PRAMÍNEK INFORMACÍ Z BAČALEK A LIČNA | Č. 2 POVELIKONOČNÍ POZDRAV
Zima nás letos potrápila a zaskočila svojí sílou a délkou a katolický kalendář nám připravil další překvápko – Velikonoce hned v prvním dubnovém týdnu. A tak naše okna během krátké chvíle opustily truhlíky s jehličím, šiškami a adventními mašlemi, aby je nahradily květináče s primulkami, maceškami, na zahrádkách se na stromcích ve větru pohupují barevná vajíčka a pestrobarevné pentličky. V našich domovech se na stolech usadili beránci se zelenou snítkou a červenou mašlí, pečou se mazance a barví vajíčka. Zkrátka – je tu jaro se svými krásnými křesťanskými svátky. Pojí se s nimi spousta tradic, které se na českém venkově držely po staletí a přežily i všechny snahy o jejich vymýcení. Ba právě naopak, dodržování těchto tradic bylo pomyslnou revoltou proti společenskému zřízení. Tak tomu bylo i u nás na Bačalkách. Od časných ranních hodin se ještě za mých rodičů řehtalo po vesnici a dávalo se na vědomost, že Jidáš zradil Krista, proud dětí se valil naší dlouhou vesničkou dvakrát denně až do Bílé soboty, aby pak ráno celý průvod v čele s Pánem obešel všechna stavení, kde jim hospodyně připravily výslužku – vajíčka a peníze, které si pak všichni rovným dílem, stejně jako Kristovi učedníci, rozdělili mezi sebe. A po sváteční neděli, dni Zmrtvýchvstání, na Velikonoční pondělí už každý sám za sebe s košíčkem, opentlenou pomlázkou a veselou říkačkou pozdravil sousedy a odnesl si pomlázku – obarvená vajíčka, někde perníčky, později v dobách bohatších čokoládky a další laskominy. Už spoustu let nikdo z našich myslí význam velikonočních svátků a tradic nezkresluje a nepotlačuje. A místo toho, abychom se k nim v klidu vrátili, oživili je, předali našim dětem, a tím prosvětlili jarní atmosféru venkovského žití, jsme velikonoční svátky vyměnili za dny volna strávené v supermarketech, zábavních parcích a u internetu. Ještě vloni pár po-
sledních koledníčků klapalo od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty., letos nám už nikdo nezvěstoval, že je Jidáš zrádce, možná jím už není. To my jsme zradili tak trochu sami sebe, své ideály – chceme žít spokojeným venkovským pospolitým životem, ale zároveň nic neztratit ze svého pohodlí. O tom, jak se slaví (slavily) velikonoce si s chutí čteme ve všech možných časopisech, v hloubi duše bychom tyto svátky také chtěli tak prožívat, ale už to neumíme. A tak buďme vděčni aspoň za ještě stále živou tradici pondělní velikonoční pomlázky, poděkujme malým koledníčkům za to, že nám do našich domovů přinesli radost a jarní sluníčko a přejme si, abych jich o příštích Velikonocích bylo ještě více. Všem, malým i velkým, jsou všude dveře otevřeny. Autor: Pavla Kaprasová
ROZHOVOR SE ZASTUPITELI OBCE
Jaké je Vaše nejoblíbenější místo na Bačalkach? ,, Rád chodím do Křižánku na houby.´´ Jak se Vám líbí naše vydání Pramínku a co Vám Rozhovor s místostarostou obce Bačalky Ing.Vác- v nich schází? lavem Dvořákem ,,Je to dobrý, hezký. Rád bych se tam dočetl více o historii obce.´´ Děkuji za rozhovor panu Ing. Václavu Dvořákovi. Autor: Šárka Jindrová
OKÉNKO DO MINULOSTI KRONIKA
Ing. Václav Dvořák se narodil v Liberci v roce 1960. Vystudoval střední zemědělskou školu ve Frýdlantu. Po vysoké škole odešel na vojnu a v roce 1985 se odstěhoval na Bačalky, kde žije se svou rodinou do dnes. Je ženatý a má dvě děti. Pracoval dlouhá léta v Bačalkach jako agronom. Posledních deset let pracuje jako policista v Mladé Boleslavi. Mezi jeho koníčky patří košíková, kterou hrával závodně již od základní školy. Když se přistěhoval do Bačalek začal hrát volejbal v Libáňi, který hraje ještě do teď. V zimě rád lyžuje a běžkuje. Další zálibou je zahrada. Proč jste před osmi lety kandidoval? ,,V té době Jindra Varhan přišel s novou kandidátkou a já se přihlásil.´´ Slyšela jsem, že jste v té době měl i nejvíce hlasů, ale stát jste se starostou nechtěl, proč? ,, Neměl jsem tolik času, kterou funkce starosty potřebuje,tak proto.´´ Co Vás lákalo na tom být v zastupitelstvu? ,, Lákalo mě se podílet na rozhodování, co se bude na Bačalkach dělat.´´ Co Vám ta práce dala a naopak vzala? ,,Nevzala mi nic a dala mi uspokojení, že jsme pro obec něco udělali.´´ Budete kandidovat? ,, Nevím.´´ Co byste změnil v obci? ,, Zavezl bych rokli a obnovil bych opět v těch místech rybník.´´ -2-
Výpisy z kroniky, kterou psal pan Limr v roce 1944 Čas ubíhal a naděje vzrůstaly. Před vánoci 1944 setkáváme se na nádražích s utečenci z Rumunska a Maďarska, německé národnosti prchajícími před postupující ruskou armádou. Tito/národní hosté/ byli usazováni na našich vesnicích a těšili se, že po válce, kterou musí vyhráti zde zůstanou. Líbilo se jim asi u nás! Nálety houstly. Nebylo týdne, aby nepřeletělo nad krajem množství amerických letadel rozhazujících letáky. Bylo přísně zakázáno papíry tyto zbírati, přechovávati neb rozšiřovati. Zbytečné vyhrožování! Nalezl jsi jich několik, skoro na každém poli, lese někdy i celé balíky. Přinášely zprávy o /kotlářích/ jednotlivých letadel, která napadala vlaky s válečným materiálem a voj. transporty. U Oskořínku na Nymbursku byl omylem napaden i os.vlak. V lednu 1945 přijížděly na nádraží do Dětenic těžké vlaky hlídané vojáky. Vykládána ruskými zajatci munice a odvážena do lesů za Brodkem, kde bylo zřizováno obrovské muniční skladiště. Les Křižánek se stal útočištěm 4 ruským zajatcům. Za noci jim bylo donášeno jídlo a oblečení. Za velkých mrazů přicházeli do vesnice. Bývali častými hosty u rolníka Václava Koťátky. Lednové mrazy povolily a již v únoru bylo cítiti jaro, které jistě přinese osvobození.
CO SE U NÁS DĚJE
Naše brigádička Je sobotní ráno, vyhlížím z okna a přemýšlím, jestli si to počasí náhodou nedělá legraci. Ono totiž pěkně lije! A zrovna dneska, když má být ta brigáda. Blíží se devátá hodina a déšť‘ ustává. Přijde někdo? Blížím se s kolečkem k horní zastávce a vidím, že tam opravdu nebudu sama. Hurá…. lidé se začínají scházet. Pár jich posílám rovnou k obecnímu úřadu, kde již čeká Lenča Králová se svým „fůrikem“. Tak se nám to pěkně rozjelo. Já a několik dalších spoluobčanů uklízíme prostor kolem zastávky. Brzy máme hotovo, přesunujeme se postupně za ostatními k obecnímu úřadu. Jejda, to nás tu je! Počítám to kolem 25ti. Abych nezapomněla též na dvě dámy, které již den předem vzorně uklidily prostřední zastávku. Paní Rampasovou a Nešněrovou. Díky. Hrabeme, hrabeme a uklízíme kolem obecního úřadu. To je materiálu. V trávě zarostlý kobereček, flaštičky, různý stavební materiál, no, co vám budu povídat. Toto odvezli chlapi, pan Varhan a Tibor Král do kontejneru, který nechal dovézt starosta obce. Ten nám rovněž věnoval pytle na odpad – díky. Ještě nám zbývá uklidit kolem kontejnerů na tříděný odpad. No to je taky něco. Volá mi Pavla Kaprasová,
která má na starost Lično. Jaru jsme tu s tatínkem sami! Mrzí mě to, nabízím pomoc, ale prý to zvládnou. Úderem dvanácté hodiny je hotovo. Lenča vše dokumentuje pomocí fotoaparátu. Pomalu se rozcházíme. Poslední skupinka přijímá pozvání od manželů Králových na kafíčko nebo čajíček do jejich hospůdky. Děkuji všem spoluobčanům jménem „Pramínku“ za pomoc a spolupráci, taktéž obecnímu úřadu a také všem, kteří sice nepřišli, ale uklidili si v rámci možností kolem svých domečků. Autor: J. Kabrnová
JAK SE NÁM TU ŽIJE
Jak se žije na samotě u lesa Naši známí bydlí v jižních Čechách na překrásném místě, na samotě vzdálené více než 1 km od obce. Žijí si tam spokojený život v naprostém souznění s přírodou i obcí. Vždy jsme k nim rádi jezdili a obdivovali život a bydlení uprostřed přírody. A tak jsme se začali poohlížet po nějakém domečku na podobně klidném místě. V roce 1994 se nám naskytla koupě bývalé zemědělské usedlosti v obci Bačalky, na samotě Vlkov vzdálené 400 m od obce. Dům jsme zrekonstruovali a stali jsme se občany s trvalým
-3-
bydlištěm v této obci. Domnívali jsme se, že budeme mít stejná práva i povinnosti jako každý jiný občan trvale žijící v obci Bačalky (tak to aspoň fungovalo u našich známých). Ale zmýlili jsme se. Povinnosti sice stejné máme, ale práva, jak jsme postupně zjišťovali, nikoliv. Renovace a vše nové co se v obci buduje, končí vždy u posledního domu v obci, u manželů Hurcikových. Takže obecní rozhlas i veřejné osvětlení končí právě tam. To, že je o 400 m dál ještě náš dům, nikdo neřeší. Jelikož se do naší studny podzemní vodou stahují chemikálie používané na ošetření okolních polí, nemáme ani pitnou vodu. Proto jsme uvítali zprávu, že se bude v obci budovat vodovod, a my už nebudeme muset kupovat balenou vodu. Po dotazu na zavedení vodovodu až do našeho domu nám bylo úst starosty sděleno, že máme smůlu, protože jsme daleko. A tak jsme se ani vodovodu nedočkali. Poslední akcí v obci byla výměna sloupů elektrického vedení. Nejhůř na tom byly sloupy vedoucí k nám na samotu. Některé z nich vypadaly, že musí sami každou chvílí spadnout. Očekávali jsme tedy i jejich výměnu. Jaké bylo ale naše rozčarování, když jsme zjistili, že poslední vyměněný sloup v obci je kde jinde, než u domu Hurcikových. Vlastně ani nevím, čemu se ještě divím, když my tu přece pro obec vůbec neexistujeme. Nezbývalo nám nic jiného, než čekat, až sloupy spadnou sami. A nečekali jsme dlouho. Vichřice, která se v červenci přehnala i přes naši obec, nám vlastně k novým sloupům pomohla. K zemi se skácely 3 sloupy elektrického vedení. Dva stály na poli, jeden na naší zahradě 20 m od domu. Teprve potom se výměny dočkaly i sloupy vedoucí na naši samotu. Ovšem zůstali jsme 3 dny bez elektrického proudu. Co to znamená v letním horku, nemusím
-4-
ani nikomu povídat. Bylo to nutné? I letošní zima se svou přílišnou sněhovou nadílkou nám dala zabrat. Sice napadalo velké množství sněhu, ale ještě více ho vítr přes pole navál. Takže ho v cestě od domu do vsi bylo 50–70 cm. Sice máme na zimu terénní auto, ale ani to na takovou sněhovou nadílku nestačilo. Například manželé Hurcikovi, 80 letí důchodci, by se autem z domu dostali asi až na jaře. Pomohla jim jejich rodina. Velkou zásluhu o zpřístupnění „Malé Strany“ má František Poláček, který se snažil o údržbu této komunikace se svým traktorem. My jsme se z domu prostě nedostali. A tak došlo i k tomu, že moje tři děti nebyly několik dní ve škole. Nedokázala jsem si představit, že by se téměř půl kilometru prodíraly půl metrovou vrstvou sněhu do vesnice k autobusu, a pak v promočeném oblečení seděly celý den ve škole. Takže – poraď si, jak umíš. Když už bylo nejhůř, poprosila jsem o pomoc Pavla Běloveckého. Touto cestou bych mu chtěla poděkovat za prohrnutí cesty až k našemu domu. Díky němu jsme mohli alespoň s autem vyjet do vesnice. Velké díky patří i Milanovi Zimovi, který mi vždy ochotně pomohl se svým traktorem vytáhnout moje auto, zabudované ve sněhu. A to si ani nechci domyslet, co by se stalo, kdyby někdo z naší rodiny potřeboval rychlou lékařskou pomoc. To bychom měly asi smůlu největší. A co říci závěrem? Naši známí, jak už jsem psala, bydlí na samotě 3x tak daleko od obce, než jsme my. Mají tam veřejné osvětlení, obecní rozhlas, a dokonce i vodovod. Po celou zimu jim obec udržuje jejich příjezdovou cestu. Se vším se s nimi počítá, všechno funguje, a nic není problém. Doufám, že příště budu moci napsat, že s námi obec Bačalky také počítá. Autor: Kořínková Lenka
CO SE DĚJE V ROSTLINNÉM KRÁLOVSTVÍ KOLEM NÁS
Jarní bylinky podruhé V předchozím čísle jsem se rozepsala o podbělu. Je konec března, obhlížím zahrádku, ale hlavičky podbělu ne a ne vykouknout. Bývá vždy první před krokusy a tulipány a letos stále nic. Buď ještě není ten správný čas anebo jeho sousedka bršlice se začala příliš roztahovat, a přestože podběl sám se umí pěkně rozlézat po zahradě, schovává se nyní někde v koutku. Tak se tedy dnes svěřím proč bylině zvané Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), nechávám na zahradě dost volného prostoru. Většina z vás ji jistě zná jako hojný plevel. Věděla jsem, že babičky z ní dělávaly salát. Nechá se však zaměnit mimo jiné s jedovatým rozpukem jízlivým (Cicuta virosa). Dále i s bylinou jménem Krabilice zápašná, která je však narozdíl od bršlice chlupatá. S herbářem v ruce jsem zkoumala bršlici na své zahrádce celý rok, pak jsem raději ještě poprosila kamarádku, která ji už dlouho používala k jídlu, ať mi rostlinku raději ukáže. K mé radosti jsme se shodli a od té doby má tato bylina své místečko na zahradě a i v našem jídelníčku. Mladé listy přidávám do salátů, někdy jen pro jemné zpestření chuti, jindy tvoří polovinu základu salátu. Jde o to, jak vám její výrazná chuť bude vyhovovat. Já ji mám v oblibě a těžko bych ji popsala, každý máme jinak mlsný jazýček, prostě to chce zkusit! Jinak její listy přidávám též do polévky a jako zelenou posypku na chléb či hlavní jídlo. Lze z ní připravit i špenát. A proč vlastně bršlici kozí nohu pojídat a jaké jsou její účinky? Má velký obsah vitaminu C, dále provitamin A, minerální soli. Bršlice je silně močopudná, podporuje zvýšené vylučování solí kyseliny močové a chloridů. Dává se proto do metabolických, diuretických, protirevmatických a čajů proti dně. Potlačuje křeče, harmonizuje práci střev. Působí i na otoky, pravděpodobně i na otoky alergické. Jako obklad se přikládají čerstvé listy nebo obklady z nálevu, na místa po hmyzím bodnutí, na zanícená místa, hemoroidy. Horké kašovité obklady z listů se dávají na bolavé klouby. Při revmatizmu se z oddenku připravuje nálev, podává se 350ml na jednu dávku, před jídlem. A také něco pro zahrádku - výluh z bršlice je také velmi dobrým hnojivem pro košťáloviny. Autor: Jitka Rukavičková
CO NEŠLO PŘEHLÉDNOUT
Rybník v Domousnicích Při cestě z Mladé Boleslavi před poslední odbočkou ze středočeského kraje, míjíme rybník v Domousnicích. Dokresluje malebnost zdejšího kraje a poskytuje život rybám a vodnímu ptactvu. Letošní tuhá zima vyžadovala větší péči také o rybníky. Bohužel hladina rybníka byla v posledních dnech zimy pokryta velkým množstvím uhynulých ryb. Je s podivem, že místním obyvatelům, kterých jsem se ptal to nijak nevadilo. Otázka je, proč to ale nevadí ochranářům, zeleným a různým spolkům, které nás neustále přesvědčují o nutnosti chránit přírodu. A proč ryby uhynuly? Nedostatečné okysličování vody prosekáváním ledu. Nový soukromý rybník pod Veselicí je udržován majitelem a ryby mají lepšího hospodáře.
OKÉNKO DO MINULOSTI VZPOMÍNKY
Milá vzpomínka V roce 2006 v měsíci červnu byl v naší obci několika nadšenci uspořádán sraz rodáků. Konal se v nové stylové hospůdce s názvem „Pivnice u Bači“. To podle názvu naší obce Bačalky. Jak ale obec k názvu přišla? Obec se nachází na kamenité a málo úrodné pahorkatině. Kdysi v dávných dobách se tu mohla pást jen stáda ovcí, o která se starali pastýři zvaní bačové. A jeden velmi naříkal a lkal nad pustou plání a tím vzniklo jméno obce. Bača-lká, později přejmenovali na Bačalky. V tento významný den srazu rodáků se jich sjelo nečekané množství doprovázené i rodinnými příslušníky. Zrovna byl krásný slunečný den a všichni jsme seděli pod rozevřenými slunečníky a čekali na zahájení této akce. Ta začala uvítáním a předčítáním statě z místní kroniky. Dále pak čtení z natištěných -5-
listů o životě a práci našich předků. Každému občanu byly tyto dvě písemnosti věnovány na památku. Posléze následovalo pěvecké pásmo sympatické dvojice „Libáňské kapely“. Na závěr krátkého programu nám zazpívala operní pěvkyně Marie Heryánová-Ryklová úchvatným hlasem „Růžovou krinolínu“. Potom už začala hrát kapela známé písničky a rozpoutala se veselá zábava na tanečním parketě. Neseděli jsme u stolů naprázdno. Bylo přichystáno bohaté občerstvení. Na velikém grilu se opékaly klobásky a v kuchyni smažili řízky, vařil chutný guláš a připravovali se šlehačkové poháry. Obsluha personálu hospůdky byla vzorná. Všichni účastníci byli velice spokojeni a zábava trvala do pozdních večerních hodin. Všichni si vyžadovali co nejdříve opakování. Letos ne, ale v příštím roce se sejdeme zase. Pořadatelé dali slib a já si již dnes také připravila pro tuto společenskou událost malou básničku, aby nikdo nezapomínal na svou rodnou ves. Bačalky, Bačalky Vesničko maličká, Snad se nám neztratíš, Jak v moři kapička. Stále tě v duchu mám, Na žití vzpomínám, Na léta mladosti, Smutku i radosti.
se nachází jedna ze součástí přírodní památky Křižánky – prameniště a údolí potoka Záhubka (podél silnice z Milkovic do Záhub). Prameniště a niva Záhubky náleží k nejbohatším lokalitám bledule jarní (Leucojum vernum) na Jičínsku, které zde zdobí tisíci květy tyto lesy až do konce dubna, a to již po desítky, možná stovky let. Moje babička a hlavně maminka vždycky, když přišla řeč na jaro a jarní květenu, vzpomínaly na to, jak chodily na bledule do Hrubého háje. Už jen to slovo – háj - ve mně vyvolávalo představu rozlehlého svěžího lesa, ve kterém je nutno jen zlehounka našlapovat a nedotýkat se. A moje představy se zcela naplnily. Když jsem před lety poprvé přišla za časného jara do Hrubého háje, což je skutečně poetický název pro tuto lokalitu, nemohla jsem úžasem ani dýchat. V první chvíli jsem nevěděla, co je ještě neroztátý sníh a co je koberec bledulí jarních. Ta úžasná kombinace barev bílé a zelené. Módní návrhář by řekl, že to nemůže být nikdy „in“. A přece, v té záplavě bílých květů a zbytků sněhu, tón v tónu, je tak skvostná něžná elegance a noblesa, že můžeme právem bledulku označit za „první dámu“ našich lesů. A proto dvojnásob platí již zmiňované: „Nedotýkat se!“ Autor: Pavla Kaprasová + zdroj: K.Bílek: Malé dějiny Libáňska
Jak si se změnila, Jak bys tu nebyla, Jenom pár vzpomínek A v srdci plamínek. Ten nikdy nezhasne, Bylo to úžasnéCo jsi vše zažila, Vesničko má milá. Autor: Jiřina Hazdrová - Bačalky
KRÁSA A ZAJÍMAVOSTI V NAŠEM OKOLÍ
Křehká krása Každým rokem, když už zima pomalu ztrácí dech a paprsky prvního jarního sluníčka pohladí studenou zem, začnou se pozvolna rozpouštět sněhové peřinky. A tím jak ubývá ze sýpek, tím sílí potůčky a potoky, strouhy a stružky a předvádějí nám, co všechno dokážou. Mám toto období časného a ještě hodně chladného jara ráda, protože vím, že s sebou přináší jeden z nejkrásnějších přírodních zázraků, které tady v blízkém okolí máme. Doslova za humny -6-
VĚCI VEŘEJNÉ.
V rubrice věci veřejné bych se chtěla dnes věnovat takovým otázkám, jako jsou volby, práce státních institucí (chcete- li úředníků), právům a povinnostem obecních zastupitelstev, a pokud si to budete přát, pak bychom se pokusili odpovědět i na vaše dotazy. Pomůžeme vám radou, jak se chovat na úřadech a jak to dělat, abychom byli v jednáních úspěšní. Neostýchejte se a napište nám na e-mail:
[email protected]
V minulém čísle jsme si povídali o tom, co je vlastně posláním obcí a krajů a dneska se podíváme blíže na OBEC (někomu by bylo bližší říci vesnici, ale zákon je zákon, a ten říká obec). Co to obec vlastně je, jaké jsou její orgány, co má dělat a jak má fungovat. To prosím neříkám já, ale zákon! Začněme tím, co jsou to orgány obce. Nikoho asi nepřekvapí, že nejvyšším orgánem obce je zastupitelstvo, dále je to rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce jsou komise a výbory. V malých obcích, v nichž má zastupitelstvo méně než 15 členů, se rada, komise ani výbory nezřizují. Zastupitelstvo obce - jeho velikost je závislá na počtu obyvatel obce: - do 500 obyvatel má 5-9 členů, - od 501 do 3 000 obyvatel: 7 – 15 členů, od 3 001 do 10 000 obyvatel: 11 – 25 členů, - od 10 001 do 50 000 obyvatel: 15 – 35 členů, od 50 001 do 150 000 obyvatel: 25 – 45 členů, - nad 150 001 obyvatel 35 -55 členů. - mandát do zastupitelstva se získává zvolením na volební období v délce 4 let - zastupitelstvo rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech obce na svém zasedání, které musí proběhnout nejméně 1x za čtvrt roku - zastupitelstvo volí na svém zasedání starostu, místostarostu a další členy rady (radní) - zastupitelstvo si zřizuje své výbory (vždy musí být výbor finanční a kontrolní) - jednání zastupitelstva je vždy veřejné, jeho povinností je den a hodinu jednání zveřejnit nejméně 14 dní předem na veřejném místě, tzv. úřední desce. Není tudíž třeba občany k účasti vyzývat, ani je není možné zavazovat jakýmkoliv hlasováním. Hlasují vždy jen zastupitelé (tedy členové zastupitelstva). Z jednání musí být pořízen protokolární zápis, který musí být archivován a musí v něm být zaznamenáno vše, o čem zastupitelstvo jednalo a k čemu přijalo USNESENÍ. Teprve přijetím (nebo nepřijetím) usnesení končí zasedání zastupitelstva. Pokud nebylo usnesení přijato, má se za to, že bude pokračovat třeba následující den. - zastupitelstvo nejčastěji rozhoduje o schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, schvalování územního a regulačního plánu, zřizování a rušení obecní policie, rozhoduje o názvech ulic, vydávání obecně závazných vyhlášek (a nařízení) a o veškerých smlouvách a dohodách, které jsou obci předloženy - zastupitelstvo je nejvyšším orgánem, jeho rozhodnutí má veškeré právní i morální důsledky na občany obce. Rada obce (u nás v Bačalkách radu obce nemáme,
přesto můžeme vědět, že) - je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. - v obci, kde se rada nevolí, tj. v obci, kde má zastupitelstvo méně jak 15 členů, plní její funkci starosta. To je právě případ našich Bačalek. - radu obce tvoří starosta, místostarosta a další zvolení radní - počet členů rady musí být lichý (5 – 11členů), ale nesmí přesahovat 1/3 počtu zastupitelů - rada obce se schází dle potřeby a její schůze jsou neveřejné - připravuje návrhy pro jednání v zastupitelstvu obce - zabezpečuje hospodaření obce - může zřizovat a zrušovat komise - vydává jednací řád, vydává nařízení obce - může ukládat pokuty v rámci samostatné působnosti obce, atd., podle potřeb a v souladu se zákony ČR Starosta - zastupuje obec navenek, je jejím statutárním orgánem, což však neznamená, že samostatně rozhoduje o záležitostech obce, neboť většina rozhodnutí obce vyžaduje kolektivní schválení v zastupitelstvu - volí ho zastupitelstvo obce, kterému je zodpovědný - jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu se souhlasem ředitele krajského úřadu (pokud jde o větší obce – města a statutární města, tedy magistráty) - svolává a řídí zasedání zastupitelstva (a rady obce, pokud je zřízena) Obecní úřad - tvoří jej starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci - v čele stojí starosta - plní úkoly, které mu jsou uloženy zastupitelstvem či radou obce - pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti - jen v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který zodpovídá za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi - tajemník má na zasedání zastupitelstva poradní hlas Volební období člena zastupitelstva trvá stejně jako volební období poslance, tedy 4 roky. Nejbližší termín voleb do obecních zastupitelstev je podzim roku 2010. Volby do Poslanecké sněmov-7-
ny budou ale dřív – již poslední květnový víkend. V období od ledna 2010 do dubna 2010 slavili Jak se tvoří kandidátky, kdo může volit a být volen, a slaví významná jubilea tito občané Bačalek a Ličto vše najdete v Ústavě ČR, zákonu o volbách a něco na: málo i v minulém čísle našeho Pramínku. Kubík František 89 let Chcete-li vědět víc, například kdo a jak bude orgaAdamcová Marie 89 let nizovat volby v naší obci, ptejte se. Pokusíme se na Zmátlík Josef 89 let Vaše dotazy hledat odpovědi u našich současných Nešněrová Milada 80 let zastupitelů. Kučerová Milada 80 let Dr. Alena Varhanová Hurcíková Kristina 80 let Příště: Člověk versus úřady Radušková Marie 76 let Blecha Josef 75 let ZE ZÁKULISÍ PRAMÍNKU Podhajský Vladimír 75 let Vibíral Werner 65 let Jak vyvěral první Pramínek Fidrichová Marie 60 let První číslo Pramínku bylo vytištěno v domácích Šátková Zuzana 60 let podmínkách na počítačových tiskárnách v předpoBílovecký Pavel 55 let kládaném nákladu 50ks, vzápětí po první roznášce Kaprasová Pavlína 40 let jsme dotiskovali ještě 14ks. Zde se omlouvám těm, Nešněra Lukáš 30 let kdo dostali výtisk kopírovaný či v horší kvalitě, tisČermák Pavel 20 let kárna již byla přehřátá, docházela ji dobrá nálada Blahopřejeme a hlavně barva, tak si občas dělala, co chtěla. Později průběžně podle zájmu a přijíždějících chalupářů jsme vytiskli dalších 15ks a rozeslali na 6 emailoAKTUALITY A CO NÁS ČEKÁ vých adres Pramínek v elektronické podobě. VzhleZveme všechny spoluobčany na „Slet čarodějdem k tomu, že se nám pramínek pěkně rozproudil, nic“, který se uskuteční 30. dubna 2010 u hospůdky zadáme jeho vytištění do tiskárny v počtu 90ks. Pokud máte zájem vydávání Pramínku podpořit, na Bačalkách. Masky vítány. Začátek se očekává přivítáme finanční podporu na úhradu jeho tisku, v 19hod. Manželé Královi. Svoz nebezpečného odpadu je připraven na nyní je předpokládaná cena jednoho výtisku 9Kč. Z příspěvků jsou hrazeny pouze tyto náklady. Jména 25. dubna 2010. Plán svozu je následující: Bačalky přispěvatelů a výši příspěvku uvádíme na zadní stra- u hasičské zbrojnice 09:30 až 9:40, Lično u bývalého obecního úřadu 09:45 až 9:55. Nezapomeňte občanně, pokud souhlasí se zveřejněním. ské průkazy. Veřejné zasedání obecního zastupitelstva je plánoSPOLEČENSKÁ KRONIKA váno na 14. května 2010 od 18hod v pivnici U Bači. Dne 29. dubna oslaví manželé Kristina a Antonín Tento páteční termín obecní zastupitelstvo vybralo Hurcikovi šedesátileté výročí svatby. Diamantovou proto, aby se zasedání mohlo zúčastnit více občanů svatbu si připomenou v obřadní síni Staré Hrady dne i chalupářů. 1.5.2010 v 11 hodin. Gratulujeme. Obecní zastupitelstvo děkuje všem spoluobčanům za účast na brigádě při úklidu veřejných prostor.
Tento výtisk připravili: Jaroslava Kabrnová – vedoucí skupiny, Jindrová Šárka, Kaprasová Pavlína, Kořínková Lenka, Rukavičková Jitka, Varhanová Alena, Varhan Jindřich, Zeler Slavomír, Grafická úprava: Dan Pech, Roznášku zajišťují J.Kabrnová a J. Rukavičková s pomocnicemi Toničkou a Nelou. S náměty a připomínkami se obracejte na kohokoliv z naší skupiny nebo zasílejte na email
[email protected], popřípadě nás zastihnete na našich schůzkách, které jsou nyní každé pondělí od 19hod v pivnici U Bači. Na vydávání informačních listů Pramínek přispěli: P. Kaprasová 500Kč, K. K. 100Kč. Děkujeme
-8-
