Pražské Židovské Město

UPlyn 11 05 14.11.2005 17:30 Stránka 1

M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY LY N Á R E N S K É , a . s . • w w w . p p a s . c z

Rýbrcoul

Oddělené místo 1. díl tajenky Jihomoravské město od lodi

Vuřt (zastarale)

Sídlo ve Francii

SPZ Mělníka na Výhra dvě čísla

Možná

Seknouti

Ocas

Tuk (slovensky)

Špička

5. díl tajenky

Sodovka

SPZ Kolína

Závodní družstvo

Ochotna

Obyvatelka Orientu

Malé dítě

Dálkový nákladní vůz

Nejvyšší germánský bůh

Televizní stanice

Dětský pozdrav Úřední spisy

Pruh látky na krk

Evropan (slovensky) Hádka (zastarale) 3. díl tajenky

Rachmaninovova opera Anglicky »dub«

Milenec (zastarale)

Ozdravovat

4. díl tajenky Minulého roku

Římská čtyřka

Na tom místě

Katolické církevní bratrstvo

Podsvětí (knižně)

11/2005

Předchůdce Dukly

Karetní trumf

2. díl tajenky

Stékat po kapkách

Selanka

Rakouský jezdec F1

Vrtochy

Německy »hodiny« Islámské tradice

Trikyslík

Iniciály herce Víznera

Zkratka Horské služby

Dokola (knižně)

Aromatické sloučeniny

Citoslovce tišení

Škrabák u pluhu

Portugalsky »řeka« Motýlek

Ulomená část Výron (knižně)

Odysseova manželka

Záporka

Ovanutí

Říznutí

Popěvek

Domácky Olga

Kočkovitá šelma

Malý vůl

Osobní zájmeno

Herec

Sarmat

Na spodním místě

Ozalidový papír

Český herec

Cár Balkánská dutá míra Iniciály herce Krause Evropský veletok

Potomek

Komáří zvuk

Štětina

Světlovlasý

Značka pikofaradu

Kód Itálie

SPZ Prahy

6. díl tajenky

Ukazovací zájmeno

Aryl odvozený od benzenu

Morálky

Na návštěvě u zákazníka

Foto Petr Hejna

Šachty

Čáry (hovorově)

Umělec provádějící cizelování

Pražské Židovské Město Pomůcka: ACA, akov,Aleko, manul, oak, Ozan, rio, Uhr

Rozhovor s Karlem Čáslavským

Z historie pražení kávy plynem a tak trochu o kávě vůbec

Dceřiné společnosti

Kde nás najdete Sídlo společnosti Pražské plynárenské, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele: • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin Zákaznická linka • Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz

Značka thoria

© Zdenka Reisenauerová

Papoušek

Služby pro střední odběratele a velkoodběratele: Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).

Prometheus, energetické služby, spol. s r. o. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798 e-mail: [email protected] www.prometheusgas.cz Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 • e-mail: [email protected] www.ise.cz Praha–Paříž rekonstrukce, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 • Fax: 267 174 245 www.opravypz.cz

Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová (předseda), Miroslav Vránek (místopředseda), František Erben, Ing. Jana Hnízdilová, Miroslava Válková, Ing. Hana Kudlíková, František Maryška, Ing. Andrea Mašínová, Ing. Oldřich Nechanický, Rudolf Novák, Kateřina Saidlová, Ing. Marek Sukup, Ing. Jiří Šach, Ing. Tomáš Veselý. Sekretariát: Kateřina Saidlová, tel.: 221 092 636, e-mail: [email protected].• www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.

Úniky plynu v Praze zjišťuje unikátní vozidlo

UPlyn 11 05 14.11.2005 17:30 Stránka 3

Pražská plynárenská upraví od prosince domácnostem zálohy V souvislosti s novými cenami zemního plynu, které stanovil Energetický regulační úřad, upraví Pražská plynárenská od 1. prosince 2005 zálohové platby zákazníkům z kategorie domácnost. Opatření se nebude týkat odběratelů se spotřebou do 180 m3 ročně, tj. zhruba do 1890 kWh, ani zákazníků, kteří si v termínu od 1. září do 16. října 2005 zvýšili zálohy sami, a ani zákazníků, u kterých probíhá reklamační řízení. Energetický regulační úřad stanovil od 1. 10. 2005 nové nákupní a prodejní ceny zemního plynu s ohledem na vývoj ceny ropy na světových trzích, od níž se cena zemního plynu odvíjí. Nákupní cena zemního plynu se pro Pražskou plynárenskou, a. s., zvýšila o 27,6 %, prodejní ceny pro odběratele z kategorie domácnost vzrostly v průměru o 18 % – o stejnou hodnotu proto vzrostou i zálohové platby.

Úpravou záloh chce Pražská plynárenská předejít případným vysokým nedoplatkům, které by mohly odběratelům vzniknout na konci zúčtovacího období. Při dalších úpravách cen zemního plynu o 7 % a více, a to jak směrem nahoru, tak i směrem dolů, budou zálohy opět automaticky upravovány. Podrobnosti najdou odběratelé v dopise, který v těchto dnech obdrží společně s výpočtem nových záloh. Další informace mohou získat na telefonní lince 840 555 333 nebo v obchodních kancelářích v Paláci Adria, Jungmannova ulice 31, Praha 1 a v ulici U Plynárny 500, Praha 4, v době od pondělí do čtvrtka od 9 do 18 hodin a v pátek od 9 do 12 hodin. Využít mohou také internetové stránky www.ppas.cz. Dagmar Hartmanová

»Zemní plyn je komfortní zdroj energie. A navíc také šetrný k životnímu prostředí,« říká v rozhovoru generální sekretář České plynárenské unie Josef Kastl. Z tisku

Právo, 15. 10. 2005

České plynárenství začínáte zastupovat na veřejnosti v době, kdy stoupla cena zemního plynu. Jak odhadujete její vývoj do budoucna? Jsem přesvědčen, že cena zemního plynu byla, je a bude v porovnání s komfortními palivy konkurenceschopná. Dlouhodobě podléhá určitým výkyvům vyplývajícím z cenových vazeb na ropu a topné oleje. Ve prospěch zemního plynu však hovoří jeho poměrně vysoké světové zásoby. To o žádném z ostatních dostupných paliv říci nelze. Energie z jakéhokoliv paliva nebude do budoucna levná. Často řešíme své energetické potřeby hledáním

momentálně nejlevnějšího paliva a nic jiného řadu z nás nezajímá. Prozíravější i z hlediska budoucnosti je přitom hledat cesty k úsporám dražšího paliva, které ale zachová určité pohodlí a zároveň bude šetrné k našemu zdraví i k našemu okolí. Jak byste argumentoval pro zemní plyn ve srovnání s ušlechtilými palivy, jako je elektřina nebo propanbutan? Z hlediska komfortních paliv je zemní plyn stále nejlevnější. Propan-butan, lehké topné oleje i elektrické topení jsou stále dražší než plyn. Tepelná čerpadla mají sice nižší provozní náklady, ale vysokou pořizovací cenu. Z cenového srovnání vychází zemní plyn i navazující technologie nejlépe.

VáÏen˘ pan Ladislav Pospí‰il – fieditel pro distribuci U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle Vûc: Podûkování VáÏen˘ pane fiediteli, jménem na‰í firmy dûkuji Va‰í spoleãnosti za velmi vstfiícn˘ postoj a rychl˘ postup pfii zavedení plynovodní pfiípojky do na‰eho objektu v Dûlnické ul. 1192/22, která nám byla provedena v rámci modernizace plynovodu v ul. Dûlnická. Konkrétnû dûkujeme Va‰emu technickému dozoru na stavbû ing. Nebeskému a stavbyvedoucímu dodavatelské firmy PPR, a. s., panu BroÏovi, ktefií v‰e nejnutnûj‰í operativnû na místû vyfiídili a poradili pfii dal‰ím postupu plynofikace objektu. S úctou

2

Jaký je podle vás hlavní argument pro topení zemním plynem v domácnostech? Argumentů je mnoho: cena, komfort, pohodlí, ovlivnitelnost spotřeby regulací a šetrnost k životnímu prostředí. Každé palivo však něco stojí a je s ním potřeba zacházet efektivně. Mnoho energie, kterou v domácnostech spotřebujeme, bohužel uniká bez užitku. Energii bychom si měli chránit a tím i šetřit peníze z našich rozpočtů. Existují případy, kdy lidé přecházejí ze zemního plynu na uhlí, dřevo, nebo dokonce na spalování domácích odpadů. Považuji to za velmi krátkozraké. Má to bezprostřední dopad na naše zdraví a na zdraví dalších generací. Pevné částice vznikající při takovém spalování mají podle lékařů prokazatelný vliv na vznik rakoviny a dalších vážných chorob. Šetřit je tedy dobré, ale musí to být na správném místě. Bude výhodné využívání zemního plynu i v budoucnosti? Určitě se chceme vyhnout podobnému zklamání zákazníků jako v případě přímotopů. Za plynofikaci obcí zaplatil stát i plynárenské společnosti značné prostředky. Měli bychom mít zájem na tom, aby se plynovodní sítě a technologie v objektech využívaly. Je to důležité nejen z hlediska ceny a komfortu, ale také z hlediska

ochrany životního prostředí a ochrany zdraví. Ekologie velice úzce souvisí s cenou. V mnoha státech jsou pevná paliva více zatížena daněmi. U nás zatím tuto složku ceny bezprostředně nevidíme, ale měli bychom s ní počítat. Nejen exhalace a škody na zdraví, ale i vytěžené uhelné pánve a vykácené lesy jsou cenou za momentálně »levné« topení. Z těchto a dalších důvodů si myslím, že budou vytvářeny podmínky výhodné pro využívání zemního plynu. Co přesně vyjadřuje termín používaný v souvislosti se zemním plynem »energie pro budoucnost«? Hovoříme o zemním plynu jako palivu budoucnosti, přesněji »i pro budoucnost«. Z fosilních paliv je zemní plyn ekologicky nejšetrnější, stále dostupný a jeho prokázané zásoby jsou mnohonásobně větší než zásoby jiných paliv. Zdroje energie budou ubývat, ale zemního plynu je na poměrně dlouhou dobu dostatek. Přidáme-li k tomuto argumentu ekologická hlediska a komfortní použití, je zemní plyn při efektivním využívání jednoznačně nejlepším řešením jak pro domácnosti, tak pro celá průmyslová odvětví. •

»Škoda že slavnostní osvětlení Prahy v roce 1928 nebylo plynové,« říká filmový historik Karel Čáslavský Kdo by neznal filmového historika Karla Čáslavského z Národního filmového archivu. Jeho zajímavý a poučný televizní pořad Hledání ztraceného času se za skoro 15 let své existence stal velmi populárním a každé nedělní odpoledne přivádí k televizním obrazovkám statisíce diváků. Nehynoucí zásluhu má Karel Čáslavský i při objevování záběrů staré techniky, mezi něž samozřejmě patří i plynárenská historie – výroba svítiplynu, plynojemy, dobové způsoby užití plynu a další. V říjnu, v rámci přípravy dalších dílů Hledání ztraceného času, pan Čáslavský navštívil archiv Plynárenského muzea. Využili jsme této příležitosti a požádali ho o rozhovor do našeho časopisu. Pane Čáslavský, co z plynárenské historie už bylo v »Hledání ztraceného času« televizním divákům představeno? To mne hned na začátku zaskakujete, musím trochu zapátrat v paměti, protože počet dílů »Hledání ztraceného času« se blíží již čtyřem stovkám... Takže počítejte se mnou. První díl se jmenoval »Pražské obecní plynárny«, pak jsme udělali dostavbu, »Stavba plynárny pokračuje« se to jmenovalo. Tam ještě zbylo spoustu materiálu. Následovaly »Plyn z Michle«, a »O dvou pražských plynojemech«. Další byl »Věrný pomocník«, to bylo o použití plynu u řezníka, v žehlírnách a podobně. Na konci tam byla ta dáma, co se koupe ve vaně. To se lidem strašně líbilo, strašně. A ještě byl díl »Z plynárny do ulic velkoměsta«. Ten ale byl hlavně o asfaltu. To byl zatím poslední. Takže šest dílů, to už je skoro jeden celovečerní film. Víc o jednom tématu jsme natočili jen o Vltavě, ale zato mnohonásobně víc, 86. dílů. Už jste napověděl, že připravujete další díl Hledání ztraceného času, věnovaný plynárenské historii. Na co se tentokrát mohou diváci těšit? Po těch uvedených šesti dílech jsem ještě našel další »plynárenský« materiál. Příští týden (Pozn. rozhovor se uskutečnil 19. října) budeme natáčet díl »Události minulosti«, přibližující ohromnou celostátní výstavu »Plyn, voda a zdravotní technika«, která se konala v květnu a červnu 1937 na Zemském výstavišti v Praze. Význam výstavy byl podtržen tím, že nad ní převzal záštitu sám prezident republiky Dr. Edvard Beneš. Jeho návštěva výstavy byla podrobně filmaři zdokumentována a v novém dílu bývalého prezidenta určitě uvidíte. Celkově se zaměříme hlavně na plynárenství, to bylo na výstavě nejatraktivnější, o vodě a zdravotní technice tolik materiálu není. Na výstavě měla svou expozici také Pražská obecní plynárna, předchůdce dnešní Pražské plynárenské, a. s. Předsednictvím výstavního a sjezdového výboru byl pověřen Ing.Karel Jedlička, ústřední ředitel Pražské obecní plynárny. Před vstupem na výstaviště byla uspořádána výstava vývoje pražského veřejného osvětlení až k plynovým lampám. V plynárenské sekci bylo představeno použití plynu jak v domácnostech, tak v průmyslu. Asi nejatraktivnějším exponátem byl velký a podrobný model michelské plynárny, v té době jedné z největších a nejmodernějších plynáren v Evropě. Celkově měla výstava ohromný úspěch. Kdy budeme moci vidět tento díl Hledání ztraceného času? V neděli 22. ledna a odpoledne. Čtenářům můžeme již prozradit, že Pražská plynárenská se podílí na realizaci dvou nových dílů Hledání 11/2005

ztraceného času. O prvním jsme již hovořili. O čem bude pojednávat ten druhý? Ten se bude se jmenovat »Když jí bylo 10 let«. Jak název napovídá, zaměříme se na velkolepé oslavy deseti let vzniku republiky, zejména na dění

v Praze. Škoda jen že to slavnostní osvětlení Prahy nebylo plynové, ale elektrické. V novinách jsem vyšťáral, že na to denně padlo 50 metráků mouru. A jaká z toho vzešla krása, poprvé Praha svítila celá! Premiéru bude mít tento díl 30. října. Vraťme se k vašemu fenoménu. Kolik dílů Hledání ztraceného času už bylo natočeno ? Ten »váš« díl o výstavě z roku 1937 bude 394. Co připravujete na příští rok? Snažím se to střídat, jednou aby byla auta, podruhé zase historie, pak technika. Lidi mají rádi stavby. Takže v jednom pořadu postavím autobusové garáže v Dejvicích. Po 18 minutách z původní holé pláně budou vyjíždět autobusy. Chci udělat film o stavbě Tyršova mostu v Děčíně. Hotova je už výroba čokolády v Kutné Hoře. To je nádhera. Sbírám podklady pro Karlův most, ale to nelze uspěchat. Chci se věnovat místům, kde se určovaly dějiny – Václavskému a Staroměstskému náměstí.

»Václavák« se už rodí, díly budou po jednotlivých dekádách. Teď dělám roky 1911–20. Vysílací čas Hledání ztraceného času se již několikrát změnil. Dlouhodobý přístup České televize k pořadu vás asi moc netěší? Netěší a situace se bohužel nelepší. Hledání ztraceného času se vysílá v neděli po čtvrté odpoledne, což není dobrý čas, lidé jezdí z chat nebo koukají na sport. Větší sledovanost by byla samozřejmě večer, neexistuje ale dobrá vůle s tím něco udělat. Mají zafixováno, že některé pořady jsou vycpávky. Tak jsme vycpávka. Oblíbená, sledovaná, běžící už téměř 15 let. Ani nechtějí na nás dělat upoutávky. Radši upozorňují na Ally McBealovou,

ale že bude odboj, legionáři nebo Masaryk, to ne. A to ani v případě, že se jedná o naprosté unikáty, což bývá dost často. S tím se ale asi musí člověk smířit a být rád za téměř 400 dílů a statisíce televizních diváků, které naše pohledy do dávné minulosti zajímají a často i těší. V poslední době se řada televizních pořadů objevuje na DVD nosičích. Co z Hledání ztraceného času už na DVD vyšlo a vyjdou někdy na DVD všechny díly? Zatím vyšly první čtyři disky o Vltavě z celkového počtu devět. Další budou následovat. O vydání všech dílů nikdo neprojevil zájem. Argumentovali tím, že kdo to chtěl, tak si to už nahrál z televize. Možné to je, ale je fakt, že v poslední době jsem dostal tolik dotazů, kdy vyjdou na DVD díly o československých letcích. A protože o plynu připravujeme další díl, už by stálo za to zkompletovat a vydat filmovou plynárenskou historii na DVD. Uvažujte o tom! Děkuji za zajímavý podnět i za celý rozhovor Text a foto Jan Žákovec

3

UPlyn 11 05 14.11.2005 17:31 Stránka 5

Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.

Miracle, salon krásy a zdraví Nasávací trubičky pod měřícím vozidlem odebírají vzorky atmosféry

Obsluha detekčního zařízení

Text a foto Jan Žákovec

Možná jste v ulicích Prahy zaznamenali modré pomalu jedoucí vozidlo se zapnutým oranžovým majákem a nápisem »Měřící vůz«. Jeho úkolem je vyhledávání úniků zemního plynu na více než čtyřech tisících kilometrech plynovodů v majetku Pražské plynárenské, a. s. Jedná se jediné vozidlo tohoto druhu v České republice. Vybaveno je nejmodernějším přístrojem pro detekci metanu pomocí speciálního laserového systému. „Obdobná vozidla jsou podle mých informací v Evropě pouze tři. Kromě Prahy je mají jen na Slovensku a v Maďarsku,“ říká úvodem naší návštěvy Milan Habětín, vedoucí úseku správy plynovodů společnosti Praha Paříž Rekonstrukce, a. s. Tato dceřiná společnost pro Pražskou plynárenskou, a. s., mimo dalších činností, souvisejících s provozem, údržbou a opravami plynovodů, zajišťuje i vyhledávání úniků plynu. „Do května letošního roku jsme úniky vyhledávali pomocí vozidla Renault Espace, který vyhledává úniky plynu pro PP, a. s., již jedenáctý rok a jeho provoz je již značně nespolehlivý a spojený s vysokými provozními náklady. Tento měřící přístroj pracuje na bázi ionizace plamene. Nyní používáme Fiat Doblo s detekčním zařízením Digitec Inspectra od francouzské firmy Gazomat. Jedná se o přístroj nové generace, využívající pro detekci metanu speciální laserový systém. Laserová detekční komora, elektronika systému a notebook jsou nainstalovány uvnitř měřícího vozidla,“ vysvětluje pan Habětín a vyjmenovává výhody nového systému. „Výhod je celá řada. Zvýšila se rychlost monitorování úniků, nový systém provádí 650 tisíc

měřicích operací za sekundu a to umožňuje rychlost měřícího vozidla až 50 km/hod. U starého to bylo jen 20 km/hod. Doba odezvy na únik je méně než 1,5 sekundy, dříve to byly 3–4 sekundy. Zvýšila se selektivita a citlivost k metanu, ta je nyní méně než 1 ppm. Přesnost lokalizace úniku plynu se také zlepšila, místo úniku určíme převážně do jednoho metru v závislosti na místních podmínkách . To vše má za následek výrazné snížení provozních nákladů.“ S měřícím autem vyjíždíme do ulic. Naším průvodcem je technik vozidla Milan Ekl. „Posádku tvoří dva lidé, řidič a technik, který obsluhuje detekční zařízení a zaznamenává zjištěné úniky plynu. Ty se zobrazují přímo na obrazovce notebooku, zároveň na ně upozorňuje zvuková signalizace,“ objasňuje Milan Ekl a jako by to přivolal, zaznamenáváme první únik. „Za normálních podmínek zachytíme únik plynu do 3 metrů od osy vozidla. Veškerá data o zjištěném úniku (čas, místo, intenzita…) v elektronické podobě předáváme dále. Pak na místo dorazí lokalizátoři, kteří určí přesné místo úniku plynu a únik zařadí do příslušné třídy podle míry jeho

Vnitřek detekčního zařízení Digitec Inspectra

Obrazovka notebooku se zjištěným únikem plynu

nebezpečnosti. Tyto údaje se předávají příslušným pracovištím Pražské plynárenské, která stanoví termín opravy poškozeného plynovodu.“ Pokračujeme v jízdě, ulice projíždíme z obou stran. „Důvod je jasný, plynové přípojky jsou po obou stranách ulice. Plynovody na chodnících a jinak nepřístupných místech měříme ručně pomocí kobercové sondy. V nově plynofikovaných lokalitách otevíráme i niky a zjišťujeme případné úniky plynu. To pak najedeme jen 12 km za den. Jinak máme průměr 35 km. Celou Prahu objedeme za 10 měsíců. Rozdělena je na několik desítek čtverců. Ty, od ledna do října, postupně projíždíme. Nejvíce úniků je na Praze 2, 3 a 4, tam jsou nejstarší plynovody. Dříve to bylo i na Praze 6, díky rozsáhlým opravám se situace zlepšila. V okrajových částech Prahy, kde se již stavělo z polyetylénu, je úniků minimum,“ uvádí pan Ekl. Vracíme se s měřícím vozidlem zpátky do plynárny. „V České republice je Pražská plynárenská první ze všech plynárenských společností, která využívá výsledky laserové detekce úniků zemního plynu. Ostatní ještě používají starší, plamenoionizační detekci. V nejbližší budoucnosti chceme stávající zařízení ještě doplnit souřadnicovým systémem GPS. Digitálně tak bude zaznamenána poloha vozidla i úniku a údaje zaznamenány přímo do databáze,“ prozrazuje Milan Ekl na závěr naší reportáže o zjišťování úniků v Praze.

Tento měsíc vám představujeme poskytovatele, který se zaměřuje na relaxaci a regeneraci lidského těla – salon krásy a zdraví Miracle.V tomto období, kdy pomalu, ale jistě přichází zima, vám salon Miracle poskytne širokou škálu služeb, při kterých si nejen dámy odpočinou, načerpají sílu a získají nové sebevědomí. Vydali jsme se za paní Janou Přibovou, aby nám alespoň v krátkosti přiblížila služby salonu. Dobrý den paní Přibová, povězte nám, jaké služby nabízí salon Miracle? V salonu krásy a zdraví Miracle naleznete komplexní péči o celé tělo, obličej i vlasy. Nabízíme služby podporující zdraví a vitalitu, antistresové programy, ale i zdokonalení zevnějšku. Ve spojení se špičkovou technologií v oblasti zeštíhlování a omlazování pečujeme o vaše zdraví, krásu a duševní pohodu. Od každodenního stresu a starostí se klienti mohou oprostit například relaxační masáží, nebo stone masáží (masáž horkými kameny). Nabízíte opravdu velkou řadu služeb v péči o lidské tělo, řekněte nám, jaké procedury jsou nejvyhledávanější? Nedá se říci, která z našich procedur, či služeb je nejvyhledávanější, každý člověk má individuální požadavky a nároky. V péči o tělo poskytujeme: Endermologii, což je nejnovější francouzská technologie pro zeštíhlení a léčbu celulitidy využívající přístroj Cellu M6 Keymodule S. Je to přístroj vyvinutý pro boj s celulitidou využívající mechanické stimulace. Tato metoda v sobě spojuje působení dávkovaného vakua a válečkové masáže. Je jedinou technikou, kterou je možné uvolnit tuk usazený pod nejsvrchnější vrstvou pokožky, který nelze odstranit ani dietou a cvičením, ani liposukcí. Účinnost metody potvrzují klinické studie a licence FDA. Cosmécanique – unikátní francouzská metoda používaná k bezoperačnímu liftingu obličeje, zpevnění prsů, vyhlazování vrásek, která využívá přístroj Lift 6, který je profesionálním řešením pro boj s příznaky stárnutí. Výsledky viditelné již po prvním ošetření mluví za vše. Laserová epilace – trvalé a bezbolestné odstraňování chloupků. Léčba akné, pěstící a relaxační ošetření obličeje – špičkové kosmetické řady Darphin a Comfort zone, která je vyjímečná svými dlouhotrvajícími a okamžitými výsledky především díky součinnosti přírody a vědy. Lymfodrenáže, relaxační a klasické masáže, tělové zábaly, manikúra & spa pedikúra, kadeřnictví. Jaké má váš salon přednosti oproti konkurenci, která je v současnosti jistě dost velká? Z našich nových klientů se dost často stávají stálí zákazníci, oceňují především to, že u nás 11/2005

nacházejí komplexní péči o celé tělo a to vše na jednom místě v příjemném prostředí secesního domu na vltavském nábřeží. Opravdovým požitkem pro všechny jsou zcela speciální masáže, detoxikační zábaly a tělový peeling. Veškeré procedury jsou prováděny zkušenými, odborně vyškolenými zdravotními sestrami a kosmetičkami. Svěříte-li se do rukou odborníků salonu Miracle, uvidíte, že i zázraky se dějí! Jaká je vaše klientela? Naše klientela je široká, dnes už je samozřejmostí, že plno procedur, které nabízíme, už využívají i muži a tvoří dosti velké procento naší klientely. A protože nejen ženy se chtějí líbit, tak i muži rádi navštěvují naše kadeřníky, kteří jim mohou vytvořit novou image. Ženám zkušení vlasoví designéři mohou vytvořit společenské účesy například zdobené živými květy. Myslím, že motivace pro nového klienta je u vás opravdu rozmanitá, proto nám na závěr řekněte, kde je možné získat více informací o vašem salonu, případně kde vás klient najde? Více informací naleznete na www.salonmiracle.cz. Naše adresa je: Janáčkovo nábřeží 7, Praha 5 Otvírací doba je od pondělí do pátku od 9.00–21.00, v sobotu od 10.00–17.00 Telefon: 257 317 326, e-mail: [email protected] Děkuji za rozhovor a přeji mnoho spokojených klientů. Zuzana Floriánová

Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže se salonem krásy Miracle na straně 11. Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny.

Novinky u poskytovatelů výhod pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Divadlo Kalich Jedna z nejprestižnějších pražských divadelních scén současnosti, vybavená špičkovou zvukovou a světelnou technikou. Nosnou část repertoáru tvoří nový muzikálový projekt Daniela Landy Tajemství, ve kterém za doprovodu živého orchestru hrají a zpívají: Jiří Langmajer, Lucie Vondráčková, Josef Vojtek, Zuzana Norisová a další. Divadlo Kalich nabízí i činoherní tituly jako Nahniličko aneb Poněkud dojatý (dnes již kultovní komedie Jana Krause), nebo Jako jedna rodina, Tragédie mstitele či Natěrač. Každé představení je jiné a uspokojí i náročného diváka. Poskytované slevy pro držitele Zákaznických karet CityPower Pražské plynárenské: sleva 10 % z ceny vstupenky na uvedená činoherní a muzikálová představení Divadla Kalich (Sleva se nevztahuje na koncertní představení v Divadle Kalich) Divadlo Kalich, Jungmanova 9, 110 00 Praha 1 Pokladna otevřena denně 10–18 hodin, ve dnech kdy uvádíme večerní představení do 20 hodin. Rezervace vstupenek: tel.: 296 245 311 www.divadlokalich.cz e-mail:[email protected]

Fitness Centrum Imperial

Naše vážené čtenáře upozorňujeme na to, že se zákaznickou kartou CityPower Pražské plynárenské, mají v salonu krásy Miracle slevu ve výši 5 % na veškeré služby a 10 % na kadeřnictví, masáže a cvičení s fyzioterapeutem.

Výherci soutěže s Pražkou plynárenskou, a. s., a Lázněmi Velichovky Foto Petr Hejna

01. cena 02. cena 03. cena 04. cena 05. cena 06. cena 07. cena 08. cena 09. cena 10. cena

Ivana Vojáčková Milan Navrátil Ivana Žaludová Tomáš Kratochvíl Pavla Doricová Ing. František Klimeš Lucie Šindelářová Vladimír Nechyba Václav Bakule Dana Vachová

Moderní fitness centrum se nachází v areálu hotelu Imperial v Karlových Varech, nabízí široké sportovní vyžití a příjemnou atmosféru. Ve fitness centru si můžete zacvičit v posilovně nebo navštívit hodiny aerobiku a kick boxu. Další služby, které Imperial nabízí, jsou masáže, solárium a bazén. Ve venkovním prostředí můžete využít golfové hřiště a tenisové kurty. V našem fitness obchodě máme velkou nabídku sportovního oblečení i doplňkové výživy. Poskytované slevy pro držitele Zákaznických karet CityPower Pražské plynárenské: slevu 10 % lze uplatnit na veškeré služby, včetně fitness obchodu. Fitness Centrum Imperial Ostrovská 7, 360 10 Karlovy Vary Tel./fax: 777 603 232, 353 568 987 e-mail: [email protected] Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled poskytovatelů výhod naleznete na www.ppas.cz, www.citypower.cz nebo v letáku v našich obchodních kancelářích. Přejeme vám hodně zábavy a příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s. Připravuje Zuzana Floriánová

5

UPlyn 11 05 14.11.2005 17:32 Stránka 7

Praha se svým starým Židovským Městem patří k nejstarším a nejvýznamnějším židovským střediskům ve střední Evropě. Vedle Starého židovského hřbitova patří k nejvýznamnějším památkám pražského Židovského Města jeho synagogy. K nejcennějším patří Staronová synagoga na rohu Pařížské a Červené ulice, raně gotická stavba s cihlovými štíty ze 13. stol. Renesanční Vysoká (Radniční) synagoga v Červené ulici byla postavena koncem 16. stol zároveň se sousední Židovskou radnicí s charakteristickou věžičkou a hodinami s hebrejským ciferníkem. V okolí Starého židovského hřbitova najdeme Klausovou synagogu, Pinkasovu synagogu a Maiselovu synagogu. Nejmladší synagogou na území Židovského Města je Španělská synagoga v maursko-španělském slohu.

Historie pražského Židovského Města

ho Města pražského o vypovězení jeho obyvatel. Při moru v roce 1680 pak zemřela cca třetina jeho obyvatel a v roce 1689 ghetto vyhořelo. Poměrně brzy vyrostlo znovu, ale následující období lze považovat v dějinách pražské židovské obce za jedno z nejtěžších. Když v roce 1754 ghetto opět vyhořelo, znamenalo to v podstatě počátek úpadku pražského Židovského Města, neboť tato čtvrť se začala měnit v místo, obývané pražskou chudinou, když se většina židovského obyvatelstva vystěhovala. Oblast proslula velkou kriminalitou a živnostmi s ní spojenými (nevěstince, zastavárny, pochybné lokály ap.). Pražský magistrát proto v 90. letech 19. století, přes odpor odborné veřejnosti, rozhodl o asanaci takřka celého ghetta (zvaného od roku 1850 Josefov) a nové výstavbě, odpovídající dobovým urbanizačním trendům. Praha tak přišla o jedinečný architektonický celek, výjimečný i v kontextu celé Evropy. Ze starého Židovského Města se tak do současné doby dochovalo pouze několik synagog, hřbitov a radnice. Židovské Město během staletí vrostlo do organismu Prahy a ta je přijala. Židé v něm žili a pracovali a v případě potřeby i bránili, a když padly v polovině 19. století zdi ghetta, vznikla ona jedinečná syntéza tří kultur, české, německé a židovské, navzájem se obohacujících a vydávajících vynikající plody v takových osobnostech jako F. Kafka, R. M. Rilke, G. Meyrink, F. Werfel, E. E. Kisch či M. Brod.

Foto Petr Hejna

Foto Petr Hejna

Foto archiv Židovského muzea v Praze

Radnice

V Praze je přítomnost Židů doložena již v poloStarý židovský hřbitov byl založen v první vině 10. století, kdy židovská osada ležela patrpolovině 15. století a spolu se Staronovou synaně v podhradí Pražského hradu. Když král Vragogou patří k nejvýznamnějším zachovalým tislav I. přenesl své sídlo na Vyšehrad, následovali památkám pražského Židovského Města. Náhjej Židé do tohoto prostoru, opět do podhradí, robní kameny ve slohu gotiky až pozdního barojak se o tom zmiňuje ve své kronice Kosmas. Vedka jsou vesměs kamenné, vyrobené ze žuly, písle sídlišť v podhradí obou pražských hradů vznikkovce nebo sliveneckého mramoru a nejstarší la nejpozději ve 12. století židovská osada také náhrobek pochází z roku 1439. Na hřbitově se v blízkosti tržiště na pravém břehu Vltavy v blízpohřbívalo do roku 1787. kosti Staroměstského náměstí. Tato osada se Dnes se tam nachází téměř 12 tisíc náhrobpostupně vyvinula v samostatné město s vlastních kamenů, avšak počet pochovaných byl jisní samosprávou, jurisdikcí a svobodou nábotě vyšší. Poněvadž svojí kapacitou hřbitov zdaženství a získala vedoucí postavení mezi židovleka neodpovídal počtu obyvatel ghetta, byli skými obcemi státu. zemřelí v průběhu staletí pochováváni ve vrstKaždá z židovských osad na území Prahy měla vách nad sebou a některá místa tak obsahují až Už ve středověku byli obyvatelé židovského města nuceni žít od ostatního, křesťanského, měs- kromě svatyně rovněž svůj hřbitov, který se 12 vrstev hrobů. ta odděleni, neboť církev pomocí zákonů učinila nacházel většinou v její blízkosti, avšak pokud Malebné shluky náhrobků z různých dob vznikz Židů v celé Evropě občany druhého řádu. Tito to bylo možné, tak mimo obydlený region. ly vyzdvižením starších náhrobních kamenů do byli nuceni bydlet v ohrazených ghettech a moh- Pohřebiště, jež se v současné době nazývá Sta- horních vrstev. Největší pozornosti se bezeli se věnovat pouze obchodu s penězi. Tak jako rým židovským hřbitovem, je v tomto ohledu sporu těší hrob učence a pedagoga rabiho Löwa, jinde, i v Praze museli Židé uzavřít své město do jakousi výjimkou, neboť se v průběhu staletí na jehož náhrobek návštěvníci kladou po židovhradeb s několika vchody, omezit svůj kontakt stalo součástí města. Je vlastně nejmladším ském způsobu malé kamínky, často navíc s malýs křesťany pouze na obchodování a označit svůj hřbitovem a v současné době představuje jeden mi lístečky s tajnými přáními, která tento zázoděv znamením. Čeští panovníci, počínaje Pře- z nevýznamnějších dochovaných židovských račný muž, stvořitel tajemného Golema, určitě myslem Otakarem II., poskytovali Židům řadu hřbitovů v celosvětovém kontextu. splní. privilegií a ochranu, za což si však nechávali náležitě zaplatit formou zvláštní daně a výhodnými půjčkami. Pražská židovská obec v důsledNáboženským a duchovním ku těchto skutečností, ač ve formě centrem židovské ulice nebo čtvrghetta, prosperovala a přitahovala tě bývala vždy synagoga či modpřistěhovalce, kteří učinili z Prahy litebna. Synagógé je řecké slovo, významné místo židovské ekonokteré znamená shromáždění. Již ve miky a kultury v celoevropském konstarověku tak byla označována textu, žijící v relativně poklidných židovská bohoslužebná shromážvztazích s křesťanskými sousedy. dění a přeneseně také budovy, ve V průběhu 16. století zažívalo kterých se konala. pražské Židovské Město rozmach, Zvláštnost synagog spočívá jeho nejbohatší obyvatelé se stávali v uspořádání vnitřního prostoru tzv. dvorními židy habsburských podle potřeb náboženského života panovníků, především císaře judaismu. Nejdůležitějším místem Rudolfa II. S tímto obdobím je spjat v synagoze je vyvýšené podium ekonomický a kulturní vzestup, s pultem pro předčítání svitku tóry, v ghettu působila řada osobností umístěné ve středu nebo východžidovské kultury a vědy, probíhala ní části hlavního sálu a oddělené od výstavba nových soukromých okolního prostoru parapetem nebo i veřejných budov, mj. radnice ozdobnou mříží. Druhým nejvýa řady synagog. Po třicetileté válznamnějším místem je schránka ce Židovské Město v důsledku velna svitky tóry, umístěná ve výklenkých daní zchudlo a kromě toho se Foto archiv Židovského muzea v Praze ku na východní stěně synagogy, opět muselo bránit snahám Staré- Židovský hřbitov, v pozadí Klausová synagoga před níž je zavěšena vyšívaná opo-

Starý židovský hřbitov

Staronová synagoga

na a věčné světlo a stojí zde také pult pro předčítače modliteb. Dříve královská nebo vrchnostenská omezení určovala, jak smějí synagogy vypadat, aby nemohly konkurovat křesťanským kostelům. Směly mít jen povolené rozměry a stanovenou výšku. Zvenčí musely být prosté, nezdobené zdi, nesměly mít věž atd. Teprve synagogy stavěné po občanském zrovnoprávnění Židů (polovina 19 stol.) mívají podle zámožnosti obce honosnou architekturu v módních slozích, někdy i věž.

Staronová synagoga Představuje jednu z nejkrásnějších ukázek raně gotické architektury na našem území, je nejstarší památkou pražského ghetta a také nejstarší dochovanou synagogou v Evropě. Staronová synagoga vyrostla jako raně gotická dvoulodní stavba na přelomu 70. a 80. let 13. století a na konci 14. století prodělala úpravy ve slohu vrcholné gotiky. Původně se Staronová synagoga nazývala Nová nebo Velká škola, teprve vznikem dalších synagog v ghettu koncem

O synagogách

6

Foto archiv Židovského muzea v Praze

Vysoká synagoga

Foto archiv Židovského muzea v Praze

Klausová synagoga

Foto archiv Židovského muzea v Praze

Pinkasova synagoga

11/2005

16. století se pro ni začal užívat názvu Staronová. Synagoga sloužila nejen k modlitbám, ale byla zároveň školou či soudní síní. Je jednou z mála staveb Starého židovského města, která nepodlehla asanaci, dochovala se v téměř původním stavu. Nebyla nikdy zastavěna okolními domy jako většina ostatních synagog ghetta a před jejím východním průčelím vzniklo jakési malé náměstí, zdůrazňující její výsadní postavení. Synagoga je nejstarší ukázkou středověkého typu dvoulodní synagógy, zvenku je to jednoduchá, obdélná stavba s vysokou sedlovou střechou, ukončenou pozdně gotickými cihlovými štíty. Celý vnitřní prostor se v současné době nachází pod úrovní okolního terénu. Staronová synagoga požívala v pražském Židovském Městě, ale i v cizích židovských obcích mimořádné úcty a byla za více než sedm století existence opředena řadou pověstí a legend. Podle jedné pověsti jsou na půdě synagogy uloženy pozůstatky Golema, kterého na ochranu praž-

ské obce vytvořil a oživil pověstný rabi Löw. Dodnes je Staronová synagoga nábožensky využívána a je hlavní synagogou pražské židovské obce.

Pinkasova synagoga Synagoga, druhá nejstarší v židovském městě, byla postavena ve 30. letech 16. století ve slohu pozdní gotiky a rané renesance jako soukromá svatyně významné rodiny Horowitzů. Nazývala se Pinkasova škola a patřila k ní i rituální lázeň, která zde však stála již ve 13. či 14. století. Synagoga se nachází v sousedství Starého židovského hřbitova a tvoří ji jednopatrová dvoukřídlá budova na půdorysu písmene L. Ve sklepení se nachází prostor bývalé rituální lázně - mikve, která patrně pochází z konce 13. století. Ve výzdobě interiéru synagogy se mísí pozdně gotické a renesanční výzdobné prvky. 7

UPlyn 11 05 14.11.2005 17:33 Stránka 9

Při požáru ghetta v roce 1689 synagoga vyhořela, stavba byla obnovena v 19.století. Svatyně, obklopena ze tří stran domy, zaujímá obdélnou parcelu s hlavním průčelím do Maiselovy ulice. V současné době je zde umístěna stálá expozice, věnovaná nejstarším dějinám Židů v Praze a českých zemích.

Divadlo Semafor na nové adrese

Klausová synagoga byla pro nedostatek místa vybudována v těsném sousedství Starého židovského hřbitova. Původně na místě synagogy v sousedství židovského hřbitova stál od konce 16. století menší komplex staveb tzv. klausy, v němž byla umístěna škola, modlitebna a rituální lázeň - mikve. Původní Tříklausová synagoga byla komplexem tří staveb - dvou synagog a ješivy, byla největší synagogou ghetta. Synagoga, dosahující v jižním průčelí výšky dvou pater, zaujímá obdélnou parcelu a kromě vlastní budovy ji tvoří dva přístavky. Dnes se ve svatyni nachází expozice židovských náboženských svátků, tradic a zvyků.

Foto archiv Židovského muzea v Praze

Španělská synagoga

Vysoká synagoga Synagoga byla postavena na konci 70. let 16. století ve slohu vrcholné renesance jako součást budovy radnice židovského města a její prostory využíval rovněž rabínský soud či představenstvo obce. Finanční prostředky na stavbu poskytl finančník Mordechai Maisel. Název synagogy byl nejspíše odvozen z jejího neob-

Foto archiv Židovského muzea v Praze

vyklého umístění v prvním patře budovy, zároveň naznačuje její výlučný a neveřejný charakter. Synagoga je přístupná vchodem v patře židovské radnice a sloužila patrně k zasedání židovské rady starších a snad i rabínského soudu. Vnitřní prostor Vysoké synagogy zůstal nejlépe dochovaným interiérem ze všech renesančních synagog Židovského Města. V současné době využívá objekt k pořádání výstav Židovské muzeum.

Maiselova synagoga Synagoga byla postavena jako trojlodní soukromá modlitebna v letech 1590–1592 ve slohu pozdní renesance nákladem primase Židovského Města Mordechajem Maiselem, který financoval rozsáhlou renesanční přestavbu ghetta. Svatyni nadal řadou privilegií císař Rudolf II.

Foto Petr Hejna

Poslední velká synagoga na území Židovského Města byla postavena v roce 1868 na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola. Synagoga v maursko-španělském slohu, má centrální čtvercový půdorys s mohutnou kopulí nad ústředním prostorem. Rozlehlé kopule a klenby Španělské synagogy jsou zdobeny bohatou arabeskou maurského dekoru. V současné době je v synagoze zpřístupněna stálá expozice české židovské historie, rovněž se zde pořádají koncerty vážné hudby. Jan Žákovec • Foto Petr Hejna, fotoarchiv Židovského muzea v Praze Zdroj: Pražské synagogy Poděkování Židovskému muzeu v Praze za poskytnutí sbírkového materiálu, na který má muzeum výhradní práva.

vou 46. sezonu zahájil Semafor v nové divadelní budově na adrese Dejvická 27, v někdejší tančírně Globus. Zkušební provoz divadla začal 1. října pásmem nazvaným Koncert, s. r. o. Jeho první polovina byla věnována předchůdcům Semaforu v hudebním divadle, zazněly písničky z operet a muzikálů a také operní árie. Druhá půlka večera byla věnována procházce semaforskou historií. „Stejné představení uvedeme i 28. a 30. října, kdy oslaví narozeniny republika a Divadlo Semafor, tomu bude už šestačtyřicet. Po všech kalamitách, které nás potkaly, nabíráme už asi čtvrtý dech,“ řekl Jiří Suchý před novou premiérou. Divadlo Semafor se po třech letech od povodně, která zničila jeho scénu v pražském Karlíně, dočkalo nové vlastní střechy nad hlavou. Kapacita sálu

je dvě stě míst a kromě velkoplošné projekce v něm bude i orchestřiště, které, jak Suchý připomněl, Semafor během své existence nikdy neměl. Pro novou oponu divadla, kterou si sám Jiří Suchý navrhl, posloužila jako předloha slavná opona Vojtěcha Hynaise pro »zlatou kapličku« v Praze. Jiří Suchý zachoval její barevnost, avšak původní postavy nahradil svými. Vedle starších titulů v novém balení ale Semafor chystá premiérový příval. Vzápětí po Koncertu s ručením omezeným to bude komediální novinka z pera Jiřího Suchého Jako když tiskne, která je věnována bulvárnímu tisku. Nového nastudování se na scéně v Dejvicích dočká také proslulá semaforská Kytice. A na závěr sezony ohlásil Suchý premiéru muzikálu nazvaného Sukně smutnou jehlou spíchnutá. jž

Česká premiéra sériových automobilů na zemní plyn Největší automobilovou výstavní přehlídkou roku byl od 6. do 9. října 11. ročník motoristického veletrhu Autoshow Praha 2005, který se tradičně konal na Výstavišti v Praze-Holešovicích. Příznivce alternativních pohonů letos zaujaly sériově vyráběné automobily na zemní plyn, které poprvé v České republice představily tři evropské automobilky. Zájemci o plynová vozidla tak již nebudou odkázáni pouze na přestavbu svých benzinových automobilů na zemní plyn, ale mají možnost pořídit si auto přímo od výrobce. V levém křídle Průmyslového paláce se návštěvníkům Autoshow představila tato sériově vyráběná CNG vozidla: Fiat Ducato 2.0 Bipower, Citroën Berlingo 1.4i GNV a Opel Combo 1.6 CNG. Všechna uvedená vozidla jsou dvoupalivová, kromě zemního plynu lze jezdit i na benzin. Tlakové nádoby

zemního plynu jsou umístěny pod vozidly, takže nedochází k úbytku zavazadlového nebo úložného prostoru. Užitkový automobil Fiat Ducato 2.0 Bipower nabízí širokou řadu provedení – dodávku pro přepravu zboží, kombi, případně minibus pro přepravu osob nebo valník pro přepravu materiálu. Při jízdě na zemní plyn dosahuje maximálního výkonu 71 kW s dojezdem až 270 km. Citroën Berlingo 1.4i GNV je malé, víceúčelové vozidlo s výkonem 55 kW a dojezdem na zemní plyn až 260 km. Zájemci si mohou vybrat mezi osobní a užitkovou verzí automobilu. Užitkový automobil Opel Combo 1.6 CNG. Combo je již třetím modelem Opelu s CNG pohonem, je následovníkem v současné době velmi úspěš-

ných CNG vozidel Astra combi a Zafira. Combo CNG je dostupné jako rodinné auto pro volný čas nebo jako dodávka pro podnikatele ve skříňovém provedení. Při jízdě na zemní plyn dosahuje maximálního výkonu 71 kW s dojezdem až 370 km. V rámci výstavy se 7. října uskutečnil seminář »Jezdíme na zemní plyn«. Na něm se účastníci seznámili s aktuální situací plynofikace dopravy v ČR a sériově vyráběnými CNG vozidly vystavovatelů a dalších firem, která jsou již v nabídce na českém trhu. Jan Žákovec

Foto Petr Hejna

Plynová kotelna v objektu Židovského muzea

Zemní plyn v synagogách Většina objektů pražského Židovského Města (Staronová, Vysoká, Klausová a Španělská synagoga, Židovská radnice, Židovské muzeum) používá pro vytápění zemní plyn, elektrické podlahové vytápění je instalováno v Pinkasově a Maiselově synagoze. K připojení Staronové synagogy na plynovou kotelnu došlo v roce 1996, kdy byla zrušena nízkotlaká parní kotelna na koks, která byla umístěna v suterénu židovské radnice. Nová plynová kotelna je umístěna v podkroví židovské radnice. Zdrojem tepla jsou tři teplovodní kotle, každý o tepelném výkonu 120 kW. Kotelna vyrábí teplo pro tři přilehlé objekty – Staronovou synagogu, Židovskou radnici a Vysokou synagogu. Ve 8

Španělská synagoga

S

Plynová kotelna v Židovské radnici

Staronové synagoze jsou zvoleny tři způsoby vytápění, a to klasickými radiátory, podlahovým topením a vzduchotechnikou, doplněnou o vlhčení. Celý složitý systém vytápění a vzduchotechniky včetně regulace má napomoci ochraně této cenné památky, především omezit na minimum postupnou degradaci opukových prvků. Rovněž Španělská synagoga a přilehlá budova Židovského muzea jsou vytápěny pomocí zemního plynu. Plynová kotelna, umístěná v suterénu objektu Židovského muzea, nahradila v roce 1996 původní uhelnou kotelnu. Osazena je dvěma nízkotlakými teplovodními kotli o celkovém výkonu 230 kW. Vytápění objektů je realizováno jak radiátory, tak podlahovým topením. Kromě vytápění a přípravy teplé vody je zemní plyn využíván i ve speciálních kahanech v restaurátorských dílnách Židovského muzea. 11/2005

9

ČASOPISEM

Obr. 1 – Domácí pražička s uzavřeným bubnem a plynovým hořákem ve spodní části

O pražení kávy plynem a tak trochu o kávě vůbec

Obr. 2 – Domácí pražička s perforovaným bubnem a plynovým hořákem v jeho středu

T

urek, presso, laté, moka, frapé a různé jiné podoby lahodné tekutiny připravované z kávy nás osvěžují a dodávají energii již po velmi dlouhou dobu. Káva přišla do Evropy v letech 1620 až 1650. Někteří tvrdí, že první šálek kávy byl vypit v Římě, jiní zase, že kávu poprvé pili v Marseille. Její název pochází prý z jihovýchodní Afriky. V Habeši (dnešní Etiopie) je země, která se nazývá Kaffa, a od ní má káva své jméno. Ale také by mohl název káva pocházet z arabštiny, ve které znamená nápoj nebo víno. Muslimové však mají svým náboženstvím pití vína zakázáno. Proč by tedy svému nejoblíbenějšímu nápoji dávali jméno po zakázaném vínu? Můžou za to bujné kozy Když Mohamed, vyslanec Boha, hlásal vůli Alláhovu, zakázal také mezi jiným požívání vína. Arabové tento příkaz dodržovali, přestože tím trpěli. Bylo jim odebráno to, co by plašilo jejich starosti a zvedalo náladu. I slitoval se nad nimi dobrotivý Bůh a dal jim za víno náhradu. Stalo se to takto: Jednoho dne hnal pastýř na pastvu stádo koz. Zvířata mrzutě a odevzdaně okusovala zvadlé listy ze stromů a keřů, protože den byl horký a slunce nemilosrdně pražilo. Tu však jedna koza si začala pochutnávat na keři, který byl obsypán jakýmisi červenými bobulemi. Za chvíli se sem seběhly i další kozy a také pilně plody keře okusovaly. Najednou se s kozami stalo něco, nad čím pastýř ustrnul. Kozy začaly bláznivě skákat a dovádět, a to tak, že si pastýř myslel, že kozy posedl ďábel. Pak ale otrhal z keře zbytek bobulí, donesl je domů a dal je dervišovi (žebravému mnichovi). Ten je uvařil a když pak s pastýřem nápoj ochutnal, hluboká radost se vlila do jejich srdcí. »Alláh je mocný,« volali. »Tisíckrát nám nahradil zakázané víno.« Nový nápoj se rozšířil nejprve po celé Arábii a posléze pronikl i do jiných zemí a světadílů. To už ale lidé věděli, že dužnina červeného plodu kávovníku má dvě pecky, z nichž každá obsahuje kávové zrnko šedozelené barvy a že tato zrnka je nejdříve třeba upražit a rozemlít, aby nápoj nazývaný káva měl tu správnou chuť a účinek. Ani královští čmuchalové pražení kávy nezabránili Pití kávy se v 17. století stalo vášní i v Evropě, přestože někteří monarchové tomu zase až tak moc nepřáli. Anglický král Karel II. (1630–1685) dokonce chtěl, a to bez nějakých vážných důvodů, všechny kavárny v zemi zavřít. To však mezi lidem málem vyvolalo vzpouru, a tak král od svého úmyslu ustoupil. Pruský král Fridrich II. (1740–1786) zase napsal Pomořanům, když si stěžovali na vysoké ceny kávy: »Jeho královské veličenstvo bylo v mládí 10

Obr. 4 – Plynová pražička pro krámek s koloniálním zbožím

Obr. 5 – Modernější středně velká plynová pražička z r. 1925 s elektrickým pohonem

vychováno pivní polévkou. Ta byla mnohem zdravější než káva, a proto mohou vaši lidé i dále jísti pivní polévku.« Přesto král na kávě vydělával. Pražit kávu směly totiž pouze státní pražírny a byly za to vybírány vysoké daně. Naopak pražit kávu podomácku bylo přísně zakázáno. Fridrich II. jmenoval dokonce zvláštní úředníky, kterým lidé pohrdavě říkali »královi čmuchalové«, a ti chodili po ulicích a domech a svým zvlášť vyvinutým čichem pátrali, zda snad někdo doma nepraží kávu. Kdo byl přistižen, byl tvrdě potrestán. Ale zákazy ani »čmuchací« akce nic nepomohly a kávu pili lidé čím dál tím víc a pijí dodnes, zatímco na Fridrichovu pivní polévku už zapomněli. Káva se pražila i plynem Nejlepší je káva čerstvě upražená. Naši předkové to dobře věděli. Správní labužníci proto tenkrát

Obr. 6 – Velká průmyslová pražička kávy s přímým plynovým topením

11 – Soutěž pro děti na téma »Poznáváme zemní plyn«

Zemní plyn a životní prostředí Přínos zemního plynu z hlediska zlepšování životního prostředí je nesporný. Díky svým vlastnostem zemní plyn patří oprávněně mezi ekologicky nejpříznivější paliva. Plynofikace ...(tajenka popletených rčení) obcí a měst významně přispívá ke zlepšení ovzduší v oblastech, kde je značně narušeno životní prostředí a vznikají časté inverzní situace. Z hlediska ochrany životního prostředí má zemní plyn ve srovnání s ostatními palivy řadu výhod. Plynovody jsou uloženy v zemi, takže nenarušují ráz krajiny. Hlavní ekologické výhody zemního plynu se ale projevují až při jeho spalování. Při něm vzniká ve srovnání s uhlím nebo s kapalnými palivy daleko méně škodlivin ...(tajenka kruhovky). Rovněž automobily na zemní plyn produkují méně škodlivých látek než benzin nebo nafta. Pro své ekologické vlastnosti je zemní plyn celosvětově považován za strategickou energii tohoto století.

Obr. 3 – Domácí pražička podle návodu Dr. Ing. Axamita v časopise Domácí Dílna

dávali přednost pražení kávy doma a nekupovali ji praženou, a mletou teprve ne. Není tedy divu, že v řadě domácností patřily do základního vybavení kuchyně i pražičky kávy. Zrnka kávy se praží při teplotě 200 °C v otáčecích bubnech do tmavohnědé barvy. K vytápění pražiček se používalo pevné palivo nebo líh. V širokém měřítku se pražičky vytápěly také plynem. To bylo však až ke konci 19. století, kdy nastal rozvoj použití plynu i k jiným účelům než k osvětlení. Otáčecí buben, ve kterém jsou umístěny lopatky promíchávající pražená zrnka, se ohříval buď zvenčí, pomocí plynového hořáku umístěného ve spodní části pražičky pod bubnem (obr. 1), nebo zevnitř, hořákem umístěným uprostřed bubnu (obr. 2). V prvním případě se káva praží v uzavřeném bubnu a spaliny do styku s kávou nepřijdou, ve druhém případě pražená káva propadává plamenem a spalinami plynu. Vedle průmyslově vyráběných pražiček existovalo mnoho pražiček vyrobených »na koleně«. Dokonce v časopise Domácí dílna, vycházejícím na začátku 20. století, radil jakýsi Dr. Ing. Josef Axamit, jak si takovou pražičku doma vyrobit. K plynovému ohřevu používal trubkový děrovaný hořák na nesvítivý plamen (s injektorovým předmísením plynu se vzduchem), jak je zřejmé z obr. 3, na kterém je Axamitova pražička vyobrazena. Většími pražičkami byly vybaveny obchody s kávou, krámky s koloniálním zbožím – koloniály, jak se jim tehdy říkalo, a některé kavárny a cukrárny. Tyto větší pražičky měly náplň 5–22 kg zelené kávy a pražení trvalo 15 až 20 min. Živnostenské pražičky s ručním otáčením pražicího bubnu z přelomu 19. a 20. století ukazuje obrázek 4. Na obrázku 5 je již modernější pražička s elektrickým pohonem z roku 1925. V potravinářských závodech se pak plyn používal k pražení kávy v množstvích několika set kilogramů denně. Pražicí stroje měly zpravidla přímé topení, to znamená že do bubnu byl zaústěn plynový hořák a pražená zrnka procházela plamenem a jeho spalinami. Velké závody měly pražicí stroje s náplní 30, 60, 90, 120 a 180 kg kávových zrn na jedno pražení, které trvalo rovněž 15 až 20 minut. Bubnovou průmyslovou pražičku kávy ze 30. let 20. století ukazuje obrázek 6. Dnešní konzument má obrovský výběr z nepřeberného množství druhů kávy z různých zemí, jakož i stejný výběr možností její úpravy. S domácím pražením kávy se ve vyspělých zemích ale už asi nesetkáme, možná tím však trochu o něco přicházíme. Určitě by například takové pražení kávy někde na chalupě přispělo k provoněné pohodě zimního večera. Když tak si to alespoň představme. Rudolf Novák • Foto archiv a autor

Popletená rčení

Posláním soutěže je představovat vám zajímavé poskytovatele výhod, kteří jsou zapojeni do systému CityPower. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými poskytovateli výhod. Soutěž je otevřená pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného poskytovatele. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!

»Miracle, salon krásy a zdraví« Institut krásy se zaměřením na nejmodernější metody v oblasti péče o tělo a omlazení pleti. Komplexní péče, nadstandardní služby a profesionální přístup uspokojí i nejnáročnějšího zákazníka. Léčba celulitidy, laserové metody, kosmetická péče, tělové zábaly, kadeřnictví, manikúra, modelář nehtů, pedikúra. Adresa: Janáčkovo nábřeží 7/86, 150 00 Praha 5 Dnešní otázka Jaký problém řeší nová francouzská metoda zvaná endermologie?

Vyber správný konec rčení a písmeno, které je uvedeno za ním, napiš do tabulky ke stejnému číslu, jako má začátek rčení.

Kruhovka Správně pojmenuj zvíře uvnitř kruhu a pak jeho jméno napiš do políček po obvodu obrázku. Začni v políčku označeném šipkou. Tajenka je ukrytá v zabarvených políčkách.

Výherci Dětské soutěže z č. 9/2005: Marie Milenovská, Jinočany Jan a Dalibor Havlíčkovi, Praha 4-Kamýk Lucie Hronová, Nové Kounice, Bochov

Řešení křížovky na str. 12: Nárazová odorizace odhalí i nepatrné úniky zemního plynu

»Káva je černoch, který nás olupuje o spánek,« napsal kdysi jeden arabský básník a »Černá káva, ta sílu dává, a proto věčná budiž jí sláva,« zpíval zase před lety Karel Štědrý ve známé písničce o vaření kávy v kanceláři

Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty

UPlyn 11 05 14.11.2005 17:34 Stránka 11

Na 5 vylosovaných výherců čekají: dárkové poukazy na veškeré služby Salonu Miracle v hodnotě 200 Kč Pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s., je poskytována sleva 5 % na veškeré služby a 10 % na masáže, cvičení s fyzioterapeutem a v kadeřnictví. Odpovědi prosím zasílejte do 7. 12. 2005 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Kateřina Saidlová, U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail: [email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení »Miracle, salon krásy a zdraví« a svoji zpáteční adresu i telefon.

Odpovědi prosíme zasílejte do 7. prosince 2005 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Kateřina Saidlová U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail: [email protected]

Správná odpověď z č. 9/2005: Český film. Nezapomeňte uvést výrazné označení

»Soutěž 11/2005«

Foto Petr Hejna

a svoji zpáteční adresu i telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.

1. Televizní pořad »Hledání ztraceného času« se doposud věnoval plynárenské historii: a) 5× b) 6× a) 7× 2. Vozidlo Pražské plynárenské, vybavené přístroji, detekujícími úniky zemního plynu je: a) Fiat Doblo b) Renault Espace c) Opel Combo 3. Staronová synagoga je zásobována teplem z plynové kotelny, která se nachází: a) v přízemí Maiselovy synagogy 11/2005

Výherci z č. 9/2005: Petr Steinbauer, Praha 4-Podolí, Miroslav Vyskočil, Praha 6, Marie Balková, Praha 9 Připravila Zuzana Floriánová

b) v suterénu Židovského muzea c) v podkroví Židovské radnice Správné odpovědi z č. 9/2005: 1b) Rudolfinum bylo slavnostně otevřeno v roce 1885 2c) Auerovou punčoškou se rozumí žárová punčoška do plynových lamp 3a) Josef Vladař doporučuje ke svému receptu »Dršťky na paprice« podávat pivo Výherci z č. 9/2005: Milada Nováková, Praha 10, Věra Dobešová, Praha 7, Eliška Svobodová, Praha 10.

Co najdete v příštím čísle 12/2005 > Rozhovor s klimatologem RNDr. Janem Pretelem > Aquatherm 2005 > Divadelní festival Pražské plynárenské, a. s., v Divadle J. Cimrmana 11