Praha 4- Michle

Doplňující údaje:

0

04/2011

Rev.

1.vydání

Datum

Popis

RNDr. Grúz

RNDr. Grúz

RNDr Bosák

PhDr Bosáková

v.r.

v.r.

v.r.

v.r.

Vypracoval

Kreslil/psal

Kontroloval

Schválil

Objednatel:

Souprava:

RWE Plynoprojekt, s.r.o. U Plynárny 223/42 140 21 Praha 4- Michle č.zakázky: CG100-21H132 Zhotovitel:

Ecological Consulting a.s. Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc tel: 585 203 166, fax: 585 203 169 e-mail: [email protected] Číslo projektu:

Projekt:

„MORAVIA – VTL plynovod“

KÚ: Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje OÚ: Obsah:

411/11003

VP (HIP): Stupeň:

-

Datum:

04/2011

Archiv:

DOKUMENTACE EIA

Formát:

-

Měřítko:

Příloha:

Část:

zpracovaná dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.

-

-

„MORAVIA – VTL plynovod“ Dokumentace dle přílohy 4 zákona 100/2001 Sb.

Objednatel:

Obchodní firma:

RWE Plynoprojekt, s.r.o.

adresa:

Praha 4 - Michle, U Plynárny 223/42, PSČ 140 21

IČ:

601 934 84

DIČ:

CZ 601 934 84

Zpracovatel: Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc e-mail: [email protected] ; www.ecological.cz

duben 2011

Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

2


Prvotní dokumentace je uložena v archivu objednatele. Rozdělovník: 105 výtisků, 67x digitální verze:

RWE Plynoprojekt, s.r.o.

(z toho 1x..-pdf+ 1x.-doc)

Praha 4- Michle, U Plynárny 223/42 PSČ 140 21

1x digitální verze:

Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc

Řešitelský kolektiv: RNDr Jiří Grúz – technické složky životního prostředí, vedoucí autorského kolektivu oprávněná osoba k posuzování vlivů na životní prostředí, číslo osvědčení odborné způsobilosti 85189/ENV/08

Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, tel. 585 203 166 Mgr. Michaela Vallová – grafické práce autorizovaná osoba MŽP, číslo autorizace (zák.č. 86/2002 Sb.) 1692/820/09/KS

Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, tel. 585 203 166 Ing. Jaromír Cápal – hluková studie Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, pobočka Brno, tel. 532 091 206 Mgr. Martina Fialová – ochrana přírody, biotopy, botanika autorizovaná osoba k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (Natura 2000) (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j. 77466/ENV/10-2360/630/10) autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle §67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. 76966/ENV/10/4901/610/10)

Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, tel. 585203166 Mgr. Milan Bussinow, Ph.D. - biotopy, botanika autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle §67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. OEKL/2906/05 ze dne 18.10.2005) autorizovaná osoba k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (Natura 2000) (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j. 29539/ENV/09,998/630/09)

Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, tel. 585203166 Mgr. Petra Reichlová - vliv stavby na veřejné zdraví oprávněná osoba k posuzování vlivů na veřejné zdraví (č. j. rozhodnutí osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví ze dne 28.8.2009 č.j.: 38259-OZV-32.1-24.08.09, pořadové číslo 6/2009)

Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, tel. 585203166 Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

3


OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI.................................................................................................8 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU..............................................................................................................9 B.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .................................................................................................................9 B.1.1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č. 1: ......................................................9 B.1.2. Kapacita (rozsah) záměru.......................................................................................9 B.1.3. Umístění záměru ..................................................................................................10 B.1.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ......................................15 B.1.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění ........................................................20 B.1.6. Popis technického a technologického řešení záměru............................................24 B.1.7. Předpokládaný termín zahájení realizace a jeho dokončení .................................30 B.1.8. Výčet dotčených územně správních celků ............................................................30 B.1.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat...................................................................................................33 B.2. ÚDAJE O VSTUPECH...........................................................................................................33 B.2.1. Půda .....................................................................................................................33 B.2.2. Voda .....................................................................................................................39 B.2.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ...............................................................40 B.2.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu .............................................................42 B.3. ÚDAJE O VÝSTUPECH .........................................................................................................45 B.3.1. Ovzduší ................................................................................................................45 B.3.2. Odpadní vody .......................................................................................................47 B.3.3. Odpady.................................................................................................................47 B.3.4. Ostatní..................................................................................................................52 B.3.5. Doplňující údaje....................................................................................................61 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ................................62 C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ..........62 C.1.1. Charakteristika území...........................................................................................62 C.1.2. Klima ....................................................................................................................69 C.1.3. Geologická stavba a hydrogeologické poměry......................................................74 C.1.4. Nerostné suroviny.................................................................................................81 C.1.5. Geomorfologie......................................................................................................86 C.1.6. Hydrologické poměry............................................................................................90 C.1.7. Půdy ...................................................................................................................101 C.1.8. Zvláště chráněná území a přírodní parky............................................................104 C.1.9. Území chráněná na základě mezinárodních úmluv.............................................112 C.1.10. Územní systém ekologické stability ..................................................................120 C.1.11. Významné krajinné prvky..................................................................................124 C.2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ..........127 C.2.1. Fauna a flóra ......................................................................................................127 C.2.2. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště ..............136 Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

4


C.2.3. Území se zvýšenou citlivostí, resp. zranitelností .................................................139 C.3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .......................141 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................146 D.1. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ....................................................146 D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů ................................146 D.1.2. Vlivy na ovzduší a klima .....................................................................................152 D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelní další charakteristiky ................................154 D.1.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody..................................................................156 D.1.5. Vlivy na půdu......................................................................................................157 D.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje.....................................................158 D.1.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .....................................................................159 D.1.8. Vlivy na krajinu ...................................................................................................164 D.1.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ......................................................165 D.2. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ ...............................................165 D.3. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH ...............................................................................................................................166 D.4. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ ..............................................................................................................172 D.5. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ ..................................................................................................................178 D.6. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH, A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ...................................................................................................179 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU .....................................................................179 F. ZÁVĚR .............................................................................................................................181 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ............183 H.PŘÍLOHY ..........................................................................................................................187 SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................................187


5


ÚVOD Předkládaná Dokumentace byla vypracována v souladu se zákonem č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona pozdějších předpisů (dále jen zákon). V dokumentaci je hodnocen záměr

„MORAVIA – VTL plynovod“, který svojí dikcí

splňuje kritérium stanovené v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí, a to v příloze č. 1, kategorii I, bodu 3.7 – „Dálkové plynovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce nad 20 km a průměru nad 800 mm“. Dle této přílohy tak záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušným úřadem státní správy je v tomto konkrétním případě Ministerstvo životního prostředí. Z toho důvodu je společností Ecological Consulting a.s. zpracována předložená Dokumentace vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení §6 odst.5 věta druhá zákona č. 100/2001 Sb. Svým členěním odpovídá tato Dokumentace příloze 4 zákona č.100/2001 Sb. Rozsah zpracování jednotlivých kapitol je dán významem, který pro tu kterou posuzovanou složku životního prostředí stavba má. Trasa plynovodu má dle základního návrhu celkovou délku 261,9 km a probíhá přes všechny čtyři moravské kraje (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský). Celý plynovod je rozdělen na 4 úseky, označené 1, 2, 3a a 3b podle následujícího přehledu: Úsek 1 Tvrdonice – Libhošť (157,3 km) Úsek 2 Libhošť – Třanovice (52,1 km, varianta 50,9 km) Úsek 3a Libhošť – Děhylov (35,6 km, varianta 34,7 km) Úsek 3b Děhylov – Hať (hranice ČR/PL) (16,9 km) V úseku 1 plynovodu se jedná v podstatě o zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 Hrušky – Příbor (rozdělovací uzel RU 013 Libhošť). Výše uvedený záměr zahrnuje v tomto úseku dvě varianty technického řešení (a alternativu tlaku v potrubí): a) DN 1000, PN 73,5 (alternativně možnost PN 100) b) DN 1200, PN 73,5 (alternativně možnost PN 100) Z hlediska územního jsou na celé trase navrženy dvě územní varianty (různé trasy vedení) v úseku 2 (km 30,79 až 39,68) a v úseku 3a (km 15,67 až 23,14). Úseky 1 a 3b jsou z tohoto pohledu invariantní. Průběh plynovodu územím ČR je zřejmý z obrázku 1.


6


Obrázek 1- Celková situace plynovodu

Jak tyto uvedené dvě územní varianty, tak některé další drobné územní alternativy vedení plynovodu jsou zpravidla navrženy z důvodů ochrany nemovitostí (bezpečnostní pásmo plynovodu). Podle ustanovení §68 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) činí pro navrhovaný záměr ochranné pásmo 4 m na obě strany od půdorysu potrubí plynovodu. V tomto ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly

ohrozit plynárenská zařízení, jejich

spolehlivost a bezpečnost provozu. V lesních průsecích je nutno udržovat z těchto důvodů volný pruh pozemků

o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.

Bezpečnostní pásmo je podle ustanovení §69 energetického zákona určeno k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života zdraví a majetku osob. Rozsah bezpečnostního pásma pro navrhovaný plynovod činí celkem 2x160 m (tj. 160 m na každou stranu) od půdorysu potrubí plynovodu. Pro regulační stanice s tlakem nad 40 bar (všechny propoje se stávajícími plynovody) platí bezpečnostní pásmo 20 m od oplocení a pro kompresorové stanice 200 m od technologie. Přehled počtu těchto drobných územních alternativ, navržených vesměs z důvodů dodržení

uvedeného bezpečnostního

pásma od budov či z důvodů křížení s liniovými


7


stavbami a jevy (D1 v km 94,25-94,45 jižně od Přerova) je tento: -úsek 1………………. 7 alternativ -úsek 2…………….. 7 alternativ a 2 alternativy u územní varianty -úsek 3a…………….. 1 alternativa -úsek 3b…………….. 4 alternativy Jedná se vesměs o odchylky vedení od základní navržené trasy v řádu desítek až stovek metrů. Umístění záměru bylo z těchto důvodů

konfrontováno s územně plánovací

dokumentací (ÚPD) těchto krajů, t.j. s aktuelním stavem jejich

Zásad územního rozvoje

(ZÚR). Trasa, uvedená v těchto materiálech je vesměs (až na úsek 2 a variantu v úseku 3a) zahrnuta mezi veřejně prospěšné stavby (VPS), uvedené v závazné části příslušné územně plánovací dokumentace. Vyjádření stavebních úřadů, t.j. jak krajských úřadů, tak prvoinstančních stavebních úřadů o souladu záměru s územně plánovací dokumentací (ÚPD) je součástí přílohy 1. Dle vyjádření krajských úřadů není umístění trasy plynovodu v rozporu, resp. je v souladu s aktuelními ÚPD. Vyjádření prvoinstančních stavebních úřadů, tvořící součást přílohy 1 ale nejsou pro daný případ často reprezentativní, jelikož v řadě případů nejsou územní plány obcí zpracovány či aktualizovány tak, aby byly v souladu se ZÚR příslušných krajů. Podle částí územních plánů, které jsou v rozporu se ZÚR přitom nelze rozhodovat (§54 odst.5 stavebního zákona). Obdobně bylo příslušnými orgány ochrany přírody a krajiny (Krajské úřady, Správa CHKO) deklarováno, jestli záměr „může mít významný vliv“ na území soustavy NATURA 2000 (příloha 2). Možnost významného vlivu byla připuštěna v případě vyjádření AOPKSCHKO Poodří ze dne 12.1.2011 pro EVL a PO Poodří a obdobně ve vyjádření AOPKSCHKO Beskydy ze dne 23.3.2011 pro EVL Niva Morávky. Z toho důvodu bylo nutno zpracovat jako součást předkládané dokumentace hodnocení vlivů na území soustavy NATURA 2000 (příloha 7).

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Název :

NET4GAS, s.r.o.

Sídlo :

Praha 4 - Nusle, Na Hřebenech II 1718/8, PSČ 140 21


8


Zástupce:

Ing. Jan Nehoda, Thomas Kleefuss, jednatelé společnosti Telefon: 220 221 111

IČ:

272 603 64

DIČ:

CZ 272 603 64

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.1. Základní údaje B.1.1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č. 1: „MORAVIA – VTL plynovod“ Uvedený záměr splňuje kritéria stanovená v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí v příloze č. 1, kategorii I, bodu 3.7 – „Dálkové plynovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce nad 20 km a průměru nad 800 mm“.

B.1.2. Kapacita (rozsah) záměru V předložené dokumentaci jsou hodnoceny vlivy zmíněného záměru na životní prostředí, ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. Záměr představuje výstavbu plynovodu velmi vysokého tlaku, v základní variantě PN 73,5 (alternativně PN 100), vedoucího přes všechny čtyři moravské kraje, od Tvrdonic v Jihomoravském kraji po

Třanovice a Hať v kaji

Moravskoslezském (příloha 3). Účelem navrhovaného záměru o celkové délce dle základního návrhu 261,9 km je posílení stávajícího vedení plynovodu. Nový záměr je umístěn převážně v souběhu s tímto stávajícím vedením. Zcela nová trasa plynovodu je pouze v úseku 3b (Děhylov – Hať). Avšak i v tomto úseku dochází k souběhu se stávajícím plynovodem SMP a to v km 0,0 až 7,5. Technické parametry výše uvedených úseků plynovodu jsou tyto: 1…………… Tvrdonice – Libhošť (157,3 km) DN 1200 nebo DN 1000 PN 73,5 (PN 100) 2 …………

Libhošť – Třanovice (52,1 km, varianta 50,9 km) DN 900 PN 73,5 (PN 100)

3a …………. Libhošť – Děhylov (35,6 km, varianta 34,7 km) DN 700 PN 73,5 (PN 100) 3b

………… Děhylov – Hať (hranice ČR/PL) (16,9 km) DN 700 PN 73,5 (PN 100)


9


První úsek plynovodu představuje zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 Hrušky – Příbor (rozdělovací uzel RU 013 Libhošť). Výše uvedený záměr zahrnuje v tomto úseku dvě varianty průměru potrubí (při stejném tlaku PN 73,5) a to DN 1000 nebo DN 1200 mm. Úsek 1: Potrubí nového plynovodu DN 1000 (1200), PN 73,5 (PN 100) je vedeno v souběhu se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63. Nový TU bude realizován v Tvrdonicích. Další projektované trasové uzávěry budou v rámci rozšíření existujících trasových uzávěrů. Úsek 2: V úseku 2 se jedná o zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 500, PN 63 novým plynovodem Moravia, který je navržen v dimenzi DN 900, PN 73,5 (PN 100). Nové objekty trasových uzávěrů nebudou realizovány. Projektované trasové uzávěry budou v rámci rozšíření existujících trasových uzávěrů. Úsek 3a: Potrubí nového plynovodu DN 700, PN 73,5 (PN 100) je vedeno v souběhu se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63. Na trase budou vybudovány dva trasové uzávěry; jeden v rámci nové stanice a druhý ve stávajícím areálu. Úsek 3b: Potrubí nového plynovodu DN 700, PN 73,5 (PN 100) je vedeno z TU Děhylov a ukončeno ve vstupní čistící komoře v HPS Hať. Variantní úseky tras jsou navrženy zpravidla v místech, kde není dodržena předepsaná odstupová vzdálenost od stávajících staveb. Komunikační propojení

bude zajištěno

vybudováním uzavřené optické sítě. Nový dálkový optický kabel (DOK) bude položen do rýhy spolu s potrubím nového plynovodu Moravia.

B.1.3. Umístění záměru Vlastní záměr VTL plynovodu je umístěn na území čtyř moravských krajů a desítek obcí, podle následujícího přehledu:


10


Kraj:

-Jihomoravský -Zlínský -Olomoucký -Moravskoslezský

Obce:

Přehled obcí, přes jejichž území plynovod prochází a odpovídajících obcí s rozšířenou působností je podán níže (tabulka 1). Samostatně je přitom podán výčet obcí i pro územní

varianty trasy plynovodu

v úsecích 2 a 3a. Katastrální území:

Přehled katastrálních území, spolu s odpovídajícími obcemi, je podán níže. (tabulka 1). Samostatně je přitom podán výčet katastrálních území i pro územní varianty trasy plynovodu v úsecích 2 a 3a.

Tabulka 1- Identifikace situování stavby (v postupu dle trasování plynovodu) K r a j/okres Jihomoravský, úsek 1/Břeclav

Jihomoravský, 1/Hodonín

Jihomoravský, 1/Břeclav Jihomoravský, 1/Hodonín

O b e c Tvrdonice

Katastrální území Tvrdonice

Stavební úřad MěÚ Břeclav

úsek

Hrušky Moravský Žižkov Prušánky

Hrušky Moravský Žižkov Prušánky

„ MěÚ Velké Bílovice MěÚ Hodonín

úsek

Nový Poddvorov Starý Poddvorov Mutěnice Čejč Kobylí

Nový Poddvorov Starý Poddvorov Mutěnice Čejč Kobylí

úsek

Terezín

Terezín u Čejče

„ „ „ „ MěÚ Velké Pavlovice MěÚ Hodonín

Hovorany Karlín Nenkovice Śardice Stavěšice Strážovice Svatobořice-Mistřín Sobůlky Kyjov Bukovany Kyjov

Hovorany Karlín na Moravě Nenkovice Śardice Stavěšice Strážovice Svatobořice Sobůlky Boršov u Kyjova Bukovany u Kyjova Bohuslavice u Kyjova


MěÚ Kyjov MěÚ Hodonín MěÚ Kyjov „ „ „ „ „ „ „ „

11


Jihomoravský, 1/Vyškov Zlínský, 1/Kroměříž

Olomoucký, 1/Přerov

úsek

Kožušice

Kožušice

MěÚ Bučovice

úsek

Koryčany

Jastřabice

MěÚ Koryčany

„ „ „ Střílky Chvalnov-Lísky Litenčice

Koryčany Blišice Lískovec Střílky Lísky Strabenice

Cetechovice Honětice Troubky-Zdislavice „ Zdounky „ Rataje Šelešovice Jarohněvice Rataje Kroměříž Lutopecny „ Zlobice Bezměrov Chropyně „ Kyselovice Žalkovice Kojetín

Cetechovice Honětice Zdislavice Troubky Zdounky Nětčice Rataje u Kroměříže Šelešovice Jarohněvice Sobělice Kroměříž Lutopecny Měrůtky Zlobice Bezměrov Chropyně Plešovec Kyselovice Žalkovice Kojetín

„ „ „ „ „ MěÚ MorkoviceSlížany ObÚ Zdounky „ „ „ „ „ MěÚ Kroměříž „ „ „ „ „ „ „ „ MěÚ Chropyně „ „ „ MěÚ Kojetín

Vlkoš

Kanovsko

Říkovice Horní Moštěnice Přestavlky Dobrčice Beňov Želátovice Podolí Tučín Pavlovice u Přerova Sušice Oldřichov Osek nad Bečvou

Říkovice u Přerova Horní Moštěnice Přestavlky u Přerova Dobrčice Beňov Želátovice Podolí u Přerova Tučín Pavlovice u Přerova

úsek

Sušice u Přerova Oldřichov na Moravě Osek nad Bečvou


Magistrát města Přerova „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ MěÚ Lipník nad Bečvou

12


Lipník nad Bečvou

Moravskoslezský, úsek 1/Nový Jičín

Moravskoslezský, úsek 2/Nový Jičín

Moravskoslezský, úsek 2/Frýdek-Místek

Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou Bohuslávky Lipník nad Bečvou „ Jezernice Hranice Milenov Klokočí Hrabůvka Hranice Olšovec Střítež nad Ludinou Bělotín „ Vrážné

Trnávka u Lipníka nad Bečvou Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou Bohuslávky Lipník nad Bečvou Loučka Jezernice Slavíč Milenov Klokočí Hrabůvka u Hranic Velká u Hranic Olšovec Střítež nad Ludinou Bělotín Nejdek u Hranic Hynčice u Vrážného

„ Jeseník nad Odrou Mankovice Suchdol nad Odrou

Vrážné u Oder Jeseník nad Odrou Mankovice Suchdol nad Odrou

Kunín Bartošovice „ Nový Jičín Libhošť „

Kunín Hukovice Bartošovice Libhošť „ „

„ „ „ MěÚ Suchdol nad Odrou „ MěÚ Studénka „ MěÚ Nový Jičín „ „

Sedlnice Příbor „ „ Hukvaldy

Sedlnice Prchalov Příbor Klokočov u Příbora Rychaltice

MěÚ Příbor MěÚ Kopřivnice „ „ MěÚ Brušperk

Fryčovice Frýdek-Místek Staříč Frýdek-Místek Palkovice Frýdek-Místek Baška „ Metylovice

Fryčovice Chlebovice Staříč Lysůvky Palkovice Místek Kunčičky u Bašky Hodoňovice Metylovice

„ MěÚ Frýdek-Místek „ „ „ „ „ „ MěÚ Frýdlant nad Ostravicí


„ „ „ „ „ „ MěÚ Hranice „ „ „ „ „ „ „ „ MěÚ Odry

13


Frýdlant nad Ostravicí Pržno Frýdlant nad Ostravicí Janovice

Moravskoslezský, úsek 2, varianta /Frýdek-Místek

Raškovice Vyšní Lhoty Nižní Lhoty Nošovice Vojkovice Dolní Tošanovice Dobratice Horní Tošanovice Třanovice Frýdlant nad Ostravicí Pržno Janovice

Moravskoslezský, úsek 3a /Ostravaměsto

Moravskoslezský, úsek 3a /Opava Moravskoslezský, úsek 3a /Ostravaměsto

Janovice u FrýdkuMístku Raškovice Vyšní Lhoty Nižní Lhoty Nošovice Vojkovice Dolní Tošanovice Dobratice Horní Tošanovice Třanovice Lubno

„ „ „ „ ObÚ Raškovice „ ObÚ Dobrá „ „ ObÚ Hnojník ObÚ Dobrá ObÚ Hnojník „ MěÚ Frýdlant nad Ostravicí

Raškovice Vyšní Lhoty Nový Jičín

Pržno Janovice u FrýdkuMístku Skalice u FrýdkuMístku Raškovice Vyšní Lhoty Libhošť

Bartošovice Pustějov Studénka Bílovec Velké Albrechtice Bravantice Olbramice

Bartošovice Pustějov Butovice Bílov Velké Albrechtice Bravantice Olbramice

MěÚ Studénka „ „ MěÚ Bílovec „ „ „

Zbyslavice Čavisov Dolní Lhota

„ MěÚ Velká Polom „

Velká Polom Ostrava

Zbyslavice Čavisov Dolní Lhota u Ostravy Velká Polom Nová Plesná

Dobroslavice

Dobroslavice

Ostrava

Stará Plesná

Frýdek-Místek

Moravskoslezský, úsek 3a /Nový Jičín

Frýdlant nad Ostravicí Pržno Lubno


„ „ MěÚ Frýdek-Místek ObÚ Raškovice „ MěÚ Nový Jičín

„ Magistrát města Ostrava MěÚ Hlučín Magistrát města Ostrava

14


Moravskoslezský, úsek 3a /Opava Moravskoslezský, úsek 3a, varianta/ Nový Jičín

Moravskoslezský, úsek 3a, varianta/ Ostrava-město Moravskoslezský, úsek 3b/Opava Moravskoslezský, úsek 3b/Ostravaměsto Moravskoslezský, úsek 3b/Opava

Děhylov

Děhylov

MěÚ Hlučín

Velké Albrechtice

Velké Albrechtice

MěÚ Bílovec

Bravantice Bílovec „ Zbyslavice

Bravantice Lubojaty Bítov u Bílovce Zbyslavice

„ „ „ „

Děhylov

Děhylov

MěÚ Hlučín

Ostrava

Stará Plesná

Magistrát města Ostrava

Dobroslavice

Dobroslavice

MěÚ Hlučín

Háj ve Slezsku

Jilešovice

Kozmice Hlučín „ Darkovice Hať

Kozmice Hlučín Darkovičky Darkovice Hať

ObÚ Háj ve Slezsku MěÚ Hlučín „ „ „ „

Bližší situování záměru, vč. jeho střetů s ochranou životního prostředí je zřejmé z přílohy 4.

B.1.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Zamýšlená stavba je koncipována jako stavba trvalá, sloužící pro posílení stávajícího plynovodu Hrušky- Třanovice a Děhylov a jeho prodloužení (úsek 3b) v trase Děhylov-Hať. Mimo možnost kumulace s celou řadou záměrů bodového charakteru v této trase jsou zásadní možnosti střetů s plošnými jevy (CHLÚ, dobývací prostory, záplavová území, CHOPAV, zvláště chráněná území aj.) v území. Problematická místa vznikají dále z důvodů bezpečnosti staveb, jak je toto definováno v ustanovení §69 energetického zákona, v souvislosti s institutem „bezpečnostního pásma“ (2x160m od půdorysu potrubí). Z těchto důvodů jsou vesměs navrhovány územní alternativy vedení, respektující rozsah uvedeného bezpečnostního pásma. Zvláště závažné jsou i střety s liniovými stavbami a jevy , jak jsou tyto specifikovány v regionálních a nadregionálních ÚPD a dalších materiálech..


15


Podle Politiky územního rozvoje (PÚR, 2008) by se mohlo jednat zejména o kumulace se záměry na úseku železniční dopravy, silniční dopravy a elektroenergetiky. Na úseku železniční dopravy: Koridory vysokorychlostní dopravy ¨

Je třeba zohlednit navržený koridor vysokorychlostní tratě, VR1. Ke střetu by mohlo

dojít v trase Brno–Ostrava–hranice ČR/Polsko(–Katowice). Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je ochrana budoucí vysokorychlostní dopravy na území ČR v návaznosti na obdobné koridory především v SRN a případně v Rakousku. Koridory konvenční železniční dopravy Je třeba zohlednit navržený koridor tratě ŽD1 pro konvenční železniční dopravu. Jedná se o koridor Brno-Přerov (stávající trať č. 300) s větví na Kroměříž–Otrokovice–Zlín– Vizovice, stávající trať č. 280 (Hranice na Moravě–Horní Lideč–hranice ČR/SR–Púchov) a dále možné využití úseků stávajících tratí č. 303 Kroměříž – Hulín, č. 330 Hulín –Otrokovice, č. 331 Otrokovice–Zlín–Vizovice. Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je vytvoření průchodu pro rychlou kapacitní dopravní cestu, kde se očekává vysoká intenzita osobní dopravy. Zásadní je zde rovněž zabezpečení napojení krajského města Zlína na úrovni odpovídající ostatním krajským městům a zkrácení cestovní doby směrem na Slovensko z oblastí Jihomoravského a Zlínského kraje. Navržený koridor umožní rovněž rychlé a kapacitní spojení krajského města Zlína se severovýchodem kraje (Vsetín, Valašské Meziříčí). Současně se bude jednat o zavedení dopravy šetrnější k životnímu prostředí (oproti stávajícímu stavu) do oblastí se zvýšenou ochranou přírody a krajiny. Na úseku silniční sítě: Koridory kapacitních silnic Je třeba zohlednit navržený koridor pro zkapacitnění a dokončení silniční sitě v rámci rychlostní komunikace R55. Jedná se o koridor v úseku Olomouc–Přerov a dále Napajedla– Uherské Hradiště–Hodonín–Břeclav–hranice ČR (–Wien). Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je zajištění kvalitativně vyšší úrovně obsluhy území s vysokou koncentrací sídel a obyvatel. Jedná se o součást evropské sítě komunikací TEN-T. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území je vyžadováno, vytvářet přednostně podmínky pro průchod územím s minimálními dopady na životní prostředí.


16


Dále je třeba zohlednit navržený koridor pro zkapacitnění a dokončení silniční sitě v rámci

silnice S6. Jedná se o koridor v úseku Bohumín –Havířov–Třanovice–Mosty u

Jablunkova–hranice ČR/SR (–Žilina). Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je zajištění návaznosti na rozvojový záměr kapacitní silnice na Slovensku ve směru od Čadce. Zkapacitnění tahu má rovněž přímou vazbu na řešení průmyslové zóny Nošovice. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území je u tohoto záměru vyžadováno přednostně sledovat posílení obsluhy území (propojení D47 a R48 a velkých měst Bohumín, Havířov a Třinec) a vazby na SR a její dálniční systém na severu při minimalizaci dopadu na životní prostředí. Na úseku elektroenergetiky: Je třeba zohlednit navržený koridor E3 pro zdvojení vedení V403 Prosenice–Nošovice. Důvodem pro

vymezení tohoto koridoru

je zajištění možnosti zvýšení přenosové

schopnosti profilu sever-jih na Moravě včetně posílení a zapojení naší elektrizační soustavy do evropského systému UCTE a zlepšení tranzitní funkce přenosové soustavy ČR. Dále je třeba zohlednit navržený koridor E4b pro možnost vyvedení elektrické energie z budoucí JE Blahutovice. Současně je chráněna plocha pro vodní nádrž včetně uvedeného koridoru pro vyvedení elektrického výkonu ze zdroje. Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je dlouhodobá územní ochrana ploch pro případnou budoucí výstavbu elektráren a tím umožnění náhrady těch, kterým končí životnost. Dále

může docházet ke kumulaci

se záměrem vybudování plochy E 11 pro

elektroenergetické účely. Jedná se o plochu pro novou elektrickou/transformační stanici 400/110 kV Kletné včetně jejího zapojení do přenosové soustavy ČR (tato stanice je lokalizována jižně od Fulneku). Současně se jedná o vymezení koridoru pro připojení výše uvedené stanice dvojitým vedením 400 kV, a to z existujícího vedení Nošovice–Horní Životice (V 459). Důvodem

pro

vymezení

těchto ploch je potřeba zvýšení napájení nových

průmyslových zón a výrazného navýšení odběrů v oblasti Ostravska výstavbou nové transformační stanice 400/110 kV. Tato stanice je lokalizována mimo stávající průmyslovou aglomeraci a umožňuje rovněž další využití pro zásobování oblasti severní a střední Moravy v horizontu roku 2011. Řada problematických míst vzniká i při křížení navrhovaného záměru plynovodu se


17


stávajícími liniovými prvky (vodní toky, stavby) v území. Přehled vybraných závažných míst tohoto charakteru je v tabulce 2. Tabulka 2- Významná křížení záměru plynovodu se stávajícími liniovými prvky Křížení

Úsek

Trať ČD Silnice I/55 Silnice I/54 Trať ČD Silnice I/50 Produktovod Čepro Dálnice D1 Tok Morava Tok Moštěnka Dálnice D1 Tok Moštěnka Tok Bečva Tok Strhanec Dálnice D1 Dálnice D1 Silnice I/48 Tok Ostravice

1 1 1 1 1 1

1,4 2,5 37,6 44,05 57,7 78,2

Břeclav Břeclav Kyjov Kyjov Kroměříž Kroměříž

1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2

80,65 83,7-83,8 93,25 94,25-94,45 99,0 110,8 111,1 127,9 136,8-136,9 18,55 29,95

Tok Morávka Žermanický přivaděč Silnice R48 Tok Morávka Tok Odra Trať ČD Dálnice D1 Silnice I/47 Silnice I/11 Dálnice D1 Silnice I/47 Silnice I/56

2 2

39,2 42,1

Kroměříž Kroměříž Přerov Přerov Přerov Lipník n/B Lipník n/B Hranice Hranice Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek Frýdek-Místek

43,4 7,25 6,6 7,8 17,7 18,35 31,8 0,1-0,2 1,6 7,35

Frýdek-Místek Frýdek-Místek Bílovec Bílovec Bílovec Bílovec Ostrava Bílovec Bílovec Hlučín

2 2, varianta 3a 3a 3a 3a 3a 3a,varianta 3a,varianta 3b

km

ORP

Poznámka 2-kolej, elektrifikovaná

2-kolejná trať

Stávající přechod vrchem Stávající přechod vrchem Výstavba D1,alternativa 2 Stávající přechod vrchem Přechod shybkou Stávající přechod vrchem Alternativa 5

2-kolej, elektrifikovaná

K jednomu z důležitých křížení dochází s nedávno zprovozněnou částí dálnice D1 v části severně od města Hranice, v km 127,9. Byl zde vybudován vícepolový železobetonový most a stávající plynovod DN 700 byl přeložen do náspu dálnice cca 80m od krajní opěry mostu. V případě záměru nového plynovodu je nutno jej vést alternativně (alternativa 5) a


18


přitom dvakrát překřížit stávající plynovod DN 700. V tom případě bude přechod dálnice dále než požadovaných 80 m od krajní opěry mostu, tedy v souladu s technickými předpisy. Situace podmostí je zjevná z obrázku 2. Obrázek 2- Podmostí D1(úsek 1, u Hranic) v km 127,9. Pohled ve směru staničení.

Na mnoha místech kříží záměr rovněž stávající železniční tratě. Řešení křížení je pravidelně projektováno jako protlak potrubí s chráničkou nebo ochrannou trubkou. Jedno z typických křížení je v km 44,05, v úseku 1 severně od Kyjova. V dané lokalitě se jedná o postupné překonání tří blízkých liniových prvků a to vodního toku Kyjovka (km 43,9), dvojkolejné tratě ČD č. 340 (Brno- Slavkov- Kyjov- Bzenec) v km 44,05 a silnice II/432 (km 44,15). Pohled na místo přechodu plynovodu přes trať ČD je na obrázku 3. Další problematická místa na trase plynovodu vznikají z důvodů bezpečnosti staveb, jak bylo výše uvedeno. Tato problematika je řešena prostřednictvím výjimek, při současném zvýšeném

zabezpečení

plynovodu,

případně

návrhem

územních

alternativ

vedení,

respektujících rozsah uvedeného bezpečnostního pásma. Další významné kumulace s

obdobnými stavbami, technickou infrastrukturou,


19


eventuelně dalšími stavbami nadregionálního charakteru nejsou t.č. známy. Jelikož se však v případě posílení plynovodu Moravia jedná prakticky pouze o podzemní stavby, lze možným střetům s výše uvedenou dopravní a technickou

infrastrukturou vhodným projektovým

řešením, s navazujícím racionelním harmonogramem ZOV účinně zabránit. Obrázek 3- Trať 340, úsek 1 (severně Kyjova) v km 44,05. Pohled ve směru staničení.

B.1.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Co se týče variant záměru, tyto byly zmíněny již v úvodu této dokumentace. Jedná se o dvě varianty technického řešení (a alternativu tlaku v potrubí): a) DN 1000, PN 73,5 (alternativně možnost PN 100) b) DN 1200, PN 73,5 (alternativně možnost PN 100) a dále dvě územní varianty (různé trasy vedení) v úseku 2 (km 30,79 až 39,68) a v úseku 3a (km 15,67 až 23,14). Zhodnocení těchto variant je obsaženo dále, v kapitole E. Z hlediska potřeby záměru, tento potvrzuje i studie pojmenovaná „Natural gas demand and supply long term outlook to 2030“, a dále dokument Evropské Komise – Generálního


20


ředitelství pro energetiku (DG ENER) jménem „European Energy and Transport trends to 2030”. Potřeba je zřejmá I z posledního Evropského desetiletého plánu rozvoje přepravních soustav 2011-2020 připraveného a vydaného asociací ENTSOG (European Network of Transmission System Operators for Gas) v únoru 2011. Realizace hodnoceného záměru bude mít pozitivní dopad i na zvýšení bezpečnosti dodávek, a to nejen v České republice, ale i v dalších zemích regionu střední Evropy, jako v Polsku a na Slovensku. Také umístění podzemních zásobníků plynu v blízkosti tohoto připravovaného plynovodu přispěje nejen k zvýšení bezpečnosti dodávek, ale také i k rozvoji trhu s plynem a větší flexibilitě provozování plynárenské infrastruktury v ČR, což jsou priority „Třetího energetického balíčku“ (2009/73/EC, 2009/715/EC). Nutnost zajištění bezpečnosti dodávek se projevila zejména v lednu roku 2009 při přerušení dodávek zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropské unie. Přerušení dodávek přes území Ukrajiny nebo Běloruska nastalo v nedávné historii opakovaně a tento plynovod by mohl pomoci v těchto mimořádných situacích k zajištění dodávek pro zákazníky v ČR i v regionu střední Evropy. Díky tomu bude zejména Česká republika a celý region střední Evropy méně zranitelný v případě dalšího výpadku, ať bude zapříčiněn z jakéhokoli důvodu. Navíc oblast bezpečnosti dodávek zemního plynu, včetně tzv. Infrastrukturního standardu je definována novým „Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/EC“, zkráceně SoS (Security of supply – Nařízení 2010/994/EC). Projekt je zahrnut dlouhodobě v rozsáhlém konceptu Severo-jižního propojení střední a jihovýchodní Evropy a stanoven jako jedna z os prioritních infrastrukturních projektů v takzvaném “Second Strategic Energy Review - EU Energy and Solidarity Action Plan” (2008/781/COM). Na základě této analýzy byl v listopadu 2010 vydán dokument pod názvem “Energy infrastructure priorities for 2020 and beyond - A Blueprint for an integrated European energy network” (2010/677/COM), kde vytvoření infrastruktury Severojižního propojení střední a jihovýchodní Evropy je jedním z prioritních koridorů pro plynárenství v příštích letech. Projekt byl dále zahrnut z výše uvedených důvodů i do deklarací Visegrádské čtyřky (V4): Declaration of the Budapest V4+ Energy Security Summit of 24 February 2010 (Declaration of the V4 energy ministers from 25 January 2011) a do deklarace, podepsané předsedy vlád jednotlivých zemí regionu 15.02.2011 v Bratislavě, v nichž členské státy vyjádřily svoji podporu k vybudování Severojižního propojení v rámci tohoto regionu a zvýšení bezpečnosti dodávek v této oblasti. Na území států Evropské Unie patří mezi další důležité dokumenty v listopadu 2008 (2008/782/COM) přijatá „Zelená kniha“ (Green Paper - Towards a


Secure, Sustainable and

21


Competitive

European Energy Network). Zde byly vyjádřeny základní směry energetické

politiky EU a staly se podkladem pro zpracování energetických koncepcí jednotlivých členských států EU a další evropské legislativy, jako tzv. Třetí energetický balíček, nařízení SoS apod. Na jejím základě byla pro území našeho státu přijata Státní energetická koncepce (SEK) ČR, jejíž poslední aktualizace byla vydána Ministerstvem průmyslu a obchodu v únoru 2010. Dle této aktualizace by měl podíl zemního plynu na výrobě elektrické energie vzrůst do roku 2030 na více jak dvojnásobek a tento podíl by si měl udržet až do roku 2050. (obrázek 4). Obrázek 4- Skladba výroby elektřiny dle aktualizované energet. koncepce ČR, 2010

Zdroj: ČSÚ, ERÚ, MPO

V roce 2010 se uskutečnila prezentace očekávaného vývoje spotřeby plynu v ČR za účasti analytiků, expertů a zástupců energetických subjektů působících na trhu s plynem. Výsledky prezentace byly do SEK zahrnuty, včetně odhadu vývoje spotřeby plynu do roku 2050. Podle těchto prognóz v aktualizované SEK (2010) by měl být podíl zemního plynu na celkové bilanci výroby cca do 20%. Na struktuře konečné spotřeby energie by dle téhož materiálu měl podíl zemního plynu poměrně výrazně vzrůst a to z 25,8% (r. 2010) na cca 32% Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

22


v roce 2050, což představuje nárůst až na 400 PJ (r. 2050). Takto by bylo docíleno synergických efektů při vytváření očekávaného odhadu vývoje spotřeby elektřiny a plynu, kde je společný široký okruh činností ovlivňujících vývoj spotřeby pro elektřinu a plyn a dále je budoucí spotřeba plynu ovlivněna vývojem zdrojové základny elektrizační soustavy. Podle těchto prognóz aktualizované SEK bude v celkové struktuře energetického mixu podíl plynných paliv průběžně narůstat a to ze současných 18% (r. 2005) na 21% v roce 2050 (obrázek 5). Obrázek 5- Skladba struktury energetického mixu do roku 2050

Zdroj: ČSÚ, MPO

K podpoře spotřeby plynných paliv přispívá zejména výhoda zemního plynu, jako ekologického paliva. To je zásadní zvláště v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), které v současnosti pokrývají cca 1/3 území ČR. Jednou z nejhůře postižených oblastí vysokými imisními koncentracemi PM10, ale i benzenu a benzo-a-pyrenu je Moravskoslezský kraj, kam plynové vedení navrhovaného záměru směřuje. Tyto poměry jsou zřejmé z dále uvedených skutečností (kapitola C.1.2.). Česká republika je přitom povinna plnit závazky při snižování emisí. Předpokládáme, že své závazky v rámci EU, které se týkají snižování emisí tzv. neskleníkových plynů (SO2, NOx, NH3 a VOC) beze zbytku splní. Pro další snižování těchto emisí se jeví realizace


23


hodnoceného záměru jako podmiňující.

B.1.6. Popis technického a technologického řešení záměru Nově navrhovaný plynovod velmi vysokého tlaku má dle základního návrhu celkovou délku 261,9 km a je rozdělen na 4 úseky, označené 1, 2, 3a a 3b. Účelem navrhovaného záměru o celkové délce dle základního návrhu 261,9 km

je posílení stávajícího vedení

plynovodu. Nový záměr je umístěn převážně v souběhu s tímto stávajícím vedením. Zcela nová trasa plynovodu je pouze v úseku 3b (Děhylov – Hať). Avšak i v tomto úseku dochází k souběhu se stávajícím plynovodem SMP a to v km 0,0 až 7,5. Technické parametry výše uvedených úseků plynovodu jsou tyto: 1…………… Tvrdonice – Libhošť (157,3 km) DN 1200 nebo DN 1000 PN 73,5 2 …………

Libhošť – Třanovice (52,1 km, varianta 50,9 km) DN 900 PN 73,5

3a …………. Libhošť – Děhylov (35,6 km, varianta 34,7 km) DN 700 PN 73,5 3b

………… Děhylov – Hať (hranice ČR/PL) (16,9 km) DN 700 PN 73,5

Úsek 1: První úsek plynovodu představuje zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 Hrušky – Příbor (rozdělovací uzel RU 013 Libhošť). Výše uvedený záměr zahrnuje v tomto úseku dvě varianty průměru potrubí a to DN 1000 nebo DN 1200 mm. Potrubí nového plynovodu DN 1000 (1200), PN 73,5 je vedeno v souběhu se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63. Nová trasa plynovodu začíná nově budovaným trasovým uzávěrem Tvrdonice (km 0,0), kde bude navazovat na připravovaný plynovod DN 1000 Břeclav – Tvrdonice. V objektu bude umístěna čistící komora s komorovým uzávěrem. Z nového plynovodu bude vyveden jeden propoj do stávajícího plynovodu DN 500 a druhý propoj bude napojen na nový plynovod DN 1000 z Břeclavi do PZP Tvrdonice. Další dvě nové čistící komory budou součástí TU167 Kyselovice (viz obrázek 6). Od TU Tvrdonice je trasa navržena se stanoveným základním souběhem ve vzdálenosti 10 m s trasou stávajících VTL plynovodů DN 700, resp. DN 500 a sdělovacím optickým kabelem (DOK), ve výjimečných případech s minimálním souběhem s plynovodem ve vzdálenosti 5 m, při souběhu s DOK 10 m. Při výběru trasy bylo navrženo celkem 7 drobných alternativ, zejména s ohledem na reliéf terénu, poddolovaná území, bytovou a průmyslovou zástavbu, vinice a životní prostředí.


24


Obrázek 6- Trasový uzávěr TU167 Kyselovice (úsek 1, km 91,25)

Konec prvního úseku je v rozdělovacím uzlu Libhošť (RU 013) s výstupní čistící komorou. Podél úseku 1 se nachází celkem 19 trasových uzávěrů a dva rozdělovací uzly. Jedná se o RU 010 Mutěnice v km 16,85 a RU 013 Libhošť v km 157,352 (konec úseku 1). Trasové uzávěry podél trasy budou opatřeny kulovým ventilem, přepouštěcím obtokem s regulačním ventilem a odfukem plynu. Nové objekty trasových uzávěrů v úseku 1 nebudou (kromě TU Tvrdonice) realizovány, dojde pouze k rozšíření vybraných stávajících

trasových uzávěrů, rozdělovacích uzlů a

předávacích stanic, jak uvádí tabulka 3. Propojení se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63 bude provedeno v RU 010 Mutěnice, TU 166 + PS 102 Bezměrov II, TU 167 Kyselovice a RU 013 Libhošť. Na každém trubním propoji mezi dvěma tlakovými pásmy budou osazeny regulační řady, havarijní rychlouzávěr a měření průtoku plynu. Výhledově se předpokládá realizace nových kompresorových stanic v TU 166


25


Bezměrov II a v RU 013 Libhošť, což ale není předmětem předkládané Dokumentace EIA. Tabulka 3- Rozšiřované objekty na trase plynovodu, úsek 1 Objekt

Staničení, km 0,0 16,85 40,9 53,8

Břeclav Hodonín Kyjov Kroměříž

· TU 163 Rataje

75,55

Kroměříž

· TU 166+PS102 Bezměrov II

84,35

Přerov

· TU 167 Kyselovice

91,25

Kroměříž

· TU 172 Osek 1

110,7

TU 173 Osek 2

110,85

· TU 175 Hynčice

139,1

Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Odry

· RU 013 Libhošť

157,352

Nový Jičín

· TU Tvrdonice · RU 010 Mutěnice ·TU160+PS104 Bukovany · TU 161 Koryčany

ORP

Poznámka Nový TU Propoj se stávajícím potrubím Nové tlakové poměry v PS

Nové tlakové poměry v PS. Propoj se stávajícím potrubím. V budoucnu možnost umístění kompresní stanice. Propoj se stávajícím potrubím

V budoucnu možnost umístění kompresní stanice. Propoj se stávajícím plynovodem

Úsek 2: V úseku 2 se jedná o zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 500, PN 63 novým Plynovodem Moravia,

který je zde navržen v dimenzi DN 900, PN 73,5. Hlavní trasa je zde

navržena se stanoveným základním souběhem 10 m s trasou stávajícího plynovodu DN 500 a sdělovacím kabelem, v několika případech s minimálním souběhem s plynovodem ve vzdálenosti 5 m, a to z důvodu budov nacházejících se v bezpečnostním pásmu stávajícího plynovodu (160,0 m). Plynovod začíná v RU 013 Libhošť km 0,0 resp. km 157,352 úseku 1), kde bude instalována vstupní čistící komora. V budoucnu se zde počítá se zřízením kompresní stanice (obrázek 7). Na tomto úseku budou zřízeny dva trasové uzávěry, jeden bude součástí rozšířené stávající TU 241 Chlebovice (km 17,15), druhý bude v místě existující OD53 Nošovice (km 41,4), kde bude současně zřízena předávací stanice. Plynovodní potrubí v tomto úseku je


26


ukončeno výstupní čistící komorou v TU 243 Třanovice (km 52,095). Obrázek 7- Rozdělovací uzel RU 013 Libhošť (začátek úseku 2, km 0,000)

Umístění trasových uzávěrů bylo zvoleno tak, aby byla dodržena jejich předepsaná vzájemná vzdálenost a zároveň mohly být použity pro obě varianty trasy. Navrhované trasové uzávěry budou opatřeny kulovým ventilem, přepouštěcím obtokem s regulačním ventilem a odfukem plynu. V OD 53 Nošovice (km 41,4) bude rovněž provedena nová odbočka z projektovaného plynovodu, především pro zásobování provozu HYUNDAI. V OD 53 Nošovice (km 41,4) a TU 243 Třanovice (km 52,095) budou realizovány propoje s existujícím řadem DN 500, PN 63. Propoje budou osazeny regulačními ventily, havarijním rychlouzávěrem a měřením průtoku plynu. Přehled situace je zřejmý z tabulky 4. V popisovaném úseku 2 se nachází rovněž územní varianta základní trasy plynovodu. Tato začíná v km 30,79 a zpět se přimyká v km 39,68. Trasa je vedena samostatně, nicméně i Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

27


zde se nacházejí budovy v bezpečnostním pásmu plynovodu (160,0 m). Proto je doporučeno požádat pro konkrétní případy o odlišné řešení oproti TPG 70204. Tabulka 4- Rozšiřované objekty na trase plynovodu, úsek 2 Objekt

Staničení, km 0,00

· RU 013 Libhošť

ORP Nový Jičín

TU 241 Chlebovice OD 53 + TU+PS Nošovice

17,15 41,4

Frýdek-Místek Frýdek-Místek

TU 243 Třanovice

52,095

Frýdek-Místek

Poznámka V budoucnu možnost umístění kompresní stanice. Propoj se stávajícím plynovodem Nový TU, nová předávací stanice (pro HYUNDAI). Propoj se stávajícím plynovodem Propoj se stávajícím plynovodem

Při výběru trasy bylo navrženo celkem 7 drobných alternativ pro základní trasu a 2 alternativy pro územní variantu vedení. Alternativy byly navrženy zejména s ohledem na reliéf terénu a na obytnou zástavbu (bezpečnostní pásmo). Úsek 3a: Potrubí nového plynovodu DN 700, PN 73,5 je zde vedeno v souběhu se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63. Začátek trasy je situován do RU 013 Libhošť (km 0,000), kde bude navazovat na úsek 1 a bude zde instalována vstupní čistící komora, konec trasy je v TU 181 Děhylov (km 35,555). V RU 013 Libhošť je výhledově uvažováno s výstavbou nové kompresorové stanice. Hlavní

trasa

Stávajícího plynovodu

je navržena

se stanoveným základním souběhem 10 m s trasou

DN 700 a sdělovacím kabelem, v několika případech s minimálním

souběhem s plynovodem ve vzdálenosti 5 m, a to z důvodu budov nacházejících se v bezpečnostním pásmu stávajícího plynovodu. Na trase budou vybudovány dva trasové uzávěry a to jednak v rámci nové stanice Velké Albrechtice (km 14,21)

pro základní trasu i variantu vedení a dále ve stávajícím TU

181 Děhylov (km 35,555), kde bude současně předávací stanice. Trasové uzávěry budou opatřeny kulovým ventilem, přepouštěcím obtokem s regulačním ventilem a odfukovým potrubím. Propojení se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63 bude provedeno v TU 181 Děhylov. Tento propoj bude osazen regulačními ventily, havarijním rychlouzávěrem a měřením průtoku plynu.


28


V popisovaném úseku 3a se nachází rovněž územní varianta základní trasy plynovodu. Tato začíná v km 15,67 a zpět se přimyká v km 23,14. Trasa je vedena samostatně a nenacházejí se zde budovy v bezpečnostním pásmu plynovodu, které by nesplňovaly požadavek minimální vzdálenosti 160,0 m. Při výběru trasy byla navržena pouze jedna drobná alternativa pro základní trasu a to v km 28,1. Důvodem je existence chat v blízkosti plynovodu (bezpečnostní pásmo). Alternativy byly navrženy zejména s ohledem na reliéf terénu a na obytnou zástavbu (bezpečnostní pásmo). I v případě tohoto alternativního řešení však bude nutné odlišné řešení oproti TPG 70204 z důvodu nedodržení nejmenší dovolené vzdálenosti od staveb. Úsek 3b: Potrubí nového plynovodu DN 700, PN 73,5 je vedeno z TU Děhylov (km 0,000) a ukončeno ve vstupní čistící komoře nově navrhované HPS Hať (km 15,92). Trasa je vedena v souběhu se stávajícím VTL plynovodem SMP až cca do km 7,5 a je navržena se stanoveným základním souběhem 10 m od stávajícího potrubí. Z výstupní komory HPS Hať vede nové potrubí DN 700, PN 73,5 do Polska. Mezi vstupní a výstupní komorou bude proveden propoj s ultrazvukovým obchodním měřením, regulací tlaku a průtoku a odfukovým potrubím. Ultrazvukové měření průtoku je nutné umístit do budovy. Rovněž bude postavena budova pro elektrozařízení a kontrolní a řídící systémy. Při výběru trasy byly navrženy celkem 4 drobné alternativy pro základní trasu vedení. Alternativy byly navrženy zejména s ohledem na reliéf terénu a na obytnou zástavbu (bezpečnostní pásmo). Přehled nových/rozšiřovaných objektů na úsecích 3a, 3b je zřejmý z tabulky 5. Tabulka 5- Rozšiřované objekty na trase plynovodu, úsek 3a, 3b Objekt TU 013 Velké Albrechtice

Staničení, ORP km Úsek 3a,km Bílovec 14,21

TU 181 Děhylov

Úsek 3a, km 35,555

Hlučín

HPS Hať

Úsek 3b, km 15,92

Hlučín

Poznámka Nová stanice a nový TU Velké Albrechtice, s kulovým ventilem, přepouštěcím obtokem s regulačním ventilem a odfukovým potrubím. Předávací stanicerozšíření a propojení se stávajícím plynovodem DN 700 Nová HPS


29


Obecně platí pro všechny čtyři úseky, že nový plynovod bude napojen na řídící systém NET4GAS,s.r.o. (N4G) s centrálním dispečinkem v sídle investora na Kavčích Horách, Praha 4. Bezpečná komunikace bude zajištěna vybudováním uzavřené sítě, nejlépe optické. Dálkový optický kabel (DOK) bude pro každý úsek nového plynovodu zaokruhován a napojen na stávající sdělovací rozvody N4G vždy na začátku a na konci daného úseku (tj. ve stanicích Tvrdonice, Libhošť, Třanovice a Děhylov). Nový dálkový optický kabel (DOK) bude položen do rýhy spolu s potrubím nového plynovodu Moravia. Pokud není k dispozici stávající DOK pro souběžně provozované plynovody pro zaokruhování, bude možnost přenosu dat řešena alternativním kabelem jiným způsobem. Protikorozní ochrana plynovodu bude navržena s obětní anodou (katodová ochrana). Přitom bude nutné rozšíření stávajících stanic katodové ochrany.

Potrubí

může

být

ochráněno buď samostatně (izolovaně) nebo vodivě propojeno se stávajícím plynovodem pomocí propojovacích objektů. V úsecích, kde se trasa odklání od souběhu se stávajícím plynovodem, bude nutné na základě měření rezistivity půdy v dalších stupních projektu rozhodnout, zda bude nutné vybudovat v těchto místech nové stanice katodové ochrany.

B.1.7. Předpokládaný termín zahájení realizace a jeho dokončení Zahájení stavby :

předpoklad 2015

Dokončení stavby : ;

předpoklad 2017

B.1.8. Výčet dotčených územně správních celků Jedná se o území čtyř krajů, obce s rozšířenou působností (ORP)

a obce podle

tabulky 6. Další údaje (okres, katastrální území) byly uvedeny již dříve (tabulka 1). Tabulka 6- Územně samosprávné celky (v postupu dle trasování plynovodu) Kraj Jihomoravský

ORP Břeclav „ „ Hodonín „ „ „ „ Hustopeče


O b e c Tvrdonice Hrušky Moravský Žižkov Prušánky Nový Poddvorov Starý Poddvorov Mutěnice Čejč Kobylí

30


Zlínský

Olomoucký

Hodonín Kyjov Hodonín Kyjov „ „ „ „ „ „ „ Bučovice Kroměříž „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ Přerov „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ Lipník nad Bečvou „ „ „

Terezín Hovorany Karlín Nenkovice Śardice Stavěšice Strážovice Svatobořice-Mistřín Sobůlky Kyjov Bukovany Kožušice Koryčany Střílky Chvalnov-Lísky Litenčice Cetechovice Honětice Troubky-Zdislavice Zdounky Rataje Šelešovice Jarohněvice Rataje Kroměříž Lutopecny Zlobice Bezměrov Chropyně Kyselovice Žalkovice Kojetín Vlkoš Říkovice Horní Moštěnice Přestavlky Dobrčice Beňov Želátovice Podolí Tučín Pavlovice u Přerova Sušice Oldřichov Osek nad Bečvou Lipník nad Bečvou Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou Bohuslávky


31


Moravskoslezský (úsek 1)

Moravskoslezský (úsek 2)

Moravskoslezský (úsek 2, varianta)

„ „ Hranice „ „ „ „ „ „ Odry

Lipník nad Bečvou Jezernice Hranice Milenov Klokočí Hrabůvka Olšovec Střítež nad Ludinou Bělotín Vrážné

Nový Jičín Odry Nový Jičín „ „ „ „ „

Jeseník nad Odrou Mankovice Suchdol nad Odrou Kunín Bartošovice Nový Jičín Libhošť Sedlnice

Kopřivnice Frýdek-Místek „ „ „ „ „ Frýdlant nad Ostravicí „ „ „ Frýdek-Místek „ „ „ „ „ „ „ „ Frýdlant nad Ostravicí

Příbor Hukvaldy Fryčovice Frýdek-Místek Staříč Palkovice Baška Metylovice Frýdlant nad Ostravicí Pržno Janovice Raškovice Vyšní Lhoty Nižní Lhoty Nošovice Vojkovice Dolní Tošanovice Dobratice Horní Tošanovice Třanovice Frýdlant nad Ostravicí

„ „ Frýdek-Místek „ „

Pržno Janovice Frýdek-Místek Raškovice Vyšní Lhoty


32


Moravskoslezský (úsek 3a)

Moravskoslezský (úsek 3a, varianta)

Moravskoslezský (úsek 3b)

Nový Jičín

Nový Jičín

„ Bílovec „ „ „ „ Ostrava „ „ „ „ „ Hlučín „ Bílovec

Bartošovice Pustějov Studénka Bílovec Velké Albrechtice Bravantice Olbramice Zbyslavice Čavisov Dolní Lhota Velká Polom Ostrava Dobroslavice Děhylov Velké Albrechtice

„ „ Ostrava Hlučín

Bravantice Bílovec Zbyslavice Děhylov

Ostrava Hlučín Opava Hlučín „ „ „

Ostrava Dobroslavice Háj ve Slezsku Kozmice Hlučín Darkovice Hať

B.1.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat V první fázi povolování hodnoceného záměru bude nezbytné zajištění individuálních správních aktů, resp. rozhodnutí, mezi kterými (mimo stanoviska podle ustanovení § 10 zák. č. 100/2001 Sb.) lze jmenovat zejména doklady uvedené v tabulce 7.

B.2. Údaje o vstupech B.2.1. Půda Výstavba plynovodu je plánována jak na pozemcích ZPF, tak na pozemcích PUPFL i v „ostatní ploše“.

Stavba plynovodu je stavbou s omezenou životností. Pro její realizaci bude

nutno provést trvalá odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu (ZPF) pro nové Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

33


předávací stanice a trasové uzávěry. Samotná pokládka plynovodu nevyvolá potřebu trvalého odnětí pozemků ZPF či PUPFL. V případě PUPFL však bude nutné

povolení k dočasnému odnětí

PUPFL

v pracovním pruhu (doba výstavby) a povolení k omezení jeho využívání pro období provozu (nezalesněný pruh- ochranné pásmo). Tabulka 7- Potřeby rozhodnutí/stanovisek správních úřadů Název aktu Územní rozhodnutí, event. územní souhlas pro navazující stavby Povolení ke kácení dřevin Povolení výjimky pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů Povolení k odnětí/omezení využívání PUPFL Souhlas k odnětí pozemků ze ZPF Povolení k nakládání s nebezpečnými odpady Schválení havarijního plánu VH souhlas (závazné stanovisko) Stavební povolení Kolaudační souhlas Podle potřeby další rozhodnutí/vyjádření

Ustanovení, právní předpis §§92,96 zák.č.183/2006 Sb.

Správní úřad Obecný stavební úřad

§8 zák.č. 114/1992 Sb.

§56 zák.č. 114/1992 Sb.

Orgán ochrany přírody (Obecní úřad) Orgán ochrany přírody (Krajský úřad, CHKO)

§16 zák.č. 289/1995 Sb.

Orgán státní správy lesů

§9 zák.č. 334/1992 Sb.

Orgán ochrany ZPF

§16 zák.č. 185/2001 Sb. §39 zák.č. 254/2001 Sb. §17 zák.č. 254/2001 Sb.

Orgán odpadového hospodářství Vodoprávní úřad Vodoprávní úřad

§115 zák.č. 183/2006 Sb. §122 zák.č. 183/2006 Sb. podle speciálních předpisů (zák.č. 254/2001 Sb., zák.č. 13/1997 Sb., zák.č.266/1994 Sb.)

Obecný stavební úřad Obecný stavební úřad Speciální stavební úřady (vodoprávní úřad, silniční správní úřad, drážní úřad) a další orgány

Celá stavba je rozdělena na čtyři úseky, označené 1, 2, 3a a 3b s celkovou délkou (základní trasa) 261,9 km. Výstavbu je kvůli zemním pracím možno provádět pouze omezenou část roku, příprava stavenišť zpravidla probíhá na podzim, tak aby pokládka potrubí a hlavní stavební práce na stanicích mohly následně využít celou periodu od jara do podzimu a dokončovací práce mohly proběhnout ještě před příchodem sněhu. Výstavba bude probíhat souběžně a neměla by včetně rekultivace překročit 3 roky. Při zohlednění výše uvedených skutečností a při těsné návaznosti jednotlivých činností vychází předpokládaný interval vlastní realizace na tři roky a to 2015 až 2017. Co se týče pozemků PUPFL, jejich trvalé odnětí pro stavbu plynovodu se


34


nepředpokládá.

Rovněž výstavba trasových uzávěrů či předávacích stanic

se PUPFL

nedotkne. Stavba si však vyžádá dočasné odnětí PUPFL pro pokládku plynovodu v období výstavby (vždy cca po dobu méně než 1 rok) a to v pásu určeném pro stavební práce a dále trvalé omezení využívání těchto pozemků. Potřebné šířky pracovního pruhu na pozemcích PUPFL činí: DN, mm

pracovní pruh, m

1200

23

1000

19

900

17

700

13

Podle dikce ustanovení §15 lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) se omezením využívání pozemků PUPFL rozumí stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na omezenou dobu uvedenou v rozhodnutí příslušného orgánu. Jak trvalé, tak dočasné omezení (a odnětí) využívání pozemků PUPFL vyžaduje rozhodnutí orgánu státní správy lesů. V daném případě bude dočasné odnětí třeba pro vytvoření pracovního pruhu (cca 23 m) po dobu výstavby plynovodu, trvalé omezení vyplývá z ustanovení § 68 odst.5 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a činí 2,0 m na obě strany od osy potrubí. Ve fázi provozu tak bude nutné pouze dodržovat min. 4 m široký nezalesněný pruh trvalého omezení v lesních úsecích, na pozemcích PUPFL. Z délky průchodu plynovodu lesními úseky (cca 8,8 km, tj. 3,3% celkové délky trasy) lze odhadnout: Trvalé omezení na PUPFL……………………………….……………… cca 3,4 ha (ochranné pásmo plynovodu) Dočasné odnětí pozemků PUPFL, cca ………………….. úsek 1………. 7,4 ha (pracovní pruh, méně než 1 rok)

úsek 2……… 10,4 ha úsek 3a……. 4,6 ha úsek 3b…….. 3,2 ha dočasné odnětí celkem…………..

25,6 ha

Co se týče pozemků ZPF, jejich trvalé odnětí bude nutné pro rozšiřované či nově


35


budované objekty TU, RU, PS, HPS, jak byly tyto objekty včetně jejich umístění uvedeny v tabulkách 3, 4 a 5. Přibližné stanovení rozsahu odnětí pozemků pro tyto stavby je toto: TU Tvrdonice 1500 m2 RU Mutěnice 900 m2 TU Bukovany 600 m2 TU Koryčany 400 m2 TU Rataje 500 m2 TU Bezměrov 1100 m2 TU Kyselovice 1600 m2 TU Osek 1 …..650 m2 TU Osek 2…. 500 m2 TU Hynčice 400 m2 RU Libhošť 2500 m2 TU Chlebovice 350 m2 OD Nošovice 700 m2 TU Třanovice 200 m2 TU Albrechtice 400 m2 TU Děhylov 1050 m2 HPS Hať 17 000 m2 Celkem: 30 350 m2 = 3,04 ha Při pracech na pozemcích ZPF je uvažováno, že zemědělská půda, v rozsahu šíře pracovního pruhu, bude vrácena do jednoho roku k zemědělskému využívání a toto řešení je třeba potvrdit v rámci zpracování DÚR. Přitom bude skrytá ornice uložena tak, aby nedošlo k jejímu smíchání s hlušinou. Potřebné šířky pracovních pruhů na pozemcích ZPF (se skrývkou ornice) činí: DN, mm

pracovní pruh, m

1200

40

1000

37

900

35

700

32

Šířka výkopu v místě pokládky potrubí bude 1,1 až 1,6 m, v závislosti na průměru


36


potrubí plynovodu. Ve volné krajině bude minimální krytí plynovodu činit 0,8 m, zvýšená krytí jsou u křížení s liniovými prvky (např. u shybek pod vodními toky). Přibližné potřeby odnětí ZPF budou tedy tyto: Trvalé odnětí ZPF pro TU, RU, PS a HPS……………………………………cca 3,04 ha Trvalé odnětí ZPF pro zamýšlené kompresní stanice Libhošť a Bezměrov II (nejsou předmětem této EIA)…………………..

cca 8,0 ha

Pozemky pro trvalé odnětí ze ZPF jsou řazeny převážně do III. a IV. třídy ochrany s BPEJ 35900, 61440, 64811 apod. Výjimečně se však jedná o pozemky hodnotnější, zvláště na Břeclavsku (BPEJ 06000- I. třída ochrany, 00501-II.třída ochrany). Prostorové poměry v pracovním pruhu v úsecích se skrývkou ornice a na pozemcích PUPFL jsou znázorněny na následujících obrázku 8. Obrázek 8- Charakteristika pracovních pruhů při výstavbě záměru

Stavba na ZPF (se skrývkou ornice)

Stavba na PUPFL


37


Obecně platí, že výkop rýhy pro pokládku plynovodu se bude provádět většinou strojně, v kritických místech je možno použít ručního kopání. Šíře výkopu ve dně se předpokládá cca 2,0 m, krytí plynovodu bude minimálně 0,8 m. Při pokládce je prováděn podsyp a obsyp potrubí vhodným sypkým materiálem (písčitá zemina, písek), který musí zabránit kontaktu tvrdých a ostrých předmětů s izolací potrubí, a to i po dlouhé době provozu. Množství přebytku zeminy z 1 běžného metru délky plynovodu činí do cca 2,5 m3 Tento přebytek bude buď ponechán na místě a rozprostřen v celé šířce pracovního pruhu (pod ornicí) nebo bude transportován na vhodnou skládku (případně bude využito kombinace obou těchto způsobů). Při podchodu vodotečí je hloubka výkopu stanovena technickou normou. Na nesplavněném toku je předepsáno krytí minimálně 0,50 m nad horní hranou potrubí, na splavněném pak 1,0 m nad horní hranou potrubí. V případě protlaků (pod tratí ČD, dálnicemi, silnicemi, vodními toky) je vždy použita ocelová, případně chránička či ochranná trubka.. Technicky je možno realizovat protlak, který využívá vyhloubených šachet na obou stranách komunikace (železnice, vodního toku) nebo tzv. řízený protlak z povrchu. Skrývka u protlaku s šachtami je provedena v jejich půdorysu. U šachty „startovací“ je půdorys cca 9x5 m, u šachty montážní pak cca 7x3 m. U protlaku vodotečí jsou šachty menší, cca je 4x4 m. Při řízeném protlaku (též směrové vrtání) není nutno skrývat ornici (je použita skrývka v rámci pracovního pruhu). Jedná se o bezvýkopovou technologii se směrovou i výškovou kontrolou polohy vrtné sondy, propojenou s počítačem, který má ve své paměti uloženou trajektorii vrtu a může v každém okamžiku opravovat případné její odchylky od projektované osy podvrtu. Plynovod je tak instalován přímo v podzemí a vyžaduje jen vstupní a výstupní šachtu. Průměrná rychlost výstavby se předpokládá

cca 500 m/den. Pracovní doba se

předpokládá v rozmezí 7,00 až 21,00 hod, celkem cca 10,0 hod/den. Chráněná území Zájmové území prochází nebo sousedí s řadou území, chráněných ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Jedná se jak o velkoplošná ZCHÚ (CHKO Poodří), tak o území maloplošná a přírodní parky. Průchod je v řadě případů nutný i u území soustavy NATURA 2000 (EVL a Ptačí oblasti). Trasa záměru prochází rovněž přes ochranná pásma vodních zdrojů a přes chráněnou oblast přirozené akumulace podzemních vod – CHOPAV Kvarter řeky Moravy, jak je tato


38


definována v nař. vl. č. 85/1981 Sb.. Pozemky pro stavbu plynovodu se nachází i v poddolovaných územích a sesuvných územích a dále v územích, chráněných z horního zákona (CHLÚ, dobývací prostory). Ochranná pásma Souhrnně platí, že ochranná a bezpečnostní pásma inženýrských sítí a komunikací jsou dána příslušnými normami a obecně technickými požadavky na výstavbu a budou při realizaci stavby respektována. Tato činí: •

ochranné pásmo elektrických vedení činí (§46 energetického zák.č. 458/2000 Sb.): o

7 m u venkovních vedení 1-35 kV ( vždy od krajního vodiče)

o

12 m u venkovních vedení o napětí 35 - 110 kV

o


o


U podzemních kabelových vedení je ochranné pásmo 1 m od krajního kabelu. •

(Ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních předpisů se nemění. Výjimky o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti energ. zákona)

ochranné pásmo plynovodů u vysokotlakých plynovodů a přípojek je pásmo na každou stranu 4 m od

o

půdorysu plynovodu u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek v zastavěném území 1 m

o

na obě strany od půdorysu u technologických objektů 4 m od půdorysu

o •

u

vodovodů a kanalizací

pro veřejnou potřebu činí ochranné pásmo v běžných

případech 1,5 až 2,5 m od okraje potrubí (zák.č. 274/2001 Sb.) •

u silnic II. a III. třídy se ochranným pásmem rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu

B.2.2. Voda Odběr vody lze předpokládat zejména ve fázi výstavby (vlastní stavba, zkrápění staveniště apod.). V období provozu bude potřeba vody minimální (údržba) nebo žádná. Odběr vody v průběhu stavby bude záviset na momentální potřebě. Pitná voda pro stavebníky bude zajišťována obvyklým způsobem a neměla by ovlivnit dodávky pitné vody pro


39


obyvatelstvo v okolní zástavbě. Po dobu výstavby (terénní práce, montáž) se předpokládá proměnný počet pracovníků a to 10 – 15 osob na lokalitě. Pro jejich potřebu bude na stavbě instalováno suché WC a jednoduchý mobilní hygienický box pro osobní hygienu se spotřebou vody cca 2 m3/den. Pro pitné účely bude používána pouze hygienicky balená pitná voda (do 50 l/den). Technologická voda, jako součást stavebních směsí, bude zajišťována v rámci zabezpečení dodavatelských stavebních prací. Voda pro čištění komunikací bude dovážena v cisternách, dle momentální potřeby. Beton bude na stavbu dovážen v domíchávačích, bez potřeby přidávání vody na místě. Dovoz betonové směsi se předpokládá z vlastního zdroje dodavatele stavby. Případné další menší množství vody potřebné pro realizaci stavby (např. kropení betonu) bude řešeno dovozem cisternami. Zásadní spotřeba vody bude pro provedení napěťové zkoušky (stress test) u tlakované části plynovodu. Předpokládáme-li

vodním přetlakem

průměrnou délku zkušebního

úseku cca 10,0 km (maximálně je povoleno 15,0 km) a průměr potrubí 1 200 mm, bude potřeba vody pro stress test cca 11 300 m3. Potřebné množství vody bude odebráno (na základě povolení vodoprávního úřadu) zejména z povrchových toků (Morava, Bečva a další). Voda, použitá pro tento test bude průběžně přepouštěna mezi jednotlivými částmi pro účely tlakování. Zajištění potřebné vody pro dílčí stavební práce pokud bude potřebná a pro očistu komunikace bude v povinnostech dodavatelské firmy, která bude na základě výběrového řízení investorem stavby vybrána. Předpokládá se dovoz užitkové vody v cisterně z místních zdrojů. Pokud by bylo třeba odebírat povrchovou vodu z vodních toků na místě stavby, je k tomuto třeba povolení vodoprávního úřadu dle ustanovení §8 vodního zákona č. 254/2001 Sb. Požární voda Požárně bezpečnostní opatření budou řešena v dalším stupni PD – projektu pro územní řízení.

B.2.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Nároky na elektrickou energii Základním zdrojem energie pro provoz plynovodu je elektrická energie a energie zemního plynu. Tyto budou ale využívány pouze sporadicky, v malém množství (např. pro


40


měření a regulaci). Fyzikální vlastnosti zemního plynu (vztaženo na metan) jsou v tabulce 8. Tabulka 8- Fyzikální vlastnosti zemního plynu Vlastnost Měrná hmotnost

Rozměr

Ú d a j

Kg/m3

0,72

0

Bod vznícení

C

537

Dolní mez výbušnosti

%

4,9

Horní mez výbušnosti

%

14,8

Skupina výbušnosti

-

II.A

Teplotní třída

-

T1

C

-20 až +40

m/s

15 až 20

Provozní teplota Rychlost proudění

0

Poznámka: Pro složky obsažené v zemním plynu (vyšší uhlovodíky) jsou meze výbušnosti užší než pro metan

V době výstavby jsou lokality bez nároku na připojení na rozvod elektrické energie. Pokud firma zabezpečující stavební práce bude požadovat elektrické připojení, např. pro svařování či sociální zázemí, bude toto provozováno z mobilních dieselagregátů. Tyto zdroje si dodavatelská firma bude zařizovat a obsluhovat na vlastní náklady. Další požadavky na elektrickou energii pro období výstavby prakticky nevzniknou. V rámci provozu plynovodu bude spotřeba elektrické energie prakticky pouze na zajištění měření a regulace a dále zajištění chodu armatur (elektrouzávěry). Spotřeba bude proměnná během roku a bude se pohybovat v řádu jednotek MWh/rok. Jiné energetické zdroje nebudou během výstavby ani provozu plynovodu potřebné.

Surovinové zdroje V rámci realizace budou na výstavbu používány běžné stavební materiály a suroviny. Všechny tyto materiály a suroviny budou splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost. Hlavními vstupními surovinami po dobu výstavby jsou stavební materiály. Jejich celková spotřeba není na tomto stupni přípravy stavby specifikována. Předpokládá se obdobná potřeba stavebních materiálů jako u obdobných staveb tohoto typu. Pro výstavbu betonových sedel, označovacích sloupků apod. bude dovážena hotová betonová směs. Dále


41


bude použita armovací ocel. Pro výstavbu manipulačních ploch a eventuelní zpevnění komunikací bude použit štěrkopískový makadam, či podobný přírodní materiál, který bude po uložení zhutněn, ale i nadále si zachová přírodní vlastnosti. Štěrkopísek bude získáván z lokálních zdrojů. Zásobování i jednotlivé stavební práce budou probíhat pouze v denních hodinách. Základní konstrukční materiály budou následující: •

Ocelové trouby

•

Armatury, ocelové trubky, kompletační materiál

•

Izolační materiály

•

Materiály pro realizaci katodické ochrany

•

Ocelové chráničky pro protlaky

•

Zatěžovací betonová sedla

•

Sloupky pro označení trasy aj.

•

Materiál pro výstavbu trasových uzávěrů a předávacích stanic Montáž plynovodu bude probíhat z importovaných modulů, které jsou od výrobce

kompletně zhotoveny a na určené místo budou dopraveny pomocí tahačů s návěsy. Hlavním technickým prostředkem pro montážní práce bude samohybný vysokozdvižný jeřáb. Ve fázi výstavby tedy nebude záměr vyžadovat (kromě pohonných hmot pro dopravní mechanismy) žádné další surovinové zdroje.

B.2.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Posuzovaný záměr bude klást v období výstavby zvýšené nároky na dopravní infrastrukturu (příprava staveniště, doprava materiálu na staveniště). Nárůst dopravy na přilehlých komunikacích, který bude způsoben dovozem a odvozem materiálu pro výstavbu objektu, bude časově omezen pouze na období výstavby. Půjde o práce a dopravu spojenou se skrývkou ornice, zemními pracemi, transportem stavebních materiálů a dovozem komponent pro realizaci záměru. Vzhledem k rozsahu stavby je rozhodující první etapa zemních a základových prací, která bude v dané lokalitě trvat cca desítky dní a bude v denní době reprezentována v průměru cca 50 pohyby nákladních automobilů. Přesun hmot se bude provádět výhradně po stávajících komunikacích a zpevněných přístupových cestách. Zásadní dopravní nároky pro pohyb automobilů a stavební techniky v etapě výstavby lze specifikovat následovně:


42


• Smýcení vzrostlých stromů v ochranném pásmu plynovodu a pracovním pásu. Týká se zejména lesních úseků a jde v zásadě o řádnou těžbu (kácení, přibližování a transport dřeva) prováděnou vlastníkem nebo správcem lesa. Dopravní nároky budou jednotky až několik desítek pojezdů těžkých vozidel denně. • Skrývka ornice. Týká se úseků vedených po zemědělském půdním fondu. Bude prováděna těžkou technikou (rypadlo,dokončovací stroj). Ornice bude uložena přímo v pracovním pásu a po dokončení bude uložena zpět. Dopravní nároky budou představovat jednotky až několik desítek pojezdů těžkých vozidel po staveništi denně a dále pohyb rypadla v pracovním pásu. • Výkop rýhy pro uložení plynovodu. Výkop bude proveden těžkou technikou (rypadlo) a hlušina bude uložena přímo v pracovním pásu. Po dokončení bude uložena zpět (případné přebytky výkopu budou rozprostřeny v šířce pracovního pásu nebo budou transportovány na vhodnou skládku). Dopravní nároky budou pouze jednotky pojezdů těžkých vozidel denně a dále pohyb rypadla v pracovním pásu. • Dovoz materiálu na stavbu a jeho ukládání. Jedná se zejména o vlastní trubní materiál. Trubky budou dopravovány od výrobce železnicí do nejbližší vykládací železniční stanice. Z železničních stanic budou trubky převáženy nákladními automobily na místo určení (po silničních komunikacích a poté pracovním pásem). Nakládány a skládány budou mobilními autojeřáby. Dopravní nároky lze odhadnout na jednotky pojezdů těžkých nákladních vozidel denně a jednotky pojezdů autojeřábu denně. • Zához výkopu a uložení ornice. Výkop bude zpětně zahozen pojezdem buldozeru s šikmou radlicí v pracovním pásu, zához bude hutněn mobilními pěchy. Přebytek výkopu bude rozprostřen v šířce pracovního pásu nebo dopravován na vhodnou skládku. Dopravní nároky budou závislé na místních poměrech a lze je odhadnout na průměrně

desítky (cca 50)

pojezdů těžkých nákladních vozidel denně nákladních vozidel denně). Současně se bude jednat o pohyb buldozeru a rypadla v pracovním pásu. • Další dopravní nároky. V průběhu výstavby bude nezbytná doprava pracovníků, revizní techniky, drobného servisního a konstrukčního materiálu, pohonných hmot, mazadel, stravy a balených vod případně dalších nespecifikovaných náležitostí. Tato doprava bude zajištěna osobními (případně terénními) nebo lehkými nákladními automobily. Dopravní nároky budou nevýznamné (jednotky až desítky pojezdů osobních vozidel denně).


43


Etapa provozu nepředstavuje žádné významné nároky na dopravní síť. Bude se jednat pouze o dopravní nároky za účelem údržby a revize plynovodu. Použitá vozidle budou vesměs osobní, jen výjimečně těžká nákladní (při potřebě oprav). Pravidelně, v intervalu

cca 2x/měsíc bude třeba provádět

revize plynovodu a to

jednou obhlídkou z terénu, jednou letecky. Obhlídka z terénu se provádí pracovníky, pohybujícími se zejména po komunikacích, výjimečně i pěší pochůzkou po trase plynovodu. Letecká obhlídka zahrnuje průlet nad trasou plynovodu. Při revizích je zjišťován stav ochranného pásma plynovodu, stav porostů, ochranných prvků plynovodu a jsou detekovány případné úniky plynu. Počet pohybů vozidel po dobu provádění revize se pohybuje v úrovni jednotek denně. Letecká obhlídka využívá ultralehkých letadel nebo lehkých letadel všeobecného letectví, startujících z vhodných letišť. V případě zjištění závad jsou tyto zaznamenány a operativně opravovány. Pouze v případě výkopových prací by se dal očekávat pohyb těžké mechanizace, tato situace však bude zcela výjimečná. Údržbu koridoru trasy plynovodu (vysekávání náletu a podrostu v ochranném pásmu týká se zejména lesních úseků) provádí příslušný vlastník nebo správce pozemků (lesní společnost). Jeho dopravní nároky jsou i v tomto případě poměrně malé a v průběhu prací nepřekročí jednotky vozidel denně. Ostatní infrastruktura Nově vybudovaný objekt plynovodu bude napojen optickým kabelem na řídící systém NET4GAS,s.r.o. (N4G) s centrálním dispečinkem v sídle investora na Kavčích Horách, Praha 4.

Dálkový optický kabel (DOK) bude pro každý úsek nového plynovodu zaokruhován a

napojen na stávající sdělovací rozvody N4G vždy na začátku a na konci daného úseku (tj. ve stanicích Tvrdonice, Libhošť, Třanovice a Děhylov). Nový DOK bude položen do rýhy spolu s potrubím nového plynovodu Moravia. Pokud není k dispozici stávající DOK pro souběžně provozované plynovody pro zaokruhování, bude možnost přenosu dat řešena alternativně. Součástí navazující infrastruktury bude i zajištění protikorozní ochrany plynovodu. Tato bude řešena jako katodová ochrana, včetně nutného rozšíření stávajících stanic katodové ochrany. Potrubí může být ochráněno buď samostatně (izolovaně) nebo vodivě propojeno se stávajícím plynovodem pomocí propojovacích objektů. V úsecích, kde se trasa odklání od souběhu se stávajícím plynovodem, bude nutné na základě měření rezistivity půdy v dalších stupních projektu rozhodnout, zda bude nutné vybudovat v těchto místech nové stanice


44


katodové ochrany. Další technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, elektropřípojky) není pro daný záměr v podstatě třeba řešit. Dešťová voda z okolí nového plynovodu bude vsakována. Při kolizi vedení se stávajícími melioracemi nesmí dojít k porušení tohoto vodního díla, resp. musí dojít k jeho opravě v plném rozsahu. Lze konstatovat, že nároky na ostatní infrastrukturu budou minimální. Nároky na jinou infrastrukturu než je uvedeno v předchozích kapitolách nejsou známy.

B.3. Údaje o výstupech B.3.1. Ovzduší Etapa výstavby. Po dobu výstavby plynovodu bude zatěžováno ovzduší emisemi ze spalovacích motorů dopravních prostředků a stavebních strojů. Do ovzduší budou emitovány především tyto polutanty:

tuhé znečišťující látky (TZL) – prachové částice, TZL velikostní frakce PM10

oxid uhelnatý (CO) a oxid uhličitý (CO2)

oxidy dusíku (NOX)

oxid siřičitý SO2

benzen (C6H6) a kondensované uhlovodíky typu benzo(a)pyrenu

alifatické uhlovodíky (CXHY) Vlastní prostor staveniště lze považovat za dočasný zdroj znečištění, který může být

zdrojem sekundární prašnosti. Mezi plošné zdroje imisí patří pohyby stavební techniky (rypadla, autojeřáb), mezi liniové zdroje lze zahrnout pohyb nákladních automobilů (doprava stavebního materiálu). Předpokládá se, že pojezd nákladních automobilů bude na daném staveništi představovat cca 50 pohybů denně. Pro výše uvedené dopravní intenzity v době výstavby záměru lze (při použití emisních faktorů z programu MEFA 2 verse 2 odhadnout příspěvky emisí z celkové autodopravy (50 jízd/den) následovně: tuhé látky: 25,21 g/km.den SO2: 4,425 g/km.den NOx: 170,485 g/km.den CO: 313,55 g/km.den


45


organické látky: 124,03 g/km.den

Pro pojezdy mechanismů na staveništi (max. 3 mechanismy pracující současně) lze obdobně odhadnout hodinovou emisi znečišťujících látek:

tuhé látky: 0,009 kg/hod SO2: 0,001 kg/hod NOx: 0,255 kg/hod CO: 0,077 kg/hod organické látky: 0,031 kg/hod

K minimalizaci produkovaných emisí bude nezbytné provést některá technická a organizační opatření. Pro etapu výstavby je nutno dbát na následující: 1. při terénních pracích je třeba, aby veškerý používaný materiál byl vlhký (měl by být zkrápěn) 2. dbát na překrývání deponií prašných materiálů 3. místa nakládky materiálu na přepravní vozidla by měla být buď zpevněná nebo pravidelně zkrápěna a uklízena tak, aby nedocházelo vlivem pojezdů k víření prachových částic 4. komunikace, po kterých bude prováděn přesun stavebního materiálu, by měly být pravidelně zkrápěny a uklízeny, a to v případě potřeby i několikrát za den Bilance emisí pro etapu výstavby, i s ohledem na vzdálenost staveniště od obytné zóny v převažující části trasy tedy nepředstavuje výraznější riziko ovlivnění imisní zátěže v zájmovém území. Etapa provozu Při běžném provozu plynovodu budou nároky na dopravní obslužnost minimální. Budou probíhat pouze pravidelné kontroly a to v terénu cca 1x za měsíc, což nepředstavuje významné zatížení životního prostředí ani obyvatel. Vlastní provoz plynovodu není zdrojem znečišťování ovzduší, jelikož záměr negeneruje žádný bodový nebo významný liniový či plošný zdroj znečištění ovzduší. Naopak, ve vztahu k imisní zátěži a následně i ve vztahu ke zdraví obyvatelstva je patrný jednoznačný přínos záměru, vezmeme-li v úvahu jaké množství zejména tuhých paliv by bylo třeba spálit, aby


46


bylo získáno stejné množství energie, resp. tepla. V období provozu plynovodu bude prakticky jediným zdrojem emisí do ovzduší osobní automobil obsluhy při pravidelných kontrolách této infrastruktury. Posuzovaný záměr tedy nepředstavuje bodový ani liniový zdroj znečišťování ovzduší.

B.3.2. Odpadní vody Řešené území nebude

samostatně odkanalizováno, jelikož

posuzovaný záměr

nebude ve fázi provozu zdrojem odpadních, splaškových ani technologických vod Během výstavby plynovodu bude na staveništi instalováno chemické WC, jenž bude zajištěno formou služby vybraným dodavatelem. Množství produkovaných odpadních vod v této etapě

lze odhadnout do 2 m3/den, s odvozem na nejbližší biologickou čistírnu

odpadních vod nebo kanalizaci napojenou na tuto ČOV. U povrchových (srážkových) vod se předpokládá jejich vsak do terénu v souladu s ustanovením §§20,21 vyhl.č. 501/2006 Sb. Zásadní bude produkce technologických vod v období výstavby záměru a to z provedení napěťové zkoušky plynovodu vodním přetlakem (stress test). Jednat se bude maximálně o 11 300 m3 vod, které by v průběhu zkoušky neměly být nijak znečištěny a neměly by tudíž mít charakter odpadní vody. Po ukončení napěťových zkoušek budou z toho důvodu, před vypuštěním použité vody, odebrány vzorky pro laboratorní určení její kvality. Pokud by analýzy vzorků vody prokázaly její charakter coby odpadní vody, bude po dohodě s vodoprávním úřadem řešen způsob jejího čištění před vypuštěním do recipientu. Znečištění či ohrožení povrchových vod závadnými látkami je možno předpokládat prakticky pouze v období výstavby. Tuto záležitost je ale nezbytné řešit zpracováním (a schválením) havarijního plánu pro období výstavby, ve smyslu vyhl. č. 450/2005 Sb. a to zvláště vzhledem k existenci četných křížení plynovodu s povrchovými vodními toky. V etapě provozu záměru nebudou odpadní vody produkovány.

B.3.3. Odpady Obecné podmínky nakládání s odpady Každý subjekt má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti a v mezích daných zákonem č. 185/2001 Sb. povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti a přednostně zajistit jejich využití před jejich odstraněním. Odpady, které vzniknou v průběhu stavebních prací či provozu záměru, budou odváženy a likvidovány mimo lokalitu. Tato činnost bude zajištěna dodavatelem stavebních


47


prací, popř. odbornou firmou. Do doby předání odpadů oprávněné osobě musí být zajištěno: -

třídění odpadů podle jednotlivých druhů a kategorií (zabránit míšení)

-

řádné uložení odpadů, tak aby byly chráněny před znehodnocením (např. deštěm), únikem (vylitím, rozsypáním…) či odcizením. Odpovědnost za řádný průběh jakékoliv činnosti s odpadem související nese původce,

respektive oprávněná osoba, která odpad při dodržení podmínek stanovených zákonem a prováděcími předpisy převzala. Pokud budou při realizaci záměru, provozu či odstranění vznikat odpady v množství více než 1 000 t ostatního odpadu za rok nebo v množství více než 10 t nebezpečného odpadu ročně je povinností původce vypracovat Plán odpadového hospodářství, který bude v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství jednotlivých krajů. S nebezpečnými odpady může původce odpadů nakládat pouze se souhlasem místně příslušného orgánu. Pokud bude produkce nebezpečných odpadů větší než 100 tun.rok-1 uděluje tento souhlas krajský úřad. Pokud se bude jednat o množství menší než 100 tun.rok-1 je příslušným úřadem, který uděluje souhlas, obecní úřad obce s rozšířenou působností. Původce, který nakládal v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok, je povinen zajišťovat nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby (dále jen "odpadový hospodář"). Původce odpadů má povinnost vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném zákonem č. 185/2001 Sb. a prováděcím právním předpisem. Balení a označování nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 356/2003 Sb.). Dodavatelé stavby jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny grafickým symbolem dle zákona o chemických látkách (pokud vykazují nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona o odpadech pod čísly H1 až H3, H6, H8, H9, H14) nebo aby byly označeny nápisem „nebezpečný odpad“ pokud se jedná o jiné nebezpečné odpady. Pro každý nebezpečný odpad bude zpracován identifikační list, který bude připevněn buď na nádobu s tímto odpadem nebo jím bude vybaveno místo nakládání s nebezpečným odpadem. Z hlediska potenciálního vzniku odpadů podobných komunálním odpadům (ve smyslu § 53 odst. 2 vyhlášky č. 381/2001 Sb.) upozorňujeme na ustanovení § 17 odst. 5) zákona č. 185/2001 Sb., které umožňuje původcům takovýchto odpadů na základě smlouvy s obcí


48


využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Toto ustanovení má zejména vliv na možnost třídění a shromažďování komunálních odpadů, které by bylo de facto shodné se systémem stanoveným obcí. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. Pokud se původce produkující výše zmíněný odpad nezapojí do systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady, vytřídí z odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky (druhy odpadů z podskupiny odpadu 20 01) a zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01 Směsný komunální odpad. Při realizaci stavby, jejím provozu a případném odstranění budou vznikat odpady různých skupin a druhů. Bude se jednat jak o odpady kategorie „ostatní“ (O) tak o odpady kategorie „nebezpečný“ odpad (N). V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že původce odpadů je povinen postupovat při veškerém nakládání s těmito odpady dle příslušných platných legislativních opatření. Prováděcí ustanovení zákona o odpadech upravují následující vyhlášky: č. 376/2001 Sb., 381/2001 Sb., 382/2001 Sb., 383/2001 Sb., 384/2001 Sb., 294/2005 Sb., 352/2005 Sb., vyhláška 341/2008 Sb). S legislativou odpadového hospodářství úzce souvisí legislativní předpisy platné v oblasti nakládání s obaly, které jsou stanoveny zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) a prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Na nakládání s nebezpečnými odpady se pak přiměřeně vztahuje i zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích. Při

realizaci

stavby

plynovodu

(případně

v období

provozu)

budou

odpady

shromažďovány dle druhů ve vhodných nádobách ve vymezených prostorech, kam bude umožněn příjezd. Odpadový materiál kategorie N bude shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti ve smyslu vyhlášky č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady. Odpad z provozu bude ukládán

do

kontejnerů a jeho odvoz a likvidace budou svěřeny oprávněné firmě. Vhodný odpad, jako je papír, sklo a železo bude odvážen do sběrných surovin. Likvidaci a manipulaci s odpady zajistí provozovatel u odborných firem smluvně před uvedením stavby do provozu. Odpady vznikající v rámci výstavby záměru Odpady, které vzniknou v průběhu stavebních prací, budou odváženy a odstraňovány vesměs mimo staveniště. Tato činnost bude zajištěna dodavatelem stavebních prací, popř. odbornou firmou, což bude možné specifikovat až po vyjasnění smluvních vztahů mezi


49


investorem a dodavatelem stavby. Obecně platí zásada, že na ploše staveniště je vhodné ukládat odpady jen krátkodobě. Při výstavbě budou vznikat odpady různých skupin a druhů dle „Katalogu odpadů“. Následující tabulka 9 uvádí přehled předpokládaných odpadů vznikajících při výstavbě investičního záměru. Tabulka 9- Orientační přehled odpadů vznikajících při výstavbě Katalogové číslo 02 01 03 02 01 07 12 01 01 12 01 05 12 01 13 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 06 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 01 07 17 02 01 17 02 03 17 03 01 17 03 02 17 04 05 17 04 07 17 05 03 17 05 04 17 06 04 17 09 04

20 03 01

Název druhu odpadu Smýcené stromy a keře Odpady z lesnictví Piliny a třísky železných kovů Plastové hobliny a třísky Odpady ze svařování Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Směsné obaly Beton Cihla Keramika netříděná stavební hmota Dřevo odpadní plast Asfaltové směsi obsahující dehet Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 železo a ocel směs kovů Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Zemina a kamení neuvedené pod 17 05 03 izolační materiály Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod č. 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Směsný komunální odpad

Kategorie odpadu 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 N

Očekávané množství, cca t 2,6 0,1 0,01 0,02

0,6 0,1

0,1 0,6 0,3 0,04

0

10

0 0 N

0,6

0

21

0 0

21

0

31

Směsný stavební a demoliční odpad, zařazený v katalogu jako nebezpečný, bude roztříděn na jednotlivé složky a zatříděn podle katalogu odpadů. Část odpadu je možno zpětně


50


využít při stavebních pracích, ostatní odpady budou odváženy a likvidovány mimo staveniště. Za odpad nejsou považovány výkopové zeminy, které budou z cca 95 % využity v rámci stavby na zpětný zásyp stavební rýhy. Obdobně při mýcení lesních porostů se nejedná o produkci odpadů, ale o těžbu dřeva ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb. Dodavatel stavby musí během stavebních prací zajistit kontrolu nakládání s odpady a údržbu stavebních strojů. Pokud dojde k úniku ropných látek do zeminy, je nutné kontaminovanou zeminu ihned vytěžit a uložit do nepropustné nádoby (kontejneru). Při možném znečištění malých nepropustných ploch je možné provést jejich dekontaminaci vapexem. Pod stacionárními stavebními mechanismy bude umístěna olejová vana na zachycení unikajících olejů. Stavební suť bude v maximální možné míře recyklována pro další využití. Eventuálně vytěžené přebytečné zeminy a sutě ze stavby bez nebezpečných látek budou ukládány na skládky nebo využity na násypy jiných staveb, rekultivace nebo jiné úpravy dle dispozic nebo se souhlasem kompetentních orgánů. Při kolaudačním řízení předloží dodavatel stavby doklady o způsobu likvidace odpadů. Odpady vznikající v rámci provozu a po jeho ukončení V následující

tabulce

je uveden

seznam

odpadů vznikajících v rámci provozu

plynovodu a to včetně provozu rozšiřovaných objektů (předávací stanice). Tabulka 10 - Přehled a kategorizace odpadů vznikajících v době provozu Kód odpadu 05 07 99 13 01 10 13 02 05 15 01 01 15 01 02 15 01 04 15 01 10

15 02 02

15 02 03 20 01 21 20 03 01

Název druhu odpadu Odpady jinak blíže neurčené (odpady z přepravy zemního plynu) Nechlorované hydraulické oleje Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Kovové odpady Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02 Zářivky Směsný komunální odpad


Kategorie odpadu O/N N N O O/N O/N N

N

O N O

51


Pro nakládání s nebezpečnými odpady požádá oznamovatel o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady. Odpad z přepravy zemního plynu má obvykle kašovitou konzistenci a je složen ze směsi uhlovodíků a mechanických nečistot. Pevná složka obsahuje zejména písek a rez z potrubí, kapalná pak vodu a alifatické uhlovodíky. Dále se předpokládá likvidace použitých hydraulických hadic, pryžových balonů, gumových manžet, hydraulických olejů, obalůl atd. Likvidace odpadu bude prováděna specializovanou firmou. Při provozu předávacích stanic a TU lze uvažovat se vznikem odpadů z údržby. Údržba těchto zařízení a likvidace odpadů bude probíhat ve stávajícím režimu již existujících zařízení. Po ukončení provozu záměru vzniknou odpady v souvislosti s případnou demolicí objektů

technické infrastruktury. Jejich druh a množství nelze

s dostatečnou přesností

stanovit. V rámci ukončení provozu se ale neočekává produkce odpadů, které by z hlediska jejich využití nebo odstranění problematické.

B.3.4. Ostatní Hlukové poměry Povolené hodnoty ekvivalentní

hladiny hluku vycházejí ze zákona č. 258/2000 Sb.,

o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů. Při vyhodnocení akustických účinků bylo

přihlédnuto k požadavkům a ustanovením nařízení vlády č.148/2006 Sb. v platném

znění a k příslušným normám z oblasti akustiky. Pro hluk ze stavební činnosti je rozhodující počet stavebních strojů s vysokým akustickým výkonem, které při práci na staveništi tvoří rozhodující složku hlukové zátěže pro okolní prostředí. Mezi stroje s vysokým akustickým výkonem patří zejména těžká stavební technika, např. vrtná souprava, nakladače, rypadla (akustický výkon Lw okolo 105 dB). Některé z těchto strojů budou

při výstavbě navrhovaného záměru na staveništi zastoupeny

a jsou zohledněny v hlukové studii (příloha 5). Přesné určení počtů strojů a jejich nasazení v průběhu pracovního dne bude provedeno v další fázi projektové dokumentace po detailním rozpracování plánu organizace výstavby. Orientačně lze uvést hladiny hluku předpokládaných zdrojů při výstavbě ve vzdálenosti 1 m od obrysu zdroje- viz tabulka 11. Podle ustanovení nařízení vl. č.148/2006 Sb. je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru obytných staveb stanovená součtem základní hladiny hluku LAz = 50 dB a příslušných korekcí.


52


Tabulka11 - Hladiny hluku použitých strojů při výstavbě Zdroj hluku

Hladina hluku LWA, dB 80

Nákladní automobil Pásové rypadlo

108

Mobilní rypadlo

96

Kolový kloubový nakladač Příkopový válec Autojeřáb Vibrátor na beton Mobilní kompresorová stanice Finišer

100 104 100 108 99 104

K1 = + 10 dB / chráněné venkovní prostory staveb v okolí hlavních komunikací a v ochranném pásmu drah (OPD), kde hluk z dopravy je převažující/ K2 = + 5 dB

/ chráněné venkovní prostory staveb ovlivněné hlukem z pozemní

dopravy po veřejných komunikacích/ K3 = - 10 dB / pro noční dobu: 6 00 - 2200 / pro hluk z dopravy na komunikacích s korekcí pro starou hlukovou zátěž pro den od 6 00 - 2200 hod 00

pro noc od 22 - 6

00

hod

LAeq,T = L Aeq,T + K4

= 70 dB

LAeq,T = L Aeq,T + K4 + K5 = 60 dB

pro hluk z dopravy na hlavních komunikacích pro den od 6 00 - 2200 hod 00

pro noc od 22 - 6

00

hod


= 60 dB


pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích pro den od 6 00 - 2200 hod 00

pro noc od 22 - 6

00

hod


= 55 dB


pro hluk z dopravy na neveřejných komunikacích a ze stacionárních zdrojů hluku pro den od 6 00 - 2200 hod 00

pro noc od 22 - 6

00

hod

LAeq,T = 50 dB LAeq,T = L Aeq,T + K3 = 40 dB


53


pro hluk ze stavební činnosti v době od 7,00 do 21,00 hod a kratší


pro daný případ (pracovní doba 10 hod v době mezi 7,00 a 21,00) je limit…66,4 dB

V daném případě je tedy nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru obytných staveb stanovená součtem základní hladiny hluku LAz = 50 dB a příslušných korekcí. Korekce pro nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku v nočních hodinách je – 10 dB. Obdobně limit hluku ze stavební činnosti v denní době s připočtením korekce (10 hodinová pracovní doba) činí výše uvedených 66,4 dB. Popisovaný záměr v obydleném území přináší potenciální zdravotní rizika obtěžování obyvatel hlukem

zejména v období výstavby. Míra rušení obyvatel závisí na vzdálenosti

obytné budovy od staveniště a na podmínkách terénu, od toho se odvíjí dosahovaná hladina akustického tlaku na fasádě budovy. Ve fázi výstavby záměru bude hluk emitován výlučně v denních hodinách, mezi 7,00 a 21,00 hod. S ohledem na rozsah prací a dobu jejich trvání lze předpokládat, že problematika škodlivých účinků hluku bude málo významná až nevýznamná. Pro obyvatele přilehlých obcí bude nejvýznamnějším původcem hluku doprava, která zvýší nepravidelně hlukovou zátěž v okolí příjezdových komunikací. Obecně lze však konstatovat, že hluková zátěž související s fází přípravy záměru bude mít zanedbatelné škodlivé účinky. Předpokládané ekvivalentní hladiny hluku v období výstavby záměru byly vypočteny v přiložené hlukové studii (příloha č. 5). Tato zahrnuje výpočet průběhu izofon jak ve volné krajině, tak v místech s blízkou zástavbou obytnými budovami. Jedná se o typické příklady šíření hluku z výstavby , které jsou následně vždy pro obdobná území zobecněny. Hlukové mapy byly zhotoveny (mimo volnou krajinu) pro -okolí obce Janovice, územní varianta úseku 2, km 2,3 až 2,8. Byly zde zvoleny výpočtové body 3 (k.ú. Baška, č.p. 274) a 4 (k.ú. Janovice u Frýdku, č.p. 107). Limit 66,4 dB je u této nejbližší obytné zástavby spolehlivě dodržen (nalezeno 62,2 a 56,7 dB) -okolí obce Palkovice, úsek 2, km 21,3 až 21,9. Byly zde zvoleny výpočtové body 1 (k.ú. Palkovice, č.p. 355) a 2 (k.ú. Palkovice, č.p. 409). Limit 66,4 dB je u této nejbližší obytné zástavby spolehlivě dodržen (nalezeno 56,0 a 61,9 dB).


54


Při předpokládaném počtu mechanizmů na staveništi tak bylo zjištěno, že k nepřekročení hygienických limitů nař.vl.č. 148/2006 Sb. pro denní dobu, včetně korekcí pro stavební činnost dochází již při vzdálenosti obytných domů cca 20 m od staveniště, tj. uvnitř bezpečnostního pásma dle energetického zákona. V daném případě je vzhledem ke vzdálenosti plynovodu od nejbližší obytné zástavby v převažující části trasy vliv hluku na obyvatelstvo během výstavby záměru z hlediska významnosti vlivu zanedbatelný. Podle uvedené hlukové studie lze potom dále

stanovit orientační počet hlukem

z výstavby obtěžovaných obyvatel v nejbližší zástavbě po celé trase plynovodu. V přiloženém posouzení vlivů na veřejné zdraví (příloha 6) je konstatováno, že pozorovatelné krátkodobé ovlivnění obyvatel (celkem v řádu několika stovek) může nastat pouze ve fázi výstavby záměru. Ve fázi provozu je toto ovlivnění prakticky vyloučeno. Významné ohrožení zdraví však vzniká teprve při trvalé hladině zvukového tlaku nad 130 dB, což jsou hodnoty, které jsou zcela mimo realitu daného případu. Z uvedeného hlediska by mohl být významný rovněž hluk v období provozu. Jedná se o hluk, vznikající v okolí předávacích (regulačních) stanic (PS, resp. PRS) a dalších objektů, kde dochází k redukci tlaku. Zde dochází převážně k snižování vstupního velmi vysokého tlaku na tlak „vysoký“, v rozvodech směřujících k jednotlivým spotřebištím. V současné době se jedná o redukci tlaku z 6,35 MPa na cca 2,5 MPa. Jako důsledek redukce tlaku dochází (při adiabatickém ději) k ochlazení plynného media a současně k emisi hlukového zatížení a to po celou provozní dobu objektu (24 hod/den). S realizací popisovaného záměru a rozšířením těchto objektů by ale došlo k mírnému navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku v jejich okolí. Rozšiřované lokality uvedených objektů a jejich charakteristika je obsahem tabulky 12. Navýšení hladiny akustického tlaku lze kvantifikovat z navýšení intenzit hluku. Jejich nárůst bude (pro základní tlak PN 73,5) v převážné většině případů činit

(7,3 – 2,5) : (6,3 – 2,5) = 1,26

tj. navýšení cca o 26%. Odpovídající navýšení hladin akustického tlaku lze potom odhadovat z relace

∆L, [dB] = 10. log 1,26


55


Tabulka 12- Charakteristika rozšiřovaných objektů s redukcí tlaku Úsek

1

Staničení, km 0,0

1

16,85

1

40,9

1

84,35

2

2

0,00

41,4

Název objektu TU 157 Tvrdonice RU 010 Mutěnice TU 160+ PS104 Bukovany TU 166+ PS 102 BezměrovII RU 013 Libhošť OD 53 + TU + PS Nošovice

Obec

P o z n á m k a

Obytná zástavba –Tvrdonice, cca 1,8 km Tvrdonice Mutěnice

Propoj se stávajícím potrubím. Obytná zástavba-Čejkovice, cca 2,3 km Nové tlakové poměry v PS. Obytná zástavba-Bukovany, cca 0,52 km

Bukovany

Kojetín Libhošť

Nižní Lhoty

Nové tlakové poměry v PS. Propoj se stávajícím potrubím. Obytná zástavba-Bezměrov, cca 1,4 km Propoj se stávajícím plynovodem Obytná zástavba-Bartošovice, cca 1,08 km; Libhošť, cca 1,23 km Nový TU, nová předávací stanice (pro HYUNDAI). Propoj se stávajícím plynovodem. Obytná zástavba-Nižní Lhoty, cca 0,4 km

Dle tohoto bude navýšení stávajících hladin akustického tlaku představovat pouze asi 1,00 dB (pro alternativní PN 100 lze obdobně nalézt…2,9 dB).

Tato hodnota

nebude

představovat pozorovatelné zhoršení hluku v uvedených lokalitách. Navíc vlastní hluk PRS byl proměřen na místě

(PS Bukovany, km 40,9 úsek 1)

a nalezena ekvivalentní hladina

akustického tlaku 40 dB již ve vzdálenosti cca 40 m od PRS (v 60 m cca 35 dB). I kdyby tedy byla přiznána nutná snižující korekce -5 dB na přítomnost tónové složky v produkovaném hluku (1,6 kHz- viz protokol z měření, příloha 5), budou ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním chráněném prostoru staveb pro bydlení ve vzdálenosti 60 m od PRS dodrženy. Stejně tak nebude docházet k překročení hygienických limitů ve venkovním chráněném prostoru staveb ani při alternativním talku PN 100 v potrubí. Hluková mapa pro tuto skutečnost byla zpracována pro lokalitu Nošovice (úsek 2, km 41,4), kde je předpoklad realizace nové PRS a kde je současně obytná zástavba nejbližší (400 m). Je zřejmé, že vliv hluku předávacích stanic je u daného záměru zcela zanedbatelný a to i v noční době (22,00- 6,00 hod). Vibrace a záření Otázky, spojené s ochranou před vibracemi nejnověji upravuje zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

56


nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vibrace se mohou projevit především v časově omezeném období výstavby. Zde mohou být vibrace generovány použitými, těžkými, mechanismy v období výstavby. Dopad na širší okolí by však neměl být významný. Bude-li výjimečně přistoupeno k použití

trhacích prací při výstavbě, bude třeba

s ohledem na typ odstřelu v předstihu zvážit i možné důsledky těchto prací. V etapě výstavby nelze tedy projev vibrací zcela vyloučit, avšak vzhledem k dostatečné vzdálenosti obytné zástavby na většině délky trasy plynovodu lze tento vliv hodnotit z hlediska významnosti jako vliv nevýznamný. Při provozu plynovodu se nepředpokládá vznik a působení takové hladiny vibrací, která by měla významný vliv na okolní přírodu nebo obyvatelstvo a přesahovala hodnotu 77 dB v denní době (limit hladiny vibrací dle nař.vl.č. 148/2006 Sb.). Při výstavbě záměru nepředpokládáme výraznější vliv ionizujícího či neionizujícího záření na biotu a veřejné zdraví v okolí záměru. Zdrojem ionizujícího záření může být např. použití defektoskopických přístrojů pro kontrolu kvality svarů, založené na principu ultrazvukového nebo ionizujícího záření. Při využití těchto přístrojů v souladu s jejich technickými podmínkami lze vliv ionizujícího záření zanedbat. Vlastní provoz plynovodu nebude zdrojem ionizujícího záření. Záměr se rovněž nenachází v oblasti působení externích zdrojů vysokých a velmi vysokých frekvencí. U neionizujícího záření

by mohlo jednat např. o důsledky užití

bezdrátových

prostředků komunikace (vysílačky, mobilní telefony), okruh jejich působení je však značně omezen, veřejné zdraví nebude (při užití v souladu s jejich technickými podmínkami) ohroženo. U navrhovaného plynovodu nebudou instalovány žádné významné zdroje elektromagnetického záření, tudíž nelze očekávat jeho vznik a šíření.

Bezpečnostní problematika Podle ustanovení §69 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) činí pro navrhovaný záměr bezpečnostní pásmo celkem 320 m (2x160 m) od půdorysu potrubí plynovodu. Pro regulační stanice s tlakem nad 40 bar (všechny propoje se stávajícími plynovody) platí bezpečnostní pásmo 20 m od oplocení a pro kompresorové stanice 200 m od technologie. Je určeno k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života zdraví a majetku osob. Zejména z těchto důvodů jsou na celé trase navrženy dvě územní varianty (různé trasy vedení) v úseku 2 (km 30,79 až 39,68) a v úseku 3a (km 15,67 až 23,14) a dále drobné alternativy vedení.


57


Přehled počtu těchto drobných územních alternativ, navržených převážně z důvodů dodržení uvedeného bezpečnostního pásma od budov je tento:

-úsek 1………………. 7 alternativ -úsek 2…………….. 7 alternativ a 2 alternativy u územní varianty -úsek 3a…………….. 1 alternativa -úsek 3b…………….. 4 alternativy

Jedná se vesměs o odchylky vedení od základní navržené trasy v řádu desítek až stovek metrů. Stručná charakteristika variant a alternativ je podána v následujících tabulkách 13, 14 a 15. Situování těchto variant/alternativ a jejich střety s ochranou životního prostředí jsou předmětem přílohy 4. Tabulka 13- Úsek 1- charakteristika alternativ Ćíslo alternativy 1

Staničení trasy, km 46,4-46,45

Obec

Koryčany

2

94,9

Horní Moštěnice

3

100,8-101,0

Beňov, Želátovice

4

114,0

Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou

5

127,9

Hranice

Popis problému

Dvakrát křížení stávajícího plynovodu kvůli dřevěné chatě do vzdálenosti 40 m. Řešit odlišně oproti TPG70204 z důvodu nedodržení nejmenší dovolené vzdálenosti od staveb, 80m nebo obejít od 46,4 do 46,7 km – alternativa č. 1. Alternativa by však zasáhla do PUPFL. Křížení s projektovanou dálnicí D1. Pokud by souběh s přeložkou stávajícího plynovodu nebyl možný, je navržena alternativa č. 2 od 94,25 – 95,45 km, která most obchází jižní stranou a vyhýbá se sjezdu z dálnice. V tomto úseku je navrženo dvakrát překřížit stávající plynovod (alternativa č.3), aby byla dodržena min.předepsaná vzdálenost 80m od budovy. Alternativně lze požádat o odlišné řešení oproti TPG70204. Trasa by v tom případě procházela cca 40 m od budovy. Trasa plynovodu Moravia vede v tomto úseku v souběhu se stávajícím plynovodem a kříží nájezd na plánovanou dálnici D1 a stávající silnici II/437. Jako alternativa č. 4 byla navržena trasa, která budoucí nájezd na dálnici obchází a kříží pouze stávající silnici. Přechod dálnice D1 (alternativa č. 5) bude nutno vést mimo dálniční most a přitom dvakrát překřížit stávající plynovod DN 700. V tom případě bude přechod dálnice dále než požadovaných 80 m od krajní opěry mostu, tedy v souladu s technickými předpisy.


58


6

131,15

Olšovec

7

135,5

Bělotín

V základní trase je nutno k dodržení nejmenší dovolené vzdálenosti od staveb 80 m 2x překřížit stávající plynovod DN 700. Nebo volit alternativu č. 6 tj. bez křížení, avšak odlišně od TPG70204(vzdálenost od obytné budovy bude pouze 70 m). Přitom by se předpokládalo použití zvýšené tloušťky stěny trubky a případně dalších opatření zvyšujících bezpečnost. V základní trase je nutno k dodržení vzdálenosti od staveb 80 m 2x překřížit stávající plynovod DN 700 a vedení VVN 110 kV. Nebo volit alternativu č.7 tj. bez křížení, avšak odlišně od TPG70204 (vzdálenost od obytné budovy bude pouze 60 m v km 135,4). Přitom by se předpokládalo použití zvýšené tloušťky stěny trubky a případně dalších technických opatření zvyšujících bezpečnost.

Tabulka 14- Úsek 2 - charakteristika alternativ základní trasy a její územní varianty Ćíslo alternativy 1

Staničení trasy, km 7,05-7,2

Obec

Popis problému

Z á k l a d n í t r a s a Kolize s drůbežárnou (5 m vlevo) a domkem a chatou Příbor

2

18,8-18,9

Frýdek-Místek

3

23,2

Palkovice

4

28,3-28,7

Metylovice

5

37,6

Janovice

6

46,35

Dolní Tošanovice

7

47,6

Dolní Tošanovice

v km 7,2 (20 m vpravo). Řešit odlišně od TPG70204 z důvodu nedodržení dovolené vzdálenosti nebo obchvatem zleva km 6,95 – 7,4 – alternativa č. 1 (potom by předepsané vzdálenosti byly dodrženy). .V základní trase je zprava ve vzdálenosti cca 80 m skupina domů. Řešit odlišně od TPG70204 nebo zvětšit souběh tak (alternativa č.2), aby vzdálenost od skupin po obou stranách byla maximální. I tak však nelze dodržet vzdálenost 120 m od skupiny budov. Stavba 65 m vpravo, řešit odlišně od TPG70204 z důvodu nedodržení nejmenší dovolené vzdálenosti od staveb (80 m) nebo alternativou č. 3, která obchází stavbu zprava v dostatečné vzdálenosti. V oblasti přechodu silnice I/56 jsou vlevo od trasy budovy ve vzdálenosti 60 – 80 m. Alternativa č.4 navrhuje vedení trasy porostem nad rybníčky, s výhodnějším křížením s vedením VN 22 kV a přechodem silnice I/56. Rodinný domek 40 m a 60 m o plynovodu. Řešit odlišně od TPG70204 nebo obejít od km 37,45 do 39,0 – alternativa č. 5. I v případě alternativy však nemůže být dodržena vzdálenost 80 m od samostatně stojící obytné budovy. Rodinný domek vpravo 60 m.Řešit odlišně od TPG70204 nebo alternativou č.6 (od 45,05 – 47,6 km), která obchází severně obec Dolní Tošanovice. Plocha určená ÚPn pro výstavbu ČOV 30 m vlevo od trasy. Řešit odlišně od TPG70204 nebo alternativou č.7. Dle ní lze za cenu dvojího křížení stávajícího plynovodu přejít na jeho druhou stranu, čímž by mohly být min. vzdálenosti těsně dodrženy.


59


Ú z e m n í v a r i a Územní 30,79-39,68 Frýdlant nad varianta Ostravicí, Pržno, Janovice, Frýdek-Místek, Raškovice, Vyšní Lhoty Alternativa 1 Alternativa 2

5,1

Janovice

7,6

Vyšní Lhoty

n t a

v

k m 3 0, 7 9

a ž 3 9, 6 8

Variantní řešení je vedeno samostatně a i zde se nacházejí budovy v bezpečnostním pásmu, které by nesplňovaly požadavek minimální vzdálenosti (km 2,45; 5,1; 7,6. Pro tyto případy řešit odlišně od TPG70204. V km 2,45 se vlevo od trasy se ve vzdálenosti cca 30 m nachází rodinný domek a vpravo ve vzdálenosti cca 40 m jsou domky. Rodinný domek 75 m vlevo a 75 m vpravo.Řešit odlišně od TPG70204, nebo dle alternativy č.1 lze obejít domek jižně. Průchod trasy okrajem pozemku, určeného ÚPn pro výstavbu ČOV. Případný rozpor řešit odlišně od TPG70204 nebo obejít vpravo alternativou č.2, trasa ale bude v tomto případě zasahovat větší část lesního pozemku.

Tabulka 15- Úsek 3a, 3b - charakteristika alternativ a územní varianty Ćíslo alternativy

Staničení trasy, km

Obec

Popis problému

Ú s e k 1

28,05

Čavisov

3 a

Chaty v lesním úseku vpravo cca 30m, vlevo 90m. Řešit odlišně od TPG70204 z důvodu nedodržení dovolené vzdálenosti od staveb (80m). Přitom řešit zvýšení tloušťky stěny trubky a 100% radiografickou a 100% ultrazvukovou kontrolu svarů. Lze rovněž projít novým lesním průsekem uprostřed mezi chatami na obou stranách. I potom by bylo nutné odlišné řešení od TPG70204 (skutečnost cca 60m na obě strany).

Ú z e m n í v a r i a n t a v ú s e k u 3 a Územní varianta je vedena samostatně a nenacházejí Územní 15,67-23,14 Velké se zde budovy v bezpečnostním pásmu plynovodu, varianta Albrechtice, které by nesplňovaly požadavek minimální vzdálenosti. Bravantice, Variantní řešení trasy se od hlavní navržené trasy Bílovec, odklání a jde západně od hlavní trasy. Variantní řešení Zbyslavice

je navrženo pouze ve střední části úseku 3a, zbývající část trasy je vedena v souběhu se stávajícím plynovodem. Důvodem jsou oboustranné táhlé intravilány obcí na začátku úseku, navazující problematický průchod CHKO Poodří (oblast rybníků), dále souběh mezi dálnicí a obcí Velké Albrechtice a hustá zástavba v členitém terénu na konci úseku.

1

4,4-5,14

Ú s e k 3 b Háj ve Slezsku, Základní trasa přechází vodní tok Opava níže po proudu (oproti alternativě). V případě vedení dle Kozmice

alternativy 1 by bylo nutné odlišné řešení od TPG70204 –25 m vlevo trasy plynovodu se nachází samostatně stojící chata.


60


2

6,0

Kozmice

3

6,3-6,75

Kozmice

4

14,8-16,0

Hať

42 m vlevo od trasy začíná pozemek vyhrazený v územním plánu pro budoucí ČOV. Navrhujeme řešit odlišně oproti TPG70204 – nedodržení povolené vzdálenosti od staveb (60m). Volit je možno také alternativu č 2- zvýšit odstup od stávajícího plynovodu SMP na 32m, čímž však dojde k rozšíření celého bezpečnostního pásma obou plynovodů. Navržena základní trasa v souběhu se SMP. Možná alternativa č.3 je kratší, ale nejde v souběhu /koridoru se SMP Navržen vhodnější přechod silnice III. třídy a VN 22 kV (křížení 45°) kratší trasou v soub ěhu s VN 22 kV ve vzdálenosti cca 40m – alternativa č. 4.

Nedodržení bezpečnostního pásma, daného přílohou energetického zákona a nedodržení nejmenších dovolených vzdáleností plynovodů od staveb je nutno řešit individuálním posouzením. Toto musí obsahovat bezpečnostně kvalitativní posouzení rizik provozované přepravy plynu ve vztahu k okolním objektům s následným stanovením účinných opatření. V takových případech bude třeba předložení

souhlasného stanoviska Českého

plynárenského svazu do územního řízení. Hodnocení bezpečnostních rizik s ohledem na navržené varianty/alternativy je m.j. obsahem přílohy 6 (vliv na veřejné zdraví). V souladu s dále uvedeným hodnocením (kapitola D.3.) je zde uvedeno, že „riziko havárií při splnění všech zákonných, bezpečnostních a technologických požadavků je minimální“. Toto hodnocení bylo zahrnuto jako jeden z podkladů pro následné doporučení vhodnosti variant/alternativ vedení.

B.3.5. Doplňující údaje U nově budovaného plynovodu nebudou provozovány žádné trvalé zdroje ionizujícího záření ve smyslu zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Výstavbou ani provozem plynovodu nebudou emitována radioaktivní nebo elektromagnetická záření v úrovních, které by mohly mít zjistitelný negativní dopad uvnitř nebo vně objektů. V převážné části trasy se plynovod nachází pod terénem. Jen při křížení s liniovými stavbami se plynovod dostává výjimečně nad terén. Lze tedy uvažovat o možném vlivu stavby např. na proudění podzemních vod a následně ovlivnění vydatnosti vodních zdrojů v okolí, zvláště při průchodu plynovodu ochrannými pásmy těchto zdrojů (příloha 4). Vzhledem k relativně malé ploše podélného řezu plynovodu a k jeho poměrně mělkému uložení (vesměs nad hladinou podzemní vody), zůstává tento vliv spíše v teoretické rovině.


61


Z pohledu možného ovlivnění krajiny uvažovanou stavbou připadá v úvahu její vliv na krajinný ráz. V daném území převažuje

členitá pahorkatina s mírně vlnitým reliéfem

s plošinami, sevřenými i rozevřenými údolími. Sídla jsou situována převážně v údolích, takže význačným rysem by mohly být pouze horizonty bez sídelních a industriálních prvků, kudy však vdení neprochází. Co se tedy týče části nadzemního vedení, případně změn morfologie terénu, je možné teoreticky uvažovat o ovlivnění krajinného rázu. Součástí záměru však nejsou žádné významné terénní úpravy nebo zásahy do krajiny. Záměr respektuje terénní reliéf území, nebudou vytvářeny nové antropogenní tvary v krajině (např. zářezy nebo násypy). V případě nadzemních křížení (např. s vodními toky Morava, Moštěnka) se jedná vesměs o lokality, kde již stávající vedení je nad terénem a jeho zdvojení bude na tyto jevy bez pozorovatelného vlivu.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.1.1. Charakteristika území Posuzovaný záměr se dotýká

celkem území

128 obcí ve čtyřech krajích a to

Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském. Trasa plynovodu má dle základního návrhu celkovou délku 261,9 km a je rozdělena na 4 úseky, označené 1, 2, 3a a 3b, jak bylo dříve uvedeno. V úseku 1 plynovodu se jedná v podstatě o zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 Hrušky – Příbor (rozdělovací uzel RU 013 Libhošť). Z hlediska územního jsou na celé trase navrženy dvě územní varianty (různé trasy vedení) v úseku 2 (km 30,79 až 39,68) a v úseku 3a (km 15,67 až 23,14). Úseky 1 a 3b jsou z tohoto pohledu invariantní. Jak tyto uvedené dvě územní varianty, tak některé další drobné územní alternativy vedení plynovodu jsou zpravidla navrženy z důvodů ochrany nemovitostí (bezpečnostní pásmo plynovodu). Vedení plynovodu prochází spíše nižšími polohami v části jižní a střední Moravy, ztasahuje nicméně i do okrajových svahů Ždánického lesa, pohoří Chřiby, Oderských vrchů a


62


Beskyd. Nadmořská výška trasy se tak pohybuje v rozmezí 200 až 390 mn.m. V Jihomoravském kraji prochází trasa rovinným, zemědělsky obdělávaným terénem, s pozemky ZPF vysoké třídy ochrany, místy s vinicemi a sady a dále mírně zvlněným až zvlněným terénem. U hranice kraje je terén poměrně členitý, místy s lesními komplexy. Ve Zlínském kraji se jedná o průmyslově zemědělskou oblast. Terén je zvlněný, místy málo přehledný, částečně až rovinatý. U přechodu vodního toku Morava je nutno zvážit možnost využití rezervního místa na stávající konstrukci vrchního přechodu. V kraji Olomouckém prochází trasa plynovodu rovněž pouze mírně zvlněným terénem. Je zde velké množství přechodů silnic, několik přechodů dálnice, několikanásobné křížení stávajícího plynovodu, nadzemního vedení VVN a řada křížení s vodními toky. Rovněž zde je vhodné zvážit možnost přechodu vedení vrchem, ve vazbě na způsob průchodu stávajícího plynovodu. Trasa v Moravskoslezském kraji je vedena převážně po orné půdě spíše nižší bonity, prochází oplocenou oborou VFU Brno a na několika místech obchází lesní komplexy a prochází mimolesní zelení. Začátek trasy úseku 2 plynovodu Moravia vede v převážně rovinatým až mírně zvlněným terénem. V dalším průběhu místy prochází lesními úseky zvlněným až svahovitým terénem (zejména u vodních toků). V celé trase plynovodu se nachází desítky katastrálních území, řazených mezi zranitelné oblasti ve smyslu nař.vl.č. 103/2003 Sb. Z celého území, zasaženého stavbou plynovodu činí tyto oblasti téměř 50%. Z prvků VKP je v trase plynovodu řada křížení s toky a průchody lesními oblastmi. Co se týče vodních toků, lze jako nejvýznamnější křížení nahlížet

křížení s tokem

Morava (v blízkosti EVL Morava-Chropyňský luh), Bečva a Strhanec (EVL Bečva- Žebračka), dále v úseku 2 Ostravice (EVL Řeka Ostravice) a Morávka (EVL Niva Morávky). V úsecích 3a, 3b je závažné křížení s vodním tokem Odra (EVL Poodří) a Opava. Z hlediska průchodu plynovodu lesními komplexy lze považovat tyto střety za nepodstatné. Celková délka průchodu zde činí cca 8,8 km, tj. 3,3% celkové délky trasy. Trvalé omezení na PUPFL z důvodu ochranného pásma plynovodu (bezlesí) tak bude zaujímat plochu pouze cca 3,4 ha. V území se nachází dále dvě křížení s oblastí CHOPAV- kvarter řeky Moravy (km 0,01,42 a 82,1-94,8) a tři přírodní parky (Ždánický les, Chřiby a Oderské vrchy). V úseku 1 a 3a dochází k průchodu trasy přes CHKO Poodří a stejnojmenná území NATURA 2000 (EVL a Ptačí oblast). V trase plynovodu se nachází řada oblastí soustavy NATURA 2000. Jedná se jak o


63


evropsky významé lokality (EVL), tak o ptačí oblasti(PO). Jejich výčet je tento: EVL: -Chřiby -Morava- Chropyňský luh -Bečva- Žebračka -Poodří -Řeka Ostravice -Niva Morávky PO: -Hovoransko- Čejkovicko -Poodří

V území se dále nachází i několik maloplošných ZCHÚ, řada prvků ÚSES (včetně NRBK) a ochranných pásem vodních zdrojů. Možné střety s uvedenými typy exponovaných území jsou zřejmé z mapové přílohy 4. Z hlediska makroklimatických poměrů náleží území, jímž plynovod prochází k severnímu mírnému podnebnému pásu. Dochází zde ke střetu vlivů Atlantského oceánu od západu a euroasijského kontinentu z východu, tedy vlhčího oceánického klimatu s klimatem kontinentálním. Na hodnoceném

území

nalezneme typické výrazné místní klimatické

odlišnosti způsobené relativně dlouhou trasou plynovodu. Nacházejí se zde jak roviny, tak pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny. Tato skutečnost dala vzniknout výraznému klimatickému gradientu. Podle QUITTA (1971) zasahuje na uvedené území celkem 6 klimatických oblastí. Nejteplejší oblast je na začátku trasy (Břeclavsko, oblast T4). Ta je charakteristická velmi dlouhým létem, velmi teplým, velmi suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a podzimem. Typická je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota v lednu činí -2 až -3oC, v červenci 19- 20oC. Celkový srážkový úhrn činí 500 až 650 mm. Dalšími klimatickými oblastmi v trase plynovodu jsou T2, MT11, MT10 a MT9 v oblasti Chřibů, ždánického lesa a Oderských vrchů. V úseku 2 se trasa plynovodu dotýká nejchladnější oblasti z hodnoceného území a to MT2 (svahy Moravskoslezských Beskyd).


64


Od jednotky MT2 k jednotce T4 se klima vyznačuje postupným prodlužováním léta od mírně vlhkého k teplému a suchému. Přechodné období je krátké, s mírným až mírně teplým jarem a podzimem. V případě nejchladnější jednotky MT2 je zima normálně dlouhá a přechodem k MT11 se její délka postupně zkracuje stejně tak jako délka trvání sněhové pokrývky. V těchto oblastech činí průměrná teplota v lednu

-2 až -4oC, v červenci 16- 18oC. Celkový srážkový

úhrn činí 550 až 800 mm. Členité území, jímž plynovod prochází, lze podle biogeografického členění České republiky (CULEK 1996) zařadit zcela k provincii Středoevropské. Pro tu jsou charakteristické druhy s nároky na mírně teplé a srážkami bohatší léto a nepříliš studenou zimu s mrazovým obdobím trvajícím 2-3 měsíce. Jedná se tak především o druhy opadavých listnatých nebo smíšených lesů nížinných až horských poloh. Výjimku představují nejvyšší pohoří, kde se vyskytují subalpinské a alpinské druhy, z nichž některé jsou významnými glaciálními relikty. Provincie jsou dále děleny na menší jednotky tzv. podprovincie. Na námi sledované území zasahují všechny čtyři: Hercynská, Polonská, Severopanonská a Karpatská. Každá z nich je charakteristická jiným geologickým a geomorfologickým vývojem čemuž odpovídá i složení její bioty. Hercynská podprovincie – v daném území se nachází pouze v oblasti Oderských vrchů. Její biota je biotou západní a centrální části střední Evropy. Vegetace je především ovlivněna geologicky starým podložím Českého masivu, budovaným převažujícími kyselými břidlicemi a hlubinnými vulkanity. Na těchto horninách se vyvinuly zpravidla kyselé a živinami chudé půdy. Živinami bohatší a bazičtější podklady se zde vyskytují pouze na menších plochách. Značná část území je pokryta pískovci, jílovci a opukami české křídové pánve. Charakteristické pro

tuto podprovincii je zastoupení hadcových ostrůvků. Flóra

Hercynské podprovincie je celkově středně bohatá. Poměrně rozsáhlá a geologicky jednotvárná území mají však velmi uniformní flóru. Druhové bohatství je soustředěno v kontinentálněji ovlivněných regionech a na ostrůvcích s ultrabazickými substráty. V podprovincii převažují středoevropské a evropské druhy a v rámci Evropy jsou právě zde nejčastěji zastoupeny prvky se suboceanickou tendencí. Typické druhy oceanického charakteru zde prakticky chybí. Vzhledem k charakteristické florogenezi postrádá květena paleoendemity a neoendemity jsou ojedinělé (např. endemity na hadcích či krasových ostrůvků). Větší počet endemitů je v nejvyšších polohách sudetských pohoří (např. v Hrubém Jeseníku je to Poa riphaea, Campanula bohemica gelida, Plantago atrata sudetica). Zastoupení teplomilných, boreokontinentáílních a arktoalpidských druhů má často charakter


65


reliktů. Některé glaciální relikty, a to především druhy boreokontinentální, zde dosahují jihozápadní hranice svého rozšíření. Na jihovýchodním okraji Hercynie (mimo území Olomouckého kraje) je patrný kontakt s podprovincií severopanonskou, charakterizovaný neostrou hranicí, přestupovanou druhy charakteristickými pro Panonii. Kontakt s podprovincií západokarpatskou se projevuje především v v bioregionech východního okraje (území Olomouckého kraje) kam proniká řada druhů západních Karpat. Specifikem podprovincie je výskyt dubohabřin asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum, které v okolních podprovinciích nahrazují jiné typy hájů. Živočišná složka je tvořena ochuzenou západopalearktickou arboreální faunou a je značně podobná sousední západokarpatské podprovincii. Bohatství fauny bylo silně ovlivněno pleistocénními změnami klimatu. Má tak nižší druhovou diverzitu, což je výrazné především u horské fauny. Projevuje se zde velký vliv fauny okolních podprovincií - z východu sem zasahuje řada typických karpatských druhů (např. modranka karpatská Bielzia coerulans), ze severu pak některé druhy typické pro Polonikum, např myšice temnopásá (Apodemus agrarius). Na jihovýchodě sem pronikají také četné teplomilné druhy. Hercynie má málo endemitů, naproti tomu jsou v teplých oblastech četné postglaciální relikty a na rašeliništích relikty glaciální. Polonská podprovincie – je zastoupena zejména v úseku 3a a 3b na území Moravskoslezského kraje. Na území ČR zasahuje ze severu pouze okrajovými, víceméně přechodnými částmi. Charakteristickou část představují nížiny a nevysoké pahorkatiny, které jsou tvořeny málo zpevněnými a měkkými druhohorními a třetihorními sedimenty, přemodelované pleistocénním ledovcem a zpravidla pokryté glaciálními sedimenty. Z těchto hornin jen ojediněle vystupuje starší skalní podklad. Biotu podprovincie ovlivňují poměrně jednotvárné horniny i reliéf a malé nadmořské výšky. Flóra podprovincie je poměrně chudá. Vzhledem ke geohistorickému vývoji (pokrytí území kontinentálním ledovcem v průběhu glaciálů) zde chybějí paleoendemiti, neoendemitů je velmi málo. Ve flóře se mísí vlivy jižněji položených sousedních horských podprovincií s vlivy oceáničtějších nížin severního Německa i kontinentálnějších území Ukrajiny a Běloruska. Charakteristická je zejména přítomnost řady druhů sarmatského migroelementu. Od západu pak do podprovincie pronikají suboceanické druhy. Pouze na tuto podprovincii je v České republice vázán výskyt rostliny nepukalky plovoucí (Salvinia natans). Hercynská a Karpatská podprovincie obohacuje zdejší flóru o četné, většinou splavené montánní prvky. Vlivem malé výškové členitosti, malé pestrosti hornin a tím způsobené menší variabilitě vegetace, je méně bohatá i fauna podprovincie. Jsou zde zastoupeny především prvky nižších poloh, s výjimkou výrazně teplomilných. Chybí zde horští zástupci fauny. Velmi rozšířené jsou


66


druhy kulturních stepí a vodní fauna. Na území ČR je pro tuto podprovincii charakteristické pronikání některých druhů z Karpatské a Hercynské podprovincie.

Ze savců je

charakteristickým druhem např. myšice temnopásá (Apodemus agrarius), která pouze částečně přesahuje do sousední Hercynské podprovincie. Z ptáků můžeme jmenovat např. hohola severního (Bucephala clangula), břehouše černoocasého (Limosa limosa) nebo vodouše rudonohého (Tringa totanus). Severopanonská podprovincie se na trase plynovodu objevuje v jeho nejjižnější části, cca do km 40,0. Tato podprovincie tvoří severozápadní část panonské provincie (Pannonie). Na území ČR zasahuje tato provincie pouze do jižní části Moravy. Tato jednotka je budována převážně nezpevněnými sedimenty, typické jsou spraše, vápnité písky a sedimenty údolních niv, charakteristická jsou i vápencová bradla. Převažuje reliéf rovin a pahorkatin s elevacemi vápenců. Klima je velmi teplé, výrazně ovlivňované kontinentálními vlivy z východu a částečně i mediteránním podnebím od jihu. Biota je výrazně teplomilná, jsou zde velké rozlohy 1. dubového vegetačního stupně s dubem šípákem, vyskytuje se i biota 2. a 3. vegetačního stupně (ale bez buku). Charakteristické jsou lužní lesy i primární ostrůvkovité bezlesí se stepními, vodními nebo mokřadními společenstvy Karpatská podprovincie – v daném území, jímž plynovod prochází, má tato podprovincie největší rozlohu. Biota zde je ovlivněna charakteristickou geologií a geomorfologií Karpatské soustavy. Geologicky je tato podprovincie pestřejší než-li výše zmiňované podprovincie. Centrální části Karpat (mimo území ČR) jsou tvořeny krystalickým jádrem, které je obklopeno vápencovými nebo dolomitovými sedimenty. Na vnější straně tohoto jádra leží mocné usazeniny flyše, v nichž se střídají pískovce, jílovce a nesouvislé řetězce bradlových vápenců. Pro reliéf jsou charakteristické skalnaté hřbety a vápencová bradla. Typickým jevem jsou velká převýšení. Přesto že na území České republiky nezasahují centrální oblasti Karpat a z hornin zcela převládá flyš, základní rysy Karpat s charakteristickými vegetačními zákonitostmi se projevují i zde. Typická je také téměř úplná absence rašelinišť. Na extrémně prudkých svazích jsou časté suťové lesy. Flóra podprovincie je zejména v centrálních částech bohatá a obsahuje i paleoendemity, kteří však na naše území většinou nezasahují. Neoendemitů je vzhledem k dostatku reliktních stanovišť poměrně hodně. K druhům v české republice vázaným pouze na tuto podprovincii patří např. židoviník německý (Myricaria germanica). Kontaktní charakter moravské části Karpat se projevuje přesahy některých subatlantických druhů z Hercynské podprovincie do Beskyd. Od Hercynské podprovincie se její ochuzené okraje nápadně odlišují recentním vyšším zastoupením bučin s rozsáhlejším zastoupením květnatých typů. Oproti dříve uvedeným podprovinciím je výrazně


67


bohatši i fauna a to jak počtem druhů tak hustotou jedinců. Zvláště pestrá je horská fauna s množstvím endemitů. Tato skutečnost je dána nejen pestrou paletou stanovišť, ale i větší zachovalostí vegetace, především bučin a horských smrčin. Na rozdíl od Hercynské podprovincie je zde větší množství východních migrantů, z nichž mnozí jsou východními vikarianty druhů v Hercynii (ježek východní x ježek západní). Jednotlivé podprovincie jsou na základě abiotických podmínek prostředí a jeho charakteristické bioty dále členěny na bioregiony. Z pohledu předkládané koncepce jsou bioregiony jednou ze tří úrovní, ke kterým je vztahována analýza současného stavu přírodního prostředí. Podle geomorfologického členění ČR (DEMEK 1987) zasahují na dané území dvě velké geomorfologické jednotky Evropy- provincie Česká vysočina a provincie Západní Karpaty. Česká vysočina je zastoupena zejména hornatinami a vrchovinami, jež jsou součástí jesenické podsoustavy krkonošsko-jesenické soustavy. Geologické podloží tvoří Český masiv. Západní Karpaty zasahují na území kraje v jihovýchodní části pouze sníženinami a nevysokými pahorkatinami. Georeliéf

České

vysočiny

je

v současné

době

výsledkem

dlouhodobého

geomorfologického vývoje, který probíhal v různých fyzickogeografických podmínkách. Je představován složitou mozaikou tvarů různého původu, jež byly vytvořeny během tří klíčových vývojových etap. Byla to paleogenní denudace spjatá se zarovnáním zemského povrchu, kerné pohyby zemské kůry vyvolané alpinským vrásněním v neogénu a kryogenní modelace během opakovaného zalednění v pleistocénu. Lidské zásahy do georeliéfu se datují od počátku rozvoje zemědělství v dané oblasti, tj. od období neolitu. Lidská společnost tak urychlovala nebo zpomalovala průběh přírodních geomorfologických pochodů a vytvářela antropogenní tvary. V současné době se intenzita antropogenních pochodů vyrovnává intenzitě přírodních reliéfotvorných pochodů. Urychlení pozorujeme především u svahových a fluviálních pochodů. V důsledku odlesnění a zemědělství se značně zvýšila intenzita eroze půdy. Její produkty se pak ukládají v údolních nivách řek. Rovněž většina sesuvů je dnes spojena s antropogenním působením. Ke zpomalení geomorfologických pochodů pak dochází např. při úpravách a regulaci vodních toků. Popisovaná trasa plynovodu se nachází v tektonicky disponovaném území.

Je to

oblast s výskytem zlomů a dílčích dislokací, které vytvářejí detailnější kernou stavbu s možnými projevy seismické aktivity. Kolem obce Koryčany leží prostor plynovodu v synklinoriu, jehož hlavní osa se zvedá k severovýchodu. Charakteristickým rysem území je


68


kerná vrchovina s intenzivními neotektonickými zdvihy. V oblasti kolem Přerova se uplatňují zlomové systémy ve směru severozápadjihovýchod, které podmínily vznik Hornomoravského úvalu. Přibližně kolmo na ně probíhají hlavní linie karpatského systému. Popsaný zlomový systém tvoří holešovická porucha a porucha řeky Moravy. Ukládání plynovodu bude ve většině trasy

probíhat v kvartérních sedimentech.

Základovou půdu tak budou tvořit zeminy, tvořené jak jíly různé plasticity a zahliněnými písky až písky a štěrky.

C.1.2. Klima Hodnocené území pro pokládku plynovodu náleží z hlediska makroklimatických poměrů k severnímu mírnému podnebnému pásu. Nacházejí se zde jak roviny, tak pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny. Tato skutečnost dala vzniknout výraznému klimatickému gradientu. Převládá zde po větší část roku proudění západních směrů, které přináší na území vlhčí vzduchové hmoty. Střetávají se zde vlivy Atlantského oceánu od západu a euroasijského kontinentu z východu, tedy vlhčího oceánického klimatu s klimatem kontinentálním. Na hodnoceném území nalezneme typické výrazné místní klimatické odlišnosti způsobené relativně dlouhou trasou plynovodu. Větrná mapa ČR uvádí průměrné rychlosti větru ve výšce 10 m nad zemí. Pro dané území pokládky plynovodu převládají nižší

lze zjistit, že v jižní části

trasy (cca po km 110,0 úseku 1)

průměrné rychlosti, v rozmezí 3,0 až 3,5 m/s. V navazující části

lze na

úpatích Oderských vrchů a Beskyd konstatovat vyšší průměrné rychlosti a to až do 4,0 m/s. Na celém hodnoceném území převládá po větší části roku proudění západních nebo jihozápadních

směrů, které přináší na území vlhčí vzduchové hmoty. Typická frekvence

směrů větru v celoročním průměru je zjevná z obrázku 9 (stanice Červená, Oderské vrchy, střední část trasy plynovodu). Na uvedeném území tak lze nalézt jak vůbec nejteplejší oblast ČR, tak (v severní části) oblasti relativně chladné.

Podle QUITTA (1971) zasahuje na uvedené území celkem 6

klimatických oblastí. Nejteplejší oblast je na začátku trasy (Břeclavsko, oblast T4). Ta je charakteristická velmi dlouhým létem, velmi teplým, velmi suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a podzimem. Typická je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota v lednu činí -2 až -3oC, v červenci 19- 20oC. Celkový srážkový úhrn činí 500 až 650 mm.


69


Obrázek 9- Typická frekvence ročního proudění, Oderské vrchy

Dalšími klimatickými oblastmi v trase plynovodu jsou T2, MT11, MT10 a MT9 v oblasti Chřibů, Ždánického lesa a Oderských vrchů. V úseku 2 se trasa plynovodu dotýká nejchladnější oblasti z hodnoceného území a to MT2 (svahy Moravskoslezských Beskyd). Od jednotky MT2 k jednotce T4 se klima vyznačuje postupným prodlužováním léta od mírně vlhkého k teplému a suchému. Přechodné období je krátké, s mírným až mírně teplým jarem a podzimem. V severní části trasy plynovodu (jednotka MT2) je zima normálně dlouhá a přechodem k MT11 se její délka postupně zkracuje stejně tak jako délka trvání sněhové pokrývky. V těchto oblastech činí průměrná teplota v lednu

-2 až -4oC, v červenci 16- 18oC. Celkový

srážkový úhrn činí 550 až 800 mm. Rozsah základních klimatologických ukazatelů pro obě krajní oblasti

(T4 a MT2)

udává následující tabulka 16.


70


Tabulka 16- Rozsah klimatických charakteristik v trase plynovodu Název jevu

T4

MT2

60 – 70

20 – 30

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

170 – 180

140 – 160

Počet mrazových dnů

100 – 110

110 – 130

Počet ledových dnů

30 – 40

40 – 50

Průměrná teplota v lednu

-2 – -3

-3 – -4

Průměrná teplota v červenci

19 – 20

16 – 17

Průměrná teplota v dubnu

9 – 10

6–7

Průměrná teplota v říjnu

9 – 10

6–7

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

80 – 90

120 – 130

Srážkový úhrn ve vegetačním období

300 – 350

450 – 500

Srážkový úhrn v zimním období

200 – 300

250 – 300

40 – 50

80 – 100

110 – 120

150 – 160

50 – 60

40 – 50

Počet letních dnů

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Zdroj: Quitt, 1971

Ovzduší Kvalitu ovzduší v daném území výrazně ovlivňuje rozsah této liniové stavby (261,9 km). Negativní vliv na ovzduší mají zejména emise z lokálních zdrojů a emise z dopravy. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou v ovzduší při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (např. inverzních stavech) a v chladnější polovině roku. Stav ovzduší v okolí záměru monitorují desítky automatických monitorovacích zařízení. Na základě jejich výsledků je potom prováděno každoroční hodnocení kvality ovzduší na území ČR a vymezovány „Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší“ (OZKO). Tyto oblasti se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Hodnoty imisních limitů (ale i mezí tolerance a cílových limitů) jsou přitom dány nař. vl. č. 597/2006 Sb. Imisní limity pro uvedené znečišťující látky v ovzduší jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. v µg/m3 (viz tabulka č. 17).


71


Tabulka 17- Platné limity pro znečišťující látky dle nař. vl.č. 597/2006 Sb. Znečišťující látka

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu, µg/m3

SO2

1 hodina 24 hodin 24 hodin 1 rok 1 rok

350 125 50 40 5

NO2

1 hodina 1 rok

200 40

Znečišťující látka

Doba průměrování

Cílový imisní limit

Arsen Kadmium Benzo-a-pyren O3 – troposférický ozon

1 rok 1 rok 1 rok

6 ng/m3 (k 12/2012) 5 ng/m3 (k 12/2012) 1 ng/m3 (k 12/2012)

24 hodin

120 µg/m3 (k 12/2009)

PM 10 Benzen

Na území, jímž prochází trasa plynovodu je dle údajů za rok 2008 (Věstník MŽP, 2010) jednoznačně nejhorší situace v Moravskoslezském kraji, kde došlo nejen k překročení imisních limitů (LV) pro

PM10, NO2 a benzen

(36,1 % území), ale na 0,1% území i

k překročení těchto limitů se započtením mezí tolerance, MT (pro rok 2008). Současně patří tento kraj vedle Středočeského kraje k jedinému, kdy byly překročeny i cílové limity pro arsen a kadmium. Grafické znázornění oblastí OZKO v tomto kraji je na obrázku 10. Situace v překračování imisních limitů v celé délce trasy je zřejmá z tabulky 18. Pro cílové imisní limity byla přitom nalezena mnhdy situace ještě horší, než v uváděné tabulce. V této tabulce jsou přitom vybrány pouze relevantní stavební úřady na trase plynovodu, na nichž došlo k překročení uvedených limitů. V daném případě však k překročení docházelo výhradně (odhlédneme-li od cílových limitů) u denního limitu PM10 Jak je z předloženého hodnocení zřejmé, jsou v daném území překročeny denní imisní koncentrace PM10 a to na cca 66% trasy plynovodu (21 stavebních úřadů z celkem 32). Ještě ve větší míře zde však dochází k překračování cílových imisních limitů. Nejhorší situaci lze opět konstatovat v Moravskoslezském kraji. Procenta území krajů, na nichž je cílový limit benzo-a-pyrenu (viz tabulka 17) překročen jsou tato:


72


Obrázek 10- Oblasti OZKO v Moravskoslezském kraji (r.2008)

Trasa plynovodu

Tabulka 18- Vymezení OZKO, v % území stavebních úřadů v trase plynovodu, r.2008 Stavební úřad

PM10 denní limit 0,4

-

0,4

MěÚ Velké Pavlovice

0,1

-

0,1

MěÚ Lipník nad Bečvou

0,8

-

0,8

MěÚ Hranice

0,5

-

0,5

MěÚ Odry

7,3

-

7,3

Úřad městyse Suchdol nad Odrou

84,2

-

84,2

MěÚ Studénka

100

-

100

MěÚ Nový Jičín

43,3

-

43,3

MěÚ Příbor

100

-

100

MěÚ Kopřivnice

90,1

-

90,1

MěÚ Brušperk

94,5

-

94,5

MěÚ Břeclav


PM10 roční limit

Souhrn překročení

73


Magistrát města Frýdek-Místek

81,9

-

81,9

MěÚ Frýdlant nad Ostravicí

29,8

-

29,8

ObÚ Raškovice

5,7

-

5,7

ObÚ Dobrá

100

-

100

ObÚ Hnojník

69,3

-

69,3

MěÚ Bílovec

82,6

-

82,6

MěÚ Velká Polom

94,1

-

94,1

Magistrát města Ostrava (Úřad městského obvodu

100

-

100

MěÚ Hlučín

100

-

100

ObÚ Háj ve Slezsku

100

-

100

Poruba)

Jihomoravský kraj…………………

0,22 %

Zlínský kraj…………………………. 2,85 % Olomoucký kraj…………………….. 2,18 % Moravskoslezský kraj………………. 25,04 %

Pro území výstavby plynovodu však tuto skutečnost nebereme jako omezující, neboť plynovod uvedenou situaci nezhoršuje.

Zřejmá je skutečnost opačná, že totiž přivedení

zemního plynu ke spalovacím zdrojům imisní stav ovzduší významně zlepšuje.

C.1.3. Geologická stavba a hydrogeologické poměry Geologická charakteristika Geologické podloží v území je tvořeno převážně sedimenty spodního karbonu – kulmem. Kvartérní sedimenty jsou v dané oblasti často typu denudačních oblastí podhorského reliéfu. Eluvia jsou kamenitá až písčito-hlinitá s úlomky. Eluvia břidlicových hornin bývají střípkatě kamenitá. Deluviální sedimenty jsou vyvinuty v morfologicky členitějších částech území, převážně jde o sedimenty kamenito-hlinité až hlinité. V nižších polohách se jedná o

fluviální a eluviofluviální sedimenty vodních toků,

tvořené hlinito-štěrkovými a písčito-štěrkovými akumulacemi. Ukládání plynovodu tak bude převážně v tomto typu sedimentů. Základovou půdu budou tvořit zeminy, které podle zrnitosti a fyzikálně mechanických vlastností zahrnují celou škálu zemin charakteru jílu různé plasticity


74


a konzistence, přes písky až po štěrky s různou příměsí jemnozrnných zemin a různou mírou ulehlosti. V některých místech však vystupují předkvartérní horniny blízko k povrchu území. Mocnost jejich zvětralin dosahuje 1 až 2 m. Celé území trasy plynovodu je tektonicky disponovanou oblastí. Jedná se o území s výskytem zlomů a dílčích dislokací, které vytvářejí detailnější kernou stavbu s možnými projevy seismické aktivity. V oblasti magurského nasunutí (kolem obce Koryčany) leží prostor plynovodu v synklinoriu, jehož hlavní osa se zvedá k severovýchodu. Charakteristickým rysem území je kerná vrchovina s intenzivními neotektonickými zdvihy. Terén je členitý – strukturně a tektonicky podmíněný reliéf s úzkými hřbety s intenzivní periglaciální a holocénní modelací. V nejjižnější části trasa plynovodu prochází územím, které náleží k provincii Panonské, soustavě Vnitrokarpatské sníženiny, podsoustavě Vídeňská pánev (Czudek, 1972), jejíž severovýchodním výběžkem je celek Dolnomoravský úval s podcelky Dyjskomoravská pahorkatina a Dyjskomoravská niva. Údolí kolem obce Koryčany odděluje navzájem Ždánický les a Chřiby. Součástí Chřibů, podcelku Stupavská vrchovina, okrsku Chřibské hřbety, je oblast kolem obce Strabenice. Do tohoto území (mezi Kyjovem a Koryčany) zasahuje linie magurského nasunutí. Z hlediska regionálně geologického přísluší tato oblast ke ždánické flyšové jednotce. Popisovaná trasa plynovodu dále prochází východními úbočími Litenčínských vrchů, podle regionální geologie náležejícími již ke Karpatské soustavě. Z regionálně geologického hlediska kolem obce Střílky dochází ke styku vnějšího a magurského flyše. Z orografického hlediska náleží toto území Stupavské vrchovině. Z regionálně geologického hlediska kolem obce Střílky dochází ke styku vnějšího a magurského flyše. Z orografického hlediska náleží toto území Stupavské vrchovině. Okolí trasy kolem měst Chropyně–Přerov prochází do Hornomoravského úvalu. Jde o plochou a rovinatou nivu řeky Moravy, která se dál u Přerova stýká s údolní nivou řeky Bečvy. Tato nížina odděluje od sebe dvě soustavy (Český masív a Karpatskou soustavu), vzájemně se lišící svým geologickým vývojem a tvary povrchu. Z širšího pohledu vystupuje na severní straně této části trasy Hrubý Jeseník, na východě na něj navazuje Nízký Jeseník. Západně vystupuje Drahanská vrchovina. Pásmo Karpat je v nejbližším okolí zastoupeno Litenčickými vrchy na jihu a na západě Hostýnskymi Beskydy. V oblasti kolem Přerova se uplatňují zlomové systémy severozápad- jihovýchod, které podmínily vznik Hornomoravského úvalu. Přibližně kolmo na ně probíhají hlavní linie karpatského systému (magurského a ždánického nasunutí).


75


V úseku Lipník nad Bečvou–Bělotín je plynovod trasován územím Moravské Brány. Moravská brána tvoří významnou tektonickou propadlinu mezi Českou vysočinou a Karpaty. Na jihozápad od Přerova přechází Moravská brána pozvolna do Hornomoravského úvalu, na severovýchod plynule do Ostravské pánve. Po stránce geomorfologické můžeme Moravskou Bránu rozdělit na dvě základní části – část oderskou a bečevskou (Hromádka). Jejich hranici tvoří rozvodí mezi těmito vodními toky. Trasa plynovodu prochází Bečevskou části Moravské Brány, která má mírně zvlněný reliéf (tzv.Jezernickou pahorkatinou) a širokým údolím Bečvy. Podle orografických poměrů úsek trasy od uzlu Libhošť ve směru na Hať spadá do celku Podbeskydských pahorkatin – příborská pahorkatina. V údolí řeky Odry trasa probíhá napříč oderskou části Moravské brány a v dalším úseku přechází do východních svahů Nízkého Jeseníku, podcelku Vítkovské vrchoviny. Kolem obce Vřesina území spadá do orografického celku Hlučínská tabule. Úsek 2 plynovodu od uzlu Libhošť ve směru na Třanovice přes Sklenov z geomorfologického hlediska patří Štramberské vrchovině. Z regionálně-geologického hlediska patří k podslezské jednotce. Kolem obce Janovice se zájmová oblast nachází v linii tektonického styku slezského a podslezského příkrovu vnějšího flyšového pásma Západních Karpat a kolem Žukova prochází v oblasti Podbeskydské pahorkatiny. Přírodní zdroje Do zájmového území zasahuje řada chráněných ložiskových území a těžených i netěžených ložisek/dobývacích prostorů. Jedná se jak o povrchovou, tak hlubinnou těžbu (uhlí,

zemní

plyn,

štěrkopísek

aj.).

Newjvětší

koncentrace

těchto

zdrojů

je

v Moravskoslezském kraji, v úseku 2 (černé uhlí, zemní plyn) a dále v úseku 1. Uvedené poměry jsou popsány dále a znázorněny graficky v příloze č.4. Trasa plynovodu dále prochází chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV)- Kvarter řeky Moravy, jak byla tato vyhlášena nař.vl.č. 85/1981 Sb. Průchod touto oblastí je ve dvou místech v úseku 1 a to v km 0,0-1,42 a dále 82,1-94,8. S trasou koliduje rovněž celkem šest ochranných pásem vodních zdrojů a tři ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů vod (Hodonín-Josefov, Horní Moštěnice a Klimkovice). V uvedených případfech je při realizaci záměru striktně dodržet individuelní správní i normativní právní akty, včetně všech omezení v nich obsažených.


76


Hydrogeologická charakteristika Hydrogeologicky prochází trasa plynovodu řadou hydrogeologických rajónů (HGR) a hydrogeologických útvarů podzemních vod.. V dané oblasti je mělký průlinový až průlino-puklinový oběh podzemní vody vázán převážně na aluviální sedimenty a prostředí eluviálního a deluviálního pokryvu. Litologicky je území tvořeno převážně kvarterními štěrkopísky, pískovci a slepenci, případně břidlicemi a drobami, se střední až vyšší propustností. Z toho důvodu je nezbytné při realizaci plynovodu zachovávat zásady ochrany vod, tak jak by tyto měly být obsaženy v havarijním úřadem. Přehled hydrogeologických poměrů

plánu, schváleném příslušným vodoprávním hydrogeologické základní vrstvy na trase

plynovodu je obsažen v tabulce 19. Tabulka 19- Přehled hydrogeologických poměrů v trase plynovodu Úsek/km

HGR

Transmis. m2/s

2250, Dolnomoravský úval, severní část

10-4 – 10-3

1/0,0-33,0

1/33,0-47,0

1/47,0-75,0

3230, Středomoravské Karpaty, severní část 1/75-103,0 2220, Hornomoravský úval, severní část 1/103-130,0 2211, Bečevská brána 1/130-152,0 2212, Oderská brána 1/152-157 3213, Flyš v 2/0,0-17,0 mezipovodí 3a/0,0-7,0 Odry 2/17,0-47,0 3212, Flyš v povodí Ostravice 2/47-52,045 3211, Flyš v povodí Olše

< 10-4

10-4 – 10-3 10-4 – 10-3 10-4 – 10-3 10-4 – 10-3 10-4 – 10-3 10-4 – 10-3

Útvar podzemní vody 22502, Dolnomoravský úval, jižní část 22503, Dolnomoravský úval, střední část 32301, Středomoravské Karpaty, severní část 22203, Hornomoravský úval, střední část 22110,Bečevská brána 22120, Oderská brána 32130, Flyš v mezipovodí Odry 32121, Flyš v povodí Ostravice 32121, Flyš v povodí Olše


litologie

propustnost

štěrkopísek průlinová

Jílovce, slínovce

Průlinopuklinová

štěrkopísek průlinová

štěrkopísek průlinová štěrkopísek průlinová Pískovce, Průlinoslepence puklinová Pískovce, slepence

Průlinopuklinová

Pískovce, slepence

Průlinopuklinová

77


3a/7,0-22,0

2212, Oderská brána

10-4 – 10-3

3a/22-33,0 3b/3,0-16,9 6611, Kulm Nízkého 3a/33,0 až Jeseníku v povodí Odry 3b/3,0

< 10-4

22120, Oderská brána štěrkopísek průlinová 66111, Kulm Nízkého Břidlice a Jeseníku v povodí Odry droby puklinová 66112, Kulm Nízk. Jeseníku v povodí Odrypovodí Opavy po ústí do Odry

Více jak 40% trasy plynovodu prochází současně katastrálními územími, řazenými mezi zranitelné oblasti ve smyslu nař.vl.č. 103/2003 Sb. Největší část těchto území se nachází v úseku 1 a dále v úseku 3a podle následujícího přehledu: Číslo úseku

zranitelná oblast v km

1……………………

0,0 – 43,0 55,0 – 60,0 80,0- 103,0 140,0 –konec úseku 1 (km 157,3)

2……………………. 0,0 – 9,0 (navazuje na úsek 1) 3a…………………… 0,0 – 33,0 (navazuje na úsek 1)

Přehled zranitelných oblastí ČR je na obrázku 11. Trasa plynovou prochází celou řadou záplavových území, jak uvádí tabulka 20. Uvedená skutečnost má význam zejména pro období realizace plynovodu, kdy pokládka v daném území může být (při povodních) znemožněna. Mimo období povodní by se podzemní voda ve stavebních výkopech mohla objevit pouze v období zvýšených srážek a jarního tání. Průběžně je nutno dbát zejména na křížení plynovodu s ochrannými pásmy vodních zdrojů

a územími CHOPAV. Zde je nezbytné dodržet podmínky dané v jednotlivých

rozhodnutích (nově opatřeních obecné povahy ) pro ochranná pásma vodních zdrojů, event. v normativních právních aktech, vydaných k těmto skutečnostem (např. nař.vl. č. 85/1981 Sb.CHOPAV –Kvartér řeky Moravy). Ochranná pásma vodních zdrojů uvádí tabulka 21.


78


Obrázek 11- Zranitelné oblasti na území ČR

Trasa plynovodu

Tabulka 20- Záplavová území v trase plynovodu při průtocích Q100 staničení [km]

kraj

obec

vodní tok

1 1 1 1

43,9 - 44,00 50,69 - 50,72 58,37 - 58,48 82,13 -84,15

Jihomoravský Zlínský Zlínský Olomoucký

Kyjovka Kyjovka Litava Morava

1

84,15 - 89,53

Zlínský

1 1 1 1

Zlínský Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký

Osek nad Bečvou

Bečva

Olomoucký

Osek nad Bečvou

Bečva

1

89,9 - 91,85 91,85 - 93,96 99,0 - 99,29 99,68 - 100,65 109,78 109,93 109,99 110,05 110,34 110,83

Kyjov Koryčany Chvalnov-Lísky Kojetín Kyselovice, Chropyně, Bezměrov Žalkovice, Kyselovice Říkovice, Vlkoš Beňov Beňov

Olomoucký

Osek nad Bečvou

Bečva

1

Suchdol nad Odrou, Mankovice, Jeseník 144,84 - 146,2 Moravskoslezský nad Odrou

Úsek

1 1


Morava, Moštěnka Moštěnka Moštěnka Moštěnka Moštěnka

Odra

79


147,32 152,39 3,20 - 3,30 6,68 - 6,95 12,41 - 12,52 22,67 - 22,69 29,90 - 30,05

Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský

39,12 - 39,52

Moravskoslezský

6,96 - 7,56 44,78 - 44,84 51,19 - 51,27

Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský

3a

5,75 - 7,69

Moravskoslezský

3a 3a

16,40 - 16,98 28,38 - 28,60

Moravskoslezský Moravskoslezský

3b

4,48 - 5,80

Moravskoslezský

1 2 2 2 2 2 2 2 varianta 2 2

Suchdol nad Odrou, Kunín Sedlnice, Příbor Příbor Fryčovice Frýdek-Mistek Pržno Raškovice, Vyšní Lhoty Raškovice, Vyšní Lhoty Vojkovice Třanovice Studénka, Pustějov, Bartošovice Velké Albrechtice, Bravantice Čavisov Kozmice, Háj ve Slezku

Odra Sedlnice Lubina Ondřejice Olešná Ostravice Morávka Morávka Lučina Stonávka Odra Bílovka Porubka Opava

Tabulka 21- Ochranná pásma vodních zdrojů a přírodních léčivých zdrojů Úsek

kraj

obec

název OP

1

staničení [km] 7,13 - 8,5

Jihomoravský

Prušánky

1

8,88 - 9,28

Jihomoravský

Prušánky

1 1 1

39,60 - 40,84 83,78 - 84,15 84,15 - 91,85

Jihomoravský Olomoucký Zlínský

1

94,63 - 96,15

Olomoucký

1

96,15 - 104,7

Olomoucký

Kyjov Kojetín Bezměrov, Chropyně, Kyselovice, Žalkovice Horní Moštěnice, Přestavlky, Dobrčice, Horní Moštěnice, Dobrčice, Beňov, Želatovice, Podolí, Tučín

OPPLZ Hodonín Josefov OPPLZ Hodonín Josefov PHO 2 PHO 2b PHO 2b

1

103,9 - 107,1

Olomoucký

1

104,7 - 106,2

Olomoucký

1

108,15 108,65

Olomoucký

Tučín, Pavlovice u Přerova, Sušice Tučín, Pavlovice u Přerova Sušice


Stupeň ochrany II. II. II. II. II.

OPPLZ Horní Moštěnice

IIB


IIA

OPVZ Radslavice

II.


IIB

OPVZ Sušice

II.

80


1

Olomoucký

Bělotín

PHO 2b

II.

Moravskoslezský

PHO 2b

II.

Moravskoslezský

Vražné, Jeseník nad Odrou Jeseník nad Odrou

PHO 2a

II.

Moravskoslezský

Jeseník nad Odrou

PHO 2b

II.

3a

138,34 138,48 138,48 143,08 143,08 143,95 143,95 144,88 17,6 - 19,7

Moravskoslezský

Bravantice

II.

3a

33,18 - 34,75

Moravskoslezský

Velká Polom, Ostrava, Dobroslavice

OPPLZ Nový darkov Klimkovice PHO 2b

1 1 1

II.

Střety plynovodu s ochrannými pásmy, územími CHOPAV a dalšími jevy (ochrana přírody) jsou současně předmětem mapové dokumentace, uvedené v příloze 4. Území CHOPAV, které trasa plynovodu kříží, se nachází pouze v úseku 1 této trasy. Jedná se o zmíněnou CHOPAV Kvartér řeky Moravy, kterou trasa plynovodu prochází ve dvou místech a to

Staničení, km…………… a dále……………..

0,0 – 1,42

(ORP Břeclav)

82,1 – 94,8

(ORP Kroměříž a Přerov)

Přechod plynovodu větším z uvedených křížení je znázorněn na obrázku 12.

C.1.4. Nerostné suroviny V trase plynovodu a její bezprostřední blízkosti se nachází několik těžených ložisek nerostných surovin. Nachází se zde rovněž celá řada chráněných ložiskových území (CHLÚ), zejména v úseku 2 (černé uhlí, zemní plyn).

Co se týče dobývacích prostorů (DP), ať už

těžených nebo netěžených, jejich největší množství lze opět nalézt v úseku 2 a dále i v úseku 1 (zvláště jeho jižní části). V části 3a, 3b se DP nevyskytují. Vlastní území pro stavbu se tak nachází ve stanovených dobývacích prostorech, chráněných ložiskových územích, chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry i v územích bilancovaných výhradních a nevýhradních ložisek dle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon ve znění změn a doplňků. Přehled těchto skutečností uvádí následující tabulky 22, 23, 24, 25.


81


Obrázek 12- Průchod plynovodu přes území CHOPAV v km 82,1 až 84,8

Trasa plynovodu Tabulka 22- Chráněná ložisková území v trase plynovodu Úsek

staničení [km]

název chráněného ložiskového území

1 1 1 1

0,0 - 0,08 0,0 - 1,77 0,0 - 1,77 0,0 - 1,82

Tvrdonice Hrušky - PZP Hrušky-PZP Tvrdonice

1

0,0 - 5,59

1

těžená surovina

Identifikační číslo 7082671000 7214672000 7400240000 7400170000

Břeclav

ropa, zemní plyn zemní plyn zemní plyn podzemní zásobník plynu lignit

5,59 - 12,18

Hodonín

lignit

7138700000

1 1 1

8,91 - 9,26 10,36 - 10,7 25,7 - 27,58

Průšánky 1 Dolní Bojanovice I. Následovice

zemní plyn ropa, zemní plyn ropa, zemní plyn

7263700000 7259600000 7246500000

1

27,77 - 28,24

Následovice

ropa, zemní plyn

7246500000


7138801020

82


1

145,37 - 146,73

Mankovice

štěrkopísek

7008800000

1

155,04 - 157,35

černé uhlí, zemní plyn

7144000000

2

0,0 - 52,095

Čs. část Hornoslezské pánve Čs. část Hornoslezské pánve


7144000000

2

1,08 - 9,97

Příbor

zemní plyn

7083672000

2 2

37,03 - 38,02 48,95 - 52,095

Janovice u Frýdku-Místku Hradiště

zemní plyn zemní plyn

7224300000 7400160000

3,14 - 5,02

Janovice u Frýdku-Místku

zemní plyn

7224300000

3a

0,0 - 3,1


7144000000

3b

12,8 - 16,897

Čs. část Hornoslezské pánve Čs. část Hornoslezské pánve


7144000000

2 varianta

Tabulka 23- Dobývací prostory nerostných surovin v trase plynovodu Úsek

Staničení [km]

1

0,0 - 0,08

1

0,08 - 1,79

1 1 2

název dobývacího prostoru Tvrdonice

těžená surovina

1,79 - 1,92 8,9 - 9,15 2,0 - 9,82

Hrušky Tvrdonice Prušánky 1 Příbor

ropa, zemní plyn ropa, zemní plyn, (lignit) ropa, zemní plyn zemní plyn zemní plyn

2

13,62 - 15,48

Staříč

2

37,03 - 38,02

2 2 varianta

stav dobývacího prostoru těžený

Identifikační číslo 8400370

těžený

8400360

těžený těžený těžený

8400370 8401221 8400250

černé uhlí

těžený

8200510

Janovice

zemní plyn

8400932

51,68- 51,85

Žukov

zemní plyn

neznámý těžba zastavena

3,14 - 5,02

Janovice

zemní plyn

neznámý

8400240 8400932

Tabulka 24- Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry v trase plynovodu Úsek

staničení [km]

název chráněného území pro ZZZK

1

0,0 - 0,08

Tvrdonice (PZP)

1

0,0 - 0,08

1

0,0 - 1,77

Moravská Nová Ves (PZP) Hrušky-PZP

1

1,79 - 1,92

Břeclav

těžená surovina

Identifikační číslo

podzemní zásobník plynu, ropa podzemní zásobník plynu, ropa podzemní zásobník plynu, zemní plyn podzemní zásobník plynu, ropa

400170000


400180000 400240000 400170000

83


Tabulka 25- Ložiska nerostných surovin v trase plynovodu název ložiska nerostných surovin

Úsek

staničení [km]

typ ložiska nerostných surovin

1

0,0 - 0,98

výhradní bilancované Hrušky

1

0,0 - 0,99

výhradní bilancované

1

0,08 - 1,77


1

0,08 - 1,77

1

0,08 - 1,77

1

0,0 - 12,11

1

11,96 13,28

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2

Hrušky

těžená surovina ropa pozemní zásobník plynu pozemní zásobník plynu ropa

Hrušky výhradní bilancované Hrušky Hrušky výhradní bilancované ropa (Tvrdonice) - PZP

výhradní bilancované Hodonín - Břeclav lignit

prognózní neschválené prognózní 13,28 -14,5 neschválené 25,7 výhradní bilancované 27,58 27,77 výhradní bilancované 28,24 84,95 prognózní 85,48 neschválené 85,37 prognózní negativní 85,61 neperspektivní 85,61 prognózní negativní 86,16 neperspektivní 85,65 prognózní 86,42 neschválené 88,79 prognózní 89,64 neschválené 90,03 prognózní 90,89 neschválené 91,26 prognózní 91,85 neschválené 91,85 prognózní 91,92 neschválené 92,09 prognózní 92,61 neschválené 110,16 nevýhradní 110,65 121,45 prognózní 122,07 neschválené 127,62 prognózní 127,63 neschválené 130,98 prognózní 133,07 neschválené 154,41 výhradní bilancované 146,68 1,97 - 8,62 výhradní bilancované 1,97 - 9,82 výhradní bilancované

Starý Poddvorov Starý Poddvorov

cihlárenské suroviny cihlárenské suroviny

Identifikační číslo 308267102 308267202 308267201 308267101 321467200 313880100 911230002 911230002

Karlín

ropa, zemní plyn

324650000

Karlín

ropa, zemní plyn

324650000

Bezměrov

štěrkopísek

Plesovec

štěrkopísek

Plesovec

štěrkopísek

Bezměrov

štěrkopísek

Kyselovice

štěrkopísek

Kyselovice

štěrkopísek

KyseloviceKanovsko KyseloviceKanovsko ŽalkoviceKanovsko Oldřichov na Moravě

štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek

940280000 095440102 095440103 940280000 940310000 940310000 940320000 940320000 940330000 322050000

cihlárenské suroviny cihlárenské suroviny cihlárenské suroviny

908580001

Mankovice

štěrkopísek

300880000

Příbor-západ Příbor-Klokočov

černé uhlí zemní plyn

314400000 308367200

Jezernice-Velká Jezernice-Velká Bělotín


908590004 908590001

84


2 2 2

8,62 13,59 13,59 19,48 14,74 21,63

výhradní bilancované Příbor-východ

černé uhlí

307200000

Důl Paskov, z. Staříč

černé uhlí

307182100

zemní plyn

308377200

černé uhlí

901220000

zemní plyn

940580002

zemní plyn

940580002

štěrkopísek

321160000

zemní plyn

940580002

černé uhlí

901220000

zemní plyn

322430000

zemní plyn

940580001


výhradní bilancované Lískovec-Staříč

2

23,29 31,12

prognózní schválené

2

25,2 - 27,4

prognózní schválené

2 2 2, varianta 2, varianta 2, varianta 2, varianta 2, varianta 2, varianta 2 2 2 2

28,12 34,68 28,79 29,43 0,0 - 1,53 0,0 - 5,12 3,24 - 4,9 4,47 - 5,68

prognózní schválené nevýhradní

Kozlovice Janovice Janovice u Frýdku-Místku Janovice u Frýdku-Místku Metylovice

Janovice u Frýdku-Místku Kozlovice prognózní schválené Janovice Janovice u výhradní bilancované Frýdku-Místku Janovice u prognózní schválené Frýdku-Místku prognózní schválené

6,7 - 6,97

nevýhradní

Záhoří

štěrkopísek

321020000

7,4 -7,59

nevýhradní

Vyšní Lhoty

štěrkopísek

321010000


Janovice u Frýdku-Místku

zemní plyn

322430000

nevýhradní

Vyšní Lhoty

štěrkopísek

321010000

černé uhlí

307240000

37,2 37,84 39,35 39,54 46,24 52,095 51,75 51,8

výhradní bilancované Žukovský hřbet

výhradní bilancované Žukov (Třanovice) zemní plyn

3a

1,36 - 1,95

nebilancované

3a 3b

8,19 - 8,76 11,5 - 11,6

nebilancované Butovice výhradní bilancované Darkovice prognózní negativní Hať - Karlovice neperspektivní

3b 3b 3b

14,0 - 14,8 13,78 16,897 15,19 15,54

Bartošovice

štěrkopísek, cihlárenské sur. štěrkopísek štěrkopísek

308397201 507790000 173330101 301260000

štěrkopísek

173120700

výhradní bilancované Šiheřovice

černé uhlí

325850000

prognózní negativní neperspektivní

štěrkopísek

173120600

Hať - sever


85


C.1.5. Geomorfologie Z geomorfologického hlediska (Demek, 1987) zasahují na dané území celkem čtyři provincie, jakožto geomorfologické jednotky. Jedná se o provincii Západní Karpaty, Západopanonská pánev, Česká vysočina a Středoevropské nížiny. Největší část trasy se nachází v provincii Západní Karpaty a to téměř celý úsek 1 (od km 7,0), celý úsek 2 a dále část úseku 3a (km 0,0 až 21,0). V provincii Západní Karpaty prochází trasa plynovodu subprovinciemi Vnější Západní Karpaty tvořené flyšem a Vněkarpatské sníženiny. Odpovídající geomorfologické oblasti jsou zde -Středomoravské Karpaty -Západobeskydské podhůří a -Západní vněkarpatské sníženiny. Západní Karpaty jsou

geomorfologickou provincií geomorfologického subsystému

Karpat na území Česka, Slovenska, Rakouska, Polska a Maďarska. Táhnou se v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (německy Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka) na slovensko-polských hranicích. Největší šířka je cca 200 km, nejvyšší vrchol - Gerlachovský štít - 2655 m n.m. v Tatrách. Typy georeliéfu území Karpatské provincie určily především kerné poklesy okrajových částí České vysočiny spjaté s rozsáhlou mořskou záplavou a s násuny vnějších karpatských příkrovů. Dnešní vzhled dotvořila především eroze povrchové vody v průběhu kvartéru, která se dobře uplatňovala na málo odolném horninovém podloží. Nejrozsáhlejší geomorfologickou jednotku zde představuje Hornomoravsaký úval. Jedná se o širokou příkopovou propadlinu, která ve směru SSZ – JJV hluboko proniká do České vysočiny. Její výplň tvoří nezpevněné mořské sedimenty z období neogénu, kvartérní nivní sedimenty, sprašové návěje a náplavové kužely toků, přitékajících z okrajových vrchovin. Z této sedimentární výplně vystupuje několik drobných izolovaných ostrůvků tvořených krystalinikem s obalem prvohorních sedimentů. V Hornomoravském úvalu dominuje mírně zvlněný nížinný georeliéf. Z hlediska reliéfu zaujímají poněkud svébytné postavení jeskyně a propasti, zejména v Olomouckém kraji. Představují zde krasové jevy a útvary v karbonátových horninách. Ty jsou v tomto území reprezentovány především vápenci. Jejich vývoj je

shodný s

geomorfologickým celkem, jehož jsou součástí. Krasové procesy probíhaly v závislosti na řadě


86


geologických, litologických a klimatických faktorů. V těchto specifických podmínkách byly řadou procesů vytvořeny primární a sekundární krasové jevy. Subprovincii Vnější Západní Karpaty

lze řadit do předneogenních provrásněných

oblastí na rozdíl od Vněkarpatských sníženin, patřících do oblastí, pokrytých neogénem. Vnější Západní Karpaty jsou tvořeny svrchnokřídovými až oligocenními mořskými uloženinami pískovců a jílovců, v menší míře i slepenců, často s výrazným, mnohonásobně se střídajícím zvrstvením - tedy uloženinami typického flyše. V oblasti Slovenska a Polska se mezi Vnějšími a Centrálními Západními Karpaty nachází i takzvané bradlové pásmo. Tvořené šupinami jurských a křídových vápenců v mladším slínitém a flyšovém obalu. Subprovincie Vněkarpatské sníženiny obepínají zevně celé karpatské pohoří. Jsou obvykle považovány za součásti jednotlivých provincií Karpat, tj. západokarpatské, východokarpatské a jihokarpatské sníženiny. Kromě západokarpatských vnějších sníženin ale není možné nalézt jejich exaktní zařazení v geomorfologickém členění. Na území České republiky jsou Vněkarpatské sníženiny geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Probíhají od Znojma k Ostravě. Na území České republiky se člení na: •

Západní Vněkarpatské sníženiny

•

Severní Vněkarpatské sníženiny.

Vněkarpatské sníženiny jsou pokryty neogénem, který představuje potektonickou formaci, postiženou především radiální tektonikou (flexury a poklesy). Nejjižnější část trasy (úsek 1, km 0,0 – 7,0) se nachází v provincii Západopanonská pánev, subprovincii Vídeňská pánev a v oblasti Jihomoravská pánev. Západopanonská pánev se nachází převážně na rakouském území, do ČR vybíhá pouze v jihovýchodní části Moravy jako součást subprovincie Vídeňská pánev. Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) je geneticky tektonickou sníženinou, která je složitým systémem zlomů rozdělena na hrásťovo-příkopový systém. Sedimenty, které jsou mořskými usazeninami středního a svrchního miocénu, obsahují ložiska lignitu a ropy. Pánev na území ČR vybíhá severním výběžkem podél toku Moravy k Napajedlům, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují nížinné pahorkatiny s erozně-akumulačním povrchem. Zbývající (převážná) část úseku 3a (km 21,0 až 35,5) se nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko- jesenická soustava a v oblasti Jesenická oblast. Česká


87


vysočina je zastoupena zejména hornatinami a vrchovinami, jež jsou součástí jesenické podsoustavy krkonošsko-jesenické soustavy. Geologické podloží tvoří Český masiv. Dnešní

podoba

georeliéfu

České

vysočiny

je

výsledkem

dlouhodobého

geomorfologického vývoje, který probíhal v různých fyzickogeografických podmínkách. Je představován složitou mozaikou tvarů různého původu, jež byly vytvořeny během tří klíčových vývojových etap. Byla to paleogenní denudace spjatá se zarovnáním zemského povrchu, kerné pohyby zemské kůry vyvolané alpinským vrásněním v neogénu a kryogenní modelace během opakovaného zalednění v pleistocénu. Úsek 3b se nachází prakticky celý v provincii Středoevropské nižiny, subprovincie Středopolské nížiny, oblast Slezská nížina. Středoevropská nížina,

v některých zemích nazývaná též Severoevropská nížina,

případně Severoněmecká nížina (německy Norddeutsches Tiefland), je rozsáhlá nížina, která se táhne od nizozemského pobřeží Severního moře na západě až po východní hranici Polska. Hranice mezi Středoevropskou a Východoevropskou nížinou vede podle polských geografů od východního konce Gdaňské zátoky na jihovýchod přes města Olsztyn a Łomża do údolí Bugu, který tvoří hranici Polska s Běloruskem a Ukrajinou. Nejvyšším bodem oblasti Slezská nížina, subprovincie Středopolské nížiny a provincie Středoevropské nížiny je vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Ve všech uvedených provinciích a jejich částech, tak jak se v trase plynovodu vyskytují, začal do georeliéfu, od počátku rozvoje zemědělství v neolitu, zasahovat člověk. . Lidská společnost urychlovala nebo zpomalovala průběh přírodních geomorfologických pochodů a vytvářela antropogenní tvary. V současné době se intenzita antropogenních pochodů vyrovnává intenzitě přírodních reliéfotvorných pochodů. Urychlení pozorujeme především u svahových a fluviálních pochodů. V důsledku odlesnění a zemědělství se značně zvýšila intenzita eroze půdy. Její produkty se pak ukládají v údolních nivách řek. Rovněž většina

sesuvů

je

dnes

spojena

s

antropogenním

působením.

Ke

zpomalení

geomorfologických pochodů pak dochází např. při úpravách a regulaci vodních toků. Na utváření reliéfu se výrazně uplatňují i tvary, vzniklé lidskou činností. Jedná se o montánní tvary v oblastech těžby rud, či deprese v místech pískoven, štěrkoven či hliníků. Současný stav území je potom výsledkem všech těchto přírodních jevů a antropogenních činností. V Jihomoravském kraji prochází trasa rovinným, zemědělsky obdělávaným terénem, s pozemky ZPF vysoké třídy ochrany, místy s vinicemi a sady a dále mírně zvlněným až


88


zvlněným terénem. U hranice kraje je terén poměrně členitý, místy s lesními komplexy. Podle dřívějšího členění (Czudek, 1972) prochází trasa plynovodu v prostoru od obce Tvrdonice územím, které náleží k provincii Panonské, soustavě Vnitrokarpatské sníženiny, podsoustavě Vídeňská pánev. Jejím severovýchodním výběžkem je celek Dolnomoravský úval s podcelky Dyjskomoravská pahorkatina a Dyjskomoravská niva. Ve Zlínském kraji se jedná o průmyslově zemědělskou oblast. Terén je zvlněný, místy málo přehledný, částečně až rovinatý. U přechodu vodního toku Morava je nutno zvážit možnost využití rezervního místa na stávající konstrukci vrchního přechodu. Údolí kolem obce Koryčany odděluje navzájem Ždánický les a Chřiby. Součástí Chřibů, podcelku Stupavská vrchovina, okrsku Chřibské hřbety, je oblast kolem obce Strabenice.Do tohoto území (mezi Kyjovem a Koryčanami) zasahuje linie magurského nasunutí. Z hlediska regionálně geologického přísluší tato oblast ke ždánické flyšové jednotce. Dále trasa prochází východními úbočími Litenčínských vrchů, podle regionální geologie náležejícími již ke Karpatské soustavě. V kraji Olomouckém prochází trasa plynovodu rovněž pouze mírně zvlněným terénem. Je zde velké množství přechodů silnic, několik přechodů dálnice, několikanásobné křížení stávajícího plynovodu, nadzemního vedení VVN a řada křížení s vodními toky. Rovněž zde je vhodné zvážit možnost přechodu vedení vrchem, ve vazbě na způsob průchodu stávajícího plynovodu. Okolí trasy kolem měst Chropyně–Přerov prochází do Hornomoravského úvalu. Jde o plochou a rovinatou nivu řeky Moravy, která se dál u Přerova stýká s údolní nivou řeky Bečvy. Tato nížina odděluje od sebe dvě soustavy (Český masív a Karpatskou soustavu), vzájemně se lišící svým geologickým vývojem a tvary povrchu. Na severu území vystupuje Hrubý Jeseník, na východě na něj navazuje Nízký Jeseník. Západně vystupuje Drahanská vrchovina. Pásmo Karpat je v nejbližším okolí zastoupeno Litenčickými vrchy na jihu a na západě Hostýnskymi Beskydy. V úseku Lipník nad Bečvou– Bělotín je plynovod trasován územím Moravské Brány. Trasa v Moravskoslezském kraji je vedena převážně po orné půdě spíše nižší bonity, prochází oplocenou oborou VFU Brno (úsek 1, km 149,25-151,2) a na několika místech obchází lesní komplexy a prochází mimolesní zelení. Začátek trasy úseku 2 plynovodu Moravia vede v převážně rovinatým až mírně zvlněným terénem. V dalším průběhu místy prochází lesními úseky zvlněným až svahovitým terénem (zejména u vodních toků). Větev plynovodu od uzlu Libhošť ve směru na Třanovice přes Sklenov (úsek 2) patří Štramberské vrchovině. Z regionálně-geologického hlediska patří k podslezské jednotce.


89


Kolem obce Janovice se zájmová oblast nachází v linii tektonického styku slezského a podslezského příkrovu vnějšího flyšového pásma Západních Karpat prochází

a kolem Žukova

Podbeskydskou pahorkatinou. Trasa plynovodu zde postupuje k přechodu řeky

Ostravice (km 29,95) zvlněným až svahovitým terénem, prochází menšími lesními úseky, klesá k inundačnímu údolí vodního toku Morávka a pokračuje v souběhu s přivaděčem Morávka – Žermanice, který v km 42,1 přechází. Zbytek trasy vede v mírně zvlněném terénu bez větších překážek. V úseku 3a, resp. 3b vede trasa převážně zvlněným terénem k meandru toku Odry (oblast NATURA 2000), dále cca 10 km v souběhu s dálnicí D1. V další části pokračuje zvlněným zemědělsky obdělávaným terénem a za Děhylovem sestupuje do nivy vodního toku Opava. Dále pokračuje opět zvlněným terénem až na státní hranici.

C.1.6. Hydrologické poměry Z hydrologického hlediska prochází trasa plynovodu evropským rozvodím mezi dvěma úmořími a to úmořím -Černého moře a -Baltského moře. Rozvodí mezi těmito úmořími prochází jihozápadně od obce Bělotín, ve staničení plynovodu km 133,0. Severně od tohoto rozvodí se jedná o povodí Odry, jakožto vodního toku I. řádu. Jižně od něj (tj. v úseku 1, km 0,0 až 133,0) se jedná o povodí Dunaje, jakožto vodního toku I. řádu, resp. Moravy (tok II. řádu). Trasa plynovodu kříží desítky vodních toků, přičemž u většiny z nich je křížení řešeno podchodem pod tokem (shybka, protlak). Ke křížení vodních toků plynovodem dochází vesměs pouze v jednom profilu. Výjimkou je Odra (křížení ve třech profilech), Moštěnka (křížení ve dvou profilech) a některé další. V případě Odry se jedná o tato křížení (dle staničení plynovodu) -úsek 1…………..

km 144,95

-úsek 1……………… km 149,25 -úsek 3a…………… km 6,6 V případě Moštěnky jsou obě křížení v úseku 1 a to v km 93,25 a 99,0. Charakteristika zásadních významných toků (vyhl.č. 470/2001 Sb.), křížících plynovod je v tabulce 26.


90


Tabulka 26- Charakteristika zásadních vodních toků, křížících plynovod Úsek/km 1/43,9

Název toku Kyjovka

Č.h.p.

4-17-01068 1/83,7-83,8 Morava 4.10-01001 1/86,5 Malá Bečva 4-12-02098 1/93,25 a Moštěnka 4-12-0299,0 072 1/110,8 Bečva 4-11-02001 1/111,1 Strhanec nad 4-11-02Strhancem II 069 1/2křížení Odra 2-01-013a/6,6 028 2/29,95 Ostravice 2-03-01007 2/39,2 Morávka 2-03-012varianta/7,25 034 3b/4,57 Opava 2-02-01-11

Správce Profil/ toku Qa, m3/s Povodí Kyjov/ Moravy,s.p. 0,30 „ Kroměříž/ 51,3 „ Ústí/3,36 „ „ „ Povodí Odry, s.p. „ „ „

Poznámka

Stávající přechod shybkou Stávající přechod vrchem Stávající přechod shybkou Ústí/ Stávající přechod 1,23 vrchem Dluhonice/ Stávající přechod 17,3 shybkou Osek nB/ Stávající přechod 4,5 vrchem Svinov/ Stávající přechody 13,7 shybkami Sviadnov/ Stávající přechod 11,0 shybkou Ústí/3,73 Stávající přechod shybkou Děhylov/ 17,6

Kyjovka nazývaná též Stupava je vodní tok IV. řádu. Pramení u obce Staré Hutě, okres Uherské hradiště, na jižním svahu kopce Vlčák (512 mn.m.) v Chřibech. Je to levostranný přítok Dyje, do které se vlévá u města Lanžhot v nadmořské výšce 150 mn.m. Délka toku je 86,7 km. Plocha povodí měří 665,8 km². Na tomto vodním toku se nachází Vodní nádrž Koryčany. Jejími levobřežními přítoky jsou zejména Kratinka a Hruškovice, pravobřežní přítoky představují Šardický potok, Mutěnický potok, Prušánka a Svodnice. Průměrný odtok v povodí činí 0,0016 m3s-1km-2. Průměrné průtoky Qa jsou následující: -profil VD Koryčany…………….

0,10 m3/s

-profil Kyjov………………………..

0,30 m3/s

-profil ústí do Dyje…………………

1,09 m3/s

Morava je vodním tokem II. řádu. Je to nejdůležitější moravská řeka, která protéká jejím územím od severu na jih, je levým přítokem Dunaje. Je dlouhá 354 km (z toho 269,6 km na území České republiky). Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toko 20 692,4 km² na území České republiky). Pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v


91


katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Branenskou vrchovinou a kolem Zábřehu, kde se do ní vlévá Moravská Sázava. Následuje první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. Zde se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. V Troubkách u Přerova se do ní vlévá Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd. Pokračuje na jih a protéká moravským Slováckem. Následuje druhý meandrující úsek mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem, kde protéká územím Moravská Sahara. Zde u obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici. Tuto hranici tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot, kde se stéká s Dyjí. Morava pak dále teče jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Průměrné průtoky Qa jsou následující: -profil Moravičany…………….

17,80 m3/s

-profil Olomouc (N.Sady)………..

27,1 m3/s

-profil Kroměříž…………………….

51,3 m3/s

-profil ústí do Dunaje……………….. 120,0 m3/s Stávající situace přechodu Moravy vrchem v km 83,7-83,8 je zřejmá z obrázku 13 a 14. Obrázek 13- Stávající přechod Moravy v blízkosti Chropyně


92


Obrázek 14- Rezervní místo na konstrukci přechodu vodního toku Morava

Malá Bečva je vodním tokem ve vodním díle. Jedná se o náhon, odbočující z Bečvy na jezu Troubky. Odběr do náhonu je regulován stavidly podle manipulačního řádu. Kapacita koryta Malé Bečvy je max. 3,36 m3/s. Malá Bečva zajišťuje napájení rybniční soustavy a dodávku průmyslovým odběratelům v okolí. Prochází EVL Morava-Chropyňský luh. Vyúsťuje do Moštěnky v Plešovci Moštěnka je vodním tokem III. řádu. Představuje levostranný přítok řeky Moravy, protéká Olomouckým a Zlínským krajem v České republice. Tento významný vodní tok má celkovou délku 45,6 km. Plocha jejího povodí měří 354,6 km². Moštěnka pramení východně od města Bystřice pod Hostýnem na západním úbočí Kelčského Javorníku (865 m), který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů, v nadmořské výšce 784,7 m. V Dřevohosticích se do ní vlévá říčka Bystřička a v Domaželicích Šišemka. Poté se její tok stáčí na jih. Před Kroměříží se stéká s Malou Bečvou, a poté se vlévá do Moravy v nadmořské výšce 189,3 m. Průměrný průtok u ústí činí 1,23 m³/s.Přechod Moštěnky vrchem v km 99,0

je na

obrázku 15. Bečva je vodním tokem III. řádu. Je to největší levostranný přítok řeky Moravy. Délka


93


toku řeky činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1625,7 km².

Obrázek 15- Přechod Moštěnky v km 99,0

Bečva vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí. Oba vodní toky pramení na svazích Vysoké, Vsetínská Bečva (též označována jako Horní Bečva) na jižních a Rožnovská Bečva (též označována jako Dolní Bečva) na severních svazích. Z přítoků Bečvy jsou zásadní tyto: •

levostranné – Loučka, Juhyně,

•

pravostranné – Mřenka, Velička, Jezernice Průměrné průtoky Qa jsou následující:

-profil Teplice n/B…………….

15,3 m3/s

-profil Dluhonice……………….

17,3 m3/s

-profil ústí do Moravy………………. 17,5 m3/s

Situace v místě křížení (km110,8) s Bečvou, podél TU 173 je zřejmá z obrázku 16.


94


Obrázek 16- Místo křížení s Bečvou, podél TU 173 Osek II

Strhanec je vodním tokem, tekoucím

ve vodním díle (náhon), jehož průtoky jsou

manipulačním řádem Oseckého jezu na Bečvě (ř.km 24,666) nastaveny na 4,5 m3/s a to s ohledem na povolené odběry vody z náhonu. V místě křížení s plynovodem (km 111,1) se jedná o EVL Bečva- Žebračka s lokalitou velevruba tupého (Unio crassus) a silnou populací vzácných hrachovek říčních (Pisidium amnicum) a hrachovky nepatrné (P. moitessierianum). Náhon Strhanec se pak vrací zpět do řeky Bečvy částečně u Sokolovny v Přerově a částečně za městem (u Prechezy). Přechod Strhance v km 111,1 vrchem znázorňuje obrázek 17. Odra je vodním tokem I. řádu. Pramení v Česku a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem. Vlévá se do Baltského moře. Její celková délka je 854 km, z toho 112 km v České republice. Odra odvádí vodu ze 118 861 km², z toho 106 056 v Polsku (89 %), 7217 v České republice (6 %) a 5587 v Německu (5 %). Odra pramení pod Fidlovým kopcem v Oderských vrších na Moravě (Olomoucký kraj), v Česku protéká českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj) do Polska. Nejvyšší průtok je na jaře. V létě hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok začíná souvisle stoupat. Průměrný průtok nedaleko


95


ústí činí 480 m³/s a maximální 3000 m³/s. Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním došlo v letech 1854, 1930, 1938, 1997. V silných zimách zamrzá. Obrázek 17- Přechod Strhance v k.ú. Osek nad Bečvou

Pohled na Odru v místě křížení s plynovodem je na obrázku 18. Průměrné průtoky Qa jsou následující: -profil Odry…………..…………….

3,6 m3/s

-profil Svinov……..……………….

13,7 m3/s

-profil Bohumín….……………….

48,2 m3/s

Ostravice je vodním tokem II. řádu. Její délka 65,1 km a plocha povodí je 827,4 km2. Vzniká soutokem Černé a Bílé Ostravice u obce Staré Hamry v Moravskoslezských Beskydech. Černá Ostravice pramení na jižním svahu Smrkoviny, která leží západně od osady Bílý Kříž, Bílá Ostravice pramení na úbočí vrcholku Čarták, který leží západně od Bumbálky. Na horním toku řeky leží přehradní nádrž Šance. Dále protéká Frýdlantem nad Ostravicí,


96


Paskovem, Frýdkem-Místkem a Ostravou. Tam se vlévá jako pravostranný přítok do řeky Odry. Obrázek 18- Odra, úsek 3a, km 6,6, pohled ve směru staničení

Nejvýznamnější přítoky Ostravice (levý/pravý) pod přehradou Šance jsou tyto: •

Mazák (P)

•

Bučací potok (L)

•

Sepetný (P)

•

Řasník se Stříbrníkem (L)

•

Čeladenka (L)

•

Bílý potok (P)

•

Frýdlantská Ondřejnice (L)

•

Satina (P)

•

Sibudov (P)

•

Lubenec (P)

•

Bystrý potok (P)


97


•

Baštice (P)

•

Morávka (P)

•

Podšajarka (P)

•

Ostravická Datyňka (P)

•

Olešná (L)

•

Lučina (P)

Průměrné průtoky Qa jsou následující: -profil Staré Hamry…..……………. 1,5 m3/s -profil Sviadnov……..………………. 11,0 m3/s -profil Ostrava….……………….

15,5 m3/s

Situace vodního toku v místě křížení je na obrázku 19. Obrázek 19- Přechod Ostravice (úsek 2, km 29,95). Pohled ve směru staničení

Morávka je vodním tokem III.řádu, je to nejvýznamnější přítok řeky Ostravice, který odvodňuje centrální část Moravskoslezských Beskyd a okresu Frýdek-Místek. Délka toku je


98


29,6 km a jeho plocha povodí činí 149,3 km2. Morávka pramení na severozápadním úbočí vrchu Sulov v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce kolem 880 m. Toto místo leží v severním sousedství osady Bílý Kříž, kterou prochází státní hranice se Slovenskem a hlavní evropské rozvodí OdraDunaj. Celkový směr Morávky od pramene k ústí je přibližně severozápadní; zpočátku tok míří horským údolím k severu. Spád je v tomto úseku značný – na prvních pěti kilometrech Morávka klesá o zhruba 300 m. Přibližně 10 km od pramene, byla na soutoku s potokem Slavíč v letech 1961 až 1964 zřízena vodní nádrž Morávka, sloužící jako zdroj pitné vody a ochrana před povodněmi. V Pražmě se do Morávky vlévá poslední velký levobřežní přítok, Mohelnice, a jen o něco níže je na jezu mezi Raškovicemi a Vyšními Lhotami menší část průtoku Morávky oddělována do přivaděče Morávka-Žermanice, umělého vodního díla. Od Vyšních Lhot má koryto po většinu trasy výrazně přírodnější vzhled se štěrkovými náplavy, občasnými zářezy a peřejemi. V Česku se jedná o jeden z posledních zbytků koryta podhorské řeky, dochovaného v téměř původní podobě, proto jsou na tomto úseku Morávky prohlášena chráněná území národní přírodní památka Skalická Morávka (2007) a přírodní památka Profil Morávky (1990). Při pravém břehu Morávky se postupně prostírají obce Nižní Lhoty, Nošovice a Dobrá. Průměrné průtoky Qa jsou následující: -profil obec Morávka..……………. 1,79 m3/s -profil ústí do Ostravice………….

3,73 m3/s

Opava je vodním tokem II. řádu. Je to

levobřežní přítok Odry, vzniklý soutokem

Střední a Černé Opavy. Černá Opava pramení při severozápadních svazích Orlíku a Střední Opava pramení na severovýchodních svazích Pradědu. Délka toku činí 110,7 km. Plocha povodí měří 2089,0 km². Největším přítokem je řeka Moravice. Úsek od Vrbna až do Krnova má horský charakter, řeka teče hlubokým údolím, ve kterém vytváří četné peřeje. Pod Krnovem se údolí otevírá a řeka již teče nížinou zhruba jihovýchodním směrem až k ústí do Odry v Ostravě-Svinově. Mezi Jilešovicemi a Děhylovem byla řeka zkrácena regulacemi o 2,5 km v souvislosti s těžbou štěrkopísku - jejímž důsledkem je vznik tzv. Hlučínského jezera. Řeka se tak dnes městu Hlučín úplně vyhýbá.


99


Nejvyšších průtoků dosahuje koncem jara a nejnižších koncem léta. Průměrné průtoky Qa jsou následující: -profil Krnov……..…………….

4,3 m3/s

-profil Opava……..……………….

7,6 m3/s

-profil Děhylov….……………….

17,6 m3/s

Situace v místě křížení s Opavou (úsek 3b, km 4,57) je zřejmá z obrázku 20. Obrázek 20- Místo křížení s Opavou, pohled ve směru staničení.

Záplavová území v trase plynovodu, při průtocích Q100 ve vodních tocích byla upřesněna v tabulce 20. Obdobně výčet ochranných pásem vodních zdrojů a přírodních léčivých zdrojů, kolidujících se záměrem byl podán již dříve (tabulka 21).


100


C.1.7. Půdy Území, určené k realizaci stavebního záměru leží

převážně na pozemcích

zemědělského půdního fondu (ZPF). Pouze minimum z celkové délky trasy plynovodu (cca 8,8 km) prochází přes pozemky PUPFL. Zde se jedná prakticky výhradně o lesy kategorie hospodářské, lesy ochranné a zvláštního určení se v trase plynovodu prakticky nevyskytují. Výstavba plynovodu je tedy plánována jak na pozemcích ZPF, tak na pozemcích PUPFL i v „ostatní ploše“.

Stavba plynovodu je stavbou s omezenou životností. Pro její

realizaci bude nutno provést trvalá odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu (ZPF) pro nové předávací stanice a trasové uzávěry. Záměr realizace plynovodu v daném území je rozdělen na čtyři úseky, označené 1, 2, 3a a 3b s celkovou délkou (základní trasa) 261,9 km. Výstavbu je kvůli zemním pracím možno provádět pouze omezenou část roku, příprava stavenišť zpravidla probíhá na podzim, tak aby pokládka potrubí a hlavní stavební práce na stanicích mohly následně využít celou periodu od jara do podzimu a dokončovací práce mohly proběhnout ještě před příchodem sněhu. Výstavba bude probíhat souběžně a vlastní výstavba včetně rekultivace v uvedených úsecích by neměla překročit 3 roky. Při zohlednění výše uvedených skutečností a při těsné návaznosti jednotlivých činností vychází předpokládaný interval vlastní realizace na tři roky a to 2015 až 2017. V případě pozemků PUPFL se jejich dočasné ani trvalé odnětí pro stavbu plynovodu nepředpokládá.

Rovněž výstavba trasových uzávěrů či předávacích stanic

se PUPFL

nedotkne. Stavba si však vyžádá dočasné odnětí PUPFL pro pokládku plynovodu v období výstavby a to v pásu určeném pro stavební práce (23 m) a dále trvalé omezení využívání těchto pozemků v ochranném pásmu 4 m (2x2 m od osy plynovodu). Ve fázi provozu tak bude nutné pouze dodržovat min. 4 m široký nezalesněný pruh trvalého omezení v lesních úsecích, na pozemcích PUPFL. V případě pozemků ZPF, jejich trvalé odnětí bude nutné pro rozšiřované či nově budované objekty TU, RU, PS, HPS, případně kompresních stanic. Předpokládáno je celkové trvalé odnětí ZPF pro tyto stavby cca 3,04 ha Při pracech na pozemcích ZPF bude skrytá ornice uložena tak, aby nedošlo k jejímu smíchání s hlušinou. Charakter půdních typů, vyskytujících se na území trasy plynovodu je tento: ČERNOZEM – patří do skupiny půd s procesem intenzivního hromadění a přeměny organických látek – humifikace zbytků hlavně stepní a lužní vegetace, podmiňujícím vznik molického A-horizontu, v podmínkách nepromyvného až periodicky promyvného vodního


101


režimu. Tyto půdy se vytvořily ve stepních a lesostepních oblastech pod travním porostem, nejčastěji na spraších. Černozemě mívají dobré fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Patří k naším nejúrodnějším půdám, proto jsou využívány jako půdy orné. Limitujícím faktorem jejich úrodnosti je dostatečné množství atmosférických srážek. Nachází se jen v nejsušších nížinných oblastech v nadmořských výškách do 250m. HNĚDOZEM – patří do skupiny půd s procesem illimerizace; translokace a akumulace koloidních jílovitých částic, některých volných sesquioxidů a různého podílu organických látek v podmínkách promyvného nebo periodicky promyvného typu vodního režimu, za slabě kyselé půdní reakce. Půdy s luvickým B – horizontem (akumulace translokovaných koloidních složek – především jílových minerálů) pod ochrickým až melanickým humusovým A – horizontem (ochrický - mladý, zpravidla mělký, vyvinutý na silikátových až karbonátových substrátech, melanický – zpravidla mělký, tmavě zbarvený, často i velmi starý). Illimarizace u hnědozemí je mírná, půdotvorným substrátem je nejčastěji spraš a sprašová hlína. Náleží k velmi úrodným půdám. Jsou rozšířeny v nížinách a v rovinatějších prvcích reliéfu pahorkatin, zhruba do nadmořské výšky 400m. FLUVIZEM - Půdy se vyvíjejí z povodňových sedimentů hlinitopísčité až jilovitohlinité zrnitosti. Sedimenty obsahují značné množství živin. Po provedené regulaci toků přestává typický režim záplav a začíná se uplatňovat vývoj k zonálním půdám dané oblasti (mocnější humusový horizont, migrace jílu, vyluhování iontů atd.). V našich podmínkách jsou tyto půdy jednak využívány k pěstování plodin, jejich nejlepší ochranou v nivě jsou však lužní lesy a travní porosty. KAMBIZEM - Hnědé půdy, hnědé lesní půdy. Diagnostickým znakem, který mají všechny kambizemě, je kambický B horizont charakteristický alterací (změnou) bez iluviace. Převažuje chemické zvětrávání prvotních minerálů, přičemž se uvolňuje Fe, Mn, Al (hnědnutí – braunifikace). Vedle hnědnutí dochází u těchto půd k procesům tvorby a přeměn jílu. Půdy se vytvářejí hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře ( sypké substráty ) v rovinatém reliéfu. Vznik těchto půd z tak pestrého spektra substrátů podmiňuje jejich velkou rozmanitost z hlediska tropismu, zrnitosti a skeletovitosti. Tyto půdy mají vysokou pórovitost a dobrou vnitřní drenáž a do značné míry jsou využívány zemědělsky. RANKER, RENDZINA, PARARENDZINA – skupina půd s drnovým půdotvorným procesem až po procesy akumulace a stabilizace humusu. Jedná se o půdy značně skeletovité ČERNICE – patří tak jako černozem do skupiny půd s procesem intenzivního hromadění a přeměny organických látek


102


ŠEDOZEM, LUVIZEM – patří do skupiny půd s procesem ilimerizace (translokace a akumulace jílových částic a organických látek v podmínkách promyvného nebo periodicky promyvného typu vodního režimu.) PODZOL – patří do skupiny půd s procesem podzolizace, vnitropůdního zvětrávání, translokace a akumulace sesquioxidů a humusových látek. PSEUDOGLEJ, GLEJ, ORGANOZEM – patří do skupiny půd s hydromorfním půdotvorným procesem, probíhajícím pod dlouhodobým vlivem zvýšení půdní vlhkosti za nedostatku kyslíku v půdní hmotě. Jak bylo naznačeno, nachází se hodnocené území v široké škále kvality pozemků ZPF a to od půd nejkvalitnějších po oblasti se spíše nízkou produkční schopností zemědělských plodin. Pedogeografické poměry v okolí trasy plynovodu jsou podstatnou měrou závislé na geologické a geomorfologické stavbě území. V širším zájmovém území dominují kambizemě na flyši, středně těžké, středně skeletovité. V údolních dnech, zamokřených depresích nebo pramenných oblastech pak oglejené kambizemě, glejové fluvizemě a gleje. Pozemky ZPF pro vlastní výstavbu plynovodu jsou řazeny převážně do III. a IV. třídy ochrany,

s BPEJ 35900, 61440, 64811 apod. Výjimečně se však jedná o pozemky

hodnotnější, zvláště na Břeclavsku (BPEJ 06000- I. třída ochrany, 00501-II.třída ochrany) či pozemky méně hodnotné. Malá část pozemků je v KN řazena jako ostatní plocha, případně komunikace, bez BPEJ a na těchto pozemcích nejsou evidovány žádné způsoby ochrany, žádná omezení ani jiné zápisy. Třídy ochrany ZPF jsou charakterizovány ve vyhlášce č. 48/2011 Sb., s následující přesnější slovní specifikací dle

Metodického pokynu MŽP OOLP/1067/96 k odnímání půdy

ze zemědělského půdního fondu: o

Do I. třídy ochrany jsou řazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu

o

Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně


103


odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. o

Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu.

o

Do IV. třídy ochrany jsou zahrnuty půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

o

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty pozemky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvýše ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

C.1.8. Zvláště chráněná území a přírodní parky Zvláště chráněná území dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny můžeme pracovně rozdělit na „velkoplošná“ a „maloplošná“. Do skupiny velkoplošných zvláště chráněných území jsou řazeny národní parky a chráněné krajinné oblasti. Přímo v trase plynovodu se nachází jediné velkoplošné ZCHÚ a to CHKO Poodří a dále tři maloplošná ZCHÚ podle tabulky 27. Tabulka 27- Zvláště chráněná území v trase plynovodu Úsek 1 1 1 1 1 1 1 1

staničení [km] 18,15 27,00 42,70 55,70 143,07 144,85 144,8 145,33 144,85 145,92 145,92 147,74

typ ZCHÚ

název ZCHÚ

druh střetu

přírodní rezervace přírodní rezervace přírodní památka přírodní památka chráněná krajinná oblast přírodní památka

Šidláky Hovoranské louky Bohuslavické stráně Bralová Poodří

ve vzd. 461 m od osy (JZ) ve vzd. 90 m od osy (J) ve vzd. 400 m od osy (V) ve vzd. 475 m od osy (JV) prochází IV. zónou

Meandry Staré Odry

prochází

chráněná krajinná oblast chráněná krajinná oblast

Poodří

prochází II. zónou

Poodří

prochází IV. zónou


104


1

147,74 151,38 151,38 153,70 3,16 - 3,21 3,23 - 3,32 39,15 - 39,42

1 2 2 2 2 varianta 3a

7,07 - 7,44 4,77 - 5,97

3a

5,97 - 7,58

3a 3a

6,00 7,58 - 7,78

chráněná krajinná oblast chráněná krajinná oblast přírodní památka přírodní památka národní přírodní památka národní přírodní památka chráněná krajinná oblast chráněná krajinná oblast přírodní rezervace chráněná krajinná oblast

Poodří


Poodří


Sedlnické sněženky Sedlnické sněženky Skalická Morávka

prochází prochází prochází

Skalická Morávka

prochází

Poodří


Poodří


Koryta Poodří

ve vzd. 365 m od osy (V) prochází IV. zónou

Mezi nejzávažnější střety v tomto smyslu patří průchod trasy plynovodu CHKO Poodří. Situace v jedné z částí této lokality je zřejmá z obrázku 21. Obrázek 21- ZCHÚ v úseku 1, v okolí km 145,0

CHKO

Poodří

Přírodní Památka Meandry Staré Odry

Trasa plynovodu


105


Chráněná krajinná oblast Poodří byla založena 27. března 1991. Její rozloha je 81,5 km2. Byla zřízena z důvodu ochrany zachovalého říčního toku se slepými rameny, druhově bohatých rybníků, lužních lesů a nivních luk. Jedná se o chráněné území nížinného charakteru, které se nachází v Moravskoslezském kraji a zasahuje na území okresů FrýdekMístek, Nový Jičín a Ostrava. CHKO Poodří se rozprostírá podél toku řeky Odry, mezi obcemi Jeseník nad Odrou a Ostrava. Vzhledem k její údolní poloze v ní nejsou velké výškové rozdíly. Nejnižší bod CHKO Poodří je v Polanském lese ve výšce 214,1 m n. m., a nejvyšší bod západně od Kunína a to 293,5 m n. m. Oblast je charakteristická harmonicky utvářenou krajinou parkového charakteru s množstvím rozptýlené zeleně. Území zahrnuje přirozeně meandrující tok řeky Odry se soustavami trvalých i periodických tůní, lužní lesy, mokřady mezinárodního významu zapsány v seznamu Ramsarské konvence, několik rybničních soustav a největší systém aluviálních luk v České republice. V oblasti se nachází ptačí území evropského významu zahrnuté do projektu ICBP. CHKO Poodří se nachází v mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota se zde asi 7– 8,5 °C. Za rok zde spadne v pr ůměru okolo 700 mm srážek. Za celé zimní období zde napadne okolo 1 m sněhu. V CHKO Poodří se vyskytuje množství jak vodních, tak i lučních a lesních rostlin. U rybníků se nacházejí porosty ostřice a rákosu. Přímo v rybnících rostou vzácné vodní rostliny kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí a vodní masožravé rostliny bublinatky. U slepých říčních ramen se vyskytuje například ohrožená žebratka bahenní (obrázek 22) a kvete zde stulík žlutý. Pro CHKO jsou typické také periodicky zaplavované nivní louky s charakteristickými společenstvy. Lesy zabírají asi 10 % území CHKO Poodří. Jsou tvořeny převážně dřevinami jako habr obecný, dub letní, lípa srdčitá či jasan ztepilý. V bylinném patře lesů roste například sněženka podsněžník, sasanka hajní, orsej jarní, česnek medvědí. Z hlediska fauny žije v rybnících, v řece Odře i v tůních CHKO Poodří mnoho druhů vodních měkkýšů, například ohrožený velevrub tupý či svinutec tenký. Poodří hostí také dva ohrožené druhy korýšů - raka říčního a žábronožku sněžní. Bohatá je i hmyzí fauna, nacházejí se zde vzácné druhy jako modrásek bahenní, ohniváček černočárý, roháč obecný, páchník hnědý či saranče Stetophyma grossum. Podle údajů poskytnutých Správou CHKO Poodří a Krajským střediskem Ostrava se v současnosti či v nedávné minulosti v období rozmnožování v okolí tůní vyskytuje silně ohrožený čolek velký. Jedná se o tůně v PP Staré meandry Odry, o okolí slepého ramene


106


v oboře západně od obce Kunín (v lokalitě záměr na vyhlášení PP Tůně) a na území mokřadů Pustějovického potoka (záměr na vyhlášení PR Mokřady Pustějovského potoka). Přímo v dotčených tůních nebyl jeho výskyt prokázán, nicméně jeho výskyt zde nelze vyloučit. Mezi obojživelníky vyskytující se v území střetu CHKO Poodří a trasy plynovodu se dále řadí silně ohrožená kuňka obecná a rosnička zelená. Oba druhy se pravidelně rozmnožují v mokřadech Pustějovského potoka.

Obrázek 22- Ohrožený rostlinný druh Žebratka bahenní (Hottonia palustris)

Z významných

bezobratlých

se

v periodických

tůních

na

území

mokřadů

Pustějovského potoka vyskytuje (jak bylo výše zmíněno) kriticky ohrožená žábronožka sněžní, jejíž výskyt zde představuje jednu z jádrových lokalit v CHKO Poodří. Roztroušeně se v posuzovaném území vyskytuje i silně ohrožený ohniváček černočerný a modrásek bahenní. Dotčené lokality však pro tyto druhy nepředstavují jádrové území. V řece Odře žijí ohrožené druhy ryb ouklejka pruhovaná, hořavka duhová či střevle potoční, v tůních pak piskoř pruhovaný. V CHKO Poodří žije mnoho druhů obojživelníků, z nichž z k nejvýznamnějším patří čolek velký, blatnice skvrnitá a skokan ostronosý. Oblast je


107


se svými rybníky a mokřady oblíbeným útočištěm vodních ptáků, hnízdí zde například volavka popelavá, kormorán velký, potápka rudokrká, zrzohlávka rudozobá, morčák velký, kopřivka obecná, husa velká, bukač velký, chřástal polní či moták pochop. Je zde k vidění mnoho dalších vzácných druhů ptáků, kteří zde sice nehnízdí, ale nějakou část roku zde pobývají. Z chráněných druhů savců se zde vyskytuje například bobr evropský a vydra říční. Na území CHKO bylo zaznamenáno 16 druhů netopýrů, což je 76% netopýří fauny ČR. Trasa plynovodu dále přímo prochází (úsek 1, km 144,8 – 145,33) Přírodní památkou Meandry Staré Odry, evid.č. 2083. Nachází se v CHKO Poodří, severně od obce Jeseník nad Odrou. Od obce Jeseník nad Odrou je přírodní památka oddělena Jesenickým rybníkem a řekou Odrou, do které zde ústí říčka Luha. Území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1999, zaujímá rozlohu 25,77 ha a je v nadmořské výšce 256 - 260 m. Přírodní památku Meandry Staré Odry tvoří zbytek bývalého koryta řeky Odry s četnými tůněmi a pestrým dřevinným porostem. Toto prostředí poskytuje jedinečné podmínky pro výskyt vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Důvodem ochrany je tedy zbytek původního meandrujícího koryta Odry s množstvím tůní a břehovitými porosty s pestrou skladbou. Charakter zbytků meandrů starého koryta Odry je vidět z obrázku 23. Obrázek 23- Zbytky meandrů Staré Odry v přírodní památce (CHKO Poodří)


108


V úseku 2 (km 3,16-3,32) prochází trasa plynovodu přírodní památkou Sedlnické sněženky, evid.č. 1139. Přírodní památka byla zřízena vyhláškou Okresního národního výboru v Novém Jičíně v roce 1988. Předmětem její ochrany byla ochrana nejbohatšího naleziště sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) v povodí řeky Odry, v okrese Nový Jičín. Tato přírodní památka se nachází poblíž obce Příbor, na území obce Sedlnice, je rozptýlena na loukách v široké nivě potoka Sedlnice na ploše 11 ha, v nadmořské výšce okolo 250 m. Značná část přírodní památky je situována v zastavěném území obce - porosty sněženek pokrývají plochy jednotlivých luk, zahrad a místního parku, po obou stranách vodního toku Sedlnice. Roste zde lilie zlatohlávek, měsíčnice vytrvalá a zejména bohatě je zde zastoupena populace sněženky podsněžníku. Jsou zde fragmenty dubohabřin, jasanovo-olšových lužních lesů a střídavě vlhkých bezkolencových luk navazujících na vodní tok Sedlnice. Kromě běžných ptáků zde byl pozorován výskyt ledňáčeka říčního či cvrčilky říční. Přírodní památku tvoří fragmenty, situované převážně v zahradách u jednotlivých rodinných domů v obci. Zde je prakticky nemožné zajistit účinnou ochranu sněženek, neboť stanovený ochranný režim území přírodní památky je vlastníky a uživateli pozemků často porušován. Velkým negativním zásahem do biotopu sněženek byla také úprava koryta potoka Sedlnice, po povodni v roce 1997. Sněženky v upraveném úseku toku se již nevyskytují. Národní přírodní památka Skalická Morávka se nachází v nivě Morávky a to jak v základní trase úseku 2, tak v její územní variantě (obrázek 24). Národní přírodní památka Skalická Morávka představuje přirozený, technicky málo upravený úsek toku řeky Morávky v říčním km 5,470–10,600 jako typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky v oblasti západokarpatského flyše v Podbeskydské pahorkatině. NPP byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 543/2006 Sb. NPP Skalická Morávka má rozlohu 101,98 ha a nachází se na území, které bylo současně zařazeno do národního seznamu ČR jako EVL Niva Morávky (kód CZ0810004, kategorie NPP a PP). EVL má rozlohu 367,36 ha a zahrnuje i PP Profil Morávky. Důvodem ochrany je geomorfologický typ větvení koryta do ramen (poslední zbytky přirozeného divočícího toku ve štěrkových náplavech v České republice) a na něj vázané doprovodné ekosystémy s populacemi vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů.


109


Obrázek 24- Morfologie koryta Morávky v NPR

Území NPP představuje přirozeně vzniklé a zachovalé biotopy se ZCHD rostlin. Nejvýznamnějšími typy jsou jasanovo-olšové luhy L2.2B, západo-karpatské dubohabřiny a štěrkové náplavy s židoviníkem německým (Myricaria germanica) M4.2. Plošně nejvíce zastoupeným biotopem jsou údolní jasanovo-olšové luhy. Na štěrkových náplavech se vyskytují dva kriticky ohrožené druhy květeny ČR - židoviník německý (Myricaria germanica) z čeledi tamaryškovitých a drobná přeslička cídivka peřestá (Hippochaete variegata). Židoviník se vyskytuje v ČR pouze na několika posledních lokalitách, cídivka peřestá je u nás známa pouze z devíti recentních lokalit. Dále zde byly nalezeny silně ohrožené druhy cídivka zimní (Hippochaete hyemalis) a třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), z ohrožených druhů cídivka větevnatá (Hippochaete ramosissima), vrba šedá (Salix eleagnos) a vrba lýkovcová (Salix daphnoides). Koryto Morávky, štěrkové náplavy a lužní lesní porosty jsou také významnými a unikátními biotopy řady druhů živočichů. Vyskytují se zde např. dva vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) - marše Türkova (Tetrix tuerki) a saranče Chorthippus pullus. Marše Türkova (Tetrix tuerki), která žije na štěrkových náplavech, se v celé ČR vyskytuje pouze na tomto místě. Faunisticky význačné je také zastoupení brouků a pavouků, především slíďáků (Arctosa cinerea, A. maculata, Pardosa morosa a P. wagleri) a zápředníka


110


Clubiona similis. Objeveny zde byly dva druhy nové pro arachnofaunu ČR - slíďák Pardosa agricola a skákavka Heliophanus patagiatus. V řečišti Morávky se vyskytují kriticky ohrožené druhy mihule potoční (Lampetra planeri) a rak říční (Astacus fluviatilis), ohrožené druhy vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a užovka obojková (Natrix natrix). Území také představuje potenciální biotop pro vydru říční (Lutra lutra). Skalická Morávka geologicky spadá k vnějšímu flyšovému pásmu slezské a ždánickopodslezské jednotky. Flyšový podklad je překryt kvartérními sedimenty s akumulačním reliéfem spojených náplavových kuželů Morávky a Ostravice. Řečiště a niva Morávky jsou vyplněny fluviálními sedimenty údolních niv a nižších údolních teras, povodňovými hlínami a štěrky. Na fluviální sedimenty říční nivy navazují východně od řečiště Morávky fluviální písčité štěrky vyšších údolních teras. V půdním pokryvu převažují fluvizemě, pseudogleje a illimerizované půdy, na flyšovém podkladu jsou vyvinuty hnědé půdy kyselé. Realizace přechodu Morávky v tomto území (shybkou) musí být provedena zvláště citlivě (obrázek 25). Obrázek 25- Trasování plynovodu v místě NPP Skalická Morávka

NPP Skalická Morávka

CHKO Beskydy

Úsek 2- hlavní trasa Úsek 2- územní varianta Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

111


Přírodní parky se v trase plynovodu nachází celkem tři a to Ždánický les, Chřiby a Oderské vrchy. V úseku 2 se přírodní park nenachází, ale ve vzdálenosti 390 m jižně (km 3,5) se rozkládá přírodní park Podbeskydí- viz tabulka 28. Nejrozsáhlejší průchod přírodním parkem je v úseku 3a, km 21,6-26,51. Jedná se o jeden z průchodů plynovodu přírodním parkem Oderské vrchy. Tabulka 28- Přírodní parky v okolí záměru Úsek 1 1 2 3a

staničení [km]

obec

42,19 - 44,15

Kyjov

Žďánický les

46,03 - 48,12 3,5

Koryčany Příbor Studénka, Bílov, Velké Albrechtice

Chřiby Podbeskydí

prochází Prochází. Zasáhne i alternativa 1 úseku 1 ve vzd. 390 m od osy (J)

Oderské vrchy

prochází

Olbramice, Zbyslavice Zbyslavice, Bílovec, Bítov

Oderské vrchy

prochází

Oderské vrchy

prochází

9,44 - 12,25

3a

21,6 - 26,51

3a varianta

4,33 - 6,58

název parku

druh střetu

Krajina přírodních parků nebude výstavbou plynovodu dotčena, vliv záměru na krajinný ráz je v důsledku uložení plynovodu pod terénem nulový.

C.1.9. Území chráněná na základě mezinárodních úmluv Dalším typem území jsou území vyhlášená v rámci realizace mezinárodních úmluv na ochranu životního prostředí. Do této kategorie můžeme zařadit území vyhovující požadavkům Ramsarské úmluvy (jedná se o mokřady mezinárodního významu) či požadavkům Bernské konvence. Dále se do této kategorie zařazují i významná ptačí území (tj. lokality vytipované na základě průzkumu organizace Bird Life International – IBA review, 2000). Území soustavy NATURA 2000 Zvláštním typem jsou území, která jsou vytipována jako lokality pro soustavu chráněných území ES NATURA 2000 podle legislativy Evropského společenství – směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Dle zákona č. 114/1992 Sb. je v ČR síť chráněných území NATURA 2000 tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO).


112


a) Evropsky významné lokality Trasa plynovodu probíhá celkem šesti EVL a několika dalším se blíží. Z území EVL, jimiž trasa prochází se jedná o následující *Chřiby, CZ 0724091 *Morava- Chropyňský luh, CZ 0714085 *Bečva-Žebračka, CZ 0714082 *Poodří, CZ 0814092 *Řeka Ostravice, CZ 0813462 *Niva Morávky, CZ 0810004 Charakteristika a situování lokalit EVL je zřejmá z přílohy 4 a dále z následující tabulky 29. Tabulka 29- Území soustavy NATURA 2000 v okolí trasy plynovodu Úsek

staničení [km]

typ lokality Natura 2000

název lokality soustavy Natura 2000

druh střetu

1

13,50

EVL

1

18,35 - 18,83

PO

1

19,15

EVL

1

19,80

PO

1

26,25

PO

1

26,50

EVL

1

27,00

„

1

45,02 - 46,05

„

1

46,35 - 46,40

„

1

46,67 - 46,84

„

1

84,65 - 84,80

„

1

84,80 - 86,18

„

1

86,18 - 86,47 111,08 111,09

„

ve vzd. 440 m od osy (V) Hovoransko - Čejkovicko prochází ve vzd. 165 m Čejkovické Špidláky od osy (JZ) ve vzd. 30 m Hovoransko - Čejkovicko od osy (JZ) ve vzd. 65 m Hovoransko - Čejkovicko od osy (J) ve vzd. 300 m Zápověď u Karlína od osy (S) ve vzd. 90 m Hovoranské louky od osy (J) Chřiby prochází Prochází, zasáhne i Chřiby alternativa 1 Prochází, zasáhne i Chřiby alternativa 1 Morava-Chropyňský luh prochází ve vzd. 5 až Morava-Chropyňský luh 145 m od osy (S) Morava-Chropyňský luh prochází

„

Bečva - Žebračka

prochází

Poodří

Prochází. Celé EVL vyhlášeno jako Ramsarský mokřad

1 1

143,07 153,70

PO

Kapánsko


kód lokality CZ0620177 CZ0621026 CZ0624116 CZ0621026 CZ0621026 CZ0622219 CZ0622009 CZ0724091 CZ0724091 CZ0724091 CZ0714085 CZ0714085 CZ0714085 CZ0714082

CZ0811020

113


1

144,85 145,60

EVL

Poodří

prochází

1

146,40 151,34

„

Poodří

prochází

2

152,40 152,45 29,90 - 30,00

2

39,15 - 39,42

1

2 7,07 - 7,44 varianta

CZ0814092

CZ0814092 „

Poodří

prochází

„

Řeka Ostravice

prochází

„

Niva Morávky

prochází

„

Niva Morávky

prochází

3a

4,77 - 7,78

PO

Poodří

prochází

3a

5,65 - 7,78

EVL

Poodří

prochází

3a

16,45 - 17,08

„

Poodří

prochází

CZ0814092 CZ0813462 CZ0810004 CZ0810004 CZ0814092 CZ0814092 CZ0814092

Územím EVL Chřiby prochází plynovod v úseku 1 ve třech místech, v rozmezí km 45,02 až 46,84. Rozloha EVL je 19 226,4512 ha. Převážná část se nachází v kraji Zlínském, zbytek v kraji Jihomoravském. Jedná se o výraznou vrchovinu protáhlou ve směru SV - JZ mezi městy Kroměříž, Uherské Hradiště a Koryčany. Geologicky je území tvořeno paleogenními jílovci, pískovci a slepenci zlínských, bělověžských

a

soláňských

vrstev

račanské

jednotky

magurského

flyše.

Nejvyšším bodem území je Brdo (586,7 m), se střední výškou 342,6 mn.m. Reliéf je svažitý, typické

jsou

úzké

rozvodné

hřbety,

údolí

vodních

toků

jsou

hluboce

zařezaná.

Z půdních typů převažují kambizemě, které na svahovinách na úpatích přecházejí do luvizemě modální. Na vlhčích místech je zpravidla vymapována kambizem oglejená. Na většině území převládají květnaté bučiny asociace Carici pilosae-Fagetum (L5.1), méně jsou rozšířené kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum (L5.4). V nižších nadmořských výškách se uplatňují karpatské dubohabřiny (as. Carici pilosae-Carpinetum, L3.3). Maloplošně se na vhodných stanovištích vyskytují suťové lesy (L4). Podél potoků jsou zastoupeny lužní lesy (as. Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum, L2.2). Ve flóře se uplatňují zejména druhy nižších karpatských pohoří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). V oblasti Chřibů se nachází početná populace kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) a kuňky ohnivé (Bombina bombina) (nejpočetnější populace se vyskytuje u Koryčan) a


114


významná lokalita vrkoče útlého (Vertigo angustior).

Z naturových druhů se zde dále

vyskytuje ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Předmětem ochrany stanovišť/biotopů jsou polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin a další. Z živočichů jsou předmětem ochrany ohniváček černočárný (Lycaena dispar), tesařík alpský (Rosalia alpina) a vrkoč útlý (Vertigo angustior). EVL Morava – Chropyňský luh je protnuto plynovodem ve dvou místech a to v km 84,65-84,80 a dále 86,18-86,47. Celková rozloha EVL je 3205,3331 ha. Rozkládá se v kraji Zlínském a Olomouckém. EVL zahrnuje vodní tok Morava od Nemilan po Chropyni a její okolí - aluviální louky a lesy, mokřady a tůně, s navazujícím lužním lesem. Na severu je území zakončeno menším lužním lesem mezi obcemi Troubky a Tovačov, cca 8 km západně od Přerova. Podloží lokality tvoří kvartérní usazeniny řeky Moravy. Reliéf v oblasti je nivní, plochý, oblast Zámeckého rybníka v Chropyni leží na nízké říční terase. Území je mírně skloněné k jihu, nadmořská výška lokality se pohybuje mezi 190-195 m n. m. Niva je protkána sítí starých, zpravidla suchých zazemňovaných říčních koryt a ramen, dále terénními sníženinami převážně s periodicky stagnující vodou, odvodňovacími melioračními kanály a příkopy. Daný přírodní komplex zahrnuje větší lesní porosty tvrdých luhů v nivě dolního toku Morávky s mokřadními biotopy při soutoku Moravy, Morávky a Malé Bečvy v mozaice s vlhkomilnými společenstvy vázanými na vodní toky či na deprese se stagnující podzemní vodou. Součástí navrhovaného přírodního komplexu jsou dvě zvláště chráněná území NPR Zástudánčí a NPP Chropyňský rybník. Převládajícím typem vegetace jsou tvrdé luhy nížinných řek sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion. Na březích Moravy se vyskytují i fragmenty měkkých luhů sv. Salicion albae a jasanovo-olšové luhy as. Pruno-Fraxinetum. Luční porosty se nacházejí především západně od Chropyně. Předmětem ochrany EVL Morava – Chropyňský luh jsou následující druhy živočichů: bobr evropský (Castor fiber), čolek velký (Triturus cristatus), hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Dalšími předměty ochrany EVL jsou i stanoviště. Jedná se o Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition (3150), Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně (6430), Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) (6510), Smíšené


115


jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0) a Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). Průchod plynovodu územím této EVL je na obrázku 26.

Obrázek 26- Průchod plynovodu EVL Morava- Chropyňský luh

E

V

L

Přechod stávajícího plynovodu přes Moravu je uskutečněn vrchem a je zde ponecháno v konstrukci místo i pro přechod vrchem u nového potrubí, jak bylo uvedeno (kapitola C.1.6. obrázek 13 a 14). Následující místo přechodu přes vodní tok Malá Bečva v km 86,5 je u stávajícího potrubí spodem. Stav této lokality ilustruje obrázek 27. EVL Bečva- Žebračka se nachází na přerovsku a má rozlohu 288,6729 ha. Zahrnuje tok řeky Bečvy od Hranic na Moravě po severovýchodní okraj Přerova se zachovalými komplexy převážně lužních lesů v nivě řeky Bečvy. Dále zahrnuje náhon Strhanec mezi Osekem nad Bečvou a Přerovem a NPR Žebračka. Z přírodních lesních biotopů zde dominují tvrdé luhy nížinných řek a karpatské


116


dubohabřiny. V terénních sníženinách pak mokřadní společenstva. Vodní tok představuje parmové pásmo řeky. Náhon Strhanec obývá velevrub tupý, byl zaznamenán i výskyt hrachovky říční a nepatrné. Další významný biotop představují tůně, zejména pro vodní bezobratlé a obojživelníky. Předmětem ochrany EVL jsou následující stanoviště: Dubohabřiny asociace GalioCarpinetum (9170) a Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). Obrázek 27- Lokalita přechodu Malé Bečvy v EVL Morava-Chropyňský luh

Předmětem ochrany EVL jsou i následující druhy živočichů: hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), kuňka ohnivá (Bombina bombina) a velevrub tupý (Unio crassus). Zatímco

přechod stávajícího plynovodu přes Bečvu je spodem, Strhanec je

překonáván vrchem (viz kapitola C.1.6., obrázek 16 a 17). EVL Poodří se rozkládá na ploše 5235,0293 ha. Zahrnuje dolní nivu řeky Odry v území jihovýchodně od Ostravy, včetně jejích říčních teras. Území se nachází na rozhraní


117


dvou geologických celků – Českého masívu a Západních Karpat. Vlastní niva Odry je tvořena čtvrtohorními uloženinami. Niva odry má charakter roviny. Nejvýraznějším morfologickým tvarem je zde koryto Odry s četnými meandry zaříznutými do povodňových hlín. V Oderské nivě převažují nivní půdy glejové, na hlavní terase Odry a jejích přítoků se nachází hnědozemní půdy. Krajina má charakter lužní parkové krajiny. Území EVL Poodří téměř celé spadá do CHKO Poodří a většina jeho plochy se také překrývá s mezinárodně významným mokřadem Poodří chráněným od roku 1993 Ramsarskou úmluvou. Část EVL je součástí nadregionálního biocentra Oderská niva a nadregionálního biokoridoru. Většina plochy EVL Poodří je současně i ptačí oblastí Poodří. V EVL Poodří jsou významně zastoupena i společenstva vodní a mokřadní. Významný je výskyt periodických tůní či společenstev vázaných na letněné rybníky. Zmíněná mozaika různých typů biotopů představuje příznivé podmínky pro trvalou existenci celé řady chráněných a ohrožených druhů organismů. Nachází se zde nejpočetnější populace nepukalky vzplývavé (Salvinia natans), velké populace kotvice plovoucí (Trapa natans) či řečanky menší (Najas minor). Zaznamenán byl i výskyt kriticky ohroženého úporu kuřičkovitého (Elatine alsinastrum), plavínu štítnatého (Nymphoides peltata), silně ohroženého růžkatce bradavčitého (Ceratophyllum submersum), sítiny Gerardovy (Juncus gerardii) či kruštíku polabského (Epipactis albensis). Nachází se zde rak říční (Astacus astacus), velevrub tupý (Unio crassus), ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), hořavka duhová (Rhodeus sericeus), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) či střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a další. Rozptýlená zeleň, solitérní stromy a doprovodné břehové porosty nabízejí pestrá stanoviště pro dutinové druhy bezobratlých, např. pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) či roháče obecného (Lucanus servus). Významné jsou i rozsáhlé komplexy rybníků, které slouží jako hnízdiště i jako shromaždiště během jarních a podzimních migrací ptáků. Předmětem ochrany je řada naturových biotopů (extenzivně sečené louky, stojaté vody oligotrofní až mezotrofní, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy a další. Z živočichů patří mezi předměty ochrany zejména : čolek velký (Triturus cristatus), kuňka ohnivá (Bombina bombina), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ohniváček černočárý (Lycaena dispar), páchník hnědý (Osmoderma eremita), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), svinutec tenký (Anisus vorticulus) a velevrub tupý (Unio crassus). EVL Řeka Ostravice

se rozkládá na ploše 155, 4480 ha. Zahrnuje úsek řeky

Ostravice od hranic CHKO Beskydy po přítok Olešná v Paskově. Jedná se pouze o bezprostředí okolí řeky v podobě fragmentů údolních jasnovo-olšových luhů a vrbových křovin


118


štěrkových náplavů. V korytě toku dochází k sedimentaci štěrku a tvorbě štěrkových říčních náplavů s nejrůznějšími sukcesními stádii na ně vázaných biotopů. Tok obývá mimo jiné i vranka obecná. Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL jsou následující: Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů (3220) a Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix eleagnos) (3240). Předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice je i vranka obecná (Cottus gobio). EVL Niva Morávky zaujímá plochu 367,3621 ha. Plynovod ji kříží v úseku 2 v km 39,15 – 39,42 a stejně je EVL křížena i v možné územní variantě úseku 2 a to v km 7,07-7,44. EVL zahrnuje nivu řeky Morávky od Vyšní Lhoty po Frýdek-Místek. Nejvýznamnějšími typy biotopů jsou jasanovo-olšové luhy, západokarpatské dubohabřiny a štěrkové náplavy s židoviníkem neměckým. Rostliny židoviníku sem byly vysazeny, pocházejí z populace z řečiště Morávky, která zanikla při povodních v roce 1997. Jedná se o úsek původního neupraveného toku Morávky, typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky s výskytem zvláště chráněných druhů organismů. Mezi předměty ochrany EVL Niva Morávky patří následující typy stanovišť: Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s židoviníkem německým (Myricaria germanica) (3230), Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (9170) a Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0). b) Ptačí oblasti Trasa plynovodu prochází pouze dvěmi ptačími oblastmi a to *Hovoransko-Čejkovicko, CZ 0621026 *Poodří , CZ 0814092 PO Hovoransko- Čejkovicko je plynovodem procházena v úseku 1, v km 18,35 – 18,83. PO se rozkládá v Jihomoravském kraji, v Kyjovské pahorkatině a rozprostírá se mezi obcemi Vrbice, Čejkovice a Hovorany na ploše 1411,7779 ha. Pro tuto ptačí oblast jsou typické druhy suchých lesostepních stanovišť a druhy vázané na krajinu s extenzívním maloplošným zemědělstvím. Husté porosty keřů lemují lesní okraje, na svazích úvozových cest jsou křoviny a pásy keřů kolem polních cest nebo vodotečí a vyskytují se zde další místa s rozptýlenou zelení. Největší význam lokality tkví v populaci strnada zahradního (Emberiza hortulana), která představuje jediné početnější hnízdiště v České republice. Díky tomu, že se zde udržely


119


tradiční způsoby zemědělského obhospodařování (malé výměry pozemků, extenzivní způsoby hospodaření atd.), zůstalo zachováno prostředí pro řadu druhů ptáků mizejících z ostatní zemědělské krajiny. Dalšími cílovými druhy jsou pěnice vlašská (Sylvia nisoria), obývající pásy keřů podél vodotečí a úvozových cest, a strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), jehož výskyt je vázán na záhumenkové trati se starými ovocnými stromy. Předměty ochrany tvoří pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) a strnad zahradní (Emberiza hortulana). PO Poodří je plynovodem procházena na dvou místech a to v úseku 1, v km 143,07 153,70 a dále v úseku 3a v km 4,77 – 7,78. Rozkládá se na ploše 8042,5882 ha, mezi obcemi Ostrava – jih a Jeseník nad Odrou. Hranice ptačí oblasti jsou totožné s hranicemi CHKO Poodří a tvoří pás podél řeky Odry. Dále zde dochází k překryvu i s EVL Poodří. Na nivních sedimentech vodního toku Odra

zde převažují nivní půdy glejové. Na

dočasně zamokřených sprašových hlínách hlavní terasy Odry a jejích přítoku vznikly půdy hnědozemní. Niva je výrazně ovlivněna lidskou činností, především přítomností řady rybníků, náhonů a odvodňovacích kanálů. Na přirozeně meandrující tok s rozkolísaným průtokem vody navazují komplexy periodických tůní a říčních ramen a mokřady v lužních lesích i na loukách. Pravidelně zde dochází k rozsáhlým povrchovým rozlivům Odry. Přirozené mokřady doplňuje pět rybničních soustav. Významné je i značné množství liniové i rozptýlené zeleně, včetně hojných solitérních stromů. Na vodních tocích nachází výborné podmínky ledňáček říční (Alcedo atthis), břehule říční (Riparia riparia) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Na rybnících s rozsáhlejšími porosty rákosu či orobince hnízdí bukač velký (Botaurus stellaris). Rybníky se zachovalými tvrdými porosty vodních rostlin, louky s mokřady a rákosinami či odvodňovací kanály s ostrovy rákosu či obilná pole obsazuje moták pochop (Circus aeruginosus). Předměty ochrany PO jsou následující: bukač velký (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas strepera), ledňáček říční (Alcedo atthis) a moták pochop (Circus aeruginosus).

C.1.10. Územní systém ekologické stability ÚSES je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Rozlišují se tři úrovně ÚSES a to nadregionální, regionální a místní. a) Nadregionální prvky ÚSES Součástí systému nadregionálních ÚSES jsou nadregionální biokoridory (NRBK) a nadregionální biocentra (NRBC). V daném území je celá řada těchto prvků . NRBK jsou


120


představovány převážně významnými vodními toky (Morava, Bečva, Odra, Opava, Ostravice a další), NRBC potom obvykle komplexy lužních lesů, většími remízky či enklávami. Nerzřídka se NRBC překrývá s jinak chráněným územím (např. maloplošným ZCHÚ). Takovým způsobem jsou obvykle tvořeny zásadní NRBK v hodnoceném území (Chropyňský luh-Oderská niva, Chropyňský luh- soutok, Ptačí hora- Údolí Opavy aj.). Představu o síti nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v daném území ozřejmuje obrázek 28. Obrázek 28- Síť nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v území

Trasa plynovodu

b) Regionální prvky ÚSES Stavební záměr zasahuje do celé řady

regionálních prvků ÚSES, jak je zjevné


121


z obrázku 28. Konkretní místa průchodů plynovodu nadregionálními a regionálními ÚSES jsou zjevná z přílohy 4 a z tabulky 30. c) Lokální prvky ÚSES Vzhledem k územnímu rozsahu

záměru

není účelné vypisovat seznam lokálních

prvků ÚSES. Jedná se o lokální biokoridory (LBK) a biocentra (LBC), mající význam

ve

zlepšení místních poměrů ochrany přírody na území jednotlivých obcí. Tabulka 30- Nadregionální a regionální prvky ÚSES v trase plynovodu Úsek

staničení [km]

1

15,70

1

18,86

1 1

34,24 45,73

1

60,13

1

83,74

1 1 1 1

84,14 - 84,16 84,16 - 84,25 85,61 - 86,52 86,38

1

97,9

1 1 1 1 1 1

102,15 102,2 103,25 103,52 105,05 110,68

1

110,81

1

111,05

1

131,45

1

138,54

typ prvku ÚSES

název prvku ÚSES

označení prvku dle příslušných ZÚR NK 16

nadregionální biokoridor osa regionální biokoridor - osa

Přední kout - Černé bláto

regionální biokoridor - osa nadregionální biokoridor osa nadregionální biokoridor osa nadregionální biokoridor osa nadregionální biocentrum nadregionální biocentrum nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor osa regionální biokoridor - osa

Babí lom - Mistřín Buchlovkský les - Ždánický les Buchlovkský les - K 132

134

ve vzd. 377 m od osy (S)

K 132

Chropyňský luh Chropyňský luh Chropyňský luh Chropyňský luh - Soutok

104 104 104 142

Švědské šance Kostelecké podlesí Švědské šance - Záhoří Švědské šance - Záhoří Švědské šance - Záhoří Švědské šance - Záhoří Švědské šance - Záhoří Chropyňský luh - Oderská niva Chropyňský luh - Oderská niva Chropyňský luh - Oderská niva Jezernice - Hukvaldy

RK 1540

regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa nadregionální biokoridor osa nadregionální biokoridor osa nadregionální biokoridor osa nadregionální biokoridor osa regionální biokoridor - osa

Kapánsko - K 157

Hrabětický les - 530


RC 163 - NK 16 RK 105 NK 12

RK 1539 RK 1539 RK 1539 RK 1539 RK 1539 K 143 K 143 K 143 K 144 532

122


1

142,20

regionální biokoridor - osa

Poodří-jih - 532

533

1

nadregionální biocentrum

Poodří-jih

91a

nadregionální biocentrum

Poodří-jih

91a

1 1 2 2 2 2 2

145,98 145,55 147,96 151,63 156,17 157,15 0,16 0,97 1,55 3,00 6,80

regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa

541 540 540 540 540 540 546

2 2

10,89 10,98 -11,01

regionální biocentrum regionální biokoridor - osa

2

14,90

2

17,53

Hukvlady - Černý les

K 99

2

26,67

nadregionální biokoridor osa nadregionální biokoridor osa regionální biokoridor - osa

Oderská niva - Roveň Sedlnický selský les - 541 Sedlnický selský les - 541 Sedlnický selský les - 541 Sedlnický selský les - 541 Sedlnický selský les - 541 Helénské údolí Mošnovská Lubina Míchovec-Osičina Hukvaldy - MíchovecOsičina Hukvlady - Černý les

558

2 2 2

26,85 - 26,90 28,38 - 28,39 29,95

regionální biocentrum regionální biocentrum regionální biokoridor - osa

2 varianta 2 varianta

6,95 - 7,36 7,25

2 varianta

7,30

regionální biocentrum nadregionální biokoridor osa nadregionální biokoridor osa regionální biocentrum

Kozlovická hora Metylovická hůrka Metylovická hůrka Metylovická hůrka Metylovická hůrka Hodoňovická Ostravice Na Morávce Soutok - K 100

1

2

39,12 - 39,57

2

39,20

2

39,23

2

40,21

nadregionální biokoridor osa nadregionální biokoridor osa regionální biokoridor - osa

2

42,11


2

43,30


2

43,75


3a 3a

0,13 5,64 - 7,75

regionální biokoridor - osa nadregionální biocentrum

0,63


3a varianta

172 550 K 99

169 169 559 180 K 101

Soutok - K 100

K 101

Na Morávce

180

Soutok - K 100

K 101

Soutok - K 100

K 101

Na Morávce - Vojkovický les Na Morávce - Vojkovický les Na Morávce - Vojkovický les Na Morávce - Vojkovický les Sedlnický selský les - 541 Oderská niva

561

Oderská niva - Údolí Jamníka

593


561 561 561 540 92

123


3a varianta 3a

5,05


16,88


3a 3a

20,14 - 20,28 22,05

regionální biocentrum regionální biokoridor - osa

3a 3a

26,36 34,34

regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa

3b

0,98


3b

4,55

3b

4,56

3b 3b 3b 3b 3b 3b

5,08 - 5,28 5,88 - 6,00 6,18 6,32 7,62 11,50

nadregionální biokoridor osa nadregionální biokoridor osa regionální biocentrum regionální biocentrum regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa regionální biokoridor - osa

Údolí Jamníka - U Bravantic Oderská niva - Údolí Jamníka U Bravantic Oderská niva - Údolí Jamníka Údolí Polančice - Horník Dobroslavský les Klečkovce Dobroslavský les Klečkovce Ptačí hora - Údolí Opavy

592 593 237 592 602 588 588 K 96

Ptačí hora - Údolí Opavy

K 96

U Jilešovic U Jilešovic U Jilešovic - Vodní důl U Jilešovic - Vodní důl U Jilešovic - Vodní důl Černý les - Dařanec

246 246 586 586 586 K 97

Kolize LBK či LBC s trasou plynovodu, pokud nastávají, jsou řešeny vesměs způsobem, který tyto prvky nijak negativně neovlivní (protlaky, shybky pod drobnými vodními toky). Tyto kolize mohou teoreticky nastat pouze ve fázi realizace záměru. V období provozu záměru nebude žádný z prvků ÚSES negativně ovlivněn.

C.1.11. Významné krajinné prvky Pojem významný krajinný prvek (dále jen VKP) byl zaveden zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Významnými krajinnými prvky ex lege jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (tzv. VKP ze zákona) nebo jiné části krajiny, které takto zaregistruje příslušný orgán státní správy. Jde zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V trase plynovodu se nachází celá řada VKP. Jedná se zejména o křížení trasy s vodními toky a průchody lesními pozemky, resp. v ochranném pásmu lesa (50m od okraje lesa). Tyto průchody budou vesměs vyžadovat povolení či souhlasy příslušných úřadů státní správy. V případě vodních toků to bude souhlas podle ustanovení §17 vodního zákona, vydaný formou závazného stanoviska. V případě pozemků PUPFL to bude


povolení

124


k odnětí/omezení využívání PUPFL (§16 zák.č. 289/1995 Sb.). Přehled zásadních vodních toků, křížených záměrem a jejich charakteristika byla podána již dříve (tabulka 26). Jedná se zejména o tyto toky: Název toku

úsek/km staničení

poznámka________________________

-Kyjovka

1/43,9

významný tok, přechod spodem

-Morava

1/83,7-83,8

přechod vrchem, rezerva pro nové vedení

-Malá Bečva

1/86,5

-Moštěnka

1/93,25 a 99,0

přechod vrchem

-Bečva

1/110,8

stávající přechod spodem

-Strhanec

1/111,1

EVL Bečva-Žebračka, přechod vrchem

-Odra

1/144,95 a 149,25

přechod spodem, EVL Morava-Chropyňský luh

3a/6,6

Významný tok, přechod spodem

-Ostravice

2/29,95

EVL Řeka Ostravice, přechod spodem

-Morávka

2/39,2

EVL Niva Morávky, NPP Skalická

2varianta/7,25

Morávka, přechod spodem

3b/4,57

významný tok, přechod spodem

-Opava

Průchod přes tyto VKP bude realizován vesměs způsobem, shodným s průchodem stávajícího plynového vedení. V převážné většině případů to je přechod spodem (shybka, protlak). Spíše výjimečně se jedná o přechod vrchem (Morava, Moštěnka, Strhanec). V případě zásahů do lesa, jakožto VKP, nedojde k trvalému odnětí pozemků PUPFL. Funkce lesa bude ale poněkud omezena, jelikož bude nutné dočasné odnětí/omezení využívání pozemků PUPFL. Podle dikce ustanovení §15 lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) se omezením využívání pozemků PUPFL rozumí stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na omezenou dobu uvedenou v rozhodnutí příslušného orgánu. Jak trvalé, tak dočasné omezení ( a odnětí) využívání PUPFL vyžaduje rozhodnutí orgánu státní správy lesů. V období realizace záměru bude dočasné (vždy méně než rok) odnětí PUPFL spočívat v odlesnění pracovního pruhu o šířce max. 23 m. V období provozu bude nezbytné udržovat 4m pás bezlesí v místě trasy plynovodu, jakožto požadavek, vyplývající z ustanovení § 68


125


odst.5 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Délky trasy plynovodu, procházející přes lesní pozemky jakožto VKP, jsou podle jednotlivých úseků stavby následující: Úsek

průchod PUPFL, km

1

1,184

2

4,064

2-varianta

0,800

3a

3,285

3a-varianta

0,022

3b

0,220_______________

Celkem, bez variant…….

8,753 km

Vzhledem k tomu, že průchody lesem tvoří z celé trasy plynovodu pouze cca 3,3 %, lze uvedené zásahy považovat za akceptovatelné. Trasa záměru dále prochází celkem 19

registrovanými významnými prvky a řada

z nich se nachází v bnlízkosti této trasy. Situace je podána přehledně v tabulce 31. Tabulka 31- Registrované VKP v okolí plynovodu Úsek staničení [km] 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

36,75 - 36,93 37,12 - 37,17 42,3 43,4 152,9 153,63 153,9 - 153,92 156,05 - 156,13 156,9 - 156,98 156,99 - 157,29 0,12 - 0,33 1,17 1,95 2,28 2,47 - 3,24 5,29-5,42 8,16 20,15-20,35 23,1 42,06 - 42,16 42,35 - 42,6

kraj

obec

Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský

Svatobořice-Mistřín Kyjov Kyjov Kyjov Kunín Kunín Kunín Bartošovice Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Sedlnice Sedlnice Sedlnice, Příbor Příbor Příbor Frýdek-Místek Frýdek-Místek Nižní Lhoty Nižní Lhoty


druh střetu prochází prochází ve vzd. 27 m od osy (V) ve vzd. 18 m od osy (Z) ve vzd. 99 m od osy (SV) ve vzd. 75 m od osy (SV) prochází prochází prochází prochází prochází ve vzd. 10 m od osy (S) ve vzd. 20 m od osy (J) ve vzd. 31 m od osy (SZ) prochází prochází ve vzd. 6m od osy (J) prochází ve vzd. 12 m od osy (V) prochází prochází

126


3a 3a

0,08 - 0,14 0,22 - 0,24

3a

0,79 - 0,83

3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a

1,04 - 1,16 1,93 2,91 -2,98 3,58 - 3,65 3,70 -3,76 4,16 -4,18 4,16 -4,18 9,08 10,17 11,0

Moravskoslezský Nový Jičín Moravskoslezský Nový Jičín Nový Jičín, Moravskoslezský Bartošovice Moravskoslezský Bartošovice Moravskoslezský Bartošovice Moravskoslezský Bartošovice Moravskoslezský Bartošovice Moravskoslezský Bartošovice Moravskoslezský Bartošovice Moravskoslezský Bartošovice Moravskoslezský Studénka Moravskoslezský Studénka Moravskoslezský Studénka

prochází prochází prochází prochází ve vzd. 63 m prochází prochází prochází prochází prochází ve vzd. 79 m ve vzd. 84 m ve vzd. 31 m

od osy (V)

od osy (SV) od osy (JZ) od osy (S)

C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území C.2.1. Fauna a flóra Z hlediska biogeografického členění (Culek, 1996) leží zájmové území v provincii Středoevropské. Pro tu jsou charakteristické druhy s nároky na mírně teplé a srážkami bohatší léto a nepříliš studenou zimu s mrazovým obdobím trvajícím 2-3 měsíce. Jedná se tak především o druhy opadavých listnatých nebo smíšených lesů nížinných až horských poloh. Výjimku představují nejvyšší pohoří, kde se vyskytují subalpinské a alpinské druhy, z nichž některé jsou významnými glaciálními relikty. Provincie jsou dále děleny na menší jednotky tzv. podprovincie. Na námi sledované území zasahují všechny čtyři: Hercynská, Polonská, Severopanonská a Karpatská. Každá z nich je charakteristická jiným geologickým a geomorfologickým vývojem čemuž odpovídá i složení její bioty. Vzhledem k charakteru území plánovaného umístění záměru

lze předpokládat

potenciální problémy z hlediska působení záměru prakticky pouze ve fázi výstavby. Ve fázi realizace by tak mohly být narušeny stávající hnízdiště/biotopy. Vzhledem k rychlosti výstavby (cca 500 m plynovodu/den) a relativně nízkému hlukovému zatížení (viz příloha 5) však nebude nežádoucí účinek v daném místě trvat déle než 2 dny. Možný nežádoucí vliv je nutno dále minimalizovat důsledným výkonem funkce ekodozoru u dané stavby. Ve fázi provozu plynovodu může být mírně negativní vliv záměru u lesních průseků (šířka 4 m), kdy mohou být nevratně narušeny stávající hnízdiště/biotopy. Tento vliv však


127


vzhledem k malé šířce bezlesí a minimálnímu zásahu do lesních pozemků (3,3% délky trasy) lze hodnotit jako akceptovatelný. a) Fauna Vzhledem k rozsáhlému území, ve kterém dojde k výstavbě plynovodu, lze na většině území předpokládat výskyt běžných druhů živočichů, vázaných na obdělávané druhy pozemků ZPF. Ve střední části trasy plynovodu (Hercynská podprovincie) je živočišná složka tvořena ochuzenou západopalearktickou arboreální faunou a je značně podobná sousední západokarpatské podprovincii. Projevuje se zde velký vliv fauny okolních podprovincií - z východu sem zasahuje řada typických karpatských druhů (např. modranka karpatská Bielzia coerulans), ze severu pak některé druhy typické pro Polonikum, např myšice temnopásá (Apodemus agrarius). V jižní části trasy (Břeclavsko) je méně bohatá fauna Severopolonské podprovincie. Jsou zde zastoupeny především prvky nižších poloh, s výjimkou výrazně teplomilných. Velmi rozšířené jsou druhy kulturních stepí a vodní fauna. Na území ČR je pro tuto podprovincii charakteristické pronikání některých druhů z Karpatské a Hercynské podprovincie. Ze savců je charakteristickým druhem např. myšice temnopásá (Apodemus agrarius), která pouze částečně přesahuje do sousední Hercynské podprovincie. Z ptáků můžeme jmenovat např. hohola severního (Bucephala clangula), břehouše černoocasého (Limosa limosa) nebo vodouše rudonohého (Tringa totanus). V okolí jižní části trasy plynovodu lze dále konstatovat výskyt některých druhů subendemické fauny: kobylka (Ephippigera ephippiger), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), makadlovka (Depressaria cervicella), vřetenuška čtverotečná (Odice arcuinna), žahalka (Scolia hirta), ještěrka zelená (Lacerta viridis) aj. Hlavní řeky náleží do parmového pásma, pod přehradami se však vytvořilo druhotné pstruhové pásmo. Potoky náleží do pstruhového pásma. Největší část trasy plynovodu probíhá Karpatskou podprovincií. Biota zde je ovlivněna charakteristickou geologií a geomorfologií Karpatské soustavy.. Oproti dříve uvedeným podprovinciím je výrazně bohatši i fauna a to jak počtem druhů tak hustotou jedinců. Zvláště pestrá je horská fauna s množstvím endemitů. Tato skutečnost je dána nejen pestrou paletou stanovišť, ale i větší zachovalostí vegetace, především bučin a horských smrčin. Na rozdíl od Hercynské podprovincie je zde větší množství východních migrantů, z nichž mnozí jsou východními vikarianty druhů v Hercynii (ježek východní x ježek


128


západní). Ze zvláště chráněných druhů živočichů, uváděných vyhláškou č. 395/1992 Sb. jsou tak pro dané území relevantní: Druhy kriticky ohrožené zmije obecná Vipera berus

strnad luční Miliaria calandra

Druhy silně ohrožené ještěrka živorodá Zootoca vivipara

slepýš křehký Anguis fragilis

moták lužní Circus pygargus

krahujec obecný Accipiter nisus

ostříž lesní Falco subbuteo

křepelka polní Coturnix coturnix

chřástal polní Crex crex

holub doupňák Columba oenas

sýc rousný Aegolius funereus

dudek chocholatý Upupa epops

kavka obecná Corvus monedula

netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus

netopýr rezavý Nyctalus notula

netopýr ušatý Plecotus auritus

Druhy ohrožené ropucha obecná Bufo bufo

užovka obojková Natrix natrix

čáp bílý Ciconia ciconia

moták pochop Circus aeruginosus

jestřáb lesní Accipiter gentilis

koroptev polní Perdix perdix

sluka lesní Scolopax rusticola

výr velký Bubo bubo

rorýs obecný Apus apus

vlaštovka obecná Hirundo rustica

brkoslav severní Bombycilla garrulus

bramborníček hnědý Saxicola rubetra

bramborníček černohlavý Saxicola torquata

lejsek šedý Muscicapa striata

ťuhýk obecný Lanius collurio

ťuhýk šedý Lanius excubitor

ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes

krkavec velký Corvus corax

K tomu přistupuje řada dalších druhů živočichů, vyskytujících se zejména v územích výše popsaných ZCHÚ a územích soustavy NATURA 2000. Jedná se zejména o mnoho druhů vodních měkkýšů, například ohrožený velevrub tupý či svinutec tenký (CHKO Poodří). Poodří hostí také dva ohrožené druhy korýšů - raka říčního a žábronožku sněžní. Bohatá je i hmyzí fauna, nacházejí se zde vzácné druhy jako modrásek bahenní, ohniváček černočárý, roháč obecný, páchník hnědý či saranče Stetophyma grossum. V řece Odře, v EVL Morava-Chropyňský luh a dalších biotopech žijí ohrožené druhy ryb ouklejka pruhovaná, hořavka duhová či střevle potoční, v tůních pak piskoř pruhovaný.


129


Nachází se zde rak říční (Astacus astacus), velevrub tupý (Unio crassus), ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), hořavka duhová (Rhodeus sericeus), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) či střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a další. Z živočichů patří mezi zásadní zejména : čolek velký (Triturus cristatus), kuňka ohnivá (Bombina bombina), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ohniváček černočárý (Lycaena dispar), páchník hnědý (Osmoderma eremita), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), svinutec tenký (Anisus vorticulus) a velevrub tupý (Unio crassus). Na vodních tocích (Odra) nachází výborné podmínky ledňáček říční (Alcedo atthis), břehule říční (Riparia riparia) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Na rybnících s rozsáhlejšími porosty rákosu či orobince hnízdí bukač velký (Botaurus stellaris). Rybníky se zachovalými tvrdými porosty vodních rostlin, louky s mokřady a rákosinami či odvodňovací kanály s ostrovy rákosu či obilná pole obsazuje moták pochop (Circus aeruginosus). Předměty ochrany PO jsou následující: bukač velký (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas strepera), ledňáček říční (Alcedo atthis) a moták pochop (Circus aeruginosus). Obdobně jsou na vodní tok Morávka vázány např. dva vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) - marše Türkova (Tetrix tuerki) a saranče Chorthippus pullus. Marše Türkova (Tetrix tuerki), která žije na štěrkových náplavech, se v celé ČR vyskytuje pouze na tomto místě. Faunisticky význačné je také zastoupení brouků a pavouků, především slíďáků (Arctosa cinerea, A. maculata, Pardosa morosa a P. wagleri) a zápředníka Clubiona similis. Objeveny zde byly dva druhy nové pro arachnofaunu ČR - slíďák Pardosa agricola a skákavka Heliophanus patagiatus. V řečišti Morávky se vyskytují kriticky ohrožené druhy mihule potoční (Lampetra planeri) a rak říční (Astacus fluviatilis), ohrožené druhy vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a užovka obojková (Natrix natrix). Území také představuje potenciální biotop pro vydru říční (Lutra lutra). V oblasti EVL Chřiby se nachází početná populace kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) a kuňky ohnivé (Bombina bombina) (nejpočetnější populace se vyskytuje u Koryčan) a významná lokalita vrkoče útlého (Vertigo angustior). Z naturových druhů se zde dále vyskytuje ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Z živočichů jsou zde dále ohniváček černočárný (Lycaena dispar), tesařík alpský (Rosalia alpina) a vrkoč útlý (Vertigo angustior). Ve vodním toku Bečva, resp. i Strhanec lze konstatovat výskyt následujících druhů živočichů: hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), kuňka ohnivá (Bombina bombina) a velevrub tupý (Unio crassus). V oligotrofních tocích je relativně hojný výskyt vranky obecné, Cottus gobio (EVL Řeka Ostravice).


130


Ve vyhlášených ptačích oblastech (Hovoransko-Čejkovicko)

lze konstatovat výskyt

strnada zahradního (Emberiza hortulana). Dalšími cílovými druhy jsou zde pěnice vlašská (Sylvia nisoria), obývající pásy keřů podél vodotečí a úvozových cest, a strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), jehož výskyt je vázán na záhumenkové trati se starými ovocnými stromy. b) Flóra Potenciální přirozená vegetace Podle mapy potenciální vegetace (NEUHÄUSLOVÁ & MORAVEC 1997) jsou v území rozšířené kyčelnicové bučiny (asociace Dentario enneaphylli-Fagetum). V detailní situaci je možné podle stávajících biotopů v území rekonstruovat také chudé kostřavové bučiny (Festuco altissimae- Fagetum a acidofilní bučiny (Luzulo albidae-Fagetum) i potoční jasanové olšiny. Na některých konvexních tvarech s mělkou a kamenitou půdou lze předpokládat ostrůvkovité vyznívání jedlových doubrav (Abieti-Quercetum) s autochtonní borovicí, které jsou v severovýchodně navazujícím níže položeném území pak častější a místy i zachovalé. Rekonstrukčně problematické zůstávají částečně podmáčené biotopy v okolí vodních toků. Nakolik do území azonálně pronikly na výhodných biotopech ostrůvky dubohabřin sv. Carpinion, lze nyní těžko rekonstruovat z ojedinělého výskytu Carpinus betulus, Prunus spinosa, Swida sanguinea a dalších druhů (BUREŠ L. in litt.). V jižní části trasy plynovodu (severopanonská podprovincie) má potenciálně přirozená vegetace charakter xerotermních trávíků (Festucion valesiaceae, Koelerio-Phleion phleoidis), v širším okolí převažují louky ze svazu Arrhenatherion. Na vlhkých stanovištích je typická vegetace podsvazu Calthenion, kterou charakterizuje více asociací s dominantní ostřicí trstnatou (Carex cespitosa), místy s podhorskými až perialpidskými druhy, jako je např. stařinec potoční (Tephroseris crispa), hadí kořen větší (Bistorta major) a upolín evropský (Trollius altissimus). Vegetace svazu Molinion je velmi ojedinělá. Lokálně byly vybudovány rybníky, na jejich pobřeží dominuje vegetace svazu Magnocaricion elatae, na obnažených dnech (typičtěji v minulosti) je zastoupena vegetace svazu Elatini-Eleocharition ovati. Lemy v průlomech náležejí převážně vegetaci svazu Geranion sanguinei, na plošinách, zejména v západní části, svazu Trifolion medii. Křoviny jsou zastoupeny převážně svazem Prunion spinosae, velmi řídce se objevují i fragmenty Prunion fruticosae. V hornatějších částech trasy (Chřiby, Oderské vrchy) představují potenciální vegetaci květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Kleč je zde nepůvodní dřevinou. Nepřítomnost kosodřeviny v


131


původní vegetaci je jedním z důvodů nesmírného druhového bohatství některých lokalit. Charakter popisovaného území – aktuální vegetace Současná vegetace celého území se od původní přírodní, resp. rekonstruované vegetace nápadně liší. Většina plochy byla značně pozměněna, v širším okolí lokality převládá dlouhodobě obhospodařovaná zemědělská půda, v komplexu lesů v trase plynovodu jsou především smrčiny s příměsí modřínu a místy i borovice. Dlouhodobým

obhospodařováním,

odlesněním

a

preferencí

smrku

v lesním

hospodářství se výrazně zredukoval fytogenofond celého území. Na rozlehlých polích převládají plevelné a synantropní druhy, relativně největší druhová diverzita v nelesní části krajiny je na lesních okrajích, resp. ekotonech mezi lesem a loukou. V lesních porostech se místy zachovaly zbytky původního genofondu, včetně edifikátorů bučin – Festuca altissima, Luzula luzuloides aj. (BUREŠ L. in litt.). Významnou část území ve střední části trasy (Oderské vrchy) pokrývají hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), v minulosti s podstatným zastoupením jedle, méně a lokálně i s příměsí buku. Na konvexních tvarech s příznivou expozicí, zejména v průlomech, jsou typické teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Sorbo torminalisQuercetum, na exponovanějších místech i Genisto pilosae-Quercetum petraeae), na bazických substrátech fragmenty Corno-Quercetum a na hadcích specificky Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae. V méně příznivých expozicích se objevují acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum), na hranách skal reliktní bory. Bučiny (zejména Melico-Fagetum) jsou velmi vzácné, buk se častěji objevuje ve vegetaci suťových lesů svazu Tilio-Acerion (nejčastěji Aceri-Carpinetum). Charakteristické pro tuto část trasy (Hercynská podprovincie) je zastoupení hadcových ostrůvků. Flóra Hercynské podprovincie je celkově středně bohatá. Poměrně rozsáhlá a geologicky jednotvárná území mají však velmi uniformní flóru. Druhové bohatství je soustředěno v kontinentálněji ovlivněných regionech a na ostrůvcích s ultrabazickými substráty. V podprovincii převažují středoevropské a evropské druhy a v rámci Evropy jsou právě zde nejčastěji zastoupeny prvky se suboceanickou tendencí. Typické druhy oceanického charakteru zde prakticky chybí. Vzhledem k charakteristické florogenezi postrádá květena paleoendemity a neoendemity jsou ojedinělé (např. endemity na hadcích či krasových ostrůvků). Větší počet endemitů je v nejvyšších polohách sudetských pohoří (např. v Hrubém Jeseníku je to Poa riphaea, Campanula bohemica gelida, Plantago atrata sudetica). Zastoupení teplomilných, boreokontinentáílních a arktoalpidských druhů má často charakter


132


reliktů. Některé glaciální relikty, a to především druhy boreokontinentální, zde dosahují jihozápadní hranice svého rozšíření. Kontakt s podprovincií západokarpatskou se projevuje průnikem řady druhů západních Karpat. V okolí severovýchodní části trasy (úsek 3a, 3b) je v České republice znám výskyt rostliny nepukalky plovoucí (Salvinia natans). Hercynská a Karpatská podprovincie obohacuje zdejší flóru o četné, většinou splavené montánní prvky. V nejjižnější části trasy (Severopanonská podprovincie) je biota výrazně teplomilná, jsou zde velké rozlohy 1. dubového vegetačního stupně s dubem šípákem, vyskytuje se i biota 2. a 3. vegetačního stupně (ale bez buku). Charakteristické jsou lužní lesy i primární ostrůvkovité bezlesí se stepními, vodními nebo mokřadními společenstvy V převážné většině zbývající části trasy záměru (Karpatská podprovincie) je flóra poměrně bohatá a obsahuje i paleoendemity. Neoendemitů je vzhledem k dostatku reliktních stanovišť poměrně hodně. K druhům v české republice vázaným pouze na tuto podprovincii patří např. židoviník německý (Myricaria germanica). Kontaktní charakter moravské části Karpat se projevuje přesahy některých subatlantických druhů z Hercynské podprovincie do Beskyd. Od Hercynské podprovincie se její ochuzené okraje nápadně odlišují recentním vyšším zastoupením bučin s rozsáhlejším zastoupením květnatých typů. Nivy větších vodních toků lemují porosty Stellario-Alnetum glutinosae, kolem malých potůčků jsou význačně zastoupena společenstva Carici remotae-Fraxinetum. Velmi vzácné jsou fragmenty olšin (Carici acutiformis-Alnetum). Primární bezlesí je charakterizováno několika typy. Na skalách je to komplex vegetace skalní, xerotermní a lemové (Alysso-Festucion pallentis, Festucion valesiaceae, Geranion sanguinei). Na hadcovém podloží se specificky vyskytují hadcové bory (Erico-Pinion), zatímco v bezlesých oblastech dominuje vegetace svazu Asplenion serpentini. Na bazických substrátech (vápence, hadce) převládají porosty s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans). V nexerotermních polohách se nachází primární bezlesí na sutích. Podél větších toků je přítomna vegetace svazu Phalaridion arundinaceae a v tekoucí vodě svazu Batrachion fluitantis. Flóra v území je velmi pestrá, hojné jsou druhy jako dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Sporadicky se v území vyskytuje i endemický hvozdík moravský (Dianthus moravicus). V xerotermní flóře jsou četné acidofyty migroelementu západního, k němuž náleží rozchodník skalní (Sedum reflexum), penízek chlumní (Thlaspi montanum) i východního, např. křivatec český (Gagea bohemica). Řada termofytů s panonskou tendencí je v jižní části trasy, např. koniklec


133


velkokvětý (Pulsatilla grandis), sesel sivý (Seseli elatum), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia)

a

druhy

rodu

kavyl

(Stipa).

Fytogeograficky

významný

je

výskyt

boreokontinentálních druhů ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea) a ostřice tlapkaté (Carex pediformis). V nelesní flóře lze nalézt rovněž perialpidy, k nimž náleží dvojštítek měnlivý (Biscutella varia), volovec vrbolistý (Buphthalmum salicifolium) a hadí kořen větší (Bistorta major) a dealpidy, např. lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata) a pěchavu vápnomilnou (Sesleria albicans). Mnohé druhy subatlantů zde dosahují dílčí východní hranice souvislého areálu, např. smilka tuhá (Nardus stricta), metlička křivolká (Avenella flexuosa). K uvedenému přistupuje řada zvláště chráněných druhů rostlin, vyskytujících se v jednotlivých ZCHÚ a CHKO v okolí záměru. Jedná se zejména o vzácné vodní rostliny kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí a vodní masožravé rostliny bublinatky (CHKO Poodří). U slepých říčních ramen se vyskytuje například ohrožená žebratka bahenní a kvete zde stulík žlutý. Lesy zabírají asi 10 % území CHKO Poodří. Jsou tvořeny převážně dřevinami jako habr obecný, dub letní, lípa srdčitá či jasan ztepilý. V bylinném patře lesů roste například sněženka podsněžník, sasanka hajní, orsej jarní, česnek medvědí. Na území NPP Skalická Morávka jsou typické jasanovo-olšové luhy L2.2B a západokarpatské dubohabřiny. Plošně nejvíce zastoupeným biotopem jsou zde údolní jasanovoolšové luhy, které jsou přítomny v mnoha podobách od vrbo-topolových olšin, téměř čistých olšin s olší šedou až po porosty s vysokým zastoupením jilmů a některých tvrdých dřevin. Na štěrkových náplavech se vyskytují dva kriticky ohrožené druhy květeny ČR - židoviník německý (Myricaria germanica) z čeledi tamaryškovitých a drobná přeslička cídivka peřestá (Hippochaete variegata). Dále zde byly nalezeny silně ohrožené druhy cídivka zimní (Hippochaete hyemalis) a třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), z ohrožených druhů cídivka větevnatá (Hippochaete ramosissima), vrba šedá (Salix eleagnos) a vrba lýkovcová (Salix daphnoides). V nivách významných vodních toků v okolí trasy (Morava, Bečva, Odra, Ostravice, Morávka) lze vesměs nalézat tvrdé luhy nížinných řek sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion. Na březích Moravy se vyskytují i fragmenty měkkých luhů sv. Salicion albae a jasanovo-olšové luhy as. PrunoFraxinetum. Luční porosty se nacházejí především západně od Chropyně. V nivě lze konstatovat vegetaci typu Magnopotamion nebo Hydrocharition (3150). Vyskytují se zde vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně (6430), Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) (6510), Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-


134


Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0) a Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). U nivy Bečvy se jedná o následující stanoviště: Dubohabřiny asociace GalioCarpinetum (9170) a Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). Obdobně

se v povodí Odry nachází nejpočetnější populace nepukalky vzplývavé

(Salvinia natans), velké populace kotvice plovoucí (Trapa natans) či řečanky menší (Najas minor). Zaznamenán byl i výskyt kriticky ohroženého úporu kuřičkovitého (Elatine alsinastrum), plavínu

štítnatého

(Nymphoides

peltata),

silně

ohroženého

růžkatce

bradavčitého

(Ceratophyllum submersum), sítiny Gerardovy (Juncus gerardii) či kruštíku polabského (Epipactis albensis). V povodí Ostravice a Morávky převažují jasanovo-olšové luhy, západokarpatské dubohabřiny a štěrkové náplavy s židoviníkem neměckým. Rostliny židoviníku sem byly vysazeny, pocházejí z populace z řečiště Morávky. Jedná se o úsek původního neupraveného toku Morávky, typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky s výskytem zvláště chráněných druhů organismů. V nivě Morávky jsou zásadní následující typy stanovišť: Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s židoviníkem německým (Myricaria germanica) (3230), Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (9170) a Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0). V dalších exponovaných územích (EVL Chřiby) převládají květnaté bučiny asociace Carici pilosae-Fagetum (L5.1), méně jsou rozšířené kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum (L5.4). V nižších nadmořských výškách se uplatňují karpatské dubohabřiny (as. Carici pilosaeCarpinetum, L3.3). Maloplošně se na vhodných stanovištích vyskytují suťové lesy (L4). Podél potoků jsou zastoupeny lužní lesy (as. Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotaeFraxinetum, L2.2). Ve flóře se uplatňují zejména druhy nižších karpatských pohoří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis).


135


C.2.2. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště Nemovité kulturní památky V bezprostřední blízkosti zájmového území se nenachází žádné památky kategorie světové kulturní dědictví, národní kulturní památky, archeologické památkové rezervace, ostatní památkové rezervace, městské památkové rezervace, vesnické památkové rezervace, krajinné památkové zóny, městské památkové zóny ani vesnické památkové zóny. Z uvedených kategorií nejblíže trase záměru jsou tyto: Světové kulturní dědictví -Olomouc, sloup Nejsvětější Trojice -Kroměříž, zahrady a zámek Městské památkové rezervace -Nový Jičín, historické jádro města, vyhlášeno r. 1967 -Příbor, historické jádro, vyhlášeno r. 1989 Archeologické památkové rezervace -Břeclav – Pohansko, archeologická lokalita od r. 1965 -Štramberk, jeskyně Šipka, archeologická lokalita od r. 1960 Z řady nemovitých kulturních památek, vyskytujících se v okolí záměru byly vybrány z každého úseku trasy typické příklady obcí, s historickými jádry, blízkými trase plynovodu. Jejich charakteristika je v tabulce 32. Tabulka 32- Nemovité kulturní památky v blízkosti trasy plynovodu Úsek/ km

Název NKP

1/106

sochy sv. Františka Serafinského, sv. Šebestiána a P. Marie sochy sv. Jana Nepomuckého a bl. Jana Sarkandra zámek kostel sv. Kříže zámek kostel Narození Panny Marie (areál)

„

„ 1/152 „ 2/6

Ć. rejstříku 19943 / 8-508

Obec

Č.p.

Pavlovice u Přerova

Umístění

u rozcestí u zámku; u domu čp. 131; u školy

„ 34267 / 8-509 10334 / 8-3535 17589 / 8-1623 44816 / 8-1622

schodiště ke kostelu „ Kunín „ Příbor

36112 / 8-1661


95 při zámku 1 Farní ul.

136


„ „ „

„ „ „ „ „ „

„ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ 3a/19

3b/15

kostel sv. Kříže kostel sv. Valentina kaple sv. Františka Serafinského, hřbitovní

30681 / 8-1663

krucifix

10196 / 8-3861

krucifix

52157 / 8-4092

krucifix socha sv. Jana Nepomuckého sousoší P. Marie sloup se sochou P. Marie Assumpty pomník P. Řehoře Volného kašna - fontána měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům městský dům městský dům městský dům kostel sv. Valentina zámek kostel sv. Matouše

101228

„ „

19162 / 8-1664

Místecká ul. Lidická ul.

„ 42230 / 8-1662

Křivá ul. „

Na Benátkách, při čp. 912 na zahradě při domu čp. 868 u kostela sv. Valentina

„ „ „

50674 / 8-4005 30982 / 8-1665

Nádražní

„ „

nám. Sigmunda Freuda

39354 / 8-2099

Tyršova, při čp. 475 „

50495 / 8-4004 11359 / 8-3951 37293 / 8-2300 22815 / 8-2301 35964 / 8-2302 27898 / 8-2278 37843 / 8-1657 21051 / 8-1658 29317 / 8-2279 36634 / 8-2280 26711 / 8-2281 22176 / 8-2282 36476 / 8-1659 39260 / 8-2295 20762 / 8-2296 37291 / 8-1538

„ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ Bravantice

19556 / 8-1537 29882 / 8-2540

„ Hať

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Frenštátská ul., u nádraží nám. Sigmunda Freuda Politických vězňů Politických vězňů Politických vězňů nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda Jičínská Jičínská Jičínská v obci

1

Fyzické ovlivnění nemovitých kulturních památek, nacházejících se vesměs v centrech uvedených obcí, lze vyloučit, zvláště s ohledem na vzdálenosti těchto center od trasy plynovodu. Tyto činí:

*Pavlovice u Přerova …………..

700 m

*Kunín………………………………. 1 800 m *Příbor……………………………… 600 m *Bravantice…………………………. 500 m *Hať………………………………….. 1 200 m


137


Archeologická a paleontologická naleziště V okolí hodnoceného území se nalézají četná archeologická naleziště, takže možnost archeologických nálezů při zemních pracech nelze vyloučit. Pokud by při hloubení rýhy pro plynovod k takovýmto nálezům došlo, je třeba postupovat v souladu se stávající legislativou (zejm. zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). Výčet předpokládaných

typických území s archeologickými nálezy (ÚAN) byl opět

volen pro historická jádra obcí v každém úseku trasy, blízká trase plynovodu. Výběr obcí je ve shodě s předchozím příkladem. Charakteristika těchto ÚAN je v tabulce 33. Tabulka 33- Území s archeologickými nálezy v blízkosti trasy plynovodu Úsek/ Název ÚAN Poř.č. SAS Kategorie Registr. Katastr. území km ÚAN správce 1/106

I Obransko

„

„ „ 1/152

2/6

„ „

„ „ „ „ „ „ „ „ 3a/19

3b/15

Pavlovice tvrziště, intravilán Dílce Zámčisko, tvrz středověké a novověké jádro obce Kunín Skotnické pohraniční pole, ESA 15 vodojem ESA 19, Hončova hůrka Borovec, ESA 16 ESA 156 ESA 157, Na farském bažantnice, ESA 158, Jánský sloup Sedlnička Statek středověké jádro obce středověké a novověké jádro obce Bravantice Hať - intravilán

25-13-09/10

Muz. Komenského Přerov

I

„

25-13-09/3 25-13-09/9 25-13-14/3 25-12-15/1


„ I I II

„ „ NPÚ - ú.o.p. v Ostravě

„ „ Kunín

I

„

Příbor

I I

„ „

„ „

I

„

„

I I

„ „

„ „

I

„

„

I I I I

„ „ „ „

„ „ „ „

15-43-17/1

II

„

Bravantice

15-41-19/1

II

„

Hať

25-21-07/3 25-21-07/6 25-21-08/7 25-21-12/10 25-21-12/14 25-21-12/15 25-21-12/2 25-21-12/3 25-21-12/6 25-21-12/7 25-21-13/1


138


Negativní ovlivnění těchto území záměrem je nutno předejít. Provádění zemních prací musí být realizováno se zřetelem na uvedené skutečnosti. Při podezření na archeologický nález v průběhu prací je nutno tuto skutečnost neprodleně hlásit na příslušné archeologické pracoviště. Za těchto podmínek lze negativní ovlivnění ÚAN prakticky vyloučit. Paleontologické nálezy (dle zákona ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny) v daném území jsou relativně nepravděpodobné. Přesto je třeba věnovat této možnosti ve fázi realizace náležitou pozornost a to zejména v území, v jehož okolí již paleontologické nálezy existují. Z významnějších území paleontologických nálezů v okolí trasy plynovodu lze jmenovat ty, které uvádí tabulka 34. Tabulka 34- Vybrané paleontologické nálezy v okolí trasy plynovodu Úsek 1

Staničení Cca km 10

obec

1

14

Velké Pavlovice

1

23

Čejč

1 1 1

25 30 39

Krumvíř Šardice Kelčany

1 2

127 2

Černotín Štramberk

2 2 2 2

6 7 20 30

Kopřivnice Lichnov Frýdek-Místek Důl Paskov Frýdlant nad Ostravicí

Pavlov

lokalita Děvín-Kotel Soutěska Lom Nad zahradami Pískovna Čejč, Velký vrch Červenice Za humny, Zálesí Dolní skalka, Horní Blucherův lom, lom Kotouč

nalezeno Strunatci měkkýši Kroužkovci, měkkýši, žahavci aj. mechovky měkkýši Cévnaté rostliny Fosilní stopy

C.2.3. Území se zvýšenou citlivostí, resp. zranitelností Ve smyslu nař. vl. č.61/2003 Sb. jsou veškeré povrchové vody ČR, tedy i vody v okolí trasy záměru citlivou oblastí s následnou odpovídající ochranou. Mezi zranitelné oblasti je řazeno více jak 40% katastrálních území v trase záměru.


139


Jejich přehled byl podán v kapitole C.1.3. a na obrázku 11. V okolí trasy plynovodu se dále nacházejí sesuvy a poddolovaná území a to zejména v úseku 1 a 2. Jedná se především o řadu poddolovaných území v km 30,37 až 31,27 (úsek 1) a 13,99 až 18,42 (úsek 2). Celkový přehled o těchto územích je v tabulce 35. Tabulka 35- Sesuvy a poddolovaná území v trase plynovodu staničení [km]

obec

1 1

26,0 27,8 - 27,84

Hovorany Hovorany

1

30,37 -30,4

Šardice

1

30,99 - 31,15

Šardice

poddolované území Šardice 1 - Důl 9.května-Dukla (haldy a propadliny)

prochází

1

31,19 - 31,27

Šardice

poddolované území Šardice 1 - Důl 9.května-Dukla (haldy a propadliny)

prochází

1 1

120,94 Jezernice 123,0 - 123,34 Hranice 125,43 125,54 Milenov

potenciální sesuv Jezernice potenciální sesuv Slavíč

ve vzd. 10 m od osy (S) prochází

potenciální sesuv Klokočí

prochází

0,155-0,255

Hranice

potenciální sesuv Velká

1

150,8 152,55

Kunín Kunín

potenciální sesuv Kunín potenciální sesuv Hukovice

2

7,52

Příbor

stabilizovaný sesuv Klokočov

prochází ve vzd. 55 m od osy (JV) ve vzd. 82 m od osy (S) ve vzd. 113 m od osy (JZ)

2

13,99-15,36

2

15,6 - 18,42

Fryčovice, poddolované území Staříč Frýdek-Místek Frýdek-Místek poddolované území Staříč

2

19,75

Frýdek-Místek potenciální sesuv Chlebovice

ve vzd. 113 m od osy (JZ)

2

25,52 - 26,79

Baška, Metylovice

prochází

2

34,35 - 34,39

Janovice

2

33,1

2

46,37- 46,4

Janovice Dolní Tošanovice

úsek

1 1 Alternat. 5 1

2 Alternat. 6

0,307 - 0,334

Vojkovice

3a

31,86 - 32,15

Velká Polom

3b

6,9

Kozmice

popis střetu

druh střetu

potenciální sesuv Karlín 1 potenciální sesuv Karlín poddolované území Šardice 1 - Důl 9.května-Dukla (haldy a propadliny)

ve vzd. 94 m od osy (J) prochází

stabilizovaný sesuv Hodoňovice poddolované území Janovice u Frýdku-Místku 1 (haldy) stabilizovamý sesuv

prochází

prochází prochází

prochází ve vzd. 33 m od osy (J)

potenciální sesuv

prochází

aktivní sesuv Vojkovice

prochází

poddolované území Velká Polom (haldy a propadliny) potenciální sesuv


prochází ve vzd. 100 m od osy (J)

140


Území trasy plynovodu se dále nachází v celé řadě záplavových území a to jak významných, tak drobných vodních toků. Přehled těchto území byl podán v kapitole C.1.3., tabulka 20. Uvedená skutečnost má význam zejména pro období realizace plynovodu, kdy pokládka v daném území může být (při povodních) znemožněna. Mimo období povodní by se podzemní voda ve stavebních výkopech mohla objevit pouze v období zvýšených srážek a jarního tání. Celkově lze konstatovat, že současný stav životního prostředí nebude hodnoceným záměrem zásadně ovlivněn. Významnější vliv bude pouze na půdu (odnětí v jednotkách ha), hlukové poměry (při výstavbě) a na flóru a faunu v území. Vlivy jsou podrobně hodnoceny v kapitole D této dokumentace. Z uvedené kapitoly a samostatných příloh (hluková studie, veřejné zdraví, vlivy na soustavu NATURA 2000) vyplývá, že při dodržení v podkapitole D.4. dále

specifikovaných

opatření

bude

negativní

vliv

záměru

žádoucím

způsobem

minimalizován.

C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území Vzhledem k rozsáhlosti stavby je nutno konstatovat, že kvalita životního prostředí v území je nevyrovnaná. To platí zejména o kvalitě ovzduší podél trasy, ale i o bonitě ZPF, hydrologii, zachovalosti flóry a fauny v území a o dalších parametrech. Co se týče kvality ovzduší v daném území, na tuto mají negativní vliv zejména emise z lokálních zdrojů a emise z dopravy. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou v ovzduší při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (např. inverzních stavech) a v chladnější polovině roku. Nejhorší imisní situace je v Moravskoslezském kraji, kde došlo v r. 2008 k překročení imisních limitů (LV) pro PM10, NO2 a benzen (36,1 % území). Současně patří tento kraj vedle Středočeského kraje k jedinému, kdy byly překročeny i cílové limity pro arsen a kadmium. Na trase plynovodu jsou překročeny denní imisní koncentrace PM10 a to na cca 66% trasy plynovodu (21 stavebních úřadů z celkem 32). Ještě ve větší míře zde však dochází k překračování cílových imisních limitů. Zatímco na druhém nejhorším území z hlediska překročení cílového limitu benzo-a-pyrenu, ve Zlínském kraji bylo překročení pouze na 2,85% území kraje, u Moravskoslezského kraje byl tento podíl území (r. 2008) 25,04%. Do zájmového území zasahuje řada chráněných ložiskových území a těžených i


141


netěžených ložisek/dobývacích prostorů. Jedná se jak o povrchovou, tak hlubinnou těžbu (uhlí, zemní plyn, štěrkopísek aj.). Nachází se zde rovněž celá řada chráněných ložiskových území (CHLÚ), zejména v úseku 2 (černé uhlí, zemní plyn). Co se týče dobývacích prostorů (DP), ať už těžených nebo netěžených, jejich největší množství lze opět nalézt v úseku 2 a dále i v úseku 1 (zvláště jeho jižní části). V části 3a, 3b se DP nevyskytují. Vlastní území pro stavbu se tak nachází ve stanovených dobývacích prostorech, chráněných ložiskových územích, chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry i v územích bilancovaných výhradních a nevýhradních ložisek dle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon ve znění změn a doplňků. Co se týče území CHOPAV, tato je v trase plynovodu pouze jediná a to CHOPAVKvarter řeky Moravy, jak byla tato vyhlášena nař.vl.č. 85/1981 Sb. Průchod touto oblastí je ve dvou místech v úseku 1 a to v km 0,0-1,42 a dále 82,1-94,8. S trasou koliduje rovněž celkem šest ochranných pásem vodních zdrojů a tři ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů vod (Hodonín-Josefov, Horní Moštěnice a Klimkovice). Značná část trasy plynovodu (téměř polovina) prochází současně katastrálními územími, řazenými mezi zranitelné oblasti ve smyslu nař.vl.č. 103/2003 Sb. Největší část těchto území se nachází v úseku 1 a dále v úseku 3a. V úseku 1 se jedná celkem o 88 km trasy a v úseku 3a o 33 km délky trasy. Z hydrologického hlediska prochází trasa plynovodu evropským rozvodím mezi dvěma úmořími a to úmořím -Černého moře a -Baltského moře. Rozvodí mezi těmito úmořími prochází jihozápadně od obce Bělotín, ve staničení plynovodu km 133,0. Severně od tohoto rozvodí se jedná o povodí Odry, jakožto vodního toku I. řádu. Jižně od něj (tj. v úseku 1, km 0,0 až 133,0) se jedná o povodí Dunaje, jakožto vodního toku I. řádu, resp. Moravy (tok II. řádu). Trasa plynovodu kříží desítky vodních toků, přičemž u většiny z nich je křížení řešeno podchodem pod tokem (shybka, protlak). Křížení, řešené vrchem je užito pouze v případě Moravy, Moštěnky a Strhance Ke křížení vodních toků plynovodem dochází vesměs pouze v jednom profilu. Výjimkou je Odra (křížení ve třech profilech), Moštěnka (křížení ve dvou profilech) a některé další. Území, určené k realizaci stavebního záměru leží


zemědělského půdního fondu (ZPF). Pouze minimum z celkové délky trasy plynovodu (cca 8,8 km) prochází přes pozemky PUPFL. Zde se jedná prakticky výhradně o lesy kategorie


142


hospodářské, lesy ochranné a zvláštního určení se v trase plynovodu prakticky nevyskytují. V případě zásahů do lesa nedojde k trvalému odnětí pozemků PUPFL. Funkce lesa bude ale poněkud omezena, jelikož bude nutné dočasné odnětí/omezení využívání pozemků PUPFL. V období realizace záměru bude dočasné odnětí pozemků PUPFL spočívat v odlesnění pracovního pruhu o šířce max. 23 m. V období provozu bude nezbytné udržovat 4m pás bezlesí v místě trasy plynovodu, jakožto požadavek, vyplývající z ustanovení § 68 odst.5 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). V případě pozemků ZPF, jejich trvalé odnětí bude nutné pro rozšiřované či nově budované objekty TU, RU, PS, HPS, případně kompresních stanic. Předpokládáno je celkové trvalé odnětí ZPF pro tyto stavby cca 3,04 ha. Pro vlastní pokládku plynovodu nebude třeba pozemky ze ZPF odnímat. Pedogeografické poměry v okolí trasy plynovodu jsou podstatnou měrou závislé na geologické a geomorfologické stavbě území. Kvalita pozemků ZPF kolísá od půdního typu černozem (střední část trasy, nivy vodních toků) po půdy podzolové (podhorské oblasti). V dalších částech území se hojně vyskytují kambizemě na flyši, středně těžké, středně skeletovité. V údolních dnech, zamokřených depresích nebo pramenných oblastech pak oglejené kambizemě, glejové fluvizemě a gleje. Podle 1.10.1996 jsou pozemky ZPF

pro

vlastní

Metodického pokynu MŽP ze dne

výstavbu plynovodu řazeny převážně do III. a

IV. třídy ochrany. Z pohledu zvláště chráněných území se v trase plynovodu nachází pouze jediné velkoplošné ZCHÚ a to CHKO Poodří a dále tři maloplošná ZCHÚ a to

-PP Meandry Staré Odry -PP Sedlnické sněženky a -NPP Skalická Morávka.

Všechna uvedená ZCHÚ se nacházejí v Moravskoslezském kraji. U CHKO Poodří se jedná o dva průchody trasy plynovodu a to v úseku 1, km 143,07 až 153,70 a v úseku 3a, km 4,77 až 7,78. Přes PP Sedlnické sněženky prochází trasa v úseku 2 ve dvou místech, přes NPP Skalická Morávka v témže úseku pouze v jednom místě (a to i u územní varianty). Přírodní parky se v trase plynovodu nachází celkem tři a to Ždánický les, Chřiby a Oderské vrchy. V úseku 2 se přírodní park nenachází, ale ve vzdálenosti 390 m jižně (km


143


3,5) se rozkládá přírodní park Podbeskydí. Nejrozsáhlejší průchod plynovodu přírodním parkem je v úseku 3a, km 21,6-26,51. Jedná se o jeden z průchodů plynovodu přírodním parkem Oderské vrchy. Z území soustavy NATURA 2000 prochází trasa plynovodu celkem šesti EVL a dvěmi ptačími oblastmi. Tato území se vyskytují, kromě úseku 3b, na všech

úsecích trasy

plynovodu. Průchodu přes tato území je nutno zvláště ve fázi realizace věnovat zvýšenou pozornost. Jedná se o následující území:

*EVL Chřiby, CZ 0724091 *EVL Morava- Chropyňský luh, CZ 0714085 *EVL Bečva-Žebračka, CZ 0714082 *EVL Poodří, CZ 0814092 *EVL Řeka Ostravice, CZ 0813462 *EVL Niva Morávky, CZ 0810004 *PO Hovoransko-Čejkovicko, CZ 0621026 *PO Poodří , CZ 0814092

Z hlediska výskytu živočichů na území, lze v jižní části trasy konstatovat výskyt některých druhů subendemické fauny: kobylka (Ephippigera ephippiger), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), makadlovka (Depressaria cervicella), vřetenuška čtverotečná (Odice arcuinna), žahalka (Scolia hirta), ještěrka zelená (Lacerta viridis) aj. Hlavní řeky náleží do parmového pásma, pod přehradami se však vytvořilo druhotné pstruhové pásmo. Potoky náleží do pstruhového pásma. V největší části trasy (Karpatská podprovincie) je biota ovlivněna charakteristickou geologií a geomorfologií Karpatské soustavy. Fauna je zde výrazně bohatší a to jak počtem druhů tak hustotou jedinců. Zvláště pestrá je horská fauna s množstvím endemitů. Tato skutečnost je dána nejen pestrou paletou stanovišť, ale i větší zachovalostí vegetace, především bučin a horských smrčin. Na rozdíl od Hercynské podprovincie je zde větší množství východních migrantů, z nichž mnozí jsou východními vikarianty druhů v Hercynii (ježek východní x ježek západní). Zásadní je výskyt zvláště chráněných druhů živočichů v územích NATURA 2000. Předměty ochrany v nich jsou např. v EVL Morava – Chropyňský luh

následující druhy

živočichů: bobr evropský (Castor fiber), čolek velký (Triturus cristatus), hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárý (Lycaena


144


dispar). V dalších EVL se obdobně jedná o tyto další druhy:kuňka ohnivá (Bombina bombina), páchník hnědý (Osmoderma eremita), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), svinutec tenký (Anisus vorticulus) a velevrub tupý (Unio crassus). Předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice je i vranka obecná (Cottus gobio). V případě ptačích oblastí tvoří předměty ochrany pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), strnad zahradní (Emberiza hortulana), bukač velký (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas strepera), ledňáček říční (Alcedo atthis) a moták pochop (Circus aeruginosus). Z hlediska výskytu rostlin na území, lze v největší části trasy (Karpatská podprovincie) uvést např. výskyt židoviníku německého (Myricaria germanica). Nivy větších vodních toků lemují porosty Stellario-Alnetum glutinosae, kolem malých potůčků jsou význačně zastoupena společenstva Carici remotae-Fraxinetum. Velmi vzácné jsou fragmenty olšin (Carici acutiformis-Alnetum). Hojně se vyskytují následující druhy jako dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Sporadicky se v území vyskytuje i endemický hvozdík moravský (Dianthus moravicus). V xerotermní flóře jsou četné acidofyty migroelementu západního, k němuž náleží rozchodník skalní (Sedum reflexum), penízek chlumní (Thlaspi montanum) i východního, např. křivatec český (Gagea bohemica). Řada termofytů s panonskou tendencí je v jižní části trasy, např. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), sesel sivý (Seseli elatum), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia)

a

druhy

rodu

kavyl

(Stipa).

Fytogeograficky

významný

je

výskyt

boreokontinentálních druhů ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea) a ostřice tlapkaté (Carex pediformis). V nelesní flóře lze nalézt rovněž perialpidy, k nimž náleží dvojštítek měnlivý (Biscutella varia), volovec vrbolistý (Buphthalmum salicifolium) a hadí kořen větší (Bistorta major) a dealpidy, např. lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata) a pěchavu vápnomilnou (Sesleria albicans). Mnohé druhy subatlantů zde dosahují dílčí východní hranice souvislého areálu, např. smilka tuhá (Nardus stricta), metlička křivolká (Avenella flexuosa). Zásadní je výskyt zvláště chráněných druhů rostlin v územích NATURA 2000. Předměty ochrany v nich jsou např. polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin a další. Ze stanovišť se dále jedná o Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition (3150), Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva


145


nížin a horského až alpínského stupně (6430), Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) (6510), Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0) a Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). Předmětem ochrany jsou rovněž Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů (3220) a Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix eleagnos) (3240). Celkově lze konstatovat, že jak kvantitativní , tak kvalitativní charakteristiky životního prostředí v daném území jsou spíše stagnující. Meziroční vývoj těchto ukazatelů má (dle ročenek životního prostředí ČR)

mnohdy kolísavý charakter, závislý m.j. na meziročních

změnách povětrnosti. V jiných případech je vývoj mírně se zhoršující (hluk z dopravy, emise benzo-a-pyrenu). Pozitivní vývoj lze na druhé straně konstatovat v kvalitě povrchových vod (masivní

výstavba

ČOV

v minulých

letech)

a

v nárůstu

počtu

zařízení

pro

odstraňování/využívání odpadů. Rovněž hlukové poměry v zastavěném území obcí doznávají mírně příznivého vývoje, v souvislosti s postupnou realizací obchvatů obcí. Dopady těchto změn na diverzitu flóry a fauny v území

je nutno hodnotit spíše

z dlouhodobého hlediska. Z řady provedených biologických hodnocení v trase záměru nelze učinit pro období posledních 20 let jednoznačně negativní závěr.

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Zdravotní rizika Vzhledem k charakteru záměru lze z hlediska jeho potencionálního ovlivnění obyvatelstva vzít teoreticky v úvahu faktory fyzikální (hluk, vibrace), chemické (znečišťování ovzduší, vody a půdy) a psychosociální (rušení pohody aj.). Jako nejvýznamnější možné vlivy spojené s výstavbou a provozem posuzovaného záměru byly vytipovány vlivy spojené s hlukovým zatížením území a v etapě výstavby i s některými dalšími vlivy (narušení pohody bydlení, znečišťování ovzduší). Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

146


Vliv

zvýšené hladiny hluku je hodnocen v hlukové studii (příloha 5), přičemž je

vycházeno ze známých údajů hlučnosti stavebních strojů i z údajů provedených měření. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku

v chráněném venkovním

prostoru a chráněném venkovním prostoru obytných stavebje přitom daná součtem základní hladiny hluku LAz = 50 dB a příslušných korekcí. Korekce pro nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku v nočních hodinách je – 10 dB. Obdobně limit hluku ze stavební činnosti v denní době s připočtením korekce (10 hodinová pracovní doba) činí výpočtem podle nař.vl. č. 148/2006 Sb….. 66,4 dB. Popisovaný záměr v obydleném území přináší potenciální zdravotní rizika obtěžování obyvatel hlukem

zejména v období výstavby. Míra rušení obyvatel závisí na vzdálenosti

obytné budovy od staveniště a na podmínkách terénu, což jsou parametry, od nichž se odvíjí dosahovaná hladina akustického tlaku na fasádě budovy. Ve fázi výstavby záměru bude hluk emitován výlučně v denních hodinách, mezi 7,00 a 21,00 hod. S ohledem na rozsah prací a dobu jejich trvání lze předpokládat, že problematika škodlivých účinků hluku bude málo významná až nevýznamná. Při výše popsaném postupu prací se totiž předpokládá uložení cca 500 m potrubí během jednoho dne, takže zatížení obyvatel v okolní zástavbě zemními pracemi a dopravou by nemělo přesáhnout cca 1 týden. Pro obyvatele přilehlých obcí bude nejvýznamnějším původcem hluku doprava, která zvýší nepravidelně hlukovou zátěž v okolí příjezdových komunikací. Obecně lze však konstatovat, že hluková zátěž související s fází přípravy záměru bude mít zanedbatelné škodlivé účinky. V přiložené hlukové studii byly pro fázi realizace záměru vypočteny ekvivalentní hladiny hluku v denní době. Je zde zahrnut výpočet průběhu izofon jak ve volné krajině, tak v místech s blízkou zástavbou obytnými budovami. Byla vybrána dvě typická zastavěná území a to v obci Janovice a Palkovice, obě v úseku 2 trasy (Libhošť- Třanovice). Jedná se o typické příklady šíření hluku z výstavby , které jsou následně vždy pro obdobná území zobecněny. Takovým způsobem bylo konstatováno, že k nepřekročení hygienických limitů nař.vl.č. 148/2006 Sb. pro denní dobu, včetně korekcí pro stavební činnost dochází již při vzdálenosti obytných domů cca 20 m od staveniště, tj. uvnitř bezpečnostního pásma dle energetického zákona. V daném případě je tedy vzhledem ke vzdálenosti plynovodu od nejbližší obytné zástavby v převažující části trasy vliv hluku na obyvatelstvo během výstavby záměru z hlediska významnosti vlivu zanedbatelný. Limitní hodnoty venkovního hluku, které mají nejmenší vliv na lidské zdraví, stanovila WHO na 55 dB pro den a 45 dB pro noc. Tyto hladiny reprezentují úroveň, při které většina


147


dospělé populace nepociťuje rozmrzelost (Pedersen E., Swedish EPA, 2003). Obecně vzato, lze pro hodnocení zdravotních účinků expozice hluku v denní době vycházet ze závislostí, uvádějících prahové hodnoty hlukové expozice, tak jak se jejich účinky dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči hluku (viz obrázek 29). Obrázek 29- Prahové hodnoty účinků hlukové expozice, den (6,00-22,00 h)

V období výstavby vzniká hluk při stavební činnosti. Rozhodující je zde počet stavebních strojů s vysokým akustickým výkonem, které při práci na staveništi tvoří rozhodující složku hlukové zátěže pro okolní prostředí. Uvedený vliv bude krátkodobý a omezen pouze na blízké okolí stavebních strojů. Co se týče ovlivnění veřejného zdraví v období provozu záměru, toto nelze teoreticky rovněž vyloučit. I když vlastní plynovod nebude v období provozu zdrojem emisí jakéhokoliv druhu, emise hluku budou vznikat v okolí předávacích (regulačních) stanic (PS, resp. PRS) a dalších objektů, kde dochází k redukci tlaku. Zde dochází převážně k snižování vstupního velmi vysokého tlaku na tlak „vysoký“, v rozvodech směřujících k jednotlivým spotřebištím. V současné době se jedná o redukci tlaku z 6,35 MPa na cca 2,5 MPa. Jako důsledek redukce tlaku dochází (při adiabatickém ději) k ochlazení plynného media a současně k emisi hlukového zatížení a to po celou provozní dobu

objektu (24 hod/den). S realizací

popisovaného záměru a rozšířením těchto objektů by ale došlo k mírnému navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku v jejich okolí. Z tohoto hlediska je relevantní okolí celkem šesti předávacích stanic, které by měly být v souvislosti se záměrem rozšířeny. Jedná se o PS


148


-Tvrdonice -Mutěnice -Bukovany -Bezměrov II -Libhošť -Nošovice Navýšení hladiny akustického tlaku lze v uvedených případech odhadovat hodnotou cca 1,0 dB, což je hodnota v rámci chyby měření, lidskými smysly nepostřehnutelná. Stěžejní je přitom navýšení hladin hluku v noční době, vzhledem k nepřetržitému provozu uvedených PS. Prahové zdravotní účinky hluku, jako byly obdobně uvedeny pro denní dobu, byly vypracovány i pro noční dobu (22,00-6,00 hod) a jsou uvedeny na obrázku 30. Obrázek 30- Prahové hodnoty účinků hlukové expozice, noc (22,00 – 6,00 h) Nepříznivý účinek

dB(A) 35-40

40-45

45-50

50-55

55-60

60+

Zhoršená nálada a výkonnost následující den Subjektivně vnímaná horší kvalita spánku Zvýšené užívání sedativ Obtěžování hlukem

Pro upřesnění těchto poměrů bylo v hlukové studii (příloha 5) provedeno proměření hladin hluku v místě stávající PS Bukovany (úsek 1, km 40,9). Nalezena byla ekvivalentní hladina akustického tlaku 40 dB již ve vzdálenosti cca 40 m od PRS (v 60 m cca 35 dB). I kdyby tedy byla přiznána nutná snižující korekce -5 dB na přítomnost tónové složky v produkovaném hluku (1,6 kHz- viz protokol z měření u hlukové studie), budou ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro noční dobu ve venkovním chráněném prostoru staveb pro bydlení ve vzdálenosti 60 m od PRS dodrženy. Hluková mapa pro tuto skutečnost byla zpracována pro lokalitu Nošovice (úsek 2, km 41,4), kde je předpoklad realizace nové PRS a kde je současně obytná zástavba nejbližší (400 m). Je zřejmé, že vliv hluku předávacích stanic je u daného záměru zcela zanedbatelný a to i


149


v noční době (22,00- 6,00 hod). Vliv hluku na veřejné zdraví je obvykle vyhodnocován pro celou denní hodin)

jako

obtěžování

(%A - annoyed),

dobu

(24

případně těžké obtěžování (%HA).

Pro

vyhodnocení rušení spánku se samostatně užívá ekvivalentní hladina nočního hluku (22,00 – 6,00 hod). Při hodnocení vlivů hluku na veřejné zdraví lze využít např. relaci

a podle zjištěné hodnoty deskriptoru Ldvn odhadnout procento obyvatel, kteří budou středně obtěžováni hlukem z grafu na obrázku 31. Obrázek 31- Procento obtěžovaných obyvatel hlukem z různých zdrojů


150


V přiloženém posouzení vlivů na veřejné zdraví (příloha 6) je na základě orientačního využití těchto vztahů konstatováno, že pozorovatelné krátkodobé ovlivnění obyvatel (celkem v řádu několika stovek) může nastat pouze ve fázi výstavby záměru. Ve fázi provozu je toto ovlivnění prakticky vyloučeno. Významné ohrožení zdraví však vzniká teprve při trvalé hladině zvukového tlaku nad 130 dB, což jsou hodnoty, které jsou zcela mimo realitu daného případu. Současně

je však nutno vidět, že vzdálenost, do které působí nadlimitní hladina

akustického tlaku závisí značně na intenzitě prvotního zdroje zvuku a obvykle není příliš veliká. Platí, že např. při výchozí hladině akustického tlaku 80 dB (1,0 m od zdroje) je dosaženo hladiny 50 dB již ve vzdálenosti 32 m od zdroje. Se zvyšující intenzitou zdroje hluku se však tato vzdálenost rychle zvětšuje. Z výše uvedených údajů, uvádějících

nárůst hladiny akustického tlaku z provozu

záměru cca o 1,0 dB v okolí PS (kapitola B.3.4.) je ale zřejmé, že vliv samotného provozu záměru na počty obtěžovaných obyvatel bude zcela bezvýznamný. Nejbližší obytná zástavba je totiž od rozšiřovaných předávacích stanic vzdálena minimálně 400 m (PS Nošovice). Žádné

stacionární

zdroje

znečišťování

ovzduší

ve

smyslu

zákona

č. 86/2002 Sb., v platném znění, zde v rámci realizace záměru nevzniknou. Za podmínky dodržení všech stávajících legislativních norem a doporučení, která jsou uvedena v předložené dokumentaci, není tedy dán předpoklad postřehnutelného ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva provozem plynovodu. Sociální a ekonomické důsledky Realizace záměru nebude mít významnější vliv na pracovní příležitosti a ubytovací možnosti. Význam stavby lze spatřovat zejména v naplňování strategie energetické koncepce EU, ČR a krajských (JMK, ZLK, OLK, MSK) energetických koncepcí, jak bylo uvedeno dříve. Současně dojde k úspoře fosilních paliv a zčásti i jaderného paliva, bez významně negativních důsledků na stav životního prostředí v lokalitě. K narušení

psychické

pohody

může

docházet

především

v období

výstavby

posuzovaného záměru, kdy by mohlo docházet ke zvýšení prašnosti, hlukové zátěže a emisí z dopravy v důsledku transportu materiálů a odpadů ze nebo na staveniště. V průběhu realizace i provozu záměru nejsou očekávány žádné významné sociální či ekonomické vlivy. Záměr nepřinese do posuzované lokality nové pracovní příležitosti. Zvýšenou nabídku pracovních příležitostí lze očekávat v průběhu výstavby.


151


Počet obyvatel ovlivněných účinky stavby Přesný počet obyvatel či plochu zasaženého území ovlivněných v období realizace stavby nelze stanovit. Přibližný počet pro fázi výstavby byl stanoven v hodnocení vlivů na veřejné zdraví (příloha 6) jako řádově několik set obyvatel. V období realizace záměru bude počet obyvatel zasažených výrazně vyšší v porovnání s obdobím provozu. Nejvíce postiženi budou obyvatelé žijící v blízkosti staveniště a podél přístupových cest na staveniště. Nejbližší trvale obydlenou zástavbou jsou zejména rodinné domy v obcích Obec

Úsek

Trasování, km

Beňov, Želátovice

1

101


1

106

Olšovec

1

131,15

Bělotín

1

135,5

Kunín

1

152

Příbor

2

7,1

Frýdek-Místek

2

18,8

Palkovice

2

23,2

Metylovice

2

28,5

Janovice

2

37,6

Bravantice

3a

19,0

Hať

3b

15,0

Největší hlukovou zátěž a zvýšenou prašnost lze předpokládat v souvislosti s pohybem nákladních automobilů po komunikacích v uvedených obcích při výstavbě záměru. Doba výstavby je však časově omezena. Vlastní provoz plynovodu bude z hlediska vlivů na obyvatele zcela zanedbatelný, neboť je v dostatečné vzdálenosti od nejbližší obytné zástavby a navíc příjezd a odjezd osobních automobilů po dokončení záměru bude pouze sporadický, v souvislosti s povinnou údržbou této stavby.

D.1.2. Vlivy na ovzduší a klima Vliv stavby na ovzduší v období výstavby lze omezit na emise tuhých částic do ovzduší při manipulaci se sypkými hmotami a na emise ze stavebních strojů a nákladních automobilů. Dopad vlastní stavební činnosti (včetně zemních prací) bude co nejvíce


152


minimalizován zvolenou technologií zemních prací při provádění stavby. Vlivy vyvolané stavební dopravou a mechanizací nebyly pro potřeby oznámení matematicky modelovány. Vzhledem k předpokládanému rozsahu stavebních prací a umístění stavby lze však tvrdit, že vliv ze stavební činnosti za dodržení opatření uvedených v kapitole D.4. nebude významný. V rámci realizace záměru nebude instalován žádný nový střední, velký či zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší. Rovněž nepředpokládáme žádné zásadní změny v imisní situaci podél přístupových cest na místo staveniště. Ze stavební techniky budou do ovzduší emitovány především NOx, benzen, benzo-apyren, PM10, CO a další polutanty. Vlastní prostor staveniště lze považovat za dočasný zdroj znečištění, který může být zdrojem sekundární prašnosti. Mezi plošné zdroje imisí patří pohyby stavební techniky (rypadla, autojeřáb), mezi liniové zdroje lze zahrnout pohyb nákladních automobilů (doprava stavebního materiálu). Předpokládá se, že pojezd nákladních automobilů bude na daném staveništi představovat cca 50 pohybů denně. K minimalizaci produkovaných emisí bude nezbytné provést některá technická a organizační opatření. Pro etapu výstavby je nutno dbát na následující: 1. při terénních pracích je třeba, aby veškerý používaný materiál byl vlhký (měl by být zkrápěn) 2. dbát na překrývání deponií prašných materiálů 3. místa nakládky materiálu na přepravní vozidla by měla být buď zpevněná nebo pravidelně zkrápěna a uklízena tak, aby nedocházelo vlivem pojezdů k víření prachových částic 4. komunikace, po kterých bude prováděn přesun stavebního materiálu, by měly být pravidelně zkrápěny a uklízeny, a to v případě potřeby i několikrát za den Bilance emisí pro etapu výstavby, i s ohledem na vzdálenost staveniště od obytné zóny v převažující části trasy tedy nepředstavuje výraznější riziko ovlivnění imisní zátěže v zájmovém území. Ve fázi provozu plynovodu budou nároky na dopravní obslužnost minimální. Budou probíhat

pouze pravidelné kontroly a to v terénu

cca 1x za měsíc, což nepředstavuje

významné zatížení životního prostředí ani obyvatel. Vlastní provoz plynovodu není zdrojem znečišťování ovzduší, jelikož záměr negeneruje žádný bodový nebo významný liniový či plošný zdroj znečištění ovzduší. Naopak, ve vztahu k imisní zátěži a následně i ve vztahu ke zdraví obyvatelstva je patrný jednoznačný přínos záměru, vezmeme-li v úvahu jaké množství zejména tuhých paliv by bylo třeba spálit, aby


153


bylo získáno stejné množství energie, resp. tepla. V období provozu plynovodu bude prakticky jediným zdrojem emisí do ovzduší osobní automobil obsluhy při pravidelných kontrolách této infrastruktury. Posuzovaný záměr tedy nepředstavuje bodový ani liniový zdroj znečišťování ovzduší. Po ukončení výstavby již záměr nebude mít negativní dopad na znečištění ovzduší.

D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelní další charakteristiky Hluková situace V případě hluku navýšení hladin u jeho zdroje a přenos

do volné krajiny může

nepříznivě působit m.j. na faunu v těchto místech. Závažná situace tak může vzniknout při průchodu záměru územími systému NATURA 2000 (výstavba), v jejich těsné blízkosti a v blízkosti předávacích redukčních stanic (PRS). Na druhé straně je však nutno vidět, že vzdálenost, do které působí nadlimitní hladina akustického tlaku závisí značně na intenzitě prvotního zdroje zvuku a obvykle není příliš veliká. Z definiční relace pro hladinu akustického tlaku

L, [dB] = 20. log p/p0 kde L.................

hladina akustického tlaku

p.................. akustický tlak v daném místě p0.................. referenční akustický tlak je totiž zřejmé, že na př. při výchozí hladině akustického tlaku 80 dB (1,0 m od zdroje) je dosaženo hladiny 50 dB již ve vzdálenosti 32 m od zdroje. Se zvyšující intenzitou zdroje hluku se však tato vzdálenost rychle zvětšuje. Obdobně vliv hluku na veřejné zdraví je obvykle vyhodnocován pro celou denní dobu (24 hodin)

jako

obtěžování

(%A - annoyed), případně těžké obtěžování (%HA). Pro

vyhodnocení rušení spánku se samostatně užívá ekvivalentní hladina nočního hluku (22,00 – 6,00 hod). V případě hodnoceného plynovodu byly jako typické případy hodnoceny dopady na obytnou zástavbu obcí Janovice a Palkovice (oboje v úseku2 trasy). Při předpokládaném počtu mechanizmů na staveništi tak bylo zjištěno, že k nepřekročení hygienických limitů nař.vl.č. 148/2006 Sb. pro denní dobu, včetně korekcí pro stavební činnost (celkem 66,4 dB) dochází již při vzdálenosti obytných domů cca 20 m od


154


staveniště, tj. uvnitř bezpečnostního pásma dle energetického zákona. V daném případě je vzhledem ke vzdálenosti plynovodu od nejbližší obytné zástavby v převažující části trasy vliv hluku na obyvatelstvo během výstavby záměru z hlediska významnosti vlivu zanedbatelný. Elektromagnetické záření, vibrace, bezpečnost a jiné Vznik elektromagnetického pole přichází většinou v úvahu u radarů, silných rozhlasových a televizních vysílačů. Typickým civilizačním faktorem v životním prostředí je vysokofrekvenční elektromagnetické záření. U větrných elektráren nejsou instalovány žádné významné zdroje elektromagnetického záření, tudíž nelze očekávat jeho vznik a šíření. Při výstavbě záměru nepředpokládáme pozorovatelný vliv ionizujícího či neionizujícího záření na biotu a veřejné zdraví v okolí záměru. U nově budovaného plynovodu totiž nebudou provozovány žádné trvalé zdroje ionizujícího záření ve smyslu zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Výstavbou ani provozem plynovodu nebudou emitována radioaktivní nebo elektromagnetická záření v úrovních, které by mohly mít zjistitelný negativní dopad uvnitř nebo vně objektů. Zdrojem ionizujícího záření může být např. použití defektoskopických přístrojů pro kontrolu kvality svarů, založené na principu ultrazvukového nebo ionizujícího záření. Při využití těchto přístrojů v souladu s jejich technickými podmínkami lze vliv ionizujícího záření zanedbat. Vlastní provoz plynovodu nebude zdrojem ionizujícího záření. Záměr se rovněž nenachází v oblasti působení externích zdrojů vysokých a velmi vysokých frekvencí. U neionizujícího záření

by mohlo jednat např. o důsledky užití

bezdrátových

prostředků komunikace (vysílačky, mobilní telefony), okruh jejich působení je však značně omezen, veřejné zdraví nebude (při užití v souladu s jejich technickými podmínkami) ohroženo. U navrhovaného plynovodu nebudou instalovány žádné významné zdroje elektromagnetického záření, tudíž nelze očekávat jeho vznik a šíření. V případě vibrací jsou zásadní limity pro chráněný vnitřní prostor obytných budov ve smyslu nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tyto činí pro denní dobu 77,0 dB. V období výstavby mohou být vibrace generovány použitými, těžkými, mechanismy v období výstavby. Dopad na širší okolí by však neměl být významný. Bude-li výjimečně přistoupeno k použití

trhacích prací při výstavbě, bude třeba s ohledem na typ odstřelu

v předstihu zvážit i možné důsledky těchto prací. V etapě výstavby nelze tedy projev vibrací zcela vyloučit, avšak vzhledem k dostatečné


155


vzdálenosti obytné zástavby na většině délky trasy plynovodu lze tento vliv hodnotit z hlediska významnosti jako vliv nevýznamný. Při provozu plynovodu se nepředpokládá vznik a působení takové hladiny vibrací, která by měla významný vliv na okolní přírodu nebo obyvatelstvo a přesahovala uvedené limity. Co se týče bezpečnostních vzdáleností staveb od plynovodu a jeho zařízení, tyto jsou dány energetickým zákonem č. 458/2000 Sb. a činí celkem 320 m (2x160 m) od půdorysu potrubí plynovodu. Pro regulační stanice s tlakem nad 40 bar (všechny propoje se stávajícími plynovody) platí bezpečnostní pásmo 20 m od oplocení a pro kompresorové stanice 200 m od technologie. V daném případě tato pásma nejsou beze zbytku splněna. Z toho důvodu jsou v trasování plynovodu navrženy dvě variantní vedení a celkem 19 alternativ vedení. V případě, že ani při užití těchto variant/alternativ nebude možné bezpečnostní pásma dodržet, budou provedena odpovídající technická opatření (obetonování, chráničky aj.) a požádán Český plynárenský svaz o souhlasné stanovisko pro potřeby územního řízení. Zcela vyloučit nelze ani možný vliv záměru např. na proudění podzemních vod a následně ovlivnění vydatnosti vodních zdrojů v okolí, zvláště při průchodu plynovodu ochrannými pásmy těchto zdrojů. Vzhledem k relativně malé ploše podélného řezu plynovodu a k jeho poměrně mělkému uložení (vesměs nad hladinou podzemní vody), zůstává tento vliv spíše v teoretické rovině. Z pohledu možného ovlivnění krajiny uvažovanou stavbou připadá v úvahu její vliv na krajinný ráz. V daném území převažuje

členitá pahorkatina s mírně vlnitým reliéfem

s plošinami, sevřenými i rozevřenými údolími. Sídla jsou situována převážně v údolích, takže význačným rysem by mohly být pouze horizonty bez sídelních a industriálních prvků, kudy však vedení neprochází. Při výstavbě budou vznikat některé druhy odpadů, včetně odpadů nebezpečných. Původce odpadů bude, v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., v platném znění, nakládat s odpady podle jejich skutečných vlastností. Bude-li s odpady v lokalitě v průběhu výstavby a provozu nakládáno v souladu s platnou legislativou, nepředpokládáme žádné negativné ovlivnění životního prostředí v důsledku produkce odpadů z provozu a výstavby záměru.

D.1.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Veškeré dešťové vody budou

v souladu s ustanoveními vyhl.č. 501/2006 Sb.

vsakovány na místě. Řešené území proto nebude

samostatně odkanalizováno, jelikož


156


posuzovaný záměr nebude zdrojem odpadních, splaškových ani technologických vod. Během výstavby plynovodu budou na staveništích instalovány chemické WC s pravidelným vyvážením na nejbližší biologickou čistírnu odpadních vod nebo kanalizaci napojenou na tuto ČOV. Očista strojních mechanismů (převážně nákladních automobilů) bude prováděna mechanicky. Případná očista komunikace bude prováděna ostřikem vodou z cisterny. Provoz plynovodu bude v podstatě automatický a nebude vyžadovat řešení problému s odpadními vodami, které zde nebudou produkovány.

Pravidelně,

v intervalu

cca

2x/měsíc budou pouze prováděny revize plynovodu a to jednou obhlídkou z terénu, jednou letecky. Obhlídka z terénu se provádí pracovníky, pohybujícími se zejména po komunikacích, výjimečně i pěší pochůzkou po trase plynovodu. Letecká obhlídka zahrnuje průlet nad trasou plynovodu. Při revizích je zjišťován stav ochranného pásma plynovodu, stav porostů, ochranných prvků plynovodu a jsou detekovány případné úniky plynu. Z hlediska možnosti kontaminace vod jsou závažné skutečnosti křížení trasy s vodními toky a to zvláště v případech kumulace více ochran (Morava, Malá Bečva- EVL MoravaChropyňský luh; Strhanec- EVL Bečva-Žebračka; Odra- EVL Poodří; Morávka- EVL Niva Morávky). Stejně závažný je i průchod trasy ochrannými pásmy vodních zdroj a zdrojů přírodních léčivých vod, jak toto bylo popsáno v kapitole C.1.3 a C.1.6. Pro tyto případy bude zásadní potřeba zpracování havarijního plánu pro období výstavby tak, aby se předešlo možné kontaminaci povrchových a podzemních vod. V případě dodržení těchto a dále uvedených opatření nepředpokládáme významný negativní vliv investičního záměru na kvalitu nejbližších vodních toků, vodních ploch a vodních zdrojů.

D.1.5. Vlivy na půdu Pro záměr stavby plynovodu je nutno trvalé odnětí poměrně malé plochy pozemků ZPF a dále dočasné odnětí a omezení užívání pozemků PUPFL. V případě pozemků PUPFL se omezení jejich užívání bude týkat pouze cca 8,8 km (tj. 3,3 %) trasy. Poměry budou následující:

Trvalé omezení na PUPFL (po dobu životnosti plynovodu) (ochranné pásmo plynovodu)………………………………………

cca 3,4 ha

Dočasné odnětí PUPFL, cca


157


(pracovní pruh, méně než 1 rok)…………………. ……………………

cca 25,6 ha

V případě pozemků ZPF, jejich trvalé odnětí bude nutné pro rozšiřované či nově budované objekty TU, RU, PS, HPS, případně kompresních stanic. Předpokládáno je celkové trvalé odnětí ZPF pro tyto stavby cca 3,04 ha Při pracech na pozemcích ZPF bude skrytá ornice uložena tak, aby nedošlo k jejímu smíchání s hlušinou. Vzhledem k rozsahu záměru a popsané potřebě odnětí půdy ze ZPF a omezení na PUPFL se nejedná o významnou plochu. Z hlediska velikosti vlivu jej lze označit za malý, z hlediska významnosti ve vztahu k třídám ochrany půdy za středně významný. Nelze předpokládat, že by v případě realizace předkládaného záměru došlo ke zhoršení dostupnosti zemědělských pozemků respektive způsobu jejich obdělávání. Negativní dopad na půdu mají samozřejmě i havárie. V případě stavebních prací se může jednat o úniky pohonných hmot či ropných produktů používaných do stavební mechanizace. V důsledku realizace a provozu

záměru se nicméně tato situace

nepředpokládá. Pokud by došlo (zvláště při realizaci záměru) k úniku paliva či olejů ze stavební techniky, je třeba postupovat dle platného havarijního plánu. Z hlediska

vlastního

provozu

nelze

objektivně

předpokládat

významnější

pravděpodobnost kontaminace půd.

D.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Jak již bylo uvedeno v předcházejících kapitolách, nachází se v trase záměru či její blízkosti několik těžených ložisek nerostných surovin. Nachází se zde rovněž celá řada chráněných ložiskových území (CHLÚ), zejména v úseku 2 (černé uhlí, zemní plyn). Co se týče dobývacích prostorů (DP), ať už těžených nebo netěžených, jejich největší množství lze opět nalézt v úseku 2 a dále i v úseku 1 (zvláště jeho jižní části). V části 3a, 3b se DP nevyskytují. Vlastní území pro stavbu se tak nachází ve stanovených dobývacích prostorech, chráněných ložiskových územích, chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry i v územích bilancovaných výhradních a nevýhradních ložisek dle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon ve znění změn a doplňků. Převážná většina těchto ložisek, event. těžených dobývacích prostorů se ale týká podzemní těžby (černé uhlí, zemní plyn ropa) a její ovlivnění pokládkou plynovodu nepředpokládáme.


158


Závažnější střet by mohl vzniknout v případě, že by bylo třeba těžit povrchová ložiska nerostných surovin. Mohlo by se jednat např. o ložiska štěrkopísků (Bezměrov, Plešovec, Kyselovice, Mankovice, Metylovice) nebo cihlářských surovin (Jezernice, Bělotín). V současné době však ke kolizím s touto těžbou nedochází. Realizace záměru tedy nebude dle nám známých skutečností mít žádný negativní vliv na horninové prostředí a využívání horninových a nerostných zdrojů v širším okolí zájmového území.

D.1.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Flóra Na dotčeném území

jsou zastoupeny druhy jako židoviník německý (Myricaria

germanica), dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Dále se jedná o zvláště chráněné druhy rostlin v územích NATURA 2000. Předměty ochrany v nich jsou např.

polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých

podložích, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin a další. Při hodnocení možných vlivů záměru zejména na předměty ochrany v územích soustavy NATURA 2000 bylo za referenční cíl v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise a platnou legislativou zvoleno zachování příznivého stavu z hlediska ochrany EVL a PO (typy přírodních stanovišť, evropsky významné druhy, ptačí druhy). Konkrétní metodou pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno tabelární bodové vyhodnocení v koncepci navržených opatření s doprovodným komentářem, jak je toto uvedeno v „naturovém hodnocení“ (příloha 7). V případě tvrdých luhů nížinných vodních toků by mohlo být jejich největším ohrožením narušování vodního režimu krajiny, zejména pak odvodňování. Snižování hladiny podzemní vody (fáze výstavby) nelze dopustit. Regulace většiny řek v minulém století měla za následek vymizení lužních lesů z mnoha oblastí. Pro společenstvo lužních lesů je vodní režim rozhodujícím ekologickým faktorem. V případě nevhodného narušení hydrologických poměrů v území by záměr mohl mít negativní vliv na stanoviště. V takovém případě by mohlo dojít k narušení ekologických nároků stanoviště (zde 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion


159


minoris)), a tím i k jeho postupné degradaci a přechodům k jiným typům stanovišť. V tomto případě má však porost tendenci přecházet směrem k dalšímu typu stanoviště a sice k dubohabřinám asociace Galio-Carpinetum. Dalším z výše zmiňovaných problémů je nevhodné lesní hospodaření. Současná lesnická praxe se vyznačuje těžbou holosečným způsobem a následnou celoplošnou přípravou půdy orbou a frézováním do hloubky. Tento způsob přípravy ničí i bylinné patro (likvidace geofytů, např. dymnivky, křivatce, česnek medvědí) a podporuje rozvoj nepůvodních druhů typických pro vegetaci pasek. Kácení starých vzrostlých dřevin na území EVL by mělo být omezeno na nejmenší možnou míru. V případě nevyhnutelného kácení v územích EVL bude třeba provést entomologický průzkum se zaměřením na páchníka hnědého a následně pokácené stromy ponechat samovolnému rozpadu na místě. Vlastní kácení

dřevin je nutno provádět mimo vegetační období a mimo hnízdní

období ptáků. V místech výkopových prací je třeba se vyvarovat poškozování kořenového systému okolních dřevin, zhutňování půdy v kořenové zóně stromů, dlouhodobých navážek či nakupení zeminy v blízkosti dřevin. Na místech, na kterých došlo k narušení povrchu půdy, a/nebo byly realizovány dílčí stavební objekty, je nutno monitorovat nástup nepůvodních druhů rostlin (neoindigenofytů). Jednat by se mohlo o invazní druhy (především křídlatky – Reynoutria japonica), a to jak během stavby, tak i během provozu dopravou po obslužných komunikacích. Proto bude nutné výskyt tohoto druhu během stavby a po jejím dokončení monitorovat, případně po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody

nebo odbornou organizací (AOPK ČR) přistoupit

v souladu s plánem managementových opatření k okamžité likvidaci těchto druhů. Lze rovněž doporučit zvážení provádění pravidelného biomonitoringu živých složek prostředí se zaměřením na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000 s cílem vyhodnotit vliv realizovaného záměru na daná stanoviště. Překonávání vodních toků na území PO a EVL Poodří (PP Meandry Staré Odry, slepá ramena Odry jižně od Studénky) a EVL Niva Morávky doporučujeme

realizovat pomocí

protlaků, v ostatních případech shodně se stávajícím plynovodem. Území PP Sedlnické Sněženky (úsek 2 trasy) překonat protlakem, případně provést šetrný ruční výkop s oddrnováním. Drny a vykopanou zeminu odložit na připravenou geotextílii,

výkop opět

zahrnout a následně umístit drny zpět. Vzhledem k celkovému charakteru vegetace území zahrnujícího nejen plochu pro


160


pokládku plynovodu, ale i její širší okolí, lze však předpokládat, že se tato stavba na aktuální vegetaci nijak zásadně neprojeví. Stavbou ani provozem záměru nebudou, při dodržení navržených opatření, zasaženy či negativně ovlivněny dochované populace ochranářsky významnějších druhů rostlin či jejich biotopy. Fauna Potenciálně negativní vliv záměru lze očekávat zejména ve fázi jeho výstavby. Na dotčeném území

jsou přitom zastoupeny druhy jako kobylka (Ephippigera ephippiger),

kudlanka nábožná (Mantis religiosa), makadlovka (Depressaria cervicella), vřetenuška čtverotečná (Odice arcuinna), žahalka (Scolia hirta), ještěrka zelená (Lacerta viridis) aj. Hlavní řeky náleží do parmového pásma, pod přehradami se však vytvořilo druhotné pstruhové pásmo. Potoky náleží do pstruhového pásma. Dále se jedná o zvláště chráněné druhy živočichů v územích NATURA 2000. Předměty ochrany v nich jsou např. v EVL Morava – Chropyňský luh následující druhy živočichů: bobr evropský (Castor fiber), čolek velký (Triturus cristatus), hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárý (Lycaena dispar). V dalších EVL se obdobně jedná o tyto další druhy:kuňka ohnivá (Bombina bombina), páchník hnědý (Osmoderma eremita), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), svinutec tenký (Anisus vorticulus) a velevrub tupý (Unio crassus). Předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice je i vranka obecná (Cottus gobio). V případě ptačích oblastí tvoří předměty ochrany pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), strnad zahradní (Emberiza hortulana), bukač velký (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas strepera), ledňáček říční (Alcedo atthis) a moták pochop (Circus aeruginosus). Z tohoto pohledu může být

zásadní vliv hluku, zvláště v průběhu realizace stavby

v lesních průsecích. V případě hluku jeho přenos do volné krajiny může nepříznivě působit m.j. na faunu v těchto místech. Závažná situace tak může vzniknout při průchodu záměru územími systému NATURA 2000 (výstavba), v jejich těsné blízkosti a v blízkosti předávacích redukčních stanic (PRS). Na druhé straně je však nutno vidět, že vzdálenost, do které působí nadlimitní hladina akustického tlaku závisí značně na intenzitě prvotního zdroje zvuku a obvykle není příliš veliká. Z definiční relace pro hladinu akustického tlaku

L, [dB] = 20. log p/p0


161


kde L.................

hladina akustického tlaku

p.................. akustický tlak v daném místě p0.................. referenční akustický tlak je totiž zřejmé, že na př. při výchozí hladině akustického tlaku 80 dB (1,0 m od zdroje) je dosaženo hladiny 50 dB již ve vzdálenosti 32 m od zdroje. Se zvyšující intenzitou zdroje hluku se však tato vzdálenost rychle zvětšuje. Jak vyplývá ze studií chování živočichů, jsou

ptáci hlukem výrazně ovlivňováni

(Reijnen et al. 2002). Mezní hladiny hluku udává tabulka 36, při nižších hodnotách by density ptáků neměly být ovlivněny. V místech s vyšší hladinou hluku bylo zjištěno výrazné snižování počtu hnízdících ptáků. Některé druhy taková území opouští úplně a nehnízdí v nich. Tabulka 36- Mezní hodnoty hluku (v dB) pro hnízdící ptáky. Prostředí

Mezní hodnoty hluku pro jednotlivé druhy

Mezní hodnoty hluku pro sledované druhy dohromady

Les

36 – 58

42 – 52

Otevřené travní porosty

43 – 60

47 zdroj: Reijnen et al., 2002

Co se týče stavební činnosti v okolí vodních toků, slepých ramen, periodických tůní, mokřadů a jejich okolí, tuto je možno

provádět pouze mimo období rozmnožování ryb a

obojživelníků. Překonávání vodních toků na území PO a EVL Poodří (PP Meandry Staré Odry, slepá ramena Odry jižně od Studénky) a EVL Niva Morávky doporučujeme

realizovat pomocí

protlaků, v ostatních případech shodně se stávajícím plynovodem. Realizaci stavby na území PO Poodří v místech střetů se stabilizovanými i potenciálními hnízdními lokalitami motáka pochopa a případnými hnízdišti ledňáčka říčního je třeba provádět mimo období hnízdění (mimo polovinu března až srpen). Zásahy do půdního krytu v EVL lze provádět pouze mimo hnízdní období, tj. mimo konec dubna až konec srpna. V oblasti mokřadů nelze vjíždět stavební technikou na podmáčené území, ani zasypávat mokřady. Stavební práce v mokřadech je nutno provádět mimo rozmnožování obojživelníků (především km 24,000 úseku 1 u rybníka a mokřadů u Terezína, km 84,000 – 86,800 úseku 1 u Chropyně, km 4,500 – 6,000 úseku 3b u Kozmic) Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

162


Kácení dřevin je nutno obdobně provádět mimo vegetační období a mimo hnízdní období ptáků. I v případě fauny lze doporučit zvážení provádění pravidelného biomonitoringu živých složek prostředí se zaměřením na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000 s cílem vyhodnotit vliv realizovaného záměru na daná stanoviště. Vzhledem k charakteru stavby, malému rozsahu zásahů do lesních pozemků (3,3% délky trasy) a skutečnosti existence stávajícího plynového potrubí v převážné části trasy záměru lze

předpokládat, že se tato stavba

na aktuální faunu nijak zásadně negativně

neprojeví. Jisté negativní vlivy mohou vznikat realizací průseků na lesních pozemcích. Tyto je nutno minimalizovat zejména v období výstavby, dodržováním optření, navržených pro fázi výstavby. Za předpokladu dodržení výše popsaných postupů lze předpokládat, že stavbou ani provozem záměru nebudou zasaženy či negativně ovlivněny dochované populace ochranářsky významných druhů živočichů či jejich biotopy.

Ekosystémy Realizací záměru nedojde k zásadní změně současných podmínek ve sledovaném území. Do jisté míry bude ovlivněna nejcennější živá složka krajiny – zeleň. Část vykácených dřevin bude nahrazena novou výsadbou. Zásahy do lesa, jakožto VKP budou vzhledem k rozsahu záměru, s celkovou délkou trasy 261,9 km nepodstatné. Budou uskutečněny pouze na 3,3% délky trasy a budou tak představovat trvalé omezení lesního hospodaření na ploše pouze 3,4 ha. Přechody přes vodní toky, tvořící vesměs páteřní kostru systému ÚSES v území budou provedeny bez ovlivnění pod

těchto biokoridorů. Ve většině případů půjde o vedení plynovodu

toky, realizované bez zásahu do těchto VKP. Spíše výjimečně (Morava, Moštěnka,

Strhanec) bude plynovod veden nad tokem. Z toho důvodu lze předpokládat, že uvažovaná stavba nebude mít negativní vliv na stávající ekosystém. Podle schválených ZÚR jednotlivých krajů je trasa nového plynovodu s těmito ÚPD v souladu, eventuelně není v rozporu. Vedení záměru je zde vesměs zahrnuto mezi veřejně prospěšné stavby, pro něž lze aplikovat možnosti ustanovení §170 stavebního zákona. S výjimkou některých území soustavy NATURA 2000 v Moravskoslezském kraji je konstatováno (příloha 2), že záměr vzhledem ke svému charakteru nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (stanovené nařízením vlády č. 132/2005 Sb.), ani na ptačí


163


oblasti, dané jednotlivými nařízeními vlády ČR. Vlivy na VKP Trasa plynovodu prochází řadou VKP, zejména v případech křížení trasy s vodními toky a průchody lesními pozemky. Tyto průchody budou vesměs vyžadovat povolení či souhlasy příslušných úřadů státní správy. U více jak 10 křížení

se jedná o významné vodní toky, uvedené v příloze vyhl.č.

470/2001 Sb. (Morava, Moštěnka, Bečva, Odra, Morávka a další). Průchod přes tyto VKP bude realizován vesměs způsobem, shodným s průchodem stávajícího plynového vedení. V převážné většině případů to je přechod spodem (shybka, protlak). Spíše výjimečně se jedná o přechod vrchem (Morava, Moštěnka, Strhanec). Zvláště citlivá je z tohoto pohledu otázka možného ovlivnění kvality povrchových vod, která by měla být řešena v havarijním plánu, zpracovaném pro období výstavby dle vyhl.č. 450/2005 Sb. Při respektování zásad havarijního plánu a dále uvedených podmínek pro etapu výstavby záměru lze konstatovat, že realizace záměru nebude mít na tyto významné krajinné prvky prakticky žádný negativní vliv. V případě zásahů do lesa (VKP) nedojde k trvalému odnětí pozemků PUPFL. Funkce lesa bude ale poněkud omezena, jelikož bude nutné dočasné odnětí/omezení využívání pozemků PUPFL. V období realizace záměru bude dočasné (vždy po dobu méně než 1 rok) odnětí pozemků PUPFL spočívat v odlesnění pracovního pruhu o šířce max. 23 m. V období provozu bude nezbytné udržovat 4m pás bezlesí v místě trasy plynovodu, jakožto požadavek, vyplývající z ustanovení § 68 odst.5 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Bude se však jednat pouze o délku trasy cca 8,7 km, kdy bude trasa procházet lesem. Vzhledem k tomu, že průchody lesem tvoří z celé trasy plynovodu pouze cca 3,3 %, lze uvedené zásahy považovat za akceptovatelné. Trasa záměru dále prochází celkem 19

registrovanými významnými prvky. Ani u

těchto však nelze předpokládat jejich ovlivnění ve fázi provozu záměru. Ve fázi realizace je nutno respektovat podmínky, obsažené v závazných stanoviscích orgánu ochrany přírody, vydaných podle ustanovení §4 odst.2 zákona č. 114/1992 Sb.

D.1.8. Vlivy na krajinu Vliv stavby plynovodu na krajinný ráz lze prakticky zcela vyloučit. Téměř celá trasa


164


záměru je realizována pod terénem, vliv na krajinný ráz tudíž nebude. Nad terénem se objeví pouze některé nepodstatné stavby při rozšiřování objektů TU a PRS, které ale vesměs nebudou výškového charakteru. Obdobně lze hodnotit jako zcela nevýznamný vliv těch úseků plynovodu, kdy dojde ke křížení s vodními toky s průchodem plynovodu nad těmito toky. Vedení plynovodu v těchto případech bude řádově několik metrů nad terénem a jeho vliv na krajinný ráz lze á priori zanedbat. Co se týče možného kumulativního vlivu navrhovaných záměrů v dotčeném krajinném prostoru, nebyl významně negativní vliv identifikován.

D.1.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V této kapitole je třeba vycházet ze závěrů kapitoly C.2.2. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště. Vzhledem k charakteru záměru a vzdálenosti NKP od trasy plynovodu

lze konstatovat, že žádná z nemovitých kulturních památek nebude

plánovanou výstavbou dotčena. Fyzické ovlivnění nemovitých kulturních památek, nacházejících se v nejbližších obcích je vyloučeno. V případě mimořádných archeologických nálezů

v průběhu zemních prací je třeba

postupovat v souladu se stávající legislativou (zejm. zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). Paleontologické nálezy (dle zákona ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny) v zájmovém území nepředpokládáme.

D.2. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Trasa vedení plynovodu v úseku 3b bude končit v hraniční předávací stanici (HPS) a navazovat na obdobné vedení v Polsku. Přesto nelze konstatovat, že by záměr měl ve fázi realizace či provozu negativní přeshraniční vliv. Při realizaci pokládky mají negativní vlivy (hluk, emise) dosah pouze v řádech desítek metrů. Ve fázi provozu bude vliv záměru spíše pozitivní, vzhledem k možnosti náhrady pevných paliv zemním plynem, s řádově nižšími hodnotami nežádoucích emisí do ovzduší. Ani další možné vlivy záměru (odnětí pozemků, ZCHÚ, území NATURA 2000 aj.)


165


nemohou mít žádný dopad na území sousedního státu. Negativní přeshraniční vlivy hodnoceného záměru lze vyloučit.

D.3. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Plynovodem bude dopravován topný plyn, tedy hořlavina, která tvoří se vzduchem výbušnou směs. Plynovod je hermeticky uzavřen proti vniknutí vzduchu a je pevnostně dimenzován na provozní tlak 10 MPa.Při standardním provozu je riziko vzniku havárie nízké. Pro snižování rizik havárií při současném snižování nákladů na údržbu potrubí je výhodné využívat služby v oblasti PIMS (Pipeline Integrity Management System). Řízení integrity obecně zahrnuje řadu pravidelných činností spojených s vyhodnocováním stavu potrubí, plánováním preventivních i nápravných opatření a realizací těchto opatření. Při využívání tohoto systému je současně zvyšována transparentnost plánování údržby plynovodu a zajišťován soulad s průmyslovými a bezpečnostními standardy a předpisy (např. ASME B31.8S, CEN/TC 234 N450, CEN/TS 15173 a 15174). Podle energetického zákona (č.458/2000 Sb.) činí ochranné pásmo 4 m na obě strany od půdorysu potrubí plynovodu. Bezpečnostní pásmo (2x160 m od půdorysu potrubí)

je

podle ustanovení §69 téhož zákona určeno k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života zdraví a majetku osob. Pro regulační stanice s tlakem nad 40 bar (všechny propoje se stávajícími plynovody) platí bezpečnostní pásmo 20 m od oplocení a pro kompresorové stanice 200 m od technologie. Pro dodržení těchto vzdáleností obsahuje záměr mimo základní trasu ještě 2 méně rozsáhlé územní varianty (v úseku 2 a 3a) a dále 19 alternativ, představujících vesměs odchylky vedení od základní navržené trasy v řádu desítek až stovek metrů. I v případě uvedených variant/alternativ však dochází u trasování plynovodu k nedodržení bezpečnostního pásma, daného přílohou energetického zákona. Jako nezbytné bude v takovýchto případech předložení

souhlasného stanoviska Českého plynárenského

svazu do územního řízení, aby umístění plynovodu, včetně nutných výjimek nabylo formy individuálního správního aktu. Možné havárie v provozu plynovodu by měla minimalizovat především jeho protikorozní ochrana. Tato bude navržena jako katodová ochrana (s obětní anodou). Přitom bude nutné rozšíření stávajících stanic katodové ochrany.

Potrubí

může být ochráněno

buď samostatně (izolovaně) nebo vodivě propojeno se stávajícím plynovodem pomocí


166


propojovacích objektů. V úsecích, kde se trasa odklání od souběhu se stávajícím plynovodem, bude nutné na základě měření rezistivity půdy v dalších stupních projektu rozhodnout, zda bude nutné vybudovat v těchto místech nové stanice katodové ochrany. Plynovod bude dále napojen na řídící systém NET4GAS,s.r.o. (N4G) s centrálním dispečinkem v sídle investora na Kavčích Horách, Praha 4.

Bezpečná komunikace bude

prostřednictvím uzavřené optické sítě. Dálkový optický kabel (DOK) bude pro každý úsek nového plynovodu zaokruhován a napojen na stávající sdělovací rozvody N4G vždy na začátku a na konci daného úseku (tj. ve stanicích Tvrdonice, Libhošť, Třanovice a Děhylov). Nový DOK bude položen do rýhy spolu s potrubím nového plynovodu Moravia. Pravidelně rozmístěné trasové uzávěry

umožňují v případě eventuelních havárií

plynovodu odstavit vždy cca 20 km úsek potrubí k zajištění potřebných rekonstrukčních prací. Z jednotlivých druhů možných příčin havárií lze uvést: Zásah nepovolané osoby (úmyslný/neúmyslný) V době výstavby je pohyb nepovolaných pracovníků po staveništi vyloučen (je zajištěn trvalý dozor). Hořlaviny, trhaviny a jiné nebezpečné látky jsou evidovány a manipulují s nimi pouze osoby pověřené. Použitý trubní materiál podléhá několikastupňové kontrole (přejímací zkoušky, kontrola kvality izolace, tlaková zkouška před uvedením do provozu, atd.). V době provozu je prováděna pravidelná kontrola trasy minimálně 1x měsíčně, a to motorizovaná kontrola v kombinaci s leteckou. Provádění zemních prací v ochranném pásmu plynovodu (4 m na každou stranu od osy potrubí) je zakázáno, popř. podléhá souhlasu provozovatele. Požár, povodeň, živelné pohromy Pro „stavbu velkého rozsahu“ bude zpracován a schválen havarijní řád, případně i povodňový plán. Pravděpodobnost ohrožení při výstavbě (kdy není plynovod v činnosti) je pouze mechanická – poškození trubek, narušení stability výkopu, zasypání výkopu atd. Požár většího rozsahu (např. požár lesního porostu) v době výstavby, stejně jako v případě povodně může způsobit pouze mechanické poškození stavebního materiálu. V úsecích vedených přes PUPFL není dovolena výstavba pomocných staveb, zřizování zařízení staveniště, parkování motorových vozidel, atp. Při pracích, kde se používá otevřeného ohně nebo se provádí operace požárně nebezpečné, jsou předepsány následující zásady: • je vyklizen pracovní pruh od hořlavin


167


• práce s otevřeným ohněm provádějí pouze vyškolení pracovníci, • je vypracován technologický postup prací v souladu s platnými požárními a bezpečnostními předpisy, • pracovní skupina je vybavena vhodnými hasícími prostředky, • je zajištěn trvalý dozor při požárně nebezpečných situacích, • opatření jsou operativně upřesňována podle povětrnostních podmínek, • je udržováno spojení (telefony, vysílačky) pro případ potřeby přivolání hasičské jednotky. Veškeré svářečské práce na potrubí budou vykonávat svářeči, kteří mají kvalifikaci, která musí odpovídat požadavkům na použitou metodu a technologii svařování dle ČSN EN 287-1. Postup svařování bude ověřen. O provedených zkouškách bude vystaven protokol o schválení postupu svařování (WPAR) dle ČSN EN 288-3. Porušení technologické a pracovní kázně

je

předcházeno

školením

personálu,

dodržováním

a

pravidelnou

kontrolou

technologických postupů při výstavbě, vypracováním přehledu opatření v případě havárií, včetně osob zodpovědných a pravidelné kontroly funkčnosti všech zařízení. Defekt materiálu V projektové dokumentaci je navržena a při výrobě, stavebně montážních pracích a pro uvádění do provozu jsou realizována technická opatření vedoucí ke zvýšení bezpečnosti plynovodu. Plynovody jsou navrhovány a stavěny z nejkvalitnějších materiálů, které jsou na evropském trhu dostupné. Pro zajištění kvality těchto materiálů je rozhodující: • přejímací podmínky a zkoušky pro výrobu a přejímku potrubí u výrobce, • volba kvalitní izolace potrubí proti korozi, ověřena elektrojiskrovou zkouškou, • nutný technický dozor investora, • soulad se všem technickými předpisy a normami. Výstavba nového plynovodu je ukončena provedením stresstestu, který zaručuje dosažení maximálně možné bezpečnosti provozu a životnosti potrubí z úrovně současných znalostí. Při provozu plynovodu je periodicky kontrolován stav potrubí tzv. inspekčními ježky. Zjištěná zeslabení či porušení stěn potrubí jsou neprodleně sanována. Práce v ochranných pásmech podzemních a nadzemních vedení Podzemní vedení křížící trasu projektovaného plynovodu i podzemní vedení probíhající


168


v blízkosti výkopových prací budou před zahájením zemních prací přesně vytýčeny přímo v terénu. O vytýčení požádá vybraný zhotovitel příslušnou organizaci (provozovatele, vlastníka), která též stanoví způsob ochrany svého vedení proti poškození. Výkopové práce v ochranných pásmech podzemních vedení budou prováděny ručně. V ochranných pásmech nadzemních vedení není povoleno používání strojů, výkopové práce jsou prováděny ručně. Je možno dohodnout s provozovatelem vypínání nadzemních vedení, pak je povoleno použití strojů (za předpokladu, že nedojde k poškození vedení). Podmínky průjezdu ochranným pásmem a možnost podjezdu mechanismů pod vedením je nutno projednat s příslušným rozvodným závodem. Odpovědnost nese zhotovitel stavby. Zásadní havarijní rizika jsou „Nebezpečná situace“, „Porucha“ a „Havarijní situace a havárie“. Jejich charakteristika je tato: Nebezpečná situace Jako nebezpečná je klasifikována situace, kdy při odstraňování provozních poruch, čištění plynovodu apod., dochází k řízenému uvolňování tlaku v plynovodu. Veškeré práce jsou

prováděny

odbornými

pracovníky

za

přísných

bezpečnostních

předpisů.

Je

nepravděpodobné, že by koncentrace unikajícího plynu v ovzduší dosáhla úrovně, která by mohla způsobit újmu živočichům či rostlinám. V případě úniku do půdy může lokálně dojít u vegetace k toxickému šoku. Porucha Porucha je závada nebo stav technologického zařízení, jehož oprava je zajištěna bezprostředně po jejím vzniku zaměstnanci provozovatele. Škoda vzniklá poškozením zařízení (klasifikovaná jako porucha) je vyšší než 20 000,- Kč a nepřesáhuje hranici 100 000,Kč. Havarijní situace a havárie plynovodu. Havarijní situací (havárií) se rozumí nekontrolovatelný únik plynu bez asistence hasičů, který může ohrozit osoby a objekty následným výbuchem nebo požárem. Možná škoda vzniklá poškozením zařízení či životního prostředí je vyčíslena částkou vyšší než 100 000,- Kč. Pojmem havárie plynovodu je označována možnost vzniku výbuchu nebo zapálení unikajícího plynu, popř. situace, kdy již k zapálení plynu došlo. Po ohlášení havárie plynovodu (provozovatel, ohlašovna požáru) je na místo havárie přivolán vedoucí likvidace havárie a další organizace (požární jednotky, popř. jednotky integrovaného záchranného systému), orgány a osoby dle seznamu, uvedeného v za tím


169


účelem zpracovaném plánu pro havarijní situace. Pro požární asistenci a likvidaci havarijní situace jsou vycvičeny a vybaveny havarijní a údržbářské čety. Vedoucí likvidace havárie se řídí havarijními a požárními řády a zodpovídá za úspěšné zvládnutí havárie. Tyto doklady jsou prověřovány při námětových cvičeních (spolupráce HZS po dohodě s provozovatelem). Přehled typů havárií a jejich způsobů likvidace je v tabulce 37. Tabulka 37- Uvažované případy havárií Typ havárie

Způsob likvidace

Únik plynu bez následného hoření

Únik plynu s následným hořením

Únik plynu s výbuchem

Prostor se označí výstražnými prostředky, které se umístí mimo ohrožený prostor. Veškerou činnost zajišťuje pohotovostní četa podle příslušných předpisů Likvidace se provádí stejným způsobem jako u úniku bez hoření, v případě šíření požáru jsou povolány hasičské sbory Likvidace totožná s předchozími případy

Pro zamezení poruch, a tedy i zamezení nebezpečí požáru a výbuchu, jsou prováděna bezpečnostní opatření vyžadující dodržování všech zákonných ustanovení, předpisů a norem, které se vztahují k výstavbě a provozu plynovodu, tj.: • vhodná volba trasy plynovodu a dodržení minimálních vzdáleností od jiných objektů (dle platných technických předpisů), • osazení chrániček u přechodu silnic, • uložení plynovodu do země s krytím dle příslušných technických předpisů a norem, • provedení předepsané ochrany proti korozi, • provedení zkoušky sváru prozářením, • provedením tlakové zkoušky před uvedením do provozu, • propláchnutí potrubí před natlakováním inertním plynem. Plynovod bude samozřejmě stavěn jako inspektovatelný. Vnitřní inspekce je jedním z nejlepších nástrojů pro monitorování skutečného stavu potrubí. U nově postaveného plynovodu bude provedena tzv. „Base line surwey“ čili výchozí vnitřní inspekce. Ta jednak prověří data poskytnutá dodavatelem v době výstavby a jednak umožní zjistit výrobní či výstavbové vady. Na jejím základě je možné uplatnit záruční


170


podmínky. Další vnitřní inspekce budou prováděny v souladu s technickými pravidly TPG 905 01 „Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení“, s intervalem do 8 let. Tato technická pravidla jsou ve smyslu ČSN EN 45 020 normativním dokumentem obsahujícím pravidla pro praxi. Jsou vytvořena na základě konsensu a přijata na úrovni odvětví nezávislou schvalovací komisí se zastoupením dotčených orgánů a organizací. Mají charakter veřejného dokumentu, jehož schválení se oznamuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Dále bude plynovod po uvedení do provozu zaveden do systému řízení integrity potrubí – PIMS. Popsaný systém poskytuje komplexní pohled na veškerá dostupná data týkající se plynovodu, nabízí nástroj pro plánování oprav na plynovodu a v neposlední řadě umožňuje hodnocení rizik po celé délce potrubí. Do hodnocení vstupují jak technické tak i finanční parametry, vliv třetích stran, ale i případný dopad na třetí stranu. Uvedené nástroje jsou u investora ( NET4GAS) běžně používány na veškeré inspektovatelné plynovody. Co se týče dalších možných ohrožení či znečištění životního prostředí ve fázi výstavby plynovodu, tyto mohou být způsobeny použitými závadnými látkami, odpady, případně i odpadní vodou. Během výstavby plynovodu bude na staveništi instalováno chemické WC, jenž bude zajištěno formou služby vybraným dodavatelem. Množství produkovaných odpadních vod v této etapě

lze odhadnout do 2 m3/den, s odvozem na nejbližší biologickou čistírnu

odpadních vod nebo kanalizaci napojenou na tuto ČOV. Zásadní bude produkce technologických vod v období výstavby záměru a to z provedení napěťové zkoušky plynovodu vodním přetlakem (stresstest). Jednat se bude maximálně o 11 300 m3 vod, které by v průběhu zkoušky neměly být nijak znečištěny a neměly by tudíž mít charakter odpadní vody. Po ukončení napěťových zkoušek budou z toho důvodu, před vypuštěním použité vody, odebrány vzorky pro laboratorní určení její kvality. Pokud by analýzy vzorků vody prokázaly její charakter coby odpadní vody, bude po dohodě s vodoprávním úřadem řešen způsob jejího čištění před vypuštěním do recipientu. Znečištění či ohrožení povrchových či podzemních

vod závadnými látkami

nezbytné řešit zpracováním, schválením a striktním dodržováním

je

havarijního plánu pro

období výstavby, ve smyslu vyhl. č. 450/2005 Sb. a to zvláště vzhledem k existenci četných křížení plynovodu s povrchovými vodními toky. Znečištění podzemních a povrchových vod je


171


předcházeno dobrým technickým stavem mechanismů, zajišťované preventivními kontrolami. Stroje jsou ponechány pouze v pracovním pruhu, a to pouze po dobu jejich činnosti. Ve stavebním pruhu nesmí být skladovány ropné produkty a jiné látky závadné vodám. V etapě provozu záměru nebudou odpadní vody produkovány ani nebude ve větší míře zacházeno se závadnými látkami ve smyslu ustanovení §39 vodního zákona. Při dodržení dále uvedených opatření můžeme konstatovat, že rozsah negativních vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci bude z hlediska životního prostředí akceptovatelný.

D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Pro minimalizaci vlivů stavby na životní prostředí byla přijata řada technických opatření již ve stadiu zpracovávání projektové dokumentace. Vzhledem k charakteru stavby nejsou navrhována žádná kompenzační opatření. Dodržovat je však nutno opatření podle následující specifikace: Opatření ve fázi přípravy: 1. Zpracovat harmonogram výstavby (ZOV) tak, aby v maximální možné míře eliminoval nepříznivé dopady na jednotlivé složky životního prostředí. V časovém plánu realizace stavby stanovit harmonogram jednotlivých stavebních prací, nasazení stavebních mechanizmů a využívání přepravních tras. 2. V ZOV vymezit plochy pro zařízení staveniště mimo prvky ÚSES (biokoridorů), VKP a v

dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Vymezit plochy pro deponie zemin a

ornice tak, aby nenarušovaly ekologickou stabilitu a nezasahovaly do prvků ÚSES (biokoridorů) a VKP. 3. Upřesnit množství potřebných surovin a materiálů pro výstavbu. Stanovit objem zemin a ornice přemisťovaných během výstavby. 4. Stanovit trasy pro dopravu materiálů a surovin na staveniště a pro přepravu zemin a ornice v rámci staveniště a na deponie. Na území CHKO Poodří využívat pro dopravu stavebních mechanismů přístupových cest, které budou vytyčeny a schváleny Správou CHKO Poodří. 5. Zpracovat bilance odpadů (vč. bilancí při zemních pracech) pro období realizace stavby, se specifikací druhů odpadů a způsobů jejich využití či odstranění. V případě přebytku výkopového materiálu zajistit místa pro využití nebo uložení přebytečné Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

172


výkopové zeminy. 6. Požádat příslušný orgán ochrany přírody a krajiny o povolení výjimek (§56 zák.č. 114/1992 Sb.) pro zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin (NPR Skalická Morávka, Myricaria germanica, Calamagrostis pseudophragmites ). 7. V dalších stupních projektové dokumentace navrhnout křížení území PP Sedlnické Sněženky (úsek 2) protlakem, případně šetrným ručním výkopem s oddrnováním. 8. V dalších stupních projektové dokumentace upřesnit vedení plynovodu při křížení s liniovými prvky (toky, silnice, železnice) a výběr alternativ a variant s ohledem na dodržení bezpečnostních vzdáleností podle energetického zákona. 9. Požádat Český plynárenský svaz o souhlasné stanovisko k individuálním posouzením koliuzních míst trasy pro potřeby územního řízení. 10. Povrch příjezdových komunikací na staveniště

zpevnit podle potřeby pouze

kamenivem. Při úpravě přístupových cest nesmí být zasaženo do okolních vodních ploch a břehových porostů v jejich okolí. 11. V projektovém řešení upřesnit (s cílem minimalizace) potřebu odnětí pozemků ZPF a pozemků PUPFL. Zpracovat bilanci skrývky svrchních kulturních vrstev půdy (ornice a podorniční vrstvy) a plán na jejich využití. Tyto vrstvy přednostně směřovat k zemědělskému využití. 12. Pro období výstavby zpracovat, nechat vodoprávním úřadem schválit a dodržovat havarijní plán pro látky závadné vodám, ve smyslu vodního zákona č.254/2001 Sb. a to při překročení množství dle prováděcí vyhl.č. 450/2005 Sb. („stavba velkého rozsahu“). 13. Zpracovat v předstihu Plán pro zvládání havarijních situací (výbuch, živelné pohromy, Požární plán). 14. Omezit zásahy do VKP a prvků ÚSES, zejména v návrhu ZOV tak, aby zásahy do nich byly omezeny na minimum. V místě křížení s vodními toky vždy preferovat způsob realizace plynovodu bez zásahu do toku (protlak, vedení vrchem). 15. Blíže specifikovat rozsah kácení mimolesní zeleně se snahou o jeho minimalizaci, projednat s orgány ochrany přírody následnou realizaci náhradních výsadeb. Výsadbu realizovat v dostatečné vzdálenosti od trasy plynovodu. 16. Při výběru dodavatele stavby preferovat použití moderních stavebních mechanismů s co nejnižší hlučností, v dobrém technickém stavu. 17. Zajistit v předstihu projednáni záměru s veřejností. Upozornit veřejnost na etapy

výstavby

a

jejich

rozsah,

včetně

dopravních


omezení

a

výsadeb,

173


tak aby byly omezeny negativní ohlasy na vlastní stavební činnost. Opatření ve fázi realizace: 1. Stavebně a montážně realizovat veškeré stavby a zařízení na ochranu bezpečnosti, veřejného zdraví a životního prostředí, jejichž funkce byla zohledněna při posuzování účinků na zdraví a na životní prostředí. 2. Venkovní stavební práce spojené se zvýšenou hlučností (např. terénní úpravy, návoz materiálu apod.) nebudou realizovány ve dnech pracovního klidu, ve státem uznávaných svátcích, a v nočních hodinách, provoz hlučných stacionárních zařízení bude stíněn mobilními protihlukovými zástěnami. 3. Na vnějším obvodu stavby uvést kontakt na zástupce stavitele, kterému budou moci občané sdělit své oprávněné připomínky na postupy provádění stavby (případné stížnosti na hlučnost, prašnost apod.) 4. Odděleně deponovat kulturní vrstvy půdy (ornici a podorniční vrstvy), jejich využití realizovat v souladu se schváleným plánem, přednostně pro zemědělské využití. Půdní pokryv v blízkosti výkopu pro plynovod a podél přístupových cest uvést do původního stavu. 5. V případech, kdy to bude možné, bude při zemních pracích provedeno oddrnování a tyto drny budou zpětně použity. Doporučuje se odkládat vykopanou zeminu, včetně drnů, na připravenou geotextílii a následně výkop opět zahrnout a drny umístit zpět. 6. Zásahy do půdního krytu je třeba realizovat vždy na základě aktuálního výskytu a hnízdění druhů na lokalitě, podle podmínek eventuelního povolení orgánu ochrany přírody a krajiny. Zásahy do půdního krytu v EVL a PO lze provádět pouze mimo hnízdní období, tj. mimo konec dubna až konec srpna. 7. Před začátkem stavebních prací v EVL Niva Morávky provést botanický průzkum se zaměřením na ZCHD, v případě výskytu zvláště chráněných druhů provést záchranný transfer. Technické řešení překonání řečiště Morávky v EVL Morávka v trase souběhu se stávajícím plynovodem provést protlakem. 8. Provést záchranný transfer sněženky podsněžníku z trasy plynovodu v EVL Poodří. 9. Kácení dřevin bude provedeno v souladu s rozhodnutím místně příslušného správního orgánu ochrany přírody a krajiny. Je nutno jej provádět mimo vegetační období a mimo hnízdní období ptáků (tj. říjen-březen). 10. Omezit kácení starých vzrostlých dřevin na nejmenší možnou míru. V případě nevyhnutelného kácení těchto dřevin v EVL Poodří provést entomologický průzkum se


174


zaměřením na páchníka hnědého a následně je pokácené ponechat na místě, pouze je přemístit mimo ochranné pásmo plynovodu, a ponechat samovolnému rozpadu. 11. V místech výkopových prací se vyvarovat poškozování kořenového systému okolních dřevin, zhutňování půdy v kořenové zóně stromů, dlouhodobých navážek či nakupení zeminy v blízkosti dřevin. Minimalizovat zásahy do jednotlivých společenstev v okolí stavebních výkopů. 12. Při osévání ploch následně po výkopových pracích a terénních úpravách využívat po domluvě se Správou CHKO Poodří k osetí osivo místní provenience, případně využít přísunu semen transportem sena z přilehlých porostů. 13. Realizaci stavby na území PO Poodří v místech střetů se stabilizovanými i potenciálními hnízdními lokalitami motáka pochopa a případnými hnízdišti ledňáčka říčního je třeba provádět mimo období hnízdění (mimo polovinu března až srpen). 14. Stavební činnost v okolí vodních toků, slepých ramen, periodických tůní, mokřadů a jejich okolí, je možno provádět pouze mimo období rozmnožování ryb a obojživelníků. Jedná se především o km 24,000 úseku 1 u rybníka a mokřadů u Terezína, km 84,000 – 86,800 úseku 1 u Chropyně a km 4,500 – 6,000 úseku 3b u Kozmic. 15. Překonávání vodních toků na území PO a EVL Poodří (PP Meandry Staré Odry, slepá ramena Odry jižně od Studénky) a EVL Niva Morávky doporučujeme

realizovat

pomocí protlaků, v ostatních případech shodně se stávajícím plynovodem. 16. Území PP Sedlnické Sněženky překonat protlakem, případně provést šetrný ruční výkop s oddrnováním. Drny a vykopanou zeminu odložit na připravenou geotextílii, výkop opět zahrnout a následně umístit drny zpět. 17. V oblasti mokřadů nevjíždět stavební technikou na podmáčené území, mokřady nezasypávat. 18. Dodavatel stavby bude zodpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest ke staveništím po celou dobu probíhajících stavebních prací. Automobily budou před výjezdem ze staveniště na komunikaci řádně očištěny. Sypké a prašné materiály budou nakládány a zabezpečeny na automobilech tak, aby nedocházelo k jejich padání na vozovku a do přírodních ploch (zaplachtování). 19. Omezit pojezdy stavební techniky na nejmenší možnou míru. 20. Zajistit pravidelnou kontrolu automobilů a mechanizmů, pracujících na stavbách z hlediska jejich ekologické nezávadnosti. 21. Stojící stavební mechanizmy budou opatřeny záchytnými vanami proti úkapům. Plochy zařízení stavenišť budou vybaveny dostatečným množstvím sanačních prostředků pro


175


případnou okamžitou likvidaci úniků ropných látek. V případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna, odvezena a zneškodněna podle platných předpisů. Na území EVL a PO neumísťovat zařízení staveniště mimo stávající zpevněné plochy, nevytvářet zde žádné manipulační ani skladovací plochy. 22. Parkovací a čerpací plochy, sklady PHM a zařízení stavenišť neumísťovat v nivách vodních toků a jiných exponovaných územích. Při nakládání se závadnými látkami během výstavby záměru respektovat schválený havarijní plán. V případě havárie zajistit její sanaci u odborné firmy. 23. Na plochách zařízení stavenišť neskladovat pohonné hmoty. Instalovat zde chemická WC pro příslušný počet pracovníků. Údržba a opravy stavebních mechanizmů budou prováděny mimo tyto plochy.

Zamezit odtoku splavenin ze staveniště záměru do

povrchových vod. 24. V ochranných pásmech vodních zdrojů nesmí být prováděna jakákoliv manipulace s ropnými látkami, ani jejich skladování. Nesmí zde být

opravovány žádné

mechanizmy, vozidla a mechanizmy zde nesmí parkovat. Pokud bude při zemních pracích odkryta hladina podzemní vody, nelze v jejím okolí nakládat se závadnými látkami. 25. Při pracích, které mají za následek víření prachu, provádět kropení ploch. Po ukončení stavby podle potřeby exponovaná místa „omýt vodou“- zejména zeleň v biokoridorech apod. 26. U stávajících dřevin, jež mají být zachovány, zajistit při stavebních činnostech odpovídající ochranu dle ČSN DIN 18 920 (ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech). 27. Během stavby nesmí dojít k vytvoření bariér

nebo změně biotických podmínek

v plochách biokoridorů. V nivách toků musí být během stavby zajištěn trvalý stavební dozor, se zaměřením na prevenci možných havárií. 28. Pokud při realizaci záměru vzniknou odpady s obsahem asbestu, je nutno je vložit do utěsněných obalů, opatřených nápisem, upozorňujícím na obsah asbestu. Odstranění je možné pouze na skládce

skupiny S-NO. V maximální možné míře recyklovat

odpady vznikající během výstavby. 29. Umožnit záchranný archeologický výzkum dle zák. č. 20/1987 Sb. při provádění zemních a výkopových prací a předem na něj uzavřít s pověřeným orgánem smlouvu. Při výskytu náhodných archeologických nálezů v průběhu stavby tyto neprodleně hlásit


176


na příslušné archeologické pracoviště. 30. V případě použití silničních pozemků silnic II. a III. třídy nebo místních komunikací pro manipulaci se stavebním materiálem, se stavebními stroji nebo při nárůstu těžké nákladní dopravy je nutno projednat podmínky se správci pozemních komunikací. 31. Po ukončení stavby budou plochy v okolí stavby rekultivovány a terén neodkladně upraven v travnatých plochách dle normy ČSN DIN 18 917 (zakládání trávníků). Zbývající plochy budou uvedeny do původního stavu.

Opatření ve fázi provozu: 1. Do jednoho roku po zprovoznění záměru provést v dohodě s orgánem ochrany veřejného zdraví kontrolní měření hluku u obytných objektů v blízkosti vybraných rozšiřovaných předávacích redukčních stanic (Nošovice) za účelem potvrzení závěrů hlukové studie o nepřekročení předepsaných hygienických

limitů. Měření provést

přednostně v zimním období a v noční době. 2. Zajistit řádnou údržbu jednotlivých součástí plynovodu (PRS, TU), aby nedocházelo k závadám po stránce hlukové a bezpečnostní. Na stavby zařízení plynovodu neumísťovat žádné reklamy ani reklamní poutače. 3. Podle dohody s orgánem ochrany přírody a krajiny zvážit potřebu provádění pravidelného biomonitoringu/ekodozoru živých složek prostředí se zaměřením na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000 a s cílem vyhodnotit vliv realizovaného záměru na daná stanoviště.. Biomonitoring/ekodozor by měl být prováděn pravidelně po dobu výstavby i během provozu. 4. Po ukončení stavby snižovat jakýmkoliv způsobem možné synergické působení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví; odstranit všechna zařízení stavenišť i jiná navazující zařízení. 5. Zajistit kvalitní a důslednou revitalizaci porostů narušených výstavbou včetně střetových míst stavby s vodními toky a ÚSES všech úrovní 6. Na místech, na kterých došlo k narušení povrchu půdy, a/nebo byly realizovány dílčí stavební objekty, je nutno monitorovat případný nástup nepůvodních druhů rostlin (neoindigenofytů) a po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody (KÚ Jihomoravského

kraje,

KÚ

Zlínského

kraje,

KÚ

Olomouckého

kraje,

KÚ

Moravskoslezského kraje) nebo odbornou organizací (AOPK ČR, krajské středisko Brno, Správa CHKO Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín, Správa CHKO Litovelské Pomoraví a krajské středisko Olomouc, Správa CHKO Poodří a krajské středisko


177


Ostrava) přistoupit v souladu s plánem managementových opatření k jejich likvidaci. 7. Zajistit pravidelnou údržbu ploch nově vysazené i stávající zeleně ihned po ukončení stavby, tak aby byla omezena invaze neofyt nebo šíření další nevhodných druhů do volné krajiny. Za uhynulé jedince zajistit včasnou dosadbu. 8. Po ukončení provozu plynovodu zajistit v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu odstranění stavby a uvedení území do původního stavu, pokud nebude trasa využita pro obdobný záměr výstavby nového zařízení.

D.5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Předložená Dokumentace je zpracována v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Dokumentace hodnotí všechny složky životního prostředí dle požadavků citovaného zákona. Zvláštní pozornost byla věnována složkám, jejichž ovlivnění je pro posuzovaný záměr charakteristické. Jde zejména o oblast emisí hluku s následným vlivem na obyvatelstvo a veřejné zdraví, emisí škodlivin do ovzduší, oblast vlivů na flóru, faunu a ekosystémy a dále vlivy na

ZPF a PUPFL a možnost ohrožení kvality

povrchových a podzemních vod. Co se týče produkce hluku ve fázi výstavby a provozu záměru, toto bylo řešeno v samostatné hlukové studii (příloha 5), zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 258/2000 Sb. a to včetně měření hlukových poměrů na místě (PRS Bukovany). Obdobně byla autorizovanou osobou zpracována studie vlivů na veřejné zdraví a to jako příloha 6 této Dokumentace. Studie byla zaměřena především na období výstavby, není však pominuta ani otázka provozu záměru. V oblasti vlivů na flóru, faunu a ekosystémy bylo obdobně vypracováno autorizovanou osobou „naturové hodnocení“ podle § 45í zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (příloha 7), jak bylo vyžadováno ve sdělení orgánů ochrany přírody a krajiny (příloha 2). Rozsah uvedených hodnocení a studií

byl stanoven dle doporučení autorizované

osoby a zkušeností zadavatele v souvislosti s realizací liniové stavby tohoto rozsahu. Ostatní oblasti byly v předložené Dokumentaci hodnoceny standardním způsobem, tj. porovnáním očekávaných vlivů záměru s legislativními předpisy nebo, pokud nejsou limity stanoveny, s celkovou únosností vlivů. Uvedený záměr není t.č. beze zbytku promítnut do územních plánů obcí, t.č. dochází teprve (podle výsledku procesu EIA) k výběru variant resp. alternativ, které po vyhodnocení v celkovém součtu budou představovat menší součet negativních vlivů. Při zpracování Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

178


předložené Dokumentace byla vyvinuta snaha, zabývat se všemi relevantními aspekty vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví.

D.6. Charakteristika nedostatků ve znalostech, a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Určité nedostatky s sebou vždy nese modelové zpracování (např. autoprovozu). Tyto nedostatky jsou dány přesností vstupních údajů, zatížením výpočtů chybou spojenou s vlastní výpočtovou metodou, atd. Odchylky od provedeného hodnocení jednotlivých vlivů mohou také následně vzniknout v průběhu zpracování dalšího stupně projektové dokumentace v důsledku precizace vstupních dat. V průběhu zpracování dokumentace se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejného zdraví. Podklady pro zpracování dokumentace (zejména projektové řešení záměru) obsahují všechny nezbytné informace. Projektové řešení záměru, které je podkladem pro zpracování dokumentace, je zpracováno na úrovni Studie. Podklady tak vymezují základní technické řešení záměru, zejména trasy plynovodu, šířku ochranného pásma a šířku pracovních pruhů. Údaje uvedené v dokumentaci jsou proto v některých případech (odnětí ZPF, omezení na PUPFL) pouze přibližně. Následně zpracovávaná projektová dokumentace tak již bude tyto oblasti přesně specifikovat. V rámci zpracování dokumentace byly provedeny všechny nezbytné průzkumy, potřebné pro zjištění stavu území a následnou specifikaci vlivů. V případě interpretace informací z mapových podkladů, které byly převážně středních měřítek, dochází vždy k určitému zobecnění a jisté míře nepřesnosti ve vztahu k danému území. Pokud to však bylo v našich možnostech, snažili jsme se o uvedení informací vztahujících se konkrétně k námi posuzovanému území.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Plynovod Moravia je navržen

s některými technickými a územními variantami či

alternativami. Tyto jsou samostatně hodnoceny a to podle úseků trasy, kde se nachází. Jak již bylo uvedeno, je celá trasa 261,9 km rozdělena na následující úseky:


179


Úsek 1- Tvrdonice – Libhošť (157,3 km) Úsek 2- Libhošť – Třanovice (52,1 km, varianta 50,9 km) Úsek 3a- Libhošť – Děhylov (35,6 km, varianta 34,7 km) Úsek 3b- Děhylov – Hať (hranice ČR/PL) (16,9 km)

Po stránce technické je variantní řešení navrženo pouze v úseku 1. Jedná se zde o dvě varianty technického řešení (s možností alternativy tlaku v potrubí PN 100): a) DN 1000, PN 73,5 (PN 100) b) DN 1200, PN 73,5 (PN 100)

Z hlediska územního jsou na celé trase navrženy (příloha 3) dvě územní varianty (různé trasy vedení) a to v úseku 2 (km 30,79 až 39,68) a v úseku 3a (km 15,67 až 23,14). Územní

varianta

v

úseku 2 je vedena samostatnou stopou, nicméně i zde se

nacházejí budovy v bezpečnostním pásmu plynovodu a to v km 2,45; 5,1; 7,6. V úseku 3a je územní varianta vedena samostatnou stopou západně od základní trasy a nenacházejí se zde budovy v bezpečnostním pásmu plynovodu, které by nesplňovaly požadavek minimální vzdálenosti 80,0 m. Důvodem návrhu této územní varianty je mimo jiné vícenásobný průchod základní trasy přes EVL Poodří. Jak tyto uvedené dvě územní varianty, tak

další dříve uvedené drobné územní

alternativy vedení plynovodu (viz příloha 4) jsou zpravidla navrženy z důvodů ochrany nemovitostí (bezpečnostní pásmo plynovodu). Přehled počtu těchto drobných územních alternativ je tento:

-úsek 1………………. 7 alternativ -úsek 2…………….. 7 alternativ a 2 alternativy u územní varianty -úsek 3a…………….. 1 alternativa -úsek 3b…………….. 4 alternativy Při zvažování preferování uvedených variant/alternativ byly zohledněny zejména následující, dříve uvedené skutečnosti:

-

výskyt ZCHÚ, ÚSES a území soustavy NATURA 2000 v trase vedení

-

délka vedení, počty křížení s liniovými prvky, kolize se stavbami v trase


180


-

dotčení VKP (lesy, vodní plochy), soulad s ÚPD

-

změna bezpečnostních poměrů, druh a počet ohrožených objektů

-

další skutečnosti (záplavová území, ochranná pásma, přírodní parky aj.)

Na základě tohoto přístupu bylo navrženo následující porovnání variant/alternativ:

1) Technické varianty Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví považujeme různé navržené průměry potrubí v úseku 1 (a stejně různé tlaky ve všech úsecích potrubí) za rovnocenné.

2) Územní varianty -Úsek 2………. preferujeme základní trasu před trasou územní varianty -Úsek 3a……... základní trasa i varianta jsou rovnocenné

3) Alternativy (uveden vždy úsek/km/číslo alternativy) -Základní trasu před alternativou preferujeme v následujících případech: 1/46,4-46,45/1; 2/28,3-28,7/4; 2-varianta/5,1/1; 2-varianta/7,6/2; 3a/28,05/1; 3b/4,4-5,14/1 -Alternativu preferujeme před základní trasou v případech: 1/100,8-101/3; 1/127,9/5; 1/135,5/7; 2/7,05-7,2/1; 2/47,6/7 -Ostatní výše neuvedené případy alternativ jsou rovnocenné se základní trasou. 1/94,9/2; 1/114,0/4; 1/131,15/6; 2/18,8-18,9/2; 2/23,2/3; 2/37,6/5; 2/46,35/6; 3b/6,0/2; 3b/6,3-6,75/3; 3b/14,8-16,0/4

F. ZÁVĚR Předložená Dokumetace záměru s názvem „MORAVIA – VTL plynovod“ hodnotí vlivy výstavby a provozu plynovodu s celkovou délkou 261,9 km na životní prostředí a veřejné zdraví. Hodnocen byl vliv na půdy, kvalitu ovzduší, hlukové poměry , flóru a faunu v území a další vlivy, jak byly výše popsány.


181


Stav ovzduší v okolí záměru monitorují desítky automatických monitorovacích zařízení. Na

území,

jímž

prochází

trasa

plynovodu

je

jednoznačně

nejhorší

situace

v Moravskoslezském kraji, kde došlo v r. 2008 nejen k překročení imisních limitů (LV) pro PM10, NO2 a benzen. Do zájmového území zasahuje řada chráněných ložiskových území a těžených i netěžených ložisek/dobývacích prostorů. V trase plynovodu se dále nachází území CHOPAV - Kvarter řeky Moravy, jak byla tato vyhlášena nař.vl.č. 85/1981 Sb. , dále celkem šest ochranných pásem vodních zdrojů a tři ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů vod. Trasa plynovodu kříží desítky vodních toků, přičemž u většiny z nich je křížení řešeno podchodem pod tokem (shybka, protlak). Křížení, řešené vrchem je užito pouze v případě Moravy, Moštěnky a Strhance. Území, určené k realizaci stavebního záměru leží


zemědělského půdního fondu (ZPF). Pouze minimum z celkové délky trasy plynovodu (cca 8,8 km) prochází přes pozemky PUPFL. Z pohledu zvláště chráněných území se v trase plynovodu nachází pouze jediné velkoplošné ZCHÚ a to CHKO Poodří. Z území soustavy NATURA 2000 prochází trasa plynovodu celkem šesti EVL a dvěmi ptačími oblastmi. Tato území se vyskytují, kromě úseku 3b, na všech

úsecích trasy

plynovodu. Průchodu přes tato území je nutno zvláště ve fázi realizace věnovat zvýšenou pozornost. Možný vliv záměru na území soustavy NATURA 2000 byl hodnocen samostatnou strudií (příloha 7).

Obdobně bylo provedeno samostatné hodnocení hlukových poměrů

(příloha 5) včetně měření hladin hluku na místě a v návaznosti na to zpracovaná studie vlivů záměru na veřejné zdraví (příloha 6). Ze všech provedených hodnocení a samostatných studií vyplývá, že záměr je na základě provedeného hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví proveditelný a jeho realizaci lze doporučit. Úroveň a koncepce navrženého řešení záměru „MORAVIA – VTL plynovod“ koresponduje s úrovní, která je obvyklá u obdobných staveb realizovaných v rámci České republiky i v rámci Evropské unie. Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů vztahujících se k posuzovanému záměru, současnému i výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaný záměr svými parametry nepřekračuje povolené limity. Eventuelní


182


negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví budou sníženy projektovanými a dalšími dodatkovými organizačními a technickými opatřeními ve smyslu doporučení této dokumentace a jejích příloh. Na základě provedených komplexních rozborů a posouzení předloženého řešení a hodnocení záměru lze tento z hlediska vlivů na životní prostředí, při respektování uvedených připomínek, upozornění a doporučení považovat za akceptovatelný,

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Důvodem pro vypracování předložené Dokumentace je skutečnost, že záměr „MORAVIA

–

VTL

plynovod“

svojí

dikcí

splňuje

kritérium

stanovené

v zákoně

o posuzování vlivů na životní prostředí, a to v příloze č. 1, kategorii I, bodu 3.7 – „Dálkové plynovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce nad 20 km a průměru nad 800 mm“. Dle této přílohy tak záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušným úřadem státní správy je v tomto konkrétním případě Ministerstvo životního prostředí. Z toho důvodu je společností Ecological Consulting a.s. zpracována předložená Dokumentace vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení §6 odst.5 věta druhá zákona č. 100/2001 Sb. Svým členěním odpovídá tato Dokumentace příloze 4 zákona č.100/2001 Sb. Rozsah zpracování jednotlivých kapitol je dán významem, který pro tu kterou posuzovanou složku životního prostředí stavba má a rovněž požadavky, obsaženými v závěru zjišťovacího řízení. Trasa plynovodu má dle základního návrhu celkovou délku 261,9 km a probíhá přes všechny čtyři moravské kraje (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský). Celý plynovod je rozdělen na 4 úseky, označené 1, 2, 3a a 3b podle následujícího přehledu: Úsek 1 Tvrdonice – Libhošť (157,3 km) Úsek 2 Libhošť – Třanovice (52,1 km, varianta 50,9 km) Úsek 3a Libhošť – Děhylov (35,6 km, varianta 34,7 km) Úsek 3b Děhylov – Hať (hranice ČR/PL) (16,9 km)

Umístění záměru bylo z těchto důvodů

konfrontováno s územně plánovací


183


dokumentací (ÚPD) těchto krajů, t.j. s aktuelním stavem jejich

Zásad územního rozvoje

(ZÚR). Trasa, uvedená v těchto materiálech je vesměs (až na úsek 2 a variantu v úseku 3a) zahrnuta mezi veřejně prospěšné stavby (VPS) v závazné části ÚPD. Posuzovaný záměr se dotýká celkem území 128 obcí v uvedených čtyřech krajích. Trasa plynovodu má dle základního návrhu celkovou délku 261,9 km a je rozdělena na 4 úseky, označené 1, 2, 3a a 3b, jak bylo dříve uvedeno. V úseku 1 plynovodu se jedná v podstatě o zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 Hrušky – Příbor (rozdělovací uzel RU 013 Libhošť). Z hlediska územního jsou na celé trase navrženy dvě územní varianty (různé trasy vedení) v úseku 2 (km 30,79 až 39,68) a v úseku 3a (km 15,67 až 23,14). Úseky 1 a 3b jsou z tohoto pohledu invariantní. Jak tyto uvedené dvě územní varianty, tak další drobné územní alternativy vedení plynovodu jsou zpravidla navrženy z důvodů ochrany nemovitostí (bezpečnostní pásmo plynovodu). Příslušnými orgány na úseku ochrany přírody a krajiny bylo deklarováno, jestli záměr „může mít významný vliv“

na území soustavy NATURA 2000 (příloha 2). Možnost

významného vlivu byla připuštěna v případě vyjádření AOPK-SCHKO Poodří ze dne 12.1.2011 a dále ve vyjádření AOPK-SCHKO Beskydy ze dne 23.3.2011. Z toho důvodu bylo nutno zpracovat jako součást předkládané dokumentace hodnocení vlivů na území soustavy NATURA 2000 (příloha 7). Charakteristika jednotlivých úseků plynovodu ja tato: Úsek 1: Potrubí nového plynovodu DN 1000 (1200), PN 73,5 (PN 100) je vedeno v souběhu se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63. Nové objekty trasových uzávěrů nebudou realizovány. Projektované trasové uzávěry budou v rámci rozšíření existujících trasových uzávěrů. Úsek 2: V úseku 2 se jedná o zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 500, PN 63 novým plynovodem Moravia, který je navržen v dimenzi DN 900, PN 73,5 (PN 100). Nové objekty trasových uzávěrů nebudou realizovány. Projektované trasové uzávěry budou v rámci rozšíření existujících trasových uzávěrů. Úsek 3a: Potrubí nového plynovodu DN 700, PN 73,5 (PN 100) je vedeno v souběhu se stávajícím


184


plynovodem DN 700, PN 63. Na trase budou vybudovány dva trasové uzávěry; jeden v rámci nové stanice a druhý ve stávajícím areálu. Úsek 3b: Potrubí nového plynovodu DN 700, PN 73,5 (PN 100) je vedeno z TU Děhylov a ukončeno ve vstupní čistící komoře v HPS Hať.

Variantní úseky tras jsou navrženy zpravidla v místech, kde není dodržena předepsaná odstupová vzdálenost od stávajících staveb. Komunikační propojení

bude zajištěno

vybudováním uzavřené optické sítě. Nový dálkový optický kabel (DOK) bude položen do rýhy spolu s potrubím nového plynovodu Moravia. Při výstavbě a provozu záměru dojde k zanedbatelnému zvýšení hladiny hluku a vlivu na veřejné zdraví v zastavěném území obcí, jak bylo prokázáno samostatnými studiemi. Odpady různého druhu budou vznikat jak při výstavbě, tak i při zprovoznění záměru. Bude-li s odpady nakládáno v souladu s platnou legislativou na úseku odpadového hospodářství, nepředpokládáme žádné negativní ovlivnění životního prostředí v důsledku produkce odpadů z provozu a výstavby záměru. Po dobu výstavby bude plocha staveniště stacionárním (plošným) zdrojem znečišťování ovzduší, zejména polétavým prachem. Z tohoto důvodu jsou navržena opatření, která přispějí ke snížení tohoto vlivu. Mobilními zdroji znečištění ovzduší budou po dobu výstavby automobily a stavební mechanismy. Stav ovzduší v okolí záměru monitorují desítky automatických monitorovacích zařízení. Na

území,

jímž

prochází

trasa

plynovodu

je

jednoznačně

nejhorší

situace

v Moravskoslezském kraji, kde došlo v r. 2008 nejen k překročení imisních limitů (LV) pro PM10, NO2 a benzen (36,1 % území), ale na 0,1% území i k překročení těchto limitů se započtením mezí tolerance, MT. V trase plynovodu se dále nachází území CHOPAV - Kvarter řeky Moravy, jak byla tato vyhlášena nař.vl.č. 85/1981 Sb. , dále celkem šest ochranných pásem vodních zdrojů a tři ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů vod. Trasa plynovodu kříží dále desítky vodních toků, přičemž u většiny z nich je křížení řešeno podchodem pod tokem (shybka, protlak). Křížení, řešené vrchem je užito pouze v případě Moravy, Moštěnky a Strhance. Území, určené k realizaci stavebního záměru leží


zemědělského půdního fondu (ZPF). Pouze minimum z celkové délky trasy plynovodu (cca


185


8,8 km) prochází přes pozemky PUPFL. Z pohledu zvláště chráněných území se v trase plynovodu nachází pouze jediné velkoplošné ZCHÚ a to CHKO Poodří a dále tři maloplošná ZCHÚ. Z území soustavy NATURA 2000 prochází trasa plynovodu celkem šesti EVL a dvěmi ptačími oblastmi. Tato území se vyskytují, kromě úseku 3b, na všech

úsecích trasy

plynovodu. Průchodu přes tato území je nutno zvláště ve fázi realizace věnovat zvýšenou pozornost. Zásadní je zejména vyloučení negativních vlivů na předměty ochrany v těchto územích, jak je tato otázka diskutována v příloze 7, s návrhem relevantních opatření v tomto smyslu. Celkově lze konstatovat, že jak kvantitativní , tak kvalitativní charakteristiky životního prostředí v daném území jsou spíše stagnující. Meziroční vývoj těchto ukazatelů má (dle ročenek životního prostředí ČR)

mnohdy kolísavý charakter, závislý m.j. na meziročních

změnách povětrnosti. V jiných případech je vývoj mírně se zhoršující (hluk z dopravy, emise benzo-a-pyrenu). Pozitivní vývoj lze na druhé straně konstatovat v kvalitě povrchových vod (masivní

výstavba

ČOV

v minulých

letech)

a

v nárůstu

počtu

zařízení

pro

odstraňování/využívání odpadů. Rovněž hlukové poměry v zastavěném území obcí doznávají mírně příznivého vývoje, v souvislosti s postupnou realizací obchvatů obcí. Dopady těchto změn na diverzitu flóry a fauny v území

je nutno hodnotit spíše

z dlouhodobého hlediska. Z řady provedených biologických hodnocení v trase záměru nelze učinit pro období posledních 20 let jednoznačně negativní závěr. Negativní dopad

realizace záměru na

biodiverzitu v rámci hodnoceného území

nepředpokládáme. Výše uvedené vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví tak lze hodnotit jako zanedbatelné nebo žádné.

Závěrem můžeme konstatovat, že úroveň a koncepce navrženého řešení záměru „MORAVIA – VTL plynovod“ koresponduje s úrovní, která je obvyklá u obdobných staveb realizovaných v rámci České republiky i v rámci Evropské unie. Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů vztahujících se k posuzovanému záměru, současnému i výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaný záměr svými parametry nepřekračuje povolené limity, a proto jej lze v navržené lokalitě doporučit k realizaci.


186


H.PŘÍLOHY Příloha č. 1

Vyjádření stavebních úřadů o souladu s územně plánovací dokumentací

Příloha č. 2

Stanovisko orgánů ochrany přírody z hlediska území Natura 2000

Příloha č. 3

Mapa celkové situace

Příloha č. 4

Mapy střetů s ochranou životního prostředí

Příloha č. 5

Hluková studie

Příloha č. 6

Hodnocení vlivů na veřejné zdraví

Příloha č. 7

Hodnocení vlivů na soustavu NATURA 2000

Seznam zkratek BPEJ

bonitovaná půdně ekologická jednotka

DP

dobývací prostor

EVL

evropsky významná lokalita

HPS

hraniční předávací stanice

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHLÚ

chráněné ložiskové území

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

NPÚ

národní památkový ústav

PO

ptačí oblast

PRS

předávací redukční stanice

PS

předávací stanice

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

PZP

podzemní zásobník plynu

RU

rozdělovací uzel

TU

trasový uzávěr

ÚPn

územní plán

ÚSES

územní systém ekologické stability

ZPF

zemědělský půdní fond

Seznam vybraných podkladových materiálů: Projektová dokumentace, studie, …

NET4GAS, s.r.o., MORAVIA Gas Pipeline. Studie, (09/2010)


187


Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (2008)

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje (2008)

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008)

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (2008, 2010)

Aktualizace státní energetické koncepce ČR. MPO (2010)

Zákony a jiné právní normy, metodické pokyny

Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (ve znění pozdějších změn a doplňků).

Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ve znění pozdějších změn a doplňků).

Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ve znění pozdějších změn a doplňků).

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (ve znění pozdějších změn a doplňků).

Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech (ve znění pozdějších změn a doplňků).

Zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Zákon č.458/2000 Sb., energetický zákon.

Zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči (ve znění pozdějších změn a doplňků).

Zákon č.254/2001 Sb., o vodách (ve znění pozdějších změn a doplňků).

Zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (ve znění pozdějších změn a doplňků).

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Vyhláška č.381/2001 Sb., katalog odpadů.

Vyhláška č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Vyhláška č.450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami

Mapové podklady

Česká republika - obecně zeměpisná mapa. 1:1000 000, Kartografie Praha, 1993

Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. 1:500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno

Soubor geologických a účelových map ČR, Hydrogeologická mapa, 1: 50 000. ČGÚ 1997

Soubor geologických a účelových map ČR, Geologická mapa, 1: 50 000. ČGÚ, Kutná Hora, 1995


188


Soubor geologických a účelových map ČR, Mapa inženýrsko-geologického rajónování, 1: 50 000. ČGÚ, Kutná Hora, 1996

Soubor geologických a účelových map ČR, Mapa nerostných surovin, 1 : 50 000. ČGÚ, Kutná Hora, 1996

Syntetická půdní mapa ČR, 1 : 20 000. MŽP a MZe, Praha, 1991

Odvozená mapa radonového rizika ČR, 1:200 000, ČGÚ Praha,

Mapa seizmického rajónování ČSSR, Geofyzikální ústav ČAV, 1987

Publikace

BLÁHA, K., CIKRT, M. (1996): Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav, Praha.

CULEK M. et al.. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha.

DEMEK J. et al. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 584 s.

FORMAN R.T.T. & GODRON M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha, 583 s.

HAVRÁNEK, J., et. al. (1990): Hluk a vibrace. Praha, Avicenum, 280 s.

MÍSAŘ Z. et al. (1983): Geologie ČSSR I., Český masív. SPN Praha, 333 s.

NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha.

QUITT E. (1975): Klimatické oblasti ČSR. 1:500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno.

VOREL, I. (1999): Prostorové vztahy a estetické hodnoty. In: Péče o krajinný ráz – cíle a metody. Ed. I. Vorel, P. Sklenička. Praha: ČVUT, s. 20-27.

Internet

http://www.mapy.cz

http://portal.gov.cz

http://nahlizenidokn.cuzk.cz

http://www.voda.gov.cz

http://www.monumnet.npu.cz

http://www. geoportal.cenia.cz

http://www. nature.cz


189

Praha 4- Michle

Recommend Documents