PRAHA KVĚTEN 1986 ISSN

Č

e s k o s l o v e n s k á

VĚDECKÁ SPOLEČNOST PRO M Y K O L O G I I

( t SK A

ACADEMIA/PRAHA

K V Ě T E N 19 86 I S S N 0009 — 0476

Če s k a

m y k o l o g i e

Časopis Cs. vědecké společnosti pro mykologii k šíření znalosti hub po stránce v ě d e ck é i p ra k tic k é Ročník

40

Číslo

Vedoucí

redaktor:

2

Duben

1986

p ro f. R N D r. Z deněk U rban, D rSc.

R e d a k č n í r a d a : R N D r. D orota B rillo v á , CSc.; R N D r. P etr Fragner; M U D r. Josef H erink; R N D r. V ěra H olubová, C Sc.: R N D r. F ran tišek K otlaba, C Sc.: R N D r. V ladim ír M usílek, D rS c.: R N D r. Jan N ečásek , CSc., ing. C yprián P aulech, CSc.: prof. R N D r. V ladim ír R ypáček, D rSc., č le n k o re s p o n d e n t Č SA V ; R N D r. M iloslav Staněk, CSc. Výkonný

redaktor:

R N D r. M irko Svrček, CSc.

P řísp ě v k y z a s íle jte n a a d re s u v ý k o n n é h o r e d a k to r a : 115 79 P r a h a 1, V á c la v sk é n á m . 68. N á ro d n í m u zeu m , te le fo n 26 94 51— 59.

1. se šit vy šel 7. ú n o ra 1986

OBSAH V. B e t i n a : H u b y v b io te c h n o lo g ii — h is to ria , súčasnosť, p e rs p e k tiv y . . . V. H o l u b o v á - J e c h o v á a R. F. C a s t a ñ e d a R u i z : S tu d ie o k u b á n ­ sk ý ch h y fo m y c ete ch III. N ové a z a jím a v é ta x o n y čele d i D e m a tia c e a e z listo v é h r a b a n k y ................................................................................................................................... 74 J. H ý s e k a Z. T e m p í r o v á : V ý sk y t A sc o c h y ta L ib. a D id y m e lla Sacc. n a liste c h o b iln in v Č e s k o s l o v e n s k u ....................................................................................... 86 J. K l á n : S fé ro k ry s ta ly š ta v e la n u v á p e n a té h o u m y c e lio v é k u ltu r y P h a llu s im p u d ic u s L .: P e r s .......................................................................................................................95 M. S v r č e k : IX . e v ro p sk ý m y k o lo g ick ý k o n g re s (Oslo, 15.—21. 8.1985) . . M. S v r č e k : K s e d m d e sá tin á m M U D r. Jo s e fa H e r i n k a .......................................... 101 V. A n t o n í n : S e d m d e s á t le t K v ě to sla v y K o n c e r o v é ..........................................105 N o v é n á l e z y h u b v Č e s k o s l o v e n s k u . 27. V o lv a rie lla c a e sio tin c ta O rto n (R. F e l l n e r a V. H á l e k ) ...............................................................................107

65

S e m i n á ř H o u b y v b i o t e c h n o l o g i i , B r n o 1 9 8 5 (V.Š ašek ) . . Celostátní mykotoxikologický sem inář „A ktuální p ro ­ b l é m y o t r a v m a k r o m y c e t y v Č e s k o s l o v e n s k u “, P r a h a 2 4. I V . 1 9 8 5 (M. S e m e r d ž i e v a ) ..............................................................................................116

110

R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : Z M. A z b u k in a , O p re d ě lite l rz a v č in n y c h g rib o v sovětsk o g o D aln e g o v o sto k a (Z. U rb a n , str. 127); M. K o rh o n e n , S u o m e n ro u sk u t (F. K o tla b a a Z. P o u z a r, s tr. 127); C. L. P o w e ll a D. J. B a g y a ra j (ed.), V A -M y co rrh iz a (V. M e jstřík , str. 125); W . J ü lic h , D ie N ic h tb la tte rp ilz e , G a lle rtp ilz e u n d B a u c h p ilz e (F. K o tla b a a Z. P o u z a r, str. 124).

99

ČESKÁ MYKOLOGIE ČASOPIS ČESKOSLOVENSKÉ VĚDECKÉ SPOLEČNOSTI PRO MYKOLOGII Ročník

40

1986

Sešit2

Huby v biotechnologii — história, súčasnosť, perspektivy Fungi in biotechnology-history, present tim es, perspectives V la d im ír B e tin a

P o d á v á sa p re h la d v y u ž itia h ú b v b io te ch n o lo g ii od n aj s ta rš íc h d o b až po súčasnosť. V ý ro b u v ín a a p iv a , p ríp ra v u k y sn u té h o c h le b a a p le sň o vých sy ro v p o zn ali u ž s ta ré n á ro d y . N a p ro ti to m u v ý ro b a d ro ž d ia je n e d á v n e h o d á ta a p ro d u k c ia p ro te ín o v p o m o co u k v a s in ie k a v lá k n itý c h h ú b (sin g le-cell p ro te in s, SC P) sa z a č a la v n a šo m sto ro čí. P o m o co u h ú b sa d n es v y rá b a jú en zý m y , o rg a n ic k é k y se lin y , v ita m ín y , a n tib io tik á a ra s to v é fa k to ry . H u b y sa v y u ž ív a jú v b io tra n s fo rm á c ii ste ro id o v a a n tib io ­ tik , vo v ý ro b ě e fe d rín u a d a lš íc h fa rm a k o lo g ic k y v ý z n a m n ý c h z lú čen ín . V ý zn am n é ú sp ěc h y sa d o sia h li p o u ž itím k la s ic k ý c h g e n e tic k ý c h m etód. D isk u tu je sa o m o ž n o stia c h v y u ž itia p ro to p la sto v , a m p lifik á c ií g én o v a re k o m b in á c ií D N A za p om oci re s trik č n ý c h enzým ov.

A re v ie w of a p p lic a tio n s of fu n g i in b io te c h n o lo g y fro m th e old ages to th e p re s e n t tim e s is p re s e n te d . O rig in s of v in e a n d b e e r fe rm e n ta tio n as w e ll as le a v e n e d b re a d m a k in g a re lo st in th e m is t of a n tiq u ity a n d re c o rd s of th e p ro d u c tio n of R o q u e fo rt c h eese go b a c k a b o u t a th o u s a n d y ears. O n th e o th e r h a n d , co m m e rc ia l p ro d u c tio n of y e a s t b e g a n in th e la s t c e n tu ry a n d th e p ro d u c tio n of sin g le -c e ll p ro te in s (SCP) w a s b o rn in o u r c e n tu ry . N o w ad ay s, fu n g i a re f u r th e r u se d in c o m m e rc ia l p ro d u c tio n of en zy m es, o rg a n ic acid s, v ita m in s, a n tib io tic s a n d p la n t g ro w th re g u la ­ to rs, in b io tra n s fo rm a tio n s of ste ro id s a n d a n tib io tic s , in th e e p h e d rin sy n th e sis a n d in p re p a r a tio n of o th e r p h a rm a c o lo g ic a lly u se fu l su b sta n c e s. G re a t a c h ie v e m e n ts w e re o b ta in e d b y a p p ly in g c la ssic a l g e n e tic m eth o d s. P o ss ib ilitie s of th e u se o f p ro to p la s t fu s io n a n d rec o m b in a tio n , g ene a m ­ p lific a tio n o r re c o m b in a n t D NA te ch n o lo g y u sin g re s tric tio n e n zy m e s a re discussed.

Hoci po jem biotechnológia sa zrodil ešte len nedávno, biotechnologické využitie h ú b m á v elm i d ávné začiatky, k ý m nové aplikácie vznikali a vzn ik ajú tak p o v ed iac p red n ašim i očami. V y ráb a sa pek ársk e droždie, p ro d u k u jú sa bielko v in y a iné zložky b iom asy h ú b (tzv. single-cell proteins, SCP) a k o k rm i­ vá a p o tra v in y , ďalej enzým y, p rim á rn é m etab olity (alkohol vo v in e a v pive, lieh o v arn íck y alkohol, organ ick é kyselin y a vitam íny), se k u n d á rn e m etabolity (an tib io tik á, stim u lá to ry r a s tu ra stlín a rózne farm akologicky účinné látky). H uby sa tiež u p la tň u j ú v b io tran sfo rm áciách steroidov a v syntetickej p ří­ p ra v ě alkaloidov. T ento stru č n ý p re h la d je v ěnovaný vy u žitiu hú b v biotech­ nologii od n a js ta ršíc h dob do n ašich d n í a n a z n a ču je aj d a k to ré p erspektivy.

65

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2 ) 1986

Využitie

H

kvasiniek

H

D ávno p řed o b jav en ím k v asin iek sa ich činnosť využívala v n a jsta ršíc h civilizáciách. S u m eři ich v y užívali n a p re m e n u cu k ro v n a alkohol p ri výrobě p iva a vína. Egypťanom slúžili n a p ríp ra v u k y sn u téh o chleba. V Epose o G ilgam ešovi sa dozvedám e, že sta v itelia je h o lode m ali k dispozícii ■ . . . biele i sezam ové víno to všetko tieklo ako voda v rie k e O G ilgam ešovom p říte lo v i zasa čítám e, že E n k id u jedol chlieb, kým h lad nenasýtil, nap il sa aj piva, sedem džbánkov vypil. V H om érovej Iliad e je v 18. speve pasáž o A chillovom štíte, n a k to ro m bol znázo rn ěn ý v ted ajší svet a m edzi in ý m aj vinohrad. Keď ta k m e r p red 3500 rokm i sa Z idia p řip rav o v ali n a vý jd en ie z Egypta, dostali te n to p řík a z : „S edem dní b u d e te jesť n e k y sn u té chleby. A le už v p rv ý deň o d strá n ite kvas zo svojich dom ov.“ (Exodus 12, 15.) O úlohe k v asin iek p ri v zn ik u v ín a a piva sa dlho nevedelo. Z razeninu, k to rá so k u konců kvasen ia v ín a u sad zuje na dne n ád o b a o b sa h u je značný podiel kvasin iek , p o k lad al nem eck ý alchym ista 15. storočia B asilius V alen tinus za „faeces v in i“ (výlučky, k to rý ch oddelením sa víno zošlachťuje). Bolo tře b a čakať až do P asteu ro v ý ch čias, k to rý nau čil svojich k ra ja n o v „liečiť“ choroby v ín a a piva. P a ste u r zaviedol v ý b ěr sp ráv n ý ch k u ltú r v in á rsk y c h k v asin iek a p asterizáciu v ín a i piva. D án H ansen začal používať čisté k u ltú ry k v asin iek vo v ý ro b ě p iva. V ýroba lisovaného droždia sa začala okolo' ro k u 1850 (B etina et N em ec 1977). K v asin k y te d a m óžem e sm ělo1 vyhlásiť za n a jsta ršíc h služobníkov člověka zo světa húb. C hlieb, alkohol, víno, pivo, bielkovinové a v itam ín o v é p ríp ra v k y — to je n ajz n á m e jšie ovocie ich činnosti. Plesňovésyry S ta ré n áro d y si p řip ra v o v a li sy r za pom oci plesní a b a k té rií. Z áznam y ro b e sy ru R o q u efo rt v ja sk y n iach ju žn ého F ran cú zsk a sia h a jú asi tisíc dozadu. No až v našom storočí dokázal T hom (1930), že plesne, k to ré vo v šetk ý ch typoch tý ch to syrov, p a tria k d ru h u P enicillium roqueforti. zodpovědné za chuť syrov C am em b ert a B rie sú P. ca m m e vib erti a P. colum . I

H H H H H H H I H I H H H H H H I I I I I I I I I I I I I

o výrokov ra stů H uby casei-

I I I I I

Jedléh uby

I

E gyptské h ieroglyfy zaznam enali p ře d stav y o> tom , že je d lé h u b y sú ra stlin y n e sm rte ln o sti a fa ra ó n i v y d ali n a ria d e n ia , aby sa ich ob y čajn í sm rte ln íc i nedotýkali. Jú liu s C ézar vydal d ek rét, k to rý zakazoval jesť jed lé h u b y jeh o voj skám ; k o nzum ovanie sa dovolovalo iba k ap itán o m kohort. Civilizácie v G récku, v S tred n ej A m erike, v Čine a n a S ib iři sp ájali konzum áciu jedlých h ú b s rozličným i ritu álm i.

I I I I I I

66

I

B E T IN A : H U B Y V B IO T E C H N O L O G II

Z áu jem o h u b y viedol n e sk o ršie k p esto v an iu šam piňónov (A garicus bisporus) a in ý ch jed lý ch h ú b n a jm a vo F ran cú zsk u , v B ritá n ii a v USA. P rv é pok u sy s p ěsto v án ím šam piňónov vo F ra n c ú zsk u bolí za života L u dovíta XIV. (1683— 1715), v A nglicku v 18. storočí a v USA po občianskej voine v m in u lom storočí. D nešná světo v á ro čn á p ro d u k c ia p řev y šu je 300 000 to n (Hayes et N a ir 1975). K to m u tře b a ešte pridať ďalšie vyššie huby, k to ré sa dnes p e stu jú aj u nás. Krmivá

a potraviny

z kvasiniek

a nižších

húb

In á oblasť v y u žitia h ú b p riem y seln ý m spósobom je vý ro b a p ro te ín o v na k řm n e účely a n a p ríp ra v u p o tra v in . T ieto p ro d u k ty sa v o d borných k ru hoch o zn aču jú ako single-cell p ro tein s (SCP) a d a jú sa p ripravovať z k vasiniek, v lá k n itý c h h ú b ale tiež z b a k té rií a rias. SC P o b sah u jú 80—85 % p ro teín o v v sušině, .ďalej v itam ín y , m in eráln e lá tk y a zdroje en erg ie v podobě lipidov a sacharidov. N a ich v ý ro b u sa p o u žív ajú odpadové p ro d u k ty z priem yslu a p o ln o h o sp o d árstv a. N ajv áčšia v ý ro b a SC P u n ás bola z a h á je n á n ed áv n o v P ask o v e u O stravy. K oncom isedem desiatych rokov V jSovietskom zváze p racovalo vyše 80 p od n ik o v s ročnou p ro d u k cio u vyše 1 m ilióna to n k rm n ý ch p ro te ín o v z p o ln o hosp o d ársk y ch a iných odpadov. V A nglicku sa v p o tra v in á řsk ý c h obchodoch p ře d á v á p o c h ú tk a o b sa h u jú c a p ro te in y z p lesne F u sa riu m ; jej ro č n á p ro d u k cia p red 10 ro k m i bola 150 to n (D em ain 1984, M iall 1975). E konom ické dóvody p re v ý ro b u p ro teín o v pom ocou h ú b a iných organizm ov z d o stu p n ý ch odpadových su ro v in sú e v id en tn ě: kým dva páťstokilové voly n a p a stv ě s y n te titu jú za 24 h o d in 1 kg p ro teín o v a 1000 kg sóje v y p ro d u k u je 82 kg p ro teín o v , za te n istý čas 1000 kg k v asin iek sy n tetiz u je 2500 kg p ro te ­ ínov a poten ciáln e ešte viac (F oster 1964). Enzýmy V e lk ý význ am p re m o d e rn ú biotechnológiu m ali o rie n tá ln e p ríp ra v y je d á l pom ocou m ik roskopických v lá k n itý c h h ú b a to n a jm a jap o n sk éh o „ k o jí“ (kodži). K oji je označenie p re p ríp ra v u p lesn iv ý ch o trú b , k to ré sa očkovali k u ltú ro u znám ou dnes ako A sp erg illu s oryzae. K u ltiv ácia A . oryzae so využívala p ri v ý ro b ě tra d ič n é h o alkoholického nápoj a saké, k to rý sa v y rá b a l už v 8. storočí n ášho letopočtu. Je h o v ý ro b a sa zak ladá n a ferm en tácii zm esi rýžového koji a sp aren ej ryže k v asin k am i. D nes je zřejm é, že p ři vý ro b ě koji vzn ik ajú am ylázy a in é enzým y, k to ré s c u k o rň u jú šk ro b podobné, ako sa to deje p ri /ý ro b e sladu. K oncom m inulého storočia Jap o n ec T ak a m in e sa snažil udom ácniť proces kojí v záp ad n o m sv ete a n esk ó r zaviedol v elk o v ý ro b u am yláz z A spergillus oryzae pod názvom T ak ad iastáza (T akam ine 1914). S účasne vo F ra n c ú z sk u C alm ete (1892) sk ú m al tzv. čínské droždie používané n a v ý ro b u alk o h o lu zo šk ro b n a tý c h m ateriálov. Z čínského droždia izoloval km en e M ucor a R hizopus. Je d e n z n ic h — R hizopus d elem ar se u p la tn il v tzv. procese amyk> zavedenou v to v á rn í n ed alek o Lilie ro k u 1895. V procese am ylo sa v y u žív al k u k u řič n ý alebo o bilný šk ro b a fe rm e n tácia p re b ie h ala spóso­ bom , k to rý sa v e lm i podobá n a d n ešn é subm erzné fe rm e n tácie s využitím m ikrom ycét.

67

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2 ) 1986

H uby so dnes v širokom ro zsahu p o u žív ajú n a p riem y seln ú v ý ro b u enzým ov. V sedem desiatych rokoch n a sta l v ý zn am ný o b ra t vo využívaní enzým ov z m ikroorganizm ov nam iesto tra d ič n ý c h ra stlin n ý ch a živočišných enzým ov. Dem a in (1981) uvádza n ásledovně aplik ácie enzým ov z h ú b alebo z b a k té rií: (1) am ylázy v pivov arn íctv e, p e k á rstv e a te x tiln o m p riem y sle; (2) p ro te áz y na čírenie p iv a a ú p ra v y m asa; (3) n á h ra d a p a n k re a tic k ý c h p ro teáz p ri sp racú vaní koží a vo v ý ro b ě d e te rg e n to v ; (4) v y u žitie re n ín u z m u k o ro v nam iesto re n ín u z telacích žalúdkov v’ sy rárstv e. O krem toho v znikla nová o b last vy­ užitia m ik ró b n y c h enzým ov glukózaizom erázy v kom binácii s a-am y lázo u a am yloglukozidázou na p re m e n u šk ro b u na zm es glukózy a fru k tó zy vo vý­ robě tzv. k u k u řič n é h o sirupu, nového sladidla, k to réh o sa len v U SA v polovici sedem desiatych rokov v y ráb alo pol m ilióna až jed en m ilión to n ročně. Ď alšie m ožnosti v y u žitia enzým ov z h ú b a b a k té rií zah rn u j ú am inoacylázu n a sep aráciu D L -am inokyselín, p en icilínacylázu n a v ý ro b u sem isyntetických penicilínov (pozři ďalej), enzým y n a v ý ro b u am inokyselin z chem icky sy n te ­ tizo v an ý ch p rek u rzo ro v , enzým y n a p ríp ra v u enzým ových ele k tro d v biochem ickej an a ly tik e ; celulázy, hem icelulázy a enzým y d eg ra d u j úce lig n in n a p rí­ p ra v u cukrov, k v ap aln éh o p aliv a (etanolu) a chem ikálií z o d padných polysacharidov. Zt p řib ližn é dvoch tisícov d o teraz znám ých enzým ov sa dnes asi 200 v y rá b a pTiemyselne. P oužívá sa p řito m povrchová alebo su b m erzn á ferm entácia. Organické

kyseliny

Už ro k u 1893 sa W ehm er v A lsasku p u stil do v ý roby kyseliny citrónovej povrchovou k u ltiv ácio u org an izm u C itrom yces (neskór z arad en ý m do ro d u P enicillium ). V ýro b u zastavili po 10 rokoch p re šty ri h la v n é ťažkosti: degeneťáciu p ro d u k čn éh o k m eňa, kontam in ácie, dlhé trv a n ie ferm en tá cie a vysoké n ák lad y . To bola „p o k u ta za p re d b e h n u tie d o b y “ (M iall 1975). N eskór Thom e t C urie (1916) začali ú spešnejšie v y ráb ať k y selinu citrónovú pom ocou A sp erqíllus niger. V ýroba sa onedlho u d o m ácn ila aj v A nglicku, Belgicku, Č eskoslo­ vensku a v USA. D n ešná světová ročná p ro d u k cia kyseliny citrónovej pom o­ cou A. niger je 175 000 ton (D em ain 1981). V A nglicku viedol v ý ro b u kyselin y citrónovej R aistrick, n esk o ršie pionier vo výsk u m e m etabolických p ro d u k to v húb. Keď začínal sv o ju biochem ickú p rácu s hub am i, m nohí predpovedali, že te n to v ý skům p o sk y tn e len d ra h é m etody n a p ro d u k ciu o x id u u h ličitéh o z cukru. A le už je h o p rv é p ráce ukázali, že h u b y o krem oxidu u hličitého p ro d u k u jú m nohé ď alšie p ro d u k ty (R aistrick et al. 1931). Je d e n z m etab o lito v objav ených R aistrickom bol grizeofulvín, k to rý sa dnes používá ako a n tifu n g á ln e a n tib io tik u m . V ýro b u kyselin y glukónovej p ovrchovou k u ltiv ácio u A spergillus niger za­ viedol B e rn h a u e r (1924), k to rý pósobil v P rah e. N eskór C u rrie et al. (1933) začali p o u žív at su b m erzn ú ferm en táciu . W ehm er (1918) ako p rv ý opísal p ro d u k ciu kyseliny fu m áro v ej d ru h o m Aspergillus fu m a ricu s. O štvrťstoročie n esk ó r p a te n to v a l W aksm an (1943) su b ­ m erzn ú v ý ro b u pom ocou R hizopus nigricans. S kúsenosti SO' su b m erzn o u fe rm en tácio u h ú b v tom istom ro k u začali v y u žív at vo vý ro b ě pen icilín u (M iall 1975). V súčasnosti sa pom ocou húb v y rá b a jú kyseliny: citrónová, glukónová, itak ó n o v á a L ( + ) —m liečna. V o ln á k y selina glukónová sa používá v m e ta ­ lurg ii a jej v á p e n a tá sol v m edicíne (Lockwood 1975).

68

■

B E T IN A : H U B Y V B IO T E C H N O L O G II

Antibiotiká

H H H H H ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

H istó ria o b jav u p en icilín u F lem ingom (1929), R aistrickových neúspešných poku so v o je h o izoláciu (C lu tterb u ck et al. 1932) až po úspešnú izoláciu v Oxfo rd e (C hain e t al. 1940) je d obré znám a. S ub m erzn á ferm en tá cia P enicillium ch ryso g en u m sa začala v U SA ro k u 1943. S pom eniem éšte dve zau jím av é epizódy. P ríp ra v a a k lin ick é sk ú šk y p en icilín u sa u sk u tečn ili aj v dvoch k rajin á ch pod n em eckou o k u p ácio u a to bez vedom ia okupačnej sp rá v y : v H olandsku (M iall 1975) a v Čechách (H erold et al. 1957). O k rem p en icilín u a už sp o m en u téh o g rizeofulvínu sa z h ú b v y rá b a jú ešte cefalo sp o rín y a a n tifu n g á ln y v ario tín . Z ák lad n ý penicilíri v y rá b a n ý ferm en táčn e je b en zylpenicilín, n esk ó r p rib u d o l k n em u penicilín V (fenoxym etylpenicilín) a cefalosporín C. O krem tý ch to sa dnes v y rá b a jú sem isyntetické penicilíny a cefalosporíny. S větová p ro d u k cia a n tib io tik ro k u 1980 dosiahla 25 000 ton, z to h o 17 000 to n p řip ad lo n a penicilíny a 1200 to n n a cefalosporíny (Dernain 1981).

I

Vitamíny

I ■ ■ I I fl I I I I

P ře d p o k la d y n a v ý ro b u rib o fla v ín u pom ocou h ú b vznikli už okolo ro k u 1935, ked’ G u illierm o n d so spolu p raco v n ík m i zistili, že ra stlin n ý p a ra z it E rem othed u m a sh b yii tv o ří žltú k ry šta lic k ú lá tk u , k to rů R affy (1937) id en tifik o v al ako rib o fla v ín . Je h o p rie m y se ln á v ý ro b a pom ocou E. ashbyii sa však začala až na přelo m e šty rid sia ty c h a páťd esiaty ch rokov a nesk ó r sa začal po u žív at šta ­ biln ejší d ru h A sh b y a gossypii. S úbežne s o b jav o m p ro d u k cie rib o fla v ín u S chopfer et Ju n g (1935) zistili pro d u k ciu (S-karoténu h u b am i M ucor hiem alis a P hycom yces blakesleeanus. N eskór sa zaviedla su b m erzn á p ro d u k cia pom ocou B lakeslea trispora. O dbyt j3-k a ro té n u je však m alý, používá sa n a jm a na p rifarb o v an ie m arg arín u .

I

Giberelíny

I I I I ■ I I

H istó ria g eb erelín o v sa začala v d v ad siaty ch rokoch, ked’ K u ro saw a (1926) dokázal, že tzv. ch o ro b u blázn iv ý ch klíčkov ryže m ožno vyvolat filtráto m z k u ltú ry F u sa riu m m o n ilifo rm e. Už p re d tý m sa vedelo, že póvodcom choroby je p e rfe k tn á fo rm a fu z á ria G ibberella fu jik u ro i. Je d n a z ak tív n y ch láto k dosta la po svojej izolácii názo v g ib erelín A. K ita m u ra et al. (1953) zaviedli subm erzn ú p ro d u k c iu g iberelínov, ale ich v y u žitie ako stim u láto ro v ra stu rastlín je obmedzené.^

I

Alkaloidy

I ■ I I I I I I I I I

V ýzn am n ejšie sú erg o to v é alk alo id y p ro d u k o v an é fý to p ato g én m i askom ycétam i C laviceps p u rp u rea a C. paspali. H istória siaha do stredovekých epidém ií erg o tizm u ; je d n a z nich si ro k u 994 vyžiadala vo F ran cú zsk u 40 000 lu d sk ý ch životov. V 16. storočí p oužívali p o ro dné bab y v N em ecku ergot na u rý c h lo v an ie pórodov. A le až ro k u 1764 M u nchhausen zistil, že ergotové zrná na raži sú h ubového p óvodu a ro k u 1853 T u lasne dokázal, že erg o t je skleróciové štá d iu m askom ycéty C. p u rp u rea (M iall 1975, B etina 1973). V našom storočí A be et Y a m ato d an i (1964) úspěšně izolovali sériu ¿lav in o v ý ch akaloidov. P re d tý m A rcam o n e et al. (1960) n ašli k m eň C. paspali schopný p ro d u k o v a t d e riv á ty k y selin y lyzergovej v su b m erzn ej ferm en tácii. V ýznam né výsleciky s p ro d u k cio u ergotových alkaloidpv sa dosiahli v Československu.

I

69

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2) 1986

Biotransformácie H uby sa u p la tň u j ú aj v b io tran sfo rm ácii róznych zlúčenín. Pž po p rvej sv ěto v ěj v o jn ě n em ecký chem ik N euberg zistil, že k v asin k y tra n sfo rm u jú benzald eh y d n a fe n y lh y d ro x y p ro p an ó n , z k to réh o sa jed in o u chem ickou reak cio u získá alkaloid efed rín . E fe d rín sa p re d tý m získaval z ra stlin y m a huang, k to re j liečebné účin k y poznali C ín an ia už p re d tísícročiam i (B etina 1973). M edzi n ajv ý zn am n ejšie b io tran sfo rm ácie pom ocou h ú b p a tria tra n sfo rm á cie stero id o v . P e te rso n et M u rray (1952) o bjavili schopnost R hizopus nigricans Specificky hydroxylovať p ro g esteró n v polohe 11, čím znížili v te d a jší che­ m ický p o stu p p rem en y žlčových k yselin n a k o rtizó n z 37 reakcií n a 11, čo zn am en alo zníženie ceny k o rtizó n u z 200 d o lárov n a 56 dolárov za gram . D nešná cena je asi pol dolára. R oku 1973 sa vo sv ete v y robilo vyše 1400 ton b io tran sfo rm o v an ý ch stero id o v (D ernain 1981). O krem v ý ro b y e fe d rín u a stero id o v sa h u b y p o u žív ajú n a b io tra n sfo rm ač n é reak cie vo v ýrobě sem isy n tetick ý ch penicilínov a cefalosporínov. Z ak lad á sa to n a činnosti acylačných enzým ov, k to ré k a ta ly z u jú h y d ro ly tic k é odštiepenie bočného reťazca z m olekuly p en icilín u alebo cefalosporínu a za zm ěněných podm ienok k a ta ly z u jú p rip o je n ie iného bočného reťazca (B etina 1981, 1983). V polovici sed em desiatych ro k o v bolo znám ých vyše 20 000 sem isyntetických penicilínov a 4000 cefalosporínov, z n ich sa v ted y k linicky používalo 16 p en i­ cilínov a 9 cefalosporínov (P erlm an 1974). Novšie aplikácie

p r o d u k t ov h ú b

M edzi se k u n d á rn ý m i m e tab o litm i h ú b sú aj lá tk y s insek ticíd n y m i účinky. Už d áv n ejšie sa n a te n to účel p o užívala kyselina kójová a jej d eriv áty . Insek ticíd n e ú čin k y m a jú aj d a k to ré m yko toxíny, n a p r. p a tu lín a kyselina te n u a zónová. U nás sm e zistili in sek ticíd n e účinky citriinínu, ru g u lo zín u a ram ih y fín u A (D obias e t al. 1980), k to rý bol o b jav e n ý v našom la b o ra tó riu (B aráth et al. 1974). M ykotoxín zearalen ó n m á estro g én n e účinky a používá sa ak o an ab o lik u m p re dob y to k a ovce n a zlepšem e ra stu a účinnosti k řm enia. A n tifu n g á ln e a n tib io tik u m cyklosporín A z T olypocladium in fla tu m a iných h ú b sa používá ak o im u n o su p resív n a lá tk a p ri tra n sp la n tá c ii 1’udských orgánov — srdca, obličiek a pečene. R ozličné farm akologické účinky m a jú ergotové alkaloidy. S chopnost in hibitovať biosyntézu cholesterolu m ajú c itrin ín a k o m p a k tín z P en iciliu m c itrin u m , m o n ak o lín K z M onascus ruber. A n tib io tik u m askofura n ó n z A sco ch yta viciae v p okusoch n a z v ieratách znižuje h la d in u cholestero­ lu , triacylglycerolov, fosfolipidov a m astn ý ch kyselin v sé re a cholesterolu v srdcovom svale. J e znám e, že h y p erlip id ém ia je jed n o u z p říč in k o ro n á m y c h srdcových ochorení. O udenón z O udem ansiella radicata m á hypotenzívne účinky. P o d ro b n ejšie o tých to novších ap lik áciách re fero v a l D em ain (1983). Úspěchy

a perspektivy

genetických

manipulácií

V hodným i gen etick ý m i postu p m i m óžem e donútiť m ik roorganizm y k nadprodukcii ta k ý c h látok, k to ré chcem e ich pom ocou v yrábať priem yselne. D osiahli sa už n iek o lk o tisícnásobné v z ra sty p ro d u k cie enzým ov alebo nízkom olekulo-

70

B E T IN A : H U B Y V B IO T E C H N O L O G II

vých zlúčenín. P o d ařilo sa n a p r. v y šlach tiť km ene A sh b y a gossypii, k toré p ro d u k u jú až 20 000 ráz viacej rib o flav ín u , ako je ich fyziologická potřeba. P óvodný o x fo rd sk ý km eň p ro d u k o v al 5 m g penicilínu n a lite r ferm en tačn éh o m édia. D nešné k m en e P en icilliu m ch ryso g en u m d á v a jú až 30 000 m g n a liter, čo je ta k m e r ta k é isté m nožstvo ako suchá hm o tn o st p ro d u k u jú cich buniek v to m istom objem e. P říp ra v o u a použitím a u x o tro fn ý c h m u ta n to v sa získali nové ty p y an tib io ­ tik , n a p r. z auxotr-ofného m u ta n ta C ephalosporium acrem o n iu m sa získal nový cefalo sp o rín a z a u x o tro fa P en icilliu m g riseo fu lvu m nový grizeofulvín (Dem ain 1984). Tzv. blokové m u ta n ty , k to ré m a jú zablokovanú biosyntézu n o rm áln eh o a n tib io tik a , sy n tetizu j ú nové cefalosporíny. V našom lab o ra tó riu sm e p rip ra v ili kon id iačn éh o m u ta n ta T richoderm a viride, k to rý ak u m u lu je nové ty p y a n tra c h in ó n o v ý c h pig m en to v (B etina e t al. 1986). Z a tia l co v y u žitie in d u k o v a n ý c h m u tácií priinieslo v elk é úspěchy v biotechnologickom v y u žití h ú b a in ý c h organizm ov, nepodařilo sa ešte p rak tic k y v y u žit sex u áln e rek o m b in ácie p riem y seln ý ch m ikroorganizm ov, ked že fre k vencia ta k ý c h rek o m b in ácií je v elm i nízká. N ovšie m ožnosti sa p o n ú k a jú v y u žitím fúzií protoplastov. Z nám e sú už m edzid ru h o v é fúzie p ro to p lasto v a rekom b in ácie penicílií, aspergilov a kvasiniek. V n ú tro d ru h o v é fúzie p ro to p lasto v viedli k zlepšeniu km eňov pro d u k u jú cich cefalosporín (D em ain 1981). Ď alšia m ožná cesta b y m o h la byť am p lifik ácia génov za pom oci plazm idov. K edže sú už zn ám e plazm id y k v asin iek a v lá k n itý c h húb, prin cip iáln ě sa dajú napodobniť e x p e rim e n tá ln e postupy, k to ré sa p resk ú šali n a bak tériách . In á m ožnost zlepšenia p riem y seln e použív aných h ú b sa p o n ú k a v m etodike reko m b in ácií DNA v y u žitím re strik č n ý c h enzým ov. D em ain (1981) spom ína pok u sy v iacerý ch la b o ra tó rií o p řen o s g én o v p re am ylázu a glukoam ylázu do Saccharom yces cerevisiae, čím by sa um ožnila p riam a p ro d u k cia alkoholu zo šk ro b u . V súčasnosti sa p ra c u je n a p řen o se génov p re celulolytické enzým y z Trichoderm a reesei do S. cerevisiae. P odobné by sa dali p re n iest gény pre fu n g á ln e enzým y ak o am yláza, glu k o am y láza alebo renín, p řip a d n e operóny d irig u jú c e biosy n tézu fu n g áln y ch a n tib io tik do b ak térií, k to ré sa ovefa rý chlejšie rozm nožujú.

Závěr V stru č n o m n á č rte h isto rie a súčasnosti biotechnologického v y u žitia húb sm e viděli aplik ácie trv a jú c e n iek o lk o tisícročí, storočí alebo desatročí, no aj aplikácie, k to ré sú in s tá tu nascendi. Co sa dá č ak a t do budúcnosti za p ře d ­ pok lad u , že te ra jš í b eh života a vedecké n a p re d o v a n ie n e n a ru šia n ep řed v íd an é zv ra ty ? P o u žijem šlová slávneho b iochem ika M eyerhofa vyslovené n a přelom e p rv e j a d ru h e j polovice n á šh o sto ro čia: „ . . . m u s í nám byť jasné, že najdóležitejšie o b jav y sa n e d a jú predpovedať. P ra m en ia z génia a z tv o řív ej intuície. O b ra tn o st a zru čn o st tu n e h ra j ú in ú rolu, ako znam enali p re M ichelangela, keď m a lo v a l S ix tín sk u k a p ln k u , aleb o p re B eethovena, ked kom ponoval D ev iatu sym fóniu. J e d in ý spósob, ak o společnost móže n ap o m á h a t zák lad n ý vedecký p o k ro k , je ten , ab y o ch raň o v ala a aby si vážila vedecké ta le n ty .“ T e n to č lá n e k a u to r p ro slo v il ja k o ú v o d n í p ře d n á š k u s e m in á ře „H o u b y v b io ­ tech n o lo g ii, B rn o 1985“.

71

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2 ) 1986 Literatúra A B E M. e t Y A M A T O D A N I S. (1984): P re p a r a tio n of a lk a lo id s b y s a p ro p h y tic c u l­ tu r e of e rg o t fu n g i. — P ro g r. In d . M icrobiol., L o n d o n , 5: 203—229. A R C A M O N E F. e t al. (1960) : P ro d u c tio n of ly se rg ic a c id d e riv a tiv e s b y a s tra in of C lav icep s p a sp a li in su b m e rg e d c u ltu re . — N a tu re , L o n d o n , 187: 238—239. B A R Á T H Z. e t al. (1974) : R a m ih y p h in s, a n tifu n g a l a n d m o rp h o g e n ic a n tib io tic s fro m F u s a r iu m sp. S —435. — F o lia M icrobiol., P ra h a , 19: 507—511. B E R N H A U E R K. (1924) : Z u m P ro b le m d e r S ä u re b ild u n g d u rc h A sp e rg illu s n ig e r (V o rläu fig e M itte ilu n g ). — B io ch em . Z., B e rlin , 153: 517—521. B E T IN A V. (1973) : V ý p ra v a do říš e m ik ró b o v . — O bzor, B ra tis la v a . B E T IN A V. (1981) : C h é m ia a b io ló g ia a n tib io tik . — V ed a, B ra tisla v a . B E T IN A V. (1983) : T h e c h e m istry a n d biology of a n tib io tic s . — E lsev ier, A m ste rd a m . B E T IN A V. e t N EM EC P . (1977) : V šeo b ecn á m ik ro b io ló g ia . — A lfa, B ra tisla v a . B E T IN A V. e t al. (1986) : A n th ra q u in o n e p ig m e n ts fro m a c o n id ia tin g m u ta n t of T ric h o d e rm a v irid e . — E x p e rie n tia , B asel, 42: 196—197 C A L M E T T E A. (1982): A n n a le s de l ’I n s titu t P a s te u r, P a ris , 6: 605—620. (Cit. M iall L. M. 1975). C L U T T E R B U C K P . W . e t al. (1932) : T h e fo rm a tio n fro m g lu co se b y m e m b e rs of th e P é n ic illiu m c h ry so g e n u m serie s of a p ig m e n t, a n a lk a li-s o lu b le p ro te in a n d p e n i­ cillin — th e a n tib a c te r ia l su b s ta n c e of F le m in g . — B io ch em . J., L o n d o n , C a m b rid g e , 26: 1907-1918. C U R IE J. N. e t al. (1933) : P ro c e ss fo r p ro d u c in g g lu c o n ic a c id b y fu n g i. — U. S. P a te n t, 1, 893, 819. D E M A IN Á. L. (1981): In d u s tria l m icro b io log y . — S cience, W a sh in g to n , 114: 987—995. D E M A IN A. L. (1983) : N ew a p p lic a tio n s of m ic ro b ia l p ro d u c ts. — S cien ce, W a sh in g ­ ton, 219: 709-714. D E M A IN A. L. (1984): C a p a b ilitie s of m ic ro o rg a n ism s (an d m icro b io lo g ists). — O m e n n G. S. e t H olla,ender A. [edit.] G e n e tic c o n tro l of e n v iro n m e n ta l p o llu ta n ts, p. 277—299, P le n u m , L ondon. D O B IA S J. e t al. (1980): In s e k tic id n a a k tiv ita ra m ih y fin u A, c itrin in u a ru g u lo z in u . — B iológia, B ra tis la v a , 35: 431—434. F L E M IN G A. (1929) : O n th e a n tib a c te r ia l a c tio n of c u ltu re s of a P é n ic illiu m w ith sp ecial re fe re n c e to th e ir u se in th e iso la tio n of B. in flu e n z a e . — B rit. J. P a th o l., L o ndon, 10: 226—236. FO S T E R J. W. (1964): M icro b es in d ip lo m acy . — G ra d J., W a sh in g to n , 6: 322—332. H A Y ES W. A. e t N A IR N. G. (1975) : T h e c u ltiv a tio n o f Á g a ric u s b is p o ru s a n d o th e r ed ib le m u sh o o m s. — S m ith J. E. e t B e rry D. R. e d it.: T h e fila m e n to u s fu n g i, Vol. I, In d u s tria l m ycology, p. 212—248, E d w a rd A ťnold, L o n d o n H E R O L D M. e t al. (1957) : A n tib io tik a . — N a k la d a te ls tv í CSAV, P ra h a . C H A IN E. e t al. (1940) : P e n ic illin a s a c h e m o th e ra p e u tic ag e n t. — L a n c e t, L on d o n , 2: 226-228. K IT A M U R A H. e t al. (1953) : T h e p ro d u c tio n of g ib b e re llin in su b m e rg e d c u ltu re . — J. A gric. C hem . Soc. J a p a n , T okyo, 27: 545—549. K U R O SA W A E. (1926) : E x p e rim e n ta l s tu d ie s on th e n a tu r e o f th e su b s ta n c e e x c re ­ te d by ’B a k a n a e ’ fu n g u s. — T ra n s. N at. H ist. Soc. F o rm o sa, T h a ip e i, 16: 213—227. LO C K W O O D L. B. (1975) : O rg an ic a c id p ro d u c tio n . — S m ith J. E. e t B e rry D. R. e d it.: T h e fila m e n to u s fu n g i, V ol I., In d u s tria l m ycology, p. 140—157, E d w a rd A rn o ld , L on d o n . M IA L L L. M. (1975) : H isto ric a l d e v e lo p m e n t of th e fu n g a l fe rm e n ta tio n in d u s try . — S m ith J . E. e t B e rry D. R. [edit.]. T h e fila m e n to u s fu n g i, V ol. I, I n d u s tr ia l m y c o ­ logy, p. 104—121, E d w a rd A rn o ld , L o n d o n . P E R L M A N D. (1974) : E v o lu tio n o f th e a n tib io tic in d u s try . — A SM N ew s, W a sh in g ­ to n , 40: 910-916. R A F F Y A. (1937) : V ita m in p ro p e rtie s of th e fla v in of E re m o th e c iu m a sh b y i. — C. R. S éan ces Soc. B iol. F ilia l., P a ris, 126: 875—877. R A IS T R IC K H. e t al. (1931): S tu d ie s in th e b io c h e m is try o f m ic ro -o rg a n is m s. — P h il. T ra n s. Roy. Soc. L on d o n , S er. B, L o n d o n , 220: 1—367. S C H Ö P F E R W . H. e t JU N G A. (193.5) : R e c h e rc h e s s u r l'a c tiv ité v ita m in iq u e A d u th a lle d ’u n e M u co rin ée. C. R. S é an c es Soc. Biol. F ilia l., P a ris , 120: 1033—

1095.

;ř:

i y'-x

'£**■■ r-'w ;■■■• r«*.'*'

T A K A M IN E J . (1914) : E n zy m es of A sp e rg illu s o ry z a e a n d th e a p p lic a tio n of its am y lo c la stic e n zy m e to th e f e r m e n ta tio n in d u s try . — J. In d . Eng. C hem ., W a sh in g ­ to n , 6: 824-828. i-.-U*ï ; i. :H . j,: ,,;

72

B E T IN A : H U B Y V ,B IO T E C H N O L O G II;,

1./ i., , 1

1 ,■>!

■.1■'

TH O M C. (1930): T h e P e n ic illia . — B a illié re , T in d a ll a n d C ox, L ondon. TH O M C. e t C U R IE J. N. (1916): A sp e rg ilju s n ig e r g ro u p . O x a lic a c id p ro d u c tio n o f sp ecies of A sp e rg illu s. — J. A g ric. R es., W a sh in g to n , 7: 1—15. W A K S M A N S. A. (1943): P ro c e ss fo r th e p ro d u c tio n of fu m a ric acid. — U. S. P a ­ te n t, 2, 326, 986. W E H M E R C. (1918): Ü b e r F u m a r s ä u re — G ä ru n g des Z u ck e rs. — B er. D eu tsch . C h em . G esellsch., B e rlin , 51: 1663—1668. A d re sa a u to r a : Doc. R N D r. Ing. V la d im ír B e tin a , CSc., k a te d r a c h é m ie a te c h n o ló g ie živ o tn é h o p ro s tre d ia , c h e m ic k o te c h n o lo g ic k á fa k u lta SV ST, J á n s k á 1, 812 37 B ra tisla v a .

*

/

■;>

h ,.

- v o r . : ) * : ■ * . v. - ' e

■■

M., ! '■*;::;

,ťa.‘V < .■

'.')

: ' '■' 1'j i ' ^,i , , ' -í'; • ;OiT

'r

, ' í , i . - b trt> n'*'íthrtíí

"■ :

’-, ' i

j j í . ‘ l' ? ‘

,

73

Studies on Hyphomycetes from Cuba III. New and interesting dematiaceous taxa from leaf litter Stud ie o kubánských hyfom ycetech III. Nové a zajím avé taxony čeledi Dematiaceae z listové hrabanky V ě ra H o lu b o v á -J e c h o v á an d R a fa e l F. C a sta ñ ed a R u iz A n e w g e n u s C h la m y d o p sis is p ro p o se d to a c c o m o d a te a n e w d is tin c t d e m a tia c e o u s h y p h o m y o e te C. p ro life ra n s o c c u rrin g o n d e c a y e d le a v e s of th e L auraceae. F o u r n e w h y p h o m y c e te s fro m d if fe re n t le a f l i tt e r fo u n d in C u b a a re also d e sc rib e d a n d illu s tra te d : K o ru n o m y c e s z a p a te n sis b elo n g in g to su ch fu n g i im p e rfe c ti p ro d u c in g o n ly m u ltic e llu la r a s e x u a l re p ro d u c tiv e s tru c tu r e s ; G a rn a u d ia tr ise p ta ta b e in g a seco n d sp ecies of th e g en u s o ri­ g in a lly d e sc rib e d fro m E u ro p e ; P ith o m y c e s p ro la tu s d is tin g u is h e d b y a n e n o rm o u s size of its c o n id ia ; C o ryn esp o ra c a lo p h y lli b e in g v e ry close to C orynesp o ra litc h ii o rig in a lly cla ssifie d b y M a tsu sh im a in T era to sp e rm a . B e lltra n ia rh o m b ic a O. P en z ig a n d C irc in o tr ic h u m papatpurae H u g h es e t P iro z y n sk i a re re p o rte d h e re fro m C u b a fo r th e f ir s t tim e.

N ový ro d C h la m y d o p sis je n a v rž e n p ro n o v ě z jiš tě n ý v ý z n a č n ý h y fo m y c e t z čeled i D em a tia cea e, Ch. p ro life ra n s, n a le z e n ý n a o d u m ře lý c h liste c h v a v řín o v itý c h . Č ty ři n o v é h y fo m y ce ty s b íra n é n a K u b ě n a o d u m ře lý c h lis ­ te c h rů z n ý c h d ře v in js o u ta k é p o p sá n y a v y o b ra z e n y : K o ru n o m y c e s z a ­ p a te n sis z a jím a v ý d ru h ze sk u p in y tě c h im p e rfe k tín c h h u b , k te r é p ro d u k u jí je n m n o h o b u n ě č n é a s e x u á ln í s tr u k tu r y ; G a rn a u d ia tr ise p ta ta ja k o d ru h ý d ru h ro d u p ů v o d n ě p o p san éh o ' z E v ro p y ; P ith o m y ces p ro la tu s o d lišu jíc í se e n o rm n ím i ro z m ě ry k o n id ií; C o ryn esp o ra ca lo p h y lli, k te r á je v e lm i b líz k á d ru h u C ryn esp o ra litc h ii, M a tsu sh im o u p ů v o d n ě k la s ifik o v a n é m u v ro d ě T era to sp e rm a . D ru h y B e ltra n ia rh o m b ic a O. P e n z ig a C ir c in o tr ic h u m p a p a ku ra e H u g h es e t P iro z y n sk i jso u zde u v á d ě n y p o p rv é z K uby.

Chlamydopsis Hol.—Jech. et C astañ ed a genus novum H yp h o m ycetes, D em atiaceae C o lo n iae g o ssy p in ae u sq u e effu sae , b ru n n e a e . H y p h a e b a sa le s p le ru m q u e s u p e r­ fic ia le s. S tro m a n u llu m . C o n id io p h o ra m a c ro n e m a ta , m o n o n e m a ta , S im plicia, b ru n n e a , se p ta ta . C e llu la e c o n id io g e n a e m o n o b la stic a e , te rm in a le s, in c o n id io p h o ris in c o rp o ra ta e . C o n id ia s o lita ria , a c ro g e n a , o b o v o id ea v el p y rifo rm ia , 1 -s e p ta ta ; c e llu la te r m in a lis globosa, a tro b ru n n e a , c ra s s itu n ic a ta , tu b e r c u la ta ; c e llu la b a sa lis su b c o n ica, p a rv a , p a llid e b ru n n e a , te n u itu n ic a ta . C o n id ia in p a rte s u p e rio re ite ru m a tq u e ite ru m in co n id io p h o ra n o v a p ro life r a n tia q u a e d e n u o co n id iis n o v is te r m in a ta su n t. C o n id ia u ltim a in p a rte s u p e rio re se tis lo n g is e t h y a lin is p ra e d ita . S p e c i e s t y p i c a : C h la m y d o p sis p ro life ra n s H o l.-Je ch . e t C a sta ñ e d a

C o l o n i e s cottony up te* effuse, b row n. B asal h y p h a e m ostly superficial. S tro m a none. C o n i d i o p h o r e s m acronem atous, m ononem atous, sim ple, b row n, septate. C o n i d i o g e n o u s c e l l s m onoblastic, te rm in a l, integ rated . C o n i d i a so litary, acrogenous, obovoid to pyrifo rm , 1-se p ta te ; te rm in a l cell globose, d a rk brow n, th ic k -w a lle d an d distin ctly w a rted , basal cell subconical, sm aller, p ale b row n, sm ooth. C onidia p ro life ra te on th e u p p e r p a rt into* new conidiophores, te rm in a tin g ag ain in conidia; th is process is tw o or th re e tim es rep eated . T he la st conidia b e a r long h y alin e setae on th e u p p e r surface. Chlam ydopsis proliferans H ol.-Jech. e t C astañeda spec, nova Fig. 1 : 1 in

C o n id io p h o ra sin g u la u sq u e q u a te r n a e x u n a c e llu la n o d o sa b a sa li u sq u e 15 jum diam . e x o rie n tia ; m a c ro n e m a ta , m o n o n e m a ta , Simplicia, p a llid e b ru n n e a vel

74

H O L U B O V Á -JE C H O V Á ET C A ST A Ñ E D A R U IZ : H Y P H O M Y C E T E S F R O M C U B A III. b ru n n e a , p a ru m c ra s s itu n ic a ta , le v ia v el a s p e ra ta , 1 -4 -se p ta ta , 20—50 fim lo n g a et 4—6.5 ¿im cra ssa , a d a p ic e m a tte n u a ta . C e llu la e c o n id io g e n a e m o n o b la stic a e, 5—15 ¿im longae, 2—5 /jm c ra ssa e . C o n id ia so lita ria , a c ro g e n a, o b o v o id ea v el p y rifo rm ia , 1 -s e p ta ta ; c e llu la b a sa lis su b c o n ica , te n u itu n ic a ta , p a llid e b ru n n e a , 5—7.5 fim longa, 5—9 cra ssa , a d b a sin 2—5 c ra s s a ; c e llu la te r m in a lis glo b o sa v el subglobosa, a tr o b ru n n e a , 13—20 in d iam ., c ra s s itu n ic a ta e t tu b e rc u la ta , c u m tu b e rc u lis ir re g u la rib u s , 1.5—3 ,um a ltis. A liq u o t (1—4) tu b e r c u la in co n id ii p a rte te rm in a li in c o n id io p h o ra n o v a p a llid io ra , 1 -3 -se p ta ta , 25—45 um lo n g a e t 2—3 c ra s sa p ro life ra n tia , q u a e d e n u o c o n id iis n o v is te r m in a ta su n t. C o n id ia se c u n d a d e n u o in c o n id io p h o ra 0 -1 -se p ta ta , 10—30 fim lo n g a e t 1.5—2 c ra s sa p ro life ra n tia . C o n id ia se rie i te r tia e v e l q u a r ta e in p a r te s u p e rio re cu m 2—5 se tis 30—45 ¡¿m lo n g is e t a d b a sin 1.5 /im crassis, a s e p ta tis , h y a lin is e t te n u itu n ic a tis p ra e d ita . H a b i t a t in fo liis e m o rtu is L a u ra cea ru m . H o l o t y p u s : C uba, P ro v . C am ag'üey, H oyo de B o n e t; on ro tte n le a v e s of th e L aura ceae, 29. X I. 1984, leg. R. F. C a s ta ñ e d a (C 84/140 — holotype* IN IF A T ACC H a b a n a ; iso ty p e P R M 842703).

C o l o n i e s cottony, effuse, brow n. B asal h y p h ae m ostly superficial. S trom a none. C o n i d i o p h o r e s arisin g singly o r up to 4 from a nodose basal cell, up to 15 ,«1)1 in d iam .; th e y a re m acro n em atous, m ononem atous, sim ple, p ale b ro w n to bro w n , slig h tly thick -w alled , sm ooth to m in u tely roughened, 1-4-septate, slig h tly co n stricted a t septa, 20—50 /j.m long and 4—6.5 ^ m wide, u su ally ta p e re d to w a rd s th e tip. C o n i d i o g e n o u s c e l l s m onoblastic, term in a l, in te g ra te d , 5— 15 ,um long, 2—5 am w ide. C o n i d i a solitary, aerogenous, dry, obovoid to p y rifo rm , divided by a sep tu m in tw o d iffe re n t cells: th e b asal cell sm aller, subconical, sm ooth-w alled, p a le r coloured, 5— 7.5 um long, 5—9 pim w ide, 2— 5 p m w ide a t th e base; th e te rm in a l cell larg er, glo­ bose to subglobose, u p to d a rk b row n, 13—20 p m in diam ., w ith th ick w all covered w ith irre g u la r sw elling, sm ooth w a rts, 1.5— 3 p m high. Som e w arts (1—4) o n th e u p p e r su rfa c e o f th e w all p ro life ra te into fu rth e r conidiophores o f th e second succession w hich a re 1-3-septate, paler, 25—45 a m long and 2—3 um w ide te rm in a tin g ag ain in conidia of th e sam e shape and ap p ro x i­ m ately of th e sam e size as th e p rim a ry conidia. T he secondary conidia can p ro life ra te ag ain in conidiophores, s h o rte r an d th in n e r th a n th e form er, m ostly o nly 0-1-septate, 10—30 p m long an d 1.5— 2 p m w ide. C onidiophores of th e th ird succession te rm in a te a g a in by conidia of th e sam e type, w ith 2—5 hya­ line, p o in te d setae, 30—45 p m long an d 1.5 p m w ide in th e lo w er p a rt, m ostly 0-se p ta te an d th in -w alled . A dditional m aterial studied: C u b a : P ro v : M a ta n z a s, S a n -M ig u e l d e los B añ o s; o n d e a d le a v e s o f S y z y g iu m c u m in ii S k e e ls (M yrta c ea e ), 25. VI. 1985, leg. R. F. C a sta ñ e d a (C 85/102—IN IF A T A CC, H ab an a).

T his n ew g en u s is resem b lin g by th e shape of its conidia th e gen era Chlam y d o m y c e s B a in ie r 1907 a n d M ycogone L ink 1809. H ow ever, no species of th e se tw o g en e ra h a v e conidia co ntinuously p ro life ra tin g , form ing conidio­ phores an d conidia successively in u p to fo u r stories, n o t even have th e ir m ost te rm in a l conidia a se p ta te long setae on th e top. T he te rm in a l cells of th e conidia of C h la m yd o m yces an d M ycogone a re d istinctly verru co se; th e w all of th e te rm in a l cell o f C hlam ydopsis is form ed f r om single irre g u la r fla t w a rts, g iving th e w all c h a ra c te r o f a p av em en t p a tte rn . Also conidiophores ♦All h o to ty p e m a te ria ls a re d e p o site d in IN IF A T (In s titu to d e In v e stig a c io n e s F u n d a m e n ta le s e n A g ric u ltu ra T ro p ic a l „ A le ja n d ro d e H u m b o ld t“) ACC, S a n tia g o d e la s V egas, L a H a b a n a , C uba.

75

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2) 1986

^

76

^

^

r^.'

"

^

^

H O L U B O V Á -JE C H O V A ET C A S T A Ñ E D A R U IZ : H Y PH O M Y C E T E S F R O M C U B A III.

a re d iffe re n t; conidiophores of C h la m yd o m yces an d M ycogone are h y alin e to su b h y alin e an d th in -w alled , m ore o r less b ran ch ed , m ostly longer an d th in n e r th a n th e conidiophores of C hlam ydopsis proliferans, w hich a re sim ple, pale b ro w n to b ro w n an d slig h tly th ick -w alled . Korunomyces zapatensis H ol.-Jech. e t C astañ ed a spec, nova Fig. 2: 1. P ro p a g u la ra m o sa , m u lti-c e llu la ria , flo cco sa, s tip ita ta , o c h ra c e o -a u ra n tia c a , 280— 840 X 280—600 ,um. P ro p a g u lo p h o ra S im plicia, s e p ta ta , 60—140 u m lo n g a, a d b a sin 8 u m cra ssa , su b p ro p a g u lo 14—24 ,um c ra ssa . R a m i p rim a rii d e n d ritic e v el irre g u la r it e r ra m o si, ra m u li se c u n d a rii d ich o to m i, ex 1—3 c e llu lis globosis v el subg lo b o sis, 17—26 um in diam ., in sep to c o n stric tis c o m p o siti; c e llu la e te rm in a le s su b g lo b o sae, e llip s o id e a e v el s u b c la v a ta e , u sq u e a d 16—40 ,pim lo n g ae, 14—21.5 jim c ra ssa e , ap ice o b tu so ro tu n d a to . H a b i t a t in fo liis e m o rtu is N e c ta n d ra e coriaceae. H o l o t y p u s : C u b a, P ro v . M a ta n z a s, C ié n ag a de Z a p a ta ; on d e a d le a v e s of N e c ta n d ra coriacea, 23. V. 1985, leg. R. F. C a sta ñ e d a (C 85/101 — h o lo ty p e IN IF A T A CC H a b a n a ; iso ty p e P R M 842702).

C o l o n i e s y ello w -ru sty , sm all, floccose, sc atte re d on th e low er leaf su r­ faces. T he colonies a re com posed fro m few o r num erous, sh o rtly stip itate, p ro ­ fusely b ra n c h e d m u ltic e llu la r asex u al rep ro d u ctiv e stru c tu re s — propagules. T he p ro p a g u le is p ro d u ced a t th e tip of a se p ta te h y p h a — th e p r o p a g u ­ l o p h o r, w h ich is u n b ra n c h e d , sep tate, 60— 140 ,am long an d 8 tum w ide at th e base, in creasin g to th e w id th o f a b o u t 14— 24 u m below th e propagule. D istance b etw een sep ta v a ry fro m 6.5— 67 _«m. T he p r o p a g u l e is irre g u ­ la rly to d e n d ritic a lly b ra n c h e d an d is com posed u su ally of 4 to 8 branches. F u rth e r b ran ch in g is dichotom ous or q u ite irre g u la r. Each b ran c h is com po­ sed of 1 or 3 subglobose to globose cells, (14—) 17—26 (— 28) ^ m in diam ., co n stricted a t th e septum , som etim es th e sep tu m is absent. T he fin al b ran ch is- up to 72 u m long. T he te rm in a l cell is subglobose, ellipsoidal to subclavate, som etim es elo n g ated , co n stricted in th e m iddle, w ith o u t septum , 16—40 jum long, 14—21.5 (|u m w ide, w ith an obtuse ro u n d ed apex. B ranches of m a tu re p ro p a g u le a re + densely aggreg ated . T h e p ropagules v a ry fro m 280 to 840 jum in diam . an d fro m 280 to 600 «m high. No elem ents of th e propagule secede as conidia, b u t th e p ro p ag u lo p h o r a n d th e propagules a re easily d eta­ ched fro m th e su rface o f th e leaf an d a re also frag ile and can d isartic u late a t an y point. H a b i t a t o n d ead leaves of N ecta n d ra coriacea (Sw.) G riseb. (Lauraceae). K o ru n o m yces zap a ten sis is d escribed h e re as a fu rth e r species of th e genus K o ru n o m yces recen tly estab lish ed by H odges and F e rre ira (1981) for the fu n g u s p ro d u cin g only m u ltic e llu la r asex u al rep ro d u ctiv e stru ctu res. In using th e m orphological te rm s “p ro p a g u le “ fo r th ese m u lticellu la r stru c tu re s and “p ro p a g u lo p h o r“ fo r th e stalk b earin g o n e propagule, w e follow th e previous au th o rs, as R ed h ead (1975) w ho red escrib ed and em ended th e closely related genu s C ristulariella H ohnel, an d H odges a n d F e rre ira (1981) th e au th o rs having d escribed th e g en u s K oru n o m yces. T he o rig in al species, K oru n o m yces term inaliae H odges et F e rre ira w as describ ed as a p arasitic im p erfe ct fu ngus collec-

1. — 1. C h la m y d o p sis p ro life ra n s H o l.-Je c h . e t C a sta ñ e d a — c o n id io p h o re s w ith co n id ia. — 2. P ith o m y c e s p ro la tu s H o l.-Jec h . e t C a sta ñ e d a — c o n id io p h o re s w ith c o n id ia. Del. V. H o lu b o v á -J e c h o v á

77

Č e s k a m y k o l o g i e 40 (2 ) 1986

78

I

H O L U B O V A -JE C H O V A e t C A S T A Ñ E D A R U I Z : H Y PH O M Y C E T E S F R O M C U B A II I.

I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I ■ I I I ■ ■ ■ ■ ■ H ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

te d in B razil being th e cause of n u m ero u s leaf spot diseases of m em bers of th e C om bretaceae, a s T erm inalia ivorensis A. Chev., T. catappa L., T. m yrio carpa H u erck et M uell. A rg., an d B ouchenavia sp. It has caused irre g u la r le a f an d stem spots an d p re m a tu re leaf fall an d q u ite killed seedlings of th e m entio n ed trees in n u rseries. K . zapatensis w as fo und on dead leaves of N ectandra coriacea, in som e association w ith G y ro th rix podosperm a (Corda) R ab en h o rst a n d B eltra n iella sp. It seem s, th a t o u r fu n g u s is saprophytic, how ever, it cannot be excluded th a t th is species is also p a ra sitic and th a t it m ay cause th e leaf fall. T he problem , w h e th e r K . zapatensis is a sap ro p h y tic or a p a rasitic fungus is n o t possible to solve, n o w ; it is n ecessary to stu d y th is q u estion in fu tu re a t th e n e x t collection of th is fungus. K. zapatensis d iffers fro m K. term in a lie in th e w id th of branches, in th e te rm in a l cells o f pro p ag u les and in th e stalk. The pro p ag u lo p h o r of K. term inaliae is m o re d istin c t an d longer, 60— 250 um long and 6— 10 um w ide th a n it is a t K. zapatensis. T h e b ran ch es of K. term inaliae are n arro w er, 7—20 um w ide, th a n th o se o f K. zapatensis. T he fin al b ran ch elem ent of propagules of K. term in a lia e is up to 40 um long, 0-2-septate, w ith an obclavate te rm in a l cell, th e apical end of w hich is ta p e re d an d rounded, 2—3 um in diam . K. zapatensis h as th e fin a l b ra n c h cell subglobose to ellipsoidal w ith an obtusely ro u n d e d apical end. K o ru n o m yces is sim ilar to th e fo rm -g en u s C ristulariella, th e tw o know n species of w h ich a re th e cause of a n u m b e r of le af spot diseases in v arious A cer species an d A ru n c u s sylvester. H odges and F e rre ira (1981) pointed out th e resem blance of th is fu n g u s w ith C ristulariella, and also w ith tw o lignico^ lous fu n g i — Papulaspora virid is M atsu sh im a (now : = P seudaegerita m atsushim ae A b d u llah et W ebster) an d A eg erita candida Pers., th e an am o rp h o f B u lbillo m yces fa rin o su s (Bres.) Jülich. T he differences in b ran ch in g ch aracter, in th e w id th an d colour o f th e hyphae, as w ell as of th e branches of p ro p agules a re sig n ifican t en ough to d istin g u ish th e species of K orunom yces, C ristulariella, P seudaegerita an d A egerita. In th e h y aline rep ro d u ctiv e stru c tu re s of A eg erita candida, w hich is com m on on dead leaves a n d wood, it is possible to fin d clam p connections; these n e v e r a re p re se n t in hy p h ae of K orunom yces. T he species of P seudaegerita, com m on lignicolous hyphom ycetes on m oist wood, h a v e h y p h a e an d p ro p ag u les of dem atiaceous ch aracter. Cristulariella depraedans (Cooke) Hohinel, a leaf p arasit, produces propagules w ith rad ial sy m m e try on n a tu ra l su b stra te , in c u ltu re p hialoconidia and sclerotia (Redh ead 1975). K o ru n o m yces term inaliae p roduces in cu ltu res and on n a tu ra l su b stra te ty p ical p ro p ag u les only; no ty p ical conidiogenous form s w ere observed (Hodges a n d F e rre ira 1981). In M elzer’s reagent, th e propagules of K. term in a lia e a re fa in tly am yloid; th e am y loidity of th e propagules of K. zapatensis is n o t ev id en t fo r th e y ello w -ru sty colour of th e ir w alls.

■ I

Garnaudia triseptata H ol.-Jech. e t C astañ ed a spec, nova Fig. 2: 2.

H

C o lo n iae effu sa e , b ru n n e a e , v e lu tin a e . H y p h a e b a sa le s im m e rsa e , p a llid e b ru n n e a e . C o n id io p h o ra m a c ro n e m a ta , m o n o n e m a ta , b ru n n e a , v e rtic illa tim su b á n g u lo re c to

H

2. — 1. K o ru n o m y c e s z a p a te n sis H o l.-Je c h . e t C a s ta ñ e d a — a p ro p a g u lo p h o r w ith a sm a ll p a r t of a y o u n g p ro p a g u le . — 2. G a rn a u d ia tr ise p ta ta H o l.-Je ch . e t C a sta ñ e d a — b ra n c h e s of c o n id io p h o re s w ith co n id ia. D el. V. H o lu b o v á -Je c h o v á

H O L U B O V Á -JE C H O VA ET C A S T A Ñ E D A R U IZ : H Y P H O M Y C E T E S F R O M C U B A III. ra m o sa , re c ta vel fle x u o sa , s e p ta ta, u sq u e 1000 fim lo n g a, 3.5—6 (—7) c rassa, p a ru m c ra s s itu n ic a ta ; ra m i la te ra le s se c u n d a rii ra m o si, u sq u e 300 m longi. C ellu lae c o n id io g e n a e m o n o b la stic a e , a m p u llifo rm e s v el la g e n ifo rm e s, te rm in a le s e t la te ra le s, s o lita ria e vel v e rtic illa tim a g g re g a ta e , 8—19 X 4.5—6 ¿ím, p a p illa ta e . C o n id ia sin g u la, ac ro g en a, 3 -s e p ta ta (in te rd u m 1—, 2—, 4—s e p ta ta ), b ru n n e a , c y lin d ric a , b a si e t áp ice ro tu n d a ta , (14—) 17—28 X 4.5—5.5 nm , p a ru m c ra s s itu n ic a ta , lev ia, sicca. H a b i t a t in fo liis e m o rtu is N ec ta n d ra e coriaceae. H o l o t y p u s : C u b a, P ro v . C am ag ü ey , S ie r ra de C u b ita s; on d e a d le a f of N e c ­ ta n d ra coriacea, 6. III. 1985, leg. R. F. C a s ta ñ e d a (C 85/23 — h o lo ty p e IN IF A T ACC H a b a n a ; iso ty p e P R M 842706).

C o l o n i e s effuse, brow n, velvety. B asal h y p h a e im m ersed, pale brow n. C o n i d i o p h o r e s m acro n em ato u s, m ononem atous, brow n, v erticillately bran c h e d in rig h t angles to th e stipe, erect up to flexuous, sep tate, slightly th ick -w alled , sm ooth, u p to 1000 pim long, 3.5—6 (— 7) um w ide, la te ra l b ra n ­ ches o ften seco n d ary bran ch ed , u p to 300 um long an d w ide as th e m ain stipe. C o n i d i o g e n O' us c e l l s m onoblastic, am p u llifo rm to lageniform , te rm in a l a n d la te ra l o n sh o rt b ran ch es o r d irectly o n la te ra l b ra n c h o r m ain stipe, so lita ry or in g roups, som etim es v e rtic illa te ly a rra n g e d u n d e r th e septum , 8— 19 X 4.5—6 ¿¿m, w ith a p ro m in e n t p a p illa te an d tru n c a te denticle, 1— 1.5 tum w ide at th e apex. C o n i d i a so litary , acr-ogenous, 3-septate (occasionally 1—, 2— or 4— septate), b row n, cylindrical, w ith b o th ends rounded, som ew hat co nstricted a t th e septa, (14—) 17— 28 X 4.5— 5.5 :um , slightly thick-w alled, sm ooth, dry. Som e a m p u llifo rm conidiogenous cells elongate on th e to p in h y alin e sh o rt an d v ery th in d en ticle w h ich could be a basis of som e syn an am o rp h like Selenosporella o r R hinocladiella, how ever, no m icroconidia w ere prod u ced on th e stu d ied m aterial. H a b i t a t o n dead leaves of N ectandra coriacea (Sw.) G riseb. (Lauraceae). T he genus G arnaudia w as estab lish ed by B orow ska (1977) fo r only one spe­ cies, G. elegans B orow ska collected in P oland. T his species d iffe rs from th e C uban fu n g u s by sm aller, ellipsoidal to p y rifo rm , 1-septate oanidia w hich a fte r th e ir seceding can occasionally h av e on th e base a sm all denticle w ith a h y alin e m a rg in a l frill. No re st w as o b serv ed on th e ro u n d ed base of conidia of G. triseptata. In co m p ariso n w ith G. triseptata, conidiogenous cells of G. elegans a re m o re n u m ero u s (5— 10) in gro u p s a t each b ra n ch of th e conidiophore. Pithom yces prolatus H ol.-Jech. et C astañ ed a spec, nova Fig. 1: 2. C o lo n iae in c o n sp ic u a e , p le ru m q u e c o n id io p h o ra s in g u la in s u b s tra to d isp e rsa . H y p h a e b a sa le s im m e rsa e , h y a lin a e , a n a sto m o sa n te s, 1.5—3 u m cra ssa e . C o n id io p h o ra Sim plicia, fle x u o sa , s e p ta ta , h y a lin a , le v ia, 20—52 (—90) ¿¿m lo n g a, 2—3 ,um crassa, sin g u la v el a g g re g a ta e x h y p h a b a s a li e x o rie n tia . C e llu la e co n id io g en a e m o n o b la sti­ cae, te rm in a le s , c y lin d ric a e . C o n id ia a c ro g e n a , s o lita ria , la te fu s ifo rm ia , 6 -9 -se p ta ta , p le ru m q u e 7 -s e p ta ta , o c h ra c e o -b ru n n e a , v e rru c o s a u sq u e g ro sse v e rru c o sa , (51—) 57—75 (—80) X (10—) 13—18 (—20) /um, a d b a sin ro tu n d a ta , in te rd u m cu m fra g m e n to b re v i e t h y a lin o ; c e llu la e b a sa le s e t a p ic a le s p a llid io re s e t te n u itu n ic a ta e . H a b i t a t in fo liis e m o rtu is P ith e c e llo b ii cubensis. H o l o t y p u s : C uba, P ro v . M a ta n z a s, in S a n M ig u el d e los B a ñ o s; on d e a d le av e s of P ith e c e llo b iu m c u b e n sis B isse, 16. 1. 1985, leg. R. F. C a sta ñ e d a (C 85/6 — h o lo ty p e IN IF A T A CC H a b a n a ; iso ty p e P R M 842704).

3. — 1. C o ryn esp o ra litc h ii (M atsu sh im a ) H o l.-Je c h . e t C a sta ñ e d a — co n id io p h o re s w ith co n id ia. — 2. C o ryn esp o ra c a lo p h y lli H o l.-Jec h . e t C a sta ñ e d a — c o n id io p h o re s w ith co n id ia. D el. V. H o lu b o v á -J e c h o v á

81

' ;V.-„

v-.-;,- .

Č ESK A M Y K O L O G IE 40 (2) 1986

C o l o n i e s inconspicuous, o r m o stly single conidiophores w ith eonidia a re scattered on th e su b stra tu m . B asal h y p h a e im m ersed in th e su b stra tu m , h y a ­ line, anastom osed, 1.5—3 tu m th ick . C o n i d i o p h o r e s sim ple, flexuous, sep tate, hyaline, sm ooth, 20— 52 (—90) um long, 2— 3 ,um w ide, a risin g fro m b asal h y p h ae singly o r in groups. C o n i d i o g e n o u s c e l l s m onoblastic, in te g ra te d , term in al, d e te rm in a te , cylindrical. C o n i d i a acrogenous, solitary, b ro ad ly fusiform , 6-9-septate, m ostly 7-septate, golden brow n, v erru co se up to coarsely w arted , (51—) 57—75 (— 80) X (10—) 13—-18 (— 20) ,um, a t th e base ro unded, occasionally w ith a sh o rt h y aline frill; th e apical and th e basal cell p a le r an d th in n e r-w a lle d th a n o th e r cells. H a b i t a t on dead leaves of P ith ecellobium cubensis Bisse (M imosaceae). W e classify th is fu n g u s in th e genus P ithom yces B erkley et B room e although w e a re not satisfied w ith th is o u r solution, because th e re a re m an y im p o rta n t d istin ctio n s b etw een o u r species an d th e species o f P ithom yces. R egarding its eonidia th e new fu n g u s resem bles som e species of P ith o m yces o r S te m p h y lio m m a S accardo et T raverso. R ecently Kiirk (1983) id en tifie d S te m p h y lio m m a species w ith P ithom yces, h av in g p o in ted o u t th e sam e conidiogenous process, w h e n th e eonidia a re b o rn e p leurogenously and secede rh ex o ly tically . H ow ever, th e m ycelium of P ith o m yces is m ostly superficial, p ale b ro w n to' brow n, v e rru ­ cose an d th e conidiophores a re m icronem atous. On th e co n trary , th e C uban fu n g u s described h e re has h y alin e im m ersed m ycelium an d conidiophores m acronem atous, h y alin e a n d sm ooth; th ey slightly resem ble conidiophores of B a ctro d esm iu m species. T h e oonidiogenesis is n o t q u ite clear, b u t ev idently eonidia a re b orne acrogenously an d it seem s th a t th e y secede by rh ex o ly tic b re a k o f th e conidiogenous cell a t a th in zone ju s t below th e se p tu m a t th e base o f th e conidium , alth o u g h conidia m ostly h av e no conspicuous re st of th e u p p e r p a rt of th e conidiogenous cell. F ro m th e a ll k now n species’of P ithom yces th is C u b an fu n g u s d iffers n o t only by its hyaline, long conidiophores, b u t also by a n enorm ous size of th e eonidia. W e h av e fo u n d no o th e r ad eq u ate ge­ nus fo r accom odating th is species. Corynespora litchii (M atsushim a) Hoi.—Jech. et C astañ ed a comb, nova Fig. 3: 1. B asio n y m : T e ra to sp e rm a litc h ii M a tsu sh im a , in M a tsu sh im a M yeolo g ical M em o irs, No. 1: p. 73, 1980. -

C o l o n i e s h airy , b row n, sm all or only sc attered conidiophores a re p re ­ sen t on th e su b stra tu m . B asal h y p h ae su p erficial to im m ersed, p a le brow n, 1.5—2.5 pim w ide. C o n i d i o p h o r e s s tra ig h t o r slig h tly flexuous, 3— 6-septa te , 75— 130 ¿¿m long an d 2.5—3 ,urri w ide, a t th e base 4 p w ide, brow n, thick -w alled , sm ooth, p e rc u rre n tly successively p ro liferatin g , fo rm in g b a rre l-sh ap ed cells on th e top. C o n i d i p g e n o u s c e 11 s m onotretic, in te g ra te d , te rm in a l, cylindrical. C o n i d i a so litary , dry, acrogenous, obclavate, 3 -septate (occasionally 4-septate), co n stricted a t th e septa, 21— 3 2 X 6 .5 — 8.5 fim ; th e tw o lo w er cells b row n, 9— 10.5 jum long, slightly th ick -w alled , sm ooth to ro ughened, w ith th e base d istin ctly p a p illa te and tru n c a te , 1-^2 pim w id e a t th e scar, th e te rm in a l cells su b h y alin e, th in -w alled , su b u la te -ro stra te , apically elongated an d p ointed, 7— 17 ,um long, 1.5—2 u m w id e; th e th ir d (subhyaline) cell often w ith a la te ra l, su b u late, h y alin e to su b h yaline appendage, 9— 15 um long, 1.5 u m w ide a t th e base, d o w n w ard s directed. H a b i t a t on dead leaves of an u n d e te rm in e d taxon.

82

H O L U B O V Á -JE C H O V Á ET C A S T A Ñ E D A R U IZ : H Y PH O M Y C E T E S F R O M C U B A III.

M a t e r i a l s t u d i e d : C uba, P rov. H ab an a, C iudad H abana, S antiago de la s V egas; on dead leaves of a n u n d e te rm in e d taxon, 28. IV. 1985, leg. R. F, C astañ ed a (C 85/56 IN IFA T ACC H a b a n a ; PR M 842707). T his fu n g u s w as describ ed by M atsu sh im a (1980) on th e basis of living c u ltu re isolated fro m dead leav es o f L itch i chinensis S o n n e ra t (Sapindaceae) fo u n d in T aiw an. In his d escrip tio n h e g av e slig h tly lo n g er conidia, 22— 41 X 5— 7 /xm, an d a lo n g er la te ra l conidial appendage, 10— 20 ^ m long an d 2—2.5 pim w ide a t th e base thain it w as observed in th e C uban m aterial. A lt­ h ough th e re a re som e differen ces in th e size of eonidia w e consider our C uban m a te ria l as id en tical w ith th e fu n g u s fro m T aiw an. T he d ifferences m ay follow fro m th e situ atio n , th a t th e o rig in al description w as m ade on th e basis o f a p u re cu ltu re, w h ilst o u r description is p re p a re d only on th e basis of th e stu d y of th e fu n g u s on n a tu ra l su b stra te . W ith resp ect to p resen ce of la te ra l ap p en d ag es on eonidia a n d th e shape of eonidia, M atsu sh im a (1980) classified th is fu ngus in th e genus T eratosperm a Sydow 1909. T he conidiogenesis is, how ever, q u ite d iffe re n t th a n in T erato­ sperm a. C onidiogenous cells of T eratosperm a species are m onoblastic, p e rc u rre n t w ith w ell-d efin ed an n ellatio n s. O n th e co n trary , no an n elatio n s have been o b serv ed on th e conidiogenous cells of th e C u b an fu n g u s an d th e y w ere also not fig u re d by M atsushim a (1980). C onidiogenous cells a re distin ctly mo­ n o tre tic an d conidiophores p e rc u rre n tly p ro life ra te form ing doliiform or lagenifo rm co n strictions o n conidiophores or it is possible to see occasionally som e re st of th e m arg in o f th e w all a fte r p ro liferatio n . Also a cup-like re st o f im m a tu re d collapsed conidium m ay som etim es be seen on th e top of conidiophore, w h en conidiophore p ro life ra te s s tra ig h t on th ro u g h th e a tta c h e d lo w er p a r t of th e oonidium . T he cup-lik e re s t on conidiophores resem ble th a t of som e E ndophragm iella species, b u t th e conidiogenesis of C. litchii is qu ite d iffe re n t, as it is d istin ctly m onotretic. T h erefo re w e tr a n s fe r th e M atsushi­ m a ’s fu n g u s in C orynespora G üssow . We th in k th a t it is n o t necessary to des­ cribe a n ew genus fo r th is species an d fo r th e follow ing C uban species w hich is ev id en tly congeneric w ith C. litchii. Corynespora calophylli H ol.-Jech. et C astañ ed a spec, nova Fig. 3: 2. C o lo n iae setosae, b ru n n e a e . H y p h a e b a sa le s pallid e b ru n n e a e , 1.5—3 f<m c ra ssa e , a n a sto m o sa n te s. C o n id io p h o ra ex c e llu la b a s a li b ru n n e a , ir r e g u la r ite r in fla ta , 5.5—7 ,um c ra s sa e x o rie n tia ; Simplicia, e re c ta , re c ta v e l p a ru m flex u o sa , sep ta ta , b ru n n e a , 30—70 ,um longa, 2—2.5 um c ra ssa , a d b a sin 3—3.5 ,um c rassa, le v ia , in te rd u m cu m I —3 d o liifo rm ib u s p ro life ra tio n ib u s. C e llu la e c o n id io g e n a e m o n o tre tic a e , te rm in a le s , c y lin d ric a e vel la g e n ifo rm e s, 5—19 X 2—2.5 n m , in co n id io p h o ris in c o rp o ra ta e . C o n i­ d ia so lita ria , ac ro g e n a , o b c la v a ta v el o b p y rifo rm ia ,' 2 -s e p ta ta , in se p tis c o n stric ta , I I —1 6 X 5 —6.5 (—7) ¡um; c e llu la a p ic a lis su b h y a lin a vel p a llid e b ru n n e a , ro b u s te b re v ité r q u e ro s tra te , te n u itu n ic a ta , v e rru c o s a v el lev ia, 3—6.5 X 2—3 ,um; c e llu la b a sa lis e t in te rn a lis b ru n n e a e , p a ru m c ra s s itu n ic a ta e et: v e rru c o sa e , a d b a sin p a p illa ta e e t tr u n c a ta e , 1.2—1.5 ¡um c rassae. H a b i t a t in fo liis e m o rtu is C a lo p h y lli a n tilla n i. H o l o t y p u s : C u b a, P ro v . C am ag ü e y , S ie rra de C u b ita s ; on d e a d le a v e s of C a lo p h y llu m a n tilla n u m , 29. X I. 1984, leg. R. F. C a s ta ñ e d a (C 84/150 — h o lo ty p e IN IF A T A CC H a b a n a ; iso ty p e P R M 842705). , y; •i.j ■■■■;...

f

■

:■,

;

C o l o n i e s h a iry , bro w n . B asal h y p h a e p ale brow n, 1.5—3 tu m w ide, a n a ­ stom osing. C o n i d i o p h o r e s arisin g from irre g u la rly sw ollen, d a rk brow n foot cell, 5.5— 7 pim w id e ; th e y a re u n b ran ch ed , erect, stra ig h t o r slightly flexuous, sep tate, b row n, 30—70 ^ m long, 2— 2.5 pim w ide, at th e base 3— 3.5

83

C E SK Á M Y K O L O G IE 40 (2) 1986

/um w ide, sm ooth, occasionally w ith 1— 3 successive b arell-sh a p ed p ro life ra ti­ ons. Som etim es conidiophores p ro life ra te th ro u g h a dead conidium an d some re s t of th e conidium occasionally rem ains as a cup. C o n i d i o g e n o u s c e l l s m onotretic, in te g ra te d , te rm in a l, p e rc u rre n t, cy lindrical o r lageniform , 5— 19 X 2— 2.5 /jm . C o n i d i a solitary, acrogenous, obclav ate to ob p y rifo rm , 2-septate, con stricted a t th e septa, 11— 1 6 X 5 —6.5 (—7) ^ m ; th e apical cell su b h y alin e to p a le b row n, sto u tly an d sh o rtly ro stra te , th in -w alle d , finely ro u ghened to sm ooth, 3—6.5 X 2— 3 um , tw o f u r th e r cells (basal an d intern al) brow n, slig h tly th ick -w alled , ro u g h en ed w ith m in u te sh o rt ridges, th e base d istin ctly p a p illa te a n d tru n c a te , 1.2— 1.5 um w ide a t th e scar. H a b i t a t in dead r o tte n leav es of C a lophyllum a n tilla n u m B ritto n (Clusiaceae). C orynespora calohylli is v e ry sim ilar to C. litchii. I t d iffe rs f r o m th is species by sm aller, only 2-se p ta te eonidia a n d by absence of a la te ra l su b u late appendage. T he conidiogenesis of b o th species is id en tical — m o n o tretic and th e re fo re in o u r o p in io n it is co rrect to classify th e tw o species in Corynespora. D uring th e stu d y o f th e above m en tio n ed tw o species of C orynespora, follow ing tw o species of D em atiaceae new fo r C uba w ere fo u n d on dead ro tte n leaves: B eltrania rhom bica a n d C ircinotrichum papakurae. Beltrania rhombica O. Penzig 1882, N uovo G iorn. Bot. Ital. 14: 72—75. O n d ead leav e s of a n u n d e te rm in e d ta x o n . C u b a : P ro v . H a b a n a , C iu d a d H a b a n a , S an tia g o de las V egas, 28. IV. 1985, leg. R. F. C a sta ñ e d a (C 85/56 IN IF A T ACC H ab an a).

C o n i d i a sy m m etrically biconical, 22—28 X 7—8 um , w ith a hyaline, setifo rm appendage, 3—6 /um long a t th e apex; s e p a r a t i n g c e l l s ellipsoi­ d al to lem on-shaped, 8—9 X 5— 6 ,um; sterile d a rk brow n s e t a e up to 200 um long an d 4—6 ^ m w ide n e a r th e base. C om m on on dead leaves in tro p ical an d su b tro p ical areas. Circinotrichum papakurae H ughes et P irozynski 1971, N ew Zeal. Jo u rn . Bot. 9: 40—42. O n d e a d le av e s of C a lo p h y llu m a n tilla n u m B ritto n (C lusiaceae). C u b a : P ro v . C am ag ü ey , S ie r ra d e C u b ita s, 29. X I. 1984, leg. R. F. C a s ta ñ e d a (C 84/150 IN IF A T ACC H a b a n a ; P R M 842705).

C o l o n i e s sm all, irre g u la r u p to effuse, velvety, w h ite g rey w h en spo ru lating, b ro w n an d h a iry w h en old. M ycelium p a rtly superficial, p a rtly im m er­ sed, fo rm in g a n e tw o rk of b ra n c h e d h y p h ae up to p seu d o p aren ch y m ato u s strom a. S e t a e erect, stra in g h t, slig h tly flexuous, w h ip -lik e in th e ir te rm in a l p a rt, d a rk brow n, th ick -w alled , 0-3-septate, up to 220 ,um long, 3.5—4 um w ide above th e sw ollen base an d ta p e rin g to th e h y alin e or su b h y alin e v ery th in end, u p to 0.8— 1 pirn w ide. C o n i d i o g e n o u s c e l l s subhyaline, lag en i­ form to obclavate, polyblastic, 4— 8 /um long, 3—4 w id e a t th e base, 1.2— 1.8 um w ide a t th e apex, p e rc u rre n tly p ro liferatin g . C o n i d i a cy lindrical to fusiform , stra ig h t or slig h tly curved, aseptate, hyaline, 14— 18 X 1.5— 1.8 ^m , w ith th e p ro x im al end su b u la te an d th e d istal end corniform . H ughes an d P iro zy n sk i (1971) g av e in th e ir description setae 2- o r 3-septate, up to 150 /um long, 2.5—4 u m w ide a t th e base; conidiogenous cells relativ ely few an d scattered , 5— 10 jum long, 3.5— 5 /um w ide a t th e base an d conidia 11— 17 X 1.5—2 ^ m . We consider th e fu n g u s collected in C uba be identical w ith th e species d escribed by th e above m en tio n ed a u th o rs fro m N ew Zealand.

84

H O L U B O V Á -JE C H O V Á E T C A S T A Ñ E D A R U IZ : H Y PH O M Y C E T E S F R O M CU BA III.

T his species w as e v id e n tly collected a t first in C uba by M ercado (1984) on dead leaves of P sid iu m guajava L. (M yrtaceae). H e did n o t d eterm in e his collection as a species (only as a genus), b u t pub lish ed a fig u re a n d a descrip­ tio n of his fungus. S etae d escribed by him a re as erect, up to 270 ¡j.m long and 3— 7.5 pirn w ide a t th e b ase an d 1.5 — 2.5 ^ m w ide at th e apex (although a w h ip -lik e end of th e setae is fig u red ); sporogenous cells should be 3— 5.5 jum w ide, eonidia 10—20 X 1.2—2.2 ^m . T h ere are, how ever, some d iffe re n ­ ces b etw een M ercado’s d escrip tio n an d o u r fu n g u s in th e d a ta on th e size of setae, conidiogenous cells an d conidia; n ev erth eless w e consider C astañed a ’s a n d M ercado’s collection as tax o n o m ically id en tical and belonging to Cir­ cin o trich u m papakurae. O n th e su rface of dead leaves of C a lo p h yllum a n tilla n u m (C 84/150) D ictyochaeta s im p le x (H ughes et K endrick) H ol.-Jech. w as also found, hav in g eonidia 14— 1 6 X 2 .5 — 2.8 /jm an d setu lae 5— 7 u m long; open collaretes of phialoconidiophores w e re u p to 6 X 3.5 ^m . T h is species w as recen tly recorded from C uba by th e second of th e p re se n t a u th o rs (C astañeda 1985). References B O R O W SK A A. (1977): G a rn a u d ia eleg a n s gen. e t sp. nov., a n d E n d o p h ra g m ie lla te ñ e ra sp. nov., n e w d e m a tia c e a o u s H y p h o m y cetes. — A c ta M ycol., W arsz a w a , 13: 169-174. C A ST A Ñ E D A R U IZ R. F. (1985): D e u te ro m y c o tin a d e C uba. H y p h o m y c e te s II. — ed i n : In s titu to de In v e s tig a tio n e s F u n d a m e n ta le s e n A g ric u ltu ra T ro p ic a l „A le­ ja n d r o de H u m b o ld t“ A CC, H a b a n a . 23 pp. H O D G E S C. S. e t F e r r e ir a F. A. (1981): K o ru n o m y c e s, a n e w g e n u s of fu n g i im p e rfe c ti fro m B razil. — M ycologia, L a n c a ste r, 73: 334—342. H U G H E S S. J. e t P IR O Z Y N S K I K. A. (1971): N ew Z e a la n d F u n g i 15. B eltra n iella , C irc in o tric h u m , a n d G y r o th r ix (syn. P eglio n ia ). — N ew Z eal. Jo u rn . B ot., W e llin g ­ ton, 9: 39—45. K IR K P. M. (1983): N ew o r in te re s tin g m ic ro fu n g i IX . D e m a tia c e o u s h y p h o m y c e tes fro m E sh e r C om m on. — T ra n s. B rit. M ycol. Soc., C a m b rid g e , 80: 449—467. M A T S U S H IM A T. (1980): S a p ro p h y tic m ic ro fu n g i fro m T a iw a n . P a r t 1. H y p h o m y ­ cetes. — M a tsu sh im a M ycol. M em o irs, No. 1: 1—82. M E R C A D O S IE R R A A. (1984): H ifo m ice te s d e m a c iá c e o s d e S ie r ra d el R o sario , C uba. H a b a n a . — 181 pp. e t 117 p late. R E D H E A D S. A. (1975): T h e g e n u s C ristu la riella . — C a n ad . Jo u rn . Bot., O tta w a , 53: 700-707. A d d re sse s of th e a u th o r s : V ě ra H o lu b o v á -J e c h o v á , B o ta n ic a l In s titu te , C zechoslo­ v a k A c a d e m y of S cien ces, 252 43 P rů h o n ic e n e a r P ra h a , C zech o slo v a k ia. R a fa e l F. C a s ta ñ e d a R uiz, In s titu to d e In v e stig a c io n e s F u n d a m e n ta le s en A g ric u l­ tu r a T ro p ic a l “A le ja n d ro d e H u m b o ld t“, A c a d e m ia de C ien c ia s d e C u b a, S an tia g o de la s V egas, L a H a b a n a , C uba.

85

The occurrence of Ascochyta Lib. and Didymella Sacc. on the leaves of cereals in Czechoslovakia V ýskyt Ascochyta Lib. a Didym ella Sacc. na listech obilnin v Československu J o se f H ý se k a n d Z u za n a T e m p íro v á A s c o c h y ta a ven a e, A sc o c h y ta tr itic i a n d D id y m e lla sp. w e re id e n tifie d on oats, w h e a t a n d b a rle y le a v e s co lle c te d in 10 lo c a litie s n e a r T a c h o v (W est-B o h e m ia n reg io n ) in th e sp rin g of 1984. In o u r m a te ria l y e llo w -a n d -b ro w n lesio n s on o ats w e re m a rg in a te d d a r k re d a n d c o n ta in e d ir re g u la rly d is p e r­ sed p y c n id ia of A s c o c h y ta a v e n a e (P etr.) S p ra g u e e t Jo h n s, [syn. P se u d o d ip lo d ia a ve n a e (P etr.) P etr.]. P y c n id ia w e re sized in a v e ra g e 139.5 x 134.25 ¿¿m, p y cn o sp o re s 24.5 x 6.2 ¡j.m , h a v in g 1—2 se p ta . In fe c te d sp o ts of w h e a t a n d b a rle y le a v e s w e re sp in d le -s h a p e d , d a rk b ro w n m a rg in a te d . A sc o c h y ta tr itic i H o ri e t E n jo ji id e n tifie d in w h e a t h a d p y c n id ia 138.5 x 130 ,um in av e ra g e , p y c n o sp o re s 15.5 x 4.6 ,um, n o rm a lly h a v in g o n e c e n tr a l se p tu m , tw o o r e v e n th r e e s e p ta w e re ra re . In b a rle y p e rith e c ia of fu n g u s D id y ­ m e lla sp. w e re fo u n d 128 x 147 ¿¿m in a v e ra g e , w ith asci 55 x 11.5 p m a n d asco sp o res 15.5 x 6.2 ^m , w ith o n e c e n tr a l se p tu m . T h e a b o v e -m e n tio n e d fu n g i w e re c u ltiv a te d on m a lto s e -d e x tro s e a g a r a t 20—25 °C, fo r 14 d ay s u n d e r U V -lig h t (365 nm ).

N a ja ř e ro k u 1984 jsm e n a le z li n a 10 lo k a litá c h v ok o lí T a c h o v a (Z á p ad o ­ česk ý k ra j) sk v rn ito s ti lis tů ovsa, p še n ic e a je č m e n e zp ů so b e n é h o u b a m i A s c o c h y ta a ven a e, A s c o c h y ta tr itic i a D id y m e lla sp. Ž lu to h n ě d é s k v rn y n a o v su b y ly o h ra n ič e n y tm a v ě ru d ý m le m e m a o b sa h o v a ly n e p ra v id e ln ě ro z p tý ­ le n é p y k n id y A sc o c h y ta a ve n a e (P etr.) S p ra g u e e t Jo h n s. ísy n . P se u d o d ip lo d ia a v en a e (P etr.) P etr.]. P r ů m ě r n á v e lik o st p y k n id b y la 139,5 x 134,25 fim, p y k n o sp ó r 24,5 x 6,2 um , s 1—2 p ře h rá d k a m i. U p še n ic e a je č m e n e b y ly lé z e v ře te n o v ité , o b k lo p e n é tm a v ě h n ě d ý m lem em . N a p še n ic i m ě la A s c o ­ c h y ta tr itic i H o ri e t E n jo ji p y k n id y v e lik o sti 138,5 x 130 ,um v p rů m ě ru , p y k n o sp ó ry 15,5 x 4,6 ,um, v ě tš in o u p ouze s je d n o u c e n tr á ln í p ře h rá d k o u , v n ě k te rý c h p říp a d e c h se v y sk y tly 2 i 3 p ře h rá d k y . N a je č m e n i js m e n a ­ lezli p e rith e c ia h o u b y D id y m e lla sp. v e lik o sti 128 x 147 [¿m v p rů m ě ru , s a sk y 55 x 11,5 ^m . A sk o sp ó ry s je d n o u p ře h r á d k o u m ěly p rů m ě rn o u v e . k o st 15,5 x 6,2 fím. U v ed e n é h o u b y js m e p ě sto v a li n a sla d in k o v é m a g a ru p ři 20—25 °C, p o d o b u 14 d n ů p o d U V sv ě tle m (365 nm .).

T he agents causing aty p ical leaf spots on w heat, b arle y an d oats w ere ex am i­ ned. T h ere a re few referen ces in lite ra tu re ab o u t th e ir origin. A sco ch yta ave­ nae (Petr.) S p ra g u e et Jo h n s, [syn. P seudodiplpdia avenae (Petr.) P etr.] w as d escrib ed m o rp h o lo g ically b y P id o p ličk o (1978) an d as Pseudodiplodia avenae (Petr.) P e tr, by M eln ik (1977). Pidopličko (1978) defined th e spots of A sco ch y­ ta avenae as ashy b row n, ashy g reen or yellow brow n, diffuse, in d istin ct. P y c­ n id ia w e re spherical, 100—200 n m in d iam eter, opening a t th e su rfa c e by th e orifice 20 jum in d iam eter. C onidiospores w ere long ellipsoidal, spindle-shaped, cylindrical, stra ig h t o r slig h tly curved, colorless o r a t lo n g itu d in al side yellow , av erag in g to 18—28 x 6— 8 um , fo rm ed of tw o cells, w ith 1—3 se p ta a n d oil bodies in each spore. M uller (1952) described th e follow ing path o g en ic ag en ts causing th e fu n g al le a f spots of cereals: th e fu n g u s D idym ella caudata M ul­ le r w ith p e rith e c ia of 80—200 ¿¿m in d iam eter, th e asci of 55— 70 u m in av e­ rage, w ith h y alin e ascospores 10.5— 13 X 4—4.5 ^m . [syn. Sphaerella exitialis M orini a n d D id ym ella a u tu m n a lis P e tr.]. Its im p erfect stag e is A scochyta sorghi Sacc. [syn. A sco ch yta gram inicola v ar. leptostrom a T rail., A scochyta gram inicola Sacc., A sc o h y ta gram iniqola v a r. h o ld Sacc., A sco ch yta g ra m in i­ cola var. diedickeana B audyš et Picb., A scochyta elym i T ehon et D aniels] w ith sp ores 13— 1 6 X 2 .5 —4 (um. O bst (1983) o b served in S o u th B av aria leaf spots

86

H Ý SE K ET T E M P lR O V Á : A SC O C H Y TA A N D D ID Y M E L L A ON C ER E A L S

; . ■ *■-*

'Í M

'I

L e a f sp o ts c a u se d by A sc o c h y ta a v e n a e (P etr.) S p ra g u e e t Jo h n s, on oats. P h o to M. N o v ák

87

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2) 1986

- '4 -t I» SS®***»Ibíst-i *1*llPn i w JI gjSfMtWStBWBĚ$™Mff2 1If’f* P •"j, ~,

S ® Ibí^5i «rty*!«?» f M fliiy iM i

:

^ft*^

»yjp g y w r f f f f P m ^ r # f f f f *■i 'i ^ ^ ^ ^ E P P f i f i

*HlMif

ri

-Iflffiz . plfrf

f

:||lf

HEX

Ur |1.

|M| 11

| |

'■•[!pt, fl■^ «tBR* 4|

**^jmf * ’* |f

ji C f iw l

L e a f spo ts c au sed b y A s c o c h y ta a v e n a e (P etr.) S p ra g u e e t Jo h n s, o n o a ts

Photo M. Novák

88

H Ÿ SE K E T T E M P ÍR O V Á : A SC O C H Y TA A N D D ID Y M E L L A ON C ER E A L S

A sco sp o res (lOOOx) a n d g e rm in a tin g a sc o sp o re s (1500x) o f D id y m e lla sp. P h o to L. K u č e ra

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2 ) 1986

Ascospores (1000X) and germ inating ascospores (1500X) of Didymella sp. Photo L. Kučera

90

H Y SE K ET T E M P lR O V A : A SC O C H Y T A A N D D ID Y M E L L A O N C ER E A L S

caused b y A sco ch yta sp., n am ely b y A sco ch yta avenae, on oats, w h e a t and barley. W idesp read o ccurrence of A sco ch yta sp. is caused by cloudy an d w et w e a th e r d u rin g th e v e g etatio n period. L eaf spots are sim ila r to lesions caused by D rechslera teres (Saccardo) S h o em ak er, R h yn ch o sp o viu m secalis (Oud.) J. J. D avis, S ep to ria n o d o ru m (Berk.) B erk. A sco ch yta tritic i H ori e t E n jo ji w a s id e n tifie d on w h e at leaves in USA in 1969 (S charen et K ru p in sk y , 1971). P u n ith a lin g h a m (1979) did n o t include A sco ch yta tritic i H ori e t E n jo ji as in d iv id u a l species to th e list of A scochyta. All isolates h a d sta b le c u ltu ra l ch aracteristics, th e fungus infected all cereal species e x c e p t triticale. A shy b ro w n to ashy w h ite spindle-shaped lesions w ere q u ite com m on. T he pycn o sp o re size w as 18.5 x 4.5 um, w ith one cen tral sep­ tu m , ra re ly tw o or th re e septa. Material

and

methods

W h eat, b a rle y a n d o a ts le a v e s w e re co lle cte d in 10 lo c a litie s n e a r T a c h o v (W estB o h em ian region). P y c n id ia , p e rith e c ia , asci, p y cn o sp o re s (co n id io sp o res) w e re e x a m in e d a n d m e a ­ s u re d to id e n tify th e fu n g i a n d g e rm in a tio n o f th e sp o re s w a s a lso te ste d . L e af sa m p le s w e re s u rfa c e -s te rilis e d w ith 60 % ,e th y la lc o h o l a n d is o la te d p y c n id ia w e re p la c e d on m a lto s e -d e x tro s e a g a r, u n d e r U V -lig h t (365 n m ) a t 20—25 °C fo r 14 days.

Results

and Discussion

A typical spots on th e leaves of cereals (w heat, barley, oats) collected in 10 localities n e a r T achov (W est-B ohem ian region) w ere exam ined. O n oats leaves y ello w -an d -b ro w n lesions w ith d a rk re d edge w ere q u ite com m on (1). T hey con tain ed irre g u la rly d ispersed pycnidia. T he pycnidia m easured 105— 195 x 99— 180 fA.m, in a v erag e 139.5 x 134.25 .um, pycnospores (conidiospores) 18.0— 25.5 x 4.5—6.5 «m in av erag e 24.5 x 6.2 ^m , w hich fits th e descrip tio n of Asco­ ch yta avenae (Petr.) S p ra g u e et Jo h n s. Each spore h a d one o r tw o septa. In fected spots on w h e a t leaves (3) w e re spindle-shaped, d a rk brow n m arg i­ n ated . T he p y cn id ia w e re d a rk b ro w n to black, b u rie d b e n e a th th e epiderm is of th e leaf a n d o p en in g a t th e su rface by a w a rty o r p a p illa te projection, cluste­ red o r scattered . T hey sized 90— 165 x 99— 165 ^ m , in a v erag e 138.5 x 130 ¿¿m, pycnospores sized 12.5— 24.5 x 3.9— 5.0 „um, in av e rag e 15.5 x 4.6 («m, norm ally h avin g one c e n tra l septum , alth o u g h tw o or even th re e se p ta w e re seen ra ­ rely. A ll describ ed fe a tu re s resem bled th o se of A sco ch yta tritic i H ori et E njoji. On b a rle y leav es lesions w ith p e rith e c ia w e re p rese n t (4). T he size of p e rith e ­ cia w as 114— 150 X 126— 180 ^m , in a v e ra g e 128 X 147 ¿¿m, asci sized 48—60 X 10.5— 12 «m , in a v erag e 55 x 11.5 ,um an d ascospores sized 13.5— 16.5 x 6—6.5 ,um, in a v e ra g e 15.5 x 6.2 ^ m (5, 6). T h e fu n g u s w as id en tified as D idym ella sp. A ll fu n g i w e re c u ltiv a te d o n m alto se-d ex tro se a g a r an d p u re sta b le sp o ru latin g c u ltu re s o f g rey co lo u r w ere o b tain ed . D id ym ella sp. fo rm ed no n sp o ru latin g m ycelia even u n d e r UV lig h tin g (365 nm). O nly few lite ra ry d a ta on aty p ic a l cereal leaf sp o ttin g caused by A scochyta spp. a re available. , . '■ The sh ap e an d size of spores fo u n d o n b a ts leaves correspond w ith th e des­ crip tio n o f A sco ch yta avenae (Petr.) S p ra g u e e t Johns, by O bst (1983). T he size o f pycnospores in o u r m a te ria l w as 18.0—25.5 x 4.5—6.5 um w hile O bst (1983) in d ic a te d 19—24.5 x 4.8—6.5 ^m ,

91

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2 ) 1986

C u ltu ra l ch aracteristics, spore m orphology and host, reactio n o n th e leaves all em phasize th e d istin ctio n b etw een A sco ch yta tritici H ori e t E n jo ji (Scharen e t K ru p in sk y , 1971) an d o th e r species of A scochyta id en tifie d in w h e a t by o th e r

laÍ|P j||jK

lljlp i^R í

ÍJmk

'

oH f

IP-

L e a f sp o ts cau se d by A sc o c h y ta tr itic i H o ri e t E n jo ji on w h e a t. P h o to M. N o v ák

92

H Ý SE K ET T E M P lR O V Á : A SC O C H Y TA A N D D ID Y M E L L A O N C ER E A L S

au th o rs (M elnik 1977, P idopličko 1978, P unithalim gham 1979, O bst 1983). The size of p y cn id ia (105—200 x 118— 240 ^m ) an d th e size o f pycnospores (13.5—27 x 3—6 jum) re p o rte d b y S ch aren et K ru p in sk y (1971) is in accordance w ith th e results in d icated in th is p a p e r (pycnidia: 90— 165 X 99— 165 pim, pycnospores: 12.5— 24.5 X 3.9—5.0 /um).

L eaf sp o ts c a u se d by D id y m e lla sp. on b arle y . P h o to M. N ovák

93

- - -

- - - -------------

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2) 1986

T he D id ym ella sp. id en tified in b arley h a d longer a n d w id er ascospores (13.5— 16.5 x 6— 6.5 um ) th a n th o se of D idym ella caudata M üller (10.5— 13 x 4 —4.5 um) a n d w id e r th a n th o se of D id ym ella exitia lis (Mor.) M üller described b y M üller (1952). D id ym ella sp. can be supposed to be a new u n d esc rib e d spe­ cies. T he abov e-m en tio n ed fu n g i a re less aggressive p a ra site s th a n th e ty p ical leaf spot diseases Sep to ria n o d o ru m (Berk.) B erk., R h yn ch o sp o riu m secalis (Oud.) J. J. D avis, D rechslera teres (Saccardo) S h o em ak er etc., causing o r con­ trib u tin g to sig n ifican t losses of cereal yields in cool an d w e t y e ars an d be­ com e even m ore d angerous in th e fu tu re . References , 1 fa,*' I • >. M E L N IK V. A. (1977): O p re d ě litě l g rib o v ro d a A sc o c h y ta L ib. — Iz d a tě ls tv o N a u k a , L e n in g ra d , p. 246. M Ü L L E R E. (1952): P ilz lic h e E rre g e r d e r G e tre id e b la ttd ü rr e . — P h y to p a th o lo g isc h e Z e itsc h rift, B e rlin lin d H a m b u rg , 19: 403—416. O B ST A. (1983): B e o b a c h tu n g e n u n d E rm ittlu n g e n zu e in e r w e n ig b e a c h te te n A scoc h y ta - B la ttfle n k ra n k h ’e it d es G e tre id e s. — Z. P fl. K rä n k h . u. P fl. — Sch., S tu ttg a r t, 90: 113-118. 1 , P ID O P L IČ K O N. M. (1978): G rib y -p a ra z ity k u ltsu m y ch ra s tě m j. —' O p re d ě litě l, to m 3, p ik n id ia ln y je g rib y , N a u k o v a Dumka, K iev, p. 231. P U N IT H A L IN G H A ^ I E. (1979): G ra m in ic o lo u s , A sco c h y ta-Š p ec ies. — M y cological P a p e rs, K ew , S u rre y , 142, p. 214. SC H A R E N A. L. e t, K R U P IN S K Y J. M. (1971): A sco c h y ta tr itic i on w h e a t. - P h y to patology, St. P a u l,-M in n e s o ta , 61: 675—680.

V

.t

.

ft ;■

v

C*

A d d re sse s of a u th o rs : R N D r. Jo s e f H ý se k CSc. a n d In g . Z u z a n a T e m p íro v á , R e ­ se a rc h In s titu te fo r C ro p P ro d u c tio n , S e c tio n of P la n t P ro te c tio n , D m o v sk á 507, 161 06 P r a h a 6 - R uzyně.

' ■ ív % ’•’

vf

,■>: ' ',1'' '

v

I? :'. *

■

3

.

m

f

" -s*

•I'-"..

94

. ’•

'•

►’a Š»'*. , ,

i»

\

•

fS-

v

Í V,

\ c

f r - V ..v

w

?

M ,k

.

.

v

m ir-; &'ikw""'

£

‘¿ U

l i f e --

Sférokrystaly šťavelanu vápenatého u myceliové kultury Phallus impudicus L.: Pers. The calcium oxylate spherocrystals in m ycelial culture of Phallus impudicus L.: Pers. J a ro sla v K lá n

P ř i s ta tic k é k u ltiv a c i h a d o v k y z á p a sn é — P h a llu s im p u d ic u s L .: P ers. (P hallales, G a ste ro m y c e te s) b y ly n a le z e n y v n a d m u tý c h h y fá c h s fé ro k ry s ­ ta ly šť a v e la n u v á p e n a té h o . P o p sa n ý je v b y m o h l p řis p ě t k p ře s n ě jší iden -. tifik a c i m y celio v é k u ltu ry jm e n o v a n é h o d ru h u .

D u rin g th e sta tic c u ltiv a tio n of P h a llu s im p u d ic u s L .: P ers. (P h a llales, G a ste ro m y c e te s), th e c a lc iu m o x y la te s p h e ro c ry sta ls in th e in f la te h y p h a e w e re fo u n d . T h is p h e n o m e n o n c o u ld c o n trib u te to m o re e x a c t id e n tif i­ c a tio n of th e m y c ela l c u ltu re of th e ab o v e m e n tio n e d sp ecies.

Š ťavelan v á p e n a tý je v o rganism ech říše ro stlin n é té m ě ř obecně ro zšířen; nebyl nalezen u m ech o ro stů (B ryo p h yta ) a n ěkolika čeledí cév natých rostlin (např. M agnoliaceae, Prim ulaceae). V říši h u b se v y sk y tu je rovněž často, p řed ev ším ve fo rm ě jed n o tliv ý ch te tra g o n á ln íc h b ip y ram id nalézajících se na p o v rc h u b u n ěčn é stěný. Z h ám é jso u in k ru sta c e na v rcholu cystid u ro d u Inocyb e, u g astero m y cetů je šťavelan v á p e n a tý ho jn ě v p erid ii — M u tin u s caninus (H u d s.: Pers.) F r. (F isch er 1895; F leg ler 1981), G eastrum coronatum Pers. (Lohw ag 1934). N a p o v rch u h y f sk lád ající m yceliové provazce (thalorhizy) byl nalezen u d ru h ů A garicus cam pester (L.) Fr., M u tin u s canirCus a P hallus im p ud icu s (De B ary 1884), n a m yceliu a v rh izo m o rfách H ystera n g iu m crassum

i / o

b

c

d

1. S fé ro k ry sta ly v h y fá c h k u ltu ry P h a llu s im p u d ic u s D. :-P e rs. — T h e S p h ero c ry sta ls in m y c e lia l' c u ltu re ó f P h a llu s im p u d ic u s L .: P ers. ¡a» n a d m u tá h y fa btez k ry s ta lu , b -d > - h y fy b k ry s ta le m šť a v e lan u v á p e n a té h o u p ro s tře d /-' ' ' rÍS>el. :J / K l á n

I

Č e sk á m y k o lo g ie

40

(2 ) 1986

(Tul.) Fisch. (C rom ack et al. 1979). V zácný je v ý sk y t jed n o tliv ý ch k ry sta lk ů šťav elan u v áp en atéh o u v n itř buněk. T ak M aublanc et M alengon (1930) pozo­ rovali jeh ličk o v ité k ry sta lk y v h y fách a bazidiích B attarraea ste ve n ii (Lib.) Fr., L ohw ag (1941) píše o De B ary h o pozorováních k ry sta lk ů ve sférocystách R ussula adusta Fr. U m yceliových k u ltu r d řevokazných hu b H eterobasidion a nnosum , P hlebopsis gigantea, R esin icium bicolor, C oniophora puteana, B jerkand era adusta, H ypholom a capnoides a G lo eo p h yllu m odoratum popisuje k ry sta ly šťavelanu v áp en atéh o (m onopolyhydráty) H o ld en ried er (1932). K ry s­ ta ly se nacházely n a p o v rch u h y f nebo volně v m ediu. Je jic h k v a n tita závisela na p oužitém ty p u živné p ů d y a je jí reakci (pH). V olger et al. (1982) id e n tifik o ­ vali rovněž k ry sta ly šťavelanu v ápenatého' v m yceliové k u ltu ře d ru h u H etero­ basidion annosum . A u to ři došli k závěru, že m nožství k ry sta lk ů v k u ltu ře n e­ závisí n a čistotě pou žité slad in y či a g a ru , ale je závislé na chem ické k v alitě použité vody a n a asp ek tech genetických. P ři statick é kultiv aci dvou k m en ů P hallus im p u d icu s L .: P ers. (izolát PI-35 z „ v a jíč k a “, lok. P ra h a 5—V. C huchle, okraj sm rčiny p ři Sliveneckém potoku, 1. 7. 1981; izolát P I—35/2 z „ v a jíč k a “, lok. okolí v rch u H víždince u D obřichovic, 3. 10. 1985) byly objeveny u v n itř n ě k terý ch h y f lesknoucí se sfé ro k ry staly (sférity) tj. k u lo v ité drů zy k o n cen trick y v rstvené, složené z rad iá ln ě se stav e­ ných ten k ý ch tric h itů (p ap rsčitá stavba) šťavelanu v áp en atéh o (fig. 1, 2). Ve v zd u šn ém u m yceliu byly sfé ro k ry sta ly u v n itř n afo u k lý ch h y f n ěk d y je n 2—4 um v elké; časté byly h y fy lahvicovitě ztloustlé, 7— 18 ^ m široké, dosud bez

y

r

**m

S 4* '

j

,

'

f

i '

!

, . v

-

.

■ • ; •

v

r >

■

.

2. N a d m u té h y fy se s fé ro k ry sta ly šť a v e la n u v á p e n a té h o v m y celio v é k u ltu ře P h a llu s im p u d ic u s L . : P e rs. — T h e in f la te h y p h a e w ith ca lc iu m o x y la te s p h e ro c ry sta ls in m y celial c u ltu re of P h a llu s im p u d ic u s L .: P ers. F o to J. K lá n

96

I

K L Á N : S F É R O K R Y S T A L Y U P H A L L U S IM P U D IC U S

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ I ■ ■ ■ ■ H ■ ■ H I I I I ■ ■ I ■ I I I

sfé ro k ry sta lů . U su b m ersn íh o m ycelia, kdy hyfa byla širo k á 1—2,5 (3) ¡j.m , byly sfé ro k ry sta ly m nohem častější a větší, 7—20 (30) u m v p rů m ě ru , a rozšířen o u (nafouklou) h y fu zcela vyplňovaly. S fé ro k ry staly se nacházely i v te rm in á ln íc h b u ň k á c h ; velm i d o b ře byly v id ite ln é v M elzerově činidle díky p říto m n o sti c h lo ra lh y d rá tu . C hem ický d ů k az šťavelanu v áp en atéh o byl proveden na zák lad ě ro zp u stn o sti k ry s ta lů ve zředěných kyselinách (3 % H2SO4 ve 40 % etan o lu , 10 % HC1), b a rv e n ím alizarin em S (M onthoux 1977) a reakcí dusičnan stříb rn ý -p e ro x id v o d ík u (S ilver et P rice 1969). K u ltiv ace P hallus im p u d icu s b yla p ro v á d ě n a n a kom plexních živných půdách rů zn éh o složení a jm en o v an é ú tv a ry byly vždy pozorovány. N apř. na živné p ů d ě s m alt e x tra k te m (Oxoid, Difco), kvasničným e x tra k te m (Oxoid, Difco) a ag arem (Difco), nebo na a g a ru se sladinkovým e x tra k te m (Im una). H odnota pH p ů d byla 6,5. P o u žitá voda byla destilovaná. K ultivace p ro b íh ala v ětšin o u p ři 24° C v te rm o s ta tu ve tm ě, p ři re la tiv n í vlhkosti 80 % . R ůstová rych lo st kolonie byla velm i pom alá. U k m en e PI-35 nedošlo během čtyřletého pasážování k žádn é zm ěně; je m ožné p o v ažovat popsaný jev za trv alý . S fé ro k ry sta ly p opsal již De B ary (1884) v h y fách th a lo rh iz M u tin u s caninus (zde zřejm ě n ejd e o vzácný vý sk y t, neboť jsem shodné ú tv a ry zaznam enal na něk o lik a ex sik átech M. caninus); m ůžem e o čekávat nález sféro k ry stalů i v m yceliové k u ltu ře to h o to d ru h u . K rom ě h u b byly též p ro k ázán y v osem ení některý c h h v o zd ík o v itý ch ro s tlin (D ianthaceae) a u zástu p ců čeledi Cactaceae. P ozoro v an ý je v d okazuje, že m ycelium v k u ltu ře u v o lňuje k y selinu šťavelovou, k te rá s p říto m n ý m i v á p e ň a tý m i io n ty tv o ří sůl k alciu m o x alát jako konečný p ro d u k t. O postav en í h u b v kolo běhu v á p n ík u p o jed n al C rom ack e t al. (1977). P o k u d bud o u sfé ro k ry sta ly v m yceliových k u ltu rá c h P hallus im p u d icu s potv rz e n y dalším i au to ry , b u d e m ožné p o v ažovat popsané ú tv a ry za doplňující znak, k te rý um ožní p řesn ější id en tifik aci m yceliové k u ltu ry .

I

Literatura

I I I I ■ I I I I I I I I I I I I I I I I I I

C R O M A C K K., JR ., R. F O G E L , A. W. TOD D, W. M. F E N D E R , M. E. C RO SSLEY , e t D. A. C R O SSLEY , J r . (1977): T h e ro le of o x alic a c id a n d b ic a rb o n a te in c a lc iu m cy clin g by fu n g i a n d b a c te ria : som e p o ssib le im p lic a tio n s fo r soil a n im a ls . — Ecol. B ull., S to ck h o lm , 25: 246—252. C R O M A C K K., JR ., P. S O L L IN S , W. C. G R A U S T E IN , K. S P E ID E L , A. W. TOOD, G. SP Y C H E R , C. Y. L I e t R. L. TO D D (1979): C alc iu m o x y la te a c c u m u la tio n a n d soil w e th e rin g in m a ts of th e h y p o g en o u s fu n g u s H y ste ra n g iu m c ra ssu m . — Soil. B iol. B iochem ., O x fo rd —N ew Y o rk —B ra u n sc h w e ig , 11: 463—468. D E B A R Y A. (1884): V e rg le ic h e n d e M o rp h o lo g ie u n d B iologie d e r P ilze, M ycetozoen u n d B a c te rie n . — L eipzig. F IS C H E R E. (1895): D ie E n tw ic k e lu n g d e r F ru c h tk o rp e r von M u tin u s c a n in u s (H uds.). — B er. D eu tsch . B ot. G esell., B e rlin , 13: 128—137. F L E G L E R S. L. (1981): E n e rg y — d is p e rsiv e X -ra y a n a ly s is o f th e p e rid iu m of M u tin u s c a n in u s. — M ycologia, N ew Y ork, 73: 566—570. H O L D E N R IE D E R O. (1982): K ris te llb ild u n g bei H e te ro b a sid io n a n n o su m (Fr.) B ref. (F om es a n n o su s P. K a rst.) u n d a n d e re n h o lz b e w o h n e n d e n P ilzen . — E u ro p . J. F or. P a th o l., H a m b u rg -B e rlin , 12: 41—58. L O H W A G H. (1941): A n a to m ie d e r A sco- u n d B asid io m y ce te n . — I n . : H a n d b u c h d e r P fla n z e n a n a to m ie . Vol. 6, A b t. 2/3. — B e rlin . L O H W A G H. (1934): M y k o lo g isch e S tu d ie n IX . U b e r d ie F ru c h tk o rp e re n tw ic k lu n g d e r G e a stra c e e n . — B eih. B ot. C e n tra lb l., D re sd e n — N., 52: 269—289. M A U B L A N C A. e t G. M A L EN Q O N (1930): R e c h e rc h e s s u r le B a tta r r a e a G u ic c ia rd in ia n a Ces. — B ull. Soc. M ycol. F r., P a ris, 46: 43—73.

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2) 1986

H

M O N T H O U X O. (1977): N a tu re des c ris ta u x d e 1’e x o p é rid iu m d u G a stro sp o riu m sim p lex M att. — S ch w eiz. Z. P ilz., B e rn , 55 (6): 89—92. S IL V E R V. L. e t J. L. P R IC E (1969): D e m o n stra tio n of c a lc iu m o x a la te c ry s ta ls in p la n t tissu e s b y th e P iz z o la to (Á g N 0 3—H20 2) m eth o d . — S ta in T e ch n o lo g y 44: 257 259 ■ V O L G E R C., C H r. H E S S E e t A. V O G T (1982): Ü b e r d as V o rk o m m e n v o n C a lc iu m o x a la t-K ry s ta lle n in H e te ro b a s id io n a n n o s u m (Fr.) B ref. — E u ro p . J. F or. P a th o l., H a m b u rg -B e rlin , 12: 59—70. A d re sa a u to r a : R N D r. J a r o s la v K lá n , Ü sta v p ro to x ik o lo g ii N a b o jišti 3, 121 08 P r a h a 2.

98

a soud. c h e m ii

H

FV L UK,

H H

IX. evropský mykologický kongres (Oslo, 15.—21. 8.1985) IX. Congressus m ycologicus Europaeus (Oslo 15.—21. August 1985) M irko Svrček E v ro p sk é m ykologické k o n g re sy (dříve n azý v an é k o n g resy evro p sk ý ch m yko­ logii) se p o řá d a jí je d n o u za 4 nebo 5 le t vždy v jin é evropské zemi, a to' s tří­ davě v zem ích socialistických a k ap italistick ý ch . Je jic h h la v n ím sm yslem je osobní seznám ení a se tk á n í m ykologů, v ý m ěna odborných p o zn atk ů p řed n e­ sením re fe rá tů a diskusem i, k onání společných te ré n n íc h exkurzí. V současné době se stále a k tu á ln ě ji a n a lé h a v ě ji u p la tň u jí otázk y související s o chranou životního a p říro d n íh o p ro stře d í a zm ěnam i genofondu. D íky finanční podpoře p o sk y tn u té m i N orskou v ý zk u m n o u ra d o u p ro věd u a lite ra tu ru (N orges alm en v iten sk ap elig e fo rsk n in g e ra d = NAVF) bylo m i um ožněno bezdevizové služební v y slán í n a IX . m ykologický kongres do N orska. Sjezd se konal ve dnech 15.-—21. srp n a 1985 a v ešk erá sjezdová jed n á n í se so u střed ila do budovy biologických ú stav ů , k te ré jso u součástí u n iv e rz itn íh o a re á lu v m ěstské č tv rti B lin d e rn v Oslo. V té to budově zv an é K ristin ě B onnevies’s H ouse p ro b íh a la setk á n í m ykologů a p řed n ášk y , rozdělené podle specializace do' dvou bloků. Osobně jsem se zúčastnil blo k u v y h ražen ém u tax o n o m ii a ekologii m ak ro m y cetů, v něm ž jsem rovněž p ře d n e sl re fe rá t o ekologii a v ý sk y tu diskom ycetů v CSSR se zv láštn ím zřetelem k územ í P rah y . S jezd byl oficiálně z a h á je n 16. srp n a v 10 ho d in dopoledne hlav n ím o rg a n i­ záto rem k o ngresu, univ. pro f. F in n -E g il E ckbladem z u n iv erzity Oslo, a k r á t­ kým p ro je v e m p ro re k to ra téže u n iv erzity , univ. prof. B jo rn Pedersona. N á­ sledovalo zvolení čestn éh o p ře d se d n ic tv a k o n g re su : A. S kirgiello (Pol­ sko, k te rá k o n g resu p ředsedala), E. P a rm a sto (SSSR), M. S vrček (ČSSR), M. M oser (Rakousko), H. C lém engon (Švýcarsko), B. C. S u tto n (Anglie). Ú vodní p ře d n á šk a E. A rn o ld se (Leiden, H olandsko) se zabývala zm ěnam i ve složení m yk o fló ry H o lan d sk a od ro k u 1950, te d y p ro b lem atikou, s níž se dnes setk á­ vám e ta k řk a každodenně. K o n fro n tací záznam ů z le t 1912— 1954 a jejich po­ ro v n á n ím se současností dospěl a u to r re fe rá tu k řadě, zajím avých, většinou v šak tris tn íc h sk utečn o stí, k te ré jed n o zn ačn ě p o tv rzu jí p ru d k é snížení d ru h o v é div erzity u m n o h a sk u p in v yšších h u b , v řa d ě p říp a d ů p ak i ú p ln é vym izení je d n o tliv ý c h tax o n ů . P říč in u vidí v e všeobecné eutrofizaci, zvýšené aciditě a vysokém obsahu d u sík u v půdě, n a p ro ti to m u p o p írá názor, že so ustavné v y sb írá v á n í plodnic v ed e k poklesu fru k tifik a c e a k zán ik u d ru h u . P odobná té m a ta z a m ěřen á rovněž n a p říp a d n o u o c h ran u h u b a v y pracování tzv. červe­ ných seznam ů ohrožených d ru h ů se objevila ještě v několika dalších re ferátech . P o d sta tn á v ětšin a p ře d n á še k — je jic h so u h rn y byly již p ře d zah ájen ím sjezdu ofsetem rozm noženy a spolu s o statn ím i m a te riá ly je dostal k aždý ú častn ík — se tý k a la tax o n o m ick ý ch o tázek basidiom ycetů. P ře v lá d a ly Agaricales, n áp a d n ý byl n a p ř. zn ačn ý zájem o n ě k te ré p re fe ro v an é ro d y jak o C ortinarius. Tyto re fe rá ty b y ly v šak m n o h d y zúženy je n n a regionální p o zn atk y a nezabývaly se všeobecným i problém y. N ě k te ré se zam ěřily ta k é n a stu d iu m houbových spo­ lečenstev, m enší část p a k byla v ěn o v án a i jin ý m sk u p in ám (A phyllophorales, A sco m ycetes, G asterom ycetes). V d ru h é m b loku re fe rá tů , p a ra le ln ě p ro b íh ajících v jin ém sále téže budovy, se sešli zájem ci o m ik ro m y cety se širo k ý m záběrem ja k taxonom ickým , ta k fyziologickým či genetickým . D va d ny byly v ěn o v án y te ré n n ím ex k u rzím , a to 18. 8. do oblasti zvané O stfold, p řib ližn ě 100 km n a jih od Oslo. A uto b u sy dopravení účastníci až

99

Č esk á m y k o lo g ie

40

(-2 )

1986

do lesa m ěli m ožnost po dobu n ěk o lik a h o din sb íra t m a te riá l v m alé ukázce sk an d in áv sk é p říro d y — p řev ážn ě sm rkových a borových porostech p o k rý ­ v ajících m írn ě zvln ěn ý te ré n d áv n ý m ledovcem ohlazené žuly vycházející na d en v podobě b a lv a n ů a skalek, p orostlých na p ro světlených m ístech vřesem , v té době p rá v ě v plném kv ětu , a sk u p in am i jalovců. V m ělkých depresích tá h lý c h h řb e tů jsou n a trv a le zam iokřené pů d ě olšiny a louky. I když počet d ru h ů h u b n eb y l v elk ý (k n ejh o jn ějším p a třily celé sk u p in y něk o lik a d ru h ů k ozáků a k řem en áčů pod b řízam i, ale ta k é plodnice sm rkového h řib u byly běžné), m ěli jsm e m ožnost p o u čit se o b o h atstv í m ykoflory tohoto k ra je na im provizované v ý stav ě ve škole v m ěstě F re d rik sta d , kde jsm e se cestou zpět odpoledne zastavili. Z v y stav en ý ch h u b m ě u p o u taly n ap ř. n á d h e rn é plodnice je d o v atéh o p avučince C o r tin a r iu s (D e r m o c y b e ) s p e c io s is s im u s K ühn, et Rom agn., a řa d a d ru h ů diskom ycetů, m ezi nim i např. zástupci čel. G e o g lo ss a c e a e G e o g lo s s u m , M ic r o g lo s s u m ), k te ré dnes u nás již p a tří ta k řk a k ra ritá m . V ý­ stav u zorganizoval m ykologický k lu b ve F re d rik sta d u vedený m ladým n ad še n ­ cem H. K ristian sen em , v y d av atelem p erio d ik a A garica. D ru h á celodenní ex k u rze se u sk u tečn ila 20. 8. do lesů asi 10 km severně od Oslo (tzv. N o rd m ark a). B yla to jed in ečn á p říležito st n a h lé d n o u t do m ykoflory aeidofilních sm rčin a rašelinišť n a o k ra ji je z e r S kan d in áv ie. V zhledem k vy­ s o k é čistotě ovzduší se všude setk áv ám e s m nožstvím lišejn ík ů a m echů ja k na žulových sk alách ta k na k m enech strom ů. Po obědě n a tu ristic k é chatě T ry v a n n stu a p roběhlo n efo rm áln í rozloučení m nohých m ykologů, k te ří p ří­ štího d n e buď odjížděli na n ě k te ro u z posjezdových ex k u rzí na jin á m ísta v N orsku, nebo se vraceli zpět do vlasti. C elkem se k o n g resu zúčastnilo kolem 150 m ykologů z 20 zemí. Ze socialis­ tick ý ch zemí bylo n ejv íce zastoupeno Č eskoslovensko (6 ú ča stn ík ů : univ. prof. dr. Z deněk U rb an , DrSc., dr. M irko S vrček, CSc., dr. P avel Lizoň, dr. Libuše K otilová, inž. J iř í Lazebníček, inž. J a n K uthan), po jed in ém ú častn ík u m ěly SSSR (akad em ik E. P arm asto ), Ju g o sláv ie (M. Tortič), N DR (Ch. Benedix), n ěkolik m ykologů bylo z P olska (prof .A. S kirgiello aj.) Větší počet osob — p řev ážn ě z řa d m ilo v n ík ů h u b — byl z Itálie a F rancie, a je přirozené, že p om ěrn ě značná byla též p říto m n o st sk an d in áv sk ý ch m ykologů. C elý sjezd p ro b íh al zcela n efo rm áln ě v p říje m n é a tm o sfé ře p řá telsk é h o a srdečného ovzdu­ ší a p o děkování za jeho bezvadnou o rganizaci p a tří n o rsk ý m m ykologům v čele s prof. F. -E. E ckbladem a se k re tá řk o u kon g resu d r A.-E. T orkelsenovou, k te rá n a jeho úspěšném p rů b ě h u m ěla lví podíl. Č lenkou p říp ra v n é h o v ý boru k o n g resu byla též znám á n o rsk á m ykoložka paní G ro G u ldenová (botanické oddělení m uzea v .Oslo), na k te ro u se n ě k te ří naši m ykologové do b ře p a m a tu jí z doby jejíh o půlro čn íh o stu d ijn íh o p o b y tu v roce 1965 v Praze.

100

K sedmdesátinám MUDr. Josefa Herinka Septuagenario MUDr. Josephus Herink ad salutem Mirko Svrček D ne 26. p ro sin ce 1985 p řá te lé a znám í p řip o m něli svým i k tom uto d n u zasla­ n ý m i nebo osobně tlu m o čen ý m i zdravicem i 70. výročí význam ného českého m ykologa a lék aře, M UDr. J o s e f a H e r i n k a , čestného a zasloužilého, člena Č eskoslovenské vědecké společnosti po m ykologii, člena jejíh o v ý b o ru a člena red ak čn í ra d y časopisu Č eská m ykologie, a čestného člena Československé m ykologické společnosti. R ád se p řip o ju ji k těm to p o zdravům ta k é n a s trá n ­ kách našeho časopisu, u jehož zrodu s tá l i on.

'

"I1

J

f

ď

:v A j

. ^S Ě Ě B m .

MUDr.

Josef

Herink

V ý sta v ý h u b a p ře d n ášk y , p o řá d a n é ve svízelném období d ru h é světové v álk y M ykologickou společností v P raze, k te ré jsem ja k o středoškolský stu d en t sledoval a n av štěv o v al od p o č á tk u 40. let, jsou pro m ě sp ja ty s několika vý­ ra z n ý m i p o stav am i. Je d n o u z nich, k te r á m ěla n a m ě zásadní vliv, byl m ladý stu d e n t m edicíny, postižen ý u zav řen ím vysokých škol, Jo sef H erink. V něm jsem te h d y velice záhy vycítil v ý jim ečnost osobnosti, pro jev u jící se v jeho zaníceném p řís tu p u k m ykologii ja k o v ěd n ím u oboru, se všem i před p o k lad y k to m u p o třeb n ý m i. I s o d stu p em le t p řizn áv ám , že jsem byl ta k řk a fascinován je h o pohotovostí, s k te ro u p řesn ě u rčoval zejm éna lu p en até houby, vztahem k m ykologickém u m a te riá lu , způsobem dokum entace, a jm en o v itě pak té m a ­

101

Č esk á m y k o lo g ie

40

(2 )

1986

tick o u b o h ato stí je h o m yšlenek a d okonalostí před n esu . To vše p ři m ém počá­ tečn ím p o h led u n a p ro m ě n o vou vědní disciplínu zvyšovalo tím více m oji p ře d sta v iv o st o další o b lasti poznání a objevování. Im ponovaly m i jeho- su v e­ ré n n í p ře d n á šk y p řip ra v e n é se sn ah o u o m ax im áln í p řesn é v y já d ře n í a logické postižení p ře d k lá d a n é té m a tik y v celé je jí šíři. V zpom ínám n ap ř. n a jeho cyklus o m orfologii plodnic lu p e n a tý c h h u b n a ja ř e 1943 (bohužel nedokončený v d ů sled k u org an izačn ích těžkostí), v něm ž s důkladno-stí sobě v lastn í p řed lo ­ žil systém vycházející z p ro sto ro v é geom etrie. Je h o pom ěr k m ykologii jsem v té době p řija l jako- oprav d o v ý vědecký p řístu p ke stu d o v an é m u oboru, jak o je d n u z p raco v n ích m etod pom áhající o te v íra t cesty k n o v ý m p o znatkům . Ja k v ý zn am n é je, setk á-li se m lad ý člověk n a p o č átk u své volby vysokoškolského stu d ia s osobností, k te rá se stan e jed n o značným stim ulem pro v lastn í defin i­ tiv n í ro zh o d n u tí! Dr. H erinkovi vděčím e n e je n za te o re tic k ý zák lad pohledu n a u rč itý m způsobem v y h ra n ě n ý m odel taxom om ické m ykologie a za nezbytnou, p řito m v šak m in im áln ě a d m in istra tiv n í m eto d ik u shrom ažď ování d o k u m entace ja k písem ného ta k sbírkového m a te riá lu (způsob, k te rý se m i ta k osvěčil, že jej od té doby používám beze zm ěny), ale ta k é za um ožnění osobního- sezná­ m ení s dr. A lb ertem P ilátem , jež se m i stalo osudovým , p řed zn a m en áv ajícím — o m álo později — m oji další životní d rá h u profesio n áln íh o m ykologa v N á­ ro d n ím m uzeu. P řín o s dr. H e rin k a n a poli m ykologie byl pod ro b n ě an alyzován p ři příleži­ to sti jeho před ch ázejících živo tn ích ju b ile jí (A. P ilá te m v r. 1966 a K. K řížem v r. 1976). B ěhem posledních deseti le t se jeho zájem u p n u l k sledování dvou té m a t, souvisejících s jeh o p ro fesí lék aře, in te rn isty a klinického biochem ika. Jso u to myko-logická toxikologie a význam h u b ja k o p ato g en ů člověka vůbec. In ten zív n ě p ra c u je v m ykotoxikologické sekci Čs. vědecké společnosti pro m ykologii, k d e jeho ú čast n a všech akcích to u to sekcí p o řád a n ý ch vyvolává zájem ú č a stn ík ů sledujících jeho re fe rá ty a diskusní p říspěvky. I když je dnes zam ěřen spíše ke zm íněné p roblem atice, n a d á le sled u je s n eu tu c h ajícím zá­ jm em taxo n o m ick o u lite ra tu ru , h lav n ě agarikologicko-u. P ro k az u jí to- jeho p rav id eln é p ře d n á šk y v ja rn íc h a podzim ních cyklech v naší Společnosti, při nichž p o u tav ý m slovním v ý k lad em doprovází p ro m ítán í svých b arev n ý ch dia­ pozitivů h u b (ať již vzácných d ru h ů stu d o v an ý ch v je d n o tliv ý ch sezónách an e­ bo tem atick y sou střed ěn ý ch n a u rč itý rod — R ussula, Lactarius, Lepiota, A garicus, Coprinus, P lu teu s a V olvariella). Je n zříd k a k d y je jeho n ep říto m n o st zazn am en án a n a celostátních setk án ích našich m ykologů, stu d u jíc ích vyšší houby. N ejen ty to akce, ale i v la stn í in d iv id u áln í ex k u rze (hlavně v širším okolí jeho dlouholetého byd liště v M nichově H radišti) jso u m u p říle žito stí k n e ú n a v n é m u rozšiřo v án í mykolo-gického- h e rb á ře . P očet položek tohoto h e r­ b á ře (založeného v r. 1933) p řek ro čil v r. 1985 číslici 55 000 (z toho zatím tře tin a b y la již získ án a p ro s b írk y m ykologického oddělení p řírodovědeckého m uzea p ři N áro d n ím m uzeu v Praze). T en to h e rb á ř je dnes n e jv ětší so u k ro ­ m ou sb írk o u to h o to d ru h u v Č eskoslovensku. P ře d n í m ísto v ní za u jím a jí rody, jim ž od m lád í věnoval svůj zv láštn í zájem (M acrolepiota, L epiota a ostatn í p říb u z n é rody, C ystoderm a, A garicus, C oprinus, C ortinarius aj.). C enu sh ro ­ m ážděného sbírkového m a te riá lu zvy šu je p rů v o d n á dokum entace, p ředevším p o d ro b n é popisy a fo to d o k u m en tace (od r. 1964 též n a b a re v n ý c h diapozitivech). V elké m nožství ta k to zachycených p o z n a tk ů o všech dru zích h u b řá d u A garicales, s nim iž se dr. H erin k za svoji více než p ad e sátileto u činnost setkal, p ře sá h lo snad již m ožnosti realizo v at je jic h sy n tézu v ro zm ěrnější pub lik ačn í podobě. K o n sta tu ji tu to sk u te č n o st s politováním , ale i s u rč ito u nadějí

102

SV R C E K : K S E D M D E S Á T IN Á M M U D r. J. H E R IN K A a p o v z b u z e n ím n a p u b li k o v á n í n e j v ý z n a m ě jš íc h d ílč íc h v ý s le d k ů . N e b o ť n ik d o n e n í p o v o la n ě jš í č e r p a t z b o h a to s ti s o u s tř e d ě n é h o m a t e r i á l u , n e ž je h o p e č liv ý s h r o m a ž ď o V a te l a p o ř a d a t e l. A v t ě c h t o i n t e n c íc h b y j u b i l a n t m ě l p o k r a č o v a t v e s v é d a lš í č in n o s ti v m y k o lo g ii, o n íž js e m p ř e s v ě d č e n , že m u v ž d y b y la a z ů s t á v á h o d n o ta m i p ř e s a h u jíc ím i v š e o s t a t n í : s iln ý m z d r o je m p o z n á n í, j i ­ s t o to u v n i t ř n í h o z á z e m í a p r a m e n e m in s p ir a c í p r o s á m ž iv o t. Publikace

MUDr.

J. H e r i n k a

za l é t a

1 9 7 6 —1 9 8 5

(P u b lik a c e za r. 1932—1965 jso u u v e d e n y v č lá n k u A. P ilá ta , Čes. M ykol. 20 (2): 111—116, 1966, za r. 1966—1976 v č lá n k u K. K říže, Čes. M ykol. 30 (1): 58—61, 1976). Doplněk

k r. 1 9 7 3

T a x o n o m ie a n o m e n k la tu ra ro d u v á c la v k a , A rm illa ria (Fr. e x F r.) S ta u d e . — In : L. C h m el e t al. (re d .): S o u h rn y r e f e r á tů z V. c e lo s tá tn í m y k o lo g ick é k o n fe re n c e v O lom ouci (25.-27. z á ří 1973), p. 59. P r a h a (Čs. věd. spol. p ro m ykologii). Doplněk

r. 1 9 7 4

M y k o lo g ick é d n y v K o ste lc i n. Č er. le sy v r. 1973. M y k o lo g ick ý Z p ra v o d a j, B rno, 18: 73 (J. H e rin k a K. K u lt). Doplněk

k r. 1 9 7 5

P ře h le d p ra c o v n íc h m e to d v ta x o n o m ii v y ššíc h h u b . — In : Z. R a d o šo v á (red .): S o u ­ h r n r e f e r á tů p ře d n e s e n ý c h n a s e m in á ři „ M eto d y s tu d ia ta x o n o m ie h u b “, P ra h a , 29. 1. 1975. p. 3—31. P r a h a (Ú V T I-odd. p ro s tu d iu m sv ěto v éh o z e m ě d ě lstv í a le s ­ n ictv í). P ra c o v n í m e to d y taxo n o m ick éh o - s tu d ia b e d e l — L e p io ta (Pers.) ex S. F. G ra y (sensu lato ). — In : Z. R ad o šo v á (red.) S b o rn ík r e f e r á tů p ře d n e s e n ý c h n a se m in á ři „M etody stu d ia ta x o n o m ie h u b “, P ra h a , 29. 1. 1975, p. 57—65. P r a h a (Ú V TI).

1976 S tu d iu m v ý tru s n é h o p ra c h u v y ššíc h h u b a je h o v y u ž ití p ro ta x o n o m ii. — In : A. R o tto v á (red .): II. v ěd e c k ý s e m in á ř oi m e to d á c h stu d ia ta x o n o m ie h u b , P ra h a , 31. III. 1976. S o u h rn re f e rá tů , p. 73—100. P r a h a (Ú V T IZ -o d d . p ro stu d iu m sv ěto v éh o ze m ě d ě lstv í a lesn ic tv í). 1977 K se d m d e sá tý m n a ro z e n in á m inž. K a rla K říže. — Ces. M ykol., P ra h a , 31 (4): 225— 232. K n e d o ž itý m 70. n a ro z e n in á m inž. Z d e ň k a S c h a e fe ra . — Čes. M ykol., P ra h a , 31 (4): 238-241. 1979 V znik, v ý v o j a so u č a sn ý s ta v česk éh o jm e n o slo v í h u b . — b le m a tic e č e sk é h o o d b o rn é h o jm e n o slo v í ro stlin . S tu d ie Ú č e ln o st česk éh o o d b o rn é h o jm e n o slo v í v m y k o lo g ii a In : J. H o lu b (red .): K p ro b le m a tic e česk é h o o d b o rn é h o ČSAV, č. 6/1979, p. 143-150.

In : J. H o lu b (red .): K p ro ­ ČSAV, č. 6/1979, p. 43—56. n á v rh n a je h o ú p ra v u . — jm e n o slo v í ro stlin . S tu d ie

1980 D e s e tk rá t h o u b y (1. Š k o d í i p o m á h a jí, 2. J e d lé jso u ty, k te r é jso u n e jm é n ě je d o v a té , 3. U ž b rzo z ja r a p o d sn ěh e m , 4. Už ro sto u !, 5. K d y ž léto- v rch o lí, 6. D a ry p odzim u, 7. R o sto u o p ra v d u i v zim ě?, 8. V říš i je d ů , 9. J in ý k ra j — jin é h o u b y , 10. M ísto do le s a d o sk le p a ? ). — K v ěty , P ra h a , 30 (33—42): v žd y n a s tra n á c h 62—63. O tra v y h o u b a m i. — In : O. R ied l, V. V o n d rá č e k : K lin ic k á to x ik o lo g ie (to x ik o lo g ie lék ů , p o tra v in , je d o v a tý c h ž iv o čic h ů a ro s tlin aj.), 5. p ře p ra c o v a n é v y d á n í, p. 706— 762, obr. 34—55. P r a h a (A v icen u m ).

103

Č e sk á m y k o lo g ie

40

(2 ) 1986

1982 H o u b y (988.1, E 865.5) (p o d h eslo h e sla O stra v y ). — In : K o le k tiv a u to r ů (A. S to rk , re d .): L é k a řsk é re p e tito riu m , 4. p ře p ra c . a ro zšiř, v y d á n í, I—II, p. 1299—1310. P ra h a (A vicenum ). 1983 J e d y a houby. — K v ěty , P ra h a , 33 (35): 22—23 (J. H e rin k a J. Č ern ý ). A lb e rt P ilá t (2. 11. 1903—29. 5. 1974) — o so b n o st a dílo. — Čes. M ykol., P ra h a , 37 (4): 193—205 (J. H e rin k e t Z. P o u z ar). 1984 C. I. A lessio e t E. R eb a u d e n g o , In o cy b e. — Čes. M ykol., P ra h a , 38 (1): 57—58 (J. H e rin k e t J. K u th a n ). (recenze). T ře tí m y k o lo g ick é d n y n a S lo v e n sk u (Skýcov, 4 .-8 . 10. 1983). — Čes. M ykol., P ra h a , 38 (3): 176-178. 1985 H allu z in o g e n e P ilz e in m e n s c h lic h e n K u ltu re n . — In : M. S e m e rd ž ie v a : C e lo stá tn í m y k o x ik o lo g ick ý s e m in á ř „O p sy c h o tro p n íc h lá tk á c h z ly s o h lá v e k “, P ra h a , 21. IV. 1983. S o u h rn y re fe rá tů . — Čes. M ykol., P ra h a , 39 (1): 59—60. P ře d b ě ž n ý v ý b ě r h u b p ro š e rv e n o u k n ih u Č SSR : H y g ro p h o ra c e a e , A g a ric a c e a e a B o letales. — I n : S. Š e b ek (red .): P ře d b ě ž n ý v ý b ě r h u b p ro č e rv e n o u k n ih u ČSSR. S b o rn ík re f e rá tů n a VI. c e lo s tá tn ím s e m in á ři „ O c h ra n a h u b a je jic h ž iv o tn íh o p r o s tř e d í“, 19. VI. 1984 v P ra z e . P. 25—29. P r a h a (Čs. v ěd . spol. p ro m ykol.). K o tla b a F .: Z e m ě p isn é ro z š íře n í a ek o lo g ie c h o ro šů (P o ly p o ra ie s s. 1.) v Č esk o slo ­ v en sk u , 1984, P r a h a (A cad em ia). — Čes. M ykol., P ra h a , 39 (4): 254—255. (recenze). S v rč e k M., E r h a r t J., E rh a rto v á M .: H o lu b in k y . 1984. P r a h a (A cad em ia). — Čes. M ykol., P ra h a , 39 (4): 255—256. (recenze).

104

Sedmdesát let Květoslavy Koncerové Septuagenario K větoslava Koncerová ad salutem! V la d im ír A n to n ín

D ne 23. led n a 1986 se p ln a zd rav í a živ o tn ího o p tim ism u dožila 70 le t paní K v ě t o s l a v a K o n c e r o v á , p raco v n ice h o u b a řsk é p o ra d n y M oravského m uzea v B rně a v ý ra z n á p o stav a v m o rav sk é m ykologické činnosti. Ač vyučená k u c h a řk a -c u k rá řk a , získala v m ykologii ta k d o b ré znalosti, že bez vážnějších pro b lém ů zvlád á u rčo v án í h u b všem zájem cům . O h o uby se ju b ila n tk a zajím ala již od m ládí, ale do m ykologické činnosti se zapo jila až v roce 1956 v teh d ejší b rn ě n sk é M ěstské osvětové besedě v k rouž­ ku, k te rý v edl inž. K a re l K říž. P ři p říp ra v ě 1. m ykologických d n ů na M oravě se v ý zn am n o u m ěro u podílela n a organizaci v ý sta v k y čerstvých hub. T aké pro znám o u v ý sta v u H o u b y /F u n g i v M oravském m uzeu zajišťovala čerstvé h o u b y p ro je jí p o ra d e n sk o u část, tzv. „H o u b ařskou šk o lu “. O dborný v ý klad a určo v án í h u b zájem ců m n a této- v ý stav ě p ro v ád ěl F ra n tiše k V alkoun (1900— 1968) a po jeh o onem ocnění tu to fu n k ci p řev zala p rá v ě K větoslava K oncerová. Z de se m ohly je jí m ykologické a pedagogické schopnosti plně rozvinout. N e­ bylo te d y n áhodou, že p o v zn ik u sam o sta tn é h o u b a řsk é p o rad n y p ři botanic­ kém o d d ělen í M oravského m uzea v září 1967 se stala, spolu s inž. K řížem , její p racovnicí a je jí až doposud. Po v ážn ém onem ocnění inž. K říže dokonce p o ra d n u o b ětav ě více než 2 ro k y sam a vedla. V p o rad n ě u rču je velk o u část h u b p řin e se n ý c h h o u b a ři a p o sk y tu je m nožství o d borných v ý k lad ů jed n o tliv ­ cům i h ro m ad n ý m náv štěv ám , p řev ážn ě žák ů m zák ladních a střed n ích škol. P ře d n e sla ta k é velké m nožství sa m o statn ý ch p o p u lárn ích p řed n ášek o hou­ bách a a k tiv n ě se podílí n a v ed en í n ed ěln ích h o u b ařsk ý ch vycházek pro ve­ řejn o st. Z kušenosti ze sv é p ů v o d n í pro fese bo h atě využila při organizaci och u tn áv ek a hodnocení houbo v ý ch p o k rm ů v h o u b a řsk é p o radně. Ju b ila n tk a se ta k é v ý razn ě podílela n a k om pletizaci a d istrib u ci M ykologického zpravo­ daje, v y d áv an éh o inž. K řížem . Z o d b o rn é m ykologické p ráce je K věto slav a K oncerová zapojena především do m ykoflo ristick éh o v ý zk u m u M oravy. S p o lupracovala v šedesátých letech s RND r. F ra n tišk e m Š m ard o u na m ap o v án í 100 d ru h ů m ak ro m y cetů a podílí se i n y n í n a m ap o v án í v y b ra n ý c h je d o v a tý c h d ru h ů h u b u nás. P u b lik o v ala pouze 5 člán k ů v M ykologickém zp rav o d aji, p řevážně n a tém a trž n í houby a jejic h pro d ej, k o n tro la tr h u a školení trh o v ců . J e jí sb ěry však m ůžem e n a­ lézt citovány v m n o h a o d b o rn ý ch pracích. J u b ila n tk a p ra c u je rovněž dlouhá lé ta ve v ý b o ru b rn ě n sk é pobočky CsVSM. Do dalších le t p ře je m e K věto slav ě K oncerové m noho pevného zd raví, úspěch ů v osobním životě i m noho zajím av ý ch m ykologických nálezů.

105

Č e s k á m y k o l o g i e 40 (2) 1986

~

I 'v-'V1I 'z.'7 I I I

-*r‘

'• I

•/

£

S fií ' <||$f *

£*P?.V*. p i '

’

#4 tfe p á g f«

'

,*1P

^ n v >

j
J P :;.

J* tmím»

^

< ■*>t

*

|

-^ ir

v

' 4MB!

fjbhu'

srPu»

,,■ ■■>/• . '■ ’h

’

í

■';' • ' *J.:

■-v ^

Květoslava

w

■'■■•'•' : ' - :'

-

^

106

\"

-ijM É ž ž íá Žp

Koncerová

* V ; 'ť £

j H

y

Nové nálezy hub v Československu Czechoslovak records 27. V olvariella caesiotincta Orton B ěhem zác h ra n n éh o v ý zk u m u p ro v ád ěn éh o 1. zák lad n í organizací Českého svazu o c h rá n c ů p říro d y p ři V ý zkum ném ú sta v u lesního h o sp odářství a m y­ slivosti (Jíloviště — S trn ad y ) v o b lasti S uchom ast jižn ě o d K o n ěp ru s v CHKO Český k ra s byl u sk u te č n ě n ta k é zák lad n í m ykologický výzkum plánovaného dolovacího- p ro sto ru . P ři té p říležito sti b yla nalezena řa d a pozoruhodných d ru h ů m ak ro m y cetů [srv. F elln er, H ouby tep lom ilných d o u b ra v okolí Sucho­ m ast u K oněprus. In : K u th a n J. (ed.), H ouby tep lom ilných d o u b rav Českoslo­ venska. ČsVSM , P ra h a 1984, p. 24—26], z nichž n ě k te ré n ebyly dosud z územ í Č eskoslovenska p u b lik o v án y . P řed lo žen á n álezová z p rá v a p řin á ší inform aci o jed n o m z nich. P ři n aší společné ex k u rzi do polovytěžených p o ro stů sm íšených orchideových vápencových b u čin jižně o d K o n ě p ru sk ý ch jesk y ň jsm e n a lo k alitě „B ukové m ý to “ d n e 21. V. 1983 sb íra li plodnice p o zoruhodného k u k m á k u , v y rů stající p řím o z p a ře z u listnáče, n ejspíše du b u . N ález jsm e ztotožnili s d ru h em V o lva ­ riella caesiotincta O rton 1974, k te rý n eb y l dosud z územ í ČSSR publikován. P řin áším e p ro to p ů v o d n í popis to h o to d ru h u , pořízený n a základě stu d ia dvou plodnic z k o n ě p ru sk é lokality. K l o b o u k 4—6(—-7) cm v p rů m ě ru , k o n v ex ní až lehce vy h rb lý , světle šedo­ h n ě d ý až olivově hněd av ý , sm ěrem k o k ra ji k lo b o u k u zprav id la bledší. Pileipellis n a s tře d u k lo b o u k u p řitisk le šu p in k a tá , sm ěrem k o k ra ji šu p in k a tě v lá k ­ n itá až v lá k n itě p lstn a tá , p o stu p n ě s oděním ra d iá ln ě se trh a jícím . O kraj klobouku dlouho- bělavě v ln a tý či v ý razn ě v lá k n itě p lstn atý , n erý h o v an ý nebo n an ejv ý še je n velm i k rá tc e rýhovaný. L u p e n y volné, dosti h u sté, spíše úzké, růžové, s o střím bíle vločkatým . T ř e ň 5— 7 cm dlouhý, 5— 6 m m tlu stý , s bází často až 15 m m širokou, od špice k bázi p ly n u le se ro zšiřu jící a cib u lk atý , bělavý, jem n ě v rostle v lák n itý , po celé délce jem n ě bíle o tru b ič n a tě p lstn a tý , nejvíce n a špici. Báze je o p at­ ře n a 1,5 cm vysokou, sam etově p lstn a to u volvou, n ep rav id e ln ě trh a n o u , zv něj­ šk u šedoolivově až šed o h n ěd av ě zb arv en o u , z e v n itř bělavou. B azální m ycelium je bílé. V ů n ě zatu ch le slám ová. Chuť n asládlá. V ý t r u s y 6,2— 7,0 (— 8,2) X (3,8—) 4,1—4,8 (— 5,7) ^um, dosti úzce elipsoidní, často v šak k ro v k o v ité h o či ra k v o v ité h o tv a ru a potom poněk u d h ran a té , s jed n o u či dvěm a k ap k am i, neam y lo id n í. B azídie tetrasp o rick é, 20—28 X 7— 8 [tm. C y s t i d y n a ploše i o stří lu p e n ů jso u velice rů zn o tv aré, široce kyjovité, silně n a fo u k lé až balónovité, řid čeji h la v a té či lahvicovité, často n a vrcholu s rů z n o tv a ro u výchlipkou, n e jč a stě ji 70—90 ^ m dlouhé, 20—40 ^ m široké. P i l e i p e l l i s je tv o ře n a v álco v itý m i hyfam i, 5— 25 ¡um tlu stý m i. H a b .: S u ch o m asty u K o n ěp ru s, 0,5 k m jih o jihovýchodně od K oněpruských jeskyň, orchideová b u čin a (C ephalanthero-F agetum ) s p řim íšeným dubem , přev ážn ě již sm ýcená v rám ci p říp ra v y pro o tev írk u nového dolovacího p ro ­ sto ru „S u c h o m a sty -z á p ad “ (E3: Fagus sylva tica 4; Q uercus petraea 2; E2: Rosa sp. 1; A cer cam pestre, Fagus sylva tica + ; E |: L aťhyrus vern u s 2; C arex digitata, L iliu m m a rta g o n , Poa n em oralis 1; A ju g a reptans, A stra n tia m ajor, C ephalanthera da m a so n iu m , C. rubra, H epatica nobilis, H ieracium silvaticum , L a th yru s niger, M ercurialis p erennis, N eo ttia nidus-avis, V iola h irta + ) , n a

107

Č esk á m y k o lo g ie

40

(2 )

1986

V o lv a rie lla ca e sio tin c ta O rto n — k u k m ó k d ř e v n í . V ý tru s y p o d le n á le z u z 21. V. 1983.

a rů z n é tv a r y c y stid ; R . F e lln e r del.

108

«

¡§¡1

F E L L N E R A H Á L E K : N O V É N Á L E Z Y HUB V CSSR

p ařezu listn áče (? Q uercus petraea), 21 .V. 1983, leg. R. F elln er et V. H álek (PRM). D ru h V olvariella caesiotincta byl pop sán O rtonem (Bull. Soc. Linn. Lyon 43, N um . Spéc.: 313— 326, 1974) ja k o význačně lignikolní d ru h rostoucí n a p a­ řezech a tlejících větvích listn áčů , zejm éna b u k ů a jilm ů v jižní A nglii. V olvaria m u rin ella var. u m b o n a ta J. E. L ange (Fl. Ag. Dan. V, Pl. 200 B, 1940), popsaná z D ánska, a V. m u rin ella Quél. sensu G ilb e rt (Bull. Soc. Mycol. F ra n ­ ce 43, A tlas Pl. 21, 1927) z F ran cie jso u p o v ažovány za totožné d ru h y (O rton, op. cit.). V roce 1978 byl te n to k u k m á k p u b lik o v án K reiselem též z územ í NDR (B oletus 2: 21—25, 1978) na zák lad ě sb ěrů z bu k u , h a b ru a lípy. K rom ě s trik tn ě lig n ik o ln íh o c h a ra k te ru rů s tu se te n to d ru h s šedoolivovou až šed o h n ěd av o u volvou v y zn aču je též p o zoruhodným i m ikroskopickým i znaky: značně vysoké p ro cen to spór m á k ro v k o v itý (rakvovitý) a pon ěk u d h ra n a tý tv a r a rovněž značně vysoké p ro cen to cystid je o p a třen o různ o tv arý m i, často větv en ý m i p řív ě sk y n a svých vrcholech. Z ároveň se v šak zdá, že bu d e tře b a po čítat s větší v a ria b ilito u spor, než ja k o u u d áv á O rton (op. cit.), tj. 5,5—7,5 (— 8) X 3,3—4 jum. Svědčí pro to šk ála rozdílných velikostí v ý tru sů p u bliko­ v a n á z lo k a lit H av elb erg , G era a S a a ld o rf z NDR (K reisel, op. cit.), kde zejm é­ na saald o rfsk é sb ěry (5,8—7,2 X 3,8—5,1 /¿m), vykazující nejvolum inóznější spo­ ry, jso u svým i ro zm ěry velice blízké našim zjištěním . O statn ě i G ilb ert (op. cit.) u svého lignik o ln íh o d ru h u „V. m u rin e lla “ u d áv á větší rozm ěry v ý tru sů (6,5—8 X 4,5—5 ,um), z nichž m nohé n a d to rovněž vy k azu jí c h a ra k teristick ý k ro v k o v itý tv a r. V zhledem k v ý značném u lig n ik o ln ím u c h a ra k te ru rů s tu zkoum aného d ru h u n av rh u je m e p ro něj p o u žív at české jm én o k u m á k d ř e v n í . D ru h nebyl z CSSR do ro k u 1983 p u b lik o v á n ; V olvariella m u rin ella var. um bo n a ta Lge. ( = syno n y m u m k V. caesiotincta podle O rtona) p u b lik o v an á W ichanským (My­ kol. S born. 43: 104— 105, 1966) z Kinského- sad ů v P raze (jako nová form a terrestris W ich.) n e b u d e p rav d ěp o d o b n ě to to žná s n aším d ru h e m vzhledem k u d á v a n é m u te re stric k é m u rů s tu v trá v ě . J a k o reakci n a předběžné sdělení prvého z n ás (F ellner, op. cit.) o nálezu k u k m á k u d řev n íh o v Č eském k rasu uvádí K u th a n (tam též) v poznám ce ed ito ra n ep u b lik o v an ý nález d ru h u V. caesiotincta ze S lovenska z v rc h u T u reck á m ezi obcem i N ižná S laná a G em erská P olom ka (S lovenské rudoh o rie) z k m en e b u k u (BRA). P odle p ísem ného sdělení dr. J. H e rin k a je h o údaj o nálezu Volvariella m urin ella (sensu G ilb ert) v M alých K a rp atech , východně pod h ájovnou „K ačín “, cca 320 m alt., n a p a ře z u listnáče, 16. IX. 1975, leg. V. K achyňová (herb. J. H erin k No. 874/75), p u b lik o v a n ý ve zp rá v ě P. Lizoně o ex kurzích 1. m ykolo­ gických dní n a S lov en sk u [S p ráv y h u b á rsk e j p o rad n ě 4 (1—2): 3, 1977], ja k nyní d odatečně zjistil, se tý k á V olvariella caesiotincta O rton. Su m m a r y V o lv a rie lla ca esio tin c ta O rto n 1974 w a s fo u n d in C z e ch o sio v a k ia n e a r S u c h o m a sty in B o h e m ia n K a rs t in m ix e d b e ec h fo re s t (C e p h a la n th e ro -F a g e tu m ) o n o a k s tu m p (21. V. 1983 leg. R. F e lln e r e t V. H á lek ). T h e d e sc rip tio n of th is fu n g u s a n d som e n o tes to its d is tin c tiv e c h a ra c te rs a re b rie fly given.

R. F ellner a V. H álek A d re sy a u to r ů : D r. R o stisla v F e lln e r CSc., O p a to v 1315, 149 00 P r a h a 4, a V áclav H álek, P o m o řa n s k á 482, 181 00 P ra h a 8.

109

^^1 Seminář Houby v biotechnologii, Brno 1985

I

Sem inar Fungi in Biotechnology, Brno 1985

I

S em in ář se k o n al n a p říro d o v ěd eck é fa k u ltě U JE P v B rně dne 5. června 1985. B yl p o řá d á n kom isí p ro e x p e rim en tá ln í m ykologii Cs. vědecké společnosti p ro m ykologii a Cs. m ikrobiologické společnosti v e sp olupráci s kom isí p ro k v asin k y a kom isí tech n ick é m ikrobiologie Cs. m ikrobiologické společnosti a k a te d ro u biologie p říro d o v ěd eck é fa k u lty U JE P v B rně. Cílem setk án í byla vým ěn a in fo rm ací o současném sta v u a p ersp e k tiv ách biotechnologických p ro cesů založených n a činnosti hub. S em in ář byl z ah ájen p ře d n á šk o u H ouby v biotechnologii — h istorie, současnost a persp ek tiv y , k te rá je v p lném znění uveře jn ě n a n a jin ém m ístě v tom to časopise. P a k n ásled o v alo p ě t p řeh le d n ý ch před* n ášek a d eset m on o tem atick ý ch sdělení bylo p re sen to v án o fo rm o u p lak áto v ý ch sdělení. I J e d n á n í u zav řela k o n stru k tiv n í diskuse, z níž v y p ly n u l velký význam hu b v biotechnologických procesech a n ezb y tn o st rozšíření m ykologického vý zk u m u, ab y udržel k ro k se současným i náročným i technologiem i.

I I I I I I I I I I

T he sem in ar w as held a t th e F a c u lty of Sciences of J. E. P u rk y n ě U n iv ersity in Brno, Ju ly 5th, 1985. It w as o rganized by th e C om m ission fo r E x p erim en tal M ycology of th e C zechoslovak S cientific Society fo r M ycology an d th e CzechoSlovak M icrobiological Society, to g e th e r w ith th e Com m ission fo r Y easts and th e C om m ission fo r T echnical M icrobiology of th e C zechoslovak M icrobiological Society, a n d th e D e p a rtm e n t of Biology, F acu lty of Science, J. E. P u rk y n ě U n iv ersity in B rno. T he topic of th is m eeting w as m u tu a l in fo rm a tio n about th e p re se n t sta te an d th e prospectiv es of biotechnological processes based on th e activ ity of fungi. T he se m in a r w as opened by g eneral lec tu re F u n g i in biotechnology — h istory, p re se n t tim es , prospectives (w hich is in th e fu ll te x t pu b lish ed elsew here in th is jo u rn al). T he lec tu re w as follow ed by 5 review ing papers, an d 10 m o n o th em atic p ap ers w ere p resen ted in th e fo rm of posters. T he m eeting w as com pleted by co n stru ctiv e discussion, in w hich th e g re a t im p o rtan ce o f fu n g i in biotechnological processes w as exposed as w ell as th e necessity of increasing th e m yeological research to be in step w ith sophisticate d technologies.

B I I

H H H H H H H H H H H H H H

V á c la v Š a še k

Abstracts

of t h e p a p e r s

B asid iom ycetes in b iotechnology L u b o m ír S c h á n ě l D e p a rtm e n t of P la n t B iology, F a c u lty of S ciences, J. E. P u rk y n ě U n iv e rs ity , 611 37 B rn o T h e b io te c h n o lo g ie s in w h ic h B a sid io m y c e tes ta k e p a r t a re c h a ra c te riz e d b y econ o m icaly , e n e rg e tic a ly a n d eco lo g ically a d v a n ta g e o u s pro cesses. T h e ir a ffe c tiv ity is b a se d on th e a b ility to e x p lo ita te v e ry d if fe re n t ty p e s o f b o th o rg a n ic a n d in o rg a n ic s u b s tra te s. T h e o th e r a d v a n ta g e of B a sid io m y c e te s is a w id e s p e c tru m of e n z y m a tic a c tiv ity a n d th a t th e y ta k e p a r t in m a n y clo sed sy ste m tech n o lo g ies, w h ic h p o sitiv e ly e ffe c t th e e n v iro n m e n t. T h is c a n be d e m o n s tra te d on e x a m p le s of c u ltiv a tio n a n d fr u it body p ro d u c tio n of e d ib le fu n g i, e n z y m a tic m e th o d s of w o o d so fte n in g , s tra w tr a n s fo rm a tio n to th e fo d d e r a n d u tiliz a tio n of w a te rs fro m s la u g h te r of p o u ltry . B esid es it, B a sid io m y c e te s also ta k e p a r t in p ro d u c tio n of a n tib io tic s as w e ll as th e y can be u tiliz e d in th e c o n stru c tio n of b io c a ta ly tic e le c tro d e s fo r e s tim a tio n of d if fe re n t sub sta n c e s in th e fo rm of im m o b iliz e d e x tr a c e lu la r e n z y m e s o r tissu e s of f r u it bodies.

■

n

»

I

S E M IN A R F U N G I IN B IO T E C H N O L O G Y

I

G row ing of edible m ushroom s — from history to m odern biotechnologies

I

A n a s ta z ie G in te ro v a

I

F e e d stu ffs R e se a rc h In s titu te , V V A K B , 900 28 Iv a n k a p ri D u n a ji

I I I I I I I I I I I

A b ility of m u sh ro o m g ro w in g as th e so u rc e of food possess se v e ra l a n im a l sp ecies. S om e k in d s of a n ts a re m e n tio n e d a s a n e x a m p le . U n til th is c e n tu ry th e m u sh ro o m s w e re g ro w n by m a n in a m o re p rim itiv e w a y th a n it does th e m o st d e v e lo p e d insect. T h e d e v e lo p m e n t of b io lo g ical scien ce b ro u g h t e ss e n tia l c h a n g e s to th e k n o w le d g e of p ro d u c tio n o rg a n ism s a n d th e ir n eed s. T h e g re a t c o n trib u tio n b ro u g h t th e g en etics. D esp ite of all th is, w e a re on th e tim e of u sin g th e h e te ro tro p h ic p la n ts, w h ic h a re n o t d e m a n d in g th e soil lim ite d n o w ad ay s. O n th e o th e r h a n d th e y can v a lo riz e su ch soil p ro d u c ts, w h ic h m a n c a n n o t w ith o u t fu n g i p ro d u c tiv e ly u tilize . T h e e n e rg e tic cost to o b ta in p ro te in fro m fu n g i is lo w e r th a n t h a t v ia an im a ls, an d , m o re o v e r, it is th e e n e rg y of lig n o c e llu lo se m a te ria ls. T h is is th e re a s o n w h y th e b io te ch n o lo g y o f m u s h ro o m g ro w in g h a s g re a t fu tu re p ro sp ectiv e s.

U

P roduction and properties of fu n gal cellu lases

I

V la d im ir F a rka s

I I

I n s titu te of C h em istry , C e n te r fo r C h e m ic a l R e se a rc h , S lo v a k A c a d e m y of S c ien ce s, 842 38 B ra tis la v a

I I ■ ■ I ■ ■ ■ ■ ■

T h e le c tu re g iv es a re p o r t on th e c ellu la se p ro g ra m b e in g c a rrie d o u t a t th e In s titu te of C h e m istry in B ra tisla v a . T h e m a in to p ics in c lu d e th e m u ta g e n e sis of th e fu n g u s T ric h o d e rm a reesei, n e w sc re e n in g te c h n iq u e s a n d th e se le c tio n of c a ta b o lica lly d e re p re s s e d p ro d u c e rs of cellu la se . T h e re s u lts of b a tc h a n d fe d - b a tc h p ilo t p la n t e x p e rim e n ts a im ed a t th e p ro d u c tio n of c e llu la se on c ellu lo se a n d la c to se a s s u b s tra te s a re p re s e n te d . L a c to se c a n b e u se d a s a n e ffe c tiv e s u b s tra te if th e fe rm e n ta tio n is c a rrie d o u t in th e fe d -b a tc h reg im e. T h e second p a r t of th e le c tu re d e a ls w ith th e m e c h a n ism of ce llu lo se d e g ra d a tio n by fu n g a l cellu la se s a n d w ith th e iso la tio n a n d id e n tific a tio n of in d iv id u a l com pon e n ts of th e c e llu la se system .

■

T he y east k iller phenom enon

■

O lga B e n d o v a

■

F a c u lty of S cience, C h a rle s U n iv e rs ity , 128 44 P ra g u e 2

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H H ■ H

S om e y e a s t s tra in s p ro d u c e in to th e m e d iu m sp e c ia l p ro te in s w h ic h k ill se n s itiv e y e a s t s tra in s b elo n g in g to th e sam e g en u s, se m e tim e s to o th e r g e n e ra . T h e p ro d u c in g s tra in s a re in s e n s itiv e a g a in s t th e p ro te in s of th e ir o w n p ro d u c tio n . T h e p ro te in s a re co m m o n ly c a lle d k ille r fa c to rs, k ille r to x in s o r zym ocins. A s a ru le , th e ir p ro d u c tio n is d e te rm in e d by ds R N A en clo sed in v ir u s -lik e p a rtic le s lo c a ted in y e a st c y to p la sm a. T h e e x is te n c e of v a rio u s ty p e s of ds R N A a n d th e ir ro le as w e ll as of v a rio u s m u ta n t k ille r s tra in s is p re s e n te d . H o w e v e r, th e k ille r p ro te in s a re en co d ed b y n u c le a r g en es as w e ll (genes c o d in g fo r m a in te n a n c e o f th e v iru s -lik e p a rtic le s, g en es fo r e x p re s sio n of th e k ille r c h a ra c te r a n d g en es fo r re s ista n c e a g a in s t th e k ille r p ro te in ). T h e se c re tio n of th e k ille r p ro te in is re a liz e d v ia th e y e a s t se c re to ry p a th w a y . T h e k ille r p ro te in m ode of a c tio n p ro b a b ly d e p e n d s on its b in d in g to sp e c ia l cell w a ll re c e p to rs, fo llo w ed by e n e rg y d e p e n d e n t tra n sm issio n to th e p la s m a m e m b ra n e a n d in te ra c tio n w ith it. T h e p e rm e a b ility of th e p la s m a m e m b ra n e is c h a n g e d p ro b a b ly d u e to fo rm a tio n of pores. A s c o n c e q u e n c e of th is th e m e m b ra n e p ro to n g ra d ie n t ab o lish ed , p o ta s siu m io n s a n d A T P a re e x c re te d in to th e m e d iu m fo llo w e d b y d e a th of th e cells. T h e y e a s t k ille r p h e n o m e n o n can be u sed fo r p ro te c tio n of th e fe rm e n ta tio n p ro cess a g a in s t c o n ta m in a tin g y e a sts, fo r h y b rid sele c tio n in case of y e a st h y b rid iz a tio n u sin g p ro to p la s t fu sio n m e th o d , fo r d ire c te d y e a st p o ly p lo id iz a tio n a n d y e a st g en etic e n g in e e rin g u sin g D N A k ille r d e te rm in a n ts (i. e. fro m K lu y v e r o m y c e s la ctis).

H H H

I

111

Č esk á m y k o lo g ie

40

(2 ) 1986

P ure and m ix tu re w in e y east cultures F ed o r M a lík ' a n d E rich M in á rik 'D e p a rtm e n t of B io c h em ic a l T ech n o lo g y , F a c u lty of C h e m istry , S lo v a k P o ly te c h n ic a l U n iv e rs ity , 812 37 B ra tis la v a , J á n s k á 1, 2R e se a rc h I n s titu te of V itic u ltu re a n d E nology, 833 11 B ra tis la v a , M a tú šk o v a 21 T h e p a p e r p re s e n ts in fo rm a tio n o n th e u tiliz a tio n of th e C o llectio n o f Y e a sts of th e R e se a rc h In s titu te fo r V itic u ltu re a n d E nology a n d on th e p ro d u c tio n of liq u id y e a st s ta rte rs . S e le c te d w in e y e a s t s tra in s u se d in C zech o slo v a k w in e in d u s try a re b rie fly c h a ra c te riz e d . P ro b le m s of p re p a ra tio n of a c tiv e d ry w in e y e a s ts a n d th e ir a p p lic a tio n in e n o lo g ical p ra c tic e a re d iscu ssed . T h e fin a l p a r t of th e p a p e r d e a ls w ith p ilo t p la n t fe rm e n ta tio n e x p e rim e n ts of g ra p e m u s t w ith p re p a r a tio n s o f a c tiv e d ry w in e y e a sts in th e v in ta g e s 1982—1984. T h e c o u rse a n d re s u lts of fe r m e n ta tio n s re a liz e d s p o n ta n e o u sly a n d b io lo g ic a lly b y re g u la te d f e r m e n ta tio n s d o c u m e n te d th e a d v a n ta g e of th e „ p u r e “ fe rm e n ta tio n p a th w a y . N ew tech n iq u es o f a rtific ia l m ycorrhiza introduction in forestry P a v e l C u d lín \ V á c la v M e js tH k 1 a n d V á c la v S a s e k 2 'In s titu te of L a n d sc a p e Ecology, C z ech o slo v a k A c a d e m y of S cien ces, 252 43 P rů h o n ic e , -D e p a rtm e n t of E x p e rim e n ta l M ycology, In s titu te of M icro b io lo g y , C zech o slo v a k A c a ­ d em y of S cien ces, 142 20 P ra g u e 4 P re s e n t s ta te of fo re s t d is tu rb a n c e a n d in c re a sin g a re a s of a n th ro p o g e n ic so ils r e ­ q u ire m o re a tte n tio n to b e g iv en to p re p a r a tio n a n d q u a lity of o u tp la n te d se ed lin g s T h e a rtific ia l in o c u la tio n o f se e d lin g s in n u rs e rie s w ith a m y c o rrh iz a l fu n g u s in th e fo rm of g ra n u la te d in o c u lu m a p p e a rs o n e of th e m o st p ro s p e c tiv e m eth o d s. T h is m e th o d in c lu d e s (a) se lec tio n of o p tim a l m y c o rrh iz a l sy m b io n t, (b) m ass su b m e rg e d c u ltiv a tio n o f th e fu n g u s in a fe rm e n to r, (c) g ra n u la te in o c u lu m p ro d u c tio n (m ix ­ tu r e of m y celiu m , a lg in a te a n d p e rlite ), (d) a rtific ia l in o c u la tio n a n d c u ltiv a tio n of se e d lin g s in a cold g re e n -h o u se of a n u rs e ry , (e) te s ts of in o c u la tio n e ffic ie n c y on seed lin g s o u tp la n te d in d is tu rb e d a re a s. Fungi in biotech n ology: the in form ation an a ly sis o f the C zechoslovak and w orld research R o stisla v F e lln e r D e p a rtm e n t of R e se a rc h M a n a g e m e n t, In s titu te fo r th e D e v e lo p m e n t of H ig h e r E d u ­ c a tio n , H u so v a 8, 110 00 P ra g u e 1 T h e a im of a n in fo rm a tio n a n a ly s is of th e sc ie n tific d e v e lo p m e n t is th e a n a ly s is of in fo rm a tio n tr e n d s a n d c o m m u n ic a tio n c o u p lin g s in th e c o u rse of th e g ro w in g sc ie n tific k n o w led g e. T h e se p ro c e d u re s w e re a p p lie d to th e a s c e r ta in m e n t of p rio ritie s in th e w o rd b io te c h n o lo g y a n d to th e m a p p in g of som e C z ec h o slo v a k b io tec h n o lo g ic a l re s e a rc h sp ec ia litie s. T h e C zech o slo v ak re s e a rc h in th e fu n g i u tiliz e d in b io te c h n o ­ logy is m o stly c o n c e n tra te d on th e a p p lic a tio n o f y e a sts in food, fo d d e r, a n d th e p ro d u c tio n o f e rg o t a lk a lo id s ; p a r tly on th e sp e c ia lty of th e b io d é g ra d a tio n of lig n o celluloses. T h e a c tiv e re s e a rc h fro n ts fo r so m e sp e c ia ltie s w e re sch o w n th r o u g h th e m e d ia tio n of b ib lio g ra p h ic d ata. A v iru len t va ccin e again st trich op h ytosis of cattle M ila n H e jtm á n e k 1, E v ž e n W e ig l2, A lo is R y b n ik á ř 3, J o se f C h u m e la 3 a n d V la d im ir V r z a l3 ’D e p a rtm e n t of B iology, d e p a r t m e n t of M icro b io lo g y , M ed ical F a c u lty , P a la c k ý U n i­ v e rsity , 775 15 O lom ouc, a n d 3B IO V E T A , 683 23 Iv a n o v ic e n a H a n é T h e m ic ro c o n id ia (an d h y p h a e in a sm a ll d eg ree) of th e s tra in C CM F-751 T ric h o ­ p h y to n v e rr u c o su m B o d in 1902 fo rm a n im m u n o g e n e tic a c tiv e c o m p o u n d o f th e v accine. T h is s tra in w a s o b ta in e d b y th e g e n e tic m e th o d , i. e. by a re p e a te d se le ctio n

112

S E M IN A R F U N G I IN B IO T E C H N O L O G Y fro m th e s e t of in d u c e d m u ta n ts d e riv e d fro m th e m o n o co n id ia l, h ig h ly v iru le n t w ild -ty p e s tra in . T h e c o n siste d of b io ch em ic a l, p h y sio lo g ical, a n d m o rp h o g e n e tic a l m u ta n ts . T h e s tra in CCM F-751 is a v iru le n t, fo rm s a b u n d a n t m ic ro c o n id ia on a g a r m e d iu m a n d d eco m p o ses k e ra tin . T h e su s p e n sio n of liv in g m ic ro c o n id ia a n d m y c e lia l fra g m e n ts of th is s tra in w a s a p p lie d in tra m u s c u la r ly to g u in e a p igs a n d c alv es, a n d sh o w e d s a tis fa c to ry im m u n o p ro te c tiv e effe c t. S in ce 1985, th is s tra in h as b e e n u se d in th e p ro d u c tio n of ly o p h iliz e d a v ir u le n t v a c c in e a g a in s t tric h o p h y to sis o f c a ttle b y B IO V E T A , Iv a n o v ic e n a H a n é , C zech o slo v a k ia. T h is b io p re p a ra tio n h a s b e e n a p p lie d fo r th e p re v e n tio n a n d th e r a p y of c a ttle tric h o p h y to sis . T he su rvey o f the gen era o f the yeasts and, y ea st-lik e m icroorganism s A n n a K o c k o v á -K r a to c h v ílo v á , E len a S lá v ik o v á a n d R e n á ta K o v a č o v sk á I n s titu te of C h e m istry , S lo v a k A ca d e m y of S cien ces, D ú b ra v s k á c e sta 9, 842 38 B ra ­ tis la v a T h e su rv e y of th e g e n e ra o f th e y e a sts a n d y e a s t-lik e m ic ro o rg a n ism s is p re se n te d . E ach g e n u s is c h a ra c te riz e d b y th e code, w h ic h in c lu d e s th e a ll im p o rta n t fe a tu re s. E ig h t-c ip h e re d code m a y b e c o n stru c te d o n th e b a sis of th e c la s sific a tio n p rin c ip le fo rm u la of w h ic h w a s sh o w n a t th e p o ste r. T h e re a re som e g e n e ra w h ic h sh o w m o re codes. T h e ty p e sp e cie so f th e g e n e ra a n d th e i r n u m b e rs a re in d ic a te d b e sid e s th e p ic tu re s. P h ysiolog ica l activ ity o f im m ob ilized cels of C laviceps fu siform is V la d im ír K ře n , J iř í L u d v ík , J a ro sla v a K o zo v á a n d Z d e n ě k Ř e h á č e k I n s titu te of M icro b io lo g y , C zech o slo v a k A c a d e m y o f S cien ces, 142 20 P ra g u e 4 V e g e ta tiv e m y c e liu m of C la v ic e p s fu s ifo r m is im m o b iliz e d in 4 % C a -a lg in a te m a in ­ ta in e d a f te r 2 0 0 -d ay -se m ic o n tin u o u s c u ltiv a tio n h ig h p ro d u c tio n c a p a c ity of th e clav in e a lk a lo id s. Im m o b iliz e d c o n id io sp o re s h a d c o n sid e ra b le lo w p ro d u c tio n c a p a b ility . G ly co ly tic p a th w a y in th e im m o b iliz e d cells e x h ib ite d lOOtimes h ig h e r ca ta b o lic a c tiv ity (p h o sp h o fru c to k in a se ) th a n g lu c o n e o g e n e tic a c tiv ity (fru c to s e l,6 -b isp h o sp h a te p h o sp h a ta se ). H e x o se m o n o p h o s p h a te s h u n t (d e h y d ro g e n a se s of glu co se 6 -p h o sp h a te a n d 6 -p h o sp h o g lu c o n a te ) h a d — p ro b a b ly d u e to th e o x y gen lim ita tio n — lo w e r a c ti­ v ity th a n th e n o m im m o b iliz e d cells. T h e a c tiv ity of th e e n zy m e s of T C A -cy cle (m ala te d e h y d ro g e n a s e a n d c itr a te sy n th a se ) d ro p p e d s im ila rly a s in th e fre e cells a t th e e n d of th e p ro d u c tio n p h ase. I t h a s b e e n p ro v e d th a t a f te r 5 0 -d a y -se m ic o n tin u o u s c u ltiv a tio n th e im m o b iliz e d c ells m a in ta in s u ffic ie n t a c tiv ity o f th e k e y m e ta b o lic p a th w a y s a n d c o n se q u e n tly a p h y sio lo g ical s ta te su ita b le fo r c la v in e a lk a lo id p ro d u c tio n .

U ltrastructure of im m ob ilized C lavicep s fu siform is cells J iř í L u d v ík , V la d im ír K ře n , O lga K o fro ň o v á , J a ro sla v a K o zo v á a n d Z d e n ě k Ř e h á č e k I n s titu te of M icro b io lo g y , C zech o slo v a k A c a d e m y of S ciences, 142 20 P ra g u e 4 C ells of C la vicep s fu s ifo r m is im m o b iliz e d in 4 % a lg in a te gel w e re s tu d ie d in th e tr a n s m is s io n e le c tro n m ic ro sc o p e JE M 100 a n d sc a n n in g e le c tro n m ic ro sc o p e T esla 300. U ltr a s tr u c tu r a l c h a n g es of th e cells w e re fo llo w e d as re la te d w ith th e p ro d u c ­ tio n of a lk a lo id s . S am p le s of im m o b iliz e d cells w e re ta k e n a fte r 3, 12, 39, 63, 123 a n d 173 d ay s of c u ltiv a tio n . T h e p e lle ts w e re fix e d w ith 3 % g lu ta ra ld e h y d e a n d p o st­ fix e d w ith 1 % o sm iu m te tra o x id e . D u rin g a lo n g - te rm c u ltiv a tio n in a p h o sp h a te -le ss m e d iu m th e s u rfa c e of a lg in a te p e lle ts (g lo b u les of a b o u t 2—3 m m in d ia m e te r) w ith im m o b iliz e d cells d id n o t ch an g e, o n ly p ro tru d in g cells w e re b ro k e n off, d u e a p p a re n tly to a b b ra s iv e w e ar. T h e in s id e of th e p e lle ts w a s fille d w ith s c le ro tia l cells, in w h ic h th e d iv isio n w a s slo w ed d o w n o r e v e n s to p p e d co m p le te ly . A fte r 63 day s, m in o r c a v itie s w e re fo rm e d b elo w th e su rfa c e , a n d a f te r 132-d c u ltiv a tio n , th e in s id e of th e p e lle ts w a s filled w ith a c e n tr a l cav ity . Im m o b iliz e d cells slo w ly e n la rg e d d u rin g th e c u ltiv a tio n .

113

Č esk á m y k o lo g ie

40

(2 ) 1986

C h an g es in th e u tr a s tr u c tu r e o f im m o b iliz e d c e lls w e re fo llo w e d o n u tr a th i n sec ­ tio n . C ells of th e in o c u lu m w e re b ra n c h e d , c o n ta in e d c e n tr a l v acu o le s, g r a n u la r c y to ­ p lasm , ' fe w f a t b o d ies a n d m o re p o ly s a c c h a rid e s d is a p p e a re d a n d c e n te r of th e sy n of im m o b iliz e d cells c o n d en se d , p o ly s a c c h a rid e s d is a p p e a re d a n d c e n te r of th e sy n ­ th e s is of lip id ic b o d ies w e re fo rm e d . A fte r 39-d th e c y to p la sm b e c a m e m o re h o m o ­ g en o u s a n d la rg e sp h e ric a l a n d o v a l ■s tru c tu r e s of e le c tro n -d e n s e m a te ria l w e re fo rm ed . A fte r a 63-d c u ltiv a tio n th e im m o b iliz e d sc le ro tia l cells b e c a m e ro u n d a n d e n la rg e d u p to tw o -tim e s a n d lip id ic b o d ie s w e re m u c h m o re fr e q u e n t. T h e n u m b e r of fin e v ac u o le s in th e c y to p la sm in c re a s e d a n d lo n g n a rr o w la g o o n s o f th e e n d o p la s m id re tic u lu m w e re o b se rv e d . M ito c h o n d ria d e c re a s e d in size a n d m ito c h o n d ria l c ris ta e d is a p p e a re d . C y to p lasm ic m e m b ra n e fo rm e d d e e p n a rr o w in v a g in a tio n s in ­ sid e th e cy to p lasm . A fte r a 173-d c u ltiv a tio n th e im m o b iliz e d cells w e re a lm o st co m ­ p le te ly fille d w ith lip id ic g ra n u le s. E xtracellu lar acid proteases from B asid iom ycetes Z d e ň k a M išu rco v á , F r a n tiš e k N e ru d a n d V la d im ír M u s íle k D e p a rtm e n t of E x p e rim e n ta l M ycology, I n s titu te of M icro b io lo g y , C zech o slo v a k A ca­ d em y of S ciences, 142 20 P ra g u e 4 In th e c o u rse of th e stu d y of p ro te o ly tic e n z y m e s fro m B a sid io m y c e te s w e h a v e fo u n d th a t som e of th e m po sses m ilk -c lo ttin g a c tiv ity a g a in s t m ilk casein , a n d a w e a k p ro te o ly tic a c tiv ity . T h e ra tio of th e m ilk -c lo ttin g a c tiv ity to p ro te o ly tic o n e w a s u se d as th e in d e x f o r h e se lec tio n of th e o rg a n ism . T h e h ig h e s t ra tio w a s fo u n d in P h e llin u s ch ryso lo m a , K u e h n e r o m y c e s m u ta b ilis a n d G a n o d e rm a a p p la n a tu m . T h e c ru d e e n zy m e e x tr a c ts w e re is o la te d fro m th e s e fu n g i. T h e en z y m e s a re th e so rt of a c id p ro te a se s w ith p H o p tim u m a t 5. T h e en zy m es w e re s ta b le till 40 °C a n d th e ir a c tiv ity ceased c o m p le te ly b y h e a tin g a t 60 °C. T h e en z y m e s w e re s ta b le b e tw e e n p H 3 a n d 5. A n tib io tics from P yren om ycetes M ilo sla v S a iler, V á c la v š a š e k a n d V la d im ír M u s íle k D e p a rtm e n t of E x p e rim e n ta l M ycology, In s titu te of M icro b io lo g y , C zech o slo v a k A c a ­ d em y of S ciences, 142 20 P ra g u e 4 A la rg e g ro u p o f fu n g i — P y re n o m y c e te s h a v e b e e n n e g le c te d in th e c o u rse of a n tib io tic re s e a rc h . N e v e rth e le ss, a b o u t 80 a n tib io tic s h a v e b e e n is o la te d a n d id e n ti­ fie d fro m th e p y re n o m y c e to u s c u ltu re s u p t o n o w . S o m e a n tib io tic s p o ssessed a b ro a d s p e c tru m o f b io lo g ical a c tiv ity ; a n tib a c te r ia l a c tiv ity w a s d e te c te d in 35 cases, a n tifu n g a l 27, a n titu m o r 28, a n tip ro to z o a l 6, a n tiv ir a l 4, in s e c tic id a l 3 a n d p h y to to x ic 1. A cc o rd in g to th e c h e m ica l s tru c tu r e , th e a n tib io tic s p e rta in to q u in o n e s (15 su b sta n c e s), a ro m a tic c o m p o u n d s (14), h e te ro c y c le s (12), m a cro c y clic la c to n e s (11), alicy clic c o m p o iin d s (9), a m in o a c id s a n d p e p tid e s (7), a lip h a tic s tru c tu r e s (3), s a c c h a rid (1) in 8 a n tib io tic s th e c h e m ic a l n a tu r e h a s n o t b e e n id e n tifie d . Q u in o n e a n tib io tic s fro m C a m a ro p s m ic ro sp o ra a n d m y rio c in (th e rm o z y m o cid in ) p ro d u c e d b y M ela n co n is fla v o v ir e n s a re d iscu sse d in d e ta ils. O ptim alization of th e subm erse production o f citric acid on su gar-b eet m olasses L e o p o ld S e ic h e rt, E m m a U jco vá a n d M a rie M u s ílk o v á D e p a rtm e n t of M ic ro b ia l T ech n o lo g y , I n s titu te of M icro b io lo g y , C z ec h o slo v a k A c a ­ d e m y of S cien ces, 142 20 P ra g u e 4 I t is n e c e ssa ry to solve o p tim a liz a tio n of th e c itric ac id p ro c e ss fo rm a tio n th ro u g h th e c o n v e rsio n of su g a r c o n ta in e d in th e m o lasses n o t o n ly o n th e m e ta b o lic le v e l b u t it is in d isp e n sa b le to p a y a g re a t a tte n tio n ev e n to tr e a tm e n t of th a t n o t-d e fin e d m e d iu m . T h e s u b s ta n tia l p a r t d u rin g th e so lu tio n of th e s e p ro b le m a tic s on su ch a s u b s tra te le v e l is re p re s e n te d b y th e p re f e rm e n ta tiv e p re p a r a tio n of th e m o lasses so lu tio n . T h e p re s e n t stu d y is d e v o te d n a m e ly to th is p re p a ra tio n ..

114

S E M IN A R F U N G I IN B IO T E C H N O L O G Y T h e f e r m e n ta tio n s w e re p e rfo rm e d in 250 L fe rm e n to rs w ith 152 L of m o la sse s m e d iu m c o n ta in in g 15 % of su cro se, b y th e h ig h ly p ro d u c tiv e m u ta n ts of A sp e rg illu s nig er. F o r th e tr e a tm e n t o f th e m o la sse s so lu tio n th e p o ta s siu m fe rro c y a n id e w a s u se d as a c o m p lex fo rm in g a n d b u ffe rin g ag en t. T h ro u g h its s u ita b le a p p lic a tio n in c o m b in a tio n w ith th e s u b s e q u e n t g ro w th lim ita tio n a n e a rb y d o u b le d p ro c e ss y ie ld w a s re a c h e d . . P ractically im portant ox id a ses of saccharides from higher fu n gi K a te rin a P o ko rn á , J in d ř ic h V o le a n d V la d im ír M u s íle k D e p a rtm e n t of E x p e rim e n ta l M ycology, I n s titu te of M icro b io lo g y , C z ech o slo v ak A c a­ d e m y of S ciences, 142 20 P ra g u e 4 U tiliz a tio n of glu co se o x id a s e (EC 1.1.3.4.) a n d g a la c to se o x id a se (EC 1.1.3.9) c a ta ­ ly sin g d ir e c t o x id a tio n b y o x y g en a t C - l a n d C-6, re sp e c tiv e ly , of th e s u b s tra te a ld o ­ ses, is w e ll k n o w n . R e c e n tly th e p o s s ib ility ' of p ra c tic a l u se of a n o th e r en z y m e o f fu n g a l o rig in , p y ra n o s e o x id a se (EC 1.1.3,10), w ith sp e c ific ity fo r C-2 of se v e ra l a l­ doses, h a s b e e n s tu d ie d . T h is e n z y m e w a s fo u n d in n u m b e r of B a sid io m y c e te s. T h e e n z y m e is p ro p o s e d to ta k e p a r t in th e n e w b io te c h n o lo g ic a l p ro c e ss of p ro d u c tio n of p u re D -fru c to se . I t o x id ise s D -g lu co se to D -a ra b in o -2 -h e x u lo se (D -glucosone). I n th e fo llo w in g ste p th e d ic a rb o n y le su g a r is c h e m ic a lly re d u c e d a t C -l to D -fru c to se . W e s tu d ie d th e o p tim a liz a tio n of p ro d u c tio n c o n d itio n s of th e en z y m e e x e rtin g g lu c o se -2 -o x id a se a c tiv ity in su b m e rg e d c u ltu re s of O udem a n .siella m u cid a . T h e h ig ­ h e s t en zy m e p ro d u c tio n (u p to 0.2 U /m l c u ltu re b ro th ) w a s a c h ie v e d in 6 -d a y -o ld c u ltu re on s y n th e tic m e d iu m c o n ta in in g 2 % of p o w d e r c ellu lo se w ith 3 -d a y -o ld sio n of D -g lu co se to D -a ra b in o -2 -h e x o su lo se . (1.3 U /m g p ro te in ) w a s s u ffic ie n t to p re p a r e th e b io c a ta ly s a to r g iv in g 100 % c o n v e rin o c u lu m g ro w n u p on co m p le x m ed iu m . C o rre s p o n d in g , sp ecific en zy m e a c tiv ity

115

Celostátní mykotoxikologický seminář „Aktuální problémy otrav makromycety v Československu“, Praha 24. IV. 1985 V ýše u v eden ý sem in ář byl p o řá d á n sekcí p ro m ykologickou toxikologii při Č eskoslovenské vědecké společnosti p ro m ykologii společně s oddělením ex p e­ rim e n tá ln í m ykologie M ikrobiologického ú sta v u Č eskoslovenské a k a d em ie věd. Byl od reorg an izace v roce 1977 dev áto u akcí (osm ým sem inářem ) této sekce (dříve kom ise). K onal se v M ikrobiologickém ú sta v u v P ra z e 4 K rči, V ídeňská 1083. B yl v ěn o v án p am átce v led n u r. 1985 zesnulého význam ného člena sekce, lé k a ře a m ykologa M UDr. J. K u b i c k y . Jeho- záslužnou p ráci v m ykologické toxikologii p řip o m n ěl v ú vodním vysto u pení M UDr. J. H erink. S em in áře se zúčastnilo 57 zájem ců z Č eskoslovenska a živá diskuse po tv rd ila a k tu á ln o st této p ro b lem atik y . Dle zkušeností z předchozích akcí byl sem inář rozvržen do tř í blo k ů po tře c h re fe rá te c h (á 15 min.), n ásledovaných diskusem i (cca. 30 m in.) a p ře stá v k a m i (30 resp. 60 m in. včetně o b ěda v ú stavu). V p rv ­ ním bloku, v ěnovaném te ra p ii o tra v jed o v atý m i houbam i, h o v ořili M UDr. J. H ein rich z O strav y o současném sta v u léčení o tra v m u ch o m ů rk o u zelenou, M UDr. V. K yncl z P rah y -M o to la o- současných m ožnostech p ři léčbě faloidních o tra v (sou h rn nedodán) a M UDr. P. K ern z B ra tisla v y 01 klinicko-biochem ické analý ze o tra v hou b am i n a k lin ik e anesteziologie a resuscitácie v B ratislav ě v letech 1977— 1984. D ru h ý blok zah rn o v al spolupráci lé k a řů a m ykologů. RN D r. B. H lůza ze S te n b e rk a seznám il p říto m n é s ro zšířen ím h řib u sa ta n a v Č eskoslovensku, M UDr. J. S im ů n ek z B rn a s novou ú p ra v o u m etody chrom ato g rafie to x in ů A m a n ita phalloides a RND r. J. K lá n z P ra h y s m y kotoxikologií v Ú stav u p ro toxikologii a soudní chem ii FV L UK. V odpoledním tře tím bloku, v ěnovaném p revenci o tra v m akrom ycety, re fero v ali M UDr. J. H erin k z M nichova H ra d iště o epidem iologickém stu d iu jak o p o d k lad u pro racio n áln í systém boje p ro ti a lim e n tá rn ím o tra v á m v Č eskoslovensku, Ing. ' J. B aier a RN D r. V. K rs z P ra h y o pop ularizaci jed o v a tý ch hu b ja k o součásti prev en ce p ro ti o tra v á m a Ing. J. K u th a n z O strav y o< jed o v atý ch h o ubách n a znám k ách jak o p ro stře d k u p rev en ce p ro ti o tra v á m . V diskusním p řísp ěv k u uvedl M UDr. Z. C vrček ze S tra k o n ic o tra v y způsobené ho u b am i ro d u A m a n ita v okrese S trakonice. C elkem bylo p řed n esen o 1 d ev ět re fe rá tů a jed en diskusní příspěvek, doku­ m en to v an ý ch diapozitivy nebo zpětn o u p ro jekcí M eotar. D ále uvád ím e sou­ h rn y jed n o tliv ý ch re fe rá tů , v četně sp o lu a u to rů a adres.

G anzstaatliches m yk otoxik ologisch es Sem inar „ A k tu elle P rob lem e der V ergiftu n gen durch M akrom yzeten in der T sch ech oslow ak ei“ , Prag 24. IV. 1985. Z u sam m en fassu n ­ gen der R eferate D as o ben a n g e fü h rte S e m in a r w u rd e v o n d e r S e k tio n f ü r m y k o lo g isc h e T o x ik o lo ­ gie d e r T sch e c h o slo w a k isc h e n w iss e n sc h a ftlic h e n G e se llsc h a ft f ü r M y k o lo g ie z u ­ sa m m e n m it d e r A b te ilu n g E x p e rim e n te lle M ykologie des M ik ro b io lo g isc h e n I n s ti­ tu te s d e r T sc h e c h o slo w a k isc h e n A k a d e m ie d e r W is se n sc h a fte n v e ra n s ta lte t. S eit d e r R e o rg a n is ie ru n g im J a h r e 1977 w a r es d ie n e u n te A k tio n (a c h te s S e m in a r) d ie s e r S e k tio n (frü h e r K o m m issio n ). D as S e m in a r fa n d im M ik ro b io lo g isc h e n I n ­ s titu t in P ra g 4 K rč, V íd e ň sk á 1083 s ta tt u n d w a r d e m A n d e n k e n d es im J a n u a r d. J. v e rs to rb e n e n b e d e u te n d e n M itg lie d d e r S e k tio n , d e m A z u n d M ykologen M U D r. J. K u b i c k á g e w id m e t. S ein e v e rd ie n stv o lle T ä tig k e it in d e r m y k o lo g isch en T o x ik o lo g ie e rin n e rte im e in fü h re n d e n V o rtra g M U D r. J. H e rin k . A m S e m in a r b e te ilig te n sich 57 In te re s s e n te n a u s d e r T sc h e c h o slo w a k e i u n d die le b h a fte D isk u ssio n b e s tä tig te d ie A k tu a litä t d ie s e r P ro b le m a tik . N a c h E rfa h ru n g e n d e r v o rh e rg e h e n d e n A k tio n e n w a r d as S e m in a r in d re i B lö ck e zu je d re i R e fe ra te n

116

S E M IN A R “A K T U E L L E P R O B L E M E D ER V E R G IF T U N G E N “ g e te ilt, n a c h d e n e n D isk u ssio n e n u n d P a u s e n (e in sc h le sslic h M ita g e ssen im In s titu t) fo lg ten . Im e rs te n , d e r T h e ra p ie d e r V e rg iftu n g e n d u rc h G iftp ilz e g e w id m e te n B lock, b e ric h te te n M U D r. J . H e in ric h a u s O s tra v a ü b e r d e n g e g e n w ä rtig e n Z u s ta n d d e r T h e ra p ie d e r V e rg iftu n g m it d e m g rü n e n K n o lle n b lä tte rp ilz , M U D r. V. K y n cl au s P ra g -M o to l ü b e r z. Z e it v o rh a n d e n e M ö g lic h k e ite n d e r T h e ra p ie p h a llo id e r V e rg iftu n ­ g en (Z u sa m m e n fa ssu n g n ic h t ü b e rre ic h t) u n d M U D r. P . K e rn a u s B ra tis la v a ü b e r k lin is c h -b io c h e m is c h e A n a ly se n d e r P ilz v e rg iftu n g e n a n d e r K lin ik f ü r A n ä s th e ­ siologie u n d R e su sz ita tio n in B ra tis la v a in d e n J a h r e n 1977—1984. D er z w e ite B lock e rfa s s te die Z u s a m m e n a rb e it d e r Ä rz te u n d M ykologen. R N D r. B. H lů z a a u s Š te r n ­ b e rk m a c h te d ie A n w e se n d e n m it d e r V e rb re itu n g des S a ta n s p ilz e s in d e r T sc h e­ ch o slo w ak ei, M U D r. J. Š im ů n e k a u s B rn o m it e in e r R eg e lu n g d e r M e th o d e d e r C h ro m a to g ra p h ie d e r T o x in e v o n A m a n ita p h a llo id e s u n d R N D r. J. K lá n a u s P ra g m it d e r M y k o to x ik o lo g ie im I n s titu t f ü r T o x ik o lo g ie u n d G e ric h tsc h e m ie d e r F a ­ k u lt ä t f ü r a llg e m e in e M e d iz in d e r K a rls u n iv e rs itä t b e k a n n t. N a c h m itta g im d ritte n , d e r P rä v e n z d e r V e rg iftu n g e n d u rc h M a k ro m y z e te n g e w id m e te n B lock, re f e rie r te n M U D r. J. H e rin k a u s M n ich o v o H ra d iš tě ü b e r e p id em io lo g isc h es S tu d iu m a ls G ru n d ­ lag e f ü r e in ra tio n e lle s S y ste m d es K a m p fe s g eg en a lim e n tä re P ilz v e rg iftu n g e n in d e r T sch ec h o slo w a k e i, Ing. J . B a ie r u n d R N D r. V. K rs a u s P ra g ü b e r P o p u la ris ie ­ ru n g g iftig e r P ilz e a ls B e s ta n d te il d e r P rä v e n z g eg en V e rg iftu n g e n u n d In g . J. K u t­ h a n a u s O s tr a v a ü b e r G iftp ilz e a u f B rie fm a rk e n a ls B e h e lf d e r V o rso rg e g egen V e rg iftu n g e n . Im D isk u s sio n s b e itra g fü h r te M U D r. Z. C v rč e k a u s S tra k o n ic e V e rg if­ tu n g e n d u rc h P ilz e d e r G a ttu n g A m a n ita im K re is S tra k o n ic e an. In s g e sa m t w u rd e n n e u n R e fe ra te u n d e in D isk u ssio n sb e itra g v o rg e tra g e n , d o k u ­ m e n tie r t m it D ias u n d M e o ta r-R ü c k p ro je k tie ru n g . Im w e ite re n sin d Z u sa m m e n fa s­ s u n g e n e in z e ln e r R e fe ra te , e in s c h lie sslic h d e r M ita u to re n u n d A d re sse n a n g e fü h rt. M a rta S e m e rd žie v a A d re sse : R N D r. M a rta S e m e rd ž ie v a , CSc., A b te ilu n g E x p e rim e n te lle M ykologie, M ik ro b io lo g isch es I n s titu t d e r T sc h e c h o slo w a k isc h e n A k a d e m ie d e r W isse n sc h a fte n , V íd e ň sk á 1083, 142 20 P r a h a 4 K rč. G egenw ärtiger Z ustand der T herapie der V ergiftu n g m it dem grünen K n o llen b lä t­ terpilz — A m anita p h alloid es (Fr.) Link V ě ra D u d o v á u n d J iř í H e in ric h Im R e fe ra t w u rd e e in e Z u sa m m e n fa s su n g d e r E rfa h ru n g e n in d e r B e h a n d lu n g v o n 85 V e rg iftu n g e n m it d em g rü n e n K n o lle n b lä tte rp ilz u n d e in e Ü b e rsic h t d e r g e g e n w ä rtig e n th e r a p e u tis c h e n M ö g lic h k e ite n geg eb en . Z u d e n f r ü h e re n E lim in a ­ tio n sm e th o d e n d. i. M a g en — u n d D a rm s p ü lu n g e n , D rä n a g e des D ü n n d a rm in h a lte s , f o r s ie r te r D iu re se u n d H ä m o d ia ly se k a m d ie H ä m o p e rfu sio n h in z u , so w o h l m it a k tiv e r K ohle, als a u c h m it K u n sth a rz , d ie e in d e u tig d ie P ro g n o se d ie s e r V e rg iftu n g v e rb e s se rte . T h e ra p e u tis c h lä s s t sich a u c h d ie P la s m a fe re s e o d e r H ä m o filtra tio n a n w e n d e n , so w e it sie z u r V e rfü g u n g ste h t. In g e g e n w ä rtig e r Z e it w ird d ie q u a n ti­ ta tiv e B e stim m u n g des A m a n itin s f ü r d ia g n o s tisc h e Z w e ck e u n d f ü r d ie L e n k u n g d e r T h e ra p ie a k tu e ll. In d en A u s d rä n g u n g sm e th o d e n d. i. A n w e n d u n g v o n P e n i­ cillin , R ifa m p ic in , B ise p to l, w ie a u c h in d e r h e p a to p ro te k tiv e n T h e ra p ie g ib t es k e in e w e se n tlic h e n Ä n d e ru n g e n . L e b e n s g e fä h rd u n g d u rc h G e h irn ö d e m u n d w irk ­ s a m e re T h e ra p ie e rz w a n g e n sich e in e x a k te re s M o n ito rie re n des in n e re n M ilieu s w ie a u c h d e r h ä m o d y n a m is c h e n P a ra m e te r . W ir b e n u tz e n f ü r sc h n e lle s B e stim m e n d e r b io c h e m isc h e n W e rte d e n A u to a n a ly s a to r A S T R A 8, d e r e rm ö g lic h t, im L a u fe von 24 S tu d e n w ie d e rh o lt E rg e b n isse s p ä te ste n s b is 30 M in u te n n a c h d e r E n tn a h m e zu g ew in n e n . A d re sse d e r A u to re n : M U D r. V ě ra D u d o v á u n d M U D r. J i ř í H e in ric h B e trie b sv o lk s­ g e s u n d h e its in s titu t (ZÚ N Z), Z a lu ž a n s k é h o 15, 703 84 O stra v a — V ítk o v ice. K lin isch -b ioch em isch e A n a ly se der P ilzv erg iftu n g en an der K lin ik für A n ä sth esio ­ logie und R esu szitation in B ratislava in den Jahren 1977— 1984 P e te r K ern , A le n a C h e b e n o v á , M iro sla v S á m e l, J u ra j K o u tu n u n d M ila n M á je k In d e r A rb e it w ird e in K o m p le x v o n 49 P a tie n te n a u sg e w e rte t, d ie in d e n J a h r e n 1977—1984 a n d e r K lin ik f ü r A n ä sth e sio lo g ie u n d R e su sz ita tio n in B ra tis la v a h o sp i­

117

Č esk á m y k o lo g ie

40

(2) 1986

ta lis ie r t w a re n . B ei 29 P a tie n te n h a n d e lte es sich u m e in e p h a llo id e V e rg iftu n g , bei 1 P a tie n te n u m e in e ty p isc h e V e rg iftu n g m it C o p rin u s a tr a m e n ta riu s b ei g le ic h z e i­ tig e m A lk o h o lg en u ss. 3 P a tie n te n w u rd e n w eg e n V e rg iftu n g d u rc h A m a n ita p a n th e rin a m it m a r k a n te n z e n tr a le n S y m p to m e n h o s p ita lis ie rt. B ei d en ü b rig e n P a tie n te n , w o m a n w eg e n d e r la n g e n In k u b a tio n s z e it (im D u rc h s c h n itt 10 S tu n d e n ) e in e V e r­ g iftu n g d u rc h A m a n ita p h a llo id e s v o ra u s se tz te , b e s tä tig te sich d e r V e rd a c h t n ic h t. T ro tz d e m w u rd e bei 86 % e in e k o m p le x e T h e ra p ie d ie s e r V e rg iftu n g v o rg e n o m m e n . D ie In k u b a tio n s z e it d e r P a tie n te n m it e in e r V e rg iftu n g d u rc h A m a n ita p h a llo id e s s c h w a n k te zw isc h e n 2 b is 20 S tu n d e n , im D u rc h s c h n itt 10,5 S tu n d e n u n d in s K r a n ­ k e n h a u s w u rd e n sie im D u rc h s c h n itt in 24,8 S tu n d e n a u fg e n o m m e n . 32 % d e r P a ti­ e n te n w u rd e n f r ü h e r a ls 4 S tu n d e n n a c h A u ftr e te n d e r e rs te n S y m p to m e a u fg e ­ n o m m en , 32 % i n d e r Z e it v o n 4 b is 12 S tu n d e n , 15 % n a c h 12—24 S tu n d e n u n d 21 % so g a r n a c h m e h r a ls 24 S tu n d e n . D ie d u rc h s c h n ittlic h e H ö sp o ta lis a tio n s d a u e r d e r e rs te n G ru p p e w a r 6 T age, d e r w e ite r e n 11, 11,3 u n d 9,5 T age. D ie A L T -W e rte bei d e r e rs te n U n te rs u c h u n g w a re n in d e r e rs te n G ru p p e 1,8 m a l e rh ö h t, w ä h re n d sie b ei d en a n d e re n d a s 29-, 48-, bzw . 3 7 -fach e d e r N o rm b e tru g e n . D ie h ö c h ste n d u rc h ­ s c h n ittlic h e rr e ic h te n A L T -W e rte in d e r e rs te n G ru p p e e r r e ic te n d a s 8 ,3 -fach e d e r N o rm , in d en a n d e re n G ru p p e n stie g e n sie 71, 199 u n d 97 m a l an. E rh ö h te K re a tin in - W e rte w u rd e n b e i 39 % d e r P a tie n te n fe s tg e s te llt u n d sie w a re n v o m A lte r u n d D a u e r d e r g a s tro in te s tin a le n S y m p to m e a b h ä n g ig . D ie A k tiv itä t des P ro th ro m b in -K o m p le x e s n a c h Q u ic k k o rr e lie rte g u t m it d e m k lin is c h e n S ta n d . V on 7 P a tie n te n , d ie d en W e rt n ie d r ig e r als 50 % h a tte n , w a re n n u r 2 n ic h t b e w u sstlo s u n d ü b e rle b te n . V on d e r G e sa m tz a h l d e r P a tie n te n s ta rb e n 3, d a v o n je d o c h n u r 1 d ir e k t in F o lg e e in e r h e p a ta le n S c h ä d ig u n g , d ie w e ite r e n 2 s ta rb e n a n N ie re n v ersa g en b ei la n g a n h a lte n d e r D a u e r d e r g a s tro in te s tin a le n P h a s e u n d s p ä te m B eg in n d e r T h e ra p ie . A us d e r A rb e it g e h t d ie g ro sse B e d e u tu n g e in e r fr ü h e n H o sp ita lisie ru n g h e rv o r, d ie d u rc h re c h tz e itig e S u b s titu tio n v o n F lü s sig k e ite n N ie re n s c h ä d ig u n g e n z w a r n ic h t v e rm e id e t a b e r e in e r N ie re n in su ffiz ie n z v o rb e ü g t u n d es sc h e in t, d a ss e in se h r f r ü h e r B eg in n d e r T h e ra p ie a u c h d e n G ra d d e r h e p a ta le n S c h ä d ig u n g b e e in flu ss e n kann. A d re sse d e r A u to r e n : M U D r. P e te r K e rn , M U D r. A le n a C h e b e n o v á, M U D r. M iro ­ sla v S ám el, M U D r. J u r a j K o u tu n , M U D r. M ilan M ájek , CSc. K lin ik d e r A n ä s th e s io ­ logie u n d R e su sz ita tio n IL F , L im b o v á 5, 833 05 B ra tisla v a . (IL F = I n s tit u t d e r M e­ d iz in u n d P h a rm a z ie ).

V erbreitung des S atan sp ilzes (B oletu s satanas Lenz) in der CSSR J iř í K u b íč k a u n d B ro n is la v H lů za D e r S a ta n s p ilz (B o le tu s sa ta n a s L enz) is t e in e A rt, d e re n V e rb re itu n g in d e r T sc h e ch o slo w ak e i in d e n J a h r e n 1962—1969 in d e r A k tio n „ K a rtie ru n g v o n 100 A rte n e u ro p ä is c h e r M a k ro m y z e te n “ v e rfo lg t w u rd e u n d se it d e m J a h r e 1979 in d ie 3. E ta p p e d e r „ K a rtie ru n g d e r G iftp ilz e in d e r C S S R “ e in g e re ih t ist. O b w o h l m a n d ie s e r A rt in u n s e r e r m y k o lo g isc h e n L ite r a tu r g ro sse A u fm e rk s a m k e it w id m e te , w u rd e e in e K a rte ih r e r V e rb re itu n g f ü r d a s g e sa m te G e b ie t d e r C SSR b is h e r n ic h t v e rö ffe n tlic h t. D er S a ta n s p ilz is e in e w ä rm e - u n d k a lk lie b e n d e A rt, d ie b e i u n s v o r a lle m in d e n w ä rm s te n u n d v e rh ä ltn is m ä s s ig tro c k e n e n G e b ie te n v o rk o m m t. O b g leich se in V o r­ k o m m e n in d e r Č SSR a u f 196 L o k a litä te n a n g e g e b e n w ird , w ird es n o tw e n d ig sein d ie G la u b e n s w ü rd ig k e it m a n c h e r A n g a b e n zu ü b e rp rü fe n . In B ö h m e n w e rd e n 95 L o k a litä te n (48,5 % ), in M ä h re n 73 L o k a litä te n (37,3 % ) u n d in d e r S lo w a k e i 28 L o k a litä te n (14,2 % ) an g eg eb en . N ach D o stals phytofeeo g rap h isch e'r G lie d e ru n g d e r T sc h e c h o slo w a k e i (1960) b e fin ­ d e t sich d e r G ro sste il d e r L o k a litä te n (128 d. i. 64,4 %) im B e re ic h d e r m itte l- u n d s ü d o s te u ro p ä isc h e n F lo ra (P a n n o n ic u m ). W as d ie M ee re sh ö h e b e tr iff t, b e fin d e n sich 15 L o k a litä te n (8,4 % ) in d e r S tu fe d e r T ie fe b e n e n , 176 L o k a litä te n (88,8% ) in d e r S tu fe d e r H ü g e llä n d e r (200—500 m ü.M.) u n d n u r 5 L o k a litä te n (2,8 % ) in d e r S tu fe des V o rg e b irg e s (500—800 m ü.M .). V on d ie se m K o m p le x b e fin d e n sich 135 L o k a litä te n ; d. i. n a h e z u 69 % , z w isc h e n 220—350 m ü. M., n u r in 2 ' F ä lle n w ird als m a x im a le M e e re sh ö h e 600 m an g eg eb e n . B o le tu s sata n a s is t e in e c h a ra k te ris tis c h e A rt d e r L a u b w ä ld e r (H a in b u c h e n -E ic h e n w a ld — Q u e rc e to -C a rp in e tu m ), a u s w e lc h e n e r in 87,5 % a n g e g e b e n w ird . A u f

118

S E M IN A R “A K T U E L L E P R O B L E M E D ER V E R G IF T U N G E N “ M isc h w ä ld e r f ä llt 12,5 % d e r A n g a b e n . A u s N a d e lw ä ld e rn w ird e r ü b e rh a u p t n ic h t a n g e fü h rt. A u f e in e r R e ih e v o n L o k a litä te n w ä c h s t e r g e m e in sa m m it w e ite re n w ä rm e lie b e n d e n P ilz a rte n , w ie z. B. A m a n ita caesarea, A m a n ita s tro b ilijo rm is, B o ­ le tu s fe c h tn e r i, B o le tu s q u e le tii, B o le tu s a lb id u s, R u ssu la lu te o ta cta u.a. D e r S a ta n s p ilz w ä c h s t v o n E n d e M ai b is O k to b e r. D ie F ru c h tk ö rp e rb ild u n g e r r e ic h t d en H ö h e p u n k t im A u g u st u n d im S e p te m b e r. A u f d ie se M o n a te fa lle n 2/3 a lle r A n g a b e n ü b e r d ie F ru k tifiz ie ru n g . A d re sse d e r A u to re n : M U D r. J i ř í K u b ic k á v e rs c h ie d a m 9. 1. 1985. R N D r. B ro n is la v H lů za, CSc., N á d ra ž n í 6 b, 785 01 Š te rn b e rk . N eu e R egelung der M ethode der C hrom atographie der T oxin e von A m anita p h alloi­ des J a n S im ů n e k u n d M a rta G erg elo vá D ie A u to re n sc h la g e n e in e V e rb e sse ru n g d e r c h ro m a to g ra p h isc h e n M e th o d e vo n V. P a ly z a u n d J. K u lh á n e k v or, d ie a u f d e r R e g e n e ra tio n d es T re n n u n g ss y ste m s b e ru h t. E in e re g e lm ä s sig e R e g e n e ra tio n w ird d a d u rc h d u rc h g e fü h rt, d ass m a n in d ie K ü v e tte z u r C h ro m a to g ra p h ie e in G e fä ss m it k o n z e n tr ie r te r A m m o n ia k lö su n g ste llt, d a s im S y ste m B u ty lcelo so ev , 25'% A m m o n ia k lö s u n g in W a sse r u n d Z im ta ld e ­ h y d , im V e rh ä ltn is 70 :30 :0,2 d e n v e rflü c h tig te n A m m o n ia k e rg ä n z t. D iese R e g e n e ­ ra tio n w ird v o r je d e m G e b ra u c h d es S y ste m s v o rg e n o m m e n , fa lls d ie U n te rs u c h u n ­ gen n ic h t d ic h t a u fe in a n d e r fo lg en . W e ite r w ird p e rio d isc h (e tw a I X jä h rlic h ) ein e g e sa m te R e g e n e ra tio n v o rg e n o m m e n u n d d a s d u rc h F iltr ie ru n g d e r L ö su n g u n d A u ffü llu n g d es Z im ta ld e h y d s in e in e r M en g e 0,1 m l a u f 100 m l L ö su n g . D u rc h d ieses V e rfa h re n is t es m ö g lic h e in e v ie ljä h r ig e L e b e n s d a u e r d es T re n n u n g ss y ste m s zu sic h e rn . D ie W irk s a m k e it d e r R e g e n a tio n w e rte te n d ie A u to re n a u f G ru n d d a s V erg le ich es e in es n e u g e m isc h te n u n d des re g e n e r ie rte n S y stem s. A ls K rite riu m b e tr a c h te te n sie d ie L ä n g e d es a -A m a n itin -F le c k e s . J e k le in e r d ie L ä n g e d es F le c k es w a r, d esto q u a lita tiv b e ss e r w a r d ie T re n n u n g . D ie Q u e lle des T o x in s w a r ro h e s M e th a n o l­ e x tr a k t a u s d e m F ru c h tk ö r p e r v o n A m a n ita p h a llo id es. O b w o h l d a s S y ste m e in e b e g re n z te A n w e n d u n g h a t u n d z w a r d e sh a lb , w e il d ie T L C -M e th o d e (D ü n n sc h ic h t­ c h ro m a to g ra p h ie ) n ic h t im S ta n d e is t T o x in e a u fz u fa n g e n , d ie d u rc h d e n V e rd a u ­ u n g s tr a k t g in g en , w ie a u c h T o x in e im B lu t o d e r U rin , d e n n o c h b eg eg n e n w ir in d e r P ra x is o ftm a ls F o rd e ru n g e n e in e r A n a ly se v o n S p e ise- o d e r P ilz re s te n u n d in so lch en F ä lle n is t d iese M e th o d e s e h r v o rte ilh a ft. D as R e g e n e ra tio n s v e rfa h re n b e ­ d e u te t w e ite r e in e V e rb illig u n g d e r M e th o d e u n d so m it a u c h e in e E rh ö h u n g ih r e r Z u g ä n g lic h k e it f ü r e iz e ln e A rb e its s tä tte n . W as d a s E x tra k tio n s v e fa h re n b e trifft, w e ise n d ie A u to re n a u f d ie e rw ä h n te n u rs p rü n g lic h e n A rb e ite n h in (P a ly z a V., K u lh á n e k V .: Ü b e r d ie c h ro m a to g ra p isc h e A n a ly se v o n T o x in e n a u s A m a n ita p h a llo id es. J. C h ro m a to g r. 53: 545—558, 1970; P a ly z a V.: C h ro m a to g ra p h ie d e r A m a ­ n ita -T o x in e . II. N eu e M e th o d e z u r Id e n tifiz ie ru n g vo n A m a n ita -T o x in e n d u rc h D ü n n s c h ic h tc h ro m a to g ra p h ie . J. C h ro m a to g r. 64: 317—325, 1972). A d re sse d e r A u to re n : M U D r. J a n Simůnek u n d M U D r. M a r ta G e rg elo v á, L e h rs tu h l fü r H y g ie n e u n d E p id em io lo g ie d e r M e d iz in isc h e n F a k u ltä t der J a n E v a n g e list P u rk y n ě U n iv e rs itä t, O b rá n c ů m íru 10, 662 44 B rno. M yk otoxik ologie im In stitu t für T oxik o lo g ie und G erich tschem ie der F ak u ltät für a llg em ein e M edizin der K arlsu n iversität J a ro sla v K lá n D ie T o x ik o lo g ie d e r P ilze h a t im I n s titu t f ü r T o x ik o lo g ie u n d G e ric h tsc h e m ie (to x ik o lo g isch es Z e n tra l- u n d K re isla b o r) e in e v ie ljä h rig e T ra d itio n , w e lc h e von P ro f. K . K á c l u n d M U D r. e t R N D r. M. H o fm a n b e g o n n e n w u rd e , d ie m it d e n p ro ­ fe ssio n e lle n M y kolo g en R N D r. A. P ilá t u n d R N D r. Z. P o u z a r z u sa m m e n a rb e ite te n . D ie A n g e s te llte n d es In s titu te s b e fa sse n sic h so w o h l m it r u tin e n U n te rs u c h u n g e n von M e n s c h e n v e rg iftu n g e n d u rc h B e stim m u n g e n d e r T o x in e Oder d e re n M e ta b o lite in b io lo g isch em M a te ria l (B lut, U rin , O rg an en ), w ie a u c h m it F o rs c h u n g s tä tig k e ite n im R a h m e n v o n S ta a ts -o d e r R e so rto u fg a b e n . E in u n u n te r b ro c h e n e r S e rv is-D ie n s t

119

Č esk á m y k o lo g ie

40

(2 ) 1986

d ie n t v o r a lle m G e s u n d h e its e in ric h tu n g e n in P ra g u n d im m itte lb ö h m is c h e n K re is u n d im F a lle v o n m y k o to x ik o lo g isc h e n A n a ly se n a u c h w e ite r e n K re is e n d e r R e ­ p u b lik . D ie A n zah l d e r U n te rs u c h u n g e n v o n P ilz in to x ik a tio n e n b e w e g t sic h v o n 150 bis 200 F ä lle n im J a h r . D as M a x im u m d e r U n te rs u c h u n g e n lie g t im A u g u st u n d S e p ­ te m b e r. T o d esfä lle w e rd e n se lb stä n d ig a n a ly s ie rt. D ie D iag n o se d e r P ilz v e rg iftu n ­ g en is t d a rin sp ezifisch , d ass b is h e r im b io lo g isc h e n M a te ria l k e in e d ir e k te B e s tim ­ m u n g d e r P ilz to x in e , so n d e rn e in in d ir e k te r N a c h w e is d e r T o x jn e (e v e n tu e lle g iftig e P ilz a rte n , d ie d ie se T o x in e e n th a lte n ) d u rc h g e f ü h rt w ird . S o w e it fris c h e P ilze o d e r R este von P ilz sp e ise n z u r V e rfü g u n g ste h e n , w ird d ie A n a ly se m ik ro sk o p isc h , c h em isch (TLC) o d e r m itte ls b io lo g isc h e n T ie rv e rsu c h e s d u rc h g e fü h rt. F a lls B re c h ­ re s te o d e r M ag en - re sp . D a rm in h a lt a n a ly s ie r t w e rd e n , w ird d ie A n a ly se n u r q u a li­ ta tiv m ik ro sk o p isc h d u rc h g e fü h rt. D e r m ik ro sk o p isc h e B e fu n d e r f ü llt d ie F o rd e ru n g d e r k lin is c h e n P ra x is w a s G e sc h w in d ig k e it u n d V e rlä s slic h k e it b e tr iff t. In m a n c h e n F ä lle n jed o ch , b e so n d e rs w e n n se it d e m G en u ss d e r P ilz sp e ise e in e la n g e Z e it v e rg a n g e n ist, la sse n sich k e in e b e frie d ig e n d e E rg e b n isse e rz ie len . U n g e fä h r 40 % a lle r a n a ly s ie rte n F ä lle sin d n e g a tiv e B e fu n d e , b ei d e n e n d ie G e su n d h e itsstö ru n g n ic h t d u rc h g iftig e P ilze v e ru r s a c h t w o rd e n ist. W e ite re A u fg a b e n d es I n s titu te s sin d E x p e rtis e n f ü r O rg a n e des S ic h e rh e its d ie n s te s u n d d e r G e ric h tsm e d iz in u n d v o lk s b ild e n d e T ä tig k e it. D ie F o rs c h u n g s tä tig k e it is t in fo lg e n d e R ic h tu n g e n o r ie n tie r t: 1. Q u a n tita tiv e u n d q u a lita tiv e D e te k tio n d e r A m a n itin e a u s b io lo g isc h e m M a te ria l m itte ls d e r H P L C -M e th o d e (H o c h le istu n g s -F lü s sig k e its c h ro m a to g ra p h ie ). 2. Is o lie ru n g d as a -A m a n itin s a u s A m a n ita p h a llo id es. 3. N a c h w e is d e r a -A m a n itin e in e in ig e n A rte n u n s e re r M y k o flo ra (G a ttu n g e n G a le rin a , L e p io ta u. ä.) m itte ls d e r T L C -M e th o d e (H PL C ). 4. S tu d iu m d e r Ť ry p ta m in -D e riv a te , b e so n d e rs d es P silo c y b in s in v e rs c h ie d e n e n P ilz a rte n u n d d e re n N a c h w e is im b io lo g isc h e n M a te ria l. 5. B e stim m u n g d es A lk a ­ loids M u s k a rin m itte ls d e r T L C -M e th o d e u n d d e m b io lo g isc h e n V e rsu c h a n R a tte n (G a ttu n g e n In o c y b e u n d C lito cyb e). 6. V o rb e re itu n g e in e s a n a to m is c h e n A tla s e s d e r G iftp ilze. A d re sse des A u to rs : R N D r. J a r o s la v K lá n CSc., I n s tit u t f ü r T o x ik o lo g ie u n d G e ric h tsc h e m ie d e r F a k u ltä t f ü r a llg e m e in e M ed izin d e r K a rls u n iv e rs itä t, N a b o ­ jiš ti 3, 121 08 P r a h a 2. E pid em iologisch es Studium als G rundlage für ein ration elles System des K am p fes gegen alim en täre P ilzv erg iftu n g en in der T sch ech oslow ak ei J o se f H e r in k A ls a lim e n tä re P ilz v e rg iftu n g e n (A PV) b e tr a c h te n w ir so lch e V e rg iftu n g e n d u rc h P ilze, d ie n a c h G en u ss h ö h e re r P ilz e a ls N a h ru n g s m itte l h e rv o rg e ru fe n w u rd e n . D ie e ig e n tlic h e U rsa c h e d e r A P V sin d In h a lts s to ffe d e r P ilze, d ie f ü r d en M en sc h e n to x isc h sind. Es h a n d e lt sich e n tw e d e r u m p rim ä re T o x in e g iftig e r P ilz e , d ie u n a b ­ sic h tlic h irrtü m lic h e rw e is e s t a tt e s s b a re r P ilz e g en o ssen w u rd e n , o d e r u m se k u n d ä re T o x in e, d ie u n te r g e w isse n U m stä n d e n a u c h in e s s b a re n P ilz e n e n ts te h e n k ö n n en . A P V ste lle n a lle rd in g s e in e n K o m p le x e in e r g rö sse re n A n z a h l n o so lo g isc h e r E in ­ h e ite n d a r, von d e n e n je d e m it d e m U rh e b e r d e r V e rg iftu n g , d e r A rt d e r G iftp ilz e (e v e n tu e ll a u c h e s s b a re r P ilze) d e fin ie r t ist. A P V n e h m e n s tä n d ig e in e d e r e rs te n S te lle n in d e r G ru p p e v o n V e rg iftu n g e n d u rc h N a h ru n g s m itte l e in u n d ih r V o rk o m ­ m en w e is t e in e ste ig e n d e T e n d e n z au f. D ie D ia g n o stik d e r P ilz v e rg iftu n g e n , w a s die b o ta n isc h e B e stim m u n g d e r P ilz e als U rsa c h e e in e r V e rg iftu n g b e tr iff t, is t k o m p li­ z ie rt u n d a n s p ru c h sv o ll. A u c h d ie T h e ra p ie d e r A P V is t tr o tz u n b e s tr itte n e r F o r t­ sc h ritte n ic h t in je d e m F a lle e rfo lg re ic h u n d b ei sc h w e re n V e rg iftu n g e n is t sie a n ­ sp ru c h sv o ll u n d k o stsp ie lig . D iese C h a ra k te ris tik e n zeig e n a n , d a ss A P V e in P ro b le m d a rs te lle n , d a s b is h e r n ic h t b e frie d ig e n d g elö st ist. D a h e r is t es u n u m g ä n g lic h d a s P ro g ra m m d es K a m p fe s g eg en A P V a u f e in e so lid e B asis zu ste lle n . D iese b ie te t d e r e p id e m io lo g isc h e Z u tr itt z u r P ro b le m a tik d e r A PV , resp . d a s S tu d iu m v o n D e te rm in a n te n , d ie d a s E n ts te h e n u n d d ie D islo­ k a tio n d e r A P V in d e r P o p u la tio n b e stim m e n . D as ep id em io lo g isc h e S tu d iu m d e r A P V h a t d re i S tu fen . 1. D ie d e s k r i p t i v e (b e s c h re ib e n d e) E p i d e m i o l o g i e d e r A P V b ie te t n u r A n g a b e n ü b e r d ie H ä u fig k e it, g e g e b e n e n fa lls ü b e r d ie z e itlic h e u n d rä u m lic h e D i­

120

S E M IN A R “A K T U E L L E P R O B L E M E D ER V E R G IF T U N G E N “ s trib u tio n d e r F ä lle A P V in d e r P o p u la tio n . D ie E rk ra n k u n g s z a h l d e r A P V lä s s t sich in a b s o lu te n Z a h le n o d e r in In d e x e n a u s d rü c k e n . V on le tz te re n s c h e in t d ie In z id e n z , d ie e in In te r v a ll- I n d e x ist, g e e ig n e te r z u se in a ls d ie P rä v a le n z , w e lch e den M om entan-Index c h a ra k te ris ie r t. In fo rm a tio n e n f ü r Z w e ck e d e r d e s k rip tiv e n E p id em io lo g ie d e r A P V la sse n sich a u s d e r R u tin e g e s u n d h e its s ta tis tik e rm itte ln . A P V h a b e n in d e r in te rn a tio n a le n K la s s ifik a tio n v o n K ra n k h e ite n , U n fä lle n u n d T o d e su rs a c h e n (in d e r F a ss u n g d e r 9. d e z e n n a le n R ev isio n , g ü ltig s e it 1979) d en K o d 968.1, g e g e b e n fa lls E 865.5. W e ite re Q u e lle n sin d p u b liz ie rte A rb e ite n ü b e r e in z e ln e F ä lle o d e r Z u sa m m e n ste llu n g e n v o n V e rg iftu n g sfä lle n , d ie v o n K lin ik -Ä rz ­ te n (In te rn is te n , in s b e so n d e re T o x ik o lo g e n u n d P ä d ia te rn , p a th o lo g is c h e n A n a to m e n u n d G e ric h tsä rz te n ) v e rö ffe n tlic h t w u rd e n , i n m a n c h e n L ä n d e rn e x is tie re n a u c h J a h r e s b e r ic h te ü b e r d as V o rk o m m e n A P V , d ie v o n Ä rz te n in m y k o lo g isc h er F a c h ­ lite r a tu r p e rio d isc h p u b liz ie rt w e rd e n (S chw eiz se it 1919, DDR se it 1961). 2. D ie a n a l y t i s c h e E p i d e m i o l o g i e d e r A P V b e n ö tig t w e se n tlic h m e h r In fo rm a tio n e n u n d d as so g e n au e , d a m it sie d ie V a lid itä t d e r A n a ly se s ic h e rn k ö n n en . D as S a m m e ln v o n A n g a b e n f ü r d ie a n a ly tis c h e A u s w e rtu n g A P V is t k e in e e in fa c h e A n g e le g e n h e it. D ie e in fa c h ste F o rm w ä re d ie e p id e m io lo g isc h e P flic h t­ m e ld u n g v o n A P V -F ä lle n , d ie je d o c h b is h e r e in u n e r r e ic h b a r e r W u n sc h ist. B ei K ra n k e n , d ie w eg en A P V in K ra k e n h ä u s e rn b e h a n d e lt w u rd e n , k ö n n te d ie F u n k ­ tio n e in e r so lch en M e ld u n g d e r E n tla s s u n g s b e ric h t ü b e r d ie K ra k e n h a u s b e h a n d lu n g e rfü lle n . Z u r F e s ts te llu n g d e r A P V w u rd e n v e rs c h ie d e n e F ra g e b ö g e n a u s g e a rb e ite t u n d g e n u tz t, d ie w e s e n tlic h e b is v o lla u s re ic h e n d e A n g a b e n r e g is tr ie r te n (R y b ák 1913, L o h w a g 1931, A ld e r 1943, H e rin k 1944—1945 u n d 1949, G rz y m a la 1960, S c h w a rz 1963, H e rrm a n n e t al. 1979). D iese F ra g e b ö g e n sin d im G ru n d e e in ep id em io lo g isc h e s U n te rs u c h u n g s b la tt. S ie so llte n e in e so w o h l sa c h lic h a ls a u c h ty p o g ra p h isc h s ta n d a r ­ d is ie rte F o rm h a b e n (f o rm a lis ie rte r V o rd ru c k ). Im sa c h lic h e n In h a lt d ieses e p id e ­ m io lo g isch en U n te rs u c h u n g s b la tte s sin d fo lg e n d e In fo rm a tio n s g ru p p e n u n e rlä s s lic h : A n g a b e n ü b e r die Id e n tifik a tio n , ü b e r d ie E p id e m io lo g ie u n d ü b e r d ie k lin is c h e S y m p to m a to lo g ie d e r A PV . F ü r Z w e c k e d e r a n a ly tis c h e n E p id em io lo g ie d e r A P V sin d a m w ic h tig ste n d ie A n g a b e n ü b e r d e n e p id e m io lo g isc h e n P ro zess, in s b e so n d e re w a s d ie U rsa c h e d e r V e rw e c h s lu n g e in e s G iftp ilz e s m it e in e m e ss b a re n P ilz b e trifft. J e d e r ein z e ln e F a ll A P V — als is o lie rte s G e sc h e h n is — is t n ä m lic h e in g e se tzm ä ssiger, k a u s a l d e te r m in ie r te r P ro zess, d e r v o n e in e r K e tte v o n U rsa c h e n u n d F o lg en g e b ild e t w ird . K n o te n p u n k te d es e p id e m io lo g isc h e n P ro z e sse s bei d e r E n ts te h u n g d e r P ilz v e rg iftu n g e n sin d d a s Z u s a m m e n tre ffe n m it e in e m G iftp ilz u n d se in e V e r­ w e c h slu n g m it e in e m ä h n lic h e n e s s b a re n P ilz. J e d e r e in z e ln e F a ll A P V so llte a u f s ta n d a rd e W eise u n te rs u c h t, b e u rte ilt u n d in d a s R e g iste r A P V e in g e re ih t w e rd e n . D as R e g iste r k a n n e n tw e d e r g e sc h lo sse n (z. B. jä h rlic h ) o d e r o ffen sein. D ie G e s ta ltu n g des R e g iste rs A P V is t in se in e m T a tb e s ­ ta n d e in e re tro s p e k tiv e e p id e m io lo g isc h e S tu d ie , d e re n T e ile rg e b n isse re g e lm ä ssig p u b liz ie r t w e rd e n so llte n (am b e ste n in Z u sa m m e n fa s su n g e n f ü r e in a b g e sch lo sse n e s K a le n d e rja h r). 3. D aten , d ie m it d e n M e th o d e n d e r d e s k rip tiv e n u n d a n a ly tis c h e n E p id em io lo g ie d e r A P V g ew o n n e n w u rd e n , so llte n f ü r d ie o p e r a t i v e E p i d e m i o l o g i e d e r A P V g e n u tz t w e rd e n , n ä m lic h zu m A u sb a u e in e s ra tio n e lle n S y ste m s des K a m p fe s geg en A P V . In d iese m S y ste m fä llt e in e g le ic h w ic h tig e R olle so w o h l d e r P rä v e n z d e r A P V , als a u c h d e r T h e ra p ie A P V d u rc h s ta n d a rd is ie r te B e h a n d lu n g s v e rfa h re n zu. A d re sse d es A u to rs : M U D r. Jo s e f H e rin k , R u d é a rm á d y 717/3, 295 01 M n ich o v o H ra d iš tě . P op u larisieru n g giftig er P ilze als B estan d teil der P räven z gegen V ergiftu n gen J iř í B a ie r u n d V á c la v K rs E in e d e r v e rlä s s lic h s te n M e th o d e n , w ie m a n e in e r V e rg iftu n g d u rc h e in e n P ilz V orbeugen k a n n , is t d e sse n e in w a n d fr e ie K e n n tn is . D ieje n ig e n , d ie P ilz e f ü r d ie Z u b e re itu n g v o n S p e ise n o d e r zu m V e rk a u f a m M arkt_ sam m eln , so llte n a lle u n se re tö d lic h g iftig e n P ilz e g u t zu e rk e n n e n w isse n . D a m it 'diese E rk e n n tn is so w e it w ie m ö g lich v e r b r e ite t ist, v e r a n s ta lte t d ie T sch e c h o slo w a k isc h e m y k o lo g isch e G e se ll­ sc h a ft sch o n e in ig e Z e h n e rja h re P o p u la ris ie ru n g s v o rträ g e , d essen H a u p tz ie l es ist, d ie P ilz s a m m le r u n s e re g iftig e n P ilz e k e n n e n z u le rn e n . Z u r P o p u la r is ie ru n g d e r G iftp ilz e als D o p p e lg ä n g e r e ss b a re r P ilz e n u tz te n w ir V o rträ g e fü r die Ö ffe n tlic h k e it, A u ftre te n u n s e r e r M itg lie d e r im R u n d fu n k , F e rn s e h e n ,

121

Č e sk á m y k o lo g ie

40

(2 ) 1986

S e riá le v o n A rtik e ln in d e r P re s s e u. a. E in e in te re s s a n te F e s ts te llu n g is t je d o c h , dass V o rträg e , a u s d e sse n T ite l e rs ic h tlic h ist, d a ss ü b e r G iftp ilz e g e sp ro c h e n w ird , a m w e n ig ste n b e s u c h t w e rd e n . D ie Z u h ö re r z eig e n u m d ie se P ro b le m a tik k e in I n ­ te re sse , d e n n n a c h ih r e r M e in u n g k e n n e n sie d ie G iftp ilz e u n d a u s s e rd e m sin d es a n g e b lic h n u r w en ig e , so d a ss d ie W a h rs c h e in ic h k e it e in e r V e rw e c h s lu n g m in im a l ist. E b en so is t es a u c h m it A rtik e l, A tla s e n u n d a n d e re m s c h riftlic h e n o d e r B ild ­ m a te ria l ü b e r g iftig e P ilze. D ie je n ig en , d ie sich a m a u s fü h rlic h s te n m it d e n g e fä h r­ lic h e n D o p p e lg ä n g e rn e s s b a re r P ilz e b e k a n n t m a c h e n so llten , w e ise n d a fü r k e in In te re s s e vor. D a m it tro tz d e m In fo rm a tio n e n ü b e r G iftp ilz e fo r tla u f e n d a n I n te re s s e n te n u m d ie p ra k tis c h e M yk o lo g ie g e la n g e n , w e n d e n w ir d ie M e t h o d e d e r D i v e r s i ­ f i z i e r u n g an. W ir re ih e n z u m B e isp ie l in e in e n V o rtra g m it k u lin a ris c h e r T h e ­ m a tik ü b e r d ie N u tz u n g v o n C h a m p ig n o n s a u c h e in e In fo rm a tio n ü b e r d ie m ö g lic h e V e rw e c h slu n g m it p h a llo id e n A m a n ita -A rte n ein , sc h ie b e n in e in e n P o p u la ris ie ru n g s -P ilz s c h u tz v o rtra g ü b e r F rü h ja h rs p ilz e P a ss a g e n ü b e r G iftp ilz e u n d d a s m ö ­ g lic h e R isik o e in e r P ilz v e rg iftu n g ein . B eid e a n g e fü h r te n B e isp ie le d e m o n s trie re n w ir m it B ild se ria le n , d ie w ir la u fe n d w ä h re n d u n s e r e r v o lk s b ild e n d e n A rb e it a n w e n d e n . W ir h o ffe n , d ass w ir a u f d iese u n a u fd rin g lic h e W eise d ie K e n n tn is se ü b e r G iftp ilze in d ie w e ite s te n K re ise u n s e r e r B e v ö lk e ru n g a u sb re ite n . A d re sse d e r A u to re n : In g . J i ř í B a ie r u n d R N D r. V á c la v K rs, T sc h e c h o slo w a k isc h e m y k o lo g isch e G e se llsch a ft, K a rm e lits k á 14, 118 00 P r a h a 1. G iftp ilze au f B riefm arken als B eh elf der V orsorge gegen V ergiftungen J a n K u th a n A u s la n g jä h rig e n E rfa h ru n g e n b e i d e r B e ra tu n g s - u n d E rz ie h u n g s tä tig k e it of d e m G e b ie t d e r V o rso rg e g eg en P ilz v e rg iftu n g e n g e h t h e rv o r, d a ss d ie v isu e lle S e ite d es E rk e n n e n s g e g e n ü b e r d e r a u d itiv e n a b s o lu t ü b e rw ie g t. J e e in fa c h e r d e r v isu e lle E in d ru c k ist, d esto g rö sse re C h a n c e n a u f E rfo lg h a t er. S tu n d e n la n g e V o rträ g e k ö n ­ n e n n ic h t d a s B ild e rse tz e n , d a s a n s c h a u lic h u n d s tä n d ig g e g e n w ä rtig ist. In d iesem S in n e m ö c h te ic h d ie u n g a ris c h e P la k a t-G e s ta ltu n g h e rv o rh e b e n , d ie m it A b b ild u n g e n d es g e fä h rlic h s te n G iftp ilz e s — d es G rü n e n K n o lle n b lä tte rp ilz e s (A m a n ita p h a llo id es) a n E in tritts w e g e n in d ie W ä ld e r h in w e is t u n d ta ts ä c h lic h e in e s d e r b e ste n M itte l d e r P rä v e n z g eg en P ilz v e rg iftu n g e n d a rs te llt. E in e eb en so e rfo lg re ic h e v is u e lle W a rn u n g k ö n n te m a n m it d e r A u sg a b e e in e r B rie fm a rk e n s e rie v o n G iftp ilz e n e rz ie le n . D as fe d e ra le P o s tm in is te riu m r e ih te z w a r in d en E m issio n sp la n d as B rie fm a rk e n m o tiv „ G iftp ilz e “ ein , d o c h e rs t f ü r d a s J a h r 1989. O b w o h l d ie s e r T e rm in n o c h w e it e n tf e r n t lie g t, w ird es n o tw e n d ig sein , d e r V o rb e re itu n g d ie s e r E m issio n , in s b e so n d e re d e r W(ahl d e r V o rla g e n u n d d e r g r a ­ p h is c h e n V e ra n sc h a u lic h u n g g ro sse A u fm e rk s a m k e it zu w id m e n . D ie S e k tio n fü r m y k o lo g isch e T o x ik o lo g ie d e r T sc h e c h o slo w a k isc h e n w is s e n s c h a ftlic h e n G e se llsc h a ft f ü r M ykologie w ird ih r e B e stre b u n g e n u n d E in flü sse in d ie s e r R ic h tu n g fo rtse tz e n m üssen. D ie B rie fm a rk e n d a rs te llu n g zu m T h e m a „ P ilz e als b o ta n isc h d e fin ie rte s O b je k t“ is t w e ltw e it v e rh ä ltn is m ä s s ig m a n n ig fa ltig u n d d a s in s b e so n d e re n a c h d e m m y k o lo g isch en K o n g ress in A u s tra lie n im J a h r e 1981. P ilz e a u f B rie fm a rk e n w u rd e n b is zu m h e u tig e n T ag, d a s h e is s t b is M ä rz 1985, in 52 S ta a te n d e r W e lt h e ra u s g e g e b e n u n d z w a r in 60 E m issio n en . E in e M ark en 'serie, d ie a u ss c h lie s slic h G iftp ilz e n g e w id ­ m e t is t u n d 8 g iftig e P ilz e u m fa s s t e rs c h ie n b is h e r n u r in d e r D DR. A u sse rd e m b ra c h te n 13 w e ite re S ta a te n G iftp ilz e a u f B rie fm a rk e n , d o c h n u r a u f in s g e sa m t 18 e in z e ln e n M a rk e n h e ra u s . F e r n e r e rs c h ie n e n n o ch in 9 a n d e re n L ä n d e rn 13 B rie fm a rk e n m it A b b ild u n g e n v o n P ilz e n , d ie e n tw e d e r a ls v e rd ä c h tig g e lte n o d e r a b e r e s s b a r sin d , je d o c h n a c h u n g e n ü g e n d e r E rh itz u n g b ei d e r Z u b e re itu n g o d e r bei e m p fin d lic h e re n P e rs o n e n V e rd a u u n g sb e sc h w e rd e n h e rv o r ru fe n k ö n n e n . D as N iv e a u d e r M o tiv e w ie a u c h des D ru c k e s d ie s e r B rie f m a r k e n is t re c h t u n te r ­ sch ied lich . N e b en e in e r R e ih e v o n b ild h ü b sc h e n E m issio n e n m it d e r u rs p rü n g lic h e n M y k o flo ra d es h e ra u s g e b e n d e n L a n d e s g ib t es a u c h z a h lre ic h e k o m m e rz ie lle o d e r p rim itiv e A u sg ab e n . D ie T ra d itio n u n s e r e r M yk o lo g ie so w ie a u c h d e r g ra p h is c h e n B rie fm a rk e n g e s ta ltu n g so llte n u n s zu e in e r A u sg a b e in je d e r H in s ic h t r e p r ä s e n ­ ta tiv e n E m issio n v e rp flic h te n . A d resse d es A u to rs : In g . J a n K u th a n , G o ttw a ld o v a 1127, 708 00 O s tra v a -P o ru b a .

122

S E M IN A R “A K T U E L L E P R O B L E M E D ER V E R G IF T U N G E N “ V ergiftun gen durch P ilze der G attung A m anita im K reis Strakonice (D iskussionsbeitrag) Z d e n ě k C v rč e k D er A u to r b e fa s st sic h m it V e rg iftu n g e n 45 J a h r e . E r a rb e ite te a u f d iesem G e­ b ie t la n g e J a h r e z u sa m m e n m it d e m k ü rz lic h v e rs to rb e n e n , in S ü d b ö h m e n tä tig e n M U D r. J i ř í K u b ič k a , d e sse n A n d e n k e n d ie se s S e m in a r g e w id m e t ist. D ie P ro b le m a tik d e r P ilz v e rg iftu n g e n is t k o m p liz ie rt so w o h l v o m m e d iz in isc h en , w ie a u c h v o m m y k o lo g isch e n S ta n d p u n k t h e r, a b e r a u c h d e sh a lb , w e il d ie A n z a h l so lc h e r V e rg iftu n g e n v e rh ä ltn is m ä s s ig g e rin g ist. Im K re is S tra k o n ic e in S ü d b ö h m e n b e tru g d e r A n te il d e r P ilz v e rg iftu n g e n 5,2 % a lle r V e rg iftu n g sfä lle d e r e z te n 25 J a h r e . W as d ie P ilz a rte n b e tr iff t, d ie sic h a n P ilz v e rg iftu n g e n b e te ilig te n , w a re n e s v o r a lle m V e r tr e te r d e r G a ttu n g A m a n ita , n ä m lic h 80 % A m a n ita p a n th e r in a u n d 8 % A m a n ita p h a llo id es. V e rg iftu n g e n d u rc h A m a n ita v e rn a o d e r A m a n ita v i­ rosa sin d b is h e r n ic h t v o rg e k o m m e n . V on 15 b e w ie se n e n A m a n ita p h a llo id e s V e rg if­ tu n g e n is t 1 J u n g e im A lte r v o n 14 J a h r e n g e sto rb e n . D ie se r w u rd e in s K ra n k e n h a u s fü n f T age, n a c h d e m e r e in e n ro h e n F r u c h tk ö rp e r v o n A m a n ita p h a llo id e s geg essen h a tte , g e b ra c h t. E r v e r s ta r b w ä h re n d d e r A u fn a h m e -U n te rsu c h u n g . N ach E rfa h r u n g e n d es A u to rs is t es w ic h tig , b ei b e g rü n d e te m V e rd a c h t a u f e in e A m a n ita -V e rg iftu n g , so fo rt m it d e r G ru n d th e r a p ie zu b e g in n e n . D ie M a g e n - u n d D a rm s p ü lu n g e n is t es m ö g lich H a n d in H a n d m it d e r B lu te n tn a h m e f ü r d ie b io ­ c h e m isc h e U n te rs u c h u n g d u rc h z u fü h re n . Z e itlic h n o c h a n s p ru c h s v o lle r is t d a n n die m y k o lo g isch e A n aly se. A u sse r S p ü lu n g e n des g a s tro in te s tin a le n A p p a ra te s is t es n o tw e n d ig v o r a lle m d a s L e b e rsy s te m zu sc h ü tz e n , d e n B lu tk re is la u f u n d W a sse r­ h a u s h a lt zu u n te r s tü tz e n u n d d a s M in e ra lie n -, G a s- u n d S ä u re n -G le ic h g e w ic h t zu e rh a lte n . N a c h c h ro m a to g ra p h is c h e r u n d m ik ro sk o p isc h e r B e stä tig u n g d e r P ilz ­ v e rg iftu n g is t es u n u m g ä n g lic h , w e ite re , w e n n a u c h f ü r d e n P a tie n te n b e la ste n d e , th e r a p e u tis c h e B e h a n d lu n g e n d u rc h z u fü h re n . Z u d e n e n z ä h le n v o r a lle m d ie fo rsie rte D iu rese, d ie H ä m o p e rfu sio n u n d d ie D ialy se. E s is t w ic h tig w ä h re n d d e r g a n ze n B e h a n d lu n g d e n S ta n d d es in n e r e n M ilie u s des O rg a n is m u s zu v e rfo lg e n u n d d e n E rg e b n isse n n a c h e n ts p re c h e n d zu b e a n tw o rte n . A d re sse d es A u to rs : M U D r. Z d e n ě k C v rček , A b te ilu n g d e r k lin is c h e n B io ch em ie, K ra n k e n h a u s , 386 29 S tra k o n ic e .

123

Č esk á m y k o lo g ie

40

(2 ) 1986

L iteratura W a l t e r J ü l i c h : D ie N ich tb lätterp ilze, G allertp ilze und B auchpilze. K le in e K ry p ­ to g a m e n flo ra , vol. 2 b /l, B a sid io m y cetes, 1. T eil. G u sta v F is c h e r V erla g , (9) 626 p. (v četn ě 15 ta b u lí m ik ro z n a k ů ), S tu ttg a r t a n d N e w Y o rk (p a ra le ln í v y d á n í též J e n a , N D R ), 1984. C e n a 88 DM. R ecen zo v an á k n ih a v y šla v p o p u lá rn í sé rii G am so v ý c h k a p e sn íc h k líč ů k u rč o v á n í k ry p to g a m (s v ý jim k o u m ik ro sk o p ic k ý c h řa s). J ü lic h ü v k líč se tý k á h la v n ě d ře v n íc h h u b , ja k o js o u ch o ro še, k o rn a tc o v ité , lo š á k o v ité, k u řá tk o v ité , p e v n ík o v ité a p le s ň á k o v ité, d á le p a k ro so lo v e k a b řic h a te k , te d y A p h y llo p h o ra le s , H e te ro b a s id io m y c e te s a G a stero m ycete s. A u to ro v i je tř e b a b la h o p ř á t k e z p ra c o v á n í tě c h to o b tíž n ý c h sk u p in h u b ve fo rm ě u rč o v a c íc h k líč ů k e v ro p s k ý m z á stu p c ů m . S o u b o rn é m o d e rn í z p ra c o v á ­ n í n e lu p e n a tý c h h u b je p rv n í v íce n ež p ů l sto le tí p o v y jití k la s ic k é h o d íla „ H y m én o m y cětes de F r a n c e “ (1928) B o u rd o ta a G alzin a. M ykologové n a le z n o u v této- k n iz e v e lm i u ž ite č n é ú d a je tý k a jíc í se ro d o v ý c h d ia g ­ nóz, k r á tk é p o p isy d ru h ů , je jic h ek o lo g ii, s tru č n é ro z š íře n í (jso u p o u ž ity v še m sro ­ z u m ite ln é m e z in á ro d n í a u to m o b ilo v é p o z n á v a c í zn ačk y ) a la tin s k á jm é n a s a u to r ­ sk ý m i z k ra tk a m i v č e tn ě d a t a p l a t n é p u b l i k a c e s p r á v n é h o j m é n a (to je n o v in k a u v e d e n á zd e p o p rv é v té to sé rii u rč o v a c íc h k líč ů ). J in o u z a jím a v o u n o ­ v in k o u jso u p řip o je n é z v lá š tn í p ra k tic k é z k r á c e n é k l í č e p r o u r č o v á n í b ě ž n ý c h z á s t u p c ů v e lk ý c h ro d ů . D alší v elice p o z o ru h o d n o u n o v in k o u je p ak v y zd v iže n í n ě k te rý c h z v l á š ť n á p a d n ý c h z n a k ů („ B e s o n d e rh e ite n “), ja k o je z m ě n a b a rv y d u ž in y p o p o ra n ě n í, z v lá š tn í d ru h y o rn a m e n tik y sp o r ap ., což u m o ž­ ň u je ry c h lé u rč e n í v ý z n a č n ý c h d r u h ů (viz n a p ř. n a str. 59 — u rč e n í b řic h a te k s n á p a d ­ n ý m i zn ak y ). V elm i p ra c n ý m ú k o le m b y lo jis tě v y p ra c o v á n í k líč ů i se s ta v e n í celé k n ih y — a to je tř e b a p ln ě o cen it. P o z o ru h o d n é je, že se a u to ro v i p o d a řilo z a h rn o u t n ě k te r é zcela n o v é v ý sle d k y b á d á n í m y k o lo g ů , k te r é b y ly p u b lik o v á n y b ě h e m p ř í­ p ra v y a tis k u re c e n z o v a n é k n ih y . S p e c ia listy p o těší, že v k n iz e n a le z n o u n ě k te ré z c e la p ů v o d n í z p ra c o v á n í ro d ů , ja k o n a p ř. T u la sn ella , a le též n ě k te r é d o su d n e p u b lik o v a n é v ý sle d k y ta x o n o m ic k é h o b á d á n í, ja k o je id e n tifik a c e P h le b ia virid e sa le b ro sa J. E rik ss, e t H jo rtst. s P. crem eo o ch ra cea (B ourd. e t G alz.) P a rm . P o k u d jd e o n o m e n k la tu ru , a u to r se v ě tš in o u p řid rž u je je š tě K ó d u z r. 1978, a v š a k u n ě k te rý c h ro d ů (n ap ř. u ro d u G ra n d in ia , L y o m y c e s a C o rtic iu m ) n o v é h o K ó d u z r. 1983; u m n o h a jso u p o u ž ív á n y o b a K ó d y — viz n a p ř. n a je d n é s tra n ě T r a m e te s m u ltic o lo r (Schaeff.) J ü lic h a n a d ru h é s tra n ě T. h ir su ta (W ulf, e x F r.) P il á t — n eboť p o tr v á je š tě n ě ja k ý čas, n e ž b u d o u z n á m a s p rá v n á jm é n a v šech h u b p o d le K ó d u z r. 1983. V ta k o v é m ty p u k a p e sn í p říru č k y je p ro ú s p o ru m ísta k a ž d é o p a k u jíc í se ro d o v é jm é n o o b v y k le zk ra c o v á n o n a p rv n í p ísm en o , což v ša k n a n ě k te rý c h s trá n k á c h r e ­ cen zo v an é k n ih y n e n í d o d rž o v á n o ; n a p ř. C la va ria je n e p řiro z e n ě z k rá c e n o n a C lava. (p. 77—78, 83—84, 92—93), H e ric iu m a H y d n u m n a H er. a H y d . (p. 115), P o lyp o ru s n a P olyp, (p. 316) i Pol. (p. 349) a td . To b y m ě lo b ý t — s te jn ě ja k o jin é n e d o s ta tk y — v p říš tím v y d á n í o d stra n ě n o . P ře k v a p u jíc í je v e lic e d e ta iln í z p ra c o v á n í n ě k te rý c h sk u p in , ja k o n a p ř. P o lyp o ra les (s b o h a to u c ita c í lite r a tu ry , ilu s tra c í ap o d .), n a ro zd íl od m álo p o d ro b n ý c h u jin ý c h , n a p ř. k o rn a tc o v itý c h h u b , k d e je m in im u m ta k o v ý c h in fo rm a c í. D ále b y ch o m rá d i u v e d li je d n a k n a še k ritic k é p o z n á m k y k n ě k te rý m d ru h ů m , je d n a k u p o z o rn ě n í n a n ě k te r é z a jím a v o s ti, k te r é b y n e m ě ly u n ik n o u t p o z o rn o sti č te n á řů . V re c e n z o v a n é k n iz e ch y b í v e lic e d o b rý , v e s tře d n í E v ro p ě c e lk e m h o jn ý d ru h l i š k a b l e d á — C a n th a re llu s p a lle n s P il., k te r ý ov šem n e z n á a n i v ě tš in a o sta tn íc h m y k o lo g ů — p ře sto ž e b y l p u b lik o v á n již v r. 1959, a v š a k v e v z á c n é p u b li­ k aci, s b o rn ík u p ra c í v ě n o v a n ý c h 70. n a ro z e n in á m ru m u n s k é h o a k a d e m ik a T. S á v u lescu (P ilá t A., C a n th a re llu s c ib a riu s u n d C a n th a re llu s p a lle n s sp. n. — I n : O m ag iu lu i T ra in S ä v u le sc u a n p rile ju l im p lin irii a 70 de an i, p. 597—600, B u cu reijti 1959). N em ů žem e s o u h la s it se z a řa z e n ím jis tě s a m o s t a t n é h o d r u h u C a n th a re llu s a m e th y s te u s Q uél. ja k o p o u h é v a rie ty lišk y o becné. D ále c h y b í v k n iz e v ý z n a č n ý d ru h číšovce C yp h e lla d ig ita lis (A lb. e t S chw .) F r. k te r ý p a tř í p o b líž ro d u A le u ro d iscus; s p rá v n é jm é n o p ro C y tid ie lla m e lz e r i P ouz. 1954 (n ik o li 1959, ja k je ch y b n ě u v ed en o ) je p o d le P a rm a s ta (1968) C. a lb o m e lle a (B ond.) P a rm . (b a sio n y m C ytid ia a lb o m ellea B o n d a rc e v 1927). R o d o v é p o je tí A u ric u la ria je p říliš š iro k é (z a h rn u je i ro d H irneola ) v e sro v n á n í s jin ý m i, a u to re m u z n á v a n ý m i a v ě tš in o u v e lm i úzce p o ja tý m i ro d y ; ja k z d ů ra z n il již D o n k (1952), A u ric u la ria a H irn e o la m o h o u b ý t le h c e o d d ě le n y ja k o d v a ro z d íln é rody. Ü d a j, že G e a str u m p o u za r ii se liší od p o d o b ­ n é h o G. ca m p e stre je n o m ja r n ím rů s te m , n e n í sp rá v n ý ; h v ě z d o v k a P o u z a ro v a se

124

^

-

-

-

-

-

-

L IT E R A T U R A liší ta k é 3 - 5 ra d iá ln ím i tr h lin a m i n a ze v n í b ílé s tra n ě su b h y g ro sk o p ic k ý c h cíp ů e x o p e rid ie a p o n ě k u d m e n ším i v ý tru s y s je m n ě jš í o rn a m e n tik o u (viz Čes. M ykol. 24: 21—31, 1970, a 36: 206—210, 1982). — N ě k te ré v k n iz e u v e d e n é a n a to m ic k é z n a k y n e j s o u s p r á v n é : n a p ř : v ý tru s y A lb a tr e llu s o v in u s n e js o u te n k o s tě n n é , n ý b rž ve sk u te č n o sti s te jn ě tlu s to s tě n n é ja k o u A . c rista tu s, A . su b ru b e sc e n s a j.; v ý tru sy A . co n flu e n s js o u am y lo id n í (n ik o li n e a m y lo id n í!). V n ě k o lik a p říp a d e c h a u to rsk é z k ra tk y n e jso u s p rá v n é a m ěly by b ý t u v e d e n y ta k to : P h e llin u s fe r ru g in e o fu sc u s (P. K arst.) B o u rd ., P o stia s im a n ii (Pil. e x Pil.) J ü lic h , S k e le to c u tis stella e (Pil. ex Pil.) J. K e lle r, etc. Jm é n o D ic h o ste re u m boreale n eb y lo d o su d je š tě p la tn ě p u b lik o ­ váno, n e b o t te n to d ru h b y l p ů v o d n ě u v e ře jn ě n ja k o V a ra ria barealis P ouz. V je d n o m p říp a d ě je je d e n a te n tý ž d ru h o m y lem u v e d e n p od d v ě m a ro z d íln ý m i jm é n y , a to ve d v o u rů z n ý c h r o d e c h : F o m ito p sis c y tisin a (p. 382) j e t o t o ž n ý s P e re n n ip o ria fr a x in e a (p. 388); p o sle d n í je asi sp rá v n ý m jm é n e m p ro te n to choroš. U n ě k te rý c h d ru h ů je u v e d e n o p ro p říru č k u to h o to d ru h u až n a d b y t e č n ě m n o h o sy n o n y m (n ap ř. u A b o rtip o ru s b ie n n is 19!, u L y c o p e rd o n p y r ifo r m e 17!, u C la v u lin a crista ta , T ra m e te s m a lico la , P o lyp o ru s sq u a m o su s a P iso lith u s a rh izu s 13, u C la va ria v e rm ic u la ris 12 a u celé řa d y d a lš íc h 6—10, za tím c o u jin ý c h je sy­ n o n y m v elice m á lo n e b o ž ád n á , a č k o liv e x is tu jí: S te r e u m fu s c u m (S chrad.) Q uél. u L a x ite x tu m bicolor, S te r e u m su lc a tu m B u rt in P e c k (b asionym !) u L a u rilia sulcata, K a v in ia b o u rd o tii (B res.) J. E rik ss. a C a ld esiella sa ja n e n sis P il. u K a v in ia a lb o v iridis, ln o n o tu s co rru sca n s (Fr.) P a t. u I. d r y o p h ilu s atd . S y n o n y m a jso u v e lm i d ů le ž itá z e jm é n a p ři s tu d iu a s ro v n á v á n í s ta rš í lite r a tu ry , k d e jso u p řiro z e n ě v n ě k te rý c h p říp a d e c h p o u ž ív á n a jin á jm é n a n ež v lite r a tu ř e so u časn é. Z p raktick éh o - h le d isk a je p ro u ž iv a te le k n ih y u ž ite č n é z n á t, p o d ja k ý m i ro d o v ý m i jm é n y jso u p říslu š n é d ru h y u v e d e n y ve s ta rš íc h k la sic k ý c h d íle c h (B o u rd o t e t G alzin , B u rt, P ilá t, C h ri­ stia n s e n a j.); n a p ř. u M e g a lo c y stid iu m b y m ěl b ý t o d k a z n a G lo e o c y stid iu m (ta k je m á B o u rd o t e t G alzin ) a n a G lo e o c y stid ie llu m (ta k C h ris tia n se n ), a n e b o a le sp o ň n a je d n o z tě c h to jm en . J ü lic h o v u v elm i p o tře b n o u a u ž ite č n o u k n ih u v šic h n i z a in te re s o v a n í m yko lo g o v é jis tě v ře le p řiv íta li, neboť v je d in é m sv a z k u s h r n u je sp o u s tu in fo rm a c í (ro z tro u še ­ n ý ch jin a k v té m ě ř n e p ře h le d n é m m n o ž stv í lite r a tu ry ) o d ru h o v ě o h ro m n é sk u p in ě h u b , k te r á se tě ší v e lk é p o z o rn o sti n e je n p ro fe sio n á ln íc h , n ý b rž i m n o h a a m a té rs k ý c h m ykologů. F ra n tiše k K o tla b a a Z d e n ě k P o u za r C. L. P o w e 11 e t D. J. B a g y a r a j (e d ito ři): V A -M ycorrhiza. CRC P re ss, Inc. B oča R ato n , F lo rid a , U SA, 1984, 234 str., c e n a c ca 100 US dol. P ro b le m a tik a m y k o rrh iz n í sy m b ió zy u p o u ta la v p o sle d n íc h d e se ti le te c h n e b ý v a lý z á je m m ezi ro s tlin n ý m i b iology a fyziology. P o č e t p ra c í n e u s tá le n a rů s tá a zv ý šen ý z á je m se p ře d e v š ím p ro je v u je o v e s ik u lo -a r b u s k u lá rn í m y k o rrh iz u (e n d o m y k o rrh izu ). T e n to z v ý šen ý z á je m je b ez e sp o ru v e d e n m o ž n o stí v y u ž ít tu to fo rm u sy m b ió zy ve p ro sp ě c h k u ltu rn íc h z e m ě d ě lsk ý ch ro s tlin , za ú č e le m p ře d e v š ím le p šíh o z á so b e n í ro s t­ lin fo sfo rem . V p ů d ě je v ě tš in o u fo sfo ru n e d o sta te k , a le je v e fo rm ě n e d o stu p n é p ro k o ře n y ro s tlin bez m y k o rrh iz y . R o v n ěž i sv ě to v é záso b y fo s fá tů se n e b e z p e č n ě sn i­ ž u jí a n á k la d y n a fo sfo re č n á h n o jiv á n e u s tá le sto u p a jí. To jso u v p o d sta tě d ůvody, k te r é zp ů so b ily z v ý še n ý z á je m o m y k o rrh iz n í sym biózy. V p o sle d n íc h d e se ti lé te c h vyšlo n ě k o lik k n ih z a b ý v a jíc íc h se ja k e k to m y k o rrh iz o u , ta k i e n d o m y k o rrh iz o u . P o sle d n í v ý te č n á k n ih a o m y k o rrh iz n íc h sy m b ió zá c h v y šla v ro ce 1983 (J. L. H a rle y a S. E. S m ith : M y c o rrh iz a l S ym b io sis, Čes. M ykol. 38: 125 —126, 1984). V e s ik u lo -a rb u s k u lá rn í (d ále v -a) m y k o rrh iz e je v n í v ě n o v á n a z n a č n á p o zo rn o st, a le ro z sa h k n ih y n e d o v o lil a u to r ů m p o je d n a t o n í zcela v y č e rp á v a jíc ím z p ů so b em . L. C. P o w e ll a D. J. B a g y ra j, ja k o e d ito ři p u b lik a c e o v -a m y k o rrh iz e si v y b ra li p ro z p ra c o v á n í je d n o tliv ý c h k a p ito l osm sp o lu p ra c o v n ík ů . N ě k te ří z a u to r ů jso u p o ­ m ě rn ě zn ám í, a le jin í jso u té m ě ř n e z n á m í a te n to v ý b ě r se p o c h o p ite ln ě p ro je v u je i n a z p ra c o v á n í je d n o tliv ý c h k a p ito l. C elá k n ih a je ro z d ě le n a do- d e v íti k a p ito l. P rv á k a p ito la p o je d n á v á o a n a to m ii a m o rfo lo g ii v -a m y k o rrh iz y a z p ra c o v a la jí P. B o n fa n te -F a so lo . N áleží k e sk u p in ě o d ­ b o rn ík ů z M yko lo g ick éh o c e n tr a v T u rin u , k d e v ý z k u m m y k o rrh iz m á d lo u h o le to u tra d ic i. S a m o tn á k a p ito la je z p ra c o v á n a v e lm i d o b ře a p o d á v á z a sv ě c en ý p ře h le d o so u č a sn é m s ta v u v ý z k u m u v té to o b la sti. K v a litn í m ik ro sk o p ic k é sn ím k y v h o d n ě d o p lň u jí a d o k u m e n tu jí te x t k a p ito ly .

125

-

-

Č esk á m y k o lo g ie

40

(2 ) 1986

D alší k a p ito la se z a b ý v á ek o lo g ií v -a m y k o rrh iz n íc h d ru h ů h u b a z p ra c o v a la J í B. A. D. H e tric k . T a to v e lm i d ů le ž itá k a p ito la je z p ra c o v á n a až p říliš stru č n ě , n ě k d e té m ě ř heslo v itě. P ro b le m a tik a k líč e n í sp o r je té m ě ř n ic n e řík a jíc í a je p o m in u ta ce lá řa d a fa k to rů , k te r é m a jí v e lm i p o d s ta tn ý v liv n a k líč e n í sp ó r m y k o rrh iz n íc h d ru h ů h u b v p ů d ě. C elou k a p ito lu lze p o v a ž o v a t za d ílčí, v e lm i s tru č n é s h rn u tí. P ro se rió z n í v ě d eck o u in fo rm a c i je zde p o m ě rn ě m á lo ú d a jů , c e lá k a p ito la b y sn a d b y ­ la v h o d n á k o b e c n é in fo rm a c i, a le n ik o liv p ro k n ih u , z a b ý v a jíc í se v e lm i sp e c iá ln í p ro b le m a tik o u . A u to r d a lší k a p ito ly , I. R. H all, k te r ý p o je d n á v á o ta x o n o m ii v -a d r u h ů m y k o r­ rh iz n íc h h u b se sv éh o ú k o lu zh o stil n e p o m ě rn ě lépe. A u to r s tru č n ě p o p is u je m e to d y z ís k á v á n í s p o ro k a rp ů a sp ó r z p ů d y . S tru č n ě , v ý stiž n ě a ja s n ě p o p is u je čeleď E n dogonaceae, k te r á o b sa h u je d e v ě t ro d ů : A ca u lo sp o ra , E n d o g o n e, G igaspora, G la ziella , G lo m u s, M ed icella , S c le ro c ystis, C o m p le x ip e s a E n tro sp o ra . N ě k te ré d ru h y z ro d u C o m p le x ip e s m o h o u v y tv á ř e t s k o ře n y n ě k te rý c h je h lič n a n ů e k to m y k o rrh iz y ; p o sta ­ v e n í to h o to ro d u n e n í p říliš ja sn é . K líč k u rč o v á n í je d n o tliv ý c h d r u h ů m y k o rrh iz n íc h h u b je p ře h le d n ý a k a p ito la je d o p ro v á z e n a m ik ro sk o p ic k ý m i s n ím k y a k rá tk ý m slo v n íčk em o d b o rn ý c h te rm ín ů . P á to u k a p ito lu , izo lace a k u ltiv a c e v - a m y k o rrh iz n íc h d ru h ů h u b , z p ra c o v a la Ch. M. H e p p e r z R o th a m ste d u (A nglie). R o th a m ste d s k ý v ý z k u m n ý ú s ta v a p ře d e v š ím B. M osse a je jí žáci o živ il z á je m o v ý z k u m v -a m y k o rrh iz y a p řin e s l k té to p ro ­ b le m a tic e v e lk é m n o ž stv í v e lm i ce n n ý c h p o z n a tk ů . V so u ča sn é d o b ě je to to p r a ­ co v iště stá le n a šp ičk o v é ú ro v n i v e s v ě tě v o b la s ti v ý z k u m ů v - a m y k o rrh iz . T a to , n eb o p o d o b n á k a p ito la , d o su d n e b y la z p ra c o v á n a v p u b lik a c íc h o v -a m y k o rrh iz á c h . K a p ito la je b e z e sp o ru v e lm i d ů le ž itá , v z h le d e m k to m u , že, v so u č a sn é d o b ě se v elm i in te n z iv n ě h le d a jí m e to d y ja k z ís k a t v e v e lk é m m n o ž stv í k v a litn í a h o m o g e n n í in o k u lu m p ro v e lk o p lo šn é p o u žití m y k o rrh iz n íc h h u b u z e m ě d ě lsk ý c h k u ltu r. D alší k a p ito la , k te r o u z p ra c o v a li L. K. A b b o tt a A. D. R o b so n , se z a b ý v á v liv e m v -a m y k o rrh iz y n a h o stite lsk o u ro s tlin u . J e to b e z e sp o ru je d n a z n e jd ů le ž itě jš íc h k a ­ pitol. K té to p ro b le m a tic e e x is tu je v e lk é m n o ž stv í lite r a tu r y a v ý sle d k y je d n o tliv ý c h e x p e rim e n tů n e js o u v ž d y je d n o z n a č n é . A u to ři si sv o ji p rá c i p o n ě k u d z je d n o d u š ili; n e z p ra c o v a li o p ra v d u k ritic k ý p ře h le d d o su d v y k o n a n ý c h p ra c í, a le p ře v á ž n ě v y ­ z v e d á v a jí p o z itiv n í v ý sle d k y , b ez h lu b š íh o ro z b o ru p říč in . P o d o b n á k a p ito la , k te ro u z p ra c o v a li J. L. H a rle y a S. E. S m ith v již v ý še u v e d e n é m o n o g ra fii, je b eze sp o ru k ritič tě jš í a v e sv é m z p ra c o v á n í m n o h e m h lu b ší. K a p ito lu B io lo g ick á in te ra k c e m ez i v - a m y k o rrh iz n ím i d ru h y h u b z p ra c o v a l D. J . B a g y a ra j. N en í m i z c ela ja s n ý z á m ě r z p ra c o v a te le , je lik o ž č á st té to k a p ito ly by n e z b y tn ě p a tř ila do k a p ito ly z a b ý v a jíc í se ek o lo g ií v -a m y k o rrh iz n íc h h u b a d a lší č á st by m o h la b ý t n a z v á n a v -a m y k o rrh iz y a p a ra z iti k o ře n ů . In fo rm a c e p o d a n é v té ­ to k a p ito le jso u b ez e sp o ru z a jím a v é , a le celá k a p ito la p o s trá d á je d n o tn o u a ja s n o u koncepci. V elm i d ů le ž itá p ro b le m a tik a tý k a jíc í se fy zio lo g ie v -a m y k o rrh iz n íc h aso ciací b y la z p ra c o v á n a v sa m o sta tn é k a p ito le K. M. C ooperovou. T a to č á st je z p ra c o v á n a p o m ě rn ě d o b ře. A u to rk a v ý stiž n ě a s tru č n ě in fo rm u je o so u č a sn ý c h v ý sle d c íc h v ý z­ k u m u , a v š a k a n i ta to k a p ito la n e n í b o h u ž e l k r itic k á ; o m e zu je se p o u z e n a k o n s ta to ­ v á n í d o cílen ý c h v ý sle d k ů z je d n o tliv ý c h e x p e rim e n tů , k ritic k y a le n e h o d n o tí z á v ě ry a n i n e n a s tiň u je d a lší m o žn ý p e rs p e k tiv n í v ý z k u m v té to o b lasti. K a p ito ly d e v ě t a d e se t m a jí m n o h o sp o le č n é h o ; z a b ý v a jí se p ro d u k c í m y k o rrh iz n íh o in o k u la a je h o a p lik a c í v p o ln íc h p o d m ín k á c h . O bě k a p ito ly , k te r é z p ra c o v a li J. A. M eng e a C. L. P o w e ll, jso u z a jím a v é n e je n z te o re tic k é h o h le d is k a v ý ro b y m y k o rrh iz n íh o in o k u la , ale p ře d e v š ím z p ra k tic k é h o h le d isk a m o ž n é a p lik a c e v š irším m ě ř ítk u v ze m ě d ě lsk é v ý ro b ě. P o d o b n é k a p ito ly n e b y ly d o su d z p ra c o v á n y ta k to p ře h le d n ě v ž á d n é p u b lik a c i o v -a m y k o rrh iz e . M u sím n e z b y tn ě v z á v ě ru k o n sta to v a t, že js m e v u rč itý c h ro z p a c íc h n a d to u to k n ih o u , k te r á m ě la z h o d n o tit v ý z k u m y z o b la sti v -a m y k o rrh iz . E d ito rů m se to ro z­ h o d n ě n e p o d a řilo . S ro v n á m -li tu to p u b lik a c i s k n ih o u J. L. H a rle y e a S. E. S m ith a „M y co rrh izal S y m b io sis“, p a k e d ito ři z ů sta li d a lek o za sv ý m z á m ě re m p o d a t u c e le n ý a k ritic k ý p ře h le d v ý sle d k ů v ý z k u m u o v -a m y k o rrh iz n íc h sp o le č en ste v ch . P o u z e n ě k te ré k a p ito ly js o u z p ra c o v á n y v e lm i d o b ře a p řin á š e jí o p ra v d u něco n ového. V á c la v M e js tř ík

126

L IT E R A T U R A Z. M. A z b u k i n a : O predělitěl’ ržavčinnych gribov sovětsk ogo Dal’nego vostoka 288 p., N a u k a , M oskva, 1984. C en a 4 ru b le 80 kop. R e c e n z o v a n á k n ih a je n a p s á n a n a p o d k la d ě d řív ě jš í m o n o g ra fie rz í D á ln é h o v ý ­ ch o d u (1974). Ja k o k líč je p s á n a p ro to stru č n ě , v ě tš in o u b ez o d k a z ů n a li te r a tu r u a v á ž n ý z á je m c e je te d y n u c e n p o u ž ív a t z m ín ě n é m o n o g rafie , což o v še m m u je je n k u ž itk u . P o d k la d o v ý m a te riá l je u lo že n je d n a k v e V la d iv o sto k u (VLA), je d n a k v L e n in g ra d ě (L). L ite r a tu r a b y la p o u ž ita a re s p e k to v á n a do k o n ce r. 1982. K n ih a o b s a h u je té ž 1 n o v ý ro d , M a c ru ro p y x is, a 16 n o v ý ch d ru h ů , k te r é o v šem b y ly již d řív e v jin ý c h p u b lik a c íc h p la tn ě p o p sán y . O d r. 1974 b y la té ž o b o h a c e n a u re d in o flo ra o d a lš í d ru h y (n ap ř. P u ccin ia sieversia e A rth .). V če le d i M ela m p so ra cea e a u to r ­ k a ro z p o z n a la 9 tr ib ů , v č e le d i P u ccin ia cea e 8 trib ů . V ždy je u v e d e n k líč k u rč en í, d á le k líč k u rč e n í ro d ů a d ru h ů . J e d in ě u v e lic e b o h a té h o ro d u P u ccin ia je d ru h o v ý k líč ro z d ro b e n do sk u p in d ru h ů rz í p a ra z itu jíc íc h je d n o tliv é č e le d i ro s tlin . Z de by se asi p ře h le d n ě ji u p la tn ilo a b e c e d n í řa z e n í čele d í. T a k é b y p ro sp ělo , k d y b y i v te x ­ tu s p o p isy d ru h ů b y lo v ž d y z n o v u n a d e p sá n o jm é n o čeledi. T é m ě ř u k a žd é h o d ru h u jso u p é ro v k y le tn íc h a z im n íc h v ý tru sů , k te r é v š a k b y ly k re s le n y n a p o d k la d ě m ik ro fo to g ra fií (n en í ře č e n o k ý m ) a p ro to jso u č a sto v p o d ro b n o ste c h je n h ru b ě p řib liž n é . D ále js o u p řip o je n y 32 ta b u lk y s m ik ro fo to g ra fie m i řa d y d ru h ů . Z d á se, že o rig in á ly b y ly d a le k o le p š í n e ž v ý sle d n á re p ro d u k c e . C ito v a n á li te r a tu r a o p ě t d o k a z u je , že a u to r k a j e vysoce in ic ia tiv n í v e s tu d iu z a h ra n ič n íh o i so u d o b é h o p ís e m n ic tv í; m j. c itu je 6 p ra c í M a rk o v é a U rb a n a . P ř i listo v á n í k n ih o u m n e n a p a d ly n á s le d u jíc í p o ­ zn á m k y , k te r é o v šem v y p lý v a jí ze z k u še n o stí S tře d o e v ro p a n a ; vždyť u re d in o flo ra D á ln é h o v ý ch o d u je re p re z e n to v á n a p řib liž n ě 500 d ru h y z 35 ro d ů ! J a k už js e m s e zm ín il, n o v ý je n á le z P u ccin ia sie v e rsia e z M a g a d a n sk é o blasti. T a to z a jím a v á re z je též z n á m a ja k o su b sp . ta tre n sis U rb a n z V y so k ý ch T a te r. P o p is i k re s b a z v e ře jn ě n é A z b u k in o u v š a k n e o d p o v íd a jí a n i a m e ric k é m u a n i ta tra n s k é m u m a te riá lu ; d á ln ě v ý c h o d n í n á le z b y z a slu h o v a l d a lší stu d iu m . — P u ccin ia ep ilo b ii DC. je u v á d ě n a n a E p ilo b iu m h o rn e m a n ii, E. la c tijlo r u m a E. p a lu stre. Bylo' by z a jím a v é zn o v u p ře z k o u m a t, zd a re z n a p o sle d n ím h o stite li n e p a tř í k su b sp . p a lu stris U rb a n ; v p o p isu je to tiž s tě n a te lio s p o r „ h u s tě b r a d a v č itá “. T e lio sp o ry v obr. 248 n e ­ o d p o v íd a jí sk u te č n o sti (viz n a o p a k foto 26/6). — P u c c in ia ' w a ld ste in ia e C u rt. ex P e c k je m im o jin é z n á m a ze S lo v en sk a, P o ls k a a R u m u n sk a . P o d o b n ě P. bessei C ruch. b y la n a le z e n a v e V yso k ý ch T a trá c h . — V e s r o v n á n í s d řív ě jš í (1974) m o n o g rafií a u to r k a je d n o z n a č n ě ro z p o z n á v á e x iste n c i P. g ra m in is su b sp . g ra m in ic o la U rb a n a P. re c ó n d ita R ob. e x D esm . ja k o re z n a p a d a jíc í v ý h ra d n ě žito. P ř i z p ra c o v á n í P. p e rsiste n s P lo w . p o d ro b n ě c itu je v n itro d ru h o v é ro z č le n ě n í ja k je n a v rh li p ro s tře d n í E v ro p u M a rk o v á a U rb a n . N av íc p řip o m ín á sv é p o k u sy s a ec io sp o ram i z C lem a tis m a n sch u rica . N ové s tu d iu m b y si zaslo u ž ila P. b ro m in a E rik s. v a r. b ro m in a n a le z e n á v B la g o v e šč e n sk u (II, III) n a B ro m o p sis in e r m is; k ro m ě to h o je n a str. 225 n e s p r á v ­ n á in te r p r e ta c e v ý sle d k ů o b sažen ý ch v p ra c íc h U rb a n a , G ja e ru m a a M ark o v é. R e c e n z o v a n á p rá c e Z. M. A z b u k in y o p ě t sv ě d č í o to m , že a u to r k a je v e d o u c ím u re d in o lo g em v SSSR . D ík y jí je p o m ě rn ě d ů k la d n ě a n a so u d o b é ú ro v n i p o z n á n í z p ra ­ c o v á n a fló ra rzí o h ro m n é h o ú z em í D á ln é h o v ý ch o d u . O bě k n ih y , ja k m o n o g ra fie , ta k klíč, jso u d ů le ž itý m p ro s tře d k e m k p o z n á n í ta m n íc h rz í a p o p u d e m k d a lším u s tu d iu je jic h ek o lo g ie a b io lo g ie ; je d in ě n a n ě m je m ožno b u d o v a t v ě d e c k é m e to d y in te g ro ­ v a n é o c h ra n y k u ltu rn íc h p lo d in . Z d e n ě k U rban Mauři Korhonen: C en a n e u v e d e n a .

Suom en rouskut. — 223 s tra n , K e u ru u , n ak l. O tav a, 1984.

Z á je m c i o s tu d iu m r y z c ů d o sta li lo ň s k é h o ro k u m o ž n o st se z n á m it se s 62 f in ­ sk ý m i d ru h y ro d u L a c ta riu s v n á d h e rn é k n iz e b o h a tě v y b a v e n é m n o ž stv ím v ý b o rn ě re p ro d u k o v a n ý c h b a re v n ý c h fo to g ra fií. Tato- k n ih a je zalo žen a n a v y so k é ú ro v n i o d ­ b o rn ý c h z n a lo stí a u to r a a p a tř í b ez e s p o ru k n e jle p š ím p o p u lá rn ě v ě d e c k ý m m y k o lo g ic k ý m m o n o g ra fiím s b a re v n ý m i re p ro d u k c e m i, ja k é b y ly v y d á n y v p o sle d n íc h le te c h . J e u rč e n a p řib liž n ě p o d o b n é m u o k ru h u č te n á řů ja k o s te jn ě k rá s n á k n ih a záp a d o n ě m e c k é h o a u to r a H . J a h n a (Pilze, d ie a n H olz w a c h se n , 1979), tj. n o v ě v z n i­ k a jíc ím u širším u o k ru h u a m a té rs k ý c h m y k o lo g ů a v ů b e c p řá te l p říro d y . T i m a jí z á ­ je m h la v n ě n a u rč e n í h u b , k te r é n a sv ý ch to u lk á c h p říro d o u n a c h á z e jí, c h tě jí se něco d o z v ě d ě t i o je jic h u žitk o v o sti, ek o lo g ick ý ch p o žad av cích , ' z e m ě p isn é m ro zšířen í,

127

Č e sk á m y k o lo g ie

,

40

(2 ) 1986

h o jn o s ti n e b o v z á c n o sti apod., a v š a k n e z a jím a jí je rů z n é s u b tiln í p o d ro b n o sti z o b o ru ta x o n o m ie a n o m e n k la tu ry , se k te rý m i se o v še m n e z b y tn ě m u s í v y p o řá d a t v ě d e ck y p ra c u jíc í m ykolog. C elá k n ih a je p s á n a v e fin štin ě , p o u z e n a k o n ci je p řip o je n k r á tk ý d v o u strá n k o v ý s o u h rn v an g lič tin ě . N á sle d n ě o v še m v y c h á z e jí d v a ro č n ík y ča so p isu K a rs te n ia (roč. 24 a 25) s p ra c e m i fin sk ý c h m y k o lo g ů (v č etn ě a u to ra k n ih y ), k d e jso u u v e ře jn ě n y an g lic k y p sa n é ta x o n o m ic k é p rá c e o- n o v ý ch p o z n a tc íc h v la k ta rio lo g ii, k n im ž se došlo b ě h e m p rá c e n a re c e n z o v a n é k n ize, a k te r é b y m ě l č te n á ř s tu d o v a t s o u č a s n ě (k n ih a je do z n a č n é m íry b a re v n o u d o k u m e n ta c í k ta m p o p sa n ý m n o v ý m d ru h ů m ). P o k u d m o h li re c e n z e n ti z fin sk é h o te x tu v y ro z u m ě t, je v ú v o d n íc h stru č n ý c h p a rtiíc h p ro ­ b r á n a h is to rie v ý z k u m u ry z c ů (z n a šic h a u to r ů je v z p o m e n u t Z. S c h a e fe r), je jic h m y k o rrh iz n í v z ta h y k le s n ím d ře v in á m , z e m ě p isn é ro z š íře n í ry zc ů v e F in s k u , p ro ­ d u k č n í biologie, v z ta h m ezi p a ra z itu jíc ím , h m y z e m a d ru h y ro d u L a cta riu s, ob sah n ě k te rý c h p rv k ů v ry z c ích a td . V elm i z a jím a v á a c ita č n ě v z a d u v se z n a m u ilte r a tu r y d o b ře d o lo že n á je te m a tik a o m u ta č n íc h sc h o p n o ste c h e x tr a k tů z ry zců , k te r é se zk o u še jí n a n ižších m ik ro o rg a n ism e c h . H la v n í č á st re c e n z o v a n é k n ih y tv o ř í k líč e k u rč o v á n í, p o p isy je d n o tliv ý c h d ru h ů ry zců v č e tn ě m n o h a v y slo v e n ě sev e rsk ý c h , sc h e m a tic k é m a p k y je jic h ro z š íře n í v e F in s k u a b a re v n é re p ro d u k c e , k te rý c h je v ě tšin o u od je d n o h o d ru h u n ě k o lik . F o to ­ g ra fie jso u té m ě ř v še c h n y b a re v n ě v e lm i d o b ré až v ý b o rn é a n e p o d a ře n ý c h je m in i­ m á ln ě (n ap ř. L a c ta riu s ch ry so rrh e u s, L. h e lv u s, L. r u fu s , z e jm é n a re p ro d u k c e n a str. 166 n a h o ře ). N a še m y k o l ogy, k te ř í se z a b ý v a jí stu d ie m ryzců , b u d e n e p o c h y b n ě z a ­ jím a t, že ze sk u p in y L. scro b ic u la tu s je p o p sá n o n ě k o lik n o v ý ch d ru h ů (zde se a u to r o p írá O' so u č asn ě v y šlo u v ěd e c k o u m o n o g ra fii I. K y tö v u o rih o , K a rs te n ia , roč. 24), z n ich ž n ě k te ré jso u v elm i v ý z n a č n é a z ře jm ě i h o jn é ja k o L . a q u iz o n a tu s K y tö v u o ri, L. tu o m ik o s k ii K y tö v u o ri aj. J in o u p o z o ru h o d n o u n o v in k o u je ro z liše n í d v o jn ík a L. h ysg in u s, k te r ý m je L . h y sg in o id e s K o rh o n e n e t U lv in e n . V elm i d ů le ž ité je ro z liše n í v e F in s k u n e o b y č e jn ě h o jn é h o d ru h u L. u tilis (W einm .) F r., což je d ro b n ě jš í b led ý L . triv ia lis, p ro k te r ý M o ser p o u ž ív á jm éno' L. fa sc in a n s F r. D a lším p řín o se m je id e n ­ tifik a c e n e d á v n o p o p sa n é h o d ru h u L. fa v r e i H. J a h n se s ta rý m d ru h e m L. sco ticu s B erk . e t B r., a to n a z á k la d ě s tu d ia ty p o v é h o m a te riá lu . V ý z n a m n é je ro v n ě ž v y ­ o b ra z e n í L. h e m ic y a n e u s R o m ag n ., k te r ý v y p a d á ja k o ry z e c b o ro v ý (L. d e lic io su s s. str.), a v ša k m á p o d p o v rc h e m k lo b o u k u m o d ré, n ik o li m rk v o v ě č e rv e n é m lé k o (i k d y ž v o s ta tn íc h čá ste c h p lo d n ic e m rk v o v é je!). A u to ro v i se p řiro z e n ě n e p o d a řilo v y ře š it v še c h n y p ro b lé m y v ro d u L a c ta r iu s v e F in sk u . Ř e še n í n ě k te rý c h n a z n a č il d o b u d o u c n a , ja k o n a p ř. d v o ja k o s t L. fla v id u s , k te r ý je jin ý v te p lý c h v á p e n c o v ý c h ú z e m íc h již n íh o Š v é d sk á a m á v e lk é v ý tru sy , než ten , k te r ý ro s te v c h la d n ě jš ím F in s k u n a k y se lý c h h o rn in á c h a m á v ý tru sy d ro b ­ né. A u to r p o m in u l o tá z k u d v o jíh o ry zce h n ě d é h o , tj. v la s tn íh o L. h e lv u s s b ílý m m lé ­ k e m a L. a q u iflu u s P e c k s m lé k e m čirý m , což je v e s tře d n í E v ro p ě a Sev. A m e ric e o tá z k a v e lm i živá. P ro b lé m v elk ý c h b ílý c h ry z c ů (L . v e lle re u s a L . p ip e ra tu s) n e n í n a ú z e m í F in s k a z ře jm ě d o b ře ře š ite ln ý , n e b o f to jso u d ru h y , k te r é se ta m v y sk y tu jí v zácn ě n e b o je n lo k á ln ě h o jn ě ji. Z á v ě re m m ů ž e m e k o n sta to v a t, že k n ih a M a u ři K o rh o n e n a p o d le n a še h o n á z o ru zcela s p ln ila sv é p o slá n í v ě d e c k o p o p u lá m í m o n o g ra fie , a to po s trá n c e o d b o rn é i e s te ­ tick é. K ro m ě to h o p řin e s la i řa d u p o d n ě tů p ro v ěd e c k y p ra c u jíc í m ykology, což je v íc než p o tě šu jíc í. K ta k o v é m u d ílu lz e n e je n a u to ro v i, a le v la s tn ě i c e lé fin sk é m y k ologii je n s rd e č n ě b la h o p řá t! F ra n tiše k K o tla b a a Z d e n ě k P o u za r Č E SK Á M Y K O L O G IE — V y d á v á Cs. v ě d e c k á sp o leč n o st p ro m y k o lo g ii v A cad em ii, n a k la d a te ls tv í ČSAV, V o d ičk o v a 40, 112 29 P r a h a 1. — R e d a k c e : V á c la v sk é n ám . 68, 115 79 P r a h a 1, te l.: 26 94 51—59. T isk n e : T isk a řsk é záv o d y , n. p., závod 5, S á m o v a 12, 101 46 P r a h a 10. — R o z šiřu je P N S . In fo rm a c e o p ře d p la tn é m p o d á a o b je d n á v k y p ř i ­ jím á k a ž d á a d m in is tra c e PN S, p o šta , d o ru č o v a te l a P N S -Ü E D P ra h a . O b je d n á v k y do z a h ra n ič í v y řiz u je P N S — ú s tře d n í e x p e d ic e a dovoz tis k u P ra h a , záv o d 01, a d m in i­ s tra c e v ývozu tisk u , K a fk o v a 19, 160 00 P r a h a 6. C e n a je d n o h o č ísla 8,— K čs, ro č n í p ře d p la tn é (4 sešity) K čs 32,—. (T yto ceny jso u p la tn é p o u z e p ro Č eskoslovensko.) — D is trib u tio n r ig h t in th e w e ste rn c o u n tr ie s : K u b o n & S ag n e r, P. O. B o x 34 01 08 D-8000 M ü n c h e n 34, G FR . A n n u a l s u b s c rip tio n : V ol. 40, 1986, (4 issues) D N 104,—. Toto* číslo v y šlo v k v ě tn u 1986. (C) A cad em ia, P r a h a 1986.

128

Pokyny

přispívatelům

České

mykologie

Redakce časopisu přijím á jen rukopisy vyhovující po stránce odborné i form ální. P řispívatelé nechť se řídí při přípravě rukopisů těm ito pokyny. 1. Česky nebo slovenský psaný článek začíná českým nebo slovenským nadpisem , pod ním ž se uvede překlad nadpisu v některém ze světových jazyků, a to ve stejném jak o je a b strak t (popř. souhrn na konci článku). Pod nadpisem následuje plné křestn í jm éno a příjm ení autora (autorů) bez akadem ických titu lů a bez m ísta pracoviště. Č lánky psané v cizím jazyce m usi m ít český nebo slovenský podtitul a a b strak t (popř. souhrn). 2. Původní práce m usí být o p atřeny pod jm énem autora (autorů) krátk ý m abstraktem ve dvou jazycích, a to na prvním m ístě v jazyku, v jakém je psaný článek. A bstrakt, k terý stručně a výstižně c h arak terizu je výsledky a přínos práce, nesm í přesahovat 15 řád ek strojopisu (v každém jazyku). 'i 3. U důležitých a význam ných článků doporučuje se p řipojit krom ě a b strak tu ještě podrob­ nější souhrn na konci práce, a to v tém že jazyce, v kterém je ab strak t (a v odlišném než je č lá n e k ); rozsah so u h rn u je om ezen na 2 strany strojopisu. 4. V lastní rukopis, tj. strojopis (30 řád ek na strá n k u po 60 úhozech na řádku, nejvýše s 5 opraveným i překlepy, šk rty nebo vpisy na stránku), m usí být sán černou páskou a norm álním typem stro je (ne „perličkou“); za každým in terpunkčním znam énkem (tečkou, dvojtečkou, čárkou, středníkem ) se dělá mezera. P ři uvádění m akro- a m ikroznaků se p řidržujte tohoto vzoru: (3-) 10,5-12(-13,5) x 4-5 (m ezery jsou pouze před a za znam énkem „ x “ a před zkratkou m íry ; jen v angličtině se dělají tečky m ísto desetinných čárek). N epřipouští se psaní nadpisů a au to rsk ý ch jm en velkým i písm eny, pro strk áv án í písm en, p odtrhávání nadpisů, slov či celých vět v tex tu apod. Veškerou typografickou úp rav u rukopisu pro tisk árn u provádí redakce sam a. A utor m ůže označit tužkou po straně rukopisu části, k teré doporučuje vysadit drobným písm em (petitem ) nebo podtrhnout přerušovanou čarou části vět, k teré chce zdůraznit. 5. L ite ratu ra je citována na konci práce, a to každý záznam na sam ostatném řádku. Je-li od jednoho a u to ra citováno více prací, jeho jm éno se vždy znovu celé vypisuje, stejně jako citace z k ratk y opakujícího se časopisu (nepoužívám e ,,ibidem “). Jm éna dvou au to rů spojujem e latinskou zkratkou et; u prací se třem i a více a u to ry se cituje pouze první a u to r a připojí se et al. Za příjm ením následuje (bez čárky) z k ratk a k řestního jm éna (první písm eno s teč­ kou), pak v závorce letopočet vyjití práce, za závorkou dvojtečka a za ni název článku nebo knih y (nikoli podtitul) po tečce za názvem je pom lčka, celkový počet stran knihy a m ísto vydání. U vícedílných knižních publikací uvádím e před pom lčkou číslo dílu pom ocí zkratk y vol. (= volum en), pokud není číslo dílu součástí titu lu knihy. S tránky knihy citujem e se zkratkou p. (= pagina). U citování prací z časopisů následuje po pom lčce název časopisu (krom ě jednoslovných se užívá zkratek), dále číslo ročníku (bez vypisování roč., vol., B and apod.), pak následuje dvojtečka a citace strá n ek celkového rozsahu práce. 6. P ravidla citování literatu ry , jakož i seznam vybraných periodik a jejich zkratek jsou za­ h rn u ty v publikacích, k teré vyšly jak o přílohy Z práv Cs. botanické společnosti při ČSAV — Zpr. Cs. Bot. Společ., P raha, 13 (1978), append. 1: 1—85, et 14 (1979), append. 1: 1—121. (Tyto publikace lze zakoupit v sek retariátu Cs. B otanické společnosti, B enátská 2, 128 01 P ra h a 2.) 7. P ři citování ročníku časopisu nebo dílu k nihy používám e jen arabské číslice. 8. D ruhové latinské názvy se píší s m alým písm enem , i když je d ruh pojm enován po n ěkterém badateli, přičem ž háčky a čárk y se vypouštějí (např. Sclerotinia veselyi, G eastrum smardae).

9. P ři uvádění d a t sběrů píšem e m ěsíce vý h rad n ě řím ským i číslicemi (2. VI. 1982). 10. P ři citování herbářových dokladů uvádějí se zásadně m ezinárodní zkratk y h erb ářů (viz Index h erb ario ru m 1981), např. BRA — Slovenské národně m úzeum B ratislava; BRNM — bo­ tanické odd. M oravského muzea, B rno; BRNU — k a te d ra biologie rostlin přírod, fakulty UJEP, B rno; PRM — m ykologické odd. N árodního m uzea, P ra h a ; PRC - k a te d ra botaniky přírod, fak u lty UK, P ra h a ). Soukrom é h erb áře citujem e nezkráceným příjm ením m ajitele (např. herb. H erink) a stejně nezkracujem e h e rb áře ústavů bez m ezinárodní zkratky. 11. P ři popisování nových taxonů nebo nových kom binací autoři se m usí přidržovat zásad posledního vydání m ezinárodních nom enklatorických pravidel — viz Holub J. (1968 e t 1973): M ezinárodní kód botanické nom enklatury 1966 a 1972. — Zpr. Cs. Bot. Společ., Praha, 3, append. 1, et 8, append. 1; tý k á se to převážně uvádění typů a správné citace basionym u. 12. A dresa a u to ra nebo jeho pracoviště se uvede až na konci článku pod citovanou literaturou. 13. Ilu stračn í m ateriál (kresby, fotografie) k článkům se čísluje průběžně u každého článku zvlášť, a to a rab sk ý m i číslicem i (bez zkratek obr., fig., apod.) v tom pořadí, v jakém má být uveřejněn. Fotografie m usí b ý t dostatečně kon trastn í a ostré, perokresby (tuší) nesm í být příliš jem n é; všude je třeb a u vádět zvětšení. T ext k ilustracím se píše na sam ostatný list. 14. S eparáty p rací se tisknou n a účet a u to ra ; na sloupcovou k o re k tu ru autor poznam ená, žádá-li sep aráty a ja k ý počet (70 kusů, výjim ečně i více). Redakce časopisu Česká m ykologie

J

¡1 fa jí

1 ^

| í

i

Cena 1¡,— Kčs

46 238 Če s k á

m y k o l o g i e

T h e jo u r n a l of th e C zech o slo v a k S c ie n tific S o ciety fo r M ycology, fo rm e d fo r th e a d v a n c e m e n t of sc ie n tific a n d p ra c tic a l k n o w led g e o f th e fu n g i Vo l . 40

Part 2 Chief

Editor:

April

1986

P ro f. R N D r. Zdeněk U rban, DrSc.

E d i t o r i a l C o m m i t t e e : R N D r. D orota B rillo v á CSc.; R N D r. P etr Fragner; M U Dr. Josef H erink; R N D r. V ěra H olubová, CSc.; R N D r. F rantišek K otlaba, CSc.: R N D r. V ladim ír M usílek, D rS c.; Doc. R N D r. Jan N ečásek, CSc.; Ing. C yprián P aulech, CSc.; P ro f. R N D r. V ladim ír R ypáček, D rSc., C o rre sp o n d in g M e m b e r of th e A ca d em y ; R N D r. M iloslav Staněk, CSc. Editorial

Secretary:

R N D r. M irko Svrček, CSc.

A ll c o n trib u tio n s sh o u ld b e s e n t to th e a d d re s s of th e E d ito ria l S e c re ta ry : [The N a tio n a l M useu m , V ác la v sk é n á m . 68, 115 79 P ra g u e 1, te le p h o n e 269451— 59. A d d re ss fo r ex c h a n g e : Č esk o slo v e n sk á v ě d e c k á sp o le č n o st p ro m y k o lo g ii, 11121 P r a h a 1, P . O. B ox 106.

P a r t 1 w a s p u b lish e d o n th e 7 th F e b ru a r y 1986

CONTENTS V. B e t i n a : F u n g i in b io tec h n o lo g y — h is to ry , p re s e n t tim es, p e rs p e c tiv e s . . 65 V. H o l u b o v á - J e c h o v á et R. F. C a s t a ñ e d a R u i z : S tu d ie s on H y p h o ­ m y cetes fro m C u b a III. N ew a n d in te re s tin g d e m a tia c e o u s ta x a fro m le a f ......................................................................................................................................................74 litte r J. H ý s e k et Z. T e m p í r o v á : T h e o c c u rre n c e of A sco ch y ta Lib. a n d D id y ­ m e lla Sacc. o n th e le a v e s of c e re a ls in C z e c h o s l o v a k i a ..................................86 J. K l á n : T h e ca lc iu m o x y la te sp h e ro c ry sta ls in m y c elial c u ltu re o f p h a llu s im p u d ic u s L .: P e r s .............................................................................................................. 95 M. S v r č e k : IX . C o n g ressu s m ycologicus E u ro p a e u s (Oslo, 15.—21. A u g u st 1985) M. S v r č e k : S e p tu a g e n a rio M U D r. J o s e p h u s H e rin k a d s a lu te m . . . . 101 V. A n t o n í n : S e p tu a g e n a rio K v ě to sla v a K o n c e ro v á a d s a lu te m ! . . . . 105 C z e c h o s l o v a k r e c o r d s . 27. V o lv a rie lla c a e sio tin c ta O rto n (R. F e l l n e r et V. H á l e k ) ................................................................................................... 107 Seminar

.

110

Ganzstaatliches mykotoxikologisches Seminar „Aktuelle P r o b l e m e der V e r g i f t u n g e n d u rc h M a k r o m y z e t e n in der T s c h e c h o s l o w a k e i “ , P r a g 2 4. I V. 1 9 8 5 (M. S e m e rd ž ie v a ) . .

Fungi

in

Biotechnology,

B r n o 1 9 8 5 (V. Š ašek )

.

116

R e f e r e n c e s .................................................................................................................. 124