PRAKTICKÁ APLIKACE NOVEL Z ROKU 2003 V MODULU MZDY K

PROFEX 1/2004

PRAKTICKÁ APLIKACE NOVEL Z ROKU 2003 V MODULU MZDY K 1.1.2004 ing. Helena Plavecká, hlavní metodik modulu MZDY ZEIS [email protected]

1. ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY A MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFŮ Nařízením vlády č. 463/2003 Sb. se s účinností od 1. 1. 2004 mění NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 6700 Kč (dosud 6200 Kč). Z toho vyplývá, že mzda nebo náhrada mzdy nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 6700 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.

hodin. Minimální mzda se u něho vypočte takto: (6700x30):40. U tohoto zaměstnance bude od 1. 1. 2004 minimální mzda ve výši 5025 Kč. U zaměstnanců s hodinovou mzdou je minimální mzda stanovena na 39,60 Kč (dosud 36,90 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce:

Např. týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hodin. Zaměstnanec požádal o její zkrácení na 30 týdenní pracovní doba 40,00 38,75 37,50 35,00 40

minimální mzda na hodinu/měsíc 39,60 40,90 42,30 45,30 6700

90% minimální mzdy 35,60 36,80 38,10 40,80 6030

Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: 40 : stanovená týdenní pracovní doba x 39,60 Kč.

80% minimální mzdy 31,70 32,70 33,80 36,20 5360

75% minimální mzdy 29,70 30,70 31,70 34,00 5025

50% minimální mzdy 19,80 20,50 21,20 22,60 3350

se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna, která může být stanovena i v částce nižší.

V tabulce jsou uvedeny rovněž sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců:

Změny v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

• při prvním pracovním poměru zaměstnance ve věku 18 - 21 let, a to po dobu 6 měsíců od vzniku pracovního poměru - 90% minimální mzdy • u mladistvých zaměstnanců do 18 let - 80% minimální mzdy

Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).

• u poživatele částečného invalidního důchodu 75% minimální mzdy • u poživatele plného invalidního důchodu, nebo u mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá ID - 50% minimální mzdy.

Tj., např. dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1.1.2004 záloha na VZP činit 905 Kč (dosud 837 Kč).

Ostatní ustanovení nařízení vlády 303/95 Sb. zůstávají beze změn, tzn., že do mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a příplatek za práci ve svátek.

Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (6700 Kč). Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po

Protože se jedná o „minimální mzdu“, nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde

-1-

PROFEX 1/2004 část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci.

2 41,30 7000 3 43,10 7300 4 45,50 7700 5 48,40 8200 6 52,00 8800 7 56,10 9500 8 60,80 10300 9 66,10 11200 10 72,60 12300 11 80,30 13600 12 89,20 15100 Minimální mzdový tarif za měsíc platí pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud by zaměstnanec sám požádal o zkrácení týdenní pracovní doby, zkrátí se u něho i minimální mzdový tarif tak, že minimální mzdový tarif vynásobíme zkrácenou pracovní dobou a vydělíme týdenní pracovní dobou v organizaci.

Např. v měsíci únoru 2004 bude zaměstnanec čerpat sedm dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 1618 Kč (6700:29x7). Nařízením vlády č. 464/2003 Sb. se s účinností od 1. ledna 2004 mění NV č. 333/93 Sb. o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci tak, že se zvyšují hodinové i měsíční minimální mzdové tarify a zároveň se zvyšuje minimální výše příplatku za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí. Tyto minimální mzdové tarify se použijí v organizacích, kde není uzavřena kolektivní smlouva nebo v kolektivní smlouvě nejsou sjednány mzdové náležitosti. Jestliže je kolektivní smlouva uzavřena a jestliže obsahuje mzdové náležitosti, platí mzdové tarify, které jsou v ní sjednány. V těchto organizacích se musí dodržet pouze minimální mzda.

Např. zaměstnanec zařazený do 5. tarifního stupně požádal o zkrácení pracovní doby na 30 hodin týdně. V organizaci je stanovena týdenní pracovní doba na 40 hodin. Tomuto zaměstnanci by náležel minimální mzdový tarif v měsíční výši 6150 Kč (8200 x 30 : 40).

Výše minimálních mzdových tarifů je v jednotlivých tarifních stupních stanovena takto (hodinový minimální mzdový tarif platí pro týdenní pracovní dobu 40 hodin, tarif pro jinou délku týdenní pracovní doby je uveden v další části): TARIFNÍ STUPEŇ 1

TARIFNÍ STUPEŇ

Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu 39,60

Minimální mzdový tarif za hodinu je stanoven pro maximální délku týdenní pracovní doby, tj. 40 hodin. V případě, že v organizaci je týdenní pracovní doba zkrácena, budou minimální mzdové tarify následující:

Minimální mzdový tarif v Kč za měsíc 6700

Minimální mzdový tarif při týd. prac. době 40 hodin

Minimální mzdový tarif při týd. prac. době 38,75 hodin

Minimální mzdový tarif při týd. prac. době 37,5 hodin

1

39,60

40,90

42,30

2

41,30

42,70

44,10

3

43,10

44,50

46,00

4

45,50

47,00

48,60

5

48,40

50,00

51,70

6

52,00

53,70

55,50

7

56,10

58,00

59,90

8

60,80

62,80

64,90

9

66,10

68,30

70,60

10

72,60

75,00

77,50

11

80,30

82,90

85,70

12

89,20

92,10

95,20

Pokud máte v organizaci jinak zkrácenou týdenní pracovní dobu (např. 35 nebo 30 hodin), je třeba hodinové minimální mzdové tarify přepočíst dle vzorce: minimální mzdový tarif x 40 : stanovená týdenní pra-

covní doba. V tom případě v programu opravíte číselník Minimální mzdy v 6.4.1. Číselníky vlastní. Např. pokud bude do prvního pracovního poměru vstupovat absolvent střední školy, který by měl -2-

PROFEX 1/2004 vykonávat práce odpovídající 5. tarifnímu stupni, může obdržet minimální mzdový tarif na měsíc 7380 Kč (8200 x 0,9) místo 8200 Kč. Obdobně mladistvému zaměstnanci do 18 let, který by měl vykonávat práce odpovídající 2. tarifnímu stupni by se mohlo dát na hodinu 33,10 Kč (41,30 x 0,8) místo 41,30 Kč.

Pro účely zjištění průměrného měsíčního výdělku (§ 17 odst. 5 zákona 1/92 Sb. o mzdě) se v roce 2004 použijí tyto průměrné počty pracovních dnů (hodin): • 21,83 dne (254 pracovních dnů + 8 svátků = 262 : 12) • 174,67 hodiny (2096 hodin : 12) při 40 hodinové týdenní pracovní době.

Pokud máte tento typ pracovníka, v matričním souboru Mzdových údajů mu příslušné procento minimální mzdy nastavíte k příslušnému PPV.

• 163,75 hodiny (1965 hodin : 12) při týdenní pracovní době 37,5 hodiny.

Příplatek za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí se od 1. 1. 2004 zvyšuje tak, že musí činit nejméně 6,00 Kč za hodinu práce ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí nebo za hodinu práce v noci.

 POZOR: Pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku se někde ještě používají průměrné počty dnů a hodin, které vyplývají z výpočtu přes průměrný počet dnů a hodin v roce, tj. 21,74 dne a 185 hodin. Tento počet hodin ovšem neodpovídá stanovené maximální délce týdenní pracovní doby v současné době, tj. 40 hodinám. Jestliže si sami budete provádět přepočet, tak nám vyšlo 173,92 hodiny (21,74 x 8). Pokud používáte tento způsob výpočtu, bylo by vhodné si jeho použití uvést do bližší úpravy zjišťování průměrného výdělku, protože podle zákona o mzdě je jediným platným způsobem zjišťování průměrného měsíčního výdělku ten, který je uveden v odst. 5 § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě (viz výše).

Příplatek za práci v noci náleží za každou celou odpracovanou hodinu v období od 22,00 do 6,00 hodin. Tzn., že příplatek bude náležet i v případě, že práce v noci trvala pouze jednu hodinu. Výše příplatku za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí platí opět pouze v organizacích, kde není uzavřena kolektivní smlouva (nebo KS neobsahuje mzdová ujednání). Kde je KS uzavřena, může být výše příplatku sjednána teoreticky i nižší!

Dbejte na tento fakt zejména při vystavování zápočtového listu, kde se Vás program dotazuje ve vstupní tabulce formulářů v nabídce menu 3.9.4. Zápočtový list VŽDY dotazuje na tuto konstantu.

V každém případě prověřte nastavení Sazby 1 u prací 00132 a 00136 ( nebo Vašich vlastních) v 6.4.1. Číselníky vlastní – Katalog prací, pokud máte uvedeny sazby v katalogu.

Nezapomeňte, že tato hodnota platí pro pětidenní pracovní týden. Máte-li jiný pracovní turnus, musíte si hodnoty přepočítat.

Do NV 333/93 Sb. se doplnil nový § 5a, který zní: „U domáckých zaměstnanců se pro účely tohoto NV považuje za odpracovanou hodinu odvedená hodina práce podle normy spotřeby práce stanovené zaměstnavatelem“.

Např.: Strážný pracuje ve dvanáctihodinovém pracovním režimu. Když si vytvoříte v nabídce 3.1.A.3. Roční harmonogram ( máte-li ovšem v pořádku jeho plánovací kalendář), zjistíte správný roční počet pracovních dnů a svátků (182 směn), vydělíte 12 a získáte správnou hodnotu pro zápočtový list (15,17). U těchto kategorií nezapomeňte na to, že se svátek započítává jen v případě, že připadne na pracovníkův pracovní den podle rozpisu směn. ( To samozřejmě platí obecně pro všechny pracovníky, jen na to u této kategorie pracovníků často zapomínáme.)

Tzn., že pokud domácký zaměstnanec ušil za měsíc 120 šátků a norma na ušití jednoho šátku je 1 hodina, náležel by mu minimální mzdový tarif za 120 hodin.

PRŮMĚRNÝ POČET HODIN A DNŮ V ROCE 2004 2. ZMĚNY V ZÁKONECH O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ b) od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 480 Kč počítá v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží.

Zákonem 421/2003 Sb. dochází ke změně zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění, zákona 88/68 Sb. o prodloužení MD a o dávkách v mateřství a v zákonu 32/57 Sb. o nemocenské péči v ozbrojených silách. Při výpočtu nemocenských dávek je třeba od ledna 2004 postupovat takto:

Od ledna příštího roku bude třeba při výpočtu denního vyměřovacího základu za dobu prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti redukovat částku do 480 Kč na 90%, to co bude v pásmu nad 480 Kč do 690 Kč se započítává i nadále ze 60% a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží. Tzn., že maximální denní vyměřovací základ se sníží z 606 Kč na 558 Kč ((480x0,9 + (690480)x0,6) = 432 + 126 Kč).

DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD SE REDUKUJE podle § 18 odst. 8 tak, že a) za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 480 Kč počítá 90 %, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží,

-3-

PROFEX 1/2004 V matričním souboru najdete tuto položku automaticky vypočtenou v novém matričním souboru Průměry sociální pod názvem Průměr 1.

ZAMĚSTNÁNÍ DO KONCE KALENDÁŘNÍHO MĚSÍCE, KTERÝ PŘEDCHÁZÍ KALENDÁŘNÍMU MĚSÍCI, V NĚMŽ PRACOVNÍ NESCHOPNOST VZNIKLA

Teprve od patnáctého dne pracovní neschopnosti se použije částka do 480 Kč nekrácená, takže by od patnáctého dne činil maximální denní vyměřovací základ částku 606 Kč (480 + (690-480)x0,6).

Z této změny vyplývá, že při vzniku více pracovních neschopností v období, než zaměstnanec odpracuje 12 měsíců, bude opět vždy jiná délka rozhodného období.

V matričním souboru najdete tuto položku automaticky vypočtenou v novém matričním souboru Průměry sociální pod názvem Průměr 2.

Např. zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 15. 10. 2003 a pracovní neschopnost vznikla v měsíci únoru 2004. Rozhodným obdobím bude doba od 15. 10. 2003 do 31. 1. 2004. Jestliže by další pracovní neschopnost vznikla v měsíci květnu 2004, bude rozhodným obdobím doba od 15. 10. 2003 do 30. 4. 2004. Stejně by se postupovalo v případě, že by vznikla další pracovní neschopnost před tím, než zaměstnanec odpracuje dvanáct měsíců.

Chcete-li si překontrolovat správnost vypočtených průměrů, v období 12/03 si můžete vytisknout sestavu 3.6.5.2. Průměry sociální. Je již vytvořena v metodice roku 2004. • za dobu PRVNÍCH TŘÍ KALENDÁŘNÍCH DNŮ pracovní neschopnosti se SNIŽUJE NEMOCENSKÁ z 50% na 25% denního vyměřovacího základu.

• v § 18 odst. 4, který řeší případy, kdy vznikla pra-

Z toho vyplývá, že maximální výše nemocenské za dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti bude 140 Kč (558 x 0,25). Pokles oproti současné maximální výši 303 Kč je 163 Kč. Částka poklesu je vyšší než polovina, protože se denní vyměřovací základ do 480 Kč snižuje na 90% a teprve potom se počítá 25%.

covní neschopnost v měsíci, ve kterém zaměstnanec VSTOUPIL DO ZAMĚSTNÁNÍ se mění text tak, že ROZHODNÝM OBDOBÍM BUDE DOBA OD VSTUPU DO ZAMĚSTNÁNÍ DO KONCE TOHOTO KALENDÁŘNÍHO MĚSÍCE. Dosud bylo rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.

Překontrolujte nastavení přepínače 6.3.1. Přepínače – Pořízení a hrubé mzdy – Výpočty – Procento nemoci do 3 dnů = 25 než začnete pořizovat nemocenské, které započaly v lednu 2004.

Toto je další zásadní změna při výpočtu nemocenských dávek, protože je třeba do rozhodného období zahrnout jak příjem a kalendářní dny před vznikem pracovní neschopnosti, tak po jejím skončení.

Od čtvrtého dne pracovní neschopnosti do čtrnáctého dne bude nemocenská 69% denního vyměřovacího základu, ale vypočtena bude z redukované částky do 480 Kč.

Např. zaměstnanec vstoupil do zaměstnání 1. 3. 2004, pracovní neschopnost vznikla dne 8. 3. 2004 a skončila 20. 3. 2004. Rozhodným obdobím bude doba od 1. 3. do 31. 3. 2004. Výpočet denního vyměřovacího základu by se provedl tak, že se vezme příjem za období od 1. 3. do 7. 3. a příjem za období od 21. 3. do 31. 3. a vydělí se počtem kalendářních dnů sníženým o dny pracovní neschopnosti (tj. 18 dny).

• dochází ke změně délky rozhodného období tak, že ROZHODNÝM OBDOBÍM je OBDOBÍ 12 KALENDÁŘNÍCH MĚSÍCŮ PŘED KALENDÁŘNÍM MĚSÍCEM, VE KTERÉM VZNIKLA PRACOVNÍ NESCHOPNOST. Dosud bylo rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

DOPORUČUJI: Nemoc, kterou pořizujte jako poslední ze všech pracovníkových dokladů, pořiďte třeba bez korun, ale se správnými daty nemoci, pak se můžete podívat do sestavy 3.6.5.2. Průměry sociální, vypočtete-li před tím hrubé a čisté mzdy, a tam najdete vypočtené průměry, které potřebujete. Doklad nemoci opravte F4 a máte vyděláno. Navíc si můžete rovnou pracovníka vytisknout a máte i podklad pro sociálku, jak jste k tomuto průměru došli.

Z toho vyplývá, že pokud vznikne pracovní neschopnost v průběhu příštího roku, bude v každém měsíci jiné rozhodné období. Např. při pracovní neschopnosti, která vznikla v lednu 2004, bude rozhodným obdobím leden 2003 až prosinec 2003. Pokud by další pracovní neschopnost vznikla v březnu 2004, bude rozhodným obdobím březen 2003 až únor 2004.

 UPOZORNĚNÍ:

§ 5 odst. 2 vyhl. 143/65 Sb. o poskytování dávek nemocenského pojištění, který řeší případy, kdy počet kalendářních dnů rozhodného období činí méně než 6 kalendářních dnů, vylučují se ze dnů rozhodného období i dny pracovního klidu, bude aplikovatelný v případě, že pracovní neschopnost bude trvat po velkou část kalendářního měsíce.

Program automaticky při měsíční uzávěrce počítá pro každé nové období příslušné redukované průměry Průměr 1 a Průměr 2. Před měsíční uzávěrkou se můžete podívat do sestavy 3.6.5.2. Průměry sociální.

• v případě vzniku pracovní neschopnosti v době, kdy od vstupu do zaměstnání do vzniku pracovní neschopnosti NEUPLYNULO JEŠTĚ 12 MĚSÍCŮ, bude se rozhodné období zjišťovat tak, jak je uvedeno v novelizovaném odst. 3 § 18, tzn., že ROZHODNÝM OBDOBÍM BUDE OBDOBÍ OD VSTUPU DO

Např. zaměstnanec vstoupil do zaměstnání dne 2. ledna 2004 a onemocněl dne 5. 1. 2004. Pokud by pracovní neschopnost trvala až do konce měsíce ledna, vyloučily by se z kalendářních dnů připadajících na rozhodné období dny 3 a 4 ledna, tj. sobota a neděle. Obdobně by se postupovalo i v přípa-4-

PROFEX 1/2004 dě, že by pracovní neschopnost byla ukončena 30. 1. 2004. Jestliže by tato pracovní neschopnost skončila již 20. ledna, bylo by rozhodné období delší než 6 kalendářních dnů, protože se nově posuzuje doba od vstupu do zaměstnání až do konce tohoto kalendářního měsíce a tento paragraf by nebylo možné použít, jelikož počet dnů rozhodného období je od 2. do 4. ledna a od 21. do 31. ledna 2004 (což je více než 5 kalendářních dnů…).

OČR u osamělého zaměstnance na 16 kalendářních dnů, bylo by za prvních 14 dnů 69% z redukovaného denního vyměřovacího základu (tj. 14 x 299) a za poslední dva dny ošetřování by se bralo 69% z neredukovaného denního vyměřovacího základu, tzn., že za tyto dny by se vyplatilo 2 x 332 Kč.

Snad jsme vám spočítali dobře i tyto případy, V každém případě překontrolujte.

Zde nebude dopad žádný, protože se změnil zákon 88/68 o prodloužení mateřské dovolené a dávkách v mateřství, kde se u obou dávek doplnilo, „že se denní vyměřovací základ stanoví stejným způsobem jako při výpočtu nemocenského od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti“.

• DOPAD NA PENĚŽITOU POMOC V MATEŘSTVÍ A VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ

• Další změna při zjišťování denního vyměřovacího základu se týká případů, kdy NEMÁ ZAMĚSTNANEC V ROZHODNÉM OBDOBÍ ZAPOČITATELNÝ PŘÍJEM nebo NEMÁ-LI ŽÁDNÝ KALENDÁŘNÍ DEN jímž se dělí vyměřovací základ

Tzn., že se zde při výpočtu denního vyměřovacího základu bude vycházet ze 100% částky 480 Kč a ze 60% z částky 480 až 690 Kč.

V těchto případech se prodlužuje rozhodné období vždy o 3 kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, kterým se bude dělit vyměřovací základ. Toto se bude týkat především žen, které se vrací po rodičovském příspěvku a onemocní v měsíci, kdy vstoupí zpět do zaměstnání nebo půjdou z rodičovské dovolené na další mateřskou dovolenou.

• ZRUŠENÍ VALORIZACE DENNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU V ROCE 2004 A 2005

Za § 40 se vložil nový § 40a, který říká, že ustanovení § 40 se pro roky 2004 a 2005 nepoužije. Z toho vyplývá, že redukční hranice (480 Kč resp. 690 Kč) zůstanou po dobu dvou let beze změn, protože v § 40 se řeší jejich každoroční valorizace.

Např. žena nastoupila na MD 10. 5. 2001, dítě se narodilo 18. 6. 2001. Žena se vrací po rodičovské dovolené dne 19. 6. 2004 a onemocněla dne 27. 6. 2004. V tomto případě je rozhodné období červen 2003 až květen 2004. Jelikož v tomto období neměla započitatelný příjem a žádný kalendářní den, kterým by se dělil vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o další 3 kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a kalendářní dny. V tomto případě by se pravděpodobně prodlužovalo až do období březen, duben a květen 2001. Pokud by si po mateřské dovolené čerpala řádnou dovolenou, bylo by takto prodlužované období kratší. V případě, že by vznikla pracovní neschopnost až v měsíci červenci 2004, bylo by rozhodné období červenec 2003 až červen 2004 a zde již započitatelný příjem byl, takže by se nic neprodlužovalo.

• PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Pokud nárok na nemocenské nebo na podporu při OČR vznikl před 1. lednem 2004, tyto dávky se stanoví a poskytují ve výši podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2004, i když nárok na ně trvá i v roce 2004. Tzn., že pokud někdo onemocní 30. 12. 2003, bude se u něho nemocenská počítat dle současného znění zákona. Máte-li nemoc, která pokračuje v roce 2004, nastavte přepínač 6.3.1. Přepínače – Pořízení a hrubé mzdy – Výpočty – Procento nemoci do 3 dnů = 50 než začnete pořizovat nemocenské, které započaly v prosinci 2003. Obvyklým způsobem pořiďte pokračování nemoci ( Shift_F5). Program sám doplní průměry z předchozího dokladu a správně vypočte nemocenskou dávku. Pak opět nastavte přepínač na hodnotu 25 pro rok 2004 a uložte přepínače(F2).

 POZOR:

Prodlužování o 3 kalendářní měsíce nemá vazbu na kalendářní čtvrtletí, ale berou se vždy 3 KALENDÁŘNÍ MĚSÍCE BEZPROSTŘEDNĚ PŘEDCHÁZEJÍCÍ rozhodnému období! Zatím musíte hledat ve mzdových listech.

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. 1. 2004.

ÚČINNOST ZÁKONA:

Program jsme přizpůsobili metodice pro rok 2004. Nemusíte se obávat, že by se Vám něco rozbilo, pokud se vrátíte do roku 2003. Pro rok 2004 jsme připravili nový formulář, který je aktivní od 2004.

• DOPAD NA OŠETŘOVÁNÍ ČLENA RODINY Vzhledem k tomu, že podpora při OČR se poskytuje ve výši 69% denního vyměřovacího od prvního dne ošetřování - nebude zde dopad změn tak výrazný, protože se bude pouze krátit denní vyměřovací základ do částky 480 Kč na 90%.

Pořizovat budete obvyklým způsobem, jen dáte pozor na to, abyste si nepřepsali některé položky, které se zatím doplňují automaticky. Pokud se do dokladu zamotáte a pak nevíte z které do které, raději doklad neukládejte a začněte znovu. Když už si nějakou motaninu uložíte, raději doklad vymažte klávesou F8 a začněte znovu.

Např., pokud bude OČR vystaveno na devět kalendářních dnů a denní vyměřovací základ činní 480 Kč, bude poskytnuto ve výši 69% z 90% z částky 480 Kč, tj. 299 Kč za kalendářní den. Pokud by bylo

-5-

PROFEX 1/2004

3. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ZMĚNY V ZÁKONECH PROVEDENÉ ZÁKONEM č. 424/2003 Sb. • Zákon 582/91 sb. O organizaci a provádění sociálního zabezpečení

dou od 1. 1. 2004 pojištěni dle zákona 54/56 Sb. Podle přechodných ustanovení se u pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, se pro účely nemocenského pojištění považuje za vstup do zaměstnání 1. leden 2004, vstoupil-li do zaměstnání před tímto dnem a trvalo-li toto zaměstnání alespoň ještě v tento den. Pokud však zaměstnání tohoto pracovníka skončilo před 8. lednem 2004, účast tohoto pracovníka na nemocenském pojištění nevzniká…

Zákonem 424/2003 Sb. dochází ke změnám v zákonu 582/91 Sb. o organizaci a provádění SZ. Změny se týkají především vedení a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen ELDP) a dále potvrzování skutečností rozhodných pro nárok na dávky nemocenského pojištění, jejich poskytování a výplatu. ELDP se budeme zabývat v samostatné kapitole.

• zákon 589/92 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení

Potvrzování skutečností rozhodných pro nárok na dávky nemocenského pojištění, jejich poskytování a výplatu.

1. V § 3 se mezi poplatníky pojistného doplňují v odst. 1 písm. c) v novém bodu 14/ “pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů“

V § 29 se doplnilo, že potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky nemocenského pojištění (většinou se tyto údaje uvádí na potvrzení o zaměstnání, tj. na tzv. „zápočtovém listu“) se zaměstnanci, který je v den skončení zaměstnání dočasně práce neschopen, vydá až po skončení této neschopnosti. Vznikne-li pracovní neschopnost až po skončení zaměstnání, je organizace povinna vyžádat si potvrzení zpět a potvrzení doplnit, popřípadě vydat potvrzení nové.

2. V § 5 se vkládají nové odst. 4 a 5, které řeší, co je vyměřovacím základem, pracovníka v pracovním vztahu podle cizího práva - příjmy zúčtované mu v souvislosti s tímto pracovním vztahem s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem. Je-li příjem vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným ČNB, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Tzn., že za měsíc leden 2004 se použije kurz ze dne 31. 1. 2004. Pokud se bude jednat o měnu, ke které není kurz vyhlašován, použije se kurz obvykle používaný bankami. Banky jsou povinny jej na žádost organizace sdělit… Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech použité kurzy.

Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec onemocní, můžeme po něm oprávněně požadovat potvrzení zpět k doplnění údajů o době pracovní neschopnosti. Nezaplaťte mu nemocenskou dávku dříve, dokud již vystavený zápočtový list nedodá, požadujte jej již při přebírání lístku pracovní neschopnosti. Při každém ukončení pracovního poměru na tuto skutečnost zaměstnance upozorněte.

3. V § 9 odst. 2, kde se hovoří o „odvodu pojistného“ se doplnilo, že v případě „výplaty mzdy za kratší než měsíční období, je pojistné za kal. měsíc splatné v bezprostředně následujícím kalendářním měsíci, a to v prvním dni výplaty mzdy“.Tzn. jestliže vyplácím mzdu 1x za týden vždy v pátek - odvedu pojistné za předchozí měsíc při první výplatě mzdy v následujícím měsíci, tj. první pátek v měsíci…

V § 49 se doplnila obdobná povinnost i pro zaměstnance, který je povinen předložit organizaci potvrzení k doplnění, a to nejpozději do 8 dnů ode dne následujícího po skončení pracovní neschopnosti; není-li toto potvrzení organizací doplněno, je neplatné. Podle přechodného ustanovení č. 3 se vztahuje povinnost doplnit potvrzení nebo vydat potvrzení nové i v případě, že pracovní neschopnost vznikla po skončení zaměstnání v době před 1. lednem 2004 a trvala alespoň v tento den.

4. V § 19 odst. 1 b) se doplnilo, že platba v hotovosti může být u částky do 5000 Kč provedena též zaměstnanci příslušné OSSZ pověřenému pojistné přijímat. Za den platby se považuje den, kdy pracovník správy peníze převzal.

Tzn., že pokud zaměstnanec skončil zaměstnání k 31. 8. 2003 a onemocněl 15. 9. 2003 a tato pracovní neschopnost skončí až v lednu 2004, je třeba si od něho vyžádat potvrzení zpět k doplnění údajů o době pracovní neschopnosti. Platí výše uvedené.

5. V přechodných ustanoveních se říká, že u pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů se pojistné na SZ platí poprvé za měsíc leden 2004. Do vyměřovacího základu se zahrnou příjmy zúčtované těmto pracovníkům, a to i když se jedná o příjmy za dobu před 1. 1. 2004. Např. prémie za rok 2003 vyplácené v roce 2004 by jim již zahrnuli do vyměřovacího základu.

• zákon 54/56 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců 1. Do okruhu pojištěných osob se v § 2 odst. 1 doplnilo písm. n), které zní: “pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů“

• zákon 155/95 Sb. o důchodovém pojištění V § 5 odst. 1 se doplňuje písm. v), které zní: „pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů“.

2. Obdobně se vypustilo v § 5, že se tento zákon nevztahuje na zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů.

Tzn., že tito zaměstnanci budou od 1. 1. 2004 pojištěni nejen nemocensky ale i důchodově.

Takže pokud budou zaměstnanci činní pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území státu, s níž má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení, bu-6-

PROFEX 1/2004 • zákon 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a zákon 592/92 Sb. o pojistném na VZP

zjednodušeně řečeno, protože v praxi se to bude zjišťovat podstatně složitěji.

V obou těchto zákonech se doplňují stejná ustanovení jako v zákonu o pojistném na SZ, co se týče pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. Tzn., že budou také zdravotně pojištěni.

Na základě změny zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění SZ bude organizace povinna pro posouzení, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost vydat zaměstnanci (tomu, který zároveň i podniká) na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce a o výši vyměřovacích základů pro stanovení pojistného na SZ dosažených v kalendářním roce a dávek nemocenského pojištění, které do kalendářního roku zúčtovala.

ZMĚNY V ZÁKONU 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Stejné potvrzení musí vydat i OSSZ na její žádost do osmi dnů po jejím obdržení.

Zákonem 425/2003 Sb. se změnil i zákon o pojistném na SZ. Změny se vztahují především na OSVČ a jedná se o tyto zásadní změny:

TIP: Abychom Vám ušetřili starosti s tímto potvrzováním – a budou ho chtít všichni zaměstnanci, kteří zároveň podnikají, najdete novou sestavu 3.6.3.1.7. Potvrzení o době zaměstnání a příjmu.

• v § 5a odst. 1 větě první se doplnil nový text (vyznačen tučně), takže nyní zní takto: „Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 35% příjmů ze samostatné výdělečné činnosti před rokem 2004, 40% příjmů ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45% příjmů ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 50% příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení“.

 POZOR: Jestliže budete vystavovat toto potvrzení pracovníkovi při ukončení pracovního poměru v průběhu roku, je nutné nejdříve ukončit pracovněprávní vztah v matričním souboru Průběhu pracovního poměru. • Z přechodných ustanovení vyplývá, že zálohy na pojistné na SZ v roce 2004 se budou platit do podání přehledu o příjmech a výdajích dle platného zákona do 31. 12. 2003 a od podání přehledu v procentní sazbě stanovené pro rok 2004 (tj. 40%).

Z toho vyplývá, že se každoročně bude zvyšovat vyměřovací základ u OSVČ o 5% tak, aby od roku 2006 byl ve výši poloviny z příjmů snížených o výdaje. Maximální vyměřovací základ nesmí překročit částku 486 tis. Kč.

Účinnost tohoto zákona je od 1. 1. 2004.

• V § 5a odst. 2 se stanovil minimální vyměřovací

ZMĚNY V ZÁKONU O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE

základ pro pojistné na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti takto:

Zákonem 453/2003 Sb. se mění zákon 117/95 Sb. o státní sociální podpoře. Z jednotlivých změn jsou pro naši práci zajímavé tyto:

Jestliže se jedná o hlavní samostatnou výdělečnou činnost je minimální vyměřovací základ 40% ze součinu poloviny všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází zdaňovacímu období a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (z těchto dvou údajů se zjišťují koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu pro výpočet důchodů).

• v § 2 se z dávek státní sociální podpory vypouští „příspěvek na dopravu“ Tento příspěvek se bude poskytovat až do konce měsíce června podle stávající právní úpravy, ale od září 2004 bude nahrazen určitou formou slev na jízdném. Konkrétní forma poskytovaných slev zatím není známa.

Jestliže je všeobecný vyměřovací základ roku 2002 15711 Kč, polovina z něho je 7855,50 Kč a přepočítací koeficient pro jeho úpravu za rok 2002 je 1,0717 vychází jejich součin 8419 Kč. Takže z toho by potom minimální vyměřovací základ činil 40% z této částky v roce 2004, tj. 3368 Kč (3367,60 Kč zaokrouhleno směrem nahoru). Minimální měsíční pojistné na důchodové pojištění a SPZ by potom činilo 997 Kč (tj. 29,6% z 3368).

• v § 4 se na konci doplnil tento text: „Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.“ Toto je zpřesnění, protože stávající text umožňoval i výpočet přes součet ročních nebo čtvrtletních příjmů rodiny a dělit počtem měsíců.

Jestliže by se jednalo o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je minimální vyměřovací základ 10% z částky stanovené jako součin všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází zdaňovacímu období a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takže z toho by byl minimální vyměřovací základ 1684 Kč (15711x1,0717x0,1). Minimální měsíční pojistné na důchodové pojištění by bylo 499 Kč (29,6% z 1684 Kč).

• v § 5 se změnil odst. 7 takto: „Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 (tj. příjem z podnikání a jiné výdělečné činnosti - pozn. redakce) se považuje pro účely tohoto zákona měsíčně nejméně částka odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v NH za kalendářní rok, a) za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok, b) předchozí období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se sociální

Pokud by došlo ke kombinaci hlavní a vedlejší samostatné výdělečné činnosti byl by minimálním vyměřovacím základem součet těchto základů - toto je velmi -7-

PROFEX 1/2004 příplatek a příspěvek na bydlení přiznává; to platí i přiznávají-li se v rámci tohoto období na dobu kratší.

dářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje MPSV ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v NH vyhlášené ČSÚ s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.“

a) Do čtyř let věku, nebo b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které jed dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené

Z této změny vyplývá, že pokud někdo podniká, bude se u něho uvádět jako příjem částka odpovídající 50% průměrné mzdy v NH. U přídavku na dítě se toto použije poprvé od 1. 10. 2004, tj. od data přehodnocování této dávky a průměrný výdělek by měl být za rok 2003. U čtvrtletních dávek se 50% průměrné mzdy použije poprvé od 1. 7. 2004 a bude se vycházet z průměrné mzdy za období od 1. 7. 2003 do 30. 6. 2004. Toto vyplývá z přechodných ustanovení k tomuto zákonu.

pobírat rodičovský příspěvek a vydělávat si neomezenou částku! Toto se bude vztahovat i na případy, kdy rodič v současné době pracoval, překračoval hranici 1,5 násobku částky na osobní potřeby a rodičovský příspěvek nepobíral. Od ledna 2004 mu bude výplata rodičovského příspěvku uvolněna. - rodičovský příspěvek bude náležet jestliže a) Dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše pět kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Za návštěvu dítěte se rozumí každý den, kdy dítě tato zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,

• § v § 5 se vkládá nový odstavec 8, který zní: „Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 (tj. příjem ze zaměstnání) příjem, který byl nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve výši po odpočtu pojistného na SZ a pojistného na VZP, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,

b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, c)

b) v případech uvedených v odst. 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka uvedená v odst. 7 (tj. 50% průměrné mzdy viz výše - pozn. redakce), jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.“

dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle nebo mateřskou školu v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

d) dítě navštěvuje jesle nebo mateřskou školu v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů nebo osamělého rodiče je v rozsahu 50% a více.

Z toho vyplývá, že pokud si bude nezaopatřené dítě přivydělává v době prázdnin, tak se tento příjem do rozhodného příjmu společně posuzovaných osob nezahrnuje. Pokud toto dítě podniká, tak se u něho za měsíce červenec a srpen odečte 50% průměrné mzdy.

Z tohoto vyplývá, že pokud by bylo dítě, které není zdravotně postižené, umístěno v předškolním zařízení více než 5 dnů, nárok na rodičovský příspěvek v tomto měsíci nevznikne. Takže o dítě bude pečovat babička, děda, případně chůva nebo si dítě bude rodič vodit do práce, či bude vykonávat práci (samostatnou výdělečnou činnost) doma.

 POZOR: Překontrolujte, zda máte v 6.3.5. Nastavení druhů mezd v sekci Podklady správně nastaven interval pro sestavu 3.6.3.3. , 4. Podklad a potvrzení pro sociální dávky ( platí i pro roční potvrzení 3.6.3.1.1., 2. )

- výše rodičovského příspěvku se nemění, tzn. 1,1 násobek částky na osobní potřeby, tj. 2552 Kč (2320x1,1). U rodiče, který je sám nezaopatřeným dítětem je výše rodičovského příspěvku 2695 Kč.

Pokud jste tak neučinili loni (a podle dat, která mi docházejí ke kontrole, jste tak mnozí neučinili) v nabídce 6.3.5. Intervaly druhů mezd v sekci Podklady (rozbalíte klávesou +), zaktualizujte v sestavě 3.6.3.3., 4. Podklad a potvrzení pro sociální dávky čtvrtletní (rozbalíte klávesou +) položku Příjem 1 a to tak, že položku potvrdíte klávesou Enter a pak stiskem kláves Alt_V doplníte do řádku odpočet DM 291 a 391 (dodanění za zapůjčení vozidla), které se do potvrzení o příjmu pro sociální dávky NEZAHRNUJÍ. Nezapomeňte uložit klávesou F2

Dávky státní sociální podpory budou vypláceny „orgány státní sociální podpory“, které přejdou od 1. 4. 2004 pod úřady práce a v Praze úřady městských částí, tzn., že pracoviště, kde se poskytují dávky SSP, přejdou od tohoto data pod úřady práce. • Podle přechodných ustanovení se nebudou vymáhat přeplatky na rodičovském příspěvku, které vznikly z důvodu vykonávání výdělečné činnosti ve větším rozsahu než umožňoval zákon před 1. 1. 2004 a o nichž nebylo před tímto datem pravomocně rozhodnuto. Rovněž nebude třeba provádět zúčtování rodičovského příspěvku za rok 2003 u těch, kteří podnikali.

• K dalším změnám dochází při poskytování rodičovského příspěvku (§§ 30 až 32) Od 1.1.2004 se ruší omezení výdělečné činnosti u poživatelů rodičovského příspěvku (jak v zaměstnaneckém pracovněprávním vztahu, tak v případě výkonu samostatné výdělečné činnosti). Z toho vyplývá, že od tohoto data může rodič, který po celý kalen-8-

PROFEX 1/2004

ZMĚNY V POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

VALORIZACE NÁHRAD ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU Nařízením vlády 482/2003 Sb. se zvyšuje průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle předchozích valorizací o 2,5%. Náhrada za ztrátu na výdělku podle tohoto NV přísluší od 1. ledna 2004.

• ARCHIVACE

 POZOR : Od 1.1.2004 je nutno archivovat doklady potřebné pro provádění nemocenského pojištění, včetně dokladů prokazujících druh, vznik a skončení pracovního vztahu, pracovní dobu, neplacenou dovolenou a včetně záznamů o úrazech a nemocech z povolání ( patří sem i kniha docházky) po dobu 10 let následujících po roce, kterého se týkají, pokud není právním předpisem stanovena doba delší.

Z toho vyplývá, že je třeba průměrný výdělek, kterého dosahoval zaměstnanec před vznikem škody, upravený o všechny provedené valorizace po vzniku škody, zvýšit o 2,5%. Např. zaměstnanec utrpěl pracovní úraz v roce 2000. Jeho průměrný výdělek před vznikem škody (tj. před převedením na méně placenou práci) byl 10000 Kč. Tento průměrný výdělek se valorizoval: NV 18/2001 o 6%,

10600

NV 464/2001 o 4,6% a

11087,60

NV 60/2003 o 450 Kč

11537,60

Co musí obsahovat mzdový list z hlediska evidence pro sociální zabezpečení: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

druh PPV všechny změny PPV datum počátku PPV datum počátku pojištění podle jakého paragrafu je důchod vyplácen kdo je plátce důchodu od kdy je na důchod nárok státní občanství zahraniční číslo pojištěnce, pokud pracoval v zahraničí a kdo byl jeho správcem pojištění 10. rodinný stav

NV 482/2003 o 2,5 % takže po těchto valorizacích činí ((10000*1,06*1,046)+450)* 1,025 = 11826,04 Kč. Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. 12. 2003, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady se nezvyšuje.

ƒ POVINNOSTI ORGANIZACÍ 1. Malé organizace se musí přihlásit od 1.ledna 2004 do rejstříku organizací na předepsaném tiskopise, dosud nejsou formuláře, proto se použije formulář Karta malé organizace, která dosud byla nepovinná.

Úprava se provede bez žádosti zaměstnance. Na jeho žádost jen v případě, kdy mu náhrada nepříslušela z důvodu zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění. Vzhledem k tomu, že se výše důchodů upravuje od 1. 1. 2004, což je stejné datum, jako pro zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku, nebude muset pravděpodobně zaměstnanec o zvýšení žádat.

2. Rovněž je nutno se odhlašovat, malé organizace použijí formulář, který používají velké organizace.

4. ZPŮSOB VYPLŇOVÁNÍ ELDP Všeobecné zásady platné od 1. ledna 2004 pro vyplňování ELDP Tiskopis ČSSZ č. 89 381 1 2004

HLAVNÍ ZÁSADY VEDENÍ A PŘEDKLÁDÁNÍ EVIDENČNÍCH LISTŮ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ (DÁLE JEN ELDP) PLATNÉ OD 1 .1 .2 0 0 4

Úvod Dnem 1. ledna 2004 nabývá účinnosti zák. č. 424/2003 Sb., kterým se mění zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen zák. č. 582/1991 Sb.) .

• Organizace vede ELDP pro každého pojištěnce (pokud nejde o pracujícího poživatele starobního důchodu, který již dosáhl důchodového věku) vždy za jednotlivý kalendářní rok, příp. jeho část, došlo-li k zahájení výdělečné činnosti, zakládající účast na důchodovém pojištění nebo k jejímu ukončení v průběhu kalendářního roku.

Tímto zákonem je mimo jiné vytvořen právní rámec k průběžnému získávání informací o dobách pojištění do vytvářených individuálních kont pojištěnců s cílem: - zajistit aktuální informovanost pojištěnce o stavu jeho konta, o údajích, které má nositel důchodového pojištění k dispozici, včetně možností průběžné kontroly,

• Při trvání dvou (více) výdělečných činností jednoho pojištěnce u téže organizace v průběhu kalendářního roku, organizace vyhotovuje a předkládá samostatné ELDP pro každou výdělečnou činnost.

- snazší komunikace se zahraničními nositeli důchodového pojištění v souvislosti se vstupem ČR do EU. -9-

PROFEX 1/2004 Výjimka z této zásady se připouští jen případech, že jednotlivé výdělečné činnosti na sebe u téže organizace navazují a v případech, kdy výdělečná činnost skončila před 31. 12. a je nepochybné, že občan ve stejném kalendářním roce do tří měsíců znovu výdělečnou činnost u téže organizace zahájí. Pro tyto situace lze pro daný kalendářní rok využít další volné řádky ELDP.

včetně jeho stejnopisů neopraví, může požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/ do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu ELDP, aby tento spor o obsah ELDP rozhodla. Jedná se o správní řízení přičemž následně přichází v úvahu i podání žaloby (§ 72 odst.1 zák.č.150/2002 Sb.), proti rozhodnutí ČSSZ o odvolání proti rozhodnutí OSSZ /PSSZ/. • ELDP se předkládají na tiskopisech,vydaných orgány sociálního zabezpečení.

ELDP se vyplňuje :

ƒ

-

po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, trvala-li výdělečná činnost k 31. prosinci,

-

do jednoho měsíce po konečném vyúčtování příjmů v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem.

Tiskopisy ELDP jsou vydávány ČSSZ a jsou pro organizace k dispozici na OSSZ/PSSZ/ ve dvou podobách a to:

ELDP se předkládá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze Pražské správy sociálního zabezpečení dále jen OSSZ/PSSZ/, v jejímž obvodu je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd :

ƒ

a to do 8 dnů -

ode dne zápisu údajů do ELDP,

-

ode dne výzvy orgánu sociálního zabezpečení,

-

ode dne zániku organizace.

 V případech, kdy po ukončení výdělečné činnosti plyne ochranná lhůta ( § 42 zák. č. 54/1956 Sb.) a organizaci je známo, že občan nenastoupil jiné zaměstnání, lze s předložením ELDP vyčkat do uplynutí této ochranné lhůty. Rovněž se neodesílá ELDP v případě, že občan ve stejném kalendářním roce, nejpozději do tří měsíců po skončení zaměstnání, ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u téhož zaměstnavatele znovu vstoupí. Při úmrtí pojištěnce se předkládá ELDP spolu se žádostí o důchod nebo na vyžádání orgánů sociálního zabezpečení, popřípadě do tří měsíců od úmrtí, nedošlo-li dříve ke zmíněným situacím.

-

tiskopis třídílný (tři spojené listy) - pro vyplňování na psacím stroji (s možností vyhotovit originál s propisem dvou stejnopisů). Musí se jednat o psací stroj běžného typu písma. Všechny výtisky musí být opatřeny podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce organizace a jejím razítkem.

-

tiskopis jednodílný (jeden list) – pro vyplňování za využití výpočetní techniky. Organizace k jeho vyplnění využijí program pro vyplňování ELDP, který je volně uživatelům k dispozici na internetové stránce ČSSZ na adrese http://www.cssz.cz/. Využitím tohoto programového zabezpečení je organizacím umožněno přímé vyplnění údajů na obrazovce a provedení tisku potřebných údajů na předepsaný formulář ELDP (v barevném provedení) a dále program umožní tisk dvou stejnopisů (pro organizaci a pojištěnce). Tiskopis ELDP i jeho dva stejnopisy musí být rovněž opatřeny podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce organizace a jejím razítkem.

Při vyplňování ELDP se užívá česká abeceda (diakritická znaménka). Pokud vyplnění některých údajů nepřichází v úvahu, příslušné pole se ponechá volné, neproškrtává se, ani se neuvádějí nuly. Vyplňované údaje na tiskopisu by neměly přesahovat barevné označení čtecích polí.Pokud jde o označování nepojištěných měsíců znakem X (viz. další text) nesmí tento znak přesáhnout polovinu prostoru oddělujícího čtecí pole dalšího (případně předchozího) měsíce. Totéž platí při tisku na barevném formuláři ELDP (jeden list) pomocí programového zabezpečení.

Jde-li o osoby ve služebním poměru, s výjimkou státního zaměstnance dle služebního zákona, nebo o občana, jemuž vznikl nárok na důchod příslušníků ozbrojených sil, předkládá se ELDP orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového pojištění.

Při vyplňování třídílného tiskopisu na psacím stroji se opravy rodného čísla a rodného příjmení nepřipouštějí. Rovněž nelze provést opravu údaje Typ ELDP. Drobné opravy chyb v tisku ostatních identifikačních údajů pojištěnce a organizace lze provést za předpokladu zachování čitelnosti, škrtnutím a uvedením správného údaje s parafou pracovníka, který opravu provedl. Škrtat lze perem, propisovací tužkou, případně za použití pomlčky na psacím stroji.

• Organizace vydává občanovi stejnopis ELDP. Organizace je povinna vyhotovit dva stejnopisy ELDP. Jeden stejnopis s podpisem pojištěnce si ponechá ve své evidenci po dobu tří kalendářních roků po roce, kterého se týkají. Druhý stejnopis, opatřený podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem je povinna vydat pojištěnci, a to nejpozději v den, kdy předkládá ELDP orgánu sociálního zabezpečení.

Opravu údajů uvedených v části 2 ”Průběh pojištění v daném roce” možno provést zrušením řádku uvedením znaku Z na jeho konci do pole určeného pro zneplatnění informace. Veškeré údaje zrušeného řádku se uvedou do dalšího volného řádku. Opravy údajů o dobách výkonu vojenské služby, civilní služby a čerpání peněžité pomoci v mateřství, případně peněžité pomoci u mužů, jsou nepřípustné. Dojde-li k chybě v součtu vyloučených dob, vyměřovacích základů a dob odečítaných v údajích “Celkem” chybný součet se škrtne a opravný údaj se neuvádí.

• Pojištěnec má právo projevit nesouhlas se zápisem organizace do ELDP. Nesouhlasí-li pojištěnec se zápisem organizace v ELDP a organizace na základě jeho žádosti ELDP - 10 -

PROFEX 1/2004 • 53 - uvádí se v případech, kdy organizace vyhotovuje opravný ELDP po zjištění, že vykázané údaje oddílu 2 ELDP na již odeslaném ELDP za kalendářní rok, v jehož průběhu pojištěnec zemřel, byly původně uvedeny chybně

Novela zák. č. 582/1991 Sb., dává možnost v případech, tímto zákonem stanovených, použít namísto tiskopisu i jiných forem výpočetní techniky. Předkládání ELDP v elektronické formě bude vyřešeno v průběhu roku 2004 tak, aby v roce 2005 byla organizacím dána možnost využít tohoto způsobu přenosu dat za rok předchozí. Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP budou doplněny o přesná pravidla elektronického přenosu dat.

• 73 - označení ELDP touto hodnotou bude zcela výjimečné v případech, kdy bude zjištěno, že ELDP za daný kalendářní rok, v jehož průběhu pojištěnec zemřel, měl být již v minulosti organizací vyhotoven a odeslán, vyhotoven nebyl.

Způsob vyplňování ELDP

Byly-li na původním ELDP, jehož oprava se provádí, vykázány údaje dvou (případně tří) po sobě následujících pojistných vztahů, bude údaj uváděný na opravném ELDP ve druhé hodnotě dvojčíslí (první hodnota při opravě je vždy pět) v údaji ”Typ ELDP ” odpovídat označení stavu které se váže k poslednímu pojistnému vztahu uvedenému na původním ELDP. Týká-li se prováděná oprava pouze údajů jednoho řádku původního ELDP, uvedou se na opravném ELDP i původní správné údaje ostatních řádků.

Záhlaví ELDP obsahuje následující údaje: ”Technický kód”: tento údaj se nevyplňuje, využívají jej výlučně orgány sociálního zabezpečení ”Za rok”: uvádí se ve tvaru čtyřčíslí daného kalendářního roku ”Typ ELDP”: uvádí se ve tvaru dvojčíslí, které označuje charakter údajů vykazovaných na ELDP ve vztahu k trvání výdělečné činnosti konkrétního pojištěnce a dále orgánům sociálního zabezpečení umožňuje rozlišení charakteru zpracovaného ELDP (původní, opravný, rekonstruovaný) .

• 91 - označení ELDP touto hodnotou využívají výlučně orgány sociálního zabezpečení, a to v situacích, kdy je nutno přistoupit k rekonstrukci ELDP ve smyslu ust. § 6 odst. 4 písm. u) zák. č. 582/1991 Sb., a v minulosti nezpracovaný ELDP měl být označen hodnotou 01

• 01 - uvádí se v případech, kdy výdělečná činnost pojištěnce ke dni odesílání ELDP v průběhu daného kalendářního roku trvá (např. při odesílání ELDP na výzvu orgánů sociálního zabezpečení) a dále za situace, kdy ELDP je odesílán po uzavření celého kalendářního roku a výdělečná činnost pojištěnce po 31. 12. v organizaci i nadále trvá

• 92 - označení ELDP touto hodnotou využívají výlučně orgány sociálního zabezpečení, a to v situacích, kdy je nutno přistoupit k rekonstrukci ELDP ve smyslu ust. § 6 odst. 4 písm. u) zák. č. 582/1991 Sb., a v minulosti nezpracovaný ELDP měl být označen hodnotou 02

• 51 - uvádí se v případech, kdy organizace vyhotovuje opravný ELDP po zjištění, že vykázané údaje oddílu 2 ELDP na již odeslaném ELDP (s označením hodnoty 01 – výdělečná činnost v daném kalendářním roce trvá) byly původně uvedeny chybně

• 93 - označení ELDP touto hodnotou využívají výlučně orgány sociálního zabezpečení, a to v situacích, kdy je nutno přistoupit k rekonstrukci ELDP ve smyslu ust. § 6 odst. 4 písm. u) zák. č. 582/1991 Sb., a pojištěnec zemřel v kalendářním roce, za který je ELDP rekonstruován

• 71 - označení ELDP touto hodnotou bude zcela výjimečné v případech, kdy bude zjištěno, že ELDP za daný kalendářní rok, který měl být již v minulosti organizací vyhotoven a odeslán, vyhotoven nebyl, a jehož označení mělo vykazovat hodnotu 01

”Oprava ELDP ze dne”: bude-li údaj ”Typ ELDP ” označen hodnotou 51, 52 nebo 53, uvádí se do vymezeného prostoru datum vyhotovení původního ELDP, jehož se oprava týká, a to ve tvaru D.(DD.) M.(MM.) RRRR. Není-li datum vyhotovení původního ELDP známo, zůstane tento údaj nevyplněn.

• 02 - uvádí se v případech, kdy výdělečná činnost pojištěnce byla v průběhu daného kalendářního roku ukončena, nebo k jejímu ukončení došlo k 31. 12. Tato hodnota se rovněž uvede v případě, že údaje o pojištění za daný kalendářní rok již byly v souvislosti s ukončením výdělečné činnosti odeslány a následně je vyplňován ELDP s údaji o době, za kterou byly poskytovány dávky nemocenského pojištění (v ochranné lhůtě) nebo při dodatečném zúčtování příjmů započitatelných do vyměřovacího základu

ELDP dále obsahuje tyto údaje:

• 52 - uvádí se v případech, kdy organizace vyhotovuje opravný ELDP po zjištění, že vykázané údaje oddílu 2 ELDP na již odeslaném ELDP (s označením hodnoty 02 - výdělečná činnost již skončila) byly původně uvedeny chybně

1.

Identifikace pojištěnce

2.

Průběh pojištění v daném roce

3.

Identifikační údaje organizace a podpisy

ad 1) Identifikace pojištěnce Jednotlivé údaje tohoto oddílu se vyplňují následujícím způsobem: ”Příjmení (poslední)”: vyplňuje se příjmení platné při provádění zápisu do ELDP

• 72 - označení ELDP touto hodnotou bude zcela výjimečné v případech, kdy bude zjištěno, že ELDP za daný kalendářní rok, který měl být již v minulosti organizací vyhotoven a odeslán, vyhotoven nebyl, a jehož označení mělo vykazovat hodnotu 02

”Jméno”: vyplňuje se v nezkrácené podobě obsažené v dokladech prokazujících totožnost pojištěnce ”Titul”: vyplňuje se běžně používanými zkratkami (např. Mgr., JUDr.)

• 03 - uvádí se v případech, kdy se ELDP odesílá v souvislosti s úmrtím pojištěnce

”Datum narození”: uvádí se běžným způsobem s tečkami mezi dnem, měsícem a rokem ve tvaru D.(DD.) M.(MM.) RRRR – jeden až dva znaky den, - 11 -

PROFEX 1/2004 tečka, jeden až dva znaky měsíc, tečka, čtyřčíslí kalendářního roku , např. 24. 6. 1971.

3. Jestliže po skončení účasti na pojištění jsou dodatečně zúčtovány příjmy započitatelné do vyměřovacího základu (§ 5 zák. č. 589/1992 Sb.).

”Rodné číslo”: uvádí se devítimístným, event. desetimístným číselným znakem. Devítimístné rodné číslo se uvádí ve třech trojčíslích, u desetimístného rodného čísla (u občanů narozených po 31. 12. 1953) je koncová skupina čtyřmístná. Jednotlivé skupiny čísel se oddělují mezerou (XXX XXX XXX nebo XXX XXX XXXX). Rodné číslo je nezastupitelným identifikačním údajem, které je potřeba vyplňovat vždy i u cizích státních příslušníků.

Dojde-li v konkrétním případně k situaci, že vedle zúčtovaných nemocenských dávek po skončení výdělečné činnosti jsou zúčtovány započitatelné příjmy, využije se k tomuto zápisu třetí řádek, případně další ELDP, není-li již třetí řádek volný. 4. Údaje o trvání pojištění v rámci jednoho kalendářního roku mohou být dále vyplněny ve dvou (třech) řádcích, případně dvou (i více) ELDP za situace, že pojištěnec v krátké době po skončení původní výdělečné činnosti opět zahájí výdělečnou činnost u téže organizace.

”Ulice”: vyplňuje se název ulice bez čísla domu, nemá-li obec uliční systém, nebude tento údaj doplňován. U osob s trvalým pobytem v zahraničí se veškeré adresní údaje ELDP uvádějí dle místa pobytu na území ČR. Pokud osoby s trvalým pobytem v zahraničí pobyt v České republice nemají (např. dojíždějí za prací z pohraničních oblastí Slovenské či Polské republiky), uvede se jejich zahraniční adresa.

Jednotlivé údaje tohoto oddílu o průběhu výdělečné činnosti se vyplňují následujícím způsobem: ”Kód”: vyplňuje se ve tvaru trojmístného údaje, který obsahuje tři dále uvedené hodnoty, umožňující rozlišení charakteru údajů jednotlivých řádků.

”Číslo domu”: uvádí se odpovídající číslo domu, v němž má pojištěnec trvalé bydliště. Obsahuje-li adresa číslo popisné i orientační uvádějí se obě tato čísla.

První znak trojmístného údaje: vyplňuje se hodnotou od 0 do 9. Označuje druh výdělečné činnosti a umožňuje rozlišení více pojistných vztahů u téže organizace.Vyplňuje se vždy, tzn. i v případech, kdy je vyplňován za situace čerpání nemocenských dávek po skončení výdělečné činnosti druhý znak trojmístného údaje.

”Rodné příjmení”: musí se shodovat se záznamy obsaženými v dokladech prokazujících totožnost pojištěnce. ”Obec”: vyplňuje se vždy v přesném znění, a to i s případným upřesněním části obce, např. Praha 5 – Smíchov, a v nezkrácené podobě, např. Nová Ves pod Pleší.

• 0 - jeden (popř. první) pracovní poměr u organizace • 1 - druhý souběžný pracovní poměr u téže organizace bez ohledu na časový rozsah překrývání s pracovním poměrem označeným 0. Vykazuje se na samostatný ELDP.

”Pošta”: vyplňuje se pouze prvních pět písmen názvu dodávací pošty, např. pošta Hradec Králové – Hrade, České Budějovice – České (neužívají se zkratky HKrál, ČBudě).

• 2 - třetí souběžný pracovní poměr u téže organizace (pokud jde o překrývání pracovních poměrů platí totéž, co je uvedeno pod hodnotou 1). Vykazuje se na samostatný ELDP.

”PSČ”: uvádí se dle sborníku dodávacích pošt a směrovacích čísel měst a obcí v ČR (XXX XX). ”Místo narození”: vyplňuje se obec, příp. okres (u cizince i stát).

• 3 - dohoda o pracovní činnosti

ad 2) Průběh pojištění v daném roce

• 5 - nepravidelná výpomoc

• 4 - dobrovolný pracovník pečovatelské služby

Údaje o průběhu výdělečné činnosti v daném kalendářním roce se zpravidla uvádějí do jednoho řádku.

• 6 - druhá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téže organizace (pokud jde o překrývání dohod o pracovní činnosti platí totéž,co je uvedeno pod hodnotou 1)

Údaje o průběhu výdělečné činnosti jednoho kalendářního roku (části roku) se rozepisují do dvou řádků (tří řádků, případně na další ELDP) v následujících případech:

• 7 - společník, jednatel, komanditista • 8 - člen družstva

1. U pojištěnců, kteří dovršili důchodový věk pro přiznání starobního důchodu a jejich pojištění trvá i nadále. Do prvního řádku se uvádí údaje do dne předcházejícího dni dovršení důchodového věku pro nárok na starobní důchod (dle §§ 29, 74, 76, 94 zák. č. 155/1995 Sb.), do druhého řádku se uvádí údaje o dobách pojištění po dovršení důchodového věku. Doby, které se při výpočtu osobního vyměřovacího základu vylučují, se zapisují k období, ve kterém trvaly (viz dále ”Vyloučené doby”). Vyměřovací základ se vyznačí vždy do druhého řádku úhrnem.

• 9 - domácký pracovník Jestliže ve výjimečných případech dochází k situacím, že u téže organizace je sjednán čtvrtý a další souběžný pracovní poměr, bude k označení těchto pracovněprávních vztahů využito písmen abecedy • A – čtvrtý souběžný pracovní poměr u téže organizace • B – pátý souběžný pracovní poměr u téže organizace

2. Jestliže pojištěnec po skončení výdělečné činnosti pobírá dávky nemocenského pojištění. Údaje vztahující se k výplatě nemocenských dávek po skončení výdělečné činnosti se uvádí do následujícího volného řádku, případně dalšího ELDP. Uvádí se období a počet kalendářních dnů, po které byly dávky nemocenského pojištění vypláceny.

• C – šestý souběžný pracovní poměr u téže organizace Totéž platí v případě sjednání třetí a další souběžné dohody o pracovní činnosti u téže organizace

- 12 -

PROFEX 1/2004 • D – třetí souběžná dohoda o pracovní činnosti u téže organizace

případně 31.12. trvá-li výdělečná činnost k tomuto datu, případně k tomuto datu skončila. Skutečnost, zda výdělečná činnost byla ukončena případně zda trvá, je zřejmá z hodnoty uvedené v záhlaví ELDP v údaji ”Typ ELDP”.

• E – čtvrtá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téže organizace • F – pátá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téže organizace

Konkrétní data od - do jsou vyplňována i v případech, kdy je v daném řádku vykazována pouze doba pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení výdělečné činnosti (druhý znak trojmístného údaje - hodnota N, R, M). Údaj od-do zůstane nevyplněn pouze za situace, kdy je v daném řádku, po skončení výdělečné činnosti, vykazován dodatečně zúčtovaný příjem, započitatelný do vyměřovacího základu (druhý znak trojmístného údaje - hodnota P).

(při sjednání šesté a další souběžné dohody o pracovní činnosti lze využít další abecední znaky - G, H atd. s výjimkou CH) Druhý znak trojmístného údaje: umožňuje rozlišení situací kdy:

- jsou vykazovány údaje o čerpání dávek nemocenského pojištění po skončení výdělečné činnosti. Uvádějí se následující údaje: ƒ

N - při poskytování nemocenského,

ƒ

R - při poskytování podpory při ošetřování člena rodiny,

ƒ

M - při poskytování peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci u mužů)

Při opakovaném zahájení výdělečné činnosti v témže kalendářním roce, lze pokračovat v záznamech na tomtéž ELDP na jeho druhém, případně třetím řádku s uvedením nového intervalu od …do. Vyzve-li orgán sociálního zabezpečení v průběhu kalendářního roku k zaslání ELDP, uvede se jako datum do…poslední den kalendářního měsíce, za který byl pojištěnci naposledy organizací zúčtován příjem. Na dalším ELDP vyhotovovaném za zbývající období trvání pojištění v daném kalendářním roce, bude v údaji od … uveden první den kalendářního měsíce následující po měsíci, za který byl původně vyhotovený ELDP odeslán.

- jsou po skončení výdělečné činnosti dodatečně zúčtovány příjmy započitatelné do vyměřovacího základu. Uvede se údaj: ƒ

”Dny”: uvádí se počet kalendářních dnů trvání pojištění v daném kalendářním roce. Do celkového součtu dnů se podle § 11 odst. 2 zák. č. 155/1995 Sb., nezahrnují kalendářní měsíce, ve kterých pojištěnec nebyl ve smyslu § 11 odst. 2 zák. č. 155/1995 Sb., účasten pojištění.

P - příjmy

- pojištěnec za trvání výdělečné činnosti dovrší důchodový věk a jeho pojištění trvá i nadále. Doba pojištění od dovršení důchodového věku se vždy vykazuje uvedením údaje: ƒ

Do počtu kalendářních dnů se zahrnují vyloučené doby ( viz. dále zásady platné pro vyplnění údaje “Vyloučené doby”). Mimo to se doba výkonu vojenské služby, civilní služby a pobírání peněžité pomoci v mateřství a peněžité pomoci (mužů) uvádí v časovém intervalu “Od - Do” v části ELDP, pro tento účel předtištěné.

D - důchodový věk

Nepřichází-li vyplnění druhého údaje v úvahu (nejedná se o shora vymezené situace) uvede se: ƒ

+ (znaménko plus)

Třetí znak trojmístného údaje: vyplňuje se jen v případech, kdy pojištěnec výdělečně činný u obchodní společnosti, u něhož je v prvním údaji uvedena hodnota 0,1,2,3,5,6 nebo 7 (případně abecední znaky), byl alespoň jeden den v rámci daného kalendářního roku (části kalendářního roku) členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, případně společníkem obchodní společnosti. Uvádí se údaj: ƒ

Pokud jde o členy družstva, společníky a jednatele s.r.o. a komanditisty komanditních společností, zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, zaměstnance na nepravidelnou výpomoc, u nichž jsou podmínky účasti na nemocenském pojištění upraveny vyhl. č. 165/1979 Sb., nezapočítávají se do celkového součtu dnů ty kalendářní měsíce (části kalendářního měsíce), ve kterých nebyla činnost vykonávaná v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění ve smyslu tohoto předpisu.

S – statutární zástupce obchodní společnosti

Nepřichází-li vyplnění třetího údaje v úvahu (nejedná se o shora vymezené situace), uvede se : ƒ

”1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 1 – 12”: číselné označení jednotlivých kalendářních měsíců daného kalendářního roku (1-12 – všechny měsíce kalendářního roku), umožňuje označit znakem X ty kalendářní měsíce trvání výdělečné činnosti, které se nepovažují ve smyslu § 11 odst. 2 zák. č. 155/1995 Sb., za dobu důchodového pojištění.

+ (znaménko plus).

”Od” - ”Do”: oba tyto údaje se uvádí s tečkami ve tvaru D.(DD.) M.(MM.) (např. 2.4., 14.11.). Byla-li výdělečná činnost započata před kalendářním rokem, který je vykazován a trvá i po jeho uplynutí, uvede se 1.1. – 31.12. Jedná-li se o výdělečnou činnost navázanou v průběhu kalendářního roku, případně na dobu celého kalendářního roku, uvede se do údaje od … den vzniku účasti na nemocenském pojištění, tj. u zaměstnanců v pracovním poměru den nástupu do zaměstnání (§ 7 zák.č. 54/1956 Sb., u dohody o pracovní činnosti den započetí výkonu sjednaných prací - § 69 vyhl.č. 165/1979 Sb.) atp., a do údaje do… den ukončení výdělečné činnosti (např. 30.6.),

Za dobu pojištění se nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zák. č. 589/1992 Sb., proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění ani nepobíraly dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem. - 13 -

PROFEX 1/2004 Za dobu pojištění se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a), d) a f) zák. č. 155/1995 Sb., (zaměstnanci v pracovním poměru, dále společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah k této společnosti, pro společnost vykonávají práci, za kterou jsou touto společností odměňováni a zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti) nepovažuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, jeli tímto zaměstnavatelem obchodní společnost a tyto osoby jsou současně společníky této společnosti anebo členy statutárních orgánů nebo dozorčí rady této společnosti; pro účely části věty před středníkem se za dlužné pojistné nepovažuje dlužné penále.

mocenské) a doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě a doba výkonu civilní služby. Vyloučené doby se vykazují v počtu kalendářních dnů (nikoli pracovních) a neodečítají se z celkového počtu dnů uvedených v údaji ”Dny” . Podle ust. § 16 odst. 4 zák. č. 155/1995 Sb., se vyloučené doby na ELDP vykazují jen v případě, že se nekryjí s dobou: - pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, - za kterou náležela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) dle ust. § 195 zákoníku práce.

Znak ”X” se v rámci kalendářního roku prvně uvádí v měsíci, od něhož trvá výdělečná činnost a naposledy v měsíci, kdy výdělečná činnost skončila.

V takových případech nelze tyto doby považovat za vyloučené a tedy je ani vykazovat do sloupce ”Vyloučené doby” na ELDP.

Znak ”X” však nebude uváděn v měsících, kdy nebyl dosažen žádný příjem z výdělečné činnosti započitatelný do vyměřovacího základu proto, že po celý kalendářní měsíc trval výkon vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě a výkon civilní služby. Znak ”X” se však uvede v měsíci, kdy výkon této vojenské (civilní) služby trval po část měsíce (např. do 15. 4.) a po zbývající část měsíce, i když trval pojistný vztah, nedosáhl pojištěnec příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného proto, že nevykonával činnost zakládající účast na pojištění ani nepobíral dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem. Z celkového součtu dnů se v tomto případě neodečte celý kalendářní měsíc, ale pouze část měsíce po ukončení vojenské (civilní) služby (od 16. do 30. 4).

”Vyměřovací základ”: uvádí se úhrn zúčtovaných příjmů započitatelných do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného ve smyslu § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. č. 589/1992 Sb. Vyměřovací základ se uvádí bez teček, případně čárek s mezerou mezi tisíci a sty např. 4 560, 126 000, případně miliony, tisíci a sty např. 2 920 800 a vykazuje se k časovému údaji “Od – Do”, ke kterému se váže. Pouze jde-li o situaci, kdy jsou uváděny údaje jednoho kalendářního roku do dvou řádků v souvislosti s dovršením důchodového věku, se celkový vyměřovací základ uvede do druhého řádku. Posledně uvedené neplatí, pokud celé období po dovršení důchodového věku daného kalendářního roku by bylo dobou odečtenou. V tomto případě se vyměřovací základ uvede do řádku prvního.

Jestliže půjde o situaci, kdy žena po ukončení pobírání peněžité pomoci v mateřství (muž po ukončení pobírání peněžité pomoci) čerpá v organizaci rodičovskou dovolenou (např. až do 4 let věku dítěte) bude znak ”X” prvně uveden v měsíci následujícím po měsíci, za který naposledy náležela alespoň jeden den tato dávka nemocenského pojištění. Znak ”X” bude dále uváděn ve všech měsících čerpání tohoto volna.

Na ELDP se neuvádí vyměřovací základ dosažený v kalendářním měsíci osobami uvedenými v § 5 odst. 1 písm. a) ,d) a f) zák.č. 155/1995 Sb., ( zaměstnanci v pracovním poměru, dále společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah k této společnosti, pro společnost vykonávají práci, za kterou jsou touto společností odměňováni a zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti) jestliže jejich zaměstnavatel neodvedl za tento kalendářní měsíc pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem obchodní společnost a tyto osoby jsou současně společníky této společnosti nebo členy statutárních orgánů nebo dozorčí rady této společnosti. Za dlužné pojistné se pro tyto účely nepovažuje dlužné penále.

Potrvá-li další rodičovská dovolená po celý následující kalendářní rok (roky), organizace na další ELDP místo uvádění dvanácti ”X” vyznačí ”X” v posledním třináctém prostoru označeném ”1-12”. Třináctý prostor bude využíván výlučně v případech, kdy po celý kalendářní rok nepřichází v úvahu zápočet ani jednoho dne pojištění. Pokud by v době čerpání neplaceného volna byla zúčtována v některém měsíci platba, z níž by bylo odvedeno pojistné podle zák. č. 589/1992 Sb., uvede se ve všech kalendářních měsících znak ”X” s výjimkou měsíce, ve kterém byl zúčtován příjem.

”Doby odečt”: (Doby odečtené) uvádí se počet kalendářních dnů, ve kterých pojištěnec výdělečně činný po vzniku nároku na starobní důchod (dle §§ 29, 74, 76, 94 zák. č. 155/1995 Sb.) bez pobírání důchodu, čerpal pracovní volno bez náhrady příjmů, měl neomluvenou nepřítomnost v práci. Rovněž se odečítají doby dočasné pracovní neschopnosti a neschopnosti k službě nebo doba pobírání dávek nemocenského pojištění (péče). Tyto doby se odečítají z celkového počtu kalendářních dnů uvedených ve sloupci ”Dny”.

Obdobné označení nepojištěných měsíců se vztahuje na jakékoli trvání pracovního volna bez náhrady mzdy (např. neomluvená absence, výkon vazby a trestu atp.). ”Vyloučené doby”: uvádí se pouze vyloučené doby vážící se k výkonu výdělečné činnosti vymezené ust. § 16 odst. 4 písm. a) a d) zák. č. 155/1995 Sb., tj. doba pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazující příjem z výdělečné činnosti (peněžitá pomoc v mateřství, peněžitá pomoc, doba, po kterou byla poskytována podpora při ošetřování člena rodiny, ne-

”Zneplatnění”: zrušení chybně vyplněných údajů daného řádku se provádí vyznačením znaku Z do vymezeného prostoru a přepsáním všech zrušených údajů do dalšího řádku. Dojde-li k chybě při vyplňování

- 14 -

PROFEX 1/2004 třetího řádku, je nutno vyhotovit nový ELDP (nepokračovat opravou na dalším ELDP).

”Ulice”: vyplňuje se název ulice bez čísla domu, nemá-li obec uliční systém, nebude tento údaj doplňován.

”Celkem” : pro umožnění kontroly správnosti údajů vstupními testy provede organizace součet číselných údajů ve sloupcích ”Vyloučené doby”, ”Vyměřovací základ” a ”Doby odečtené”.

”Číslo domu”: uvádí se odpovídající číslo domu. Je-li v rejstříku uvedeno číslo popisné i orientační, uvádějí se obě tato čísla.

Doba účasti na pojištění, po kterou trval výkon vojenské služby na území ČR (V), výkon civilní služby (C), nebo po kterou žena pobírala peněžitou pomoc v mateřství, muž pobíral peněžitou pomoc (M): Poslední řádek oddílu dvě se vyplňuje jen v situaci, kdy v průběhu trvání výdělečné činnosti vykonává pojištěnec vojenskou nebo civilní službu, žena čerpá dávky peněžité pomoci v mateřství, nebo muž pobírá peněžitou pomoc.

”Obec”: uvede se tak, jak je zapsána v rejstříku. ”PSČ”: musí souhlasit se sborníkem dodávacích pošt a směrovacích čísel měst a obcí v ČR (XXX XX). ”Výdělečná činnost v organizaci od”: uvádí se s tečkami ve tvaru D.(DD.) M.(MM.) RRRR . Vyplňuje se jen, byla-li výdělečná činnost konkrétního pojištěnce započata před kalendářním rokem, za který je ELDP veden.

” Druh”: vyplňuje se znakem

”Datum vyhotovení ELDP”: uvádí se s tečkami ve tvaru D.(DD.) M.(MM.) RRRR - vyznačí se datum, kdy je ELDP vyhotovován (opravován, rekonstruován)

• V – výkon vojenské služby • C – výkon civilní služby

”Datum a podpis pojištěnce”: ELDP odesílaný do evidence orgánům sociálního zabezpečení nemusí údaj datum a podpis pojištěnce obsahovat. Datum a podpis pojištěnce je nezbytný na stejnopise ELDP, který zůstává založen v organizaci (§ 38 odst. 5 zák. č. 582/1991 Sb.). Tento stejnopis musí být pojištěnci předložen k podpisu nejpozději v den, kdy organizace předkládá ELDP příslušnému orgánu sociálního zabezpečení.

• M – čerpání dávek peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) ”Od” - ”Do”: oba tyto údaje se uvádí opět běžným způsobem s tečkami ve tvaru D.(DD.) M. (MM.) (např. 3. 2., 28. 10.).Pokud potrvá vojenská (civilní) služba o dalšího kalendářního roku,uvede se jako datum do…. 31.12. a v evidenčním listu pro další kalendářní rok pak datum od….1.1. a datum do…. datum jejího skončení.

”Podpis a razítko organizace”: podepisuje pověřený pracovník organizace. V případě, že organizace nevlastní razítko, ověří údaje čitelným podpisem statutární zástupce organizace. Zpracovává-li účetnictví firmy jiná organizace, údaje ELDP ověřuje svým razítkem a podpisem zástupce této organizace. Pokud je v možnostech organizace je žádoucí použít razítko jiné barvy než červené.

Dojde-li výjimečně k situaci, že v průběhu kalendářního roku bude vojenská (civilní) služba přerušena opakovaně ( více než jednou), uvede se v druhém vymezeném prostoru ”Druh” znak V (C) a číslo odpovídající počtu období výkonu vojenské (civilní) služby. Např. civilní služba trvala od 1.2. do 31.3., následující od 1.6. do 12.7. a od 1.9. do 30.11. Do prvního údaje ”Druh” se uvede znak C, v údajích ”Od” a ”Do” bude uvedeno od 1.2. do 31.3., do druhého údaje ”Druh” se uvede C2 a v následném údaji ”Od” a ”Do”se interval vyplní včetně období přerušení, tedy od 1.6. do 30.11.

”Podpis a razítko OSSZ”: ověřuje svým razítkem a podpisem OSSZ /PSSZ/ při odesílání ELDP do centrální evidence ČSSZ.

Pokud by v jednom kalendářním roce současně trvala civilní služba, tato byla přerušena a pojištěnec by pobíral peněžitou pomoc muže, uvedly by se údaje vztahující se k výkonu civilní služby do jednoho prostoru “Od – Do” (při přerušení i s použitím číselného označení) a údaje vážící se k pobírání peněžité pomoci do druhého prostoru “Od-Do”. Obdobné platí i při případné kombinaci vojenské a civilní služby.

Citace vybraných ustanovení zákona č. 582/1991 Sb.

ad 3) Identifikační údaje organizace a podpisy

§ 37 zák. č. 582/1991 Sb., Vedení a předkládání záznamů

Při vykazování doby pojištění na ELDP organizace čerpá z podkladové evidence, kterou je povinna ve smyslu platné zákonné úpravy vést pro účely důchodového pojištění.

(1) Evidence, kterou organizace vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:

Jednotlivé údaje tohoto oddílu se vyplňují následujícím způsobem: ”Název organizace”: vyplňuje se celý název pod kterým je organizace zapsána v obchodním či živnostenském rejstříku..

a)

příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, stav a místo trvalého pobytu, (od 1.7.2005 i státní občanství a byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a organizace je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění)

b)

rodné číslo,

c)

vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k organizaci, který zakládá účast na důchodovém pojištění,

”Identifikační číslo organizace”: jde o identifikační číslo přidělované každému ekonomickému subjektu pro potřeby ČSÚ. ”Variabilní symbol”: uvádí se variabilní symbol přidělený organizaci nebo malé organizaci jako zúčtovateli pojistného správou sociálního zabezpečení. Adresní údaje organizace musí odpovídat zápisu v obchodním či živnostenském rejstříku.Vyplňují se podle předtisku: - 15 -

PROFEX 1/2004 d)

vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona (zák. č. 589/1992 Sb., v platném znění)

e)

kalendářní dobu, po kterou občan pobíral dávky nemocenského pojištění nahrazující příjem z výdělečné činnosti,

f)

dobu výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě a výkonu civilní služby,

g)

záznam, zda občan pobírá starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 74, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění) a datum vzniku nároku na starobní důchod, popř. číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.

h)

chodovém pojištění, vznikla-li tato účast po 1.lednu a ukončuje se dnem 31.prosince kalendářního roku nebo dnem skončení této účasti, skončila-li tato účast před 31. prosincem. 4)

a) identifikační údaje organizace b) jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana, c) druh výdělečné činnosti d) doba účasti na důchodovém pojištění e) doba důchodového pojištění

jde-li o obchodní společnost, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést.

f) vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti g) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst.4 písm. a) a d) zákona o důchodovém pojištění vylučují

(2) Organizace dále vede evidenci: a)

b)

h) doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu.

o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,

5)

o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.

(3) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu. (4) Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), popřípadě písm. f) a dále počátek a konec studia; byloli studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje. Problematiku vedení a předkládání ELDP upravuje ustanovení: § 38 zák. č. 582/1991 Sb., Evidenční listy 1)

Organizace a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až o) a r), t), v) až x), z) a aa) jsou povinny vést pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění evidenční list, pokud nejde o pracujícího poživatele starobního důchodu.

2)

Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový, a to i když trvala účast na důchodovém pojištění u téže organizace v předchozím kalendářním roce.

3)

Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní uzávěrce ( závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů

Organizace je povinna vyhotovit dva stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinna předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence (§ 35a odst.4 věta druhá) a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem , je povinna vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem organizace v evidenčním listu a organizace na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat okresní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Jde-li o osobu ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona, platí věty druhá a třetí obdobně s tím, že místo okresní správy sociálního zabezpečení je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst.1.

§ 39 zák. č. 582/1991 Sb., Předkládání evidenčních listů 1)

Evidenční list se vede od 1.ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku účasti občana na dů- 16 -

Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd. Jde-li o osoby ve služebním poměru, s výjimkou státního zaměstnance podle služební-

PROFEX 1/2004

2)

ho zákona, nebo o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového pojištění.

3)

Jde-li o osoby, které ukončily vojenskou činnou službu , s výjimkou vojáků z povolání, předkládá Ministerstvo obrany údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm.a) a b) a údaje o délce a druhu této služby do 8 dnů ode dne skončení této služby České správě sociálního zabezpečení.

Organizace je povinna předložit evidenční list do 8 dnů

4)

Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, předkládá okresní správa sociálního zabezpečení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm.a) až e) a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení.

5)

Jde-li o osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, předkládá okresní správa sociálního zabezpečení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) až d) a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení.

6)

Údaje podle odstavců 1 až 3 se předkládají na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst.2 a 3. Údaje podle odstavců 4 a 5 se předkládají v termínech a způsobem určeným Českou správou sociálního zabezpečení.

7)

Údaje podle odstavců 4 a 5 zasílá okresní správa sociálního zabezpečení též osobě samostatně výdělečně činné a osobě dobrovolně účastné důchodového pojištění do 30. září kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly tyto osoby účastny důchodového pojištění a za který zaplatily pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na důchodové pojištění, a to na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení. Nesouhlasí-li osoby uvedené ve větě první s údaji zapsanými v tomto tiskopisu, mohou požádat do 30 dnů ode dne převzetí tohoto tiskopisu okresní správu sociálního zabezpečení o opravu; ustanovení § 38 odst.5 věty třetí platí zde obdobně.

a)

b)

ode dne zápisu údajů do evidenčního listu podle § 38 odst. 4; skončilo-li zaměstnání před 31.prosincem a je nepochybné, že občan nejpozději do tří měsíců opět ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u stejného zaměstnavatele vstoupí, nemusí být evidenční list předložen a lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu. Jsou –li po skončení zaměstnání dále vypláceny dávky nemocenského pojištění (péče), předkládá organizace evidenční list do 8 dnů ode dne zápisu údajů o výplatě těchto dávek; trvala-li však výplata těchto dávek až do 31. prosince, předkládá organizace evidenční list ve lhůtě stanovené podle věty první, při zrušení organizace, popř. jejího útvaru. ode dne svého zániku.

3)

Evidenční list je organizace povinna předložit orgánu sociálního zabezpečení vždy na základě jeho výzvy, a to do 8 dnů ode dne obdržení výzvy.

4)

Při úmrtí občana se předkládá evidenční list

5)

6)

7)

a)

spolu se žádostí o vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod,

b)

na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,

c)

do tří měsíců od úmrtí, nebyla-li do té doby podána žádost podle písmene a) a ani nebyl evidenční list vyžádán podle písmene b).

Při uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění se předkládá evidenční list spolu se žádostí okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.

Možnosti elektronického přenosu dat upravuje ustanovení:

Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, založí pro něj organizace nový evidenční list.

§ 123e zák. č. 582/1991 Sb.,

2)

Nestanoví-li tento zákon jinak, lze podání nebo jiný úkon podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem.

2)

Je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též

Evidenční listy se předkládají na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 a 3.

§ 39a zák. č. 582/1991 Sb., Předkládání údajů o důchodovém pojištění 1)

1)

Jde-li o žáky a studenty, předkládá škola údaje uvedené v § 37 odst. 4 do 8 dnů ode dne nedokončení nebo přerušení studia České správě sociálního zabezpečení; tuto povinnost mají školy jen do 30.června 2005.

a) se souhlasem příslušného orgánu sociálního zabezpečení na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem,

Jde-li o osoby konající civilní službu, předkládá obecní úřad zabezpečující výkon státní správy na úseku civilní služby, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby, údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm.a), b) a f) do 8 dnů od konce kalendářního měsíce, v němž výkon civilní služby skončil, České správě sociálního zabezpečení.

b) v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem, pokud z charakteru podání nebo jiného úkonu vyplývá, že je lze učinit v elektronické podobě; příslušný orgán sociálního zabezpečení je povinen zveřejnit tyto tiskopisy v elektronické podobě, - 17 -

PROFEX 1/2004 c) pomocí produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li právnickou nebo fyzickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu, nebo

Problematiku vyloučených dob upravuje: § 16 odst. 4 zák. č. 155/1995 Sb., Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku; přitom doby studia jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst. 3 větě třetí, doby

d) se souhlasem příslušného orgánu sociálního zabezpečení pomocí produktu výpočetní techniky, který je co do údajů shodný s předepsaným tiskopisem. 3)

Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2 písm. b), uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.

4)

Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazujících příjem z výdělečné činnosti

a) úřední hodiny, ve kterých je otevřena podatelna orgánu sociálního zabezpečení, kde je možno odevzdat podání, a úřední hodiny pro veřejnost, ve kterých je možno u něj učinit podání ústně do protokolu nebo nahlížet do spisu,

b) pobírání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od zahraničního nositele pojištění c)

b) elektronickou adresu své podatelny, c) formu technického nosiče pro doručování podání v elektronické podobě,

po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,

d) výkon vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkonu civilní služby,

d) seznam kvalifikovaných certifikátů svých zaměstnanců nebo elektronické adresy, na nichž se kvalifikované certifikáty nacházejí

e) účasti pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. r) a s),

Citace vybraných ustanovení zákona č. 155/1995 Sb.

f) studia uvedené v § 5 odst. 1 písm. m), g) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n)

Kalendářní měsíce, které se při výkonu výdělečné činnosti nepovažují za dobu důchodového pojištění vymezuje ustanovení :

h) přípravy pro pracovní uplatnění osob se změněnou pracovní schopností

§ 11 odst. 2 zák. č. 155/1995 Sb.,

ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosažením 18let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2,

Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l) a odst. 2 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zák. č. 589/1992 Sb., v platném znění proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění ani nepobíraly dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem. Podmínka zaplacení pojistného uvedená v odstavci 1 písm. a) se považuje za splněnou, i když zaměstnavatel pojistné na pojištění neodvedl, ačkoliv byl povinen toto pojistné odvést, pokud se dále nestanoví jinak; zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba zaměstnávající pojištěnce v pracovním poměru a dalších pracovních vztazích, nebo k níž je pojištěnec v jiném právním vztahu zakládajícím účast na pojištění podle tohoto zákona, jakož i organizační složka státu. Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a), d) a f) nepovažuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem obchodní společnost a tyto osoby jsou současně společníky této společnosti anebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti; pro účely části věty před středníkem se za dlužné pojistné nepovažuje penále. Ustanovení věty třetí neplatí, bylo-li pojistné dlužné za kalendářní měsíc zaplaceno do tří let ode dne splatnosti tohoto pojistného.

i)

za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce než náležely.

Podle § 54 odst. 4 zák. č. 582/1991 Sb., může příslušná OSSZ /PSSZ/ za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 35 odst. 4 a § 37 až § 43 a § 83 zák. č. 582/1991 Sb., a čl.II bodu 1 zák. č. 582/1991 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2004, uložit organizaci pokutu až do výše 100.000,- Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 500.000,- Kč. Pokuta až do výše 20.000,- Kč může být dále podle § 54 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., v platném znění, uložena malé organizaci, která se bez předchozí omluvy nedostaví za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení na místo určené OSSZ /PSSZ/. Tuto povinnost ukládá malé organizaci ustanovení § 12 písm. e) citovaného zákona. Zpracoval odbor 32 ČSSZ - 18 -

PROFEX 1/2004

Metodická pomůcka k vyplňování Evidenčních listů důchodového pojištění od 1. 1. 2004 Úvod

l) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě

Tato metodická pomůcka je vhodným doplňkem Všeobecných zásad platných od 1.1.2004 pro vyplňování ELDP. Vychází z právního stavu platného k 1. lednu 2004 tj. k datu od něhož dochází k zásadní změně ve způsobu vedení ELDP tak, jak je v těchto Všeobecných zásadách podrobně vysvětleno.

v) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů Doba pojištění

Zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zdp) je založen na pojistném principu. Podmínkou vzniku nároku na důchod je získání potřebné doby pojištění. Celková doba pojištění a výše vyměřovacího základu v rozhodném období ovlivňuje podstatným způsobem procentní výměru důchodu.

Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d), f) až l) a v) zák.č. 155/1995 Sb., jsou účastny důchodového pojištění jen za předpokladu, že jejich činnost zakládá účast, na nemocenském pojištění (§ 8 zdp). Účast na nemocenském pojištění se posuzuje ve smyslu zák. č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců v platném znění a podle vyhlášky č. 165/1979 Sb. o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění.

Orgány sociálního zabezpečení příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění, získávají údaje o dobách pojištění a o výši vyměřovacího základu jednotlivých pojištěnců výlučně z ELDP, které jsou od 1. 1. 2004 organizace povinny předávat do centrální evidence orgánů sociálního zabezpečení každoročně.

Nemocenské pojištění osob ve služebním poměru (§ 5 odst. 1 písm. b) zdp) je upraveno zák. č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách v platném znění.

K vedení ELDP je nezbytná alespoň základní znalost ust. §§ 5, 8, 11 a 16 zdp a § 38 a 39 zák.č. 582/1991 Sb. ve znění platném od 1.1.2004.

Podmínky účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných (§ 5 odst. 1 písm. e) zdp) jsou stanoveny odchylně (§ 9 a § 10 zdp).

OKRUH OSOB VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH, ÚČASTNÝCH POJIŠTĚNÍ ZA KTERÉ ORGANIZACE VEDOU ELDP

Nemocenské pojištění vzniká dnem vstupu do zaměstnání, které zakládá účast na pojištění a zaniká dnem skončení takového zaměstnání. Pojištění osob, uvedených v § 5 bodech c) a d) zdp vzniká dnem, od něhož začaly pro družstvo (společnost) vykonávat práci, za kterou jsou odměňovány a zaniká dnem, od něhož tuto práci vykonávat přestaly ( § 7 a 8 zák. č. 54/1956 Sb. v platném znění).

Podle ust. § 5 odst. 1 písm. a) až l) a v) zdp, jsou účastni důchodového pojištění: a) zaměstnanci v pracovním poměru, b) osoby ve služebním poměru a vojáci v další službě, c) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

Účast na nemocenském pojištění nezakládá výdělečná činnost

d) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

- cizích státních příslušníků, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, a kteří jsou - činní v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výsad a imunit,

e) osoby samostatně výdělečně činné,

- pokud mohou být účastni nemocenského pojištění v jiném státě,

f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,

- v České republice pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky; to však neplatí, jde-li o zaměstnance , kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.

ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,

- zaměstnanců, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání.

i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečností informační služby,

Pojem příležitostného zaměstnání je vymezen v § 6 zák. č. 54/1956 Sb., v platném znění. Podle tohoto ustanovení se za příležitostné považuje nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Za příležitostné se dále považuje zaměstnání, jehož obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu, tj. zejména zaměstnání, v němž započitatelný příjem nedosahuje ani 400,- Kč za kalendářní měsíc.

g) soudci,

j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, - 19 -

PROFEX 1/2004 Pro určení, zda konkrétní pracovní činnost zaměstnance má či nemá charakter příležitostného zaměstnání (a zda příjem za ni podléhá pojistné povinnosti), je rozhodující vždy posouzení celého charakteru a rozsahu této činnosti. Znamená to tedy, že v případě, kdy pracovní činnost vykonávaná zaměstnancem je dlouhodobě malého rozsahu, nemohou založit účast na nemocenském pojištění ani jednorázové nahodilé výkony, při nichž by výše započitatelného příjmu dosáhla (popř. přesáhla) hranici 400,- Kč za kalendářní měsíc. Proto např. v případě, kdy zaměstnanec vykonává činnost v pracovním poměru malého rozsahu s příjmem 300,- Kč za kalendářní měsíc a obdrží jednorázovou mimořádnou odměnu ve výši 200,- Kč, nemění dosažení příjmu 500,- Kč v tomto kalendářním měsíci celkový charakter zaměstnání. Účast na nemocenském ani důchodovém pojištění v tomto případě nevzniká.

- pobíraly peněžitou pomoc v mateřství, ( členky družstva, společnice a komanditistky), - pobíraly peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku. Pojištění nevznikne, jestliže vykonávaná činnost má charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemělo trvat, a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.

 Dle § 11 odst. 2 zdp za dobu důchodového pojištění (dále jen ”pojištění”) u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm a) až d) a f) až l) a v) odst. 2 téhož zákona, se nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění ani nepobíraly dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem.

Pro nemocenské pojištění - zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc, - členů družstva, společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo –společnost práci, za kterou jsou jimi odměňováni,

Z uvedeného vyplývá, že nelze hodnotit jako dobu důchodového pojištění ty kalendářní měsíce účasti na pojištění nemocenském, v nichž není splněna ani jedna z následujících podmínek:

- zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti,

- dosažení příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle citovaného zákona,

- dobrovolných pracovníků pečovatelské služby

- vykonávání činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění alespoň v jednom dni,

platí odchylné podmínky trvání nemocenského pojištění, jeho vznik a zánik, dané vyhláškou č. 165/1979 Sb., v platném znění.

- pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem (nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství) alespoň jeden den.

Tyto skupiny osob jsou pojištěny jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhly započitatelného příjmu aspoň 400,- Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu byla výdělečná činnost započata a v měsíci, v jehož průběhu byla ukončena.

Podle § 11 odst. 2 zdp ve znění zák. č. 263/2002 Sb., se dále od 1. 7. 2002 za dobu pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a), d) a f) se nepovažuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem obchodní společnost a tyto osoby jsou současně společníky této společnosti anebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti; pro účely části věty před středníkem se za dlužné pojistné nepovažuje dlužné penále. Uvedené neplatí, bylo-li pojistné dlužné za kalendářní měsíc zaplaceno do tří let ode dne splatnosti tohoto pojistného. S účinností od 1.1.2004 se u vymezeného okruhu osob výdělečně činných v obchodních společnostech, které dluží pojistné, nezapočítává podle § 16 odst. 3 zák.č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2004 ani dosažený příjem (vyměřovací základ).

Dále jsou pojištěny také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhly započitatelného příjmu 400,Kč jen proto, že - trvala jejich pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocen, - vykonávaly veřejnou funkci, občanskou povinnost, nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud nenáležela náhrada mzdy, - vykonávaly službu v ozbrojených silách nebo civilní službu, - ženy byly na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené ( neplatí pro členky družstva, společnice a komanditistky),

Vyplňování evidenčního listu Následují příklady vyplnění oddílu 2 tiskopisu ELDP v konkrétních vzorových situacích. Kromě oddílu 2 je vzorově vyplněn i údaj ”Typ EL” a ”Výdělečná činnost v organizaci Od”. APLIKACE UST. § 11 ODST. 2 ZDP 1. Zaměstnanec je v organizaci v pracovním poměru od 1. září 1999. V roce 2004 mu organizace poskytla neplacené volno bez náhrady příjmu od 1. září do 31. října. Dávky nemocenského pojištění pobíral od 22. listopadu do 12. prosince. Vyměřovací základ za r. 2004 činil celkem 175 000 Kč. - 20 -

PROFEX 1/2004 Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 0++

1. 1. 31.12.

7

8

305

9

10

X

X

11

12

1-12

VD

VZ

21

175 000

DO

Celkem Celkem 21 175 000 Druh

Od

Z

Celkem

Do

Výdělečná činnost v organizaci od 1. 9. 1999 2. Zaměstnanec v pracovním poměru od 1. září 1999 skončil zaměstnání 31. března 2004. V ochranné lhůtě onemocněl a dávky nemocenského pojištění pobíral od 12. dubna do 14. května. Dosažený vyměřovací základ do 31. března činil 45 000 Kč. V měsíci dubnu organizace dodatečně zúčtovala odměnu ve výši 7 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 02 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1-12 VD VZ DO Z 0++ 1.1. 31.3. 91 45 000 0N+ 12.4. 14.5. 33 33 0P+ 7 000 Celkem Celkem 33 52 000 Druh

Od

Celkem

Do

Výdělečná činnost v organizaci od 1. 9. 1999 3. Stejná situace jako v příkladu č. 2, ale organizace musí vyhotovit opravný doklad k již dříve odeslanému ELDP, neboť nemocenské dávky v ochranné době byly fakticky vypláceny od 12. dubna do 30. června 2004. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 52 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 1 1 1-12 VD VZ DO Z 0 1 2 0++ 1.1. 31.3. 91 45 000 0N+ 12.4. 30.6. 80 80 0P+ 7 000 Celkem Celkem 80 52 000 Druh

Od

Celkem

Do

Výdělečná činnost v organizaci od 1. 9. 1999 4. Obdobná situace jako v příkladu č. 1, ale zaměstnanec měl v organizaci uzavřen ještě souběžný pracovní poměr (vedlejší pracovní poměr) od 12. ledna do 31. prosince 2004. Od 1. září do 31. října čerpal povolené neplacené volno bez náhrady příjmu. Dávky nemocenského pojištění čerpal od 22. listopadu do 12. prosince. Dosažený vyměřovací základ v r. 2004 činil celkem 39 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 pro tento druhý pracovní poměr bude následující: Typ EL = 02 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 1++ 12.1. 31.12. 294

3

4

5

6

7

8

9 X

10 X

11

12

1-12

VD 21

VZ 39 000

Celkem Celkem 21 39 000 Druh

Od

Do

- 21 -

DO

Z

Celkem

PROFEX 1/2004 Aplikace § 11 odst. 2 věta třetí a § 16 odst. 3 věta druhá ZDP ve znění platném od 1.1.2004 (obchodní společnost a dlužné pojistné) 5. Člen dozorčí rady společnosti s.r.o. je v obchodní společnosti zaměstnán v pracovním poměru od 1. října 2003. Ke dni vyplňování ELDP za r. 2004 společnost dluží pojistné na sociální zabezpečení a to za období od března 2004. Celkový zúčtovaný příjem za r. 2004 činil 327 000 Kč, za období do února 2004 činil 70 128 Kč. V měsíci dubnu tento zaměstnanec onemocněl a pobíral dávky nemocenského pojištění od 5. do 20. dubna. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 0+S 1. 1. 31.12. 60 X X X X

7 X

8 X

9 X

10 X

11 X

12 X

1-12

VD 16

VZ 70 128

DO

Celkem Celkem 16 70 128 Druh

Od

Z

Celkem

Do

Výdělečná činnost v organizaci od 1. 10. 2003 6. Zaměstnanec v pracovním poměru od 1. 9. 1999 dovrší důchodový věk 15. srpna 2004. Výdělečně činný je i nadále. Od 5. července 2004 je členem statutárního orgánu obchodní společnosti. Společnost nedluží pojistné. Nemocenské dávky zaměstnanec pobíral od 10. do 28. srpna. Od 19. do 22. prosince organizace poskytla zaměstnanci neplacené volno bez náhrady příjmu. Vyměřovací základ za r. 2004 činil celkem 245 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 0+S 1.1. 14.8. 227 0DS 15.8. 31.12. 121

7

8

9

10 11 12 1-12

VD 5 14

VZ 245 000

DO

Z

18

Celkem Celkem Celkem 19 245 000 18 Druh

Od

Do

Výdělečná činnost v organizaci od 1. 9. 1999 Vykazování doby pojištění osob, u nichž se účast na nemocenském pojištění posuzuje podle vyhl. č. 165/1979 Sb., v platném znění 7. Zaměstnanec, jako v příkladu č. 1, měl v organizaci souběžně uzavřenu dohodu o pracovní činnosti na dobu od 2. ledna 2002 do 31. prosince 2004 s pravidelným měsíčním příjmem 2 000 Kč. V době čerpání neplaceného volna bez náhrady příjmu v hlavním zaměstnání od 1. září do 31. října zaměstnanec sjednané práce na dohodu o pracovní činnosti nevykonával. Dávky nemocenského pojištění z dohody o pracovní činnosti pobíral od 22. listopadu do 12. prosince. Dosažený vyměřovací základ za r. 2004 činil celkem 19 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 02 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3++ 1.1. 31.12. 305

3

4

5

6

7

8

9 X

10 X

11

12

1-12

VD 21

VZ 19 000

Celkem Celkem 21 19 000 Druh

Od

Do

Výdělečná činnost v organizaci od 2. 1. 2002

- 22 -

DO

Z

Celkem

PROFEX 1/2004 8. Zaměstnanec, jako v příkladu č. 1, měl v organizaci souběžně uzavřenu dohodu o pracovní činnosti na dobu od 2. ledna 2002 do 31. 3. 2004 s pravidelným měsíčním příjmem 2 000 Kč. Po ukončení dohody o pracovní činnosti onemocněl a pobíral v ochranné lhůtě nemocenské dávky od 12. dubna do 14. května 2004. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 02 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3++ 1.1. 31.3. 91 3N+ 12.4. 14.5. 33

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1-12

VD

VZ 6 000

DO

33 Celkem Celkem 33 6 000

Druh

Od

Z

Celkem

Do

Výdělečná činnost v organizaci od 2. 1. 2002 Aplikace ust. § 16 odst. 4 zdp (krytí vyloučených dob s příjmem) 9. Zaměstnankyně v pracovním poměru od 2. ledna 2002 čerpala v r. 2004 peněžitou pomoc v mateřství od 1. března do 12. září. Od 13. září je na další rodičovské dovolené. V měsíci dubnu organizace proplatila zaměstnankyni náhradu za nevyčerpanou dovolenou ve výši 6 500 Kč. Celkový dosažený vyměřovací základ za r. 2004 činil 54 500 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 0++ 1. 1. 31.12. 274

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 1-12 X X X

VD 166

VZ 54 500

DO

Celkem Celkem 166 54 500

Z

Celkem

Druh Od Do M 1. 3. 12. 9. Výdělečná činnost v organizaci od 2. 1. 2002 10. Zaměstnanec v pracovním poměru od 2. ledna 2002 nastoupil vojenskou službu v armádě ČR, kterou vykonával od 6. října 2003 do 15. září 2004. Zbytek služby v délce 15 kal. dnů mu byl Vojenskou správou prominut. Zaměstnanec opět nastoupil do zaměstnání dne 1. října 2004. Celkový dosažený vyměřovací základ v r. 2004 činil 57 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 0++ 1. 1. 31.12. 351

3

4

5

6

7

8

9 X

10 11 12 1-12

VD 259

VZ 57 000

Celkem Celkem 259 57 000

DO

Z

Celkem

Druh Od Do V 1. 1. 15. 9. Výdělečná činnost v organizaci od 2. 1. 2002 10. Zaměstnanec v pracovním poměru od 2. ledna 2002 byl v r. 2004 v pracovní neschopnosti a pobíral nemocenské dávky od 2. března do 30. června. V měsíci dubnu mu byla zúčtována odměna ve výši 2 500 Kč. Celkový dosažený vyměřovací základ v r. 2004 činil 126 000 Kč. - 23 -

PROFEX 1/2004 Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 0++ 1. 1. 31.12. 366

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 1-12

VD 91

VZ 126 000

Celkem Celkem 91 126 000 Druh

Od

DO

Z

Celkem

Do

Výdělečná činnost v organizaci od 2. 1. 2002 11. Zaměstnanec je v pracovním poměru u organizace od 1. ledna 2004. K nástupu do zaměstnání došlo 3. ledna 2004. Svou výdělečnou činnost ukončil 31. srpna 2004. Celkový dosažený vyměřovací základ v r. 2004 činil 190 000 Kč. Před ukončením pracovního poměru zaměstnanec onemocněl a dávky nemocenského pojištění pobíral od 25. srpna do 30. září. V měsíci září organizace zaměstnanci proplatila náhradu za nevyčerpanou dovolenou ve výši 4 500 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 02 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 0++ 0N+ 0P+

3. 1. 1. 9.

31.8. 30.9.

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 1-12

242 30

VD

VZ

7 30

190 000

DO

Z

4 500 Celkem Celkem 37 194 500

Druh

Od

Celkem

Do

Výdělečná činnost v organizaci od

5. DŮCHODOVÉ Z ABEZ PEČENÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY 337/2003 Sb. O ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2004 Tímto nařízením vlády došlo ke zvýšení procentní výměry důchodů o 2,5% procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. NV nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2004, tzn., že důchody budou zvýšeny od splátky důchodu za měsíc leden 2004. NAŘÍZENÍ VLÁDY 338/2003 Sb., KTERÝM SE PRO ÚČELY DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ STANOVÍ VÝŠE VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU A VÝŠE PŘEPOČÍTACÍHO KOEFICIENTU ZA ROK 2002 Tímto nařízením vláda stanovuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2002 ve výši 15711 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2002 ve výši 1,0717. ROK 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992

Vyměřovací základ 43638 44116 45821 46329 48035 83902 126000

Koeficient pro přepočet 2003 5,2816 5,1733 5,0580 4,9383 4,7640 4,1283 3,3709

Přepočtený vym. základ 2003 230478 228225 231762 228786 228838 346372 424733 - 24 -

Koeficient pro přepočet 2004 5,6806 5,5642 5,4402 5,3115 5,1240 4,4402 3,6256

Přepočtený vym. základ 2004 247890 245470 249275 246076 246131 372541 456825

PROFEX 1/2004 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 ÚHRN RVZ

242300 251820 273711 310000 331803 359016 382800 395861 415763 440018 455178 X

2,6912 2,2701 1,9156 1,6179 1,4636 1,3388 1,2370 1,1605 1,0693 1,0000 x X

652077 571656 524320 501549 485626 480650 473523 459396 444575 440018 X 6952584

2,8945 2,4416 2,0603 1,7401 1,5741 1,4399 1,3303 1,2481 1,1501 1,0717 1,0000 x

701337 614843 563926 539431 522291 516947 509238 494074 478169 471567 455178 7931209

DOPAD ZVÝŠENÉHO PŘEPOČÍTACÍHO KOEFICIENTU NA POŽIVATELE ČÁSTEČNÝCH INVALIDNÍCH DŮCHODŮ Pomocí tabulky pro výpočet srovnatelného vyměřovacího základu při souběhu částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti si může poživatel ČID vypočítat výši průměrného výdělku, kterého může dosáhnout v roce 2004.



POZOR: pro kontrolu dodržení ekonomické podmínky za rok 2003 se použijí koeficienty:

KOEFICIENTY PRO VÝPOČET SROVNATELNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PŘI SOUBĚHU ČID S PŘÍJMEM Z VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI Uvedené koeficienty jsou pro předběžný výpočet výdělků, které si může poživatel ČID vydělat v roce 2003, aniž by překročil ekonomickou podmínku při kontrole prováděné v r. 2004, přičemž se vychází z rozhodného období pro výpočet důchodu bezprostředně předcházejícího jeho přiznání. Rozhodné období se posuzuje bez ohledu na to, které roky byly skutečně vybrány pro výpočet důchodu. Rok přiznání 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969

Koeficient 16,85590 16,41030 15,49234 15,10243 14,73167 14,55303 14,34430 14,10823 13,81589 13,39442 13,27588 13,23684 12,75840 12,38961 12,04960 11,37933

Rok přiznání 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985

Koeficient 10,48462 9,72036 9,40057 9,01457 8,61344 8,31890 8,04743 7,78301 7,55756 7,31198 7,09582 6,98026 6,77790 6,66991 6,51071 6,37920

Rok přiznání 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Koeficient 6,26160 6,16510 6,07358 5,94914 5,81651 5,67890 5,47842 4,95380 4,21350 3,63296 2,27001 1,91557 1,61782 1,46354 1,33875 1,23698 1,16042 1,06926

Výše uvedené koeficienty /používají se na 4 platná desetinná místa/ jsou již přiřazeny k jednotlivým rokům tak, aby se přepočet provedl podle roku přiznání důchodu tzn., že např.: Zaměstnanci byl přiznán částečný invalidní důchod v roce 1986. Průměrný měsíční výdělek z něhož byl důchod vypočítán (výdělek skutečný před tzv. redukcí) se vynásobí koeficientem 6,2616.

Koeficienty uvedené v tabulce jsou již upraveny o koeficienty podle § 80a. Při posuzování splnění ekonomické podmínky u poživatele ČID se vychází z jeho neredukovaného osobního vyměřovacího základu.

- 25 -

PROFEX 1/2004 PŘÍKLAD: Poživateli ČID byl tento důchod přiznán v roce 1990 z osobního vyměřovacího základu 4710 Kč. Jak bude vypadat výpočet částky, kterou si mohl tento poživatel ČID vydělat v roce 2003 a jaký bude výpočet možného výdělku v roce 2004? Výpočet srovnatelného vyměřovacího základu za rok 2003: Nejprve je třeba upravit OVZ o koeficient 1,15, protože byl ČID přiznán před rokem 1992 (toto vyplývá z § 80a) zákona o důchodovém pojištění) a potom tuto částku vynásobíme koeficientem pro výpočet srovnatelného vyměřovacího základu. Tzn., že 4710 Kč vynásobíme koeficientem 5,8165 a získáme srovnatelný vyměřovací základ ve výši 27396 Kč (4710 x 5,8165). 66% ze srovnatelného vyměřovacího základu je 18081 Kč - pokud by byl jeho průměrný výdělek v roce 2003 menší než je tato částka, náležela by výplata ČID bez omezení.Pokud by průměrný měsíční příjem byl v rozmezí 18081 Kč až 21916 Kč (tj. 66% až 80% SVZ), náležel by ČID v poloviční výši. Pokud by průměrný výdělek překročil částku 21916 Kč (tj. 80% SVZ), výplata ČID by se zastavila. Výpočet průměrného výdělku poživatele ČID za rok 2003 Průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti se zjistí jako podíl z vyměřovacího základu pro pojistné na SZ (tzn. z příjmů, z kterých se sráží pojistné na sociální zabezpečení) a z kalendářních dnů v roce snížených o doby, v nichž neměl příjem z výdělečné činnosti (např. neplacené volno, neomluvená absence), pobíral dávky nemocenského pojištění (nemocenská, OČR), byl výdělečně činný v cizině a o doby před přiznáním ČID. Tím získáme průměrný výdělek za kalendářní den, který vynásobíme průměrným počtem dnů v měsíci (30,4167) a získáme jeho průměrný měsíční výdělek. Např. vyměřovací základ pro pojistné na SZ za rok 2003 byl 188645 Kč. Poživatel ČID neodpracoval v roce 2003 25 dnů z důvodu pracovní neschopnosti. Jeho průměrný výdělek v roce 2003 byl 188645 : (365-25) x 30,4167 = 16876 Kč. Výpočet srovnatelného vyměřovacího základu za rok 2004: V tomto případě bude třeba vycházet z údajů. Údaje jsou již povýšeny i o 1,15, takže stačí vynásobit OVZ koeficientem uvedeným u roku 1990 (rok přiznání důchodu) a tím je 6,2562.

KOEFICIENTY PRO VÝPOČET SROVNATELNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PŘI SOUBĚHU ČID S PŘÍJMEM Z VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI pro výdělky roku 2004 při kontrole prováděné v roce 2005 Rok přiznání

Koeficient

Rok přiznání

Koeficient

Rok přiznání

Koeficient

1949

24,82449

1968

12,96058

1987

6,63120

1950

23,21715

1969

12,23963

1988

6,53276

1951

21,80529

1970

11,27729

1989

6,39891

1952

20,00320

1971

10,45524

1990

6,25625

1953

18,85404

1972

10,11128

1991

6,10823

1954

18,13024

1973

9,69609

1992

5,89260

1955

17,65096

1974

9,26464

1993

5,32832

1956

16,66360

1975

8,94783

1994

4,53205

1957

16,24421

1976

8,65583

1995

3,90761

1958

15,84542

1977

8,37142

1996

2,44163

1959

15,65327

1978

8,12893

1997

2,06039

1960

15,42876

1979

7,86478

1998

1,74013

1961

15,17484

1980

7,63228

1999

1,57418

1962

14,86040

1981

7,50799

2000

1,43996

1963

14,40707

1982

7,29032

2001

1,33050

1964

14,27957

1983

7,17418

2002

1,24815

1965

14,23757

1984

7,00293

2003

1,15010

1966

13,72296

1985

6,86148

2004

1,07170

1967

13,32629

1986

6,73499

Koeficienty uvedené v tabulce jsou již upraveny o koeficienty dle § 80a - 26 -

PROFEX 1/2004 Uvedené koeficienty jsou pro předběžný výpočet výdělků, které si může poživatel ČID vydělat v roce 2004, aniž by překročil ekonomickou podmínku při kontrole prováděné v r. 2005, přičemž se vychází z rozhodného období pro výpočet důchodu bezprostředně předcházejícího jeho přiznání. Rozhodné období se posuzuje bez ohledu na to, které roky byly skutečně vybrány pro výpočet důchodu. Výše uvedené koeficienty /používají se na 4 platná desetinná místa/ jsou již přiřazeny k jednotlivým rokům tak, aby se přepočet provedl podle roku přiznání důchodu, tzn. že např.: Zaměstnanci byl přiznán částečný invalidní důchod v roce 1995. Průměrný měsíční výdělek z něhož byl důchod vypočítán (tzv. před redukcí) se vynásobí koeficientem 3,9076.

KOEFICIENT NÁRŮSTU VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO DŮCHODY PŘIZNANÉ V ROCE 2004 ROK před 1948 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975

Všeobecný vyměřovací Koeficient nárůstu základ 780 834 888 968 1027 1068 1097 1162 1192 1222 1237 1255 1276 1303 1344 1356 1360 1411 1453 1494 1582 1717 1852 1915 1997 2090 2164 2237 2313

21,58651 20,18882 18,96112 17,39409 16,39482 15,76543 15,34866 14,49008 14,12540 13,77862 13,61154 13,41632 13,19552 12,92209 12,52789 12,41702 12,38050 11,93301 11,58808 11,27007 10,64316 9,80634 9,09151 8,79242 8,43139 8,05621 7,78072 7,52681 7,27950

ROK

Všeobecný vyměřovací základ

koeficient nárůstu

1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

2382 2462 2537 2597 2656 2699 2765 2822 2875 2920 2964 3026 3095 3170 3286 3792 4644 5817 6896 8172 9676 10696 11693 12655 13490 14640 15711

7,06863 6,83894 6,63677 6,48343 6,33941 6,23841 6,08950 5,96651 5,85651 5,76626 5,68066 5,56427 5,44022 5,31151 5,12400 4,44026 3,62564 2,89453 2,44163 2,06039 1,74013 1,57418 1,43996 1,33039 1,24815 1,15010 1,07170

Všeobecný vyměřovací základ za rok 2002 činí

15711 Kč

Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2002 činí

1,0717 Kč

Přepočtený všeobecný vyměřovací základ r. 2002 činí

16837,4787 Kč

Tzn., že 4710 Kč vynásobíme koeficientem 6,2562 a získáme srovnatelný vyměřovací základ ve výši 29466 Kč (4710 x 6,2562). 66% ze srovnatelného vyměřovacího základu je 19447 Kč - pokud by byl jeho průměrný výdělek v roce 2004 menší než je tato částka, náležela by výplata ČID bez omezení. Pokud by průměrný měsíční příjem byl v rozmezí 19447 Kč až 23572 Kč (tj. 66% až 80% SVZ), náležel by ČID v poloviční výši. Pokud by průměrný výdělek překročil částku 23572 Kč (tj. 80% SVZ), výplata ČID by se zastavila.

- 27 -

PROFEX 1/2004

6. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ROK 2004 U OSOB, ZA KTERÉ JE PLÁTCEM POJISTNÉHO NA VZP STÁT

Tj., např. dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1. 1. 2004 záloha na VZP činit 905 Kč. (dosud 837 Kč).

Nařízením vlády 230/2003 Sb. ze dne 23. června 2003 stanovila vláda vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát ve výši 3520 Kč. Účinnost tohoto nařízení je stanovena na 1. leden 2004.

ROZŠÍŘENÍ OKRUHU OSOB, ZA KTERÉ JE PLÁTCEM POJISTNÉHO NA VZP STÁT

Z toho vyplývá, že vláda bude zdravotním pojišťovnám vyplácet od ledna příštího roku částku 13,5% z 3520, tj. 476 Kč za každou osobu a měsíc, za kterou je plátcem (tj. za nezaopatřené děti, poživatele důchodů, příjemce rodičovského příspěvku, ženy na MD, uchazeči, vojáci a další osoby uvedené v § 7 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění). Do konce letošního roku bude stát platit pouhých 467 Kč. Nárůst je sice jen 9 Kč, ale při více než 5 milionech pojištěnců, za které platí stát, to nebude určitě zanedbatelná částka.

Zákonem 222/2003 Sb. se mění zákon 326/99 Sb. o pobytu cizinců na území ČR a zároveň se mění i zákon 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. V tomto zákonu byl v § 7 odst. 1/ rozšířen okruh osob, za které je plátcem pojistného stát o písmeno o), které zní: „o) cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti“.

Pro naši práci je ovšem důležitější to, že v případě zaměstnávání osoby, za kterou platí pojistné na VZP stát, bude jeho vyměřovacím základem až částka, která přesáhne hranici 3520 Kč. Toto se bude týkat především poživatelů všech důchodů, studentů a pracujících žen na rodičovském příspěvku.

Za zvláštní právní předpis se považuje zákon 221/2003 Sb. o dočasné ochraně cizinců. Stát bude plátcem pojistného na VZP jen v případech, že nebudou mít tito cizinci žádné příjmy ze zaměstnání nebo výdělečné činnosti.

ZMĚNY V ZÁKONU 592/92 SB. O POJISTNÉM NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ v důsledku nařízení vlády 463/2003 Sb.

Účinnost této změny je od 1. 1. 2004.

Protože u zdravotního pojištění se některé skutečnosti od výše minimální mzdy odvozují, dotkne se změna výše minimální mzdy, která byla zvýšena od 1.1.2004 z částky 6200 na částku 6700,- Kč v některých případech i platby pojistného.

ZMĚNY V ZÁKONU O POJISTNÉM NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Zákonem 455/2003 Sb. se mění zákon 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Změny se týkají pouze osob samostatně výdělečně činných (dále jen OSVČ)!

Minimální mzda se používá u zdravotního pojištění v případech: • při provádění doplatků do minima u těch zaměstnanců, u nichž je příjem započitatelný do vyměřovacího základu zdravotního pojištění nižší než minimální mzda a přitom se nejedná o zaměstnance, u kterých vyměřovací základ není stanoven

v § 3a odst. 2 se slova „minimální mzdy“ nahrazují slovy „50% průměrné měsíční mzdy v NH za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. Výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok vyhlašuje na základě údajů ČSÚ Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů sdělením“.

• že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno • měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (6700 Kč). Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci.

Z této změny vyplývá, že od roku 2004 bude u OSVČ vyšší minimální vyměřovací základ. Dosud se vycházelo z minimální mzdy, která je v roce 2004 6700 Kč, pojistné z ní by činilo 905 Kč. Vzhledem k tomu, že se bude vycházet z 50% průměrné měsíční mzdy, která byla vyhlášena za rok 2002 ve výši 15857 Kč (Sdělení MZ 485/2003 Sb.), bude v roce 2004 minimální pojistné 1071 Kč za měsíc (15857x0,5 a z toho 13,5%).

Např. v měsíci lednu 2004 bude zaměstnanec čerpat 10 dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 2161 Kč (6700:31x10). Pořídíte-li neplacené volno nebo absenci správně, program automaticky dopočte základ pro odvod na ZP.

 POZOR:

Tato změna, týkající se minimálního vyměřovacího základu se nepoužije pro zaměstnance, protože podle § 3a odst. 4 písm. b) minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu, „která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměst-

Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při - 28 -

PROFEX 1/2004 • stejné ustanovení o zvýšení vyměřovacího základu se doplnilo i v § 3a odst. 3, který se týká OSVČ, za které je plátcem pojistného i stát. U nich bude vyměřovacím základem v roce 2004 40% příjmů snížených o výdaje a dále snížených o dvanáctinásobek částky 3520 Kč.

nancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období.“ • v § 3a odst. 1 se doplnilo, že vyměřovacím základem u OSVČ je v roce 2004 40% z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti snížených o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. V roce 2005 je to 45% a v roce 2006 to bude 50%.

• podle přechodných ustanovení se pro placení pojistného OSVČ za roky 2004 a 2005 použijí předpisy účinné v tom kalendářním roce, za který se platí. Měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné se bude do data podání přehledu o příjmech a výdajích vycházet z procentní sazby platné do 31. 12. 2003. Od měsíce podání daňového přiznání se budou platit zálohy podle procentní sazby platné pro rok 2004. Stejně se bude postupovat i v roce 2005 a 2006.

Toto se dotkne i těch, kteří kromě podnikání jsou v zaměstnání a odvádí v něm pojistné alespoň z minimální mzdy. Jejich vyměřovacím základem bude v roce 2004 40% příjmů snížených o výdaje, což představuje 5% nárůst. V roce 2005 a 2006 bude každoroční nárůst o dalších 5%.

Např. zaměstnanec má živnostenský list a jeho příjmy byly 65000 Kč, výdaje činily 35000 Kč. Za rok 2003 by se z rozdílu mezi příjmy a výdaji, tj. z 30000 Kč bralo 35% a z nich 13,5%, pojistné by činilo 1418 Kč (30000x0,35x0,135). V roce 2004 by se bralo z této částky 40% a z toho teprve 13,5%, tj. 1620 Kč (30000x0,40x0,135).

Tzn., že OSVČ bude platit do měsíce, kdy měla podat daňové přiznání a přehled o příjmech a výdajích stejnou částku jako v roce 2003 a od podání přehledu ve výši spočtené podle nových procent.

7. ZMĚNY V ZÁKONU 586/92 Sb. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Rozsáhlá novela zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, schválená zákonem č. 438/2003 Sb. představuje pro zaměstnavatele tyto změny:

současně, považuje se za příjem 1% ze součtu vstupních cen všech poskytnutých vozidel. POZOR na odkaz na § 29 tohoto zákona • v § 6 odst. 9 písm. d), který řeší příjmy od daně osvobozené, se u rekreací a zájezdů poskytnutých jako nepeněžních plnění z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění upravil text tak, že po novele zní: „jde-li však o poskytnutí rekreace vč. zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 tis. Kč za kalendářní rok“.

• v § 6 odst. 4 se nahrazuje částka 3000 Kč částkou 5000 Kč. Z této změny vyplývá, že pokud u Vás zaměstnanec nepodepíše prohlášení k dani, uplatní se u něho 15% srážková daň, jestliže příjem nepřekročí 5000 Kč. Zvýšený limit se poprvé použije u mezd a odměn zúčtovaných za leden 2004 . Pokud by byl příjem 5001 Kč a vyšší, bude daň dle tabulky, minimálně 20%. Tento způsob zdanění lze použít i nadále pouze u příjmů podle § 6 odst. 1 písm. a) a d), tj. příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru nebo příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem zaměstnání - např. doplatek prémií nebo náhrada za ztrátu na výdělku. Tento režim zdanění nelze použít u členů družstev, společníků a jednatelů s.r.o. a u komanditistů komanditních společností a u odměn členů statutárního orgánu - zde musí být vždy daň dle tabulky, minimálně 20%.

Z této změny vyplývá, že pokud poskytne zaměstnavatel zaměstnanci poukaz na zahraniční rekreaci v hodnotě 20 tis. Kč, bude od daně z příjmů osvobozen. Dosud byla osvobozena pouze částka 10 tis. Kč. Stejná pravidla platí i při poskytování tuzemské rekreace, kde dosud nebylo omezení žádné. Aby se jednalo o příjem od daně osvobozený, musí být poskytnut jako nepeněžní plnění, tj. zaměstnavatel uhradí celý poukaz a zaměstnanci jej předá. O nepeněžní plnění se jedná i v případě, že zaměstnanec zaměstnavateli část poukazu zaplatí. Přitom se stejně jako dosud za plnění zaměstnavatele zaměstnanci považuje i plnění poskytnuté rodinným příslušníkům zaměstnance.

• v § 6 odst 6 se doplnil tento text: „poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely“.

• ve stávajícím § 6 odst. 9 se ruší písm. h) a n), která daňově zvýhodňovala nabytí a vrácení zaměstnaneckých akcií.

Tzn., že pokud poskytne zaměstnavatel v průběhu kal. měsíce více vozidel postupně, považuje se za příjem 1% z nejvyšší vstupní ceny poskytnutého vozidla. Pokud poskytne zaměstnavatel více vozidel v měsíci

• ve stávajícím § 6 odst. 9 písm. y) se ve větě první doplnilo slůvko „jeho“, takže nový text zní: „od daně jsou osvobozeny částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na

• v § 6 odst. 9 písm. e) se mezi příjmy od daně osvobozené (částky pojistného na SZ a VZP, které platí zaměstnavatel za zaměstnance) doplnilo, že u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, jsou osvobozeny příspěvky na toto zahraniční pojištění.

- 29 -

PROFEX 1/2004 JEHO pojištění pro případ dožití nebo……“. Nově se bude v zákonu o daních z příjmů jednat o písm. w).

Z toho vyplývá, že daňově uznatelná bude i poměrná část ročního havarijního pojištění, pokud zaměstnanec použije při pracovní cestě své vozidlo, které je havarijně pojištěné. Výpočet poměrné části by se provedl přes kalendářní dny. Např. zaměstnanec má zaplaceno havarijní pojištění na rok 2004 v částce 10 tis. Kč a na pracovní cestu odjel 25. 1. 2004. V tomto případě by mohl dostat poměrnou část svého havarijního pojištění, tj. 27,- Kč (10000:366) a tato částka by byla daňově uznatelným výdajem.

Z této změny vyplývá, že od daně osvobozeny budou pouze částky pojistného, které zaměstnavatel přispěje na zaměstnancovo pojištění - nelze tudíž daňově osvobodit příspěvek rodinným příslušníkům apod. • v tomtéž písm. y) se doplnilo, že se musí jednat o pojišťovnu, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR podle zákona o pojišťovnictví.

• v § 24 odst. 2 písm. zo) se u daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na „soukromé životní pojištění“ doplnilo, že se musí jednat o pojišťovnu, která má oprávnění k podnikání na území ČR a maximální výše daňově uznatelného příspěvku v úhrnu za jednoho zaměstnance nesmí překročit 8000 Kč za zdaňovací období.

Z toho vyplývá, že bude třeba sledovat, zda pojišťovna, u které je zaměstnanec pojištěn, má oprávnění k činnosti na území ČR. Seznam pojišťoven najdete na internetové adrese Ministerstva financí. (Zák. 363/1999 Sb.)

Toto je spíš zpřesnění zákona pro případy, kdy by měl zaměstnanec více smluv na soukromé životní pojištění a zaměstnavatel mu chtěl přispívat na všechny smlouvy. V tomto případě by byl daňově uznatelný příspěvek max. 8000 Kč za zdaňovací období.

• na konci odst. 13 v § 6 se doplnila slova: „a sražených nebo zaměstnancem uhrazených příspěvků na pojištění povinně placené podle věty první“. Tato změna se bude týkat tuzemských daňových rezidentů, kteří budou pracovat ve státě, s nímž nemá ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Od měsíce ledna 2004 bude jejich základem daně příjem snížený nejen o zaplacenou daň, ale i o uhrazené příspěvky na pojištění, které budou v tomto státě povinně platit.

• V § 29 dochází k 1.1. 2004 k zavedení limitování daňové vstupní ceny pro účely zákona o daních z příjmů. Je doplněn odst. 10 takto: U osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, může být pro účely tohoto zákona vstupní cena maximálně ve výši 900000 Kč.

• v § 15 se doplnil nový odst. 14, který zní: „Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejich stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období“.

Je tedy zřejmé, že po 1.lednu 2004 při stanovení daňové povinnosti (poprvé se mzdou za leden 2004) se tím zavádí limit ocenění této zaměstnanecké výhody. Horní hranice je tedy 9000 Kč, spodní hranice 1000 Kč zůstala zachována. Dále do zákona byla doplněna pravidla pro případ výměny vozidla, která byla dosud pouze formou pokynu MF ve Finančním zpravodaji. (Viz § 6 odst.6).

Žádný problém s tím mít nebudete, jen na to musíte myslet, až budete pracovníkům příští rok dělat roční zúčtování daně za rok 2004.

• v § 35, který řeší slevy na dani, se změnil výpočet slevy tak, že průměrný roční přepočtený stav pro výpočet slevy na dani za zaměstnávání občana se změněnou pracovní schopností (18000 Kč) nebo na zaměstnávání občana se ZPS s těžším zdravotním postižením (60000 Kč) se vypočte takto: „průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby (§ 84 a 85 ZP) nebo z individuálně sjednané pracovní doby (§ 86 ZP) a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důvodů týkajících se jeho osoby (§ 128 ZP) a pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu (§ 83 ZP). Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zao-

• v § 24 odst. 2 písm. zh) se u daňové uznatelnosti cestovních náhrad změnil text takto: „náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené v zákonu o cestovních náhradách, s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních výdajů se rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné dohodnuté v KS ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40% stravného, zvýšení stravného až do výše 15% u zaměstnanců vymezených v odst. 5 § 12 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách a dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách“.

- 30 -

PROFEX 1/2004 krouhluje na dvě desetinná místa podle § 46a zákona 337/92 Sb“.

jemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání, v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. e)

Nově koncipovaný výpočet se liší od současného tím, že se od fondu pracovní doby budou odečítat výše uvedené hodiny (absence, neplacené volno MD a RD) a nikoliv, že se budou odpracované hodiny zvyšovat o dobu dovolené apod. jako dosud.

 POZOR:

4/

potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g)

5/

výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví, anebo potvrzením právnické osoby o členství, jde-li o podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu, v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. f)

6/

k prokazování užívání bytové potřeby v případech uvedených v § 15 odst. 11 pravomocným kolaudačním rozhodnutím.

Takto vypočtený průměrný přepočtený počet zaměstnanců bude ale nižší, protože se vylučují absence a neplacená volna! • v § 38g se v odst. 1 zvyšuje částka 10 tis. Kč na 15 tis. Kč Z toho vyplývá, že daňové přiznání bude povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně přesáhly 15 tis. Kč.

Z této změny pro nás vyplývá, že u výstavby je možné místo výpisu z listu vlastnictví předložit stavební povolení a až po kolaudaci předložit výpis z listu vlastnictví. Další změnou je opět „aktivování“ kolaudačního rozhodnutí, které se musí předkládat, protože bytová potřeba už musí být od tohoto data užívána k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou z manželů

• v § 38g odst. 2 se zvyšuje částka 4000 Kč na 6000 Kč Z toho vyplývá, že pokud bude mít poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6) ještě ostatní příjmy podle § 7 až 10 nižší než 6000 Kč, nebude muset podat za rok 2004 daňové přiznání. • v § 38g odst. 2 byla provedena ještě jedna změna, a to vložením nové věty na konec odstavce, který nyní zní: „Daňové přiznání za zdaňovací období je však povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 písm. b) až f)“.

• v § 38l odst. 1 písm. ch) se u prokazování plateb na penzijní připojištění doplnilo slůvko „jeho“. Tzn., že toto bude poplatník prokazovat „Smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na JEHO penzijní připojištění……“ Tzn., že penzijní fondy by neměly potvrzovat příspěvky, které poplatník zaplatil za jiné osoby.

Toto se týká daňových nerezidentů, kteří pokud splní podmínku, že 90% příjmů je ze zdrojů v ČR, si budou moci uplatnit odpočet na děti, manželku a invalidity. Pokud bude chtít tyto nezdanitelné částky uplatnit, musí si podat daňové přiznání.

• v § 38l odst. 1 písm. i) se změnil u prokazování soukromého životního pojištění celý text takto: „Smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období“.

• v § 38h se doplnil odst. 14, který se týká rovněž daňových nerezidentů a zní: „U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh nepřihlédne k nezdanitelným částkám podle § 15 odst. 1 písm. b) až f)“.

Z tohoto vyplývá, že lze (již bez problémů) uplatnit odpočet na základě pojistky a rovněž pojišťovna by neměla potvrzovat pojistné zaplacené za jiné osoby.

Daňovému nerezidentovi nebude podle tohoto odstavce možné zálohově odečítat nezdanitelnou částku na vyživované dítě ani na invalidity a dále se u něho nemůže provést roční zúčtování, pokud by chtěl tyto nezdanitelné částky uplatnit.

• v § 38l odst. 1 se doplnilo nové písm. j), které zní: „Potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku podle § 15 odst. 14“.

Tzn., že daňovému nerezidentovi se může provést roční zúčtování pouze v případě, že bude chtít uplatnit jen základní odpočet, případně ještě odpočet na studium. Jestliže bude chtít uplatnit odpočet na děti, manželku nebo invaliditu, musí si vždy podat DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ. Upozorněte je na to!!

Tímto dokladem se bude prokazovat nová nezdanitelná částka. Pokud sráží příspěvky zaměstnavatel, tak asi přes počítačovou sestavu, kterou odboráři potvrdí a podepíší. Jinak bude muset vystavit potvrzení odborová organizace na každého zaměstnance zvlášť. Aby Vám odbory nenadávaly, najdete potvrzení o zaplacených příspěvcích v sestavě 3.6.2.3.Potvrzení o zaplacených příspěvcích na odbory – pro jednotlivce a v sestavě 3.6.2.4. Přehled potvrzení o zaplacených příspěvcích na odbory, kde bude seznam pracovníků, kterým jste srážku provedli za odborovou organizaci.

• § v § 38l odst. 1 písm. h), který říká, čím se prokazuje nezdanitelná částka „bytová potřeba“ se změnil text takto: 1/

smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10

2/

výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. b) a c) a v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a) stavebním povolením a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví

3/

výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví, anebo ná-

• Z přechodných ustanovení vyplývá, že pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2003 platí dosavadní právní předpisy. Tzn., že roční zúčtování za rok 2003 se provede dle znění zákona platného k 31. 12. 2003. • Účinnost pro nás důležitých změn je stanovena na 1. leden 2004. - 31 -

PROFEX 1/2004

8. ZMĚNY CESTOVNÍCH NÁHRAD OD 1. 1. 2004 Novely zákonných předpisů č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a změny vyhlášek MPSV a MF k zákonu č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách se dotkly také oblasti poskytování a daňového uplatnění náhrad cestovních výdajů zaměstnanců i podnikatelů-fyzických osob.

daních z příjmů u vlastních silničních motorových vozidel nezahrnutých do obchodního majetku a u vozidel bezplatně vypůjčených (§ 659 občanského zákoníku). Pokud chce poplatník použít ceny vyšší, musí je doložit doklady o jejich nákupu. BENZIN SPECIÁL BA - 91 24,14 Kč BENZIN NATURAL BA - 95 24,59 Kč BENZIN SUPER PLUS BA - 98 28,59 Kč (NATURAL) BENZIN NORMAL (NATURAL) BA - 91 24,64 Kč NAFTA MOTOROVÁ 21,70 Kč BIONAFTA 17,91 Kč Pokud poplatník nakupoval jiný druh benzinu, který není v tabulce uveden, uplatní cenu toho druhu benzinu, který má stejné oktanové číslo. Pokud benzin se shodným oktanovým číslem neexistuje, uplatní cenu s nejbližším oktanovým číslem.

Pro rok 2004 stanovilo MPSV vyhláškou č. 449/2003 Sb. sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty nižší proti roku 2003, a to tak, že sazby stravného podle § 5 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v platném znění činí: 58 Kč až 69 Kč, trvá-li pracovní cesta 88 Kč až 106 Kč, trvá-li pracovní cesta

5 až 12 hodin, déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,

138 Kč až 165 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. - Současně bylo stanoveno, že pro účely § 5 odst. 3, tj. pro případy, kdy zaměstnavatel znemožní zaměstnanci vysláním na pracovní cestu trvající méně než 5 hodin stravovat se obvyklým způsobem, činí sazba stravného, které zaměstnavatel zaměstnanci může poskytnout, 58 Kč.

 POZOR:

TYTO CENY NELZE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ POUŽÍT U PRACOVNÍCH CEST ZAMĚSTNANCŮ. ZDE SE POUŽIJÍ PRŮMĚRNÉ CENY VYHLAŠOVANÉ MPSV (VYHL. 449/2003 Sb.), jak je uvedeno výše.

- V případě postupu zaměstnavatele podle § 7 odst. 1, tj. v případě kdy se se zaměstnancem dohodne na tom, že na pracovní cestě použije jako dopravní prostředek silniční motorové vozidlo jiné než vozidlo zaměstnavatele (tj. vozidlo, které zaměstnanec má anebo si ho sám vypůjčí nebo pronajme), použije se pro účely stanovení výše základní náhrady podle § 7 odst. 2 a 4 u osobních automobilů sazba 3,50 Kč za 1 km jízdy. Tato sazba tak byla proti roku 2003 zvýšena o 0,10 Kč/km.

Změn doznaly také základní sazby stravného při zahraničních pracovních cestách, a to vyhláškou Ministerstva financí č. 435/2003 Sb. K řadě zvýšení sazeb došlo u mimoevropských států. Z evropských pak např. u: Chorvatsko EUR 40 Irsko EUR 50 Německo EUR 45 Rumunsko EUR 35 Srbsko a Černá hora EUR 30 Kromě změn sazeb došlo také ke změnám v daňové uznatelnosti cestovních náhrad. Důvodem je změna ustanovení § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP provedená zákonem č. 438/2003 Sb. Podle nového znění tohoto ustanovení tak od 1. 1. 2004 je daňově uznatelné také

Pro případ stanovení výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty podle § 7 odst. 5, kdy zaměstnanec cenu PHM neprokáže dokladem, se od 1. 1. 2004 použijí tyto průměrné ceny PHM: benzin automobilový 91 Special 23,90 Kč benzin automobilový 91 Normal 24,20 Kč benzin automobilový 95 Super 24,30 Kč Benzin automobilový 95 Super plus 28,50 Kč nafta motorová 21,30 Kč Také v tomto případě jde o ceny nižší než jaké byly používány v roce 2003.

1. stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné dohodnuté v kolektivní smlouvě ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání (§ 5 odst. 4 zákona č. 119/1992 Sb.),

Podnikatelům-fyzickým osobám je nutno připomenout, že pro ně tyto průměrné ceny PHM neplatí. Pro podnikatele totiž průměrné ceny PHM vyhlašuje vždy po skončení kalendářního roku Ministerstvo financí pokynem řady D.

!!! PLATÍ POUZE PRO PODNIKATELE!!!

2. úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu (bylo správci daně uznáváno i dosud) nebo úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách, přičemž za nejvhodnější kritérium pro zjištění poměrné daňově uznatelné části tohoto pojištění lze považovat jednoznačně poměr počtu dní trvání pracovní cesty k celkové době trvání prokazatelně uhrazeného pojištění příslušného vozidla zaměstnancem,

Ministerstvo financí vyhlásilo průměrné ceny pohonných hmot za rok 2003, které mohou uplatnit podnikatelé podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona o

3. pojištění léčebných výhod zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách (bylo zpravidla uznáváno i dosud).

POKYN MF D - 257 O PRŮMĚRNÝCH CENÁCH PHM V ROCE 2003

- 32 -

PROFEX 1/2004 Naopak nově od 1. 1. 2004 nejsou daňově uznatelné

možnosti použít pro stanovení výše základní náhrady za uvedené vozidlo s použitím sazby základní náhrady ve výši dvojnásobku této sazby platné pro osobní automobily. Od roku 2004 tak platí, že sazba základní náhrady je pro všechny druhy silničních motorových vozidel stanovena pro podnikatele ve výši sazby platné pro osobní automobily, tj. 3,50 Kč za 1 km jízdy.

1. částky náhrad, které zaměstnavatel může podle § 6 odst. 1 ZCN poskytovat zaměstnanci při přijetí do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance. 2. Pro některé podnikatele-fyzické osoby je také důležité, že došlo ke změně v ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, a to v tom smyslu, že došlo ke zrušení

9. ZPS - OZNÁMENÍ ZA ROK 2003 úřadu práce místně příslušnému podle sídla zaměstnavatele o plnění povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle § 24 odst. 8 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 474/2001 Sb. (dále jen „zákon“) ZAMĚSTNAVATEL Název:

Sídlo:

IČ:

A. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ( § 24 odst. 6 zákona) ……… osob* z toho povinný podíl 4 %

……… osob*

B. Plnění povinnosti podle § 24 odst. 3 písm. a) a b) zákona: 1. zaměstnáním u zaměstnavatele

……… osob

2. odběrem výrobků a služeb nebo zadáním výrobních programů

...…… osob

3.

…..… osob*

součet

(ř.1 + ř.2)

C. Odvod do státního rozpočtu podle § 24 odst. 3 písm. c) zákona : 1. odvod do státního rozpočtu za

……… osob*

2. vypočtená výše odvodu ( 24 482 Kč x ř.1 )

………. Kč

Odvod uhrazen dne ……………… doklad ….…………………………… (kopie v příloze) Zaměstnavatel prohlašuje, že uvedené údaje odpovídají skutečnosti a souhlasí s jeho personální a účetní evidencí vedenou v souladu s platnými předpisy. Doklady prokazující plnění podle § 24 zákona musí být u zaměstnavatele k dispozici pro účely kontroly ze strany úřadu práce. Zpracoval: ………………………… dne…………

Telefon ………………………………

……………………………………………….. podpis zaměstnavatele (pověřené osoby) a razítko zaměstnavatele Poznámka: * zaokrouhleno na celá čísla Obraťte. - 33 -

PROFEX 1/2004 POUČENÍ K VYPLNĚNÍ O ZNÁM ENÍ O PLNĚNÍ PO VI NNÉHO PODÍ LU O BČANŮ SE ZM ĚNĚNO U PRACO VNÍ SCHO PNO STÍ NA CELKO VÉM PO ČTU ZAM ĚSTNANCŮ ZAM ĚSTNAVATELE

K části A: Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců je v § 24 odst. 8 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 474/2001 Sb. ( dále jen „zákon“) uložena povinnost oznámit místně příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Při zjišťování počtu zaměstnanců zaměstnavatele je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Zaměstnavatelé, kteří uplatňují slevu na dani z příjmů podle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců stejným způsobem jako pro účely slevy na dani. Zaměstnavatelé, kteří slevu na dani neuplatňují, zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců podle § 24 odst. 6 zákona. Do počtu odpracovaných hodin se přitom nezapočítávají hodiny odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v § 24 odst. 2 zákona nevztahuje ( § 28 a § 24 odst. 9 zákona) odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Počet odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny v důsledku 1. čerpání dovolené na zotavenou 2. překážek v práci z důvodu: překážek v práci na straně zaměstnavatele ( § 129 a 130 ZP) překážek v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu ( § 124 ZP, vyhl. č. 18/1991 Sb.) důležitých osobních překážek v práci ( § 128 odst. 1 a 2 ZP, nař. vl. č. 108/1994 Sb.) vojenského cvičení ( § 125 odst. 3 ZP) školení a studia při zaměstnání ( § 126 ZP) 3. pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění Do počtu neodpracovaných hodin se započítávají pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby. Doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, se nezapočítává. Rovněž se nezapočítávají doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností ( mateřská dovolená, ošetřování člena rodiny). U každého zaměstnance lze celkem započítat nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby u zaměstnavatele nebo z individuálně sjednané pracovní doby a délky trvání pracovního poměru ve sledovaném kalendářním roce. Fondem pracovní doby se rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech ( např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se zaokrouhlí na celé číslo, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby. Zjištěný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zaokrouhlí na celé číslo. Ze zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl 4 %, který se zaokrouhlí na celé číslo. K části B: Bod 1.: Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se zjišťuje stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ( viz k části A). Trojnásobek průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se sečte s průměrným ročním přepočetným počtem zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a výsledkem je počet zaměstnanců se ZPS, které zaměstnavatel ve sledovaném roce zaměstnával. Bod 2.: Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných výrobních programů se provede podle § 24 odst. 5 zákona tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb a souhrn tržeb ze zadaného výrobního programu (vše bez DPH) vydělí trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2003, tj. částkou 48 963 Kč. Cenu nezaplacených výrobků nebo služeb lze započítat pouze tehdy, pokud byly dodány ve sledovaném roce, ale datum jejich splatnosti spadá mimo sledované období. V případě placení ve splátkách se započítají částky skutečně zaplacené v každém kalendářním roce. Výsledkem je počet zaměstnanců se ZPS, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání výrobních programů. Bod 3.: Počet zaměstnanců se ZPS, zjištěný podle bodu 1. se sečte s počtem zaměstnanců se ZPS zjištěným podle bodu 2. a součet se zaokrouhlí na celé číslo. K části C: Výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2003 činí 16 321 Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 1,5 násobek této částky, tj. 24 482 Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou 24 482 Kč a uvede výslednou sumu. Doklad o jejím zaplacení ( výpis z účtu, poštovní poukázka apod.) předloží zaměstnavatel úřadu práce spolu s tímto oznámením. Poznámka: Výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa. Zaokrouhluje se matematicky, tj. do poloviny směrem dolů, od poloviny včetně směrem nahoru.

- 34 -

PROFEX 1/2004

 POZOR: Potřebné sestavy pro tento výkaz najdete v menu 3.4.5. Podklady pro podíl ZPS – jak podle fondu pracovní doby, tak podle odpracovaných hodin. Sdělením MPSV 466/2003 Sb. byla stanovena výše průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí 2003 ve výši 16321 Kč. Tzn., že odvod za každého nenaplněného občana se ZPS by činil 24482 Kč (16321 x 1,5). Při přepočtu odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných výrobních programů by se cena všech uskutečněných odběrů (bez DPH) vydělila částkou 48963 Kč (16321 x 3). • do 15. února 2004 písemně oznámit místně příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za rok 2003. Tiskopis „OZNÁMENÍ“ byl přílohou minulého čísla, měl by být k dispozici na úřadech práce a najdete ho i na internetové stránce MPSV. • pokud nebyl povinný podíl naplněn fyzicky nebo odběrem výrobků, je třeba do 31. 1. 2004 zaplatit odvod do státního rozpočtu ve výši 24482 Kč za každého nenaplněného občana se ZPS. Zaplacení je nutné prokázat při předkládání „OZNÁMENÍ“. Při výpočtu průměrného přepočteného stavu a jednotlivých způsobů plnění je třeba postupovat v souladu s poučením k vyplnění „OZNÁMENÍ“. Kromě toho chceme upozornit na tyto skutečnosti: • přehled zahrnování odpracovaných dob a jednotlivých překážek v práci… HODINY ZAPOČÍTÁVANÉ Odpracované hodiny (bez práce přesčas a svátků)

HODINY NEZAPOČÍTÁVANÉ Hodiny za přesčasovou práci (- DM 140,141,143..149) Hodiny odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, provedeDruh mzdy DM 1000 ní práce), jmenovaní PPV 4xx, 6xx Nemoc (pracovní dny), za něž se pobírají dávky NP Doba pracovní neschopnosti, za níž nejsou poskytovány -bez OČR a MD dávky NP Doba poskytování mateřské dovolené, OČR tj. nejsou praDM 1450 covní neschopností, vynětí nebo doklad Čerpání dovolené na zotavenou DM 180,181 Překážky v práci z důvodu obecného zájmu (§ 124 ZP, vyhl. č. 18/1991 Sb.) DM 186 Překážky v práci – neplacené volno DM 1452 Absence DM 195 Překážky v práci na straně zaměstnavatele (prostoje…§§ 129,130) DM 185 Důležité osobní překážky v práci (§ 128 odst. 1 a 2 ZP, NV č. 108/1994 Sb.,§ 21) DM 184, 189 Vojenské cvičení (§ 125 odst. 3 ZP) DM 187 Základní vojenská služba, civilní služba - vynětí Školení a studium při zaměstnání (§ 126 ZP) DM 188

• Výpočet povinnosti se nevztahuje na zaměstnávání občanů v zařízeních ozbrojených sil, ozbrojených sborů a na pracovní místa obsazovaná volbou nebo jmenováním, popř. ustanovením do této funkce, dále na zaměstnávání příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR. Tzn., že se při výpočtu nepřihlíží k hodinám odpracovaným těmito vyjmutými zaměstnanci. • rozhodnutí o uznání osoby se ZPS musí být vystavena podle zákona o zaměstnanosti. Zaměstnanec prokazuje uznání ZPS: 1)

rozhodnutím ČSSZ o přiznání ČID

2)

potvrzením OSSZ o uznání částečné invalidity (v případě, že na ČID nevznikl nárok nebo není tento důchod přiznán pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti)

3)

rozhodnutím ČSSZ, kterým byl uznán plně invalidním občan, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek, nebo který se pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav může připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek

4)

rozhodnutím OSSZ o změněné pracovní schopnosti nebo změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením

Je třeba doložit potvrzení platná, tzn. s aktuálními údaji! Změněnou pracovní schopnost není možné dokládat průkazy TP, ZTP nebo ZTP-P.

- 35 -

PROFEX 1/2004

10. NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE Tisková zpráva- MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila tzv. „euronovelu“ zákoníku práce, kterou jí s připomínkami vrátil senát.

při mateřské a rodičovské dovolené). Třetí výjimkou jsou vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat. Jestliže zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho po uplynutí původně sjednané doby dále zaměstnával, jeho pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby.

Novela zpřesňuje vymezení výjimek z obecného principu rovného zacházení se všemi zaměstnanci zaměstnavatele, které mohou vyplývat ze zákoníku práce nebo ze zvláštního právního předpisu, nebo z věcného důvodu, který spočívá v povaze vykonávané práce, kterou má zaměstnanec vykonávat a který je pro výkon této práce nezbytný. Pouze tímto vymezením může zaměstnavatel zdůvodnit rozdílné zacházení s jednotlivými zaměstnanci nebo skupinami zaměstnanců, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

Novela zákoníku práce obsahuje i další změny. Nová úpravu tzv. konkurenční doložky stanoví, že zaměstnavatelé budou moci uzavírat se zaměstnanci dohodu, která by omezovala výkon jejich výdělečné činnosti po skončení pracovního poměru v souvislosti s možným konkurenčním jednáním vůči bývalému zaměstnavateli, přičemž jim bude poskytováno peněžité vyrovnání. Plnění smluvního závazku je zajištěno smluvní povinností zaměstnance zaplatit zaměstnavateli sjednanou peněžitou částku v případě porušení závazku. Dohodu lze uzavřít jen s vymezeným okruhem zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele získají takové informace, poznatky pracovních a technologických postupů, jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Byla-li v pracovní smlouvě sjednána zkušební doba, lze dohodu uzavřít až po jejím uplynutí.

V zákoníku práce je stanoven striktní zákaz přímé a nepřímé diskriminace s tím, že za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. Zákon obsahuje definice přímé a nepřímé diskriminace, obtěžování a sexuálního obtěžování, přičemž obtěžování z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci.

Zákoník práce nově stanovuje, že výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů účastníků pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Za rozpor s dobrými mravy lze považovat i tzv. mobbing, čili jednání spočívající v systematickém psychickém pronásledování nebo šikanování zaměstnance, které zpravidla směřuje k tomu, aby postižený zaměstnanec ukončil pracovněprávní vztah, jakož i postih či znevýhodnění zaměstnance za to, že se zákonným způsobem domáhá sám nebo za pomoci jiných zaměstnanců svých práv vyplývajících z pracovněprávního vztahu.

Pokud jde o změnu v režimu uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou, novela stanovuje maximální celkovou dobu trvání na sebe navazujících pracovních poměrů na dobu určitou na dobu dvou let, přičemž další sjednání takového pracovního poměru mezi týmiž účastníky by mělo být možné až po uplynutí doby šesti měsíců od skončení předchozího pracovního poměru. Dosavadní právní úprava omezení uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou se nejeví jako dostačující, protože nezabraňuje dostatečně zneužívání pracovních poměrů na dobu určitou bezdůvodným opakováním uzavírání či prodlužování pracovních poměrů na dobu určitou mezi týmiž účastníky (tzv. řetězení pracovních poměrů na dobu určitou). Z obecné zásady, omezující uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou, budou stanoveny výjimky v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví uzavření pracovního poměru na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších nároků (např. u pracujících důchodců), nebo z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu jeho překážek v práci (např. při dlouhodobé nemoci,

Přestávky v práci na jídlo a oddech by měly být zaměstnancům poskytovány nejpozději po šesti hodinách nepřetržité práce a nikoliv po 4 a půl hodinách, jako dosud, s výjimkou mladistvých, kdy se přestávka na jídlo a oddech poskytne po 4,5 hodinách nepřetržité práce v souladu s článkem 12 směrnice Rady č. 94/34/ES. Novela nabude účinnosti prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů. Účinnost lze tudíž očekávat nejdříve od 1. března 2004.

Vladimír Hrubý vedoucí tiskového oddělení Zatím tato novela nebyla publikována ve Sbírce zákonů, najdete na www.mvcr.cz/sbirka

- 36 -

.

PROFEX 4/2003

MAJETEK – ZMĚNY V PROGRAMU PRO ROK 2004 RNDr. Vladimír Skála, [email protected] Pro rok 2004 je v zákonu o dani z příjmů řada změn, které bylo nutno zapracovat do programu evidence majetku. Pro přechod do roku 2004 je proto nejlépe provést roční závěrku roku 2003 až na verzi 6.00 a vyšší. Převod dat na údaje platné pro rok 2004 je však možno provést i v tom případě, že roční závěrka byla provedena programem ve verzi 5.xx.

Nehmotný majetek Pro rok 2004 bylo zákonem o dani z příjmů v paragrafu 32a nově znovu zavedeno odepisování nehmotného majetku s cenou přesahující limit 60000 Kč. Nehmotný majetek zařazený před 1.1.2004 se odepisuje i nadále tak, jak bylo jeho odepisování nastaveno, a to až do jeho úplného odepsání. Při zařazování nehmotného majetku od 1.1.2004 je třeba rozlišit, zda je u nehmotného majetku uzavřena smlouva o jeho užití na dobu určitou či nikoliv. Pokud je smluvně užití nehmotného majetku časově omezeno (převod licence k software na omezenou dobu, použití patentu na omezenou dobu ap.), pak se tento majetek odepisuje ve stejných měsíčních odpisech po dobu užití (je-li smlouva o užití na 18 měsíců, pak se vstupní cena rozdělí na 18 stejných dílů a každý měsíc se odepíše jeden díl). Pokud užití nehmotného majetku není smluvně omezeno, tj. nehmotný majetek je používán na neurčitou dobu, pak zákon o dani z příjmů přesně stanovuje dobu odepisování takového majetku. U software je doba odepisování stanovena na 48 měsíců, u zřizovacích výdajů na 60 měsíců a u ostatního nehmotného majetku na 72 měsíců. Opět se postupuje tak, že se vstupní cena majetku rozdělí na stejné díly podle počtu měsíců odepisování a každý měsíc se odepíše jeden díl.

Zatřiďování majetku Pro rok 2004 bylo změněno zatřiďování majetku do odpisových skupin (příloha zákona k dani z příjmů) a je zavedena nová odpisová skupina 6. Budovy a stavby (SKP 46.xx.xx.xx) se nově nezatřiďují podle SKP, ale podle nového číselníku CZCC Klasifikace stavebních děl. Ostatní majetek se zatřiďuje nadále podle SKP. Číselník specifikací SKP byl proto doplněn o údaj CZ-CC, v němž je uvedena hodnota kódu náležející k majetku podle klasifikace stavebního díla. Hodnota je proto naplněna pouze u staveb a budov. Aby bylo možno v programu jednotně přistupovat k zatřídění majetku, jsou i budovy a stavby kromě kódu CZ-CC přiřazeny ke kódům SKP. Tyto umělé kódy SKP začínají 46.99 a nejsou obsaženy v příloze k zákonu o dani z příjmů ani v celostátním číselníku SKP. Spojením CZ-CC a SKP v číselníku specifikací SKP je ale možno zachovat nastavené zaúčtování majetku a nenarušit tak zcela dosavadní postupy a naplněné číselníky. Je třeba si ale nadále vždy uvědomit, že budovy a stavby zatřiďujeme podle kódu CZCC a SKP u nich uvedené nenalezneme v celostátním číselníku SKP. Z uvedeného vyplývá, že po přechodu do roku 2004 musíme všechny budovy a stavy nově zatřídit podle CZ-CC. Bude to nevděčná práce, neboť se musí určitě projít všechny karty majetku, kde je SKP začínající 46 a druhem změny 04 "Neúčetní změna SKP" nastavit novou hodnotu SKP, která váže na CZCC.

V programu jsou pro nové odpisy nehmotného majetku zavedeny nové typy daňových odpisů. Pro odpisy nehmotného majetku na dobu určitou je to typ 8 "Nehmotný majetek s určitou dobou", kde je pro výpočet odepisování rozhodující uvedení doby odepisování v měsících do položky "Doba odpisu (měsíce)". Pro odpisy nehmotného majetku na dobu neurčitou je to typ 9 "Nehmotný majetek s neurčitou dobou", kde je pro výpočet odepisování také rozhodující uvedení doby odepisování v měsících do položky "Doba odpisu (měsíce)", ale hodnota zde uvedená může nabývat buď hodnoty 48 (software), nebo 60 (zřizovací výdaje) nebo 72 (ostatní nehmotný majetek).

K tomu je třeba mít alespoň na dobu změn zatřídění nepovinný přepínač 645 "Neúčetní pohyby přístupné" ve stavu ZAPNUTO. Změny zatřídění se ale týkají i dalšího majetku, neboť se u některých SKP v příloze k zákonu o dani z příjmů změnilo znění a je třeba prověřit, zda nemusíte některý majetek zatřídit jinam. Automatické převody nejsou možné a proto je nutno vše projít a opravit ručně. Doporučujeme před změnami SKP vytisknout sestavu Hlavní kniha majetku a po změnách ji vytisknout znovu, případně si vytisknout inventuru po účtech před a po změně SKP. Jako pomocnou sestavu o tom, které karty je určitě třeba opravit použijte sestavu ve volbě Správa dat - Speciální akce - Kontrola aktuálního stavu, která vypíše všechny chyby a varování v kartách, tj. i ty karty, jejichž SKP zaniklo a musí být nahrazeno novým SKP navázaným na kód CZ-CC.

Ostatní položky daňových údajů na kartě mají stejný význam jako u odpisu hmotného majetku. Od 1.1.2004 tedy u nového nehmotného majetku používáme typ daňového odpisu 8 nebo 9 a dobu odepisování nastavíme buď podle smlouvy o užití nebo na hodnotu 48, 60 nebo 72 podle charakteru nehmotného majetku. Datum zařazení, tj. zahájení daňových odpisů je třeba nastavit na první den v měsíci následujícím po uvedení do užívání. Datum zahájení účetních odpisů pak může být ale nižší než datum zařazení, a toho lze dosáhnout pouze uvedením povinného přepínače 556 "Kontrola data zahájení účetního odepisování" do stavu VYPNUTO. Vypněte tento přepínač ale až v okamžiku, kdy majetek s rozdílným datem zařazení a zahájení účetního odepisování opravdu budete potřebovat. Limit pro nehmotný majetek od 60000 Kč je - 37 -

PROFEX 4/2003 třeba znovu zavést do číselníku typů majetku k typu majetku 0 jako dolní limit pro nehmotný majetek. Číselník si musíte sami upravit, při reinstalaci verze se hodnota nepřepisuje!

POPIS PŘECHODU NA NOVOU VERZI 6.00

 V těchto souvislostech je třeba znovu upozornit,

A) POSTUP PŘI DOSUD NEPROVEDENÉ ZÁVĚRCE ROKU 2003:

že zákon o dani z příjmů řeší výpočty daňových odpisů a účetní odpisy je třeba definovat ve vnitropodnikové směrnici. Používání účetních odpisů jiných než podle odpisových tabulek nebo podle opotřebení je anachronismem, který by se na kartách majetku již neměl objevovat. Se změnami zákona o dani z příjmů bude nutno také pravděpodobně upravit vnitropodnikové směrnice o odepisování majetku. Zákon o dani z příjmů nově také stanoví horní limit daňové vstupní ceny a zvýšené daňové vstupní ceny pro vybranou skupinu majetku, a to pro osobní automobily kategorie M1 s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební. Pokud tedy zařazujete automobil, který nemá výjimku a jeho daňová vstupní cena (případně zvýšená daňová vstupní cena) přesahuje limit stanovený na 900.000 Kč, pak musíte do daňové vstupní ceny uvést 900.000 Kč. Daňové zhodnocení takového automobilu, jehož původní vstupní cena je 880.000 Kč tedy nemůže přesáhnout 20.000 Kč. Účetní cena není omezena a v těchto případech budou tedy daňová cena a účetní cena rozdílné. Pokud v tomto případě dojde ke zhodnocení částkou 50000 Kč je třeba zvýšení ceny rozdělit na zvýšení daňové (20000 Kč) a nedaňové (dalších 30000 Kč) a zadat zhodnocení na kartu dvakrát. Nejprve použitím druhu pohybu 30 (resp.31) zvýšíme cenu daňovou i účetní o 20000 Kč. Pak použitím druhu pohybu 20 (resp.21) zvýšíme pouze cenu účetní o 30000 Kč. Zařazování takovýchto automobilů nebude běžnou záležitostí, ale pokud se u některých uživatelů programu takový případ objeví, je třeba o nových ustanoveních vědět a znát postupy, jak s kartou majetku v takovém případě postupovat. Je třeba dát také zvýšený pozor na to, že tato ustanovení o limitu ceny platí podle přechodných ustanovení zákona o dani z příjmů ode dne vyhlášení zákona, tj. od 18.12.2003 a vztahuje se na automobily zařazené od 18.12.2003 včetně! Limit je u SKP 34.10.2 nově kontrolován v pořízení změn na kartu a daňovou cenu přesahující limit je možno uložit po kontrolním dotazu. Stejně tak je limit kontrolován před výpočtem odpisů a přesažení limitu je vypisováno jako varování. Zde připomínáme, že varování je možno ignorovat a pokračovat v akci (ve výpočtu odpisů, v závěrce období), pokud víme, že varování není chybou. Pokud tedy máme vozidlo kategorie M1, které má výjimku a může mít cenu vyšší než 900.000 Kč, pak varování ignorujeme a ve zpracování pokračujeme. Pokud ale výjimku nemáme, pak varování je vlastně chybou a než budeme pokračovat ve zpracování, opravíme stav na kartě majetku.

1)

Provedeme zálohu dat a označíme ji jako záloha evidence majetku před instalací verze 6.00.

2)

Vytiskneme si dosavadní číselník specifikací SKP ve volbě Nastavení - Číselníky - Majetek - SKP-specifikace a označíme výtisk jako Číselník zatřiďování majetku do 31.12.2003.

3)

V období 12/2003 reinstalujeme program na verzi 6.00. Používáme-li standardní číselníky majetku, pak reinstalujeme číselník druhů pohybů a číselník účtovacích předpisů. Pokud ale máme číselník účtovacích předpisů upraven podle vlastní potřeby, potom tento číselník neinstalujeme. Instalované číselníky je třeba při instalaci označit mezerníkem. POZOR - číselník specifikací SKP neinstalujeme!!!

4)

Provedeme kontrolu, zda nemáme od 18.12.2003 zařazen majetek podléhající novému limitu 900.000 Kč. Pokud ano, vstoupíme do pořízení změn, upravíme daňovou cenu na kartě takového majetku na 900.000 Kč a zopakujeme měsíční závěrku 12/2003 včetně zpracování do účetnictví. Pokud takový majetek nemáme, pokračujeme přímo bodem 5.

5)

Provedeme roční závěrku 2003 a při závěrce potvrdíme načtení SKP pro zatřídění majetku pro rok 2004 a následně potvrdíme nastavené jméno souboru CE272004.TXT. Zároveň se provede převod horního limitu položky "OS-do" v číselníku účtovacích předpisů z hodnoty 5 na hodnotu 6. Pak si necháme vytvořit hlavní knihu majetku, kterou vytiskneme. Tato hlavní kniha by měla obsahovat stejný stav, jaký byl na konci roku 2003.

6)

V novém období v roce 2004 si nastavíme ve volbě Nastavení - Číselníky - Majetek v číselníku Typy majetku v řádku pro typ 0 dolní limit pro nehmotný majetek na 60000 Kč (položka NIM korun od).

7)

Do číselníku specifikací SKP ve volbě Nastavení - Číselníky - Majetek - SKP-specifikace doplníme ke standardním údajům ty, které jsme měli do tohoto číselníku doplněné v roce 2003. Je však třeba postupovat obezřetně, abychom si nedoplnili takové zatřídění, které již není ze zákona používáno.

8)

Provedeme kontrolu číselníků volbou Nastavení - Číselníky - Kontrola vazeb - Všechny číselníky a případné nedostatky opravíme.

9)

Nyní uvedeme ve volbě Nastavení - Konfigurace - Nepovinné přepínače nepovinný přepínač číslo 645 "Neúčetní pohyby přístupné" do stavu ZAPNUTO.

10) Vytiskneme si sestavu ve volbě Správa dat - Speciální akce - Kontrola aktuálního stavu. 11) Opravíme SKP určitě u všech karet, které jsou v sestavě vytištěny s chybou 5 (specifikace SKP). Opravíme SKP u dalších karet majetku, u nichž sice program chybu nehlásí, ale změna vyplývá ze změny popisu u jednotlivých položek v příloze zákona o dani z příjmů. Vrátíme se k bodu 10 a opakujeme postup, dokud nemáme všechny karty zatříděné podle nového znění přílohy zákona o dani z příjmů (s použitím SKP 46.99.xx u budov a staveb). 12) Vytiskneme si sestavu hlavní knihy majetku po změnách zatřídění, případně i inventuru po účtech. 13) Uvedeme ve volbě Nastavení - Konfigurace - Nepovinné přepínače nepovinný přepínač číslo 645 "Neúčetní pohyby přístupné" do stavu VYPNUTO.

- 38 -

PROFEX 4/2003 dalších karet, u nichž sice program chybu nehlásí, ale změna vyplývá ze změny popisu u jednotlivých položek v příloze zákona o dani z příjmů. Vrátíme se k bodu 11 a opakujeme postup, dokud nemáme všechny karty zatříděné podle nového znění přílohy zákona o dani z příjmů (s použitím SKP 46.99.xx u budov a staveb).

14) Upravíme vnitropodnikové směrnice o odepisování majetku podle potřeby a podle změn zákonů pro rok 2004!

15) Pokračujeme ve zpracování majetku obvyklým způsobem s tím, že respektujeme novinky uvedené výše.

13) Vytiskneme si sestavu hlavní knihy majetku po změnách zatřídění, případně i inventuru po účtech.

B) POSTUP PŘI JIŽ PROVEDENÉ ZÁVĚRCE ROKU 2003: 1)

2)

Provedeme zálohu dat a označíme ji jako záloha evidence majetku před instalací verze 6.00.

4)

Vytiskneme si dosavadní číselník specifikací SKP ve volbě Nastavení - Číselníky - Majetek - SKP-specifikace a označíme výtisk jako Číselník zatřiďování majetku do 31.12.2003.

5)

Reinstalujeme program na verzi 6.00. Používáme-li standardní číselníky majetku, pak reinstalujeme číselník specifikací SKP, číselník druhů pohybů a číselník účtovacích předpisů. Pokud ale máme číselník účtovacích předpisů upraven podle vlastní potřeby, potom však tento číselník neinstalujeme. Instalované číselníky je třeba při instalaci označit mezerníkem.

6)

Ve volbě Nastavení - Číselníky - Majetek v číselníku Typy majetku v řádku pro typ 0 dolní limit pro nehmotný majetek na 60000 Kč (položka NIM korun od).

7)

Pokud jsme nereinstalovali číselník účtovacích předpisů, pak ve volbě Nastavení - Číselníky - Účtovací předpisy ručně upravíme horní limit "OS-do" z hodnoty 5 na hodnotu 6. Změnu limitu můžeme provést hromadně volbou Správa dat - Speciální akce - Zpracování převodového můstku, kde potvrdíme provedení změny limitů odpisové skupiny.

9)

15) Upravíme vnitropodnikové směrnice o odepisování majetku podle potřeby a podle změn zákonů pro rok 2004!

16) Pokračujeme ve zpracování majetku obvyklým způsobem s tím, že respektujeme novinky uvedené výše.

Byly doplněny výpočty odpisů pro novou odpisovou skupinu 6 a odpisové tabulka dostupná pod klávesou Alt_T. Obsah tabulky je nyní posuvný nahoru a dolů (nějak se nám neustálými změnami zákona natahuje).

Pokud nemáme od 18.12.2003 zařazen majetek podléhající novému limitu 900.000 Kč, ponecháme program v prvním období roku 2004 a pokračujeme dalším bodem tohoto postupu.

3)

8)

14) Uvedeme ve volbě Nastavení - Konfigurace - Nepovinné přepínače nepovinný přepínač číslo 645 "Neúčetní pohyby přístupné" do stavu VYPNUTO.

Provedeme kontrolu, zda nemáme od 18.12.2003 zařazen majetek podléhající novému limitu 900.000 Kč. Pokud ano, musíme opravit zpracování roku 2003. Nastavíme si poslední období roku 2003 a ve volbě Správa dat - Speciální akce - Nastavení aktuálního roku si otevřeme znovu rok 2003. Vstoupíme do pořízení změn, upravíme daňovou cenu na kartě takového majetku na 900.000 Kč a zopakujeme měsíční závěrku 12/2003 včetně zpracování do účetnictví. Pak postupujeme podle postupu A) pro případ ještě neprovedené roční závěrky majetku za rok 2003.

Speciální akce Zpracování převodového můstku umožňuje nyní převést i limity odpisových skupin v číselníku účtovacích předpisů. Pokud je převodový můstek prázdný, provede se na dotaz jen změna limitů odpisových skupin. Při roční závěrce roku 2003 je změna limitů odpisových skupin provedena automaticky, pokud při závěrce potvrdíme provedení převodu z roku 2003 do 2004 převodovým můstkem (ten může být i prázdný). Při převodu se mění limit odpisové skupiny z hodnoty 5 na hodnotu 6. Tím je zajištěna automatická úprava číselníku účtovacích předpisů pro rok 2004. Kontrola stavu majetku nyní zahrnuje mezi varovné zprávy i nastavení typu daňových odpisů u odepisovaného a dosud neodepsaného majetku na jeden z následujících typů: 5 - plný odpis při zařazení 7 - opis účetního odpisu, pokud přitom typ účetního odpisu je nastaven na 4 - plný odpis při zařazení Kontrola stavu majetku nyní zahrnuje mezi varovné zprávy i nastavení typu účetních odpisů u odepisovaného a dosud neodepsaného majetku na jeden z následujících typů: 1 - podle daňového odpisu

Do číselníku specifikací SKP ve volbě Nastavení - Číselníky - Majetek - SKP-specifikace doplníme ke standardním údajům ty, které jsme měli do tohoto číselníku doplněné v roce 2003. Je však třeba postupovat obezřetně, abychom si nedoplnili takové zatřídění, které již není ze zákona používáno.

4 - plný odpis při zařazení 5 - rovnoměrný odpis 6 - zrychlený odpis

Provedeme kontrolu číselníků volbou Nastavení - Číselníky - Kontrola vazeb - Všechny číselníky a případné nedostatky opravíme.

Byl doplněn Nepovinný přepínač číslo 659 s názvem zálohovat číselník SKP - úplná. Přepínač slouží k vypnutí zálohování číselníku SKP - úplná, pokud nechceme z důvodu velikosti a časové náročnosti zálohu provádět. Pokud je přepínač uveden do stavu VYPNUTO, pak se při zálohování, které zahrnuje zálohy číselníků, vynechává číselník SKP - úplná. Standardní hodnota přepínače je BZAPNUTO, tj. číselník se zálohuje.

10) Ve volbě Nastavení - Konfigurace - Nepovinné přepínače uvedeme nepovinný přepínač číslo 645 "Neúčetní pohyby přístupné" do stavu ZAPNUTO. 11) Vytiskneme si sestavu ve volbě Správa dat - Speciální akce - Kontrola aktuálního stavu. 12) Opravíme SKP určitě u všech karet, které jsou v sestavě vytištěny s chybou 5 (specifikace SKP). Opravíme SKP u

- 39 -

PROFEX 4/2003

- 40 -

PROFEX 4/2003

OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH Sbírka zák. Zákon

Název zákona, případně stručná charakteristika

ročník 2004 Částka 1

Částka 2

1

Zákon, kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.

3

Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 400. výročí úmrtí Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan.

4

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.

6

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.

7

Vyhláška o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice.

8

Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvů odrůd pěstovaných rostlin.

9

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 291/1991 Sb., o základní škole, ve znění pozdějších předpisů. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 344/2003 Sb.

Částka 3

10

Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, jímž se zveřejňuje Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu.

11

Úplné znění zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, jak vyplývá z pozdějších změn.

Částka 4

12

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 57/1997 Sb., kterou se stanoví léčivé přípravky plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a výše úhrad jednotlivých léčivých látek, ve znění pozdějších předpisů.

Částka 5

13

Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky při radiačních haváriích na jaderných elektrárnách.

14

Sdělení Ústavního soudu o přijetí rozhodnutí podle § 11 odst. 2 písm. j) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

15

Úplné znění zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), jak vyplývá z pozdějších změn.

16

Úplné znění zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn.

17

Nařízení vlády o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad.

Částka 6

- 41 -

PROFEX 4/2003 Částka 7

Částka 8

Částka 9

Částka 10

Částka 11

18

Zákon o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

19

Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

20

Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

21

Zákon, kterým se mění zákon č. 91/1996 o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

22

Zákon o místním referendu a o změně některých zákonů.

23

Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce.

24

Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí.

25

Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky.

26

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb..

27

Sdělení Českého telekomunikačního úřadu o vyhlášení změny č. 2 číslovacího plánu veřejných telefonních sítí.

28

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 298/2000 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských obcí, seznam viničních tratí a jejich vymezení, ve znění pozdějších předpisů.

29

Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin.

30

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 478/2002 Sb.

31

Úplné znění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá z pozdějších změn.

32

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování příspěvků k hypotečnímu úvěru osobám mladším 36 let.

33

Nařízení vlády, kterým se zrušují některá nařízení vlády v oblasti podpory bydlení z veřejných prostředků a kterým se stanoví některé podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby.

34

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 343/1997 Sb., kterou se stanoví způsob předepisování léčivých přípravků, náležitosti lékařských předpisů a pravidla jejich používání, ve znění pozdějších předpisů.

35

Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť.

- 42 -