PRAKTICKÁ CVIČENÍ PRO PRÁCI

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

PRAKTICKÁ CVIČENÍ PRO PRÁCI S MAPOU V GEOGRAFICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ Bakalářská práce

Kateřina Chmelařová

Vedoucí práce: RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Brno 2014

Bibliografický záznam

Název práce:

Kateřina Chmelařová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Studijní program:

Geografie a kartografie

Autor:

Praktická cvičení pro práci s mapou v geografickém vzdělávání

Vedoucí práce:

Geografie a kartografie se zaměřením na vzdělávání Anglický jazyk a literatura

Akademický rok:

2013/2014

Studijní obor:

RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Počet stran:

50 + 12

Klíčová slova:

kartografické vzdělávání, kartografické dovednosti, čtení mapy, praktická cvičení, pracovní listy

Bibliographic Entry Author

Kateřina Chmelařová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography

Title of Thesis:

Practical Map Work Exercises in Geographical Education

Degree programme:

Geography and Cartography

Field of Study:

Geography and Cartography with a view to Education English Language and Literature

Supervisor: Academic Year:

RNDr. Vladimír Herber, CSc. 2013/2014

Number of Pages:

50 + 12

Keywords:

cartographic education, map skills, map reading, practical exercises, worksheets

Abstrakt Bakalářská práce se věnuje kartografickému vzdělávání a zaměřuje se na způsoby praktického využívání tištěných kartografických produktů (map) ve výuce geografie na gymnáziích. Nejprve jsou prezentována vybraná teoretická východiska práce s mapou, poznatky o kartografickém vzdělávání a využívání kartografických produktů ve výuce geografie. Následuje seznam doporučených tištěných kartografických produktů pro praktická cvičení, díky nimž se žáci učí pracovat s běžně používanými druhy map (např. s cykloturistickými). Hlavním výstupem praktické části bakalářské práce jsou pracovní listy s příklady těchto cvičení. Z výsledků testování pracovních listů na Gymnáziu Dobruška vyplývá, že praktická cvičení s tištěnými mapami mohou představovat přínosné a zajímavé zpestření výuky geografie.

Abstract The bachelor thesis concerns cartographic education and focuses on the practical use of printed cartographic products (maps) in geography classes at grammar schools. At first, the thesis presents some theoretical background to the map work and deals with cartographic education and the use of cartographic products in geography classes. Then there is a list of printed cartographic products recommended for practical map work exercises which train pupils´ skills for using the most common types of maps (e.g. hike and bike maps). The examples of these exercises are demonstrated in a set of worksheets, which is the main objective of the practical part of this thesis. The findings from the testing of the worksheets at Grammar School Dobruška show that practical map work exercises may be beneficial for pupils and may enrich geography classes.

Masarykova univerzita P írodovědecká fakulta

ZADÁNÍ BAKALÁ SKÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:

Kate ina Chmela ová Geografie a kartografie Geografie a kartografie se zamě ením na vzdělávání Anglický jazyk a literatura

editel Geografického ústavu P írodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního ádu MU určuje bakalá skou práci s tématem:

Praktická cvičení pro práci s mapou v geografickém vzdělávání Practical map work exercises in geographical education Zásady pro vypracování: Cílem bakalá ské práce je analýza současného využití tištěných kartografických produktů v geografickém gymnaziálním vzdělávání a návrh jejich optimálního využívání za účelem rozvoje kartografické gramotnosti a dovedností žáků. V úvodní části práce se budete věnovat rešerši dostupných zdrojů a rozboru dosavadních poznatků, včetně teoretických východisek čtení a interpretace map a za azení tématu do RVP. Hlavní náplní bakalá ské práce bude návrh pěti tematicky a prakticky zamě ených pracovních listů k procvičení práce s topografickými a (cyklo)turistickými mapami ve výuce zeměpisu/geografie na gymnáziu. Součástí práce bude rovněž i metodická p íručka pro učitele se vzorovým ešením úloh a seznam doporučených kartografických produktů pro výuku. Pracovní listy budou otestovány na Gymnáziu Dobruška. Doporučená osnova práce: 1. Úvod 2. Rešerše literatury 3. Teoretická východiska čtení a interpretace map 4. Postavení geografické kartografie a topografie v RVP a geografickém vzdělávání 5. Analýza vhodnosti vybraných kartografických produktů pro výuku 6. Praktická kartografická a topografická cvičení v gymnaziálním geografickém vzdělávání 7. Analýza poznatků z testování pracovních listů na Gymnáziu Dobruška 8. Závěr

Rozsah grafických prací:

podle pot eby

Rozsah průvodní zprávy:

cca 30-40 stran

Seznam odborné literatury: NOVÁK, V., MURDYCH, Z. Kartografie a topografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, 318 s. ŠVEC, R. Praktická topografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957, 223 s. VOŽENÍLEK, V. Aplikovaná kartografie. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999, 168 s. BELJAKOV, M. F. Orientace v terénu bez mapy. Praha: Naše vojsko, 1953, 47 s. webové stránky Gymnázia Cheb http://www.gymcheb.cz časopisy P írodní vědy ve škole, Geografické rozhledy, Dnešní svět internetové zdroje a další literatura p i konzultacích

Jazyk závěrečné práce:

čeština

Vedoucí bakalářské práce:

RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Podpis vedoucího práce:

..............................................................

Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce:

íjen 2013 do 12. května 2014

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce editele ústavu

Zadání práce převzal(a): ............................................................... dne .......................................

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce panu RNDr. V. Herberovi, CSc. za pravidelné konzultace a mnoho cenných rad a připomínek k obsahové i formální stránce práce.

Moje poděkování dále patří vyučujícímu na Gymnáziu Dobruška panu Mgr. F. Chudému za umožnění otestovat navržené pracovní listy ve výuce zeměpisu. Děkuji též všem žákům, kteří se na testování podíleli.

V neposlední řadě bych ráda poděkovala svým nejbližším za velkou podporu a trpělivost, kterou mi při psaní této bakalářské práce věnovali.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno, 24. dubna 2014

……………………………………… Kateřina Chmelařová

OBSAH 1 ÚVOD....................................................................................................................................... 9 2 STUDOVůNÁ PROBLEMůTIKů V ČESKÉ ů ZůHRůNIČNÍ LITERůTU E .............. 10 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKů PRÁCE S MAPOU ........................................................... 12 3.1 Mapa a zp sob kartografického vyjad ování .................................................................. 12 3.2 Čtení, analýza a interpretace mapy.................................................................................. 13 3.3 Kartografické dovednosti ................................................................................................ 14 3.4 Prostorová p edstavivost v kartografii ............................................................................ 16 3.5 Kartografická a vizuální gramotnost ............................................................................... 19 4 GEOGRůFICKÁ KůRTOGRůFIE ů TOPOGRůFIE V RÁMCI VZD LÁVÁNÍ ............ 21 4.1 Role kartografického vzd lávání v současnosti .............................................................. 21 4.2 Postavení kartografie a topografie v geografickém vzd lávání ...................................... 22 4.3 Za azení geografické kartografie a topografie do Rámcového vzd lávacího programu pro gymnázia ................................................................................................................... 24 5 KůRTOGRůFICKÉ PRODUKTY ů JEJICH PRůKTICKÉ VYUŽÍVÁNÍ VE VÝUCE GEOGRůFIE .................................................................................................... 27 5.1 Druhy kartografických produkt ..................................................................................... 27 5.2 Kartografické produkty používané ve výuce geografie................................................... 28 5.3 Praktické činnosti s kartografickými produkty ve výuce geografie ................................ 29 5.4 ůnalýza vhodnosti vybraných kartografických produkt

pro výuku geografie ............. 31

5.4.1 Topografické mapy .................................................................................................. 31 5.4.2 ĚCykloěturistické mapy............................................................................................. 32 5.4.3 ĚCykloěturistické atlasy ............................................................................................ 34 5.4.4 Plány m st ................................................................................................................ 35 6 PRůCOVNÍ LISTY PRO PRůKTICKÁ KůRTOGRůFICKÁ ů TOPOGRůFICKÁ CVIČENÍ VE VÝUCE GEOGRůFIE ................................................................................... 37 6.1 Metodická p íručka pro učitele........................................................................................ 37 6.1.1 Návaznost na Rámcový vzd lávací program pro gymnázia .................................... 37 6.1.2 Doporučené zp soby využití pracovních list ve výuce .......................................... 38 6.1.3 Specifické pom cky ................................................................................................. 39 6.1.4 Metodické pokyny k jednotlivým pracovním list m ............................................... 40 6.2 Testování pracovních list na Gymnáziu Dobruška ........................................................ 42 7 ZÁV R ................................................................................................................................... 44 SEZNůM POUŽITÝCH ZDROJ ........................................................................................... 46 SEZNůM P ÍLOH .................................................................................................................. 50

1 ÚVOD Téma této bakalá ské práce reaguje na současné metody výuky kartografie v geografickém gymnaziálním vzd lávání, které mají často pouze teoretický charakter. Žáci ve škole nemají dostatek p íležitostí vyzkoušet si práci s mapou prost ednictvím r zných praktických kartografických cvičení, nebo se tato cvičení omezují pouze na práci s klasickými školními mapami. Mnozí z nich poté neumí efektivn zacházet s b žn používanými druhy map, jako jsou nap . Ěcykloěturistické mapy nebo plány m st. Hlavním cílem bakalá ské práce je analýza současného využití tišt ných kartografických produkt (map) v geografickém gymnaziálním vzd lávání a návrh jejich optimálního využívání za účelem rozvoje kartografické gramotnosti a dovedností žák . Bakalá ská práce se zam uje na zp soby uplatn ní praktických kartografických cvičení ve výuce, prost ednictvím nichž by se žáci m li naučit pracovat s b žn používanými druhy tišt ných map. D ležitými dílčími cíli bakalá ské práce je doporučení vhodných kartografických produkt a návrh pracovních list pro tato cvičení ve výuce geografie. Pracovní listy budou následn otestovány na Gymnáziu Dobruška, čímž bude zároveň zjišt no, jak na za azení praktických cvičení s mapou do výuky geografie nahlíží žáci a učitelé. Metody zpracování bakalá ské práce vycházejí z jejího rozd lení na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je souhrnem dosavadních poznatk o ešené problematice, a je proto založena na čerpání informací z dostupných zdroj . Začíná úvodní rešerší literatury, dále se v nuje vybraným teoretickým východisk m práce s mapou, za azení kartografie a topografie do Ěgeografickéhoě vzd lávání a následn kartografickým produkt m a jejich praktickému využívání ve výuce geografie. V rámci této kapitoly je obsažena analýza a seznam doporučených kartografických produkt vhodných pro praktická cvičení s mapou ve výuce. Tento seznam je sestaven na základ pr zkumu nabídky na internetových stránkách kartografických vydavatelství a v prodejnách map. Hlavní náplní praktické části bakalá ské práce je návrh pracovních list s p íklady praktických cvičení pro práci s Ěcykloěturistickými a topografickými mapami. P i tvorb pracovních list autorka vychází z vlastních nápad a z citovaných inspiračních zdroj . Pracovní listy dále doplňuje metodická p íručka pro učitele. Záv r tvo í analýza poznatk z testování pracovních list na Gymnáziu Dobruška, kde je uplatn na metoda dotazník a rozhovor s žáky a vyučujícím.

9

2 STUDOVůNÁ PROBLEMATIKA V ČESKÉ ů ZůHRůNIČNÍ LITERůTU E Pro zpracování teoretické části bakalá ské práce byla využita česká i zahraniční odborná literatura a prameny zam ené zejména na kartografii a topografii, didaktiku geografie a problematiku prostorové p edstavivosti. St žejním zdrojem pro teoretickou část bakalá ské práce je publikace Wieganda (2006), a to z d vodu uceleného náhledu na problematiku používání map ve výuce geografie se všemi aspekty a s d razem na moderní p ístupy a technologie ve vzd lávání. Využity jsou zejména pasáže o roli a zp sobu kartografického vzd lávání v současnosti, o specifikách čtení map, vývoji prostorové p edstavivosti a osvojování kartografických dovedností u d tí. Dále teoretická část bakalá ské práce vychází ve velké mí e z publikací autor v nujících se didaktice geografie. Citováni jsou auto i jako Wahla Ě1ř73, 1ř74, 1řŘ3ě Fričová, Turkota et al. Ě1řŘ0ě, Machyček, Kühnlová a Papík Ě1řŘ5ě, Šupka (1986) a Hardwicková a Holtgrieve Ě1řř6ě. Vzhledem k dat m vydání t chto publikací je však nutné zohlednit skutečnost, že n které zde uvedené p ístupy k výuce geografie již neodpovídají současným trend m ve vzd lávání. Čerpáno je proto také z didakticky zam eného časopisu Geografické rozhledy, jehož nejv tší p ínos spočívá práv v aktuálnosti článk . Základní teoretické poznatky z kartografie a topografie poskytují díla Nováka a Murdycha Ě1řŘŘě, Čapka, Mikšovského a Muchy Ě1řř2ě, Kraaka a Ormelinga Ě1řř6ě, Rybanského Ě2011ě a Švece Ě1ř57ě. Významným zdrojem informací o komunikační teorii mapy, procesu čtení mapy a o kartografické gramotnosti je publikace Pravdy (2003). Specifik m kartografického zp sobu vyjad ování Ěgrafikacíě, problematikou vývoje prostorové p edstavivosti a osvojováním kartografických dovedností u d tí ve vztahu se vzd láváním se v novali Balchin Ě1ř72ě, Boardman Ě1řŘř, 1řř0ě, Hanus a Marada Ě2013ě, Dušek Ě2001ě a Walbert Ě2010ě. Konceptem prostorového a vizuálního vnímání v geografii resp. kartografii se také zabývali auto i Gersmehl Ě2005ě, Berendt, Rauh a Barkowsky Ě1řřŘě a Hynek a Vávra Ě2011ě, podle nichž je rozvoj prostorového vnímání u jedince jedním z d ležitých p ínos geografického vzd lávání. S tím úzce souvisí problematika mentálních map, na n ž se zam ili nap . auto i Hynek a Hynková Ě1řŘ0ě a Nižnanský Ě1řř3ě. Pro kapitolu o kartografických dovednostech jsou krom n kterých již zmín ných publikací dále použity disertační práce Mrázkové Ě2013ě a Hanuse Ě2012ě, kte í se pokusili tyto dovednosti p esn vymezit a zároveň analyzovali současný stav jejich rozvíjení ve výuce zem pisu/geografie na českých i zahraničních školách. 10

Pro vysv tlení termín z oblasti pedagogiky a psychologie jsou v bakalá ské práci použita hesla z terminologických slovník autor Pr chy, Walterové a Mareše (2009) a Hartla a Hartlové Ě2000ě. Z pedagogicky zam ené literatury je dále čerpáno z publikace Švece Ě1řřŘě, který se v noval problematice osvojování dovedností ve vzd lávání. Nutné bylo též se obeznámit s kurikulárními dokumenty českého vzd lávání, a to zejména s Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia (RVP G, 2007). V praktické části bakalá ské práce se inspirativními zdroji webové stránky pro výuku zem pisné učebnice a cvičebnice autor Peštové (1974), Herinka a Tlacha (1999) a Valenty a úloh k procvičení praktického zem pisu.

11

p i návrhu pracovních list staly zem pisu na Gymnáziu Cheb, a dále Ě1řřřě, Šimáka, Hermanyho a Šupky Herbera (2004), kte í sestavili adu

3 TEORETICKÁ VÝCHODISKů PRÁCE S MAPOU 3.1 Mapa a zp sob kartografického vyjad ování Podle Nováka a Murdycha Ě1řŘŘ, s. 14ě sd luje mapa sv j obsah uživateli specifickým zp sobem, kterému je nutné pro práci s mapou nejprve porozum t. Podstatu kartografického vyjad ování definuje pojem grafikace (z angl. graphicacyě. Znamená to, že mapa používá dvou Ěv dnešní dob i t íě rozm r prostoru pro znázorňování geografického prost edí – má vizuáln -prostorový charakter. Grafikace je spolu s písemným, numerickým a verbálním vyjad ováním dalším významným prost edkem mezilidské komunikace, typickým práv pro mapy spolu s diagramy, fotografiemi a ostatními vizuáln -prostorovými dokumenty (BALCHIN, 1972, s. 175). Podle komunikační teorie mapy lze na mapu nahlížet jako na součást kartografického komunikačního systému ĚKOLÁČNÝ in PRůVDů, 2003, s. 12). Podle této koncepce slouží mapa jako prost edek p enosu informací mezi zdrojem Ětv rcem mapyě a p íjemcem Ěčtená em mapyě. Všechny složky kartografického komunikačního systému jsou znázorn ny na Obr. 1. Významné postavení v tomto systému zaujímá kartografický (mapový) jazyk neboli systém mapových znak a pravidel jejich používání. Mapový znak je „grafická jednotka, která reprezentuje n jaký význam a je lokalizovaná na map “ ĚPRAVDA, 2003, s. 15ě. Mapový jazyk tvo í základ kartografického vyjad ování a podílí se jak na procesu tvorby mapy Ěna Obr. 1 plný obdélníkě, tak p i jejím používání – čtení Ěna Obr. 1 čárkovaný obdélníkě.

Obr. 1 Schéma kartografického komunikačního systému Ěp evzato: KOLÁČNÝ in PRůVDů, 2003, s. 15ě U – univerzum Ěnové poznáníě; U1 – univerzum kartografa Ětv rce mapyě; U2 – univerzum čtená e mapy; S1 – obsah v domí tv rce mapy; M – mapa; L – mapový jazyk; S2 – obsah v domí čtená e mapy; 11 a 21 – úlohy, pot eby, zájmy, cíle; 12 a 22 – v domosti, zkušenosti; 13 a 23 – schopnosti; 14 a 24 – psychické procesy; 15 a 25 – vn jší podmínky; 1 – anticipované pozorování zam ené na vytvo ení kartografické informace; 2 – p sobení anticipované informace; 3 – myšlenková transformace anticipované informace na kartografickou informaci; 4 – objektivizace kartografické informace; 5 – p sobení objektivizované kartografické informace; 6 – p sobení pochopené 12 kartografické informace; 7 – konání na základ p ečtené Ěpochopenéě kartografické informace

3.2 Čtení, analýza a interpretace mapy Podle Wieganda (2006, s. ř1ě je používání mapy komplexní činností, která sestává ze t í na sebe navazujících postup – čtení, analýzy a interpretace mapy. a) čtení mapy V návaznosti na komunikační teorii mapy je možné čtení mapy definovat jako „porozum ní obsahu mapy pomocí mapového jazyka, jeho vyjad ovacích prost edk a zp sob jejich používání“ ĚPRAVDA, 2003, s. ř4ě. Na schématu kartografického komunikačního systému ĚObr. 1ě zaujímá proces čtení mapy jeho pravou část – p edstavuje finální fázi p enosu kartografické informace. P i čtení mapy uživatel získává informace z mapy na základ identifikace mapových znak a určování jejich významu ĚWIEGAND, 2006, s. 91). Pravda (2003) a Walbert Ě2010ě se však shodují, že tento proces neznamená pouhé dekódování mapového jazyka na základ jeho znalosti a používání legendy. Čtená mapy by m l být zároveň schopen vnímat mapu jako celek Ějejí grafickou formu existence) a pln porozum t jejímu obsahu a účelu. Švec Ě1ř57, s. 205 – 207ě nap íklad uvádí, že topografické mapy po uživateli vyžadují nejprve čtení situace Ěovládání mapových znak a legendyě a poté čtení terénu Ěvybavení si trojrozm rné skutečnosti podle kót, vrstevnic, šraf apod.ě. b) analýza mapy ůnalýza mapy p edstavuje zpracování informací získaných čtením mapy pro jejich další využití ĚWIEGAND, 2006, s. ř1ě. Uživatel mapy provádí rozbor znázorn ných geografických objekt , jev a proces za účelem poznání zvláštností jejich rozmíst ní a vzájemných vztah ĚČSN 73 0406ě. c) interpretace mapy Interpretace je již vyšší formou využití mapy než její pouhé čtení, protože p esahuje skutečnost znázorn nou na map ĚWIEGAND, 2006, s. 91). Zahrnuje aplikaci získaných informací pro následné ešení problém , vyvozování záv r a rozhodnutí. Uživatel mapy by proto m l být schopen na základ uvažování a p edchozích znalostí odvodit a vyčíst z mapy i to, co v ní není p ímo zakresleno ĚŠUPKů, 1986, s. 69).

13

Pojem čtení mapy se často objevuje v širším slova smyslu a zahrnuje v sob jak analýzu, tak interpretaci mapy. Úsp šné čtení mapy poté vede k jejímu úplnému porozum ní a efektivnímu využívání. Wahla (1973, s. 61ě tedy považuje čtení mapy za „činnost, p i které se v map vyhledávají a určují zakreslené zem pisné jevy, sledují se jejich polohové vztahy, usuzuje se na souvislosti složek geografického prost edí a zjišt né poznatky se popisují a vysv tlují. Východiskem pro čtení mapy je znalost m ítka, kartografické sít a smluvených značek.“ Podobn chápe čtení mapy Charvát Ěin FRIČOVÁ, TURKOTů et al., 1řŘ0, s. 1Ř3ě, který p i této činnosti rozlišuje dv etapy: charakteristiku území na základ mapového jazyka (smluvených znak , barev a nápis ě a vysv tlení mapy Ěvčetn odhalení vztahových souvislostí a vlastností geografických jev , které nejsou v map p ímo zobrazenéě. Švec Ě1ř57ě a Pravda Ě2003ě se shodují v tvrzení, že čtení mapy není samoúčelné a je p edpokladem pro další využití mapy, jako nap . pro ešení r zných úloh, m ení na map , orientaci a pohybu v terénu podle mapy. Pokud nebude uvedeno jinak, bude nadále v této bakalá ské práci pojem čtení mapy používán v jeho širším smyslu Ězahrnující interpretaci a analýzu mapyě.

3.3 Kartografické dovednosti „Efektivita čtení mapy se u r zných lidí liší“ (PRAVDA, 2003, s. ř4ě. Jak je patrné ze schématu kartografického komunikačního systému ĚObr. 1ě, mají na tuto činnost vliv pot eby, zájmy, cíle, v domosti, zkušenosti, schopnosti, psychické procesy jedince a další vn jší podmínky. Rovn ž Wahla (1983, s. 22ě poukazuje na individuální charakter procesu čtení mapy, když rozlišuje jeho složku senzorickou a intelektuální. Čtení mapy není schopnost vrozená, ale získaná v d sledku učení. U jedince se tak rozvíjí nová forma dovedností, které jsou pot ebné pro práci s mapou – tzv. kartografické dovednosti. V pedagogické literatu e pro pojem dovednost p evládá definice, že je to „získaná zp sobilost Ěsycená schopnostmi, zkušenostmi, stylem učení, motivy a prožitkyě k ešení úkolových a problémových situací, která se projevuje pozorovatelnou činností“ ĚŠVEC, 1998, s. 8 – 15ě. Jedinec si dovednosti osvojuje hlavn učením a výcvikem, ale též spontánn , nap . p i h e. Na úroveň rozvoje dovedností mají vliv jak schopnosti, zkušenosti a motivy jedince, tak doba učení, tréninku a četnost uplatňování dané dovednosti. Z tohoto d vodu tvo í osvojování určitých dovedností základní součást školního vzd lávání, kde jsou dovednosti koncipovány jako vzd lávací cíle ĚPR CHů, WůLTEROVÁ a MůREŠ, 2009, s. 59).

14

Pojem kartografické dovednosti není v odborné kartografické terminologii ani didaktikách zem pisu dosud jasn vymezen. Hanus (2012, s. 20 – 2řě nap íklad používá pojem mapové dovednosti jako doslovný p eklad anglického označení map skills. Tyto dovednosti považuje za součást v tšího souboru geografických dovedností a definuje je, v souladu se Švecem Ě1řřŘ, s. Ř – 15ě, jako „komplexn jší zp sobilost člov ka Ěsycenou schopnostmi, zkušenostmi, stylem učení, motivy, prožitky a znalostmiě k rozličným činnostem s mapou, zejména ke čtení, analýze, interpretaci a tvorb map“. Podle Mrázkové Ěin JůNÍK, NůJVůR, KUBIůTKO et al., 2011, s. 1ř4ě se jedná o specifické dovednosti ve výuce zem pisu, vedoucí žáky k efektivnímu používání mapy jako zdroje informací. Krom b žných úkon Ějako je nap . práce s legendou, lokalizace míst na map , zorientování mapyě v sob kartografické dovednosti zahrnují také práci s n kolika mapami, porovnávání map, vyhledání prostorových vztah a souvislostí, zodpovídání geografických otázek s pomocí map a tvorbu jednoduchých záv r a zd vodn ní. Hynek a Vávra Ě2011, s. 13 – 14ě uvád jí ve spojitosti s používáním mapy pojem grafické dovednosti, čímž odkazují na specifický kartografický vyjad ovací zp sob – grafikaci Ěviz kap. 3.1ě. Mezi grafické dovednosti tito auto i adí následující dovednosti: popsat a posoudit p esnou a relativní polohu; porozum t m ítku a posoudit jej; srovnávat mapy podle projekce, rozlohy území a tematického zam ení; analyzovat a srovnávat data z tabulek, map a graf ; porozum t diagram m a interpretovat je; vytvo it, p ečíst a analyzovat koláčové grafy, klimogramy a piktogramy; číst mapy s p ílohami; číst a interpretovat topografické mapy a r zné druhy tematických map; analyzovat historické mapy; p ečíst územní hranice; pozorovat, hodnotit informace, formulovat hypotézy a tvo it záv ry. Sandford (in WIEGAND, 2006, s. ř2ě rozlišuje následující kartografické dovednosti (map skillsě podle po adí, ve kterém jsou pot ebné pro práci s mapou: 



výb r vhodné mapy pro dané účely a vyhledání p íslušných míst na map



rozpoznání a porozum ní mapovým znak m a jejich správná interpretace







porozum ní m ítku mapy včetn porovnání map r zných m ítek práce s matematickým základem mapy Ěm ítkem, vrstevnicemi, úhly, sou adnicemi, kartografickým zobrazením, časovými pásmy apod.ě porovnávání map r zných druh , tematických zam ení, m ítek apod. prezentování informací získaných z mapy Ěnap . p enos informací z jedné mapy do druhé, zhotovení náčrtu nebo p íčného profilu terénu podle mapyě

Pro didaktické účely sestavila Mrázková Ě2013, s. 27 – 36ě model kartografických dovedností ĚObr. 2ě vedoucích k efektivnímu používání r zných druh map nejen ve školní výuce zem pisu, ale též v každodenním život . Model vychází z pojetí kartografických dovedností r znými českými i zahraničními autory a odráží požadavky na geografické vzd lávání na českých školách. 15

KARTOGRAFICKÉ DOVEDNOSTI

Čte í

ap

- žák dovede:

používat legendu

používat vrstevnice výškopis

určit hlav í a vedlejší světové stra y

vyhledat cestu z bodu A do bodu B

I terpretová í i for a í z ap s téza

A al zová í mapy - žák dovede:

vyhledat úze í vztahy mezi geografický i jevy a apě

rozpoznat prostorové roz ístě í a uspořádá í jevů a apě

vyhledat podobnosti a rozdíly ezi jevy a apě

porovnat prostorové roz ístě í jevů a apě

- žák dovede:

vyvodit závěry

zodpovědět geografickou otázku

Obr. 2 Model kartografických dovedností (sestaveno podle: MRÁZKOVÁ, 2013, s. 36ě

Podle Mrázkové Ě2013, s. 35ě by své nezastupitelné místo v modelu m la mít ješt dovednost tvorby mapy. V současnosti se však jedná o komplexní proces vyžadující množství znalostí z kartografie a kartografických metod, a proto jej již autorka do svého modelu nezahrnula. V rámci geografického vzd lávání lze však za osvojení této dovednosti považovat nap . tvorbu mentální mapy nebo tvorbu mapy v dostupných mapových programech.

3.4 Prostorová p edstavivost v kartografii Podle Kraaka a Ormelinga (1996, s. 1ě slouží mapa pro vizualizaci prostorových dat, aby svým uživatel m pomohla lépe porozum t prostorovým vztah m geografického prost edí. Pro úsp šné čtení mapy je proto krom kartografických dovedností nutná určitá míra prostorové představivosti neboli prostorového myšlení (z angl. spatial thinking). Prostorová představivost je schopnost myšlenkové orientace v prostoru. Má obvykle vizuální charakter. Je komplexem vlastností a proces v domí, ve kterém je integrována vizuální pam ť, vnímání prostoru, tvorba prostorových p edstav a operace s nimi Ěnap . posunutí nebo rotace obrazu, porovnávání délek, ploch a objem ě (http://www.muni.cz/tsp/prostoroveě. Hartl a Hartlová Ě2000, s. 235ě používají termín prostorová inteligence, která se projevuje schopností vytvá et a snadno chápat grafy, diagramy, schémata, mapy a filmy a schopností vybavovat si prostorové p edstavy a operovat s nimi. 16

Prostorová p edstavivost je pro člov ka v každodenním život nezbytná, ale požadavky na její úroveň se v r zných oborech lidské činnosti liší. Podle Duška Ě2001ě mezi obory s nejvyššími nároky na tuto psychickou schopnost pat í práv kartografie. Tato skutečnost je dána jak p edm tem kartografie, tak metodami a postupy p i tvorb a používání map. V posledních letech se požadavky na prostorovou p edstavivost v tomto oboru ješt zvyšují s rozvojem digitálních technologií v geoinformačních v dách. Podle Boardmana Ě1řř0ě se p i čtení map nejvíce uplatňují následující aspekty Ěschopnostiě prostorové p edstavivosti: prostorová vizualizace Ěspatial visualisation) a prostorová orientace Ěspatial orientationě. Schopnost prostorové vizualizace umožňuje čtená i mapy nap . číst mapové znaky i v p ípad , kdy je mapový list natočen do jiné než klasické polohy pro čtení. P íkladem schopnosti prostorové orientace je nap . čtení automapy se severem p i horním okraji listu a zároveň navigování vozidla jedoucího k jihu. Mapy se díky svým požadavk m na prostorovou p edstavivost dostaly do okruhu zájm kognitivní psychologie, která se zabývá poznávacími procesy člov ka jako nap . vnímáním a mentální reprezentací poznatk ĚPR CHů, WůLTEROVÁ a MůREŠ, 200ř, s. 127). Wiegand (2006, s. 15 – 19), Walbert (2010) a Berendt, Rauh a Barkowsky (1998, s. 67 – 6řě uvád jí teorii J. Piageta, podle níž se vnímání prostoru, a tedy i schopnost porozum t map , u jedince vyvíjí spolu s jeho v kem a intelektuálním rozvojem. Následující tabulka dává do souvislosti Piagetovy fáze vývoje prostorové p edstavivosti a vnímání prostorového vyjád ení na map . Tab. 1 Fáze vývoje prostorové p edstavivosti podle J. Piageta v souvislosti s vnímáním prostorového vyjád ení na map Fáze vývoje prostorové představivosti topologi ké vztahy

jedinec začí á hápat

Příklad s hop ostí pro v í á í prostoru a apě

Charakteristika prostorový h vztahů

projektiv í vztahy etri ké euklidovské vztahy

poloha o jektů v prostoru vůči so ě avzáje poloha o jektů v prostoru vzhledem k pozorovateli poloha o jektů v prostoru vzhledem k a strakt í u s sté u pravoúhlý h souřad i

Věk

s hop ost určit, že o jekt a apě jsou apř. vedle se e, lízko či daleko se e

3 roky

s hop ost v í at apu jako zo raze í ze ského povr hu z ptačí perspektivy

3–5 let

s hop ost určit a základě ap přes ou polohu o jektů ezávisle a úhlu pohledu pozorovatele; hápá í ěřítka, ěře í vzdále ostí, délek a s ěrů

7 - 10 let

(sestaveno podle: WIEGAND, 2006, s. 15 – 19; WALBERT, 2010; BERENDT, RAUH a BARKOWSKY, 1998, s. 67 – 69)

17

Podle Wieganda (2006, s. 19) se v posledních letech objevuje kritika Piagetovy teorie, podle níž nelze jednotlivé fáze vývoje prostorové p edstavivosti tak p esn vymezit – d kazem je skutečnost, že mnoho dosp lých lidí není schopno vy ešit mapové úlohy vyžadující vyšší úroveň prostorové p edstavivosti. P esto znamenají Piagetovy poznatky p ínos pro geografické vzd lávání, aby se metody výuky práce s mapou p izp sobily jednotlivým vývojovým fázím d tí. Prostorovou p edstavivostí ve vztahu s geografickým vzd láváním se blíže zabývá Gersmehl (2005, s. 96 – 111ě. Vychází p itom z amerických Standardů geografického vzdělávání (National Geography Standardsě, kde je první okruh vzd lávacích požadavk p ímo nazván „Sv t v prostorových souvislostech“ ĚThe World in Spatial Terms) a zahrnuje práci s geografickými informacemi včetn map. Gersmehl vymezuje následující aspekty analýzy prostorových vztah , které by se ve výuce geografie a kartografie m ly u jedince rozvíjet: 



vyjád ení polohy místa Ěkde to je?ě



zjišt ní vztahových souvislostí s dalšími místy Ějak jsou místa vzájemn spojena?ě



charakteristika vlastností a podmínek místa Ěco tam je?ě



porovnání více míst Ěv čem se spolu jednotlivá místa shodují nebo liší?ě

 



  





vymezení oblasti vlivu daného místa Ědo jaké vzdálenosti je vliv místa na své okolí významný?ě vymezení oblasti zahrnující místa podobných vlastností Ějaká další blízká místa jsou s tímto místem podobná?ě popis hranic mezi místy Ějaký je charakter p echodové oblasti mezi místy?ě nalezení obdobného místa Ějaká další vzdálená místa jsou s tímto místem podobná?ě rozpoznání vzorce prostorového rozmíst ní míst Ějsou místa uspo ádána nap . do shluk nebo et zc ?ě porovnání vzorc prostorového rozmíst ní míst Ějsou si tyto charakteristické vzorce podobné?ě utvo ení pravidla z výjimek Ěkde jsou místa, která mají jiné než očekávané vlastnosti?) analýza časoprostorových zm n Ějak se nap . r zné jevy ší í v prostoru a čase?ě sestavení prostorového modelu

Wiegand (2006, s. 55) a Boardman (1990) se shodují, že typickým problémem p i čtení topografických a tematických map, jimž je v nována praktická část bakalá ské práce, je p edstavení si Ěvizualizaceě charakteru reliéfu na základ vrstevnic, stínování, šraf apod. Kartografický problém znázorn ní trojrozm rného zemského povrchu do dvourozm rné mapy byl však v posledních letech vy ešen možností vytvá et 3D digitální modely terénu. Z stává otázkou, do jaké míry použití t chto kartografických p ístup rozvíjí prostorovou p edstavivost jedince. 18

S prostorovou p edstavivostí v kartografii souvisí také tvorba a využití mentálních map. Nižnanský Ě1řř3, s. 43ě definuje mentální mapu jako materializaci mentálních prostorových p edstav člov ka a považuje ji mimo jiné za vhodný prost edek pro zjišt ní úrovn a struktury t chto p edstav, pro zjišt ní úrovn vnímání prostoru jedincem a pro rozvoj prostorové p edstavivosti a orientačního smyslu. Podle Hynka a Hynkové (1980, s. 237 – 23řě jsou mentální mapy personálním obrazem prostoru, který vyjad uje individuální zp soby vnímání jeho organizace. Z výzkumného hlediska je proto velmi d ležitý proces konstrukce mentálních map. Na základ výzkum s využitím mentálních map došel Nižnanský Ě1řř3, s. 43) k záv ru, že prostorová p edstavivost pro práci s mapou je ve školním v ku výrazn slab ji vyvinutá u dívek než u chlapc . Tuto skutečnost potvrzuje i Hart Ěin BOůRDMAN, 1990), podle n hož jsou u malých d tí tyto genderové rozdíly nepatrné, ale s v kem se zv tšují – v období adolescence vykazují chlapci oproti dívkám výrazn vyšší úroveň prostorové p edstavivosti a osvojení kartografických dovedností. D vodem m že být rozdílná míra zkušeností p i pohybu ve venkovním prost edí Ěprostoruě. Je proto d ležité, aby se školní výuka práce s mapou na všech v kových úrovních odehrávala nejen v učebn , ale také v terénu.

3.5 Kartografická a vizuální gramotnost V současné pedagogické terminologii se pojem gramotnost používá nejen pro dovednost jedince číst, psát a počítat, ale též ve významu schopnosti aplikace n kterých specifických dovedností – rozlišuje se tedy nap . čtená ská, počítačová či matematická gramotnost ĚPR CHů, WůLTEROVÁ a MůREŠ, 200ř, s. Ř5ě. Se čtením a používáním mapy souvisí další druhy gramotnosti, a to kartografická a vizuální gramotnost. Podle Pravdy (2003, s. 93) je kartografická gramotnost komplexní pojem vyjad ující složitý stav poznání. Skládá se ze dvou složek, a to ze znalosti čtení mapy (v širším smyslu i využívání mapyě a vyjad ování se mapovým jazykem Ětj. ze znalosti tvorby mapě. Čtení mapy je významným ukazatelem inteligence moderního člov ka a p edchází tvorb map, která je již na úrovni vyšší kartografické gramotnosti. Pravda Ě2003, s. ř3ě rozlišuje dva druhy kartografické gramotnosti: 



přirozená kartografická gramotnost – vrozená schopnost n kterých lidí, je součástí jejich v domí, proces myšlení a poznávání dodatečně získaná kartografická gramotnost – získaná učením, lze ji cílen rozvíjet a zkvalitňovat Ězejména v rámci školního vzd láváníě

19

Vizuální gramotnost vyjad uje dovednost p ečíst a pochopit pomocí zraku vizuálním zp sobem p edávané informace a dále je využívat, nap . p i vlastním učení či následné komunikaci. Osvojení tohoto druhu gramotnosti je pro moderního člov ka nezbytné, protože vizuální obrazy nabývají v mezilidské komunikaci stále v tšího významu v d sledku vlivu audiovizuální techniky, internetu a digitálních technologií ( EZNÍČKOVÁ, 2010, s. 17ě. Rovn ž mapa je formou vizuální reprezentace dat, a proto je pro její úsp šné čtení osvojení vizuální gramotnosti d ležitým p edpokladem. Oba výše zmín né druhy gramotností je stále pot eba v moderní společnosti rozvíjet. Navzdory rozší enému používání map v tišt né i digitální podob je totiž spousta lidí s jinak vyšší úrovní vzd lání graficky a zejména kartograficky negramotná (MONMONIER, 2000, s. 3).

20

4 GEOGRAFICKÁ KARTOGRAFIE A TOPOGRAFIE V RÁMCI VZD LÁVÁNÍ 4.1 Role kartografického vzd lávání v současnosti Podle Wieganda Ě2006, s. 1ě, Hardwickové a Holtgrieva Ě1řř6, s. 31ě nebyly mapy nikdy p edtím tak populární jako dnes, kdy se s nimi v jejich tišt né i digitální podob člov k setkává v každodenním život – p es internetové mapové servery, navigační p ístroje, mapy linek hromadné dopravy, plány m st, informační a reklamní letáky, mapy p edpov dí počasí, turistické mapy, automapy, mapy územního plánování atd. Krom nár stu využívání kartografických produkt je široké ve ejnosti umožn na také tvorba map pomocí dostupných mapových program . Kartografie se tak spolu s prudkým rozmachem geografických informačních systém ĚGISě stala významným sektorem ve zpracování a ší ení informací. Mapa jakožto specifický komunikační prost edek p edává informace vizuáln -prostorového charakteru, které lze t žko vyjád it jiným než kartografickým zp sobem. S nár stem popularity se zároveň mapy nikdy p edtím nestaly tak d ležité pro vzd lávání jako dnes ĚWIEGAND, 2006, s. 1). Balchin (1972, s. 175) zd razňuje význam kartografického vzd lávání v souvislosti s grafikací, tj. specifickým zp sobem kartografického vyjad ování Ěviz kap. 3.1): „Graphicacy is seen as fundamental in education along with literacy, articulacy and numeracy“. Ovládání všech t chto zp sob lidského vyjad ování Ěvizuáln -prostorového, písemného, verbálního a numerickéhoě pat í k hlavním dovednostem vzd laného člov ka. ů protože mezi základní nástroje grafikace pat í práv mapy, m la by se kartografie v rámci geografie adit podle Balchina k nejd ležit jším p edm t m ve školním vzd lávání Ěviz Obr. 3).

GEOGRAPHY AND CARTOGRAPHY

graphicacy

LANGUAGES

articulacy literacy

numeracy

MATHEMATICS

Obr. 3 Zp soby lidského vyjad ování ve vztahu k základním p edm t m školního vzd lávání podle Balchina (upraveno podle: BALCHIN, 1972, s. 194)

21

V návaznosti na p edchozí kapitolu Ěkap. 3ě lze za hlavní cíle kartografického vzd lávání považovat zejména rozvoj kartografických dovedností, prostorové p edstavivosti a celkové kartografické gramotnosti jedince. Osvojení základních princip práce s mapou p edstavuje v současné dob širokého využívání map nezbytnou výbavu pro praktický život, pro který by m lo školní vzd lávání člov ka primárn p ipravovat. P ínosy kartografického vzd lávání však v mnohém p esahují samotné používání map a p ispívají i k celkovému osobnostnímu rozvoji jedince. Podle Papíka (in MůCHYČEK, KÜHNLOVÁ a PůPÍK, 1řŘ5, s. 164 - 165ě a Charváta Ěin FRIČOVÁ, TURKOTů et al., 1řŘ0, s. 1Ř1ě je osvojení všestranného používání kartografických produkt prost edkem k utvá ení percepčních, pam ťových a rozumových schopností jedince. Rozvíjí se jeho logické myšlení, poznávání, tv rčí činnost a praktická zručnost, které se dají uplatnit též p i ešení jiných úloh a situací mimo okruh kartografie a geografie. Kartografické vzd lávání tedy pomáhá u jedince rozvíjet náročn jší myšlenkovou činnost Ěangl. higher-order thinking ), pot ebnou jak pro celkové porozum ní obsahu mapy, tak pro komplexní rozvoj jedince ĚWůLBERT, 2010ě. Společenský význam kartografického vzd lávání zd razňuje Monmonier (2000, s. 1 – 4ě, podle n hož by m li být lidé v současnosti vedeni ke kritickému p ístupu ke čtení a používání map. Rozvoj digitálních technologií a dostupných mapových program umožňuje tvorbu map i lidem bez pat ičného kartografického vzd lání Ěnap . komerčním grafik mě, což má často za následek chybné či nevhodné provedení mapy. Jak neúmysln , tak i zám rn dochází ke zkreslování informací či zneužití mapy k manipulaci ve ejnosti Ěnap . pro reklamní kampan , územní plánování, politickou propagandu atd.ě. Nekritický p ístup k mapám spolu s neznalostí základních princip jejich čtení je problémem současné společnosti. „Učíme žáky ve školách, aby byli obez etnými spot ebiteli informací, aby četli i drobné poznámky a dokázali si všimnout skrytého významu mezi ádky … Tradiční vzd lání ve sfé e map a diagram je však pouze omezené a nevyrovnané“ (MONMONIER, 2000, s. 3).

4.2 Postavení kartografie a topografie v geografickém vzd lávání Kartografické vzd lávání se na českých školách odehrává p edevším v rámci výuky p edm tu geografie, protože geografie a kartografie Ěvčetn topografieě spolu velmi úzce souvisí. Podle Šupky Ě1řŘ6, s. 67 - 6řě má geografie dvojí zp sob vyjad ování, a to slovní a mapový – „zem pisné je to, co se dá rovnocenným zp sobem vyjád it slovem i mapou“, a proto „bez mapy není zem pisu“. Mapa je specificky geografickým zdrojem informací, se kterým se žáci na rozdíl od ostatních zdroj informací Ěnap . tabulek, graf či text ě neučí primárn pracovat v žádném jiném oboru než v geografii ĚHANUS a MARADA, 2013, s. 158). 22

Podle Papíka Ěin MůCHYČEK, KÜHNLOVÁ a PůPÍK, 1řŘ5, s. 163 – 167) a Wahly Ě1ř73, s. 61ě umožňují základní kartografické poznatky žák m studovat geografickou realitu. Mapa se pro žáka stává d ležitým nástrojem poznání a trvalým zdrojem geografických informací. Není to však jen pom cka, podle které se mechanicky popisují místa a krajiny, ale je to též vlastní geografická skutečnost, ze které žák získává nové poznatky. Mapa dává nejnázorn jší p edstavu o prostorovém rozmíst ní geografických jev a objekt , které lze pomocí mapy vymezovat, lokalizovat a zevšeobecňovat. Žák následn porozumí jejich vzájemným souvislostem a m že ešit r zné geografické úlohy. Z tohoto d vodu jsou kartografické v domosti a dovednosti základem pro učivo všech odv tví geografie Ěfyzické, socioekonomické i regionálníě na všech vzd lávacích úrovních. Z didaktického hlediska p edstavují kartografické produkty ve výuce geografie nejhodnotn jší učební pom cky, které jiné názorné pom cky nemohou nahradit ĚŠUPKů,1řŘ6, s. 6řě. Kartografické vzd lávání žák je považováno za jeden z d ležitých úkol výuky geografie. Cílem však není systematický výklad teoretických poznatk z oboru kartografie, ale p edávání praktických v domostí a rozvíjení kartografických dovedností žák pro práci s mapou ĚWůHLů, 1ř74, s. 7ě. „Naučíme-li žáky uv dom le číst mapu, naučíme je tím základ m zem pisu“ ĚŠUPKů, 1řŘ6, s. 6řě. Podle Hanuse a Marady Ě2013, s. 15Řě je úkolem geografie nejen vytvá et mapy, ale také naučit širokou ve ejnost s t mito mapami pracovat, kriticky k nim p istupovat po obsahové i formální stránce, vyčíst z nich pot ebné informace a vhodn je interpretovat. Balchin Ě1ř72, s. 1ř5ě, Hanus a Marada Ě2013, s. 15Řě se shodují, že díky úzkému vztahu s kartografií je geografie jako obor ve vzd lávacím procesu nezastupitelná. Pomocí mapy učí žáka pracovat se specifickým zdrojem informací a porozum t zvláštnímu zp sobu vyjad ování – grafikaci. P ínos geografie a kartografie ve vzd lávání je o to vyšší, že mapy se používají i v jiných p edm tech Ěnap . historieě a kartografické dovednosti se tak stávají mezioborovými. Kartografie, respektive za azení práce s mapou do výuky, proto p ispívá ke zlepšení postavení geografie v rámci ostatních p edm t ve vzd lávání. Význam kartografie pro geografii a potažmo pro geografické vzd lávání je v posledních letech umocňován prudkým rozmachem GIS, což je n kdy označováno jako „kartografická revoluce“ ĚWIEGůND, 2006, s. Řě. GIS tvo í nedílnou součást moderní kartografie a nalézají široké uplatn ní nap íč všemi obory lidské činnosti. Takové zvýšení prestiže kartografie vede k celkové prom n jejího postavení v rámci geografie, jejíž roli tímto zároveň posiluje. M lo by tomu tak být i v geografickém vzd lávání, které je nyní možné obohatit a pro žáky zatraktivnit za azením výuky práce s GIS anebo s navigačními p ístroji GPS Ěglobálními polohovacími systémyě.

23

Pro sv j význam je kartografie nedílnou součástí učebních osnov geografie a žáci se s jejími poznatky, metodami a používáním kartografických produkt setkávají na všech stupních vzd lávání. V následující kapitole bude prezentováno, jak je kartografie s topografií za azena do kurikula pro gymnaziální vzd lávání.

4.3 Za azení geografické kartografie a topografie do Rámcového vzd lávacího programu pro gymnázia Požadavky na výuku kartografie s topografií a práci s kartografickými produkty v hodinách geografie vycházejí z jednotných kurikulárních dokument české vzd lávací soustavy. Po školské Ěkurikulárníě reform , v souladu se „školským zákonem“ č. 561/2004 Sb., jsou nyní tyto kurikulární dokumenty vytvá eny na dvou úrovních – státní a školní. Státní úroveň p edstavuje Národní program vzdělávání ĚNPVě, formulující celkové požadavky na vzd lávání, a rámcové vzdělávací programy ĚRVPě, vymezující závazné rámce vzd lávání pro jeho jednotlivé etapy. Školní úroveň p edstavují školní vzdělávací programy (ŠVPě, podle nichž se uskutečňuje vzd lávání na jednotlivých školách v souladu se zásadami v p íslušném RVP ĚRVP G, 2007, s. 5ě. Jelikož je tato bakalá ská práce zam ena na gymnaziální vzd lávání, bude nadále blíže charakterizován pouze Rámcový vzdělávací program pro gymnázia ĚRVP Gě, do n hož bude téma geografické kartografie a topografie za azeno. V souladu s požadavky školské Ěkurikulárníě reformy, která v České republice probíhá od počátku 21. století, vychází RVP G z nové strategie vzd lávání. Jejím cílem není p edat žák m co nejvíce dílčích poznatk , fakt a dat, ale d raz je kladen na efektivní práci s informacemi a jejich aplikaci v praxi, podporu tvo ivého myšlení a samostatnosti žák , uplatn ní vzd lání v moderní společnosti apod. Hlavní cíle vzd lávání p edstavují tzv. klíčové kompetence, tedy soubor v domostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot d ležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatn ní v život ĚRVP G, 2007, s. Řě. Podle Pr chy, Walterové a Mareše Ě200ř, s. 124ě nejsou klíčové kompetence vázány na jednotlivé p edm ty, ale k jejich utvá ení a rozvíjení p ispívá celý vzd lávací obsah r znými aktivitami a činnostmi realizovanými ve vyučování. Za azení kartografie a topografie, respektive využívání kartografických produkt a výuky práce s nimi, do vzd lávání rovn ž napomáhá rozvoji klíčových kompetencí, které by si m l žák v souladu s požadavky RVP G osvojit Ěviz Tab. 2).

24

Tab. 2 Klíčové kompetence zakotvené v RVP G ve vztahu s výukou geografické kartografie a topografie Klíčové ko petence

kompetence k uče í

Příklad osvoje ý h doved ostí žák dovede… • kriti k přistupovat ke zdrojů i for a í, tvořivě je zpra ovávat a v užívat

kompetence k řeše í pro lé ů

• uplatňovat při řeše í pro lé ů vhod é etod , a té vědo osti a dovednosti • a al zovat, i terpretovat, zdůvodňovat, v vozovat závěr • ahlížet a pro lé z růz ý h stra

kompetence ko u ikativ í

• efektiv ě v užívat růz é prostředk ko u ika e, včet ě s oli ký h a grafi ký h v jádře í i for a í růz ého t pu

kompetence so iál í a perso ál í

kompetence o ča ské

kompetence k podnikavosti

• reál ě posuzovat své f zi ké a dušev í ož osti • aktiv ě spolupra ovat • rozhodovat se a základě vlast ího úsudku, odolávat společe ský i ediál í tlaků • rozhodovat se a jed at tak, a eohrožoval přírodu, život í prostředí, kulturu • hájit svá práva i práva ji ý h • hovat se i for ova ě a zodpověd ě v krizový h situa í h • sledovat události veřej ého života, dliště a okolí • rozhodovat se o další vzdělává í, udou í profesi • podporovat i ova e • v užívá dostup é zdroje a i for a e při plá ová í a realiza i aktivit (sestaveno podle: RVP

Příklad souvislostí s geografickou kartografií a topografií

•

apa jako spe ifi ký zdroj i for a í o geografi ké prostředí

•

apa jako ástroj pro řeše í geografi ký h pro lé ů a otázek • kartografi ké doved osti zahr ují čte í, a alýzu a interpretaci mapy

•

apa jako součást kartografi kého ko u ikač ího s sté u • kartografi ký způso v jadřová í: grafika e apový jaz k • plá ová í tras výletu podle ap vzhlede ke svý f zi ký ož oste • mapa jako pomů ka při rozhodová í, v vozová í závěrů • doved ost číst katastrál í ap , ap úze ího plá ová í, krizové ap atd. • v užití apový h podkladů pro projekt o hra život ího prostředí, stave í projekt atd. • apa jako ož ý ástroj a ipulace o ča a apř. při úze í plá ová í • studiu a za ěst á í v o oru kartografie, geoinformatiky • oder í te h ologie v kartografii • v užití ap pro plá ová í projektů, tras apod.

G, 2007, s. 9 - 11)

25

Výuka geografické kartografie a topografie je v RVP G za azena do vzd lávací oblasti Člověk a příroda a do vzd lávacího oboru Geografie. Vzd lávací obsah tohoto oboru je tvo en p ti tematickými okruhy: Přírodní prostředí, Sociální prostředí, Životní prostředí, Regiony a Geografické informace a terénní vyučování. Ve všech tematických okruzích vzd lávacího oboru Geografie je zahrnuto používání mapy jako pom cky, s níž žák objasňuje, rozlišuje, analyzuje, porovnává, vyhledává, lokalizuje apod. r zné geografické jevy a objekty. Hlavní d raz na práci s mapou, která vede k cílenému rozvoji kartografických dovedností, je však kladen v tematickém okruhu Geografické informace a terénní vyučování (Tab. 3). Tab. 3 Tematický okruh Geografické informace a terénní vyučování v RVP G GEOGRAFICKÉ INFORMACE A TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ žák používá dostup é kartografi ké produkt a další geografi ké zdroje dat a i for a í v tiště é i elektro i ké podo ě pro řeše í geografi ký h pro lé ů

Očekáva é výstup

žák se orie tuje s po o í

ap v kraji ě

žák používá s porozu ě í terminologii

v ra ou geografi kou, topografi kou a kartografi kou

žák v tváří a v užívá vlast í úze í

e tál í s hé ata a

e tál í

ap pro orie ta i v ko krét í

žák čte, i terpretuje a sestavuje jed odu hé graf a ta ulk , a al zuje a i terpretuje čísel é geografi ké údaje geografi ká kartografie a topografie geografi ký a kartografi ký v jadřova í jaz k Učivo

geografi ké i for ač í a avigač í s sté

teré í geografi ká výuka, pra e a aplikace

prakti ké aplika e s kartografi ký i produkt , s apa i růz ý h fu k í, s kartogra o e ě používa é poj , kartografi ké znaky, v světlivk , statisti ká data, ostat í i for ač í, ko u ikač í a doku e tač í zdroje dat pro geografii geografi ký i for ač í s sté GIS , dálkový průzku )e ě DP) , prakti ké v užití GIS, DP) a satelit í h avigač í h přístrojů GPS geografi ké e kurze a teré í viče í, prakti ká topografie, orientace, ezpeč ost poh u a po tu v teré u, postup při pozorová í, zo razová í a hod o e í přírod í h a společe ský h prvků kraji a jejich interakce

(p evzato: RVP G, 2007, s. 36 – 37)

26

5 KůRTOGRůFICKÉ PRODUKTY A JEJICH PRůKTICKÉ VYUŽÍVÁNÍ VE VÝUCE GEOGRAFIE Následující část bakalá ské práce je zam ena na kartografické produkty a zp soby jejich využívání ve výuce geografie, p ičemž hlavní d raz je kladen na metody praktické práce s mapami. Jelikož existuje velké množství r zných druh kartografických produkt , nejprve je uvedena jejich klasifikace podle vybraných kritérií a až poté jsou blíže vysv tlena specifika jejich využití ve školní výuce.

5.1 Druhy kartografických produkt ůuto i odborné kartografické literatury nabízejí r zné zp soby člen ní kartografických produkt . Pro účely této bakalá ské práce byla zvolena klasifikace Čapka, Mikšovského a Muchy Ě1řř2, s. 23ě, která t ídí mapy podle následujících vybraných kritérií: 







podle obsahu - mapy s topografickým obsahem: mapy podrobné, topografické, obecn geografické - tematické mapy: mapy p írodních jev Ěgeologické, synoptické, atd.ě, mapy společenských jev Ěobyvatelstva, pr myslu, dopravy atd.ě, ostatní mapy Ěnap . životního prost edíě podle zobrazeného území - astronomické mapy: mapy hv zdné oblohy, vesmírných t les - mapy Země: mapy celé Zem , polokoulí, kontinent nebo oceán , stát , menších územních jednotek, plány m st podle m ítka Ěgeografické/geodetické hlediskoě - mapy velkého měřítka Ěm ítko v tší než 1 : 200 000 / m ítko v tší než 1 : 5 000 pop . 1 : 10 000) - mapy středního měřítka Ěvelikost m ítka 1 : 200 000 až 1 : 1 000 000 / velikost m ítka 1 : 5 000 až 1 : 200 000) - mapy malého měřítka Ěm ítko menší než 1 : 1 000 000 / m ítko menší než 1 : 200 000) podle účelu - mapy školní: nást nné, p íruční Ěatlasy, transparentní mapy, slepé mapy atd.ě - mapy pro veřejnost: turistické mapy, automapy, plány m st, atd. - mapy pro hospodářskou výstavbu: mapy aplikované, technické 27

 



mapy vědecké mapy vojenské atd.

podle zp sobu vzniku - původní mapy - odvozené mapy podle formy existence - kreslené (též tištěné, analogové) - fotomapy - anaglyfové mapy - digitální mapy podle počtu mapových list - samostatné mapy - mapová díla - soubory map - atlasy - konvoluty

5.2 Kartografické produkty používané ve výuce geografie Pro účely školní výuky geografie na gymnáziích se nejčast ji používají r zné druhy tišt ných Ěanalogovýchě kartografických produkt . S postupným pronikáním elektronických zdroj do škol se také nabízí možnost využívat digitální kartografické produkty jako nap . internetové mapové servery a aplikace, ortofotomapy a digitální atlasy. Podobn si své místo ve výuce geografie hledají GIS v podob geoinformačních portál a software pro tvorbu map. Potenciál t chto zdroj však z stává prozatím spíše nenapln n. P íčinou jejich dosud omezeného využívání na školách je obtížná cenová dostupnost, nároky na technologické vybavení škol a v neposlední ad též požadavky na specifickou znalost jejich využívání ĚHÁTLE a KUČEROVÁ, 2013, s. 13ě. Nadále proto z stávají nejčast ji užívanými kartografickými produkty ve výuce geografie školní atlas a nást nná mapa ĚHÁTLE a KUČEROVÁ, 2013, s. 1Řě. Používají se též r zné druhy p íručních map, obrysových Ěslepýchě map, plastických map nebo transparentních map Ětišt ných na pr hledných fóliíchě a specifickým kartografickým produktem pro výuku je glóbus ĚWůHLů, 1ř73, s. ř0 – 91). Podle Hátleho a Kučerové Ě2013, s. 1Řě odpovídá obsahovému zam ení výuky geografie širší využití map malých m ítek, jež tvo í hlavní náplň školních atlas , nást nných a p íručních map. V tší pozornost se totiž tradičn v nuje makroregionální 28

úrovni Ěplanet Zemi, kontinent m, stát m apod.ě, než studiu mikroregion Ěmístních oblastíě, které by vyžadovalo použití map v tších m ítek Ěnap . topografické, cykloturistické nebo katastrální mapyě. Tyto druhy kartografických produkt jsou proto ve výuce užívány jen velmi omezen . Výše uvedené charakteristiky kartografických produkt používaných ve výuce geografie reflektuje rovn ž nabídka vydavatelských firem specializujících se na produkci školních kartografických materiál – nap . Kartografie Praha, SHOCart a Stiefel Eurocart.

5.3 Praktické činnosti s kartografickými produkty ve výuce geografie ůčkoli jsou kartografické produkty r zných druh p ítomné tém ve všech vyučovacích hodinách geografie, nemusí každá práce s nimi vést k účelnému a efektivnímu rozvoji specifických geografických, resp. kartografických, dovedností ĚHÁTLE a KUČEROVÁ, 2013, s. 1Řě. Charvát Ěin FRIČOVÁ, TURKOTů et al., 1řŘ0, s. 1Ř1ě považuje za výukovou metodu práce s mapou pouze soustavn jší a rozsáhlejší činnost, p i níž je mapa hlavním prost edkem vyučování, dostačujícím zdrojem geografických informací a d ležitým nástrojem poznání. Podle Wahly (1973, s. 61), s dopln ním autor Rybanského (2011, s. 142 – 162) a Charváta Ěin FRIČOVÁ, TURKOTů et al., 1řŘ0, s. 231ě, lze ve výuce uplatňovat tyto metody práce s mapou: čtení mapy, orientaci na mapě a cvičení na mapě. Čtení mapy stručn zahrnuje lokalizaci jevu, pojmenování nalezeného objektu a jeho charakteristiku. V širším slova smyslu se jedná též o interpretaci a analýzu mapy. Více o problematice čtení map viz kap. 3.2. Orientace na mapě je p edpokladem pro úsp šnou orientaci v krajin a p írod . Pro tyto účely slouží podrobné mapy s topografickým základem a buzola. Orientace na map zahrnuje její zorientování ke sv tovým stranám, určení polohy vlastního stanovišt , porovnání skutečného terénu a objekt s mapou a následná ch ze podle mapy Ěresp. podle azimutu určeným buzolouě. Cvičení na mapě napomáhají dalšímu rozvoji a upevňování kartografických dovedností. P íkladem jsou r zná cvičení v lokalizaci Ěvyhledávání a porovnávání daných jev a objekt na map ě, m ení na mapách Ěm ení vzdáleností a plochě, odhadování vzdáleností, určování vzájemné viditelnosti bod , určování zem pisných sou adnic, porovnávání více map, kreslení mapových náčrt , plánk a p íčných profil terénu apod. Vhodnou výukovou metodou pro práci s mapou je terénní vyučování. „Četb mapy nelze naučit za n kolik hodin v učebn , ale je to v cí častého cviku a praxe, neustálého praktického používání mapy a jejího porovnávání se skutečností“ ĚŠVEC, 1ř57, s. 207ě. R zná cvičení na orientaci s mapou v terénu u žák aktivním zp sobem rozvíjí dovednosti 29

čtení a interpretace map, napomáhají porozum t m ítku mapy a vnímat charakter reliéfu a krajiny v porovnání s jejich kartografickým vyjád ením. Žáci se zároveň učí používat navigační pom cky jako je buzola nebo GPS. Terénní výuka práce s mapou m že probíhat i netradičn ve form her, sout ží, orientačních závod apod. Všechny výše zmín né aktivity napomáhají u jedince budovat v tší sebed v ru a samostatnost jak p i samotné práci s mapou, tak b hem pohybu v terénu ĚBOůRDMůN, 1řŘř, s. 32Ř – 329). Podle Bladese a Spencera (in WIEGAND, 2006, s. ř1ě je ve škole obecn kladen v tší d raz na čtení map spíše než na jejich praktické používání. Žáci pak mají problémy s ešením r zných navigačních a orientačních úkol , které jsou však součástí b žného života. Zatímco d íve byl na českých školách výcvik v t chto praktických dovednostech náplní tzv. branné výchovy, dnes se ve v tší mí e odehrává již pouze v rámci zájmových činností Ěskauting, turistika, orientační b h apod.ě, jimž se však v nuje jen menší podíl mládeže. Podle Wieganda Ě2006, s. ř1ě by proto podobná cvičení na náročn jší úrovni nem la chyb t ani ve st edoškolské výuce geografie. Kartografické produkty by nem ly ve výuce sloužit pouze jako doplňující pom cky Ězdroje geografických informacíě, ale práce s nimi by m la také sm ovat k osvojení dovedností upot ebitelných v praktickém život ĚHÁTLE a KUČEROVÁ, 2013, s. 1Řě. Dnes se ovšem nabízí otázka, zda jsou zde popisované dovednosti Ějako orientace a navigace s mapou, m ení na mapách, tvorba mapových náčrt , práce s buzolou atd.ě pro b žný život stále ješt pot ebné, když je široké ve ejnosti umožn no používat navigační p ístroje GPS, voln dostupné mapové aplikace a software do mobilních telefon apod. Ne každý však tyto moderní pom cky vlastní a ne vždy je možné jich využít či se na n pln spolehnout. Bláha a Hátle Ě2014, s. 15ě také poukazují na fakt, že výše zmín né moderní technologie spíše vedou ke snižování schopnosti člov ka orientovat se v terénu vlastními silami v d sledku neschopnosti používat adekvátn mapu. Ve výuce geografie by proto m li učitelé žáky s t mito novými technologiemi seznamovat, ale zároveň neopomínat základní metody práce s tišt nou mapou, kterých člov k stále p i r zných p íležitostech v b žném život využívá. Požadavky na za azení praktických činností s mapami do výuky geografie jsou rovn ž zakotveny v RVP pro gymnázia ĚRVP G, 2007, s. 36 – 37ě. Do učiva v rámci tematického okruhu Geografické informace a terénní vyučování jsou zahrnuty nap . praktické aplikace s kartografickými produkty Ěmapami r zných funkcíě, praktická topografie a orientace v terénu Ěviz Tab. 3 v kap. 4.3).

30

5.4 ůnalýza vhodnosti vybraných kartografických produkt pro výuku geografie Jak je již uvedeno v kap. 5.2, žáci pracují ve škole nejčast ji s mapami menších m ítek, a to typicky ve form nást nných map nebo školních atlas . Za azení praktických činností s kartografickými produkty do výuky geografie však vyžaduje používání i dalších druh map. V souladu s požadavky RVP G ĚRVP G, 2007, s. 36 – 37ě na výuku praktických aplikací s mapami r zných funkcí, včetn praktické topografie a orientace v terénu Ěviz Tab. 3 v kap. 4.3ě, jsou pro tyto účely nejvhodn jší mapy velkých m ítek Ětj. s m ítkem v tším než 1 : 200 000 dle geografického hlediskaě, a to zejména topografické mapy, (cyklo)turistické mapy a plány měst. Oproti dalším druh m map velkých m ítek Ěnap . katastrálním mapámě je jejich výhodou pro školní výuku zejména snadná dostupnost a široké využití v b žném život . Následující seznam obsahuje vybrané doporučené kartografické produkty pro praktická cvičení práce s mapou, spolu s d vody vhodnosti jejich využití ve výuce geografie. Zahrnuty jsou pouze tišt né kartografické produkty, ačkoli n které z nich jsou dostupné i v digitální podob , nap . na internetových mapových portálech nebo na CD. Krom aktuálnosti je výhodou t chto digitálních kartografických produkt možnost tisku vybraného mapového vý ezu nebo listu, který m že mít každý žák k dispozici. Nevýhodou m že být omezená velikost tiskového formátu či nedostačující kvalita tisku.

5.4.1 Topografické mapy Seznámit žáky s topografickými mapami je d ležité, protože tvo í mapový podklad pro další druhy b žn používaných map. Topografické mapy se vyznačují velmi podrobným a p esným znázorn ním veškerého geografického obsahu – polohopisu, výškopisu a popisu. Žáci tedy mohou pomocí této mapy detailn studovat danou oblast se všemi jejími charakteristikami. Topografické mapy p edstavují vhodnou učební pom cku pro r zná praktická cvičení v práci s mapou, která jsou jmenována v p edchozí kapitole, a zvlášt pak pro terénní výuku a orientaci v krajin . Pro účely školní výuky lze využít topografické mapy, které jsou součástí státního mapového díla České republiky a vydává je Český úřad zeměměřičský a katastrální ĚČÚZKě. Nevýhodou je jejich obtížn jší dostupnost. V tišt né podob lze tyto mapy opat it pouze p es ČÚZK Ěv prodejnách map ve vybraných m stech či p es internetový obchodě, v digitální podob jsou k dispozici na Geoprohlížeči ČÚZK (http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/) a na Národním geoportálu INSPIRE (http://geoportal.gov.cz/).

31

Pro praktická cvičení s mapou ve výuce lze doporučit následující topografické mapy Ěp i výb ru velikostí m ítka doporučených map je zohledn n charakter cvičení, která s nimi mohou žáci vykonávatě: 



Státní mapa 1 : 5 000



Mapa obcí s rozší enou p sobností 1 : 50 000



Základní mapa ČR v m ítku 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 Okresy ČR 1 : 100 000

Obr. 4 Vý ez ze Základní mapy ČR (zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/)

5.4.2 ĚCykloěturistické mapy ĚCykloěturistické mapy jsou pro žáky v b žném život z ejm nejpoužívan jším druhem kartografických produkt . Ne všichni s nimi však dokáží efektivn pracovat, a proto je na míst jejich doporučení pro praktická cvičení s mapou ve školní výuce. Pro tyto účely mohou Ěcykloěturistické mapy sloužit jako náhrada za výše zmín né topografické mapy, které tvo í jejich podklad. Ve výuce s nimi lze pracovat obdobným zp sobem, p ičemž zvlášt vhodná jsou cvičení spočívající v plánování tras. Ideální p íležitost pro jejich využití nabízí školní výlety a exkurze. Žáci rovn ž mohou s Ěcykloěturistickými mapami poznávat p írodní a kulturní zajímavosti dané oblasti, čehož lze využít i p i výuce regionální geografie. Mapy jsou navíc často dopln ny doprovodnými texty a fotografiemi. Velkou výhodou Ěcykloěturistických map pro využití ve školní výuce je jejich snadná dostupnost. Učitelé mohou také využít nabídku místních informačních center, kde je možné Ěv tšinou zdarmaě získat mapky okolí – p i jejich výb ru je však t eba dbát na kvalitu zpracování. 32

V Tab. 4 níže jsou pro účely školní výuky doporučeny b žn dostupné tišt né (cykloěturistické mapy České republiky z produkce vybraných kartografických vydavatelství. N která vydavatelství Ěnap . SHOCart, Geodézie on-lineě nabízí na zakázku mapové vý ezy též v digitální podob . Tab. 4 B žn dostupné tišt né Ěcykloěturistické mapy České republiky z produkce vybraných kartografických vydavatelství

SHOCart (http://www.shocart.cz/) Turisti ké

ap

C kloturisti ké

1 : 40 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 ap ČR

1 : 60 000

Klub český h turistů KČT – v davatelství Trasa (http://www.trasa.cz/) Turisti ké

ap

C kloturisti ké

1 : 50 000 ap

1 : 50 000*, 1 : 100 000

Kartografie Praha (http://www.kartografie.cz/) Turisti ké

ap

C kloturisti ké

1 : 50 000, 1 : 100 000 ap

1 : 70 000

Geodézie o -line (http://eshop.geodezieonline.cz/) Turisti ké a

kloturisti ké

ap

1 : 25 000, 1 : 35 000 – 1 : 36 000*

KOMPASS (http://www.kompass.de/) C kloturisti ké

ap

1 : 50 000*

PLANstudio (http://www.planstudio.cz/) C kloturisti ké

ap

1 : 25 000 – 1 : 200 000*

ROSY Turisti ké

ap

1 : 15 000, 1 : 25 000*

Wander C kloturisti ké

ap

1 : 75 000*

Žaket (http://www.zaket.cz/) C kloturisti ké

ap

1 : 65 000*

Ěpozn.: mapové listy edičních ad označených * pokrývají pouze vybrané regiony ČRě

33

Obr. 5 Vybrané Ěcykloěturistické mapy kartografických vydavatelství SHOCart, KČT, Kartografie Praha, Kompass, ROSY, Geodézie on-line, Wander a Žaket (zdroj: http://www.turistashop.cz/)

5.4.3 ĚCykloěturistické atlasy ĚCykloěturistické atlasy p edstavují kompletní Ěcykloěturistickou mapu celého území ČR, která je uspo ádána na voln vyjímatelných mapových listech formátu ů4 v šanonu s kroužkovou vazbou. Pro učitele jsou tyto atlasy vhodnou učební pom ckou z d vodu možnosti práce s Ěcykloěturistickými mapami r zných oblastí, a dále z d vodu praktické manipulace s mapovými listy, které lze žák m podle pot eby rozdat či kopírovat. Nevýhodou t chto kartografických produkt je jejich vyšší po izovací cena. ĚCykloěturistické atlasy České republiky nabízí (http://www.shocart.cz/), a to v tišt né i digitální podob . 



Turistický atlas Česko 1 : 50 000 Cykloatlas Česko 1 : 75 000

34

vydavatelství

SHOCart

Obr. 6 Turistický atlas Česko a Cykloatlas Česko z produkce vydavatelství SHOCart (zdroj: http://www.turistashop.cz/)

5.4.4 Plány m st Podobn jako Ěcykloěturistické mapy pat í plány m st k nejužívan jším kartografickým produkt m v b žném život . Mapové vý ezy m stských částí často doprovázejí informace o umíst ní obchod , firem, institucí, kulturních památek apod. V tišt né i digitální podob člov k tyto mapy resp. plány používá k vyhledávání zájmových objekt , k orientaci a navigaci ve m stech. P esto jsou tyto praktické dovednosti ve školách spíše opomíjeny a lidé s nimi poté často mívají v b žných situacích problémy Ěviz kap. 4.3ě. Plány m st lze tedy pro výuku geografie doporučit jako vhodné kartografické produkty pro r zná lokalizační, orientační a navigační cvičení. Posloužit mohou též pro pr zkum polohopisné situace m sta, občanské vybavenosti, pam tihodností nebo dopravní sít m sta nap . v rámci p ípadových studií a školních projekt . P ílohy map často obsahují doprovodné texty a fotografie. Plány m st jsou pro učitele i žáky snadno dostupné – mohou si je opat it nap . v místním informačním centru Ěje však nutné posoudit kvalitu zpracováníě. Níže uvedený seznam uvádí vybraná kartografická vydavatelství, jejichž produkce zahrnuje plány m st České republiky. 



SHOCart (http://www.shocart.cz/)



Kartografie Praha (http://www.kartografie.cz/)



MARCO POLO (http://www.marcopolo-club.cz/)



Freytag & Berndt (http://www.freytagberndt.cz/)



PLANstudio (http://www.planstudio.cz/)

Žaket (http://www.zaket.cz/)

35

Specifickým kartografickým produktem n kterých kartografických vydavatelství (z výše uvedených nap . Freytag & Berndt, Kartografie Praha a MARCO POLO ) jsou tzv. atlasy měst. Plány m st jsou v nich rozloženy na jednotlivé mapové listy vázané ve spirálové/kroužkové vazb . Pro účely školní výuky spočívá jejich výhoda v praktické manipulaci a možnosti snadn jšího kopírování mapových list pro žáky.

Obr. 7 Vybrané m stské plány a atlasy z produkce kartografických vydavatelství Freytag & Berndt, SHOCart, Žaket, MůRCO POLO a Kartografie Praha (zdroj: http://www.turistashop.cz/)

36

6 PRůCOVNÍ LISTY PRO PRůKTICKÁ KůRTOGRůFICKÁ ů TOPOGRůFICKÁ CVIČENÍ VE VÝUCE GEOGRůFIE P edm tem záv rečné kapitoly této bakalá ské práce je návrh pracovních list s praktickými cvičeními pro práci s topografickou a (cyklo)turistickou mapou ve výuce geografie na gymnáziu. Charakter t chto cvičení a pro tyto účely vhodné kartografické produkty jsou popsány v p edchozí kapitole. Navržené pracovní listy a jejich vzorová ešení jsou za azeny do p íloh bakalá ské práce ĚP íl. 1 a 2). V rámci této kapitoly je dále vytvo ena metodická p íručka pro učitele s pokyny k využití pracovních list ve výuce. Na záv r je provedena analýza poznatk z testování pracovních list v reálné výuce geografie/zem pisu na Gymnáziu Dobruška.

6.1 Metodická p íručka pro učitele Tato p íručka je určena učitel m geografie na gymnáziích a je doprovodným metodickým textem pro p edkládané pracovní listy obsahující praktická cvičení pro práci s mapou ve výuce. Jednotlivé pracovní listy jsou tematicky zam ené tak, aby pokryly r zné druhy kartografických a topografických cvičení a žáci si pomocí nich vyzkoušeli b žné postupy práce s mapou. Pracovních list je p t s následujícími tématy: 1. 2. 3. 4. 5.

M ítko mapy Výškopis na map Mapové náčrty Orientace s mapou v terénu Plánování tras podle mapy

6.1.1 Návaznost na Rámcový vzd lávací program pro gymnázia Pracovní listy jsou určeny k procvičování učiva, které je v RVP G ve vzd lávacím oboru Geografie za azeno do tematického okruhu Geografické informace a terénní vyučování (RVP G, 2007, s. 36 – 37). Vybraný rámec učiva, jehož se cvičení v pracovních listech týkají, spolu s očekávanými výstupy žák uvádí Tab. 5 dále.

37

Tab. 5 Návaznost pracovních list na učivo a očekávané výstupy zakotvené v RVP G Te ati ký okruh

Učivo

GEOGRAFICKÉ INFORMACE A TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ geografi ká kartografie a topografie

prakti ké aplika e s kartografi ký i produkt , s apa i růz ý h fu k í

geografi ký a kartografi ký v jadřova í jaz k

o e ě používa é poj v světlivk

, kartografi ké z ak ,

geografi ké e kurze a teré í viče í, prakti ká topografie, orientace, postup při pozorová í, zo razová í a hod o e í přírod í h a společe ský h prvků kraji a jeji h i ké terak e dat a i for a í žák používá dostup é kartografi ké produkt a další geografi zdroje v tiště é i elektro i ké podo ě pro řeše í geografi ký h pro lé ů teré í geografi ká výuka, pra e a aplikace

Očekáva é výstup

žák se orie tuje s po o í

ap v kraji ě

žák používá s porozu ě í v ra ou geografi kou, topografi kou a kartografickou terminologii žák v tváří a v užívá vlast í e tál í s hé ata a e tál í ap pro orie ta i v ko krét í úze í (p evzato: RVP

G, 2007, s. 36 – 37)

6.1.2 Doporučené zp soby využití pracovních list ve výuce Úlohy v pracovních listech jsou sestaveny p edevším za účelem procvičování již osvojených kartografických v domostí a dovedností – p edpokládá se tedy určitá znalost základních princip práce s mapou, s nimiž by m l učitel žáky v p edchozí výuce seznámit. Konkrétní požadavky na p edchozí znalosti a dovednosti jsou stanoveny pro jednotlivé pracovní listy dále v této p íručce. Učitelé mohou pomocí pracovních list též testovat a hodnotit nabyté v domosti a dovednosti žák . Další možnou variantou je pracovat s pracovními listy podle metod problémově koncipované výuky, kdy mají žáci samostatn p ijít na principy ešení úloh, aniž by s nimi byli v p edchozí výuce blíže seznámeni. Učitel však žák m doporučí a poskytne vhodné zdroje informací, jako nap . internet nebo návod na práci s mapou a buzolou. Pracovní listy na sebe tematicky voln navazují v souladu se zvyšujícími se nároky na kartografické dovednosti vyžadované k jejich ešení. P i zadávání pracovních list žák m je tedy vhodné Ěavšak ne nutnéě dodržet jejich doporučené po adí. Bližší metodické pokyny k využití jednotlivých pracovních list jsou uvedeny dále v této p íručce.

38

6.1.3 Specifické pom cky Úlohy označené symbolem vpravo vyžadují od žák aktivní samostatnou práci s tištěnou mapou. Tyto mapy nejsou součástí souboru pracovních list , ale učitelé a žáci si je mohou snadno opat it. Žáci budou pracovat s následujícími kartografickými produkty: 

 

mapový list č. 475 z Turistického atlasu Česko 1 : 50 000 (SHOCart) - p i kopírování či tisku nutno dodržet p vodní velikost formátu mapového listu mapový list Základní mapy ČR 1 : 10 000 oblasti terénního cvičení - dostupný v prodejnách map nebo v internetovém obchodu ČÚZK (cyklo)turistická mapa Českého ráje v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 60 000 - doporučené mapy: č. 1ř Kartografie Praha, č. 21 nebo č. 112 SHOCart, č. 1ř Klub českých turist Ěvyd. Trasaě, č. 20Ř6 KOMPůSS

Obr. 8 Doporučené Ěcykloěturistické mapy Českého ráje v m ítku 1 : 50 000 a 1 : 60 000 pro ešení pracovních list (zdroj: http://www.turistashop.cz/)

Další specifickou pom ckou k ešení n kterých úloh v pracovních listech je buzola . Na Obr. 9 níže je p íklad jednoduchého, zcela postačujícího typu buzoly, který lze použít.

Obr. 9 P íklad buzoly vhodné pro ešení pracovních list Ěvýrobce ůcroně (zdroj: http://www.turistashop.cz/)

39

6.1.4 Metodické pokyny k jednotlivým pracovním list m Tab. 6 Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 1 Pra ov í list č.

MĚŘÍTKO MAPY Předpokláda ý čas řeše í Po ů k Před hozí z alosti a dovednosti

Očekáva é výstup

žák…

25 min apový list č. 7 z Turisti kého atlasu Česko : 000 (jedna kopie pro každého žáka , pravítko, kalkulačka pri ip apového ěřítka a jeho prakti ké aplika e v počet í h úlohá h trojčle ka , druh ap podle ěřítka - určí ěřítko ap podle grafi kého ěřítka - rozliší druh ap dle ěřítka a zvolí vhod ou apu k da ý účelů - aplikuje ěřítko ap a výpočt skuteč ý h vzdále ostí a vý ěr plo h a apě

Tab. 7 Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 2 Pra ov í list č.

VÝŠKOPIS NA MAPĚ Předpokláda ý čas řeše í Po ů k Před hozí z alosti a doved osti

Očekáva é výstup

žák…

25 min apový list č. 7 z Turisti kého atlasu Česko : 000 (jedna kopie pro každého žáka , pravítko, o čej á tužka, pastelk pri ip z ázor ě í výškopisu a apá h, ekvidista e vrstev i , sestroje í výškového profilu teré u, e tál í vizualiza e reliéfu na základě vrstev i , prostorová představivost - rozu í a základě kartografi kého z ázor ě í výškopisu harakteru reliéfu a dokáže podo ý způso e vizualizovat základ í teré í útvar - usoudí z charakteru vrstev i a sklo svahů a podle toho zhod otí růz é varia t tras - určí z ap ad ořské výšk o jektů, v počítá převýše í - sestrojí a i terpretuje výškový profil teré u - určí vzáje ou viditel ost dvou odů z výškového profilu teré u

Tab. 8 Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 3 Pra ov í list č.

MAPOVÉ NÁČRTY Předpokláda ý čas řeše í Po ů k Před hozí z alosti a doved osti

Očekáva é výstup

žák…

15 min o čej á tužka prostorová představivost, v í á í prvků kraji , výtvar é schopnosti - zapojuje svou prostorovou představivost k v tváře í vlast í h e tál í h ap ko krét ího úze í a svého poh u v ě - v tvoří jed odu hý pa ora ati ký áčrt kraji , do ěhož na základě v í á í kraji v írá ge eralizuje pouze ejvýraz ější prvky

40

Tab. 9 Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 4 Pra ov í list č.

ORIENTACE S MAPOU V TERÉNU Předpokláda ý čas Po ů k

Před hozí z alosti a doved osti

Očekáva é výstup

žák…

Poz á k

30 min apový list )áklad í ap ČR : o lasti teré ího viče í jed a kopie pro každého žáka , uzola pro každého žáka , o čej á tužka, pravítko o sah topografi ký h ap, azi ut , urče í vlast ího sta oviště etodou zpět ého pro ítá í, základ í etod prá e s mapou a uzolou pro orie ta i v kraji ě zorie tová í ap dle světový h stra , urče í azi utu v teré u a a apě, pohyb podle azimutu), ěře í vzdále ostí a apě - čte a i terpretuje ap velký h ěřítek - orientuje se v teré u po o í ap a uzol - určuje světové stra a apě a v teré u - určuje podle výz a ý h orie tač í h odů v kraji ě a podle ap své vlast í sta oviště - určuje azi ut a s ěruje podle i h poh v teré u - po o í ap aviguje a popisuje estu ostat í - žá i řeší pra ov í list v teré u i o hustou ěstskou zástav u - vhod é zařadit v rá i teré í h viče í, škol í h výletů apod. - úloha č. 7: učitel ůže s žák ěkteré ji i avrže é tras ásled ě projít, a si žá i ověřili své avigač í s hop osti v pra i

Tab. 10 Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 5 Pra ov í list č.

PLÁNOVÁNÍ TRAS PODLE MAPY Předpokláda ý čas Po ů k Před hozí z alosti a doved osti

Očekáva é výstup

Poz á k

žák…

30 min klo turisti ká apa Českého ráje v ěřítku : 000 nebo 1 : 60 000 (jedna mapa do dvojice) osvoje í kartografi ký h doved ostí čte í, a alýz a i terpreta e ap - po o í ap aplá uje trasu výletu s ohlede a své ož osti, požadavk či da é pod í k - hledá ko pro is a alter ativ , ere v úvahu ázor druhý h, diskuzí do hází k vzáje é shodě - a základě ap odhad e délku a časovou ároč ost avrže é trasy - v případě potře avrh e alter ativ í tras výletu - v hledá a apě turisti k zají avá ísta - žá i spolupra ují ve dvoji í h - učitel ůže dát žáků k dispozici k iž í průvod e či počítače s připoje í k internetu k dohledá í další h i for a í a turisti ký h zají avostí po trase - žá i si ohou ověřit správ ost svého odhadu délk tras na i ter etový h apový h servere h apř. www.mapy.cz nebo www.cykloserver.cz/cykloatlas)

41

6.2 Testování pracovních list na Gymnáziu Dobruška Navržené pracovní listy byly na záv r otestovány v reálné výuce geografie pro získání zp tné vazby žák a učitel , která je p i tvorb výukových materiál velmi d ležitá. Pro tyto účely byl ke každému pracovnímu listu sestaven evaluační dotazník (viz P íl. 3). Testování pracovních list prob hlo 10. dubna 2014 na Gymnáziu Dobruška ve t íd 2. ů vyššího stupn gymnázia. Trvalo jednu vyučovací hodinu Ě45 mině a účastnilo se ho celkem 26 žák . Organizace pr b hu testování se ídila časovými možnostmi a snahou o to, aby bylo každé z p ti témat pracovních list ešeno minimáln p ti žáky. P ed rozdáním pracovních list byla nejprve jednotlivá témata žák m p edstavena spolu s bližšími pokyny k jejich vypracování. Žáci poté pracovali samostatn a nebyla nutná v tší asistence ze strany autorky. P ibližn po 15 min autorka spolu s p ti vybranými žáky opustila učebnu, kde ostatní pod dohledem p ítomného učitele pokračovali v ešení svých pracovních list , a vyšla s nimi na školní h išt ešit pracovní list č. 4 ĚOrientace s mapou v terénuě. ůčkoli tito žáci nem li s ešením pracovního listu výrazn jší problémy, ukázalo se, že by bylo nejvhodn jší pro tuto aktivitu vyhradit více času Ěalespoň 30 mině. Podle vypln ných evaluačních dotazník a poznatk autorky z pr b hu testování, v tšinu žák ešení pracovních list zaujalo a bylo pro n zajímavým zpest ením výuky. S podobným typem úloh, které vyžadují praktickou práci s mapou jinou než atlasovou či nást nnou, se totiž žáci ve škole spíše nesetkávají, ačkoli by Ěpodle výsledk z dotazník ě jejich čast jší za azení do výuky geografie v tšinou uvítali. Rovn ž p ítomný učitel ohodnotil p ínos pracovních list do výuky kladn a ponechal si jejich kopie pro další využití. Podle slov žák i učitele byla celkov náročnost pracovních list p im ená, ačkoli n které úlohy byly žáky v dotaznících hodnoceny jako obtížné. Tomu odpovídalo i velké množství chybných výsledk či úplného p eskočení ešení t chto úloh, jak bude poukázáno dále. Zde je však nutné zohlednit skutečnost, že pracovní listy jsou navrženy za účelem procvičení kartografických znalostí a dovedností, se kterými učitel žáky v p edchozí výuce seznámí Ěviz kap. 6.1.4 Metodické pokyny k jednotlivým pracovním list mě. P i testování pracovních list na Gymnáziu Dobruška toto nebylo spln no, a proto m li žáci s n kterými specifickými úlohami Ěnap . sestrojení výškového profilu terénuě problémy, jelikož si již postup ešení nepamatovali či s ním nebyli v bec seznámeni. Pracovní list č. 1 ĚMěřítko mapyě p sobil mnohým žák m spíše problémy matematické než kartografické Ětj. pramenící z nepochopení principu m ítka mapy). Nejvíce žáci chybovali v úlohách č. 6d a č. 7 p i výpočtu vým ry plochy. Celkov byl však tento pracovní list hodnocen jako p im en obtížný, ačkoli ne p íliš zábavný. 42

V pracovním listu č. 2 ĚVýškopis na mapě) se žáci nejvíce potýkali s úlohou č. 1 Ěkreslení terénních útvar pomocí vrstevnicě a č. 2c Ěnáčrt výškového profilu terénu pro zjišt ní viditelnosti bod ě. V prvním p ípad by žák m po autorčin zvážení pomohlo dopln ní názorného p íkladu k zadání úlohy. Ve druhém p ípad se jednalo o úlohu, která vyžadovala p edchozí obeznámení se žák s postupem jejího ešení, což p i testování pracovních list nebylo spln no. Zcela v rozporu s očekáváním autorky činil žák m nejv tší problémy pracovní list č. 3 ĚMapové náčrtyě. Zatímco kreslení mapky cesty do školy žáci zvládali velmi dob e, kreslení panoramatického náčrtu v tšina vzdala a od vodnila nedostatkem výtvarných schopností. V souladu s Bláhou a Hátlem Ě2014, s. 17ě autorka uznává, že tento úkol je ve velké mí e spíše záležitostí výtvarnou, avšak zp sob vnímání krajiny a výb r Ěgeneralizaceě prvk zanášených do náčrtu pat í k d ležitým geografickým dovednostem. Pracovní list č. 4 ĚOrientace s mapou v terénuě ešili žáci, kte í již ovládali práci s buzolou, a proto nem li s úlohami žádné v tší potíže. Žáci tuto aktivitu uvítali jako zajímavé zpest ení výuky zem pisu, která se jinak odehrává pouze ve školní t íd . Pracovní list č. 5 ĚPlánování tras podle mapy) byl žáky hodnocen jako nejzábavn jší a d kazem bylo živé diskutování dvojic p i vymýšlení vhodné trasy výletu. N které dvojice však tuto aktivitu hodnotily jako obtížnou se zd vodn ním, že bylo t žké zorientovat se v map či odhadnout z mapy délku trasy. Podle autorky však ov ení práv t chto dovedností bylo jedním z hlavních cíl pracovního listu. Pro ukázky ešení n kterých úloh žáky dobrušského gymnázia viz P íl. 4.

Obr. 10 Žáci Gymnázia Dobruška p i ešení pracovních list

43

7 ZÁV R Téma bakalá ské práce reagovalo na současné metody výuky kartografie, které mají často spíše teoretický charakter a opomíjí praktická cvičení s takovými druhy map, jež jsou v b žném život často používány. Dovednosti efektivní práce s mapou je p itom nutné si do určité míry osvojit a práv k tomu by m l žáky vést p edm t geografie/zem pis. Hlavním cílem bakalá ské práce byla analýza současného využití tišt ných kartografických produkt v geografickém gymnaziálním vzd lávání a návrh jejich optimálního využívání za účelem rozvoje kartografické gramotnosti a dovedností žák . D ležitými dílčími cíli bakalá ské práce bylo doporučení vhodných kartografických produkt a návrh pracovních list pro praktická cvičení s tišt nými mapami ve výuce. Nejprve bylo nutné se v novat teoretickým východisk m práce s mapou. Mapa sv j obsah uživateli sd luje specifickým kartografickým vyjad ovacím zp sobem Ěgrafikacíě, kterému je t eba porozum t a naučit se tak efektivn číst, interpretovat a analyzovat obsah mapy. Krom určité míry prostorové p edstavivosti si k tomu člov k musí osvojit soubor r zných kartografických dovedností, které lze v rámci školní výuky cílen rozvíjet kartografickým vzd láváním. Dovednosti pracovat s mapou se považují za další druh gramotnosti, nezbytné pro vzd laného člov ka. Další kapitola se v novala kartografickému vzd lávání, které v současnosti nabývá velkého významu v d sledku rozvoje digitálních technologií v kartografii. Mapy se stávají čím dál populárn jšími zdroji informací, a je tedy pot eba naučit se jim porozum t. Díky úzkému vztahu kartografie s geografií je to jedním z úkol geografického vzd lávání. Kartografie je proto nedílnou součástí školních osnov a požadavky na osvojení kartografických dovedností jsou zakotveny také v RVP G. Následující část bakalá ské práce již sm ovala ke spln ní zadaných cíl , jelikož se zam ila na kartografické produkty a zp soby jejich využívání ve výuce geografie. P es velký rozmach GIS se ve školách stále nejčast ji používají tišt né mapy, a to zejména mapy malých m ítek Ěatlasy, nást nné mapyě. Pokud má však školní vzd lávání člov ka p ipravovat také na praktický život, je pot eba naučit žáky pracovat i s mapami v tších m ítek, s nimiž se budou mimo školu setkávat čast ji Ěnap . s cykloturistickými mapami a plány m stě. Zároveň je d ležité za adit do výuky více praktických cvičení s t mito druhy map, zejména cvičení v orientaci a navigaci. Tyto dovednosti jsou i p es široké využití moderních navigačních systém pro b žný život stále užitečné. V rámci této kapitoly byl sestaven seznam doporučených kartografických produkt pro praktická cvičení s mapou ve výuce. Doporučeny byly vybrané b žn dostupné topografické mapy, Ěcykloěturistické mapy a atlasy a plány m st.

44

Hlavní náplň praktické části bakalá ské práce p edstavoval návrh p ti pracovních list s praktickými cvičeními pro práci s Ěcykloěturistickou a topografickou mapou v gymnaziální výuce geografie. Témata a úlohy pro pracovní listy byly zvoleny tak, aby procvičily r zné kartografické dovednosti žák a b žné postupy práce s mapou. Součástí byl také návrh metodické p íručky k pracovním list m pro učitele. Pracovní listy byly následn otestovány v reálné výuce geografie na Gymnáziu Dobruška. Ze zp tné vazby žák a p ítomného učitele vyplynulo, že podobná praktická cvičení pro práci s tišt nou mapou mohou být p ínosným a zajímavým zpest ením výuky geografie. V tšina dotazovaných žák také potvrdila, že by jejich čast jší za azení do výuky uvítala. Pracovní listy byly žáky i učitelem zhodnoceny jako p im en obtížné, avšak n které úlohy žák m p sobily značné problémy. Zde ale bylo nutné zohlednit skutečnost, že ešení n kterých specifických úloh p edpokládalo návaznost na p edchozí probrání dané látky ve výuce. ůčkoli nelze vzhledem k velmi malému počtu testovaných usuzovat na současnou úroveň kartografické gramotnosti českých žák , autorka bakalá ské práce se domnívá, že je dnes pot eba kartografické dovednosti v rámci školního vzd lávání mnohem více rozvíjet a neopomínat p itom praktická cvičení s mapou ve výuce geografie. Vzhledem k pom rn nízké hodinové dotaci pro výuku geografie na gymnáziích by bylo vhodné pro tato praktická kartografická cvičení vyhradit blokové seminá e nebo za adit čast jší výuku v terénu. Ideální p íležitosti, kdy se mohou žáci procvičit v práci s mapou, p edstavují také školní výlety a tzv. „školy v p írod “. Záleží však pouze na učitelích geografie, kolik času a energie jsou ochotní do p íprav a realizace praktických cvičení pro práci s mapou ve výuce v novat.

45

SEZNůM POUŽITÝCH ZDROJ Tišt né dokumenty BALCHIN, W. G. V. (1972): Graphicacy. Geography, roč. 57, č. 3, s. 1Ř5 - 195. BLÁHů, J. D. a J. HÁTLE Ě2014ě: Tvorba náčrt a plánk ve výuce geografie. Geografické rozhledy, roč. 23, č. 4, s. 15 – 17. BOARDMAN, D. (1989): The Development of Graphicacy: Children´s Understanding of Maps. Geography, roč. 74, č. 4, s. 325 – 330. ČůPEK, R., M. MIKŠOVSKÝ a L. MUCHů Ě1řř2ě: Geografická kartografie. Praha, Státní pedagogické nakladatelství. 373 s. ČSN 73 0406. Slovník geodetického a kartografického názvosloví. Zdiby, Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický. 24ř s. T ídící znak 133ř. FRIČOVÁ, H., J. TURKOTů et al. Ě1řŘ0ě: Základy všeobecnej didaktiky geografie. Bratislava, Slovenské pedagogické nakladatelstvo. 263 s. GERSMEHL, P. (2005): Teaching geography. New York, Guilford Press. 278 s. HANUS, M. (2012): Mapové dovednosti českých žáků: porovnání různých věkových skupin Ědisertační práceě. Praha, Univerzita Karlova, P írodov decká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. 170 s. Školitel: Miroslav Marada. HARDWICK, S. W. a D. G. HOLTGRIEVE (1996): Geography for educators: standards, themes, and concepts. 2. vyd. Upper Saddle River, Prentice Hall. 355 s. HůRTL, P. a H. HůRTLOVÁ Ě2000ě: Psychologický slovník. Praha, Portál. 774 s. HÁTLE, J. a S. KUČEROVÁ Ě2013ě: Úloha atlas ve výuce zem pisu/geografie. Geografické rozhledy, roč. 23, č. 1, s. 18 – 19. HERINK, J. a S. TLACH (2006): Základy zeměpisných znalostí: sbírka úloh k sestavování testů, k procvičování a ověřování učiva zeměpisu podle Standardů základního vzdělávání pro 6. – 9. ročník. Praha, Nakladatelství České geografické společnosti. 70 s. JůNÍK, T., P. NůJVůR, M. KUBIůTKO et al. Ě2011ě: Kvalita kurikula a výuky: výzkumné přístupy a nástroje. Brno, Masarykova univerzita. 243 s. KRAAK, M. J. a F. ORMELING (1996): Cartography: Visualization of spatial data. Essex, Longman. 222 s. MůCHYČEK, J., H. KÜHNLOVÁ a M. PůPÍK Ě1řŘ5ě: Základy didaktiky geografie. Bratislava, Slovenské pedagogické nakladatelstvo. 344 s. MONMONIER, M. (2000): Proč mapy lžou. Praha, Computer Press. 221 s. 46

MRÁZKOVÁ, K. (2013): Kartografické dovednosti ve výuce zeměpisu Ědisertační práceě. Brno, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky. 142 s. Školitel: Eduard Hofmann. NOVÁK, V. a Z. MURDYCH (1988): Kartografie a topografie. Praha, Státní pedagogické nakladatelství. 31Ř s. PEŠTOVÁ, J. Ě1řřřě: Praktický zeměpis: pracovní učebnice zeměpisu pro 6. – 9. ročník základní školy a víceletá gymnázia. Praha, Nakladatelství České geografické společnosti. 32 s. PRAVDA, J. (2003): Mapový jazyk. 2. vyd. Bratislava, Univerzita Komenského. 104 s. PR CHů, J., E. WůLTEROVÁ a J. MůREŠ Ě200řě: Pedagogický slovník. 6. vyd. Praha, Portál. 3ř5 s. RYBůNSKÝ, M. Ě2011ě: Vojenská topografie: odborná publikace. Vyškov, Odbor doktrín VeV VA. 238 s. EZNÍČKOVÁ, D. Ě2010ě: Vizuální gramotnost: intelektuální pseudoproblém, anebo nutná výbava každého z nás? Geografické rozhledy, roč. 1ř, č. 4, s. 16 – 17. ŠIMÁK, B., J. HERMůNY a J. ŠUPKů Ě1ř74ě: Cvičení z matematického zeměpisu a kartografie s topografií, díl 1. Brno, rektorát UJEP. řŘ s. ŠUPKů, J. Ě1řŘ6ě: Přehled didaktiky geografie ve cvičeních a úlohách, díl 1.: Obecná didaktika geografie. Brno, Univerzita Jana Evangelisty Purkyn . 136 s. ŠVEC, R. Ě1ř57ě: Praktická topografie. Praha, Státní pedagogické nakladatelství. 223 s. ŠVEC, V. Ě1řřŘě: Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno, Masarykova univerzita. 178 s. VALENTA, V. a V. HERBER (2004): Maturita ze zeměpisu: otázky a testy k přípravě na maturitu a přijímací zkoušky na VŠ. 2. vyd. Praha, Česká geografická společnost. 127 s. WAHLA, A. (1973): Didaktika zeměpisu 1: Obecná didaktika zeměpisu. Ostrava, Pedagogická fakulta v Ostrav . 120 s. WAHLA, A. (1974): Didaktika zeměpisu 2: Speciální didaktika zeměpisu. Ostrava, Pedagogická fakulta v Ostrav . 21Ř s. WAHLA, A. (1983): Terminologický a výkladový slovník didaktiky geografie. Ostrava, Pedagogická fakulta v Ostrav . 204 s. WIEGAND, P. (2006): Learning and teaching with maps. London, Routledge. 153 s.

47

Elektronické dokumenty BERENDT, B., R. RAUH a T. BARKOWSKY (1998): Spatial thinking with geographic maps: An empirical study. ISKO tagung [online], ERGON Verlag, s. 63 – 74 [cit. 12. února 2014]. Dostupný z WWW: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/summary?doi=10.1.1.1.7250 BOARDMAN, D. (1990): Graphicacy revisited: Mapping abilities and gender differences. Educational Review [online], roč. 42, č. 1 [cit. 12. února 2014]. Dostupný z WWW: http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail?sid=1f68fa70-ffbf-4b97-ae032042c992d90a%40sessionmgr4004&vid=1&hid=4208&bdata=JkF1dGhUeXBlPWlwLGN vb2tpZSx1aWQmbGFuZz1jcyZzaXRlPWVkcy1saXZlJnNjb3BlPXNpdGU%3d#db=a9h& AN=9707131292 DUŠEK, R. (2001): Prostorová p edstavivost v kartografii. In ČůDů, V. a K. JEDLIČKů (2001): Sborník 14. kartografické konference „Úloha kartografie v geoinformační společnosti“ konané ve dnech 11. – 13. září v Plzni [online] [cit. 12. února 2014]. Dostupný z WWW: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/ Geoprohlížeč ČÚZK: Základní mapy ČR [online]. c2010 [cit. 26. b ezna 2014]. Dostupný z WWW: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ Gymnázium Cheb: Zeměpis [online]. c2001-2014 [cit. 5. dubna 2014]. Dostupný z WWW: http://www.gymcheb.cz/search.php?rsvelikost=uvod&rstext=all-phpRSall&rstema=16&stromhlmenu=16 HůNUS, M. a M. MůRůDů Ě2013ě: Mapové dovednosti v českých a zahraničních kurikulárních dokumentech: srovnávací studie. Geografie [online], roč. 11Ř, č. 2, s. 158 – 178 [cit. 12. února 2014]. Dostupný z WWW: http://geography.cz/sbornik/wpcontent/uploads/downloads/2013/06/hanus_marada.pdf HYNEK, ů. a J. HYNKOVÁ Ě1řŘ0ě: Percepce prost edí a mentální mapy ve výchov k péči o životní prost edí. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun [online], roč. 10, č. 5 (Geographia ), s. 233 – 248 [cit. 9. dubna 2014]. Dostupný z WWW: http://www.sci.muni.cz/geobib/scripta/1980/5/Scripta_1980_5_Hynek_Hynkova.pdf HYNEK, ů. a J. VÁVRů Ě2011ě: Dešifrovací klíč k současným geografiím aneb Úvod do geografie (v konvenční terminologii) [online] [cit. 25. b ezna 2014]. Dostupný z WWW: http://www.kge.tul.cz/attachments/article/327/Desifrak.pdf MU Masarykova univerzita: Test studijních předpokladů – prostorová představivost [online]. c1996-2014 [cit. 12. února 2014]. Dostupný z WWW: http://www.muni.cz/tsp/prostorove

48

NIŽNůNSKÝ, B. Ě1řř3ě: Mentálne schopnosti vo vzťahu ku krajine a mape. Kartografické listy [online], č. 1, s. 37 – 45 [cit. 12. února 2014]. Dostupný z WWW: http://gis.fns.uniba.sk/kartografickelisty/archiv/KL1/4.pdf Rámcový vzdělávací program pro gymnázia [online]. Praha, Výzkumný ústav pedagogický, 2007. [cit. 12. února 2014]. Dostupný z WWW: http://www.nuv.cz/file/159 Turistashop: internetový obchod [online]. c2003-2004 [cit. 5. dubna 2014]. Dostupný z WWW: http://www.turistashop.cz/ WALBERT, D. (2010): Map skills and higher-order thinking [online]. c2010 [cit. 28. ledna 2014]. Dostupný z WWW: http://www.learnnc.org/lp/editions/mapping/cover

Zdroje obrázk v pracovních listech Pracovní list č. 1 – M ítko mapy úloha č. 1: ESRI (2010): ArcGIS 10 for Desktop [software]. Redlands, ESRI. Pracovní list č. 2 – Výškopis na map úloha č. 2: ARCDATA PRAHA (2013): ArcČR 500 3.1 [data]. Praha, ARCDATA PRAHA. úloha č. 3: Cykloserver: Cykloatlas online [online]. c2007 [cit. 5. dubna 2014]. Dostupný z WWW: http://www.cykloserver.cz/cykloatlas Pracovní list č. 3 – Mapové náčrty úloha č. 2: PEŠTOVÁ, J. Ě1řřřě: Praktický zeměpis: pracovní učebnice zeměpisu pro 6. – 9. ročník základní školy a víceletá gymnázia. Praha, Nakladatelství České geografické společnosti. 32 s. Výlety a zábava s dětmi: Sloupský vyhlídkový okruh přes rozhlednu Na Stráži [online]. c2012-2014 [cit. 5. dubna 2014]. Dostupný z WWW: http://www.vylety-zabava.cz/tipy-na-vylet/ceskolipsko-amachuv-kraj/1027-sloupsky-vyhlidkovy-okruh-pres-rozhlednu-na-strazi Pracovní list č. 4 – Orientace s mapou v terénu úlohy č. 2, 4, 5: PEŠTOVÁ, J Ě1řřřě: Praktický zeměpis: pracovní učebnice zeměpisu pro 6. – 9. ročník základní školy a víceletá gymnázia. Praha, Nakladatelství České geografické společnosti. 32 s. Pracovní list č. 5 – Plánování tras podle mapy Jičínsko: Hrad Trosky [online]. [cit. 5. dubna 2014]. Dostupný z WWW: http://www.jicinsko.cz/dis/jicinsko.htm

49

SEZNůM P ÍLOH P P P P

íl. 1 íl. 2 íl. 3 íl. 4

Pracovní listy pro praktická kartografická a topografická cvičení Vzorová ešení pracovních list Evaluační dotazník k pracovním list m ešení vybraných úloh z pracovních list žáky Gymnázia Dobruška

50