Praktický průvodce rekonstrukcí kuchyně

Praktický průvodce rekonstrukcí kuchyně

Vážení zákazníci, milí čtenáři,

e z a r P v ě n n e d á r e t k Síla, y v á k ů lk á š 5 6 1 0 3 5 připraví 1

kuchyně je obecně prostorem, který spotřebovává nejvíc elektřiny ve Vaší domácnosti. Proto pro Vás – váženého zákazníka Pražské energetiky – připravila naše společnost publikaci Praktický průvodce rekonstrukcí kuchyně. Ta je určena všem čtenářům, kteří se zajímají nejen o možnosti úspor elektřiny, její hospodárné využití, nové technologie, design, ale i správné umístění zásuvek nebo připojení všech elektrospotřebičů či jejich rozmístění v prostoru kuchyně. Publikace poskytuje mnoho nápadů, různá řešení kuchyňského prostoru i odpovědi na otázky související s přestavbou, obměnou či rekonstrukcí kuchyně. Kuchyně plní hned několik funkcí. Je přípravnou pokrmů, skladištěm potravin, úložištěm nádobí, ale i čisticích prostředků, někde i prádelnou, jindy také žehlírnou nebo jídelnou. Zároveň je i místem, kde se většinou sejde celá rodina. Kdybychom měli prozkoumat vývoj kuchyně a vaření v průběhu staletí, vydalo by to na objemnou knihu. Začali bychom jeskyní s ohništěm uprostřed a skončili u dnešních rozmanitostí v dispozicích a v provozu moderní kuchyně. Starší generace má většinou vaření a celý provoz kuchyně spojen s místností oddělenou od obytné části, kde se jídlo kompletně připravilo a pak v jídelně, salónu nebo v obývacím pokoji servírovalo. Na vesnicích to obvykle bývala velká obytná kuchyně s jídelním stolem uprostřed... Tak tomu bylo po dlouhá staletí, i když se měnil architektonický styl nebo politické uspořádání. Výraznou změnu způsobila teprve hromadná výstavba panelových domů, která znamenala i rychlou změnu zvyků. Ve většině paneláků býval hlavní stůl v obývacím pokoji, ale již mnohdy jen pro sváteční jídlo.

Dnes je opět situace jiná a stolování včetně vaření získává novou dimenzi. Vše je opět ve vývoji, který je nyní reprezentován mnoha způsoby řešení tohoto prostoru podle individuálních požadavků uživatelů kuchyně. Možná aktuálně řešíte otázku generační obměny kuchyňské linky, rekonstrukce kuchyně či její přestavbu. Možná Vás tato problematika bude zajímat v blízké budoucnosti. V takovém případě se vynoří spousta otázek: Jak kuchyni navrhnout? Co je důležité při návrhu a výběru kuchyně a co se může zanedbat? Jak šetřit energií v kuchyni a ve vytápění? Jak rozmístit spotřebiče? Jak plánovat připojení vodovodních, odpadních rozvodů a elektrického vedení a případně i zásuvek k připojení dalšího vybavení kuchyně (mikrovlnná trouba, pračka, chladnička, myčka nádobí). Jak využít zdánlivě nevyužitelná místa a co dělat, když je kuchyně opravdu malá? Publikace, kterou Vám nyní přináší Pražská energetika jako Váš spolehlivý dodavatel elektrické energie a zároveň partner úsporných řešení, Vám pomůže nalézt odpověď na leckterou otázku, nabídne řešení pro různé typy kuchyní i různá přání a představy jejích uživatelů. Náš „průvodce“ rekonstrukcí kuchyně obsahuje 64 barevných stran s obrázky a fotografiemi. Jednotlivé kapitoly jsou přehledně odděleny výseky (hmatníky), takže je snadné se v publikaci orientovat a rychle nalézt potřebné informace. Přejeme Vám příjemně strávený čas při čtení této publikace, hodně nových a podnětných informací a především úspěšnou realizaci úprav Vaší kuchyně. Váš dodavatel elektrické energie 3

K velké změně stačí málo

K velké změně stačí málo Už naše prababičky věděly, že kuchyně je spolu s ložnicí tou nedůležitější místností domova. Aby také ne! Plné žaludky členů rodiny zajišťovaly v domě klid, mír a pohodu. A proto se kuchařky o své kuchyňky vzorně staraly. Pícka byla naleštěná, dříví naštípané a hrnce zadrátované. Čas a technika však kráčejí mílovými kroky kupředu. Zkuste říci dnešní hospodyni, aby zatopila pod sporákem... Kdepak, ta se dnes raději vrhne do stavby nové kuchyně. Do kuchyně stejně příjemné a s nezapomenutelnou atmosférou jako u prababičky. Pokud i vy toužíte po přátelské kuchyni s poklidnou a harmonickou atmosférou, máme pro vás jednoduchý recept – dokonale promíchejte všechny kuchyňské prvky, přidejte špetku ergonomie, trochu vkusu a nechte chvíli odležet. Sami budete překvapeni výsledkem. Každá hospodyňka má jistě svoji představu o ideální kuchyni. Především by měla být praktická, vše potřebné by v ní mělo mít své místo a vše by mělo být po ruce. Měla by být odolná, abychom se v ní nebáli vařit a pracovat. A měla by být také útulná a hezká, v barevné kombinaci, která příjemně komunikuje s celkovým prostorem bytu.

Nebude to jen na pár let Vycházejte ze skutečnosti, že kuchyně, kterou si pořídíte, by vám měla sloužit třeba 15 až 20 let. Že takovou dobu se na ni budete denně dívat, denně v ní budete vařit, stolovat, že si do obývacího pokoje spojeného s kuchyní budete zvát návštěvy i za 10 či 15 let. Porovnáte-li to například se životností auta, jistě dospějete k závěru, že cestu k nové kuchyni je potřeba pečlivě zvážit a každý omyl vás v budoucnu bude něco stát. Přinejmenším pocit, že kdybyste navrhovali kuchyni právě teď, udělali byste to úplně jinak. Proto se dříve než začnete vybírat kuchyňskou linku a spotřebiče do nové kuchyně, na chvilku zastavte a ptejte se. Ptejte se sami sebe. Ptejte se a přemýšlejte o tom, jak by měla vaše kuchyně vypadat a co všechno by vám měla umožnit a zabezpečit.

Je to o prostoru S plánováním kuchyně se musí začít již před samotným návrhem rodinného domu či bytu. I před renovací je třeba se pořádně zamyslet nad tím, co vám ve staré kuchyni vadilo, co bylo dobré a co je naopak třeba změnit. Právě při renovaci máte možnost připravit své kuchyni prostor na míru, vše umístit na to nejvhodnější místo, ke všem spotřebičům připravit sítě a vyvarovat se chyb. Pokud si zvolíte jednodušší cestu, budete více či méně omezováni a formováni již stojícími zdmi, okny, v horším případě i hotovými vývody sítí.

Měřte Svoje představy je dobré probrat s odborníkem. Dnes vám s návrhem kuchyně pomohou specialisté v téměř každém kuchyňském studiu. Máte-li již přesně určený prostor na kuchyni, dříve než se 5


rozhodnete využít jejich konzultace, musíte kuchyňský prostor změřit. Náčrtek vám pomůže zorientovat se v možnostech a omezeních, které jsou dány tvarem místnosti a prostorem u stěn. Odměřte vzdálenost mezi stěnami a jejich výšku. Označte si současné umístění dveří, oken, ventilace, přívodu a odtoku vody, elektřiny, otopných těles, speciální úhly a všechny ostatní architektonické prvky. Zvýšenou pozornost věnujte stěnám, na které byste chtěli umístit skříňky kuchyňské linky. Nezapomeňte na prostor potřebný k otvírání oken a dveří. Jestliže uvažujete o umístění skříněk pod okno, myslete na to, že minimální vzdálenost mezi rámem okna a podlahou by měla být alespoň 90 cm, nejlépe 105 cm.

Otázky účelnosti a účelovosti Při návrhu kuchyně byste měli zohlednit i to, jak často vaříte, v jakých množstvích, kolik budete potřebovat prostoru na uskladnění potravin a kuchyňského nádobí a náčiní. Důležitým bodem je umístění stolování, respektive kolik času obvykle tráví členové domácnosti v kuchyni, zda máte v úmyslu využívat ji i k setkáním s rodinou a přáteli. Jestliže má být vaše nová kuchyně prostorem, v němž budete rádi pracovat, musíte 6


logicky uspořádat chladicí, přípravné, jídelní a mycí centrum. Praváci by měli postupovat zleva doprava. Pokud měníte umístění kuchyňské linky, je potřeba brát do úvahy novou délku rozvodů jednotlivých instalací. Kvůli napojení na odpad je výhodnější nechat linku u instalační šachty. Před montáží kuchyňské linky musíte mít ukončenou povrchovou úpravu podlahy, stěn za linkou, připravené přípojky vody, elektřiny, a je-li to potřebné i plynu. Dodatečné zásahy nebo změny do rozvodů a sítí již většinou nejsou možné, případně znamenají značné komplikace.

Vyhněte se nejčastějším chybám:

Nechte si poradit Pokud se chystáte zařídit, případně předělat si kuchyni podle svých představ, není nic jednoduššího. V dnešní době můžete narazit pouze na dva problémy. Bude třeba vhodně si vybrat z nabídky našich či zahraničních kuchyňských sestav a přizpůsobit výběr svým finančním možnostem. Vše ostatní zvládne bytový architekt nebo zaměstnanec specializované prodejny. Do zařizování interiérů pronikla výpočtová technika a z původních prodejen se stala studia, která na základě informací od zákazníka navrhnout sestavu, jež přesně odpovídá rozměrům kuchyně. Zaměstnanec studia však od svého počítače nevidí do duše zákazníka. Nezná jeho vkus, neví, zda má děti, v jakém jsou věku, jestli má jeho kuchyně okno na jih, sever, západ nebo východ, zda rád vaří i manžel, jak rušný je provoz domácnosti, jestli jsou zákazníci společenští nebo naopak spíše uzavření, jaké je jejich povolání. Proto podle svých možností a schopností dohlédněte na činnost lidí, které jste zaplatili, aby náhodou nebylo nutné některý z úkonů opakovat.


Voda Pokud renovujete kuchyni, je dobré s pomocí odborníka zkontrolovat vodovodní potrubí a zjistit, zda není potřeba je vyměnit. Neměli byste zapomenout ani na vybudování odtoku vody u myčky nebo pračky a zabezpečit si dřezový sifon s přípojkou na odtokovou hadici myčky nádobí, pračky, případně drtiče odpadu. V skříňce pod dřezem budou skryté, snadno přístupné a nebudou překážet.

• Sporák u stěny – kromě toho, že vám u něj bude chybět pracovní plocha, stěny se budou rychle špinit a těžko čistit. • Chladnička a mraznička v rohu – omezí se otevírání dvířek, jakož i přístup do vedlejších skříněk. • Umístění myčky – nejvhodnější je naplánovat myčku nádobí vedle dřezu. Nádobí do ní uložíte rychle a bez zbytečných louží. • Umístění pečicí trouby – ideální pracovní výška je v úrovni očí. • Okolí sporáku – v blízkosti sporáku myslete na zásuvku s kuchyňským náčiním. Při vaření oceníte možnost sáhnout po potřebné pomůcce, aniž byste zároveň museli obejít celou kuchyni. Máte-li malé děti, nedávejte zásuvky od podlahy až po pracovní desku. Děti by po nich mohly vylézt a ublížit si. • Baterie pod oknem – zvažujete umístění umyvadla pod kuchyňským oknem? Pozor na výšku baterie, která může překážet při jeho otevírání. • Otevírání skříněk – mezi skříňku u stěny a stěnu je vhodné dát výplňovou lištu.

Elektřina Právě elektrifikace, tedy častější používání spotřebičů, ať už jde o myčku nádobí, kávovar nebo zabudovanou televizi, je jedním z důvodů vyšších investic do kuchyní. Nové rozvody elektrické energie musejí být dimenzovány s ohledem na zamýšlené elektrospotřebiče, například sklokeramické a indukční varné desky vyžadují vyšší napětí a samostatný jistič. Při renovaci starších prostorů jsou zpravidla potřebné úpravy, které může vykonat pouze odborník. 7


Materiál a povrchové úpravy Váháte mezi kuchyní účelovou a odolnou, nebo dáte přednost estetickému pohledu? Ne vždy jsou oba pohledy v rovnováze. Přitom právě od tohoto hlediska se odvozuje i materiál vaší kuchyně. Povrch nábytku a zařízení v kuchyni musí být dobře umyvatelný a schopný zvládnout zátěž, kterou činnosti při přípravě jídla přinášejí. Odborníci se často setkávají s názorem laiků, že kuchyně z masivu je to nekvalitnější, co si mohou vybrat. Opak je pravda. Masiv totiž není tvarově stálý. A pro kuchyni, kde se při vaření hromadí hodně par, je spíše neprakticky. Mnozí výrobci dnes nabízejí laminát, jenž nemění svůj tvar. Z tohoto pohledu tedy není levnější, nýbrž praktičtější alternativou. Při výběru materiálu na kuchyňskou linku si všímejte opracování hran nábytku. Je to detail, který může prodloužit životnost kuchyně. Kvalitní nábytek nemá lepené hrany. Při výběru materiálu pracovní desky zohledněte jeho vlastnosti a také to, jak bude ladit s ostatními prvky interiéru. Pracovní plochuj byste se měli snažit vyřešit tak, aby měla co nejmenší počet spojů, proto-

8

že pokud se do nich dostane vlhkost, stávají se zdrojem jejího poškození. K intenzivně využívaným kuchyňským plochám patří také dřez s místem na odkapávání nádobí. Zvažte jeho velikost, materiál, typ baterie a připojení k myčce. Také podlaha v kuchyni se musí dát snadno udržovat, musí být trvanlivá a odolná.

Vybavení podle rozumu S účelovostí souvisí i otázka vybavení různými výsuvnými systémy, drátěným programem a podobně. Velice zajímavé jsou například velkoobjemové zásuvky, takzvané kontejnery, s plnovýsuvy se zvýšenou nosností. Ty se podle potřeby využívají k ukládání hrnců, talířů a dalšího nádobí nebo například jako špajz. Jsou velmi praktické. Pokud potřebujete vyndat hrnec umístěný až dole úplně vzadu, nemusíte se vkleče k tomuto hrnci doslova prohrabávat, stačí vytáhnout kontejner a potřebný hrnec máte hned po ruce.

Spotřebiče V současnosti už můžete všechny spotřebiče zabudovat do kuchyňské linky. Při výběru bílé techniky, kterou chcete



zabudovat, dejte pozor, aby byla k tomu určená. Jinak se vám může stát, že nastanou problémy s jejím chodem. Spotřebiče vhodné k zabudování mají speciálně řešené chlazení a větrání. Většinou má každý z nich vlastní ovládání. V takovém případě se totiž v budoucnu nemůže stát, že až vám doslouží trouba, budete velmi těžko hledat novou, protože budete limitováni kompatibilitou trouby se stále funkční varnou deskou. Mohlo by se také stát, že by vás taková situace donutila vyměnit i varnou desku, protože kompatibilní přístroj se již nevyrábí. Při nákupu kuchyňských spotřebičů zvažte své zvyklosti a potřeby. Pokud upřednostňujete rychlou přípravu pokrmů a polotovarů, bez mikrovlnné trouby se pravděpodobně neobejdete. Větší rodiny ocení myčku nádobí a větší chladničku. V případě, že v kuchyni potřebujete ušetřit místo, pouvažujte o koupi multifunkční trouby kombinované s mikrovlnkou. A nezapomeňte, že počet a rozmístění spotřebičů ovlivní potřebu elektrických zásuvek, proto si jejich rozplánování nenechávejte na poslední chvíli.

Bezpečnost dětí Pro děti je kuchyně místem, kde mají stále co objevovat. Proto bystě měli věnovat pozornost jejich bezpečnosti a využít všech možností, abyste je ochránili před úrazem. Zásuvky a dvířka můžete opatřit pojistkami, sporák bezpečnostním krytem. Čisticí prostředky a ostatní chemikálie uzavřete do skříňky s dveřmi zabezpečenými pojistkou, na které dítě běžně nedosáhne.

Stolování v kuchyni Se stolováním a umístěním jídelního koutu souvisí několik rozhodnutí, která je potřeba zvážit ještě předtím, než začnete vybírat či kupovat židle a stůl. Například jak často doma jíte, zda obvykle používáte klasický jídelní stůl nebo by vám stejně dobře posloužila barová deska a podobně. Nejdůležitější podmínkou při umisťování stolování je prostor. Jaký prostor tedy můžete věnovat jídelnímu koutu? Od hrany stolu budete potřebovat minimálně 50 cm na židli a dalších 30 cm při sedání a vstávání. Pokud chcete mít místo i k tomu, abyste mohli kolem stolu procházet, musíte počítat alespoň s 80 až 120 cm. Při plánování jídelního koutu nezapomeňte na výjimečné situace, kdy ke stolu zvete hosty. Kolik 9


lidí by se k němu mělo při takovýchto příležitostech standardně vejít? Jestliže musíte počítat s pohoštěním většího množství lidí, a nemáte dostatečný prostor pro velký stůl, nejvhodnějším řešením bude stůl s přídavnými deskami. Obecně platí, že kvalitní kuchyně by vás měla přežít. Je to samozřejmě nereálné vzhledem k neustálému vývoji čím dál tím kvalitnějších modernějších spotřebičů a doplňků, které usnadňují život i vaření jako takové, ovšem materiální opotřebování by mělo být z různých důvodů minimální. Za všechny zmiňme alespoň ten,

Důvěřujte, ale prověřujte Už máte vymyšleno, jak bude vypadat půdorys kuchyně? Můžete tedy vyrazit do kuchyňského studia. Buďte však obezřetní! Koupě nové kuchyně není investice na rok. Proto se pokuste získat o daném kuchyňském studiu co nejvíce referencí. Zajímejte se o to, jak dlouho je firma na trhu, jak jsou s ní zákazníci spokojeni, nechte si třeba ukázat již zpracované projekty. Obecně platí, že čím déle je firma na trhu a čím je větší a silnější, tím je jistota správné investice vyšší. 10

že finanční prostředky vynaložené na zařízení kuchyně rozhodně nejsou zanedbatelné. Proto berte v úvahu potřeby všech členů domácnosti, vybírejte si materiály, které se dají snadno udržovat, a vyhýbejte se zdánlivému přepychu. Udělejte si z kuchyně příjemné a útulné místo, ale nezapomínejte, že se v ní má v první řadě vařit, jíst, možná i trochu kutit a že v ní musíte každý den uklidit. O nejdůležitějších otázkách se neraďte se sousedy, kamarády či rodiči. Vycházejte z vlastních představ a raďte se s partnerem – vždyť právě on tam bude s vámi denně trávit společné chvíle.

Kuchyňská řešení

Kuchyňská řešení Typ, velikost a umístění kuchyně v rámci domu nebo bytu odráží celou řadu různých faktorů. Patří mezi ně například architektonický styl, filozofie doby, v níž byl dům postaven, způsob života ve městě a na vesnici a také standard související s velikostí rodiny nebo jejím sociálním postavením. Pod vlivem těchto okolností se postupně vyvinulo několik rozdílných typů kuchyní, z nichž každý předpokládá zcela jiné chápání obytného prostoru a odlišný způsob života.

Američané opět první?

Jak to všechno začalo

Začátkem minulého století napsala Američanka Ch. Fredericková knihu Otázka vědeckého a inženýrského přístupu vstupuje do domu, v níž rozebrala provoz kuchyně z hlediska úspory práce, času i námahy. Ch. Fredericková poprvé uspořádala vybavení kuchyně tak, aby se všechny práce uskutečňovaly jako plynulý proces a aby všechny potřebné věci byly uloženy blízko pracovní plochy. U nás se o racionalizaci kuchyňského provozu začalo přemýšlet až ve 30. a 40. letech minulého století a je potřeba říci, že to byly ženy-architekty, které daly základ dnešní podobě našich kuchyní. Léta 60. přinesla nové poznatky z oblasti ergonomie. Byly určeny správné výšky jednotlivých pracovních ploch, přičemž se zohledňovalo také postupné zvyšování mladé generace. Dnešní architekti a designéři při návrzích kuchyňských sestav vycházejí z ergonomické teorie a uživatel se může spolehnout, že kuchyně zakoupená v obchodní síti splní i zdravotní parametry.

Pramatkou všech kuchyní je obytná kuchyně s velkým jídelním stolem uprostřed nebo v koutě u rohové lavice. V tradičních lidových domech byla kuchyně nejen centrem rodinného života, ale i komunikačním jádrem celého domu. Přes ni se vstupovalo do domu a z ní vedly dveře do přední a zadní místnosti. Ve velkých panských domech měla kuchyně spíše pracovní charakter. Nacházela se stranou od hlavní části domu a její prostor patřil více méně služebnictvu. Jídlo se domácím pánům podávalo v jídelnách nebo salonech. Kuchyně v rodinných domech z počátku 20. století odrážely prvky obou předcházejících principů. Kuchyně nebyla umístěna centrálně, ale byla v blízkosti obýváku nebo jídelny, i když obědy a večeře probíhaly nejčastěji za kuchyňským stolem. Mnohé rodiny, zvyklé na rodinná setkání v kuchyni, zažily šok, když se musely přestěhovat do panelových bytů, kde kuchyni tvořila místnost s výměrou sotva 4 m2. Na jídelní stůl nebylo dost místa ani tam, ani v obývacím pokoji. Předpokládalo se, že úlohu stravování v socialistické společnosti převezmou školní a závodní jídelny.


I když model malých pracovních kuchyní přežil dodnes, nevyhnutelnou podmínkou dobré dispozice je vytvoření prostoru k důstojnému umístění jídelního stolu – ať už v samostatné kuchyni nebo v obývacím pokoji. V současnosti je oblíbeným trendem kuchyně, jídelna a obývák spojené do jednoho velkého prostoru. Prvními vlaštovkami naznačujícími tento trend byla ještě někdy v 80. letech minulého století podávací okénka, ale mezi kuchyní a obývacími prostory postupně mizely celé stěny. Dnes se takové otevřené dispozice objevují jak v rodinných domech, tak i v bytech. K částečnému funkčnímu a vizuálnímu rozdělení prostoru přispívají pulty, které jsou prodlouženým ramenem kuchyňské linky, nebo je dělicím prvkem jídelní stůl. I když toužíte po velkém prostoru, neuděláte chybu, zasunete-li kuchyni alespoň trochu za roh nebo do niky. Skvěle vám při 11


tom pomohou lehké posuvné stěny – stačí málo a můžete kuchyni kdykoli schovat nebo ji znovu přičlenit k prostoru.

Kuchyňská nika je lineární kuchyňská linka zabudovaná do výklenku stěny. Takové řešení umožňuje kuchyňskou linku úplně schovat za posuvné dveře nebo za roletu. Kuchyňský kout je prostor s plochou menší než 6 m2 a hloubkou maximálně 1,3 m. Navrhuje se v bytech s nižším standardem. Nemusí mít přímé osvětlení a odvětrávání. Pracovní kuchyně je samostatná místnost s přímým osvětlením i větráním. Není v ní prostor na stolování, je určena jen k vaření a přípravě jídel. Minimální plocha pracovní kuchyně je 6 m2.

Kuchyně v rámci dispozice Umístění kuchyně v rámci dispozice domu nebo bytu se podřizuje určitým pravidlům. Už tradičně se při řešení dispozice hledá pro kuchyni takové místo, aby zbytečně nezabírala nejlepší prosluněné prostory orientované na jih, jihovýchod nebo jihozápad. Výhradní právo na tyto polohy mají obytné místnosti: obývák, jídelna nebo obytné pokoje. Nakonec příliš mnoho přímého slunce by v kuchyni beztak způsobovalo zbytečné přehřívání. A protože jde v podstatě o pracovní prostor, mnohem vhodnější je homogenní, rozptýlené světlo přicházející z opačného spektra světových stran (od východu přes sever až po západ). V bytech orientovaných na dvě světové strany se pro samostatnou kuchyni obvykle vybírá ta chladnější strana, ale u moderních otevřených dispozic, kde je kuchyně propojena s jídelním koutem a s obývákem, se situování kuchyně podřizuje celkovému řešení. V takovém případě se občas kuchyně ocitne hlouběji uvnitř dispozice. Na jedné straně je tak pracovní prostor chráněn před přímým 12

Kuchyně s příležitostným stolováním je pracovní kuchyně rozšířená o možnost stolování například formou pultu určeného ke snídání nebo menšího stolu. Takové řešení je možné už v místnostech od 8 m2. Kuchyně se stolováním je určená k přípravě jídla a pro plnohodnotné stolování minimálně 4 osob s plochou alespoň 12 m2. Obytná kuchyně je místnost, v níž se spojuje funkce kuchyně, jídelny a obytné místnosti, to znamená, že se tu nachází i pohovka nebo postel. O obytné kuchyni můžeme mluvit při výměře nad 12 m2. Otevřená kuchyně, která je součástí obytné haly, je z typologického hlediska podobná kuchyňskému koutu nebo obytné kuchyni. Jde však o prostornější a komfortnější řešení, které nemá nic společného s minimálním standardem nebo provizorním řešením. Toto řešení je odrazem moderního životního stylu.



ostrým slunečním svitem, na druhé straně je potřeba často svítit umělým osvětlením. Problému s nedostatkem světla na pracovní ploše se lze v takových případech vyhnout kuchyňskými ostrůvky orientovanými ke zdroji denního světla.

Způsoby uspořádání kuchyně Míra praktičnosti kuchyně závisí spíše na uspořádání jednotlivých funkčních zón než na její velikosti. Studie dokazují, že špatně navržená kuchyně může způsobit, že v ní nachodíte více než 200 kilometrů za rok! Kuchyně má několik funkcí, které jsou při přípravě jídla rovnocenné. První funkcí kuchyně je skladování potravin ve skříňkách, v chladničce a mrazničce. Odtud potraviny putují do umývacího centra, kde se nachází dřez, koš na odpadky, případně drtič odpadu. Po očištění a umytí potravin je dále zpracováváme na pracovní ploše, odkud putují na sporák nebo do trouby, kde se dále tepelně zpracovávají. Během přípravy jídla nebo i po ukončení vaření se kuchař musí několikrát přemísťovat mezi těmito pracovními zónami. Právě tvar a délka trasy, kterou při tom musí překonat, svědčí o optimálním uspořádání kuchyně. V ideálním případě by měly být tyto zóny uspořádány do trojúhelníku, jehož strany mají délku v rozmezí od 1,3 do 3 metrů.

Lineární kuchyně Jde o základní model kuchyně, kdy je linka umístěna podél jedné stěny. Toto řešení je vhodné pro úzké místnosti, je však nutné, aby před kuchyňskou linkou zůstala volná plocha se šířkou minimálně 120 cm. Lineární linky jsou běžné i ve větších kuchyních se stolováním. Osvědčily se i při řešení kuchyňských nik a kuchyňských koutů jako součástí větších místností, například v malých garsonkách nebo v prostoru pro příležitostné bydlení.

U takového typu kuchyně je velmi důležité, aby byla jednotlivá pracoviště seřazena ve správném pořadí: chladnička (zásoby) – dřez – vařič. Je důležité, aby mezi nimi zůstal i dostatečný pracovní prostor. Ideální je takové řešení u kuchyňské linky s délkou přibližně 3 metry. U kratší linky jsou pracovní plochy a úložné prostory příliš malé a v případě linky s větší délkou je potřeba hodně chodit.

Kuchyně ve tvaru L V porovnání s lineární kuchyní je toto řešení mnohem efektivnější a praktičtější. Chladničku, dřez a varnou desku lze rozestavět tak, aby trasa mezi nimi vytvářela trojúhelník, čímž se výrazně zkracují vzdálenosti, které je potřeba při běžné přípravě jídla překonávat. Takový tvar linky je ideální i pro malé kuchyně v panelákových bytech. Už při rozměrech místnosti 2,5 × 3 metry je možné umístit do kuchyně i malý jídelní stůl. Linku ve tvaru písmene L můžeme umístit podél dvou plných stěn, ale velmi častým případem je linka, jejíž jedno křídlo vede pod oknem. V této části je velmi dobře osvětlena pracovní plocha, kam lze umístit dřez. Zajímavá je možnost umístit dřez nebo varnou plochu v rohu, tím se zmírní úhel a zároveň se elegantně vyřeší problém s těžko přístupnými rohovými skříňkami. 13


900

600 300

jako linka ve tvaru L nebo U, ale vyhnete se přitom komplikacím s řešením rohových skříněk. Paralelní tvar nabízí nejefektivnější využití prostoru, a proto je volbou mnoha profesionálních kuchařů. Dvě řady poskytují dost místa pro přípravu jídla a přechod od jedné činnosti ke druhé často znamená se jen otočit o 180 stupňů. Vzdálenost mezi protilehlými linkami by měla být alespoň 120 cm, což zabezpečí pohodlnou a bezpečnou manipulaci se zásuvkami a spodními skříňkami.

600

600 300 600–900


min. 1 100

Příklad přímé kuchyňské linky 600

600

1 200

600

600

300

min. 2 400 600 300

600

600

min. 2 400 900 600

400 600 300

900

Příklad uspořádání funkčních ploch linky ve tvaru U 600 300

600

500

Příklad uspořádání funkčních ploch linky ve tvaru L

500 500

Příklad dvoustranné přímé linky

600 600

900

300

600

600 14

300 600–900 min. 900 600 min. 2 700 – opt. cca 3 000

600

600

600

2 300–2 400 1 100–1 200

600

600

300

600

1 200

600

Pohyb v kuchyni se odehrává převážně mezi třemi nejdůležitějšími body – pracovní plochou, varnou deskou a dřezem. Do hry však občas vstupuje i místo na uskladnění potravin apod.


300

Kuchyně ve tvaru U

Poloostrovní kuchyně

V kuchyni ve tvaru písmene U může mít každá strana vlastní funkci, takže se chladnička, sporák a dřez dostanou do optimální vzájemné polohy v rozích pomyslného rovnostranného trojúhelníku. Tento tvar umožňuje pohybovat se po nejkratších vzdálenostech mezi pracovišti. U každé zóny přitom zůstává ještě dostatek místa pro pracovní plochu. Řešení je vhodné do prostorů s minimální šířkou 250 cm. V případě uzavřených místností jde však výlučně o pracovní kuchyně, v nichž je možné vytvořit maximálně příležitostní stolování za pultem. Vhodné je, spojuje-li kuchyni s jídelnou alespoň podávací okénko. U pracovní linky uspořádané do tvaru U je pravděpodobné, že alespoň jedno její rameno bude procházet pod oknem. Právě dobré osvětlení takovéto kuchyně je podmínkou, že se tu nebudete cítit stísněně.

O poloostrovní kuchyni hovoříme tehdy, vybíhají-li některé části linky do prostoru – vyčnívají ze základní linie umístěné u stěny. V případě, že jde o uzavřenou kuchyni, může to být linka tvarovaná do písmene T nebo G. Mnohem častěji se s podobnými případy setkáváme v polootevřených nebo otevřených kuchyních, je-li kuchyňský prostor vymezen pouze dvěma, maximálně třemi stěnami. Při řešení kuchyňských koutů, které se na jedné straně otevírají do obytného prostoru, jsou ideální kuchyně ve tvaru písmene U, respektive ve tvaru J. Třetí rameno linky tedy vytváří jakýsi poloostrov, který vizuálně odděluje kuchyni od obývacího prostoru. Obvykle se v této části nachází zvýšený barový pult, ale stejně dobře zde může být umístěn i dřez nebo varná deska. U otevřenějších kuchyní může poloostrov ve tvaru L nahrazovat i dvě stěny.

Paralelní kuchyně

Ostrovní kuchyně

Kompoziční řešení paralelní kuchyně vyhovuje přechodným kuchyním (například z jedné strany vchod z předsíně, z druhé strany do jídelny) nebo kuchyním se vstupními dveřmi na jedné straně a balkonovými dveřmi na straně druhé. Takové rozmístění linky přináší stejné výhody

Stojí-li část napevno zabudované pracovní plochy samostatně v prostoru a nemá-li žádné propojení se zbytkem kuchyňské linky, mluvíme o kuchyňském ostrůvku. Taková kompozice je velmi všestranná, ale vyžaduje mnoho místa. Ostrůvek může být obrácen směrem ke zdroji denního 15


světla a/nebo k jídelní či obývací části. Kuchaři umožňuje, aby během přípravy jídla rozmlouval s ostatními. Dřez nebo sporák se zavěšenou digestoří je na tomto místě nejen velmi efektivním prvkem, ale představuje i optimální uspořádání z pohledu pracovního trojúhelníku. Velmi módním řešením je tvarování ostrůvku do podélného tvaru, čímž vlastně vyniká tvar paralelní kuchyně (linka je opřena o stěnu nebo jen z jedné strany, protilehlou část linky tvoří ostrůvek). Velmi atraktivní součástí kuchyňských ostrůvků je příležitostné stolování ve výšce normálního stolu nebo u vyvýšeného pultu.

Jiné řešení Alternativou ke kompaktní kuchyňské lince jsou samostatné skříňky přizpůsobené potřebám kuchyně. Výhodou takového systému je, že většinu dílů (s výjimkou těch, ve kterých jsou zabudované spotřebiče a dřez) je možné přemísťovat a kuchyňskou sestavu variovat podle aktuální potřeby. Některé z nich mají trvalé místo u stěny, jiné jsou na kolečkách a lze je použít jako příruční pracovní plochu nebo servírovací stolek. V době, kdy skříňku nepotřebujete, ji jednoduše zasunete zpět na svoje místo ke stěně. Kuchyni uspořádanou do linie můžete kdykoli změnit na kuchyni s ostrůvkem a naopak. Běžnějším případem je kombinace pevné kuchyňské linky se solitérními kusy nábytku a volně stojícími spotřebiči. K mobilnímu a polyfunkčnímu zařízení patří například i obyčejný kuchyňský stůl, který může sloužit ke stolování nebo jako pracovní plocha. Jednoduchá kuchyňská linka ve tvaru písmene I, která je vybavená jen dřezem a sporákem, může být doplněna samostatnou chladničkou tak, aby mezi hlavními kuchyňskými zónami vznikl ideální pracovní trojúhelník. 16

Styly v kuchyni Při rozhodování o stylu kuchyně je potřebné si uvědomit, zda je kuchyně řešena jako samostatný prostor, nebo zda jde o otevřený prostor propojený s obývacím pokojem. Samostatná kuchyně snese i zcela odlišný styl zařízení než jaký je v ostatních pokojích. Zařízení obytné kuchyně by se však mělo přizpůsobit charakteru nábytku v obývací části. Druhou možností je, že kuchyně bude působit neutrálně a nebude tvarem ani barvou konkurovat zařízení v obývací části. Všechny styly kuchyně poskytují nespočetné množství kombinací a variací barev, materiálů, vzorů, povrchových úprav a technického vybavení. V jednom prostoru nelze ulahodit všem chutím a náladám, a proto je třeba se rozhodnout pro jeden směr. Pokud jste se již rozhodli a dohodli na stylu kuchyně, dejte si záležet na tom, abyste se ho drželi po celou dobu životnosti kuchyně a nezakryly ho nánosy různého „samozvelebování“.

Venkovský styl Rustikální nebo jinak řečeno venkovská či selská kuchyně může mít rozmanité podoby. Není pravidlem, že rustikální kuchyně má svoje místo jen ve venkovském domku nebo na chalupě. Rustikální kuchyně má mnoho příznivců pro svoji



lidskost, útulnost a proto, že umožňuje využít pestré barvy, přírodní a surově opracované materiály, lidové prvky a ozdoby. Zastáncům rustikálního stylu vycházejí vstříc i výrobci stavební keramiky, kteří vytvářejí ucelené kolekce kuchyňského keramického obkladu a dlažby. Keramické obkládačky lze v rustikální kuchyni použít i k povrchové úpravě pracovní desky nebo zděných prostorů, určených ke vkládání zabudovaných skříněk. Výrobci baterií, dřezů i spotřebičů berou rustikální styl také vážně. Jejich nabídka obsahuje i zcela moderní spotřebiče s rustikálním designem. Moderní kuchyně Moderní kuchyně je svým tvarem minimalistická, ale používají se v ní i pastelové a zářivé barvy a klasické materiály (dřevo, přírodní dýha). Vzory dřeva a barvy doplňuje chladné sklo, hliník a nerez. Moderní kuchyně je pestřejší a příjemnější než strohá, minimalistická kuchyně. V současnosti je poměrně oblíbená zejména u mladých lidí. Výstřednější návrhy akceptují ostré a zářivé barvy. Umírněnější verze používají přírodní dýhy a decentní tlumené barvy. Úchytky na kuchyňských skříňkách bývají převážně kovové (nikl, lesklý nebo broušený nerez, hliník) a mají jednoduchý tvar. Mohou mít například formu štíhlých dlouhých tyčí nebo tzv. mušlí zapuštěných v dvířkách. Mohou být i integrované na hraně dvířek (speciální hliníkové profily). Moderní kuchyně zohledňuje ergonomické požadavky a fakt, že průměrná výška obyvatelstva je větší než v minulosti. Často se v ní setkáváme s výškovými rozdíly pracovní plochy. Odsávač par může tvořit samostatný akcent. Navrhuje se i jako výsuvný – jeho mechanizmus se ukrývá ve skříňce nad ním.

V moderní kuchyni se uplatňuje sklo, nerez, laminát (velkoplošné materiály na bázi dřeva), přírodní nebo umělý kámen (podle pracovní desky), velkoplošný keramický obklad s úzkými spárami nebo naopak mozaikou. Klasický design v kuchyni je určen pro konzervativnější osoby, které mají rády tradiční věci ověřené časem. Design klasické kuchyně sice není přezdobený, ale umožňuje použít masiv na výrobu dvířek (hladká dýhovaná dvířka nebo masivní rám s dýhovanou výplní) i pracovní desky (ve formě nekonečného vlysu nebo spárovky). Horní skříňky je možné ukončit profilovanou římsou s bodovým osvětlením. Jednotlivé bloky skříněk se dají předělit jednoduše profilovanými sloupky (složitě vyřezávané sloupky s ornamentálními motivy jsou typické pro rustikální styl). Na stěnu mezi pracovní plochou a horními skříňkami se používá keramický obklad různých formátů nebo moderní velkoplošné materiály. Klasickou kuchyni v posledních letech charakterizuje kombinace 17


dýhovaných ploch s jednou výraznější barvou – dobře působí například březová, jasanová či buková dýha s modrou barvou. Při výběru úchytek je větší volnost. Úchytky mohou být téměř libovolné, od jednoduchých přes oblé a různými způsoby tvarované kovové úchytky až po plastové a kombinované úchytky (kov – plast, kov – dřevo, kov – porcelán).

dotváří osvětlení kuchyňské linky v rozmanitých, převážně studených barvách (modrá, zelená). Ostré světlo barevných zářivek často změkčuje předsazené pískované sklo. Profesionální look Profesionálního vzhledu kuchyně docílíte, použijete-li v ní téměř všude nerez. Nerezavějící ocel je velmi houževnatý a odolný materiál, a proto se v kuchyňských provozovnách uplatňuje ve velké míře. Zařízení profesionální kuchyně je velmi střídmé a chladné nejen na pohled, ale i na dotyk. Oproti minimalistické kuchyni působí poněkud robustnějším dojmem. Udržet kuchyni plnou nerezavějící oceli bez otisků rukou na lesklých plochách dá pořádně zabrat, ale je jisté, že taková kuchyně vydrží dlouhá léta.

Kuchyně v minimalistickém stylu Protipólem rustikální kuchyně je racionální a podle mnohých chladná a sterilně čistá minimalistická kuchyně. Při návrhu minimalistické kuchyně je prvořadá funkčnost. Ozdoby ani ornamenty v ní nemají místo. Lehkosti a vzdušnosti kuchyně se dosahuje nejen střídmostí v barevném, ale i v konstrukčním řešení sestavy. V minimalistické kuchyni se téměř vše kuchyňské nářadí i drobná technika ukrývají za pracovní deskou. Díly zástěny se mohou vyklápět nebo posouvat jako posuvná dvířka. Po odklopení či posunutí odkrývají skryté kuchyňské pomůcky. Pevné místo na nářadí a přístroje (mixér, kávovar, kuchyňskou váhu, kráječ apod.) určuje bohatá a důmyslná vnitřní výbava skříněk. Magicky až futuristicky kuchyni 18


Rozměrové souvislosti

Rozměrové souvislosti Hovoří-li se o ergonomii v kuchyni, většinou se má na mysli uspořádání kuchyně a rozměrové souvislosti mezi zařízením kuchyně a kuchařem, respektive uživatelem kuchyně, který se snaží něco pro sebe, případně pro ostatní uvařit. Při ergonomickém návrhu se vychází zejména z antropometrických údajů – z rozměrů lidského těla. Životní cyklus kuchyně trvá v průměru dvacet let. Dvacet let, během nichž se ohýbáte a natahujete. Dvacet let, během nichž denně překonáte průměrně 264 metrů – dohromady se jedná o vzdálenost 1 927 kilometrů. Dvacet let, během nichž vám přibývají nejen vrásky, ale i bolesti zad. A proč? Protože vaše kuchyně není přizpůsobena vaší postavě, dispoziční řešení nezohledňuje vaše potřeby a návyky a také proto, že nemáte věci na správném místě. Rozměry zařízení je třeba přizpůsobit uživateli a způsobu, jakým vykonává jednotlivé pracovní činnosti. Proto

vám moderní a praktická kuchyně, která splňuje všechny ergonomické a funkční požadavky, usnadní život a zabezpečí příjemné chvíle strávené při vaření a domácích pracích.

Základem je pracovní trojúhelník Dobře navržená kuchyně je rozdělená do pěti pracovních zón: dlouhodobé zásoby, uskladňování jídla, umývání a čištění, příprava a vaření s pečením. Pracovní trojúhelník, který rozhoduje o základním prostorovém uspořádání kuchyně, souvisí se třemi hlavními funkčními zónami v kuchyni, jimiž jsou: • úschova potravin (chladnička, mraznička, potravinová skříň), • mytí nádobí (dřez s baterií, myčka nádobí) a jeho ukládání, • vaření (sporák, trouba, varná deska, mikrovlnná trouba). Tyto zóny tvoří základ tzv. pracovního trojúhelníku činností. Ergonomické řešení počítá s logickým rozmístěním zón tak, aby vzdálenost mezi hlavními pracovišti nebyla příliš velká a pohyb mezi nimi byl co nejjednodušší, aby práce byla pohodlná a bezpečná. Uspořádání závisí také na tom, zda je uživatel pravák, nebo levák. V případě praváka by měly být zóny orientovány ve směru zleva doprava v tomto pořadí: úschova potravin – vaření – umývání. Z tohoto důvodu by měla být například chladnička umístěná u pracovní plochy, myčka nádobí v blízkosti dřezu a někde na konci varná deska s troubou. Z hlediska pracovního trojúhelníku jsou nepraktické liniové kuchyně. Kuchyně ve tvaru písmena L je na tom o něco lépe. Ideálního tvaru kuchyně dosáhnete zalomením kuchyňské linky do tvaru písmene 19


U a G, případně použijete-li tzv. ostrůvkovou dispozici. Kuchyně ve tvaru U a G lze umístit i do těch nejmenších prostorů, zatímco ostrůvková kuchyně se uplatní pouze v dostatečně velkém prostoru.

Kontrola správného ergonomického řešení kuchyně Dokážete-li si připravit snídani se zavřenýma očima, znamená to, že jste správně vyřešili prostorovou orientaci kuchyňských pracovních zón.

Pohodlí pro každého Při plánovaní kuchyně jsou pro budoucího uživatele důležité především dva parametry: • tělesná výška – důležitá hlavně pro výšku spodních skříněk a pracovní desky a pro výšku spodní úrovně horních skříněk) • tělesný handicap – určuje například přizpůsobení výšky pracovní desky pro osobu na vozíku, vypuštění horních skříněk apod. Ergonomie vychází z obecně akceptovatelných rozměrů, které se samozřejmě nevztahují na konkrétního člověka, ale na jakýsi lidský průměr. Za průměr je například považován muž vysoký 172 až 178 cm a žena

vysoká 160 až 165 cm. V kuchyni se navíc nedovedeme osvobodit od vžitých představ a počítá se zejména s ženskou prací, takže jste-li muž s kuchařskými ambicemi nebo žena vyšší či nižší než průměr, měli byste si uváděné rozměry příslušným směrem (nahoru nebo dolů) upravit. Velikost jednotlivých prvků kuchyňské linky se odvozovala a ve většině případů stále ještě odvozuje od základní ergonomické šířky 60 cm. Proto běžně v nabídce kuchyňských studií naleznete pracovní desku šířky 60 cm a k ní spodní skříňky, jejichž šířka zpravidla odpovídá různým násobkům 60 cm. Standardní výška pracovní desky (85 cm podle výšky samostatně stojícího sporáku) byla rovněž odvozena od této výšky. A protože do průměru nezapadá každý, začaly se výška pracovní linky a rozměry zařízení přizpůsobovat přímo konečnému spotřebiteli a uživateli. Při navrhování správné výšky pracovní plochy v kuchyni zůstává stejný základní princip – při práci byste měli stát vzpřímeně, nepředklánět se a ani se příliš natahovat. Aby netrpěla páteř, tělo by mělo být maximálně v 20stupňovém předklonu. Ruce by měly v lokti svírat tupý úhel, což znamená, že z mokrých rukou by vám voda neměla kapat z loktů, ale měla by pěkně stékat ke dlaním.

Podle současných ergonomických studií by měla být pracovní plocha tak vysoká, aby měl stojící člověk mezi předloktím (loket ohnutý do pravého úhlu) a vrchní plochou desky vzdálenost 10, maximálně 15 cm. Jestliže chcete určit ideální výšku pracovní desky přesně sobě na míru, zkuste se postavit ke stěně, zavřete oči a ve výšce, v níž by se vám pracovalo nejpohodlněji, nakreslete na stěnu čáru. 20



70–80 cm 28–30 cm

45 cm

85–90 cm

60 cm

Hledejte správnou výšku Dobře navržená kuchyně má v sobě spojovat veškeré důležité aspekty – ergonomií počínaje a detailem konče. Správné pracovní výšky se dosáhne v případě, že je páteř odlehčená od všech zbytečných zatížení. Je rozdíl, zda obsluhujete sporák, nebo čistíte zeleninu. Proto by plocha kuchyňské linky neměla mít jednotnou výšku, třebaže v běžné produkci kuchyní tomu tak bývá. Praktické je, jsou-li spodní skříňky na výškově nastavitelných nožičkách, takže každý si jejich výšku může přizpůsobit svým požadavkům. Vyšší pracovní plocha je pohodlnější – díky ní se při práci nemusíte hrbit. Také je vhodné, aby umývací centrum bylo vyšší. Abyste dosáhli až na dno dřezu a nemuseli se u toho nepohodlně shýbat, může se pracovní plocha v místě dřezu zvýšit na 90 až 96 cm, protože pracovní rovina je v tomto případě až na dně dřezu. Naopak centrum vaření (varná deska) by z bezpečnostních i praktických

důvodů měla být níže. Abyste měli lepší přehled v hlubokých hrncích, může mít varná plocha výšku přibližně 80 až 84 cm. V kuchyni může být i plocha určená pro práci vsedě s výškou 72 až 75 cm (jedná se o výšku jídelního stolu, který může sníženou plochu nahradit) nebo zvýšená plocha (asi 95 cm) pro jemnou práci vestoje. I když teorie hovoří o třech nebo několika výškách pracovních ploch, v praxi se takovéto členění používá jen málokdy. V malé kuchyni například vůbec nemá smysl o něm uvažovat. Většinou je tedy potřeba zvolit u výškového zónování kompromis tak, aby měly pracovní plochy rozumnou délku a aby se linka vešla do místnosti. Je dobré zvážit, jak moc je pro vás výškové členění důležité. Například máte-li myčku nádobí, u dřezu už nebudete trávit tolik času a občas se tedy můžete sehnout, pokud vaříte převážně v kastrolech a na pánvích, docela dobře do nich vidíte, i když jsou uloženy o něco výše. 21

Zóny vhodné k uložení často a méně často používaných předmětů

0–65 cm nepohodlná výška

65–185 cm pohodlná výška

Pracovní plocha by měla být široká 80 až 150 cm. V její blízkosti nebo pod ní by se měly nacházet zásuvkové skříňky s kuchyňskými pomůckami. Stále častěji se totiž místo klasických spodních skříněk s policemi používají právě zásuvkové skříňky, které jsou přehlednější (vyrábějí se pro hloubku 40 až 60 cm).


185 a více cm nepohodlná výška


Závislost výšek pracovních ploch na jejich šířce

Hloubka pracovní desky

Kam uložit rozličné předměty v kuchyni? Často používané do pohodlné výšky. Údaje jsou jen přibližné, přesné určení pohodlné výšky samozřejmě závisí na výšce postavy.

Závislost výšek pracovních ploch na výšce postavy

150

80–85

22

170

165

95

90

Výška postavy

Výška základní pracovní plochy

Snížené varné centrum

Zvýšené mycí centrum

do 150 cm

80–85 cm

70–75 cm

90 cm

150–165 cm

85–90 cm

75–80 cm

90–98 cm

170 cm a více

95 cm

85 cm

106 cm


Kuchyňský koncept s názvem Systém 130 nabízí při sestavování kuchyňské linky flexibilitu, díky čemuž lze splnit přísné požadavky na ergonomii. Umožňuje umístit jednotlivé pracovní plochy do přesně stanovené výšky, takže práce se zjednodušuje a zároveň se šetří páteř. Princip spočívá v rozdělení kuchyňského nábytku na sekce s výškou 13 cm. Vzhledem k možnosti poskládat kuchyňskou skříňku z pěti nebo šesti sekcí získáte různé výškové úrovně pracovní desky. Ve vhodné kombinaci se soklem ve čtyřech rozdílných výškách získáte pracovní plochu s úrovní od 79 do 104 cm.

Z rozměrů těla vyplývají nejen výšky, ale i hloubky pracovních ploch. Souvislosti mezi výškou a hloubkou pracovní plochy je třeba zohlednit hlavně u spodní části linky. Nejběžnější hloubka pracovní desky je 60 cm. Pokud ji rozšíříte o 10 až 20 cm, získáte větší komfort při práci. Tyto centimetry navíc se dají prakticky využít k odkládání předmětů, které chcete mít stále po ruce. Mohou být ukryté třeba za posuvnou stěnou. A navíc si při hlubší pracovní desce můžete dovolit zavěsit horní skříňky níže, aniž by hrozilo nebezpečí úrazu hlavy. V takovém případě by měla být pracovní plocha o něco nižší, aby byla přístupná i její nejvzdálenější část. Aby práce ve dřezu byla co nejpohodlnější, musí být dřez co nejblíže k přední hraně pracovní plochy (přibližně 5 cm). Vzdálenost otvoru na dřez od okraje pracovní desky z kamene musí být větší, aby měl zbylý materiál dostatečnou únosnost a nepraskl při vyřezávání otvoru ani při používání. To, jak se vám podaří dosáhnout na zadní část pracovní plochy nebo na dno dřezu,

ovlivní i čelní plochy na spodních skříňkách a sokl. Čelní plochy by měly být hladké, bez zbytečných vysunutých a zasunutých částí, které při pohybu podél linky překážejí. Příliš vystupující úchytky s ostrým ukončením vám dokonce mohou ve chvilce nesoustředěnosti způsobit nehezkou modřinu. Z tohoto pohledu je velmi praktický současný trend skříněk bez úchytek. Ze stejného důvodu není ani velmi bezpečná móda mírně vystupujících částí linky do prostředí. Sokl by měl být nejen správně vysoký, ale i dostatečně zahloubený – ideálně 10 cm nebo více. Běžný 5centimetrový odstup soklu od přední plochy dvířek neumožňuje dostatečně zasunout nohy tak, aby bylo tělo co nejblíže u pracovní desky. Výsledkem je, že při práci se musíte více předklánět a následně si i více namáhat zádové svalstvo a páteř. 23



Přestože se v současnosti rozměry kuchyňské linky odvozují od výšky uživatele, stále je třeba dodržovat několik základních pravidel. Například v kuchyni se dvěma rovnoběžnými linkami má být vzdálenost mezi spodními skříňkami stojícími proti sobě minimálně 120 cm. Mezi sporákem a dřezem je potřeba nechat alespoň 60 cm dlouhou pracovní plochu. Horní skříňky by měly být umístěny nejméně 50 cm nad pracovní deskou. Volná plocha na každé straně sporáku by rovněž měla být alespoň 50 cm. Mnohé věci se dají v kuchyni udělat pohodlněji vsedě. Se správnou výškou pracovní plochy to není žádný problém. Díky teleskopickým výsuvným systémům lze pracovní plochu přizpůsobit nejen jakkoli vysoké osobě, ale i osobě sedící.

Správné místo pro všechno Důležité je nejen to, v jaké výšce a hloubce budete pracovat, ale i to, do jaké výšky budete ukládat různé předměty, tedy jak často a jak hluboko se budete muset shýbat. Na to, abyste si co nejvíce šetřili záda, je dobré rozdělit všechny úložné prostory do tří zón: zóna pro nejčastěji používané, zóna pro často používané a zóna pro občas používané předměty. Důvod je prostý – absolvovat co nejvíc úkonů v co možná nejpohodlnější poloze. Proto si musíte důkladně promyslet, které předměty a spotřebiče používáte nejčastěji a kde by měly být odložené těžší věci. K uložení běžně používaného nádobí nebo často používaných potravin se využívá prostor v nejsnáze přístupných zásuvkách a policích, tedy horní část spodních skříněk (těsně pod pracovní deskou) a spodní část horních skříněk. Vynikajícím pomocníkem jsou skříně vybavené 24

hrnců a ohrožuje bezpečnost kuchařova čela, zejména když designovému řešení dominuje čistá skleněná deska, která umí být pořádně nenápadná. Přesto však platí určitá pravidla – předepsaná povinná minimální vzdálenost digestoře od varné desky při elektrických sporácích je 65 cm, při plynových je to minimálně 75 cm. Často používané kuchyňské náčiní a přístroje v kuchyni by měly být uskladněny na úrovni, která se nachází mezi výškou kolen a oblastí břicha.

drátěným programem. Systém logicky dělí skříňový prostor, přičemž využívá každý centimetr čtvereční. Výsledkem je maximálně využitý prostor a přehledně uspořádané potraviny nebo kuchyňské náčiní a přístroje. Na občas používané lehké předměty, pro které se můžete čas od času natáhnout, se hodí vrchní police horních skříněk. K odkládání nejpoužívanějších těžkých předmětů je dobré využívat hlavně odkládací prostor ve spodních skříňkách co nejblíže k pracovní ploše, do spodní části by se měly ukládat lehčí a méně používané předměty. Přístup do spodních skříněk výrazně ulehčují moderní prostorné zásuvky. Je však nezbytné pamatovat na to, že před linkou musí být volný prostor, aby se zásuvky daly úplně vysunout, a dostatek místa musí mít také člověk, který s věcmi v nich manipuluje. Tedy žádné prostorové kompromisy. Aby se skříňka s vysunutou, plně naloženou zásuvkou nepřevrátila, je třeba ji připevnit ke stěně. Kromě toho by mělo být samozřejmé, že do nejhůře přístupných částí skříněk (úplně dole a zcela nahoře) byste měli ukládat předměty, které potřebujete jen málokdy.


V kuchyni se vykonává množství činností a rozmanitých pohybů i kolem spotřebičů. Zpravidla se umísťují do spodní části linky, proto se kuchař musí často předklánět. Průkopníkem v umísťování do výšky očí byla pečicí trouba. Koneckonců, proč dnes, v době zabudovaných spotřebičů, neumístit všechny do pohodlnější výšky? Stanovení správné výšky digestoře znamená vždy kompromis – čím je digestoř výše, tím méně je účinná, ovšem je-li příliš nízko, komplikuje výhled do zadních

Bez „mantinelů“ Jestliže chcete mít důležité předměty a kuchyňské pomocníky podle potřeby ihned po ruce, zapomeňte na klasické spodní skříňky s dveřmi na pantech. Zásuvky a kontejnery na kolečkách jsou ve spodní části mnohem vhodnější, protože poskytují pohodlí, přehled a snadný přístup. Podobně to platí i o dvířkách klasických horních skříněk, které nejenže při otevírání překážejí, ale navíc mohou způsobit úraz hlavy. Pokud tedy neupřednostňujete „nebezpečnou“ kuchyni plnou dvířek na pantech nebo nepatříte k obdivovatelům poličkových a regálových kuchyní, měli byste popřemýšlet o dvířkách skládacích, výklopných nebo zasouvacích. U skládacích dvířek stačí zlehka zatáhnout za úchytku, dveře se otevřou a široké křídlo se poskládá na poloviny nebo třetiny, což znamená více volného prostoru pro hlavu, neboť otevřená skládací dvířka zabírají méně prostoru než tradiční. Výklopné kování snadno a rychle vysune dvířka směrem vzhůru, díky čemuž získáte úplný přehled o obsahu skříňky a nic vám nebude překážet při pohybu před skříní. Kování zásuvných dvířek pohybuje dveřními křídly ve směru nahoru a dolu nebo doprava a doleva. Zasunutím 25


jednoho křídla před druhé křídlo je zabezpečený bezproblémový přístup do skříňky a také dostatek ničím nerušeného prostoru před skříňkou.

Vybavení skříní a zásuvek Při vaření se během dne v kuchyni vykoná přibližně 360 různých činností – úchopů, úklonů a přechodů. Chcete-li si při této každodenní aktivitě ušetřit trochu námahy nebo času, měli byste popřemýšlet o vhodném strážci – organizátorovi pořádku. Abyste nemuseli při hledání vhodného hrnce či misky vyjmout všechny věci ze skříňky na podlahu, měli byste používat výsuvné, výklopné nebo otočné systémy do skříněk i zásuvek, které vám pomohou přehledně uspořádat hrnce i potraviny, dokonce i s osvětlením. Při udržování pořádku v kuchyni jsou nápomocné různé skladovací systémy, které zajistí uspořádaný přehled o všech věcech. Praktické výsuvné systémy z kvalitních materiálů – většinou z kovu kombinovaného s plastem, dřevem či sklem – se řeší pro každou kuchyni individuálně, stačí si jen vybrat kvalitní výrobek. Nosnost výsuvných systémů začíná na několika kilogramech, v průměru však docela hravě zvládnou 50 kilogramů. Výsuvné potravinové skříně unesou až 100 kilogramů. Výsuvné zásuvky a kontejnery ve spodních skříňkách jsou přehledné a jejich vnitřní uspořádání bývá variabilní. Pomocí nejrůznějších nástavců a vložek lze vnitřní prostor snadno rozčle-

26

nit. Do zásuvek můžete zabudovat i malé kuchyňské spotřebiče, jako jsou kráječ na chleba a na uzeniny, kuchyňský robot, a dokonce se zde najde prostor i na žehlicí prkno, výsuvnou pracovní desku nebo stolek. Stále aktuálnější je také třídění odpadu. Právě do spodních skříněk je možno bez problémů umístit nádoby na třídění. V těsné blízkosti zůstane místo i na saponáty a čisticí prostředky.

Bez elektřiny to nepůjde Kuchyň je místo, kde se používá mnoho elektrických spotřebičů. Troubu, varnou desku, odsávač par, myčku nádobí, chladničku, mikrovlnnou troubu, varnou konvici, topinkovač, kávovar, případně rádio, průtokový ohřívač nebo bojler nemá smysl ze sítě odpojovat, protože je používáte každý den. Kromě zásuvek na tyto spotřebiče by mělo zůstat k dispozici ještě několik volných zásuvek, na které připojíte mixér, fritézu, odšťavovač, kráječ a další méně používané spotřebiče. Umístění zásuvek do vícenásobných rámečků vyřeší vaše otázky, kam všechno zapojit. Trendem je umísťovat elektrické rozvody a zásuvky do spodní časti horných skříněk spolu s dobrým a úsporným osvětlením pracovní plochy. V případě, že se v kuchyni bude pohybovat starší, případně postižený člověk, je optimální, když se spínací a elektrické zásuvky mimo kuchyňské linky umístí ve výšce 85 cm od podlahy. Počet zásuvek v kuchyni se vyplatí plánovat s rezervou pro další nové kuchyňské elektrospotřebiče. Návrh elektrického rozvodu je vhodné řešit ve spolupráci s odbornou firmou. Ta zváží místní podmínky a upozorní vás i na různé detaily, jako je například připojení elektrického zařízení (sklokeramická varná deska) vyžadujícího trojfázový proud (3 × 230 V nebo 3 × 400 V) pomocí pětipólové svorkovnice, kterou lze sdružit do společného rámu s jinou zásuvkou.


Technické vybavení kuchyně

Technické vybavení kuchyně Neodmyslitelnou součástí moderní kuchyně jsou nejrůznější domácí spotřebiče. Rozhodnutí, kde a jak mají být umístěny, výrazně ovlivňuje funkčnost i vzhled kuchyně.

Volně stojící spotřebiče Kuchyňské spotřebiče jako samostatně stojící zařízení tvoří základ celého sortimentu bílé techniky. Volně stojící spotřebiče mají vlastní design, který může zajímavě oživit a dotvořit styl kuchyně. Snáze se vyměňují a nejsou závislé na řešení kuchyňské linky, takže je můžete dokupovat i postupně. Představují vhodné řešení, jak doplnit vaši kuchyni a vyhnout se větším zásahům do uspořádání již existující kuchyně. Po všech stránkách jde o levnější alternativu. V porovnání s vestavěnými spotřebiči je segment volně stojících spotřebičů zařazen i do nižších cenových kategorií. Kromě toho nemusíte investovat ani do skříňky, v níž by měl být spotřebič umístěný. Tolik jejich přednosti. Na druhé straně si přiznejme, že je-li volně stojících elektrospotřebičů příliš a nové stále přibývají, zabírají místo možná původně vyčleněné k jinému účelu.

Vestavěné spotřebiče Svoje stabilní místo v každé jak rekonstruované, tak nové kuchyni má rostoucí počet větších spotřebičů. Proto se není co divit, že se ve stále větší míře uplatňují spotřebiče vestavěné, které umožňují mnohem racionálnější a efektivnější využití kuchyňského prostoru a zároveň zachovávají i kompaktnost a ucelený vzhled kuchyňské sestavy. Jejich poloha v rámci kuchyňské linky může být velmi individuální. Například varnou desku lze osadit v ergonomické výšce nezávisle na troubě. Časté je umístění varné plochy na kuchyňském ostrůvku.

Za dvířka vysoké skříňky se mohou schovat chladnička a mraznička, myčka nádobí najde svoje místo ve spodní skříňce u dřezu blízko přívodu vody i kanalizace. Trouby, mikrovlnné trouby nebo parní trouby se začaly umísťovat v praktické výšce 90 až 110 cm nad zemí, abyste se k nim nemuseli ohýbat. Dá se říci, že vzrůstající množství zabudovaných spotřebičů způsobilo v pojetí kuchyňského prostoru revoluci. Spotřebiče umístěné v ergonomické výšce v prostoru mezi horními a dolními skříňkami jsou příčinou zániku klasického chápání kuchyňské linky. Pro zabudované spotřebiče se začaly zřizovat specifické skříňkové sestavy s výškou minimálně 150 cm nebo vysoké skříně na celou výšku místnosti. Pracovní plocha si našla nové místo na poloostrůvku nebo na samostatném kuchyňském ostrůvku. 27



Chlazení

Pozor na hvězdičky!

Jednou z nejdůležitějších funkcí kuchyně je skladování potravin. Možnost udržovat je čerstvé výrazně změnila naše stravovací i nakupovací zvyklosti. Chladničky a mrazničky proto najdeme v každé domácnosti a prostor, který je jim vymezený, se neustále zvětšuje. Na rozdíl od varné techniky si volně stojící chladničky udržují stejnou popularitu jako zabudované, ne-li větší. Při výběru volně stojící chladničky si kromě jiného dávejte pozor na její přesné rozměry. Kromě toho výrobci doporučují udržování určitých vzdáleností od zadní stěny a stěn bočních, takže se snadno může stát, že 65 cm hluboká chladnička bude vyčnívat ze 60centimetrové linky až o 10 cm. Postupně na našem trhu zdomácněly americké dvoudveřové chladničky (side by side), které mají větší šířku než běžné chladničky a samozřejmostí je u nich například výrobník ledu. Zabudovaná chladnička je estetickou záležitostí. Za vysokými dvířky splývajícími s kuchyňskou linkou se skrývají nejčastěji samostatné nebo kombinované chladničky s mrazničkou. V menších kuchyňkách je možné malou chladničku zabudovat pod pracovní desku. Objem chladničky označuje velikost chlazeného vnitřního prostoru přístroje po odpočítání vnitřního vybavení (police, odkládací přihrádky, osvětlení apod.). Při volbě té správné velikosti chladničky musíte v případě vícečlenné rodiny počítat s objemem chladničky asi 60 l na jednu osobu. Pro jednočlennou rodinu postačí chladnička s objemem asi 100 až 120 l. Kombinace chladničky a mrazničky jsou v oblibě díky výrazné úspoře místa. Chladničky se vyrábějí v různých velikostních kombinacích i s více chladicími zónami s různými teplotami, například s chladicí a mrazicí zónou nebo se zónou chlad-

*

28

minimálně – 6 °C: teplota uchovávající zmražené potraviny několik dní, nevhodná pro konzumní led ** minimálně –12 °C: teplota uchovávající zmražené potraviny 1 až 2 týdny, konzumní led 1 až 2 dny *** –18 °C a chladnější: teplota uchovávající zmražené potraviny na období 2 až 3 měsíců, nedoporučuje se pro dlouhodobé mražení potravin **** –18°C a chladnější: tato teplota je vhodná pro mražení potravin, které lze uskladnit i delší dobu.

Mražení

ného skladu či zónou sklepu. Speciální spotřebiče chladicí víno, ovoce a zeleninu nabízejí kromě ideální teploty i správnou vlhkost vzduchu a praktické vnitřní vybavení. Spotřebiče s výrobníkem ledu potřebují k provozu přívod vody. Chlazení prodlužuje životnost potravin. Optimální vlhkost vzduchu, správná teplota a kvalitní obaly zabezpečují, aby i kvalita potravin zůstala na vysoké úrovni. V zásadě platí, že čím je potravina citlivější, tím nižší potřebuje teploty. Zóna sklepa (8 až 12 °C) je ideální k chlazení nápojů a potravin citlivých na chlad, jako například ovoce a zelenina. Zóna chlazení (4 až 6 °C) je normální chladicí teplota v běžných chladničkách určená pro potraviny k rychlé spotřebě. Zóna chlazeného skladu (0,5 až 1,5 °C) udržuje uskladněné potraviny při vlhkosti vzduchu 50 až 90 % dvakrát tak dlouho čerstvé. Zóna mrazení (–18 °C) je vhodná k uskladnění potravin na delší dobu.


Mrazničky ve značné míře rozšířily možnosti zásobování domácnosti. Čerstvé ovoce a zeleninu, potraviny ve slevě, do zásoby uvařené jídlo – to vše můžete zmražením rychle a bezpečně uchovat pro pozdější použití. Připomeňme ještě stále se rozšiřující nabídku mražených pokrmů a polotovarů – není divu, že mnoho domácností by už bez mrazničky nemohlo fungovat. V nabídce jsou dvě varianty mrazniček: skříňová a truhlicová (pultová). Skříňové mrazničky potřebují méně místa, proto

jsou vhodnější do menších domácností. Police a vysouvatelné koše ulehčují a zpřehledňují uskladňování potravin. Truhlicové mrazničky nemají kromě oddělení na zmrazování potravin žádné vnitřní vybavení. Díky tomu nabízejí oproti skříňové mrazničce se stejným objemem o 10 % více skladovacího prostoru. Spotřebují méně energie a mají nižší pořizovací náklady. Na druhé straně – udržování pořádku a přehledu v truhlicové mrazničce vyžaduje více disciplíny. Mrazničky, ať už truhlicové nebo skříňové, zůstávají většinou jako volně stojící spotřebiče, protože svoje místo nacházejí spíše v komorách a sklepech než v kuchyni. Objem mrazničky odpovídá vnitřnímu chlazenému prostoru. Na 100 l objemu mrazničky připadá v truhlicových mrazničkách přibližně 60 až 70 kg mražených potravin, ve skříňových mrazničkách je to asi 50 kg. Při výběru upřednostněte raději mrazničku s větším objemem, protože má nižší spotřebu a rovněž pořizovací náklady jsou nižší než náklady na nákup dvou malých. V domácnosti s malou potřebou zásobit se (například ve městě, kde jsou obchody v blízkosti) počítejte s 50 až 80 l na osobu. Domácnosti s velkou potřebou zásobit se (mající ovoce a zeleninu z vlastní zahrady) by měly počítat s 80 až 120 l na osobu. Mrazicí výkon udává, kolik kilogramů čerstvých potravin se v mrazničce zmrazí během 24 hodin z teploty +25 °C na teplotu –18 °C. Vysoký mrazicí výkon je důležitý tehdy, mrazíte-li často a velké množství potravin. Mrazničky se systémem „stop-frost“ mají speciální systém oběhu chladu, který zabezpečuje, že se v mrazničce a na potravinách neusazuje led a jinovatka. Vzduch je neustále proháněný přes výparník, kde se vlhkost z vnitřního prostoru usazuje a následně se automaticky odmrazuje. Spotřebiče s automatikou 29


„superfrost“ se samy přepnou po dokončení zmrazovacího procesu nebo po dosažení nastavené teploty do běžného režimu. Spotřebiče se čtyřmi hvězdičkami dosahují teploty –18 °C a méně a jsou proto vhodné k zmrazování a dlouhodobému uskladnění potravin. Zmrazované potraviny důkladně balte. Balicí materiál by neměl propouštět vlhkost, mastnotu a jiné pachy. Minimálně 8 hodin před zmrazováním větších množství zapněte funkci „superfrost“, abyste si vytvořili dostatečnou zásobu chladu. Zmrazujte jen kvalitní potraviny, a to co nejrychleji, aby zůstaly čerstvé. Před zmrazováním zeleninu blanšírujte (na krátkou chvíli ji ponoříte do vřící vody) – zůstanou zachované vitamíny i chuť. Zmrazování nedělá z potravin nekonečně dlouho použitelný pokrm. Maximální doba uskladnění závisí na použité potravině i na skladovací teplotě. Dodržujte doporučené doby skladování.

30

Vaření Tradičním spotřebičem určeným na tepelnou úpravu jídel je sporák, který kombinuje funkci pečení a vaření. Sporák jako samostatný spotřebič může stát mimo kuchyňskou linku nebo je zakomponovaný mezi spodní skříňky. Podobně jako u chladniček, i zde je třeba mít na paměti, že na trhu jsou spotřebiče různých rozměrů, přičemž malých odchylek (2,5 až 5 cm) si na první pohled ani nevšimnete. U volně stojících sporáků zařazených do kuchyňské linky si je třeba dávat pozor na izolování okolních skříněk a nábytku a na udržení vzdálenosti od zadní stěny a bočních stěn tak, aby bylo zabezpečeno proudění vzduchu okolo spotřebiče. Nečistoty padající do spár kolem varné desky přivedly kohosi a myšlenku zabudovat sporák do kuchyňské linky tak, aby mezi varnou deskou a pracovní plochou nebyly žádné mezery. Byla to první vlaštovička, která vedla k rozdělení sporáku na samostatnou varnou desku a troubu. Sortiment samostatných varných desek je široký. Z hlediska designu a zakomponování do pracovní plochy existují zajímavé rozměry a tvary varných desek. U klasických rozměrů 50 až 60 cm × 60 cm jsou běžné i širší varné plochy (75 až 85 cm), které mají více varných polí, atypické varné plochy nebo varná pole uspořádaná neobvyklým způsobem: ve tvaru kosočtverce, lichoběžníku, do půlkruhu apod. I tvar samotné desky může být rozmanitý, například ledvinkový nebo půlkruhový, šestiúhelníkový apod. Varné desky mohou být určeny pro zabudování v jedné rovině s pracovní plochou (nejčastěji sklokeramické), zapuštěné hlouběji do plochy, které je možné přiklopit a zarovnat tak pracovní plochu nebo naopak vařiče vyklenuté vzhůru (nejčastěji jde o rustikální provedení plynových desek). Elektrické varné desky se slitinovými deskami, které mo-



hou být umístěné do plochy z nerezu nebo emailového plechu, mají většinou nižší pořizovací náklady, ale jejich údržba a čištění jsou poměrně náročné. Elektrické varné zóny vytvořené ze sklokeramiky se podle způsobu ohřívání dělí na odporové (ohřívání klasickou elektrickou odporovou spirálou) nebo indukční (ohřívání na principu indukce). Jejich údržba je jednoduchá. Trouba patří spolu s varnou deskou k jediným spotřebičům, které nelze při zabudovávání zcela skrýt. I spotřebiče určené k zabudování se proto vyrábějí v různých barevných a materiálových provedeních. U zabudovaných trub všech druhů je potřeba dobře izolovat jejich povrch, aby nepoškodily okolní nábytek. Materiálově i technicky náročnější provedení se odráží i na ceně, v tomto případě však nebude třeba podceňovat bezpečnostní hledisko. Moderní trouby jsou většinou vybaveny více ohřívacími systémy. Horní i dolní ohřev, oběh teplého vzduchu a gril patří ke standardním funkcím, díky kterým můžete podle chuti a vůli péct, opékat i grilovat. Má-li trouba spodní i horní ohřev, vytápěcí tělesa jsou v troubě na spodní i vrchní straně. Tato klasická forma ohřevu je vhodná pro všechny druhy pečení. Systém s umělým oběhem horkého vzduchu rozloží teplo rovnoměrně po celém vnitřním prostoru trouby, díky čemuž můžete současně péci na více úrovních. Horkovzdušná trouba nepotřebuje žádný čas na vyhřátí a teplota uvnitř trouby může být o 20 % nižší než u trouby s vytápěcími tělesy. Infračervené teplo opeče váš steak nebo pečenou kachnu do křupava. Některé spotřebiče mají i funkci mikrovlnné trouby, která se dá používat samostatně nebo v kombinaci s dalšími funkcemi k pečení, opékání nebo grilování. Množství doplňkových funkcí ulehčuje každodenní přípravu jídel. Díky zabudo-

vané minutce si můžete nastavit libovolný čas zapnutí nebo vypnutí trouby. Časovač především oceníte, jste-li zaneprázdněni nebo při přípravě pokrmů náročných na čas. Přesný čas pečení ohlídá automatická funkce, která umožňuje podle druhu, hmotnosti a stavu masa (čerstvé/mražené) nastavit vhodný program pečení. Výsuvný vozík nebo vysouvací lišty ulehčují výběr a vkládání jídla do trouby. Čisticí systémy ulehčují čištění a péči o troubu. Pyrolitické samočištění je nejúčinnější. Tento systém během čisticího programu spálí při teplotě 500 °C všechny nečistoty na popel, zbytky jen utřete vlhkým hadříkem. Katalytické čištění probíhá při pečení s teplotou nad 200 °C; malé mastnoty se díky speciální vrstvě na vnitřních stranách trouby rozloží. Funkce předehřátí ohřeje troubu na teplotu 60 °C, při níž se snáze odstraňuje nečistota z vnitřních stran. Speciální vrstva emailu je nejjednodušší a nejlevnější cestou, jak se vypořádat s nečistotami. Díky hladkému povrchu se dají mastnoty lépe odstranit jak z vnitřních povrchů, tak i z plechů na pečení. 31


V poslední době nabývá na popularitě vaření v páře – parní trouby. Potraviny se při vaření v páře připravují velmi šetrně, vitamíny a minerální látky zůstávají i po tepelné úpravě zachované. Vedle spotřebičů, které pracují s tlakem a potřebují pevné připojení pro přívod a odvod vody, existují i beztlakové systémy, které můžete v kuchyni libovolně umístit. Někteří výrobci nabízejí i cenově výhodné stolní provedení. Moderní kuchyni bez mikrovlnné trouby si v dnešní době můžete jen těžko představit. Proces ohřívání a vaření je jednoduchý: elektromagnetické vlny rozkmitají molekuly v potravinách a tím přímo v jídle vytvářejí teplo. K ohřevu v mikrovlnce jsou velmi vhodné především potraviny, které jsou z větší části tvořeny vodou a tukem. Stále oblíbenější bývají mikrovlnné trouby s přídavnými funkcemi jako grilovací ohřev, spodní nebo horní ohřev, horký vzduch nebo grilování s nuceným oběhem vzduchu.

Několik tipů pro mikrovlnné trouby • Při nákupu dávejte přednost spotřebičům s vysokým výkonem. • Upřednostněte spotřebič, na kterém můžete zvlášť nastavit výkon a dobu ohřevu. • Používejte jen nádobí odolné proti teplu a určené k použití do mikrovlnek. Při výběru si nechte poradit od odborníka. • Nádobu, v níž ohříváte, položte do středu mikrovlnky. Výjimku tvoří hrnek s čajem, který se rychleji ohřeje, když ho postavíte ke kraji. • Ohřívané potraviny přikrývejte, ochráníte je před vysušením. • Tekutiny do půl litru je efektivnější a rychlejší ohřívat v mikrovlnné troubě než na sporáku. • Snižte při rozmrazování citlivých potravin výkon pod hodnotu 100 W. 32

Odsávače par K varným deskám neodmyslitelně patří digestoře. Mohou být nenápadně zabudované do horní skříňky nebo zasazeny do kuchyňské linky jako akcent. Tvar digestoře je do značné míry otázkou designu. Do moderních kuchyní se hodí na pohled odlehčené ploché digestoře, ale výjimkou nejsou ani kovové digestoře jehlanovitého tvaru. V historizujících a rustikálních kuchyních se často řeší jako zděné, respektive obezděné. K této úpravě lze použít i sádrokarton na lehké kovové konstrukce. Nejvýraznější jsou digestoře nad kuchyňskými ostrůvky, proto jsou na ně kladeny vysoké estetické nároky.

Mytí Zapomeňte na špinavé šálky a talíře ve vašem dřezu. Novodobým spotřebičem, který si velmi rychle získal srdce všech hospodyněk, je myčka nádobí. Jejím působištěm se staly skříňky v těsné blízkosti



dřezu, kde se vybuduje nejkratší napojení na vodu a kanalizaci. Samostatně stojící myčky jsou vhodné pro domácnosti takříkajíc v letech, které se rozhodly ulehčit si život při mytí nádobí. Rozměry myček se pohybují v rozmezí 45 až 60 cm. U modelů určených k zabudování se jejich výška odvozuje od standardní výšky pracovní desky. Dnes najdete na trhu myčku nádobí téměř pro všechny kuchyňské prostory. Samostatně stojící spotřebiče můžete umístit kamkoli, jejich horní deska se vám navíc nabízí jako přídavná pracovní plocha. Zabudovatelné spotřebiče pod pracovní desku jsou dodávány bez vrchní desky a mohou se umístit přímo pod průběžnou kuchyňskou pracovní desku. Poznáte je podle viditelného ovládacího panelu. Vestavěné myčky jsou zabudované do kuchyňské linky úplně – ovládání je skryté uvnitř ve dveřích, takže je na první pohled od běžné spodní skřínky

nerozeznáte. Na dveře se používá krycí panel ve stejném designovém provedení jako kuchyňská linka. Kompaktní myčky nádobí jsou určené pro menší množství nádobí (4 až 6 souprav). Navzdory malým rozměrům nabízejí výkon jako velké spotřebiče. Většinou jsou samostatně stojící, a proto vhodné při nedostatku místa v malých domácnostech nebo jako druhá myčka nádobí. Mycí centra jsou kombinace se všemi přípojkami šetřící prostor, které v sobě spojují dřez na mytí, spodní skříňku a myčku nádobí. Objem myčky nádobí se počítá na množství normovaných souprav kuchyňského nádobí, které se do něj najednou vejde, pohybuje se od 4 do 14 souprav. Navíc je v každé myčce prostor na jednu sérii servírovacího nádobí, to znamená: 1 oválný tác, 1 polévkovou mísu, 1 velkou a 1 malou kulatou mísu a 4dílnou soupravu příboru. Vnitřní výbava se skládá většinou ze dvou košů na nádobí a koše nebo zásuvky na příbory. Vrchní koš bývá výškově nastavitelný a doplněný různými nástavci pro skleničky, láhve, nože apod. Dvě až tři rozstřikovací ramena zabezpečí kvalitní rozdělení vody uvnitř myčky. Zásobníky na čisticí prostředky, leštidla a soli se nacházejí na vnitřní straně dveří nebo přímo ve vnitřním prostoru. Při provozu vám pomohou užitečné kontrolky na ovládacím panelu, které signalizují, že je třeba doplnit sůl nebo leštidlo. Program se nastavuje buď otočným ovládačem, tlačítky nebo senzorem. U spotřebičů se senzorovou technikou se nastavuje mycí proces podle množství nádobí a zašpinění, což uspoří vodu i elektřinu. Mnoho myček nádobí je vybavených několikanásobnou vodní pojistkou. Tento systém zabraňuje škodám, které by mohly vzniknout při poruše spotřebiče a vylitím vody. Dobrá zvuková izolace zabezpečuje velmi tichý chod během mytí. 33


Už jen vybrat ten správný spotřebič

Drobné spotřebiče Vedle velkých spotřebičů se v kuchyni nachází celá řada drobných elektrických pomocníků, které si zaslouží svoje stálé místo. To, kde se nakonec ocitnou, závisí v první řadě na frekvenci jejich používání. Na pracovní ploše by neměla chybět rychlovarná konvice, topinkovač, případně kávovar. Je dobré mít po ruce i mixér nebo ruční šlehač. Méně používané spotřebiče zase mohou odpočívat na nejvyšším místě ve skříni. Méně běžným, ale ne nemožným řešením, je zabudovat do kuchyňské linky i drobné spotřebiče. K tomuto účelu si musíte opatřit speciální vybavení skříněk a zásuvek, v nichž může být ve výklopné nebo výsuvné ploše ukrytý kuchyňský robot nebo kráječ. Ti, kteří mají rádi přesnost, si mohou dát zabudovat kuchyňskou váhu přímo do pracovní plochy. Vhodným místem k uložení a schování často používaného spotřebiče může být například skříňka s roletkou umístěná na pracovní ploše. V luxusních moderních kuchyních se stále častěji setkáváme se zabudovaným kávovarem. Může stát samostatně nebo ho klidně zařaďte do boxu spotřebičů vedle mikrovlnné trouby a trouby na pečení. 34

Šetření elektřiny začíná při výběru vhodného elektrospotřebiče. Zodpovězení následujících otázek vám pomůže při správném rozhodnutí: • Jak velká je vaše domácnost a kolik má členů? • Kolik místa máte k dispozici? Nepotřebuje spotřebič speciální rozvody a připojení, například na vodu a kanalizaci? • Jaké jsou vaše zvyklosti při vaření? Co a jak nejčastěji vaříte? Jaké doplňkové funkce potřebujete? • Dá se spotřebič lehce, jednoduše a bezpečně ovládat? A tip k úvaze především pro domácnosti s dětmi: Má spotřebič smysluplné a užitečné bezpečnostní opatření? • Kolik elektřiny spotřebič vyžaduje? • Jaké dodatkové funkce spotřebič nabízí? Které z těchto funkcí budete opravdu potřebovat? • Při výběru spotřebiče do malého bytu je důležitá intenzita hluku, který spotřebič produkuje.

Osvětlení kuchyně

Osvětlení kuchyně Okno v kuchyni je vynikající věc. Pryč odcházejí nežádoucí vůně a páry a dovnitř proudí světlo, díky němuž dobře vidíte na to, co se v kuchyni odehrává. Problémy v kuchyni nastanou, když se začne stmívat. A potom to přijde – stará kuchyně s lampou nad stolem uprostřed místnosti a šero v rozích pracovních ploch, které si navíc ještě hospodyňka zastíní vlastním tělem. Ti šťastnější si pomáhají druhou žárovkou na stěně nad dřezem či sporákem, která jim sice usilovně svítí do očí, ale pracovní plochy zůstávají stále zahaleny neproniknutelným šerem.


Zatímco ve světlé kuchyni potřebujete umělé osvětlení často jen večer, v tmavé je potřeba svítit někdy i ve dne. Komplexní řešení celodenního umělého osvětlení v kuchyňském koutě bez přímého denního světla je nutností.

Návrh osvětlení by se měl stát neoddělitelnou součástí plánování nové a především ergonomické kuchyně, protože světlo hraje v kuchyni velmi důležitou roli. Osvětlení v kuchyni vychází ze stejných pravidel jako osvětlení v ostatních prostorech v bytě nebo rodinném domě. Hlavním cílem by mělo být rovnoměrné osvětlení s co největším množstvím světla na všech pracovních místech. I v kuchyni je potřeba sjednotit vzhled svítidel a sladit jejich světelné parametry s potřebami uživatele – zejména s ohledem na činnosti,

Dávejte pozor na energetické štítky Již při nákupu spotřebiče se vyplatí dávat pozor na uváděnou spotřebu elektrické energie. Informace o spotřebě elektřiny najdete na informačním listu o produktu nebo na energetickém štítku, který by měl být umístěný v prodejně viditelně v blízkosti výrobku nebo přímo na něm. Úroveň spotřeby se udává ve shodě s normovanými zkušebními podmínkami a podle výsledku energetické efektivnosti jsou jednotlivé spotřebiče zařazené do energetických tříd se štítkovými hodnotami A+++ až G. Třída A+++ je určena pro nejnižší spotřebu a třída G pro nejvyšší.

Důsledek působení světla na lidský organizmus a jeho vliv na náladu člověka je nesporný. Protože převážnou část poznatků zprostředkovává zrak, je důležité dbát na správné osvětlení. Únava, deprese, stres a mnohé další psychické a fyzické choroby úzce souvisejí s působením světla a barev.

Nedostatečné osvětlení kuchyně potrápí nejen zrak a psychiku, ale neslučuje se ani s bezpečností pracovního prostředí. Na práci a přípravu jídla potřebujete jasné a kvalitní světlo. Na pomoc přichází umělé osvětlení co nejúčelněji zkombinované s přirozeným, neboť vhodné osvětlení je spolu s účelně využitým prostorem jedním z nejdůležitějších prvků dobře zařízené kuchyně. 35


které se v kuchyni vykonávají. Jaké světlo tu tedy potřebujete? Osvětlení v moderní kuchyni lze rozdělit podle jednotlivých zón na: • centrální osvětlení místnosti, • osvětlení pracovních ploch, • osvětlení jídelního stolu, • náladové osvětlení – nasvícení konkrétních předmětů, například keramických objektů na stěně, poliček, prosklených skříněk, speciální žárovky k nasvícení květin. Každé z těchto druhů osvětlení má svá specifika a každé nabízí specifické funkce, protože v dobře osvětlené kuchyni musí být vše přehledné. Intenzita světla v jednotlivých zónách musí odpovídat účelu, světlo nemá oslňovat a všechny pracovní plochy musejí být dostatečně osvětleny.


odrazem světelných paprsků od stropu nebo stěny. K tomu dobře poslouží fabion; za ním se ukryjí světelné zdroje (většinou lineární zářivky). Toto řešení najde uplatnění zejména v místnostech s vysokými stropy, případně v prostorech, kde se na strop nedají umístit vývody. Dále můžete použít výkonná nástěnná či stropní závěsná svítidla, které svítí částečně směrem dolů a částečně vzhůru, a světlo se odráží od stropu. Tím se prostor kuchyně opticky zvětší.

Slouží-li závěsná lampa nad jídelním stolem jako centrální osvětlení, je lepší stínidlo nikoli kovové, ale skleněné, propouštějící světlo do všech směrů.

Osvětlení pracovních ploch

Ve správně navržené kuchyni by měla být intenzita světla okolo 300 luxů.

Centrální osvětlení kuchyně Centrální nepřímé osvětlení kuchyně slouží k orientaci při krátkém pobytu v místnosti. Jde-li o větší prostor, bývá zpravidla nezbytné. Je-li kuchyň menší a její součástí je i jídelní stůl, poslouží jako centrální osvětlení závěsná lampa nad ním. V zásadě platí pravidlo, aby rozptýlené centrální světlo, které musí dopadat shora, rovnoměrně pokrývalo co největší plochu kuchyně a osvětlovalo předměty v horní polovině kuchyně, horní kuchyňské skříňky a poličky. Jako základní centrální osvětlení kuchyně nejlépe poslouží výkonné stropní svítidlo s opálovým krytem, které dává příjemné difuzní světlo, svým charakterem podobné dennímu. Vhodnou alternativou může být i nepřímé osvětlení, jehož se dosáhne 36

zejí i bodová svítidla, většinou umístěná v sádrokartonových podhledech nebo na spodních plochách digestoří nad varnými ostrůvky. Tradičním řešením jsou zářivková svítidla.


Centrální osvětlení by se mělo zapínat vypínačem na vstupu do místnosti. Při plánování nezapomeňte na to, aby bylo umístěno v dostatečné výšce a aby se o něj vyšší rodinní příslušníci pravidelně nezraňovali. A počítejte s tím, že při osvětlení stropu se projeví všechny jeho nedostatky a chybičky na kráse. Každé stropní svítidlo by mělo stylově korespondovat se zařízením. Podle charakteru interiéru si můžete vybrat závěsnou lampu, jedno- či vícebodové svítidlo na rampě pod stropem nebo svítidlo přímo osazené do stropu. Zajímavé řešení nabí-

Důsledkem špatného a nedostatečného osvětlení zejména ve starších kuchyních dochází často k situaci, kdy si při přípravě pokrmů na kuchyňské lince stíníme vlastním tělem. Proto by centrální osvětlení kuchyně měla doplnit svítidla, která osvětlí pracovní plochu kuchyňské linky a zabezpečí přiměřené světelné podmínky pro všechny pracovní činnosti. Nejexponovanějšími místy bývá prostor pracovních zón – kuchyňská deska, dřez, sporák. Světlo, které na pracovně vytíženou plochu dopadá, by mělo mít dostatečnou intenzitu, mělo by zabezpečit správnou reflexi barev důležitou při přípravě jídel a varnou i přípravnou plochu osvětlovat tak, aby si kuchař nebo kuchařka nestínili. Takové osvětlení mohou zajistit jedině samostatně zabudovaná svítidla nad pracovní deskou. Uplatní se tu různé typy svítidel od zářivkových trubic až po série bodových halogenových svítidel nebo vhodně cloněná zářivková svítidla. Varné centrum by měla precizně osvětlovat výkonná digestoř. Běžné zářivky jsou však zdrojem studeného modrého světla, proto mnohé hospodyňky upřednostňují speciální lampy s barevně teplým světelným odstínem. Chcete-li zářivku namontovat pod vrchní kuchyňské skříňky, měli byste před ni přichytit ochrannou lištu, která zkoncentruje 37


tok světelných paprsků na jedno místo a zabrání tomu, aby vám světlo svítilo přímo do očí. Zářivky mají velmi malou spotřebu energie, dlouhou životnost a vyzařují minimum tepla. Jako dodatková světla mohou v kuchyni posloužit i halogenová svítidla na kolejničkách nebo nízkovoltážní systémy na ocelových lankách umístěná tak, aby cílily na konkrétní plochu, například na mikrovlnnou troubu nebo kráječ chleba. Světelné rampy připevněné na spodní stranu horních kuchyňských skříněk šíří světlo, které neunavuje oči, nezkresluje barvy a rovnoměrně osvětluje pracovní plochy. Bodové halogénové osvětlení nabízí velmi úzký světelný úhel, proto je jich třeba k důkladnému osvětlení mnohem více. Navíc vyzařují o poznání více tepla než zářivky a mají mnohem vyšší náklady na provoz. Do moderních kuchyňských linek jsou určena kompaktní osvětlovací tělesa obsahující jednak zářivky a také bodová halogenová světla, jejichž režim lze přepínat podle potřeby. Novinkou jsou diody, které vynikají téměř nulovým odběrem elektrické energie a využívají se právě jako osvětlení pracovních ploch.

Barva světla Na rozdíl od klasických žárovek se úsporné žárivky vyrábějí s různými barvami světla – od bílé denního světla až po extra teplou bílou. Extra teplá bílá přibližně odpovídá barvě světla klasické žárovky. Tato barva je ideální k vytvoření útulných koutků vhodných pro chvíle odpočinku (úsporné zářivky s označením 827 nebo 2 700 Kelvinů). Pracovní plochy nejlépe osvětlíte světlem v barvě neutrální bílé (označení 840 nebo 4 000 Kelvinů) nebo bílé denního světla (označení 860 nebo 6 000 Kelvinů). 38

Před definitivním rozhodnutím o osvětlení kuchyně si můžete různé způsoby osvětlení vyzkoušet. Sviťte přenosnými lampami a sledujte úhly dopadu, stínění při práci a optimalizujte tak například výšku umístění světla vzhledem k výšce postavy kuchaře nebo kuchařky ještě před finálním zabudováním osvětlení. Nové prvky moderní kuchyně – různé přídavné pracovní desky kuchyňské linky, mobilní pracovní plochy s úložným prostorem, velké mobilní pracovní stoly – to všechno také potřebuje adekvátní osvětlení. Máte-li v plánu si tento mobilní nábytek obstarat, myslete na to už při projektování osvětlení, které by mělo být variabilnější. Zabudované osvětlení spotřebičů získáme spolu se spotřebičem. Chladnička, mikrovlnná trouba, teplovzdušná trouba nebo sporák se při otevření samy automaticky rozsvítí a urychlují tak vaši orientaci. Tento systém je dobré využít i jinde – například ve spíži. Navazuje-li spíž přímo na kuchyň, otevřete dvířka do spíže pravděpodobně mnohokrát za den; rozsvítíte, něco vyjmete, zavřete dvířka a zhasnete. Praktickou pomůckou je instalace vypínače, který ve spíži v okamžiku otevření dveří automaticky rozsvítí. Otevírajíc s rukama od těsta a odcházejíc s plnou náručí zavařenin to jistě oceníte.



Osvětlení jídelního stolu Často je součástí kuchyně jídelní stůl. Takové místo obvykle neslouží jen k rychlému občerstvení, ale je i místem, kde se večer schází celá rodina. Proto by nad stůl mělo být vybíráno svítidlo zejména s ohledem na jeho estetický dojem – rozhodněte se pro takové, které svým vzhledem, kvalitou světla a lokálním charakterem světelného kužele navodí příjemnou atmosféru a podpoří kulinářský zážitek z večeře. Výběr osvětlovacích prvků jídelního prostoru vychází z jeho charakteru: jinak budou osvětleny stolky pro malé stolování, jinak bar, jinak velké jídelní stoly. Vždy platí zásada, že světlo nesmí sedící

osobu oslňovat a zároveň musí dostatečně, ne příliš ostře, osvětlovat plochu stolu. Zdroj světla musí být umístěn jen tak vysoko, abyste viděli na ostatní spolustolovníky a aby osvětlení u stolu nevyvolávalo pocit únavy a bolest očí. Měli byste si vybírat svítidla, která rovnoměrně osvětlí celý stůl. Nejvhodnější jsou svítidla se stínidly z matného skla. Rozhodnete-li se pro svítidla s kovovými stínidly, doporučujeme instalovat je v hojnějším počtu, aby osvětlení stolu bylo co nejrovnoměrnější. Zároveň tak dosáhnete lepšího estetického účinku. Počet a typ svítidel (a tomu odpovídající počet vývodů) závisejí na velikosti a tvaru jídelního stolu. Vyhněte se neónovým světlům nad jídelním stolem – jejich světlo vrhá nepříjemné stíny a člověk v něm vypadá velmi nezdravě. Naopak teplý žlutočervený odstín žárovky vaši pokožku příjemně pohladí a rozzáří. Při řešení osvětlení nad jídelním stolem musíte počítat s tím, že na jídelní stůl si členové rodiny někdy rozloží svoji práci vyžadující větší intenzitu světla: například ruční práce, čtení, společenské hry. V tomto případě se osvědčí stmívač osvětlení, díky kterému nastavíte světlo na potřebnou intenzitu. Pro chvilky posezení u šálku kávy nebo romantické večeři pro dva si světlo opět ztlumíte na potřebnou intenzitu záření. Z hlediska osvětlení je zvláštním případem bar, který má na jedné straně pracovní plochu, kde se stojí, a na druhé straně plochu ke stolování, kde se sedí. Vysoké židle u barového pultu naštěstí zabezpečí, že sedící i stojící mají oči zhruba ve stejné úrovni. Proto tu platí stejná pravidla jako pro osvětlení jídelního stolu: stačí použít jedno světlo ve správné výšce a ani jedna osoba u baru nebude oslněna. 39


Standardním řešení osvětlení jídelního stolu je výškově nastavitelná závěsná lampa s úspornou zářivkou. Ideálně umístěná by měla viset ve výšce 60 cm nad povrchem stolu, tedy několik centimetrů nad úrovní očí, aby neoslňovala sedící za stolem. Při rozhodování dbejte na dostatečnou velikost stínidla, aby světlo dokázalo pravidelně pokrýt celou plochu stolu. Stínidlo by mělo být z vnitřní strany bílé, aby zbytečně nepohlcovalo světlo ze zářivky. V případě, že se u vás čas od času sejde u slavnostní večeře celá rodina nebo několik přátel, nezapomeňte při koupi roztahovacího stolu myslet i na to, jakým svítidlem přídavnou část stolu osvětlíte.

linka tak vytvoří zajímavou kulisu zejména v otevřeném obytném prostoru. Při osvětlování pracovní plochy však pomůže jen částečně, protože náladové osvětlení nemůže dosáhnout hodnoty potřebné k práci. Z tohoto důvodu ho nelze považovat za hlavní osvětlení celého prostoru. K náladovému podbarvení atmosféry v kuchyni využívají designéři stále více LED diody, které jsou šetrné ve spotřebě energie, nezahřívají se a svým rozměrem jsou vhodné i do malých prostorů. Mohou se stát součástí výplně zástěn či kuchyňského nábytku. Velkým trendem je jejich použití k prosvětlení polic, čímž dodávají kuchyňským linkám netradiční rozměr a ozvláštňují tento jinak všední prostor. Vybrat si můžete různé barevné diody – modrá, zelená, červená nebo bílá dodá vaší kuchyni a každodennímu vaření veselejší nádech.


doplňků. Ale které svítidlo je to správné? Do kuchyně je nejvhodnější difuzní světlo. Ve správně navržené kuchyni by se měla intenzita osvětlení pohybovat okolo 300 luxů. (Jen pro srovnání: v kanceláři byste měli mít na ploše pracovního stolu alespoň 500 luxů.) Velmi zjednodušeně lze výkon svítidla se žárovkou určit ze vztahu 22,5 W/m2/300 lx. Pro výkon svítidla se zářivkou platí 7,5 W/m2/300 lx. Tyto hodnoty jsou určeny pro výšku stropu v kuchyni okolo 2,6 m. V praxi to znamená, že chcete-li osvětlit kuchyň s plochou 12 m2 jedním svítidlem na intenzitu 300 lx, bu-

dete potřebovat svítidlo se žárovkou s výkonem 270 W. Při svítidle se zářivkou postačí k dosažení stejné intenzity osvětlení třetinový výkon, tedy přibližně 90 W. Výběr světelného zdroje závisí i na tom, jak se světlo používá. Budete-li svítit trvale, vyplatí se připlatit si za kompaktní zářivku. Pořizovací náklady jsou sice vyšší, ale spotřeba je asi třetinová. Barva světla současných zářivek je přitom porovnatelná se žárovkovými zdroji. Proto se snadno vyhnete studeným tónům osvětlení, v nichž například čerstvé maso vypadá jako zkažené.

Nezapomeňte na svíčky. Je to originální a stále jeden z nejlepších způsobů, jak vytvořit náladové osvětlení. Správné osvětlení kuchyně žárovkami si na 1 m2 užitkové plochy kuchyně žádá výkon asi 22 W. Při osvětlení zářivkami to je přibližně 7 W na 1 m2. Pravákům by mělo světlo na pracovní plochu dopadat zleva, levákům zprava. Tato zásada platí u všech druhů osvětlení.

Náladové osvětlení

Výběr světla

S možnostmi umělého osvětlení v kuchyni se roztrhl pytel. Automaticky se rozsvěcuje při otevírání zásuvek, tvoří dna vrchních skříněk i těl odsávačů. Náladové nebo tzv. akcentované osvětlení skříněk pomocí svítidel v rampě nad horními skříňkami nebo osvětlení uvnitř skříněk s prosklenými dveřmi dodá prostoru dramatičnost a kuchyňská

Při výběru osvětlení do kuchyně je potřebné mít na paměti jedno zásadní pravidlo: kupujte jen ucelenou řadu svítidel, aby se design jednotlivých osvětlovacích prvků vzájemně netříštil. Ve stejném designu by mělo být hlavní světlo, osvětlení pracovní plochy i jídelního stolu, stejně jako doplňkové osvětlení včetně vypínačů a dalších

40


41


Zvláštní kapitolou jsou stmívače osvětlení, které se dnes stávají už standardem. Musíme však vyvrátit vžitou představu, že zářivková svítidla se nedají stmívat; zářivky lze stmívat podobně jako žárovky, ale je potřebné používat svítidla s předřadníky umožňujícími stmívání. To znamená, že toužíte-li po stmívači osvětlení, musíte s ním počítat už při návrhu elektroinstalace. Plánujete-li novou kuchyň, neodkládejte návštěvu v odborné firmě, která navrhuje osvětlení. Zde byste měli dostat kvalifikovanou radu. Rozhodně byste měli přijít dříve, než budete mít připravené vývody kabelů.

42

Kvalitu osvětlení můžete hodnotit na základě kvalitativních a kvantitativních parametrů: Intenzita osvětlení se udává v luxech (lx) a její velikost je důležité posuzovat podle účelu osvětlení; například na pracovní plochu by mělo dopadat světlo s intenzitou alespoň 300 lx, při práci s jemnými detaily (například vyšívání) je potřebná intenzita alespoň 500 lx, při odpočinkových činnostech postačí intenzita podstatně menší. Rovnoměrnost osvětlení je zvlášť důležitá na pracovních plochách, kde by neměla být výrazná světlejší a tmavší místa – pracovní plochy vyžadují co nejrovnoměrněji rozložené osvětlení. Hospodárnost osvětlení je velmi podstatným parametrem. Posuzuje se v souvislosti s minimalizací celkových nákladů (investičních i provozních) na osvětlení. Často i v tomto případě platí, že levné osvětlení se může ukázat jako cenově náročné zejména pro vysokou spotřebu elektrické energie, o problémech souvisejících s negativním dopadem na zdraví nemluvě. Údržba osvětlení je pro dobrou svítivost zdroje také nezanedbatelná. Jen dobře udržované a pravidelně čištěné svítidlo slouží svému účelu a nemění se postupně jen na lapač prachu. Nasměrování světla a vytváření stínů umožňuje správně vnímat i trojrozměrné předměty. Pomocí osvětlení je nutné vytvořit vhodné stíny a světlo směrovat tak, aby dotvořilo celý prostor. Je velmi důležité, abyste pro daný prostor zvolili svítidla v souladu se vzhledem osvětlovaného prostoru a na vysoké estetické úrovni – jen tak mohou svítidla spolu s interiérem vytvořit podmínky pro dobrou pohodu.


Úspora a využívání energií

Úspora a využívání energií Navzdory rostoucím cenám energií a zvyšujícím se nárokům na komfortní bydlení lze udržet náklady na elektřinu pod kontrolou díky jejímu racionálnímu využívání. Snížením spotřeby a omezením plýtvání získáte značnou úsporu s přímým dopadem na rodinný rozpočet. A navíc kromě pozitivního vlivu na peněženku vás může hřát i pocit, že děláte něco pro životní prostředí i budoucí generace. Určitě se teď ptáte, jak na to? Není nic snadnějšího. K úsporám totiž mnohdy vedou jednoduchá, finančně nenáročná řešení a někdy také pouhé změny vašich uživatelských návyků.

Výběr správné sazby Prvním krokem k efektivnímu hospodaření s elektřinou a k optimalizaci nákladů za odběr v domácnosti je volba vhodné sazby. Při výběru je třeba zohlednit účel, k jakému budete elektřinu využívat, tj. jde-li o běžnou spotřebu, vytápění nebo ohřev vody. Pražská energetika poskytuje poradenství i webovou kalkulačku, s jejíž pomocí si snadno stanovíte vhodnou sazbu, případně si ověříte, zda jste si vybrali správně.

Vytápění V našich geografických podmínkách se topí 6 až 7 měsíců v roce, v horských oblastech dokonce 8 až 9 měsíců, proto se v průměrné domácnosti 60 až 70 % z celkové spotřeby elektřiny využívá na vytápění. Z toho vyplývá, že je velmi důležité nejen to, jaký způsob vytápění si ve svém bytě či domě zvolíte, ale i to, jak si budete během topné sezony počínat. Moderní systémy vytápění s inteligentním řízením provozu a její regulace nabízejí maximální komfort a velký potenciál úspor. Vyšší vstupní náklady jsou tak kompenzovány efektivností provozu. Dokonce, i když byd-

líte ve starším bytě nebo domě, si pomocí praktických typů a pravidel můžete udržet náklady na vytápění na rozumné úrovni. V případě, že chcete ušetřit ještě víc, měli byste uvažovat o kvalitní tepelné izolaci objektu, střechy i suterénu, která může uspořit až 50 % nákladů na vytápění. Efektivního provozu s minimálními ztrátami elektřiny docílíte, pokud nebudete přetápět místnosti – každý stupeň nad 20 °C zvýší spotřebu energie o 6 %. Regulační technika může snížit spotřebu energie až o 20 %. Také pravidelné kontroly a nastavení systému vytápění od odborníka přispějí k efektivnějšímu vytápění. Otopnou soustavu pravidelně odvzdušňujte. Ve sklepních prostorech a na chodbách tepelně izolujte teplovodní rozvody a dbejte na 43


kvalitní izolaci klasického kotle na tuhá paliva – snížíte ztráty tepla unikajícího pláštěm kotle a teplo více využijete v radiátorech. Použitím reflexní fólie za radiátorem nasměrujete teplo do místnosti a nebudete tak vytápět stěnu za otopným tělesem. Po dobu své nepřítomnosti snižte vytápěcí teplotu v místnostech. Budete-li nepřítomní déle, systém vytápění nevypínejte, ale místnosti temperujte. V zimě větrejte krátce a intenzivně. Přes noc zatahujte závěsy – omezíte tak únik tepla. Dávejte však pozor, aby nebyly radiátory zakryty dlouhými závěsy a ani na ně nepokládejte různé věci, například oblečení. Tepelné pohody lze dosáhnout i zvýšením vlhkosti vzduchu v obývaném prostoru na hodnotu kolem 50 % (spotřeba energie na vytápění se tak sníží o 10 až 15 %). Značné úspory výdajů za vytápění místností docílíte zasklením lodžie, u starších oken a dveří pomůže kvalitní izolace – meziokenní těsnění.

Ohřev pitné vody Čtvrtinu z celkových nákladů na elektřinu v domácnosti představují náklady na přípravu teplé vody. Pokud tedy nechcete za spotřebovanou elektrickou energii platit příliš, musíte se zamyslet už při pořizování kvalitního a přesně dimenzovaného (podle vaší denní spotřeby vody) spotřebiče. Při dimenzování se vychází z individuálních potřeb uživatel, takže spotřeba teplé vody se může pohybovat v rozpětí 40 až 150 l na osobu a den. Z toho připadá 25 % na kuchyni, 15 % na umyvadlo a až 60 % na koupel. Druhým faktorem ovlivňujícím to, kolik zaplatíte za elektřinu potřebnou na ohřev teplé vody, je teplota, na kterou vodu ohříváte. Odhaduje se, že asi 1/3 uživatelů bojlerů má teplotu ohřevu nastavenou na více než optimálních 50 až 55 °C. Nejenže tak budete přeplácet, ale 44

navíc se v zařízení na ohřev vody usazuje více minerálů – tzv. kotlový kámen, který snižuje jeho životnost. Úspory můžete dosáhnout také správnou instalací a šetrným provozem. Proto se snažte umístit ohřívače vody co nejblíže odběrovému místu a dobře tepelně zaizolujte potrubní vedení. Pro vzdálenější místa odběru teplé vody použijte raději samostatný ohřívač vody (například beztlakový ohřívač pro dřez) než dlouhé teplovodní vedení od centrálního bojleru – ušetříte nejen elektřinu, ale i vodu. Teplotu vody z průtokového ohřívače nastavujte co nejnižší a už ji dále nemíchejte se studenou vodou. Jestliže ohřívač nebo bojler delší dobu nepoužíváte, je potřeba snížit nastavení teploty na 5 až 10 °C, případně ho úplně vypnout. Pokud využíváte cirkulační čerpadlo teplé vody, časově ho naprogramujte podle skutečného využití a vaší přítomnosti v domácnosti. Zdrojem nemalých úspor je i správný výběr vodovodních baterií. Například pákové baterie šetří až 30 % vody, směšovací vodovodní baterie nebo baterie se zabudovaným termostatem jsou ještě efektivnější. A nezapomeňte, že mytí nádobí je hospodárnější, pokud si napustíte vodu do



dřezu, nikoli myjete-li ho pod tekoucí vodou. Ke zvýšené spotřebě vody i elektrické energie přispívají svojí měrou také kapající kohoutky, proto i jim věnujte náležitou pozornost, a co nejrychleji je opravte.

Vaření a pečení Současný trh nabízí široký výběr kuchyňských pomocníků, čím dál tím méně náročných na spotřebu elektřiny. O spotřebě tak nyní rozhoduje především kvalita spotřebiče. Nové typy elektrických sporáků uspoří oproti starším typům 20 až 30 % elektřiny. Nejmodernější sporáky se sklokeramickou deskou a mikropočítačem mají dokonce pouze třetinovou spotřebu běžného sporáku. Koupí moderního, kvalitního a prověřeného spotřebiče, například se sklokeramickou varnou deskou s ohřevem typu High-light nebo s indukčními varnými plotýnkami, nejenom ušetříte na provozu, ale předejdete i častým opravám a následné nespokojenosti s poruchovým spotřebičem. Při výběru se řiďte také energetickým štítkem a před koupí se ujistěte, zda vaše elektroinstalace a hlavní jistič tuto zátěž, která součtově dosahuje až 14 kW, unesou. Správný výběr sporáku, trouby nebo varné desky je určitě základem úspěchu při šetření elektřiny, ale pokud nebudete při provozu dodržovat určitá, velmi jednoduchá pravidla, vaše snaha vyjde nazmar.

Při vaření používejte pokličky a dbejte na to, aby velikost hrnce plně odpovídala velikosti plotýnky, protože například průměr dna hrnce menší o 3 cm než průměr plotýnky zvýší spotřebu až o 30 %. Dno hrnců by mělo být rovné, jinak se spotřeba energie zvýší až o 40 %. K vaření potravin s delší dobou varu používejte tlakový hrnec – ušetříte až 40 % elektřiny a 30 % času. Nezapomeňte na včasné snížení teploty na varném místě nebo v troubě a k dovaření pokrmů využívejte zbytkové teplo plotýnek či trouby. Při vaření dávejte pozor na přesné množství vody, méně vody totiž znamená menší spotřebu. Troubu nahřívejte pouze tehdy, je-li to bezpodmínečně nutné. Trouby pracují hospodárněji, budete-li využívat teplý vzduch. Odpadá předehřívání, teplota v troubě může být nižší, a dokonce 45


můžete v troubě péct na několika plechách najednou. Troubu během přípravy pokrmu zbytečně neotvírejte, aby se v ní teplý vzduch neochlazoval.

Ani s kvalitní troubou a s úspornou varnou deskou však neupřednostňujte přístup „na všechno mi stačí sporák“, ale používejte specifické elektrospotřebiče, které pracují efektivněji. Například při použití rychlovarné konvice ušetříte při ohřátí 1 l vody ze 14 na 100 °C až 2/3 energie v porovnání s klasickým ohříváním a voda dosáhne bodu varu až třikrát rychleji. Použití mikrovlnné trouby na ohřev pokrmů do hmotnosti 400 g přinese až 50% úsporu. Kávovary uspoří 60 %, topinkovače 45 % a vařiče vajec až 70 % elektrické energie.

potřeba zvážit, jak velkou chladničku nebo mrazničku potřebujete. Správná velikost chladničky a mrazničky závisí na počtu osob a nákupních zvyklostech. Prostor chladničky by měl být využit alespoň ze 70 %, přitom se počítá s prostorem 50 až 70 l na osobu. V podstatě platí, že čím větší objem, tím větší spotřeba na jeho vychlazení. Výběr chladničky usnadňuje spotřebiteli tzv. energetický štítek, umístěný na přední stěně spotřebiče. Nízká spotřeba by však neměla být jediným ukazatelem při koupi, která představuje větší investici na delší časové období. Dávejte přednost značkovým výrobkům. Samozřejmostí v dnešní době by měly být chladničky bez freonů v chladicím okruhu (chemická značka CF). Starou chladničku a mrazničku s freonem nechte odborně zlikvidovat. Pro efektivní provoz chladničky a mrazničky je důležité umístění spotřebiče.


Chladnička by měla být umístěna na suchém chladnějším místě, ale teplota okolí by neměla být nižší než 16 °C. Umístění u sporáku, varné desky, otopného tělesa nebo v suterénu u kotle či systému vytápění je nevhodné. Chladnička ani mraznička by neměla být umístěna příliš blízko u stěny, v rohu, nebo dokonce ve výklenku. Podstatně by se tím omezilo ochlazování chladiče (černé žebroví na zadní stěně přístroje). Chcete-li mít nízkou spotřebu elektrické energie, pravidelně kontrolujte, zda dveře na chladničce a mrazničce dobře doléhají. Těsnění kolem dveří musí bezpodmínečně přiléhat po celém obvodě a je dobré občas je omýt teplou mýdlovou vodou. Alespoň jedenkrát za rok důkladně (ale opatrně) očistěte chladič chladničky od prachu, protože prach omezuje ochlazování. Teplotu v chladničce i v mrazničce přizpůsobte potravinám, které v ní uchováváte,

a pravidelně ji kontrolujte. Některé potraviny lze uchovávat při vyšších teplotách, tím také uspoříte elektrickou energii. Nejoptimálnější teplota v chladicí zóně je +5 až +7°C a v mrazicí zóně –18 °C. Za každý stupeň teploty směrem dolů spotřebuje váš spotřebič o 8 až 10 % více elektřiny, například při snížení na +3 °C stoupne spotřeba chladničky o 15 %. Pravidelně odmrazujte – už 3mm námraza zvyšuje náklady na elektrickou energii až o 75 %. Chladnička či mrazák navíc ruší hlukem mnohem častějšího chodu motoru. Při vkládání potravin do chladničky a mrazničky je vhodné využít funkce rychlého chlazení nebo mrazení. Ušetříte tím energii a zachováte vysokou kvalitu potravin. Neumísťujte do chladničky a mrazničky horké potraviny a do chladicího a mrazicího prostoru ukládejte zakryté potraviny (polévku, nápoje, vodu k výrobě ledu), neboť i zmrzlé tekutiny se odpařují a vytvářejí námrazu, která se usazuje na výparnících. Před otevřením chladničky nebo mrazničky zvažte, co chcete vyjmout, a nenechávejte dveře dlouho otevřené. A nakonec tip, který vám pomůže při rozhodování, zda si koupit pultovou nebo skříňovou mrazničkou. Pultové mrazničky spotřebují díky svému tvaru asi o 15 % méně elektřiny než skříňové.

Myčky nádobí Chlazení a mrazení Chladnička a mraznička patří mezi spotřebiče, které se využívají celoročně. I když mají malý příkon (asi jako stowattová žárovka) mohou významně, především při nesprávném využívaní, zvýšit celkovou spotřebu elektřiny. Nejnovější výrobky mají nižší spotřebu, lepší izolaci a různé funkce usnadňující používaní a šetřící energii (například funkci automatického rozmrazování). Při koupi je v první řadě 46


Myčka nádobí pomalu zdomácňuje i u nás, a proto přestává být vnímána jako nadstandardní vybavení kuchyně. Výzkumy ukazují, že mytím nádobí v myčce se šetří nejen čas, ale i elektřina a voda. V porovnání s mytím nádobí pod tekoucí vodou ušetří myčka téměř 60 % vody a přibližně 35 až 60 % elektřiny. Ovšem pokud se u vás v kuchyni vaří pouze káva a talíř se zašpiní maximálně při ohřívání v mikrovlnné troubě, je zbytečné myčku kupovat. 47


Vyšší náklady na zakoupení myčky se rychle vrátí do domácnosti, kde se hodně vaří a účty za vodu jsou vysoké. Při výběru myčky se řiďte energetickým štítkem a pokud možno si vybírejte kvalitní značkové výrobky. Důležitým parametrem je také hlučnost, která u špičkových spotřebičů dosahuje hranice kolem 42 dB. Pozor, myčku byste v žádném případě neměli umístit v těsné blízkosti chladničky nebo mrazničky! Dnešní moderní myčky spotřebují až o 40 % méně elektřiny než myčky v 80. letech minulého století a ani ruční oplachování pod tekoucí vodou před mytím nádobí v myčce už není potřebné. Před vložením do myčky stačí odstranit pouze větší kusy potravin. Maximální efektivnosti myčky dosáhnete, když ji budete zapínat až poté, co ji dostatečně naplníte. Po odložení nádobí do myčky dveře vždy řádně dovřete, jinak

48

zbytky jídla zaschnou na nádobí, které pak může být špatně umyté. Pokud možno nepoužívejte předmývací programy. K větší úspoře vám pomohou automatické a bio programy. Pro mírně znečištěné nádobí postačí i úsporný kratší mycí program. Do myčky patří jen takové nádobí, které je k tomu vhodné. Ukládejte ho tak, aby se voda dostala ke každému kusu. Citlivé nádobí a nádobí z plastu vždy umísťujte od horního koše. Čisticí prostředky dávkujte přesně podle návodu – ušetříte peníze a snížíte znečištění odpadní vody. Po ukončení jakéhokoli programu vždy zkontrolujte filtrační sítko odtokové vody a odstraňte všechny zachycené nečistoty. Důkladně si přečtěte návod. Vaše myčka nádobí možná dokáže mnohem víc, než si myslíte. Některé typy můžete například připojit na přívod teplé vody ze solárních kolektorů nebo tepelného čerpadla.



Praní a sušení Moderní pračky a sušičky nabízejí množství programů pro různé druhy prádla a ve srovnání se staršími typy ušetří až 60 % elektrické energie. Spotřeba vody na běžný program pro barevné prádlo klesla dokonce ze 150 na 39 l. Ty nejmodernější také přemýšlejí a samy si nastaví potřebné parametry, aby byl výsledek praní co nejlepší a zároveň náklady co nejnižší. Sušička prádla je na spotřebu elektřiny dost náročná. Pokud ale uznáte, že využití sušičky prádla ve vaší domácnosti je opodstatněné, kupte si samostatnou sušičku s bubnem na cca 5 kg prádla a s energetickým štítkem kategorie A nebo B. Pračku i sušičku je vhodné postavit na rovnou a pevnou podlahu, aby mohlo odstřeďování probíhat optimálně. Při nerovné nebo „houpavé“ podlaze se doba odstřeďování značně prodlužuje, čímž vzrůstá spotřeba elektřiny a klesá životnost pračky. Využívejte plný objem pračky, ale nepřeplňujte ji. Jestliže perete menší množství

prádla, využívejte příslušné šetřící programy – tak uspoříte nejvíce. Prádlo perte raději při nižších teplotách a předpírku používejte pouze v nezbytných případech při silně znečištěném prádle. Při šetření elektřinou i vodou vám pomůže, když skvrny před praním v pračce ošetříte. Prací prostředek dávkujte podle stupně znečištění prádla a tvrdosti vody a nepoužívejte větší množství, než je nutné, protože prací prášky zatěžují životní prostředí. Než vložíte prádlo do sušičky, odstřeďte ho – snížíte tak náklady na sušení. K bezporuchovému chodu obou spotřebičů je třeba pravidelně, alespoň dvakrát ročně, vyčistit filtr odtokové vody v pračce i vzduchový filtr sušičky.

Třída A už neznamená špičku! Evropská komise chystá změny v povinném označování domácích spotřebičů štítky, které indikují jejich energetickou náročnost. Rozdělení domácích spotřebičů do energetických tříd a povinné štítky, z nichž lze zařazení daného výrobku snadno zjistit, funguje v zemích EU od roku 1994. Odhaduje se, že toto opatření může ušetřit v letech 1996 až 2020 na 700 TWh energie. Přesto sílí hlasy, že potenciál štítkování se v jeho stávající podobě vyčerpává. Kritéria pro jednotlivé energetické třídy zůstala po celých 14 let stejná, takže dnes je již většina výrobků zařazena do třídy A. V roce 2005 mělo například plných 81 % ze všech myček na evropském trhu účinnost přinejmenším třídy A a pouze 8 % třídu C a horší. Výrobci tak nemají dostatečnou motivaci k dalšímu zvyšování úspornosti spotřebičů. Zákazník tedy netuší, že koupí spotřebiče třídy A si možná nevybral to nejlepší na trhu. 49


Úsporné elektrospotřebiče Drobné kuchyňské elektrospotřebiče mají výrazný podíl na celkové spotřebě elektrické energie v domácnosti. I když nemají energetické štítky, které by informovali o efektivnosti, má význam všímat si a zabývat se jejich energetickou spotřebou a již při nákupu přihlédnout k jejich hospodárnosti. Máte-li doma starší spotřebiče, je dobré je včas vyměnit za úspornější, protože mnohé z nich jsou v provozu dlouhé hodiny. Investicí do moderních elektrospotřebičů lze ušetřit až 30 % elektrické energie, což zkracuje dobu návratnosti této investice. K dosažení nižší spotřeby elektřiny při provozu elektrospotřebičů je důležitá především správná obsluha a dodržování podmínek předepsaných výrobcem. Velmi důležité je, aby se spotřebič vypnul, když

50

ho přestanete používat, protože zbytečný provoz znamená i neúměrnou spotřebu a rostoucí účet za elektřinu.

Stand-by režim (pohotovostní režim) Každý ocení pohodlí, které nabízí dálkový ovladač. Kdykoli si usmyslíte, můžete z pohovky ovládat televizor, DVD přehrávač a mnohé další přístroje. Pokud ale nepatříte do skupiny uživatelů, kteří po skončení programu vypnou svůj televizor i hlavním tlačítkem na přístroji, je toto pohodlí vykoupeno nepřetržitou spotřebou elektrické energie. Spotřeba při stand-by režimu se navenek projevuje malým červeným světélkem na spotřebiči. I když jednorázově nejde o vysoká čísla, je potřeba si uvědomit, že zařízení spotřebovává elektrickou energii prakticky nepřetržitě – v ročním součtu pak může dosáhnout i několika set korun, jako kdybyste měli neustále v provozu jednu 60W žárovku. Proto si vybírejte spotřebiče s nízkou stand-by spotřebou, anebo je po skončení provozu úplně vypnete.



Osvětlení Náklady na osvětlení v domácnosti tvoří přibližně 5 až 10 % z celkových nákladů na elektřinu. Hlavními parametry při volbě světelných zdrojů jsou úspora elektrické energie, delší životnost a šetrný přístup k životnímu prostředí. Moderními světelnými zdroji (halogenové žárovky, kompaktní zářivky, lineární zářivky) a/anebo jejich vhodnou kombinací dosáhnete všech těchto parametrů. Klasická žárovka vytváří světlo tak, že se pomocí elektrické energie rozžhaví jemný drátek. Problém spočívá v tom, že větší část elektrické energie (až 95 %) se místo ve světlo mění v teplo. Jejich hlavní výhodou je jednoduché použití a nízká cena. Jde ovšem o zdroje, které jsou nejméně hospodárné a mají krátkou životnost, proto je lepší používat je na místech, kde je třeba svítit pouze občas – ve sklepě, v koupelně a podobně. Halogenové žárovky pracují na podobném principu jako klasické žárovky, ale s podstatně vyšší teplotou uvnitř baňky. V porovnání s klasickými žárovkami nabízejí sice halogenové žárovky jedinečné osvětlení, ale za cenu velké spotřeby.

Nejlépe dokážou využít elektrickou energii ke svícení úsporné zářivky. Protože se vyrábějí i s klasickým žárovkovým závitem a jejich rozměry odpovídají rozměrům klasických žárovek, nevznikají téměř žádné problémy při jejich výměně za klasické žárovky.

Úsporné zářivky Úsporné zářivky jsou jedním z efektivních zdrojů světla. Dokážou totiž ze zlomku energie potřebné pro klasickou žárovku vyrobit stejné množství světla (11W úsporná zářivka dosahuje stejné svítivosti jako 40W žárovka). Navíc je i jejich životnost 3až 16krát delší než u obyčejné žárovky. Nejrozšířenějším typem úsporných zářivek jsou lineární – trubicové zářivky. Při svícení spotřebují až o 85 % méně elektrické energie a jejich životnost je až 16krát delší ve srovnání s klasickými žárovkami. Dalším krokem vedoucím k úspoře elektrické energie při svícení je použití kompaktních úsporných zářivek. Jejich hlavní výhodou je až 80% úspora elektrické energie oproti běžné žárovce a dlouhá životnost – až 15 000 hodin svícení. Při použití je třeba počítat s pomalejším 51


náběhem na plný světelný výkon, v závislosti od zdroje do 120 vteřin, a při koupi zase s vyšší pořizovací cenou, která se však vzhledem k úspoře energie rychle vrátí.

Štítkování zdrojů světla Všechny světelné zdroje, které se používají v domácnosti, tedy i úsporné zářivky, se musejí označovat energetickými štítky, které poskytují informace o energetické efektivnosti světelného zdroje. Toto označení můžete nalézt přímo na balení, abyste už při nákupu mohli porovnat energetickou třídu, a tím i efektivnost různých modelů. Vysoká spotřeba klasických žárovek (nepřesahuje označení třídy E) svědčí o jejich nízké efektivitě. Oproti tomu energetická třída trubicových zářivek dosahuje úrovně A, případně B. I kompaktní úsporné zářivky se zařazují do energetické třídy A. Ve třídě B se objevují úsporné zářivky, které z estetických důvodů mají ještě skleněnou baňku částečně pohlcující světlo. Vysokonapěťové halogenové žárovky pracující s napětím 230 V jsou zařazeny do skupiny méně úsporných zdrojů s označením D a E.

Kam se zářivkami po skončení životnosti Žádné světlo nesvítí věčně – to platí i pro úsporné zářivky. Oproti klasickým a halogenovým žárovkám, které nejsou škodlivé pro životní prostředí a smí se vyhazovat do netříděného domovního odpadu, úsporné zářivky a výbojky obsahují nebezpečné látky. Jejich sběr je potřeba provádět zvlášť obezřetně, aby se nerozbili. Proto se odevzdávají do zvláštních sběrných nádob na speciálních sběrných místech nebo přímo v obchodech, kde byly zakoupeny.

Malá kuchyně

Malá kuchyně Máte malou kuchyni? Opravdu? A není malá jen proto, že od ní chcete víc, než vám může dát? Zdárná existence v malých prostorech stojí na důmyslném využití každého centimetru – ale všeho s mírou! Jestli máte čtyřčlennou rodinu a kuchyni velkou jen několik čtverečních metrů, proč tam chtít stůj co stůj umístit jídelní stůl? Obětujte mu raději trochu z obývacího pokoje a kuchyni pojměte vyloženě jako pracovní, maximálně s malým stolkem pro podávání snídaní nebo barovým pultem.

Najdete-li úspornou zářivku, která je o 30 % levnější, ale má jenom poloviční životnost než dražší varianta – ruce pryč. Koupě a provoz této levnější varianty vás nakonec vyjdou dráž než u zářivky za vyšší cenu. I tady totiž platí, že kvalita se odráží v ceně.

Plánujete-li právě novou kuchyni, rozvrhněte si nejprve spodní skříňky; až poté se pusťte do horních.

Malá, ale naše Do místnosti, v níž se často vypíná a zapíná osvětlení, jsou vhodné úsporné zářivky s vyšší odolností při zapínání – s tzv. funkcí předehřívání.

Kuchyně, jaké známe z panelových bytových domů, se opravdu nemohou chlubit velikostí XXL. Jsou malé – to je fakt. Ale pokud si myslíte, že s tou vaší se nedá nic dělat a lepší už to nebude, mýlíte se. I malá kuchyně se může stát spolehlivým oporným bodem a centrem rodinného dění, jako bývala kdysi. Současné kuchyně musejí uspokojovat poměrně širokou škálu požadavků. Proto by měla být malá kuchyně především 52

funkční a s dostatkem prostoru a pohodlí při práci. Při budování nové kuchyně malých rozměrů má největší význam uspořádání a velikost spodních a horních skříněk a návaznost jednotlivých pracovních ploch a spotřebičů. Z estetického hlediska je důležité to, co je ve výšce očí. To platí všeobecně pro kuchyně bez rozdílu velikosti prostoru. V malých prostorech je navíc ke všemu blíže, takže jakékoli nedostatky například materiálu nebo zpracování detailů vás okamžitě takzvaně uhodí do očí.


Nejvýraznějším nedostatkem malých, většinou panelákových kuchyní je rozloha podlahové plochy. Často jde jen o 6 až 8 m2, které mají sloužit ke skladování potravin, ukládání kuchyňského náčiní a nádobí, pro přípravu a tepelnou úpravu potravin; navíc od nich očekáváte alespoň minimálním prostor ke stolování a mytí. Ke komplikacím způsobeným malými rozměry se přidružuje i špatné dispoziční uspořádání – zejména nevhodné rozmístění oken a dveří. Není výjimkou, nachází-li se v kuchyni až čtvero dveří: vstup z obývacího prostoru, z koupelny, dveře do spíže, případně ještě dveře na balkon či lodžii. Tento problém se dá částečně vyřešit zazděním některých dveří, respektive vytvořením spojovacího okna namísto dveří, nebo naopak rozšířením dveřního prostoru do obývacího pokoje se záměrem optického zvětšení prostoru kuchyně. 53

Malá kuchyně

Začněte s tužkou a papírem Prvním krokem k vytvoření optimální a funkční malé kuchyně je rozpoznat problémová místa. Abyste je eliminovali, musíte důkladně naplánovat její dispozici. Dobrou pomůckou k tomu je obyčejný metr, protože jen málokdo má k dispozici projektovou dokumentaci stávajícího stavu s okótovaným půdorysem a vyznačenými přípojkami na energie. Takže měřte! A nejlépe dvakrát. Nezapomeňte ani na světlou výšku místnosti, abyste zjistili, do jaké výšky budete moci umístit skříňky a poličky. Zařizování malého prostoru je kompromisem mezi tím, co jste si vysnili, a tím, co opravdu potřebujete. Chaotické typy kupují kuchyňské sestavy a spotřebiče, které jen s malou pravděpodobností zcela využijí, podléhaje diktátu módy. Ti racionálnější si jasně definují, bez čeho se v kuchyni neobejdou a co potřebují ke komfortu při vaření. Pamatujte však, že čím více činností vtěsnáte do malého kuchyňského prostoru, tím více ho funkčně i opticky roztříštíte.

Kuchyni plánuje celá rodina Při plánování kuchyně vám mohou pomoci i vaše děti. Napište jim seznam věcí (i s jejich rozměry), které chcete umístit do kuchyně, kupte nové pastelky a čtverečkovaný papír a odstartujte hru. Ať vám přesně nakreslí a vystřihnou půdorys každé skříňky a spotřebiče, které v kuchyni potřebujete (jako praktické oceníte

54

měřítko 1 : 20, přičemž 1 cm na papíru představuje 20 cm ve skutečnosti). Potom si udělejte plánovací večer a ukládejte, přemísťujte a posouvejte, až dokud nebudete s výsledkem spokojeni. Při kreslení půdorysu místnosti nezapomeňte na okna a dveře (nakreslete je otevřené a plochu, na které nesmí nic překážet při otvírání, si zřetelně vyznačte). Zapomenout byste neměli ani na to, že mnoho kuchyňských zařízení je potřeba připojit na přívod vody, elektřiny nebo plynu. Naše pomůcka – plošné rozměry zařizovacích předmětů a spotřebičů • minimální šířka pracovní desky je 60 cm • standardní rozměry spodních skříněk kuchyňské linky jsou: 30 × 60 cm, 45 × 60 cm, 60 × 60 cm, 80 × 60 cm, 90 × 60 cm, 120 × 60 cm • standardní rozměry horných skříněk jsou: 30 × 35 cm, 45 × 35 cm, 60 × 35 cm, 80 × 35 cm, 90 × 35 cm, 120 × 35 cm • sporák se čtyřmi varnými plotýnkami se vejde na plochu s rozměry 60 × 60 cm, pro sporák se dvěma plotýnkami potřebujete 30 až 40 × 60 cm • samostatná trouba potřebuje půdorysnou plochu 60 × 60 cm, nemusí však stát na zemi, dá se umístit do výšky očí, nad spodní skříňky • chladnička (nejběžnější typ) potřebuje plochu 60 × 60 cm (na trhu jsou i chladničky, které se dají umístit pod pracovní desku, což může být pro malé kuchyně praktickým řešením) • jeden člověk potřebuje u stolu prostor široký minimálně 50 cm, prostor na stole by měl být přibližně 50 × 40 cm pro každého • sedací plocha židle by měla mít průměr aspoň 30 cm, pro odsunutí židle od stolu je potřebných minimálně 50 až 60 cm (závisí na typu židle)


Malá kuchyně

jen do spodních skříněk, zvolit můžete i otevřené police, případně kombinace skříňky a samostatných noh a podobně. Navíc se takto vytvořené pracovní plochy dají používat k příležitostnému stolování. Pracovní plochu si můžeme nadstavit kryty na dřez nebo varnou desku.

Trouba, dřez a spol.

Hledání pracovního místa Každá kuchyně, i ta nejskromnější, musí obsahovat základní zóny: varnou, mycí a úschovnou. Ty zároveň musejí mít k vytvoření malého, ale účelného prostoru logické uspořádání. V dlouhých a úzkých kuchyních se nejčastěji uplatní jednostranná pracovní linka vhodně doplněná policemi na protější straně. Kde je to možné, zvolte dvojstranné uspořádání a kvůli plynulosti kuchyňských prací ponechte sporák a dřez na jedné straně s dostatečně velkou pracovní plochou mezi nimi (v ideálním případě 60 až 80 cm). Uspořádání do tvaru písmene L je vhodné, máte-li k dispozici dvě navazující strany, zatímco kuchyňská linka do tvaru U potřebuje tři adekvátně dlouhé využitelné stěny. Nejoptimálnější umístění pracovní plochy pro pohodlnou přípravu stravy (hloubka a šířka nejméně 60 cm bez přerušení) je mezi varnou a mycí zónou. K přípravě jídla se dá využít i příruční, případně jídelní stůl. Velmi praktické jsou výsuvné desky, které výrazně zvětší pracovní plochu. Přidanou pracovní plochu však nemusíte „schovat“

Budete-li v malé kuchyni vařit jen občas, zcela postačí varná deska se dvěma varnými plochami, široká asi 30 cm. Dostanete ji ve všech verzích od plynu po elektřinu či sklokeramickou desku. Také trouba na pečení je v málo využívané kuchyni zbytečný přepych, koupě vhodné mikrovlnné trouby nebo kombinované trouby s mikrovlnnou troubou tento handicap dostatečně nahradí. Samostatnou otázkou je odsávač par – digestoř. Vaříte-li jen málo a jen někdy, digestoř můžete vynechat za předpokladu, že prostor kuchyně má přirozené větrání – tj. okno.

55

Malá kuchyně

Mycí zóna bývá zastoupena dřezem a myčkou nádobí. Velikost dřezu závisí na prostoru, který mu vyčleníte, a na skříňce, do níž je zasazený. Standardní jsou dřezy do skříněk se šířkou 45 až 60 cm. Zcela malé dřezy se dají umístit i do prostoru se šířkou 30 až 40 cm. Ani myčka nádobí široká 45 cm není dnes výjimkou. Množství prostoru ušetří zásuvková myčka nádobí se šířkou 36 cm. Matka rodiny žijící v paneláku bude možná chtít umístit automatickou pračku pod pracovní desku v kuchyni. Někdy opravdu nemáte na výběr, ale je-li to alespoň trochu možné, vylučte praní z kuchyně menší než 9 m².

pádným a přeplněným dojmem; proto je vhodné uzavřené skříňky kombinovat se skříňkami s prosklenými dvířky, případně se zcela otevřenými poličkami. Dalším řešením je umístit asi 40 cm pod strop průběžnou polici, kam se dají odkládat méně používané kusy nádobí, to, co chcete mít na očích kvůli historické hodnotě nebo prostě jen to, co chcete vystavit na odiv. V rozích kuchyňské linky ve tvaru L nebo U se dají dobře použít skříňky, které sahají až po pracovní plochu – vlastně na ní stojí, neboť pracovní plocha v těchto koutech je málo využitelná. Také členité poličky s menší hloubkou než horní skříňky, zavěšené právě pod nimi, dokážou uschovat spoustu různých drobností, kterých se v kuchyni jistě mnoho najde. Úložný prostor můžete zvětšit také tak, že postavíte do „hluchého“ rohu místnosti policový regál (může být i částečně uzavřený); také tam se vejdou maličkosti, na které byste jen těžko hledali místo. A pokud ještě nevíte, kam se smetákem, případně sbíráte-li igelitové nákupní tašky nebo pro maminku odkládáte skleničky na zavařování, vyberte si linku se soklovými zásuvkami.

Malá kuchyně

Pokud jste si už perfektně promysleli uspořádání nové kuchyně a máte pocit, že jste konečně našli dokonalé řešení pro svoji mini kuchyni, můžete se vrhnout do plánování vnitřního vybavení skříněk a zásuvek. Protože pocit z dobře vyřešené kuchyně rychle vyprchá, nenajdete-li při vaření mezi kuchyňskými pomůckami a předměty naházenými na jedné hromadě právě to, co hledáte. K přehlednému uspořádání vám poslouží speciální vnitřní programy vyrobené z plastu, dřeva nebo kovu. V souboji o dokonale vyřešený malý prostor je pořádek vítaným pomocníkem. Vybavte proto skříňky a zásuvky boxy na příbory a kuchyňské nářadí či držáky na talíře nebo hrnce. Každý výrobce nabízí opravdu bohatý vnitřní program. Konečná cena se vám může zdát vyšší, než jste čekali, ale pořádek a přehled ve stovce kuchyňských předmětů a pomůcek a získaný prostor za to určitě stojí. Dalším krokem k dokonalosti je vyřešení otevírání kuchyňských skříněk. Čím širší dvířka, tím více zasahují při otevírání do prostoru. Naštěstí si můžete vybrat skříňky

s dvířky širokými jen 30 cm. Řešením jsou i posuvná dvířka a radostí skříňky s výsuvnými nebo otočnými policemi nebo zásuvky s plným vysouváním. Otevřené police (i ty na stěnách naproti kuchyňské lince) odlehčují prostor. Méně potřebné věci klaďte na vyšší poličky v horní řadě nebo do nižších zásuvek dolní řady skříněk. Nezapomínejte, že skříňky a police zavěšené na stěnách nebo visící ze stropu by měly mít menší hloubku než spodní skříňky, abyste do nich při sklánění se nad pracovní deskou nenaráželi hlavou.

Závěsný program Skladovací a úložný prostor Poznávacím prvkem dobře navržené kuchyňské sestavy je maximální množství úložných prostorů. Ke skutečnému zvětšení úložného prostoru můžete použít různé způsoby: využijte například prostor od linie horních skříněk až přímo pod strop a přidejte nad horní skříňky další řadu. U takového řešení sice musíte dávat pozor, abyste kuchyni opticky nezmenšili, ale za nové odkládací plochy takové riziko někdy stojí. Kuchyně s přísně uzavřenou skříňkovou sestavou působí někdy těžko56


Nedostatek místa pro uložení všech předmětů potřebných v kuchyni můžete kompenzovat i systémovými závěsnými programy. Těmito programy rozumíme sestavu navzájem souvisejících kovových prvků umístěných na stěně nad pracovní deskou, na které můžete přehledně věšet náčiní, aniž by zabíralo další místo ve skříňkách a zásuvkách. Závěsné tyče a lišty různých délek, roštové poličky, háčky, konzoly, odkapávače na nádobí... stačí jen seznámit se s nabídkou a vybrat si konkrétní, pro vás ten nejpraktičtější doplněk. 57

Malá kuchyně

Stolování

S dveřmi, nebo bez nich

Pro někoho je hlavní činností příprava jídla, pro jiného konzumace. Jídelní kout přímo v kuchyni (i když malé) je vždy logickým a nakonec i nejlepším řešením. Na minimum se zkracuje servírovací vzdálenost a zároveň vzniká intimní a příjemný prostor alespoň na ranní posezení či relaxaci s kávou. Prostorově úsporná řešení spočívají ve sklopných a výsuvných stolcích a vyšších typech židlí, které mají zpravidla úspornější rozměry.

Opravdu potřebujete v malé kuchyni otevírat dveře? Jestli ano, tak potom si vyberte takové, které se budou otevírat ven z místnosti, nebo se budou zasouvat. Ale pozor! Zasouvací dveře potřebují volnou vnější stěnu nebo speciální stěnu (například ze sádrokartonu), do níž se při otevření skryjí. Nakonec bude opravdu nejlepší propojit kuchyni s ostatním prostorem a vytvořit otevřenou dispozici, která kuchyni prosvětlí a opticky zvětší.

Světlo a barva

Je-li vaším přáním často a velkoryse stolovat, přestěhujte tuto činnost do přilehlých prostorů. Promyslete si celou dispozici bytu a snažte se jídelní a obývací část umístit co nejblíže ke kuchyni. Dobrým řešením je otevřené propojení kuchyně s obývacím pokojem. Poučení našich babiček, že kuchyňské výpary se dostanou tam, kam nemají, je sice milá, ale dnes už není třeba brát ho tak vážně – existují přece digestoře a navíc provoz v kuchyni už zdaleka není tak frekventovaný, jako za časů našich babiček. 58

Další zásada pro malé prostory zní: pustit do místnosti maximum světla. Z tohoto důvodu potřebuje malá kuchyně silné světlo z více zdrojů. Hlavním zdrojem světla v průběhu dne bude denní osvětlení. Po setmění vyžaduje pracovní zóna a zóna vaření kromě hlavního (většinou stropního) svítidla i doplňkové osvětlení, umístěné nejlépe na vnějším dnu horních skříněk, opatřené ochrannou lištou s pevným a bezpečným krytem odolným proti vlhkosti. Dobře poslouží postranní stěnová svítidla, která jednotlivé pracovní zóny osvětlí. Stejně tak je vhodné i samostatné svítidlo pro případný jídelní stolek. Jenže světlo nestačí. Důležitá je i jeho barevnost, která si zahrává s našimi vjemy a ovlivňuje pocit velikosti nebo malosti kuchyně. Jak na to? Upřednostněte světlé barvy, tón v tónu, světlé dřevo, lesk a optickou lehkost materiálů. Jednotlivé plochy by měly být materiálově i barevně propojeny tak, aby působily jako celek. Pozor na příliš mnoho bílé a mnoho nerezových doplňků. Chladný prostor potřebuje kontrast v podobě teplého materiálu nebo barvy stěn. K bílé lince zkuste vanilkovou stěnu a přidejte dřevo nebo jiný přírodní materiál. Obsahuje-li váš návrh


Malá kuchyně

příliš pastelových tónů nebo si myslíte, že kuchyně bude fádní, zahrajte si s malými barevnými a materiálovými kontrasty na pracovní desce, obkladových spárách, úchytkách, případně malých elektrospotřebičích. Pro malou kuchyni je vhodných několik exkluzivních kousků obkládaček, ale vyhněte se přemíře vzorů a výrazným vzorům na větší ploše. Podlaha by také měla zůstat světlá. Kromě toho, že její povrch v závislosti na odstínu, lesku a materiálu odráží světlo směrem vzhůru a tak „provětrává“ prostor, lépe kamufluje to, co jste nestihli uklidit. Klidně tedy můžete použít světlý odstín laminátové nebo dřevěné plovoucí podlahy. Ještě snáze vyberete k barvě kuchyňské linky tón v tónu linoleum, které se opět vrátilo do módy. Své udělají i světlé obdélníkové dlaždice uložené na šířku.

Jakou sestavu do malé kuchyně v paneláku? Častá otázka, která nemá jednoznačnou odpověď: sektor, modul, na míru nebo minikuchyně. Klasické sektorové kuchyně jsou zajímavé většinou svojí cenou a jednoduchostí sestavy. Designově nejsou ničím výji-

mečným, ale ulehčují a urychlují budoucímu uživateli sestavit si kuchyni podle vlastních potřeb. Jejich nevýhodou je, že jednotlivé skříňky mají fixní rozměr, a budete-li právě vy mít kuchyni s poněkud netradičními rozměry (což bývá v panelových bytech krutou realitou), jednoduše se vám poskládat linku přesně do dané plochy nepodaří. Zůstanou zbytečně hluchá místa, která se potom různými způsoby zakrývají, aby je nebylo vidět. Kuchyňský modul představuje ucelenou sestavu připravenou výrobcem. Všechny pracovní a úložné zóny jsou předem ergonomicky navržené a uspořádané. Takovou sestavu stačí postavit ke stěně nebo do prostoru jako daný celek a připojit k existujícím rozvodům. Z toho vyplývá, že jsou určeny spíše pro velkorysejší kuchyně, které si mohou dovolit několik volných centimetrů jako luxusní estetický doplněk. Ale budete-li se trochu snažit, objevíte i kuchyňské moduly určené 59

Malá kuchyně

speciálně pro malé kuchyně, které obsahují dřez, menší sporák, pracovní místo a úložný prostor. Z hlediska využití prostoru se jeví nejvhodnější kuchyňská sestava navržená a vyrobená na míru, přesně podle konkrétního prostoru. Tak se dá opravdu využít každý volný centimetr a svoje místo tu najdou i atypická řešení a nevšední nápady. I estetická stránka takové kuchyně vám dává volné ruce. Dokonalé šetření místa zabezpečí multifunkční kuchyňské jednotky. V nich jsou nainstalované všechny základní funkce do prostoru s hloubkou 60 cm a se šířkou 110 až 150 cm. Některé v sobě spojují varnou desku, chladničku a dřez, jiné například jen varnou desku a dřez apod. Problémem je absolutní nedostatek pracovní plochy i úložného prostoru, který lze kompenzovat samostatným mobilním kontejnerem. Ten se dá využít také jako úložný prostor, případně je možné zvládnout jednoduchou přípravu jídel i na jídelním stole.

Zajímavé příklady z rekonstrukcí kuchyní v bytech

Zajímavé příklady z rekonstrukcí kuchyní v bytech Kuchyňský funkcionalizmus

Tip pro malou kuchyni Při plánování kuchyně zvažujte svoje skutečné potřeby. Pro všechny prostory, zvláště pro malé, platí, že je užitečné něco vynechat. Optický neklid vyvolává pocit stísněnosti. Směs různorodých forem, tvarů a barev působí vždy neútulně. Hlavní zásadou je umět se vzdát nepotřebných a přebytečných věcí a udržovat v prostoru neustálý pořádek. Ten víc než cokoliv jiného navodí i v malém bytě pocit harmonie a pokoje.

Přišlo to i na ně. Když chtěli být spolu, potřebovali bydlení podle představ jednoho i druhého. Naštěstí už při prvních zmínkách o společné adrese se dohodli, bez jakýchkoliv pochybností, na moderním bydlení s čistými liniemi a kvalitním zařízením. Chtěli vzdušný a prostranný byt. Své interiérové architektce přinesli i ukázky toho, co jim bylo v časopisech nejvíc po chuti. Hodně s ní diskutovali, až jim určila „diagnózu“; naordinovala jim elegantní byt v současném funkcionalistickém duchu. Oranžovocihlové stěny se promyšleně střídají se světlými plochami. Elektrospotřebiče z nerezavějící oceli a doplňky z kovu se našly ve vzájemné rovnováze s nábytkovými kusy z dvojího dřeva, dřevěnými zárubněmi a podlahami. Souvislosti materiálů a barev se odrážejí v decentní míře všeho, co si oni vymysleli, a architektka navrhla. Namísto oddělené kuchyně a obýváku se rozhodli pro velkou společenskou zónu. Odpadla tedy příčka. A protože se okolnosti časem mohou změnit, nechali si zadní dvířka k její dodatečné montáži.

Jako první přišly do kuchyně nerezavějící spotřebiče a podle nich se přizpůsobila kuchyňská linka. Konečná podoba kuchyně vyšla ze třech podob vizualizace zařízení.

Otevřený pohled na takovou kuchyni jen potvrzuje, že pěkné a funkční propojení prostoru pro přípravu jídel a obývací zóny se vyplatí.

Několik rad jak zvětšit prostor • namísto klasických dvířek na skříňkách dejte přednost posuvným nebo roletkám • využijte vertikální rozměr kuchyně a zaplňte prostor klidně až po strop, • nešetřete na vnitřním vybavení skříněk a zásuvek • vyplňte i místa, která se běžně nevyužívají, například sokly • čím více předmětů bude v kuchyni na očích, tím menší se vám bude zdát, • malým prostorům sluší světlé barvy a skleněné plochy 60


Moderní styl zařízení opticky nezatežuje prostor bytu.

Kontrast dřeva a teplých barev s nerezí a sklem 61



Kuchyně v novém šatu

Kuchyně jako ze škatulky

Novákovi se stěhovali do nového bytu někdy v 80. letech minulého století a interiér jejich kuchyně byl ještě nedávno zařízený tím, co patřilo k časům jejich mládí – na podlahách PVC, kdysi umakartovou linku později obložili dřevěnými laťkami. Proto se rozhodli pro novou jednoduchou a praktickou kuchyni – aby se tam všechno vešlo, dobře se vařilo a snadno uklízelo. Na lince ve tvaru L je dostatečně dlouhá pracovní plocha, aby se na cestě mezi dřezem a sporákem stihly pohodlně odehrát všechny přípravné práce. Proti kratší části „elka“ navazují na pracovní plochu potravinové skříně. Ve výšce očí je v nich zabudovaná

První důležitou věcí po nastěhování do staršího bytu bylo částečné propojení kuchyně a obývacího pokoje. Po konzultaci se statikem a po jeho schválení řezali do panelu a vyřezali otvor mezi kuchyní a jídelní častí obývacího pokoje. Nyní tyto místnosti odděluje jen část nízké stěny, jakýsi pult, čím se celý prostor opticky zvětšil a provzdušnil. Dělicí zídka může při stolovaní v jídelně sloužit i jako podávací a odkládací pult. Z kuchyňské strany je pod stěnou umístěn stolík pro dva, vhodný na rychlou snídani. Původní kuchyňská linka byla poměrně malá, jen na jedné zdi, proto se ji rozhodli vyměnit. Nová kuchyňská linka je umístněná do rohu v tvaru písmene L.

Zatím kuchyně působí poněkud nezabydleně, ale časem přibude osvětlení pod horními skříňkami a závěsné systémy. Potom to bude jiné.

trouba i mikrovlnná trouba. Pracovní plochy jsou navrženy tak, aby byly dostatečně velké a logicky uspořádané – proto je prostor mezi dřezem a sporákem souvislý a dlouhý. Jednou z praktických voleb při výběru materiálu byl laminát – naleznete ho na nábytku i na podlaze. Některá praktická řešení v kuchyni paní Novákovou poněkud překvapila. Když však začala kuchyni používat, rychle pochopila, o co se chtěla připravit. Zásuvky jí zjednodušily přístup k uloženým věcem a činily použitelným a používaným celý obsah spodních skříněk. Ani vyklápěcím horním dvířkům se není třeba vyhýbat… Dnes si už novou kuchyni pochvaluje – hlavně její praktičnost a dostatek prostoru na práci. Před rekonstrukcí 62


Nová kuchyňská linka je ve tvaru písmene L.

Chladný, ale elegantní nerez a sklo vytvářejí vhodný kontrast ke dřevu a žluté barvě.

Díky tomu, že zazdili průchozí dveře do koupelny, mohli linku rozšířit a vešla se i myčka nádobí. Na druhé straně odstranili potravinovou skříň a nahradili ji velkou vestavěnou chladničkou, nad kterou je odkládací prostor. Kuchyně je z dílny soukromého truhláře. Korpus je z melaminu. Chtěli, aby kuchyň působila vzdušně a čisto, proto se rozhodli dvířka obložit smrkovým dřevem. S dvířky ladí keramický obklad mezi pracovní deskou a hornými skřínkami v žlutokrémovém odstínu. Úchytky a kovový program v kuchyni jsou z obchodního domu IKEA. 63



Už se nevešli Na počátku byla nevyhovující kuchyně – rozrostlo se zařízení a přibyly elektrospotřebiče. Cíl zprovoznit kuchyňskou nudli bez dalšího schytávání podlitin, zracionálnit přístup mezi pracovními zónami a rozveselit stravovnu novým obkladem a nátěry zdí pomohla dosáhnout i sehraná parta obkladačů, dlaždičů a malířů. Kuchyně se bez rozpaků natáhla novou zdí do vstupní haly. Sporák se opřel o sousední zeď, a tak se dostal do pravého úhlu s dřezem. Celé vaření se teď odehrává v příjemném U-tvaru linky, kde jsou po ruce kořenky, mouka a jiné přepotřebné drobnosti. Co se týká forem a rozměrů, jistí to oblé tvary a na míru zhotovený nábytek včetně posuvných atypických dveří malé komůrky. Osvědčený trik se zúženými poličkami

Jak zeď s přesahem do haly nadstavila pracovní plochu. 64

Ve staré kuchyni bez odkládacích ploch kolem sporáku

opticky rozsadil protilehlé zdi. Modrá a zelená jsou pro tuto kuchyni jako stvořené. Kuchyňskou zónu prosvětlují perleťová mozaika a světle růžová linka.

Oblý roh pracovní desky pustí domácí k šoupacím dveřím.


Úzká, ale skladná polička ve zvlněné linii provětrá prostor.

I takto se dají propojit různé povrchy. Stačí pytel oblazků.

Po novém a na míru

65


Kuchyně, kde vládne pohoda Byt, v němž se jim tak dobře bydlí, je výsledkem práce interiérového ateliéru. Oba investoři – ona a on – se předem dohodli, že svůj nápad svěří do rukou profesionálů. Stále mají před očima „nacpané pokojíky, malinkou kuchyňku utěsněnou čtyřmi stěnami – doslova jak ze škatulky, levné materiály, nevyhovující vytápění a elektřinu.“ Některá stará okna se nedala otevírat, jiná měla nevhodný tvar. Kromě toho izolovali a izolovali, bourali a zarovnávali. Staticky nosné prvky a stěny nechali na pokoji. Nemohli jimi hýbat, jen zkontrolovali jejich stav a nanovo oblekli. Nízká konstrukční výška zůstala – otevřeli ji zvláštním osvětlením. Kuchyně si našla místo v užším výklenku s oknem, který je otevřený směrem k jídelně. Do kuchyně se na malou plochu vešlo vše potřebné. Nechybí ani myčka nádobí. Okno nad dřezem bylo podmínkou při návrhu nové kuchyně a domácí paní si ho nedokáže vynachválit. Kuchyňskou linku ve tvaru L uzavírají vysoké potravinové skříně se zabudovanými spotřebiči, takže je v kuchyni dostatek odkládacího prostoru i na ty

y in ř t k le e k li o k , e s Přesvědčte e ič b e ř t o p s e š a V jí odebíra Do kuchyně se na malou plochu vešlo vše potřebné. Nechybí ani myčka nádobí. Okno nad dřezem bylo podmínkou při návrhu dispozice.

největší zbytečnosti. Povrchová úprava kuchyňské linky i dlažby barevně ladí s plovoucí podlahou v celém bytě. Efektní skleněný korpus na radiátorech je trochu nepraktický – při odvzdušňování radiátorů vyžaduje složitější demontáž. Obývák, jídelna, kuchyně: provázané plochy dovolily nábytkové sestavě, teplým barvám stěn a dřeva prostupovat celým prostorem. Díky citlivému použití materiálů a objemů zrak mimoděk klouže z jednoho místa na druhé. Zkrátka – pohoda.

Bezplatné poradenství: • hospodárné využití elektřiny pro vytápění, ohřev vody, osvětlení, vaření a další běžnou spotřebu • obnovitelné zdroje - tepelná čerpadla, sluneční kolektory, fotovoltaické články • slevy na elektrotepelná zařízení - akumulační kamna, bojlery, průtokové ohřívače, přímotopy, kotle a klimatizace

Zdarma: • zapůjčte si měřicí přístroj v Poradenském středisku PRE • změřte si Vaše domácí spotřebiče • naměřené hodnoty vyhodnoťte na www.pre.cz/uspory, kde naleznete i doporučení a tipy, jak ušetřit • využijte možnost rezervace on-line • případné dotazy konzultujte s poradci našeho Poradenského střediska

www.pre.cz/uspory

Prostor jako otevřená kniha; zařízení je tolik, aby nezaplňovalo společenskou zónu na úkor světla. 66

Obraz od Roba Hromca sem patřil od začátku.


Poradenské středisko PRE Provozní doba: Po-Čt 9.00-18.00 Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10 Tel.: 267 053 157, 267 053 159

Praktický průvodce rekonstrukcí kuchyně je publikace, ve které naleznete užitečné tipy a praktické rady pro přestavbu Vaší kuchyně – jak vše co nejlépe naplánovat, jakých chyb se vyvarovat a čím svou novou kuchyni správně vybavit, abyste navíc ještě snížili výdaje za elektřinu.

Publikaci Praktický průvodce rekonstrukcí kuchyně vydala pro své zákazníky Pražská energetika, a. s. Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10 Zákaznická linka PRE, tel: 267 055 555 Poradenské středisko PRE, tel: 267 053 157, 267 053 159 www.pre.cz Texty: Jaga Media, s. r. o., PRE Foto: archiv společností a vydavatelství Jaga Media, s. r. o. Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT, s. r. o. Vyšlo v Praze ve vydavatelství Jaga Media, s. r. o., v květnu 2008

Praktický průvodce rekonstrukcí kuchyně

Recommend Documents