PRAŠNÁ BRÁNA A MĚSTA PRAŽSKÁ Komentovaná prohlídka pro II. stupeň ZŠ a SŠ
STUDIJNÍ MATERIÁL PRO PEDAGOGY KE KOMENTOVANÝM PROHLÍDKÁM PRAŽSKÝCH VĚŽÍ DŮLEŽITÁ DATA – PŘEHLED 1471 22. března zemřel Jiří z Kunštátu a Poděbrad ‐ 27. května na sněmu v Kutné Hoře zvolili stavové podobojí i menší část katolického panstva novým králem Vladislava II. Jagellonského z polsko‐litevské dynastie, po matce pravnuka Zikmunda Lucemburského (jednali tak i v souvislosti s přáním Jiříka Poděbradského, který svým synům nemohl zajistit nástupnictví) ‐ 28. května se nechává v Jihlavě papežským legátem korunovat českým králem uherský král Matyáš Korvín ‐ 22. srpna korunován ve Svatovítské katedrále českým králem Vladislav II. Jagellonský 1475 12. února na sněmu v Praze byla uzavřena dohoda, podle níž byl Vladislav II. pánem Čech, Lužice, Svídnicka a Javorska a Matyáš měl vládnout na Moravě a ve zbytku Slezska 1482 propuká na některých místech Českého království morová epidemie 1483 v létě naplno propuká epidemie moru v pražských městech, panovník opouští Prahu
‐ 24. září dochází k tzv. II. pražské defenestraci ‐ panovník se v městské rezidenci necítí bezpečně a královské sídlo přenáší ze Starého Města na Pražský Hrad
1490 6. dubna umírá Matyáš Korvín ‐ 14. července je zvolen Vladislav II. Jagellonský uherským králem ‐ Benedikt Ried z Pístova započal stavbu Vladislavského sálu ‐ na staroměstské radnici byla instalována kalendářní deska orloje 1491 uherským králem korunován Vladislav Jagellonský – na nátlak uherské šlechty své sídlo trvale přenáší do Budína, do Prahy se pak krátce navrací v r. 1502 a r. 1509 1500 11. března přijal Český zemský sněm tzv. Vladislavské zřízení zemské, souborný zákoník, který především těžce postihoval královská města, kterým bylo upřeno právo podílet se na zemské vládě, účast na sněmech byla vyhrazena jen pánům a rytířům
1502 25. července uzavřelo 32 královských měst obranný spolek proti šlechtě a opatřila si vojenskou hotovost ‐ 15. listopadu uzavřel podobný spolek rytířský a panský stav 1509 11. března na Pražském Hradě proběhla korunovace prince Ludvíka českým králem, Ludvíkovi byly necelé tři roky 1516 13. března umírá Vladislav Jagellonský 1517 24. října byla uzavřena mezi panstvem, rytíři a městy tzv. Svatováclavská smlouva, která zajistila příměří mezi stavy
SLOVNÍČEK POJMŮ: cechy ‐ Zeichen (něm.), societas (lat.) ‐ sdružení řemeslníků jednotlivých oborů ve středověké a raně novověké městské společnosti ‐ ve staré češtině se používalo slova „pořádek“
‐ vyvinuly se pravděpodobně z náboženských bratrstev ‐ cech dohlížel na kvalitu a cenu zboží, hájil práva svých členů proti neorganizovaným řemeslníkům, poskytoval sociální služby svým členům a zajišťoval i některé náboženské úkony pro své členy (pohřeb, oslava patrona cechu apod.) ‐ uvnitř cechu bývaly ještě organizovány tzv. „menší pořádky“ – sdružení tovaryšů Jagellonci ‐ dynastie původem z Litevského knížectví, která v rozmezí 14. – 16. století vládla v Polské koruně, České koruně a Uherské koruně ‐ na našem území spojujeme vládu Jagellonců se vznikem souborného zákoníku, tzv. Vladislavského zemského zřízení, posílením moci panstva, s hospodářským rozkvětem po úpadku v době husitské a s tzv. jagellonskou gotikou městské právo ‐ jus civile (lat.) ‐ soubor práv, která vymezují vztah středověkého města k panovníkovi, resp. vrchnosti a vzájemné vztahy členů této komunity ‐ nově zakládané město přejímalo již hotový soubor práv jiného města a netvořilo si vlastní právo; pokud město přijalo městské právo jiného města, bylo pak na ně po právní stránce vázáno ‐ v České koruně se vytvořily dva právní okruhy: právo Magdeburské, pro něž vrchními právy byly Litoměřice a Olomouc a právo švábské, pro něž vrchním právem bylo Staré Město pražské a Olomouc (odvolávání do ciziny, např. Magdeburku bylo zakázáno již Václavem IV.) ‐ protože byla města právně nejednotná, vznikají nakonec r. 1579 Práva městská království českého, tzv. Koldínův zákoník (podle autora Pavla Kristiána z Koldína)
jagellonská gotika ‐ závěrečné období gotického umění a rané humanistické kultury v českých zemích, zhruba od poslední čtvrtiny 15. století do 1. třetiny 16. století ‐ v architektuře se uplatňuje přetínání profilu ostění, oblouk „oslí hřbet“, stanové střechy, šroubovité stáčení dříků, místo žeber motiv sukovitých větví, sklípková a diamantová klenba
stav ‐ privilegovaná uzavřená skupina obyvatelstva, která získala podíl na politické moci ve státě ‐ v Čechách se začala stavovská obec a zemský sněm formovat koncem 13. století, nejprve vznikl stav vyšší šlechty (panstva) a duchovenstva, během husitských válek přibyla nižší šlechta (rytíři) a města, zatím co duchovenstvu bylo zakázáno zasedat na zemských sněmech ‐ v jagellonské epoše byl nejprve odebrán hlas městům (Vladislavské zřízení zemské), Svatováclavskou smlouvou jim bylo navráceno právo hlasu na zemském sněmu ‐ v době pobělohorské získává největší váhu na sněmech duchovenstvo, zatím co královským městům náležel kolektivně pouze jeden hlas (Obnovené zřízení zemské)
Vladislavské zřízení zemské
‐ zemský zákoník či jinak zemské zřízení vydaný roku 1500 – oficiálně jako Zemská zřízení království českého ‐ autorem a tvůrcem ducha zákona byl odpůrce politického vzestupu městského stavu královský prokurátor Albrecht Rendl z Oušavy ‐ zákoník obsahuje 554 článků, která se týkají všech oblastí světského práva, bývá však uváděn především v souvislosti s potlačením vlivu městského stavu
INSPIRACE PRO VÝUKU: ‐ období vlády Jagellonců na našem území stálo ještě donedávna poněkud ve stínu husitských bouří a I. stavovského povstání, mezi nimiž se na časové ose nachází právě těchto 55 let jagellonské vlády v Českém království – to není krátká doba; pokuste se se svými žáky „oživit“ tuto dobu s pomocí konkrétních příkladů, které lze ve vašem okolí vystopovat ještě dnes ‐ nemusíte být odkázáni pouze na Prahu: Kutná Hora, Křivoklát, Most či Telč a další destinace jistě také nabídnou vhodné kulisy ‐ příklad: 1) Až do 60. let 20. století nebyli historici jednotní ohledně datování vzniku staroměstského orloje. Dnes již víme, že astronomická deska orloje byla vytvořena r. 1410 a r. 1490 vytvořil Jan Růže kalendářní desku. Definitivní jistotu získali historici po získání cenného písemného pramene, avšak vodítkem jim byla i výzdoba ostění obou desek: okolo astronomické desky sochařská výzdoba jasně odkazuje k parléřovské gotice, zatím co ostění dolní desky je ukázkou tzv. jagellonské gotiky. Nechte žáky najít rozdíly ve výzdobě ostění, případně je nechte samotné pátrat po dataci orloje právě s pomocí uměleckohistorických indicií. 2) Nejen Prašná věž, ale také věže vodárenské byly v pražských městech vybudovány za vlády Jagellonců. Vybídněte žáky, ať zjistí, o které věže se jedná a zda mají svojí původní podobu. Rozvod vody byl jistě náročný – můžete s žáky objevit kouzlo dobových postupů! (Zcela jistě se jedná o Šítkovskou vodárnu /zbudována r. 1495/, Petržilkovskou vodárnu /zbudována r. 1502/ a Novomlýnskou vodárnu /první zmínka r. 1484/; svoji původní podobu si nezachovala ani jedna, je možné je však nalézt na mnohých vedutách apod. Důmyslnou technologii čerpání vody měli na starosti mlynáři, později specialisté – rouraři, až do 19. stol. byla čerpadla napojena palečními koly na vodní energii.) 3) Významnou a vlivnou skupinou v životě měst byly cechovní organizace – řemeslnické spolky. Diskutujte s žáky o výhodách a nevýhodách cechovního systému, žáci jistě sami přijdou na to, proč byly cechy r. 1859 definitivně zrušeny.
Vyzvěte žáky, ať vypátrají, co znamená úsloví „dostat za vyučenou“ (jednalo se o slavnostní, někdy částečně žertovný akt přijetí učedníka mezi tovaryše). 4) V expozici Muzea hl. m. Prahy najdete také sochu tzv. Železného muže, která je datována před r. 1516. Odkazuje k cechovnímu domu platnéřů. Pokuste se s využitím pražské topografie nalézt místo, kde tento cechovní dům stál. (Platnéřská ulice na Starém Městě pražském, připomínkou je i výzdoba magistrátu od Ladislava Šalouna tamtéž.) Prohlédněte si tuto sochu a uvažujte o tom, které části zbroje se již v 17. století budou postupně odkládat a proč. (S nástupem palných zbraní na konci 15. století se těžká plátová zbroj postupně bude stávat zátěží, která před účinkem plané zbraně neochrání, její jednotlivé díly se začnou odkládat, jezdci i pěšáci se tak stanou mnohem pohyblivější. V 17. století pak budou jezdci i pěšáci používat vlastně již jen hrudní a zadní kyrys a helmici.)
DOPORUČENÁ LITERATURA: Český stát v době jagellonské, Čornej Petr, Paseka 2012 Europa Jagellonica 1386 – 1572, Fajt Jiří, Galerie Středočeského kraje, 2012 Křižovatka u Prašné brány, Bass Eduard, Nakladatelství Jan Pohořelý, 1947 Pražané na přelomu středověku a novověku, Muzeum hl. m. Prahy, 1997 Zlatá doba měst českých, Winter Zikmund, Odeon, 1991
INFORMACE: Program připravilo lektorské oddělení Muzea hlavního města Prahy ve spolupráci s oddělením historických sbírek Muzea hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, Praha 8, 180 00 Studijní materiál zpracovala Markéta Gausová Zörnerová, supervizor PhD. Jana Bělová Program vede: Markéta Gausová Zörnerová, 221 709 666, 725 847 752 Programy lektorského oddělení objednávejte na www.muzeumprahy.cz
