popř. v hotelech apod. Hand-out slouží jako skvělá pomůcka pro turisty během prohlídky a zároveň vytváří přidanou hodnotu. [9, 10] Na závěr kalkulace je přičtena marže 10 %. Náklady na průvodce Hodinová taxa průvodce s DPH:
732 Kč s DPH
Náš okruh trvá cca 3 hod:
2 196 Kč s DPH
Náklady na plavbu lodí Tabulka 2: Průměrná cena plavby lodí po Vltavě v určitých časových úsecích
Délka plavby
Průměrná cena (s DPH)
2 hodiny
420 Kč
1,5 hodiny
360 Kč
1 hodina
220 Kč
Cena za 1 hodinu plavby:
220 Kč s DPH
Cena s 20% slevou:
176 Kč s DPH
Ostatní náklady Propagační letáky (500 ks):
1 950 Kč s DPH
Cena na 1 leták:
3,90 Kč s DPH
Hand-out (500 ks):
1 950 Kč s DPH
Cena na 1 hand-out:
3,90 Kč s DPH
37
Vychází se ze skutečnosti, že náklad na průvodce (tzn. 2 196 Kč) je fixní náklad, který se musí uhradit při jakémkoli počtu účastníků. Naopak plavba lodí (tzn. 176 Kč) je variabilní náklad, související s počtem účastníků. K porovnání vytvořené nabídky s konkurencí jsou na grafu č. 5 znázorněny průměrné ceny za nejčastější prohlídky po Praze ve stejné délce trvání. Vidíme, že se pohybují kolem 300 Kč. Je potřeba do okruhu zahrnout ještě navíc projížďku lodí, jak je znázorněno v grafu č. 6. Průměrná cena se nyní pohybuje kolem 500 Kč.
Průměrná cena za okruh po Praze (vč. DPH) 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Pražský hrad
Židovské město
Noční Praha
Barokní Praha
Hudební Praha
Pražská architektura
Klasický okruh
Graf 5: Průměrná cena za okruh po Praze
38
Cena turistického okruhu dohromady s projížďkou lodí po Vltavě 700 600 500
Cena za projížďku lodí
400 300
Cena za pěší okruh
200 100 0
Graf 6: Cena za pěší okruh včetně projížďky lodí
Na Grafu č. 6 je vidět, že nejdražší okruh s připočtenou cenou za plavbu lodí je „Noční Praha“, konkrétně za 665 Kč. Musíme tedy spočítat, kolik je minimální počet účastníků, aby cena na 1 osobu nepřekročila 665 Kč. Důvodem k této horní hranici je konkurenceschopnost nabídky. Níže je vypočítáno, kolik osob se může zúčastnit této trasy, aby cena nepřesáhla nejvyšší z nabídek (tzn. 665 Kč) a aby byly pokryty náklady na průvodce, loď a ostatní náklady. Současně byla zvolena přirážka 10 % sloužící pro pokrytí dodatečných administrativních nákladů a jako profit. Pro demonstraci je nejprve počítáno s 5 účastníky, kdy cena překročí námi stanovenou horní hranici. Zvolením 6 účastníků se už pod hranici dostaneme. Z toho vyplývá, že turistický okruh se vyplatí nabízet při minimální účasti 6 osob. Hodnoty jsou zaokrouhlené na celá čísla. Průvodce
2 196 Kč + 176 Kč = 2 372 Kč
Plavba lodí
176 Kč / osobu 39
Ostatní náklady
7,8 Kč / osobu
(Průvodce + plavba lodí . n + ostatní náklady . n) / n n = počet účastníků Varianta pro 5 účastníků: (2 372 + 176 . 5 + 7,8 . 5) / 5 = 658 Kč 658 . 1,1 = 724 Kč Varianta pro 6 účastníků: (2 372 + 176 . 6 + 7,8 . 6) / 6 = 579 Kč 579 . 1,1 = 637 Kč
Kalkulace ceny okruhu v porovnání s konkurencí 1200 1100 1000 900 800
Příjem
700
Konkurence
600 500 400 300 3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Graf 7: Kalkulace ceny okruhu v porovnání s konkurencí
3.3 Zhodnocení turistického okruhu Za účelem zhodnocení navrhovaného turistického okruhu a zjištění orientačního zájmu o něj u pražských cestovních kanceláří a agentur se dotazník spolu s propagačním letákem a časovým harmonogramem vystavil na internetové stránky speciálně určené pro vyplňování dotazníků. Odkaz na internetové stránky byl rozeslán nejmenovaných 40
cestovním kancelářím a agenturám. Několik cestovních kanceláří a agentur bylo osobně navštíveno. Cílem dotazníkového šetření bylo konkrétně zjistit, zda by o tento turistický okruh měli zájem. Dotazník se tázal na otázky týkající se fyzické či časové náročnosti programu, ceny, atraktivity okruhu či propagačního letáku. Dotazník obsahuje 10 otázek uzavřeného typu. Z celkově oslovených 30 subjektů odpovědělo na dotazník pouze 11 a dalších 5 bylo osobně osloveno. Zhodnocení odpovědí je graficky znázorněno.
1. Myslíte si, že je daný okruh dostatečně atraktivní ?
20%
ano 40%
spíše ano nevim ne
20%
spíše ne
0%
20%
Graf 8: Zhodnocení atraktivity turistického okruhu
První otázka byla zaměřená na zjištění zajímavosti daného turistického okruhu. Nejvíce respondentů (40 %) se shodlo, že atraktivní je. Zbylí respondenti odpověděli se stejným poměru (20 %) spíše ano, ne, spíše ne. Nikdo nezvolil odpověď „nevím“.
41
2. Doplnili byste okruh o další zajímavá místa? 6%
ano ne
94%
Graf 9: Zjištění úplnosti okruhu
Tato otázka je v dotazníku proto, aby zjistila, zda turistický okruh nepostrádá návštěvu nějakého významného místa. Téměř všichni zvolili odpověď „ne“ (94 %). Jeden respondent navrhl detailnější prohlídku Vyšehradu (6 %).
3. Myslíte si, že je okruh časově náročný?
24%
30%
ano spíše ano nevím
10%
spíše ne ne 12%
24%
Graf 10: Zjištění časové náročnosti okruhu
42
Třetí otázka zjišťuje názor cestovních kanceláří a agentur na časovou náročnost nabízeného okruhu. Nejvíce subjektů odpovědělo, že je okruh časově náročný (30 %). Stejně procent získala odpověď „spíše ano“ a „spíše ne“ (24 %). 10 % respondentů si myslí, že okruh náročný není a 12 % nedokáže odpovědět.
4. Domníváte se, že je okruh fyzicky náročný? 12% 22%
ano spíše ano nevím
30%
spíše ne 30%
ne
6%
Graf 11: Zjištění fyzické náročnosti okruhu
V rámci této otázky byla ověřována fyzická náročnost nabízeného okruhu. 22% respondentů je toho názoru, že je okruh fyzicky náročný. O 8 % více získala odpověď „ne“ i „spíše ano“. Bez názoru je 6 % cestovních kanceláří a agentur a celých 12 % věří, že okruh fyzicky náročný není.
43
5. Jak na Vás působí cena prohlídky?
38%
40%
příliš drahé příliš levné spíše dražší adekvátní
16%
6%
Graf 12: Ohodnocení ceny turistického okruhu
Cena je podle odpovědí velmi rozporuplná. Celých 40 % respondentů vidí cenu jako adekvátní. O 2 % méně jich však vidí cenu jako příliš drahou. Odpověď „spíše dražší“ získala 16 % a nejméně, tedy 6 %, patří odpovědi „příliš levné“.
6. Myslíte si, že by zahraniční turisté měli o tento okruh zájem? 12% 26%
ano 12%
spíše ano nevím spíše ne
20%
ne
30%
Graf 13: Zjištění zájmu o nabízený okruh u zahraničních turistů
Šestá otázka se snaží od respondentů zjistit názor na nabízený okruh z hlediska zájmu u zahraničních turistů. Pozitivně odpovědělo dohromady 24 % (12 % „ano“ a 12 % „spíše ano“). 20 % neví, jakou odpověď zvolit. 30 % dotazovaných se přiklání 44
k variantě „spíše ne“ a 26 % si myslí, že zahraniční turisté o nabízený okruh nebudou mít vůbec zájem.
7. Myslíte si, že by obyvatelé ČR měli o tento okruh zájem? 0% 6% 10% ano
36%
spíše ano nevím spíše ne 48%
ne
Graf 14: Zjištění zájmu o nabízený okruh u obyvatel ČR
Tato otázka měla ukázat, zda respondentům přijde turistický okruh zajímavý i pro obyvatele ČR. Většina se shodla, že spíše ne (36 %). Pouze 6 % si myslí, že ano, a 10 %, že spíše ano. 48 % dotázaných nemá představu, zda by tento okruh ocenili obyvatelé ČR. Nikdo neodpověděl přímo ne.
8. Domníváte se, že by vytvoření propagační leták mohl zaujmout potencionální zákazníky? 6% 10% 12%
ano spíše ano nevím
24% 48%
spíše ne ne
Graf 15: Zhodnocení propagačního letáku
45
Do dotazníku byla zahrnuta i otázka zaměřená na kvalitu propagačního letáku. Leták pozitivně zapůsobil na 48 % respondentů s odpovědí „spíše ano“ a 10 % s odpovědí „ano“. Pouhých 6 % subjektů nepovažuje leták za zajímavý. 12 % odpovědělo „spíše ne“. Zbylých 24 % dotázaných si na leták nevytvořilo žádný názor.
9. Považujete vytvořenou prohlídku Prahy za originální? 0% 12% 24% 10%
ano spíše ano nevím spíše ne ne
54%
Graf 16: Zjištění, zda je navržená prohlídka Prahy originální
Tato otázka měla zjistit originalitu navrhované prohlídky Prahy. Výrazná většina respondentů je toho názoru, že je prohlídka originální (54 % „spíše ano“ a 24 % „ano“). Jen 12 % subjektů nepovažuje okruh za originální a posledních 10 % nemá názor.
46
10. Umíte si představit mít ve své nabídce právě tento okruh? 10%
6%
6% ano
18%
spíše ano nevím spíše ne ne 60%
Graf 17: Zjištění zájmu o nabízený okruh ve vlastní nabídce
Předposlední otázka se respondentů dotazuje, zda si umí představit mít nabízený turistický okruh ve své vlastní nabídce. 6 % z dotázaných by souhlasilo a dalších 6 % by o tom alespoň uvažovalo. Nezájem o nabízenou prohlídku projevilo 10 % subjektů. 18 % patří odpovědi „spíše ne“. Nadpoloviční většina neví, jak na otázku odpovědět (60 %).
47
Závěr Bakalářská práce na téma „Pražské mosty – nový pohled na historickou Prahu“ si kladla za cíl seznámit čtenáře s krásou hlavního města Prahy a především s jejími mosty. Praha každoročně hostí spousty turistů, kteří sem opakovaně jezdí obdivovat nejrůznější památky. Pražské mosty jsou však opomíjenou součástí Prahy, které se nikdo více nevěnuje, i přes to, že jsou historicky i umělecky plnohodnotnými památkami. Jedním z hlavních cílů tedy bylo vymyslet turistický okruh po Praze, který návštěvníkům nabídne nový pohled na Prahu. Teoretická část klade důraz na mosty jako takové. Zmiňována je jejich historie, druhy a rozdělení dle nejrůznějších kritérií. Dále obsahuje informace o Praze a konkrétně o pražských mostech. Využívalo se převážně knižních zdrojů. Po přečtení teoretické části by si každý měl uvědomit, jak jsou mosty důležité, jedinečné a stojí za to být součástí prohlídky Prahy. Praktická část byla zaměřená na průzkum aktuální nabídky turistických okruhů mezi pražskými incomingovými cestovními kancelářemi a agenturami. Analýza byla provedena na internetových stránkách Pražské informační služby a bylo zjištěno, že trasa, zaměřená na pražské mosty, se v současné době neobjevuje v žádné z nabídek zkoumaných subjektů. Následovalo sestavení prohlídky po Praze právě se zaměřením na mosty. Na základě osobního
průzkumu
trasy
přímo
v terénu
byl
zhotoven
konkrétní
časový
a chronologický harmonogram. Součástí praktického zpracování je i cenová kalkulace, která orientačně vyčísluje cenu nabízeného turistického okruhu. Byl proveden průzkum znázorňující průměrnou cenu za turistický okruh ve stejné časové délce, aby byla zajištěna konkurenceschopnost produktu. Došlo se k výsledku, že za cenu 637 Kč by mohl být tento okruh nabízen konečnému zákazníkovi, a zároveň se vypočítalo, že se vyplatí cestovní kanceláři nebo agentuře tento produkt nabízet při minimální účasti 6 osob. Vytvořený turistický okruh byl pomocí dotazníkového šetření předložen několika vybraným pražským incomingovým cestovním kancelářím a agenturám. Návratnost dotazníků byla 37 %. Dalších 17 % subjektů bylo dotázáno osobně.
48
Výsledky dotazníku potvrdily, že se jedná o originální a atraktivní produkt. Časová a fyzická náročnost trasy je velmi individuální. Rozhodně existují turisté, kterým nevadí pěší chůze. Turistický okruh je sestaven primárně pro zahraniční návštěvníky, s čímž respondenti souhlasili. Všechny cíle, stanovené v úvodu bakalářské práce byly úspěšně splněny. Tato práce ukazuje čtenářům, cestovním kancelářím i agenturám, že je stále možné pro turisty vymýšlet nové a originální turistické okruhy. I přes to, jak je Praha turisticky vytížená, jsou zde stále památky, které je možné ukazovat a vyzdvihovat.
49
Seznam literatury a zdrojů Tištěné zdroje: DAVID P., SOUKUP V., 111 Památek a zajímavostí Prahy, Praha: Soukup & David, s.r.o., 2001. ISBN 80-7011-612-9 DUŠAN J., Encyklopedie mostů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, s.r.o., 1999. ISBN 80-85983-74-5 DUŠAN J., Naše mosty historické a současné. Praha: NADAS, 1984. FISCHER J., FISCHER O., Pražské mosty. Praha: ČSAV, 1985 HONS J., Velké mosty světa. Praha: Victoria Publishing, a.s., 1996. ISBN 80-71870021. URBAN E., Mosty – jeden z divů světa. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1967. VÍTEK J., Mosty a tunely. Praha: NADAS, 1987 CHYSKÝ Č., Za památkami staré Prahy. Praha: Václav Petr, 1948 MÁDL K. B., Sochy na Karlově mostě v Praze. Praha: Jan Štenc, 1921
3.4 Elektronické zdroje: [1] Mosty – konzolový most [online]. 2011 [cit. 2013-3-20]. Dostupné z: http://alesekmoravec123.blog.cz/1103/mosty-konzolovy-most. [2] Vistuý most [online]. 2013 [cit. 2013-3-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Visut%C3%BD_most [3] Zavěšený most [online]. 2013 [cit. 2013-3-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zav%C4%9B%C5%A1en%C3%BD_most [4] Trámový most [online]. 2013 [cit. 2013-3-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%A1mov%C3%BD_most
[5] Pohyblivé mosty [online]. 2013 [cit. 2013-3-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Most#Pohybliv.C3.A9_mosty [6] O Praze [online]. 2013 [cit. 2013-3-25]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/o-praze/ [7] Adresář [online]. 2013 [cit. 2013-3-25]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/addresses/list.x?name=&street=&place=Pra ha&keyIds=42512 [8] Cestovní ruch v Praze v roce 2012 [online]. 2013 [cit. 2013-3-25]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/cs/prazska-informacni-sluzba/novinky/409-v-lonskemroce-prahu-navstivilo-5-397-531-turistu.shtml. [9 Dispečink průvodců [online]. 2013 [cit. 2013-4-4]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/turisticke-sluzby/pruvodci-prahou/. [10] Tisk a grafika [online]. 2008 [cit. 2013-4-11]. Dostupné z: http://www.vizitkytisk.com/tisk/
Přílohy Příloha A Propagační leták v Českém jazyce Příloha B Propagační leták v Anglickém jazyce Příloha C Dotazník Příloha D Obrázky navštívených mostů Příloha D1 Branický most (zdroj: http://www.portalpraha.cz/branicky-most-tzv-most-inteligence/) Příloha D2 Barrandovský most (zdroj: http://www.slavnevily.cz/stavby/stavby-prahy-5/barrandovsky-most) Příloha D3 Železniční most (Vyšehradský)¨ (zdroj:
http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=84d9c6a8-
d86e-4ab2-90db-21a6f480562d) Příloha D4. Palackého most (zdroj: http://www.photo-prague.net/cs/foto/palackeho-most-4856#order) Příloha D5. Jiráskův most (zdroj: http://www.photo-prague.net/cs/foto/jiraskuv-most-4852#order) Příloha D6 Most Legií (zdroj http://www.photo-prague.net/cs/foto/most-legii-4791#order) Příloha D7 Karlův most (zdroj: http://sirokovo.blog.cz/1208/praha-karluv-most) Příloha D8 Mánesův most (zdroj http://www.photo-prague.net/cs/foto/manesuv-most-4834#order) Příloha D9. Čechův most (zdroj: http://www.fotocommunity.com/pc/pc/display/8812853) Příloha D10 Štefánikův most (zdroj: http://www.photo-prague.net/cs/foto/stefanikuv-most-4839#order) Příloha D11 Hlávkův most
(zdroj: http://www.photo-prague.net/cs/foto/hlavkuv-most-4845#order) Příloha D12 Negrelliho viadukt (zdroj:http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/objects/detail.x;jsessionid=52 A2B71F90950FC6BA3E4B5094DB730E?id=70022) Příloha D13 Nuselský most (zdroj: http://www.photo-prague.net/cs/foto/nuselsky-most-4892#order) Příloha E Grafické znázornění mostů na mapě Prahy Příloha F Hand - out
Příloha A Propagační leták v Českém jazyce
PRAŽSKÉ MOSTY TROCHU JINÝ POHLED NA HISTORCKOU PRAHU…
Termín: každý den od 9:30 h nebo od 14:30 h Cena: 637 Kč Délka: 3 hodiny Trasa: Vyšehrad – Karlův most - Letná Cena zahrnuje: průvodce, projížďka lodí po Vltavě, zákusek na lodi
Příloha B Propagační leták v Českém jazyce
PRAGUE BRIDGES DIFFERENT VIEW ON HISTORICAL PRAGUE…
When: Every day (Mon through Sun) from 9:30 am or 14:30 pm. Price: 25 EUR / person Duration: 3 hours Routing: Vyšehrad – Charles Bridge - Letná Price includes: English speaking guide, boat cruise, dessert on board
Příloha B Dotazník Dotazník Vážení výkonní zástupci firmy, Určitě jste přemýšleli nad tím, jak zvýšit Vaše zisky z prohlídek a obohatit je. V rámci své bakalářské práce jsem se rozhodla Vám pomoci. jmenuji se Veronika Ivančová a studuji na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, obor Cestovní ruch. Pracuji na bakalářské práci, jejímž cílem je sestavení turistického okruhu po Praze, který je zaměřený konkrétně na pražské mosty. Vyplněním tohoto dotazníku zaměřeného na zhodnocení mnou vytvořeného okruhu a zároveň orientační zjištění zájmu o tento produkt mezi CK a CA, mi jednak velmi pomůžete v mé bakalářské práci a jednak získáte možnost získání výsledků, které Vám pomohou inspirovat se pro tvorbu nového okruhu. Vyhodnocené výsledky dotazníků jsou určeny čistě pro studijní účely. Dotazník je anonymní. 1. Myslíte si, že je daný okruh dostatečně atraktivní?
□ ano □ spíše ano □ nevím □ spíše ne □ ne 2. Doplnili byste okruh o další zajímavá místa? Pokud ano, jaká?
□ ano ……………………………………………….. □ ne 3. Myslíte si, že je okruh časově náročný?
□ ano □ spíše ano □ nevím □ spíše ne □ ne 4. Domníváte se, že je okruh fyzicky náročný?
□ ano □ spíše ano □ nevím □ spíše ne □ ne 5. Jak na Vás působí cena prohlídky?
□ příliš drahý □ dražší □ adekvátní □ levnější □ příliš levný 6. Myslíte si, že by zahraniční turisté měli o tento poznávací okruh zájem?
□ ano □ spíše ano □ nevím □ spíše ne □ ne 7. Myslíte si, že by obyvatelé ČR měli o tento poznávací okruh zájem?
□ ano □ spíše ano □ nevím □ spíše ne □ ne 8. Domníváte se, že by vytvořený propagační leták mohl zaujmout potencionálních zákazníky?
□ ano □ spíše ano □ nevím □ spíše ne □ ne 9. Považujete sestavenou prohlídku Prahy za originální?
□ ano □ spíše ano □ nevím □ spíše ne □ ne 10. Umíte si představit mít ve Vaší nabídce tento poznávací okruh?
□ ano □ spíše ano □ nevím □ spíše ne □ ne Máte jakékoli další nápady a komentáře?
Děkuji za Váš čas!!
Příloha D Obrázky navštívených mostů
Příloha D1: Branický most
Příloha D2: Barrandovský most
Příloha D3: Železniční most (Vyšehradský)
Příloha D4: Palackého most
Příloha D5: Jiráskův most
Příloha D6: Most Legií
Příloha D7: Karlův most
ar
Příloha D8: Mánesův most
Příloha D9: Čechův most
Příloha D10: Štefánikův most
Příloha D11: Hlávkův most
Příloha D12: Negrelliho viadukt
Příloha D13: Nuselský most
Příloha E Grafické znázornění mostů na mapě Prahy
Příloha F Hand-out
Pražské mosty
Palackého most Základní kámen byl položen r. 1876 a provoz zde začal o 2 roky později. Most je kamenný a původně na něm byly sochy od J. V. Myslbeka. Nazýval se také Podskalský, Mozartův most, Kamenný most. Tančící dům
Nuselský most Samotná stavba byla zahájena až roku 1967 a dokončena 197. Po povrchu Nuselského mostu vede velice frekventovaná magistrála umožňující napojení na D1. Do útrob mostu byla vestavěna dráha metra C. Díky své výšce za svou existenci lákal množství sebevrahů, říká se mu „Most sebevrahů. Vyšehrad Jedná se pravděpodobně o první sídlo krále. V areálu se nachází kapitulní chrám svatého Petra a Pavla a známý hřbitov, kde jsou pochovány významné osobnosti. K Vyšehradu se pojí řada pověstí. Barrandovský most Barrandovský most je nejmladší a zároveň nejmohutnější. Je dlouhý 352 m, široký 40 m, má 8 jízdních pruhů a jeho neobvyklý půdorys do tvaru „S“ kříží Vltavu šikmo Železniční most V roce 1871 byl most dostavěn a umožnil tak spojení mezi Hlavním nádražím a Smíchovem. Most je vyobrazen na poštovní známce Emauzy Klášter na Slovanech byl založen r. 1347 Karlem IV jako klášter se slovanskou liturgií. Stavba trvala 24 let. Slavnostně byl posvěcen r. 1372 na Velikonoční pondělí. Jsou národní kulturní památkou.
Je jednou z nejzajímavějších novodobých budov v Praze. Byl postaven v letech 1994-96 podle architekta V. Miluniče. Název Tančící dům získal díky svým věžím, které vzhledem připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Jiráskův most Je šestým mostem přes Vltavu na území Prahy, postaven podle projektu architektů V. Hofmana a F. Mencla. Se stavbou se začalo v roce 1929, jelikož Palackého most přestal rozrůstajícímu se Smíchovu jako jediné spojení s Prahou stačit. V letech 1987-88 byl most rekonstruován. Mánes Původně Spolek výtvarných umělců, kteří hledali stálé místo pro výstavy děl českých i zahraničních autorů. Stojí na místě Šítkovských mlýnů. Architekt pojal budovu tak, že situace připomínala staré uspořádání mlýnů. V únoru roku 1948 byla činnost spolku Mánes násilně zastavena. Na konci 20. století byla provedena neodkladná rekonstrukce a údržba. Žofín Původně zde stál dřevěný hostinec, postupně vznikala současná budova, která má dlouhou historii. Na tomto místě se konaly kulturní a společenské akce, s nimiž je spjatá B. Němcová. Vystupoval zde spolek Hlahol, A. Dvořák, B. Smetana atd. Od r. 1884 patří ostrov městu.
Most Legií Je sedmým mostem přes Vltavu na území Prahy, budoval se jako nástupce řetězového mostu císaře Františka I. Most byl od počátku osvětlen elektrickými zdokonalenými obloukovými lampami inženýra Františka Křižíka. Slavnostní otevření mostu se konalo za přítomnosti císaře Františka Josefa I., neboť most dostal jeho jméno. V roce 1918 byl přejmenován na most Legií, za okupace na most Smetanův, po okupaci na most 1. Máje a roku 1990 opět na most Legií. Smetanovo nábřeží Až do poloviny 19. století, kdy byla započata stavba nábřežní zdi z žulových kvádrů, byl písčitý břeh Vltavy volně přístupný a při velké vodě se hladina řeky rozlévala volně do města. Roku 1845 byla zeď dokončena a vzniklo tak první pražské vltavské nábřeží. Díky havárii pobřežní opěrné zdi v 80. letech 20. století byl nábřežní chodník rozšířen a vznikla tak příjemná promenádní trasa podél řeky. Národní divadlo Základní kámen této stavby, jež se měla stát symbolem znovuzrození národa, byl položen roku 1868. Autorem návrhu budovy ve slohu severoitalské pozdní renesance je architekt Josef Zítek, úpravy provedl jeho tehdejší žák Josef Schulz. Na výzdobě divadla se podílelo mnoho umělců, jmenujme např. M. Alše, V. Hynaise, či J.V. Myslbeka. Poprvé bylo divadlo otevřeno 11. června 1881 premiérou opery Bedřicha Smetany Libuše. Po nešťastném požáru o dva měsíce později byla budova díky veřejným sbírkám rekonstruována a znovuotevřena 18. listopadu 1883. Karlův most Dne 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut sám Karel IV. položil základní kámen Karlova mostu. Číslovky jdou po sobě 135797531, jak mu poradili astrologové. Nejznámějšími barokními umělci a autory soch jsou Matyáš Braun z Insbrucku, Jan Brokof a jeho syn Maxmilián Brokof. Mánesův most Mánesův most dnes spojuje náměstí Jana Palacha s Klárovem na malostranské straně. Původní název
mostu byl Most arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Od roku 1920 se jmenuje Mánesův most. Čechův most Čechův most je spojnice mezi Pařížskou ulicí a nábřežím pod Letnou. Nese název po slavném českém spisovateli Svatopluku Čechovi. Je to úplně první pražský most 20. století Vzorem byl pravděpodobně pařížský pont Alexandre přes Seinu Štefánikův most Na jeho místě stál původně řetězový Most císaře Františka Josefa I. Nazývaný Eliščin most. Od roku 1918 se jmenoval Štefánikův most, později Most Leoše Janáčka. Není tomu velmi dlouho, kdy dostal most svůj původní název – Štefánikův.
